trestní právo ii. pojem a účel trestu, systém trestů ukládání a vyměřování trestů
DESCRIPTION
Trestní právo II. Pojem a účel trestu, systém trestů Ukládání a vyměřování trestů. Igor Barilik Právnická fakulta UK v Praze Katedra trestního práva [email protected]. Trestněprávní sankce. Sankce – nepříznivý následek porušení práva - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Trestní právo II.
Pojem a účel trestu, systém trestů
Ukládání a vyměřování trestů
Igor Barilik
Právnická fakulta UK v Praze Katedra trestního práva
Trestněprávní sankce Sankce – nepříznivý následek porušení práva Trestní sankce – hmotněprávní reakce státu na spáchaný čin
Dospělí – dualizmus sankcí Trest – za trestný čin Ochranné opatření – za trestný čin a čin jinak trestný
Mladiství a děti mladší 15 let – monizmus sankcí Opatření – za provinění a čin jinak trestný
Zásady ukládání trestů Čl. 90 Ústavy – jen soud rozhoduje o vině a trestu za tr. činy Ukládání trestů:
Stanovení druhu trestu Určení výměry trestu
Účel trestu (není explicitně vyjádřený v TZ): Ochrana společnosti Individuální represe Individuální prevence Generální prevence
Obecná pravidla – § 37, 38, 39, 41, 42 TZ
Účely a principy trestání Proč stát trestá své občany? Jaké má pro to zdůvodnění?
Retributivní vs. Utilitární teorie
Účely trestů (A. Ashworth): Odstrašení (deterrence) – individuální, generální Inkapacitace (incapacitation) Rehabilitace (rehabilitation) Zásluha (desert) Sociální teorie (social theories) Restorace a reparace (restoration and reparation)
Účely a principy trestání Desert (zásluha) – princip proporcionality
Ordinální (relativní) a kardinální (non-relativní) proporcionalita (A. von Hirsch) O: Stejně závažné činy zasluhují stejné tresty a opačně K: Horní hranice trestů
Principy trestání (A. Ashworth) Respektování hodnot rule-of-law a základních prav Používaní odnětí svobody subsidiárně Šetrnost při trestání ‘Manažerství’ a kontrola veřejných výdajů při trestání Rovnost před zákonem Stejný dopad na odsouzené
Česká trestněprávní nauka Základní principy/zásady:
Zásada zákonnosti Zásada přiměřenosti Zásada individualizace sankcí Zásada personality sankce Zásada neslučitelnosti určitých druhů sankcí u téhož
pachatele Zásada humanity sankcí
Účely a principy trestání
Uspořádání jednotlivých druhů trestů podle různých kritérií Taxativní výčet druhů trestů v § 52 TZ
+ výjimečný trest (20-30 let/doživotí) ? Podmíněné odsouzení
Dělení trestů Trest odnětí svobody nepodmíněně Alternativní tresty
Systém trestů
Podle postihovaného zájmu Postihující svobodu / majetek / čest
Podle možnosti uložit samostatně Samostatné / vedlejší (§ 53 TZ)
Podle určitosti sankce Absolutně určité / relativně určité / absolutně neurčité
Podle okruhu pachatelů Možnost uložit kterémukoliv pachateli / zúženému okruhu pachatelů
Podle věku Dospělí (tresty) / mladiství (trestní opatření)
Systém trestů
Princip zákonnosti Nulla poena sine lege Trestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákona
(§ 37 odst. 1 TZ) Typová závažnost tr. činu – zákon (obecná, zvláštní část TZ)
stanoví druh trestu a rozpětí trestné sazby
Princip zákonnosti Příklad: § 219 Zatajení věci
(1) Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Princip individualizace trestu Soudcovská individualizace Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k:
povaze a závažnosti spáchaného trestného činu osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele
a k jeho dosavadnímu způsobu života možnosti jeho nápravy
(§ 39 odst. 1 TZ)
Princip individualizace trestu Povaha a závažnost spáchaného tr. činu jsou určovány
zejména: významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen způsobem provedení činu a jeho následky okolnostmi, za kterých byl čin spáchán osobou pachatele mírou jeho zavinění jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem
(§ 39 odst. 1, 3 TZ)
Princip individualizace trestu Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud dále přihlédne k:
chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu
pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s org. skupinou nebo ve prospěch org. zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového tr. činu
účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele
polehčujícím a přitěžujícím okolnostem době, která uplynula od spáchání tr. činu případné změně situace délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu
(§ 39 odst. 1, 3 TZ)
Princip individualizace trestu Příklad: § 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí
(1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta.(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, b) způsobí-li činem těžkou újmu na zdraví, c) spáchá-li čin nejméně na dvou osobách, nebo d) páchá-li čin po delší dobu.
