© 2012

Univerzita Karlova v PrazeFakulta tělesné výchovy a sportu

Katedra kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu

» nezbytný předpoklad pro efektivní fungování lidského organismu s optimální účinností a hospodárností, který je podmíněn zejména fyziologickými funkcemi organismu

» předpoklad optimálně reagovat na různé podněty prostředí

» souhrn předpokladů optimálně reagovat na náročnou pohybovou činnost a vlivy zevního prostředí (WHO)

2

» výjimečný produkt pohybových činností, kde rozhodujícím prvkem se stává míra fyziologických adaptací jedince jako přímý důsledek pohybové činnosti

» v tělesné výchově se pak zdatnost vztahuje převážně k fyzickému stavu člověka

» označuje se jako tělesná zdatnost » definuje se jako:

˃ způsobilost vykonávat každodenní úkoly energicky˃ bez známek únavy˃ využívat s potěšením volný čas˃ čelit nepříznivým jevům˃ vzdorovat stresu a snášet jej˃ a přežívat v obtížných podmínkách, které by nezdatný jedinec

musel opustit 3

» schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času (Kovář, 2001 – Singapur, 1990) = triáda dimenzí tělesné zdatnosti

1. orgánová (tělesná stránka spojená zejména s kardiorespiračním systémem)

2. motorická (řešení a realizace různých pohybových úkolů)

3. kulturní (vztah k životnímu stylu, utváření motivů a kvalitě života)

4

» zdatnost se projevuje:˃ optimální reakcí na jakékoli vnější podněty (i nepohybové) ˃ zpravidla mírným vzestupem výkonů i v odlehlých pohybových

činnostech

» základem tělesné zdatnosti je: ˃ dobrá úroveň hlavních funkčních systémů organismu, zejména

oběhového a dýchacího˃ k jejich rozvoji přispívá hlavně vytrvalostní cvičení ˃ motoricky zdatný jedinec má rozvinuté silové, rychlostní,

vytrvalostní a obratnostní schopnosti ˃ je vybaven základními dovednostmi (běh, skok, hod) ˃ musí umět natolik plavat, aby byl schopen uhájit vlastní život

při přechodu vodního prostředí5

» ve své nejobecnější definici je chápána jako připravenost organismu konat práci, při čemž se jedná o adaptaci na zátěž, tedy změny fyziologické jako jsou změny biochemické, funkční, morfologické i psychické

» změny jsou vyvolávány dlouhodobým a opakovaným zatěžováním

6

» do značné míry je podmíněna geneticky, během života ji rozvíjíme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, přiměřenou zdravou výživou a životosprávou (Měkota, Cuberek, 2007)

» někteří autoři ztotožňují tělesnou zdatnost s aerobní nebo kardiovaskulární zdatností, a to zejména v otázkách problematiky zdraví – komplikuje to přesný výklad pojmu

7

» tělesnou zdatnost dlouhodobě rozvíjíme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, přiměřenou výživou a životosprávou

» je předpokladem pro každou náročnou pohybovou činnost, pro přežití v mimořádných podmínkách, dosažení vysokého věku a aktivního stáří

8

» nejdůležitější přínos pohybové aktivity: ˃ zvýšení tělesné zdatnosti dětí, mládeže i dospělých na

optimální úroveň, která by byla dostatečnou prevencí civilizačních chorob

» mění se chápání tělesné zdatnosti˃ dříve hlavně kategorie odrážející výkon = výkonově orientovaná

zdatnost˃ dnes zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na

problémy spojené s hypokinézou = zdravotně orientovaná zdatnost

» takto pojatá tělesná zdatnost vytváří nezbytné předpoklady pro účelné fungování lidského organismu, a tedy i předpoklad pro dobrou pracovní výkonnost 9

» zkráceně ZOZ» ovlivňuje zdravotní stav nebo se k dobrému

zdravotnímu stavu vztahuje a působící preventivně na zdravotní problémy vzniklé v důsledku hypokinézy, tj. nedostatku pohybu (Corbin, 1992)

10

» zkráceně VOZ» zdatnost podmiňující určitý pohybový výkon,

jehož výsledek musí být vždy kvantifikován a hodnocen

11

» mezi ZOZ a VOZ dochází k vzájemnému ovlivňování a prolínání.

» trenéři a instruktoři by měli umět rozlišovat mezi zdravotním a výkonnostním aspektem ve vztahu k motorickému hodnocení

12

» Základní komponenty ZOZa. kardiovaskulární zdatnostb. svalová zdatnost (svalové dysbalance, držení těla) c. kloubní pohyblivost ( flexibilita ) d. složení těla

» podle Haskela aj. (1985)˃ aerobní zdatnost ˃ svalová zdatnost - maximální svalová síla , svalová vytrvalost˃ flexibilita ˃ složení těla

13

» Morfologická komponenta˃ relativní tělesná hmotnost˃ složení těla˃ rozložení podkožního tuku˃ hustota kostí

