univerzita palackÉho v olomouci filozofickÁ fakulta · 2010. 2. 28. · 3.2.2.2 skloňování...
TRANSCRIPT
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Katedra bohemistiky
RENATA HABALOVÁ
Česká filologie – Anglická filologie
3. ročník bakalářského studia
REGIONÁLNĚ PŘÍZNAKOVÉ PRVKY V MLUVĚ
MLADÉ GENERACE V CHRUDIMI
Regionally Marked Elements in the Speech of the Young Generation
in Chrudim
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: doc. PhDr. Josef Jodas
Olomouc 2008
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala sama,
pouze s pomocí literatury, která je uvedena níže.
V Olomouci dne 29. března 2008 Renata Habalová
3
Děkuji doc. PhDr. Josefu Jodasovi za odborné vedení diplomové práce a
školám, na kterých mi bylo umožněno provést dotazníkový průzkum – Gymnáziu
Josefa Ressela v Chrudimi, Obchodní akademii v Chrudimi a Střední škole
zemědělské v Chrudimi.
4
Obsah
1. ÚVOD ........................................................................................................ 6
1.1 Předmět a cíl práce......................................................................................................................... 6
1.2 Dosavadní výzkumy a odborná literatura.................................................................................... 7
1.3 Charakteristika zkoumané oblasti................................................................................................ 8
2. METODY ZKOUMÁNÍ ............................................................................... 8
2.1 Dotazník .......................................................................................................................................... 9
2.2 Údaje o respondentech................................................................................................................... 9
3. SOUBOR CHARAKTERISTICKÝCH SEVEROVÝCHODOČESKÝCH JAZYKOVÝCH ZNAKŮ MĚSTA CHRUDIM A BLÍZKÉHO OKOLÍ ............ 13
3.1 Hláskosloví .................................................................................................................................... 13 3.1.1 Neslabičné u ........................................................................................................................... 13 3.1.2 Diftongizace ý (í) > ej po ostrých sykavkách......................................................................... 14 3.1.3 Progresivní asimilace h > ch .................................................................................................. 16 3.1.4 Disimilační změna nn, nň > dn, dň ........................................................................................ 17 3.1.5 Disimilace g (< k) > h ............................................................................................................ 18 3.1.6 Depalatalizace po t, d, n ......................................................................................................... 18 3.1.7 Zánik j na počátku slova před i............................................................................................... 19 3.1.8 Nepravidelné hláskové změny................................................................................................ 20 3.1.9 Vyrovnávání alternující souhlásky slovního základu ............................................................. 20 3.1.10 Změny kvantity samohlásek ................................................................................................. 21
3.1.10.1 Krácení vokálů.............................................................................................................. 21 3.1.10.2 Dloužení........................................................................................................................ 23
3.2 Tvarosloví ..................................................................................................................................... 25 3.2.1 Substantiva ............................................................................................................................. 25
3.2.1.1 Koncovka –ej v 7. pádě sg. feminin měkkého zakončení .............................................. 25 3.2.1.2 Koncovka –oj v 3. a 6. pádě sg. životných maskulin...................................................... 26 3.2.1.3 Instrumentál sg. maskulin vzoru předseda zakončený na –em........................................ 28 3.2.1.4 Nominativ – akuzativ u životných maskulin................................................................... 28 3.2.1.5 Genitiv vzoru stavení..................................................................................................... 29 3.2.1.6 Kolísání mezi mužským a ženským rodem..................................................................... 30 3.2.1.7 Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním .............................................................. 31 3.2.1.8 Dativ plurálu u rodinných jmen zakončený na –om ....................................................... 32 3.2.1.9 Genitiv specifických zeměpisných jmen ženského rodu ................................................ 33 3.2.1.10 Další vybraná zeměpisná jména.................................................................................... 34
3.2.2 Adjektiva ................................................................................................................................ 35 3.2.2.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě adjektiv ......................................................................... 35 3.2.2.2 Skloňování přivlastňovacích adjektiv ............................................................................. 35
3.2.3 Pronomina .............................................................................................................................. 38 3.2.3.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě ukazovacího zájmena ta ............................................... 38 3.2.3.2 Vyrovnávání pádových tvarů zájmena ten...................................................................... 38 3.2.3.3 Dativ osobního zájmena já v nedůrazovém postavení.................................................... 39 3.2.3.4 Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj ............................................................................ 40
3.2.4 Slovesa ................................................................................................................................... 41 3.2.4.1 Tvary slovesa být ............................................................................................................ 41 3.2.4.2 Dublety ve 3. os. sg. indikativu prézentu vzorů dělá, maže............................................ 42
5
3.2.4.3 3. os. pl. indikativu prézentu........................................................................................... 43 3.2.4.4 Infinitivy typu chtít, chtět ............................................................................................... 45 3.2.4.5 Kategorie výsledného stavu ............................................................................................ 46
3.2.5 Adverbia ................................................................................................................................. 47 3.2.5.1 Komparativ adverbií ....................................................................................................... 47
3.3 Lexikum ........................................................................................................................................ 47 3.3.1 Dudlík..................................................................................................................................... 47 3.3.2 Hadr a hadřík .......................................................................................................................... 48 3.3.3 Chlapec................................................................................................................................... 48 3.3.4 Jitrocel .................................................................................................................................... 49 3.3.5 Klíště ...................................................................................................................................... 49 3.3.6 Kotník..................................................................................................................................... 50 3.3.7 Kouř........................................................................................................................................ 51 3.3.8 Krůta....................................................................................................................................... 51 3.3.9 Pažitka .................................................................................................................................... 52 3.3.10 Plody lopuchu....................................................................................................................... 52 3.3.11 Silný déšť ............................................................................................................................. 52 3.3.12 Skrojek chleba ...................................................................................................................... 53 3.3.13 Slunéčko sedmitečné ............................................................................................................ 54 3.3.14 Smetánka lékařská ................................................................................................................ 54 3.3.15 Škvor .................................................................................................................................... 55 3.3.16 Švestka ................................................................................................................................. 56 3.3.17 Tůň ....................................................................................................................................... 56 3.3.18 Zatáčka ................................................................................................................................. 57 3.3.19 Lhát....................................................................................................................................... 57 3.3.20 Koulovat se........................................................................................................................... 58 3.3.21 Obléknout se......................................................................................................................... 58 3.3.22 Rozsvítit ............................................................................................................................... 59 3.3.23 Tahat za vlasy....................................................................................................................... 59 3.3.24 Nahoře x navrchu ................................................................................................................. 60 3.3.25 Stranou/ na stranu x bokem/ na bok ..................................................................................... 60 3.3.26 Ale x asi................................................................................................................................ 61 3.3.27 Pozdě .................................................................................................................................... 61 3.3.28 V jednu hodinu ..................................................................................................................... 62 3.3.29 Púla....................................................................................................................................... 62
4. ZÁVĚR..................................................................................................... 63
ANOTACE ................................................................................................... 66
5. SEZNAM LITERATURY .......................................................................... 67
6. PŘÍLOHY................................................................................................. 68
6.1 Dotazník ........................................................................................................................................ 68
6
1. Úvod Při běžné komunikaci se v Čechách mísí prvky nářečí, spisovného jazyka a
obecné češtiny. Využívání nářečních prvků je na ústupu a na jejich místo nastupuje
nadnářeční útvar obecná čeština. Nářečí je ve větší míře zachováno u staré generace.
Mladá generace, na kterou je tato práce zaměřena, je více ovlivněna interdialektem.
Některé prvky dialektu jsou však zachovány i u této generace.
V naší práci jsme zkoumali, do jaké míry jsou zachovány prvky
severovýchodočeské nářeční podskupiny v mluvě mladé generace v městě Chrudim a
v blízkém okolí.
1.1 Předmět a cíl práce
Cílem této práce je popsat soubor vybraných jevů hláskoslovných,
tvaroslovných a lexikálních, které jsou charakteristické pro mluvu mladé generace
v Chrudimi a v blízkém okolí.
Chrudim patří po jazykové stránce do severovýchodočeské podskupiny
českých nářečí v užším smyslu. Tato práce je zaměřena pouze na regionálně
příznakové prvky v mluvě mládeže. Nezabýváme se obecně českými prvky mluvy,
protože ty byly dostatečně popsány a charakterizovány v řadě jiných prací, které se
zabývají severovýchodočeskou nářeční podskupinou.1
Chrudim leží poblíž hranice se středočeskou nářeční oblastí a některé
středočeské prvky se objevují i v mluvě na Chrudimsku. Díky nivelizačním
tendencím dochází k ústupu dialektu a šíření interdialektu. Město leží rovněž na
okraji přechodného pásu česko-moravského a řada moravských nářečních prvků
zasahuje okrajově až k Chrudimi.
Vybrané jazykové jevy jsme seřadili podle toho, do jaké jazykové roviny
patří (po řadě hláskosloví, tvarosloví a lexikum), v částech věnovaných tvarosloví a
lexiku jsme jevy řadili podle slovních druhů (substantiva, adjektiva, pronomina,
verba, adverbia).
1 Např. Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976., Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003., Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006.
7
1.2 Dosavadní výzkumy a odborná literatura
Dialektologie jako samostatná vědní disciplína vzniká v polovině 19. století,
prvním souborným dílem o nářečích jsou Základové dialektologie československé
z roku 1864, které napsal A. V. Šembera.2
První práce zabývající se severovýchodočeským nářečím se objevují ve druhé
polovině 19. století – např. článek Josefa Jirečka nazvaný Podřečí východních Čech.3
Z počátku 20. století pocházejí práce Quida Hodury o nářečí na Litomyšlsku4
a Antonína Kotíka o nářečí na Novopacku a Hořicku.5
V 70. letech 20. století je vydána publikace Jaroslava Běliče Nástin české
dialektologie,6 která podrobně popisuje česká nářečí v širším smyslu z jazykově
zeměpisného hlediska. Z této publikace jsme v naší práci vycházeli.
Běžná mluva a nářečí severovýchodočeské podskupiny jsou dále popsány v
pracích Bohumíra Dejmka Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče,
která byla vydána v Hradci Králové roku 1976, a Mluva nejstarší generace Hradce
Králové, vydaná v Hradci Králové roku 1981. V 70. letech vychází také studie
Slavomíra Utěšeného a Jaroslava Voráče Základní izoglosy severovýchodočeské
nářeční oblasti.7
Nejnovějším dílem, které se zabývá nářeční situací v České republice,
je Český jazykový atlas,8 ze kterého jsme v naší práci rovněž vycházeli. Přímo
Chrudim do něho zahrnuta nebyla, ale výzkum byl prováděn v šesti obcích bývalého
okresu Chrudim (Lukavice, Jenišovice, Horní Bradlo, Studnice, Otradov a Běstvina).
Poslední jmenovaná obec však svou polohou spadá už do středočeské nářeční oblasti.
V roce 2001 vychází práce Luďka Bachmanna, která popisuje stav nářečí na
Vysokomýtsku na počátku druhé poloviny 20. stol.9
Současnému stavu nářečí v severovýchodních Čechách jsou věnovány
diplomové práce o běžné mluvě a nářečí v Novém Městě nad Metují (Barbora
2 Cuřín, F. a kol.: Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha 1964, s. 158. 3 Např. Jireček, J.: Podřečí východních Čech. ČČM 37, 1863. 4 Hodura, Q.: Nářečí litomyšlské. Litomyšl 1904. 5 Kotík, A.: Řeč lidu na Novopacku a Hořicku. Nová Paka 1912. 6 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972. 7 Utěšený, S. – Voráč, J.: Základní izoglosy severovýchodočeské nářeční oblasti. SaS 34, 1973, s. 138 – 144. 8 Český jazykový atlas 1 – 5. Praha 1992 – 2005. 9 Bachmann, L.: Nářečí na Vysokomýtsku. Praha 2001.
8
Hofmanová),10 v Roztokách u Jilemnice (Magdalena Čermáková)11 a v městě
Hlinsko v Čechách (Kateřina Janáčková).12
1.3 Charakteristika zkoumané oblasti
Chrudim je město střední velikosti, které má zhruba 23 000 obyvatel a leží ve
východních Čechách ve výšce 243 – 300 m. n. m. Do konce roku 2002 byla Chrudim
okresním městem, po zrušení okresů se stala součástí Pardubického kraje. Město se
rozkládá na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny, 110 km východně od Prahy a
10 km jižně od krajského města Pardubice.13
Území města bylo podle archeologických výzkumů osídleno už před šesti až
sedmi tisíci lety. Od pátého století před naším letopočtem se zde usazovali Keltové,
od sedmého století našeho letopočtu Slované. První písemná zmínka o Chrudimi se
vztahuje k roku 1055. V tomto roce zde podle Kosmovy kroniky zemřel český kníže
Břetislav I. Roku 1307 se Chrudim stala královským věnným městem. Roku 1871
sem byla zavedena železnice a začala se rozvíjet průmyslová výroba.14 Centrem
kraje se však staly Pardubice, které se rozvíjely rychleji díky své výhodné poloze na
hlavní železniční trati do Prahy.
2. Metody zkoumání Existují dvě základní metody zkoumání nářečí. První z nich je metoda
přímého výzkumu v terénu, při níž dialektolog získává nahrávky mluvy. Tato metoda
je sice spolehlivá, ale časově poměrně náročná a získaný materiál je rozdílný. Tento
postup je vhodný spíše pro zkoumání menších nářečních jednotek.15
Druhou metodou je metoda dotazníková, která se používá pro výzkum ve
větších oblastech a ve městech. Tuto metodu jsme zvolili i my. Oproti přímému
výzkumu vyžaduje méně času a získaný materiál je ucelenější a snáze porovnatelný.
10 Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006. 11 Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003. 12 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007. 13 www.chrudim-city.cz 14 www.chrudim-city.cz 15 Cuřín, F. a kol.: Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha 1964, s. 165 – 166.
9
Výsledky dotazníku mohou být ovlivněny tím, jak byl dotazník sestaven a jak
spolehlivě byl vyplněn. Jako rodilá mluvčí jsem při sestavování dotazníku využila
kromě poznatků z dosavadních výzkumů mluvy v severovýchodočeské nářeční
oblasti i své vlastní zkušenosti. Náš dotazník byl vyplněn středoškolskými studenty.
2.1 Dotazník
V hlavičce dotazníku studenti vyplňovali základní socio-demografické údaje
– školu a třídu, rok a místo narození, bydliště, místa delších pobytů od narození do
nynějška a údaje o rodičích. Za tyto údaje bylo umístěno upozornění, aby studenti
vyplnili dotazník tak, jak mluví doma nebo se svými kamarády.
Dotazník se skládal ze sedmi částí, které se lišily způsobem odpovědí.
V prvním oddílu respondenti podtrhávali výraz, který nejvíce používají. Pokud
respondent používal více výrazů, bylo možno uvést i více odpovědí, popřípadě
připsat používaný výraz, který zde chyběl.
V částech dvě, čtyři a šest byly použity tabulky, do kterých respondenti
doplňovali, zda dané výrazy znají (tzn. znají, ale nepoužívají), neznají či používají,
popřípadě jak často je používají.
Ve třetí části studenti doplňovali slova či slovní tvary do vět tak, jak mluví
doma. Slova byla naznačena několika počátečními písmeny nebo uvedena ve větě
v závorce.
V pátém oddílu respondenti podtrhávali ve větách varianty slov, které
používají. Vybírali ze dvou nebo ze čtyř možností. Pokud používali více variant,
mohli zvolit více odpovědí.
V sedmé části byly uvedeny spisovné názvy dvou přírodních reálií a studenti
měli doplnit výraz, který používají v běžné komunikaci.
2.2 Údaje o respondentech
Na dotazník odpovědělo celkem 209 respondentů, které jsme rozdělili do tří
skupin. První skupinu tvoří respondenti z Chrudimě a blízkého okolí (tzn. z obcí
bývalého okresu Chrudim, které leží do 20 km od města Chrudim). Druhá skupina se
skládá z respondentů, kteří pocházejí z obcí bývalého okresu Chrudim ležících více
než 20 km od Chrudimě a z obcí ležících v jiných částech sv. Čech. Třetí skupinu
tvoří respondenti, kteří se narodili v zahraničí nebo jejichž rodiče jsou cizinci.
10
Naše práce se zabývá Chrudimí a blízkým okolím, a proto jsme se zaměřili
pouze na první skupinu, která se skládá ze 146 respondentů. Údaje z Chrudimě a
z blízkých obcí se poněkud liší, proto tuto skupinu rozdělujeme na dvě části – CR
(Chrudim) a O (okolí). Později se budeme odvolávat pouze na tuto skupinu
respondentů. Ze 146 respondentů jich 63 pochází z Chrudimě a 83 z okolních obcí.
