tecnicall 3/2011

CALL®

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 20111

Inzerce RWE Transgas

WWW.TECNICALL.CZ

3 | TECNICALL EDITORIAL

Pojem design, tak jak je poněkud ve

zjednodušené podobě chápán širokou

veřejností, vyvolává představu vnějšího

vzhledu, tvaru a formy předmětů, výrob-

ků, strojů, nástrojů, interiérových prvků

či prvků veřejného prostoru. Přitom však

toto z angličtiny převzaté slovo má v ori-

ginále daleko širší význam – znamená to-

tiž „návrh“ či „navrhovat“ v nejobecnější

rovině. Není divu, že se dříve u nás častěji

používalo slovo návrhář před současným

pojmem designér. V zahraničí je tedy de-

signér chápán především jako koncepč-

ní kreativní tvůrce užitých, prostorových

a estetických hodnot navrhovaného díla.

Není pouhým následným „stylistou“ pře-

dem navrženého díla, není tím, kdo dílo

završuje dotvořením „kabátu“, jak je tomu

často v naší praxi, nýbrž v nejvyspělej-

ších zemích bývá naopak tím, kdo stojí

v samém počátku koncepce díla. Zde

je zřejmá určitá paralela s rolí architekta.

Schopnost vytvářet vize do budoucnosti,

vnímání prostorových vztahů, kombinace

technického a výtvarného citu – to jsou

zřetelné přesahy s principy architektonic-

ké tvorby.

Je logické, že se České vysoké učení tech-

nické v Praze rozhodlo reagovat na tento

dlouhodobý tvůrčí proces z vyspělých zemí

založením zcela nového programu DESIGN

s názvem studijního oboru PRŮMYSLOVÝ

DESIGN na půdě Fakulty architektury, kte-

rá je jeho nositelem. S tradičním studijním

oborem Architektura a urbanismus je Prů-

myslový design propojen řadou teoretic-

kých předmětů, naopak některé technické

disciplíny zajišťují pro tento obor špičkoví

specialisté z Fakulty strojní a Fakulty do-

pravní. Studijní obor Průmyslový design byl

na Fakultě architektury akreditován jak pro

tříletý bakalářský stupeň, tak pro následný

dvouletý magisterský stupeň. První studen-

ti byli přijati před třemi roky, což znamená,

že na konci letního semestru roku 2012

dokončí tento obor první bakaláři. Základ

praktické výuky probíhá, stejně jako na celé

Fakultě architektury, formou práce v jednot-

livých specializovaných ateliérech. V nabíd-

ce jsou čtyři ateliéry. Jedním z nich – Ateliér

výtvarné tvorby prof. Mariána Karla – musí

projít všichni studenti s cílem rozvíjení volné

prostorové výtvarné tvorby, což je nedílná

součást odborných schopností každého

designéra nebo architekta. Další tři Ateliéry

průmyslového designu, po základní spo-

lečné průpravě studentů v 1. ročníku, na-

bízení již od 2. ročníku různou tématickou

orientaci v návaznosti na profesní zaměření

jejich vedoucích.

Pevně věřím, že si noví absolventi obo-

ru Průmyslový design z ČVUT najdou své

„místo na slunci“. Solidní základ technic-

ko – uměleckého univerzitního vzdělání na

ČVUT mají bezpochyby šanci získat, avšak

stejně jako v každém jiném oboru bude pro

úspěšnost jednotlivých absolventů rozho-

dující míra osobního nasazení, neutuchají-

cího zájmu a potěšení tvořit něco nového.

TTECNNNICALL®

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 20111

TecniCall 3/2011

Vydavatel, adresa redakceRektorát ČVUTZikova 4, 166 36 Praha 6IČ: 684 077 [email protected]

Datum vydání31. prosince 2011

Peridocita čtvrtletník

Náklad 5 000 ks

Cena zdarma

Evidenční čísloMK ČR E 17564

ISSN 1805-1030

ŠéfredaktorkaMgr. Andrea Vondráková [email protected]át ČVUT

Redakční radaFakulta stavební ČVUTIng. Eva Kokešová[email protected]

Fakulta strojní ČVUTIng. Ivan Š[email protected]

Fakulta elektrotechnická ČVUTPaedDr. Jaroslava Weiserová[email protected]

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUTIng. Libor Š[email protected]

Fakulta architektury ČVUTJiří Horský[email protected]

Fakulta dopravní ČVUTIng. Zdeněk Říha, [email protected]

Fakulta biomedicínského inženýrstvíIng. Ida Skopalová[email protected]

Fakulta informačních technologií ČVUTIng. Jindra Vojíková[email protected]

Rektorát ČVUTodbor pro vědecko-výzkumnou činnostdoc. RNDr. Květuše Lejčková, [email protected]

Design, DTPEVERSMILE s.r.o. – Ing. Lukáš [email protected]

InzerceIng. Ilona Prausová[email protected]

DistribuceČVUT v Praze

FotografBc. Jiří [email protected]

Tisk Grafotechna Print, s.r.o.

Titul Bc. Jakub Jílek, Fakulta architektury Č[email protected]

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

Sklo je jediný materiál, který je čtyřrozměrný 4

ČVUT bude spolupracovat s Huawei 6

Středoškoláci si vyzkoušeli opravdovou práci vědců 6

Studentské formule opět zlepší své výkony 7

Investice do centra technologického transferu se univerzitě bohatě vyplatí 8

Vítězové eClubu zamířili do inkubátoru v Silicon Valley 10

Když holky soutěží! 11

Současný rozvoj města není architektům lhostejný 13

Asi nejvíce mě bavil návrh jističe, z toho pak byla taková, dalo by se říci, láska 14

ObsahDesign obráběcích strojů kultivuje pracovní prostředí 16

O průmyslovém designu, potřebě vizionářství a okouzlující invenci Zahy Hadid 18

Design závodního auta není jen slušivý kabátek 20

Stavby pro všechny, design for all 21

Ústav interiéru a výstavnictví: práce s emocemi 22

Design do měst i do domácností 24

Ústav experimentální fyziky dobývá vesmír 27

Z laboratoře do Hollywoodu 28

Logistika očima studentů 30

doc. Ing. arch. Patrik Kotasvedoucí Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT v Praze

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL ROZHOVOR | 4MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ[email protected]

říká akademický sochař prof. Marián Karel z Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT.

Co je podle Vás design?

Líbí se mi italský design, třeba u aut.

Také mám rád barvy a kontrasty. Pro-

tože jsem výtvarník, obdivuji i to, když

udělá cukrář nádherný dort, já bych

to neuměl. Myslím si, že design není

něco luxusního, co si může dovolit

jen movitá skupina obyvatel. Když za

mnou přijde zákazník, že chce udělat

lustr, zeptám se ho, kam to je a jaký

na to má rozpočet. Nedávno jsem

vyhrál soutěž o zakázku návrhu dvou

vestibulů pro novou budovu Koope-

rativy. Je skvělé, že mi nechávají vol-

nou ruku. Používám materiály, které

mám rád – sklo a ocel, kombinuji křiv-

ky a čáry. Otec Jana Kaplického, vý-

znamný pedagog a výtvarník, řekl, že

geometrie vajíčka je fantastický tvar,

ale musí tam být cítit tlukot srdce ku-

řete. Naprosto s ním souhlasím. I ná-

doba nesmí být jen geometrií. Musí

mít své teplé a živé tajemství.

Je ochoten český zákazník platit

za design?

S českým zákazníkem nemám moc

velké zkušenosti, navrhoval jsem

v poslední době jen pro Zdeňka Ba-

kalu. Spolupráce s ním byla výborná,

protože mi do návrhů vůbec nemlu-

vil. Jinak navrhuji většinou pro zá-

kazníky v USA, Japonsku, Holand-

sku a vůbec ve světě. Většinou platí

pravidlo, že čím je zákazník bohatší,

tím je nedůvěřivější. V zahraničí se mi

tvoří lépe, svobodněji. Můžu si vy-

myslet, jaký materiál chci, jak velký,

jak silný, za chvíli ho mám a nic není

problém. Kdybych měl takové po-

žadavky v Čechách, nevím, zda by

mi požadovaný materiál byl ochoten

někdo dodat a pokud ano, tak bych

se nedoplatil. V cizině jsou k nám,

zvláště v Japonsku, velmi uctiví, do-

konce mi říkají, že se můžu chovat

jako Rolling Stone, protože jsem pro

ně hvězda.

Jak jste se dostal k designu, s čím

jste začínal?

Můj vzor byl prof. Josef Svoboda,

prof. Libenský nebo Josef Kaplický,

to byl renesanční člověk. Z designu

jsem dělal šperky a pro jednu klau-

zuru džbán na pivo nebo objekty ze

skla, což je také design. Zajímá mě,

když umění prorůstají, když vznikne

něco mezi „výtvarnem“, řemeslem,

designem a sochou. Nevím, zda

bych uměl udělat design pro milion

lidí. Jsem tak trochu zkažený ze za-

hraničí a myslím, že nejhorší, co se

může stát je, udělat sochu, kolem

které pak chodí lidé a nevšímají si

jí. Ze všeho není nutné dělat umění.

Mým vzorem je v tomto směru Phi-

lippe Starck, který je úžasný, protože

dokáže udělat úžasný design, archi-

tekturu a na dům pak sochu.

Učíte design studenty Fakulty ar-

chitektury ČVUT. Co je učíte a jaký

je Váš cíl?

Já a dva mí kolegové zajišťujeme

tak zvanou přípravku. Máme hodně

studentů z výtvarných škol a gym-

názií a my se snažíme, aby pochopili

hmotu v prostoru, světlo a tyto věci.

Je jedno, zda pak student bude navr-

hovat vysavače nebo fontánu. Josef

Kaplický říkal, že fi gurka tvořící ucho

etruské nádoby může být monumen-

tálnější než Stalinův pomník. Stejně

neexistuje drobná a velká práce, dob-

rá a špatná práce. Věc také nemá být

populární, ale dráždivá. Ta přežívá.

A pokud chcete vytvořit něco fantas-

tického, musíte použít věci banální.

Mnohdy je těžší udělat skleničku než

sochu. Proto studenti nemohou pří-

pravku přeskočit, musí se seznámit se

základy. Myslím si ale, že jsme s nimi

málo, jen čtyři hodiny týdně. V příštím

roce bych měl mít ateliér, který by měl

být více výtvarnější. Nechci z něj dělat

VŠUP, ale základ byl důležitý i pro ma-

líře a sochaře ze známé avantgardní

školy Bauhaus. Až teprve v magis-

terském studiu bych se chtěl věnovat

architektuře. Chtěl bych je naučit pře-

stoupit druh dekorativního předmětu,

nezdobit, ale dotvářet architektonický

prostor, prostotu výrazu, sepětí hmot,

objevovat světelné optické prostory.

Budovat souvislosti výtvarného díla

s architekturou, dramaticky do ní

vstupovat a naopak.

Jste přítomen u přijímacích zkou-

šek nových studentů? Jak zjišťu-

jete míru jejich talentu?

Být tam, je pro mě důležité, abych

viděl, zda umějí kreslit. To, že umějí

dělat na počítači je fajn, ale chci vi-

dět, že umějí kreslit i tužkou na papír.

Podle mě je to svobodnější. Pokud

pak budou studenti něco navrho-

vat, je třeba vědět, pro jakou cílo-

vou skupinu navrhují, zda bude pro

muže, ženy, pro jaký věk nebo pro

všechny a zda to bude věc na jed-

norázové použití nebo ne. Nejprve je

třeba vzít na zřetel všechny tyto okol-

nosti a pak přemýšlet o tom, jaká

Sklo je jediný materiál, který je čtyřrozměrný,

WWW.TECNICALL.CZ

5 | TECNICALL ROZHOVOR

ta věc bude. Často jim na přijímač-

kách zadávám nakreslit prostorovou

věc, abych viděl, jak umějí pracovat

s hmotou a prostorem.

Talent studentů také zjišťuji z toho,

že přinesou domácí práce. Beru ale

v potaz i okolnosti osobního stavu

studenta, když přijde na přijímačky.

Může být nemocný, nervózní, unave-

ný a to pak může mít vliv na jeho pre-

zentaci. Zájemců o studium je moc,

ale dá se to zvládnout. Za měsíc až

dva se obvykle pozná, co ve studen-

tech je.

Máte pro Vaše pracoviště nějaký

vzor, který Vás a Vaše kolegy inspi-

ruje?

Představuji si, že design na ČVUT

by měl být jako na MIT. Tady existuje

Centrum pokročilých vizuálních studií,

k němuž bychom se chtěli přiblížit.

Prvním krokem ve výuce designu je

to, že studenti musí pochopit i řeme-

slnou stránku věci. Měli by dostat pří-

ležitost pracovat první roky také s ma-

teriálem. Uvědomí si, že udělat něco

z 3D tiskárny stojí velké peníze. Je pro

ně velmi důležité zkusit si vše rukama,

proto jsme třeba také navázali vztah

s největší sklárnou na ploché sklo

u nás v Teplicích. Byl bych rád, kdyby

studenti mohli své projekty konzulto-

vat přímo ve výrobě ve sklárně.

My jsme pracoviště, které ještě hledá

možnosti. Nesmíme zapomínat, že

hlavní náplň mě a mých dvou kolegů,

kteří jsme tady za výtvarnou tvorbu, je

obsáhnout se studenty výtvarno. Ne-

můžeme suplovat technické zázemí

a technické kontakty. Pro nás je dů-

ležité dostat do prostředí informace,

co se kde děje v umění. Tady na škole

je to pro mnohé jediný prostor, kde

se s tím potkají. V praxi je pak pohltí

nějaká fi rma a pak už k výtvarnu ne-

budou mít tak blízko.

I v rámci teorie se snažíme studenty

zasvětit do umění a do současné situ-

ace. Jako inspiraci jim dáváme hodně

Bauhaus jako universální směr. Pře-

krýval designéry, umělce a architekty

a nedělal mezi nimi rozdíl. Dodnes se

na MIT učí z knih, jako je Language of

Vision z roku 1944. Ta zůstala hlavní

učebnicí pro designéry.

Je mi líto, že fakulty na ČVUT spo-

lu nespolupracují i v oblasti designu.

Je to škoda, jak pro ČVUT, tak pro

studenty. Kdyby propojení fungovalo,

tak je naše škola absolutní špička.

Musí mít designér cit pro materiál?

Ano, musí se zajímat také o nové ma-

teriály a vůbec o vše nové v umění.

Ptám se proto studentů, jestli chodí

na výstavy a jaký sochař se jim líbí.

Myslím, že designéři by měli otevřít

mozek kreativitě, vizím a budoucnos-

ti. Měli by chodit do kin, divadel, roz-

hlížet se a mít otevřené oči.

Které materiály preferujete Vy

a proč?

Jednoznačně sklo. Sklo je jediný ma-

teriál, který je čtyřrozměrný, na rozdíl

od bronzu, kamene nebo dřeva. Lidé

se skla bojí, protože je křehké. Sklo je

tak citlivé, že jej může rozbít zvuk, ale

je také schopné živlům vzdorovat po

tisíciletí. Je tvárné, bourá hranice mezi

sochou a architekturou. Sklo je hmo-

ta a zároveň hmotu popírá. Hmota se

stává snovou a odhmotněnou. Vytváří

daleko působivější paralelu, ale vy-

tváří ještě něco navíc – iluzi. Normální

člověk zná tak intenzivní soustředění

snad jen v oblasti sexu.

Jak přemýšlíte, když navrhujete?

