učební texty pro předmět informační a komunikační ... · pdf...

75
Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč. ©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb. 1 Dopuručená literatura: ................................................................................................................ 4 Historie počítačů ................................................................................................................ 5 Osobní počítače ...................................................................................................................... 6 Technické vybavení počítače (Hardware (HW)) ............................................................... 6 Programové vybavení počítače (Software (SW))............................................................... 6 Počítačové platformy.............................................................................................................. 6 Osobní počítač Typu PC (Personal Computer) .......................................................................... 6 Programové vybavení ......................................................................................................... 6 Soubory a uspořádání souborů na disku – složky (adresáře) ............................................. 8 Soubor ............................................................................................................................ 8 Složka ............................................................................................................................. 8 Jména souborů a složek .................................................................................................. 8 Kořenová složka ............................................................................................................. 8 Adresářový strom ........................................................................................................... 9 Absolutní a relativní cesta .............................................................................................. 9 Číselné soustavy ................................................................................................................... 11 Převody mezi číselnými soustavami ................................................................................ 11 Bit a byte .............................................................................................................................. 12 Rozdělení operačních systémů ............................................................................................. 13 Textová uživatelská rozhraní ........................................................................................... 13 Diskový operační systém (DOS) .................................................................................. 13 Hromadný výběr souborů ............................................................................................. 13 Grafická uživatelská rozhraní (GUI – Graphical User Interface) .................................... 15 Samostatné grafické operační systémy ........................................................................ 15 Některé základní příkazy pro práci OS v režimu příkazové řádky .................................. 17 Základy typografie při psaní textů ....................................................................................... 19 Koncepce dokumentu ....................................................................................................... 19 Koncepce stránky ......................................................................................................... 19 Koncepce odstavců....................................................................................................... 19 Znakové sady (písmo, fonty) a jejich použití v dokumentu ............................................. 19 Typografické míry ........................................................................................................ 19 Druhy písem ................................................................................................................. 19 Použití písem ................................................................................................................ 20 Nadpisy............................................................................................................................. 20 Normovaná stránka A4 ve Wordu .................................................................................... 20 Zásady při psaní textu ...................................................................................................... 20 Nedělitelné vazby ......................................................................................................... 20 Dělení, oddělování a spojování slov ............................................................................ 21 Psaní zkratek: ............................................................................................................... 21 Psaní značek: ................................................................................................................ 21 Psaní číslic a čísel ......................................................................................................... 21 Psaní dat a času: ........................................................................................................... 21 Blokové schéma počítače ......................................................................................................... 23 Skříně počítačů ..................................................................................................................... 24 Napájecí zdroj ...................................................................................................................... 24 Základní deska (mainboard, MB)......................................................................................... 26 Mikroprocesor μP - procesor – CPU .................................................................................... 28 Instrukční sada μP ............................................................................................................ 28 Rozdělení procesorů podle instrukční sady.................................................................. 28 Multimediální instrukce ............................................................................................... 28

Upload: vudan

Post on 06-Feb-2018

239 views

Category:

Documents


1 download

TRANSCRIPT

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

1

Dopuručená literatura:................................................................................................................ 4 Historie počítačů ................................................................................................................ 5

Osobní počítače ...................................................................................................................... 6 Technické vybavení počítače (Hardware (HW)) ............................................................... 6 Programové vybavení počítače (Software (SW))............................................................... 6

Počítačové platformy.............................................................................................................. 6 Osobní počítač Typu PC (Personal Computer) .......................................................................... 6

Programové vybavení......................................................................................................... 6 Soubory a uspořádání souborů na disku – složky (adresáře) ............................................. 8

Soubor ............................................................................................................................ 8 Složka ............................................................................................................................. 8 Jména souborů a složek.................................................................................................. 8 Kořenová složka............................................................................................................. 8 Adresářový strom ........................................................................................................... 9 Absolutní a relativní cesta .............................................................................................. 9

Číselné soustavy................................................................................................................... 11 Převody mezi číselnými soustavami ................................................................................ 11

Bit a byte .............................................................................................................................. 12 Rozdělení operačních systémů ............................................................................................. 13

Textová uživatelská rozhraní ........................................................................................... 13 Diskový operační systém (DOS).................................................................................. 13 Hromadný výběr souborů............................................................................................. 13

Grafická uživatelská rozhraní (GUI – Graphical User Interface) .................................... 15 Samostatné grafické operační systémy ........................................................................ 15

Některé základní příkazy pro práci OS v režimu příkazové řádky .................................. 17 Základy typografie při psaní textů ....................................................................................... 19

Koncepce dokumentu....................................................................................................... 19 Koncepce stránky ......................................................................................................... 19 Koncepce odstavců....................................................................................................... 19

Znakové sady (písmo, fonty) a jejich použití v dokumentu ............................................. 19 Typografické míry........................................................................................................ 19 Druhy písem ................................................................................................................. 19 Použití písem................................................................................................................ 20

Nadpisy............................................................................................................................. 20 Normovaná stránka A4 ve Wordu.................................................................................... 20 Zásady při psaní textu ...................................................................................................... 20

Nedělitelné vazby......................................................................................................... 20 Dělení, oddělování a spojování slov ............................................................................ 21 Psaní zkratek: ............................................................................................................... 21 Psaní značek: ................................................................................................................ 21 Psaní číslic a čísel......................................................................................................... 21 Psaní dat a času: ........................................................................................................... 21

Blokové schéma počítače ......................................................................................................... 23 Skříně počítačů ..................................................................................................................... 24 Napájecí zdroj ...................................................................................................................... 24 Základní deska (mainboard, MB)......................................................................................... 26 Mikroprocesor μP - procesor – CPU.................................................................................... 28

Instrukční sada μP ............................................................................................................ 28 Rozdělení procesorů podle instrukční sady.................................................................. 28 Multimediální instrukce ............................................................................................... 28

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

2

Zjednodušené blokové schéma μP ................................................................................... 29 BIU (Bus Interface Unit – jednotka styku se sběrnicí) ................................................ 29 Sběrnice μP (a obecně sběrnice v PC).......................................................................... 29 Vyrovnávací paměť – cache......................................................................................... 29 IPU (Instruction Prefetch Unit – jednotka předvýběru instrukcí) a IDU (Instruction Decode Unit – jednotka pro dekódování instrukcí) ..................................................... 30 Aritmeticko logická jednotka ALU.............................................................................. 30 Registry ........................................................................................................................ 30 Matematická jednotka s pohyblivou řádovou čárkou FPU (Float Point Unit)............. 30

Časování mikroprocesoru................................................................................................. 30 Způsoby zrychlení práce μP............................................................................................. 30 Napájecí napětí μP............................................................................................................ 31 Chlazení μP ...................................................................................................................... 31 Umístění μP...................................................................................................................... 31 Kompatibilita a záměnnost μP ......................................................................................... 31 Postupné vylepšování mikroprocesorů Intel .................................................................... 32

Komunikace mikroprocesoru s okolím ................................................................................ 33 Počítačové sběrnice .......................................................................................................... 33

Sériová a paralelní sběrnice.......................................................................................... 33 Parametry sběrnicí........................................................................................................ 33 Rozšiřovací (I/O Input/Output) sběrnice...................................................................... 34

Komunikace mikroprocesoru s I/O zařízeními ................................................................ 34 Obsluha přerušením IRQ (Interrupt Request Levels) .................................................. 34 Komunikace pomocí kanálu přímého přístupu do paměti DMA ................................. 35 Volné kanály IRQ a DMA ........................................................................................... 35

Rozhraní PC (interface).................................................................................................... 35 Paměti PC............................................................................................................................. 37

Důležité parametry paměti ............................................................................................... 37 Polovodičové paměti PC .................................................................................................. 37

Nejdůležitější typy volatilních pamětí.......................................................................... 37 Nevolatilní, energeticky závislé paměti, lze do nich neomezeně opakovaně zapisovat i číst ................................................................................................................................ 37

Operační (hlavní, vnitřní, main) paměť............................................................................ 38 Registry a cache paměti (jsou integrované v mikroprocesoru) ........................................ 38 BIOS................................................................................................................................. 38

Non-volatilní paměti – Magnetické paměti a mechaniky .................................................... 40 Pevný disk (harddisk, HDD, HD) .................................................................................... 40

Zápis a čtení dat............................................................................................................ 40 Fyzická struktura disku ................................................................................................ 41 Logická struktura disku................................................................................................ 41 MBR............................................................................................................................. 41 Logická struktura disku s tabulkou FAT (VFAT)........................................................ 41 Logická struktura disku s tabulkou NTFS.................................................................... 43 Řadiče pevných disků................................................................................................... 45 Parametry HDD............................................................................................................ 45

SSD................................................................................................................................... 46 Permanentní výměnné paměti .......................................................................................... 47

Mechanika pružného disku a pružný disk 3,5“ (disketa, Floppy Disk, FDD (FD Drive)) .......................................................................................................................... 47 Flash paměti ................................................................................................................. 47

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

3

Magnetické páskové paměti ......................................................................................... 47 Permanentní paměti - Optické disky a mechaniky........................................................... 48

CD (Compact Disk) a mechanika CD .......................................................................... 48 DVD (Digital Versatile Disc (Digital Video Disk)) a mechanika DVD...................... 49

Zobrazovací soustava ........................................................................................................... 51 CRT monitor .................................................................................................................... 51 LCD displeje (Liquid Crystal Display - displej z tekutých krystalů)............................... 53 Zobrazovací adaptéry (grafické karty) ............................................................................. 54

Videopaměť.................................................................................................................. 54 Zvukový adaptér (sound card, zvuková karta) ..................................................................... 56 Vstupní periferní vybavení PC............................................................................................. 57

Klávesnice ........................................................................................................................ 57 Myš................................................................................................................................... 58 Trackball........................................................................................................................... 58 Tlaková podložka (touchpad)........................................................................................... 58 Joystick............................................................................................................................. 58 Tablet................................................................................................................................ 59 Skener (Scanner) .............................................................................................................. 60

Rozdělení skenerů podle způsobu snímání .................................................................. 60 Princip snímání předlohy ............................................................................................. 60 Parametry skeneru ........................................................................................................ 61

Výstupní zařízení PC............................................................................................................ 62 Tiskárny............................................................................................................................ 62

Rozdělení tiskáren ........................................................................................................ 62 Základní parametry tiskáren......................................................................................... 62 Typy papíru pro tiskárny .............................................................................................. 63

Barevný tisk...................................................................................................................... 63 Jehličkové tiskárny........................................................................................................... 64 Laserové tiskárny ............................................................................................................. 65 Inkoustové tiskárny .......................................................................................................... 66 Sublimační tiskárny.......................................................................................................... 67 Termotiskárny .................................................................................................................. 67 Plotry ................................................................................................................................ 67

Operační systém (OS) .......................................................................................................... 68 Windows XP .................................................................................................................... 68 Složky Windows .............................................................................................................. 70 Registry Windows XP (2000) .......................................................................................... 71

Klíče (HKEY_) Registrů .............................................................................................. 71 Jak používají Windows Registr.................................................................................... 72 Organizace Registrů ..................................................................................................... 72

Manipulace s Registry...................................................................................................... 74 Ruční editace Registrů ................................................................................................. 74 Zálohování a obnovení Registrů: ................................................................................. 74 Editace Registrů ........................................................................................................... 75

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

4

DOPURUČENÁ LITERATURA:

Horák J. Hartware – Učebnice pro pokročilé Computer Press 2007;

Horák J. Bios a Setup Computer Press 2006;

……

časopisy: Computer, Chip…

dále mnoho zdrojů na internetu – např.: Twww.zive.czUT , 142Hwww.svethardware.cz …

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

5

Historie počítačů

1. Napiš, co jsou generace počítačů a co je pro jednotlivé generace typické

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

6

Osobní počítače

Počítač je souhrn technického vybavení, které umožňuje podle předem zadaného programu zpracovávat informace vkládané uživatelem.

Technické vybavení počítače (Hardware (HW)) Jde o jednotlivé materiální počítačové části.

Programové vybavení počítače (Software (SW)) Umožňuje vzájemnou spoluprácí jednotek HW a plnění požadavků uživatele.

Je tvořeno programy a daty, která jsou těmito programy zpracovávána.

Počítačové platformy

V současné době máme osobní počítače typu: PC – vyvinuty IBM s procesory typu Intel a AMD, dnes vyráběny mnoha výrobci; Macintosh společnosti Apple Computer postavené na procesorech Motorola a Power

PC, používá se hlavně v USA.

Obě platformy mají svůj HW i SW, v současnosti se sbližují.

OSOBNÍ POČÍTAČ TYPU PC (PERSONAL COMPUTER)

Programové vybavení

Operační systém (OS)

Je skupina základních programů, které musí existovat v každém PC. Umožňují provádět nejběžnější operace a údržbu dat, ovládají procesor, paměti a periferní zařízení. Nejznámějšími OS jsou MS Windows, Unix, varianty Linuxu, dříve MS-DOS… OS je uložen na pevném disku a zavádí se do počítače automaticky po jeho zapnutí.

Nadstavby OS

Jsou to programové prostředky usnadňující a zjednodušující styk uživatele s počítačem, dříve M602, Norton Commander, Windows do verze 3.11; dnes: Total (Windows) Commander, a GUI nadstavby pro Linux - KDE a GNOME (umožňují používat grafické prostředí místo příkazové řádky)...

Operační systém (OS)

Programovací jazyky

Nadstavby OS Uživatelské programy

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

7

Uživatelské programy

Používají se pro speciální práci uživatele: Textové editory a procesory – pro zpracování textů (T 602, Word…); Tabulkové procesory (Calc 602, Excel…); Databázové programy – pro hromadné zpracování dat (MS Access, Oracle…); Grafické editory a procesory – pro tvorbu a úpravu obrázků, technických výkresů,

map… (Malování ve Windows, Adobe Photoshop, Corel Draw , AutoCAD…); Publikační systémy – pro tvorbu DTP (noviny, polygrafie, časopisy…)

(QuarkXPress…); Speciální programy – všechny ostatní (antivirové, účetnictví, hry…).

Programovací jazyky

Pomocí nich programujeme aplikace (Visual Basic, C (v různých variantách), Java...).

2. Uveď příklady HW a SW.

3. Jaký OS máš nainstalovaný na svém PC?

4. Uveď příklady uživatelských programů.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

8

Soubory a uspořádání souborů na disku – složky (adresáře)

Soubor Soubor (File) – posloupnost dat uložená na záznamovém médiu pod jménem, které jí

přiřadil uživatel nebo systém. Podle toho jaké informace soubor obsahuje, rozlišujeme soubory systémové, textové, databázové, obrázkové, programové, zvukové… Za jménem souboru následuje přípona – je od jména souboru oddělená tečkou, a mívá obvykle tři znaky. Přípona usnadňuje typové rozlišení souborů a určuje, jaký typ programu bude použit pro otevření (spuštění) souboru.

Složka Složka (Adresář) – pojmenované místo na záznamovém médiu sloužící pro „ukládání

souborů“, fakticky jsou ve složce jen jména a údaje o souborech a jejich umístění – soubor je umístěn v jiné části téhož záznamového media. Složka může dále obsahovat další podsložky s podsložkami a soubory atd.

Jména souborů a složek Jména jsou nutná z důvodů rozlišitelnosti; ve stejném adresáři nesmí a nemohou být

dva soubory téhož jména a přípony či dvě podsložky téhož jména. U MS-DOS mohlo mít jméno nejvýše 8 znaků (nelze \ = [ ] : < > | + . ; * ? a mezera; jména pro zařízení (LPT, COM …), příkazy OS, nedoporučuje se používat specifické znaky národních abeced (č, ř…)). OS Windows od verze 9X podporují tzv. dlouhá jména souborů a složek, která mohou mít až 255 znaků včetně . (tečky) a mezery, lze používat diakritiku. Vhodnější jsou krátká výstižně volená dosovská jména (havárie systému, předávání souborů…).

Přípona jména souboru

Přípona následuje za jménem souboru, od kterého je oddělena tečkou a mívá 3 znaky. Přípona usnadňuje typové rozlišení souborů a určuje, jaký typ programu bude použit pro otevření souboru.

Některé přípony: COM, EXE – soubor obsahuje program; BAT – ozn. příkazových souborů; DBF, DB – soubor s daty pro databázový systém; TXT, DOC, 602, - textový soubor; CFG, INI – konfigurační inicializační soubor; HLP – soubor s nápovědou; BMP, TIFF, CDR, GIF, JPG – grafické soubory; SYS – systémový soubor (pro činnost OS); …

Kořenová složka Kořenová složka (adresář) root, kořen – vzniká na disku při jeho formátování,

označujeme ji zpětným lomítkem – \ (levý Alt + 92). V rootu mohou být složky a soubory, ve složkách další podsložky a jejich podsložky, soubory atd. V praxi obvykle každý obsáhlejší

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

9

soubor bydlí ve své složce; soubory podobného charakteru ukládáme do stejné složky s napovídajícím názvem (Dopisy, Hry...). Složky na disku vytváří více či méně rozvětvenou strukturu, které říkáme adresářový strom.

Adresářový strom Adresářový strom (struktura složek na disku) – vyjadřuje vztahy mezi složkami na

disku. Příklad možného uspořádání složek a souborů na disku je na následujícím obr.;

Absolutní a relativní cesta Cesta – posloupnost

složek, přes které se dostaneme do hledané složky a k hledanému souboru. Zápis cesty k souboru atiiseag.ini: C:\ATI\SUPPORT\WXP\2KXP_INF\atiiseag.ini.

Předchozí zápis cesty nazýváme absolutní cesta – ta začíná vždy v rootu, tedy jménem disku a pokračuje názvy jednotlivých složek až do cílové složky, případně končí názvem souboru. Jednotlivé názvy jsou odděleny zpětnými lomítky \.

Relativní cesta - vychází z aktuálního (nastaveného) adresáře a končí cílovou složkou nebo jménem cílového souboru. Předpokládejme, že aktuální složka je wxp, pak bude relativní cesta k souboru atiiseag.ini: 2KXP_INF\atiiseag.ini.

5. Napiš absolutní cestu k souboru Pneu2.txt

v následující struktuře:

6. Napiš relativní cestu k souboru Autodilna1.txt, když aktuální (nastavený) adresář je Práce.

7. Rozděl níže uvedené soubory do skupin jako...audio/video/obrázek/.../... K těmto souborům si zároveň poznamenej: zda jsou či nejsou komprimované; zda mohou být nositeli virové infekce; určete, kterým programem je soubor vytvořen (u všech nelze přesně určit program, ale jen typ programu); kterým programem lze soubor otevřít. *.ppt *.scr *.bmp

Složka na disku C:

Soubory v podsložce 2KXP_INF

Podsložka složky 2KXP_INF

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

10

*.avi *.xls *.bak *.wav *.jpg *.exe *.doc *.zip *.gif *.png *.rar *.txt *.midi *.cab *.tif případně *.tiff *.mp3 *.mpg *.html

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

11

Číselné soustavy

V běžné desítkové soustavě se používá deseti číslic (0, 1, 2, 3,… 9) a základem je číslo 10. Každé desítkové číslo můžeme znázornit jako mnohočlen vyjádřený základními číslicemi 0 až 9 a mocninami základu 10. Např. 1 543,15 = 1*103 + 5*102 + 4*101 + 3*100 + 1*10-1 + 5*10-2

Pro číslo v libovolné číselné soustavě s libovolným základem obdobně platí: (N)z = pn*zn + pn-1*zn-1 + ... +p0*z0 + p-1*z-1 + p-2*z-2 + ...+ p-m*z-m kde z je základ - celé číslo větší než jedna a p jsou číslice soustavy, pro které platí 0≤pi≥z–1.

V číslicové technice používáme dvojkovou (binární) soustavu s číslicemi 0 a 1 a se základem 2.

