univerzita palackÉho v olomouci přírodovědecká fakulta
TRANSCRIPT
UNIVERZITA PALACKEacuteHO V OLOMOUCI Přiacuterodovědeckaacute fakulta
Katedra geografie Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Kateřina POLACHOVAacute
MIGRACE OBYVATEL VE ST ŘEDNIacute AMERICE B ĚHEM
20 A 21 STOLETIacute
PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKY
Bakalaacuteřskaacute praacutece
Vedouciacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith
Olomouc 2007
Prohlašuji že jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a veškereacute použiteacute prameny
jsem uvedla v seznamu literatury
Liberec 10 května 2007 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
podpis
Tiacutemto bych chtěla poděkovat vedouciacutemu bakalaacuteřskeacute praacutece Mgr Radovanu Dluheacutemu-
Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a
připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i
Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě
dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute
Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel
Ekonomickeacute Sociaacutelniacute
Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace
Zaacutevěr
Shrnutiacute ndash summary
Seznam použiteacute literatury
Seznam použityacutech zkratek
Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)
Přiacutelohy
Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy
Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh
v elektronickeacute podobě
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52
53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54
53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61
6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70
621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73
7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Prohlašuji že jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a veškereacute použiteacute prameny
jsem uvedla v seznamu literatury
Liberec 10 května 2007 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
podpis
Tiacutemto bych chtěla poděkovat vedouciacutemu bakalaacuteřskeacute praacutece Mgr Radovanu Dluheacutemu-
Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a
připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i
Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě
dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute
Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel
Ekonomickeacute Sociaacutelniacute
Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace
Zaacutevěr
Shrnutiacute ndash summary
Seznam použiteacute literatury
Seznam použityacutech zkratek
Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)
Přiacutelohy
Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy
Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh
v elektronickeacute podobě
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52
53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54
53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61
6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70
621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73
7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Tiacutemto bych chtěla poděkovat vedouciacutemu bakalaacuteřskeacute praacutece Mgr Radovanu Dluheacutemu-
Smithovi a profesorům Univerzity Earth za vstřiacutecnyacute přiacutestup cenneacute rady doporučeniacute a
připomiacutenky ktereacute mi pomohly při vypracovaacuteniacute teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece Meacute poděkovaacuteniacute patřiacute i
Dr Pavlu Novaacutečkovi za umožněniacute studijniacuteho pobytu v Kostarice a v neposledniacute řadě
dotazovanyacutem ženaacutem komunity Carmen za ochotu při rozhovorech
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute
Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel
Ekonomickeacute Sociaacutelniacute
Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace
Zaacutevěr
Shrnutiacute ndash summary
Seznam použiteacute literatury
Seznam použityacutech zkratek
Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)
Přiacutelohy
Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy
Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh
v elektronickeacute podobě
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52
53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54
53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61
6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70
621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73
7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Vysokaacute škola Univerzita Palackeacuteho Fakulta Přiacuterodovědeckaacute Katedra Geografie Školniacute rok 200506
ZADAacuteNIacute BAKALAacute ŘSKEacute PRAacuteCE
student
Kateřina POLACHOVAacute
obor
Mezinaacuterodniacute rozvojovaacute studia
Naacutezev praacutece
Migrace obyvatel ve St ředniacute Americe b ěhem 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Peoples Migration in Central America during the 20 th and 21 st Centuries
Case study of Costa Rica
Zaacutesady pro vypracovaacuteniacute
Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je bliacuteže obeznaacutemit s problematikou migrace obyvatel ve Středniacute
Americe popsat hlavniacute migračniacute proudy identifikovat přiacutečiny a důsledky daneacuteho fenomeacutenu a
zaměřit se na Kostariku zemi s největšiacutem počtem migrantů v tomto regionu
Použitou metologiiacute pro zpracovaacuteniacute praacutece je analyacuteza teacutematu aplikace informaciacute ziacuteskanyacutech
z odborneacute literatury a seminaacuteřů komparace a vyhodnoceniacute zjištěnyacutech dat v neposledniacute řadě
uplatněniacute poznatků osvojenyacutech při studiu na Univerzitě Palackeacuteho v Olomouci a Univerzitě
Earth v Kostarice a seznaacutemeniacute s vyacutezkumem na ktereacutem jsem se v průběhu studia na Earth
podiacutelela
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute
Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel
Ekonomickeacute Sociaacutelniacute
Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace
Zaacutevěr
Shrnutiacute ndash summary
Seznam použiteacute literatury
Seznam použityacutech zkratek
Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)
Přiacutelohy
Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy
Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh
v elektronickeacute podobě
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52
53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54
53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61
6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70
621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73
7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Seznam odborneacute literatury AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Washington Migration Policy Institute 2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt CASTRO - VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas Informe final de investigacioacuten [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 103 pp [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEPAL Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 103 pp Santiago de Chile 2005 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Florida International University 2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MORALES Abelardo ndash CASTRO Carlos Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute 2002 [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire No 7 2003 Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [Online] Fundacioacuten Canadiense para las Ameacutericas (FOCAL) Ottawa 2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt PELLEGRINO Adela Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean International Social Science Journal Vol 52 No 165 pp 395-408 Malden Blackwell 2000 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-245100268 gt PELLEGRINO Adela Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo International Migration Vol 39 No 5 pp 111ndash132 Malden Blackwell 2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ročniacutek VIII čiacuteslo 12000 Ministerstvo životniacuteho prostřediacute ISBN 1210-4124 RODRIacuteGUEZ - VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [Online] Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe (CEPAL) Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 pp Santiago de Chile 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335 8 Dostupneacute na WWWlthttpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxsltgt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [Online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre 2005 [cit 2005-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdfgt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [Online] 2004 [cit 2005-08-24] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWWlt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt Vedouciacute bakalaacute řskeacute praacutece Mgr Radovan Dluhyacute-Smith Datum zadaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 255 2006 Termiacuten odevzdaacuteniacute bakalaacute řskeacute praacutece 15 5 2007
vedouciacute katedry vedouciacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute
Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel
Ekonomickeacute Sociaacutelniacute
Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace
Zaacutevěr
Shrnutiacute ndash summary
Seznam použiteacute literatury
Seznam použityacutech zkratek
Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)
Přiacutelohy
Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy
Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh
v elektronickeacute podobě
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52
53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54
53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61
6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70
621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73
7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Struktura praacutece Obsah
Uacutevod
Ciacutele praacutece
Použitaacute metologie
Uacutevod do problematiky migrace Identifikace přiacutečin migrace obyvatel
Historickeacute Sociaacutelniacute Environmentaacutelniacute Politickeacute Ekonomickeacute
Migrace ve Středniacute Americe Hlavniacute migračniacute proudy Důsledky migrace obyvatel
Ekonomickeacute Sociaacutelniacute
Přiacutepadovaacute studie Kostarika Vlastniacute investigace
Zaacutevěr
Shrnutiacute ndash summary
Seznam použiteacute literatury
Seznam použityacutech zkratek
Kliacutečovaacute slova ndash key words (v českeacutem a anglickeacutem jazyce)
Přiacutelohy
Rozsah grafickyacutech praciacute text tabulky grafy mapy
Rozsah pr ůvodniacute zpraacutevy 10 000ndash12 000 slov zaacutekladniacuteho textu + praacutece včetně všech přiacuteloh
v elektronickeacute podobě
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52
53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54
53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61
6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70
621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73
7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
OBSAH
Seznam použityacutech zkratek144 1 Uacutevod162 Ciacutele praacutece17 3 Metologie18
31 Teoretickaacute čaacutest 18311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute 18 312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute 20321 Popis 20 322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 20
4 Uacutevod do problematiky migrace21 41 Zaacutekladniacute charakteristiky 21
411 Typologie migrace2242 Migrace a globalizace24 43 Světoveacute trendy24
431 Migrace a světoveacute trendy24432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace 26433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy 28
5 Migrace ve Středniacute Americe29 51 Vymezeniacute regionu 2952 Identifikace přiacutečin migrace 29
521 Nucenaacute migrace305211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace30 5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny 41
522 Dobrovolnaacute migrace435221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny 435222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute46
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace50531 Migračniacute proudy50
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město505312 Migrace v raacutemci regionu52
53121 Hraničniacute migrace53 5313 Migrace mimo region 54
53131 Emigrace do Mexika 54 53132 Emigrace do Kanady a USA55
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky 57541 Ekonomickeacute 57 542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace 61
6 Přiacutepadovaacute studie Kostarika6361 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky 64 62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute 70
621 Analyacuteza uacutedajů 70 622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute 73
7 Zaacutevěr 74 8 ShrnutiacuteSummaryResumen76 9 Terminologickyacute slovniacutek 79 10 Seznam použityacutech zdrojů 81 Přiacutelohy 88
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
Seznam použityacutech zkratek
Zkratka Českyacute naacutezev Původniacute naacutezev
CAFTA Dohoda o volneacutem obchodu mezi USA a Středniacute Amerikou
Central American Free Trade Agreement
CEPAL Ekonomickaacute komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast
Comisioacuten Econoacutemica para Ameacuterica Latina y el Caribe
FLACSO Latinskoamerickaacute fakulta sociaacutelniacutech věd Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales
IADB Meziamerickaacute rozvojovaacute banka Inter-American Development Bank
IDPs Vnitřně vysiacutedleneacute osoby Internally Displaced Persons
ILO Mezinaacuterodniacute organizace praacutece International Labour Organization
IMF (MMF)1 Mezinaacuterodniacute měnovyacute fond International Monetary Fund
IMILA Vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace v Latinskeacute Americe Investigacioacuten de la Migracioacuten Internacional en Latinoameacuterica
INEC Naacuterodniacute institut statistik a sčiacutetaacuteniacute lidu v Nikaragui Instituto Nacional de Estadiacutestica y Censos de Nicaragua
INS Imigračniacute a naturalizačniacute uacuteřad USA United States Immigration and Naturalization Service
IOM Mezinaacuterodniacute organizace pro migraci International Organization for Migration
LAC Latinskaacute Amerika a Karibskaacute oblast Latin America and the Caribbean
MPI Institut pro migračniacute politiku Migration Policy Institute
OAS Organizace americkyacutech staacutetů Organization of American States
RUTA Regionaacutelniacute společenstviacute pro rozvojovou pomoc Regional Unit for Technical Assistance
SIEMCA Systeacutem statistickyacutech informaciacute o migraci ve Středniacute Americe
Sistema de Informacioacuten Estadiacutestica sobre las Migraciones en Centroameacuterica
UN (OSN)1 Organizace spojenyacutech naacuterodů United Nations
UNDP Rozvojovyacute program OSN United Nations Development Programme
1 Českyacute ekvivalent
14
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
UNODC Uacuteřad OSN pro drogy a kriminalitu United Nations Office on Drugs and Crime
UNIC Informačniacute centrum OSN v Praze United Nation Information Centre Prague
UNFPA Populačniacute fond OSN United Nations Population Fund
UNHCR Uacuteřad vysokeacuteho komisaře OSN pro uprchliacuteky United Nations High Commissioner for Refugees
WB (SB)1 Světovaacute banka World Bank
15
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97
1 UacuteVOD bdquoNeviacuteme jestli 21 stoletiacute bude stoletiacutem naacuteboženstviacute jak prorokoval Malraux2 nebo
stoletiacutem žen jak předpověděl Mitterand3 Henry Kissinger4 prohlaacutesil že prviacute polovina 21
stoletiacute bude americkaacute a ta druhaacute čiacutenskaacute Kdo by to mohl vědět Nicmeacuteně jednu jistotu už
maacuteme Začaacutetku třetiacuteho mileacutenia budou dominovat probleacutemy spojeneacute s migračniacutemi toky a
uprchliacuteky Bude to stoletiacute cizincůldquo
Jean Daniel5
Migrace je považovaacutena za jedno z nejdůležitějšiacutech globaacutelniacutech teacutemat počaacutetku 21 stoletiacute
Je všudypřiacutetomnyacutem jevem a dnes snad neexistuje staacutet či oblast kde by se migranti nenachaacutezeli