Dobrý design nikdy nevytvoříte, po-

kud při tom myslíte na design. Stvoří-

te ho tehdy, vezmete-li v potaz život,

sex, pot … Přemýšlím, k čemu bude

věc sloužit, zda bude na mléko nebo

na pivo. Určitou teorii by měl člověk

znát a pak teprve navrhovat. Větši-

nou na to jdou lidé obráceně. Třeba

v USA jdou hned do sklárny a tam

foukají na píšťale rovnou nějaké sklo.

To my museli přinést spoustu kre-

seb, pak jsme se bavili, co to bude

za předmět a jak tlustá by například

měla být stěna sklenice, jaký obsah,

zda by měla být vypnutá, aby, až se

bude foukat, nebyla propadlá, ale

rovná.

Když jsem byl na Novém Zélandě,

navštívil jsem dům jednoho slavného

designéra. Uviděl jsem karafu na olej

a říkám, to je od Šípka. A ten desig-

nér říkal, že ji sice má, ale nepoužívá

ji, protože, když do ní dá olej, tak se

karafa při použití polije.

Vždy učím studenty, že třeba u kon-

vičky na čaj musí být zobáček dolů,

jako třeba u okapu, aby pak netekl čaj

po konvici. Udělat abstraktní nepouži-

telnou konvici je k ničemu. U soch je

to pak jednodušší. Když se někomu

něco nelíbí nebo v tom nevidí smysl,

řeknu, že to byl umělecký záměr a ho-

tovo. Jak řekl Andy Warhol: „Budu dě-

lat umění, tam žádná kritéria nejsou,

tam jde všechno.“

Spojuje Vaši tvorbu nějaký společ-

ný symbol?

Mám rád geometrii a miluju kubismus.

Je mi jedno, jestli je to popelník, židle

nebo šátek. Kubisté udělali z dvojroz-

měrného obrazu trojrozměrný a z troj-

rozměrné sochy čtyřrozměrnou, chtěli

něco někam posunout. A pak mám rád

kontrasty. Líbilo by se mi, kdyby voda

tekla do kopce a chodilo se po nebi.

prof. akad. soch. Marián Karel je absolvent VŠUP Praha, kde v 90. letech působil jako peda-gog. Učil také na zahraničích školách, např. v USA, Japonsku, Velké Británii, Finsku, Francii a na Novém Zélandě. Od roku 2009 vyučuje na Fakultě architektury ČVUT. Jeho výtvarné práce jsou zastoupeny ve sbírkách řady českých a světových muzeí, jako je pařížský Louvre, Muzeum skla v New Yorku nebo v Národní muzeum moderního umění v Tokyu. Realizoval plastiku z leštěné žuly, taveného skla a ocele ve sportovním areálu v japonském Chitose, sochu na 53. ulici v New York City, sochu před Palazzo Ducale v Benátkách, instalaci v čs. pavilonu Expo‘92 v Seville, Bránu času a historiogram v Chebu a mnohé další po celém světě.

1966 socha z ledu: Dom des Mischabel, Saas–Fee, Švýcarsko, 4 545 m

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL AKTUALITY | 6PROF. ING. BORIS ŠIMÁK, [email protected]

ČVUT bude spolupracovat s HuaweiSpolečnost HUAWEI Technologies je předním světovým dodava-telem telekomunikačních řešení a služeb. Na konci listopadu po-depsala s Fakultou elektrotechnickou ČVUT (FEL) dohodu o vzá-jemné spolupráci. Předmětem spolupráce je i vybavení laboratoří katedry telekomunikační techniky datovými prvky a poskytování školení pro obchodní partnery společnosti Huawei.

„Osobně mám z nastartování spoluprá-

ce velkou radost a věřím, že se bude

jednat o dlouhodobou a oboustranně

přínosnou spolupráci, která by se do

budoucna mohla i dále rozšiřovat,“ uvá-

dí Zbyněk Pardubský, zástupce gene-

rálního ředitele české pobočky Huawei.

Laboratoře katedry telekomunikační

techniky FEL budou vybaveny prvky

z nejnovější produkce HUAWEI – no-

vou generaci přepínačů z rodiny Sx7,

třetí generací pobočkových směrova-

čů AR1200V a bezpečnostní produk-

ty z rodiny Eudemon. Studenti se tak

budou moci seznámit s moderními sí-

ťovými technologiemi a infrastrukturou

používanou telekomunikačními operá-

tory a podnikovou klientelou. Získané

znalosti budou moci následně využít

v rámci své profese.

Do budoucna se počítá s rozšířením

školicích programů také o certifi kač-

ní kurzy pro HCDA (Huawei Certifi ed

Datacom Associate) a HCDP (Huawei

Certifi ed Datacom Professional), kte-

ré jsou základem akademie Huawei

(Huawei Academy).

Bakalářský a magisterský studijní

program Komunikace, multimédia

a elektronika pokrývá rozsáhlou oblast

moderních elektronických technolo-

gií, a to jak z hlediska hardwaru, tak

i softwaru, managementu a legislativy.

Na zajištění výuky tohoto programu se

podílí i katedra telekomunikační tech-

niky FEL.

Každoročně končí v bakalářském obo-

ru Síťové a informační technologie či

v magisterském oboru Sítě elektronic-

kých komunikací, zajišťovaných kated-

rou, řádově stovka studentů. Kvalitní

výuka se neobejde bez kvalitních pe-

dagogů a dobrého technologického

zázemí pro výuku a výzkum. Prioritou

katedry je vedle kvalitních přednášek

a cvičení i rozvoj specializovaných la-

boratoří vybavených moderní techni-

kou, často v rámci spolupráce s praxí.

„Osobně mám z na-startování spolupráce velkou ra-dost,“ uvádí Zbyněk Pardubský z Huawei

PAEDDR. LENKA ZÁPOTOCKÁ [email protected]

Středoškoláci si vyzkoušeli opravdovou práci vědcůDíky podpoře Fondu celoškolských aktivit mohl být v roce 2011 na ČVUT realizován projekt s názvem Junior Tech University. Jeho cílem bylo podchytit nadané středoškolské studenty se zájmem o techniku a přírodní vědy a přiblížit jim práci univerzitního vědce. Tři nejlepší středoškoláci si vyzkoušeli bádání přímo pod vedením odborníků z ČVUT.

„Vzhledem ke kontinuální komunikaci

s výchovnými poradci víme, že jsou na

středních školách studenti, kteří by chtěli

dělat ve svém volném čase ještě něco

navíc. Mít svůj vědecký projekt, který by

mohli realizovat, rozvíjet a konzultovat

s někým z vysoké školy,“ uvedla koor-

dinátorka projektu Dr. Lenka Zápotocká.

Na základě motivačních dopisů byli

vybráni tři studenti z Arcibiskupského

gymnázia ve Žďáru nad Sázavou, kteří

dostali unikátní možnost komunikovat

a setkávat se s doporučeným „tutorem“

přímo na půdě ČVUT. Jejich stáž probí-

hala na Fakultě jaderné a fyzikálně inže-

nýrské (FJFI), na Fakultě informačních

technologií (FIT) a Fakultě biomedicín-

ského inženýrství, protože o disciplíny

těchto fakult projevili studenti zájem.

Studenti Jakub Drahotský a Josef Poul

se pod vedením Ing. Filipa Novotné-

ho z FJFI zabývali tématem nazvaným

Příprava zlatých nanočástic ve vod-

ném prostředí. Na závěrečném setkání

účastníků Junior Tech University pre-

zentovali, jak syntetizovali nanočástice

zlata a měřili, jak se mění absorbce

světla na spektrometru.

Oba se shodují: „Stáž pro nás byla

velkým přínosem, dozvěděli jsme se

spoustu zajímavých věcí, seznámili

jsme se s mikroskopy a různými přístroji

v laboratořích, kde se dělá věda s vel-

kým V.“

Třetím vybraným studentem byl Domi-

nik Foral. Pod vedením Ing. Jiřího Chlu-

dila z FIT zkoumal, jak identifi kovat,

otestovat a nalézt řešení možných na-

padení webových stránek. Zaměřil se

na SQL Injection a Cross-side scripting.

Univerzity „dětského věku“ jsou běžnou praxí na zahraničních univerzitách. V roce 2011 obdobný projekt realizovalo i ČVUT.

WWW.TECNICALL.CZ

7 | TECNICALL PROJEKTY ING. RADEK TICHÁNEK, [email protected]

Studentské formule opět zlepší své výkony V roce 2011 sklízely obě studentské formule ČVUT jeden úspěch za druhým. Nejlepší výsledek si tým formule na spalovací pohon s označením FS.03 přivezl ze soutěže na španělském okruhu v Catalu-nyi. Zde se studentům podařilo vybojovat 2. místo mezi světovou konkurencí. Svou premiéru měla také první studentská elektroformule s označením FSE.01. I v roce 2012 se tým chystá do německé-ho Hockenheimu, kde je tradičně největší konkurence z celého světa.

“Budeme bojovat nejen v kategorii

Combustion formulí, která je na ČVUT

tradiční, ale i v kategorii formulí pohá-

něných elektromotorem, která vznikla

v loňském roce a prochází v současné

době dalším vývojem zejména hnací-

ho ústrojí,” říká Ing. Radek Tichánek,

Ph.D., který stojí v čele týmu. Regis-

trace na závody v roce 2012 probíhá

v lednu a tým dále plánuje účast na

závodech v Rakousku a Maďarsku,

kde se tradičně sjíždí evropská špička

hlavně z Německa, Rakouska a Itálie.

Obě formule se veřejnosti představi-

ly v dejvickém campusu na podzim.

Kromě jízdy formule byly novinářům

prezentovány i technické parametry

nových formulí a představen tým stu-

dentů, který se na jejich vývoji podílí.

Následovalo předání dvou fi nančních

šeků Ing. Radku Tichánkovi, Ph.D.,

z týmu CTU CarTech. První šek ve

výši 250.000 Kč věnoval ze svého

fondu rektor ČVUT prof. Václav Hav-

líček a částka je určena na materiální

výdaje spojené s vývojem formulí.

Druhý šek na 100.000 Kč věnova-

la společnost Škoda Auto a.s. jako

prémii, ke svému každoročnímu pří-

spěvku, za výsledky dosažené v roce

2011. Členové týmu si také odnesli

diplomy rektora ČVUT za příkladnou

reprezentaci školy na soutěžích For-

mula Student/SAE v roce 2011. Ve-

dení Fakulty strojní ČVUT udělilo čle-

nům týmu mimořádné stipendium,

jako osobní ocenění dosažených

úspěchů v sezóně 2011.

Projekt studentské formule ČVUT byl

zahájen v roce 2007. V roce 2009 po-

prvé jako první a jediná z České re-

publiky soutěžila na okruhu v němec-

kém Hockenheimu. Obsadila tehdy

59. místo. V roce 2010 se ze stejného

okruhu vrátili studenti s 18. místem,

zde soutěžili s druhým vozem FS.02.

Vozy vznikají v dílnách Fakulty stroj-

ní a Fakulty elektrotechnické ČVUT

v Praze a podílí se na nich mnoho

ústavů obou fakult.

Koncepce třetího vozu FS.03 je od-

vozena od dvou předchozích kon-

strukčních řešení, přičemž cílem

bylo zejména snížit hmotnost vozu.

Vůz FS.03 má hmotnost bez jezdce

223 kg, čímž se podařilo zredukovat

hmotnost o 52,5 kg oproti loňské

koncepci. Redukci hmotnosti přines-

lo použití nových lehčích komponent,

zejména tlumičů (Penske), hnacích

hřídelí, ráfků či aplikaci uhlíkového

kompozitu na sání motoru, fi rewall,

podlahu nebo kapotáž vozu. Nos-

nou konstrukci tvoří trubkový rám

z chrom-molybdenové oceli. Kola

jsou nezávisle zavěšena na nápravě

lichoběžníkového typu, těhlice jsou

frézované z leteckého duralu. Všech-

na čtyři kola jsou brzděna kotoučový-

mi brzdami v dvouokruhovém systé-

mu. Pohon vykonává motocyklový

motor Yamaha R6 o výkonu 64 kW

a točivém momentu 55 Nm, který je

přenášen na zadní kola sekundárním

řetězovým převodem přes diferenciál

Drexler.

Formule FSE.01 je zatím první a jediný

zástupce tzv. elektroformule v České

republice. Její koncepce se odkazuje

na předešlé dva prototypy formulí na

spalovací motor, ze kterých studen-

ti převzali vhodné konstrukční prvky

a upravili je dle svých požadavků. Vý-

raznou úpravou prošel rám, převzatý

z vozu FS.02, který bylo potřeba při-

způsobit v zadní části pro umístění

výkonných LiPol baterií, které dispo-

nují celkovou kapacitou 8 kWh. Rám

je vyztužený na bocích a podlaze

hliníkovými sendvičovými panely pro

zvýšení tuhosti. Zadní kola jsou po-

háněna stejnosměrným elektromoto-

rem o špičkovém výkonu 66 kW při

6 900 1/min. Brzdění všech kol je po-

mocí kotoučových brzd.

V týmu CTU Cartech dochází v současné době ke gene-rační výměně hlavních konstruktérů. ”Jsme tedy stále otevřeni přijmout další talentované budoucí inženýry,

kteří chtějí být v průběhu studia aktivní a chtějí dosáh-nout úspěchu na poli školního motorsportu. Ten otevírá

cestu k zaměstnání v dospělém motorsportu a obecně v automobilovém průmyslu,” doplňuje Ing. Tichánek.

Projekt studentského formulového týmu CTU CarTech je realizován na ČVUT v Praze, které se podílí na jeho financování a vytváří podmínky pro jeho realizaci. Generálním partnerem je již čtvrtým rokem Škoda Auto a.s., která průběžně podporuje aktivity studentů. Dále se podílí na projektu třicítka partnerů, ať už finančně či materiálově, v podobě dodání svých produktů nebo služeb. Více o formuli najdete na www.cartech.cvut.cz.

CEL

Ý Č

LÁN

EK S

I MŮ

ŽETE

PŘ

EČÍS

T N

A W

WW

.TEC

NIC

ALL.

CZ

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL AKTUALITY | 8ALEXANDRA HRADEČNÁ[email protected]

Ta investuje do ISIS od roku 2000,

posledních 5 let částku 2,5 milionu

liber ročně. Firma však dokáže z této

investice vytěžit ročně obrat okolo

8 milionů liber. Za úspěchem ISIS se

skrývá především dlouholetá, více než

dvacetiletá usilovná práce na propra-

cované politice duševního vlastnictví

a neúnavná každodenní komunikace

s vědci a podnikateli.

Paní Macnaughton zdůraznila také

nutnost dlouhodobé podpory center

technologického transferu ze strany

mateřské univerzity, poukázala při-

tom na to, že cesta k samostatnosti

a výdělečnosti trvá centru technolo-

gického transferu běžně 10 – 15 let.

Paní Macnaughton doplnil na kon-

ferenci její bývalý kolega Colin Story,

současný generální ředitel společnosti

OrganOx Ltd., spin-off fi rmy z Oxford-

ské univerzity.

Story nastínil proces založení úspěš-

né spin-off fi rmy s majetkovou účastí

univerzity, zaměřil se na výběr vhod-

né technologie a výkonného ředitele,

defi nici marketingové strategie a na

další klíčové momenty důležité pro

pozdější úspěch spin-off. Pouká-

zal zejména na důležitost existence

jasných pravidel a transparentních

postupů zakládání spin-off fi rem na

mateřské univerzitě.