Šestnáctkovou (hexadecimální) soustavou používáme ke zjednodušení zápisu dvojkových čísel. Základ má 16 a číslice jsou: 0, 1, ... , 9, A, B, C, D, E a F. Viz převodní tabulka.

Převody mezi číselnými soustavami

Převod čísla z libovolné soustavy do desítkové

Předchozího mnohočlenu lze použít k převodu čísla s libovolným základem z do desítkové soustavy.

Př.: Převeďte číslo 11011,01 z dvojkové soustavy do desítkové (11011,01)2 = (?)10. Řešení: (11011,01)2 = 1*24 + 1*23 + 0*22 + 1*21 + 1*20 + 0*2-1 + 1*2-2 = (27,25)10

Př.: Převeďte číslo 2C ze šestnáctkové soustavy do desítkové (2C)16 = (?)10. Řešení: (2C)16 = 2*161 + 12*160 = (44)10

Převod čísla z desítkové soustavy do libovolné soustavy

Požadované desítkové číslo postupně dělíme základem z soustavy, do které převádíme, zapíšeme zbytek a každý výsledek opět dělíme z, až dostaneme nulový podíl. Číslicí s nejvyšším řádem v soustavě, do které převádíme, bude zbytek získaný posledním dělením.

Př.: Převeďte číslo 23 z desítkové soustavy do dvojkové (23)10 = (?)2. Řešení: Požadované desítkové číslo postupně dělíme dvěma, zapíšeme zbytek a každý výsledek opět dělíme dvěma, až dostaneme nulový podíl. První číslicí ve dvojkové soustavě bude zbytek získaný posledním dělením.Př.: Převeďte číslo 586 z desítkové soustavy do šestnáctkové (586)10 = (?)16.

Základ číselné soustavy

10 2 16 0 0000 0 1 0001 1 2 0010 2 3 0011 3 4 0100 4 5 0101 5 6 0110 6 7 0111 7 8 1000 8 9 1001 9 10 1010 A 11 1011 B 12 1100 C 13 1101 D 14 1110 E 15 1111 F

Čísla

16 10000 10

Výsledek po dělení 2

Zbytek

23 : 2 = 11 1 11 : 2 = 5 1 5 : 2 = 2 1 2 : 2 = 1 0 1 : 2 = 0 1

(23)10 = (10111)2 Výsledek po dělení 16 (Zbytek)10 (Zbytek)16

586 : 16 = 36 10 A 36 : 16 = 2 4 4 2 : 16 = 0 2 2

(586)10 = (24A)16

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

12

Snadný je převod do (z) dvojkové soustavy (24=16); jednotlivé číslice šestnáctkové soustavy převádíme pomocí čtyř dvojkových bitů; dvojkové číslo rozdělíme odzadu do skupin po čtyřech bitech a postupně skupiny nahrazujeme šestnáctkovou číslicí (viz převodní tabulka). Např.: (10011001110)2 = (0100 1100 1110)2 = (4CE)16

(36F)16 = (0011 0110 1111)2 = (1101101111)2

Bit a byte

Bit [b](čti bit) je základní jednotka binární (dvojkové) soustavy (číslice, místo pro číslici), je to informace vyjadřující dva stavy 0 – 1, (ano – ne, pravda – nepravda...). Počítače pracují v binární soustavě – elektronickému spínacímu obvodu přiřazujeme 1, je-li sepnut, a 0 při rozepnutí (tzv. dvoustavová logika).

Pro vyjádření složitější informace (například čísla) musíme složit několik bitů a utvořit slovo – byte [B] ( čti bajt). Byte má osm bitů.

Od byte jsou odvozeny větší jednotky:

Pro vyjádření všech alfanumerických znaků (čísel a písmen abecedy a znaků) stačí právě osmibitové slovo. Nejčastěji se používá kód ASCII (American Standard Code for Information Interchange ), obsahuje 28 = 256 znaků. Prvních 128 je standardních, dalších 128 se používá pro znaky domácích abeced. Např.: znak % je vyjádřen (37)10 nebo (00100101)2 či (25)16; znak Ř – (252)10 = (11111100)2 = (FC)16.

Unicode – moderní standard kódování znaků, který používá 16 bitů na jeden znak (216 = 65 536 různých znaků), čímž se pokryjí znaky většiny jazyků na světě (ruština, arabština...), a který řeší problém globální výměny dat. Nevýhodou je dvojnásobná délka textu (1 B → 2 B) a tím i pomalejší zpracování dat a problémy se zpětnou (8-bitovou) kompatibilitou.

8. Vypočti: (21)10 = (?)2.

9. Vypočti: (10001111011)2 = (?)10.

10. Vypočti: (B12D)16 = (?)10.

11. Vypočti: (4CD12A)16 = (?)2.

12. Vypočti: (10011101110001)2 = (?)16.

13. Vypočti: (1023)10 = (?)2.

14. Vypočti: (2048)10 = (?)16.

15. Napiš, jak se liší bit od byte.

16. Napiš, jak se liší ASCII od Unicode.

17. Napiš, jaké umístění v ASCII tabulce má znak „A“ a „Á“.

1 Kilobyte 210 1024bytů 1 MB 220 1 048 576 1 GB 230 1 073 741 824 1 TB 240 1 099 511 627 776 1 PT 250 .....

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

13

Rozdělení operačních systémů

OS můžeme rozdělit např. dle způsobu komunikace uživatele s PC: Textové uživatelské rozhraní – pokyny zadává uživatel „příkazovou řádkou“; Grafické uživatelské rozhraní (Graphical User Interface (GUI)) – komunikace

pomocí ikon, ukazatele (kurzoru), nabídek (menu), oken, dialogových oken…

Textová uživatelská rozhraní MS-DOS (poslední verze byla 6.22).

Unix a různé verze Linuxu (používají GUI nadstavby).

Na internetu jsou dostupné různé verze OS s textovým uživatelským rozhraním včetně zdrojových kódů. Potřebují minimální HW prostředky, jejich použití je spíše ojedinělé, jsou jimi např.:

Free DOS – kompatibilní s MS-DOS; Dr DOS podporuje multitasking (může být spuštěno více aplikací); PTS-DOS (ruský) – podpora sítě, antivir…;

Diskový operační systém (DOS) DOS je soubor programů koordinující veškerou činnost počítače.

Nejznámějším byl MS-DOS (MicroSoft-DOS). Měl textové prostředí, byl jednouživatelský (pouze jeden uživatel má přístup do systému) a umožňoval současné zpracování pouze jediné úlohy. Verze 1.0; 1.1 až 6.22.

S pravidly pro DOSovská jména adresářů a souborů jsme se již seznámili. Pro usnadnění práce s vyhledáváním souborů a pro hromadnou práci s nimi (mazání, kopírování…) slouží tzv. zástupné znaky pro hromadnou práci se soubory. V současnosti se s těmito zástupnými znaky můžeme setkat např. při vyhledávání (v počítači, na internetu…).

Hromadný výběr souborů Pomocí znaků * a ? lze definovat celou skupinu souborů a provádět s celou skupinou operace:

Znak ? může nahradit ve jméně souboru nebo v příponě jeden nebo žádný znak. Pomocí * můžeme nahradit ve jméně souboru nebo jeho příponě několik znaků

(samozřejmě i jeden) nebo žádný znak. Znamená to, že tento znak může nahradit libovolný počet znaků ve jméně nebo příponě souboru (V MS-DOS v maximálním rozsahu 8 znaků pro jméno a 3 pro příponu).

Příklad hromadného výběru souborů v MS-DOS SLO?.EXE – vyberou se k operaci všechny soubory, jejichž jméno začíná SLO a má

velikost 3 nebo 4 znaky a příponu EXE; SLO*K.* - vyberou se všechny soubory začínající SLO, končící K s libovolnou

příponou; *.* vyberou se všechny soubory.

Pozn.: *TEK.* - pokud je * na začátku, vyberou se všechny soubory.

Pozn.: Znaků hromadného výběru nelze použít ve jménech adresářů.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

14

18. Napiš, kde se dnes můžeš setkat se znaky hromadného výběru.

19. Napiš, jaké soubory v prostředí MS-DOS budou vybrány dle následujícího označení: Tur??.* ?.? MAN*.602 Man?602 T?R*.* ????????.???

20. Napiš příklady textových a grafických uživatelských rozhraní.

21. Napiš, jak se liší soubor a složka?

22. Napiš, jaká jména pro složky a soubory se používají a co je pro typické.

23. Napiš, proč se ve jménech souborů používají přípony.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

15

Grafická uživatelská rozhraní (GUI – Graphical User Interface) (okna, ikony, kurzor...)

Windows 3.11 - nadstavba k MS-DOS od verze 5.0, od r. 1993 (HW požadavky: procesor 386 a vyšší, 8 MB RAM).

Samostatné grafické operační systémy Windows 95, (98, SE, ME) (HW požadavky: 16, (32) MB RAM, 150 až 300 MB na

HDD).

Windows NT 4.0 (New technogy) - od r. 1996, ovládání ve stylu W 95, verze W NT Server pro sít'ové servery, W NT Workstation pro pracovní (klientské) stanice. Nahrazován W 2000(3).

Windows 2000 – má čtyři varianty W 2000 Proffesional - pracovní stanice ve firemním prostředí, možnost použití dvou

procesorů (min. doporučené požadavky: 128 MB RAM, 18 GB HDD); W 2000 Server – určen jako souborový či aplikační server pro firmy nebo internet,

použití až čtyř procesorů a 4 GB RAM (použití též pro technologii tenkého klienta - nahrazuje W NT 4.0 Terminal Server);

W 2000 Advanced Server – až osm procesorů, pro databázové či internetové servery; W 2000 DataCenter Server – až 32 procesorů, 32 GB RAM.

Windows XP (uvedeny koncem r. 2001) – vylepšené a kompatibilnější (více ovladačů) W 2000, jsou stabilnější než W 9X. Mají skrytý MS DOS – je obtížnější spouštět DOSovské aplikace. Minimální HW požadavky: procesor 300 MHz, RAM >128 MB, ve skutečnosti >600 MHz, a 256 MB.

Windows Vista – je v pěti variantách Starter – velká omezení, pro rozvojové země; Home Basic – bez multimediálních funkcí; Home Premium – obdoba XP Media Center Edition; Bussines – pro podniky, má IIS web server, podporuje dva procesory (dvoujádrové

samozřejmě); Enterprise – oproti Bussines má vestavěnou podporu unixových aplikací; Ultimate – kombinace Premium a Enterprise, větší výkon při hrách, ripování DVD…

Požadavky na HW: procesor 1 GHz, paměť 1 GB, grafika Direkt 9 kompatibilní, místo na disku 15 GB

Apple Mac OS – určeny výhradně pro počítače Apple Macintosh (Mac OS X je varianta určená pro počítače s intelovským procesorem), je v české verzi, použití především pro grafická a DTP (publikační) studia.

OS/2 – fy IBM, pro platformu IBM PC, rozšířen především v Americe, určen hlavně pro aplikace v Javě, nejpropracovanější hlasové ovládání, má češtinu, lze použít i pro řadu linuxových, DOSových a Win 3.x aplikací. Dnes eComStation.

BeOS 5 – (free pro domácí verze) je hybridem mezi Win, MacOS a Linuxem, instalace obvykle pod Win, lze spouštět samostatně nebo ikonou z Win. Předností je stabilita, nevýhodou málo SW. Použití na klonech Apple.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

16

UNIX a Linux

(příkazovou řádku je možno doplnit o GUI)

UNIX (Uniplexed Information and Computing System – vyvinut v r. 1969 v Bellových laboratořích, později předán nezávislé organizaci X/Open. Existuje škála verzí. Použití velké počítače, servery…Unix pracuje s příkazovou řádkou, lze doplnit o nadstavbu GUI.

Linux – OS třídy UNIX – autorem jádra (kernelu) je Linus Torvalds z Finska. Jde o OS uživatelsky otevřený úpravám – existují stovky variant, prodává se obvykle jen za cenu distribuce, časté použití pro webové servery. Pracují s textovým rozhraním, nejpoužívanější nadstavba GUI je KDE a Gnome.

Distribuce Linuxu: Linux Red Hat cz – sestavilo ho České sdružení uživatelů Linuxu. Pro GUI je třeba

min. 64 MB operační paměti, méně pro příkazovou řádku, používaný pro servery; WinLinux – instaluje se z prostředí W 9x, je možné oba systémy sdílet; SuSE Linux – má českou verzi; Ubuntu; Fedora.

Některé Linuxové distribuce lze spouštět z Windows, je možné oba systémy sdílet.

24. Načrtni graf náročnosti MS Windows na RAM v závislosti na čase.

25. Napiš, jaké jsou výhody a nevýhody Windows Vista.

26. Co víš o Windows seven?

27. Napiš, kde se hlavně používají Windows a kde UNIX a Linux.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

17

Některé základní příkazy pro práci OS v režimu příkazové řádky Současné operační systémy umožňují přepnout do režimu práce v příkazové řádce

např. Start > Programy > Příslušenství > Příkazový řádek. V Příkazovém řádku pak pracujeme obdobně jako kdysi v MS-DOS. Práce v režimu Příkazové řádky se dnes používá např. v Unixu, Linuxu (pokud nemají grafickou nadstavbu), v programování, v síťařině… PROMPT - hlášení OS (výzva) obvykle ve tvaru: C:\>, E:\DANA> ... (výpis aktivní diskové

jednotky a úplné cesty do aktuálního (nastaveného) adresáře.

Změna aktuálního disku C:, D:,... nastavení pevného disku C nebo D jako aktuálního; A: nastavení diskety v

disketové jednotce A jako aktuální.

Příkazy pro práci s adresáři DIR - vypíše obsah aktuálního adresáře - zobrazí všechny soubory, podadresáře (jména,

přípony, datumy a časy posledních změn, velikosti souborů), jméno disku a velikost volného prostoru na disku. DIR [z:][cesta][/P], vypíše obsah adresáře, určeného cestou z disku z:, formát výpisu je dán parametrem /P. Pozn. hranaté závorky ozn. nepovinné parametry, z: ozn. disk. jednotku (A: ...).

CD - změní pracovní adresář na určeném nebo pracovním disku. CD [z:][cesta] CD\ - nastaví hlavní adresář (root) CD.. - nastaví nadřízený adresář aktuálnímu Př.: CD Data - nastaví pracovní adresář na podadresář Data.

MD - vytvoří nový adresář na definované diskové jednotce. MD [z:][cesta]jméno, kde jméno je název nového adresáře Př.: MD C:\Texty - vytvoří adresář Texty, je-li aktuální C:, pak stačí MD Texty.

TREE - zobrazí stromovou strukturu aktuálního adresáře. Př.: C:\>TREE - zobr. stromovou strukturu pevného disku C:.

RD - vymaže zadaný adresář (musí být prázdný, root nelze zrušit). RD [z:][cesta]jméno Př.: RD Texty - zruší adresář Texty na pracovním disku a v aktuálním adresáři.

Příkazy pro práci se soubory COPY - kopíruje definované soubory ze zdrojového adresáře a disku na cílový.

COPY [z1:][cesta1]soubor1 [z2:][cesta2]soubor2 Př.: COPY TEXT1.TXT C:\DATA - zkopíruje soubor TEXT1.TXT z pracovního adresáře na disk C: do adresáře Data. COPY A:\TEXT1.TXT A:\TEXTY\TEXT2.TXT - zkopíruje TEXT1.TXT z rootu na disketě v jednotce A: do souboru TEXT2.TXT a do podadresáře TEXTY (soubor TEXT1.TXT se přejmenuje na TEXT2.TXT). COPY *.* A: - zkopíruje všechny soubory umístěné v aktuálním adresáři aktuálního disku do rootu diskety v jednotce A:. COPY CON xyz.txt - vytvoří soubor xyz.txt z klávesnice bez editoru, po tomto

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

18

příkazu se kurzor přesune na další řádek bez promptu; text je nutno ukončit pomocí Ctrl+z a Enter.

MOVE - přesune zadané soubory do určeného adresáře a disku. MOVE [z1:][cesta1]soubor1 [z2:][cesta2]soubor2

DEL - zruší definovaný soubor z definovaného adresáře a disku. Pomocí * a ? lze mazat určenou skupinu souborů. DEL [z:][cesta]jméno Př.: DEL TEXT2.TXT - zruší soubor TEXT2.TXT z aktuálního disku a adresáře. DEL B:\*.* - vymaže všechny soubory v hlavním adresáři diskety v disketové jednotce B:.

UNDELETE - obnoví soubory smazané pomocí DEL (100% pouze, když po smazání nebylo na disk nic zapisováno). Př.: UNDELETE - obnoví všechny soubory aktuálního adresáře. UNDELETE [z:][cesta]XYZ.XYZ – obnoví soubor XYZ.XYZ.

Příkazy pro práci s disky FORMAT - připravuje (formátuje) magnetické medium pro práci pod MS - DOS. Vymezí a

označí příslušný počet sektorů a stop a založí hlavní adresář. FORMAT z: Př.: FORMAT A: - zformátuje disketu v jednotce A:. FORMAT A:/S - zformátuje disketu v jednotce A: a přenese na ní systémové soubory (spouštěcí disketa).

28. Na disketě je adresářová struktura dle obr.

a prompt je : A:\>. Napiš, která kombinace příkazů nastaví prompt do tvaru A:\PAVEL\TEXTY.

29. Aktuálním adresářem na disketě jsou TEXTY, napiš, která kombinace příkazů nastaví jako aktuální HUDBA.

30. Napiš, co se stane po odentrování příkazu A:\>RD JIRKA.

31. Napiš, které soubory se zkopírují, a kam, po odentrování příkazu: A:\JIRKA\OBRAZKY>COPY *.* A:.

32. Co znamenají příkazy DATE, TIME, VER, CLS, MEM?

33. Co vypíše PC na příkazy Dir/P, DIR/W?

A:\ Jirka

Milan

Pavel

Hudba

Texty

Obrazky

Texty

Obrazky

Texty

Programy

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

19

Základy typografie při psaní textů

Pro příznivý dojem z dokumentu je třeba vhodně zvolit jeho logickou strukturu, nadpisy, ilustrace, písmo...

Koncepce dokumentu Rozčlenit do kratších celků; Nadpisy oživit grafikou (Word Art - ozdobení); Vyváženost protilehlých stránek (nadpisy, hustota, obrázky); Obrázky vyrovnat podle spodního okraje; Očíslování stránek - liché na pravém listu; Začátek kapitoly na nové, nejlépe pravé, stránce.

Koncepce stránky Okraje asi 2,5cm (zakládání); Vyváženost zaplnění textem (např. obr. v 1/3 str. vpravo); Na konci str. nemá být nadpis další stati (vdova); Na začátku str. nemá být poslední řádek předchozího odstavce (sirotek) (↓Formát ↓Odstavec ↓Tok textu √Kontrola osamocených řádků).

Koncepce odstavců Odsazení prvního řádku - o 1 až 3 písmena M (při velikosti

12 bodů max. 12,5 mm), stejné v celém dokumentu; Předsazení prvního řádku - o 1 až 3 písmena M (použití u

slovníků, rejstříků, odrážek...); Mezery mezi odstavci v úředních dopisech a technických

zprávách - max. 1,5řádku (Formát > Odstavec > Odsazení a mezery); Poslední řádek odstavce - delší než 3 písmena M a na jeho konci prázdné místo větší

než 3M.

Uspořádání odstavců není vhodné kombinovat, mělo by být v celém v dokumentu jednotné.

Znakové sady (písmo, fonty) a jejich použití v dokumentu

Typografické míry V Evropě 1 bod [b] = 0,375 9 mm; V anglosaských zemích 1 point [pt] = 0,352 8 mm.

