svoboda, rovnost, bratrství a evropa

5/22/2018 Svoboda, rovnost, bratrstv a Evropa

1/8

Svoboda, rovnost, bratrstv a EvropaPetr Drulk

Evropou ots krize, kter zpochybuje ekonomickou ivotaschopnost a politic-kou legitimitu souasnho du. Kee eurozny, jim bezmocn pihl Evropskkomise a Evropsk parlament, odhaluj kehkost evropskch instituc. Kehkos-ti navzdory roste po Evrop podpora euroskeptickm populistm brojcm protidomnlmu dikttu Bruselu. Proti Evrop se vak mobilizuj i dosud proevropt

obyvatel jinch zem EU, kte Brusel obviuj z vynucovn drastick hospod-sk politiky. Jejich oprvnn hnv vak m na nesprvn cl. Brusel nen bezviny, ale vt dl odpovdnosti nesou jejich vlastn, domc oligarchie, kter ovl-daj nrodn politick systmy a vysvaj veejn prostedky. Tito vlastnci vcar-skch kont se dnes pokouej pesvdit sv spoluobany o nutnosti radiklnchspor. Jsou m dl tm mn vrohodn. Nejen evropsk, ale i nrodn institucetrp ztrtou legitimity.

Souasn krize je kriz rovnosti, nebo dopady krize a pedevm protikrizo-vch opaten prohlubuj pjmov a majetkov nerovnosti v evropskch spole-nostech. krty veejnch vdaj a zvyovn nepmch dan postihuje chud

mnohem vraznji ne bohat. Je tak kriz svobody, protoe v kapitalistickchspolenostech se svoboda proln s kupn silou definujc okruh pleitost v dosa-hu jednotlivce, pi jejm poklesu se okruh zuuje. Svobodu tak omezuje ztrtademokratick kontroly nad rozhodnutmi, kter zsadn ovlivuj ivoty jednot-livc. Korupce a privatizace veejnch politik pemuje demokracie na oligarchie.Pokusy kontrolovat nadnrodn kapitalismus a souvisejc procesy propojovnmsttnch a nadnrodnch instituc vedou ke strukturm, kter nejsou ani inn,ani kontrolovateln. Souasn krize je rovn kriz bratrstv, nebo uvnit sttotevr konflikty mezi tdami a v Evrop proti sob stav rozpotov zodpovdna prosperujc sever proti zadluenmu a chudnoucmu jihu.

Ovem krize nm tak dv podnt k tomu, abychom se znovu pokusili dtnov obsah pojmm jako svoboda, rovnost a bratrstv, na nich stoj evropsk poli-tick tradice. Jejich obsah se v evropskch djinch mn. Stedovk chpe bratr-stv jako pinleitost k msk crkvi, svobody jako vdobytky a dohody v rmcilennch vztah, rovnost projevuje ve vzjemnch povinnostech astnk lenn-ho vztahu a v relativn autonomii odlinch stav. Novovk tyto pojmy napluje

II. Evropa jako politick projekt129

hlavacek.indd 129 4.4.2014 13:46:33


2/8

130esk vize Evropy? Manul k na evropsk debat

v rmci suvernnho sttu, kter se od svho vzniku ve vlkch 16. a 17. stoletsm nkolikrt promuje.

Jeho posledn verze pochz z poloviny 20. stolet a nese znaky nrodn, libe-rln a sociln. Souasn krize ukazuje, e tento rmec neodpovd problmm,

jim dnes Evropa mus elit. Stojme ped kolem nalzt rmec nov, kter by bylrovn liberln a sociln, ale jen z men sti nrodn a z vt sti evropski globln.