Snaha o zlepšeniacute životniacuteho standardu a o zajištěniacute lepšiacute budoucnosti uacutetěk od chudoby vaacutelky
nebo hladomoru jsou alfou a omegou migrace
K vyacuteběru teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece mě přivedla předevšiacutem praxe v neziskoveacute organizaci
Fundacioacute Comtal6 v roce 2005 v Barceloně Dalšiacutem podnětem byl studijniacute pobyt na univerzitě
Earth7 v Kostarice kde jsem se s problematikou migrace setkala nejen v raacutemci vyacuteuky ale i
v běžneacutem životě Naviacutec jsem měla možnost spolupodiacutelet se na vyacutezkumu kteryacute byl s otaacutezkami
migrace uacutezce spjat a bliacuteže tak nahleacutednout do života nikaragujskyacutech imigrantů v Kostarice
2 Andreacute Malraux (1901-1976) - francouzskyacute autor dobrodruh a staacutetniacutek (Wikipedia nedatovaacuteno) 3 Franccedilois Maurice Adrien Marie Miterrand (1916-1996) ndash prezident Francie v letech 1981-1995 (Wikipedia nedatovaacuteno) 4 Henry Kissinger (1923) ndash americkyacute diplomat v roce 1973 ziacuteskal Nobelovu cenu miacuteru (Wikipedia nedatovaacuteno) 5 Jean Daniel - ředitel francouzskeacuteho tyacutedeniacuteku Le Nouvel Observateur (A-Foundation 2006b) 6 Fundacioacute Comtal - Nadace Comtal je nevlaacutedniacute neziskovaacute organizace působiacuteciacute od roku 1982 v Barceloně Mezi jejiacute hlavniacute činnost patřiacute poskytovaacuteniacute sociaacutelně-praacutevniacuteho poradenstviacute imigrantům z Latinskeacute Ameriky Zaměřuje se na vzdělaacuteniacute volnočasoveacute aktivity pro děti a mlaacutedež realizuje profesniacute diacutelny jazykoveacute kurzy či kurzy v oblasti informatiky a pomaacutehaacute najiacutet uplatněniacute na pracovniacutem trhu (Fundacioacute Comtal nedatovaacuteno) 7 Universidad Earth ndash soukromaacute vysokaacute škola v Kostarice jejiacutemž poslaacuteniacutem je podporovat environmentaacutelně přiacuteznivyacute rozvoj v tropickyacutech oblastech Latinskeacute Ameriky (Universidad Earth nedatovaacuteno)
16
2 CIacuteLE PRAacuteCE Ciacutelem bakalaacuteřskeacute praacutece je seznaacutemit veřejnost s problematikou migrace a podat ucelenyacute
souhrn o tomto fenomeacutenu kteryacute je jedniacutem z nejdůležitějšiacutech v dnešniacutem světě zvlaacutešť
charakteristickyacute v současnyacutech latinskoamerickyacutech společnostech
Vzhledem ke komplexnosti problematiky bylo nutneacute region omezit vyloučeniacutem zemiacute
Karibskeacute oblasti a Mexika země ve ktereacute migrace dosahuje nejvyššiacutech hodnot a kteraacute by byla
jistě teacutematem pro samostatnou praacuteci a soustředit se jen na země Středniacute Ameriky Rovněž
rozsah praacutece znemožňuje zahrnout veškereacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute proto bylo
nezbytneacute proveacutest vyacuteběr těch nejdůležitějšiacutech
V uacutevodniacute kapitole je přibliacutežena obecnaacute charakteristika migrace a pojmů s niacute
souvisejiacuteciacutech Jsou uvedeny světoveacute trendy v posledniacutech letech a noveacute trendy migrace
Uacutestředniacute pozornost bude věnovaacutena regionu samotneacutemu kde si praacutece klade za uacutekol
identifikovat a popsat hlavniacute důvody k migraci a zmapovat nejhlavnějšiacute ohniska migrace
v raacutemci regionu i mimo region V neposledniacute řadě jsou analyzovaacuteny naacutesledneacute důsledky
migrace
V praacuteci jsem se zaměřila na zemi s největšiacutem počtem imigrantů kterou je Kostarika
Předmětem teacuteto kapitoly je apelovat na nejmarkantnějšiacute migračniacute proud z Nikaraguy do
Kostariky
V zaacutevěru praacutece je uvedeno meacute vlastniacute pozorovaacuteniacute o noveacute dimenzi tzv feminizaci
mezinaacuterodniacute migrace uvedeneacutem na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
17
3 METOLOGIE
31 Teoretickaacute čaacutest
Při zpracovaacuteniacute bakalaacuteřskeacute praacutece byla použita rešeršně-kompilačniacute metoda kteraacute spočiacutevaacute
ve vyhledaacutevaacuteniacute shromažďovaacuteniacute a třiacuteděniacute informaciacute a dat metoda komparace statistickyacutech dat a
celkovaacute analyacuteza daneacute problematiky
311 Primaacuterniacute a sekundaacuterniacute zdroje informaciacute
Dokumenty světově vyacuteznamnyacutech organizaciacute a pod nich spadajiacuteciacutech programů a orgaacutenů
např OSN a UNDP UNHCR UN-Habitat atd byly vyacuteznamnyacutemi zdroji informaciacute
Stěžejniacutem zdrojem se stala CEPAL zprostředkovaacutevajiacuteciacute zpraacutevy bulletiny a seriaacuteloveacute
publikace V raacutemci latinskoamerickeacuteho regionu se věnuje teacutematům obyvatelstvo migrace
urbanizace rozvoj Daacutele pak IOM kteraacute se problematikou migrace teacutež zabyacutevaacute
Velmi užitečnyacutemi byly licencovaneacute prameny z online databaacuteziacute přiacutestupnyacutech v raacutemci
univerzitniacute siacutetě UPONET jmenovitě Blackwell Synergy a JSTOR ktereacute publikujiacute
digitalizovaneacute plneacute texty člaacutenků z renomovanyacutech vědeckyacutech časopisů a tištěneacute publikace
stejně tak v online podobě
Využity však byly i poznatky z dalšiacutech knih a časopisů ktereacute jsou s naacutemětem meacute praacutece
uacutezce spjaty
Ve většině přiacutepadů čerpaacutem z literatury cizojazyčneacute v angličtině a nejviacutece v jejiacutem
originaacutelniacutem zněniacute ve španělštině
Praacutece obsahuje jak čaacutest textovou tak i grafickou (tabulky grafy mapoveacute přiacutelohy a
fotodokumentace) Diacuteky kartografickyacutem znalostech ziacuteskanyacutech během studia jsem uvedeneacute
mapy modifikovala pomociacute programu ArcView 33 od ESRI
Metoda komparace byla aplikovaacutena na statistickaacute data systeacutemů SIEMMES a CEPAL-
IMILA Chtěla bych upozornit na absenci statistickyacutech informaciacute a rozdiacutelnost dat CEPAL
(2006 18) poukazuje na naacutesledujiacuteciacute nedostatky probleacutem nelegaacutelniacute migrace špatnaacute identifikace
migrantů nedostatečnyacute dozor v miacutestech kontroly neznalost okolnostiacute vstupu a odchodu ze
země neucelenost analyacutez potřebnyacutech pro zkoumaacuteniacute migrace I přesto jsem se pokusila některeacute
důležiteacute uacutedaje na zaacutekladě uacutedajů již publikovanyacutech vypracovat formou tabulek či grafů
18
312 Dalšiacute ziacuteskaneacute informace
Noveacute zkušenosti a znalosti ziacuteskaneacute během meacuteho pobytu ve Středniacute Americe a studia na
tamějšiacute univerzitě byly největšiacutem přiacutenosem pro vypracovaacuteniacute meacute bakalaacuteřskeacute praacutece
Mimo jineacute jsem se uacutečastnila i několika aktivit tyacutekajiacuteciacute se migrace ktereacute se staly teacutež
důležityacutemi zdroji informaciacute
Multimediaacutelniacute vyacutestava ldquoMigracioacuten y Desarrollo Urbano8rdquo v Naacuterodniacutem muzeu v San
Joseacute 28 řiacutejna 2006
Naacutevštěva Carpio9 okrajoveacute čtvrti hlavniacuteho města San Joseacute 18 prosince 2006
Osobniacute konzultace s profesory
Univerzita Palackeacuteho Mgr Radovan Dluhy-Smith Mgr Robert Stojanov
Universidad Earth PhD Pedro Bidegaray PhD Jan Axelsson PhD Edmundo Castro
Dokumentaacuterniacute filmy
ldquoDesarrollo Urbanordquo 10
ldquoVivienda Tempovalldquo 11
ldquoNicaraguenseldquo 12
ldquoNicaragua - A Nations Right To Surviverdquo 13
8 Překlad bdquoMigrace a městskyacute rozvojldquo (A-Foundation 2006b) 9 Viacutece kapitola 61 10 Překlad bdquoMěstskyacute rozvojrdquo (A-Foundation 2006a) 11 Překlad bdquoDočasneacute obydliacuteldquo (A-Foundation 2005) 12 Překlad bdquoNikaragujecldquo (Fleming 2005) 13 Překlad bdquoNikaragua ndash Praacutevo žiacutetldquo (Pilger 1983)
19
32 Praktickaacute čaacutest ndash vlastniacute pozorovaacuteniacute
321 Popis
Vlastniacute pozorovaacuteniacute bylo provaacuteděno v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu bdquoSituace a postaveniacute žen
v Kostariceldquo Projekt vedenyacute profesorem PhD Pedrem Bidegeray působiacuteciacutem na Univerzitě
Earth kteryacute mi spolupraacuteci nabiacutedl staacutele pokračuje
Spolupraacutece spočiacutevala v provaacuteděniacute rozhovorů s ženami komunity Carmen dle připraveneacuteho
dotazniacuteku kteryacute jsem na zaacutekladě porady s PhD Bidegeray vytvořila
Ke sveacutemu vlastniacutemu pozorovaacuteniacute ktereacute jsem nazvala bdquoFeminizace migrace ndash život a realita
nikaragujskyacutech žen v Kostariceldquo jsem využila informaciacute dotazovanyacutech žen nikaragujskeacuteho
původu ktereacute byly teacutež ciacutelovou skupinou původniacuteho vyacutezkumu
322 Obsah metodiky vyacutezkumu a vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Uacutezemniacute pokrytiacute Comunidad Carmen Guaacutecimo Provincie Limoacuten Kostarika
Termiacuten sběru dat 4 zaacuteřiacute ndash 15 prosince 2006
Technika sběru dat Vyacutezkum byl realizovaacuten metodou osobniacutech rozhovorů (face to face)
Při dotazovaacuteniacute ziacuteskaneacute informaciacute byly zaznamenaacuteny do dotazniacuteků v tištěneacute formě
Dotazniacutek 1 Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Dotazniacutek 2 Feminizace migrace - život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Kriteacuteria vyacuteb ěru respondentů Ciacutelovou skupinou kteraacute je předmětem vyacutezkumu jsou
ženy žijiacuteciacute v komunitě Carmen od 15 let věku
Průběh rozhovorů Rozhovor probiacutehal zpočaacutetku dle Dotazniacuteku 1 (viz Přiacuteloha 10) bez
rozdiacutelu naacuterodnosti Pokud se jednalo o ženy nikaragujskeacuteho původu pokračovala jsem
rozhovorem dle Dotazniacuteku 2 (viz Přiacuteloha 11) kteryacute byl zaměřen na zkušenosti spojeneacute
s migraciacute
Zpracovaacuteniacute dat Všechny data byly zpracovaacuteny elektronicky Dotazniacuteky 1 byly odeslaacuteny
Dr Pedrovi Bidegeray kteryacute s informacemi nadaacutele pracuje Informace z Dotazniacuteků 2 jsem
zpracovala a využila pro mou bakalaacuteřskou praacuteci
20
4 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY MIGRACE Diskurz o migraci zahrnuje mnoho perspektiv Discipliacuteny jako demografie sociologie
antropologie historie geografie ekonomie politickeacute vědy a dalšiacute vytvaacuteřejiacute sveacute vlastniacute
hypoteacutezy a zkoumajiacute migraci v několika rovinaacutech i z různyacutech uacutehlů naacutehledu (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 13)
IOM (2005) vymezuje migraci z geografickeacuteho hlediska jako pohyb osoby nebo skupiny
osob z jedneacute geografickeacute jednotky do druheacute přes administrativniacute či politickou hranici za
uacutečelem usazeniacute se na dobu trvalou či dočasnou v miacutestě jineacutem než v zemi původu K migraci ne
vždy dochaacuteziacute jen mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou ale i jednou čiacute viacutece zemiacute tranzitniacutech
41 Zaacutekladniacute charakteristiky
EG Ravenstein a dalšiacute teoretikoveacute14 migrace zkoncipovali obecnaacute tvrzeniacute popisujiacuteciacute
migračniacute vztahy mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute a nazvali je bdquozaacutekony migraceldquo (Zelinsky
1971 225-226) Rodriacuteguez Vignoli (2004 17) je shrnul do naacutesledujiacuteciacutech bodů a) nejčastějšiacute
přemiacutestěniacute jsou na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Vzdaacutelenost mezi zemiacute původniacute a ciacutelovou je
determinačniacutem faktorem kteryacute ovlivňuje rozhodnutiacute migrovat Odchody do vzdaacutelenějšiacutech miacutest
zpravidla směřujiacute do hustě zalidněnyacutech obchodniacutech a hospodaacuteřskyacutech center b) obyvateleacute měst
migrujiacute meacuteně než obyvateleacute venkovskyacutech oblastiacute c) velkaacute města přitahujiacute obyvatele z bliacutezkyacutech
či periferniacutech oblastiacute Naacutesledkem migrace se města rozrůstajiacute viacutece než přirozenyacutem přiacuterůstkem
obyvatel d) migrace je většinou postupnyacutem jevem a dochaacuteziacute na celeacutem uacutezemiacute staacutetu e) všechny
migračniacute proudy podněcujiacute proudy opačneacute ktereacute se v některyacutech přiacutepadech vyrovnaacutevajiacute f)
technologickyacute rozvoj migraci usnadňuje a zvyšuje g) hlavniacutem motivem migrace je hledaacuteniacute
lepšiacutech materiaacutelniacutech podmiacutenek života Ravenstein naviacutec uvedl tvrzeniacute ženy během života
migrujiacute viacutece než muži ale riskujiacute meacuteně z velkeacute čaacutesti migrujiacute dospěleacute osoby migrace je spiacuteše
individuaacutelniacute meacuteně se stěhujiacute celeacute rodiny
14 EG Ravenstein DS Thomas Samuel A Stouffer ES Lee
21
411 Typologie migrace
Jelikož migrace je jevem kteryacute v posledniacutech letech dosaacutehl odlišnyacutech dimenziacute doposud
chybiacute publikace kteraacute by uceleně popsala novodobeacute typy a směry migrace mnoho autorů tak
uvaacutediacute svaacute vlastniacute děleniacute
Zaacutekladniacutem hlediskem děleniacute migrace je směr čas a motiv (Skeldon 1997 57)
V zaacutevislosti na směru rozlišujeme dva typy migrace vnitřniacute a mezinaacuterodniacute S deacutelkou pobytu
mimo původniacute oblast a deacutelkou pobytu v ciacuteloveacute zemi souvisiacute rozděleniacute migrace na dočasnou
nebo trvalou kraacutetkodobou či dlouhodobou
Dalšiacutem děleniacutem migrace může byacutet dle atributů jako věk pohlaviacute rodinnyacute stav stupeň
vzdělaacuteniacute profesniacute kvalifikace ktereacute jsou doprovaacutezeny různyacutemi faktory (Rodriacuteguez-Vignoli
2004 33-39)
Obecně migrantem je osoba kteraacute dobrovolně a z osobniacutech důvodů odchaacuteziacute z
původniacuteho miacutesta do miacutesta ciacuteloveacuteho za uacutečelem usazeniacute a zůstaacutevaacute v jineacute zemi deacutele než rok
Kriteacuteriem je dobrovolnaacute povaha pohybu Širokeacute spektrum migrantů ale zahrnuje jak
dobrovolneacute tak nuceneacute migranty a uprchliacuteky a osoby ktereacute se přemiacutesťujiacute legaacutelně či ilegaacutelně
Migranty nejsou osoby cestujiacuteciacute za uacutečelem dovoleneacute leacutekařskeacuteho ošetřeniacute pracovniacute či poutniacute
cesty (IOM nedatovaacuteno)
Mezi jednotlivyacutemi typy mnohdy nelze stanovit pevnou děliacuteciacute hranici neboť v řadě
přiacutepadů jeden typ migrace splyacutevaacute s jinyacutem Zvlaacuteště u migrace za praciacute dobrovolnaacute migrace
splyacutevaacute s kategoriiacute migrace vynuceneacute Napřiacuteklad nutnost zabezpečit rodinu při nemožnosti
nalezeniacute dostatečneacuteho vyacutedělku nebo obživy v zemi původu (UNHCR 2006 24)
Souhrn typů migrace je pro lepšiacute přehled uveden v naacutesledujiacuteciacute tabulce
22
Tabulka 1 Typy migrace 15
Dle sm ěru (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 55) Vnitřniacute
Venkov-venkov Venkov harrměsto Město-město Maleacute město harr velkeacute město Perifeacuterie harr centrum
Mezinaacuterodniacute V raacutemci regionu
Hraničniacute Mimo region
Dle sm ěru (UNHCR 2006 12) bdquoSever-severldquo bdquoSever-jihldquo bdquoJih-jihldquo bdquoVyacutechod-Zaacutepadldquo Dle času (Skeldon 1997 57 Pavliacutek 2006 103) Kraacutetkodobaacute
Kyvadlovaacute Sezoacutenniacute
Dlouhodobaacute Trvalaacute Dočasnaacute Dle p řiacutečin (Pavliacutek 2006 106 ) Dobrovolnaacute
Pracovniacute migrace Sjednoceniacute rodiny Řetězovaacute migrace
Nucenaacute (nedobrovolnaacute) Přiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Vaacutelky konflikty naacutesiliacute Porušovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev
Nepřiacutemo zapřiacutečiněnaacute člověkem Environmentaacutelniacute
Dle vzdaacutelenosti (Skeldon 1997 57) Na kraacutetkeacute vzdaacutelenosti Na dlouheacute vzdaacutelenosti Dle zaacutekona (Skeldon 1997 57) Legaacutelniacute Ilegaacutelniacute Dle jednotky kteraacute se p řemiacutesťuje (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 57) Individuaacutelniacute migrace Migrace rodin Přidruženaacute migrace Kolektivniacute migrace Dle smluvniacute podmiacutenky (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 58) Na zaacutekladě smlouvy Na zaacutekladě dohody kontaktu migračniacutech siacutetiacute
Upraveno autorkou dle uvedenyacutech zdrojů
15 Většina pojmů vysvětlena v raacutemci jednotlivyacutech kapitol ale i v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
23
42 Migrace a globalizace