Druhy písem Proporcionální písmo (znaky s různou šířkou) - dnes téměř výhradně; Neproporcionální písmo (např. Courier New) - jen vyjímečně pro zdůraznění); Patková (serif) písma (Times New Roman) - snadno se čte (patky působí vodivě pro

oko); Bezpatková (sans serif) písma (Arial) - dobrá čitelnost i na větší vzdálenost (nadpisy,

plakáty); Kaligrafické (kresebné) písmo (CommercialScript BT) - má větší sklon, je elegantní; Lomené písmo (BankGothic, Vineta) – diplomy, pozvánky...

MMMMMMM MMMMMMMMMM MMMMMMMMMM

MMMMMMMMMM MMMMMMM MMMMMMM

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

20

Použití písem V dokumentu max. tři typy fontů; Pro zvýraznění použijeme řezy jednoho fontu (základní, kurzíva, tučné, kapitálky); Velikost - obvykle 12 bodů, poznámky 9, nadpisy 14 a více; Tabulky a popisky obrázků - bezpatkové asi 10 bodů; Písma vybíráme podle vzhledu ě, č, ř, ů, Č, Ř, Ž … a toho, zda je sada vůbec

obsahuje; Při elektronickém předávání dokumentů musí mít oba PC nainstalován stejný font,

používáme tedy raději obvyklá písma: Arial, Times New Roman, Courier, Verdana...

Nadpisy Ve Wordu se určí automaticky, když je text na jednom řádku, bez tečky, a jinak

zformátovaný; Používáme řezy základního písma, často Arial, Kapitálky; Hlavní nadpis - centrovaný ve výši 1/3stránky; Každý nadpis na samostatný řádek; Víceřádkové: Mezery pod nadpisem - hlavní

3 řádky, běžný 2 ř.

Normovaná stránka A4 ve Wordu Asi 30 řádků při řádkování 1,5 řádku,

po 60 znacích na stránce při normálním prokladu písma (jinak rozšířený a zúžený) Times New Roman 12 bodů;

Okraje – se nastaví Soubor>Vzhled stránky; U hřbetu – pro vazbu, Záhlaví – autor, název; Zápatí - poznámky…

Zásady při psaní textu

Nedělitelné vazby

Při tisku si Word sám formátuje – u nedělitelných vazeb nesmí dojít k rozdělení na

dva řádky: obdobně R. ⎢Koubová; 15. 6. ⎢2000; Ing. ⎢Zelenka...

10·Kč - místo běžné mezery zapíšeme „tvrdou“ mezeru - 10ºKč pomocí klávesové zkratky Ctrl+Shift+Space. U předložek (K, k, s, S, o, O, ...) a spojek (a, i, …) doplňuje Word tvrdou mezeru automaticky. Pozn.: Při psaní dokumentu ve Wordu vždy mějte zapnuté zobrazování

neviditelných znaků (entrů, shift entrů, dělítek, tvrdých mezer…)

XXXXXXXXXX XXXXXXXX XXXXX kratší XXXXXXXXXXX

XXXXX nejkratší

10Kč

KarelIV

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

21

Dělení, oddělování a spojování slov Automatické - nevhodné (kni-hovna), raději volíme ruční, kdy Word nabídne možnost

dělení ke schválení; Dělíme na max. třech řádcích pod sebou (Nástroje >Jazyk >Dělení slov... Max.

dělených řádků za sebou; V nadpisech nedělíme; Stránku neukončujeme dělením; Spojovník (1/3 em) se musí opakovat na dalším řádku (česko- ⎢

-anglický slovník); Pomlčka (1/2 až 1 em) jako oddělovač větných celků se píše

s mezerami: Zapracoval - a výsledek se dostavil.

Pomlčka (1/2 em) ve významu až, od-do, se píše bez mezer: Sparta-Slávia; 12-14 hod.

Psaní zkratek: Obvykle malými písmeny s tečkou: aj., např. ...; Bez mezer: atd., aj., ...; S mezerami: t. č., v. r.; Nepoužíváme je na zač. odstavce a věty (T. č. byl doma ...), ale lze Např. ...; Tituly: v adrese Ing. Zelenka, v textu ing. Zelenka.

Psaní značek: Vždy podle norem: g, gr; kW, kw; S mezerou 100 W, 100,5 kg, ale 100W žárovka (značka jako přídavné jméno), 123 Kč,

100 + 50 = 150, pro násobení ne x ale × (Alt+0215) nebo *; Bez mezery: znaménko s číslem -5 ºC; Značky se používají jen s číslem, jinak se vypisují: Kolik kilometrů je...; Fyzikální jednotky uvedené slovně mají malá začáteční písmena: ampér...; Procenta: 10 %, ale 3% úrok; Stupně: 10º Radegast, -17 ºC.

Psaní číslic a čísel V textu vypisujeme slovem: třetí; Desetinná místa bez mezer: 123,5; V tabulkách pod sebe dle desetinné čárky; Více čísel oddělujeme středníkem: 1; 1,2; 1,5; 1,8; 2,2;...; Nepoužíváme 7metrový ale 7m (psáno dohromady); 13krát - násobky bez mezer; 625 00 - směrovací čísla 3 + 2; telefonní číslo podle schématu nnn nnn nnn, kód země se uvozuje znaménkem +

(776 123 456; +420 123 456 789); Věta nemá začínat číslem 6. ledna..., Dne 6. ledna ...

Psaní dat a času: 10. června 2000; 10. 6. 2000; dva letopočty:1997-99; 1998/99; 10.45 hod (hodin, h); 45 min; 50 sec (s); 44:50,25 min;

ve sportu 2:10:45 (hod, min, sec).

1 024,368 0,123 056 12,8

1 em

1 emM

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

22

34. Kolik znaků se vejde na běžnou stránku A4?

35. Jak velké okraje má obvykle stránka A4?

36. Načrtni stránky s vdovou a sirotkem.

37. Jak oživíš nadpisy?

38. K čemu slouží okraj „U hřbetu“ stránky?

39. Nakresli, jak vypadá písmeno „A“ v podání patkového a bezpatkového písma.

40. Co je písmo a co je font?

41. Je větší bod nebo point?

42. Nakresli písmeno „a“ různými řezy písma.

43. Jaký druh písma běžně používáme a jak vybíráme písmo?

44. K čemu slouží klávesová zkratka Ctrl+Shift+Space?

45. Kde se ve Wordu používá při psaní klávesa Ctrl?

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

23

BLOKOVÉ SCHÉMA POČÍTAČE

Modifikované blokové schéma počítače Johna von Neumanna z r. 1945 se používá dodnes.

Vstupní zařízení převádí data do elektronické podoby tak, aby mohla být zpracována procesorem, který zároveň činnost celého počítače řídí. Právě zpracovávaná data jsou dočasně uložena ve vnitřní paměti, do které (z které) jsou přenášena z (do) vnější paměti. Výstupní zařízení převádí data z elektronické podoby do podoby člověku srozumitelné. Všechny komponenty počítače jsou propojeny sběrnicemi (soustavy vodičů). Komunikační zařízení umožňuje propojení několika počítačů navzájem.

46. Napiš, která výše uvedená zařízení jsou pro činnost PC nezbytná.

47. Popiš, jak jsou propojeny jednotlivá zařízení PC.

48. Uveď příklady HW jednotek patřících do jednotlivých bloků schématu PC.

mikroprocesor

vstupní zařízení vnější paměť

komunikač. zařízení výstupní zařízení

vnitřní paměť

datová, adresová a řídicí sběrnice

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

24

Skříně počítačů

Desktop - umístění na stole, unese max 17“ monitor, varianty Slimline a Super-Slimline jsou nižší a mají malý vnitřní prostor skříně (pojem desktop se dnes používá též obecně pro PC).

Tower (věž) - umísťujeme jej obvykle mimo pracovní desku stolu (ne na zem - otřesy, prach). Používané varianty: Minitower, Miditower (pro nás nejvhodnější - možno instalovat další komponenty) a Bigtower (pro servery).

Dnes se začínají používat PC multimediálního systému Barebone, který se vyznačuje menšími skříněmi, větším výkonem zdroje a účelnějším vnitřním uspořádáním přídavných desek, umožňující lepší proudění vzduchu při chlazení. Často se počítače Barebone dodávají jako

polotovary, do kterých si kupující doplní jen mikroprocesor a vnitřní paměť.

Napájecí zdroj

Slouží k napájení jednotlivých komponent počítače, ze střídavého síťového napětí 230V vyrábí několik malých stejnosměrných napětí. Výkon zdroje bývá 200W a více.

Napájení základní desky

Starší desky Baby-AT - napájecí zdroj dodává pro napájení mikroprocesoru napětí 5V a to se na desce upravuje na potřebnou hodnotu (např. 3,3V). Napájení se k MB připojuje pomocí dvou šestipinových konektorů P8 a P9 (černé vodiče uprostřed).

Desky ATX (mají elektronické ovládání zdroje) - pro mikroprocesor dodává zdroj napětí 3,3V, připojuje se k desce jedním konektorem a nověji též konektůrkem pro napájení mikroprocesoru.

Na obr.: PS-ON - zapíná ostatní napěťové okruhy, 5VSB - na něm je 5V i v době, kdy jsou ostatní napájecí obv. vypnuty (je potřeba při „vzbuzení“ počítače propojením s PS-ON), PW-OK - ke kontrole napětí, GND a GROUND - zemní vodič.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

25

Nejnovější desky BTX se používají v Barebone skříních a mají též výkonnější BTX napájecí zdroje.

Napájení dalších komponent - používá se plochých konektůrků vyvedených ze zdroje (větší pro HDD, CD-ROM jednotku ..., menší pro disketovou mechaniku). Pozn.: Některá vnější zařízení (myš...) je možné napájet z vnitřního zdroje

PC prostřednictvím USB portu.

49. Napiš, v jaké skříni je umístěn PC, se kterým pracuješ.

50. Napiš, jaký je vztah mezi typem základní desky a skříní PC.

51. Napiš, jaké zdroje se používají k napájení PC.

52. Uveď, co je typické pro AT a ATX zdroje.

53. Jak se dosahuje menší hladiny hluku zdroje PC?

Konektůrky pro napájení SATA a IDE (DVD) disků.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

26

Základní deska (mainboard, MB)

Mainboard je deska plošného spoje s mnoha elektronickými obvody a konektory pro připojení dalších periferií počítače (periferiemi označujeme komponenty PC umístěné mimo základní desku).

Obvody umístěné na desce (chipset) slouží především pro podporu mikroprocesoru a sběrnic, konektory (sloty) slouží k připojení jednotek umístěných mimo mainboard (pevné disky, obvody operační paměti...).

Úkolem výrobce (Intel, MSI, Abit...) základní desky je vyrobit ji co nejuniverzálněji tak, aby spolupracovala s maximálním množstvím hardwarových (HW) komponent (mikroprocesory, pevné disky, monitory...) dodávaných různými firmami. Základní desky nemají stejné rozměry a nemusí jít usadit do stejné skříně. Zároveň se musí deska, spojující různé (HW) komponenty, vždy domluvit s operačním systémem. K tomu jí slouží speciální program - BIOS.

BIOS (Basic Input Output System)

BIOS je program umístěný v paměti typu ROM (- inte-grovaný obvod na základní desce (- později)) - program v ní zapsaný se nevymaže ani po odpojení paměti od napájení. Program BIOS působí jako "tlumočník" mezi hardwarem různých typů a výrobců a operačním systémem. Jinak řečeno, výstupy BIOSu vzhledem k operačnímu systému jsou přesně definovány, ale vstupy od hardwaru do BIOSu jsou věcí výrobce hardwaru a BIOSu. Díky tomu pracuje operační systém na každém PC.

Nejznámějšími výrobci BIOSů jsou firmy AMI, Award, Phoenix, IBM, Compaq...

Nikdo však nedokáže vyrobit zcela univerzální BIOS. Proto je součástí každého BIOSu program Setup (později), kterým se nastaví parametry BIOSu podle konfigurace konkrétního počítače (např. typ a parametry HDD a dalších zařízení, pořadí jednotek pro zavádění OS, nastavení IRQ, DMA, hesla…) Pozn.: !!!!Před konfigurací Setupu si vytiskneme nebo opíšeme nastavené hodnoty!!!!

Přepínače a propojky (jumpery)

V zájmu maximální univerzálnosti je nutné nastavit některé parametry základní desky (napájecí napětí, taktování mikroprocesoru ...) nezávisle na BIOSu. Tyto parametry lze nastavit pomocí elektronických přepínačů nebo propojek (jumperů) (propojka je skupina kontaktů (pinů), které lze propojit). O konkrétním nastavení parametrů se lze dočíst v dokumentaci k MB,

Univerzálnost základní desky (a tak i možnost připojení nových zařízení PC) tedy zajišťuje BIOS (a jeho Setup) společně s přepínači.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

27

Rozložení prvků na MB 1 Patice pro mikroprocesor

AMD Athlon 64, Sempron…;

2 Chipset nVidia nForce 560; 3 Sloty PCI-Expres x1; 4 BIOS; 5 Baterie pro napájení hodin a

CMOS; 6 Konektor integrovaného

rozhraní IDE (EIDE) - pro připojení pevného disku;

7 Konektor integrovaného rozhraní pro disketovou mechaniku;

8 Slot PCI-Expres x 16 pro grafickou kartu;

9 Trojice slotů PCI - pro síťovou, zvukovou kartu, modem...;

10 Konektory SATA pro připojení disků…;

11 Paměťové banky pro paměti DIMM (DDR2);

12 Napájecí konektor ATX – pro připojení napájecího zdroje typu ATX;

13 Konektory PS2 pro myš a klávesnici;

14 Konektor sériového portu COM 1;

15 Čtveřice/trojice USB konektorů;

16 Port RJ 45 pro připojení PC do sítě;

17 Vstupy a výstupy AUDIO (zvuku);

18 Konektorky pro připojení větráčků;

19 Napájecí konektorek ATX pro mikroprocesor; 20 Konektor pro připojení audio signálu z CD-ROM nebo DVD-ROM; 21 Print (tisk) konektor; 22 Jumper pro mazání CMOS paměti v BIOSu.

54. Napiš, jak MB dělíme.

55. Napiš, co je chipset, BIOS a Setup.

56. Popiš, jakým způsobem lze konfigurovat parametry základní desky.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

28

Mikroprocesor μP - procesor – CPU

Procesor – předchůdce μP – bez integrace.

Mikroprocesor počítače zpracovává instrukce od programů, kterými je řízen. Některé instrukce zpracovává sám, k provedení ostatních používá další komponenty PC (paměť, displej, tiskárnu…). Jeho kvalita ovlivňuje výkonnost PC. Mikroprocesor je tvořen ALU (Arithmetic Logic Unit, aritmeticko logickou jednotkou), která vykonává všechny výpočty (aritmetické a logické operace), a řadičem (Control Unit, řídící jednotka) řídícím práci jak ALU, tak i ostatních jednotek počítače.

Instrukční sada μP Obsahuje instrukce (příkazy) pro přesuny dat mezi pamětí a registry, aritmetické a

logické instrukce, instrukce pro řízení programu, instrukce pro koordinaci ve víceprocesorovém prostředí….

Rozdělení procesorů podle instrukční sady Mikroprocesory CISC (Complex Instruction Set Computer) - větší počet složitějších

instrukcí, každá instrukce se při provádění převede na řadu mikroinstrukcí (až stovky), které se následně provedou;

Mikroprocesory RISC (Reduced Instruction Set Computer) - menší počet jednodušších instrukcí, vychází z toho, že pro vykonání 80% operací je zapotřebí jen asi 20 instrukcí. Mikroprocesor RISC je vybaven jen základními jednoduššími mikroinstrukcemi.

Srovnání CISC a RISC RISC – rychlejší, jednodušší a levnější. Zbytek instrukcí, které nejsou v instrukční

sadě se vykonávají kombinací existujících – to je sice zdlouhavé, ale jen občasné. Používá se u velkých počítačů (ALPHA, MIPS), u PC jen u mikroprocesoru PowerPC (IBM, Apple, Motorola) a jako jednoúčelový např. u laserových tiskáren;

CISC – pro zpracování jedné instrukce od programátora provede program složený z mikroinstrukcí, pomalejší, složitější. Použití u mikroprocesorů pro PC (Intel, AMD, Cyrix…).

Multimediální instrukce Základní instrukční sada je doplňována o instrukce pro multimedia (video, zvuk a

grafika): MMX (Multi Media eXtension) fy Intel. Posláním sady bylo provádět nejčastěji se

opakující funkce multimediálních programů; 3DNow (3D multi-media instruction set) fy AMD; MMX2 (dnes SSE (Streaming SIMD (Single Instruction Multiple Data) Extension) u

Pentia III (dalších 70 nových instrukcí); SSE2 u Pentia 4 – dalších 144 nových příkazů; SSE3 u Intel Xeonu (64bit) k SSE2 dalších 14 instrukcí.

Pro využití instrukčních sad platí: musí je umět využívat programy!

Memory

Central Processing Unit (CPU)

OutputDevices

StorageDevices

Input Devices

Aritmetic/Logic UnitControl Unit

von Neumannovo schéma počítače

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

29

Zjednodušené blokové schéma μP

BIU (Bus Interface Unit – jednotka styku se sběrnicí) BUI slouží pro přenos dat mezi procesorem a

okolím, duplikuje vstupující informace a posílá je do L2 cache a současně programový kód pošle do Code Cache (Instrukční cache) L1 a data, která budou kódem zpracována, do Data Cache (datové cache) L1. BUI obsahuje obvody, které synchronizují rychlost procesoru s pomalejší hlavní pamětí.

Sběrnice μP (a obecně sběrnice v PC) Sběrnice (bus) je soustava vodičů kabelu nebo plošného spoje. Skupiny vodičů fungují jako sběrnice:

Adresová - nese informaci o adrese kam/odkud se bude zapisovat/číst, její šířka určuje maximálně adresovatelný prostor, tzn. 20bit. BUS = 220 bitů = 1MByte (adresuje jednotlivé bajty);

Datová - obsahuje přenášenou informaci – data. Šířka datové sběrnice určuje propustnost sběrnice (množství dat přenositelných z jednotky A do B, čím je širší, tím víc dat najednou přenese – tím stoupne i rychlost přenosu dat);

Řídící – nese pokyny ke čtení/zápisu aj. Její šířka určuje max. počet povelů; Napájecí – vodiče s napětím pro napájení rozšiřujících desek a zařízení (0,+5 V…).

Důležitá je frekvence sběrnicí, se kterou mikroprocesor komunikuje s ostatními komponentami základní desky, zvláště s operační (vnitřní) pamětí (tato sběrnice se nazývá FSB –Front Side Bus).

Základní deska musí nabídnout μP odpovídající šíře sběrnicí.

Vyrovnávací paměť – cache Je rychlejší a dražší než hlavní paměť, obsahuje vždy část obsahu hlavní paměti.

Procesor data hledá nejprve v cache, teprve pokud je zde nenajde, přečte je z hlavní paměti a celý blok odpovídajících dat z hlavní paměti uloží do cache. Princip lokality reference adres - procesor pracuje vždy určitou dobu v jedné určité oblasti hlavní paměti – proto je pravděpodobnost nalezení (Hit Rate) potřebných dat v cache poměrně velká (80 až 99%).

L1, L2 cache

Potřebuje-li mikrooperace informace z paměti, μP je hledá nejprve v blízké L1 cache, jestliže tam nejsou, projde procesor mnohem větší L2 cache (L2 je integrovaná v CPU a tedy přesouvání informace je 2 až 4krát rychlejší než mezi CPU a externí pamětí).

L1 (Level 1 – úroveň 1) – malá (cca 16 – 128 kB) a rychlá (na stejné frekvenci jako jádro procesoru) vyrovnávací paměť přímo v procesoru, bývá rozdělena na část pro data a část pro instrukce;

L2 - velikost cca 128 kB až 4 MB, pracuje na frekvenci jádra procesoru nebo na nižší. Např.: Intel Core 2 Extreme: 3,53 GHz: 32 kB L1, 4 096 kB L2, (65 W); AMD Athlon X2 BE-2350+: 2,1GHz, 32 kB L1, 1024 kB L2, (45 W).