Kromě problematiky technologic-

kého transferu a přenosu výsledků

vědeckého zkoumání do praxe se

konference zaměřila na podporu začí-

najícího podnikání. O nelehkém údělu

podnikatelů v České republice hovo-

řil Petr Ocásek, jeden ze zakladatelů

S tartupYardu, jehož úkolem je pod-

porovat u nás začínající podnikatele.

Poukázal na to, že je v ČR 16x dražší

založit fi rmu a trvá to 30x déle než ve

Velké Británii. Ocásek také vyjádřil

názor, že podnikatel se nejvíc poučí

z krachů vlastních společností, a pro-

to je naprosto v pořádku občas neu-

spět. Důležité je se poučit a nebát se

začít znova. Zajímavé bylo i povídání

úspěšného podnikatele a investora

Ladislava Chodáka o tom, jak neleh-

ká, ale nakonec úspěšná cesta vedla

k prosazení jednoho českého projektu

mezi světovou špičku. Britský anděl-

ský investor Michael Prokop, rodák

z Prahy, zaujal účastníky konference

svými tipy a triky, jak přimět investo-

ra, aby vložil svou andělskou investici

právě do vašeho podniku. O podmín-

kách zakládaní spin-off na českých

univerzitách a o podpoře podnikání

v technologických agenturách hovořili

také Michal Pěchouček z ČVUT a To-

máš Halva z Jihomoravského inovač-

ního centra v Brně.

Odpolední workshopy navázaly na

problematiku dopoledních předná-

šek praktickou prací na oceňování

technologií vhodných k transferu

a prací na business plánu, jenž pro-

dává. Otevřela se i diskuze mezi in-

vestory a zástupci technologických

parků a inkubátorů o tom, co a jak

pro fi rmy dělat, aby do nich investoři

ochotně investovali.

Konference se zúčastnilo 177 zá-

stupců podnikatelů, univerzit, vý-

zkumných pracovníků a studentů,

vládních agentur a ministerstev, ma-

lých i velkých podniků a dalších lidí,

které téma zaujalo.

Příspěvky řečníků jsou k dispozici na

stránkách Inovacentra ČVUT,

http://inovacentrum.cvut.cz/confe-

rence/en/presentations.

Investice do centra technologického transferu se univerzitě bohatě vyplatíTakový je vzkaz jedné z přednášejících na konferenci Removing Barriers to Successful Innovati-on, kterou pořádalo Inovacentrum ČVUT společně s Britskou ambasádou a dalšími partnery. Sa-rah Macnaughton z centra technologického transferu ISIS Innovation Ltd. při Oxfordské univer-zitě seznámila účastníky konference s činností výdělečné ISIS Innovation, jejímž stoprocentním vlastníkem je univerzita.

WWW.TECNICALL.CZ

9 | TECNICALL AKTUALITY

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL AKTUALITY | 10

Vítězové eClubu zamířili do inkubátoru v Silicon Valley Vojtěch Ciml, Pier Kurth a Tereza Horáková – tým easyWall, který vyhrál první kolo eClubu ČVUT, se se svým projektem podívali do podnikatelského inkubátoru Plug and Play v Silicon Valley. Jaký byl jejich pobyt, v čem je obohatil a jak změnil jejich pohled na USA?

Jste velmi různorodý tým, jak jste

se potkali?

V. C.: S Pierem jsme se potkali už na

gymnáziu, kde jsme se spolu podíleli

na projektu internetové televize. Ten

bohužel nepokračoval, ale my jsme si

padli do noty a měli jsme odhodlání

podnikat spolu dál. Hlavně nás spo-

jovala myšlenka na to, vytvořit vlastní

produkt. Pak jsem začal chodit do

eClubu, který jsme zpočátku měli jen

natáčet – nechtěli jsme ani soutěžit.

Nakonec jsme to zkusili s easyWall,

který Pier vymyslel na základě svých

pracovních zkušeností z Německa.

Pak už nám chyběl „jenom“ šikovný

grafi k. Potkali jsme Terku a její grafi ka

nám k vítězství hodně pomohla.

P. K.: S Vojtou mě tenkrát seznámil

náš společný kamarád. Já jsem totiž

pro již výše zmíněný projekt interne-

tové televize hledal programátora,

který by pracoval, jak to u start-upů

bývá, rychle a bez výslužky.

Kdo rozhodl o tom, že se zúčastní-

te soutěže v eClubu?

V. C.: Já, ale projekt vymyslel Pier.

P. K.: A bylo to prakticky rozkazem.

Jedno odpoledne sedíme v kavárně

a Vojta mi jednodušše oznámil, že

jdeme soutěžit.

Jaké byly první pocity, když jste se

dozvěděli o vaší výhře?

V. C.: Byl to zvláštní pocit v tom, že

jeden večer usínáte se zcela běžnými

plány na prázdniny a další si najed-

nou říkáte „jedu do Ameriky“. Bylo to

hodně nevšední, ale zároveň mi bylo

jasné, že to rozhodně nebude žádná

odpočinková dovolená.

P. K.: Spadl mi obrovský kámen ze

srdce! Já jsem si totiž strašně přál,

abychom se tam dostali.

Jaké byly první dojmy z USA?

V. C.: Pominu-li přestupní zastávku

v Atlantě a zaměřím-li se na probuze-

ní v Silicon Valley, napadá mě jediné:

dva fastfoody, dokonale upravený

trávník a šestiproudá dálnice. Další

dojmy přicházely až v průběhu poby-

tu. V Silicon Valley není moc rodilých

Američanů, takže to byl spíš mix kul-

tur než opravdová Amerika.

P. K.: Jsme v Silicon Valley, v mecce

všech ajťáků... a není se, kde připojit

k internetu!

Je něco, co vás při pobytu v inku-

bátoru obohatilo a něco, co vás

vyloženě zklamalo?

V. C.: V inkubátoru jsem zjistil, jak

nesmírně důležité je ptát se lidí a ko-

munikovat s nimi. V Americe pro to

mají označení „networking“. Jeli jsme

tam s tím, že tam naprogramujeme

všechno, co potřebujeme, ale pak

jsme zjistili, že na programování

můžu sedět doma v županu a ne-

musím jezdit přes půlku světa. Zkla-

máním částečně bylo zázemí v Plu-

gandPlay inkubátoru, zjistil jsem, že

v Evropě máme leckdy mnohem lep-

ší podmínky pro práci.

P. K.: Od toho programu Plug and

Play Tech Centra, do kterého jsme

byli zařazeni, jsme očekávali mno-

hem víc. I proto jsme se koneckonců

rozhodli, že si půjdeme vlastní ces-

tou, což se samozřejmě vedení inku-

bátoru příliš nelíbilo. V Silicon Valley

se klidně můžete nechat vodit za ru-

čičku, ale není nic nad to než sebrat

odvahu a pustit se do té džungle na

vlastní pěst.

Změnil se nějak váš pohled na

Ameriku?

V. C.: Hodně. Pier s Terezou odlétali

dřív, já jsem ještě tři týdny cesto-

val a zjistil jsem, že bych nechtěl žít

v zemi, kde jste odkázáni na auto-

mobil. Jediné město, kde bych chtěl

strávit delší dobu, bylo San Francis-

co. Ostatní místa je určitě také dob-

ré vidět, aby měl člověk srovnání,

ale není to domov. Připadalo mi, že

okázalá americká pompéznost ubírá

hodně z lidskosti a blízkosti. Prostě

se mi stýskalo po našich lesích a ma-

lých políčkách.

P. K.: Na jednu stranu je vše, co vi-

díte v hollywoodských fi lmech nebo

co slyšíte a čtete pravdou, ale dokud

se tam doopravdy nepodíváte, bude

vaše představa minimálně zkresle-

ná. Nebyl jsem natolik šokován jako

Vojta, ale pro Evropana je tamní život

v mnoha ohledech naprosto odlišný.

Zvyknete si, ale také se naučíte vážit

si domova a toho, co tam máte.

ING. LIBUŠE PETRŽÍLKOVÁ[email protected]

Co je aplikace easyWall?Její základní inovací je propojení on-line data-bází produktů s reálným prostředím. Využije ji každý, kdo navštěvuje zákazníky s objemnými katalogy. Sami autoři vidí její hlavní uplatnění v oblasti exteriérového a interiérového designu.

CEL

Ý R

OZH

OVO

R S

I MŮ

ŽETE

PŘ

EČÍS

T N

A W

WW

.TEC

NIC

ALL.

CZ

WWW.TECNICALL.CZ

11 | TECNICALL PROJEKTY

V pondělí 5. prosince během odpoledne proběhlo v prostorách Národní technické knihovny v Praze slavnostní odpoledne, které zakončilo soutěž pro studentky středních škol v rámci projektu Holky, pozor! Dívky měly možnost prezentovat své projekty z oblasti vědy nebo techniky. Vrcholem pak bylo vyhlášení nejzajímavějšího projektu, jehož autorka byla oceněna mininotebookem HP 110.

Soutěž v rámci projektu ČVUT Hol-

ky, pozor! pro studentky středních

škol byla vyhlášena 3. října, a to

díky podpoře rozvojového projektu

MŠMT pro rok 2011. Dívky mohly

až do 20. listopadu přihlašovat své

projekty z oblasti vědy a techni-

ky. Pět nejlepších projektů autorky

prezentovaly během slavnostního

odpoledne před komisí a dalšími

hosty. Nechyběli ani zástupci médií.

První z prezentujících Šárka Vávrová

přijela do Prahy až z Frenštátu pod

Radhoštěm, kde studuje čtvrtým

rokem Střední průmyslovou školu

elektrotechniky, informatiky a ře-

mesel, a pochlubila se hned dvěma

projekty. Tím prvním byla Elektro-

nická časomíra. Šárce se povedlo

v tomto projektu spojit všechny své

koníčky. „Zajímám se o elektroniku

a informatiku, aktivně sportuji, hraju

fl orbal a běhám. Výsledkem je můj

funkční model časomíry, který nyní

využívá fl orbalový oddíl Sokol Fren-

štát pod Radhoštěm,“ uvedla. I její

druhý projekt vycházel ze Šárčiných

zájmů. Jednalo se návrh a vytvoření

databáze pro evidenci výsledků fl or-

balové ligy.

Tým studentek ze Střední průmys-

lové školy Ječná Hedvika Hodíko-

vá a Petra Nepodalová představily

společný projekt Zvonek 2.0. Jedná

se o propojení domovního zvon-

ku s mobilním telefonem uživatele.

Další prezentující studentkou byla

Tereza Novotná ze třetího ročníku

víceletého gymnázia ze Šlapanic

u Brna. Ta porotě představila pro-

jekt Virtuální šatník.

Jako poslední představila svůj pro-

jekt studentka posledního ročníku

gymnázia z Pardubic slečna Vero-

nika Valešová. Svou práci zaměřila

na určování podílu vitamínu C v po-

travinách.

Projekty hodnotila komise složená

ze tří zástupců partnerských fi rem

a tří odborníků z ČVUT. Roli před-

sedkyně komise přijala manželka

rektora ČVUT a předsedkyně Dám-

ského klubu ČVUT Ing. Marie Hav-

líčková. „Musím říci, že jsem velmi

překvapena úrovní soutěže a od-

hodláním zúčastněných,“ byla její

bezprostřední reakce po skončení

všech prezentací.

Za ČVUT v komisi zasedli: Ing. Mar-

cela Pavlíková, CSc. (Výzkumné

centrum CIDEAS na Fakultě staveb-

ní), Ing. Adéla Chrastinová (odbor

vědy a výzkumu na Fakultě infor-

mačních technologií ČVUT) a Mgr.

Jan Gazda, Ph.D., kvestor ČVUT

v Praze. Partnerské fi rmy zastoupi-

ly: Eva Nováková ( Hewlett-Packard,

s.r.o.), PhDr. Miroslava Bajzíková

(ČEPS, a.s.) a Ing. Iva Prokopová

(Škoda Auto, a.s.).

Na rozhodnutí o vítězce měla komi-

se přibližně třicet minut. Konečný

verdikt zazněl ve prospěch Šárky

Vávrové z Frenštátu pod Radhoš-

těm. Její projekt Elektronická časo-

míra oslovil porotu nejvíce, a to pře-

devším svojí využitelností v praxi.

Na druhém místě skončila Veronika

Valešová, na třetím Tereza Novotná

a na čtvrtém tým Hedvika Hodíková

a Petra Nepodalová.

Cenu za nejlepší projekt minino-

tebook HP 110, kterou věnovala

společnost Hewlett-Packard, pře-

dala vítězce starostka Městské čás-

ti Praha 6 Ing. Marie Kousalíková.

Ve svém poděkování ocenila práci

a odvahu všech pěti dívek a popřála

jim hodně štěstí do budoucna.

Více informací o genderovém pro-

jektu ČVUT na podporu studia

technických disciplín najdete na

www.holkypozor.cz.

Když holky soutěží!

ING. ILONA PRAUSOVÁ[email protected]

Kariérní centrum ČVUT

www.kariernicentrum.cz

ZDARMA

pro všechny

studenty

a absolventy

ČVUT do tří let od

ukončení studia

· Pomáháme se vstupemna pracovní trh

Propojujeme firemnía akademickou sféru

Zprost edkováváme pracovníp íležitosti, trainee programy

a stáže ve firmáchOrganizujeme program Mentoring

a studentské sout že Econtech

·

· řř

·ě

WWW.TECNICALL.CZ

13 | TECNICALL AKTUALITY MIROSLAVA D. PROCHÁZKOVÁ[email protected]

Současný rozvoj města není architektům lhostejnýV listopadu se na Fakultě architektury ČVUT konal Kurz základů developmentu CITY DEVELOPMENT 4. Jednalo se o čtvrtý ročník workshopů zabývajících se tématem současného rozvoje města z hlediska všech účastníků procesu.

Kurzu se zúčastnilo dvacet sedm

studentů (dva z Fakulty stavební

ČVUT, ostatní z Fakulty architektu-

ry) a dvě zástupkyně veřejné správy

(z Prahy a Jihlavy). Kurz probíhal

ve dvou termínech a byl rozdělen

do dvou částí. Po třídenním bloku

přednášek, ve kterém byli účastníci

seznámeni se základní problemati-

kou, se odehrál samotný workshop.

V něm se role obrátily – účastníci

kurzu, doposud pouze posluchači,

se stali hlavními aktéry.

Přednášky obsáhly nejdůležitější

témata multidisciplinárního obo-

ru, kterým rozvoj (development) je.

Vyzvaní odborníci zastupující de-

velopery, architekty, ekonomický

a bankovní sektor a právní oblast

předem připravili nejpodstatnější

informace ze svých přednášek. Ty

byly zpracovány formou skript (City

development 2011. Kurz základů

developmentu. Praha: Fakulta ar-

chitektury ČVUT, 2011. 40 s. ISBN

978-80-01-04918-1.), která dostal

každý účastník na začátku kurzu.

Skripta vzbudila velký zájem.

Přednášejícími byli odborníci zabýva-

jící se trhem s nemovitostmi a deve-

lopmentem – Anthony Caine, Tomáš

Ctibor, Eduard Forejt, Martin Skalický,

Petr Urbánek, bankéř Petr Merežko,

právník Jiří Plos a architekt Petr Hla-

váček. Spolu s přizvanými odborní-

ky-architekty Jakubem Fišerem, Ja-

nem Jehlíkem, Michalem Kohoutem,

Karlem Mrázkem, Filipem Tittlem

a specialistou na prodej a oceňová-

ní nemovitostí Tomášem Dudou se

stali v druhé části kurzu – samotném

workshopu – průvodci a oponenty.