Stt nrodn, liberln a sociln

Bratrstv pedstavujc zkladn pojivo mezi jednotlivcem a sttem, jako i mezijednotlivci navzjem zskv nrodn obsah a v 19. stolet. V jeho prbhu nrodnahrazuje dynastickou a lenn legitimitu jako konstitutivn princip evropsk poli-tiky. Pslunci tho sttu se ji nect bt navzjem nutn svzni pslunost

k te dynastii jako v ranm novovku i k te ve jako ve stedovku. Propojujeje sounleitost uvnit jednoho nroda.A u je nrod definovn jakkoliv, zemm, jazykem, djinnmi udlostmi, i

institucemi, jeho definice vdy zahrnuje mystick prvky, kter nrod pipodob-uj k Bohu. Zbotn nroda do podoby nadasovho a jednotlivce pesahujc-ho celku je zsadnm krokem pi utven nrodnho bratrstv. Jednak naplujepirozenou potebu jednotlivce po vztahu k nekonenu, kter mu umouje pe-konvat jeho jinak rovn pirozen egoismus, a jednak propojuje jednotlivce docelku spolenosti, jen zskv schopnost politickho jednn.

Nrodn stt 19. stolet se v zpadn Evrop vyvj do podoby liberln demo-

kracie, kter dv nov obsah svobod a rovnosti. Liberln demokracie pojmsvobodu a rovnost z pohledu manstva, tedy tetho stavu, kter byl pedchozmdem upozaovn. Rovnost chpe jako rovnost ped zkonem a eji jako rov-nost objektivnch pleitost, svobodu pojm pedevm negativn jako monostrozhodovat se a jednat nezvisle na sttu. Liberln demokracie je blzk pohleduhmotn zajitnho mana, kter se chce vnovat svm zleitostem, piemnechce bt pli omezovn sttem a diskriminovn lechtou. Monost politick-ho jednn mu dv demokracie, kter je logickm vystnm zbotn nroda.Pokud nrod pedstavuje nejvy morln a politickou hodnotu, potom je nams-t, aby tak nrod rozhodoval.

Zpadoevropsk nrodn stt nen pouze liberln a demokratick, ale takkapitalistick. Dynamika kapitalismu pin nebval materiln pokrok a zrovenebval materiln nerovnosti. Kapitalistick nerovnost je v podmnkch liberl-n demokracie palivj ne jakkoliv pedchoz materiln nerovnosti. V kapita-lismu se nky mezi bohatmi a chudmi rozevraj mnohem rychleji i eji, pi-em spoleensk uznn i jednn stoj pedevm na penzch a majetku, moc

hlavacek.indd 130 4.4.2014 13:46:33


3/8


bohatch i bezmoc chudch jsou proto vraznj ne dve. Rovn se objevujerozpor mezi kapitalistickou ideologi nerovnosti a ideologi veobecn spoleen-sk rovnosti, o n se liberln demokracie opr.

Souhra tchto faktor ohrouje soudrnost spolenosti, a proto se s enmkapitalismu objevuje i nutnost zmrovat jeho nerovnosti. Ale liberln rovnostped zkonem a rovnost objektivnch pleitost, kterou hj liberln konzervativ-n strany, se s touto potebou zcela mj. Ekonomickou nerovnost nee, povauj

ji za soust pirozenho du spolenosti. Nov, sociln obsah dvaj rovnosti ti,kter liberln konzervativn pojet odsuzuje do role trvale vykoisovan vti-ny. Nov politick sly se socilnm pojetm rovnosti vzchzej z dlnickho hnut,

je se stetv s liberlnm nrodnm sttem. Liberln demokracie, zpadoevrop-sk i mimoevropsk, dospvaj po desetiletch zpas ke kompromisu mezi libe-rlnm a socilnm pojetm rovnosti v podob socilnho sttu. V zpadn Evropse tak do poloviny dvactho stolet vytv d oprajc se o stty nrodn, libe-rln a sociln.