» Svalová komponenta˃ Explozivní síla˃ Maximální síla˃ Vytrvalost

» Motorická komponenta˃ Hbitost (obratnost)˃ Rovnováha˃ Koordinace˃ Rychlost 14

» Kardiorespirační komponenta˃ submaximální pracovní kapacita˃ maximální aerobní kapacita˃ oběhové funkce˃ ventilační funkce˃ krevní tlak

» Metabolická komponenta˃ glukózová tolerance˃ citlivost na inzulín˃ krevní lipidy a lipoproteiny˃ charakteristika oxidace substrátů

15

» Funkční faktory: 1. aerobní zdatnost2. svalová zdatnost3. svalová rovnováha a flexibilita (pohyblivost v zákl. kloubních

spojení) 4. držení těla v zákl. posturálních polohách a kvalita zákl.

pohybových stereotypů

» Strukturální faktory: 1. tělesná výška2. tělesná hmotnost3. množství podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty4. množství cholesterolu a další 16

» genetické předpoklady˃ daný základ výrazně ovlivňují možnosti rozvoje zdatnosti

jedince» fyziologický funkční stav organismu

˃ je výsledkem přirozeného vývoje a umožňuje normální činnost organismu

» úroveň speciálního rozvoje organismu ˃ dosažená působením vyšších požadavků pracovního a zvláště

pak tělovýchovného procesu» úroveň motorického rozvoje

˃ včetně osvojených pohybových a intelektuálních dovedností odpovídajících požadavkům dnešního života

» úroveň psychické a sociální odolnosti vůči vlivům prostředí

17

» aerobní zdatnost se synonymy aerobní, kardiovaskulární, nebo kardiorespirační vytrvalosti je pilířem zdravotně orientované zdatnosti˃ Sharkey (1984) ji definuje jako schopnost přijímat,

transportovat a využívat kyslík˃ fyziologickým podkladem je zapojování “pomalých” svalových

vláken a uplatnění oxidativního způsobu uspokojování energetických nároků

˃ základem je rozvoj vytrvalostních schopností a k diagnostice jsou využívány déletrvající vytrvalostní lokomoce

18

» testy vytrvalostních schopností ˃ běh po dobu 12 min, ˃ chůze na vzdálenost 2 km, ˃ vytrvalostní člunkový běh na 20m,

+ jsou součástí testové baterie Unifittest (korelační koeficient 0,8)

» k dispozici je řada dalších testů˃ test na cykloergometru (součást testové baterie Eurofittest)˃ Connconiho test, určující hodnotu anaerobního prahu

19

» ke kvalitativnímu posouzení změn v úrovni aerobní zdatnosti lze využít kinetiky srdeční frekvence (SF)

» na tomto principu je konstruován např. ˃ Ruffierův test˃ Katch-McArdle step-test a další modifikace tzv. step-testů

» určitou představu, zejména o změnách úrovně aerobní zdatnosti, může poskytnout longitudiální sledování hodnot klidové SF a SF na úrovni anaerobního prahu

» funkční zátěžové zkoušky v laboratorních podmínkách, se stanovením maximální spotřeby kyslíku 20

» základní struktura silových schopností˃ staticko-silové schopnosti˃ dynamicko-silové schopnosti˃ explozivně-silové schopnosti

21

» z metodologického hlediska je tato schopnost nejsnáze přístupná měření

» výsledkem testu schopnosti statické síly je kvantitativní charakteristika na ekviintervalové stupnici (počet newtonů)

» motivace, vůle apod. mají v této oblasti poměrně malou úlohu

» spolehlivost těchto testů bývá velmi dobrá, při měření je ale nezbytné uskutečnit více pokusů

» příklady testů: ruční dynamometrie, zádová dynamometrie, výdrž ve shybu nadhmatem, výdrž v záklonu v lehu 22

» značný počet testů dynamické síly nemá normální rozdělení četností

» psychické vlivy jako je motivace a vůle můžou velmi výrazně ovlivnit výsledek testu

» spolehlivost testů dynamické síly je obvykle dobrá» příklady testů: shyby nadhmatem, sed leh

opakovaně, kliky

23

» výsledky těchto testů do jisté míry závisí na koordinaci a předchozí zkušenosti testovaných osob

» spolehlivost je obvykle velmi dobrá » příklady testů: vertikální výskok, skok daleký

z místa, hod obouruč

24

» předmětem diagnostiky v této oblasti je především fyziologický rozsah jednotlivých kloubních spojení a fyziologický rozsah páteře

» se znalostí svalů s tendencí k oslabování a svalů s tendencí ke zkrácení, můžeme vhodnými prostředky a metodami intervenovat ve směru dosažení optimálního fyziologického rozsahu

» v praxi se setkáváme ponejvíce s hypomobilitou, jejíž korekce spočívá v protažení zkráceného (nejčastěji tonického) svalu a následném posílení příslušného antagonisty (nejčastěji fázického) 25

» hypermobilita v kloubních spojích je méně častá (odhlédneme-li od hypermobility záměrně stimulovaná z důvodu sportovní výkonnosti, např. v moderní gymnastice)

» možnost korekce je v cíleně zaměřených posilovacích cvičeních.