V této části si účastníci kurzu moh-

li prakticky procvičit právě naby-

té dovednosti. Mohli se na vlastní

kůži přesvědčit, že

klíčovým heslem

developmentu je –

jak s úsměvem ve

svých přednáškách

opakovali všichni

lektoři – lokalita,

lokalita, lokalita, ne-

boť ta rozhodujícím

způsobem determi-

nuje všechny para-

metry projektu.

Mohli si vyzkoušet,

že každý develo-

perský záměr vy-

žaduje správnou

analýzu, která je náročná, neboť

projekty jsou většinou dlouhodobé,

jsou náročné na materiálové vstu-

py, jejich územní situování zpravidla

podléhá určité míře veřejné regulace

a často je třeba náročnější projekty

v průběhu realizace modifi kovat dle

změněných potřeb.

Účastníci byli rozděleni do pěti sku-

pin, každá z nich obdržela modelové

zadání – konkrétní území ve vnitřní

Praze s jeho specifi ckými problémy.

Například Smíchov – výsek severní

části území smíchovského nádraží

ohraničený ulicemi Nádražní a Rad-

lická a přiléhající k ulici Za Ženskými

domovy, Palmovka – prostor vyme-

zený ulicemi Zenklova, Vojenova

a Koželužská, Holešovice – jednak

prostor mezi budovou Nádraží Ho-

lešovice, ulicí Vrbenského, Bondyho

a železničním náspem a také sever-

ní část území holešovického nádraží

vymezená ulicemi Argentinská, Že-

lezničářů a Plynární, Břevnov – část

území točny tramvaje vybudované

pro účely spartakiády ohraničené

ulicí Bělohorskou a Za Strahovem.

Na krátkou chvíli se sami stali de-

velopery a mohli rozvážit, jaký typ

zástavby je pro zadané území nej-

výhodnější, mohli posoudit silné

a slabé stránky projektu, spočítat

jeho míru návratnosti a v neposled-

ní řadě ho měli za úkol v závěrečné

prezentaci dobře „prodat“.

Jak v závěru kurzu sdělili jeho organi-

zátoři Barbora Seifertová, Jakub Filip

Novák (za Fakultu architektury ČVUT)

a Miroslav Šajtar (externí spolupra-

covník), s průběhem kurzu byli všich-

ni zúčastnění velmi spokojeni a ihned

projevili zájem o jeho pokračování.

Účast studentů i pedagogů na work-

shopu rok od roku stoupá. Projevuje

se rostoucí zájem o rozsáhlejší vzdě-

lávání v tomto interdisciplinárním

oboru, který by spojoval zájmy archi-

tektů, urbanistů, zástupců veřejné

správy, ekonomů a právníků. Fakulta

architektury hodlá podporovat další

vzdělávání v této oblasti a v následu-

jících letech jej rozšiřovat. Příští rok

se chystá kurz o oblast procesů, za

které nese v převážné většině odpo-

vědnost město.

Mediálním partnerem kurzu byl ča-

sopis Development News.

Každý developerský záměr vyžaduje správnou analýzu

Foto: Lubomír Kotek

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL TÉMA | 14BC. JIŘÍ [email protected]

říká doc. akad. sochař Alexius Appl, vedoucí ateliéru Produktový design na Ústavu průmys-lového designu Fakulty architektury ČVUT.

Za svoji kariéru designéra jste na-

vrhnul nejrůznější věci, od malých

předmětů po velké stroje. Máte

k návrhům rozdílný přístup?

Já to vůbec nedělím. Teď jsem navr-

hoval klíčenku pro jednu fi rmu, před

nějakou dobou jsem dělal lokomoti-

vu pro Německo. Vážně si myslím,

že je jedno, jestli děláte klíčenku

nebo něco velkého. Problém je vždy

stejný. Designér si v celém procesu

vývoje musí najít svou parketu, svůj

prostor a tam se pohybovat a udělat

design daného výrobku podle svého

nejlepšího vědomí a svědomí.

Myslíte si, že by se měl designér

specializovat na jeden druh vý-

robků?

Nemyslím. Já jsem vždy pracoval po

etapách, jak přicházely. Jeden čas

lustry, pak lokomotivy, různé stro-

je a nářadí, plastiky a několik fi rem

v zahraničí, atd. Takové etapy u mne

bývají kolem tří let. A proto se na

ČVUT snažím, aby studenti byli od-

sud připraveni na profesní život uni-

verzálně, protože člověk nikdy neví,

k čemu se dostane.

Jako designér byste asi měl mít

nějakou technickou průpravu.

Nebo se učíte za pochodu?

Základní technické a technologické

znalosti by designér určitě měl mít.

Jsem vyučený nástrojař a to byla ta

nejlepší škola pro design. Nemusí-

te ale znát všechno, od toho jsou

inženýři, specialisté, kteří danému

problému věnují celou svoji karié-

ru a umí vše spočítat. Například ve

vývoji strojů jde řádově o desítky

miliónů korun, a to není žádná leg-

race. Na celém vývoji spolupracuje

velké množství lidí a každý si musí

najít v tom celém soukolí svůj pro-

stor. Pak se všechno dá dohromady

a získá výslednou formu. Když je

projekt chytrý, i design je dobrý.

Jak vycházíte během práce s kon-

struktéry? Předpokládám, že je

potřeba čas na získání vzájemné-

ho respektu…

Ze začátku to bývá vždycky pro-

blém, protože si chtějí ulehčit práci.

Řeknou třeba, že tak to nejde, že je

to hloupost, že vy tomu nerozumíte

a podobně. Musíte si jich vážit a oni

vás. Musí existovat vzájemná úcta

a respekt. Občas z toho vznikají dob-

rá přátelství a může být u práce i leg-

race, ale občas může jít i do tuhého.

Lidem je dnes asi ale nejznáměj-

ší Váš design autobusů SOR Lib-

chavy. Věděl jste v době návrhu,

že autobusy této značky budou

brázdit ulice Prahy?

To jsem nevěděl, zadáním bylo na-

vrhnout městský autobus. V návrhu

jsme ale byli limitovaní jejich techno-

logiemi, hlavně nerezovým rámem,

díky designu, mimo jiné přednosti,

pak tato fi rma vyhrála zakázku pro

Prahu.

Jak jste se k tomuto návrhu do-

stal?

To bylo složitější. Dnes je taková

zvláštní situace. Firmy jsou mazané

a obracejí se na školy, aby jim stu-

denti udělali nějaký návrh, za který

pak dostanou třeba padesát tisíc.

Firmy od studentů dostanou třeba

dvacet návrhů a z těch si pak vybe-

rou. Student není sám autor projektu,

je to dílo, které vzniklo výukou a kon-

zultacemi. Student nakonec dostane

nějakou odměnu. Pak se ukáže, že

škola k návrhu nemá žádná autorská

práva a fi rma na tom vydělá. Tomu

se školy musí legislativně bránit.

SOR neměl dobré zkušenosti s de-

signéry, a tak se rozhodl obrátit na

různé školy a také na FUD-UJEP

v Ústí nad Labem, kde jsem učil,

se soutěží pro studenty na návrh

autobusu. To jsem odmítl, ne kvů-

li „zneužívání“ studentů, ale proto,

že je zásadní rozdíl dělat studie

ve škole nebo pracovat s daty od

zadavatele, které jsou chráněné.

Nabídnul jsem, že současně na-

vrhneme autobus ve studiu také.

Navázání spolupráce a ověřování

trvalo téměř dva roky, než dostala

konkrétní formu.

Šel byste do návrhu dalšího auto-

busu?

Asi nejvíce mě bavil návrh jističe, z toho pak byla taková, dalo by se říci, láska,

WWW.TECNICALL.CZ

15 | TECNICALL TÉMA

Nízko-podlažní autobus

NB 18. Au-tobus měří rekordních 18 750 mm a přepraví 161 cestu-

jících. SOR Lib-

chavy spol. s r. o.

Asi ano. Musel by to být opravdu nový

autobus, protože jinak jste limitovaný vý-

robky, které fi rma má k dispozici a které

musíte použít, jako například světlomety

a přední sklo a jiné komponenty.

Takže práce designéra není taková,

jak si ji lidé často představují, že

přijdete, nakreslíte krásný křivkový

tvar… Investor ale řekne, nic tako-

vého, máme jen tento materiál…

Přesně tak, menší výrobce nemá na

vývoj svých refl ektorů, ten se pohybu-

je totiž v řádech desítek milionů, což je

pro fi rmu velikosti SOR hodně peněz.

A tak musí nakupovat komponenty již

hotové, které jsou na trhu. Ve fi nále vám

tedy fi rma řekne: tady máte na výběr

z těchto tří a jeden z nich tam použijte.

Představa hezké malůvky se tedy

rovná naivitě...

Ano, to je hodně naivní. Představa je

to sice pěkná, ale tak to nefunguje.

Průmyslový design je vždy v poloze

nějakého omezení a mantinelů. Něco

jiného by to bylo třeba ve vývoji pro

Škodovku v Mladé Boleslavi, kde pra-

cuje x designerů a dalších specialistů.

Když se to vezme z hlediska designé-

rů, tak pro SOR pracují dva designéři,

k tomu ještě externě.

Jaký máte názor na Škodu v Mladé

Boleslavi, když už jste to nakousl?

U Škoda Auto je celkový design vý-

borný. Myslím, že první Octavia v de-

vadesátých letech určila kurz a drží se

svého standardu. Od tohoto prvního

nového designu se vše odvinulo dál.

Škodovka tak dala svým autům jas-

nou image napříč třídami a prosadila

se na trhu, a to je pozitivní.

Kdyby za vámi přišli ze škodovky,

šel byste do toho?

Ne, asi bych nešel. Něco jiného je de-

signérsky zpracovat malé studie, to

ano. A něco jiného je konkrétní auto.

Na navržení auta musíte mít člověka,

který auta miluje, kreslí si je od dětství,

má auta v ruce a přirozeně dokáže cit-

livě spojit křivku s rovinou. Na tom nej-

lépe poznáte opravdový talent, nejlepší

je sochařská průprava. Já osobně fan-

da aut nejsem, design aut sleduji pou-

ze z výtvarného hlediska a užitnosti.

Jaký návrh jste si za svou kariéru

nejvíce užíval? Co vás nejvíce ba-

vilo?

To je těžké, já to nedělím. Asi nejvíce

mě bavily přístroje pro OEZ-SIEMENS,

z toho pak byla taková, dalo by se říci

láska. Před patnácti lety jsem byl oslo-

ven lidmi z této fi rmy, jestli bych pro

ně nenavrhnul nové jističe a pojistky.

Tato práce byla zajímavá, protože od

designu prvního jističe se dále odvodil

a prosadil design pro dalších 95 vý-

robků a určil základní image výrobků

OEZ. To by ale nikdy nebylo možné

bez osvíceného managementu fi rmy,

jelikož vývoj jednoho přístroje od první

skici po prototyp stojí až 50 miliónů

korun a zásadní chyba v designu je

často již nevratná a velice drahá, např.

výroba forem atd.

Vy mimo jiné i učíte na Fakultě ar-

chitektury, obor průmyslový de-

sign. Stalo se Vám už, že přišel stu-

dent do atelieru a Vy jste poznal, že

je opravdu talent od přírody?

Párkrát ano, talent od přírody ještě

nic neznamená, důležitý je tah na

branku a cit. Důležitý je první ročník,

který o všem rozhodne. Stačí dát

hned na začátku úkol, navrhni 3D

kompozici s koulí v prostoru a hned

vidíte, jak na tom student je. Oprav-

du talentovaných a pracovitých stu-

dentů průmyslového designu tady

máme asi patnáct procent.

Takže souhlasíte se sítem pro ma-

gisterské studium?

Ano, protože postoupí lidé, kteří mají

opravdu pracovitost a talent. Kdy-

by postoupili všichni, tak rozdělení

na bakalářský a magisterský stupeň

nemá smysl.

A jak Vás baví učení na vysoké

škole?

Baví, člověk si k tomu musí najít vztah.

Náš obor je na škole ještě nový, syro-

vý, hledá se stále ještě cesta, musí se

najít optimální výuková proporce mezi

uměleckou průpravou a technikou.

Myslím si ale, že na Fakultě architek-

tury je pro tento obor pravé místo,

protože design a architektura spolu

velmi úzce souvisí.

doc. akad. sochař Alexius Appl absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde později začal i učit. Současně se začal věnovat navrho-vání různých předmětů od malých designových modelů automobilů, přes přístroje pro elektroinstalaci, autobusy, až po stroje určené pro železnici. Dnes má svůj ateliér na Fakultě architektury ČVUT, obor Průmyslový design.

Elektropří-stroje pro domácnost – jistič Modeion BC 160D a přístroje Minia.OEZ/SIMENS

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL TÉMA | 16

Design obráběcích strojů kultivuje pracovní prostředí

Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při ČVUT má za sebou velice úspěšný rok. V současné době byste na veletrzích obráběcích strojů u významných výrobců jen stěží hledali stroj, který by neprošel návrhem designérů. Firmy si uvědomují, že pokud jejich výrobky vypadají dobře, jsou atraktivnější pro zákazníky a navíc se tak mohou odlišit od konkurence. Design se tak objevuje v oblasti, která zůstává běžnému člověku skrytá. V případě obrábě-cích strojů v sobě skrývá komplexní přístup k návrhu stroje včetně jeho kapotáže a ergonomie ovládání. Výzkumné centrum pro strojí-renskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) při Fakultě stroj-ní ČVUT v Praze má za sebou několik úspěšných realizací designu obráběcích strojů. V současné době spolupracuje na zavádění nového designu do výroby se třemi velkými společnostmi: TOS Varnsdorf, a.s., TOSHULIN, a.s., a TRENS, a.s.

Skutečnost, že se stroj, který pro-

jde designovým návrhem, lépe pro-

sazuje na trhu, však není jediným

důvodem, proč se fi rmy designu

věnují. „Pokud stroj dobře vypadá,

působí dojmem, že mu výrobce vě-

noval úsilí nejen po stránce funkč-

nosti a výkonnosti, ale je to také

signál celkové komplexnosti přístu-

pu, zohledňujícího dobrou zřejmost

a uchopitelnost technických para-

metrů stroje jeho uživateli. Dobrý

design přispívá ke kultivaci pracov-

ního prostředí a vnímání stroje ob-

sluhou. Člověku se u takového stro-

je může lépe přemýšlet a pracovat.

Firmy si také pomocí designu svých

strojů budují vlastní charakteristický

styl a odlišují se od konkurence,“

říká designér VCSVTT Ing. Matěj

Sulitka, Ph.D., který ve výzkumném

centru působí od roku 2005.

Důležitá spolupráce s konstruk-

térem

Vytvořit design obráběcího stroje

je poměrně složitý proces. Ačkoliv

jeho funkčnost je vždy určující, i tak

se jedná o tvořivou činnost. „Hodně

podnětů vzniká již z nosné struktury

stroje, která udává směr, jak mohou

být hmoty krytování okolo něj vysta-

věné. Buď se člověku vyjeví nápad,

jak si s nimi pohrát, anebo ke stroji

přistupuje již s určitou myšlenkou,

kterou se do něj pokouší vtělit,“ vy-

světluje Matěj Sulitka.

Opravdu vydařený design však vzni-

ká ve spolupráci a kooperaci desig-

néra a konstruktéra. Konstruování

stroje a tvorba jeho designu jsou

přitom dvě odlišné oblasti. Velmi dů-

ležitá je tedy vzájemná komunikace.