Krize vyprzdnn bratrstv, odmtan rovnost, zmrzaen svoboda

Evropsk integrace toto uspodn pomhala od padestch let stabilizovat. Pe-sto se s nm od samho potku dostvala nejmn v jednom ohledu do sporu.Nadnrodn Evropa se stetvala s nrodnm sttem. Tento spor vak nebyl zni-ujc, nebo nrodnmi bratrstvmi otsl ovinismus svtovch vlek, evropskspoluprce nezpochybovala zkladn funkce sttu a pinela hmatateln vno-sy. Ale s posilovnm nadnrodnch kompetenc a vytrcenm svtovch vlek

z evropskho povdom je spor mezi nrodnm a evropskm pstupem dnes sil-nj ne v minulosti.

Nejde pitom o to, zda eit hlavn politick otzky v rmci nrodnch stt, neboevropsky. Objektivn nadnrodn souvislosti ani neumouj ist nrodn pstupa ani evropsk velmoci nejsou dost velk na to, aby je mohly eit kad po svm.Spe se dnes ptme, jestli evropsk een vyjdou z mezisttn diplomacie a insti-tuc nrodnch stt, nebo z evropskch instituc s vlastn legitimitou, zda politick

jednn bude kotvit v nrodnch bratrstvch, i v bratrstv evropskm. Nejde pitomo dn epick stet, spe pozorujeme mjen tm zaniklho nrodnho bratrstvse zatm hypotetickm bratrstvm evropskm. Nejvraznji se projevil odmtnutm

Evropsk stavn smlouvy referendy ve Francii a Nizozemsku a jejm nahrazenmLisabonskou smlouvou. Projevuje se tak v petahovn mezi vldami a Bruselem

v evropsk zahranin politice i pi krizi eurozny. Nejznepokojivj je dnes pr-v soubh nedostatenosti nrodnho a nedosaitelnosti evropskho.

Bratrstv jako takov se vyprazduje a s nm i politick autorita, kter seo nj opr. Oslaben stt u nen schopen udrovat historick kompromis mezi

hlavacek.indd 131 4.4.2014 13:46:33


4/8


svobodou a rovnost, respektive mezi rovnost liberln a sociln. Pod tlakemnadnrodnho kapitalismu a jeho neoliberln ideologie zan od osmdestchlet masivn tok na rovnost ve jmnu svobody. Zaujat interpretace zhroucensovtskho bloku tento tlak jen posiluje. Zpadn stty se vzdvaj nstroj kezmrovn kapitalistickch nerovnost sniuj pm dan, omezuj veejnsluby, krt sociln vdaje. Sociln rovnost miz a svoboda se smrskv dotrn liberln svobody podnikat a nebt obtovn sttem. V Evrop se dnesopt otevr spor mezi konzervativnm liberalismem a socialismem, kter kdy-si pekonal liberln a sociln stt. Krize eurozny ukazuje, jak se EU vychlilasmrem k trn svobod a nerovnosti. Hospodsk politiky jejch len primr-n neusiluj o lep regulaci finannch trh, nbr o jejich dvru vyjadovanouratingem a zskvanou obtovnm sociln spravedlnosti.

Tabulka shrnuje zkladn otzky souasn evropsk krize. Zatmco prvn -dek odkazuje k pravolev volb mezi svobodou a rovnost, prvn sloupec vyjaduje

volbu mezi nrodnm a evropskm pstupem.

SVOBODA ROVNOST

nrodn stt euroskeptick pravice euroskeptick levice

Evropsk unie proevropsk pravice proevropsk levice

Podle odpovd na tyto otzky meme odliit hlavn politick proudy na evrop-sk scn, by je zejm, e konkrtn politika bude asto spe mezi tmito kate-goriemi. K euroskeptick pravici maj blzko britt konzervativci i nae ODS;k proevropsk pravici nmeck CDU i nae TOP 09; k euroskeptick levici nizo-zemsk Socialistick strana i nae KSM a konen k proevropsk levici fran-

couzt socialist i nae SSD. Tato zdnliv pestrost by nm vak nemla zakrt,e pokusy o evropsk pstup trp absenc evropskho bratrstv a e rovnost se jentko prosazuje v neoliberln hegemonii trn svobody.