Bydliště Počet Procent [%] Chrudim 63 43,15 Slatiňany 10 6,85 Bítovany 5 3,42
Luže 5 3,42 Třemošnice 5 3,42
Heřmanův Městec 4 2,74 Topol 4 2,74
Hrochův Týnec 3 2,05 Chrast 3 2,05
Nasavrky 2 1,37 Křižanovice 2 1,37
Orel 2 1,37 Prosetín 2 1,37 Skuteč 2 1,37
Trhová Kamenice 2 1,37 Zaječice 2 1,37 Bojanov 1 0,68
Bor u Chroustovic 1 0,68 Čankovice 1 0,68 Hodonín 1 0,68
Chacholice 1 0,68 Chotěnice 1 0,68
Klešice 1 0,68 Kočí 1 0,68
Kostelec u Heřmanova Městce 1 0,68 Kozojedy 1 0,68 Kraskov 1 0,68 Kunčí 1 0,68
Lhota u Chroustovic 1 0,68 Martinice 1 0,68
Nasavrky (Paseky) 1 0,68 Podlažice 1 0,68
Prachovice 1 0,68 Přestavlky 1 0,68
Rabštejnská Lhota 1 0,68 Ronov nad Doubravou 1 0,68
Rosice 1 0,68 Řestoky 1 0,68
Smrkový Týnec 1 0,68 Tuněchody 1 0,68 Včelákov 1 0,68
11
Vejvanovice 1 0,68 Vížky 1 0,68 Vlčnov 1 0,68 Vrcha 1 0,68 Žďárec 1 0,68 celkem 146 100,00
Respondenti dále vyplňovali místa delších pobytů. Téměř 70 % (69,18 %)
z nich tyto údaje neuvedlo. 11,64 % respondentů žilo mimo námi vymezenou oblast.
Ostatní (19,18 %) uvedli, že pobývali či stále pobývají v Chrudimi nebo jejím
blízkém okolí.
Výzkum je zaměřen na mladou generaci a byl prováděn na středních školách.
Rok narození respondentů se pohybuje v rozmezí let 1987 až 1992, většina
z dotazovaných se narodila mezi lety 1989 až 1991. Osm respondentů rok svého
narození neuvedlo.
Rok narození Počet Procent [%]
1990 49 33,56 1991 39 26,71 1989 25 17,12 1988 13 8,90 1992 11 7,53
neuvedeno 8 5,48 1987 1 0,68
celkem 146 100,00
Dále jsme se zajímali o rodiče respondentů. Údaje o pobytech rodičů
v jiných obcích nevyplnilo téměř 50 % respondentů (48,63%). V 40,41 % případů žil
alespoň jeden z rodičů mimo námi vymezenou oblast. V ostatních případech (11,96
%) rodiče respondentů pobývali nebo stále pobývají v Chrudimi nebo jejím blízkém
okolí.
Delší pobyty rodičů mimo námi vymezenou oblast (ve většině případů šlo o
delší pobyty mimo námi zkoumanou oblast v mládí) mluvu respondentů nijak
výrazně neovlivnily. Většina respondentů žije v Chrudimi nebo jejím okolí od
narození. Jak již bylo zmíněno výše, pouze 11,64 % dotazovaných žilo mimo námi
vymezenou oblast. Tato skupina respondentů se svou mluvou přizpůsobila svému
okolí.
Respondenti pocházejí ze tří různých typů středních škol – gymnázium,
obchodní akademie a střední zemědělská škola. Nepovažujeme za nutné dělit
12
výsledky dotazníku podle škol, protože podle kontrolního srovnání některých
charakteristických nářečních prvků se výsledky příliš nelišily.
13
3. Soubor charakteristických severovýchodočeských jazykových znaků města Chrudim a blízkého okolí
3.1 Hláskosloví
3.1.1 Neslabičné u
Výslovnost neslabičného u je jev typický pro severovýchodočeskou nářeční
podskupinu. Bělič uvádí, že se neslabičné u objevuje od severu Čech až do severní a
východní části mladoboleslavského okresu, téměř po celém Jičínsku,
Královéhradecku, za Pardubice a Chrudim.16
Tento jev u mladé generace pomalu ustupuje a uplatňuje se spíše u
konkrétních frekventovaných slov typu zrouna, prauda, rouně, zauřít.
Studenti měli vyplnit v tabulce, zda daný jev znají, neznají či používají. Byla
vybrána čtyři slova, která se v běžné mluvě často používají a u kterých je velká
pravděpodobnost, že se ve výslovnosti objeví neslabičné u.
V prvních třech případech jsme zkoumali frekvenci slov, v nichž se
neslabičné u objevuje uprostřed slova. Do dotazníku jsme zařadili výrazy zrouna,
zauřít a děuče. Většina respondentů tento jev zná, ale používá ho pouze menší část z
nich. S neslabičným u jsme se nejvíce setkali u slova zrouna – použilo ho téměř 20
% respondentů.
Znám Neznám Používám Neuvedeno ZROUNA
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 43 68,25 9 14,29 11 17,46 0 0,00 O 50 60,24 14 16,87 16 19,28 3 3,61
celkem 93 63,70 23 15,75 27 18,49 3 2,05
Znám Neznám Používám Neuvedeno ZAUŘÍT
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 35 55,56 19 30,16 8 12,70 1 1,59 O 41 49,40 28 33,73 13 15,66 1 1,20
celkem 76 52,05 47 32,19 21 14,38 2 1,37
16 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 24 – 25.
14
Znám Neznám Používám Neuvedeno DĚUČE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 49 77,78 8 12,70 6 9,52 0 0,00 O 69 83,13 8 9,64 4 4,82 2 2,41
celkem 118 80,82 16 10,96 10 6,85 2 1,37
V posledním případě jsme se zabývali neslabičným u na konci slova u slova
dříu. Velká většina respondentů (téměř 80 %) uvedla, že jev nezná. Ačkoli
neslabičné u uprostřed slova zůstává zachováno alespoň v povědomí respondentů,
neslabičné u na konci slova už takřka vymizelo. Používají ho pouze dva respondenti,
což znamená 1,37 % z celkového počtu dotazovaných, a zná ho pouze malá část
respondentů (18,49 %).
Znám Neznám Používám Neuvedeno DŘÍU
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 12 19,05 49 77,78 2 3,17 0 0,00 O 15 18,07 66 79,52 0 0,00 2 2,41
celkem 27 18,49 115 78,77 2 1,37 2 1,37
3.1.2 Diftongizace ý (í) > ej po ostrých sykavkách
Diftongizace ý (í) po ostrých sykavkách se uplatňuje především ve středních a
sv. Čechách a podle Běliče je zde ve slovních základech v podstatě vždy ej.17
Abychom zjistili frekvenci slov s ej po ostrých sykavkách (c, z, s) v základu
slova, zařadili jsme do dotazníku výrazy cejtit, lesejk a pozejtří.
Tento jev je stále poměrně dost rozšířený, u slova cejtit se nevyskytl ani jeden
respondent, který by tuto podobu neznal. Všichni respondenti odpověděli, že tuto
variantu znají nebo užívají. Podobu cejtit používá 80,14 % dotazovaných. U slova
lesejk je situace poněkud odlišná. Malá část studentů uvedla, že podobu lesejk nezná.
Výrazně větší neznalost této podoby slova se projevila u respondentů pocházejících
z Chrudimě.
Znám Neznám Používám Neuvedeno CEJTIT
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 6 9,52 0 0,00 53 84,13 4 6,35 O 17 20,48 0 0,00 64 77,11 2 2,41
celkem 23 15,75 0 0,00 117 80,14 6 4,11 17 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 92.
15
Znám Neznám Používám Neuvedeno LESEJK
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 28 44,44 8 12,70 27 42,86 0 0,00 O 49 59,04 3 3,61 30 36,14 1 1,20
celkem 77 52,74 11 7,53 57 39,04 1 0,68 U slova pozítří většina respondentů (celkem 64, 80 %) podtrhla variantu s ej
(pozejtří a pozejtřku). Z dotazníků vyplývá, že ačkoli je podoba slov s ej po ostrých
sykavkách stále velmi rozšířená, u některých slov (např. lesík, pozítří) se začíná
využívat také spisovná podoba s í.
CR O Celkem POZÍTŘÍ
PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] pozejtří 46 58,23 67 67,00 113 63,13 pozítří 31 39,24 32 32,00 63 35,20
pozejtřku 2 2,53 1 1,00 3 1,68 celkem 79 100,00 100 100,00 179 100,00
Specifickým typem je diftongizace –í > –ej v zakončení adjektiva cizí. Podle
Českého jazykového atlasu „forma cizej není výsledkem hláskoslovného procesu –í
> –ej, ale analogického vyrovnávání podle adjektiva tvrdého typu mladej. Nelze
však nevidět i jistou souvislost se změnou –zí > –zej; tvar cizej se vyskytuje
především tam, kde jsou běžné formy na –ej.“18
U tohoto slova je koncovka –ej stále velmi frekventovaná. Podobu cizej
neznají pouze tři respondenti, 51,37 % tuto variantu používá. V používání podoby
cizej je rozdíl mezi Chrudimí (47,62 %) a jejím okolím (54,22 %).
Znám Neznám Používám Neuvedeno CIZEJ, CIZÁ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 26 41,27 1 1,59 30 47,62 6 9,52 O 34 40,96 2 2,41 45 54,22 2 2,41
celkem 60 41,10 3 2,05 75 51,37 8 5,48
Existují i případy, kdy nejde o změnu ý (í) v ej po ostrých sykavkách. Jde o
slova typu sejt, lejt, plejt, přelejzat, vohřejvat atd. Vznik ej v těchto variantách
18 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 90.
16
můžeme vysvětlit morfonologickou analogií podle tvarů 1. osoby singuláru seju, leju,
pleju atd.19
V našem výzkumu jsme se zabývali pouze jedním výrazem tohoto druhu, a to
slovesem plít. Kromě podoby plejt se zde objevila i varianta plet. V tomto případě
nejde o analogii, ale o východní krátkost v jednoslabičných infinitivech. Podoba s ej
je podle výsledků dotazníků nejrozšířenější, ale poměrně dost je rozšířená i podoba
s e. Celkem jsme získali 173 odpovědí, což znamená, že respondenti používají
několik podob tohoto slova zároveň.
CR O Celkem PLÍT
PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] plít 10 13,51 11 11,11 21 12,14 plet 22 29,73 37 37,37 59 34,10 plejt 41 55,41 50 50,51 91 52,60
neuvedeno 1 1,35 1 1,01 2 1,16 celkem 74 100,00 99 100,00 173 100,00
3.1.3 Progresivní asimilace h > ch
Neznělá souhláska před h- se obvykle na mezislovním předělu mění na
znělou. V některých oblastech českých nářečí v užším smyslu, obzvláště v sv.
Čechách, však dochází k progresivní asimilaci, takže h- se vlivem neznělého
zakončení předcházejícího slova mění na ch.20
Tento jev, který jsme zkoumali na spojení výrazů pět chodin a s chasičema, je
ve zkoumané oblasti spíše okrajový a v mluvě mladé generace už téměř zanikl.
Aktivně ho používá pouze malé procento respondentů (u spojení slov pět chodin je to
3,42 % a u výrazu s chasičema 6,85 % studentů). Většina dotazovaných uvedla, že
progresivní asimilaci nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno PĚT CHODIN
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 20 31,75 41 65,08 2 3,17 0 0,00 O 33 39,76 46 55,42 3 3,61 1 1,20
celkem 53 36,30 87 59,59 5 3,42 1 0,68
19 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 93. 20 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 60.
17
Znám Neznám Používám Neuvedeno S CHASIČEMA
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 15 23,81 43 68,25 4 6,35 1 1,59 O 20 24,10 56 67,47 6 7,23 1 1,20
celkem 35 23,97 99 67,81 10 6,85 2 1,37
3.1.4 Disimilační změna nn, nň > dn, dň
Disimilační změna nn, nň > dn, dň je podle Běliče zachována
v severovýchodočeské nářeční podskupině především v oblasti Podkrkonoší a jižněji
přibližně v okruhu Dobruška – Chrudim – Hlinsko.21
My jsme tento jev sledovali u slov kamednej a padna. Jedná se o jev u mladé
generace téměř zaniklý, valná většina respondentů odpověděla, že ho nezná. Variantu
kamednej používají pouze čtyři respondenti a podobu padna označil v tabulce pouze
jeden student.
Znám Neznám Používám Neuvedeno KAMEDNEJ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 4 6,35 54 85,71 3 4,76 2 3,17 O 11 13,25 70 84,34 1 1,20 1 1,20
Celkem 15 10,27 124 84,93 4 2,74 3 2,05
Znám Neznám Používám Neuvedeno PADNA
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 2 3,17 58 92,06 1 1,59 2 3,17 O 9 10,84 73 87,95 0 0,00 1 1,20
Celkem 11 7,53 131 89,73 1 0,68 3 2,05 Protějškem této změny, asimilační změnou dn, dň > nn, nň jsme se v našem
výzkumu nezabývali. Podle Běliče se objevuje na stejném území jako námi
sledovaná disimilační změna.22 Podle výzkumu Magdaleny Čermákové se tato
změna ve své plné podobě nevyskytuje. Uplatňuje se spíše v náznacích,
prostřednictvím toho, že jedna hláska této skupiny je ve výslovnosti oslabena.23
21 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 56. 22 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 56. 23 Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003, s. 72.
18
3.1.5 Disimilace g (< k) > h
K disimilaci g (<k) v h dochází před raženou souhláskou, obzvlášť před d ve
slovech jako hdo, nihdo. Změna se vyskytuje porůznu v jz. i sv. Čechách. V sv.
Čechách se g < k mění v h také ve skupině gd, kde g < k je předložka a d je první
hláska následujícího slova. Tato předložka může také úplně zaniknout, např. šla h
doktoroj / šla doktoroj.24
Tuto disimilační změnu jsme zkoumali uprostřed slova u slova něhdo. Jde o
jev zanikající, u mladé generace už prakticky zaniklý. Ani jeden z respondentů
disimilační změnu nepoužívá a zná ji pouze necelá čtvrtina dotazovaných. Téměř 75
% jev nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno NĚHDO
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 15 23,81 48 76,19 0 0,00 0 0,00 O 20 24,10 61 73,49 0 0,00 2 2,41
celkem 35 23,97 109 74,66 0 0,00 2 1,37
Dále jsme se tímto jevem zabývali u předložky k ve spojení slov šel doktoroj,
kde se předložka vypouští. Zjistili jsme, že k disimilační změně a následnému
vypuštění předložky dochází častěji než k disimilační změně uvnitř slova. Téměř
polovina respondentů uvedla, že jev používá, a 32,88 % dotazovaných odpovědělo,
že jev znají, ale nepoužívají.
Znám Neznám Používám Neuvedeno ŠEL DOKTOROVI/OJ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 22 34,92 8 12,70 30 47,62 3 4,76 O 26 31,33 16 19,28 40 48,19 1 1,20
Celkem 48 32,88 24 16,44 70 47,95 4 2,74
3.1.6 Depalatalizace po t, d, n
Sv. Čechy jsou oblastí, pro kterou bývala typická nadměrná depalatalizace
retnic (be, pe, me, ve, fe). Podle Cuřína se tento jev vyskytoval v sv. Čechách okolo
Kouřimi, Boleslavi, Čáslavi, Chrudimě, Nového Bydžova a Hradce Králové.25 Se
24 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 64. 25 Cuřín, F.: Studie z historické dialektologie a toponomastiky Čech. Praha 1967, s. 25 – 28.
19
ztrátou jotace u retnic souvisela depalatalizace po zubnicích, která je z literatury
doložena např. podobami slov potecha, telo, stena, medenec, dekuju, nedele, vonet,
krásne, stejne.26 Ztráta jotace po retnicích i zubnicích je dnes už jevem zaniklým, ale
depalatalizované podoby se zachovaly u některých konkrétních slov.
My jsme se zabývali depalatalizací po d u slova čarodějnice. Jde o ojedinělou
ztrátu jotace vázanou na toto konkrétní slovo, jehož depalatalizovaná podoba je u
mladé generace velmi rozšířená. Podobu čarodejnice používá téměř 60 %
respondentů a zná ji téměř 35 % dotazovaných. Pouze 3 studenti (2,05 %) uvedli, že
ji neznají.
Znám Neznám Používám Neuvedeno ČARODEJNICE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 20 31,75 1 1,59 40 63,49 2 3,17 O 31 37,35 2 2,41 47 56,63 3 3,61
celkem 51 34,93 3 2,05 87 59,59 5 3,42
3.1.7 Zánik j na počátku slova před i
V sv. Čechách zhruba v okruhu Jičín – Chlumec nad Cidlinou – Pardubice –
Hlinsko – Svratka – Trstěnice – bývalá zemská hranice sv. od Lanškrouna se u slov
začínajících na ji-, jí- často objevuje i-, í- nezávislé na původu a fonetickém okolí.27
Chrudim leží na hranici tohoto okruhu a zánik j na počátku slova před i je zde
spíše okrajovým jevem. Pouze tři studenti uvedli, že jev používají. Téměř 65 %
respondentů jev nezná a téměř 33 % ho zná z doslechu.
Znám Neznám Používám Neuvedeno ISKRA
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 18 28,57 43 68,25 2 3,17 0 0,00 O 30 36,14 51 61,45 1 1,20 1 1,20
celkem 48 32,88 94 64,38 3 2,05 1 0,68
26 Hodura, Q.: Nářečí litomyšlské. Litomyšl 1904, s. 16., Utěšený, S.: Nářečí přechodného pásu česko-moravského. Praha 1960, s. 182. 27 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 73.
20
3.1.8 Nepravidelné hláskové změny
Mezi nepravidelné hláskové změny jsme zařadili podoby slov porád a
kakavo. Podle Českého jazykového atlasu je podoba porád, která vznikla nahrazením
starého palatalizovaného r´ souhláskou r, rozšířena v sv. a stř. Čechách a na západní
Moravě.28 Podoba slova kakavo, u které můžeme v podle Bachmanna chápat jako
hiátovou hlásku,29 je charakteristická pro celé sv. Čechy.
