TVARY GEORELIÉFU

• GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji

• GEORELIÉF – svrchní část litosféry

- plocha styku litosféry s pedosférou, atmosférou a hydrosférou

- podmořský a pevninský - vznikl a je přetvářen vlivem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) pochodů - v současnosti i vliv člověka (antropogenní činnost) - mnoho tvarů vzniklo působením více geomorfologických činitelů – polygenetický původ. Je třeba posoudit, který činitel měl rozhodující vliv. - není-li žádný činitel dominantní – georeliéf polymorfní

PODMOŘSKÝ GEORELIÉF

• pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m) – pokračování pevniny pod mořskou hladinou, velmi malý sklon, pevninská z.kůra, ropa, zemní plyn, rybolov

• pevninský svah – klesá od okraje šelfů do hloubky až 3 km

• pevninské úpatí – přechod do oceánských pánví, sedimenty

• hlubokooceánské pánve (3-6 km) – oceánská kůra, podmořské hory (1 až 1,5km) – mohou vystupovat nad hladinu (ostrovy), guyoty – tabulové hory, často je pokrývají korálové útesy

• středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) – souvislý pás rozlámaného pohoří mezi pánvemi, kopírují divergentní rozhraní litosférických desek

• hlubokooceánské příkopy (až 11 km) – většina v Tichém oceánu, Mariánský příkop 10 924

PEVNINSKÝ GEORELIÉF

• Členění podle nadmořské výšky :• prolákliny (záporná)• nížiny (0 - 200 m. n. m)• vysočiny (nad 200 m. n. m)

PEVNINSKÝ GEORELIÉF

• Členění podle výškových rozdílů v krajině: • roviny (0 - 30m)• pahorkatiny (30 – 150m) , ploché p. (30-74), členité p.(75-149)

• vrchoviny (150 – 300m) , ploché v. (150-199), členité v.(200-299)

• hornatiny (300 – 600m) , ploché h. (300-449), členité h.(450-599)

• velehornatiny (nad 600 m)• Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem

na jednotkové ploše

ENDOGENNÍ TVARY Tvary tektonickéo klenby a pánve (vyklenuté oválné kupovité struktury – klenby, prohnuté

kruhové či oválné sníženiny – pánve)

o vrásová pohoří (horské hřbety-antiklinály vrásy a údolí-synklinály vrásy) – př. Švýcarský Jura

o příkrovová pohoří (složitá struktura vrásových příkrovů) – př. Alpy, Himálaj

o kerná pohoří (pohyby ker podél zlomů) – př. Ťan-šan

o vrásno-zlomová pohoří (kombinace vrás a zlomů) – př. Karpaty, Andy

o příkopové propadliny (pokles ker - protáhlé sníženiny, často zality vodou)- př. jezero Bajkal

o hrásti (výzdvih ker – protáhlé vyvýšeniny)

ENDOGENNÍ TVARY - VRÁSYo ANTIKLINÁLY – ohyby

vrás vyklenuté nahoru

o SYNKLINÁLY - ohyby vrás vyklenuté dolů

o Antiklinály – horské hřbetyo Synklinály – sníženiny (údolí)

Obr.1 – Antiklinála a synklinála vrásy

Obr.2-Synklinála Rainbow Basin, Barstow, California

ENDOGENNÍ TVARYTvary vulkanickéo sopečná pohoří (kuželovité vulkány, protáhlé lávové proudy, deskovité

lávové příkrovy) o sopky stratovulkány – 90%, budovány střídavě sypkými pyroklastiky a lávovými

proudy) – př. Etna, Vesuv, Stromboli, Mt. St.Helens, Pinatubo, Cotopaxi , štítové sopky – výlevné lávové, málo viskózní magma – př. Kilauea, Mauna

Loa, Mauna Kea tufové sopky – tvořeny nezpevněným materiálem (pyroklastiky, tefrou) –

sopečným prachem, popelem, pumami, tufy vznikají zpevněním tefry maary – explozívní krátery, sopky bez kužele – př. pohoří Eifel (DEU)o laháry (bahnotoky) – vznikají smícháním pyroklastik s vodouo batolity, lakolity, plutony – utuhnuté magma pod povrchem

MOUNT ST.HELENS – 18.5.1980URČETE, VE KTERÉM ZE STÁTŮ USA LEŽÍ SOPKA MT.ST.HELENS. V jakém leží pohoří? Jak se nazývá nejvyšší sopka pohoří? (AS 124)

Obr.3- animace Mount St. Helens den před erupcí (18.5.1980) a asi čtyři měsíce po erupci.