Globalizace zvyacutešila nerovnosti mezi Severem a Jihem Ačkoli obyvateleacute globaacutelniacuteho Jihu
představujiacute většinu lidstva spotřebovaacutevajiacute pouze nepatrnou čaacutest světovyacutech zdrojů
Hospodaacuteřskaacute liberalizace a expanze nadnaacuterodniacutech korporaciacute jsou naacutestroji společenskeacute
transformace Industrializace sniacutežila v mnoha zemiacutech Jihu hodnotu tradičniacutech způsobů
produkce a donutila lidi stěhovat se z venkova do měst Pokud pracovniacuteci nenachaacutezejiacute praacuteci ve
městech dalšiacutem krokem může byacutet migrace mezinaacuterodniacute (UNHCR 2006 12) Dušan
Drbohlav16 (2003) ve sveacute přednaacutešce o mezinaacuterodniacute migraci uvedl že zatiacutemco bohatyacute Sever
planetaacuterně uacutespěšně šiacuteřiacute svoji bdquoliberaacutelniacute doktriacutenurdquo a s niacute souvisejiacuteciacute kulturniacute a hodnotoveacute normy
nevyspělyacute Jih se s nimi ztotožňuje Vyacutesledniciacute tohoto vyacutevoje je trvalyacute a daacutele rostouciacute migračniacute
tlak kdy podmiacutenky Jihu kteryacute neniacute schopen vlastniacute bdquomodernizacerdquo ženou jeho populaci na
Sever (Drbohlav 2003)
Pokroky v přepravniacutech a komunikačniacutech technologiiacutech spojujiacuteciacutech celosvětově miacutesta a
lidi vedou ke vzniku bdquonadnaacuterodniacuteho migračniacuteho prostoruldquo Ten rozšiřuje geografickyacute prostor
ve ktereacutem se migranti pohybujiacute Mezery mezi bdquogeografickyacutem prostoremldquo a bdquomigračniacutem
prostoremldquo se zmenšily což maacute dalekosaacutehleacute důsledky pro mezinaacuterodniacute migraci Cesta na delšiacute
vzdaacutelenost se tak stala levnějšiacute a dostupnějšiacute Kromě fyzickeacuteho pohybu jsou součaacutestiacute i převody
peněz a toky informaciacute o migračniacutech cestaacutech pracovniacutech přiacuteležitostech uacutespěchech a moderniacutem
světě (IOM 2005)
43 Světoveacute trendy
431 Migrace a světoveacute trendy
Dnes je v pohybu mnohem viacutece lidiacute než v jakeacutemkoli jineacutem obdobiacute lidskyacutech dějin a jejich
počet nadaacutele roste velmi progresivně V roce 1972 žilo mimo země původu 82 milionů osob
v roce 2000 počet dosahoval teacuteměř 175 milionů V roce 2005 se počet migrantů vyšplhal na
191 milionů což činiacute 3 světoveacute populace (viz Graf 1) To znamenaacute že zhruba jeden člověk
16 Doc RNDr Dušan Drbohlav CSc (naroz 1959) Katedra sociaacutelniacute geografie a regionaacutelniacuteho rozvoje PřF UK vyacutezkum zejmeacutena v oblasti mezinaacuterodniacute migrace publikovaacuteno cca 70 vědeckyacutech člaacutenků v časopisech i jako kapitol v knihaacutech (20 v zahraničiacute) projekty pro Evropskou komisi Radu Evropy UNHCR IOM NATO apod
24
z pětatřiceti na světě je migrant (IOM nedatovaacuteno) Kdyby se vytvořil novyacute staacutet se všemi
migranty co se počtu obyvatel tyacuteče stal by se paacutetyacutem největšiacutem na světě (UNFPA 2006 7)
Graf 1 Vyacutevoj mezinaacuterodniacute migace
0
50
100
150
200
1965 1975 1985 1990 2000 2005rok
počet
mig
rantů (
mil)
Zdroj Upraveno autorkou dle UNHCR 2006
UNHCR upozorňuje na rychle rostouciacute tzv migraci bdquojih-severldquo neboli migraci
z rozvojovyacutech do rozvinutyacutech zemiacute Stačilo 20 let aby se počet migrantů v rozvinutyacutech zemiacute
zdvojnaacutesobil ze 48 milionů v roce 1980 na 110 milionů v roce 2000 což je teacuteměř 60 z
celkoveacute migrujiacuteciacute komunity Počet migrantů kteřiacute s stěhujiacute z jedneacute rozvojoveacute země do druheacute
tzv migrace bdquojih-jihldquo vzrostl pomaleji z 52 milionů na 65 milionů (UNHCR 2006 12)
Zatiacutemco tradičně přistěhovaleckeacute země (USA Kanada Austraacutelie a Novyacute Zeacuteland) staacutele
vykazujiacute rozsaacutehleacute pohyby Evropa země Perskeacuteho zaacutelivu a tzv asijštiacute tygři neboli asijskeacute nově
industrializovaneacute země patřiacute dnes takeacute k hlavniacutem ciacutelům mezinaacuterodniacutech migrantů (Martin
2001 3)
V roce 2005 Evropa hostila největšiacute počet migrantů (64 milionů) Naacutesleduje ji Asie (53
milionů) Severniacute Amerika (44 milionů) Afrika (17 milionů) Latinskaacute Amerika a Karibskaacute
oblast (7 milonů) a Oceaacutenie (5 milionů)
USA je největšiacute imigračniacute zemiacute s 38 miliony migranty daacutele Rusko (12 milionů)
Německo (10 milionů) Ukrajina Francie a Saudskaacute Araacutebie (každaacute země viacutece než 6 milionů)
(UN 2006 1-3)
25
432 Alarmujiacuteciacute trendy migrace
Jakyacutemsi tichyacutem a nenaacutepadnyacutem trendem probiacutehajiacuteciacute bez povšimnutiacute je feminizace17
migračniacutech proudů ktereacute donedaacutevna byly převaacutežně mužskeacute K vzestupu dochaacuteziacute od roku
1980 s rychlou globalizaciacute Jedniacutem z dokumentů kteryacute teacutema vyzdvihl napovrch je zpraacuteva
UNFPA o stavu světoveacute populace 2006 s naacutezvem Cesta k naději ndash Ženy a mezinaacuterodniacute
migrace Aktuaacutelně 945 milionů teacuteměř polovina (496 ) všech světovyacutech migrantů tvořiacute
ženy (UNFPA 2006 21)
UNFPA teacutež uvaacutediacute zvlaacuteštniacute vydaacuteniacute s naacutezvem Migrujiacuteciacute mlaacutediacute Dalšiacutem trendem dnešniacute
doby je staacutele častějšiacute migrace mladyacutech lidiacute Mladiacute lideacute ve věku mezi 10 a 24 lety v současneacute
době představujiacute přibližně třetinu všech mezinaacuterodniacutech migrantů Dospiacutevajiacuteciacute napřiacuteklad tvořili
15 z Mexičanů kteřiacute v roce 1997 hledali praacuteci ve Spojenyacutech staacutetech Z vyacutesledků průzkumů
v ubytovnaacutech v Mexiku a Středniacute Americe ndash tranzitniacutech bodů pro migranty miacuteřiacuteciacute do
Spojenyacutech staacutetů ndash vyplynulo že 40 nově přiacutechoziacutech byli dospiacutevajiacuteciacute mezi 14 a 17 lety
Studie ukazujiacute že hranice mezi Thajskem Myanmarem a Čiacutenou překračujiacute i třinaacutectileteacute děti
(UNIC 2006c 8)
Dalšiacutem trendem je nelegaacutelniacute migrace Odhadovanaacute čiacutesla nelegaacutelniacutech migrantů se
pohybujiacute mezi 30 až 40 miliony (UNDP 2006 9-10) Nelegaacutelniacute migranti jsou při přechodu do
ciacuteloveacute země vystaveny kraacutedežiacutem a vydiacuteraacuteniacute Např převaděč neboli kojot (coyote) vybiacuteraacute od
Guatemalců mezi 5 000 ndash 10 000 USD aby se dostali na hranici a posleacuteze dalšiacutech 1 500 USD
na přechod hranice (Smith 2006) Nelegaacutelniacute migranti daacutele riskujiacute deportaciacute ba i svyacutem životem
Přiacutekladem může byacutet hranice mezi Mexikem a USA kde od roku 1993 přišlo o život viacutece než
3 800 osob (Cevallos 2005)
17 Viacutece o daneacute problematice v kapitole 7 zabyacutevajiacuteciacute se konkreacutetniacutem přiacutepadem migrace žen z Nikaraguy do Kostariky
26
Graf 2 Nelegaacutelniacute migrace v USA dle zdrojovyacutech zemiacute
Mexiko 57
0
Ostatniacute zem ě Latinskeacute Ameriky
23
Afrika a ostatniacute zem ě
5
Asie 10
Evropa a Kanada
5
Zdroj Upraveno autorkou dle IOM 2006
Obchod s lidmi je jedniacutem z nejhrozivějšiacutech projevů migrace Po pašovaacuteniacute drog a zbraniacute
tvořiacute třetiacute nejlukrativnějšiacute nelegaacutelniacute podnikaacuteniacute přičemž pachatelům vynaacutešiacute 7 až 12 miliard U
ročně Podle odhadů ILO je v současneacute době na celeacutem světě 25 milionu obětiacute vystavenyacutech
podmiacutenkaacutem v rozporu se zaacutekladniacutemi lidskyacutemi praacutevy jako je vykořisťovaacuteniacute překračovaacuteniacute
hranic nucenaacute prostituce zadluženiacute otrokaacuteřstviacute apod Každoročně se prodaacute přes hranice 600
až 800 tisiacutec osob 80 z nich tvořiacute ženy a děti Vykořisťovaacuteniacute obětiacute spočiacutevaacute u mužů převaacutežně
v nuceneacute praacuteci na stavbaacutech a v zemědělstviacute u žen a dětiacute v přinuceniacute k prostituci v sexuaacutelniacutem
průmyslu nebo k otrockeacute praacuteci v domaacutecnostech UNODC zveřejnil zpraacutevu ze ktereacute vyplyacutevaacute že
lideacute jsou obvykle pašovaacuteni ze zemiacute chudyacutech do zemiacute bohatyacutech (UNIC 2006a 5)
Přestože obchodovaacuteniacute s lidmi maacute řadu společnyacutech přiacutečin s nelegaacutelniacute migraciacute nelze tyto
jevy zaměňovat Zaacutesadniacute rozdiacutel mezi uacutečastiacute (organizovaacuteniacute provaacuteděniacute financovaacuteniacute
usnadňovaacuteniacute apod) na nelegaacutelniacute migraci a uacutečastiacute na obchodovaacuteniacute s lidmi spočiacutevaacute v tom že k
nelegaacutelniacute migraci dochaacuteziacute v souladu se zaacutejmem obou stran tj osob ktereacute migrujiacute i osob ktereacute
jim v tom pomaacutehajiacute nelegaacutelniacutemi prostředky Nelegaacutelně migrujiacuteciacute osoby jsou tedy bdquooběťmildquo v
jineacutem smyslu než oběti obchodovaacuteniacute a to i tehdy když jsou např podvedeny převaděči když
jsou vystaveny krutyacutem podmiacutenkaacutem ohrožujiacuteciacutem jejich zdraviacute nebo život při nelegaacutelniacutem
transferu (Cejp 2006)
Jasnyacutem rozlišeniacutem mezi obchodovaacuteniacutem s lidmi a ilegaacutelniacute migraciacute je skutečnost že
kontrakt mezi převaděčem a ilegaacutelniacutem migrantem končiacute v okamžiku kdy ilegaacutelniacute migrant
překročiacute hranice U obětiacute obchodovaacuteniacute s lidmi tiacutemto okamžikem naopak vše začiacutenaacute ILO uvaacutediacute
že pachateleacute v ciacuteloveacute zemi z nich ziacuteskajiacute dalšiacutech 32 miliard dolarů ročně (UNIC 2006c 5)
27
433 Uprchliacuteci a světoveacute trendy Dle zpraacutevy UNHCR bdquo2005 Global Refugee Trendsldquo z celkoveacuteho počtu migrantů tvořiacute 84
milionů uprchliacuteci Uprchliacutekem dle definice Ženevskeacute uacutemluvy o praacutevniacutem postaveniacute uprchliacuteků
z roku 1951 je osoba kteraacute se nachaacuteziacute mimo svou vlast a maacute opraacutevněneacute obavy před
pronaacutesledovaacuteniacutem z důvodů rasovyacutech naacuteboženskyacutech nebo naacuterodnostniacutech nebo z důvodů
přiacuteslušnosti k určityacutem společenskyacutem vrstvaacutem nebo i zastaacutevaacuteniacute určityacutech politickyacutech naacutezorů je
neschopna přijmout nebo odmiacutetaacute vzhledem ke shora uvedenyacutem obavaacutem ochranu sveacute vlasti
Označeniacutem uprchliacuteci se miacuteniacute nejenom ti ktereacute již nějakyacute staacutet uznal jako splňujiacuteciacute podmiacutenky
pro uděleniacute azylu ale takeacute ti jejichž žaacutedost o azyl je teprve projednaacutevaacutena Antoacutenio Guterres
vysokyacute komisař UNCR prohlaacutesil že globaacutelniacute počty uprchliacuteků jsou nejnižšiacute od roku 1980 ale
vyacutestrahou je celosvětovyacute počet vysiacutedlenyacutech osob (IDPs) (UNIC 2006b) Jejich počet v
minuleacutem roce vzrostl teacuteměř na 23 7 milionů (IOM nedatovaacuteno) IDPs jsou lideacute v podobneacutem
postaveniacute jako uprchliacuteci ale nevztahuje se na ně Ženevskaacute uacutemluva neboť neopustili svoji
zemi
K nejvyacuteraznějšiacutemu sniacuteženiacute uprchliacuteků došlo v zaacutepadniacute Africe a v tzv oblasti Caswaname
(Středniacute Asie jihozaacutepadniacute Asie severniacute Afrika Středniacute vyacutechod) V obou oblastech kde se
staacutele nachaacuteziacute asi dvě třetiny světovyacutech uprchliacuteků probiacutehajiacute rozsaacutehleacute repatriačniacute operace V
Evropě kteraacute hostiacute zhruba čtvrtinu všech uprchliacuteků klesl v minuleacutem roce jejich počet o 15
V Asii a Tichomořiacute se nachaacutezelo 10 všech světovyacutech uprchliacuteků a v obou Amerikaacutech 7
Statistiky UNHCR nezahrnujiacute 43 milionu palestinskyacutech uprchliacuteků kteřiacute spadajiacute do působnosti
Agentury OSN pro pomoc palestinskyacutem uprchliacutekům
Převaacutežnaacute většina vysiacutedlenyacutech osob pochaacuteziacute i nadaacutele z rozvojovyacutech zemiacute Z uvedeneacute
zpraacutevy vyplyacutevaacute že teacuteměř polovinu celkoveacuteho počtu osob spadajiacuteciacutech do působnosti UNHCR
tvořiacute pět naacuterodnostiacute Afghaacutenci (29 milionu) Kolumbijci (25 milionu) Iraacutečaneacute (18 milionu)
Suacutedaacutenci (16 milionu) a Somaacutelci (839 000) (UNIC 2006b)
28
5 MIGRACE VE STŘEDNIacute AMERICE 51 Vymezeniacute regionu
Středniacute Amerikou se nazyacutevaacute čaacutest americkeacute pevniny tvořiacuteciacute kontinentaacutelniacute most mezi
Severniacute a Jižniacute Amerikou Z geografickeacuteho hlediska sahaacute od Tehuantepeckeacute šiacuteje až po šiacuteji
Panamskou Do oblasti tedy naacuteležiacute nejen všechny středoamerickeacute republiky i s republikou
istmickou neboli Panamou nyacutebrž takeacute jižniacute oblasti Mexika od Anahuackeacute vysočiny včetně
Yucatanskeacuteho poloostrova
Z hlediska politickeacute geografie se Středniacute Amerikou rozumiacute uacutezemiacute pěti republik
Guatemaly Hondurasu Nikaraguy Salvadoru a Kostariky Ale je nutno počiacutetat takeacute Belize a
Panamu
52 Identifikace přiacutečin migrace
Za hlavniacute determinanty migrace je možno považovat hlubokeacute disproporce v bohatstviacute
jednotlivyacutech oblastiacute potiacuteže jednotlivyacutech ekonomik uacuteroveň ekonomickeacuteho rozvoje životniacute
uacuteroveň danyacutech společnostiacute stejně jako časteacute rozdiacutely v povaze demokratickeacuteho uspořaacutedaacuteniacute a
politickeacute nestabilitě
Rozhodovaacuteniacute migrantů a jejich chovaacuteniacute je velmi složityacute proces kteryacute podleacutehaacute komplexu
různorodyacutech nezaacutevislyacutech ale většinou vzaacutejemně podmiacuteněnyacutech faktorů Do hry kromě
strukturaacutelniacutech parametrů vaacutezanyacutech na samotneacute migranty (např pohlaviacute věk rodinnyacute stav
vzdělaacuteniacute zdraviacute apod) vchaacuteziacute geografickaacute poloha socioekonomickaacute situace v kraacutetkodobeacutem i
dlouhodobeacutem pohledu migračniacute politika a migračniacute historie daneacute země miacutera tolerance
respektive stupeň xenofobie majoritniacutech populaciacute vůči cizincům ale např i naacutehoda a souběh
dějinnyacutech udaacutelostiacute Migrant tak většinou neniacute bdquopaacutenem situacerdquo jeho vnitřniacute pohnutky a
chovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery formovaacuteny vnějšiacutemi makrosilami ktereacute raacutemujiacute konečnyacute migračniacute
obraz (Drbohlav 2003)
Faktory v ciacutelovyacutech zemiacutech ktereacute laacutekajiacute přistěhovalce jsou obecně označovaacuteny jako
bdquopullldquo faktory a faktory zahrnujiacuteciacute důvody ochodu ze země původu jako bdquopushldquo faktory
Situace může byacutet ovlivněna existenciacute dalšiacutech vyacuteznamnyacutech faktorů jako přaacuteniacute touhy
fantazie modernost a odvaacutežnost jedince či lidskaacute potřeba poznaacutevat noveacute a dobyacutevat nepoznaneacute
(Rodriacuteguez-Vignoli 2004 37)
29
521 Nucenaacute migrace
Nucenaacute neboli nedobrovolnaacute migrace je vyjaacutedřeniacutem snahy vyhnout se pronaacutesledovaacuteniacute
represi ozbrojenyacutem konfliktům přiacuterodniacutem či jinyacutem katastrofaacutem nebo jinyacutem situaciacutem jež
představujiacute ohroženiacute života svobody a živobytiacute jednotlivce (MVCR 2005) Přiacutečiny nuceneacute
migrace přehledně uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute diagram
Diagram 1 P řiacutečiny nuceneacute migrace
Upraveno autorkou dle zdroje Wood 1994 614
5211 Historickyacute profil zemiacute do 90 let 20 stoletiacute - politickeacute přiacutečiny migrace
Abychom pochopili přiacutečiny migrace je třeba je hledat v historii jejiacutež vyacutevoj určil
současnou situaci a je nutneacute začiacutet již od koloniaacutelniacute a postkoloniaacutelniacute eacutery
Pevninskou Středniacute Ameriku objevil Kryštof Kolumbus v letech 1502-1504 Vasco
Nuacutentildeez de Balboa roku 1513 přešel Panamskou šiacuteji a objevil Tichyacute oceaacuten Ke skutečneacutemu
zabraacuteniacute země Španěly došlo roku 1524 Když Hernando Cortes dobyl Azteacuteckou řiacuteši a založil
miacutestokraacutelovstviacute Noveacute Španělsko (Nueva Espantildea) vypravil Pedra de Alvarada do Středniacute
30
Ameriky kde vznikla Audiencia de Guatemala společně nazvaneacute provincie (Kostarika
Nikaragua Salvador Honduras Guatemala a mexickyacute Chiapas) ktereacute spadaly pod koloniaacutelniacute