Obě tyto formy jsou u mladé generace stále velmi rozšířené. Podobu porád
používá 71,23 % dotazovaných a formu kakavo 55,48 %. Vyskytlo se pouze
minimum studentů, kteří by tyto podoby slov neznali.
Znám Neznám Používám Neuvedeno PORÁD
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 16 25,40 0 0,00 46 7302 1 1,59 O 20 24,10 2 2,41 58 69,88 3 3,61
celkem 36 24,66 2 1,37 104 71,23 4 2,74
Znám Neznám Používám Neuvedeno KAKAVO
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 22 34,92 5 7,94 34 53,97 2 3,17 O 33 39,76 1 1,20 47 56,63 2 2,41
celkem 55 37,67 6 4,11 81 55,48 4 2,74
3.1.9 Vyrovnávání alternující souhlásky slovního základu
V některých případech (u tvarů množného čísla slov hoch, kluk, voják)
dochází k vyrovnání deklinačních tvarů v rámci paradigmatu sjednocením alternující
koncové souhlásky slovního základu. Tento jev se vyskytuje v sv. Čechách a hranice
oblasti, kde je používán, sahá až k Chrudimi.30
My jsme se zabývali slovy hoch a kluk v genitivu a dativu plurálu. Dochází
zde k vyrovnání koncové souhlásky slovního základu podle nominativu plurálu hoši
a kluci. Chrudim se nachází na hranici rozšíření tohoto jevu a u mladé generace jde o
jev téměř zaniklý. Ani jeden respondent nepoužívá tvary s vyrovnáváním alternující
28 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 322. 29 Bachmann, L.: Nářečí na Vysokomýtsku. Praha 2001, s. 54. 30 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 164.
21
souhlásky. Tvary se š od slova hoch zná 35,62 % studentů a tvary s c od slova kluk
zná ještě méně respondentů – 19,86 %. Většina dotazovaných jev nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno HOŠŮ, HOŠUM
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 27 42,86 34 53,97 0 0,00 2 3,17 O 25 30,12 57 68,67 0 0,00 1 1,20
celkem 52 35,62 91 62,33 0 0,00 3 2,05
Znám Neznám Používám Neuvedeno KLUCŮ, KLUCUM
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 13 20,63 48 76,19 0 0,00 2 3,17 O 16 19,28 65 78,31 0 0,00 2 2,41
celkem 29 19,86 113 77,40 0 0,00 4 2,74
3.1.10 Změny kvantity samohlásek
3.1.10.1 Krácení vokálů
Krácení vokálů jsme sledovali u tří slov: lékárna, mák a síla. V prvním
případě jde o nespisovné krácení typické pro běžnou mluvu v Čechách. Nejčastěji se
v běžné mluvě krátí vokály ú, í, ale těmito vokály jsme se nezabývali, protože byly
dostatečně popsány v jiných pracích31 a výskyt tohoto jevu je víceméně shodný i na
Chrudimsku. Druhé dva případy ilustrují tzv. moravskou krátkost, která okrajově
zasahuje až na území Chrudimska.
Dejmek se zabýval nespisovným krácením v opozici proti spisovné délce.
Krácení é v základu slov se objevuje jen u několika málo výrazů, např. u slova
lékárna. Zkrácená podoba lekárna je v běžné mluvě poměrně frekventovaná.32
Studenti doplňovali slovo lékárna do věty Dojdi ____ (já – 3.p.) do
l________ pro ibuprofen. Zajímalo nás krácení vokálu é, ale v odpovědích se
objevilo i krácení vokálu á, popřípadě krácení obou vokálů. Krácení vokálu é je u
tohoto slova jevem ustupujícím, téměř zaniklým. Většina respondentů (80,82 %) ve
shodě se spisovným jazykem é ani á ve slově lékárna nekrátí. 12,33 % dotazovaných
31 Např. Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003., Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976. 32 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 72 – 73.
22
krátí v tomto slově á a pouze 2,74 % respondentů krátí é. Podobu lekarny použil
pouze jeden dotazovaný (0,68 %).
CR O
Celkem LÉKÁRNA (Genitiv sg.)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] lékárny33 49 77,78 69 83,13 118 80,82 lékarny34 7 11,11 11 13,25 18 12,33
neuvedeno 3 4,76 2 2,41 5 3,42 lekárny 3 4,76 1 1,20 4 2,74 lekarny 1 1,59 0 0,00 1 0,68 celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00
U moravské krátkosti nás zajímala slova síla a mák, jejichž zkrácená varianta
přesahuje až na námi sledované území. Podoba s krátkou samohláskou se podle
Běliče vyskytuje u jednoslabičných podstatných jmen mužského rodu a
dvojslabičných podstatných jmen středního a ženského rodu. Tento jev je typický pro
moravská nářečí, jeho hranice se však u některých slov posunuje až k Chrudimi a
k dalším oblastem sv. Čech.35
U slova sila vyplňovali dotazovaní v tabulce, zda tuto podobu znají či nikoli a
zda ji používají. Tento výraz používá 6,16 % respondentů a téměř 35 %
dotazovaných ho zná. U slova mák podtrhávali respondenti podobu instrumentálu sg.
ve větě Babička upekla buchty s makem / mákem. Zkrácenou podobu slova používá
30,73 % studentů.
Znám Neznám Používám Neuvedeno SILA
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 23 36,51 35 55,56 5 7,94 0 0,00 O 28 33,73 50 60,24 4 4,82 1 1,20
celkem 51 34,93 85 58,22 9 6,16 1 0,68
CR O Celkem MAKEM/ MÁKEM
PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] makem 28 44,44 31 37,35 59 30,73 mákem 56 88,89 77 92,77 133 69,27 celkem 84 43,75 108 56,25 192 100,00
33 Zahrnuje i podobu lékárničky a lékárky. 34 Zahrnuje i podobu lékarničky. 35 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 134.
23
3.1.10.2 Dloužení
Některá dvojslabičná substantiva, obzvlášť ženského rodu, jako kníha, zejma
a kútě si v nářečí udržela starou délku.36 Stará délka se však vyskytuje minimálně, a
proto jsme se jí v našem výzkumu nezabývali.
Zkoumali jsme výskyt mladší sekundární délky, která se objevuje v Čechách,
především v severovýchodočeských nářečích. Do dotazníku jsme zařadili slova, u
kterých je velká pravděpodobnost použití mladší sekundární délky. Jde o substantiva
póle, dvéře, pívo, kúře, adjektivum láskavý a sloveso véze. Sekundární délka se také
často objevuje u adverbií, např. nahóře, dóle.
Nejrozšířenější jsou slova se sekundárně zdlouženým ó, é, í. Podobu póle
používá téměř 20 % dotazovaných a 66,44 % ji zná, ale nepoužívá. U slova dvéře
uvedlo 20,55 % respondentů, že výraz používají, a téměř 70 % tento výraz zná.
Nejrozšířenější je podoba pívo, u které ani jeden respondent neodpověděl, že ji
nezná. Téměř 65 % studentů toto slovo se zdlouženým í běžně používá.
Znám Neznám Používám Neuvedeno PÓLE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 44 69,84 9 14,29 10 15,87 0 0,00 O 53 63,86 10 12,05 18 21,69 2 2,41
celkem 97 66,44 19 13,01 28 19,18 2 1,37
Znám Neznám Používám Neuvedeno DVÉŘE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 41 65,08 5 7,94 15 23,81 2 3,17 O 61 73,49 5 6,02 15 18,07 2 2,41
celkem 102 69,86 10 6,85 30 20,55 4 2,74
Znám Neznám Používám Neuvedeno PÍVO
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 20 31,75 0 0,00 42 66,67 1 1,59 O 29 34,94 0 0,00 52 62,65 2 2,41
celkem 49 33,56 0 0,00 94 64,38 3 2,05
Sekundární délka u ú není u substantiv tak častá jako u předchozích vokálů.
Podobu kúře používá pouze 5,48 % respondentů, ale zná ji téměř 50 %
dotazovaných.
36 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 55 – 56.
24
Znám Neznám Používám Neuvedeno KÚŘE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 35 55,56 24 38,10 4 6,35 0 0,00 O 37 44,58 38 45,78 4 4,82 4 4,82
celkem 72 49,32 62 42,47 8 5,48 4 2,74
U adjektiva láskavý/ej uvedlo 30,14 % studentů, že výraz v této podobě
používají, a necelých 25 % výraz zná, ale nepoužívá. Objevil se tu poměrně velký
rozdíl mezi Chrudimí a jejím okolím. V Chrudimi bylo procento výskytu výrazně
vyšší.
Znám Neznám Používám Neuvedeno LÁSKAVÝ/EJ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 14 22,22 24 38,10 24 38,10 1 1,59 O 22 26,51 35 42,17 20 24,10 6 7,23
celkem 36 24,66 59 40,41 44 30,14 7 4,79
Délka vokálů ve slovesných tvarech někdy souvisela s přízvukem a jeho
přesuny. Tyto změny byly později narušovány krácením nebo vyrovnáváním – typ
béru, béreš, bére / beru, bereš, bere.37
U sloves jsme vybrali tvar véze. Podle výsledků není sekundární délka u
sloves rozšířená v takové míře jako u substantiv. Pouze malá část respondentů (3,42
%) uvedla, že tuto podobu používá. Nezná ji více než 50 % dotazovaných.
Znám Neznám Používám Neuvedeno VÉZE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 26 41,27 34 53,97 3 4,76 0 0,00 O 35 42,17 44 53,01 2 2,41 2 2,41
celkem 61 41,78 78 53,42 5 3,42 2 1,37
37 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 58.
25
3.2 Tvarosloví
3.2.1 Substantiva
3.2.1.1 Koncovka –ej v 7. pádě sg. feminin měkkého zakončení
Koncovka –ej v instrumentálu singuláru měkkých skloňovacích typů růže,
píseň, kost vznikla v sv. Čechách morfologizací hláskového jevu a uplatňuje se
především od linie Mělník – Nymburk – Hlinsko směrem k severovýchodu.38
Soustředili jsme se na typ růže, u něhož je větší pravděpodobnost, že se
objeví tvary s –ej. Do dotazníku jsme zařadili slova rejže, ulice, lavice a chvíle. U
slovního spojení kuře s rejžej doplňovali studenti do tabulky, zda výraz znají, neznají
či používají. Podobu s –ej používá 15,07 % studentů, což je nejvyšší hodnota
v porovnání s frekvencemi ostatních třech slov. Zhruba polovina respondentů jev
zná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno (KUŘE) S REJŽEJ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 28 44,44 23 36,51 11 17,46 1 1,59 O 46 55,42 25 30,12 11 13,25 1 1,20
celkem 74 50,68 48 32,88 22 15,07 2 1,37 U spojení slov (šel) ulicí/ ulicej studenti podtrhávali, kterou variantu
používají. Tvar instrumentálu zakončený na –í (ulicí) výrazně převyšuje podobu
zakončenou na –ej (ulicej) v poměru 95,30 % ku pouhým 4,03 %.
CR O Celkem (ŠEL) ULICÍ/
ULICEJ PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] ulicí 60 93,75 82 96,47 142 95,30 ulicej 3 4,69 3 3,53 6 4,03
neuvedeno 1 1,56 0 0,00 1 0,67 celkem 64 100,00 85 100,00 149 100,00
Slova lavice a chvíle byla doplňována do vět Nečti si pod lavic__ a Dorazil
před ______ (chvíle). Výrazná většina respondentů zvolila tvary zakončené na –í.
Tvary s –ej byly použity u slova lavice v 3,42 % případů a u slova chvíle v 6,85 %
odpovědí. U slova chvíle se navíc objevily v okolí Chrudimě tvary instrumentálu
38 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 159.
26
zakončené na -ou podle vzoru žena, které na Chrudimsko přesahují z moravských
nářečí.
CR O Celkem LAVICE
(Instrumentál sg.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
lavicí39 60 93,65 81 97,59 141 96,58 lavicej 3 4,76 2 2,41 5 3,42
celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00
CR O Celkem CHVÍLE (Instrumentál sg.)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] chvílí40 58 92,06 72 86,75 130 89,04 chvílej 3 4,76 7 8,43 10 6,85
neuvedeno 2 3,17 1 1,20 3 2,05 chvilou/ chvílou 0 0,00 3 3,61 3 2,05
celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00
U tohoto jevu jsme došli k značně odlišným výsledkům než M. Čermáková
nebo B. Hofmanová, což může být ovlivněno polohou Chrudimě poblíž hranice
výskytu tohoto jevu. Podle jejich výsledků si koncovka –ej v instrumentálu singuláru
feminin s měkkým zakončením v mluvě mladé generace stále uchovává silnou
pozici.41 V námi zkoumané oblasti však koncovka –ej u mladé generace už téměř
ustoupila spisovným podobám slov.
3.2.1.2 Koncovka –oj v 3. a 6. pádě sg. životných maskulin
Jde o výrazný jev severovýchodočeský, který je v této oblasti
morfologizován. Podob s –oj se užívá běžně od Mnichova Hradiště, Jičína, Pardubic,
Chrudimě a Hlinska směrem k severovýchodu.42
Frekvenci koncovky –oj jsme zkoumali pomocí tabulky u tvarů tatínkoj a
doktoroj. Je to jev u mladé generace stále velmi frekventovaný. Tvar tatínkoj nezná
pouze necelých 5 % dotazovaných a tvar doktoroj zhruba 13 % dotazovaných. U
obou slov koncovku –oj používá téměř 50 % respondentů.
39 Zahrnuje i zkrácený tvar lavici. 40 Zahrnuje i zkrácený tvar chvíli. 41 M. Čermáková uvádí, že tvary s –ej byly použity v 70 % případů, a B. Hofmanová je zaznamenala v 30,4 %. Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003, s. 33 – 34., Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006, s. 24 – 25. 42 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 50 – 51.
27
Znám Neznám Používám Neuvedeno TATÍNKOJ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 26 41,27 3 4,76 32 50,79 2 3,17 O 40 48,19 4 4,82 37 44,58 2 2,41
celkem 66 45,21 7 4,79 69 47,26 4 2,74
Znám Neznám Používám Neuvedeno DOKTOROJ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 22 34,92 7 11,11 32 50,79 2 3,17 O 30 36,14 12 14,46 39 46,99 2 2,41
celkem 52 35,62 19 13,01 71 48,63 4 2,74 Dále jsme se zabývali dativem sg. slova učitel a lokálem sg. slova ředitel.
Tyto tvary byly doplňovány do vět Musím to říct ______ (učitel) a A neříkal nic o
našem ředitel___? U obou slov převládá spisovná varianta s –i (učiteli, řediteli),
v lokálu sg. slova ředitel však převažuje mnohem výrazněji – použilo ji 82,19 %
dotázaných, zatímco v dativu slova učitel pouze 58,22 %. Koncovku –oj zvolilo u
slova učitel 22,60 % respondentů a u slova ředitel pouze 8,22 %. Objevily se rovněž
spisovné tvary s koncovkou –ovi.
CR O Celkem UČITEL (Dativ
sg.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
učiteli 41 65,08 44 53,01 85 58,22 učiteloj 11 17,46 22 26,51 33 22,60 učitelovi 10 15,87 13 15,66 23 15,75
neuvedeno 1 1,59 4 4,82 5 3,42 celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00
CR O Celkem ŘEDITEL (Lokál
sg.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
řediteli 49 77,78 71 85,54 120 82,19 ředitelovi 8 12,70 5 6,02 13 8,90 řediteloj 6 9,52 6 7,23 12 8,22
neuvedeno 0 0,00 1 1,20 1 0,68 celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00
Zjistili jsme, že koncovka –oj je u mladé generace už na ústupu, ačkoli je
stále poměrně rozšířená. Větší frekvenci výskytu jsme zaznamenali v dativu. Kvůli
malému rozsahu materiálu však nemůžeme říci obecně, že koncovka –oj je
zachována více v dativu než v lokálu.
28
Koncovka –oj se v Chrudimi a jejím okolí vyskytuje celkově v menší míře,
než ve svých výzkumech zjistily např. M. Čermáková43 nebo B. Hofmanová.44
Frekvence koncovky –oj je překvapivě mnohem vyšší i v běžné mluvě města
Hlinsko,45 které leží stejně jako Chrudim na hranici výskytu tohoto jevu.
3.2.1.3 Instrumentál sg. maskulin vzoru předseda zakončený na –em
Koncovka –em se u instrumentálu sg. maskulin vzoru předseda vyskytuje ve
středomoravských nářečích a v sv. Čechách. Jednu hranici tohoto jevu tvoří v sv.
Čechách Vysoké Mýto, Chrudim, Chotěboř, Přibyslav a Polička.46
Tento jev jsme zkoumali u instrumentálu sg. slova táta a zjistili jsme, že jde o
jev zanikající, ale stále ještě poměrně známý. Tvar s tátem používá necelých 5%
respondentů, ale zná ho téměř 35 %. Většina dotazovaných (57,53 %) už tuto podobu
nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno (S) TÁTEM
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 19 30,16 40 63,49 3 4,76 1 1,59 O 32 38,55 44 53,01 4 4,82 3 3,61
celkem 51 34,93 84 57,53 7 4,79 4 2,74 3.2.1.4 Nominativ – akuzativ u životných maskulin
V oblasti severních, východních a zčásti i stř. Čech a jz. Moravy se u
životných maskulin v pl. používá nominativ místo akuzativu. V poslední době jev
ustupuje,47 což se potvrdilo i v našem výzkumu. Ve staré generaci jde o jev velmi
frekventovaný, zatímco u mladé generace nominativ pl. použitý v akuzativu pl.
ustoupil spisovnému tvaru akuzativu. Nominativ v akuzativu používá pouze
minimální počet respondentů.