Bu

s In

terf

ace

To RAM

Code CacheL1

InstructionDecode and

Prefetch Unit

Integer ALU

Registers

DataCache L1

L2

Cach

e

Flo

ati

ng

Po

int

Un

it

Zjednodušené blokové schéma μP

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

30

IPU (Instruction Prefetch Unit – jednotka předvýběru instrukcí) a IDU (Instruction Decode Unit – jednotka pro dekódování instrukcí)

IPU natahuje instrukce z Code Cache a kontroluje, zda některá z instrukcí nebyla již dříve prováděna, pokud ano, znovu ji použije, pokud ne, prohledá L2 a případně ji najde v operační paměti;

V IDU dekodéry rozebírají instrukce na mikrooperace – ty dokáže prováděcí jednotka zpracovat rychleji než jednu vyšší instrukci.

Aritmeticko logická jednotka ALU ALU provádí základní matematické operace (sčítání, odčítání násobení, dělení,

srovnávací operace (rovnost, větší, menší) a logické (and, or not)); ALU pracuje pouze s celými čísly; Výkonnost ALU se dá vyjádřit počtem vykonaných instrukcí (viz Pipelining) za

sekundu (Million Instructions Per Second – MIPS).

Registry Registry slouží jako rychlá datová a instrukční paměť pro ALU.

Matematická jednotka s pohyblivou řádovou čárkou FPU (Float Point Unit) Počítá s reálnými čísly (s desetinnou čárkou), provádí vyšší matematické operace s

vyšší přesností a rychleji; Její výkonnost se měří v jednotkách MFLOPS (Million Float Point Operations Per

Second); Dříve (do μP i80386) byla FPU samostatným čipem (matematický koprocesor), od

486DX je součástí procesoru.

Časování mikroprocesoru Systémové hodiny vysílají pravidelné napěťové pulsy a synchronizují všechny

počítačové operace. Při jejich přijetí provádí mikroprocesor instrukce (jinak by se mohl dostat do nestabilního stavu;

Frekvence procesoru (v MHz, GHz) se odvozuje od frekvence sběrnice pro komunikaci μP s pamětí (FSB) a je jejím násobkem (cca 3–12×);

Frekvence procesoru a sběrnice lze nastavit elektronicky v SETUPu, nebo pomocí přepínačů a jumperů na MB (viz dokumentace k MB).

Způsoby zrychlení práce μP

Zřetězené (proudové) zpracování instrukcí (Pipelining)

Slouží k urychlení vykonání instrukcí. Proces zpracování instrukce mikroprocesorem lze rozdělit do několika fází a nazývá se operačním nebo instrukčním cyklem:

Fetch – získává z paměti programovou instrukci nebo data;

Decode – překládá instrukci do mikroinstrukcí; Execute – uskutečňuje příkazy; Store – zapíše výsledek do paměti.

Machine Cycle (without pipelining)

Instruction 1 Instruction 2 Instruction 3 Instruction 4

Machine Cycle (with pipelining)

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

31

μP využívající pipelining zpracovává více instrukcí najednou. Zatímco první instrukce prochází jednotlivými fázemi, začínají se zpracovávat další.

Hyperthreading (HT)

Snaží se využít čas, kdy výpočetní obvody procesoru musí čekat, např. než se z operační paměti načtou potřebná data. Zdvojením jednotek uchovávajících aktuální stav jednoho výpočetního procesu (registry) lze v pauze přepnout a μP nechat řešit mikroinstrukci jiného programu. Výkonový zisk se pohybuje okolo 30%, vlákna programu je možno přepnout během jednoho taktu hodin. Všechny ostatní prostředky procesoru, jako jsou výpočetní jednotky, nebo paměť L2 cache, jsou sdílené.

Procesory s více jádry

Čipy mají integrovanou více jak jednu procesorovou jednotku. Oproti počítači s více μP, je toto řešení levnější a má nižší spotřebu el. energie. V současnosti se začínají používat osmijádrové procesory (2,5 miliardy tranzistorů, 12 MB sdílené L2 cache, 3,2 GHz). Použití především pro systémy CAD, 3D grafiku, střih videa, hry…

Napájecí napětí μP Je nutno přesně dodržet (přehřátí), bývá v rozmezí 1,1 až 3,3 V.

Chlazení μP Teplotu mikroprocesoru u PC je nutné snížit chlazením (lze tak zvýšit frekvenci a tím

výkon). Používají se chladiče ofukované ventilátorkem.

Umístění μP Mikroprocesor má většinou čtverci podobný tvar a leží naplocho na základní desce.

Většinou je umístěn do patice - „Socket“ pro zasouvání „nulovou silou“ (sepnutím páčky se μP připevní ke kontaktům patice).

Kompatibilita a záměnnost μP

Chceme-li zrychlit počítač výměnou mikroprocesoru, musíme mít jistotu, že nový mikroprocesor je kompatibilní se základní deskou počítače (sokl, BIOS, frekvence, chipset ...).

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

32

Postupné vylepšování mikroprocesorů Intel 8088 80286 80386DX 80486DX Pentium Pentium

Pro Pentium II

Pentium III

Pentium 4

Itanium

vnitřní šířka dat [b] 16 16 32 32 64 64 64 64 64 64 šíř. dat.sběrnice [b] 8 16 32 32 64 64 64 64 64 64 šíř. adr. sběrnice [b] 20 20 32 32 32 32 32 32 32 64 frekvence μP až [MHz] 4,77 12 50 100 200 200 450 1000 1,4-3,2G 2 frekv. ext. sběrnice[MHz] 33 66 66 100 133 800 400 adres. paměť. prostor [MB] 1 1 4000 4000 4000 4000 4000 4000 512G!!!!! exter. cache L2 [MB] --- --- ext. ext. ext. ext až 1 int.0,512 0,256 1 1 inter. cache L1 [KB] 8 8 2X8 2X8 2X16 16 32; L3:6M rok zavedení 1979 1982 1985 1989 1992 1995 1997 1998 2000 2003 2009 počet tranzistorů 29000 130tis 280tis 1,2mil. 3,1mil. 5,5mil. 7,5mil 28mil 42mil 325mil pozn. 3D MMX2 SSE2

Intel dále vyrábí levnější a jednodušší μP Celeron

Další firmy: AMD - AMD K5, K6, K7 Athlon, Duron..., K8 64bit: Athlon X2, 2,1GHz, Opteron

2419 EE – šestijádrový, ekonomický (>40 W).

Současným trendem je výroba více jádrových mikroprocesorů a snižování jejich spotřeby.

57. Napiš, jaký typ μP má PC, se kterým pracuješ.

58. Napiš, s jakou vnitřní a vnější frekvencí pracuje tvůj počítač.

59. Napiš, proč se používají paměti cache.

60. Napiš, proč je nutno μP chladit.

61. Napiš, jak se liší 32 a 64bitový procesor.

62. Napiš, co jsou operace s pevnou a pohyblivou řádovou čárkou a které jednotky mikroprocesoru je zpracovávají.

63. Napiš, co instrukční sada mikroprocesoru.

64. Napiš, jak lze urychlit práci mikroprocesoru.

65. Nakresli graf závislosti počtu tranzistorů mikroprocesoru na roku jeho výroby.

Doplň za domácí úkol!!

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

33

Komunikace mikroprocesoru s okolím

Mikroprocesor (CPU) komunikuje s okolím prostřednictvím chipsetu. Ten se dělí na severní a jižní most (North a South Bridge).

Sběrnice mezi μP a severním mostem se nazývá FSB (Front Side Bus). Severní most zajišťuje rychlý přístup μP do operační paměti (Memory) a rychlou komunikaci grafické karty (Graphics Adaptor) prostřednictvím AGP sběrnice s μP a operační pamětí.

Jižní most je připojen k severnímu mostu a k jeho druhé straně jsou připojeny všechny zbývající sběrnice v PC, a přes příslušné řadiče (Controller (Ctrlr)) i jednotlivá zařízení (klávesnice, diskové jednotky…) a porty (COM, LPT, USB, FireWire…).

Počítačové sběrnice

Sériová a paralelní sběrnice Při paralelním přenosu informace jsou

všechny bity slova přenášeny současně po paralelní sběrnici (více vodičů, kratší doba);

U sériového proudí bity slova jeden za druhým po sériové sběrnici (méně vodičů, delší doba přenosu informace).

Parametry sběrnicí Sběrnice je vždy určena pro určité zařízení. Tím je dána šířka datové a adresové části

sběrnice a její rychlost; Rychlost přenášených dat určuje řídící frekvence, v jejímž taktu pulzují sběrnicí data.

Jednotlivé sběrnice (včetně μP) mají frekvenci odvozenou od frekvence sběrnice FSB; Počet přenášených bitů v jednom taktu určuje typ a šířku sběrnice:

o 1 – sériová sběrnice, o 8, 16, 32, 64 – paralelní sběrnice;

Množství přenesených dat – přenosová rychlost, je dána šířkou datové části sběrnice a frekvencí sběrnice (133 MB/s = (32 b / 8 b) × 33,3 MHz; uvažujeme 32 bitovou sběrnici, 1 B = 8 b a frekvenci sběrnice 33 MHz. Ve skutečnosti bude propustnost nižší o časy potřebné pro synchronizaci atd.)

Frekvence systémové sběrnice FSB (má obvykle 64 b) může být až 800 MHz, Memory Bus pracuje se stejnou frekvencí a nebo vyšší. Frekvence sběrnice propojující severní most s jižním, stejně jako ostatních sběrnicí, bývá zlomkem frekvence FSB. Pro 800 MHz na FSB bude typicky dvoutřetinová, tj. 533 MHz. Pro větší propustnost mezi severním a jižním mostem se nyní oba mosty slučují do jednoho čipu. Sběrnice, která je propojuje, může mít frekvenci až 1,2 GHz.

Blokové schéma PC

Sériový a paralelní přenos dat

10111011

10111011

PS2

LPT

paralelní přenosdat

Mouse

sériový přenos dat

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

34

Rozšiřovací (I/O Input/Output) sběrnice Prostřednictvím nich se k PC připojují další zařízení (modem, zvuková karta…).

Konektory (sloty) rozšiřovací sběrnice jsou umístěny na MB.

Typy rozšiřujících sběrnic ISA (Industry Standard Architecture) - od μP

i286, má 16 bitů pro data a 24 pro adresování paměti, pomalá (8 MHz), v nových MB není;

PCI (Peripheral Component Interconnect) - od i486, 64 bitů, 33 MHz, používá technologii „Plug-and-Play“ (PnP - umožňuje automatickou konfiguraci desky a periferie);

AGP (Accelerated Graphics Port) - od Pentia II a K6 a Win9x, u AGP 8× je propustnost více jak 2GB/s a frekvence 528 MHz;

PCI Express je sériová s frekvencí až 2,5 GHz, to odpovídá propustnosti asi 8 GB/s v šíři 32 bitů (plánuje se až 32 GB/s). Označení PCI-E ×1 znamená použití jednoho přenosového kanálu se čtyřmi vodiči. PCI-Express ×16 nahrazuje AGP sběrnici. Má 16 přenosových kanálů po čtyřech vodičích.

Komunikace mikroprocesoru s I/O zařízeními

Obsluha přerušením IRQ (Interrupt Request Levels)

Při přerušení je μP vytržen z práce zařízením, které si žádá obsluhu (např. stiskem klávesy). Vyvolané přerušení spustí program uložený na určité adrese v paměti, pro jeho zpracování je určen spec. obvod - řadič přerušení. Po zpracování přerušení se μP vrátí ke své předchozí činnosti.

Zdrojů žádajících o přerušení je více - mají své kanály IRQ0 až IRQ7 a k IRQ2 jsou připojeny IRQ8 až IRQ15. Nejvyšší prioritu má IRQ0 (priorita je důležitá při současném požadavku o přerušení od více komponent, jinak by došlo ke kolizi a pádu OS).

Při osazení nové komponenty do PC jí musíme přiřadit volný kanál IRQ - obvykle 9, 10, 11, 12, 13, 15 (záleží na konkrétním PC), obvykle to zařídí PnP. Způsob přiřazování IRQ je v dokumentaci k MB.

Běžné obsazení a priority IRQ:

IRQ Použití

0 Systémový timer (základní deska)

1 Řadič klávesnice

2 Propojení s IRQ 8 až 15 (řadič přerušení)

8 Hodiny reálného času (základní deska)

9 Volné nebo řadič SCSI, u základních desek PCI

10 volné

11 volné

12 Port myši PS2

13 Matematický koprocesor

14 Řadič pevného disku IDE1

15 Řadič pevného disku IDE2

3 COM2

4 COM1

5 LPT2 nebo volné

6 Řadič disketových jednotek

7 Paralelní port LPT1

Sloty PCI Express (černé), delší je pro grafickou kartu (co nejblíže Nord Bridge), kratší je pro přídavnou kartu

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

35

Komunikace pomocí kanálu přímého přístupu do paměti DMA DMA (Direct Memory Access)je

režim, v němž jsou relativně rychle přenášena data mezi operační pamětí a periferií. Mikroprocesor pouze vyvolá přenos dat a pak jeho řízení přenechá řadiči DMA (μP se zatím věnuje jiné činnosti). Dvě zařízení nesmějí používat stejný kanál DMA (viz tabulka).

Volné kanály IRQ a DMA

Volné kanály ve Win zjistíme: ↓Start ↓Nastavení ↓Ovládací panely ↓↓Sytém →kartu (Hardware) a ↓Správce zařízení. Správce zařízení lze pomocí menu Zobrazit zobrazit podle typu nebo dle připojení. Vybereme ↓Prostředky podle typu a k dispozici je přehled obsazení IRQ a DMA jednotlivými zařízeními. (Vybereme-li konkrétní zařízení a ↓Vlastnosti →Obecné je uveden Stav zařízení - pracuje správně, konflikt....).

Rozhraní PC (interface) Slouží pro připojování jednotek a periferií

(tiskárna, myš, modem...) k PC pomocí konektorů spojených se sběrnicí.

Paralelní rozhraní Centronics (ozn. LPT či PRN) – používá 25pól. konektor s dutinkami (samici) Canon na skříni a 36pól. Centronics u tiskárny. Rychlost je 1,5 Mb/s.

Sériové rozhraní RS 232 (COM)- používá Canon buď 9pól. nebo 25pól. s kolíčky (samce). Přestávají se používat pro malou rychlost (115,2 Kb/s).

Konektory PS/2 – kulaté pro připojení klávesnice a myši.

PCMCIA (Personal Computer Memory Card Association) – standard pro připojování periferií (faxmodem, HDD, paměti SRAM... ) velikosti kreditky k notebookům. PC – karta zdokonalená PCMCIA.

Universální sériová sběrnice USB (Universal Serial Bus) (od Win 98) - od

konektoru USB v PC vede jediný kabel postupně ke všem

Každému zařízení je přeřazen jiný kanál DMA:

kanál DMA Použití

0 Volný

1 Volný

2 Řadič disketových jednotek

3 Řadič pevného disku nebo paralelní port (IEEE 1284)

4 Kaskádní propojení

5 Druhý kanál řadiče EIDE

6 Volný

7 Řadič pevného disku

Blok konektorů na zadní straně MB

Centronics 36-Pin (to Printer)

PC – karta v notebooku

USB

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

36

zařízením buď přímo (větvení probíhá v některé periferii), nebo prostřednictvím rozbočovače (HUBu). USB podporuje Plug and Play, ve verzi 2.0 má přenos. rychlost 480 Mb/s, možnost připojení až 127 zařízení a připojení zařízení za chodu PC, možnost napájet prostřednictvím USB některé periferie (5 V), podporuje power management (automatické „uspání“ momentálně nepracujících zařízení). USB je velmi rozšířené.

SCSI (Small Computer Systems Interface) – lze připojit až 7 (15) zařízení (HDD, skener...). Přenosová rychlost od 20 do 320 MB/s dle typu.

IEEE 1394 (FireWire) – sériové, vyvinuté pro zařízení s vysokou přenosovou rychlostí (digit. videokamery), používá se též pro HDD, skenery..., lze připojit až 63 zařízení, podporuje PnP, lze propojit až 1023 sběrnicí – tím vznikne síť WireFire; uvažovaná rychlost až 3,2 GB/s.

66. Napiš, co je FSB a s jakou frekvencí může pracovat.

67. Napiš, jaké typy sběrnicí používá PC, se kterým pracuješ.

68. Napiš, proč se používá přerušení IRQ.

69. Napiš, co je DMA

70. Napiš, jaké výhody a nevýhody mají sériový a paralelní přenos informací.

71. Napiš, jak pracuje sérioparalelní přenos informací.

72. Napiš, jaká rozhraní má PC, se kterým pracuješ.

73. Seřaď porty podle rychlosti.

IEEE 1394

Konektory pro kabely SCSI

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

37

Paměti PC

Paměti jsou soustavy buněk schopných zapamatovat si informaci. Slouží k uložení dat a programů.

Důležité parametry paměti Kapacita paměti - základní jednotkou je bit

(místo k uložení jedné dvojkové číslice (0 nebo 1)), pro vyjádření používáme větší jednotky - byte (1byte = 8 bitů) atd. Viz tabulka;

Vybavovací doba paměti - rychlost (v ns až min.), s jakou paměť zapíše nebo vyhledá mikroprocesorem zadaná data;

Zachování zapsané informace při přerušení napájení - u volatilních (krátkodobých, energeticky závislých) pamětí obsah s výpadkem napájecího napětí mizí, u nonvolatilních (dlouhodobých, energeticky nezávislých) zůstává zachován;

Lze-li do paměti i zapisovat, nebo z ní lze jen číst.

Polovodičové paměti PC

Nejdůležitější typy volatilních pamětí

ROM a PROM (Programmable ROM) – lze z nich jen číst, data do nich vypálí výrobce nebo sám uživatel, nejdou přeprogramovat;

Flash EPROM – data lze elektrickými impulsy opakovaně přepisovat. Používá se pro BIOS.

Nevolatilní, energeticky závislé paměti, lze do nich neomezeně opakovaně zapisovat i číst Pozn.: RAM –Random Access Memory – z hlediska adresování lze číst i zapisovat z/do libovolných buněk.

Jednodušší adresování mají paměti, u kterých se soubory musí číst v pořadí tak, jak byly zaznamenány – např. vyrovnávací u disků (LIFO, FIFO).

SRAM (Statická RAM) - paměť. buňky jsou tvořeny bistabilním klopným obvodem (elektronický obvod nabývající stavů 0 nebo 1 – (viz Elektronika)). Přístupová doba 1 ns a více, buňka je složitá a paměť je drahá. CMOS-RAM (Complementary Metal Oxide Silicon) - je vyrobena technologií CMOS (Elektronika), má proto velmi malou vlastní spotřebu el. energie, je pomalá;

DRAM (Dynamická RAM) - paměť. buňky jsou tvořeny miniaturními kondenzátorky (v nabitém stavu představují jedničku, ve vybitém nulu), kondenzátorky se rychle samovolně vybíjejí - je třeba je periodicky dobíjet (refresh po10 ms). Tyto paměti jsou jednodušší a levnější než SRAM, ale pomalejší (přístupová doba 3 ns a více).