spraacutevu
Důsledky španělskeacute conquisty jsou mnoheacute zničeniacute staryacutech kultur a vyspělyacutech civilizaciacute
či demografickyacute kolaps (viz Graf 3) jsou souhrou několika přiacutečin jakyacutemi jsou např genocida
nuceneacute praacutece na plantaacutežiacutech a v dolech kulturniacute šok prudkyacute pokles porodnosti sniacuteženiacute přiacutejmu
potravy a nemoci zavlečeneacute ze Stareacuteho světa
Graf 3 Sniacuteženiacute po čtu obyvatel ve St ředniacute Americe v letech 1500-1800
25
1525
0
5
10
15
20
25
30
1500 1570 1800rok
počet
oby
vate
l (m
il)
Upraveno autorkou dle zdroje Fňukal 2006
Dalšiacutem důsledkem conquisty bylo miacutešeniacute ras zavedeniacute španělskeacuteho jazyka a katolickeacute
viacutery sociaacutelniacute nerovnosti (vlastnictviacute půdy sociaacutelně-rasoveacute rozděleniacute společnosti) a koloniaacutelniacute
obchod orientovanyacute na mateřskou zemi (vyacutevoz surovin dovoz vyacuterobků) Byl zaveden systeacutem
feudaacutelně nevolnickeacute zaacutevislosti tzv encomienda v raacutemci nějž se pěstovaly zemědělskeacute plodiny
na vyacutevoz do Evropy Indiaacuteni byli nuceni pracovat pro hospodaacuteře tzv encomenderos V
důsledku vymiacuteraacuteniacute domorodeacuteho obyvatelstva se začali dovaacutežet otroci z Afriky (do roku 1870
bylo na uacutezemiacute Latinskeacute Ameriky přivezeno asi 94 mil lidiacute)
Od systeacutemu encomiendy se upustilo a ke konci 17 stoletiacute se začalo hospodařit v režimu
zvaneacutem peonage Rozšiacuteřila se velkaacute hospodaacuteřstviacute tzv haciendy zaměřenaacute na produkci
potravin Otroctviacute bylo zrušeno až roku 1823 v Panamě roku 1851 a v Belize roku 1919
V 19 stoletiacute proběhly boje za nezaacutevislost jejichž vyacutesledkem byla čaacutestečnaacute dekolonizace
a osamostatněniacute Guatemaly Hondurasu Kostariky Nikaraguy a Salvadoru od Španělska roku
31
1821 Uacuteplnou samostatnost staacutety ziacuteskaly v letech 1838-1839 po rozpadu Středoamerickeacute
federace Ostatniacute staacutety ziacuteskaly samostatnost později Belize (1981) Panama (1903) Španělskyacute
feudalismus však nadaacutele pokračoval (dle Eltringham 2005 Fňukal 2006)
Středniacute Amerika byla zaacutehy zmiacutetaacutena vnitřniacutemi rozbroji a občanskyacutemi vaacutelkami ktereacute byly
přiacutečinou nuceneacute migrace Mapa v Přiacuteloze 1 zachycuje nejhlavnějšiacute proudy uprchliacuteků v raacutemci
Středniacute Ameriky během 80 let 20 stoletiacute
Belize
Je nemladšiacute zemiacute Středniacute Ameriky kteraacute ziacuteskala uacuteplnou nezaacutevislost na Velkeacute Britaacutenii až
roku 1981 Již od poloviny 17 stoletiacute se historie země vyviacutejela rozdiacutelně v porovnaacuteniacute s
ostatniacutemi zeměmi středoamerickeacute uacutežiny Praacutevě koloniaacutelniacute spojeniacute s Britaacuteniiacute přineslo Belize
dodnes znatelnou kulturniacute odlišnost od ostatniacutech zemiacute
Roku 1862 se Belize stalo plnopraacutevnou koloniiacute s naacutezvem Britskyacute Honduras Spraacuteva byla
vedena guverneacuterem kteryacute předsedal vlaacutedě na principech britskeacute koloniaacutelniacute politiky Biacutelyacutem
majitelům pozemků se staacutevajiacuteciacute situace v zemi zamlouvala ale naacutemezdniacute dělniacuteci potomci
někdejšiacutech otroků kteřiacute pracovali na farmaacutech a v lesiacutech byli nadaacutele ožebračovaacuteni niacutezkyacutemi
mzdami
Belizaneacute se podiacuteleli na obraně sveacute země v obou světovyacutech vaacutelkaacutech Roku 1919 povstaacuteniacute
veteraacutenů v Belize City odstartovalo hnutiacute černochů za svobodu a rovnopraacutevnost Devalvace
belizskeacuteho dolaru roku 1949 vedla k dalšiacutem uacutetrapaacutem pro chudeacute V roce 1954 se konaly volby
kdy vyhraacutela Lidovaacute spojeneckaacute strana (Peoples United Party ndash PUP) Belize se nadaacutele
vyviacutejelo svou cestou až k vyhlaacutešeniacute samospraacutevneacute kolonie roku 1964 Britskaacute vlaacuteda se potyacutekala
se zahraničně-politickyacutem probleacutemem sporem ohledně guatemalskeacuteho naacuteroku na belizskeacute
uacutezemiacute V letech 1972 a 1977 přesunula Guatemala k hranici s Belize vojenskeacute jednotky a
hrozila invaziacute Rezoluce OSN z roku 1980 volala po bezpečnosti a nezaacutevislosti s uvaleniacutem
praacuteva uacutezemniacute nedotknutelnosti Roku 1981 vydala Guatemala Velkaacute Britaacutenie a Belize tzv
Člaacutenky dohody pro budouciacute miacuteroveacute vypořaacutedaacuteniacute sporů Tentyacutež rok se Belize stalo nezaacutevislyacutem
členem Britskeacuteho společenstviacute naacuterodů (Commovnwealth) v čele s kraacutelovnou Alžbětou II (dle
Eltringham 2005 54-56)
Belize v historii neprošla ozbrojenyacutemi konflikty a tak se v 80 letech stala jedniacutem z
hlavniacutech receptorů uprchliacuteků z konflikty a chudobou sužovanyacutech středoamerickyacutech zemiacute
32
předevšiacutem Guatemaly a Salvadoru Hovořiacute se až o 42 tisiacuteciacutech čiacutemž se celkovaacute populace staacutetu
zvyacutešila na 265 tisiacutec (Morales 2002b 12)
Guatemala
Statkaacuteři tzv ladinos (miacutešenci mezi indiaacuteny a biacutelyacutemi) nutili domorodeacute obyvatelstvo
pracovat na farmaacutech (fincas) na plantaacutežiacutech kakaa tabaacuteku bavlny a indiga Tento stav přetrvaacutevaacute
na mnoha miacutestech dodnes a domorodiacute Mayoveacute jsou staacutele nejutlačovanějšiacutem naacuterodem v celeacute
Středniacute Americe
Koncem 19 stoletiacute nastal neviacutedanyacute hospodaacuteřskyacute rozmach diacuteky reformaacutem v zemědělstviacute
zvlaacuteště pěstovaacuteniacute kaacutevy Mocnaacute nadnaacuterodniacute společnost United Fruit Company začala podnikat a
skupovat pobřežniacute půdy kde byly vysazeny plantaacuteže banaacutenů Jejiacute moc byla tak všudypřiacutetomnaacute
že si ziacuteskala nechvalnou přezdiacutevku bdquoChobotniceldquo (El Pulpo)
Na konci 70 let 20 stoletiacute se začaly rozviacutejet guerillovaacute hnutiacute kteraacute řaacutedila až do konce 80
let a kteraacute byla přiživovaacutena rozpory studeneacute vaacutelky Na jedneacute straně USA poskytovaly
všestrannou pomoc guatemalskyacutem vlaacutedaacutem v jejich boji proti levicovyacutem povstalcům a současně
se bezvyacutesledně snažily přimět pravicoveacute siacutely země k dodržovaacuteniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na
druheacute straně rebeloveacute po leacuteta dostaacutevali materiaacutelniacute a moraacutelniacute podporu komunistickeacuteho bloku
vedeneacuteho Sovětskyacutem svazem Nejstrašnějšiacute ze všech guatemalskyacutech tyranů byl Lucas Garciacutea
Guatemala byla posledniacute středoamerickou zemiacute kde až do konce roku 1996 nebyl urovnaacuten
vnitřniacute ozbrojenyacute konflikt kteryacute trval 36 let Miacuterovyacute proces byl ukončen diacuteky vstřiacutecneacutemu a
aktivniacutemu přiacutestupu vlaacutedy prezidenta A Arzuacutea (1996-2000) Za zmiacutenku stojiacute osobnost
Rigoberty Menchuacute18 Guatemalky indiaacutenskeacuteho původu pronaacutesledovaneacute režimem kteraacute
vystupovala proti genocidě a uacutetlaku domorodeacuteho obyvatelstva a kteraacute se později zapojila do
vyjednaacutevaacuteniacute s vojenskou vlaacutedou (dle Eltringham 2005 148-154 Wikipedia nedatovaacuteno)
Konflikt v Guatemale měl obrovskeacute naacutesledky extreacutemniacute chudoba propastneacute sociaacutelniacute
rozdiacutely porušovaacuteniacute lidskyacutech praacutev 150 tisiacutec mrtvyacutech a 40 tisiacutec nezvěstnyacutech Ze 75 milionu
obyvatel Guatemaly se odhaduje 15 až 25 milionu osob19 ktereacute opustily svůj domov což
18 Od roku 1981 žije v exilu v Mexiku Založila Fond Rigoberty Menchuacute na podporu občanskyacutech praacutev původniacutech obyvatel V roce 1992 ziacuteskala Nobelovu cenu miacuteru a teacutež Cenu Prince Asturijskeacuteho za mezinaacuterodniacute spolupraacuteci Nyniacute působiacute jako velvyslankyně Dobreacute vůle při UNESCO Se svou stranou Winang se bude uchaacutezet na post prezidentky ve volbaacutech v roce 2007 Stala by se tak prvniacute ženou-prezidentkou indiaacutenskeacuteho původu v Latinskeacute Americe (po mexickeacutem prezidentovi Benitovi Juarezovi a aktuaacutelniacutem prezidentovi Boliacutevie Evovi Moralesovi (Wikipedia nedatovaacuteno El paiacutes 2007) 19 Odhadovanyacute uacutedaj je založen na statistickyacutech datech INS Mexika a teacutež na extreacutemniacutech odhadech o počtu IDPs
33
představuje 20 obyvatelstva předevšiacutem indiaacutenskeacuteho původu a z vesnickyacutech oblastiacute Tento
uacutedaj zahrnuje milion vysiacutedlenyacutech osob z nichž 50 zůstalo na uacutezemiacute Guatemaly Ti kteřiacute
překročili hranici miacuteřili na sever Asi 72 uprchliacuteků neniacute registrovaacuteno Neoficiaacutelniacute uacutedaj
hovořiacute o 188 tisiacuteciacutech o počtu uprchliacuteků v Mexiku Většina se jich odebrala do staacutetu Chiapas Z
mexickeacuteho exilu se začali vracet v průběhu 90 let ale hovořiacute se jen o 65 tisiacuteciacutech (Olmos
2003) INS odhaduje přibližně 800 tisiacutec guatemalskyacutech uprchliacuteků v USA Uacuteřad se potyacutekaacute s
probleacutemy identifikace imigrantů a rozlišeniacute mezi těmi kteryacute uprchli před vaacutelkou a mezi těmi
kteřiacute opustili zemi z ekonomickyacutech důvodů (Cheng 2003 9-10) V obdobiacute 1984-1990 USA
udělily azyl 18 z 9 500 Guatemalců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) což je v porovnaacuteniacute s
Nikaraguou (26 ) velmi niacutezkyacute počet Tato nerovnovaacuteha vyvolala v roce 1985 kauzu ABC
(American Baptist Churches) vs Thornburgh (americkyacute ministr spravedlnosti) Vlaacuteda byla
nucena znovu projednat žaacutedosti o azyl Guatemalců a Salvadorců K velkeacutemu vyrovnaacuteniacute ale
nedošlo (Davy 2006 McBride 1999 296)
Honduras
V polovině 19 stoletiacute se země neustaacutele zmiacutetala v politickeacute krizi ve stavu permanentniacuteho
vojenskeacuteho konfliktu To se odrazilo na nestabilniacutem hospodaacuteřstviacute staacutetu ktereacute trpělo korupčniacutemi
skandaacutely mezi liberaacutely a konzervativci Britskeacute banky půjčily staacutetu na vyacutestavbu infrastruktury 6
milionů liber Tuto sumu Honduras nedokaacutezal efektivně využiacutet a dluh během naacutesledujiacuteciacutech
padesaacuteti let vrostl na 30 milionů liber a byl splaacutecen až do roku 1953
Roku 1876 byl zvolen prezidentem staacutetu liberaacutel Dr Marco Aurelio Soto On i jeho
naacutestupce Luis Bouraacuten zreformovali soudnictviacute ciacuterkev zprofesionalizovali armaacutedu a postavili
zaacuteklady infrastruktury a vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu Soto podniacutetil zemědělskeacute a pozemkoveacute
reformy ktereacute měly Hondurasu přineacutest zisk z obchodů s kaacutevou tabaacutekem cukrovou třtinou a
dalšiacutemi plodinami a začal podporovat zahraničniacute mamutiacute společnosti na uacutekor domaacuteciacutech
podniků Na konci 19 stoletiacute se zrodil fenomeacuten banaacutenoveacuteho průmyslu Trh však převlaacutedly 3
největšiacute korporace ndash United Fruit Vacarro Bros (pozdějšiacute Standard Fruit) a Cuyamel Fruti
Company (skoupenaacute v roce 1929 společnostiacute United Fruit) Ovocnaacuteřskeacute společnosti tak ziacuteskaly
kontrolu nad 70 celkoveacuteho honduraskeacuteho exportu Postupem času pronikla jejich oligarchie
do všech odvětviacute průmyslu i obchodu Ekonomickeacute moci se podřizovaly i politickeacute zaacutejmy
Roku 1932 nastolil prezident a představitel Naacuterodniacute strany (Partido Nacional ndash PN) Tiburcio
34
Cariacuteas Andino v Hondurasu diktaturu kteraacute přetrvala až do roku 1948 V roce 1956 došlo v
Hondurasu k převratu kteryacutem se poprveacute v historii dostala k moci armaacuteda V roce 1963 došlo k
dalšiacutemu puči a do prezidentskeacuteho křesla byl dosazen plukovniacutek Oswald Lopez Arellano jehož
neuvaacuteženaacute politika volneacuteho trhu přinesla vyššiacute nezaměstnanost a zvyacutešila počet bezzemků Jeho
funkčniacute obdobiacute je však poznamenaacuteno udaacutelostiacute kteraacute je dnes považovaacutena za jednu
z nejabsurdnějšiacutech afeacuter moderniacute historie Středniacute Ameriky Šlo o tzv bdquofotbalovou vaacutelkuldquo
Vaacutelečnyacute konflikt na hondurasko-salvadorskeacute hranici vypukl roku 1969 Zaacuteminkou se stal
spornyacute vyacutesledek mezistaacutetniacuteho fotbaloveacuteho utkaacuteniacute mezi oběma staacutety ale pravyacutem důvodem
sporu bylo napětiacute jež panovalo kvůli přiacutevalu nelegaacutelniacutech salvadorskyacutech přistěhovalců do
Hondurasu kteřiacute si za hranicemi nelegaacutelně zabiacuterali půdu Střety si vyžaacutedaly 3 tisiacutece obětiacute a
naprosteacute vypovězeniacute diplomatickyacutech styků OAS zprostředkovala jednaacuteniacute o klidu zbraniacute v roce
1980
Po sandinistickeacute revoluci v Nikaragui a zvoleniacute Reagana prezidentem USA se
Honduras roku 1980 ocitl v centru geopolitickeacute strategie USA a stala se z něj tzv bdquočtvrtaacute
hranice USAldquo (dle Eltringham 2005 394-397)
V 80 letech bylo zjištěno 50 tisiacutec Hondurasanů mimo zemi Diacuteky spojenectviacute s USA se
staacutet vyhnul občanskyacutem vaacutelkaacutem a stal se v tomto obdobiacute hlavniacutem receptorem uprchliacuteků jejichž
počet se přibliacutežil 40 tisiacutecům 13 tisiacutec uprchliacuteků předevšiacutem ze salvadorskeacuteho venkova (dle
některyacutech odhadů až 20 tisiacutec) a 14 tisiacutec z Nikaraguy (odhadovaacuteno až 180 tisiacutec nerozpoznanyacutech
uprchliacuteků) (Carranza 2002 163 Morales 2002b12)
Kostarika
Staacutet učinil vyacuteraznyacute pokrok v budovaacuteniacute infrastruktury v 2 pol 19 stoletiacute Tato aktivita
byla vyacutesledkem obchodovaacuteniacute s kaacutevou novyacutem zdrojem bohatstviacute Kaacutevovaacute zrna byla nejprve
přivezena z Kuby a Jamajky poteacute z Chile Vysoce kvalitniacute exportniacute kaacuteva je dodnes všeobecně
znaacutemaacute jako bdquoGrano de oroldquo (zlateacute zrno) Vzkveacutetajiacuteciacute kaacutevovaacute buržoazie sehraacutela zaacutesadniacute roli ve
vyacutevoji země V roce 1848 vlivniacute cafetaleros (majiteleacute kaacutevovyacutech plantaacutežiacute) zvolili vlastniacuteho
prezidenta Juana Rafaela Moru
Z politickeacuteho hlediska je Kostarika nejstabilnějšiacute zemiacute v oblasti Středniacute Ameriky
vybudovanaacute na principech praacutevniacuteho staacutetu Dlouhodobou vojenskou diktaturu zažila v podstatě
jen v letech 1870-1882
35
Prvniacute leacuteta 20 stoletiacute jsou spojeny s přechodem k demokracii Demokratickyacute vyacutevoj byl
přerušen pouze dvakraacutet kraacutetkou diktaturou (1917-1918) a udaacutelostmi občanskeacute vaacutelky v roce
1948 Sociaacutelniacute reformy se začaly zavaacutedět již v roce 1943 za vlaacutedy prezidenta Rafaela Angela
Calderoacutena Guardii (1940-1944) Zavedl systeacutem sociaacutelniacute podpory s garanciacute bezplatneacuteho
vzdělaacuteniacute pro každeacuteho což je ve staacutetech teacuteto oblasti teacuteměř unikaacutet Tiacutemto si ziacuteskal přiacutezeň nižšiacutech
vrstev obyvatelstva Reformy pokračovaly daacutele za funkčniacutech obdobiacute prezidenta Joseacuteho
Figuerese Ferrera (1953-1958 a 1970-1974) znaacutemeacuteho jako bdquoDon Pepeldquo kteryacute založil Stranu
naacuterodniacuteho osvobozeniacute (Partido Liberacioacuten Nacional ndash PLN) Za jeho vlaacutedy bylo přiznaacuteno plneacute
občanstviacute afro-karibskyacutem obyvatelům v zaacutejmu šetřeniacute naacutekladů a sniacuteženiacute politickeacute nejistoty v
zemi byla zrušena staacutetniacute armaacuteda byly ustaveny stabilniacute demokratickeacute instituce zestaacutetněny
některeacute zahraničniacute průmysloveacute společnosti a posiacutelen staacutetniacute sektor byly znaacuterodněny banky a
zavedena poměrně širokaacute siacuteť sociaacutelniacuteho a zdravotniacuteho zabezpečeniacute
V roce 1986 byl prezidentem zvolen kandidaacutet strany PLN Oscar Arias Saacutenchez kteryacute
přinesl změnu do vztahů Kostariky s USA a zaacuteroveň i s Nikaraguou Sehraacutel roli miacuterotvorce v
konfliktech zemiacute Středniacute Ameriky O rok později mu byla udělena Nobelova cena za miacuter (dle