Slep uliky

tyi politick pozice zachycen tabulkou odpovdaj tyem monm pohledmna budoucnost Evropy a tyem slepm ulikm evropskho vvoje.

Euroskeptick pravice sn o nvratu k liberlnmu du devatenctho stolet,

v nm se stt zabv pouze nkolika mlo jasn vymezenmi funkcemi a jinaknezasahuje ani do ekonomiky, ani do spolenosti. Evropa se uskuteuje v obcho-du a investicch. Euroskeptick pravice chce evropsk trh bez evropsk politiky.Myln se domnv, e lze oddlovat politiku od ekonomiky, a navc si nostalgickyidealizuje minulost. Pomj, e v praxi toto uspodn vedlo obvykle k masov-mu nsil uvnit sttu k revolucm i k potrn podvratnch hnut represivnm

hlavacek.indd 132 4.4.2014 13:46:34


5/8


sttnm apartem a mezi stty k vlkm. Zapomn, e nacionalismus devatenc-tho stolet, na nm cel systm stl, je dnes v Evrop mrtv.

Euroskeptick levice odmt EU jako nstroj evropskho kapitalismu. Pokrachu komunistickch experiment s centrlnm plnovnm hled alternativ-n ekonomick systmy ve zkuenostech pedmodernch i nezpadnch spole-enstv. Evropsk politice se nebrn, ale jejm zkladem nem bt evropsk trh,nbr evropsk solidarita. Vnitn rozpor euroskeptick levice spov v tom, eobsah evropsk solidarity je dn prv nadnrodnm kapitalismem. Jedn seo solidaritu jeho obt, a u se jedn o pracujc, eny, i produ. Pokud by bylkapitalismus skuten pekonn, pouto nadnrodn solidarity, je ostatn nelzepeceovat ani v istm kapitalismu, by zmizelo pln. Navc alternativn syst-my, kter odmtaj jak kapitalismus, tak centrln plnovn, maj asto loklncharakter, podle hesla mal je hezk, m ani nedvaj pleitost k vytvenceloevropsk solidarity a politickch struktur.

Proevropsk pravice a levice se hls jak k evropskmu trhu, tak i k evropsk

politice. Proevropsk pravice se li od sv euroskeptick sestry tm, e pijmmylenku evropskho politickho celku. To nen typicky liberln mylenka. A pro-evropsk pravice tak nem svj ideov pramen ani svoji vizi Evropy v liberalis-mu, nbr v kesanstv. Nen nhodou, e hlavnmi silami proevropsk pravice

jsou od potku evropsk integrace prv kesant demokrat. Pokud vak pla-t, e nacionalismus devatenctho stolet je dnes mrtv, o politickm kesanstvto v Evrop plat dvojnsob. Postupn rezignovalo na sv ke kapitalismu kritickposelstv a nechalo se vyprzdnit liberln sekularizac. Nespn pokus prosa-dit zmnku o kesanskch hodnotch do preambule Evropsk stavn smlouvyukzal, e dnen Evropa se ke kesanstv nechce hlsit u ani rtoricky. Jedin

kesansk argument, kter dnes m njak ohlas v evropsk politick debat, jeodpor vi vstupu muslimskho Turecka do EU. To je dost alostn, nebo odm-tn Turecka spe oslovuje svoj xenofobi ne kesanskou lskou.

Proevropsk levice se li od sv euroskeptick sestry tm, e pijm evrop-sk trh a kapitalismus. Nesna se kapitalismus nahradit, nbr kultivovat tm,e ho petv a reguluje ve jmnu rovnosti. Chrn se tak ped vnitnmi rozporyi utopiemi euroskeptik. Z jejich strany vak me bt kritizovna za to, e pom-h stabilizovat nerovn a nespravedliv d. Proevropsk levice se v zkladnchpolitikch nijak zsadn nerozchz s proevropskou pravic, co zpochybuje jejideovou orientaci i praktick pnos. Nen ani pln zejm, o se poadavek rov-

nosti opr a jak ho uskuteovat nejen v rmci jednoho nrodnho spoleenstv,ale tak mezi odlin rozvinutmi stty EU. Jak by mla v praxi fungovat astozmiovan sociln Evropa, ani by zvhodovala obyvatele bohat sti Evro-py ped chudmi? Co ospravedluje levicov perozdlovn zdroj krom prag-matickho argumentu zlepen materilnho postaven sti spolenosti a zacho-

vn systmu?