MAAROVÁ JEZÍRKA v pohoří EifelURČETE, VE KTERÉ ZE SPOLKOVÝCH ZEMÍ NĚMECKA JEZÍRKA LEŽÍ (AS 66,68)

Obr.4- 3 Dauner Maare (Gemündener-7,2 ha, Weinfelder-16,8 ha, Schalkenmehrener-21,6 ha), vpravo nahoře městečko Daun

EXOGENNÍ TVARY KRYOGENNÍ RELIÉF (GLACIÁLNÍ – ledovec, PERIGLACIÁLNÍ-mráz, NIVAČNÍ – sníh)

EOLICKÝ RELIÉF (modelovaný činností větru)

FLUVIÁLNÍ (ŘÍČNÍ) RELIÉF (je utvářen převážně činností tekoucích vod)

KRASOVÝ RELIÉF (vzniká působením vody v oblastech s krasovými horninami – vápence)

SVAHOVÝ RELIÉF (pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace)

MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF (modelován činností mořské vody)

ANTROPOGENNÍ RELIÉF (dotváření přírodních tvarů a vytváření nových tvarů člověkem)

KRYOGENNÍ RELIÉFGLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost ledu) LEDOVCE – PEVNINSKÉ (Antarktida, Grónsko) a HORSKÉ (Himálaj, Alpy) - vznikají nad sněžnou čárou ze sněhu. (SNÍH→FIRN→FIRNOVÝ LED →LEDOVCOVÝ LED) KAR – ledovcový kotel, ze kterého ledovec vzniká TROG (ledovcové údolí) – tvaru U, vzniká erozivní činností ledovce FJORD – ledovcové údolí zatopené mořem, úzký protáhlý záliv (NOR, NZL) TILL – nevytříděný sediment (jílovitý, písčitý, kamenitý), který je součástí

morény MORÉNA – kamenný val vzniklý činností ledovce (čelní, boční, spodní,

střední,vnitřní), často bývá hrází LEDOVCOVÉHO JEZERA DRUMLIN – po ústupu ledovce pahorek doutníkového tvaru (N.IRL) OBLÍK – oválný pahorek vzniklý modelací hornin v podloží ledovce NUNATAK – skalnatý vrchol hory vystupující z pevninského ledovce (GRL) SANDR – výplavová planina před čelem ledovce ESKER – dlouhý úzký val, který kopíruje průběh toku

PERIGLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost mrazu) - opakované tání a mrznutí, mrazové zvětrávání - KAMENNÁ MOŘE

TROG

Obr.5- ledovcové údolí tvaru U (trog) nedaleko osmitisícovky Kangchenjunga (8586) URČETE, KTERÉ HORY JSOU VYŠŠÍ NEŽ KAŇČENDŽUNGA 8598 (název i výška podle modrého atlasu, vysvětlete rozdíly v přepisu názvu i v nadmořské výšce), NA HRANICI KTERÝCH DVOU STÁTŮ HORA LEŽÍ?

FJORD

Obr.6 – Sognefjord (NOR) – 3. nejdelší na světě 204 km , VYHLEDEJTE V ATLASE (70) SOGNEFJORD A NĚKTERÉ DALŠÍ FJORDY

MORÉNA

Obr. 7 – boční moréna tvořená tillem (Hadley Glacier – USA,Washington)

EOLICKÝ RELIÉF- převládá v suchých tropických a polárních oblastech (málo vegetace)- vítr zdvihá a unáší prachové a pískové částice, kterými obrušuje skaliska a

kameny v krajině – větrná abraze (koraze). HRANEC – vzniká korazí, valoun s hladkými ploškami a ostrými hranami JARDANGY – drobné prohlubně a hřbítky v pískovcích (žlábkové, jamkovité) SKALNÍ MĚSTA, SKALNÍ OKNA, SKALNÍ BRÁNY, SKALNÍ ŘÍMSY – koraze méně

odolných hornin ve skalách – u nás oblasti Labské pískovce, Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko

- při poklesu síly větru dochází k akumulaci materiálu a vznikají eolické sedimenty – spraše a váté písky

SPRAŠ – akumulace převážně prachových částic okolo překážek, SPRAŠOVÉ NÁVĚJE (návětrné strany) a SPRAŠOVÉ ZÁVĚJE (závětrné strany)

VÁTÉ PÍSKY – hlavně v pouštních oblastech, plošné pokryvy nebo přesypy ČEŘINY – podobají se vlnám na plošných pokryvech BARCHANY – přesypy (DUNY) srpovitého tvaru

FLUVIÁLNÍ RELIÉF- utvářen převážně činností tekoucích vod- hlavním zdrojem vody jsou atmosférické srážky RON – nesoustředěný povrchový odtok vody (déšť, tání sněhu) RONOVÉ RÝHY – na svazích STRŽE – prohlubováním ronových rýh- soustředěný odtok – vodní tok – protéká korytem ŘÍČNÍ KORYTA – tvar je dán intenzitou erozní, transportní a sedimentační

činností vodního toku- eroze (hloubková, boční)- transport (splaveniny, plaveniny)- sedimentace (bary – ostrůvky sedimentů, delty – u ústí toků) MĚLČINY (brody) a PROHLUBNĚ (tůně) VODOPÁDY – vytvářeny skalními stupni ŘÍČNÍ ÚDOLÍ – horní tok tvar V (hloubková eroze)- soutěsky a kaňony, peřeje a

vodopády, dolní tok tvar U (boční eroze) – neckovitá údolí, MEANDRY – zákruty řeky

ÚDOLNÍ NIVA – tok teče ve svých náplavách ŘÍČNÍ TERASY – plošiny, bývalá údolní dna NÁPLAVOVÉ KUŽELY – akumulační tvary při úpatí hor

KRASOVÝ RELIÉF- utvářen působením vody v oblastech s krasovými horninami- krasové horniny – rozpustné ve vodě (vápence, dolomity, sůl kamenná, sádrovec)- krasovění – koroze (chemické rozpouštění) puklin v krasových horninách- povrchové tvary: ŠKRAPY – ostrohranné prohloubeniny nebo drobné rýhy v podložním

masívu ZÁVRTY – okrouhlé sníženiny UVALY – sníženina ze spojení více závrtů POLJE – protáhlé uzavřené krasové sníženiny velké rozlohy s příkrými

svahy- povrchové tvary: JESKYNĚ – 95% krasového původu KRÁPNÍKY – stalaktity (visí ze stropu), stalagmity (narůstají ze země),

stalagnáty (srůstem stalaktitu a stalagmitu)

KRASOVÝ RELIÉF - STALAGNÁT

Obr. 8 – Krápníková jeskyně - Grotta di Ispinigoli, Dorgali, východní Sardinie, Itálie.

SVAHOVÝ RELIÉF- pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace- důvody : narušení stability - podmáčení, otřesy,

odstranění vegetace atd. SESUVY – krátkodobé klouzavé svahové pohyby SKALNÍ ŘÍCENÍ – náhlý pohyb uvolněných skalních

bloků TEČENÍ – rychlý pohyb po svahu, např. BAHNOTOKY LAVINY – rychlý sesuv velkého množství sněhu po

svahu OSYP – nahromadění kamenné suti, hromadí se na

úpatí skály či svahu

SVAHOVÝ RELIÉF - OSYP

Obr. 9 – Osyp - velké kameny jsou níže položeny pod úbočím skály

MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF- utvářen činností mořské vody- POBŘEŽÍ – ABRAZNÍ (převaha eroze) a SEDIMENTÁRNÍ (převaha

akumulace)- pobřeží – území od břehu k pevnině, na němž se projevují vlivy moře

ABRAZNÍ SRUBY (KLIFY) – pobřežní srázy

ABRAZNÍ TERASY – plošiny se skalním podkladem

PLÁŽ – oblast pobřeží s přínosem jemnozrnného materiálu (písek , štěrk)

KOSA – úzký a protáhlý písčitý výběžek do moře

MARINNÍ RELIÉF – KOSA A LIMAN

Obr. 10 – Jihovýchodní pobřeží Baltu . (AS 67)

• POJMENUJTE PODLE ATLASU (67) JEDNOTLIVÉ KOSY:

• zleva doprava: Helská kosa, Viselská kosa a Kuršská kosa s typickými limany Viselského a Kurského zálivu.