Eltringham 2005 613-615) Praacutevě toto obdobiacute je charakterizovaacuteno trvalyacutem přiacutelivem migrantů z
meacuteně stabilniacutech zemiacute regionu předevšiacutem z Nikaraguy (46 tisiacutec) (Castro 2002 5)
Nikaragua
V letech 1856-1857 proběhla bitva v Rivas znaacutemaacute jako bdquoVaacutelka naacuterodůldquo Z
prezidentskeacuteho křesla byl sesazen americkyacute megaloman William Walker Boje o jeho svrženiacute
si vyžaacutedaly tisiacutece životů
Dalšiacutech 30 let je charakterizovaacuteno stabilitou prosperitou a rozvojem produkce
nejdrahocennějšiacuteho nikaragujskeacuteho exportniacuteho artiklu ndash kaacutevy Trh s plodinou však na začaacutetku
20 stoletiacute zcela ovlaacutedly severoamerickeacute společnosti spojeneacute s majiteli rozsaacutehlyacutech haciend
V letech 1912-1933 byla Nikaragua pod dohledem americkyacutech jednotek Socialista
Augusto Ceacutesar Sandino oponent americkeacute invaze se přidal se svou guerillovou armaacutedou na
stranu liberaacutelů v boji proti USA ty ale převzaly veleniacute nad nikaragujskou armaacutedou a zřiacutedily
Naacuterodniacute gardu kteraacute se stala nejvlivnějšiacute silou ve staacutetě
Generaacutel Anastasio bdquoTacholdquo Somoza Garciacutea ve funkci velitele Naacuterodniacute gardy nařiacutedil
popravu Sandina Nastala dlouhaacute eacutera tzv Somozismu (1934-1979) vlaacutedy rodinneacuteho klanu
36
Somozů Celeacute obdobiacute jejich vlaacutedy provaacutezely silneacute represe v podobě vězeniacute a mučeniacute disidentů
a tajemnyacutech uacutenosů nepřaacutetel vlaacutedy a rozkradeniacute humanitaacuterniacute pomoci kteraacute byla vyslaacutena po
zemětřeseniacute roku 1972 kdy bylo poškozeno 90 hlavniacuteho města
Uacutetočištěm politickyacutech disidentů se stala Sandinovskaacute fronta naacuterodniacuteho osvobozeniacute
(Frente Sandinista de la Liberacioacuten Nacional - FSLN) kteraacute v roce 1979 ziacuteskala kontrolu nad
celou zemiacute Somoza rezignoval a uprchl do Paraguaje kde byl zavražděn jihoamerickyacutemi
levicovyacutemi extremisty Revoluce byla prohlaacutešena za viacutetěznou
Byla založena novaacute Sandinovskaacute lidovaacute armaacuteda (Ejeacutercito Popular Sandinista ndash EPS)
kteraacute se stala nejmocnějšiacute a nejleacutepe organizovanou ozbrojenou siacutelou ve Středniacute Americe Prvniacute
porevolučniacute volby se konaly v roce 1984 viacutetězem se stal Daniel Ortega Reaganova
administrativa v USA pozastavila hospodaacuteřskou pomoc Nikaragui a naacutesledně podniacutetila
otevřenou kampaň proti Sandinistům Vaacutelečneacute protisandinovskeacute oddiacutely Contras20 dostaly od
USA 20 milionů dolarů na naacutekup zbraniacute Jednotky utaacutebořeneacute a vycvičeneacute na zaacutekladnaacutech v
Hondurasu tvořili byacutevaliacute žoldaacuteci Naacuterodniacute gardy kteřiacute po paacutedu Somozova režimu uprchli ze
země V pol 80 let rozvraacutetila vaacutelka s Contras celou zem Ke zhrouceniacute naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute
a tiacutem i k paacutedu sandinovskeacute vlaacutedy nejviacutece přispělo pětileteacute obchodniacute embargo vyhlaacutešeneacute USA
Oscar Arias Saacutenchez prezident sousedniacute Kostariky a jeho plaacuten na obnoveniacute miacuteru ve Středniacute
Americe byl uacutespěšnyacute kupodivu i s podporu USA Roku 1988 podepsaly FSLN a Contras
dohody o klidu zbraniacute
V roce 1990 Violeta Barrios de Chamorro přestavitelka levicoveacute koalice Naacuterodniacute
opozičniacute unie (Unioacuten Nacional opozitora ndash UNO) porazila Daniela Ortegu a přinesla zemi
vytouženyacute miacuter USA odvolaly embargo a přestaly sponzorovat Contras (dle Eltringham 2005
509-513)
Teacuteměř půl milionu Nikaragujců uprchlo během konfliktu mezi Contras a Sandinisty
Mnoho z nich miacuteřilo do Kostariky ale předevšiacutem do USA kde se dočkali kladneacute odezvy USA
vždy upřednostňovaly Nikaraguu což se odrazilo i na imigračniacute politice V letech 1984-1990
USA udělily azyl 26 z 48 tisiacuteců Nikargujců kteřiacute o něj požaacutedali (viz Graf 6) (McBride
1999 296)
20 bdquocontraldquo je zkratka pro kontrarevolucionaacuteře
37
Panama
Hlavniacutem ekonomickyacutem hybatelem Panamy byl obchod Veškerou moc soustředila ve
svyacutech rukou bohataacute obchodnickaacute buržoazie usazenaacute v Panama City čiacutemž se Panama vyacuterazně
odlišovala od ostatniacutech španělskyacutech koloniiacute kde rozhodovali velciacute vlastniacuteci pozemků a statků
V roce 1821 vyhlaacutesila Panama nezaacutevislost na Španělsku ale ponechala si naacutezev stareacute
provincie Gran Colombia z niacutež se po odtrženiacute od Ekvaacutedoru a Venezuely stala jen Kolumbie
Vyacuteznam Panamy jako mezinaacuterodniacute dopravniacute tepny rostl a došlo k prvniacute invazi
severoamerickeacute armaacutedy kteraacute vtrhla do země pod zaacuteminkou ochrany svyacutech zaacutejmů a železnice
kteraacute se začala stavět v roce 1851 Naacutesledneacute budovaacuteniacute Panamskeacuteho průplavu jen utvrdilo
strategickou důležitost Panamy Stavba vedenaacute Francouzi a jejiacutem architektem Ferdinandem de
Lessepsem začala v roce 1881 V roce 1903 byla vyhlaacutešena Panamskaacute republika a kraacutetce na to
ji de iure uznaly i USA Prezident Roosevelt si byl jist že stavba kanaacutelu je kliacutečovyacutem krokem k
ziacuteskaacuteniacute kontroly nad oběma americkyacutemi kontinenty Přes veškereacute spory byla sjednaacutena novaacute
smlouva o průplavu kteraacute udělovala Spojenyacutem staacutetům praacutevo na dokončeniacute kanaacutelu Stavba
trvala 10 let a pracovniacute siacutela z Indie Evropy Čiacuteny a karibskyacutech ostrovů po dokončeniacute navždy
změnila podobu Panamy
V roce 1968 se vůdcem noveacute militantniacute vlaacutedy stal podplukovniacutek Omar Torrijos Během
12 let zavedl několik reforem a naklonil se založeniacute bezcelniacute Volneacute zoacuteny Coloacuten (Coloacuten Free
Zone) a zavedeniacute přiacutesneacuteho bankovniacuteho tajemstviacute ktereacute z Panamy udělalo finančniacute centrum
mezinaacuterodniacuteho vyacuteznamu Ale v roce 1983 se vlaacutedy zmocnil velitel naacuterodniacute gardy Manuel
Noriega jež se stal de facto vojenskyacutem diktaacutetorem Na počaacutetku 80 let pomaacutehal USA s
prosazovaacuteniacutem jejich mocenskyacutech zaacutejmů v Salvadoru Hondurasu a takeacute v Nikaragui Torrijos
podporoval v nikaragujskeacute občanskeacute vaacutelce levicoveacute Sandinisty Noriega tajně pomaacutehal
americkeacute armaacutedě dodaacutevat zbraně a finance jednotkaacutem Contras V roce 1988 byl Noriega
obviněn z obchodu s drogami a bezprostředně nato byly na Panamu uvaleny ekonomickeacute
sankce V roce 1989 americkyacute prezident Geogre Bush dal svoleniacute ke spuštěniacute bdquoOperace
Spravedlivaacute věcldquo (Operation Just Cause) a do Panamy poslal 27 tisiacutec přiacuteslušniacuteků US Army
Odhady počtů obětiacute invaze se rozchaacutezejiacute od několika stovek až po desiacutetky tisiacutec Spousta
mrtvyacutech byla pohřbena do masovyacutech hrobů aby se svět o barbarskeacutem činu nic nedozvěděl
Jako akt naacutesiliacute a zaacutesadniacute porušeniacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva ji odsoudila jak OSN tak i OAS ktereacute
apelovaly na USA aby se z Panamy staacutehly Invaze byla zaacuteroveň evidentniacutem porušeniacutem
38
ustanoveneacute smlouvy o průplavu kteraacute vyacuteslovně zakazuje vměšovaacuteniacute USA do panamskeacute
politiky Důvody invaze byly naprosto zřejmeacute znovunastoleniacute kontroly USA nad Panamou a
strategickou plavebniacute trasou a zničeniacute Panamskeacute obranneacute siacutely (Fuerzas de Defensa de Panamaacute
ndash PDF) (dle Eltringham 2005 790-794)
Do Panamy v 80 letech přišlo celkem 32 tisiacutec Středoameričanů (Morales 2002b 12)
Imigrace v tomto obdobiacute zde neniacute tak markantniacute jak v ostatniacutech zemiacutech regionu
Salvador
Kultivace indiga přinesla majitelům haciend tzv commerciantes velkyacute zisk Praacutevě v
jejich rukou se soustředila moc Od roku 1860 uacutespěšně rostla produkce kaacutevy diacuteky zvyšujiacuteciacute se
poptaacutevce v Evropě a USA Obchod s kaacutevou byl kontrolovaacuten vnitrostaacutetně a nikoli zahraničniacutemi
společnostmi jak bylo v teacute době obvykleacute v sousedniacutech staacutetech a postupně se vyvinula tzv
domaacuteciacute bdquokaacutevovaacute elitaldquo V roce 1882 odstranila rozsaacutehlaacute privatizace půdy zažityacute systeacutem
komunaacutelniacuteho vlastnictviacute půdy tzv ejido čiacutemž zlikvidovala drobneacute farmaacuteře a mnoho rodin
zaacutevislyacutech na samopěstitelstviacute a veškeraacute půda se soustředila do rukou maleacute a o to mocnějšiacute
oligarchie
Počaacutetek 20 stoletiacute byl eacuterou prohlubujiacuteciacutech se rozdiacutelů ve společnosti Městskaacute středniacute třiacuteda
prakticky neexistovala Několikanaacutesobnaacute většina lidiacute živořila v chudobě obzvlaacuteště na venkově
a čiacutem daacutel tiacutem viacutece se rozviacutejel fenomeacuten chudinskyacutech přiacuteměstskyacutech slumů
Krach na Newyorskeacute burze roku 1929 a naacutesledujiacuteciacute světovaacute krize znamenaly pro
Salvador ekonomickou pohromu Veškeryacute vyacutevoz (95 ) byl postaven na kaacutevě a paacuted plodinoveacute
burzy s sebou strhl i hospodaacuteřstviacute staacutetu Represe vyvrcholily komunistickyacutem povstaacutevaacuteniacutem roku
1932 Tisiacutece campesinos (vesničaneacute převaacutežně z řad indiaacutenů) přepadly vojenskeacute zaacutekladny a
haciendy Vlaacuteda zareagovala tzv bdquoLa Matanzouldquo (Masakrem) kdy byl bez milosti zastřelen
kdokoli podezřelyacute z uacutečasti na povstaacuteniacute Přesnyacute počet obětiacute nebyl nikdy zveřejněn Od teacute chviacutele
už nebylo bezpečneacute chovat se jako indio (indiaacuten) a tak postupně mizely tradičniacute kultury
Kolotoč pučů převratů civilně-vojenskyacutech junt a represiacute pokračoval celaacute 70 leacuteta Roku
1980 se levicovaacute povstaleckaacute hnutiacute sjednotila v organizaci Fronta Farabunda Martiacuteho za
naacuterodniacute osvobozeniacute (Frente Farabundo Martiacute para la Liberacioacuten Nacional ndash FMLN) a zahaacutejila
ofenzivu Nově jmenovanaacute Reaganova administrativa tyto udaacutelosti sledovala a v obavě před
šiacuteřeniacutem komunismu v oblasti svyacutech zaacutejmů americkaacute vlaacuteda financovala naacutekup zbraniacute pro
39
salvadorskeacute vlaacutedniacute jednotky Tyto pravicovaacute bdquokomanda smrtildquo (escuadrones de la muerte)
povraždila kolem 80 tisiacutec civilistů Přiacutekladem může byacutet masakr v Mazotě roku 1981 kdy
vojenskeacute čety řaacutedně vycvičeneacute v USA vyhladily viacutece než 30 tisiacutec lidiacute včetně žen a dětiacute FMLN
během posledniacute ofenzivy reagovala na odvolaneacute ekonomickeacute reformy Alfredem Burkardem
kandidaacutetem pravicoveacute Nacionalistickeacute republikaacutenskeacute aliance (Alianza Republicana
Nacionalista ndash ARENA) a roku 1989 obsadila povstaleckaacute armaacuteda většinu velkyacutech měst
Brutalita komand smrti a vojaacuteků gradovala Roku 1990 se v Ženevě pod zaacuteštitou OSN sešli
představiteleacute FMLN a vlaacutedy k prvniacutemu miacuteroveacutemu jednaacuteniacute ktereacute vyuacutestilo uzavřeniacutem Dohod z
Chapultepecu a uacuteředniacutem ukončeniacute vaacutelky roku 1992 OSN vyslala do Salvadoru
pozorovatelskou misi (ONUSAL) kteraacute maacute určityacute čas sledovat dodržovaacuteniacute dohod (dle
Eltringham 2005 305-309)
Teacuteměř milion obyvatel uprchl ze strachu před guerillami i armaacutedou ze Salvadoru např v
roce 1981 40 tisiacutec do Mexika 30 tisiacutec do Hondurasu 7 tisiacutec do Nikaraguy 5 tisiacutec do
Kostariky 4 tisiacutece do Belize V roce 1985 uprchlo až 250 tisiacutec osob a dalšiacutech 190 tisiacutec v roce
1986 Necelyacute milion osob tvořiacute IDPs Do Kanady odešlo 27 tisiacutec Salvadorců ale největšiacute čaacutest
populace hledala refugium v USA (Gammage 2000 2-8) Ale reakce USA nebyla tak
přaacutetelskaacute většinu přiacutechoziacutech Salvadorců deportovala zpět (porovnej vztah USA s Nikaraguou)
Později jako alternativu USA udělily 187 tisiacutecům Salvadorců povoleniacute k pobytu tzv Dočasně
ochrannyacute status (Temporary Protected Status ndash TPS) kteryacute teacutež zaručuje pracovniacute povoleniacute a
ochranu před deportaciacute do předem stanoveneacute doby ale nevede k ziacuteskaacuteniacute trvaleacuteho pobytu V
roce 1992 status pro Salvadorce vypršel ale byl sjednaacuten tzv Odloženyacute nucenyacute naacutevrat
(Defferred Enforcement Departure ndash DED) do roku 1994 kteryacute je prozatiacutem obnovovaacuten
každoročně USA udělily v 80 letech azyl 26 ze 45 tisiacuteců Salvadorců kteřiacute o něj požaacutedali
(viz Graf 6) (McBride 1999 292-296)
40
Upraveno autorkou dle zdroje Stojanov 2006 14
5212 Environmentaacutelniacute přiacutečiny
Dalšiacutem přiacutepadem nuceneacute migrace je migrace environmentaacutelniacute Environmentaacutelniacute procesy
jsou velice uacutezce propojeny se sociaacutelniacutemi ekonomickyacutemi politickyacutemi a institucionaacutelniacutemi
strukturami Někteřiacute autoři hledajiacute mezi ničeniacutem životniacuteho prostřediacute a migraciacute lineaacuterniacute
deterministickyacute vztah ten však podle mnoha dalšiacutech vědců pravděpodobně neexistuje V jedneacute
věci se však shodujiacute Role životniacuteho prostřediacute jako faktoru přispiacutevajiacuteciacuteho k migraciacutem je
nezpochybnitelnaacute
El-Hinnawi21 ve zpraacutevě UNEP z roku 1985 poprveacute použil pojem bdquoenvironmentaacutelniacute
uprchliacutekldquo (environmental refugee) Podle niacute jsou bdquoenvironmentaacutelniacute uprchliacutecildquo lideacute kteřiacute byli
donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původniacute bydliště v důsledku vyacuteznamneacuteho narušeniacute
životniacuteho prostřediacute (přirozeneacuteho anebo způsobeneacuteho lidskou činnostiacute) ktereacute ohrožovalo jejich
existenci anebo vaacutežně ovlivnilo kvalitu jejich životaldquo (Raacutebelovaacute 2000 16)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech migraciacute lze naleacutezt na celeacutem světě Vysokeacute koncentrace tohoto
typu uprchliacuteků jsou jak v rozvojovyacutech tak i v industrializovanyacutech zemiacutech Světoveacute odhady se
pohybujiacute v rozmeziacute 15 až 25 miliony v 90 letech 20 stoletiacute aktuaacutelně se hovořiacute až o 150
milionech Pravděpodobně dvě třetiny jich žije v subsahraskeacute Africe Zbyacutevajiacuteciacute třetina zahrnuje
přibližně 6 milionů čiacutenskyacutech uprchliacuteků a 2 miliony uprchliacuteků z Mexika (Stojanov 2005 14)
Tabulka 2 udaacutevaacute kategorie a přiacutečiny environmentaacutelniacute migrace Ve většině přiacutepadů je těžkeacute
odlišit environmentaacutelniacute uprchliacuteky od lidiacute ktereacute z domovů vyhnaly ekonomickeacute popř jineacute
přiacutečiny ktereacute často souvisiacute s probleacutemy jako jsou populačniacute tlaky a chudoba (Raacutebelovaacute 2000
Stojanov 2005 13)
Tabulka 2 P řiacutečiny environmentaacutelniacute migrace
Kategorie Přiacutečiny Poznaacutemka
1 Přiacuterodniacute katastrofy sucha zaacuteplavy zemětřeseniacute vyacutebuchy sopek charakteristickyacute rychlyacute naacutestup
2 Kumulativniacute změny odlesňovaacuteniacute půdniacute eroze zasolovaacuteniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute změny klimatunedostatek pitneacute vody
pomalu působiacuteciacute přiacuterodniacute procesy ovlivněneacute lidskou činnostiacute
3 Neuacutemyslně způsobeneacute nehody a průmysloveacute havaacuterie
průmysloveacute dopravniacute a jaderneacute havaacuterie
4 Rozvojoveacute projekty vyacutestavba přehrad a zavlažovaciacutech zařiacutezeniacute rozvoj měst či stavby dopravniacute infrastruktury těžba přiacuterodniacutech zdrojů
5 Ozbrojeneacute konflikty a vaacutelky vaacutelky o přiacuterodniacute zdroje přiacuterodniacute zdroje prodlužujiacuteciacute vaacutelku
tyto přiacutečiny v budoucnosti budou vyvolaacutevat jak migraci tak i konflikty
21 Profesor působiacuteciacute v bdquoNaacuterodniacutem vyacutezkumneacutem centruldquo v Kaacutehiře Egypt
41
Zvyšujiacuteciacute se nejistota danaacute environmentaacutelniacutemi faktory vyacuterazně ovlivňuje rozhodovaacuteniacute