1 KB 210 1024bytů 1 MB 220 1 048 576 1 GB 230 1 073 741 824 1 TB 240 1 099 511 627 776

Rozdělení polovodičových pamětí

RWM - (ReadWrite Memory)

-volatilní(energeticky

závislé)

Polovodičové paměti

ROM - (ReadOnly Memory)-non-volatilní(energetickynezávislé)

ROM -lze jen číst,programuje

výrobce

PROM -lze jen číst,programuje

uživatel

Flash - EPROMlze uživatelsky

opakovaněpřeprogramo-

vávat i číst

SRAM(Static

RandomAccess

Memory)

DRAM(DynamicRandomAccess

Memory)

Organizace paměti

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

38

Operační (hlavní, vnitřní, main) paměť Velikost operační paměti v PC bývá 256 MB až 1 GB. Používá modulů s paměťovými

buňkami DRAM zasunutých v paměťových bancích MB. Typy modulů operační paměti jsou:

SIMM (Single Inline Memory Module) – jen v historických PC, používané 72pinové moduly mají max. kapacitu 64 MB, 32 bitovou šířku a musejí se do banků (konektorů) MB vkládat v párech (64 b), jejich přístupová doba je 50 ns a více;

DIMM (Dual Inline Memory Module) - jsou 168 pinové (počet vývodů k zasunutí do konektoru) a 64bitové, jsou určeny pro sběrnice pracující rychlostí (66), 100 nebo 133 MHz, napájení je 3,3 V, zastaralé;

DDR – mají dvojnásobnou rychlost oproti DIMM. Varianta DDR pracuje s frekvencí až 400 MHz, DDR2 800 MHz, DDR3, (4) se používají v grafických kartách, můžeme se s nimi setkat na nejnovějších MB. Moduly jsou podobné DIMM, napájení mají 1,5 až 2,4 V, pracují až s frekvencí 2 GHz;

RIMM pro Pentium 4, RDRAM (Rambus DRAM) - paměti schopné pracovat na frekvenci až 1 GHz, dnes nepoužívané.

Rozšíření operační paměti - zrychlení PC - vždy nejprve prostudovat dokumentaci k MB, musí se používat paměť. modulů jednoho typu, stejného výrobce, často stejné kapacity, někdy je třeba konfigurovat MB, Setup...

Registry a cache paměti (jsou integrované v mikroprocesoru) Používají paměťových buněk typu SRAM.

Nejrychlejší a s nejmenší kapacitou jsou registry, sloužící jako odkládací paměti procesoru;

Cache L1 (Level 1, primární) - mají kapacitu jednotky KB a slouží k vyrovnání rychlosti velmi výkonných procesorů a pomalejších L2 cache pamětí;

Cache L2 (Level 2, sekundární) – urychluje načítání dat a instrukcí z hlavní paměti, má kapacitu až 1 MB.

BIOS Používá paměťových buněk typu Flash EPROM, kapacitu má stovky KB. Obsahuje

základní programy nezbytné pro otestování a nastavení počítače po zapnutí a instrukce pro zavedení operačního systému. Tato paměť je pomalá, proto se programy potřebné pro provoz PC kopírují při startu PC do podstatně rychlejší hlavní paměti. Upgrade BIOSu – přepsání programu BIOSu novější verzí, slouží pro vylepšení vlastností PC a možnost užití novějších jednotek. Setup BIOSu používá buněk typu CMOS RAM pro zápis parametrů disků, frekvencí, spotřeby… Je napájen z baterie na MB (obdobně jako hodiny).

74. Napiš, k čemu slouží hlavní paměť PC.

75. Napiš, jakou velikost paměti má PC, se kterým pracuješ.

76. Napiš, jak se liší paměť RAM a Flash EPROM, a kde se tyto paměti v PC používají.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

39

77. Srovnej polovodičové paměti používané v PC vzestupně dle rychlosti a dle kapacity.

78. Napiš, proč se v PC používá baterie.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

40

Plotny pevného disku

Raménka s hlavičkami

Rozhraní (host adaptér) - u EIDE integrován na MB, u SCSI (skazi)

přídavná PCI karta

Řadič Propojovací kabely

HDD s řadičem

k MB

Non-volatilní paměti – Magnetické paměti a mechaniky

Data a programy bývají skladovány na magnetických discích - v tzv. vnějších magnetických pamětech (vnitřní paměť má podstatně menší kapacitu, je drahá a při vypnutí PC se maže).

Data, se kterými se má manipulovat, a programy, které se mají provozovat, jsou podle potřeby z vnější paměti načtena do vnitřní, zpracována a uložena zpět.

Pevný disk (harddisk, HDD, HD) HDD je tvořen několika disky (talíři) o ø

2,5” až 5.25”, které jsou umístěny nad sebou a uloženy ve vzduchotěsné a prachotěsné schránce. Každý talíř pevného disku má horní a dolní plochu (plotnu) s magnetickou vrstvou z tvrdého feromagnetika, do níž se zapisují data. Každá plotna má svoji čtecí/zapisovací hlavičku připevněnou na pohyblivém raménku. Hlavičky se vznáší ve vzduchových polštářích vznikajících rotujícími disky (aerodynamický vztlak) několik µm nad jejich plotnami – proto prachotěsná schránka a !!!!citlivost na

otřesy!!!!. Při vypnutí disku zajistí mechanika zaparkování hlaviček ve vymezené oblasti – nemohou se tedy dotknout plotny a poškodit ji.

Zápis a čtení dat Pro zapsání dat na disk musí řadič

zprostředkovat vyslání proudu do elektromagnetu ve čtecí/zapisovací hlavičce. Proud vyvolá místní elektromagnetické pole, které zorientuje magnetické částice na povrchu plotny – takto se vytvoří na rotující plotně řada dipólů, které mají severní a jižní pól podobně jako magnet. Při čtení se snímá čtecí/zapisovací hlavičkou kolísání hodnot magnetického pole dipólů rotujících ploten - vzniklé napěťové impulsy (identické se zapisovacími) se převádějí na dvojkové signály a dále zpracovávají v PC.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

41

Fyzická struktura disku Řadič potřebuje znát přesnou geometrickou polohu

zapsaných dat. Proto si řadič při fyzickém formátování (low format – formátuje výrobce) rozdělí povrchy ploten na stopy (soustředné kružnice) a každou stopu navíc příčně na sektor – ten je velký 512 B. Na začátek každé stopy a každého sektoru umístí řadič magnetickou značku (identifikátor). Při dnešních kapacitách disků je na něm obrovské množství sektorů - proto se při uživatelském (vysokém) formátování sdružují do clustrů (alokačních jednotek).

Logická struktura disku Data ukládaná na disk se zapisují do stop a sektorů, které jsou na disku již magneticky

vytvořeny formátováním na nízké úrovni. Při logickém (uživatelském, vysokém, high) formátování se vytváří tzv. logická struktura disku (souborový systém) – soustava tabulek která umožňuje zorganizovat diskový prostor, tj. disk rozdělit, zapsat údaje na disk a pak je přečíst…

V prostředí Windows se můžeme setkat s logickou strukturou FAT a NTFS: FAT – používaná u starších systémů, Windows Vista na ni už nelze nainstalovat.

V současnosti se s ní setkáme nejčastěji u Flash disků, případně u disket; NTFS – dnes standard.

MBR Základní tabulkou, používanou FAT i NTFS je Master Boot Record (MBR). Je

umístěna v nultém sektoru a nulté stopě disku a skládá se ze zaváděcího záznamu a tabulky oblastí.

Zaváděcí záznam (Boot Record) – krátký program, spouštěný BIOSem při startu počítače. Zaváděcí záznam načte tabulku oblastí a najde aktivní oblast (ze které se načte operační systém);

Tabulka oblastí (Partition table) – dělí disk na oblasti. (V každé oblasti může být nahrán jiný operační systém, pomocí tzv. bootovacího manažeru, vybíráme, který bude zaveden).

Logická struktura disku s tabulkou FAT (VFAT)

Systém FAT (File Allocation Table) se používal u MS DOS, byl založený na 16 bitové tabulce FAT, dnes se s ním ve 12 bitové verzi můžeme případně setkat u disket. VFAT má 32 bitovou tabulku a používal se od Windows 95, dnes u Flash disků.

Rozdělení HDD na tři oddíly

HDD 500 GB

MBR

Zaváděcí záznam

Tabulka oblastí

Oddíl 1 (~150GB)Spouštěcí sektor

Složky a soubory

Oddíl 2 (~250GB)Spouštěcí sektor

Složky a soubory

Oddíl 3 (~100GB)Spouštěcí sektor

Složky a soubory

stopa

sektor

cluster(alokační jednotka)

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

42

Dělení disku se systémem DOS na oblasti

Disk lze rozdělit na primární a rozšířenou (extended) oblast (z primární se načítá systém), rozšířenou oblast je možné dále dělit na další logické disky (viz obr.). Oblasti se na disku vytvářely programem FDISK, formátování programem FORMAT. Formátovat můžeme přímo operačním systémem – např. u diskety: Tento počítač, ↓pravým tl. myši a Naformátovat. Při formátování je též založen Hlavní adresář (Kořenová složka, Root directory).

Typy FAT Dvanáctibitová – u disket – umožňuje adresovat 212 (tj. 4096) clusterů a zabírá 6KB; Šestnáctibitová – adresuje 216 (tj. 655534) clustrů a zabírá 128 KB. Lze adresovat max

2,1 GB disk (větší je nutno rozdělit na oblasti). Velikost clustru je dána kapacitou disku: např. 2,1GB / 216 = 32 KB (soubor s jedním znakem zabere 32 KB). Dnes se již nepoužívá;

Třicetidvoubitová (VFAT) – od Win98, užívá 232 (4 296 967 296) alokačních jednotek, zvládá všechny velikosti HDD, a cluster vychází s menší velikostí (lepší hospodaření s místem na HDD).

Princip FAT

H označuje šestnáctkovou soustavu ( )16

Každému políčku tabulky FAT odpovídá jeden cluster.

Jedním ze souborů v našem Rootu je „dopis.doc“, kromě názvu a dalších údajů je u něj zapsáno i číslo clustru (105), ve kterém je zaznamenána první část souboru, v příslušném políčku FAT je adresa clustru, kde tento soubor pokračuje (107) a v něm také končí - v jeho FAT je koncová značka FFFF. Soubor „psani.doc“ byl smazán - první písmeno jeho názvu je přepsáno zvláštním znakem a obdobně jeho odkazy ve FAT jsou vynulovány, místo něj lze zapsat další soubor. FFF7 ve FAT ozn. vadný cluster.

HDD 100 GB

Primární oblast DOS ~40 GB

C:

Rozšířená oblast DOS~60GB

~20 GBE:

~40 GBD:

čísla clusterů

FFFF

107H

104H

103H

FFFF

104H

107H

105H

0000

106H

103H

102H

sektory

cluster

σsani.doc 101H program.exe 102H dopis.doc 105H

tabulka FAT

hlavní adresář (Root)

0000

101H

odkaz na další cluster souboru

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

43

Logická struktura disku s tabulkou NTFS Souborový systém NTFS (New Technology File Systém) byl vyvinut pro

Windows NT. Oproti FAT má NTFS následující výhody:

větší spolehlivost; zabudovanou kompresi; formátování svazků o velikosti až 2 TB; menší clustery; propracovanější uživatelská práva…

Nevýhody: Svazky NTFS nejsou přístupné z operačních systémů založených na FAT, tj. DOS,

Windows 95 až ME. Linux umí NTFS číst, ale neumí do něj zapisovat.

Organizace NTFS

NTFS umí pracovat s clustery o velikosti 512 B do 64 KB (obvykle se používají 4 KB). Organizace dat v clusterech je zaznamenána v několika souborech – nazývají se metasoubory. Nejvýznamnější z nich je MFT.

MFT (Master File Table)

MFT je tvořena jednotlivými záznamy o délce 1 KB, každý z nich popisuje uložení jedné složky či souboru na disku podobně jako alokační tabulka v souborovém systému FAT.

Uspořádání disku s NTFS

Základní disk je možné rozdělit na max. čtyři nezávislé primární oddíly. V každém oddílu může být nahrán jiný operační systém. Dále je možné v oddílu vytvářet rozšířené oddíly, které lze dělit na segmenty. Každý segment má pak vlastní logické jméno (D:, E:, …).

Rozdělení disku na oddíly a jejich formátování je zahrnuto do instalace Windows XP (Vista). Během instalace použije instalační program volný prostor disku, automaticky zde založí základní oddíl a zformátuje ho.

Prostor pro růst

MFT

Prostor pro složky a soubory(88% diskového prostoru)MFT

Zjednodušené uspořádání disku NTFS

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

44

Správa disků v Windows XP (Vista)

Rozdělení základního disku, připojení a rozdělení dalších můžeme provést např.: Start > Ovládací panely > Nástroje pro správu > Správa počítače > Správa disků. Možné uspořádání je na následujícím obr.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

45

Řadiče pevných disků Dělí si plochu disku na číslované stopy a sektory; Organizují zápis a čtení dat; Ve spolupráci se sběrnicí zajišťují přenos dat mezi diskem a μP.

V současné době se používají řadiče EIDE, Serial ATA a SCSI a podle nich se HDD též často nazývají.

K EIDE (Enhanced Integrated Drive Electronics) lze připojit max. 4 zařízení (HDD, CD-ROM ... jednotky), max. přenosová rychlost (s rozhraním Ultra ATA 100) je 100 MB/s, max. délka připoj. kabelu je 0,6m.

U SCSI je třeba přídavná karta (host adapter), připojit lze až 15 interních či externích zařízení, přenos. rychlost až 320 MB/s, max. délka připojovacího kabelu je 6 m.

Dnes se používá rozhraní Serial ATA a nověji Serial ATA 2. Max. přenosová rychlost u verze SATA III je 800 MB/s. Připojení SATA zařízení (HDD, DVD…) k řadiči na MB (či přídavné kartě) je sedmivodičovým, až 1 dlouhým kablíkem. Jedná se o sériový přenos, každé zařízení je připojeno přímo k řadiči (odpadá master – slave). Podporuje tzv. Hot-Plug-In, tj. připojování zařízení i za chodu počítače.

Parametry HDD Kapacita až 1 000 GB. Přístupová doba (doba vyhledání/zapsání dat) je asi 3 – 10 ms. Teoretické přenosové rychlosti u diskových rozhraní jsou u Ultra ATA/100 100 MB/s, u Serial ATA 800 MB/s, u Ultra320 SCSI 320 MB/s. Otáčky (5400), 7200 až 15000 ot/min.

CD-ROM

HDD1

ZIP

HDD2

Sloty integrovaného

rozhraní Základní deska

slave

master

slave

master

Připojení disků EIDE

Primární linka

Sekundární linka

napájení

Konektor EIDE a SATA

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

46

SSD Solid State Drive (Disk) disky jsou paměťová média

sloužící jako náhrada za pevný disk HDD zejména v mobilních počítačích. Od HDD se liší způsobem uchování dat – namísto čtecích hlav a rotujících ploten v nich najdeme

flash paměť. Stejně jako u HDD tedy nehrozí ztráta dat při výpadku napájení. Výhody SSD:

Rychlost – SSD rychle startují (není potřeba roztáčet plotny), mají rychlost čtení až 120 MB/s, zápisu až 100 MB/s. Počítač rychleji bootuje, spouští aplikace…;

Spotřeba – 2 až 5 W, u HDD díky pohyblivým součástím 5 až 15 W;

Spolehlivost – Jsou spolehlivější, neboť HDD mají pohyblivé mechanické součásti, které se opotřebovávají a hrozí zničení disku při vibracích a vyšších teplotách;

Životnost – Nepřítomnost pohyblivých částí disku prodlužuje střední délku života disku až na 2 000 000 hodin.

Nevýhody: Vyšší cena.

79. Napiš, jaké parametry má HDD v PC, na kterém pracuješ?

80. Vysvětli, jak souvisí otáčky HDD s jeho kvalitou.

81. Vysvětli, pojmy „master“ a „slave“.

82. Napiš, co je vysoké a nízké formátování HDD a jak jsou prováděna.

83. Napiš, co jsou a jak se liší primární a rozšířená oblast HDD.

84. Vysvětli pojmy stopa, sektor a alokační jednotka.

85. Popiš uložení souboru „program.exe“, o jaký typ souboru jde?

86. Lze smazaný soubor obnovit? Když ano, jak?

87. Napiš, co víš o jménech souborů v adresářích a složkách PC.

64 GB SSD s rozměry 1,8“ od Samsungu

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

47

Permanentní výměnné paměti

Mechanika pružného disku a pružný disk 3,5“ (disketa, Floppy Disk, FDD (FD Drive))

Disketa byla nejobvyklejším přenosným paměťovým médiem u PC. Její kapacita je 1,44 MB, její plotny jsou rozděleny do 80 stop a 18 sektorů s 512 B dat (80*18*512*2 = 1,44 MB). FAT je dvanácti bitová. Pružný disk má povrchy pokryty magnetickou záznamovou vrstvou, při záznamu či čtení je hlava v kontaktu s mediem – to snižuje jeho životnost. Až dvě mechaniky se připojují 34 pinovým konektorem a plochým kabelem k rozraní na MB a používají řadič IDE (předchůdce EIDE). Nevýhody FDD: omezená životnost, nízká kapacita, pomalý přenos dat.

V současnosti jsou FDD a vysokokapacitní magnetická výměnná media a mechaniky ZIP, JAZ, LS-120 atd. nahrazeny polovodičovými pamětmi typu Flash.

Flash paměti Polovodičové paměti Flash EPROM – data lze

elektrickými impulsy opakovaně přepisovat. Používají jako výměnné medium pro přenášení dat. Kapacita je až desítky GB.

Magnetické páskové paměti Záznam dat je prováděn na magnetický pásek

umístěný v plastové kazetě, stejně jako u klasické magnetofonové kazety, ale páska má mnohem vyšší kvalitu, proto se jim také někdy říká digitální kazety.

Používají se k zálohování dat serverů (oproti datovým médiím jako CD-R nebo DVD-R poskytují pásky zaručenou životnost nejméně 10 let), kapacita pásku je až 1 TB, rychlost desítky MB/s, přístupová doba je vysoká – až hodiny.

88. Napiš, k čemu slouží okénko u diskety.

89. Uveď důvody, proč jsou diskety a disketové mechaniky nahrazovány Flash pamětmi.

90. Napiš, kde se používají magnetické páskové paměti.

91. Uveď některý určitý typ páskové paměti (mechaniky i media).

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

48

Permanentní paměti - Optické disky a mechaniky

CD (Compact Disk) a mechanika CD

Standardy CD

Jsou popsány v tzv. barevných knihách. První Red Book byla normou pro záznam zvuku a stanovila rychlost čtení na 150 KB/s. Poslední, tzv. White Book, definuje především disky a mechaniky pro přehrávání filmů.

CD media Běžný CD má tloušťku 1,2 mm a průměr 120 mm. Jediná spirálová stopa začíná u středu desky na průměru 50 mm, má stoupání 1,6 mikrometru a šířku 0,6 mikrometru. Informace jsou ve stopě uloženy v blocích ve formě malých prohlubní (nebo výstupků) s hloubkou 0,1 μm nestejné délky, zvaných pity. Ty jsou proloženy rovnými oblastmi – poli (landy). U zcela zaplněného CD je stopa dlouhá asi 6 km. Kapacita takovéhoto CD media je asi 700 MB.

Organizace dat na CD mediu

Soubory se na CD medium zapisují spirálově od středu v blocích, jejichž velikost je dána velikostí uložených souborů. Každý blok má svoji synchronizační, adresovou, datovou a opravnou část.

CD CD-ROM - vyrábí se lisováním. Z matrice se otisknou pity a pole na vhodný nosič a

ten se zalije do plastového pouzdra. Životnost je omezena oxidací odrazivé vrstvy nosiče (stává se propustnou);

CD-R (CD-Recordable) - umožňuje uživatelům kusově, jednorázově, ukládat (vypalovat) data. Disk se skládá ze dvou vrstev - spodní (většinou stříbrné) odrazivé, s vodící drážkou pro laserový paprsek, a vrchní z organického barviva (většinou zelené) s plným pohlcením světla laseru - do ní se propalují laserem otvory. Čtecí laserový paprsek dopadající do otvoru se odráží od spodní odrazivé vrstvy disku. V místě, kde není otvor propálen, je pohlcován barvivem;

CD-RW (CD-ReWritable) - umožňují opakované přepisování dat (až 105 krát). Zápis používá změn fyzikálních struktur barviva. V místě, kde je pit, je barvivo amorfní (nekrystalické) a paprsek je odrážen méně, než v místě, kde je pole - tam je barvivo krystalické a odrazivé. Změnit strukturu barviva lze ohřátím na určité teploty. (Menší rozdíly mezi intenzitami čtecího paprsku - vadí u starších mechanik.) Medium - polykarbonátový disk s vodící drážkou, pokrytý záznamovou vrstvou spolu s několika ochrannými izolačními vrstvami.