„Rád přijímám připomínky od kon-

struktérů, protože mohou celý návrh

významně obohatit. Rozhodující pro

vývoj navrhování je i celkový rámec

spolupráce. V úvodních kontaktech

s fi rmami se snažíme ve společné

diskusi najít rozsah oblasti, jakou by

měly návrhy pokrývat. Někdy se za-

davatel chce orientovat jen na jeden

vybraný typ stroje, někdy je ovšem

možno i v takových případech začít

zohledňovat souvislosti se stroji dal-

ších typů a uvažovat možnou pře-

nositelnost návrhu nového designu

napříč výrobním spektrem fi rmy. Po

upřesnění zadání přichází fáze tvor-

by prvotních návrhů, které vycházejí

z rozměrových plánů konkrétního

stroje. Přitom už vždy myslím na to,

aby byl návrh technologicky přijatel-

ný s ohledem na výrobní možnosti

fi rem, které kapotáž stroje budou

konstruovat a realizovat. Následuje

etapa technických připomínek, které

se do návrhů musí zapracovat. Po

zhotovení upřesněného hmotové-

ho modelu, na němž probíhají další

kola návrhů a připomínek, je zahá-

jena fáze konstrukčního zpracování

přímo v konstrukčním oddělení za-

davatele nebo v externích fi rmách.

Pokud je komunikace s konstruktéry

opravdu dobrá, posílají zpět ukázky

jednotlivých dílů na posouzení, zda

odpovídají záměru,“ poodhaluje, jak

se rodí design stroje.

I když se z hlediska průmyslové-

ho designu v případě obráběcích

strojů jedná o specifi ckou oblast

produktu, která nezaplavuje běžný

spotřebitelský trh, také zde probí-

há zajímavý vývoj a vznikají nové

trendy. Utilitární charakter krytů

strojů ustupuje snahám o vytvoření

dynamičtějšího výrazu. V tvarování

se objevují volné křivky pro ohrani-

čení okenních nebo jiných otvorů

v krytech a dvourozměrně ohýba-

né plochy.

„Opravdu aktuální design strojů

se dnes snaží překonávat kubic-

ký charakter krytování, jaký se stal

normou v průběhu 70. a 80. let mi-

nulého století. Poněkud překvapivě

bychom tak mohli mluvit o jistém

návratu k období 50. a 60. let, sa-

mozřejmě ovšem jen ve velmi volné

asociaci. Tehdejší obráběcí stroje

TEREZA ZEMÁNKOVÁ[email protected]

WWW.TECNICALL.CZ


měly zcela odhalenou nosnou liti-

novou strukturu, v jejímž ztvárně-

ní nebyla téměř žádná omezení.

Další vývoj přinášel postupně jak

zjednodušování výroby odlitků, tak

především plechová krytování strojů

a s tím související hranatý charakter

tvarování. Dnes, díky dostupnosti

pokročilých technologií CNC ohý-

bání i vypalování tvarových profi lů je

znovu možné vracet se k zaoblová-

ní kapotáží,“ připomíná Matěj Sulit-

ka historický exkurs.

Ve znamení plechů, skel i plastů

„Dalším zajímavým trendem jsou

nové materiály, které se při výrobě

krytování objevují. V poslední době

se jedná například o využívání poly-

karbonátu na velkoplošná zasklení,

která z krytování stroje mohou vy-

tvořit velmi atraktivní objekt, někdy

až architektonického charakteru.

Kromě plechů a skel se začínají

uplatňovat také plastické materiály,

ale jen v omezené míře na některé

detaily. Krytování stroje musí plnit

také bezpečnostní funkci, kterou

mohou dnes nejlevněji zajistit ocelo-

vé plechy. Protože se v našem pro-

středí nejedná nikdy o hromadnou

výrobu, není možné do výroby kry-

tování přizvat pokročilé technologie

jako lisování, formování a výroba tak

může pracovat jen s velmi omeze-

nými technologickými prostředky.“

Vývoj na trhu obráběcích strojů

v posledních několika letech svědčí

o tom, že si stále větší počet výrob-

ců výrobní techniky uvědomuje vý-

znam dobrého designu. Mimo jiné

proto, aby se jejich stroje odlišily od

konkurence. „Najít charakteristický

výraz stroje je také důležitým as-

pektem při tvorbě návrhu designu,

zejména pokud jde o celou výrobní

řadu. Vždy je nutné věnovat tomuto

hledisku dostatek úsilí, najít výtvar-

ný jednotící prvek, který by byl jed-

noduchý, ale zároveň dostatečně

výrazný, aby se stal rozlišovacím

znakem pro daného výrobce a zá-

roveň se mohl dobře aplikovat na

různé typy strojů, neboť často mo-

hou být od sebe dost odlišné. Ně-

kdy to jsou velké stroje bez velkých

kapotáží, jindy se jedná o menší

stroje, které mají plné krytování,“

upřesňuje Matěj Sulitka.

Úspěch v Hannoveru otevřel dveře

Loňský rok byl pro VCSVTT z hle-

diska designu velmi intenzivní, pro-

tože se realizovaly tři projekty desig-

nu s dopadem na celé výrobní řady

strojů fi rem TOS Varnsdorf, a.s.,

TOSHULIN, a.s., a slovenské fi rmy

TRENS, a.s. Na všech se podílel

právě Ing. Matěj Sulitka, Ph.D.

„Všechny loňské realizace mě velice

potěšily. Je pro mě ctí, že veškeré

prototypy těchto strojů byly v září

2011 vystaveny na veletrhu EMO

Hannover, což je nejvýznamnější

veletrh obráběcích strojů v Evropě.

Vedení fi rem se rozhodlo, že v před-

staveném novém designu bude po-

kračovat a že jej bude aplikovat i na

další typy strojů. Nejzásadnější je

orientace na nový design u společ-

nosti TOS Varnsdorf, která se roz-

hodla od roku 2012 nabízet všechny

své stroje v novém tvarování. Jedná

se o velmi rozsáhlou spolupráci,

která je zajímavá i tím, že konstruk-

ci a výrobu krytování strojů zajišťuje

více fi rem. VCSVTT tak plní v tomto

procesu roli integrátora, sledujícího

dodržení jednotného stylu tvarování

při jeho konstrukčních zpracová-

ních. Se společností TOSHULIN,

pokračujeme rovněž ve spolupráci

na aplikaci nového designu na další

stroje. Mělo na to vliv jak ocenění

nového designu ze strany vedení fi r-

my, tak příznivé přijetí stroje na vele-

trhu u zákazníků. Spolupráce probí-

há dále i se slovenskou společností

TRENS, jejíž vedení prototyp nové-

ho designu rovněž ocenilo a zámě-

rem je podrobit redesignu postup-

ně další typy strojů. Fází úvodních

návrhů tvarování byla v nedávné

době zahájena spolupráce s dal-

ším výrobcem, s nímž VCSVTT řeší

komplexní vývoj nového stroje,“ vy-

počítává početné pracovní aktivity

Matěj Sulitka.

„Veškeré zakázky, na kterých jsem

se mohl podílet, jsme získali pře-

devším díky velkému zázemí, které

Výzkumné centrum pro strojíren-

skou výrobní techniku a technologii

nabízí a díky pověsti, kterou si za

roky své předchozí činnosti a spo-

lupráce s průmyslem vybudovalo.

Neocenitelné je to, že se můžeme

ve VCSVTT opřít o velkou kon-

struktérskou zkušenost, kterou do

návrhů designu promítáme a která

je pro naše partnery důležitým hle-

diskem,“ dodává muž, který stojí za

úspěchy VCSVTT i na poli designu.

Stroj WHN 13 CNC firmy TOS Varnsdorf na vele-trhu EMO Hannover, září 2011

Stroj Powerturn 2500 firmy TOSHULIN – vizualizace konečného návrhu krytování, stroj Powerturn 2500

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL ROZHOVOR | 18MGR. TAMARA [email protected]

s prof. akad. arch. Janem Fišerem z Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT

V akademickém roce 2009/10

odstartovala na Fakultě archi-

tektury výuka nového studijního

programu Design a oboru Prů-

myslový design. Jak byste jako

pedagog jednoho ze tří ateliérů

zhodnotil toto období a jak vidí-

te jeho budoucnost?

Jsem presvedčen, že tento nově

vzniklý ústav není odtrženým spe-

cializovaným pracovištěm, ale in-

tegrální součástí Fakulty architek-

tury. Svým programem vyplňuje

mezeru, která ve studiu architektu-

ry chyběla, tedy design předmětů,

architektonických detailů, design

pohybových prvků, ale i strojů

a nástrojů. Ústav průmyslového

designu ve formě ateliérů funguje

již třetím rokem. Letos naplníme

první kompletní formu bakalářské-

ho tříletého studia.

Od roku 2012 zahajujeme magis-

terský program pro nejúspěšnější

absolventy bakalářského studia.

Naplněním magisterského stupně

poskytneme studentům komplexní

vzdělání v oboru Průmyslový de-

sign. O studium na našem ústavu

je stále výrazný zájem, který znač-

ně převyšuje možnosti uspokojit

všechny uchazeče.

Studenti mají na výběr ze tří ate-

liérů, rozdělených na produk-

tový design, transport design

a interiérový design. Konkrétně

Váš ateliér je zaměřený na inte-

riérový design.

Zaměření našeho ateliéru je více

směrováno na architektonickou

tvorbu, interiér a design zařizova-

cích předmětů. Já osobně jsem

profesí architekt, a tak předává-

ní zkušeností z této oblasti je mi

vlastní. Rozdíly a programová ná-

plň jednotlivých ateliérů je dána

představiteli, kteří ateliér vedou.

Ale není to úzká specializace, ty

úlohy se překrývají. Navíc je pro-

gram volen a řešen tak, aby stu-

denti během bakalářského nebo

i magisterského období v budouc-

nosti absolvovali všechny tři ate-

liéry.

Můžete uvést nějakou konkrét-

ní práci, kterou teď se studenty

vytváříte?

Snažíme se, aby design a tvorba

nebyla jenom akademická, virtuální,

ale aby měla odraz v reálných pod-

mínkách. V loňském roce se nám

podařilo navázat úzkou spolupráci

s fi rmou SAPELI, která je nosným

výrobcem dveří na českém trhu.

A tato spolupráce poskytla studen-

tům možnost seznámit se s celým

procesem tvorby designéra, od

prvotních návrhů, přes konzultace

O průmyslovém designu, potřebě vizionářství a okouzlující invenci Zahy Hadid

PVT, Praha 8

WWW.TECNICALL.CZ

19 | TECNICALL ROZHOVOR

Smys-luplné

Pohovky Sigmunda

Freuda Galerie

Vídeň, 2007

a prototypy, až k reálným výstupům,

s možností uplatnění na trhu.

Program ateliéru a zadání úloh také

reaguje na řadu vypsaných soutě-

ží, vnitrostátních i mezinárodních.

Účastníme se výstav průmyslového

designu. Fakulta architektury byla

představena na Designbloku 2011.

Je skvělé, jaké oblibě se těší pro-

duktový design. Důkazem je stále

stoupající popularita přehlídek,

jako je právě Designblok. Jaký je

podle Vás dnešní spotřebitel a jak

se odráží ve tvorbě designéra?

Spektrum možností uplatnění na

trhu práce pro průmyslového návr-

háře je stále rozsáhlé. Předmětem

strategie každého renomovaného

podniku je kvalitní design výrobku

v jeho koncovém výstupu. To je prá-

vě prostor pro kreativitu a realizaci

kvalitních nápadů našich absolven-

tů. Výstavy, prezentace a přehlídky

typu Designbloku jsou vítanou mož-

ností představit autorskou tvorbu.

Slavná architektka a designérka

Zaha Hadid v jednom rozhovoru

přirovnala svůj způsob práce ke

cvičení pianisty – stejná úroveň

intenzity, která nesmírně zvyšuje

množství repertoáru. Jak vedete

Vaše studenty, aby docílili ideál-

ního návrhu?

Snažím se naučit studenty myslet

způsobem, který je dostává do po-

zice trochu vizionářského nebo ma-

ximalistického vnímání dosažení cíle

zadaného úkolu. Dostat se od do-

sažené vize k optimální pozici spíše

ubíráním než stavěním na nule.

Jaká byla Vaše cesta k průmyslo-

vému designu?

Vystudoval jsem architekturu na

Vysoké škole uměleckoprůmyslo-

vé. Měl jsem štěstí na velmi kvalitní

profesory – Benše, Smetanu, Jose-

fa Svobodu. Praxi jsem realizoval ve

svobodném povolání, ale i v řadě

renomovaných ateliérů. Během let

jsem se také dostal k mnoha zají-

mavým zakázkám.

Na kterou ze zakázek obzvláště

rád vzpomínáte?

V osmdesátých letech jsem měl

možnost navrhovat interiéry kaváren

Slavia a Parnas v Praze. Atraktivní

byly i interiéry vyhlídkových kaváren

a televizní věže na Žižkově a celý

komplex budov – areál České Po-

jišťovny ve Spálené ulici a Vladisla-

vově ulici. Za rekonstrukci objektu

české Pojišťovny ve Spálené ulici

jsme dostali ocenění Nejlepší z rea-

lit ČR 2003. Zajímavé byly interiéry

divadla Olympic a Ypsilon. Má tvor-

ba interiérů a nábytku je zastoupe-

na exponátem mobiliáře ve sbírce

Uměleckoprůmyslového muzea

v Praze.

Jaké osobnosti designu součas-

né nebo minulé Vás ovlivnily?

Řeč už přišla na Zahu Hadid, vý-

znamnou britskou architektku, která

se teprve v posledních letech dosta-

la do výrazného popředí. Obdivuji její

kreativitu, výrazný výtvarný náboj.

S její tvorbou jsem měl příležitost se

detailně seznámit, včetně v součas-

né době realizovaného plaveckého

stadionu pro londýnské olympijské

hry. Takže to je dáma, která mě při-

padá velmi zajímavá a její invence je

okouzlující.

Potom jsou to samozřejmě nosné

postavy světové architektury jako

Richard Rogers a Norman Fos-

ter nebo například architekt Josef

Pleskot na naší scéně. Za první

republiky jsme byli průmyslově vy-

spělou zemí právě díky designu.

Designová produkce byla výkladní

skříní českých podniků. Dnes opět

české fi rmy začínají spolupracovat

s českými designéry. Nemůžeme

už konkurovat nízkou cenou, ale

kvalitou výrobků ano.

prof. akad. arch. Jan Fišer vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor architektura. Je autorem původních interiérů kaváren Slavia a Parnas, divadla Ypsilon a Olympic. Jeho výrazný rukopis nese i areál České pojišťovny ve Spálené a Vladislavově ulici v Praze. Spolupracoval s ateliérem Archikon, s nímž realizoval bytové komplexy v Praze na Barrandově a Berouně. Svojí tvorbou je zastoupen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Za rekonstrukci objektu České Pojišťovny ve Spálené ulici obdržel ocenění Nejlepší z realit ČR 2003. Vyučuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze a Fakultě umění UJEP v Ústí nad Labem. Je spoluautorem knihy Český interiér a nábytkový design 1989–1999 (2000). Tvrdí, že v současné architektuře je nedostatečně zastoupeno výtvarné dílo.

TECNICALLZIMA 2011


Design závodního auta není jen slušivý kabátek

Syn slavného designéra Václava Krále Ing. Jiří Král vyrůstal v závod-nické rodině. Otec jej vychoval tak, aby uměl navrhovat design aut a letadel. Pětadvacet let s ním spolupracoval na významných projek-tech. V současné době realizoval Ing. Král unikátní projekt Národní formule 1400 MX 1-11 BOHEMIA, na němž začali pracovat ještě s otcem. Třetím rokem také působí na Ústavu průmyslového designu na Fakultě architektury ČVUT.