» svalová nerovnováha mezi svaly fázickými a tonickými svaly se nejvýrazněji projevuje v oblasti ramenního pletence a v oblasti bederní a pánevní

» tyto oblasti, spolu s držením hlavy a postavením dolních končetin mají zásadní význam pro hodnoceni držení těla 26

» k hodnocení držení těla lze použít různé diagnostické metody

» v tělovýchovné praxi vycházíme ze subjektivního hodnocení jednotlivých parametrů držení těla za použití metodiky dle Jaroše a Lomíčka

27

» nejsnáze přístupné diagnostice jsou tělesná výška, kterou měříme nejlépe pomocí nástěnné stupnice a pravoúhlého trojúhelníku s přesností 0,1 cm

» tělesná hmotnost, kterou měříme na osobní pákové váze v minimálním oblečení s přesností 0,1 kg

» BMI» měření podkožního tuku provádíme pomocí

kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a odpovídající podkožní tuk.

» normy pro českou populaci jsou v manuálu k testové baterii Unifittest 6-60 28

» internetové zdroje

29

» ne vždy rozvoj, stačí udržení úrovně» úroveň v dospělosti je rozhodující měrou

ovlivňována úrovní zdatnosti v dětském a mládežnickém věku a to za předpokladu, že tělesně zdatní jedinci pokračují v pohybové činnosti v osobním životě

» pohybové programy » udržující jsou činnosti, které představují dodatečný

výdej energie okolo 9300 kJ» rozvíjející takové, kde dodatečný výdej energie je

okolo 17000 kJPříklady: fotbal – TF 80% MSF, kJ.min.kg = 0,612 běh – 12 km/hod., kJ.min.kg = 0,780 chůze - 4 km/hod., kJ.min.kg = 0,306

30

» adaptace je obecný biologický děj, který představuje soubor morfologických, biochemických, funkčních i psychologických změn v organismu jako celku i v jeho jednotlivých orgánech (Máček, Vávra, 1988)

» adaptace, tj. přizpůsobení organismu na změny prostředí, se liší od reakce na jednorázový podnět především tím, že mají pomalejší průběh a mohou být vyvolávány pouze dlouhodobým kontinuálním nebo přerušovaným podnětem

» biologicky výhodné změny organismu, vedoucí k zachování homeostatické rovnováhy za různých vnějších podmínek

31

» Při regulaci těchto adaptačních pochodů se vedle CNS uplatňují také vlivy hormonální. V buňkách se adaptace realizují nejčastěji aktivací některého z enzymů. (Havlíčková, et al. 1999)

» přitom je třeba, aby podnět byl neprahové intenzity a působil dostatečně dlouho

» člověk má geneticky zafixovány požadavky na minimální (optimální) pohybový režim, který je nutno splnit, aby se struktura orgánů, metabolické procesy i fyziologické funkce vyvíjely na dostatečné úrovni 32

» přizpůsobování organismu na opakovaná tělesná cvičení probíhá na základě Lamarckova výroku, že funkce tvoří orgán

» = při zvýšeném využívání orgánu dochází k hypertrofii, naopak nečinnost vede k deadaptaci, tj. atrofii orgánu

» pro optimální růst adaptačního efektu rozvoje je nutno vhodným způsobem provádět zatěžování, tj. působením pohybových podnětů

» teprve podněty vyšší intenzity než 2/3 maximálních možností organismu jsou užitečné, u některých cvičení se však musí blížit stávající maximální možnosti jedince

33

» Pokud jde o objem zatěžovacích podnětů, nemusí být velký. Intenzita je tady důležitější než objem. Ukazuje se však, že není lineární vztah mezi objemem a jeho výsledným efektem. Často dochází k tomu, že při rozvoji nižší intenzitou, než je tomu při výkonu v soutěži, vede k zafixování této nesprávné intenzity.

» Odpovídající intenzit tréninku se tedy musí respektovat i při vysokém objemu. Objem postihuje kvantitativní stránku Pojem intenzity může být chápán jako intenzita cvičení, což se v zásadě shoduje s intenzitou energetického výdeje, rychlostí běhu, apod., intenzita tréninku se propočítává za příslušný časový úsek, týden, měsíc, rok.

34

» pokud jde o frekvenci tréninkových podnětů, je vhodné, aby byly 3-4 x týdně, při rozvoji trénovanosti 4-6 x týdně, denně nebo i několikrát denně

» v přestávkách mezi jednotlivými cvičebními nebo tréninkovými jednotkami musí vždy dojít k úplnému odstranění následků akutní únavy, která vznikla vlivem předchozí tréninkové dávky

» přestávka musí být tak dlouhá, aby z hlediska optimální efektu došlo k dalšímu zatížení ve fázi superkompenzace, což není vždy jednoduché odhadnout 35

» dalším důležitým faktorem při zatížení organismu je úroveň jeho adaptace na zatěžování

» je nutné cvičební nebo tréninkový režim vždy individualizovat pro každého jedince, zvláště u intenzity cvičení a délky intervalu mezi cvičeními, ale i počtu opakování v jednom cyklu

» často se stává, že užitím určitého pohybového režimu rozvíjíme u dané osoby jiný druh energetického potencionálu jeho organismu, než bylo původním záměrem

36

© 2012