Zajímal nás akuzativ pl. u slov kluk a voják, který měli studenti doplnit do vět
Honza má dva ______ (kluk – mn.č.) a Jako malí jsme si rádi hráli na ______ (voják
43 M. Čermáková zaznamenala tvary s koncovkou –oj celkem v 71,5 %. Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003, s. 35 – 36. 44 B. Hofmanová uvádí, že tvary s –oj byly použity v některých případech až ve 100 % odpovědí. Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006, s. 26 – 28. 45 Frekvence koncovky –oj byla u všech zkoumaných slov vyšší než 30 %. Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 16 – 18. 46 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 154. 47 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 153.
29
– mn.č.). V obou případech byl použit tvar akuzativu zhruba v 95 % odpovědí a tvar
nominativu pouze v 2,72 % případů u slova kluk a v 3,42 % u slova voják.
CR O
Celkem KLUK (Akuzativ pl.)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] kluky 59 93,65 81 96,43 140 95,24 kluci 3 4,76 1 1,19 4 2,72
neuvedeno 1 1,59 2 2,38 3 2,04 celkem 63 100,00 84 100,00 147 100,00
CR O
Celkem VOJÁK (Akuzativ pl.)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] vojáky 61 96,83 78 93,98 139 95,21
neuvedeno 1 1,59 4 4,82 5 3,42 vojáci 1 1,59 1 1,20 2 1,37
celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00 3.2.1.5 Genitiv vzoru stavení
Substantiva náležející ke vzoru stavení se často skloňují podle středního rodu
adjektivního typu jarní. Podle Běliče se toto skloňování používá téměř v celých
Čechách a na jz. Moravě. V sv. Čechách se vyskytuje zhruba na sever a na východ
od linie Mladá Boleslav – Nová Paka – Hradec Králové – Polička,48 což znamená, že
zasahuje na východní část Chrudimska.
Zabývali jsme se spojením slov krabice cukrovího a spousta nádobího.
V prvním případě měli studenti vyplnit v tabulce, zda tvar cukrovího znají, neznají
nebo používají. V druhém případě doplňovali genitiv slova nádobí do věty Ve dřezu
je spousta ______ (nádobí).
U podoby cukrovího uvedlo necelých 9 % dotazovaných, že tvar nezná, a
45,89 % respondentů odpovědělo, že ho používá. Frekvence skloňování podle
adjektivního typu je vyšší u respondentů z okolních obcí, kteří žijí blíže výše
zmíněné hranici jevu. Při doplňování slova nádobí do věty se podoba nádobího
objevila pouze ojediněle – u 2,74 % dotazovaných. Většina dotazovaných (96,58 %)
zvolila ve shodě se spisovným jazykem tvar nádobí.
48 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 159.
30
Znám Neznám Používám Neuvedeno (KRABICE) CUKROVÍHO
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 30 47,62 6 9,52 25 39,68 2 3,17 O 32 38,55 7 8,43 42 50,60 2 2,41
celkem 62 42,47 13 8,90 67 45,89 4 2,74
CR O Celkem NÁDOBÍHO
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] nádobí 61 96,83 80 96,39 141 96,58
nádobího 1 1,59 3 3,61 4 2,74 neuvedeno 1 1,59 0 0,00 1 0,68
celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00 3.2.1.6 Kolísání mezi mužským a ženským rodem
Český jazykový atlas sledoval kolísání slova hadr mezi mužským a ženským
rodem. Proti spisovným podobám mužského rodu (hadr) užívaným v jz. a stř.
Čechách a na západní Moravě stojí podoby slov v ženském rodě (hadra) užívané na
zbytku území. V sv. Čechách a v části Slezska se objevuje rovněž podoba handra.49
Chrudim leží na hranici výskytu tohoto jevu.
Výrazná většina respondentů (94,08 %) zvolila spisovný tvar hadr. Moravská
obměna v ženském rodě hadra byla použita menší částí dotazovaných (4,61 %) a
severovýchodočeskou podobu s -n- (handra) uvedli pouze dva respondenti.
CR O Celkem HADR
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] hadr 61 92,42 82 95,35 143 94,08 hadra 4 6,06 3 3,49 7 4,61 handra 1 1,52 1 1,16 2 1,32 celkem 66 100,00 86 100,00 152 100,00
Ke kolísání mezi mužským a ženským rodem dochází také u místních jmen
typu Olomouc a Břeclav. Ve spisovném jazyce jsou ženského rodu, ale ve
východních nářečích si zachovala původní mužský rod a skloňují se jako stroj.50
My jsme se soustředili na výskyt mužského rodu u typu Olomouc. Ačkoli se
Olomouc v mužském rodě podle Běliče objevuje na okraji východních Čech spíše
okrajově,51 zaznamenali jsme poměrně vysokou frekvenci tvaru Olomoucem. Podle
49 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 322 – 323. 50 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 142. 51 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 142.
31
Českého jazykového atlasu se mužský rod u slova Olomouc používá na východ od
linie Litovel – Boskovice – Moravský Krumlov, ale tato položka bohužel nebyla
zkoumána v Čechách.52
Místní jméno Olomouc studenti doplňovali do věty Utkání mezi Olomouc___
a Pardubicemi skončilo nerozhodně. Většina respondentů použila spisovný tvar
Olomoucí. 17,01 % dotazovaných zvolilo mužský rod a doplnilo tvar Olomoucem.
V jednom případě se objevila i koncovka –ej, která se používá v sv. Čechách
v instrumentálu feminin měkkého zakončení.
CR O Celkem OLOMOUC (Instrumentál sg.)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Olomoucí 53 84,13 68 80,95 121 82,31
Olomoucem 10 15,87 15 17,86 25 17,01 Olomoucej 0 0,00 1 1,19 1 0,68
celkem 63 100,00 84 100,000 147 100,00 3.2.1.7 Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním
V sv. Čechách se vyskytují tvary měkkého skloňování podle vzoru stroj u
některých slov cizího původu zakončených na –r (litr, metr) náležejících k tvrdému
vzoru hrad.53
Sledovali jsme genitiv sg. slova litr zakončený na –e a nominativ pl. slova
metr zakončený rovněž na –e. Tvar litre je používán pouze v 3,42 % případů, ale
poměrně velká část respondentů ho zná. Tvar metre používá ještě méně respondentů
než podobu litre – pouze 0,68 %. Většina respondentů jev nezná. Větší část
dotazovaných, kteří tyto tvary znají, ale nepoužívají, pochází z okolních obcí.
Znám Neznám Používám Neuvedeno ČTVRT LITRE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 24 38,10 37 58,73 1 1,59 1 1,59 O 37 44,58 41 49,40 4 4,82 1 1,20
celkem 61 41,78 78 53,42 5 3,42 2 1,37
Znám Neznám Používám Neuvedeno DVA METRE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 17 26,98 44 69,84 1 1,59 1 1,59 O 31 37,35 51 61,45 0 0,00 1 1,20
celkem 48 32,88 95 65,07 1 0,68 2 1,37 52 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 68, 70, 73. 53 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 148.
32
Mezi měkkým a tvrdým skloňováním kolísají rovněž ženská a mužská
hypokoristika typu Máňa, Láďa. V západní části republiky patří většinou k tvrdému
skloňování a ve východní k měkkému. V dativu a lokálu sg. se však na západě
vyskytují dubletně také koncovky měkkého skloňování.54
Studenti podtrhávali ve větě Dones to Máni/ Máně podobu, kterou používají.
Více než 90 % respondentů používá v dativu tvar Máně. Tvar Máni se objevuje u
mladé generace spíše okrajově – používá ho necelých 7 % dotázaných.
CR O Celkem MÁNI/ MÁNĚ
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Máně 60 92,31 80 93,02 140 92,72 Máni 5 7,69 5 5,81 10 6,62
neuvedeno 0 0,00 1 1,16 1 0,66 celkem 65 100,00 86 100,00 151 100,00
Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním je typické spíše pro starou
generaci. U mladé generace se objevuje už jen minimálně a pokud respondenti
používají koncovku měkkého skloňování, tak obvykle jako dubletu ke koncovce
tvrdého skloňování.
3.2.1.8 Dativ plurálu u rodinných jmen zakončený na –om
Koncovka –om se v dativu plurálu vyskytuje v okrajovém úseku severních a
sv. Čech pouze u rodinných jmen. U apelativ se v této oblasti užívá koncovka –úm,
obvykle ve zkrácené podobě –um.55
V dotazníku respondenti doplňovali dativ pl. jména Novák do věty Za chvíli
půjdeme na návštěvu k Novák____. Nejčastěji se mezi odpověďmi objevila podoba
Novákům a její zkrácená varianta Novákum (v téměř 50 % odpovědí), poté spisovná
podoba Novákovým (v téměř 15 % odpovědí) a její varianta Novákovejm (22,97 %),
která vznikla diftongizací ý > ej. Tvar Novákom se vyskytoval spíše okrajově, a to
především u studentů žijících v blízkém okolí Chrudimě. Tento tvar používá
necelých 10 % respondentů. Ostatní odpovědi (viz tabulku) se vyskytly pokaždé
pouze v jednom případě.
54 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 150. 55 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 156.
33
CR O
Celkem NOVÁKOVI (Dativ pl.)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Novákům56 30 43,75 43 46,43 73 49,32 Novákovejm 19 29,69 15 17,86 34 22,97 Novákovým 12 18,75 10 11,90 22 14,86 Novákom 2 3,13 12 14,29 14 9,46
neuvedeno 0 0,00 2 2,38 2 1,35 Novákovum 0 0,00 1 1,19 1 0,68
Novákým 1 1,56 0 0,00 1 0,68 Novákovějm 0 0,00 1 1,19 1 0,68
celkem 64 100,00 84 100,00 148 100,00 3.2.1.9 Genitiv specifických zeměpisných jmen ženského rodu
Místní jména ženského rodu typu Chrudim a Čáslav se skloňují podle vzoru
kost, genitiv sg. však u nich kolísá mezi vzorem kost a píseň. Pro většinu území Čech
je typická koncovka –i, v sv. Čechách se objevuje i koncovka –ě.57
Genitiv místních jmen Chrudim a Čáslav doplňovali respondenti do vět
Právě jsem přijel z Chrudim__ a Petr je z Čáslav__. Tvar Chrudimi použilo téměř 70
% dotázaných, zatímco tvar Chrudimě 28,86 %. U slova Chrudim je genitiv sg.
zakončený na –ě jevem stále živým, ačkoli jeho používání se stále více oslabuje.
Stejný jev zkoumala i Kateřina Janáčková ve své práci o běžné mluvě v Hlinsku a
tvar zakončený na –ě u slova Chrudim v jejím výzkumu použilo 35,6 %
dotazovaných, 58 tedy téměř o 7 % více než v našem výzkumu.
CR O Celkem CHRUDIM
(Genitiv sg.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
Chrudimi 46 71,88 57 67,06 103 69,13 Chrudimě 17 26,56 26 30,59 43 28,86
neuvedeno 1 1,56 2 2,35 3 2,01 celkem 64 100,00 85 100,00 149 100,00
U slova Čáslav použili všichni respondenti pouze varinatu s –i. Genitiv
zakončený na –ě se nevyskytl ani v jednom případě, což může být způsobeno
vzdáleností daného místa od bydliště informátorů. Na tuto možnost poukazovala
56 Zahrnuje i podobu Novákum. 57 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 104 – 105. 58 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 20.
34
Kateřina Janáčková u místních jmen zakončených na –m.59 Tento závěr nemůžeme
na základě našeho výzkumu potvrdit ani vyvrátit, protože do dotazníku byl zahrnut
pouze jeden místní název reprezentující každý typ.
CR O Celkem ČÁSLAV (Genitiv
sg.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
Čáslavi 63 100,00 83 100,00 146 100,00 Čáslavě 0 0,00 0 0,00 0 0,00 celkem 63 100,00 83 100,000 146 100,00
3.2.1.10 Další vybraná zeměpisná jména
Z dalších zeměpisných názvů jsme vybrali slova Nymburk a Pardubice. U
mužských zeměpisných jmen typu Nymburk, Mělník zakončených na –k se v lokálu
sg. používá místo koncovky –u koncovka –e, která způsobuje alternaci k > c. Slovo
Nymburk měli studenti doplnit do věty Jeho babička bydlí v Nymbur__. Většina
dotazovaných zvolila tvar Nymburku. Podobu Nymburce použilo téměř 18 %
respondentů.
CR O Celkem NYMBURK
(Lokál sg.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
Nymburku 52 81,25 69 82,14 121 81,76 Nymburce 12 18,75 14 16,67 26 17,57 neuvedeno 0 0,00 1 1,19 1 0,68
celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00 Pomnožná místní jména zakončená v nominativu na –ice (Pardubice) mohou
být v dativu pl. zakončena spisovnou koncovkou –ím či její zkrácenou variantou –im
nebo regionální českou koncovkou –úm (často zkráceně –um).60 Tento jev jsme
zkoumali u místního jména Pardubice, které studenti doplňovali do věty Šli směrem
k Pardub____. Koncovka –úm/um se vyskytla pouze v necelých 3 % odpovědí.
Výraznou převahu má koncovka –ím/im (83,33 %). Zaznamenali jsme také
zakončení –ám náležející odvozené podobě Pardubky.
CR O Celkem PARDUBICE
(Dativ pl.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
59 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 21. 60 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 137.
35
Pardubicím61 50 78,13 75 87,21 125 83,33 Pardubkám 10 15,63 9 10,47 19 12,67
Pardubicům62 2 3,13 2 2,33 4 2,67 neuvedeno 2 3,13 0 0,00 2 1,33
celkem 64 100,000 86 100,000 150 100,00
3.2.2 Adjektiva
3.2.2.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě adjektiv
V genitivu, dativu a lokálu sg. adjektiv ženského rodu „ve východní okrajové
části sv. Čech, zejména kolem Nového Města nad Metují, Dobrušky, Kostelce nad
Orlicí, Vysokého Mýta, Chrudimi, Hlinska a Poličky, převládá nebo je výlučně
–ej.“63
Výsledky našeho dotazníku nepotvrdily, že kolem Chrudimě koncovka –ej
převládá, spíše naopak. Studenti doplňovali tvar zájmena ta64 a tvar adjektiva hodná
do věty Dones to t___ hodn___ paní. Ani jeden respondent nezvolil tvar hodnej.
Většina dotazovaných (61,90 %) zvolila obecně český tvar hodný a menší část
respondentů (38,10 %) doplnila spisovný tvar hodné.
CR O Celkem HODNÉ (Dativ
sg. f.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
hodný 36 57,14 55 65,48 91 61,90 hodné 27 42,86 29 34,52 56 38,10 hodnej 0 0,00 0 0,00 0 0,00 celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00
3.2.2.2 Skloňování přivlastňovacích adjektiv
Zajímali jsme se o podobu akuzativu sg. rodu mužského u přídavných jmen
přivlastňujících mužským osobám. Nejčastěji se ve shodě se spisovným jazykem
v Čechách užívá zakončení jmenného skloňování –úv. Podle Běliče se ve východní
polovině Čech používá také zakončení –ú,65 které se však v našem dotazníku
neobjevilo ani v jednom případě.
Abychom zjistili, jaké zakončení se u tohoto tvaru vyskytuje na Chrudimsku,
zařadili jsme do dotazníku větu Už jsi viděl ______ (táta) nový klobouk? 61 Zahrnuje i zkrácený tvar Pardubicim. 62 Zahrnuje i zkrácený tvar Pardubicum. 63 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 170. 64 Viz oddíl 3.2.3.1 Koncovka –ej v 2., 3., 6. pádě ukazovacího zájmena ta. 65 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 171.
36
V odpovědích studentů se objevily dva tvary – jmenný tvar tátův a jeho obměny a
genitiv sg. podstatného jména táta a jeho varianty. Typ tátův výrazně převažuje
(93,15 %), typ táty se objevil spíše okrajově (4,11 %).
CR O Celkem TÁTŮV (Akuzativ
sg. m.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
tátův66 58 92,06 78 93,98 136 93,15 táty67 4 6,35 2 2,41 6 4,11
neuvedeno 1 1,59 3 3,61 4 2,74 celkem 63 100,000 83 100,000 146 100,00
Dále jsme v našem výzkumu sledovali genitiv sg. maskulin a dativ sg. neuter
přivlastňovacích adjektiv. V nepřímých pádech na většině území republiky převažují
tvary složeného skloňování. V sv. Čechách se v genitivu, dativu a lokálu všech rodů
uplatňují ve velké míře také jmenné tvary.68
Studenti měli doplnit přivlastňovací adjektiva do vět Nedívej se na úkoly do
Milan____ sešitu a Smála se __________ (maminka.) kolu. Zjistili jsme, že v námi
zkoumané oblasti v obou případech stále převažují jmenné tvary.