obyvatel k migraci napřiacuteklad u zemědělců Extreacutemniacute vyacutekyvy počasiacute mimo jineacute naacutesledkem
globaacutelniacuteho oteplovaacuteniacute (vlivem vzrůstajiacuteciacuteho množstviacute skleniacutekovyacutech plynů v atmosfeacuteře)
poškozujiacute některeacute exportniacute plodiny jako jsou banaacuteny či kaacuteva v oblasti Středniacute Ameriky
Zvlaacuteště zranitelneacute skupiny přestavujiacute indiaacutenskeacute naacuterody zaacutevisleacute na tradičniacutem zemědělstviacute a lideacute
ve slumech ktereacute jsou mnohdy situovaacuteny v povodňovyacutech uacutezemiacutech nebo na nestabilniacutech
svaziacutech ohroženyacutech sesuvy (Duha 2006)
O působeniacute environmentaacutelniacutech změn na pohyby obyvatel se staacutele diskutuje a již teď je jisteacute
že v budoucnu lze očekaacutevat většiacute vyacuteznamnosti tohoto migračniacuteho procesu (Raacutebelovaacute 2000)
Přiacuteklady environmentaacutelniacutech katastrof ve Středniacute Americe
Jedniacutem z nejničivějšiacutech hurikaacutenů v historii byl hurikaacuten Mitch (1998) Zemřelo kolem 12
tisiacutec lidiacute Zničena byla teacuteměř veškeraacute infrastruktura a dvě třetiny uacuterody Ekonomika nejhůře
postiženyacutech staacutetů (Honduras Nikaragua) byla vržena o 30 let zpět (Kukliš 2005) Naacutesledkem
byl exodus tisiacuteců uprchliacuteků a IDPs Statistiky se zde velmi rozchaacutezejiacute Např Kostarika
umožnila pobyt 300 tisiacutecům Středomeričanů z nichž 75 tvořili Nikaragujci USA poskytly
86 tisiacutecům migrantů z Hondurasu a Nikaraguy status TPS prodlouženyacute do července 2007 TPS
zaacuteroveň vypršel Salvadoru a Guatemale (Davy 2006 Mahler 2006)
Zemětřeseniacute a erupce sopky Ilamatepec v Salvadoru (2001) způsobily teacutež zkaacutezu Erupce
donutila k evakuaci 7 tisiacutec lidiacute (Kukliš 2005) Zemětřeseniacute o siacutele 76 stupně na Richterově
škaacutele si vyžaacutedalo 609 obětiacute materiaacutelniacute škody za desiacutetek milioacutenů USD a 67 tisiacutec IDPs (Goyet
2001 107) USA obnovily Salvadoru TPC kteryacute je prodloužen do zaacuteřiacute 2007
V současneacute době je odhadovaacuteno 374 tisiacutec Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA se statusem
TPS (290 tisiacutec Salvadorců 80 tisiacutec Hondurasanů 4 tisiacutece Nikaragujců) (Davy 2006)
Hurikaacuten Stan (2005) postihl předevšiacutem Guatemalu ale enormniacute škody byly hlaacutešeny i ze
Salvadoru Nikaraguy a Mexika Zemřelo 3 až 5 tisiacutec obyvatel Ekologoveacute upozornili že
zaacuteplavy a sesuvy půdy na řadě miacutest umocnilo plošneacute odlesněniacute krajiny Katastrofa maacute
dalekosaacutehleacute důsledky 32 tisiacutec IDPs v Guatemale a viacutece než 15 tisiacutec v Salvadoru Teacuteměř
veškeraacute uacuteroda kaacutevy cukru a banaacutenů byla zničena Guatemalskyacute viceprezident Eduardo Stein
konstatoval že devastace způsobenaacute tropickou bouřiacute Stan je dvakraacutet horšiacute než spoušť kterou
napaacutechal hurikaacuten Mitch (UNHCR nedatovaacuteno Kukliš 2005)
42
522 Dobrovolnaacute migrace
Pod pojmem dobrovolnaacute migrace jsou zařazeny zejmeacutena ty přiacutepady kdy lideacute opouštějiacute
svoji vlast z důvodů osobniacuteho charakteru Jinak řečeno je vyacutehradně vyacutesledkem iniciativy a
svobodneacuteho nenuceneacuteho vyacuteběru migrujiacuteciacutech osob (MZV 2005 Pavliacutek 2005 106)
V přiacutepadě regionu Středniacute Ameriky politickeacute migranty nahradili migranti ekonomičtiacute
5221 Socio-ekonomickeacute přiacutečiny
Chudoba
Mnoho autorů hlavniacute přiacutečiny migrace obyvatel spojuje s chudobou Pojetiacute chudoby se
odviacutejiacute od životniacute uacuterovně každeacute společnosti Za celosvětovou hranici extreacutemniacute chudoby označila
SB v roce 1990 přiacutejem dosahujiacuteciacute pouze 1 USD na den Ale toto stanoveniacute maacute jisteacute nedostatky
neboť chudoba je vždy relativniacute Ke komplexnějšiacutemu chaacutepaacuteniacute chudoby přispěl projekt SB z
roku 2000 Hlasy chudyacutech (Voices of the Poor) kteryacute poukazuje na dalšiacute dimenze chudoby
zdraviacute vzdělaacuteniacute kvalita a přiacutestup ke službaacutem infrastruktura bezpečnost sociaacutelniacute vyloučeniacute
(Exnerovaacute 2005 32-33) a tyto dimenze tvořiacute dalšiacute skupinu motivů k migraci Pod hraniciacute
chudoby s neadekvaacutetniacutem přiacutestupem ke službaacutem v Nikaragui Guatemale Salvadoru a
Hondurasu žije viacutece než polovina populace předevšiacutem venkovskeacute či domorodeacute kteraacute se
nejčastěji uchyluje k migraci (WB 2007)
Sociologoveacute zdůrazňujiacute že lideacute předevšiacutem odchaacutezejiacute za uacutečelem zlepšeniacute životniacutech
podmiacutenek jako reakce na sociaacutelniacute strukturaacutelniacute probleacutemy v miacutestě původu Odchod maacute spiacuteše
naleacutehavyacute charakter a mnohdy je tak jedinyacutem vyacutechodiskem Velmi často rozhodnutiacute migrovat je
na zaacutekladě nepodloženyacutech a nejasnyacutech informaciacute či falešneacute představy ktereacute se s realitou často
rozchaacutezejiacute (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 15)
Demografickeacute změny
Teacutema demografickeacuteho růstu je teacutež s migraciacute uacutezce spjato Demografickeacute změny postihujiacute
migraci dvěma způsoby rychlyacute růst počtu obyvatel společně s ekonomickyacutemi faktory nutiacute lidi
stěhovat se klesajiacuteciacute počet obyvatel a jejich staacuternutiacute pak na druhou stranu tlačiacute země
k přijiacutemaacuteniacute migrantů (IOM 2005)
43
Migra čniacute siacutetě
Tvrzeniacute v předešleacutem odstavci pomalu přestaacutevaacute platit jelikož v minulyacutech letech se objevil
dalšiacute impulzivniacute jev migrace tzv migračniacute siacutetě spojujiacuteciacute migranty byacutevaleacute migranty migranty-
průkopniacuteky přiacutebuzneacute přaacutetele znaacutemeacute členy stejneacute komunity či etnika Migračniacute siacutetě jsou
dominantniacutem sociaacutelniacutem faktorem kteryacute nejen přispiacutevaacute k potencionaacutelniacute migraci osob ale i k
ziacuteskaacuteniacute informaciacute a pomoci v ciacuteloveacute oblasti (CEPAL 2005 38 IOM 2005) Dalšiacutem
přiacutekladem může byacutet poskytnutiacute obydliacute či pomoci k jeho nalezeniacute podpory při naturalizaci
absorpci akomodaci adkulturaci a integraci22 v noveacutem prostřediacute či usnadněniacute hledaacuteniacute praacutece V
neposledniacute řadě je třeba zmiacutenit cirkulaci peněz tzv remitenciacute ktereacute migranti pomociacute
migračniacutech siacutetiacute posiacutelajiacute domů (Rodriacuteguez-Vignoli 2004 25-26)
Rozvoj
Rozvoji středoamerickeacuteho regionu braacutenila politickaacute nestabilita ekonomickeacute krize
přiacuterodniacute katastrofy či vysokaacute zadluženost zemiacute Mnoho latinsko-americkyacutem zemiacute se v obdobiacute
60 a 70 let vydalo cestou bankovniacutech a staacutetniacutech půjček na rozvoj Ještě nyniacute musiacute splaacutecet
dluhy miacutesto aby investovaly do rozvoje Rozvojem se mysliacute jak ekonomickyacute růst tak i
sociaacutelniacute respektive ziacuteskaacuteniacute svobody a zvyšovaacuteniacute možnostiacute a schopnostiacute lidiacute žiacutet život podle
svyacutech přestav a uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb Tudiacutež ukazatel HDP pro srovnaacuteniacute uacuterovně zemiacute
nestačiacute UNDP vytvořil Index lidskeacuteho rozvoje (Human Development Index ndash HDI) jehož
smyslem je ony aspekty rozvoje zachytit Stanovuje se na zaacutekladě 3 veličin očekaacutevanaacute deacutelka
života vzdělaacuteniacute (gramotnost a počet let školniacute dochaacutezky) a HDP (Kaplan 2005 97) Hodnoty
HDI a HDP jednotlivyacutech staacutetů regionu uvaacutediacute Tabulka 3
Tabulka 3 Po řadiacute ve sv ětě dle HDI a HDP per capita Hrubyacute domaacuteciacute produkt per capita
Světoveacute pořadiacute Země HDI Světoveacute
pořadiacute Země HDP per capita (USD)
1 Norsko 0965 1 Luxembourg 69961 48 Kostarika 0841 61 Kostarika 9481 58 Panama 0809 76 Panama 7278 95 Belize 0751 80 Belize 6747
101 Salvador 0729 96 Salvador 5041 112 Nikaragua 0698 104 Guatemala 4313 117 Honduras 0683 111 Nikaragua 3634 118 Guatemala 0673 116 Honduras 2876 177 Niger 0311 172 Sierra Leone 561
Upraveno autorkou dle zdroje UNDP 2006
22 Pojmy vysvětleneacute v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
44
Ekonomickeacute determinanty
FLASCO uvaacutediacute zejmeacutena ekonomickeacute determinanty jakožto vyacuteznamneacute motivy přesunu
obyvatel Středniacute Ameriky a) nedostatečnyacute ekonomickyacute a sociaacutelniacute rozvoj a absence politik
ktereacute by podporovaly redistribuci bohatstviacute b) nevyhovujiacuteciacute agraacuterniacute reformy ktereacute by zaručily
přiacutestup k půdě čiacutemž zdůrazňuje nerovneacute a nespravedliveacute rozděleniacute půdy v oblasti Středniacute
Ameriky c) nedostatek pracovniacutech miacutest a investic do vyacuteroby d) zaacutevislost na mezinaacuterodniacute
rozvojoveacute pomoci (Jeude 2005 19-20)
Ekonomickeacute prostřediacute vyššiacute miacutera zaměstnanosti vyššiacute vyacutedělek v ciacuteloveacute zemi a možnost
zabezpečit rodinu prostřednictviacutem remitenciacute jsou hlavniacutemi důvody k migraci (Rodriacuteguez-
Vignoli 2004 33)
Teacutež vyššiacute nabiacutedka praacutece ze strany rozvinutyacutech hospodaacuteřstviacute daacutevaacute pracovniacute migraci do
pohybu Obrovskyacute globaacutelniacute pracovniacute trh umožňuje zaměstnavatelům najiacutemat zahraničniacute
pracovniacuteky jako součaacutest strategie minimalizace naacutekladů (IOM 2005)
Krize
Jedniacutem z hlavniacutech impulsů migrace je uacutepadek cen miacutestniacutech důležityacutech plodin (kaacuteva
banaacuteny cukr tropickeacute ovoce) na světoveacutem trhu kteryacute v posledniacutech letech čiacutem daacutel viacutece nutiacute
obyvatele Středniacute Ameriky hledat jinyacute způsob obživy
Navarro (2004 3) ve sveacute publikaci uvaacutediacute spojitost soudobeacute migrace ze Středniacute Ameriky
praacutevě s kaacutevou Kaacuteva v regionu tvořiacute 12 světoveacute produkce a exportuje se 90 produkce
(Flores 2002 20) Od roku 1989 se obchod s kaacutevou potaacuteciacute ve vlekleacute krizi tzv kaacutevoveacute krizi
kteraacute vyvrcholila v 2003 V důsledku převisu nabiacutedky nad poptaacutevkou klesly ceny kaacutevy na
stoleteacute minimum Zisky z exportu se sniacutežily o 50 Tento stav přinaacutešiacute obrovskeacute sociaacutelniacute a
ekonomickeacute důsledky zemiacutem středoamerickeacuteho regionu Nyniacute se nejednaacute o migraci za sběrem
kaacutevy nyacutebrž se charakterizuje uacutetěkem od teacuteto plodiny Mnoho farmaacuteřů a naacutedeniacuteků odchaacuteziacute do
měst do jineacute země či směřujiacute na sever do USA
45
5222 Stručnaacute socio-ekonomickaacute situace jednotlivyacutech zemiacute
Panama
Z ekonomickeacuteho hlediska patřiacute Panama k nejrozvinutějšiacutem staacutetům Středniacute Ameriky
Použiacutevaacuteniacute dolaru jako naacuterodniacute měny vyacutehodneacute daňoveacute podmiacutenky a liberaacutelniacute obchodniacute zaacutekony
činiacute Panamu přitažlivou pro uskutečňovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech finančniacutech transakciacute Viacutece než 40
tvorby HDP představuje obchod a finančniacute služby Mezinaacuterodniacute bankovniacute centrum přispiacutevaacute do
HDP cca 10 V posledniacutech letech roste vyacuteznam turistickeacuteho sektoru Ekonomika byla vždy
zaacutevislaacute na přiacutejmech z Panamskeacuteho průplavu Aktivity s niacutem spojeneacute tvořiacute nyniacute až 8 HDP
Obyvateleacute Panamy v referendu v roce 2006 dali bdquoanordquo k jeho modernizaci a rozšiacuteřeniacute tzv Plan
Maestro 2005-2025 Probleacutemem zůstaacutevaacute nerovnoměrneacute rozdělovaacuteniacute naacuterodniacuteho důchodu a
niacutezkaacute uacuteroveň decentralizace Podle studie lidskeacuteho rozvoje z roku 2002 připadaacute v Panamě na
20 bohatyacutech cca 36 přiacutejmů zatiacutemco na 20 chudyacutech cca 36 přiacutejmů Špatnaacute
decentralizace se projevuje v zaostalosti rozvoje venkova kde uacuteroveň chudoby dosahuje 50
ve městech 23 Podle studie ministerstva ekonomiky žilo v roce 2004 v extreacutemniacute chudobě
167 obyvatel pod uacuterovniacute hranice chudoby 372 a na hranici chudoby 205
V oblastech původniacuteho indiaacutenskeacuteho obyvatelstva postihuje chudoba až 98 obyvatel (iDnes
2006 BussinessInfo 2006d 18-23)
Belize
Uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacute cestovniacute ruch (22 HDP) vytvaacuteřiacute novaacute pracovniacute miacutesta a staacutevaacute se
největšiacutem zdrojem zahraničniacutech přiacutejmů 15 HDP tvořiacute průmysl 18 zemědělstviacute
Dominantniacutemi zemědělskyacutemi sektory jsou pěstovaacuteniacute a zpracovaacuteniacute cukroveacute třtiny zpracovaacuteniacute
citrusovyacutech plodů a rybolov Sektor banaacutenoveacute produkce zaměstnaacutevaacute nejviacutece pracovniacutech sil
(BussinessInfo 2006a 21 25)
Kostarika
Zaacutekladniacute makroekonomickeacute uacutedaje řadiacute zemi mezi nejvyspělejšiacute v raacutemci regionu
Ekonomika roste čemuž napomaacutehaacute rozvoj turismu a přiacuteliv zahraničniacutech investic Roku 1996
počiacutetačovyacute gigant Intel zvolil Kostariku jako siacutedlo noveacute tovaacuterniacute vyacuteroby pro Latinskou Ameriku
a vytvořil tak tisiacutece pracovniacutech přiacuteležitostiacute Průmysl se podiacuteliacute 26 na tvorbě HDP
zemědělstviacute 10 obchod 18 Poměrně vysokaacute gramotnost a utvořenyacute sociaacutelniacute systeacutem jsou
46
jedny z přiacutečin niacutezkeacute emigrace z Kostariky Mezi priority řadiacute nynějšiacute prezident Oscar Arias
zlepšeniacute kvality vzdělaacutevaacuteniacute a sniacuteženiacute ukazatele chudoby 239 obyvatel žije pod hraniciacute
chudoby 66 v extreacutemniacute chudobě (Mason 2006 1) Tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan
Nacional de Desarrollo ndash PND) daacutele zahrnuje zlepšeniacute infrastruktury země tvorbu pracovniacutech
přiacuteležitostiacute odstraněniacute improvizovanyacutech přiacutebytků v chudinskyacutech čtvrtiacutech boj s korupciacute a
alarmujiacuteciacutem naacuterůstem kriminality a prosazeniacute CAFTA kterou Kostarika jako jedinaacute země
regionu neratifikovala Kostarickyacute lid rozhodne v referendu ktereacute je naplaacutenovaacuteno na srpen
2007 CAFTA zalarmovala antiglobalizačniacute hnutiacute po celeacute zemi Obavy se tyacutekajiacute předevšiacutem
exportniacutech artiklů země tedy kaacutevy a banaacutenů ktereacute by se střetly s konkurenciacute ostatniacutech
středoamerickyacutech zemiacute jejichž pracovniacute siacutela je vyacuterazně levnějšiacute (dle BussinessInfo 2007 20-
27 Eltringham 2005 613-616 La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Guatemala
Vlaacuteda Alfonsa Portilla (2000-2004) byla poznamenaacutena korupčniacutemi afeacuterami ktereacute
neuacutenosně zadlužily staacutetniacute kasu Aktuaacutelniacute prezident Oscar Joseacute Rafael Berger převzal zemi na
pokraji zhrouceniacute 16 populace žije pod spodniacutem limitem chudoby ktereacute dominuje vysokaacute
dětskaacute uacutemrtnost negramotnost a naprostaacute sociaacutelniacute degradace původniacuteho obyvatelstva 60
naacuteroda žije pod hraniciacute chudoby a dalšiacute velkaacute čaacutest na hranici či těsně nad hraniciacute chudoby
(BussinessInfo 2006b 10) Hlavniacutem ciacutelem vlaacutedy je řešit zoufalou bezpečnostniacute situaci
(zločineckeacute organizace byacutevalaacute vojenskaacute elita drogoveacute mafie a městskeacute gangy) a doveacutest zemi
k prosperitě předevšiacutem prostřednictviacutem zahraničniacutech investic Nejdůležitějšiacute zahraničniacute aktivitu
Guatemaly představovaly v minulyacutech letech kroky směřujiacuteciacute k realizaci CAFTA kteraacute byla
podepsaacutena v prosinci 2003 Guatemala spoleacutehaacute na oboustranně dobreacute diplomatickeacute i
ekonomickeacute vztahy s Mexikem Vede ji k tomu nejen shodnaacute hospodaacuteřskaacute i politickaacute orientace
obou zemiacute na USA ale např i ochota Mexika napomaacutehat svyacutemi přiacutemyacutemi investicemi rozvoji