„Když chci dělat design, musím ro-

zumět podstatě věci a umění mít od

Pánaboha. Když chcete dělat do-

pravní prostředky, je nutné rozumět

technice. Pokud chcete vytvářet věci

pro medicínu, měli byste nejlépe být

doktorem, ať víte, jak to funguje. Bu-

dete-li chtít vyrábět něco, co souvisí

s nábytkem, architekturou, tak máte

být stavařem. Musíte umět řemeslo,

to je základ toho, abyste dokázali

design dělat zevnitř, od funkce,“ vy-

světluje svůj pohled na design Ing.

Jiří Král.

Myšlenka na Národní formuli je da-

leko starší. Vznikla v roce 2000, kdy

si Václav Král a Karel Jílek řekli, že

nastal čas na realizaci dostupného

závodního vozu. Původní koncepci

stanovil dnes již zesnulý Václav Král,

ale současnou podobu formule vy-

tvořil právě jeho syn Jiří. Konstruk-

térem podvozku je konstruktér zá-

vodních vozidel MTX Václav Pauer.

Vrcholem celého projektu se mělo

stát založení nového formulového

seriálu. Projekt se snaží navázat na

zlatou éru okruhového závodění

u nás v 70. letech minulého století.

„Design závodních aut je v podstatě

vlastní konstrukce. Pokud má desig-

nér udělat dobré závodní auto, musí

rozhodnout o koncepci, o konstrukč-

ních věcech. Já jsem se rozhodl in-

tegrovat křídla do karoserie, protože

nechci zbytečný odpor kvůli přítlaku.

To je podle mě design,“ říká Jiří Král.

Ke konstrukci formule přistupoval

Jiří Král tak, aby byly únosné pořizo-

vací i provozní náklady, snadný ser-

vis a aby byla zvýšena bezpečnost.

Důležitým faktorem určujícím kvalitní

řešení karoserie je aerodynamický

odpor, který je dán velikostí čelního

průřezu a součinitelem odporu vzdu-

chu, tzv. tvarová čistota, které docílil

pomocí integrace křídel do karoserie.

„Za integrovaným zadním křídlem

do karoserie se sníží zásadním způ-

sobem úplav, vír, a tím pádem se

sníží riziko ztráty přítlaku na přední

nápravě vozu jedoucího těsně za

ním,“ popisuje princip Ing. Král.

Dalším důležitým momentem je tak

zvaný dnový efekt, který způsobí ae-

rodynamické ucpání mezery pod vo-

zidlem. „Na každé ploše, kde proudí

vzduch, vzniká mezní vrstva. Na za-

čátku je nulová, na konci má nějakou

tloušťku. Tloušťka se zvětšuje s dél-

kou plochy. Když je plochá podlaha

v plné šířce a délce auta, tak se to

v určitém místě ucpe, vzduch tam

přestane proudit,“ tvrdí Ing. Jiří Král.

U své formule se rozhodl pro úzký

trup, který s dalšími prvky, jako je na-

příklad vnitřní zakrytování kol přední

nápravy, vytváří kanály, v nichž prou-

dění není ovlivněno rotujícími koly,

protože ty jsou největším zdrojem od-

poru. Tak zvané aerodynamické dno

(svislé plochy na zádi vozu) je nulové,

konec trupu vytváří s výfukem ejektor

odsávající mezní vrstvu zpod vozu.

Dalším designérským prvkem jsou

pontony okolo kol, které omezují

možnost kontaktu rotujících pneu-

matik, mají zabránit právě velmi čas-

tým a nejtěžším haváriím. „Dnešní F1

neřeší příčinu, ale následek. Nevidí-

te principielní řešení problému jako

u Colina Chapmana u Lotusu 25, 79

nebo 88, ale jen napravování, podle

mne nesprávného, principu řadou

wingletů a jiných plošek. Sport se

změnil na obchod. Je to uzavřená

soutěž díky astronomickým nákla-

dům,“ prozrazuje Ing. Král.

V důsledku předpisů, které silně ome-

zují kreativitu designérů, jsou si všech-

na auta velmi podobná. Podle Jiřího

Krále vyhraje ten, který stráví tisíce ho-

din v aerodynamických tunelech a na

trenažerech. Stala se z toho soutěž,

která musí za každou cenu být zajíma-

vá pro diváky, ačkoliv to porušuje na-

příklad bezpečnost či etiketu závodění.

Před desítkami let byla zakázána po-

hyblivá aerodynamická zařízení z dů-

vodu bezpečnosti (Chaparral), dnes se

(DRS) povolila z důvodu divácké atrak-

tivity. Tento „doping“ povolíte navíc jen

jednomu ze soupeřů. Bezpečnostním

prvkem by byl i 18“ ráfek u kol, poža-

dovaný Pirelli, ve kterém je místo na

adekvátní brzdy pro zpomalení z velmi

vysoké rychlosti.

Více o Národní formuli najdete na

www.ceskaformule.cz.

Formule MX 1-11 na okruhu

Foto: Petr Frýba

TEREZA KADIDLOVÁ[email protected]

WWW.TECNICALL.CZ


Stavby pro všechny, design for all

BC. BARBORA ŠEDIVÁ[email protected]

Jaký význam mají barvy a materiály při navrhování a re-konstrukcích staveb, které mají dobře sloužit osobám s i bez handicapu? To jsme zjišťovali u doc. Ing. arch. Ireny Šestákové. Ta na Fakultě architektury ČVUT vede ateliér, který se při zadávání studentských projektů specializuje na sociální tématiku. Spolu s doc. Šestákovou v tomto ateliéru vyučuje Ing. arch. Pavel Lupač.

Předměty, s nimiž přicházíme den-

ně do styku, by měly být použitelné

pro všechny bez ohledu na věk,

zdraví, náboženské nebo kultur-

ní zázemí, fyzickou a psychickou

zdatnost. Takto jednoduše lze po-

psat princip „design for all“, česky

„design pro všechny“, shrnutý ve

Stockholmské deklaraci z roku

2004 vydané EIDD (European In-

stitute for Design and Disability).

Za příklad principu „zpřístupnění

pro všechny“ uvádí doc. Šestáková

pákovou baterii. Ta byla původně

navržena pro osoby s pohybovým

postižením, ale v současnosti na-

chází široké uplatnění.

Stejný princip „design pro všechny“

se využívá i v architektuře. Existuje

několik různých stádií lidských po-

třeb. Jako dítě potřebujete prostoru

více: vaši rodiče musí do domu vjet

s kočárkem, mít pro něj dostatečný

úložný prostor. Jak rostete, místa

potřebujete stále méně. Až opět

ve stáří, kdy vás horší zdraví začne

omezovat, oceníte dobře přístupný

domov, vchodové dveře bez prahu

atd. Při navrhování interiéru i exte-

riéru je třeba mít tyto skutečnosti

na paměti. „Pokud máte dostateč-

ný plošný standard, s velmi malý-

mi úpravami dokážete přizpůsobit

dům k bydlení na celý život,“ vy-

světluje doc. Irena Šestáková.

U veřejných budov, domů i bytů by

se nemělo zapomínat mimo jiné na

význam orientace v prostoru. „Je

potřeba např. defi novat správně

začátek a konec chodby. Ve chví-

li, kdy je chodba do oblouku nebo

kruhová, člověk se ztrácí, protože

nedokáže identifi kovat, kde se prá-

vě nachází“, popisuje architektka.

Kombinací barev a materiálů a je-

jich kontrastním použitím dosáh-

neme lepšího vnímání funkčních

ploch. V případě schodiště nava-

zujícího na chodbu si přechodem

mezi dvěma materiály (barvami)

lépe uvědomíme polohu schodiště

v prostoru a cítíme se bezpečněji.

Mimo barevných a materiálových

kontrastů se dle Ing. arch. Pavla

Lupače dá dosáhnout velmi dob-

rých výsledků kontrasty světelný-

mi. „Pomocí světel se dají vytvářet

vodící linie, oddělovat od sebe pro-

story nebo jednotlivé části prosto-

ru“, tvrdí Pavel Lupač.

„Dobře umístěné akustické prvky,

například vodní prvek, který může-

me identifi kovat sluchem, umožní

nevidomému prostor přesněji defi -

novat,“ dopl-

ňuje Irena Šes-

táková. Avšak

při navrhování

není vhodné

užití nadměr-

ného množství

barev a materi-

álů. Platí zásada přiměřenosti. Celý

prostor musí být koncipován v kom-

plexní harmonii tak, aby žádná slož-

ka nebyla nadhodnocena a nezne-

možňovala vnímání ostatních prvků.

Pro správný design dodržující prin-

cip „design for all“ musíme nejprve

specifi kovat, čeho chceme dosáh-

nout: identifi kace prostoru, určení

cesty nebo určitého bodu v prosto-

ru. Moderní prvek – velké skleně-

né plochy – nejsou tabu, nicméně

barevnost skla, různé potisky nebo

umístění žaluzií pomáhá lepšímu

vnímání a uvědomění si, kde přesně

se sklo i my nacházíme. Všeobec-

ně platí, že sklo je atraktivní, pro-

tože propouští světlo atd., ale když

se řádně neupraví jeho „vnímatel-

nost“, může se stát i nebezpečným

z hlediska užívání prostoru.

Člověk nejsnadněji vnímá zrakem,

ovšem podvědomě i pomocí ostat-

ních čtyř smyslů. Uvědomujeme si

jimi teplo a zimu, zvuky nebo vůně.

V současné době architektuře do-

minuje právě vizuálno. „Myslím, že

je škoda, že se nepřemýšlí v kon-

textu všech smyslů. Domnívám se,

že kdyby se prostory tvořily s ohle-

dem na všechny smysly, pohybo-

valo by se nám v nich lépe,“ uzavírá

Pavel Lupač.

Kontrast jasu a barev – nemocnice Hedwigshöhe Berlin-Treptow.Orientace nasvícení informuje o směru pohybu po chodbě.

TECNICALLZIMA 2011


Ústav interiéru a výstavnictví: práce s emocemiDnešní výuka architektury má všeobecně problém se začleněním uměleckého přístupu v tvůrčím myšlení. Vše je konceptuální, racionální. Architektura včetně designu interiéru postrádá emocio-nální složky utváření atmosféry, osvětlení, barva, kompozice a rytmus. To jsou paradoxně shodné termíny, které se užívají i v hudbě. Právě tyto prvky jsou pro Ústav interiéru a výstavnictví Fakulty architektury ČVUT v Praze při práci s prostorem podstatné.

Ústav Interiéru a výstavnictví ČVUT

v Praze se snaží na interiér dívat

právě prostřednictvím propojení

těchto emocionálních vjemů. „Čím

je společnost racionálnější, tím více

se ukazuje, že velký vliv na celkové

výsledky mají emocionální složky,

které se špatně zařazují do ex-

celových tabulek. Jde o to hledat

nový přístup k prostředí kolem nás.

Vzhledem k tomu, že jsem divadel-

ní a fi lmový scénograf, tak mě vždy

zajímá, co vidí člověk ze své per-

spektivy, jak na něj věci kolem pů-

sobí, jaký je výraz daného prosto-

ru, což je v podstatě srovnatelné

se záběry kamery,“ říká doc. akad.

arch. Vladimír Soukenka z Ústavu

interiéru a výstavnictví.

Temporytmus odpovídající času uži-

vatele se ze současné architektury

vytrácí, ale přitom je pro ni velmi dů-

ležitý. „V době, kdy se architektura

počítá na století, divadlo na hodiny,

televize na minuty a reklama na vte-

řiny, prostor zůstává stejný, jenom

má jiný temporytmus. Vnímáme jej

jako chodci, projíždíme autem nebo

jej vidíme ve fi lmu, jako letecké zá-

věry,“ doplňuje doc. Soukenka.

Spojení techniky a umění

Technika by se měla v tomto ohledu

inspirovat uměním, kde se všechny

tyto emocionální složky objevují.

„Vědecká rada Fakulty elektrotech-

nické před Vánoci schválila návrh

akreditace nového studijního obo-

ru na Institutu intermédií, který by

spojoval programátory z Fakulty

elektrotechnické s architekty ČVUT

a dále se studenty FAMU a DAMU.

Nový obor by spojoval technický

a umělecký svět,“ vysvětluje Vladi-

mír Soukenka. Na Institutu intermé-

dií proběhla řada workshopů a uka-

zuje se, že stávající důraz na vědu

a výzkum může podpořit invence

i z neracionální oblasti lidského

myšlení. Známá otázka: ,,Co na nás

působí, že začneme přemýšlet?“

Digitální kultura se snaží vytvořit

symbiózu mezi uměním a médii,

stejně jako lidmi a stroji a stírá hrani-

ce mezi přirozeným a umělým.

„Pokud na konci ledna letošního

roku komise ministerstva školství

tento obor schválí, na ČVUT vznik-

ne atraktivní studijní program, který

spojí technické a umělecké oblasti

podobně, jako je to v případě prů-

myslového designu na Fakultě ar-

chitektury. Multimédia na Institutu

intermédií by byla příkladem, kdy

se inženýrské studium inspiruje vi-

zemi v oblasti umění. Už není doba,

aby se tyto dva způsoby refl exe re-

ality vyučovaly separátně, každý na

jiné straně lidské hemisféry a neu-

měly spolu komunikovat,“ pokra-

čuje doc. Soukenka.

Propojení technického a umě-

leckého světa se objevuje také

v oblasti výstavnictví, které zažívá

velký boom, především díky mé-

diím. „Cesty, jakými se medializují

turistické atrakce, historické tra-

dice i jak se dělá marketing jed-

notlivých měst a regionů – to vše

je otázka kvality prezentace, tedy

výstavnictví. Vznikají nové formy

vystavování a prezentování, jako

je například plzeňská Techmánie.

V současné době se podílím na

projektu pro Vítkovice, kde v rámci

revitalizace původního průmyslové-

ho areálu vzniká i expozice vývoje

techniky. Budou se zde snoubit ro-

viny historické, edukativní a interak-

tivní. Půjde o projekt, který bude mít

co nabídnout celé rodině. Do vý-

stavnictví se tak zapojují úplně nové

obory. Expozice se stávají interak-

tivnější, což také může přinést situ-

aci, kdy v momentě montáže pro-

jektovaného zařízení jsou již prvky

zastaralé a existuje již technologie

vyspělejší,“ naznačuje perspektivu

oboru Vladimír Soukenka.

TEREZA ZEMÁNKOVÁ[email protected]

Otáčivé hlediště Český Krumlov patří více než půl stolení mezi přední evropské „open-air“ scény. Ateliér doc. Soukenky spolupracuje na jeho nové vylepšené podobě.

WWW.TECNICALL.CZ


Estetika a média

Média mají podstatný vliv na to, jak

nám je událost zobrazena. Tradiční

civilizační rituály naší kultury, jako je

společenský kontakt, gastronomie,

etiketa i protokol se díky chvatu

doby vytrácí. „Mizí specializované

profese, jejichž součástí byla es-

tetika. Místo práce školeného ka-

meramana vidíme okamžité záběry

z mobilu. Vše se dnes řeší přímo,

rychle, syrově. Design tím ztrácí

původní roli, při níž typografi i kni-

hy musel vytvářet grafi k, fotografi e

profesionální fotograf, záběry kom-

ponovat profesionální kameraman.

Tato poučenost se z dnešní reality

vytrácí. Vytrácí se tak lidský rozměr

estetizace nejen prostoru, ale i ži-

vota. Obávám se, že stejnou měrou

je ohrožena i profese architekta.