V genitivu sg. maskulina slova Milanův je tato převaha velmi výrazná –
jmenný tvar Milanova byl použit v 87,07 % případů, zatímco tvar složeného
skloňování pouze v 10,88 % odpovědí. V jednom dotazníku se objevil také genitiv
sg. substantiva Milan.
CR O Celkem MILANŮV
(Genitiv sg. m.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
Milanova 56 88,89 72 85,71 128 87,07 Milanovýho 6 9,52 9 10,71 15 10,20 neuvedeno 1 1,59 1 1,19 2 1,36
Milana 0 0,00 1 1,19 1 0,68 Milanového 0 0,00 1 1,19 1 0,68
celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00 U dativu přivlastňovacího adjektiva maminčino je situace poněkud jiná.
Jmenné tvary (maminčinu a maminčině) sice stále převládají, ale ve větší míře se
uplatňují i tvary složeného skloňování (maminčinýmu a maminčinému). Jmenné tvary
66 Zahrnuje i zkrácené varianty tatův, tátuv a tvary tatínkův, taťkův. 67 Zahrnuje i tvar taťky. 68 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 172.
37
byly použity celkem v 63,94 % odpovědí a složené v 27,21 %. V několika případech
byl do věty doplněn genitiv sg. substantiva maminka.
CR O Celkem MAMINČINO
(Dativ sg. n.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
maminčinu69 20 31,75 33 39,29 53 36,05 maminčině70 21 33,33 20 23,81 41 27,89
maminčinýmu71 16 25,40 23 27,38 39 26,53 maminky72 4 6,35 4 4,76 8 5,44 neuvedeno 1 1,59 1 1,19 2 1,36
maminčinému 0 0,00 1 1,19 1 0,68 mamkovu 0 0,00 1 1,19 1 0,68 maminčiný 1 1,59 0 0,00 1 0,68 maminčina 0 0,00 1 1,19 1 0,68
celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00
Specifickým případem užití jmenného tvaru u přivlastňovacího adjektiva je
typ krávin (roh). V Českém jazykovém atlasu „byl zkoumán příklon formy druhově
přivlastňovacího adjektiva (psí, kravský) k tvaru individuálně přivlastňovacího
adjektiva (psův, krávin). Výskyt jmenného tvaru krávin (roh) je charakteristický
pouze pro východní část severovýchodočeské nářeční podskupiny.73
V námi zkoumané oblasti se tento jev objevuje velmi omezeně. Pouze pět
respondentů (původem z Chrudimě) odpovědělo, že spojení slov krávin roh používá.
Poměrně velká část dotazovaných (36,30 %) jev zná, ale nepoužívá.
Znám Neznám Používám Neuvedeno KRÁVIN ROH
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 17 26,98 39 61,90 5 7,94 2 3,17 O 36 43,37 46 55,42 0 0,00 1 1,20
celkem 53 36,30 85 58,22 5 3,42 3 2,05
69 Zahrnuje i tvar mamčinu 70 Zahrnuje i tvary matčině, mámině, mamčině. 71 Zahrnuje i tvary mamčinýmu, máminýmu. 72 Zahrnuje i tvary mamky, matky. 73 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 328.
38
3.2.3 Pronomina
3.2.3.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě ukazovacího zájmena ta
„V 2., 3., 6. pádě jedn. č. tvrdého sklonění žen. rodu se rozvržení koncovek
zhruba shoduje se situací u příd. jmen,“74 což znamená, že koncovka –ej by měla
v Chrudimi a okolí převládat.
Situace u zájmena ta, které měli studenti doplnit do věty Dones to t___
hodn___ paní, je však téměř stejná jako u adjektiva hodná.75 Ani jeden respondent
nepoužil tvar zakončený na –ej. Výrazně převažoval tvar obecně český zakončený na
–ý (61,90 %) a tvar spisovný zakončený na –é se objevil v 37,41 % případů.
CR O Celkem
TÉ (Dativ sg. f.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
tý 37 58,73 54 64,29 91 61,90 té 26 41,27 29 34,52 55 37,41
neuvedeno 0 0,00 1 1,19 1 0,68 tej 0 0,00 0 0,00 0 0,00
celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00 Koncovka –ej v genitivu, dativu a lokálu sg. tvrdého skloňování ženského
rodu u adjektiv a ukazovacích zájmen bývala pro východní Čechy charakteristickým
jevem. V námi vymezené oblasti však tento jev už zanikl, tvar zakončený na –ej
nebyl použit ani jedním respondentem. Je však ještě doložen v práci K. Janáčkové o
běžné mluvě v Hlinsku, ve které se vyskytl v 8,5 % odpovědí.76
3.2.3.2 Vyrovnávání pádových tvarů zájmena ten
Zabývali jsme se tvary tech, tem. V rámci paradigmatu zájmena ten je
vyrovnáváním „odstraněna alternace předkoncové souhlásky ve prospěch podoby ze
základního tvaru. Jde o tvary 7. p. jedn. č. muž. a střed. rodu a 2., 3., 6. a 7. p. množ.
č.“77 Tyto tvary jsou rozšířené v sv. Čechách, především v jejich severní části a v
oblasti východně od linie Hradec Králové – Chrudim – Hlinsko, dále v sz. Čechách a
ve středomoravských nářečích.78
74 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 179. 75 Viz oddíl 3.2.2.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě adjektiv. 76 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 27. 77 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 179. 78 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 179.
39
Český jazykový atlas sledoval genitiv pl. zájmena ten. Podoba těch je
doložena téměř z celých Čech, ale obvykle se vyskytuje dubletně s některou nářeční
formou. Pro severní polovinu Čech je typická depalatalizovaná podoba tech.79
Chrudim leží na okraji výskytu tohoto jevu, což se odrazilo na výsledcích
dotazníku. Frekvence tvarů tech, tem je poměrně nízká. Tyto tvary používá pouze
necelých 11 % studentů a 45,21 % respondentů je nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno BEZ TECH, K TEM Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
CR 31 49,21 25 39,68 7 11,11 0 0,00 O 32 38,55 41 49,40 9 10,84 1 1,20
celkem 63 43,15 66 45,21 16 10,96 1 0,68 3.2.3.3 Dativ osobního zájmena já v nedůrazovém postavení
V dativu se v nedůrazovém postavení používají tvary mi a mně. Tvar mi se
vyskytuje v západní části Čech, ve Slezsku a na Holešovsku. Tvar mně se objevuje
ve východní části severovýchodočeských nářečí a v nářečích moravských.80
Do dotazníku byly zařazeny věty Nelži ____ (já – 3.p.)!, Bolí mě hlava, dojdi
____ (já – 3.p.) do l_______ pro ibuprofen., Dej ____ (já – 3.p) už pokoj! Tvar mně
je u mladé generace stále živý a poměrně dost frekventovaný, v odpovědích však
výrazně převládal tvar mi. Podobu mně do první věty doplnilo 34 % dotazovaných,
do druhé 31,08 % a do třetí 20,95 %. Tvar mi si v první větě vybralo 63,33 %
respondentů, v druhé 68,24 % a ve třetí téměř 80 %.
CR O Celkem JÁ (Dativ)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] mi 45 68,18 50 59,52 95 63,33
mně 21 31,82 30 35,71 51 34,00 neuvedeno 0 0,00 4 4,76 4 2,67
celkem 66 100,000 84 100,000 150 100,00
CR O Celkem JÁ (Dativ)
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] mi 47 73,44 54 64,29 101 68,24
mně 17 26,56 29 34,52 46 31,08 neuvedeno 0 0,00 1 1,19 1 0,68
celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00 79 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 386 – 387. 80 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 340 – 341.
40
CR O Celkem
JÁ (Dativ) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
mi 51 79,69 66 78,57 117 79,05 mně 13 20,31 18 21,43 31 20,95
celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00 3.2.3.4 Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj
Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj se v Čechách vyskytují v nepřímých
pádech v souladu se spisovnou češtinou obvykle ve stažené podobě. Tvary nestažené
se ve spisovné češtině používají jako dubletní v nominativu a akuzativu sg. feminin a
neuter a v nominativu a akuzativu pl. všech rodů. Na Moravě a ve Slezsku převládají
ve všech pádech tvary nestažené skloňované podle měkkého typu náš.81
Tvar zájmena můj v instrumentálu sg. feminin měli studenti doplnit do věty
S m____ maminkou se užije hodně legrace. Nestažený tvar mojí a jeho zkrácená
varianta moji výrazně převažovaly, což mohlo být ovlivněno předchozí větou
dotazníku, v níž bylo použito spojení slov moje maminka. Nestažený tvar zvolili
studenti celkem v 67,57 % případů, zatímco stažený tvar byl použit v 32,42 %
odpovědí.
CR O Celkem MOJE
(Instrumentál sg.f.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
mojí 40 63,49 52 61,18 92 62,16 mou 18 28,57 30 35,29 48 32,43 moji 5 7,94 3 3,53 8 5,41
celkem 63 100,000 85 100,000 148 100,00
Dále jsme se zabývali tvary přivlastňovacího zájmena tvůj. Studenti
doplňovali tvary tohoto zájmena do vět Včera jsem viděl __________ (tvůj) bratra a
Zmínil se o té _______ (tvůj) knize. V prvním případě šlo o akuzativ sg. maskulin a
téměř všichni dotazovaní zvolili stažený tvar tvého nebo jeho obecně českou variantu
tvýho. Pouze jeden respondent použil nestažený tvar tvojeho.
V druhé větě nás zajímal lokál sg. feminin a zde je situace rozmanitější.
Nestažený tvar tvojí a jeho zkrácená varianta tvoji byly použity v 42,86 % odpovědí.
Stažený tvar tvé a jeho zúžená varianta tvý převládly a dotazovaní je zvolili v 53,74
% případů. V jednom případě byla použita koncovka –ej.
81 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 181.
41
CR O Celkem TVŮJ (Akuzativ
sg.m.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
tvýho 39 61,90 57 67,86 96 65,31 tvého 24 38,10 26 30,95 50 34,01
tvojeho 0 0,00 1 1,19 1 0,68 celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00
CR O Celkem
TVŮJ (Lokál sg.f.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
tvojí82 29 46,03 34 40,48 63 42,86 tvé 22 34,92 33 39,29 55 37,41 tvý 8 12,70 16 19,05 24 16,33
neuvedeno 3 4,76 1 1,19 4 2,72 tvej 1 1,59 0 0,00 1 0,68
celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00
3.2.4 Slovesa
3.2.4.1 Tvary slovesa být
Sledovali jsme zápor v 3. os. sg. prézentu slovesa být. Varianty, které studenti
použili, nám ilustrují hláskoslovné rozdíly. Protože jsou však vázány na konkrétní
tvar, zařadili jsme je do oddílu tvarosloví.
Na většině území Čech „(kromě západočeského nářečí a širšího Podkrkonoší)
převládá podoba nejni (na východě tvoří hranici předěl mezi českomoravským a
středomoravským nářečím).“83 Tento tvar se většinou vyskytuje dubletně s variantou
neni a v severovýchodočeské nářeční podskupině a v moravských nářečích se
objevuje také varianta néni.84
3. os. sg. prézentu slovesa být v záporu jsme zařadili do dvou cvičení.
V jednom měli studenti uvést v tabulce, zda znají, neznají nebo používají výraz
nejni, a v druhém měli doplnit sloveso být do věty To ______ (být v záporu) pravda!
V tabulce byl tento tvar použit téměř v 37 % odpovědí, zatímco při doplňování do
věty byla jeho frekvence výrazně nižší. Pouze 12,33 % respondentů uvedlo v tabulce,
že tvar nejni neznají. Do věty byla nejčastěji doplněna spisovná varianta není (80,14
%) a její zkrácená podoba neni (téměř 9 %). Podoba nejni, o kterou nám šlo, byla
82 Zahrnuje i zkrácený tvar tvoji. 83 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 608. 84 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 607 – 608.
42
zvolena pouze ve třech případech a v jedné odpovědi se objevila také její
prodloužená varianta nejní.
Znám Neznám Používám Neuvedeno NEJNI
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 25 39,68 9 14,29 25 39,68 4 6,35 O 43 51,81 9 10,84 29 34,94 2 2,41
celkem 68 46,58 18 12,33 54 36,99 6 4,11
CR O Celkem BÝT (zápor, 3.os. sg. préz.)
PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] není 53 84,13 64 77,11 117 80,14 neni 4 6,35 9 10,84 13 8,90
neuvedeno 5 7,94 7 8,43 12 8,22 nejni 0 0,00 3 3,61 3 2,05 nejní 1 1,59 0 0,00 1 0,68
celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00 3.2.4.2 Dublety ve 3. os. sg. indikativu prézentu vzorů dělá, maže
V přiřazení sloves k 1. třídě vzor maže nebo k 5. třídě vzor dělá jsou velké
rozdíly. Směrem k východu se častěji objevují slovesa patřící ke vzoru maže.
Vyskytují se v sv. Čechách po linii Turnov – Chrudim – Hlinsko, v jz. Čechách a
téměř na celé Moravě. Slovesa příslušející ke vzoru dělá jsou typičtější pro stř.
Čechy a jz. Moravu.85
Chrudim leží na hranici areálů s rozdílným přiřazováním sloves ke vzoru
maže nebo dělá. Mladá generace se přiklání k přiřazení sloves spíše ke vzoru dělá
(kdáká, kulhá), stejně jako je tomu ve středočeské nářeční podskupině.
Do dotazníku jsme zařadili slovesa kdákat a kulhat. U slovesa kdákat studenti
dostali na vybranou z variant kdáče nebo kdáká a podtrhávali tu, kterou používají.
Sloveso kulhat měli doplnit do věty Poranil si nohu a teď _______ (kulhat –
3.os.j.č.přít.čas). Většina respondentů zvolila tvar patřící ke vzoru dělá. Pouze 4,11
% respondentů používá tvar kdáče a 10,81 % studentů doplnilo do věty tvar kulže.
Tvar kulže byl ve větší míře použit dotazovanými, kteří žijí v okolí Chrudimě.
CR O Celkem KDÁČE /
KDÁKÁ Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
85 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 185.
43
kdáká 57 90,48 78 93,98 135 92,47 kdáče 2 3,17 4 4,82 6 4,11
neuvedeno 4 6,35 1 1,20 5 3,42 celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00
CR O Celkem KULHAT (3.os.
sg., préz.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
kulhá 57 90,48 70 82,35 127 85,81 kulže 3 4,76 13 15,29 16 10,81
neuvedeno 3 4,76 2 2,35 5 3,38 celkem 63 100,000 85 100,000 148 100,00
3.2.4.3 3. os. pl. indikativu prézentu
Přehlasovaný tvar zakončený na –í a jeho obměny se oproti moravskému
nepřehlasovanému tvaru zakončenému na –ú a jeho variantám vyskytují na území
Čech. Pro sv. Čechy je typický tvar se zaniklým –í/–i (např. volaj), pro západní
Čechy tvar shodný se spisovným tvarem zakončený na –í (volají) a ve zbylé části
Čech převažuje zkrácená varianta zakončená na –i (volaji).86
Zabývali jsme se slovesem 5. třídy říkat. Severovýchodočeský tvar říkaj a
jeho hláskoslovná varianta řikaj stále převažují (tvoří 49,32 % odpovědí), ale ve
značné míře se u mladé generace uplatňuje také spisovná podoba říkají a její
zkrácená varianta řikají (36,30 %). Středočeská varianta říkaji byla zvolena pouze
jedním respondentem. Tuto položku dotazníku, kterou studenti měli použít ve větě
Kluci často _______ (říkat – 3.os.mn.č. přít.čas), že holky ________ (nevědět –
3.os.mn.č. přít.čas), co ________ (chtít – 3.os.mn.č. přít.čas), řada z nich nevyplnila
nebo doplnila sloveso v minulém čase.
CR O Celkem ŘÍKAT (3.os. pl.,
préz.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
říkaj87 34 53,97 38 45,78 72 49,32 říkají88 22 34,92 31 37,35 53 36,30
neuvedeno 6 9,52 14 16,87 20 13,70 říkaji 1 1,59 0 0,00 1 0,68
celkem 63 100,000 83 100,000 146 100,00
Dále nás zajímalo nepravidelné sloveso chtít. Podle Českého jazykového
atlasu se Chrudim nachází na hranici severovýchodočeského tvaru chtěj a 86 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 454. 87 Zahrnuje i zkrácenou podobu řikaj. 88 Zahrnuje i zkrácenou podobu řikají.
44
moravského chcou (analogicky podle nesou) a poblíž hranice se středočeským
tvarem chtěji.89
Sloveso chtít bylo zařazeno do dvou cvičení dotazníku. V prvním případě
měli studenti podtrhávat výraz, který používají. Nejčastěji byly použity tvary chtěj
(62,57 %) a spisovné chtějí (33,16 %). Analogický tvar chcou a zkrácený tvar chtěji
byly uvedeny jako používané pouze v malém množství odpovědí. V druhém případě
měli studenti sloveso chtít doplnit do věty.90 Situace byla téměř stejná jako
v předchozím případě – tvary chtěj a chtějí převládaly nad tvary chtěji a chcou.
CR O Celkem CHTÍT (3.os. pl.,
préz.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
chtěj 51 63,75 66 61,68 117 62,57 chtějí 24 30,00 38 35,51 62 33,16 chcou 4 5,00 3 2,80 7 3,74 chtěji 1 1,25 0 0,00 1 0,53
celkem 80 100,000 107 100,000 187 100,00
CR O Celkem CHTÍT (3.os. pl., préz.)
PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] chtěj 36 57,14 46 54,76 82 55,78 chtějí 23 36,51 35 41,67 58 39,46
neuvedeno 3 4,76 0 0,00 3 2,04 chtěji 1 1,59 1 1,19 2 1,36 chcou 0 0,00 2 2,38 2 1,36
celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00
Sledovali jsme rovněž nepravidelné sloveso vědět (respektive jeho zápornou
variantu nevědět). Sv. a stř. Čechy se ve 3. os. pl. indikativu prézentu slovesa vědět
odlišují od jz. Čech. V prvním případě se používají tvary vědí a vědi a dubletu k nim
tvoří sekundární podoby věději a věděj. V druhém případě je nejrozšířenějším tvarem
podoba ví (podle prosí).91
Studenti doplňovali tvar slovesa nevědět do věty92 a nejčastěji zvolili tvary
nevědí (40,54 %) a nevěděj (31,08 %). Tvar nevědí výrazně převažoval obzvláště u
skupiny respondentů z okolí Chrudimě. Třetí nejčastěji použitý tvar byl neví (22,30
89 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 456, 459 – 460. 90 Viz výše u slovesa říkat. 91 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 203. 92 Viz výše u slovesa říkat.
45
%), který je typický spíše pro jz. Čechy. Ve větší míře ho uvedla městská část
respondentů. Ostatní tvary (viz tabulku) se objevily spíše okrajově.
CR O Celkem NEVĚDĚT (3.os.
pl., préz.) Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
nevědí 22 34,38 38 45,24 60 40,54 nevěděj 19 29,69 27 32,14 46 31,08
neví 17 26,56 16 19,05 33 22,30 nevědi 1 1,56 2 2,38 3 2,03 nevedí 2 3,13 0 0,00 2 1,35
neuvedeno 1 1,56 1 1,19 2 1,35 nevěději 1 1,56 0 0,00 1 0,68 něvěděj 1 1,56 0 0,00 1 0,68 celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00
3.2.4.4 Infinitivy typu chtít, chtět
Infinitivy typu chtít, mít se objevují ve dvou základních podobách. Proti
českému chtít, mít stojí moravské krácení v původně dvouslabičných infinitivech,
jehož výsledkem jsou infinitivy typu chtět, mět. Infinitivy chtět, mět jsou rozšířené na
Moravě a přesahují až do východní části sv. Čech.93
Studenti podtrhávali tvar, který používají. Spisovná podoba chtít byla
použita v 73,21 % případů, ve větší míře se uplatnila u studentů z okolních obcí.
Tvar chtět je na Chrudimsku stále velmi frekventovaný a zvolila ho zhruba čtvrtina
respondentů.
U slovesa mít výrazně převažuje spisovný tvar, který byl rovněž více užit
respondenty z okolních obcí. Výskyt tvaru mět je v sv. Čechách spíše okrajový.
Tento tvar uvedlo jako používaný necelých 11 % dotazovaných. Tvary chtět a mět
jsou frekventovanější ve městě, zatímco tvary chtít a mít v okolních obcích.
CR O Celkem
CHTÍT / CHTĚT Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
chtít 51 68,00 72 77,42 123 73,21 chtět 22 29,33 21 22,58 43 25,60
neuvedeno 2 2,67 0 0,00 2 1,19 celkem 75 100,00 93 100,00 168 100,00
93 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 508 – 511.
46
CR O Celkem MÍT / MĚT
PočetProcent
[%] PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] mít 58 84,06 81 91,01 139 87,97 mět 9 13,04 8 8,99 17 10,76
neuvedeno 2 2,90 0 0,00 2 1,27 celkem 69 100,00 89 100,00 158 100,00
3.2.4.5 Kategorie výsledného stavu
Sledovali jsme tvary jmenné části neosobní pasivní konstrukce typu je / mám
uvařeno. Jmenné tvary zakončené na –eno/–íno jsou typické pro Čechy (na většině
území bez předpony u-), zatímco na Moravě se uplatňují tvary složeného skloňování
zakončené na –ené. Tvar (je) uvaříno se objevuje především v sv. části sv. Čech.94
Výsledky dotazníku nám potvrdily, že jmenné tvary stále výrazně převažují
nad složenými. Jmenné tvary (uvařeno, uvaříno) byly použity celkem v 90,11 %
odpovědí a tvary složené (uvařené, uvařený) v 9,89 % případů.
CR O Celkem
(JE) UVAŘENO Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
uvařeno 48 60,00 59 57,84 107 58,79 uvaříno 23 28,75 34 33,33 57 31,32 uvařené 8 10,00 8 7,84 16 8,79 uvařený 1 1,25 1 0,98 2 1,10 celkem 80 100,00 102 100,00 182 100,00
Druhým typem, který jsme se rozhodli popsat, je typ je (v)odjetá/ (v)odjela.
Český jazykový atlas se zabýval výrazy (je) odejitý/ odešel. Tento typ se podle něj
vyskytuje ve formě adjektiva téměř v celé východní polovině republiky. Hranici tvoří
Náchod – Hradec Králové – Ledeč nad Sázavou – Jihlava – Slavonice.95
Studenti doplňovali do tabulky, zda tvar je (v)odjetá používají, znají nebo
neznají. Jde o jev u mladé generace velmi frekventovaný, obzvláště u městské části
dotazovaných. Používá ho téměř 50 % respondentů a téměř 40 % dotazovaných tento
tvar zná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno JE (V)ODJETÁ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 19 30,16 7 11,11 34 53,97 3 4,76
94 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 586 – 587. 95 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 582 – 583.
47
O 37 44,58 7 8,43 36 43,37 3 3,61 celkem 56 38,36 14 9,59 70 47,95 6 4,11
3.2.5 Adverbia
3.2.5.1 Komparativ adverbií
Do dotazníku jsme zařadili adverbium teplo, jehož komparativ měli studenti
doplnit do věty Zítra bude mnohem _______ (teplo – 2.stupeň). Adverbia
v komparativu bývají v námi zkoumané oblasti zakončena na –ejc a podle výsledků
tato podoba stále převažuje. Tvar teplejc doplnilo 55,10 % respondentů. Spisovný
tvar tepleji volilo nečekaně 41,50 % dotazovaných, což může být způsobeno tím, že
v psaném jazyce jsou studenti více ovlivněni spisovnou podobou slova. Tvar teplejš
se objevil pouze ve třech případech.
CR O Celkem
TEPLEJI Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
teplejc 34 53,13 47 56,63 81 55,10 tepleji 29 45,31 32 38,55 61 41,50 teplejš 1 1,56 2 2,41 3 2,04
neuvedeno 0 0,00 2 2,41 2 1,36 celkem 64 100,00 83 100,00 147 100,00
3.3 Lexikum
3.3.1 Dudlík
Šlo nám o pojmenování gumového dětského šidítka neboli dudlíku. Pro
pojmenování této reálie se na většině území republiky používá více výrazů zároveň.
V celých Čechách a na stř. Moravě je rozšířen (obvykle dubletně) výraz dudlík,
shodný se spisovným jazykem. V sv. Čechách a ve východní části stř. Čech se
vyskytuje slovo dudák.96
Slovo dudák je u mladé generace velmi frekventované. Více než polovina
respondentů (51,37 %) uvedla, že daný výraz používá. Větší frekvenci výskytu
tohoto slova jsme zaznamenali u městské části respondentů. Téměř 33 %
dotazovaných výraz zná, ale nepoužívá.
96 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 104 – 106.
48
Znám Neznám Používám Neuvedeno DUDÁK
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 20 31,75 8 12,70 35 55,56 0 0,00 O 28 33,73 11 13,25 40 48,19 4 4,82
celkem 48 32,88 19 13,01 75 51,37 4 2,74
3.3.2 Hadr a hadřík
Hadr označuje kus látky k mytí podlahy, zatímco hadřík je menší kus látky,
určený k mytí a čištění. Ve významu slova hadr se používá slovo lavičník, které je
na ústupu a je doloženo z jv. Čech.97 Do dotazníku bylo zařazeno, protože okrajově
zasahuje až na území Chrudimska.
Téměř 90 % studentů uvedlo, že výraz nezná. Používá ho pouze 1,37 %
respondentů, což potvrzuje skutečnost, že jde o výraz na námi zkoumaném území
okrajový.
Znám Neznám Používám Neuvedeno LAVIČNÍK
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 3 4,76 58 92,06 1 1,59 1 1,59 O 8 9,64 73 87,95 1 1,20 1 1,20
celkem 11 7,53 131 89,73 2 1,37 2 1,37 Ve významu slova hadřík se v námi zkoumané oblasti používá slovo klůcek,
které je rozšířené spíše u starší generace. U mladé generace je tento výraz na ústupu.
Většina respondentů (86,99 %) odpověděla, že slovo klůcek nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno KLŮCEK
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 8 12,70 54 85,71 1 1,59 0 0,00 O 9 10,84 73 87,95 1 1,20 0 0,00
celkem 17 11,64 127 86,99 2 1,37 0 0,00
3.3.3 Chlapec
Šlo nám o označení nedospělé osoby mužského pohlaví. Spisovný výraz
chlapec je rozšířen především v jz. Čechách, v námi vymezeném území se tento
97 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 322.
49
výraz vyskytl pouze v jednom dotazníku. Na většině území republiky se používá
označení kluk, které výrazně převažuje i v našem výzkumu. Severovýchodočeská
varianta hoch98 se objevila pouze v 10 % odpovědí. V jednom případě byla doplněna
podoba jádel.
CR O Celkem CHLAPEC
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] kluk 62 89,86 78 85,71 140 87,50 hoch 6 8,70 10 10,99 16 10,00
chlapec 0 0,00 1 1,10 1 0,63 jádel 0 0,00 1 1,10 1 0,63
neuvedeno 1 1,45 1 1,10 2 1,25 celkem 69 100,00 91 100,00 160 100,00
3.3.4 Jitrocel
Zabývali jsme se pojmenováním pro jitrocel kopinatý, léčivou bylinu
s přízemní růžicí listů, bezlistou lodyhou a klasem bílých květů. Označení jitrocel se
objevuje takřka v celých Čechách. Pro sv. Čechy je typický výraz celník a na
severním Chrudimsku a Vysokomýtsku se objevuje podoba cendolín.99
Studenti měli v tabulce vyplnit, zda používají, znají či neznají výraz cendolín.
Výrazná většina respondentů (90,24 %) toto slovo nezná. Pouze jeden student uvedl,
že výraz používá. Z výsledků vyplývá, že tento výraz, kdysi typický pro
Chrudimsko, je u mladé generace už téměř neznámý.
Znám Neznám Používám Neuvedeno CENDOLÍN
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 3 4,76 60 95,24 0 0,00 0 0,00 O 8 9,64 72 86,75 1 1,20 2 2,41
celkem 11 7,53 132 90,41 1 0,68 2 1,37
3.3.5 Klíště
Zajímali jsme se o pojmenování cizopasného členovce sajícího krev
obratlovců. Výraz klíště se používá ve větší části Čech až po linii Nová Paka – Kolín
98 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 66 – 67. 99 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 242 – 243.
50
– Jindřichův Hradec, ale jako spisovný výraz je značně rozšířený i mezi mladou
generací v městech sv. Čech. Pro území Moravy a část sv. Čech je typický výraz
piják. Ve větší části východních Čech se objevuje výraz připínák.100
Studenti měli vybrat z výrazů klíště, piják a připínák ten, který používají.
Většina respondentů používá ve shodě se spisovným pojmenováním slovo klíště.
Regionální výraz piják a územně ještě více omezený výraz připínák nejsou v běžné
mluvě mladé generace příliš rozšířené. Slovo piják zvolilo 12,05 % respondentů a
slovo připínák pouze 3,61 % dotazovaných.
CR O Celkem KLÍŠTĚ
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] klíště 60 83,33 79 84,04 139 83,73 piják 9 12,50 11 11,70 20 12,05
připínák 2 2,78 4 4,26 6 3,61 neuvedeno 1 1,39 0 0,00 1 0,60
celkem 72 100,00 94 100,00 166 100,00
3.3.6 Kotník
Spisovný výraz kotník označuje vystupující konec kosti v kloubu nad
chodidlem. Varianta kůtko, která se objevuje v severovýchodočeské oblasti, je
rodovým protikladem k tomuto spisovnému slovu a jeho obměně kůtek.101
Zjistili jsme, že výraz kůtko je v námi zkoumané oblasti slovem už téměř
zaniklým. 91,10 % respondentů výraz nezná a ani jeden dotazovaný ho nepoužívá.
Znám Neznám Používám Neuvedeno KŮTKO
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 3 4,76 60 95,24 0 0,00 0 0,00 O 8 9,64 73 87,95 0 0,00 2 2,41
celkem 11 7,53 133 91,10 0 0,00 2 1,37
100 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 164 – 165. 101 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 152.
51
3.3.7 Kouř
Zabývali jsme se pojmenováním pro plyny a saze vznikající při hoření.
Spisovný výraz, který se objevuje téměř na celém území republiky, zní kouř. Pro
Chrudimsko je typické expresivní slovo hulán.102
Podle Českého jazykového atlasu se situace ve městech shoduje
s venkovským okolím.103 U této položky dotazníku jsme však zaznamenali mezi
Chrudimí a jejím okolím značné rozdíly. Zhruba 50 % respondentů z okolních obcí
odpovědělo, že výraz používají, zatímco v Chrudimi to bylo pouze necelých 30 %.
Výsledky výzkumu potvrzují, že tento výraz je stále živý a velmi rozšířený.
Znám Neznám Používám Neuvedeno HULÁN
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 29 46,03 14 22,22 18 28,57 2 3,17 O 21 25,30 15 18,07 42 50,60 5 6,02
celkem 50 34,25 29 19,86 60 41,10 7 4,79
3.3.8 Krůta
Pro označení slepice krocana se na většině území Čech používá spisovný
výraz krůta, na Moravě a ve Slezsku morka. Pro severovýchodočeská nářečí je
charakteristický výraz ťopka.104
Slovo ťopka je u mladé generace stále živé. Používá ho 17,81 %
dotazovaných, ale je zde velký rozdíl mezi městem a jeho okolím, protože jde o
výraz spojený s hospodářstvím. Z tohoto důvodu je více rozšířený ve venkovském
okolí. Z chrudimských respondentů ho používá zhruba 9 %, zatímco frekvence
výskytu u respondentů z okolních obcí je 24,1 %. Mezi respondenty, kteří pocházejí
z Chrudimě, výrazně převažují ti, kteří výraz ťopka neznají.
Znám Neznám Používám Neuvedeno ŤOPKA
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 18 28,57 38 60,32 6 9,52 1 1,59 O 30 36,14 31 37,35 20 24,10 2 2,41
celkem 48 32,88 69 47,26 26 17,81 3 2,05
102 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 338 – 339. 103 Tamtéž. 104 Český jazykový atlas 3. Praha 1999, s. 542 – 544.
52
3.3.9 Pažitka
Spisovný název pro zelenou cibulovitou rostlinu s fialovým květenstvím,
která se používá jako zelenina, zní pažitka. V námi vymezené oblasti je
nejrozšířenějším slovem šnytlík. Tento výraz používá téměř 75 % respondentů.
Pouze 3,42 % dotazovaných ho nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno ŠNYTLÍK
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 10 15,87 4 6,35 48 76,19 1 1,59 O 19 22,89 1 1,20 61 73,49 2 2,41
celkem 29 19,86 5 3,42 109 74,66 3 2,05
3.3.10 Plody lopuchu
Pro označení kulovitých plodů lopuchu, které se přichycují háčkovitými
chlupy na srst apod., se na celém území republiky používá řada různých výrazů. Pro
severovýchodočeská nářečí je typické označení babí hněv, které se vyskytuje ve stř. a
východní části sv. Čech. Ve středu této oblasti, kam spadá svou polohou Chrudim, se
používá výraz bubáky.105
Slovo bubáky je u mladé generace stále velmi frekventované. Používá ho
32,19 % dotazovaných a zná ho téměř 24 % respondentů.
Znám Neznám Používám Neuvedeno BUBÁKY
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 13 20,63 29 46,03 20 31,75 1 1,59 O 22 26,51 30 36,14 27 32,53 4 4,82
celkem 35 23,97 59 40,41 47 32,19 5 3,42
3.3.11 Silný déšť
Zabývali jsme se pojmenováním pro silný prudký déšť. Spisovné jsou výrazy
liják a lijavec. V celých Čechách je rozšířen výraz liják, ve východních Čechách se
dubletně s ním používá expresivní výraz ceďák. Lijavec se vyskytuje zejména v jižní
105 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 283 – 284.
53
a východní části Čech. Expresivní výraz slejvák se nesouvisle objevuje v celých
Čechách.106
Studenti měli z řady výrazů, mezi nimiž byla slova slejvák, liják, ceďák a
lijavec, vybrat ten, který používají. Nejčastěji se mezi odpověďmi objevilo
expresivní pojmenování slejvák, které použila zhruba polovina respondentů. Často
používaný je rovněž spisovný výraz liják, který byl použit v 36,24 % odpovědí.
Expresivní výraz ceďák a spisovný, ale poněkud zastaralý výraz lijavec uvedlo pouze
minimum respondentů.