6 měsíců 2 léta 4 léta 8 let
typová závažnost ? ?
nejmíň závažné případy nejvíc závažné případy
povaha a závažnost konkrétního činu
Zákonná konstrukce výběru druhu trestu Ustanovení ukládá uložit jeden druh trestu bez možnosti výběru
Vedle trestu, který stanoví tr. zákon za některý tr. čin, lze uložit i jiné tresty. (§ 53 odst 1 TZ)
Domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz vstupu na s.k.s. akce, vyhoštění a zákaz pobytu lze uložit samostatně, i když tr. zákon na některý tr. čin takový trest nestanoví. (§ 53 odst 2 TZ)
Ustanovení dává možnost vybrat druh trestu z několika alternativ Stanoví-li tr. zákon za některý tr. čin několik trestů, lze uložit každý
tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví tr. zákon za některý tr. čin, lze uložit i jiné
tresty. Nelze však uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně
prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění. (§ 53 odst 1 TZ)
Polehčující a přitěžující okolnosti Okolnosti mimo zákonných znaků sk. podstaty konkrétního tr. činu Mohou mít význam při vyměřování trestu u každého tr. činu
= okolnosti obecně polehčující a přitěžující
Okolnosti obecně polehčující § 41 TZ (demonstrativní výčet) Např. pachatel tr. činu upřímně litoval, vedl před spácháním tr. činu
řádný život, spáchal tr. čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil, spáchal tr. čin ve věku blízkém věku mladistvých, …
Okolnosti obecně přitěžující § 42 TZ (demonstrativní výčet), viz též § 39 odst. 5 TZ – zavinění Např. pachatel spáchal tr. čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, spáchal tr.
čin využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti, tr. činem porušil zvláštní povinnost, ke spáchání tr. činu zneužil svého zaměstnání, postavení nebo funkce, …
Zákaz dvojího přičítání (§ 39 odst. 4 TZ)
Okolnosti obecně polehčující – § 41 TZ Okolnosti obecně přitěžující – § 42 TZ
Okolnosti zvláště polehčující Znak privilegované sk. podstaty = okolnost podmiňující použití
nižší trestní sazby Okolnosti zvláště přitěžující
Znak kvalifikované sk. podstaty = okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby
Zásada: K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, včetně okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující.
Zákaz dvojího přičítání (§ 39 odst. 4 TZ) Příklad: § 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí
(1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta.(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, c) spáchá-li čin nejméně na dvou osobách,
§ 42 Přitěžující okolnostiSoud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatelc) spáchal tr. čin surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem,h) spáchal tr. čin ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí,m) spáchal tr. čin ve větším rozsahu, na více věcech nebo více osobách,
Zákaz dvojího přičítání Příklad: § 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí
(2) Pachatel (bude) potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem
§ 42 Přitěžující okolnostic) spáchal tr. čin surovým nebo trýznivým způsobem, …h) spáchal tr. čin ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, …
6 měsíců 2 léta 4 léta 8 let
typová závažnost ?
přitěžující okolnosti
nejmíň závažné případy nejvíc závažné případy
Zákaz dvojího přičítání Příklad: § 205 Krádež
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou (nejméně 5.000 Kč)(3) větší škodu (nejméně 50.000 Kč)(4) značnou škodu (nejméně 500.000 Kč)(5) škodu velkého rozsahu (nejméně 5.000.000 Kč)
§ 42 Přitěžující okolnostik) trestným činem způsobil vyšší škodu
5.000 Kč 50.000 Kč 500.000 Kč 5.000.000 Kč
škoda
Vyšší škoda (v rámci větší škody)
Větší škoda (která ještě není značná škoda)
Ukládání trestu při souběhu tr. činů Souběh tr. činů – pachatel spáchal nejméně dva tr. činy před
vyhlášením odsuzujícího rozsudku za jeden z nich Méně závažná forma mnohosti tr. činů než recidiva Privilegovaný trestní postih souběhu v českém právu
Souběh trestán úhrnným nebo souhrnným trestem (§ 43 TZ)
Možné způsoby trestání souběhu: Zásada kumulační – sečtení jednotlivých trestů za sbíhající se tr.