92. Nakresli CD-ROM s vyznačeným blokem dat

CD-R pod mikroskopem

pit

land

vodící drážky

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

49

CD-mechaniky

Mechanismus otáčí diskem a současně pohybuje laserovou hlavou vedenou kolejničkami asi 1 mm nad diskem.

CD-ROM mechanika

Čtecí hlava zaměřuje laserový paprsek (vlnové délky 780 nm) procházející polopropustným hranolem přes soustavu čoček na rotující disk. Pole odráží paprsek zpět, kdežto pity jej rozptylují. Odražené laserové pulsy prochází čočkami zpět a jsou hranolem nasměrovány na fotodiodu. Ta snímá přechody mezi pity a poli a opačně jako elektrické impulsy a elektronika je vyhodnocuje jako nuly a jedničky.

CD-RW mechanika

Tato mechanika používá tři různé výkony laseru: Zapisovací výkon - je to nejvyšší laser. výkon k vytvoření

amorfního (absorpčního) stavu záznamové vrstvy (teplota asi 600 ºC); Mazací výkon - střední výkon, taví záznamovou vrstvu a přeměňuje ji v krystalickou

(odrazivou), (teplota asi 200 ºC); Čtecí výkon - nejnižší výkon neměnící stav záznamové vrstvy - jen pro čtení.

Připojení CD mechaniky k PC

Nejpoužívanější rozhraní je ATAPI (AT Attachment Packet Interface), které lze připojit k EIDE (CD se nastavuje jako slave, HDD jako master). Pro ozvučení multimediálních aplikací je nutné propojit CD mechaniku se zvukovou kartou. Přístupová doba je menší než 80 ms, přenosová rychlost vychází ze základní rychlosti 150 KB/s, a násobí se koeficientem uvedeným na CD mechanice XX x. Mechanika CD-RW mající v dokumentaci uvedeno 40/16/10 bude číst rychlostí 40 x 150 KB/s, vypalovat média CD-R 16x a média CD-RW 10x.

DVD (Digital Versatile Disc (Digital Video Disk)) a mechanika DVD

DVD media

Rozměry DVD media i principy zápisu a čtení jsou shodné CD medii. Hustota zápisu dat je ovšem podstatně vyšší. Kapacita u jednoduchého DVD je 4,7 GB, dvouvrstvé médium (DL – Dual Layer) umožňuje uložit 8,5 GB dat. Oboustranné dvouvrstvé pak 17 GB.

93. Nakresli čelní stranu CD mechaniky s popiskem

Povrch CD (vlevo) a DVD vpravo

Zvukový kabel

Zvuková karta

CD (DVD) mechanika

Plochý kabel - k EIDE na MB

Jumper Master- Slave

Napájení

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

50

Organizace dat na CD mediu

Soubory se na DVD medium zapisují spirálově od středu jako u CD, u dvouvrstvých DVD (druhá vrstva je pod polopropustnou první vrstvou) se nejprve zapisuje do první vrstvy, na okraji media je laserový paprsek přeostřen na spodní druhou vrstvu a pokračuje v zápisu opačným směrem (ke středu).

DVD DVD-ROM - vyrábí se lisováním stejně jako CD-ROM; DVD-R je používaný starší a DVD+R mladší formát DVD media pro jednorázový

zápis; DVD-RW, DVD+RW a DVD-RAM – jsou formáty pro media umožňující opakované

přepisování dat; Označení DVD media SS/SL … DS/DL (Single Sided/Single Layer …

DoubleSided/Dual Layer) umožňují jednostranný/oboustranný zápis do jedné/dvou vrstev.

DVD mechanika

Rozdílnosti jednotlivých formátů DVD medií lze překonat kombinovanou mechanikou, její připojení je obdobné jako u CD. Nižší vlnová délka laseru 650 nm, než u CD mechaniky (780 nm), umožňuje lépe zaostřit paprsek. Základní datový tok (přenosová rychlost) je u DVD 1 350 MB/s, tedy asi devětkrát vyšší než u CD. DVD 4x má tedy datový tok 1 350 x 4 = 5 400 MB/s.

Vysokokapacitní paměťová optická media

V současnosti se začínají používat vysokokapacitní media Blu-Ray s modrým laserem (405 nm) a kapacitou až 60 GB.

94. Nakresli a popiš rozdíl mezi organizací dat na HDD a na CD-ROM.

95. Jakého typu a jakou přenosovou rychlost má CD a DVD mechanika PC, se kterým pracuješ?

96. Vysvětli, co znamená: „Je zajištěna kompatibilita mezi DVD a CD“.

97. Napiš, co znamenají zkratky CD - R, RW a ROM.

98. Nakresli, jak mohou být zapojeny jednotky HDD, CD a DVD v PC (uvažuj SATA, primární a sekundární linku EIDE, Master a Slave).

99. Vypočti přenosové rychlosti u CD mechaniky s ozn. 52/24/12.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

51

Zobrazovací soustava

Obraz PC vytváří pomocí dvou hlavních prvků: Zobrazovacího adaptéru (grafické či video karty) tvořícího obraz; Displeje (monitoru), který adaptérem vytvořený obraz zobrazí na své obrazovce.

Režimy práce zobrazovací soustavy Textový - obrazovka je rozdělena na 80 sloupců a 25 řádků,

v každém políčku je možno zobrazit jeden znak, použití - informace při startu PC a u velmi starých programů;

Grafický režim - na obrazovce je matice bodů. Rozsvícením některých z nich lze nakreslit libovolný obrázek, text, animaci...

Rozlišovací schopnost grafického režimu Udává kolika body (pixely) je tvořen jeden řádek a

kolik řádků se vejde na obrazovku: 640 x 480, 800 x 600 - u starších PC; 1 024 x 768, 1 280 x 1 024 – dnešní standard; 1 600 x 1 280 a více - špička, pro DTP, CAD.

CRT monitor Skládá se z obrazovky (velká elektronka) a jejich

podpůrných obvodů.

Elektronová tryska (žhavení, katoda, mřížky, anody) emituje proud elektronů (mají záporný náboj) dopadajících na stínítko obrazovky (poslední anoda s napětím několik kV) pokryté luminoforem - materiálem, který se dopadem elektronů rozzáří. U barevného monitoru je každý světelný bod stínítka sestaven ze tří luminoforových teček

svítících červeně, zeleně a modře (RGB), právě na ně dopadnou přes zaostřující masku tři paprsky elektronů a jejich intenzitou dosáhneme požadované barvy bodu - (aditivní míšení barev). Rozteč bodů je 0,28 mm.

Doplňte barvy.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

52

Polohu paprsku na stínítku určují vychylovací cívky (ohýbají elektronový paprsek elektromag-netickým polem). Obraz se začne malovat v horním levém rohu obrazovky - namaluje se první řádek (každý bod na řádku je postupně ozářen - řádkové (horizontální) vychylování). Pak se paprsek z pravé strany přenese na levou (zpětný běh bez emise elektronů) a díky snímkovému (vertikálnímu) vychylování (určuje polohu řádku na

stínítku) se začne malovat druhý řádek pod prvním atd. Po namalování nejspodnějšího řádku snímkové vychylování přenese paprsek na horní řádek atd. Obraz se tedy maluje postupně bod po bodu, díky setrvačnosti luminoforu a lidského oka vidíme na obrazovce celistvý obraz. (viz ELEKTRONIKA).

Parametry Úhlopříčka 14”, 15”, 17”, 19”, 21”, 24”; Vertikální vychylovací frekvence - alespoň 80 Hz (jinak bolí oči a hlava); Ovládání monitoru (jas, kontrast, ↕, ↔ ...) digitální - přepínačem nastavujeme

jednotlivé hodnoty a ukládáme do paměti; Šetření energie - spotřeba monitoru je asi 100 W, v intervalech mezi prací v režimu

Stand-by a Suspend (liší se vypínáním vychylování) se snižuje příkon na 25 W - zotavovací doba je asi 4 s.;v režimu Off na 4 W zotavení je 12 s;

Nebezpečné záření (elmag., elstat., rentgenové) - především zadní stranou monitoru.

100. Popiš, jak se liší obrazovka u černobílého a barevného monitoru.

101. V jakých režimech pracují monitor s grafickou kartou?

102. S jakým rozlišením pracuje zobrazovací soustava PC, na kterém pracuješ? Vysvětli, co tyto údaje znamenají.

103. Nakresli princip aditivního míšení barev RGB pastelkami.

snímko-vý zpět-ný běh

první řádek

zpětný běh prvního řádku

Řádkový a snímkový rozklad obrazovky

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

53

LCD displeje (Liquid Crystal Display - displej z tekutých krystalů) LCD panel je tvořen maticí buněk (pixelů), jejichž (částečným) rozsvícením se na

displeji „vytečkuje“ obrázek. Buňky jsou založeny na průchodu polarizovaného světla soustavou tekutých krystalů, které se díky elektrickému poli, vznikajícímu připojeným proměnným napětím natáčejí a ovlivňují množství procházejícího světla.

Rozdělení LCD displejů z hlediska zdroje světla Pasivní - negenerují světlo - obraz pozorujeme v dopadajícím světle proti reflexnímu

pozadí (digit. hodinky, mobilní telefony ...); Aktivní - pod tekutými krystaly je vestavěný světelný zdroj (elektroluminiscenční

výbojka) - dnes standard pro PC.

Princip LCD monitoru

Ze světla fluorescenčního panelu je horizontálním filtrem propuštěna pouze jeho horizontální složka. Ta se v buňce tekutého krystalu pootočí úměrně velikosti proudu, který je do buňky zaveden (při max. proudu o 90°, při nulovém proudu zůstává jen v horizontální rovině). Světelné paprsky jsou dále vedeny do vertikálního filtru, který propustí pouze vertikální složku světla. Intenzita světla z buňky, kde došlo k polarizaci o 90° bude tedy

maximální a z buňky, kde světlo nebylo pootočeno, nulová. U barevného displeje se mezi panel tekutých krystalů a vertikální filtr vkládá pro každou buňku trojice RGB barevných filtrů

Pro rozlišení např. 1024 x 768 bodů je třeba 786 432 buněk, u barevného displeje, kde je každá buňka ztrojena (RGB), je potřeba téměř 2,5 mil. buněk řízených tranzistorem.

Parametry Úhlopříčky: 14.1“;15,1“, 17“, 19“,

21… s rozlišením u 17“ a 19“ 1280 x 1024 x 85 Hz;

Nízká spotřeba el. energie; Nemají škodlivé záření; Nízká hmotnost; Horší pozorovací úhel než CRT; Jsou pomalejší než CRT; Připojení ke grafické kartě

analogové i digitální; Životnost asi 10 let.

104. Vysvětli funkci světelných filtrů LCD

displeje.

105. Napiš, k čemu jsou třeba tekuté krystaly v LCD monitoru.

106. Vypočti, kolik má buněk má 17“ monitor..

Vrstvy LCD monitoru

Barevná buňka LCD monitoru

R

GB

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

54

Zobrazovací adaptéry (grafické karty) Grafická karta přebírá číslicová data z CPU a převádí je na analogový (spojitý)nebo

digitální (číslicový) videosignál, který odesílá do monitoru.

Data z CPU určená k zobrazení se ukládají do videopaměti a odtud si je odebírá grafický čip (mikroprocesor grafické karty) a převádí je na elektronický obraz. Výstupní signál je buď na DVI (Digital Visual Interface) konektoru pro napájení digitálního vstupu LCD displeje, nebo je v číslicově analogovém převodníku převeden na analogový (spojitý) signál pro konektor D-Sub pro CRT nebo LCD monitor.

Videopaměť

Používají se paměti typu DRAM a novější DDRAM, mají ale složitější organizaci než u vnitřní paměti - je třeba, aby CPU mohla data ukládat a současně grafický čip si mohl data odebírat. Minimální kapacita videopaměti - je dána rozlišovací schopností monitoru a počtem zobrazovaných barev.

Generátor znaků

Je v něm zakódovaný tvar jednotlivých písmen. Standardně obsahuje znaky 32 až 127 ASCII, znaky národních abeced (128 až 255) se do něj načítají při startu PC z HDD.

ROM BIOS

Obsahuje BIOS grafické karty pro spolupráci s BIOSem MB, dále obsahuje standardní znaky abecedy.

Číslicově /analogový (D/A) převodník (RAMDAC)

Převádí číslicové signály z grafického čipu na analogové (spojité) signály (napětí) pro řízení zobrazovače. Pracuje s frekvencí až 500 MHz. Dnešní LCD displeje jsou řízeny přímo zpracovaným číslicovým signálem.

Typy zobrazovacích adaptérů

Karty SVGA (Super Video Graphic Array) – podporující nejvyšší rozlišení při True color, jsou u starších PC. Digitální data pro RAMDAC u nich zpracovává mikroprocesor PC.

Minimální kapacita videopaměti Rozlišení 4 bity

(16 barev) 8 bitů (256 barev)

16 bitů (64 tis. - Hi color)

24 bitů (16 mil. - True color)

640*480 256 KB 512 KB 1 MB 1 MB 800*600 512 KB 1 MB 2 MB 1024*768 1 MB 2 MB 4 MB 1280*1024 2 MB 4 MB 4 MB 1600*1200 2 MB 4 MB 6 MB

Videopaměť

ROM BIOS Generátor znaků

Grafický čip

od CPU

Analog. D-Sub výstup Číslicově

analogový (D/A) převodník

Blokové schéma grafické karty

Digit. DVI výst. pro

LCD displej

EEPROM BIOS

μP grafický čip

s D/A převodníkem

VideoRAM

volné patice pro další RAM

Analog. D-Sub konektor monitoru

konektory video vstup a výstup, pro TV tuner, dekodér MPEG

kontaktní pole pro PEG konektor

Grafická karta

Digit. DVI konektor LCD monitoru

Signál od μP

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

55

V současnosti se používají grafické akcelerátory, ty od mikroprocesoru PC požadují pouze základní popis obrazu (např. souřadnice koncových bodů…) a mikroprocesor grafického akcelerátoru si sám dopočítá a vykreslí zobrazovaný objekt. 3D grafický akcelerátor pro kvalitní přehrávání multimédií, DTP, CAD 3D… potřebuje dostatek videopaměti (min. 32MB) a kvalitní grafický mikroprocesor (cena až desítky tisíc).

Rozhraní grafických karet

Do grafické karty je signál od mikroprocesoru přiváděn prostřednictvím, PCI Expres (u graf. karty označení PEG) (viz předchozí), rozhraní AGP (4, 8x) se v nových PC už nepoužívá. Výstupní signál je z grafické karty do monitoru přiváděn analogově přes D-Sub konektor nebo digitálně (pro většinu LCD) prostřednictvím DVI. V současnosti se začíná používat výstup HDMI.

HDMI

Rozhraní HDMI (High-Definition Multimedia Interface) přenáší nekomprimovaný obrazový i zvukový signál (až osmi kanálový) v digitálním formátu. Základem pro technologii HDMI je počítačové rozhraní DVI. HDMI je schopno přenášet standardní i HDTV (TV s vysokým rozlišením) obrazový signál (tedy od rozlišení 640 x 480 bodů po 1920 x 1080) a zvukový signál jak komprimovaný, tak i nekomprimovaný. Konektor HDMI typu A má 19 pinů a je zpětně kompatibilní s rozhraním Single-link DVI (používaný v PC (jeden kanál, max rozlišení 1920 x 1200)), kabel tak může přenášet videosignál s rozlišením HDTV, zvuk se ale musí přenášet jinou cestou. Konektor typu B má 29 pinů je zpětně kompatibilní s Dual-link DVI (dva kanály, až 2560 x 1600), přenáší audio i video signál.

Výrobci grafických karet

Nejznámější výrobci grafických karet: ATI, nVidia ...

107. Napiš, jaké programy požadují nejlepší grafické karty a proč.

108. Vysvětli, jaký je vztah mezi videopamětí, rozlišením a barevnou hloubkou obrazu.

109. Nakresli, jak se bude měnit velikost startmenu při různém rozlišení.

Propojení zařízení pomocí HDMI switche (přepínače)

Výstupy grafické karty zleva: Video out, HDMI, DVI-I dual link (digital + analog)

HDMI konektor 19 pin

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

56

Zvukový adaptér (sound card, zvuková karta)

Zvuková karta slouží k počítačovému zpracování zvuku, tj. k reprodukci zvuků, jako vstupní zvukové médium, ke generování, mixování, úpravě zvuku a též jako vstup pro joystick…

Zvuková karta se skládá ze tří částí: Digitální část s převodníky A/Č a Č/A, převádějící analogový zvukový signál na číslicový (při jeho vstupu do PC) a naopak číslicový signál na analogový (např. při přehrávání zvuku do reproduktorů);

Zdroj zvuků (syntezátor) – na základě vstupního číslicového signálu generuje tóny a zvuky jako zvukový doprovod aplikací …;

Rozhraní MIDI (Musical Instrument Digital Interface) pro elektronické hudební nástroje (varhany, syntetizátory…).

110. Napiš, jaká zařízení lze připojit ke zvukové kartě.

111. Napiš a nakresli, co je analogový a číslicový zvukový signál.

112. Mechanika CD (DVD) se audio kabelem propojuje se zvukovou kartou. Napiš proč.

Zvuková karta

Line Out

Rear Out

Line In

Mic In

MIDI/Game

Dig./Anolog Out

Zesilovač

Přední reproduktory

Mikrofon

Zesilovač

Zadní reproduktory

Magnetofon (jiný zdroj)

MIDI-In MIDI-Out

MIDI-Out MIDI-In

Joystick

Audio kabel

CD-ROM

Centrální repro, Subwoofer

Digital

DAT, MiniDisc

PCI

Zapojení zvukové karty v PC

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

57

Vstupní periferní vybavení PC

Klávesnice Převádí

stisk klávesy na elektrické vyjádření příslušného znaku. Slouží pro komunikaci uživatele s PC (např. Esc...) a pro vkládání vstupních dat.

V součas-nosti se používá klávesnice PS/2, s asi 101 klávesami, která se obvykle připojuje k řadiči klávesnice kulatým konektorem PS/2. Jiné možnosti připojení jsou např. přes USB či radiovými vlnami.

Klávesy Klávesy se nejčastěji používají kondenzátorové a nebo s mechanickým kontaktem. Viz obr.

Komunikace klávesnice s PC

Stlačení klávesy detekuje klávesnicový procesor a vyšle odpovídající číslo (tzv. polohový kód, scan code) do zásobníku (bufferu) klávesnice a pak do řadiče klávesnice na MB. Dále dojde k přerušení (IRQ klávesnice je 1) činnosti μP a ten pomocí driveru (ovladače, zvláštního programu) přeloží kód podle tabulky kódů na odpovídající znaky. Buffer se používá jako vyrovnávací paměť - to umožňuje psát rychleji, než procesor stíhá jednotlivé údery zpracovávat, při zaplnění bufferu se ozve pípnutí.

Při stlačení klávesy se díky změně dielektrika změní kapacita kondenzátorku tvořeného

dvěma plochami, tím se změní jeho el. náboj a tím i ním protékající proud.

Kondenzátorová klávesa

Při stlačení klávesy se kontakty uložené pod klávesou sepnou a projde jimi elektrický proud. V klidu jsou kontakty odděleny.