• liman – zátoka či jezero téměř nebo zcela odříznuté od moře.

ANTROPOGENNÍ RELIÉF- výrazný podíl lidské společnosti TVARY VYHLOUBENÉ : LOMY, PÍSKOVNY, ŠTĚRKOVNY, TĚŽEBNÍ JÁMY

TVARY NASYPANÉ : HALDY, VÝSYPKY, NÁSPY

TVARY PODZEMNÍ : TUNELY, ŠACHTY, ŠTOLY

TVARY ROVINNÉ : KOMUNIKACE, LETIŠTNÍ PLOCHY, VODNÍ NÁDRŽE

Jiné dělení antropogenních tvarů : těžební, průmyslové, zemědělské, vodohospodářské, sídelní, dopravní

TVARY RELIÉFU – samostatná práce Přiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický

(E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)

tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ

abrazní terasa jardang lom polje stratovulkán

barchan kaňon maar ronová rýha strž

batolit kar meandr říční terasa škrap

drumlin klif moréna sandr till

duna kosa niva skalní římsa trog

esker krápník nunatak spraš uvala

fjord lahar oblík stalagmit váté písky

halda lakolit osyp stalagnát výsypka

hranec lavina pluton stalaktit závrt

TVARY RELIÉFU – samostatná práce - ŘEŠENÍPřiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický

(E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)

tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ

abrazní terasa M jardang E lom A polje K stratovulkán V

barchan E kaňon F maar V ronová rýha F strž F

batolit V kar G meandr F říční terasa F škrap K

drumlin G klif M moréna G sandr G till G

duna E kosa M niva F skalní římsa E trog G

esker G krápník K nunatak G spraš E uvala K

fjord G lahar V oblík G stalagmit K váté písky E

halda A lakolit V osyp S stalagnát K výsypka A

hranec E lavina S pluton V stalaktit K závrt K

ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg >. Licence: Creative Commons

Attribution ShareAlike 3.0, Autor: TcieObr.2- [cit. 2013-02-02]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rainbow_Basin.JPG > .Licence: Public domain, Autor: Wilson44691Obr.3- [cit. 2013-02-02]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sthelens1-animation.gif >. Licence: Public domain, Autor:

Harry Glicken (původní zdroj – USGS), úpravy Cz-DavidObr.4- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maare.jpg > .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike

3.0, Autor: Martin SchildgenObr.5- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Glacier_valley,_near_Thangshing.JPG >. Licence: Creative

Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: AmarObr.6- [cit. 2013-02-02]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sognefjord,_Norway.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution

ShareAlike 3.0, Autor: WorldtravellerObr.7- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LateralMoraine_6911.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution

ShareAlike 3.0, Autor: Walter SiegmundObr.8- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grotta_di_ispinigoli.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution

ShareAlike 3.0, Autor: SehLaxObr.9- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gloppedalsura2.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution

ShareAlike 3.0, Autor: JarvinObr.10- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baltic_spits.png>.Licence: Creative Commons Attribution

ShareAlike 3.0, Autor: Miaow Miaow (vytvořeno: http://www.aquarius.geomar.de/make_map.html)

ZDROJE INFORMACÍ 2:

Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z WWW: Reliéf. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Reli%C3%A9f_%28geografie%29>Povrchové tvary.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Povrchov%C3%BD_tvar>Vulkanismus. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulkanismus>Sopka.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka>Ledovce.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovce >Fjord.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Fjord >Svahový pohyb.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Svahov%C3%BD_pohyb>Osyp.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Osyp>

• Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3

• Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5

• Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7• Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3• Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9• Reliéf. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.1, ročník 2012/2013. ISSN 1801-4119

• Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.