činy Zásada absorpční (pohlcovací) – větší trest pohlcuje menší
Absorpce tr. činů, tr. sazeb, trestů Zásada asperační (zostřovací) – trest vyměřený v rámci sazby
pro nejpřísněji sbíhající se tr. čin se zostří
Ukládání trestu při souběhu tr. činů Platná právní úprava
Základní zásada absorpční Absorpce mírnějších tr. sazeb nejpřísnější sazbou Trestání souběhu podle ustanovení o tr. činu nejpřísněji
trestným – nejvyšší horní hranicí trestu odnětí svobody
Doplňující zásada kumulační Kumulace druhů trestů (možné uložit vedle sebe)
Doplňující zásada asperační Souběh je obecnou přitěžující okolností (§ 42 písm. n) TZ) Spodní hranice sazby pro souběh podle tr. činu s nejvyšší
spodní hranicí trestu odnětí svobody Zvýšení horní hranice tr. sazby o třetinu při spáchání většího
počtu tr. činů ve vícečinném souběhu (§ 43 odst. 1 TZ)
Trest úhrnný (§ 43 odst. 1 TZ) Ukládán v společném řízení o sbíhajících se tr. činech (§ 20, 21 TŘ)
Jediný rozsudek/tr. příkaz
Ukládán podle ustanovení o tr. činu nejpřísněji trestným (absorpce) 1. kriterium – tr. čin s nejvyšší horní hranicí trestu odnětí svobody
Výjimečný trest na doživotí – výjimečný trest – nejvyšší horní hranice 2. kriterium – tr. čin s nejvyšší spodní hranicí trestu odnětí svobody 3. kriterium – tr. čin, který nepřipouští uložit samostatně alternativní trest (jiný
druh trestu než odnětí svobody) 4. kriterium – tr. čin, který umožňuje uložit přísnější alternativní trest
Možnost zvýšení horní hranice o jednu třetinu (asperace) U vícečinného souběhu většího počtu trestných činů (min. 5) Horní hranice nesmí převyšovat 20 let, u výjimečného trestu 30 let
Trest úhrnný (§ 43 odst. 1 TZ) Určete úhrnný trest za tyto tr. činy:
1. tr. čin – trest odnětí svobody na 2 až 10 let 2. tr. čin – trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let nebo
peněžitý trest 3. tr. čin – trest odnětí svobody na 3 až 8 let
1. tr. čin – trest odnětí svobody až na 5 let nebo peněžitý trest nebo zákaz činnosti
2. tr. čin – trest odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci
3. tr. čin – trest odnětí svobody až na 2 roky nebo propadnutí věci
Trest souhrnný (§ 43 odst. 2 TZ) Ukládán když se nerozhodlo o všech sbíhajících se tr. činech ve
společném řízení Např. vyloučení ze společného řízení, objasnění věci po vynesení rozsudku
Stejné zásady jako u úhrnného trestu Soud uzná pachatele vinným z projednaného(-ných) tr. činu(-ů) a při
uložení souhrnného trestu za sbíhající se tr. činy zruší výrok o trestu (a navazující výroky) v dřívějším pravomocném rozsudku
Souhrnný trest musí být přísnější než předchozí
Podmínky: Možný jen u vícečinného souběhu (více skutků) Právní moc předchozího odsuzujícího rozsudku/tr. příkazu
Výjimka ve prospěch rychlosti řízení (když odvolací soud zrušil předchozí rozsudek a věc vrátil)
Právní existence předchozího odsouzení (na pachatele se nesmí hledět, jakoby nebyl odsouzen – fikce neodsouzení)
Ukládání trestu při pokračování v tr. činuTrest společný (§ 45 TZ) Pokračování v tr. činu trestáno společným trestem (§ 45 TZ)
Ukládán, když se nerozhodlo o všech dílčích útocích pokračujícího tr. činu ve společném řízení
Jistá obdoba jako u souhrnného trestu Soud při uložení společného trestu zruší výrok o vině a trestu (a
navazující výroky) ohledně pokračujícího tr. činu (a činů v jednočinném souběhu s ním) v dřívějším pravomocném rozsudku a znova rozhodne o vině a společném trestu (a navazujících výrocích) za tento tr. čin
Společný trest musí být přísnější než předchozí
Uloží se, i když se na pachatele hledí, jakoby nebyl odsouzen
Ukládání trestu při recidivě Recidiva je závažnější forma mnohosti než souběh
Předchozí odsouzení nevedlo k nápravě, vykonaní trestu nesplnilo účel