Mechanická klávesa

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

58

Myš Myš je jednoduché polohovací zařízení sloužící pro ovládání pohybu kurzoru a

objektů v graficky orientovaných aplikacích. Myš je vybavena několika tlačítky, jejichž funkce je závislá na použitém SW - pomocí nich lze vybírat objekty, potvrzovat v menu ...

Principy myší Kuličková elektromechanická myš - snímá

otáčení kuličky vyčnívající ze spodní části myši a dotýkající se pracovní podložky. Zastaralá. Pozn.: Při špatné funkci elektromechanické myši (při pohybu myší kurzor poskakuje), je třeba vyjmout kuličku a očistit hřídelky kódovacích koleček od nečistoty;

Optická myš - v myši je zabudován signálový procesor s kamerou, která snímá plochu pod myší asi 1500krát za sec. Procesor pak změny v obraze vyhodnotí a převede je na pohyb kurzoru na obrazovce. Plochu pod sebou si myš osvětluje LED diodou, tato plocha nesmí být odrazivá a hladká. Optické myši jsou spolehlivější a přesnější než myši elektromechanické;

Laserová myš – využívá laserového paprsku, je nejpřesnější, nevadí jí i hladké a odrazivé povrchy.

Připojení myší

Myši obvykle připojujeme k řadiči klávesnice kulatým konektorem PS/2. Jiné možnosti připojení jsou např. přes USB či bezdrátově radiovými vlnami.

Trackball Prsty ovládáme otočnou kuličku. Systém je stejný jako u

elektromechanické či optické myši (myš na zádech).

Tlaková podložka (touchpad) Touchpad je destička, po níž pohybujeme prstem,

tlakem dojde ke kontaktu dvou sítí vodičů v destičce - pohyb prstu se tak převádí na pohyb kurzoru na displeji. Na klepnutí prstem reaguje podobně jako tlačítko myši. Použití - pro notebooky...

Joystick Pákový ovladač; pákou ovládáme potenciometry (proměnné

odpory) pro určení polohy páky ve dvou směrech, má různé počty tlačítek. Používá se ke snazšímu ovládání her, odtud se rozšířil i pro ovládání zařízení řízených počítačem (Queen Mary II).

Kontakty tlačítka

Kulička se při

pohybu myši otáčí

Kuličková elektromechanická myš

Kódovací kolečka

transfor-mují

rotaci os na el.

signály

Elektro-nika myši

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

59

Tablet Podložka tvořená mřížkou vodičů, která přijímá signál

vyslaný perem. Tloušťku kreslené čáry lze řídit tlakem na hrot pera. Je podstatně přesnější než myš. Použití např. v grafice, v technickém kreslení (AutoCAD)...

113. Napiš, k čemu slouží klávesy Tab, Caps Lock, Shift, Ctrl, Alt, Delete, Insert, Enter, F1, ←, End, Home, Page Up, Page Down, Print Screen, Scroll Lock, Pause Break, Num Lock, Esc.

114. Popiš, co se v PC děje po stlačení klávesy na klávesnici.

115. Napiš, jaké jsou obvyklé funkce tlačítek myši?

116. Musí se u myši používat podložka?

117. V jakých aplikacích se používá tablet a proč?

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

60

Skener (Scanner) Skener je optoelektronické zařízení, sloužící k digitalizaci dokumentů. Snímá předlohu

(fotografii, obrázek, psaný dokument...) a převádí ji do digitálního souboru, který můžeme uložit na disk PC, zobrazit na obrazovce, vytisknout… Konverzi nasnímaného tištěného textu (v grafické podobě (např. .bmp)) na textový (např. .doc) soubor - tzv. optické rozpoznání písmen – OCR, umožňují příslušné aplikace (např. Rekognita).

Rozdělení skenerů podle způsobu snímání Tužkové - umožňují skenovat jednořádkové texty a čárový

kód, překládat je a přenášet (radiovými vlnami či infraportem) do textového dokumentu v PC;

Protahovací skenery – do vstupního zásobníku vložíme papír a ten je protažen snímacím mechanismem (jako u faxu). Výhodou jsou malé nároky na místo na stole a nevýhodou je nemožnost skenování z časopisu či knihy;

Stolní - jsou přijatelné i pro profesionální práci – kopírování, faxování a další kancelářské využití;

Bubnové - předloha je nalepena na rotující válec (1 600 ot/min.) a snímána podélně se posouvajícím čidlem. Volbou rychlosti posuvu čidla vůči rotujícímu válci lze nastavit rozlišení až 5 000 dpi. Bubnové skenery jsou vhodné pro profesionální použití, grafická studia..., dosahují vynikajících výsledků (samozřejmě za odpovídající cenu).

Princip snímání předlohy

Podél předlohy se pohybuje snímací hlava, která předlohu osvětluje výbojkou. Světlo je odráženo předlohou zpět k hlavě (tmavší části předlohy odrážejí méně světla) a tam je v řádce umístěnými senzory CCD (Charge Coupled Device - polovodič s nábojovou vazbou)

převáděno na elektrické signály. Tyto signály jsou převáděny v analogově číslicovém převodníku na číslicové a odesílány do PC. Jiné uspořádání má bubnový skener, kde se pohybuje jak předloha, tak i skenovací hlava. Čidlem je fotonásobič - extrémně světlo-citlivá elektronka. Při barevném snímání se

používá bílé světlo výbojky a jeho odraz je pak rozkládán optickým hranolem na RGB složky. Počítač data zpracuje a ukládá je ve formátu, s kterým umí pracovat grafické editory.

Stolní skener

světlocitlivý prvek CCD

(fotonásobič) zdroj světla

Zjednodušené schéma fungování skeneru

Tužkový skener

Bubnový skener

Protahovací skener (max A4)

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

61

Parametry skeneru Optické rozlišení (vodorovné) – závisí na počtu prvků v snímací hlavě (obvykle CCD

matice); Mechanické rozlišení (svislé) – závisí na počtu kroků, které může udělat krokový

motor pohybující snímací hlavou podél předlohy. (Krokový motor je napájený proudovými impulsy, jednomu proudovému impulsu odpovídá pootočení rotoru o určitý úhel.);

Rozlišení skeneru - udávají výrobci v jednotkách, které mají zkratku dpi (dots per inch) – počet bodů na jeden palec. Běžně mají současné stolní skenery rozlišení od 600x1 200 dpi do 4 800x9 600. První číslo udává optické rozlišení, druhé číslo mechanické rozlišení. Ve skutečnosti počítač vyžaduje, aby svislé i vodorovné rozlišení bylo stejné, takže výsledné rozlišení bude u skeneru s rozlišením 600x1200 dpi pouze 600 dpi. I když je údaj o mechanickém rozlišení zdánlivě zavádějící, bude krokový motor s rozlišením 1200 dpi přesnější a výsledek bude skutečně lepší. Běžně používáme rozlišení 75 dpi pro web a 200 až 300 dpi pro obrázky, které budeme tisknout;

Barevná (bitová) hloubka - určuje kolik tónů šedi či barev může reprodukovat každý pixel v naskenovaném obrázku. Např. 24bitové skenery poskytují po 8mi bitech pro R, G i B kanál, což umožňuje 256 úrovní jasu pro každou základní barvu (> 16 mil. barev);

Snímací rychlost - záleží na složitosti předlohy, na kvalitě skeneru a způsobu jeho připojení k PC (nejpomalejší je LPT, rychlejší je USB, SCSI a FireWire) a na rychlosti samotného PC.

118. Nakresli uspořádání stolního skeneru (laboratoř VT).

119. Napiš, k čemu se používají skenery.

120. Napiš, jak skener snímá barevnou předlohu.

121. Vysvětli, co je digitalizace textu.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

62

Výstupní zařízení PC

Tiskárny Tiskárny slouží pro výstup informací z PC v tištěné podobě.

Rozdělení tiskáren Jehličkové (mechanické); Inkoustové; Laserové; Sublimační…

Základní parametry tiskáren Rychlost tisku - u inkoustových a laserových je udávána v počtu stran za minutu

(str/min, ppm - page per minute), u jehličkových počet znaků za vteřinu (zn/sec, cps - charakters per sekond), u rychlotiskáren řádky za min (lpm - lines per minute). Rychlost může kolísat - nejrychlejší je u textu, nejpomalejší u grafiky, klesá též se stoupající kvalitou tisku a jeho barevností;

Kvalita tisku - je spjata s rozlišením. Rozlišení u grafiky se udává v ppi (pixelech na palec), jde o počet pixelů (bodů na obrazovce), kterými je tvořena úsečka dlouhá 1“ (2,54 cm). Rozlišení tiskárny se měří v dpi (dots per inch), jedná se o počet bodů, kterými je vytištěna 1“ dlouhá úsečka. Dosahované hodnoty rozlišení jsou od 150 do 4 800 dpi. Dostatečná kvalita pro tisk běžného obrázku je 300 dpi, pro zobrazení na webu 75 ppi. Kvalita tiskárny je též dána technologií tisku - hladkostí křivek, ostrostí, jasností, věrností barev... (např. uvažujme jehličkovou a laserovou tiskárnu s dpi = 300, tisk z jehličkové bude působit podstatně hůře);

Barevnost tisku - u jednobarevných se udává počet stupňů šedi, u barevných počet barev tištěného dokumentu (několik tisíc u inkoustových, 16 mil. u sublimačních);

Provozní náklady - cena tiskárny, barviva, papíru (nejlevnější u jehličkových); Formát tiskového média - obvykle formát A4, řidčeji A3; 10 x 15 cm apod. pro

fototiskárny; pro větší formáty (až A0) se používají tzv. plotry; možnost tisknout na skládaný papír, folie, samolepící štítky, textil...;

Hluk - největší u jehličkových rychlotiskáren; Velikost operační paměti - tištěná data se postupně přesunují z počítače do operační

paměti tiskárny - tam musí čekat na vytištění, pak se přesunou další atd. - zpomalení práce PC. Velikost paměti - jehličkové - až 128 KB, inkoustové - až 2 MB, laserové až 40 MB, tiskárny pro tisk grafiky až 256 MB;

Jazyk pro komunikaci tiskárny s PC - speciální programovací jazyky pro popis tiskové strany (PDL - Page Description Language). Pomocí nich výrobci definují přesné tvary znaků, řádků, bodů, barevnost… Emulace (napodobení) - režim tisku, při kterém tiskárna napodobuje (emuluje) jazyk tiskárny jiného výrobce.

Připojení tiskárny k PC – dříve pomocí paralelního portu (pomalé), dnes obvykle USB, WiFi (bezdrátově), řidčeji SCSI.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

63

Typy papíru pro tiskárny Víceúčelový - běžný (kopírovací) (80 g/m2 ) (A4 asi 0,4 Kč); Inkoustový - speciální povlak umožňuje rychlejší zasychání inkoustu, zabraňuje

splývání barev a kroucení papíru (A4 asi 1,20 Kč); Laserový („premium“) - bělejší, hladší, má větší ostrost a kontrast než kopírovací (A4

asi 0,7 Kč); Fotorealistický („fotopapír“) - silný, lesklý papír do inkoustových tiskáren pro tisk

fotografií (A4 až 35 Kč); Sublimační - lesklý, tlustý papír pro použití v sublimačních tiskárnách (A4 až 50 Kč).

Barevný tisk Potisknutý papír světlo nevyzařuje, ale jen odráží světlo na něj dopadající - nelze tedy

použít aditivní model RGB (viz monitory). U barevného tisku se používá tzv. subtraktivního (odčítacího) skládání barev, který z odráženého světla některé barevné komponenty odstraní. Červené barvivo absorbuje žlutou a modrou a odráží červenou. Modré absorbuje žlutou a červenou, atd. Černý inkoust absorbuje všechny barvy a neodráží žádnou.

Všechny barvy na papíře můžeme získat subtraktivním skládáním tří základních barev: modrozelené (Cyan), purpurové (Magenta) a žluté (Yellow) - tzv. model CMY. Jednotlivé barvy CMY vzniknou smísením dvou základních barev modelu RGB. Kombinace všech tří barev tvoří černou, pokud není zastoupena žádná z nich (čistý papír) dostaneme bílou. Ve skutečnosti inkousty nejsou dokonalé a kombinace CMY vytvoří tmavozelenošedou barvu. To je důvod, proč se model CMY doplňuje o barvu černou (blacK) na model CMYK.

Barevné tiskárny mají zásobníky barev s barvami modelu CMYK a jejich vhodnou kombinací dosahujeme výsledný barevný efekt.

122. Napiš, jaký typ tiskáren je v současnosti nejpoužívanější.

123. Vypočti, kolik bodů bude vytištěno na ploše 1 cm2, má-li tiskárna rozlišení 150 dpi.

124. Jaký typ dokumentu a jakou tiskárnou tištěný je nejlevnější a nejdražší?

125. Nakresli pastelkami princip subtraktivního míšení barev.

Subtraktivní (odčítací) skládání barev

Z bílého světla dopadajícího na barevné plochy se po odrazu některé barvy odečtou. Např. červené barvivo absorbuje žlutou a modrou a odráží červenou…

Y

M C

R G

B

K

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

64

Jehličkové tiskárny U jehličkové tiskárny se k tisku využívá tisková

hlava, která obsahuje sadu pod sebou umístěných jehliček o průměru asi 0,2 až 0,3 mm z velmi kvalitní oceli. V závislosti na počtu jehliček se jehličkové tiskárny rozlišují na:

7 jehličkové - poskytují tisk s velmi nízkou kvalitou a jsou používány pouze ve speciálních případech, jako jsou např. pokladny v prodejně, kde na kvalitu tisku nejsou kladeny téměř žádné nároky;

9 jehličkové - dovolují tisk v tzv. NLQ (Near Letter Quality - blízký dopisní kvalitě) režimu. Tento režim svou kvalitou tisku odpovídá přibližně kvalitě elektrického psacího stroje. Tyto tiskárny jsou vhodné pro tisk dokumentů, na jejichž kvalitě příliš nezáleží;

24 jehličkové - umožňují kvalitnější tzv. LQ (Letter Quality - dopisní kvalita) režim tisku. Oproti 9 jehličkovým tiskárnám poskytují také větší rychlost tisku.

Jednotlivé jehličky jsou připojeny k elektromagnetům, které je při tisku vystřelují proti barvící pásce. Tato barvící páska dopadne v daném bodě na papír, kde vytvoří malý černý bod (barevné jehličkové tiskárny se dnes již nepoužívají).

Obecně platí, že jehličkové tiskárny jsou poměrně hlučná zařízení, nevhodné pro tisk grafických dokumentů a neposkytují příliš velkou rychlost tisku (řádově 100 zn/s; rychlotiskárny až 500 zn/s), rozlišení až 360 dpi. Výhodou jehličkových tiskáren je nízká cena za vytištěnou stránku a možnost tisknout více kopií v průklepu. Tiskne se buď na běžný kancelářský papír nebo na papír s perforací - tzv. traktorový papír. Ten je buď v rolích nebo skládaný. Na okrajích má vodící otvory, pomocí kterých je zaváděn do tiskárny.

Jehličkové tiskárny tisknou v grafickém nebo textovém režimu. V obou případech je výsledek složen z jednotlivých bodů:

Při textovém režimu se do tiskárny posílají jen informace o znacích. Jejich poskládání z jednotlivých bodů si již tiskárna velmi rychle provede sama;

V grafickém režimu se do tiskárny musí posílat informace o každém jednotlivém bodu - tisk je pomalý.

126. Napiš, jaké mají výhody jehličkové tiskárny a kde se dnes používají.

127. Nakresli uspořádání jehliček v hlavě 9 a 24 jehličkové tiskárně.

Princip jehličkové tiskárny

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

65

Laserové tiskárny Laserové tiskárny jsou založeny na elektrostatickém principu. Viz obr.

Při tisku laserové tiskárny jsou nejdříve znaková data zasílaná počítačem převáděna řadičem na videodata. Ta jsou zasílána na vstup polovodičovému laseru. Ten vysílá laserový paprsek, který je vychylován soustavou zrcadel na rotující válec. V místech, kam tento paprsek na válec dopadne, dojde k jeho nabití statickou elektřinou na potenciál řádově 1000 V. Takto se na válci vytváří obraz celé tištěné stránky.

Rotující válec dále prochází kolem kazety s barvícím práškem (tonerem), který je vlivem statické elektřiny přitažen k nabitým místům na povrchu válce. Papír, který vstoupí do tiskárny ze vstupního podavače, je nejdříve nabit statickou elektřinou na potenciál vyšší než jsou nabitá místa na válci (cca 2000 V). V okamžiku, kdy tento papír prochází kolem válce, dojde k přitažení toneru z nabitých míst válce na papír. Toner je při teplotě asi 200 ºC do papíru zažehlen a na závěr je celý papír zbaven elektrostatického náboje a umístěn na výstupní zásobník. Rotující válec po otištění na papír prochází dále kolem sběrače elektrostatického náboje a čističe od toneru.

Rychlost laserové tiskárny se udává v počtu vytištěných stran za minutu (ppm). Před samotným tiskem musí ale tiskárna vypočítat pomocí programu PDL polohu bodů tištěné grafiky (PC vysílá pokyny typu nakresli čáru z bodu X1Y1 do bodu X2Y2) a textu (tiskárna má v paměti určitý počet fontů definovaných matematickými křivkami - musí vypočítat jejich tvar, délku řádků, výšku stránky...) - to může trvat i několik minut. Teprve když má v paměti vytvořen obraz stránky, může tisknout tyto identické stránky výrobcem udávanou rychlostí. Levnější laserové tiskárny neobsahují jazyk popisu stránky, v takovém případě musí PC pozice bodů na stránce počítat - to značně zpomaluje další běžící programy. Pozn: Některé tiskárny firmy OKI používají místo laserového paprsku řady LED diod umístěných po celé délce tiskového válce.

U barevné laserové tiskárny papír prochází čtyřmi selenovými válci - každý z nich ho obarví jedním tonerem základní barvy CMYK.

Laserové tiskárny dosahují vysoké kvality tisku (rozlišení běžně 1200 dpi, max. 4 800 dpi), rychlost může být až 250 stránek za minutu, jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena, vhodné jsou především pro profesionální použití.

128. Vysvětli, proč se přichytí toner na tiskový válec laserové tiskárny a proč se pak přichytí na papír.

129. Jaké papíry se používají v laserové tiskárně?

toner se přichytává díky el. náboji na osvětlených místech na válec a z něj se přenáší

na papír

laserový paprsek se pohybuje podél válce

Princip laserové tiskárny

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

66

Inkoustové tiskárny Tisková hlava inkoustové tiskárny, posouvající se

podél válce s papírem, obsahuje několik set inkoustových trysek, z nichž je na papír vystřikován inkoust. Jedna inkoustová kapička mívá objem menší než 15 pl (pikolitrů)

(špičkové tiskárny používají kapičky 6 pl). Pro vystřikování kapiček inkoustu na papír se používají dvě technologie:

Buble-jet - inkoust je pomocí kapilárních sil nasáván do komůrky. Do rezistoru je přiveden elektrický impuls dlouhý 3 až 5 mikrosekund, který

rozehřeje rezistor na teplotu asi 400°C. Inkoust v okolí rezistoru začne vřít a vznikne bublina inkoustových par. V komůrce vznikne vysoký tlak a ten vypuzuje inkoust z komůrky ven rychlostí 10 m/s. Potom je do komůrky přiveden další inkoust a celý proces se opakuje asi 3000x za vteřinu (3 kHz);

Ink-jet - inkoust se protlačuje tryskami na základě elektricky řízené změny tvaru jednotlivých piezokrystalů. Jakmile přijde ovládací impuls na piezoelektricky ovládanou destičku, vymrští se destička kupředu a katapultuje kapičku na papír.

Pozn.: Piezokrystal - destička vhodně vyříznutá z krystalu určitého materiálu. Následkem deformace destičky vzniká na jejich určitých ploškách napětí (např. u piezoelektrického zapalovače). U ink-jet hlavy se využívá opačného děje - na vhodné plochy piezokrystalu přivedeme napětí a tím dojde k jeho deformaci (prohnutí).

