univerzita palackého v olomouci - ostřice stepí a...
TRANSCRIPT
Přehled stanovišť
stepní stanoviště: přirozenéa polopřirozené travinné formace
suchá a vysychavá stanoviště:vřesoviště, panonské teplomilnédoubravy na písku, lesostepní bory
Co je to step?
klasické pojetí: travinná společenstva odvýchodu Evropy po východní Asii (amurská oblast), kontinentální klimateplé slunečné léto, zima velké mrazypo celý rok málo srážek – sucho, mráz; hodně živin výpar o málo převažuje nad srážkamisilné větry, řídká říční síť černozem, kaštanové půdy; solné půdy
Ale co stepi v ČR?
• součástí azonálního ekosystému středoevropských stepí
• vegetace patří do třídy Festuco-Brometea
• obdobné floristické složení jako na východoevropských a asijských zonálních stepích
• součástí azonálního ekosystému středoevropských stepí
• vegetace patří do třídy Festuco-Brometea
• obdobné floristické složení jako na východoevropských a asijských zonálních stepích
Kde se tu vzaly?
• ve většině případů jde o sekundární bezlesí
• odlesnění, žďáření• přirozený původ• mělké půdy po obvodu skal,
přirozené světliny teplomilných doubrav + lemy
Výhody x nevýhody
• + dostatek světla• – nedostatek vody (nepravidelné
srážky)• kolísání teplot a vlhkosti půdy• nedostatek živin (N a P)• okus• suché léto, nízká sněhová
pokrývka
Přirozené a polopřirozené travinnéformace I
Subpanonské stepní trávníkyjižní Morava (panonská biogeografická oblast)zapojené až mezernaté obv. druhově bohaté trávníky s dominancí trsnatých travin(kostřava valiská, ostřice nízká, různé druhy kavylů)panonské druhy, vstavačovitévýslunné svahy, na bazických horninách, na různě hlubokých půdách
Přirozené a polopřirozené travinnéformace II
Panonské sprašovéstepní trávníkyZapojené až mezernatédruhově velmi bohatétrávníky s dominancíkavylů a výskytem např. katránu tatarského, kosatce nízkého čipampelišky pozdní. jen jižní Moravavýslunné svahy, hlubšípůdy (černozemě, pararendziny na spraši, vápnité paleogenní čineogenní sedimenty)
Přirozené a polopřirozenétravinné formace III
Panonské písčitéstepiSekundární vegetace suchýcha živinami chudýchkřemičitých písků na místěpůvodních acidofilních, případně borových doubrav. narušovaná místa jako protipožární bezlesé pruhypodél železničních tratí a vojenská cvičiště. paličkovec šedavý, kostřavapochvatá, kavyl písečný
Přirozené a polopřirozenétravinné formace IV
Panonské stepní trávníky napískurozvolněné trávníky
paličkovec šedavý, kostřava pochvatá
a kavyl písečný
porosty – mísení druhů kyselých a pohyblivých písečných dun s teplomilnýmidruhy zpevněných písčitých půdCarex stenophylla, C. supina
les Doubrava – mezi Bzencem a Hodonínem
Vřesoviště
• sekundární - náhradní vegetace luk a pastvinpo vyčerpání živin, primární – skalní hrany
• vyvíjí se na mělkých půdách na silikátecha písčinách
• suchomilná acidofilní oligotrofní vegetace
Vřesoviště II• ostřice nízká – Carex humilis• České středohoří, Ralská pahorkatina,
pískovcové oblasti severních a východníchČech, Roudnicko, terasy Labe, středníPoohří, Kokořínsko, nejbližší okolí Prahya Plzně, Křivoklátsko, Znojemsko (zde hojněji), střední Pojihlaví, Malý Kosíř u Olomouce, Opavsko, Krnovskoa Osoblažsko, vzácně i jinde
• Havranické vřesoviště NP Podyjí
Panonské teplomilnédoubravy na písku
• Rovinaté terény, váté písky neboštěrkopískové říční terasy
• písky kyselé, jejich půdy – kambizemě• časné jaro - relativně vlhké, v průběhu
sezony silně vysýchají. • Světlé lesy, dubem letní, nevýrazné keřové
patro, druhově bohaté patro bylinné -nejčastější dominanty: ostřice Fritschova(Carex fritschii) a konvalinka vonná, vlhčímísta - bezkolence
• Rozšíření v ČR:Jihozápadní část lesa Doubrava u Hodonína, degradované porosty také v Bořím lese u Valtic.