Recidiva – obecně přitěžující okolnost (§ 42 písm. p) TZ) Soud přihlédne k tomu, že pachatel byl již pro tr. čin odsouzen Nutná právní existence předchozího odsouzení (na pachatele se nesmí
hledět, jakoby nebyl odsouzen – fikce neodsouzení); to však nevylučuje považovat to za jinou, ve výčtu neuvedenou přitěžující okolnost
Okolnost posuzuje soud individuálně (nemusí ji pokládat za přitěžující) Recidiva zvlášť závažného zločinu – mimořádné zvýšení trestu
odnětí svobody (§ 59 TZ) Nutné skutečné odpykání alespoň části trestu Soud musí učinit závěr, že vzhledem k recidivě a ostatním okolnostem
případu je závažnost zvlášť závažného zločinu vysoká nebo že je možnost nápravy pachatele ztížena
Horní hranice tr. sazby se zvyšuje o jednu třetinu (může převýšit 20 let, u výjimečného trestu nesmí převýšit 30 let), soud ukládá trest v horní polovině takto stanovené tr. sazby
Ukládání trestu při OZS Organizovaná zločinecká skupina – def. § 129 TZ Ukládání trestu odnětí svobody pachateli tr. činu spáchaného ve
prospěch OZS – upravují § 107, 108 TZ Nejde o tr. čin účasti na OZS (§ 361 TZ) – zákaz dvojího přičítání
Pachatel spáchal úmyslný tr. čin: Jako člen OZS (pachatel zapojen do organizace) Vědomě se členem OZS (pachatel je nečlen, čin spáchá subsid.
součinně se členem) V úmyslu OZS napomáhat (pachatel je nečlen, páchá samostatně)
Ukládání trestu odnětí svobody Absence (materiální) podmínky vysoké závažnosti činu/ztížení možnosti
nápravy pachatele => postup je pro soud obligatorní Horní hranice tr. sazby se zvyšuje o jednu třetinu (může převýšit 20 let,
u výjimečného trestu nesmí převýšit 30 let), soud ukládá trest v horní polovině takto stanovené tr. sazby (s výjimkou uplatnění § 58 TZ – mimořádné snížení trestu odnětí svobody)
Započtení vazby/výkonu trestu Vazba (zajištění osoby pro tr. řízení) x výkon trestu odnětí
svobody Porovnatelný zásah do osobní svobody
Při rozhodnutí o trestu za konkrétní skutek (tr. čin) nutno zohlednit Výkon vazby v době řízení o tomto skutku Výkon trestu odnětí svobody, který byl pro tento skutek dříve uložen a
pak bylo rozhodnutí ukládající trest zrušeno/změněno Doba strávená ve vazbě v řízení, které skončilo odsouzením
pachatele, tak vykonaný trest za týž skutek, se pachateli započítá do nově uloženého trestu, pokud je to vzhledem k druhu trestu možné
Pokud to není možné, soud k tomu musí při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédnout ve prospěch pachatele
Upuštění od uložení trestu Stačí-li k naplnění účelu TZ po projednání věci před soudem jen vyslovení viny, není
nutno pachateli ukládat trest
Upuštění od potrestání podle § 46 odst. 1 TZ Pachatel spáchal přečin, lituje jeho spáchání a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze
očekávat, že projednání postačí k jeho nápravě a ochraně společnosti Upuštění od potrestání podle § 46 odst. 2 TZ
Pachatel se dopustil nezpůsobilé přípravy nebo pokusu tr. činu Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem
Soud stanoví zkušební dobu až na 1 rok a vysloví nad pachatelem dohled, může též pachateli uložit přiměřená omezení a povinnosti (např. náhrada škody)
Upuštění od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou Pachatel si stav nepřivodil sám vlivem návykové látky (ani z nedbalosti) Soud obligatorně uloží ochranné léčení, které zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti
lépe než trest Upuštění od potrestání pachatele, který spáchal zločin ve stavu zmenšené příčetnosti
nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou Soud obligatorně uloží zabezpečovací detenci, protože nelze očekávat, že by uložené
ochranné léčení vedlo k dostatečné ochraně společnosti, zabezpečovací detence zajistí ochranu společnosti lépe než trest
Literatura Použitá v prezentaci
Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. s. 395-423. Pro seminář
Uvedena v Přehledu