regionu a hlavniacutem hospodaacuteřskyacutem sektorům S Mexikem koordinujiacute středoamerickeacute staacutety mimo
jineacute takeacute svou migračniacute politiku ve vztahu k USA (dle Eltringham 2005 146-154)
47
Honduras
Podle HDP na obyvatele se však Honduras řadiacute mezi nejchudšiacute země Latinskeacute Ameriky
po Haiti a Nikaragui V zemi žije cca 77 obyvatel na hranici chudoby na venkově dosahuje
tento ukazatel až 80 Celkem 45 obyvatel žije v extreacutemniacute chudobě Nezaměstnanost
dosahuje až 30 Počiacutenajiacuteciacute uacutespěšnyacute rozvoj honduraskeacute ekonomiky zastavil hurikaacuten Mitch
Zemědělstviacute průmysl obchod a turistickyacute ruch se podiacuteliacute 50 na tvorbě HDP Průmyslovyacute
rozvoj byl omezenyacute a historicky byla ekonomika silně zaacutevislaacute na exportu banaacutenů a kaacutevy
Přiacutejmy z exportu sektoru zvaneacutem maquilas montaacutežniacutech zaacutevodů zejmeacutena v textilniacutem průmyslu
se dostaly na druheacute miacutesto remitence23 jakožto hlavniacuteho zdroje deviz MMF schvaacutelil pro
Honduras finančniacute pomoc na boj s chudobou Honduras takeacute ziacuteskal přiacutestup k vyacutehodaacutem
vyplyacutevajiacuteciacutem ze zapojeniacute do Iniciativy vysoce zadluženyacutech rozvojovyacutech zemiacute (HIPC) v roce
2000 Zahraničniacute dluh Hondurasu dosahuje cca 5 mld USD (BussinessInfo 2006c 20-21)
Nikaragua
Nikaragua je druhou nejchudšiacute zemiacute americkeacuteho kontinentu Zůstaacutevaacute zemědělskou zemiacute
s malou vyacuterobniacute zaacutekladnou Transformace centraacutelně řiacutezeneacute ekonomiky na tržně orientovanou
započala po demokratizačniacutech změnaacutech v roce 1990 Však zaacutesah hurikaacutenu Mitch uvrhl zemi
do ještě většiacute chudoby Rekonstrukce po hurikaacutenu probiacutehala prakticky až do roku 2002 a jejiacute
naacuteklady z převaacutežneacute čaacutesti financovalo mezinaacuterodniacute společenstviacute z rozvojoveacute pomoci Prezident
Arnold Alemaacuten (1996-2001) je spojen s korupciacute praniacutem špinavyacutech peněz a zpronevěrou
staacutetniacutech prostředků ve vyacuteši 100 milionů dolarů Časopis Newsweek ho zařadil mezi
nejzkorumpovanějšiacute osobnosti světa V roce 2003 byl odsouzen ke 20-ti letům vězeniacute
Prezident Enrique Bolantildeos vyhlaacutesil tzv Naacuterodniacute plaacuten rozvoje (Plan Nacional de Desarrollo -
PND) Došlo ke sniacuteženiacute zahraničniacuteho zadluženiacute (v lednu 2004 byla Nikaragua začleněna do
HIPC) (dle Eltringham 2005 513-515 BussinessInfo 2005a 18-19) Aktuaacutelniacute prezident
Daniel Ortega sandinovkyacute liacutedr kteryacute byl po revoluci 11 let u moci vyhraacutel opět volby v roce
2006 Sliacutebil ekonomickou stabilitu strukturaacutelniacute změny tyacutekajiacuteciacute se vzdělaacuteniacute a zdravotnictviacute a
zlepšeniacute životniacutech podmiacutenek 80 obyvatel kteřiacute žijiacute pod hraniciacute chudoby (BBC 2007)
23 Finančniacute přiacutespěvky zasiacutelaneacute migrantem ze zahraničiacute do zemiacute původu viacutece kapitola 541
48
Salvador
Salvador je nejviacutece industrializovanou zemiacute ve Středniacute Americe Od roku 2001 je jeho
ekonomika dolarizovaacutena Stal se tak 3 latinskoamerickou zemiacute společně s Ekvaacutedorem a
Panamou kteraacute se zbavila sveacute vlastniacute měny a dala přednost ekonomice vyacuterazně orientovaneacute na
USA Obnova země zjizveneacute občanskou vaacutelkou je pomalyacute proces poznamenanyacute teacutež stoupajiacuteciacute
nezaměstnanostiacute a černyacutem obchodem se zbraněmi To vše provaacuteziacute rostouciacute kriminalita a naacutesiliacute
ve společnosti Situaci v zemi kde teacuteměř třetina populace musiacute vyjiacutet s přiacutejmem neceleacuteho dolaru
denně ještě zhoršily živelneacute katastrofy Avšak ekonomika v posledniacutem desetiletiacute zaznamenala
rozvoj Byla transformovaacutena ze zemědělskeacute orientace ve ktereacute dominovala zejmeacutena kaacuteva na
ekonomiku založenou na sektoru služeb ve ktereacutem hrajiacute vyacuteznamnou roli maquilas obchod a
finančniacute služby Remitence představujiacute 16 HDP Salvadoru Aktuaacutelniacute prezident Antonio
Eliacuteas Saca se pustil do reforem všech sektorů a pokračoval v kladeniacute důrazu na rozvoj vztahů
s USA a vyacutehod plynouciacute z CAFTA (BussinessInfo 2005b 23-24 Davy 2006)
49
53 Charakteristika středoamerickeacute migrace
531 Migračniacute proudy
Během 20 stoletiacute se Středniacute Amerika proměnila v region zdrojovyacute tranzitniacute a ciacutelovyacute ale
i v teritorium naacutevratu mezinaacuterodniacutech migrantů
Migračniacute proudy se rozdělujiacute do 3 hlavniacutech skupin migrace vnitřniacute neboli v raacutemci země
migrace v raacutemci regionu a migrace mimo region Přehled je uveden v Tabulce 4 Je velmi
naacuteročneacute určit přesnou periodizaci jednotlivyacutech migračniacutech proudů obzvlaacuteště v posledniacutech
letech kdy dochaacuteziacute k různyacutem kombinaciacutem migraciacute a jejich multiplicitě
Tabulka 4 Charakteristika st ředoamerickeacute migrace v druheacute pol 20 stol
5311 Vnitřniacute migrace migračniacute proud venkov ndash město
Migračniacute pohyby z venkovskyacutech oblastiacute do měst nejsou v tomto regionu novyacutem
fenomeacutenem Tento druh migrace začal s industrializaciacute od 2 pol 20 stoletiacute Od roku 1995 se v
některyacutech zemiacutech podiacutel městskeacute populace zvyacutešil o 10 Morales (2002b 20) ve sveacute publikaci
uvaacutediacute pojem bdquodescampesinizacioacutenldquo neboli depopulace středoamerickeacuteho venkova Vyjadřuje
poměšťovaacuteniacute venkovskeacute populace a teacutež se hovořiacute o metropolizaci migrace UNDP předviacutedaacute
vyacuteraznyacute vzrůst městskeacute populace v každeacute středoamerickeacute zemi do roku 2015 Očekaacutevaacute se že
městskaacute populace Kostariky Salvadoru Nikaragui a Panamy se zvyacutešiacute na dvě třetiny ze sveacuteho
celkoveacuteho počtu Převahovat bude městskaacute populace Guatemaly Hondurasu (9 růst pro obě
země) a Belize (4 růst) Aktuaacutelniacute podiacutel městskeacute populace udaacutevaacute Graf 4 Velkyacutem probleacutemům
s absorpciacute nově přiacutechoziacutech již čeliacute města Guatemala City San Salvador Belmopan Belize
Migračniacute proudy Přiacutečiny Migrujiacuteciacute osoby
1 Vnitřniacute migrace
- politickeacute (politickeacute konflikty vojenskeacute represe) - ekonomickeacute (zemědělskaacute kolonizace modernizace)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
2 Migrace v raacutemci regionu
- politickeacute (občanskeacute vaacutelky represe) - ekonomickeacute (dočasnaacute praacutece v zemědělstviacute)
- političtiacute uprchliacuteci - IDPs - ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
3
Migrace mimo region
- ekonomickeacute (krize a strukturaacutelniacute uacutepravy)
- ekonomičtiacute migranti (legaacutelniacute i nelegaacutelniacute)
Upraveno autorkou dle zdroje Corteacutes 2003 32
50
City Velkaacute metropolitniacute oblast (Gran Area Metropolitana ndash GAM) hlavniacuteho města Kostariky
San Joseacute
Dalšiacutem jevem kteryacute charakterizuje region je růst středně velkyacutech měst Přiacutekladem může
byacutet Nikaragua kde politickaacute a socioekonomickaacute situace způsobila rychlyacute růst miacutery urbanizace
Managui a dalšiacutech středně velkyacutech měst
Graf 4 Podiacutel m ěstskeacute populace v zemiacutech St ředniacute Ameriky
606 596 573 571
483 463 456
Kos
tarik
a
Sal
vado
r
Nik
arag
ua
Pan
ama
Bel
ize
Gua
tem
ala
Hon
dura
s
Upravenou autorkou dle zdroje UN 2004
Důvody ktereacute přivaacutediacute venkovskeacute obyvatelstvo do měst jsou mnoheacute a) nedostatek
pracovniacutech přiacuteležitostiacute ve venkovskyacutech oblastech b) niacutezkaacute vyacutedělečnost v zemědělstviacute
tradičniacutech plodin c) leacutepe placenaacute praacutece ve městech ve službaacutech turismu stavebnictviacute a
maquilaacutech d) environmentaacutelniacute degradace a přiacuterodniacute katastrofy e) leacutekařskaacute peacuteče f) možnost
vzdělaacuteniacute předevšiacutem sekundaacuterniacuteho g) remitence diacuteky kteryacutem přiacutebuzniacute mohou odejiacutet do měst
za lepšiacutem bydleniacutem a přiacutestupem ke službaacutech h) postupnaacute migrace (step migration) kdy se
migranti přesouvajiacute nejdřiacuteve do měst poteacute za hranice (dle Mahler 2006 Morales 2002b 34-
38)
51
5312 Migrace v raacutemci regionu
O tomto typu migrace existujiacute poměrně odlišneacute statistiky Proto byl v roce 2001 zaveden
systeacutem SIEMCA kteryacute by měl utvaacuteřet věrohodnaacute data
Kladneacute saldo migrace staacutele vykazuje Belize a Kostarika V Belize imigranti tvořiacute 14 7
populace a dvojnaacutesobnyacute růst imigrantů se tyacutekaacute Kostariky kde se jejich podiacutel vyšplhal teacuteměř na
8 neboli 300 tisiacutec obyvatel z nichž 76 zastupujiacute Nikaragujci Tyto uacutedaje jsou však
oficiaacutelniacute a velmi nepravděpodobneacute Neoficiaacutelniacute zcela evidentniacute uacutedaje hovořiacute až o 1 milionu
nelegaacutelniacutech Nigaragujců24
Původ imigrantů je v každeacute zemi jinyacute v Belize 43 tvořiacute Guatemalci (zejmeacutena
indiaacutenskeacute obyvatelstvo) 18 Salvadorci a 14 Hondurasaneacute Panama je receptorem
mimoregionaacutelniacutech migrantů většinou z Kolumbie (IOM 2003)
Mapa 1 zachycuje všechny soudobeacute migračniacute proudy v regionu Oficiaacutelniacute statistickaacute data
jsou uvedena v tabulce v Přiacuteloze 2
Mapa 1 Hlavniacute migra čniacute proudy v raacutemci regionu St ředniacute Ameriky
Upraveno autorkou dle zdroje A-Foundation 2006b
24 Viacutece kapitola 61
52
53121 Hraničniacute migrace
Hraničniacute migračniacute proudy jsou spojeny s temporaacutelniacutemi či sezoacutenniacutemi pracemi v
zemědělstviacute ktereacute majiacute dlouholetou tradici V posledniacutech letech se však poptaacutevka po
sezoacutenniacutech pracovniacuteciacutech neboli naacutedeniacuteciacutech tzv jornaleros zvyšuje Důvodem je nedostatek
pracovniacute siacutely v oblastech sklizně Miacutestniacute daacutevajiacute přednost praacuteci v ostatniacutech sektorech (služby
stavebnictviacute) s jistotou vyššiacutech vyacutedělků Tato dynamika pohybu se tyacutekaacute předevšiacutem venkovskeacute
populace migrujiacuteciacute během určityacutech ročniacutech obdobiacute na sklizně cukroveacute třtiny bavlny banaacutenů
citrusů a kaacutevy do sousedniacutech zemiacute Morales (2002b 24) vytyčil čtyři nejhlavnějšiacute migračniacute
sezoacutenniacute proudy
Guatemala (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Belize
Salvador rarr Guatemala
Panama (zejmeacutena původniacute indiaacutenskaacute populace) rarr Kostarika
Nikaragua rarr Kostarika
Odhaduje se že napřiacuteklad kultivace kaacutevy v regionu zaměstnaacutevaacute temporaacutelně 16 milionů
osob neboli čtvrtinu ekonomicky aktivniacute venkovskeacute populace Sběrači kaacutevy tzv pizcadores
si vydělajiacute 76 USDden v Kostarice 36 v Guatemale 32 v Hondurasu 23 v Nikaragui
Pracovniacute podmiacutenky na plantaacutežiacutech jsou mnohdy nelidskeacute niacutezkeacute mzdy hromadneacute promiskuitniacute
bydleniacute bez elektřiny a se špatnyacutem přiacutestupem k pitneacute vodě (Navarro 2004 5)
Informace ktereacute by kvantitativně vyjaacutedřily sezoacutenniacute migraci jsou nedostačujiacuteciacute či
neexistujiacute Ale jsou prokaacutezaacuteny důkazy o tom že mnoziacute migrujiacute i několikraacutet ročně nebo v zemi
zůstaacutevajiacute celyacute rok a pohybujiacute se mezi sklizněmi různyacutech plodin nebo zemědělskou praacuteci
kombinujiacute s jinyacutemi aktivitami obzvlaacuteště neformaacutelniacuteho sektoru nebo se do svyacutech zemiacute už
nevraciacute a pobyacutevajiacute v zemi nelegaacutelně Zde je nutneacute podotknout že migranti-sezoacutenniacute pracovniacuteci
jakožto levnaacute pracovniacute siacutela do země vstupujiacute jak nelegaacutelně tak i na zaacutekladě zvaciacuteho dopisu či
temporaacutelniacute smlouvy předem vystaveneacute vlastniacutekem daneacute plantaacuteže Přichaacutezejiacute i celeacute skupiny (tzv
kolektivniacute migrace25) Většinu tvořiacute muži ale vysokeacute procento vykazujiacute i ženy a děti ktereacute je
na cestě nejen doprovaacutezejiacute ale v miacutestě i pracujiacute Praacutece nezletilyacutech dětiacute je dalšiacute stinnou
straacutenkou migrace (Morales 2002b 23-31 Navarro 2004 2)
25 Pojem vysvětlen v čaacutesti Terminologickyacute slovniacutek
53
5313 Migrace mimo region
USA jsou hlavniacutem receptorem migrantů ze Středniacute Ameriky v podstatně menšiacute miacuteře
Kanada Mexiko hraje roli tranzitniacute země je tedy dějištěm postupneacute migrace kteraacute pokračuje
daacutele na sever do USA V Grafu 5 jsou uvedeny hlavniacute ciacutele migrace a počty imigrantů
Graf 5 Po čet imigrant ů Středniacute Ameriky v Mexiku Kanad ě a USA v obdobiacute 1970 ndash 2004
2 836 3622 026 150
71 875
46 523
1 133 978
69 865
64 121
353 692
19 940
15 423
113 913
5 430
16 325
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000
USA
Kanada
Mexiko
ciacutelo
vaacute z
emě
počet imigrantů
1970
1980
1990
2000
2004
Upravenou autorkou dle zdroje Mahler 2006 IOM 2003
53131 Emigrace do Mexika
Mexiko zažiacutevaacute migraci ve všech třech podobaacutech ndash jako zdrojovaacute tranzitniacute i ciacutelovaacute země
V 80 letech byl jih Mexika ciacutelem Guatemalskyacutech uprchliacuteků
Staacutele aktuaacutelniacute je tradičniacute migračniacute proud sezoacutenniacuteho charakteru Mexickeacute Ministerstvo
zahraničiacute udaacutevaacute 50 tisiacutec Guatemalců kteřiacute cestujiacute každoročně do regionu Soconusco v
mexickeacutem staacutetě Chiapas na sklizeň kaacutevy či ovoce (Smith 2006)
Pro Středoameričany je Mexiko předevšiacutem zemiacute tranzitniacute Jeude (2005 18) nazyacutevaacute tento
staacutet bdquofiltremldquo kteryacute každoročně zadržiacute až 200 tisiacutec osob pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky miacuteřiacuteciacute
do USA Tento tok je primaacuterně veden do tzv tranzitniacutech mexickyacutech hraničniacutech měst (Tijuana
Mexicali Ciudad Juarez a Matamoros) (UN-Habitat 2004)
Přesneacute statistiky je velmi těžkeacute naleacutezt Odhadovaneacute počty migrantů Středniacute Ameriky
žijiacuteciacute v Mexiku udaacutevaacute tabulka ndash Přiacuteloha 3
54
53132 Emigrace do Kanady a USA
Kanada navyacutešila kvoacutetu přiacutejiacutemaacuteniacute uprchliacuteků z Latinskeacute Ameriky ze 2 tisiacutec v roce 1981 na
25 tisiacutec v roce 1984 dvě třetiny viacutez byly uděleny Středoameričanům zejmeacutena Salvadorcům
Guatemalcům a Nikaragujcům a byly zastaveny jejich deportace Ke konci 80 let Kanada
přeorganizovala imigračniacute systeacutem a udělila azyl 77 Salvadorců (na rozdiacutel od 2 ze strany
USA) Později předevšiacutem po udaacutelostech 11 zaacuteřiacute 2001 Kanada na naacutetlak USA kvoacutety zpřiacutesnila
V posledniacutech letech se počet přiacutechoziacutech Středoameričanů do Kanady sniacutežil Nejnovějšiacute uacutedaj
hovořiacute o necelyacutech 72 tisiacuteciacutech (viz tabulka v Přiacuteloze 4) Kanada je teacutež zemiacute kteraacute otevřela sveacute
hranice vysoce kvalifikovanyacutem migrantům což se tyacutekaacute obzvlaacuteště migrantů z Karibskeacute oblasti
kde dochaacuteziacute k tzv uacuteniku mozků (Mahler 2006)
Situace imigrace v USA je mnohem dynamičtějšiacute Hispaacutenskaacute populace tzv latinos je
největšiacute etnickou menšinou v USA V obdobiacute 1980-2005 se jejiacute počet ztrojnaacutesobil z 15
milionů na 427 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili) (Karp 2006 Torres
2005) Mexičtiacute přistěhovalci tvořiacute 11 milioacutenů a dle INS viacutece než polovina jich pobyacutevaacute v USA
nelegaacutelně Celkovyacute počet Mexičanů je 28 milionů (počiacutetaacuteno i s těmi kteřiacute se v USA narodili)
(MPI 2007) Pozornost USA je spiacuteše věnovaacutena migraci z Mexika než ze zemiacute Středniacute
Ameriky UNPD napřiacuteklad zahrnuje Mexiko jako součaacutest regionu Středniacute Ameriky INS se ale
snažiacute statistiky oddělovat z důvodu odlišneacute imigračniacute politiky (Davy 2006)
V 70 letech se počet populace narozeneacute ve Středniacute Americe a žijiacuteciacute v USA ztrojnaacutesobil a