CR O Celkem
SILNÝ DÉŠŤ Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
slejvák 48 50,00 73 54,89 121 52,84 liják 37 38,54 46 34,59 83 36,24
ceďák 9 9,38 11 8,27 20 8,73 lijavec 2 2,08 3 2,26 5 2,18
celkem 96 100,000 133 100,000 229 100,00
3.3.12 Skrojek chleba
Skrojek chleba označuje první odkrojenou část z bochníku. Podle Českého
jazykového atlasu se jako prostředek lidové mluvy vyskytuje téměř na celém území
republiky slovo skrojek. V sv. Čechách je rozšířen výraz slípek a sklípek. Pro území
Chrudimska je typická varianta slipánek a její obměny.107
Chrudimská varianta s(k)lipánek je používána v běžné mluvě spíše starou
generací, u mladé generace toto slovo už téměř zaniklo. Pouze 2,05 % respondentů
uvedlo, že výraz používají. Téměř 90 % dotazovaných výraz nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno S(K)LIPÁNEK
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 5 7,94 56 88,89 2 3,17 0 0,00 O 9 10,84 72 86,75 1 1,20 1 1,20
celkem 14 9,59 128 87,67 3 2,05 1 0,68
106 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 356 – 357. 107 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 266 – 268.
54
3.3.13 Slunéčko sedmitečné
Nářeční názvy pro brouka s červenými krovkami a černými tečkami na nich
se po celém území republiky značně různí a jde obvykle o výrazy expresivní. V sv.
Čechách se pro slunéčko sedmitečné objevuje hned několik výrazů. Nejrozšířenější je
pojmenování beruška. Přesahuje sem slovo berunka typické pro severní Moravu a
část východních Čech. Výraz sluníčko proniká jako dubleta do mluvy mladé městské
generace.108
V Chrudimi a okolí je nejrozšířenější slovo beruška, které bylo použito
v 84,81 % odpovědí. Pojmenování beruna a zdrobnělinu berunka zvolilo celkem
2,53 % respondentů. Do mluvy mladé generace pronikají okrajově výrazy sluníčko a
slunéčko (celkem 3,17 %), popřípadě celý název slunéčko/ sluníčko sedmitečné.
CR O Celkem SLUNÉČKO
SEDMITEČNÉ Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
beruška109 56 82,35 78 86,67 134 84,81 neuvedeno 6 8,82 2 2,22 8 5,06
beruna 2 2,94 1 1,11 3 1,90 slunéčko 1 1,47 2 2,22 3 1,90
berda 1 1,47 2 2,22 3 1,90 sluníčko 1 1,47 1 1,11 2 1,27
slunéčko sedmitečné 1 1,47 0 0,00 1 0,63 berka 0 0,00 1 1,11 1 0,63
breberka 0 0,00 1 1,11 1 0,63 berunka 0 0,00 1 1,11 1 0,63
sluníčko sedmitečné 0 0,00 1 1,11 1 0,63 celkem 68 100,00 90 100,00 158 100,00
3.3.14 Smetánka lékařská
Zabývali jsme se výrazy pro nízkou bylinu s přízemní růžicí listů, úborem
žlutých květů a silným kořenem, která ve všech částech obsahuje mléčně bílou
šťávu. Výrazy pro smetánku lékařskou jsou na celém území republiky velmi
rozrůzněné. Nejrozšířenější je slovo pampeliška, které pokrývá téměř celé Čechy a
většinu Moravy. Mezi Kolínem a Litomyšlí se objevuje výraz pampelice. Ve velké
části sv. Čech se používá slovo mlíčí.110
108 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 132 – 134. 109 Zahrnuje také podoby béruška a běruška. 110 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 262 – 263.
55
Situace je u pojmenování této rostliny poměrně složitá a vyskytuje se zde
několik výrazů. Výraz pampeliška je stejně jako téměř na celém území státu
převládající. Zvolilo ho 81,13 % dotazovaných a jeden respondent uvedl podobu
tohoto slova v mužském rodě (pampelišák). U menší části respondentů se objevily
také expresivní podoby pamprlice a pamprdlice. Regionální výraz mlíčí ustoupil
celočeskému slovu pampeliška a byl použit pouze jedním respondentem.
CR O Celkem SMETÁNKA
LÉKAŘSKÁ Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
pampeliška 55 78,57 74 83,15 129 81,13 neuvedeno 6 8,57 4 4,49 10 6,29 pamprdlice 3 4,29 6 6,74 9 5,66 pamprlice 4 5,71 4 4,49 8 5,03 smetánka 1 1,43 0 0,00 1 0,63
pampelišák 1 1,43 0 0,00 1 0,63 mlíčí 0 0,00 1 1,12 1 0,63
celkem 70 100,00 89 100,00 159 100,00
3.3.15 Škvor
Pojmenování hmyzu se zkrácenými křídly a pohyblivými klíšťkovitými
přívěsky na zadečku je na většině území Čech shodné se spisovným slovem škvor.
Ve východních Čechách se používá slovo střihavka odvozené od klíšťkovitého
přívěsku tohoto tvora. Hranice výskytu slov škvor a střihavka prochází zhruba
Chrudimí.111
Většina respondentů uvedla, že používá výraz škvor. Slovo střihavka má však
stále poměrně velkou frekvenci výskytu. Používá ho téměř 20 % dotazovaných.
CR O Celkem
ŠKVOR Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
škvor 53 77,94 73 80,22 126 79,25 střihavka 13 19,12 17 18,68 30 18,87
neuvedeno 2 2,94 1 1,10 3 1,89 celkem 68 100,00 91 100,00 159 100,00
111 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 159 – 161.
56
3.3.16 Švestka
Spisovné pojmenování ovocného stromu s modrými až fialovými
peckovitými plody, z nichž se vyrábí povidla nebo slivovice, zní švestka. Pro Čechy
je charakteristický výraz šves(t)ka. Dubletně s ním se v severovýchodočeských
nářečích vyskytuje slovo slíva. Výraz kadlátko se používá na Znojemsku, Třebíčsku
a v části českomoravského nářečí.112
Nejrozšířenějším výrazem je na Chrudimsku celočeské slovo švestka (88,05
%). Regionální výraz slíva u mladé generace tomuto slovu ustupuje. Slíva byla
použita pouze v 8,81 % odpovědí a zdrobnělina slívka v 1,89 %. V jednom případě
byl respondentem doplněn tvar kadlátko.
CR O Celkem
ŠVESTKA Počet
Procent [%] Počet
Procent [%] Počet
Procent [%]
švestka 60 89,55 80 86,96 140 88,05 slíva 5 7,46 9 9,78 14 8,81 slívka 0 0,00 3 3,26 3 1,89
kadlátko 1 1,49 0 0,00 1 0,63 neuvedeno 1 1,49 0 0,00 1 0,63
celkem 67 100,00 92 100,00 159 100,00
3.3.17 Tůň
Pojmenování hlubiny v tekoucí vodě je v sv. Čechách shodné se spisovným
výrazem tůň. Na okraji severovýchodočeské nářeční oblasti se dubletně vyskytuje
slovo hlubáň,113 jehož výskyt okrajově zasahuje až na Chrudimsko.
Výraz hlubáň je pro mladou městskou generaci už téměř neznámý. Pouze dva
respondenti z okolních obcí uvedli, že slovo používají. Většina dotazovaných (téměř
85 %) slovo hlubáň nezná. Výraz hlubáň se samostatně už téměř nepoužívá, ale
zachoval se v některých lidových místních názvech (např. Taláckova hlubáň).
Znám Neznám Používám Neuvedeno HLUBÁŇ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 7 11,11 56 88,89 0 0,00 0 0,00 O 12 14,46 68 81,93 2 2,41 1 1,20
celkem 19 13,01 124 84,93 2 1,37 1 0,68 112 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 52 – 53. 113 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 314 – 316.
57
3.3.18 Zatáčka
V označení pro ohyb cesty je území republiky značně rozrůzněné. Pro
všechny oblasti je typická dubletnost (často i vícečetnost) pojmenování. Nejčastěji
užívaný je výraz zatáčka, shodný se spisovným jazykem. Přehlasovaná podoba slova
okluk (oklik) se objevuje v sv. Čechách a v přechodném pásu českomoravském.114
Studenti měli podtrhnout, zda používají výraz zatáčka nebo (v)oklik. Výrazně
převažuje spisovné slovo zatáčka, které bylo použito téměř v 95 % odpovědí. Výraz
oklik, používaný starou generací, je u mladé generace už téměř neznámý. Zvolila ho
pouze necelá 4 % respondentů.
CR O Celkem ZATÁČKA
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] zatáčka 61 92,42 82 96,47 143 94,70 (v)oklik 3 4,55 3 3,53 6 3,97
neuvedeno 2 3,03 0 0,00 2 1,32 celkem 66 100,00 85 100,00 151 100,00
3.3.19 Lhát
Zabývali jsme se označením pro spojení slov „vědomě nemluvit pravdu“,
které ve spisovném jazyce zní lhát. V sv. Čechách se vedle slovesa lhát objevuje i
jeho slovotvorná varianta vrdlouhat, která vznikla ze spojení slov v hrdlo lhát, což
znamená silně, velmi lhát.115
Slovo vrdlouhat je běžné spíše pro starou generaci a nás zajímalo, zda ho
ještě používá i mladá generace. Zjistili jsme, že většina respondentů (86,99 %) toto
slovo nezná. Pouze dva dotazovaní (1,37 %) uvedli, že výraz používají.
Znám Neznám Používám Neuvedeno VRDLOUHAT
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 8 12,70 54 85,71 1 1,59 0 0,00 O 6 7,23 73 87,95 1 1,20 3 3,61
celkem 14 9,59 127 86,99 2 1,37 3 2,05
114 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 334 – 335. 115 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 184 – 186.
58
3.3.20 Koulovat se
Základní sloveso koulovat se s významem „házet po sobě sněhovými
koulemi“ se ve východních Čechách, obzvláště na Královéhradecku a
Vysokomýtsku, objevuje v podobě puškovat se.116 Na Chrudimsko tato podoba
zasahuje pouze okrajově, používá ji 2,74 % respondentů. Většina dotazovaných
(téměř 90 %) výraz puškovat se nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno PUŠKOVAT SE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 5 7,94 57 90,48 1 1,59 0 0,00 O 8 9,64 71 85,54 3 3,61 1 1,20
Celkem 13 8,90 128 87,67 4 2,74 1 0,68
3.3.21 Obléknout se
Pro význam „vzít si na sebe oblečení“ se používá sloveso obléknout se.
Pro sv. Čechy je charakteristický výraz ustrojit se. Toto sloveso používá hojně jak
stará, tak mladá generace. V tabulce vyplnila výrazná většina respondentů (84,93 %),
že sloveso ustrojit se používají. Neznali ho pouze dva respondenti. V dalším cvičení
se měli studenti rozhodnout mezi výrazy (v)oblékni se a ustroj se. Tato dvě slovesa
se často používají dubletně. Ve frekvenci výskytu sice mírně převažuje sloveso
obléknout se, ale procentuální rozdíl mezi ním a slovesem ustrojit se je nepatrný.
Znám Neznám Používám Neuvedeno USTROJIT SE
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 9 14,29 0 0,00 54 85,71 0 0,00 O 7 8,43 2 2,41 70 84,34 4 4,82
celkem 16 10,96 2 1,37 124 84,93 4 2,74
CR O Celkem (V)OBLÉKNI SE/ USTROJ SE
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] (v)oblékni se 43 51,19 52 47,71 95 49,22
ustroj se 38 45,24 52 47,71 90 46,63 neuvedeno 3 3,57 5 4,59 8 4,15
celkem 84 100,00 109 100,00 193 100,00
116 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 117 – 118.
59
3.3.22 Rozsvítit
Zabývali jsme se slovesem s významem „uvést v činnost světelný zdroj“. Pro
tuto činnost existují na území Chrudimska tři výrazy – rozsvítit, rozžít a rožnout.
Sloveso rozsvítit se vyskytuje téměř v celých Čechách. Slovesa rozžít a rožnout
přesahují do východních Čech z Moravy.117
V námi zkoumané oblasti převládá sloveso rozsvítit, které zvolilo přes 90 %
respondentů. Moravské rozžít, které na toto území přesahuje, používá přes 7 %
studentů. Moravský výraz rožnout byl zastoupen pouze jednou odpovědí.
CR O Celkem ROZSVÍTIT
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] rozsvítit 61 91,04 80 91,95 141 91,56 rozžít 5 7,46 6 6,90 11 7,14
rožnout 0 0,00 1 1,15 1 0,65 neuvedeno 1 1,49 0 0,00 1 0,65
celkem 67 100,00 87 100,00 154 100,00
3.3.23 Tahat za vlasy
Spojení slov tahat za vlasy se v sv. Čechách označuje slovy kudlat (více na
východě) a kučkat, které je podle Českého jazykového atlasu typické pro oblast
kolem středního toku řeky Chrudimky. Obě tyto podoby jsou značně expresivní.118
Necelá polovina respondentů tato slova používá nebo je zná. Používají je více
respondenti žijící v okolí Chrudimě. 50 % dotazovaných odpovědělo, že tyto výrazy
nezná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno KUČKAT/ KUDLAT
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 18 28,57 34 53,97 9 14,29 2 3,17 O 22 26,51 39 46,99 19 22,89 3 3,61
celkem 40 27,40 73 50,00 28 19,18 5 3,42
117 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 344 – 345. 118 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 127 – 128.
60
3.3.24 Nahoře x navrchu
Pro adverbium místa s významem „na povrchu něčeho“ jsou spisovné dva
výrazy – nahoře a navrchu. První je rozšířený v Čechách a druhý na Moravě a
dubletně se objevuje i v sv. Čechách.119
Studenti podtrhávali ve větě Knížka leží nahoře / navrchu na skříni výraz,
který používají. Česká varianta nahoře v námi zkoumané oblasti jednoznačně
převažuje, ale moravské slovo navrchu sem přesahuje v poměrně velké míře –
používá ho 17,07 % dotazovaných.
CR O Celkem NAHOŘE/ NAVRCHU
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] nahoře 58 82,86 77 81,91 135 82,32 navrchu 11 15,71 17 18,09 28 17,07
neuvedeno 1 1,43 0 0,00 1 0,61 celkem 70 100,00 94 100,00 164 100,00
3.3.25 Stranou/ na stranu x bokem/ na bok
Území republiky je rozdělené linií Zábřeh – Brno – Mikulov. Na východ od
ní se vyskytuje výraz stranou (a na stranu) a na západ výraz bokem (a na bok).120
Respondenti měli u vět Polož to stranou / na stranu / bokem / na bok a Češe
si pěšinku stranou / na stranu/ bokem / na bok uvést, který výraz používají. V prvním
případě se nejčastěji objevily odpovědi stranou (40,21 %) a bokem (téměř 30 %).
Častý byl také výraz na stranu (20,63 %). V druhém případě výrazně převažovalo
slovo na stranu, které zvolilo 75,28 % respondentů, a v menší míře se uplatnil
moravský výraz na bok, který uvedlo necelých 13 % dotazovaných.
CR O Celkem STRANOU/ BOKEM
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] stranou 50 39,37 65 40,88 115 40,21 bokem 43 33,86 41 25,79 84 29,37
na stranu 23 18,11 36 22,64 59 20,63 na bok 11 8,66 17 10,69 28 9,79 celkem 127 100,00 159 100,00 286 100,00
119 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 516 – 518. 120 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 524 – 526.
61
CR O Celkem STRANOU/ BOKEM
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] na stranu 57 74,03 77 76,24 134 75,28
na bok 12 15,58 11 10,89 23 12,92 stranou 6 7,79 10 9,90 16 8,99 bokem 1 1,30 2 1,98 3 1,69
neuvedeno 1 1,30 1 0,99 2 1,12 celkem 77 100,00 101 100,00 178 100,00
3.3.26 Ale x asi
Příslovce způsobu s významem „přibližně“ je v Čechách označováno
výrazem asi, na východních okrajích Čech a na většině území Moravy výrazem ale a
ve Slezsku a na východní Moravě slovem z(e).121
My jsme se zabývali česko-moravskou opozicí asi / ale. Výrazná většina
respondentů (téměř 95 %) zvolila český výraz asi. Moravský výraz ale byl použit
v 5,23 % odpovědí, ve většině případů dubletně se slovem asi.
CR O Celkem ALE / ASI
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] asi 61 92,42 83 94,25 144 94,12 ale 4 6,06 4 4,60 8 5,23
neuvedeno 1 1,52 0 0,00 1 0,65 celkem 66 100,00 87 100,00 153 100,00
3.3.27 Pozdě
Výraz pozdě, mající význam „po uplynutí náležitého času“, se objevuje téměř
na celém území republiky. V Čechách a na Třebíčsku je dubletně s ním rozšířeno
slovo dlouho.122 V mluvě mladé generace jednoznačně převládá spisovná podoba
pozdě (76,22 %), ale výraz dlouho je stále velmi frekventovaný – v našem výzkumu
ho použila téměř čtvrtina respondentů.
CR O Celkem DLOUHO/ POZDĚ
PočetProcent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] pozdě 61 74,39 80 77,67 141 76,22
121 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 564, 566. 122 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 533 – 534.
62
dlouho 20 24,39 23 22,33 43 23,24 neuvedeno 1 1,22 0 0,00 1 0,54
celkem 82 100,00 103 100,00 185 100,00
3.3.28 V jednu hodinu
V sv. Čechách se ve významu „v jednu hodinu“ používá výraz vo hodině.