hlavacek.indd 133 4.4.2014 13:46:34


6/8


Proevropsk levice se vymyk mezi ostatnmi smry svoj mylenkovou przd-notou. Zatmco pravice euroskeptick sn o evropskm trhu bez Evropy, ta pro-evropsk se sna ksit kesansk bratrstv a euroskeptick levice hled tdn,rodovou i ekologickou solidaritu, tak proevropsk levice se omezuje na petaho-

vn pi perozdlovn uvnit systmu, kter nechce pli mnit.

Vize evropsk bratrstv a obnoven rovnost

Pokud m mt Evropa jinou budoucnost ne jako kolbit stet globlnch vel-moc nebo jako periferie na zapomenutm konci Eurasie, mus bt schopna dtnov obsah tem zkladnm rozmrm svho politickho byt svobod, rovnostia bratrstv. Zatmco dnen Evropa se pod neoliberlnm tlakem vychlila smremke svobod, by chpan pokroucen, bratrstv a rovnost skomraj.

Nejvt dluh m prv v bratrstv. Bez evropskho bratrstv, kter by Evro-

pany stmelilo do jednoho politickho celku, nen mon evropsk politika anidomc, ani zahranin. Takovm politickm celkem nemus bt stt, a monby ani neml bt. Me se jednat o systm navzjem propojench instituc, kterse v mnohm me podobat dnen EU. Od EU by se vak liil prv legitimitoupochzejc z evropskho bratrstv.

Co si ale pedstavit pod evropskm bratrstvm a odkud se vezme? Nejhlubobsah bratrstv je duchovn a mystick, reflektuje vztah jednotlivce k nekonenu.Pojmov ho lze chpat jen sten a jen do t mry, do n pojmy ukazuj cestuk osobnmu proitku. Evropsk bratrstv se me zrodit v evropskm duchovnmhnut, je patrn bude vychzet z kesanstv osvobozenho od korumpujcho

tlaku crkevnch instituc, ale kter bude souasn oteven mylenkm z jinchst svta. V evropsk intelektuln a duchovn tradici je ada osobnost, jemohou bt pro podobn hnut inspirac. Pedn msto mezi nimi jist zaujmintelektul, mystik, duchovn a veejn initel Jan Amos Komensk. Nyn jde o toprovst novou syntzu tto velk tradice a nabdnout ji Evropanm, kte se uod poloviny minulho stolet odvracej od kesanskch crkv a vtinou marnhledaj uspokojen svch duchovnch poteb u rznch exotickch pramen i

v novodobch povrch.Vznik a organizace duchovnho hnut nemohou bt politickm projektem,

nebo takov propojen by vedlo k jeho pokozovn a zneuvn. Nicmn poli-

tick sly by mly k hnut pistupovat oteven bez sekularistickch i naopak cr-kevnch pedsudk. Mly by bt schopn vstebvat jeho duchovn podnty a tmerpat politickou legitimitu.

Naopak obnova rovnosti politickm kolem je. Realit evropskho kapitalismuje teba postavit realitu evropskch politickch instituc, do nich je tento kapi-talismus zasazen a kter ho ovldaj. To nelze uskutenit bez jednotn evropsk

hlavacek.indd 134 4.4.2014 13:46:34


7/8


rozpotov politiky zahrnujc mimo jin evropsk dan i evropskou sociln poli-tiku. Ped kapitalismem je vak teba chrnit dleit sektory spolenosti, k nimpat vzdlvn, kultura, rodina i zdravotn pe, kde maj kapitalistick nerov-nosti zniujc spoleensk inky. I to je kolem evropskch instituc.