Kanálky tiskové hlavy inkoustové tiskárny jsou napájeny ze zásobníků inkoustu. Používají se obvykle čtyři - pro každou barvu CMYK zvlášť, nebo dva - jeden pro černou a druhý je společný pro CMY. U buble-jet se často spolu se zásobníky barvy mění i tisková hlava.

Inkoustové tiskárny se vyrábějí s rozlišením od 300 do 4 800 dpi s rychlostí tisku 1 až 8 str/min. Jejich výhodou je nízká pořizovací cena, nevýhodou dražší provoz.

130. Napiš, jaké papíry se používají v inkoustové tiskárně.

131. Napiš, jaké typy inkoustových tiskáren se používají.

132. Napiš, proč je provoz inkoustové tiskárny drahý.

tlak plynu vystřikuje inkoust tryskou na

papír

odpor zahřívající

inkoust

zvyšující se tlak plynu

systém kanálků

přivádějících inkoust

Tryska Buble-jet tiskárny

inkoustové zásobníky CMY + K

Tryska Ink-jet tiskárny

Prohýbající se piezokrystal

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

67

Sublimační tiskárny V případě sublimačního tisku je barva napařována na papír za horka z fólie pokryté

barvivem. Na fólii, která je stejně široká jako tisková hlava s mnoha tisíci tepelnými prvky a stejně široká nebo širší než papír, jsou postupně za sebou naneseny barvy CMYK. Při tisku je hlava přitisknuta na folii a ohříváním v určitých místech dochází k sublimaci barvy z folie a jejímu přenosu na papír. Množství přenesené barvy je dáno teplotou ohřevného tělíska. Každá barva se nanáší samostatně - papír tedy prochází tiskárnou čtyřikrát.

Kvalitní sublimační tiskárny mají rozlišení asi 300 dpi - to však může poskytnout větší kvalitu než několikanásobně vyšší rozlišení u ostatních tiskáren. Sublimační tiskárna totiž může pro každý bod namíchat jednu z více než 16 milionů barev, zatímco nejlepší inkoustové tiskárny mají na výběr maximálně několik tisíc odstínů. Termosublimace navíc vytváří na papíru kontinuální, nepřerušovaný, barevný povrch.

Kvalita tisku sublimační tiskárny je velmi vysoká, tisk je ale pomalý a drahý.

Termotiskárny Tepelné jsou vybaveny tiskovou hlavou, která obsahuje sadu miniaturních rezistorů.

Jednotlivé rezistory jsou krátkými proudovými impulsy zahřívány na vyšší teplotu, která způsobí zabarvení speciálního papíru citlivého na teplo.

Tepelné tiskárny poskytují podobnou kvalitu a rychlost tisku jako tiskárny jehličkové. Nevýhodou je nutnost použít speciální termopapír.

Použití především u faxů.

Plotry V oborech, jako je stavebnictví, strojírenství, geodézie, grafika a dalších, je potřeba

tisknout na velké formáty (A0, A1), a to s velkou přesností tisku. V těchto případech se používají plottery.

Jednotlivé plottery používají různé technologie kresby (elektrostatické, inkoustové...), různé způsoby upevnění kreslícího média a provedení (stolní, bubnové). Výkres bývá nakreslen za několik minut.

133. Napiš, co je sublimace.

134. Vysvětli, proč je u sublimační tiskárny konstantní spotřeba barev.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

68

Operační systém (OS)

Je základním programem PC, umožňuje provádět nejběžnější operace a údržbu dat, ovládá počítačový hardware (procesor, paměti a periferní zařízení…). Obsluze počítače umožňuje ovládat počítač a poskytuje služby aplikačním programům. Nejznámějšími OS jsou MS-DOS, MS Windows, Unix, Linux …

OS je uložen na pevném disku (nouzově na disketě, CD, DVD) a zavádí se do počítače automaticky po jeho zapnutí.

Windows XP Zjednodušená modulární struktura Windows XP (2000) je na obrázku.

Uživatelský režim

Uživatelé a programy pracují vždy v uživatelském módu a mají tedy z důvodů bezpečnosti omezený přístup k nižším vrstvám OS. Veškeré akce požadované v uživatelském režimu podléhají rozhodnutí jádra.

Privilegovaný režim

Chráněný režim (bez přímého přístupu aplikací a uživatelů), ve kterém pracují nižší vrstvy OS.

Aplikace

Aplikace - obsáhlé soubory počítačových programů plnících daný účel (např CAD, Corel, Doom...). Program - plní méně obsáhlé úkoly (Kalkulačka, Poznámkový blok ...), aplikace často obsahují řadu programů pro plnění různých funkcí.

Aplikační programové rozhraní (Win32)

Rozsáhlá skupina funkcí používaných aplikacemi k žádostem o služby poskytované nízkoúrovňovými vrstvami OS, pracujícími v privilegovaném režimu. API je universální a dokáže spolupracovat s různým HW i SW. Provádí obvykle úlohy správy a údržby (správa souborů, zobrazování informací, zpráv, oken…), umožňuje komunikaci uživatele s OS. Funkce API jsou obvykle uloženy v dynamicky připojitelných knihovnách (DLL – viz následující), které jsou dodávány spolu s OS. Uživatelská aplikace volá tyto funkce, které obslouží její požadavek a dále ho předají jádru nebo ovladači zařízení.

NTDLL.DLL

Soubor, skrze který jedině mohou procesy běžící v uživatelském módu (aplikace, API) volat systém pracující v privilegovaném režimu (jádro, ovladače…). Tím se vylučuje možnost nepovolené modifikace systémových knihoven, programů atd., a tedy zhroucení OS.

Registry

Jádro OS(kernel,

NTOSKRNL.EXE)

Ovladače(DeviceDrivers,*.SYS)

Grafickýsystém(GDI,

GraphicsDevice

Interface)

Souborovésystémy

(IFS,Installable

FileSystems)

Uživatelský režim (User Mode)

Aplikace

NTDLL.DLL

Aplikační programové rozhraní(API, Aplikacion programing interface)

Hardware Abstraction Layer (HALL.DLL)

Privilegovaný režim (Kernel Mode)

Hardware STROJOVÝ KÓDMIKROPROGRAMY

ELEKTRONICKÉ OBVODY

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

69

Jádro (Kernel)

Zajišťuje základní (nejnižší) funkce OS - např. operace I/O (vstup/výstup), operace s pamětí (především její přidělování), přidělování výpočetního času mikroprocesoru, zajišťuje bezpečnost, Plug and Play, spravuje okna, spouští procesy... Jádro pak spolupracuje s dalšími vrstvami a moduly, které mohou přímo komunikovat s uživatelem. Při spuštění aplikace uživatelem nahrává Kernel do operační paměti soubory .EXE a knihovny .DLL spouštěné aplikace.

Jádro má k dispozici základní knihovny (Kernel32.dll pro API, User32.dll – práce s okny, GDI.dll pro grafiku…)

Pozn.: Knihovna - v programování jde o skupinu více méně universálních funkcí a podprogramů, které jsou spouštěnou aplikací načteny do operační paměti a potom volány a používány hlavním programem. (Použití pro různé činnosti - grafické ovládání obrazovky, pro práci s databází, s editory...). V aplikacích jde o uspořádané sady prvků (např. knihovny symbolů, součástek, právních předpisů ...) pro užití uživatelem.

Ovladače

Ovladač zařízení je program umožňující určitému HW zařízení (síťová karta, tiskárna…) komunikovat s operačním systémem. U zařízení kompatibilního hardweru (HCL - Hardware compatibility list) je ovladač obvykle součástí systému. Ovladače se načítají automaticky se spuštěním počítače. Obvykle jde o soubory typu .SYS.

Grafický systém

Jde o API určené pro grafické operace. Spravuje informace zobrazené na obrazovce, graficky podporuje tiskárny. Vykresluje základní grafické útvary, manipuluje s bitmapovými obrázky a komunikuje s hardwarově závislými grafickými ovladači...

Souborové systémy

Ovladače, které převádějí požadavky jádra na práci se soubory přímo na fyzické čtení/zápis z diskového ovladače. Pomocí nich vytváříme formát dat na disku (FAT32 – FASTFAT.SYS, NTFS – NTFS.SYS, CDFS.SYS – přístup CD-ROM). Umožňují též instalaci filtrů – antivirů.

Registry

Registry jsou centrální informační databází o konfiguraci počítače (uživatelé, nainstalovaný HW a SW… (Registry budou probírány v samostatné kapitole.)

Rozhraní HAL

Odděluje OS do HW počítače. Je používáno z důvodu snadné přenositelnosti OS na různé typy HW. Komunikuje jako jediná vrstva přímo s HW.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

70

Složky Windows Instalační program vytváří při instalaci systému Windows XP na místním pevném disku následující složky: Documents and Settings – obsahuje informace o účtech všech uživatelů, kteří mají přístup k počítači. Každý uživatelský účet má podsložku s názvem odpovídajícím uživatelskému jménu daného uživatele. Mezi složky nacházející se v každé složce uživatelského účtu patří Dokumenty, Plocha a Nabídka Start; Program Files – do ní se přednostně instalují aplikace (Office, Internet Explorer…) Windows nebo WINNT – v ní je nainstalován celý operační systém.

135. Napiš, z jakých částí se skládají Windows.

136. Napiš, co je ovladač.

137. Napiš, proč se používá u OS systém user a kernel mode.

138. Vypiš obsah Program Files ve svém PC.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

71

Registry Windows XP (2000) Registry jsou centrální informační databází Win XP s údaji o konfiguraci počítače –

registr obsahuje informace, které systém při běhu neustále aktualizuje. Mezi tyto informace patří:

Profily jednotlivých uživatelů; Programy nainstalované v počítači a typy dokumentů, které je možné na těchto

programech spouštět a vytvořit; Nastavení vlastností složek a programových ikon; Údaje o hardware nainstalovaném v počítači; Používané porty.

Výhody použití Registrů (dle Microsoftu): Systém s Registry spotřebuje méně paměti a má lepší podporu vyrovnávací paměti - je

rychlejší; Při nekorektním ukončení systému se spustí Kontrola Registrů, která opraví případné

chyby; Kontrola Registrů se spouští automaticky – hledá a opravuje chyby, zálohuje registry

(obnova), odstraňuje nepoužívaná místa v registrech (po špatně odinstalovaných aplikacích);

Při havárii je možno jednoduše obnovit konfigurační informace, neboť Registry jsou jediný zdroj pro detekci a konfiguraci HW;

Uživatel PC Registry konfiguruje např. Ovládacími panely – to omezuje vznik chyb oproti přímé editaci Registrů;

Lze nastavovat a zjišťovat konfigurační údaje na vzdálených PC zapojených v síti; Na serveru lze uchovávat nastavení Pracovních ploch a jiných údajů jednotlivých

uživatelů – lze jim poskytnout jejich prostředí, ať se přihlásí z kteréhokoliv PC v síti.

Nevýhody použití Registrů: Nepřehlednost (tedy bordel (s prominutím!)); Selhávající čistící mechanismy registrů – s přibývajícím časem přibývají na velikosti

(kynou).

Klíče (HKEY_) Registrů

Registry jsou organizovány hierarchicky jako strom a obsahují „klíče“ a ty mohou obsahovat „podklíče“s dalšími „podklíči“ (adresáře s podadresáři), u každého klíče (podklíče) může být uveden údaj (hodnota).

Na obr. jsou zobrazeny tři kořenové klíče, přičemž HKEY_Klíč1 má čtyři podklíče, některé s hodnotami. Jméno každého kořenového klíče začíná textem „HKEY_..“(Handle - ovládací) Pozn.:Např. ve větvi Registrů

HKEY_CURRENT_USER\Control Panel\Desktop je uložen klíč pod názvem ConvertedWallpaper (tapeta) s údajem, který obrázek má být použit jako tapeta plochy – např. „D:\Lekniny.jpg“. Pracovní plocha se při startu Windows nakonfiguruje dle údaje Registru – zobrazí se na ní Lekniny.jpg (viz obr.). Nebo vypnutí Caps Lock klávesy: v klíči HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\KeyBoard Layout a v něm vytvořit novou binární hodnotu ScanCodeMap s hodnotou:00 00 00 00 00 00 00 00 02 00 00 00 00 00 3A 00 00 00 00 00.

HKEY_Klíč1 KlíčA hodnota KlíčB hodnota KlíčC KlíčD hodnota HKEY_Klíč2 HKEY_Klíč3

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

72

Obdobně se zapisuje do Registrů např. změna nastavení Pracovní plochy, nabídka Start, zobrazení/nezobrazení disků, asociace souborů...

Win XP umožňují spouštění programů napsaných pro předešlé OS – DOS a Win 3.x – tyto aplikace však neumí s registry pracovat. Proto ve Win XP přetrvávají předchůdci dnešních registrů:

Soubory Config.nt (sys) a Autoexec.nt (bat), které konfigurují tyto starší programy; Soubory *.ini určených pro definici parametrů Win 3.x.

Jak používají Windows Registr Během svého

startu ukládá a kontroluje systém v Registrech většinu konfiguračních údajů.

Organizace Registrů Pod každým z pěti hlavních klíčů

(Hkey_...) Registrů mohou být uloženy údaje a jsou další podklíče.

Hkey_Classes_Root (zdrojové třídy) Popisuje nastavení jednotlivých programů, základní informace o operacích OLE, P&P, drag&drop (táhni a pusť) a zástupcích Win (jsou uloženy jako OLE objekty). V základní části najdeme klíče, které jsou pojmenovány jako přípony (viz obr.). Výchozí (default) řetězcovou hodnotou je název klíče, který v druhé části této sekce obsahuje informace o programu, kterým se soubory s touto příponou otevírají. Tyto informace se standardně nastavují v Průzkumníkovi, zvolíme-li ↓Zobrazit, ↓Možnosti složky, ↓Typy souborů;

Řízení zavádění Údaje o kon-

figuraci a profilech

Ovladače zařízení

Kernel Windows

Administrativní nástroje (např.

Ovl. panely)

Detekce HW Instalace (SETUP)

Údaje o verzi a konfiguraci

Hardwarová data

Údaje o konfiguraci

Údaje o použití HW prostředků

Parametry zavedení

Registry Windows

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

73

Hkey_Current_User (aktuální uživatel) Klíč odkazuje na sekci klíče Hkey_Users, kde jsou uložena nastavení pro jednotlivé uživatele. Obsah Hkey_Current_User pak platí pro právě přihlášeného uživatele;

Sekce Hkey_Local_Machine (lokální počítač) Zde jsou uložena data o instalovaném HW, ovladačích, nastavení pro SW aplikace atd. Obsah této sekce je nezávislý na přihlášeném uživateli. Nejdůležitějšími podklíči jsou:

o Hardware – informacce o HW profilech o Sam – povolení anonymního uživatelského účtu; o Security – data o síťovém zabezpečení; o Software – zde se registrují všechny instalované aplikace (včetně Windows); o System – data důležitá pro start a správný chod systému;

Hkey_Users (uživatelé) Obsahuje údaje o všech uživatelích, kteří se mohou přihlásit k počítači. Klíč obsahuje jeden podklíč pro každého uživatele, který se k počítači přihlašuje, včetně tzv. Default varianty, která se používá při prvním přihlášení nového uživatele;

Hkey_Current_Config (aktuální konfigurace) Obsahuje data o aktuální konfiguraci (hardwarovém profilu), ve které se počítač nachází (často u notebooků - např. jiný modem doma a v zaměstnání...).

Pozn.: OLE (Object Linking and Embedding – propojování a ukládání objektů) - umožňuje obousměrnou provázanost dokumentu ve více aplikacích - např. tabulka v Excelu vložená do dokumentu Wordu má vytvořenou vazbu, když na ní ↓↓, tak se v okně Wordu se objeví nástroje k její editaci v Excelu. Tato technologie dnes umožňuje spolupráci všech SW komponent (např. dokument HTML + Java applet). Pokračováním OLE je COM (komponentní objektový model) - jde o SW komponenty, ze kterých lze skládat aplikace.

139. Napiš, k čemu jsou Registry ve Windows.

140. Napiš, co je Klíč v Registrech a popiš jejich organizaci.

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

74

Manipulace s Registry Nejjednodušší a také nejbezpečnější metodou ovlivnění Registrů je prostřednictvím

Ovládacích panelů (přidání/ubrání HW a SW, uživatelů a hesel, nastavení klávesnice, napájení…).

Ruční editace Registrů Ruční editaci Registrů použijeme např. k odinstalování zbytků záznamů po špatně

odinstalovaných programech, k donastavení Windows… !!!Chybou při editaci Registru lze způsobit nestabilitu, případně úplnou nepoužitelnost systému!!!

Přístup do Registrů

Přístup do Registrů je možný: ↓Start ↓Spustit →RegEdit (RegEdit.exe). V levé části okna se objeví stromová struktura hlavních klíčů, které lze ↓ otevřít. V pravé části jsou uložené údaje – každý má jeden řádek.

RegEdit nemá funkci UNDO (vrácení kroku), je proto vhodné před editací Registrů nebo před spuštěním rizikových programů vytvořit jejich kopii (zálohu), aby bylo možné nahradit Registry pokažené.

Zálohování a obnovení Registrů:

Win 98

Registry se zálohují automaticky při každém spuštění do souboru Disk:\Windows\Sysbckup\RB0##.cab, kde ## je číslo zálohy - standardně se ukládá pět záloh. Ručně lze Registry zálohovat např. po spuštění Editoru registru ↓Registr ↓Exportovat soubor registru →určit kam. Obnovení je možné buď ↓Registr →Obnovit, nebo v MS DOS (nelze-li nastartovat Win) zadáním do příkazového řádku SCANREG/RESTORE a vybereme vhodnou zálohu RB0##.cab.

Win 2000

Po restartu po zobrazení výzvy k výběru systému stisknout klávesu F8 a →Poslední známá funkční konfigurace a ENTER.

Win XP

XPéčka používají nástroj Obnovení systému, který umožňuje obnovit stav PC před výskytem potíží. Nástroj pravidelně, dále při některých rizikových událostech (instalace nepodepsaného ovladače, aktualizace…), či při ručním zadání vytváří kopie registrů a některých systémových souborů. Ruční vytvoření bodu obnovení: ↓Programy > Příslušenství > Systémové nástroje > Obnovení systému atd. Obnovení systému pomocí bodu obnovení: ↓Nápověda a odborná pomoc a v Centru pro

Učební texty pro předmět Informační a komunikační technologie, 1. roč.

©Jelínek, VOŠ a SPŠE F. Křižíka Určeno jen pro potřeby studentů, které učím. Prosím o sdělení případných chyb.

75

nápovědu a odbornou pomoc v položce Vyberte úkol, vybereme Obnovení systému. Na kartě Vítá vás nástroj Obnovení systému, vybereme Obnovit předchozí stav počítače a pak ↓Další. Na obrazovce Vyberte bod obnovení, vybereme bod obnovení dle data a ↓Další a dále potvrdíme…

Editace Registrů Typ údaje je určen ikonou a je buď

textový (ukládání řetězců (přípana .sz)), binární (údaje jsou zobrazovány jako řada po sobě jdoucích dvojic čísel v šestnáctkové soustavě), nebo dword (dvojslovo - osmimístné šestnáctkové číslo (může nabývat max. délku 32 bitů).

V registru hledáme pro jeho rozsáhlost podklíče a údaje pomocí ↓Úpravy, ↓Hledat →příslušný název.

Odebrání položky z Registrů: označit, ↓Úpravy a ↓Odstranit, nebo ozn. a Del.

Přidání položky: ↓Úpravy, ↓Nová a zvolíme text, binární, DWORD a zadáme novou položku.

141. Napiš, co víš o zálohování Registrů.

142. Napiš, jakým způsobem lze zasahovat do Registrů.