Estetizace interiéru má velmi pod-

statný podíl na tom, jak působí

celkový výraz – dobře je to vidět

v televizních novinách. Vždy má

být zřejmé na první pohled, o jaké

místo se jedná. Pracoval jsem na

designu interiéru zasedací míst-

nosti úřadu vlády a interiéru tis-

kového sálu úřadu vlády. Když

mluví premiér vlády, musí mít za

sebou pozadí, kterým je v případě

tiskového sálu úřadu vlády identi-

fi kován jeho úřad – česká lipová

ratolest, symbol navržený Františ-

kem Kyselou v roce 1923. Zde se

jedná o design, který utváří atmo-

sféru daného místa a dává mu vý-

raz a vážnost. Pokud se v televizi

objeví ministr zdravotnictví stojící

u stěny ze zaprášeného pórovité-

ho travertinu s litinovým radiáto-

rem za zády, opírající se o lamino-

vý pultík s papundeklovým státním

znakem, jedná se o improvizované

zátiší. Takový výjev přece nemůže

diváka přesvědčit o profesionalitě

deklarovaných opatření. Estetika

to v sobě podvědomě nese,“ do-

plňuje Vladimír Soukenka.

Divadlo jako příběh

Ústav interiéru a výstavnictví se

také zabývá výukou typologie

kulturních staveb – divadel, kin

a dalších prostor, kde se odehrá-

vají různé emoce. Způsob vnímá-

ní a aranžmá prostoru divadelníky

obsahuje i dnes stále platné rituály

a estetiku společenského života.

Zde se jedná o snahu vrátit do ar-

chitektonické tvorby lidský příběh

jako scénář, nikoliv jako holé typo-

logické schéma.

„V ateliéru našeho Ústavu v sou-

časné době pracujeme na studii

nového otáčivého divadla v Čes-

kém Krumlově. Podle usnesení or-

ganizace UNESCO totiž musí být

otáčivé divadlo do roku 2014 z pa-

mátkově chráněné historické zahra-

dy zámeckého parku odstraněno.

V rámci Fakulty architektury

byla vypsána studentská sou-

těž a chceme množstvím variant

přispět k diskusi o nové podobě

i nové příležitosti pro naše divadel-

níky. Je to zajímavá práce v rovině

urbanistické, památkářské i diva-

delní a obsahuje také problemati-

ku zahradní architektury. Samotná

technika otáčení hlediště se sedmi

sty diváky je již téma i pro Fakultu

strojní. Není to tedy pouze záleži-

tost architektury, ale také techniků

– a právě to je úloha, která na tuto

univerzitu patří,“ popisuje svůj ak-

tuální projekt Vladimír Soukenka.

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL TÉMA | 24ING. FRANTIŠEK [email protected]

Přesto, že se průmyslový design na Fakultě architektury ČVUT vyučuje teprve třetím rokem, jeho studenti již stačili vytvořit celou řadu originálních prací. Ty však nejsou jen umění samo pro sebe, ale mají vždy nějakou jasně definovanou funkci. V rámci semestrálních projektů tak vznikají běžné předměty denní potřeby i náročné technické celky. Absolvent tohoto oboru by totiž měl být uni-verzálně vzdělaný designér, který bude schopen nejen vytvořit esteticky kreativní návrhy, ale díky svým technickým vědomostem a dovednostem je také ve spolupráci s odborníky realizovat v oče-kávaných kvalitativních parametrech.

Absolventy s takovýmto profi lem by

se měli brzy stát i současní studenti

druhého ročníku Ondřej Rakušan

a Petr Strejček, kteří již nyní vynikají

precizním provedením svých ateli-

érových prací. Designu, kterému

se věnují v rámci svého studijního

oboru, obětují také nemalou porci

vlastního volného času. Jejich vý-

tvory ovšem dokazují, že to není

nijak promarněný čas, ba právě na-

opak. O tom se můžete nakonec,

pohledem na přiložené fotografi e,

přesvědčit sami.

Petr Strejčekna sebe upoutal po-

zornost hned svým

prvním ateliérovým

projektem, který

nese název Kozel

360 a zpracovává

podrobný návrh piv-

ní sklenice určené

pro pivovar Velkopopovický Kozel.

Tento skleněný půllitr je inspirovaný

zakrouceným kozlím rohem a před-

stavuje nápaditou kombinaci užitné

hodnoty a symboliky značky. Mohl

by najít využití především jako ex-

kluzivní dárkový předmět vhodný

pro nejrůznější marketingové kam-

paně pivovaru. Při běžném užití

v restauračních zařízeních by totiž

mohl narazit na sběratelskou vášeň

příznivců zlatého moku a rychle tak

mizet ze stolů.

Další školní prací, vzdáleně navazu-

jící na pivní sklenici, je křeslo do ex-

teriéru s názvem „Pipes“. Křeslo je

plně voděodolné a skládá se z plas-

tových trubek navlečených na ergo-

nomicky tvarovaných nohách z ne-

rez oceli. Jeho využití při zahradních

oslavách v kombinaci s pivním půl-

litrem se tak přímo nabízí. S oběma

jmenovanými návrhy se Petr účastní

mezinárodní soutěže studentského

designu Talent designu /2011.

Pro letošní ateliérovou práci si Petr

vybral neméně zajímavý projekt

návrhu vzhledu studentské formu-

le. Projekt probíhá ve spolupráci

s týmem CTU Cartech, „Formule

Student“, který se na Fakultě strojní

ČVUT stará o návrh a výrobu celé

formule se spalovacím motorem.

Tento tým je mimochodem velmi

úspěšný a jeho soutěžní výsledky

jsou rok od roku zářivější. V po-

sledním závodě letošní sezóny na

španělském okruhu Montmélo ob-

sadil v silné mezinárodní konkuren-

ci obdivuhodné 2. místo (viz článek

na str. 7). Petrovým úkolem má

být návrh vzhledu budoucího vozu

Formule Student. Řešení tohoto

problému oceňuje jakožto zajímavé

nahlédnutí do problematiky navr-

hování vozů s velkým důrazem na

jejich aerodynamiku.

Jak již bylo nastíněno, Petr se vě-

nuje návrhům nejrůznějších pro-

duktů i v rámci svého volného

času. S těmi se pak často účast-

ní mezinárodních designérských

soutěží. Příkladem může být účast

na soutěži lifestylových hodinek

„over the edge“ pro významnou

italskou hodinářskou fi rmu. V jeho

návrhu designových hodinek hrají

prim pravidelné geometrické tva-

ry a přírodní dřevěný dekor. Mezi

další soutěžní projekty patří také

návrh krytu pro mobilní telefon od

společnosti Apple „iPhone“, se

zabudovaným stojánkem. Ten je

navržen tak, aby chránil na nára-

zy choulostivé hrany telefonu, při-

čemž zároveň umožňuje přístup

ke všem důležitým konektorům

a ovládacím prvkům. Jeho celou

polovinu je též možné vyklopit,

čímž vznikne praktický stojánek.

Petr se také věnuje grafi ckému

designu jako externí designér v ar-

chitektonickém studiu Nimbus.

Zde již spolupracoval na několika

projektech, jako je např. orientační

systém v sídle televize Nova. Ne-

dávno se mu také podařilo navá-

zat spolupráci s předním výrob-

cem elektroniky do domácnosti,

s nímž spolupracoval na designu

jejich nového produktu, který by

měl dorazit do obchodů začátkem

roku 2012. Z marketingových dů-

vodů však není možné v součas-

né době odtajnit, ani jméno fi rmy,

ani o jaký výrobek se jedná. Petr

nyní soustavně pracuje na vlastní

webové prezentaci, kterou chce

v nejbližší době spustit. Za své nej-

větší úspěchy v dosavadní kariéře

pak považuje velmi kladná hodno-

cení ve školních ateliérech a navá-

zání spolupráce s výše zmíněným

výrobcem domácí elektroniky.

V současnosti je Petrovým hlavním

cílem se stále zdokonalovat a to,

jak v profesi designéra, tak ve zna-

lostech s designem úzce spoje-

ných, jako je marketing a obchod

všeobecně. Rád by též časem

vybudoval vlastní studio, jehož pů-

sobnost by se postupně rozšiřova-

la do okolních států a třeba i dál,

Design do měst i do domácností

WWW.TECNICALL.CZ


Při pohledu na půllitr plný tma-vého velkopopo-vického ležáku se nejednomu pivaři sbíhají sliny

Díky krytu se stojánkem „Co-verstand“ nabývá práce s iPhonem nových rozměrů

za moře. Také by chtěl jednou své

jméno spojit s vlastní výrobou, ale

zatím je podle něj brzy mluvit o tom

konkrétněji. Jak je vidět, zdravé am-

bice Petrovi určitě nechybí, snad se

tedy dočkáme dalšího velkého jmé-

na českého designu.

Ondřej Rakušanje dalším nadějným

studentem druhého

ročníku oboru prů-

myslový design na

Fakultě architektury

ČVUT. Jeho dosavad-

ní školní projekty jsou

pevně spjaty s dopra-

vou, podobně jako je

tomu u doc. Ing. arch

Patrika Kotase, pod jehož vedením

je také vytváří. Rozměrově se tak

dostáváme do poněkud jiných di-

menzí, nežli tomu bylo u jeho kolegy

Petra Strejčka. To jen dokazuje pes-

trost projektů, na kterých studenti

průmyslového designu pracují.

Velice zajímavá je již první Ondřejo-

va studie s názvem „Rootage road“,

tedy kořenová cesta. Ta představuje

nadúrovňovou komunikaci podpí-

ranou pilíři ve tvaru kmene stromu

s kořeny. Pozoruhodná je v tomto

případě kombinace přírodních motivů

a moderní dopravní stavby, která však

působí klidným celistvým dojmem.

Ve druhém semestru Ondřej vytvořil

projekt mobiliáře na pražském Stra-

hově, který v sobě kombinuje auto-

busovou zastávku, sochu a místo

pro setkávání lidí. Tvar představuje

skořepinu vzniklou seřezávanými

průniky dvou tělesových koulí, kte-

ré jsou ve svém půdorysném středu

podpírány třemi pilíři. Design pilířů

koresponduje se stávajícími pilíři

podpírajícími schodiště vedoucí na

tribuny sousedního strahovského

stadionu. Dochází tak k jakési ko-

munikaci s okolím obohacené o es-

tetickou dynamičnost moderního

designu. Efektním doplněním vizuál-

ní stránky projektu je osvětlení sys-

témem SOFTLITE, který umožňuje

plynulé přechody celým barevným

spektrem RGB. Okolí strahovské-

ho stadionu je vzhledem ke svému

monumentálnímu vzezření a dost

možná také blízkosti studentských

kolejí častým zdrojem inspirace ate-

liérových prací.

Momentálně Ondřej pracuje na za-

dání dopravního prostředku, kon-

krétně městského minibusu. Jedná

se o model určený do centra Prahy,

z čehož vyplývají jeho přednosti, ji-

miž jsou například malé rozměry

a absence výfukových plynů. Sám

potom uvádí, že je pro něj tato prá-

ce nová především ve využití počíta-

čem ovládaného 3D tisku na podo-

mácku zkonstruované 3D tiskárně.

Co se týká mimoškolních aktivit, má

Ondřej díky svým rodičům, kteří se

oba živí grafi ckým designem, řadu

zkušeností i v této oblasti. Většinou

se jednalo o jednoduchou 2D gra-

fi ku, ale jednou z jeho posledních

zakázek byla také 3D animace pro

tuzemskou telekomunikační společ-

nost. Zakázkou nejbližší jeho studij-

nímu zaměření byl však návrh pohá-

ru na squashové mistrovství. Ondřej

je tedy příkladem studenta, který je

schopen si ve svém oboru přivydě-

lat již během studia a zároveň tak

získat i cenné zkušenosti.

Originální design hodinek, tradice, elegance – hodnoty, které se v Itálii cení

Vzdušný design a ergo-nomické zaoblení tohoto venkovního křesla přímo vybízí k odpočinku

TECNICALLZIMA 2011


Exhibition at theNational MuseumNew Building

www.nm.cz

Exhibition at theNational MuseumNew Building

inventorsand inventions

a vynálezyvynálezci

od | opening 27|09|2011

Výstavav Nové budovNárodního muzeaVinohradská 1Praha 1

Ondřej přiznává, že nikdy

vlastně sám neví, do jaké-

ho odvětví výtvarna ho jeho

studium zanese. Proto se

snaží získat nejvíce zkuše-

ností v oblastech, které jsou mu také největší zá-

bavou. Jelikož mu aktuální společenská deprese

vnucuje vizi velmi těžkého uplatnění v oboru,

snaží se o co největší univerzalitu. Jak sám tvrdí:

„Můj cíl je výtvarno a tím jsem si jist. Neustále se

však snažím profi lovat svůj výtvarný názor, aby

mé práce měly můj vlastní rukopis.“

Při návrhu „kořenové cesty“ byla inspirací sama příroda

Takto vzniká návrh minibusu pro provoz v centru Prahy

Bodově symetrický tvar mobiliáře se na-bízí jako vhodné místo pro setkávání tedy tzv. meetingpoint

WWW.TECNICALL.CZ

27 | TECNICALL PŘEDSTAVUJEME

ČVUT dobývá vesmír

ING. ZDENĚK [email protected]

Spolupráce Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF) se na poli kosmického výzkumu neomezuje pouze na Evropu. Již několik let spolupracuje také s univerzitou v Houstonu a s americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Cílem této spolupráce je výro-ba miniaturní detekční jednotky s pixelovým detektorem Timepix pro měření dávky ozáření astronautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

„Pro tento účel jsme dodali de-

set detekčních jednotek, velikosti

srovnatelné s USB Flash diskem.

Jsou upravené pro použití na ISS

včetně speciálního software, kte-

rý umožňuje výpočet a zobraze-

ní dávkového příkonu v reálném

čase. Jednotky jsou připraveny

k použití a na ISS budou doprave-

ny na začátku roku 2012,“ říká Ing.

Zdeněk Vykydal z ÚTEF.

Detektorový program ÚTEF ČVUT

je postaven zejména na polovodi-

čových technologiích. Pro mnoho

výzkumných směrů používají od-

borníci z ČVUT pixelové detektory

typu Timepix, ke kterým mají pří-

stup díky aktivnímu členství v me-

zinárodním výzkumném programu

Medipix, který je koordinovaný

Evropskou organizací pro jaderný

výzkum (CERN).

Jedním z významných dlouhodo-

bých směrů je využití detektorů

Timepix pro charakterizaci kom-

plexních radiačních polí. Za tímto

účelem vyvíjí ústav vlastní detekční

aparatury (hardware a software)

a zejména metodiku zpracování

dat důležitou k zjištění složení ra-

diačního prostředí a jeho spektrál-

ní charakteristiky v reálném čase.

Tuto informaci je pak možné použít

například pro zajištění lepší ochra-

ny osob nebo vyhodnocení poško-

zení elektroniky používané v pro-

středí s radiací. ÚTEF má v této

oblasti dlouhodobé zkušenosti,

což demonstroval na projektu de-

tektorové sítě ATLAS-MPX, která

je postavená a provozovaná uvnitř

experimentu ATLAS v CERN.

V listopadu roku 2008 se Česká

republika stala 18. členem Evrop-

ské kosmické agentury (ESA), což

umožnilo ústavu ucházet se o vý-

zkumné projekty z této oblasti.