Navzdory sv souasn mylenkov vyprzdnnosti me prv proevropsklevice sehrt rozhodujc roli pi obnov Evropy. Na rozdl od euroskeptick levi-ce m smysl pro realitu, na rozdl od proevropsk pravice m smysl pro rovnosta sociln spravedlnost. Od obou svch ideovch soused by se vak tak mlanemu piuit. Od levice vt kritinosti ke kapitalismu a otevenosti k alter-nativnm ekonomickm soustavm, od pravice respektu ke svobod jednotlivcea vnmavosti k poteb evropskho bratrstv. Inspirac j me bt i euroskeptic-k pravice jako odstraujc pklad pekroucen vzneen mylenky svobodydo asociln utopie, kter doke nejen pevat, ale i oslovovat vznamnou stevropskch voli.

hlavacek.indd 135 4.4.2014 13:46:34


8/8


EU dt vlky, ob mru?Ji Pib

Satan nkdy pichz jako mrotvorce zpv Bob Dylan na ticet let starm albuNevca vere t psn vmluvn popisuj paradox modernity, ve kter se Zlomaskuje jako filantropie a humanitarismus a kde o lsce a mru zpvaj asto ti,kdo pchaj masov vrady. Mr a humanita jsou slova, kterm z st politik vdyhroz hromadn znsilnn. Zloiny pchan ve jmnu humanismu a svtlch zt-

k lidstva jsou stejn odporn jako zloiny pchan tmi, kdo jinm lidem upra-j jejich lidstv. Pmoaeji ne Dylan tuto rozporuplnost modern humanisticketiky kdysi ostatn vyjdil Egon Bondy ve verku Mr mr mr / jako hajzlpapr,kter pozdji zhudebnili Plastici.

Slova Dylanovy psn nebo Bondyho slavn ver tak nejsp znj v uch lec-komu, kdo kadoron sleduje ritul pedvn Nobelovy ceny za mr v norskmOslu. K nmu ovem pat i pravideln zpochybovn jednotlivch kandidt neboceny samotn. A tak zatmco se celebrity svtovho mru schzej na skandinv-sk periferii Evropy, aby pevzaly cenu, pochybovai se ptaj, pro by ji napkladmli dostvat profesionln politici, kte maj mr v popisu prce a jejich hlav-

n pednost asto je, e jen pestanou vlit. Pro dostvaj pednost organizace,kter si do zhlav dvaj boj za humanitu, jako napklad UNICEF, OSN neboMezinrodn organizace prce, ped statenmi jedinci, kte o lidskou dstojnostkadodenn bojuj s nasazenm vlastnho ivota?

M snad byrokratick mainerie ervenho ke nebo ad zmocnnce OSNpro uprchlky pednost ped lidskmi ctnostmi, jakmi jsou osobn statenosta odvaha, natolik, e tyto organizace byly ocenny dokonce vcekrt? Zaslouilsi cenu Barack Obama jen proto, e nen G. W. Bushem? Jak je mon, e se vespolenosti Andreje Sacharova nebo Shirin Ebadiov ocitaj ednci jako Martti

Ahtisaari a Kofi Annan nebo pokrytci typu Al Gora, i dokonce lid jako Henry

Kissinger nebo Jsir Arafat? A jak je mon, e cenu nikdy nedostali napkladMahtma Gndh nebo Ken Saro-Wiwa, kte na rozdl od diplomat poklid-n ijcch v enev i jinch centrech mru zaplatili za svou innost nakonec

vlastnm ivotem?Nen cena pro Evropskou unii v ase, kdy se kvli jej organizan struktue

a politickm rozhodnutm rozmhaj chudoba a politick nepokoje, sp projevem

hlavacek.indd 136 4.4.2014 13:46:34

svoboda, rovnost, bratrství a evropa

Documents