Vyskytuje se spíše v běžné mluvě starší generace, ale i u mladé generace je to výraz
živý a frekventovaný – používá ho téměř 22 % dotazovaných. Větší znalost tohoto
výrazu jsme zaznamenali u respondentů žijících v blízkém okolí Chrudimě než
u respondentů žijících ve městě samotném.
Znám Neznám Používám Neuvedeno VO HODINĚ
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 23 36,51 25 39,68 13 20,63 2 3,17 O 37 44,58 24 28,92 19 22,89 3 3,61
celkem 60 41,10 49 33,56 32 21,92 5 3,42
3.3.29 Púla
Zajímalo nás slovo púla, které se používá v severovýchodočeské nářeční
podskupině ve významu půl (druhé, třetí … hodiny). Jde o jev velmi frekventovaný u
mladé generace ve městě i v blízkém okolí. Výraz púla používá téměř 66 %
respondentů a téměř 20 % ho zná.
Znám Neznám Používám Neuvedeno PÚLA
Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] Počet Procent
[%] CR 11 17,46 8 12,70 41 65,08 3 4,76 O 17 20,48 7 8,43 55 66,27 4 4,82
celkem 28 19,18 15 10,27 96 65,75 7 4,79 V kategorii adverbií času jsou regionální výrazy (dlouho, vo hodině, púla)
stále poměrně frekventovaným jevem, ale většinou už u mladé generace převládají
výrazy spisovné (pozdě, v jednu hodinu). Pouze regionální výraz púla v běžné mluvě
mladé generace stále převažuje.
63
4. Závěr V této bakalářské diplomové práci jsme se zabývali regionálně příznakovými
prvky hláskoslovnými, tvaroslovnými a lexikálními, které jsou charakteristické pro
mluvu mladé generace v Chrudimi a jejím okolí.
Rozdíly mezi běžnou mluvou v Chrudimi a v okolních obcích jsou minimální,
ale v některých případech se regionálně příznakové prvky uplatňují (až na výjimky)
více v běžné mluvě okolních obcí. Městská mluva je ve větší míře nivelizována.
Chrudimská mluva má přechodný charakter, což vyplývá z polohy města.
Chrudim leží v severovýchodočeské nářeční oblasti, poblíž hranice se středočeskou
nářeční oblastí a na okraji přechodného pásu česko-moravského, takže se v mluvě
okrajově objevují také prvky moravské. Soustředili jsme se na jevy
severovýchodočeské, jevy charakteristické pouze pro námi vymezenou oblast a jevy,
které sem přesahují z Moravy.
V oblasti hláskosloví už většina jevů ustoupila spisovným či obecně českým
podobám slov. Nejrozšířenějším regionálně příznakovým prvkem je diftongizace í
(ý) > ej po ostrých sykavkách, která zaujímá území sv. a stř. Čech. Objevilo se pouze
minimum respondentů, kteří tento jev neznají. Největší frekvenci jsme zaznamenali u
podob cejtit (80,14 %), pozejtří (63,13 %) a cizej (51,37 %). K frekventovaným
jevům patří také nepravidelné hláskové změny: porád (71,23 %), čarodejnice (59,59
%) a kakavo (55,48 %). Stále poměrně rozšířená je rovněž mladší sekundární délka,
která je nejvíce živá u podoby pívo (64,38 %).
Neslabičné u, které je pro náš region typickým jevem, u mladé generace
pomalu ustupuje a uplatňuje se spíše u konkrétních slov. Nejvíce bylo použito ve
slově zrouna (18,49 %), nejméně ve slově dříu (1,37 %).
Řada hláskoslovných jevů, charakteristických pro námi vymezenou oblast, se
v mluvě mladé generace už nepoužívá, ale mnohé z nich mládež zná. Jde například o
progresivní asimilaci h > ch (pět chodin), disimilační změnu nn > dn (kamednej),
disimilaci g (< k) > h (něhdo), zánik j na počátku slova před i (iskra) a vyrovnávání
alternující souhlásky slovního základu (klucum, tech).
Z „moravismů“ se v hláskosloví uplatňuje moravská krátkost u podob sila
(6,16 %) a makem (30,73 %).
V oblasti tvarosloví zůstává v mluvě mladé generace zachováno více
regionálně příznakových prvků než na rovině hláskoslovné. Nejrozšířenějším
64
tvaroslovným jevem je použití jmenných tvarů u přivlastňovacích adjektiv. Zabývali
jsme se tvarem genitivu sg. m. přídavného jména Milanův (Milanova 87,07 %) a
tvarem dativu sg. n. přídavného jména maminčino (maminčinu a maminčině 63,94
%). Jmenné tvary jsou v sv. Čechách tak rozšířené, že se někde přenášejí také na
druhově přivlastňovací adjektiva typu kravský. Tvar krávin (roh) jsme zaznamenali
překvapivě v 5 případech (3,42 %), ačkoli Chrudim leží na okraji výskytu tohoto
jevu.
Poměrně častá je koncovka –oj ve 3. a 6. pádě sg. životných maskulin. Tento
severovýchodočeský jev jsme do dotazníku zařadili několikrát a u konkrétních slov
jsme získali poněkud rozdílné výsledky – doktoroj (48,63 %), tatínkoj (47,26 %),
učiteloj (22,60 %), řediteloj (8,22 %).
Dalšími frekventovanými jevy jsou v sv. Čechách komparativ adverbií
zakončený na –ejc, v našem případě tvar teplejc (55,1 %), a tvary 3. os. pl. indikativu
prézentu chtěj (62,57 %), říkaj / řikaj (49,32 %), nevěděj (31,08 %).
Většina jevů, které jsme zkoumali a které se v této oblasti vyskytují, je už na
ústupu. Mladá generace dává přednost tvarům spisovným nebo tvarům s větším
územním rozsahem. Do této skupiny se podle našich výsledků řadí koncovka –ej v 7.
pádě sg. feminin měkkého zakončení u tvarů ulicej (4,03 %), lavicej (3,42 %), chvílej
(6,85 %), tvar instrumentálu sg. m. tátem (4,79 %), tvar akuzativu pl. vyjádřený
nominativem pl. u slov kluci (2,72 %) a vojáci (1,37 %), tvar genitivu sg. nádobího
(2,74 %), tvary měkkého skloňování litre (3,42 %) a metre (0,68 %), tvary Novákom
(9,46 %), záporný tvar nejni (v tabulce 36,99 %, ve větě 2,05 %).
Tradiční tvary Chrudimě a mně, ačkoli jsou stále živé a v běžné mluvě mladé
generace používané, začínají rovněž ustupovat. Tvar Chrudimě se vyskytl v 28,86 %
odpovědí a tvar mně v 34 %, 31,08 %, 20,95 % případů.
Stejně jako v oblasti hláskosloví, tak i na rovině tvaroslovné přesahují na
námi zkoumané území „moravismy“. Patří mezi ně např. infinitivy typu chtět (25,6
%), mět (10,76 %), mužský rod u slova Olomouc (17,01 %), slovesné tvary typu
kulže (10,81) a tvary (je) uvařené/uvařený (9,89 %).
Na rovině lexikální dochází rovněž k ústupu tradičních regionálně
příznakových výrazů ve prospěch výrazů celočeských nebo spisovně českých. Mezi
nejfrekventovanější výrazy patří podle našeho výzkumu výrazy celočeské –
pampeliška (81,13 %), slejvák (52,84 %), liják (36,24 %), výrazy
severovýchodočeské – ustrojit se (84,93 %), beruška (84,81 %), šnytlík (74,66 %),
65
púla (65,75 %) a dudák (51,37 %), a výrazy typické pouze oblast Chrudimska –
hulán (41,10 %) a bubáky (32,19 %).
Okolo dvaceti procent se pohybuje frekvence následujících výrazů: ťopka,
střihavka, kučkat, dlouho (pozdě) a vo hodině (v jednu hodinu).
Řada výrazů, dříve velmi frekventovaných, dnes už téměř zanikla, některé
však stále zůstávají zachovány v povědomí mladé generace. Do našeho výzkumu
byla z takovýchto výrazů zařazena slova severovýchodočeská: hoch (10 %), slíva
(8,81 %), (v)oklik (3,97 %), klůcek (1,37 %), vrdlouhat (1,37 %), kůtko (0 %), slova
východočeská: připínák (3,61 %) i slova omezená pouze na Chrudimsko: sklipánek
(2,05 %), cendolín (0,68 %).
Z lexikálních „moravismů“, které zasahují až na území Chrudimska, jsou
nejrozšířenější výrazy bokem/na bok (celkem 29,74 %), navrchu (17,07 %), piják
(12,05 %) a rozžít (7,14 %). Lexikální „moravismy“ jsou na námi zkoumaném území
poměrně rozšířené, ale převládají nad nimi výrazy regionálně české.
Regionálně příznakové prvky v námi zkoumané oblasti ustupují prvkům,
které jsou rozšířeny na rozsáhlejším území, nebo jevům obecně českým či
spisovným. Některé prvky charakterizující severovýchodočeskou nářeční podskupinu
a oblast Chrudimska jsou však stále živé a frekventované. Ačkoli mladá generace je
používá v menší míře, stále zůstávají zachovány alespoň v jejím povědomí.
66
Anotace
Příjmení a jméno: Habalová Renata
Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci
Název katedry a fakulty: Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta
Název diplomové práce: Regionálně příznakové prvky v mluvě mladé generace v
Chrudimi
Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Josef Jodas
Počet znaků: 92 521
Počet příloh: 1
Počet titulů použité literatury: 18
Klíčová slova: běžně mluvený jazyk
dialekt
severovýchodočeská nářeční podskupina
Chrudim
Cílem této bakalářské diplomové práce je popsat a charakterizovat soubor
vybraných diferenčních hláskoslovných, tvaroslovných a lexikálních prvků
užívaných mladou generací v městě Chrudim a v obcích ležících v blízkém okolí
v projevech běžně dorozumívacího stylu. Práce je založena na dotazníkové metodě a
dosažené výsledky jsou porovnávány s dosavadní odbornou literaturou zabývající se
běžnou mluvou v sv. Čechách. Autorka práce dochází k závěru, že nářeční prvky sice
celkově z mluvy mladé generace ustupují, některé z nich však zůstávají zachovány a
jsou mladou generací stále používány.
67
5. Seznam literatury Bachmann, L.: Nářečí na Vysokomýtsku. Praha 2001.
Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972.
Cuřín, F.: Studie z historické dialektologie a toponomastiky Čech. Praha 1967.
Cuřín, F. a kol.: Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha 1964.
Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice (diplomová
práce). Olomouc 2003.
Český jazykový atlas 1 – 5. Praha 1992 – 2005.
Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové
1976.
Dejmek, B.: Mluva nejstarší generace Hradce Králové. Hradec Králové 1981.
Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace Hradce Králové. Hradec
Králové 1987.
Hodura, Q.: Nářečí litomyšlské. Litomyšl 1904.
Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují
a jeho okolí (bakalářská diplomová práce). Olomouc 2006.
Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách
(bakalářská diplomová práce). Olomouc 2007.
Jodas, J.: Jazyk (Charakteristické rysy běžně mluveného jazyka v Chrudimi
z hlediska územního, sociálního a vývojového). In: Chrudim.
Vlastivědná encyklopedie. Praha 2005, s. 57 – 58.
Jodas, J.: Z Chrudimě, v Zábřeze, v Bojkovicách. In: Prostor v jazyce a literatuře.
Ústí nad Labem 2007, s. 86 – 89.
Jodas, J. – Jodasová, H.: Moravské na bok / na boku a navrch / navrchu. In: Prostor
v jazyce a literatuře. Ústí nad Labem 2007, s. 90 – 92.
Mluvnice češtiny 2. Praha 1987.
Utěšený, S.: Nářečí přechodného pádu česko-moravského. Praha 1960.
www.chrudim-city.cz
68
6. Přílohy
6.1 Dotazník
DOTAZNÍK Výzkum mluvy středoškolské mládeže v Chrudimi
Škola: Třída: Rok a místo narození: Bydliště (obec): Místa delších pobytů od narození do nynějška: Ve věku: Místo: Žili otec nebo matka v jiné obci, než je vaše současné bydliště? Pokud ano, kdy a kde? Otec: Matka:
Dotazník vyplňte prosím tak, jak mluvíte doma nebo se svými kamarády. 1. Podtrhněte výraz/ výrazy, který/ které používáte. lžíce – žíce/ žice – žlice kluk – hoch zustat – zvostat – vostat psí – psovská (bouda) chlemejžď – hlemýžď – hlemejžď chtít – chtět plít – plet – plejt kdáče – kdáká studeň – studně – studna rozsvítit – rozžít hadra – handra – hadr mít – mět liják – slejvák – lijavec – ceďák (šel) ulicí – ulicej (oni) chtěj – chcou – chtěji – chtějí klíště – piják – připínák (ta) pout – (ten) pout – (ta) pouť – (ten) pouť vařejčka – vařejka – vařečka (je) uvaříno – uvařeno – uvařené švestka – slíva nesli bysme – nesli bychme – nesli bychom zatáčka – (v)oklik pozítří – pozejtří – pozejtřku – pořejčku škvor – střihavka 2. Vyplňte tabulku. Znám Neznám Používám Občas Často klůcek (= hadřík) ťopka (= krůta) modrák (= chrpa) šnytlík (= pažitka) skřipka (= chřipka) lavičník (= hadr) ustrojit se (= obléknout se) puškovat se (= koulovat se) bubáky (plody lopuchu) dudák (= dudlík)
69
kůtko (= kotník) hlubáň (= tůň) s(k)lipánek (= skrojek chleba) cendolín (= jitrocel) hulán (= kouř) záhrobeň (= zápraží) kučkat /kudlat (tahat za vlasy) vrdlouhat (= lhát) 3. Doplňte slova (tvary slov) do vět tak, jak mluvíte doma. Zítra bude mnohem ____________ (teplo – 2.stupeň). Právě jsem přijel z Chrudim_____ . Ve dřezu je spousta ____________ (nádobí). Nelži ________ (já – 3.p.)! To _____________ (být – ZÁPOR, 3.os.j.č.přít.čas) pravda! Ta hodná paní si tu něco zapomněla. Dones to t___ hodn____ paní. Vedle nás bydlí Novákovi. Za chvíli půjdeme na návštěvu k Novák______. Poranil si nohu a teď ____________ (kulhat – 3.os.j.č.přít.čas) Petr je z Čáslav___ . Jeho babička bydlí v Nymbur_____ . Včera jsem viděl __________ (tvůj) bratra. Zmínil se o té _______ (tvůj) knize. Nečti si pod lavic___ a nedívej se na úkoly do Milan_____ sešitu. Smála se ________________ (maminka-přivlast.) kolu. Musím to říct ___________ (učitel). Šli směrem k Pardub_____ . Dorazil před ____________ (chvíle). – A neříkal nic o našem ředitel____ ? Už jsi viděl ___________ (táta-přivlast.) nový klobouk? Honza má dva _____________ (kluk – mn.č.). Utkání mezi Olomouc_____ a Pardubicemi skončilo nerozhodně. Bolí mě hlava, dojdi _________ (já – 3.p.) do l__________ pro ibuprofen. Jako malí jsme si rádi hráli na ________ (voják-mn.č.). Kluci často ________ (říkat – 3.os.mn.č.přít.čas), že holky _________ (nevědět – 3.os.mn.č.přít.čas), co ________ (chtít – 3.os.mn.č.přít.čas). Dej ______ (já) už pokoj! Moje maminka je veselá. S m_____ maminkou se užije hodně legrace. 4. Vyplňte tabulku. Znám Neznám Používám Občas Často póle dvéře pívo kúře láskavý/ej véze tatínkoj porád pět chodin s chasičema cejtit lesejk
70
kakavo kjet zauřít dříu děuče zrouna sila (= síla) bez tech, k tem čarodejnice (kuře) s rejžej něhdo iskra zjedavý/ej 5. Podtrhněte variantu, kterou byste ve větě použili. Pokud používáte všechny varianty, podtrhněte všechny. Babička upekla buchty s makem / mákem. Byl pryč ale / asi pět neděl. Dones to Máni / Máně. Teple / kloudně se (v)oblékni / ustroj. Noci / noce jsou chladné. Na zahradě pěstujeme česnek / česenek. Co jste to zase provedli? Není vás / vám hanba? Polož to stranou / na stranu / bokem / na bok. Češe si pěšinku stranou / na stranu/ bokem / na bok. Knížka leží nahoře / navrchu na skříni. Přišla jsem do školy dlouho / pozdě. Moje kamarádka je marod / nemocná. 6. Vyplňte tabulku. Znám Neznám Používám Občas Často doktoroj (s) tátem krabice cukrovího vo hodině (= ve 13:00)
čtvrt litre dva metre krávin roh je (v)odjetá hošů, hošum kluců, klucum stádo kozejch (obilí) zrá nejni (= není) kamednej (= kamennej)
padna (= panna) cizej, cizá taj (= tady)
71
vocaď (= odsud) (pes je) h boudě šel doktorovi/oj pojte (= pojďte) (je) púla kdák (= kdopak) petruželka (= petržel) 7. Jak říkáte: Smetánce lékařské? Slunéčku sedmitečnému?