V roce 2009 získal ústav v rámci

první grantové výzvy ESA pro ČR

tři projekty, z nichž projekt s ná-

zvem „Vysoce miniaturizovaný

a citlivý detektor tepelných neutro-

nů určený pro použití ve vesmíru“

přímo navazuje na výše zmiňovaný

výzkumný směr.

Cílem tohoto projektu ESA je vývoj

kompaktního polohově citlivého

detektoru tepelných neutronů se

zvýšenou účinností. Zařízení re-

gistruje stopy jednotlivých částic

a na základě jejich tvaru umožňuje

rozpoznat signál od tepelných ne-

utronů od signálu generovaného

fotony a nabitými částicemi. Detek-

tory neutronů jsou přitom důležitým

nástrojem při hledání látek a ne-

rostů s vysokým obsahem vodíku

(zejména vody) na povrchu planet.

Přítomnost vody je klíčová pro živé

organismy.

Kromě toho se neutronová měře-

ní v kombinaci s měřením Roent-

genova a gama záření používají

k prvkové analýze hornin. Ta se

používá v povrchové geologii a ke

studiu evolučního vývoje planet.

V současné době je projekt v zá-

věrečné fázi a v rámci druhé gran-

tové výzvy ESA pro ČR již byl přijat

navazující projekt, jehož cílem je

vývoj autonomní detekční jednotky

pro satelity.

Spolupráce ÚTEF s agenturami

NASA a ESA je dnes ve fázi ověře-

ní navržených zařízení s pixelovým

detektorem Timepix v kosmických

podmínkách. Věříme, že tato de-

monstrace bude úspěšná a otevře

nám další možnosti využití této

technologie ve vesmírných aplika-

cích. Vzhledem k vysoké miniatu-

rizaci a univerzálnosti navrženého

zařízení je možné uvažovat např.

o monitorech radiace pro skafan-

dry astronautů nebo měření rozlo-

žení nabitých částic ve Van Alleno-

vých pásech kolem Země.

Laboratorní prototyp ří-dící jednotky s detekto-rem Timepix vyvinuté pro projekt s ESA

Miniaturní USB jednotka s detektorem Timepix doda-ná do NASA pro dozimetrická měření na Mezinárodní kosmické stanici ISS

Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze byl založen v roce 2002. Za relativně krátkou dobu svojí existence se stal významným vědeckým pracovištěm s vlastním vývojem detekčních systémů a měřicích metod v oblastech jaderné fyziky a fyziky vysokých energií. Další výzkum se týká jaderné spektroskopie, neutrinové fyziky, měření spršek kosmického záření (zapojení vybraných středních škol), hledání původu temné hmoty a vývoje zobrazovacích metod s pomocí ionizujícího záření pro materiálové vědy a biomedicínu. Více informací najdete na www.utef.cvut.cz.

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL PŘEDSTAVUJEME | 28BC. BARBORA ŠEDIVÁ[email protected]

Studium na technické vysoké škole může zavést až do do Walt Disney Animation Studios, jedné z největších mediálních a zábavních společností světa. Představujeme vám Ing. Daniela Sýkoru, Ph.D., kterého práce zavedla až do Hollywoodu.

Daniel Sýkora absolvoval

magisterské i doktorské

studium v oboru počíta-

čová grafi ka na Fakultě

elektrotechnické ČVUT.

Ke kreslené animaci se

dostal čirou náhodou díky

svému kolegovi z fakulty

Ing. Janu Buriánkovi. Ten

ho dovedl do společnosti UPP

k Barboře Pilařové-Komrzý dce-

ři slavného českého výtvarníka

Radka Pilaře – tvůrce znělky ve-

černíčku a oblíbených postaviček

Rumcajse, Manky a Cipíska, aby

pomohl s obarvením černobílé

verze O loupežníku Rumcajsovi.

Tomuto problému pak Daniel Sý-

kora zasvětil svou diplomovou i di-

sertační práci a také část života.

V dnešní době produkce kvalitního

animovaného snímku neznamená

jen sehnat zdatného a zkušeného

výtvarníka, točí se zde i mnoho

softwarových inženýrů – tzv. vý-

vojářů, kteří usnadňují výtvarníkům

práci a zrychlují samotnou produk-

ci fi nálního snímku.

„Kreslené postavičky stále vzni-

kají na „pauzáky“ pod „holýma“

rukama umělce. Proces barvení

kreslených hrdinů se ale podstat-

ně změnil,“ komentuje Ing. Sýkora

spolupráci s fi rmou Anifi lm. Umě-

lec nevybarvuje postavičky štět-

cem, ani pastelkami, ale naske-

nuje všechny obrázky do počítače

a další tvorba probíhá již výhradně

na bázi digitálního zpracování ob-

razu.

Barvy získávají postavičky až na

obrazovkách počítače a právě vý-

vojem softwaru, který toto barvení

usnadňuje a urychluje, se Daniel

Sýkora zabývá. „Při obarvování

je třeba vyřešit dva problémy: jak

rychle dodat žádoucí barvy do jed-

noho obrázku a jak tuto informa-

ci použít v následujících snímcích

animace tak, aby se nemuselo

začínat od nuly,“ vysvětluje. „Vy-

vinout software schopný obarvit

postavu loupežníka Rumcajse,

kterou rámuje výrazná dotažená

kontura, byla první výzva na mé

dráze u animovaného fi lmu, avšak

více úsilí stálo vyvinout software,

který se později použil, např. při

barvení večerníčku Doktor Animo

z dílny studia Anifi lm. Linky hrdinů

tohoto seriálu jsou nedotažené

a velmi rozevláté, jejich obarvová-

ní představovalo nelehký oříšek,“

komentuje Daniel Sýkora. Doktora

Anima režíroval Pavel Koutský –

velká osobnost českého animova-

ného fi lmu – a byl poprvé uveden

Českou televizí v roce 2006.

Během dvouletého pracovního po-

bytu na Trinity College Dublin v Ir-

sku, si vyhlídli práci Daniela Sýkory

Práce pro spo-lečnost Disney: Daniel se se svou prací dostal až do Hollywoodu, kde si ho vyhlídli produ-centi 3D konverze filmu Lví král, který měl premiéru v našich kinech 1. září 2011

„Práce na vý-voji software pro obarvení večerníčku Doktor Animo byla novou a velkou vý-zvou,“ hodnotí Ing. Sýkora

Z laboratoře do Hollywoodu

WWW.TECNICALL.CZ

29 | TECNICALL PŘEDSTAVUJEME

dokonce i producenti z mekky

animovaného fi lmu, z Hollywoodu,

tvůrci 3D konverze slavného Lvího

krále společnosti Disney Animati-

on – na jehož fi nální podobě má

Daniel Sýkora svůj podíl.

Zatím poslední velký úspěch sklidil

s týmem kolegů na mezinárodní

konferenci NPAR 2011 (Internati-

onal Symposium on Non-Photo-

realistic Animation and Rende-

ring) konané v srpnu v Kanadě,

kde získal ocenění za nejlepší

příspěvek v oboru počítačové

animace. Metoda, za kterou ob-

držel cenu, přichází s postupem,

který umožňuje relativně rychle

plochým obrázkům dodávat iluzi

třetího rozměru. Tento projekt je

motivovaný novým večerníčkem,

který by měl v blízké budoucnosti

vznikat ve studiu Anifi lm. Vychází

ze Šumavských bájí a již nyní mů-

žete na pultech knihkupectví najít

ilustrovanou knihu Matýskovo pu-

tování tajemnou Šumavou, která

vznikla na stejné motivy.

„Snažili jsme se docílit odstra-

nění plochosti klasické kreslené

animace, kde jsou barvičky jed-

nolité, dodáním efektu měkkého

stínování a struktur,“ vysvětluje

Ing. Sýkora přínos prezentované

studie. Jde o zcela novou tech-

niku, která svou fi nanční náklad-

ností, resp. nenákladností, nemá

obdoby. „Kreslená animace má

neomezené možnosti. Mou vizí

je nechat výtvarníky kreslit si na

papír, ale zároveň výslednému

snímku dodat vzhled, který je

blízký modernímu pojetí počí-

tačové animace,“ dodává Da-

niel Sýkora. Jediná dosavadní

možnost, jak dosáhnout efektu,

který umožňuje nový prezento-

vaný software, bylo naskicování

postaviček výtvarníky na papír,

paralelní vytvoření 3D modelu

a jeho zpětné napasování do 2D

kresby. Tento proces byl zdlou-

havý, nákladný a tedy prakticky

nepoužitelný.

Ing. Sýkora pokračuje ve spolu-

práci jak se specialisty ze společ-

nosti Disney, tak s výtvarníky ze

studia Anifi lm a zůstává věrný své

alma mater – Fakultě elektrotech-

nické na ČVUT, katedře počítačo-

vé grafi ky a interakce. Výsledky

své výzkumné práce přenáší do

výuky a dává tak studentům mož-

nost nahlédnout pod pokličku no-

vého oboru digitálního zpracování

kreslené animace.

Obarvení černobílé verze večerníčku O loupežníku Rumcajsovi Daniel Sýkora zasvětil nejen své vysokoškol-ské práce, ale také část života

TexToonspaper1: Ukázka přínosu oceněného článku k procesu barvení postaviček animovaného filmu. Všimněte si přidaného 3D efektu ve 2D obrázcích. Daniel a jeho tým přišli s novým postupem, díky kterému je poprvé možné těchto efektů dosáhnout při relativ-ně nízkých nákladech na produkci.

TECNICALLZIMA 2011

TECNICALL SPOLUPRÁCE | 30ING. ILONA PRAUSOVÁ[email protected]

Studentské týmy v rámci projektu Econtech navrhly pro společnost TRW-Carr s.r.o. koncept ma-nipulace s materiálem ve skladu, mezi skladem a výrobními prostory a ve výrobních prostorách. Součástí projektu byla finanční rozvaha kalkulující přínosy daného řešení. Základem pro výpočet bylo stanovení počtu manipulační techniky a operátorů skladu.

Společnost TRW-Carr s.r.o. připravi-

la zadání soutěže na téma Optima-

lizace interní logistiky s ohledem na

nové trendy. Studenti ČVUT a VŠE,

kteří o toto téma projevili zájem,

sestavili týmy. Koncem října se se-

tkali společně se zadavatelem, kte-

rého reprezentoval Ing. Jiří Petrtýl,

v prostorách společnosti v Hlavenci

u Staré Boleslavi. Studenti během

dopoledne získali řadu podkladů

a seznámili se se současným stavem

logistiky ve společnosti TRW-Carr.

Zároveň obdrželi informace o poža-

dovaném výstupu.

Jednotlivé týmy od této chvíle začaly

zpracovávat své projekty, které pak

8. prosince odprezentovaly před ve-

dením společnosti. Do soutěže se

přihlásily celkem tři týmy, čtvrtý byl

bohužel nekompletní, a proto se do

samotného “klání” nezapojil. Každý

tým se zaměřil na něco jiného, zvolil si

svoji strategii prezentace a také roz-

dílný způsob projevu. Již během kon-

zultací všechny tři studentské týmy

přiznaly, že zpracování projektu bylo

vcelku náročné a vedlo je k přehod-

nocení prvotních postojů a pohledů,

s nimiž do projektu vstupovaly.

Zástupci společnosti TRW-Carr

s.r.o. v čele s jejím ředitelem Ing.

Kamilem Sucharem pečlivě vyslechli

všechny tři prezentace. Dle předem

daných kritérií poté vyhodnotili nej-

lepší tým. Dále rozhodli, že ocenění

si zaslouží všechny týmy, jelikož od-

vedly dobrou práci.

Nejvíce bodů získal tým YL Soluti-

ons. Členy týmu byla Lenka Sala-

čová a Jan Jindra z VŠE a Michal

Srnec a Jindřich Kalivoda z ČVUT,

který se s námi jako vedoucí celé-

ho týmu podělil o své dojmy. “Náš

tým se podařilo sestavit opravdu

na poslední chvíli. Z mého pohledu

bylo zajímavé, že kolegové z VŠE

měli velmi slušný přehled o logisti-

ce, takže jsme velmi brzo našli spo-

lečnou řeč. Koncepce týmu byla

jednoduchá. Chtěli jsme zůstat při

hledání optimálního řešení nohama

na zemi. Přestože se jednalo o sou-

těž, kde bylo zapojení moderních

trendů a technologií více než vítáno,

nepodlehli jsme zbytečnému nadšení

ze všeho nového a snažili se najít pro

každý dílčí návrh dostatečné množ-

ství pádných argumentů. Výsledkem

bylo asi nejkomplexnější řešení dané

problematiky, což věřím, že nakonec

vyústilo v naše vítězství.”

Jindřich Kalivoda se s respektem

vyjádřil i o práci ostatních. Také ve-

dení společnosti bylo velmi mile pře-

kvapeno vysokou úrovní jednotlivých

prezentací a profesionální přípravou

prezentačních podkladů. „Student-

ské týmy splnily očekávání naší spo-

lečnosti. Poznali jsme studenty dvou

vysokých škol, kteří přinesli nové po-

hledy na uspořádání materiálových

toků,“ řekl Ing. Petrtýl, Business De-

velopment Manager. Společnost TR-

W-Carr s.r.o. již zapracovala některé

z podnětů získaných z prezentací do

svého konceptu řešení materiálových

toků pro novou skladovací halu.

Projekt se ukázal jako přínosný pro

všechny zúčastněné. Studenti si od-

nesli kromě příjemné fi nanční odmě-

ny i řadu nových zkušeností, které

pramenily zejména z konfrontace

s praxí. Společnost TRW-Carr zís-

kala nové náměty na řešení logistiky

pro právě vznikající halu a její propo-

jení se stávajícím provozem. Pro or-

ganizátory znamenal projekt příjem-

né zjištění, že tato snaha má smysl

a díky tomu i motivaci do budoucna.

Více takových projektů!

Logistika očima studentů

WWW.TECNICALL.CZ

31 | TECNICALL SPOLUPRÁCE

Fakulta dopravní ČVUT v PrazeÚstav ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací

INOVATIVNÍ VÝUKA MANAGEMENTUpro lepší připravenost absolventů

technických vysokých škol při vstupu na trh práce

Základní cíl projektu:zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy studentů

FD ČVUT v Praze v souladu s požadavky trhu práce

www.esim.czwww.esim.czwww.esim.cz

Evropský sociální fondPraha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Zavedení nové a dosud v daném rozsahu nepoužité metody do výuky již v letním

semestru 2012.

www.esim.cz

generální partner: hlavní partner:

moderujemoderujeTereza Kostková

hrají Plesový orchestr pražských symfonikůOrchestr Karla Vlachafemme2fataleBlues KlanDJ Oldřich Burda

zpívajíMonika AbsolonováXindl XLokomotivaa další

předtančeníTaneční škola H. a F. Karasovibohatá tombola

vizážistka

více informací včetně prodejevstupenek: www.plescvut.cz

vvvvvvvííííííícccceeeeee iiiiiinnnnnffffffoooooorrrrrrmmmmmmmaaaaacccccííííí vvvvvvvččččččeeeeeetttttnnnnněěěěěěě pppppppprrrrrroooooodddddddddeeeeejjjjjjeeeeeeevvvvvvvssssssttttttuuuuuuppppppppeeeeeennnnneeeeeekkkkkkkk:::wwwwwwwwwwwwwwwwwwww...ppppppppllllllleeeeessssscccccvvvvvuuuuuutttttt..ccccczzzzz

více informací včetně prodejevstupenek: www.plescvut.czwww.plescvut.cz

ŽOFÍN

REPREZENTAČNÍ PLES ČVUTVI.

sobota 25. února

2012od 19.00 hodin

partner:

tecnicall 3/2011

Documents