Lesostepní bory I• mírnější svahy jižní orientace a rovinaté polohy (do
400 m n. m.)• borovice lesní, vzácně dub letní a zimní nebo bříza
bělokorá• keřové patro pokryvnost do 50 % • bohaté a hustě zapojené patro bylinné, z ostřic
dominantní Carex flacca, C. humilis, Carex ericetorum
• geologický podklad:slínovce, resp. opukya vápnité pískovce
• půdy: mělké rendziny, pararendzinya vápnité slinovatky (špatné provzdušněním, vysokým podílem skeletu a s tendencí střídavého zamokřování a vysýchání
Lesostepní bory II
• Rozšíření v ČR:
Česká křídová tabule a Ralskápahorkatina s přesahem do Polabí, zachovalé porosty nejčastějiv Úštěcko-lomské pahorkatiněa v okolí Bělé pod Bezdězem
Carex stenophylla –ostřice úzkolistá
• teplomilná, zpevněné písčité půdy• stepní trávníky,
okraje cest, suché váté písky
• jižní Morava, v Čechách vyhynulá
• C1
Carex caryophyllea –ostřice jarní
• travnaté svahy, meze, světlé doubravy
• vyskytuje i západní Evropy, ale rozšířila se z východu (střední Asie)
Carex humilis – ostřice nízká Carex humilis – ostřice nízká
• stepní a skalnaté stráně, teplomilné doubravy, písčiny
• disjunktivní areál
• tvoří spojovací článek mezi teplomilnýmisuboceanickýmia kontinentálními druhy
Carex montana –ostřice horská
• světlé lesy, travnaté stráně, na bazických půdách
• jižní sarmatská oblast, subatlantskáasubmediteránní
Carex michelii –ostřice Micheliova
• stepní stráně, lesostepi, suché doubravy
• jižní Morava, střední a severní Čechy, vzácně Pošumaví, na sever proniká do jižního Polska
• druh východosubmedite-ránních a ponticko-panonských lesostepí
Carex supina – ostřice drobná
Carex supina – ostřice drobná
• stepní trávníky, písčiny, světlé lesy (bory)
• v teplých oblastech ČR
• jihosibiřský + ponticko-panonský element
• C. pediformis subsp. rhizodes
• světlé dubohabřiny, suťové lesy
• střední a severní Čechy, Povltaví, západní a střední Morava
• C. pediformis subsp. macroura
• světlé lesy, skalní terasy
• okolí Mimoně –Hradčanské stěny – C1
jihosibiřský (tajgový) element, západní okraj areálu
Carex ericetorum –ostřice vřesovištní
• písčiny, vřesoviště, světlé lesy – suché bory –hlavně sever a východ Čech
• areál zaujímá sarmatskou, střední a centrální sibiřskou oblast
• C3
Carex pseudobrizoides –ostřice pískomilná
• světlé, suché písčité bory• vzácně v Polabí u Pardubic,
Z Evropa – také vzácně • C1
Carex praecox – ostřice časnáCarex praecox – ostřice časná
• stepní svahy, suché trávníky, písky, řidčeji i nížinné zaplavované louky
Carex flacca – ostřice chabá
• vlhké a slatinné louky, mokré lesní lemy a světliny, travnaté svahy
• vlhké, v létě vysychavé půdy
• hojná• kromě střední Evropy,
Středomoří a Přední Asie
Použité zdroje
• Grau et al. (1998): Trávy.- Ikar, Praha.• Jeník J. (1996): Ekosystémy.- Karolinum, Praha.• Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně ČR.- Academia, Praha• Kubíková J. (1999): Ekologie vegetace střední Evropy.-Karolinum,
Praha.• Pivničková M. (1997): Stepi a stepní formace.- AOPK ČR, Praha.• http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-cr/index.htm
• obrázky• http://www.csdl.tamu.edu/FLORA/carex/k2411200.htm• http://www.parcocurone.it/ambiente/flora/cerca.php?n=1• http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/carex_ericetorum• www.hlasek.com