opět teacuteměř ztrojnaacutesobil během 80 let Přiacutečinou byly občanskeacute vaacutelky v kombinaci s
ekonomickou situaciacute Roku 1986 novyacute imigračniacute zaacutekon (Immigration Reform and Control Act
(IRCA) udělil trvalyacute legaacutelniacute pobyt (legal permanent resident ndash LPR) nelegaacutelniacutem migrantům dle
INS až 200 tisiacutecům (146 tisiacutecům Salvadorců) Tato novaacute populace byla opraacutevněna k tzv
sjednoceniacute rodiny26 Tudiacutež 90 leacuteta byly ovlivněny přiacutechodem tisiacuteců rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků
Naacutesledneacute přiacuterodniacute katastrofy byly dalšiacutem důvodem k migraci do USA V roce 1997 prezident
Bill Clinton podepsal Zaacutekon o pomoci Nikaragui a zemiacutem Středniacute Ameriky (Nicaraguan and
Central American Relief Act ndash NACARA) speciaacutelniacute legalizačniacute program poskytujiacuteciacute jisteacute
imigračniacute vyacutehody a pomoc Nikaragujcům Salvadorcům a Guatemalcům Doba kteraacute musiacute byacutet
splněna k ziacuteskaacuteniacute legaacutelniacuteho trvaleacuteho pobytu byla sniacutežena z 10 na 7 NACARA teacutež garantuje
26 Viz Terminologickyacute slovniacutek
55
LPR Nikaragujcům žijiacuteciacute se svyacutemi rodinami od roku 1995 v USA Později se určityacutech vyacutehod k
ziacuteskaacuteniacute LPR dočkali i Salvadorci a Guatemalci (McBride 1999)
Graf 6 udaacutevaacute počet udělenyacutech azylů osobaacutem pochaacutezejiacuteciacute ze Středniacute Ameriky Křivka
Nikaraguy je důkazem preference ze strany USA Tabulka v Přiacuteloze 5 udaacutevaacute počet
Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Graf 6 Po čet ud ělenyacutech azyl ů v USA v obdobiacute 1983 - 2004
Zdroj Davy 2006 (INS Yearbook of Immigration Statistics 1983-2004)
Aktuaacutelniacute migrace v čiacuteslech (Davy 2006)
V roce 2000 žily v USA 2 miliony Středoameričanů Za posledniacutech 10 let se jejich
počet zdvojnaacutesobil
Dle dat US Census Bureau z roku 2005 nelegaacutelniacutech přistěhovalců ze Středniacute Ameriky
je 13 milionu
21 populace Belize a 13 populace Salvadoru se nachaacuteziacute v USA
Salvador vykazuje největšiacute vzrůst počtu svyacutech emigrantů V roce 2004 jejich počet
dosaacutehl již přes milion Tvořiacute 40 z celkoveacuteho počtu Středoameričanů v USA
Nejviacutece Středoameričanů žije ve staacutetech Kalifornia Florida New York Texas a New
Jersey
56
54 Důsledky migrace obyvatel Středniacute Ameriky
541 Ekonomickeacute
Manuel Orozco27 (2003 2005) hovořiacute o čiacutem daacutel většiacute konektivitě mezi diasporami28 a
zeměmi původu o tzv transnacionaacutelniacute migraci a teacutež o tzv 4T ekonomickyacutech elementech
(turismus telekomunikace transport (doprava) a transakce remitenciacute) ktereacute oteviacuterajiacute celou
řadu možnostiacute v obchodu a investovaacuteniacute Orozco vypracoval studii na zaacutekladě vyacutezkumu
provaacuteděneacuteho v USA kde byli dotazovaacuteni migranti ze Středniacute Ameriky z ktereacute vyplynuly
naacutesledujiacuteciacute ekonomickeacute důsledky migrace
Cestovniacute ruch a doprava
Migranti žijiacuteciacute v cizině jsou primaacuterniacutem zdrojem cestovniacuteho ruchu v Hondurasu
Nikaragui a Salvadoru Např 40 turistů v Salvadoru tvořiacute praacutevě Salvadorci kteřiacute navštěvujiacute
sveacute přiacutebuzneacute Průměrnaacute doba pobytu jsou dva tyacutedny a denně utratiacute až 50 USD Důsledkem
tohoto jevu je vznik novyacutech cestovniacutech kancelaacuteřiacute nabiacutezejiacuteciacute různeacute cestovniacute baliacutečky či
intenzifikace dopravy předevšiacutem letů mezi zdrojovou a ciacutelovou zemiacute Např Nikaragujci
cestujiacute často z Miami kde žije 40 všech Nikaragujců žijiacuteciacutech v USA
Telekomunikace
Technologickyacute rozvoj (mobilniacute telefon internet) a vyacutehody telekomunikačniacutech společnostiacute
dovolujiacute komunikaci mezi diasporami a zeměmi původu Viacutece než 60 Středoameričanů
telefonuje nejmeacuteně jednou tyacutedně (30 mintyacuteden) Naacuteklady vyacuterazně snižuje internet a
komunikačniacute programy (např Skype Messenger) Naacutevštěvnost internetovyacutech kavaacuteren je velmi
vysokaacute Telefonniacute hovorna tzv locutorio je nejběžnějšiacute nejdostupnějšiacute a snad i nejlevnějšiacute
způsob spojeniacute s domovem
Obchod
Dalšiacutem typickyacutem rysem současneacute migrace je spotřeba produktů pochaacutezejiacuteciacutech ze zemiacute
původu tzv nostalgickyacute obchod Je formou udržovaacuteniacute kulturniacutech tradic a podporovaacuteniacute
mezinaacuterodniacuteho obchodu produkce a konkurenceschopnosti vyacuterobců v původniacutech zemiacutech
27 Vedouciacute projektu Remitence a rozvoj venkova ředitel sekce Středniacute Ameriky a Karibskeacute oblasti na Institutu zahraničniacutech služeb v USA a vyacutezkumnyacute pracovniacutek Institutu pro vyacutezkum mezinaacuterodniacute migrace na Georgetown University 28 Viz Terminologickyacute slovniacutek
57
Remitence
Oficiaacutelně registrovaneacute remitence neboli finančniacute přiacutespěvky od migranta ze zahraničiacute
rodinaacutem v zemi původu dosaacutehly ve světě 268 miliard USD v roce 2006 (počiacutetaacuteny i rozvinuteacute
země) Z teacuteto čaacutestky rozvojoveacute země obdržely 199 miliard USD (WB 2006) Z regionaacutelniacute
perspektivy zasiacutelaacuteniacute remitenciacute přinaacutešiacute největšiacute užitek (v absolutniacutech čiacuteslech) Latinskeacute Americe
a Karibskeacute oblasti (LAC) Tento trend ale vyacuteznamně vzrůstaacute v malyacutech zemiacutech Středniacute
Ameriky
Dle odhadů IADB středoamerickyacute region obdržel 78 miliard USD v roce 2004 což
představuje 17 naacuterůst v porovnaacuteniacute s rokem 2003 Tyto toky peněz jsou směřovaacuteny
předevšiacutem z USA v menšiacutech čaacutestkaacutech z Mexika do Guatemaly či z Kostariky do Nikaraguy
Od roku 2001 se objem remitenciacute ztrojnaacutesobil v Guatemale V roce 2004 Guatemala ze
zahraničiacute přijala 27 mld USD čiacutemž předstihla Salvador s 25 mld USD (viz Graf 7 či tabulka
v Přiacuteloze 6) Obě země představujiacute 64 všech remitenciacute zaslanyacutech do Střeniacute Ameriky a
dostaly se na 4 a 5 pozici v LAC (po Mexiku Braziacutelii a Kolumbii)
Graf 7 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
2001 2002 2003 2004rok
v m
ld
US
D
Belize Guatemala Honduras Kostarika Nicaragua PanamaSalvador
3
2
15
05
1
0
25
Upraveno autorkou dle zdroje Agunias 2006 (dle CEPAL IADB IMF)
58
Průměrnyacute plat migranta v USA je 21 tisiacutec USD za rok z ktereacuteho posiacutelajiacute měsiacutečně 150-
300 USD Dle IADB pouze 2 z 10 Středoameričanů maacute založenyacute bankovniacute uacutečet Remitence
tzv migradolary29 zasiacutelajiacute předevšiacutem přes operaacutetory peněžniacutech transakciacute (Money Transfer
Operators ndash MTOs) jako např nejviacutece užiacutevanyacute Western Union Nevyacutehodou jsou ale poplatky
za převod či nepřiacuteznivyacute převod kurzu ve směnaacuternaacutech V tomto aspektu maacute vyacutehodu Salvador
jehož ekonomika je dolarizovaacutena (Orozco 2003 6) Objem zaslanyacutech prostředků skrz
neformaacutelniacute mechanizmy či migračniacute siacutetě neniacute identifikovaacuten ani započiacutetaacuten do statistik ale je
zřejmeacute že dosahuje vyacuteznamnyacutech čiacutesel
Důležitost remitenciacute v ekonomikaacutech zemiacute Středniacute Ameriky dokazuje jejich podiacutel na
tvorbě HDP napřiacuteklad v Nikaragui tvořiacute teacuteměř 18 HDP pro srovnaacuteniacute v Salvadoru 16
Hondurasu 15 Guatemale 10 Ve většině zemiacute remitence převyšujiacute i přiacutemeacute zahraničniacute
investice (PZI) oficiaacutelniacute rozvojovou pomoc (ODA) či přiacutejmy z cestovniacuteho ruchu Za
povšimnutiacute stojiacute Guatemala kde remitence jsou 21 kraacutet vyššiacute než PZI a 30 kraacutet vyššiacute než ODA
(Agunias 2006) Kompletniacute porovnaacuteniacute je k dispozici v tabulce ndash přiacuteloze 7 Remitence daacutele
převyšujiacute přiacutejmy z některyacutech tradičniacutech produktů jako např kaacuteva v Guatemale Salvadoru a
Nikaragui či banaacuteny v Hondurasu Dle Orozca (2005) dominance remitenciacute nad tradičniacutemi
exportniacutemi přiacutejmy signalizuje že středoamerickeacute země se přeměňujiacute z agroexportniacutech
ekonomik na transnacionaacutelně integrovaneacute domaacutecnosti exportujiacuteciacute hlavně pracovniacute siacutelu do USA
I když objem a vyacuteznam remitenciacute pro země Středniacute Ameriky se zvyšuje jejich dopad na
rozvoj je k zamyšleniacute Přijiacutemanaacute čaacutestka se obvykle utratiacute za zaacutekladniacute potřeby leacutekařskou peacuteči a
vzdělaacuteniacute čiacutemž přispiacutevaacute ke sniacuteženiacute k chudoby bdquoRemitence jsou jedniacutem z důležityacutech vyacutechodisek z
extreacutemniacute chudoby pro velkou čaacutest osobldquo řekl Franccedilois Bourguignon vedouciacute ekonom Světoveacute
banky (A-Foundation 2006b) Pravdivost tohoto tvrzeniacute potvrzuje přiacuteklad dvou obciacute v
Salvadoru (viz Tabulka 5) Dle dat z roku 2004 Concepcioacuten de Oriente je obciacute s nejvyššiacutem
procentem domaacutecnostiacute ktereacute dostaacutevajiacute remitence Santa Catarina Masahuat je naopak nejmeacuteně
ovlivněna mezinaacuterodniacute migraciacute a miacutera chudoby je teacuteměř dvakraacutet vyššiacute než v prvně zmiacuteněneacute
obci (Andrade-Eekkoff 2006)
29 Běžně použiacutevanyacute termiacuten v USA a Latinskeacute Americe
59
Tabulka 5 Porovnaacuteniacute remitenciacute a chudoby ve dvou ob ciacutech v Salvadoru 2004
Zdroj Andrade-Eekhoff 2006
Na druhou stranu bylo prokaacutezaacuteno že produktivita a vyacutedělky imigrantů jsou silou kteraacute
řešiacute jen aktuaacutelniacute situaci osob a ke zlepšovaacuteniacute životniacute uacuterovně je nutnyacute jejich pravidelnyacute přiacutesun
Jen malaacute čaacutest peněz putuje do investic a tvorby novyacutech pracovniacutech miacutest tudiacutež remitence
nevedou k dlouhodobeacutemu ekonomickeacutemu růstu ale naopak k pasivniacute a nebezpečneacute zaacutevislosti
Naproti remitenciacutem rodinneacuteho charakteru existujiacute tzv kolektivniacute remitence V ciacutelovyacutech
zemiacutech diacuteky iniciativě migrantů vznikly nadace (home town associations) ktereacute pomociacute
přiacutespěvků (1 ze všech remitenciacute) financujiacute rozvojoveacute projekty v regionech či komunitaacutech v
zemiacutech původu Mezinaacuterodniacute fond pro zemědělskyacute rozvoj odhaduje že v budoucnu by jejich
přiacutenos mohl dosaacutehnout 3 až 5 (Aguinas 2006)
Obec Remitence a chudoba Santa Catarina Concepcioacuten
Domaacutecnosti p řijiacutemajiacuteciacute remitence () 06 630
Chudoba () 745 391
60
542 Sociaacutelniacute a ostatniacute důsledky migrace
Brain-drain a zpětnaacute migrace
Migrace neniacute zaacuteležitostiacute jen těch nejchudšiacutech a meacuteně vzdělanyacutech Vyacutejimkou jsou sezoacutenniacute
pracovniacuteci kteřiacute vykazujiacute nejnižšiacute stupně vzdělaacuteniacute V přiacutepadě Panamy Belize a Kostariky se
jednaacute spiacuteše o migraci osob se středoškolskyacutem či univerzitniacutem titulem tedy o brain-drain
neboli odliv mozků Ekonomoveacute leacutekaři či kvalifikovaniacute profesionaacuteloveacute technologicky
vyspělyacutech odvětviacute tzv high-tech sektorů se stali důležityacutem aspektem bdquobohatstviacute naacuterodůldquo a
předniacutem ciacutelem zaacutejmů imigračniacutech politik vyvinutyacutech zemiacute V zemiacutech původu tak brain-drain
vyvolaacutevaacute negativniacute důsledky jako ztraacutetu inteligence kteraacute by přispěla rozvoji ztraacutetu investic
vloženyacutech do jejich vzdělaacuteniacute či obecně nenahraditelnost teacuteto pracovniacute siacutely Brain-drain ze
Středniacute Ameriky se tyacutekaacute předevšiacutem odchodu do USA V porovnaacuteniacute se zeměmi Karibskeacute
oblasti kteraacute zažiacutevaacute eacuteru brain-drain kromě Belize (viz Graf 8) region Středniacute Ameriky
vykazuje nižšiacute počet profesionaacutelů v USA (Oumlzden 2006 7 Pellegrino 2001 112-116)
Graf 8 Brain-drain procento vysokoškolskyacutech prac ovniacutek ů v USA (srovnaacuteniacute rok ů 1990 a 2000)
Zdroj Oumlzden 2006 15
Protipoacutelem brain-drain je zpětnaacute migrace neboli naacutevrat do miacutesta původniacuteho pobytu
kteraacute je pro zemi přiacutenosem Migranti kteřiacute v zahraničiacute ziacuteskali vzdělaacuteniacute nebo pracovniacute praxi
svyacutemi zkušenostmi a dovednostmi mohou pomoci rozvoji země (UNHCR 2006 13)
Drbohlav (2003) uvedl že migrace maacute tzv sebezaacutechovnou tendenci Osoba kteraacute jednou
migruje a vraciacute se zpět neniacute již tou osobou jiacutež byla před migraciacute Vyacutesledkem tohoto noveacuteho
61
poznaacuteniacute je novyacute bdquolidskyacute kapitaacutelldquo diacuteky němuž se cena a risk dalšiacutech migračniacutech pohybů snižujiacute
zatiacutemco potenciaacutelniacute zisky narůstajiacute Mimo jineacute zdůrazňuje i pravděpodobnost opakovaniacute
migrace v budoucnu
Multikulturniacute etnickeacute a lingvistickeacute d ůsledky
Přiacutechod migrantů vytvaacuteřiacute tzv multikulturniacute spole čnosti Např v Belize se diacuteky imigraci
změnilo etnickeacute složeniacute Etnografickou strukturu země tvořiacute Mayoveacute kreoloveacute mesticoveacute a
Gariacutefunoveacute neboli Kariboveacute Belize je oficiaacutelně nakloněno imigraci a pomaacutehaacute při integraci ale
přiacutechoziacute jsou někdy terčem rasoveacute intolerance a napětiacute Hovořiacute se o nich jako o bdquocizinciacutechldquo a
přičiacutetaacute se jim naacuterůst kriminality (Morales 2002b 29 Eltringham 2005 56) Imigranti udržujiacute
sveacute zvyky a svou etnickou identitu což vyvolaacutevaacute nevoli v přijiacutemajiacuteciacute společnosti V USA je
tato xenofobie spjataacute s odporem proti hispaacutenskyacutech přistěhovalcům v Kostarice proti
Nikaragujcům30 Rasovaacute diskriminace se tyacutekaacute teacutež původniacute indiaacutenskeacute populace např
Guatemaly Bezbrannost či frustrace přistěhovalců jsou dalšiacutemi důsledky migrace (z
psychologickeacuteho hlediska)
Diacuteky absenci jazykoveacute barieacutery se Belizaneacute snadno zapojujiacute do společnosti narozdiacutel od
ostatniacutech španělsky mluviacuteciacutech migrantů kteřiacute se potyacutekajiacute s jazykovyacutemi probleacutemy V USA
dochaacuteziacute k tzv pošpanělšťovaacuteniacute angličtiny Kombinaciacute těchto dvou jazyků vznikaacute neoficiaacutelniacute
řeč tzv Spanglish kterou hovořiacute miliony lidiacute pochaacutezejiacuteciacute z Latinskeacute Ameriky (Mahler 2006)
Praacutece
Migranti po vstupu do země přijiacutemajiacute praacutece ktereacute jsou špatně ohodnoceneacute a mnohdy i
pod jejich uacuteroveň co se vzdělaacuteniacute tyacuteče Jsou vystaveni zneužiacutevaacuteniacute v počtu pracovniacutech hodin
nemajiacute přiacutestup k zaacutekladniacutem sociaacutelniacutem službaacutem (zejmeacutena nelegaacutelniacute přistěhovalci) a bydliacute v
neadekvaacutetniacutech podmiacutenkaacutech (UNDP 2006 9-10)
Obydliacute
Středniacute Amerika je jedniacutem z nejmeacuteně urbanizovanyacutech regionů ve světoveacutem kontextu ale
vykazuje vysokyacute vyacuteskyt slumů 424 (UN-Habitat) Ve většině zemiacute vznikajiacute tzv
imigrantskaacute ghetta na perifeacuteriiacutech měst Např některaacute předměstiacute San Joseacute30 v Kostarice
připomiacutenajiacute spiacuteše nikaragujskou Managuu nebo několik čtvrtiacute Los Angeles New Yorku a
dalšiacutech měst USA si se proměnila v Guatemala City nebo San Salvador (Mahler 2006)
30 Viacutece kapitola 61
62
6 PŘIacutePADOVAacute STUDIE KOSTARIKA Kostarika se rozklaacutedaacute na ploše 51 100 kmsup2 Na severu sousediacute s Nikaraguou na
jihovyacutechodě s Panamou Zaacutepadniacute pobřežiacute omyacutevaacute Atlantskyacute oceaacuten a vyacutechodniacute Karibskeacute moře
Dle posledniacuteho sčiacutetaacuteniacute v roce 2000 v zemi žije 38 milionů obyvatel (Ramiacuterez 2002 54)
Jakožto nejstabilnějšiacute a nejrozvinutějšiacute země regionu byla Kostarika vždy jedniacutem z hlaviacutech
receptorů migrantů a uprchliacuteků ldquoUacutezemiacute Kostariky se stane azylem pro všechny kteřiacute jsou
ohroženi v miacutestě původurdquo řiacutekaacute kostarickaacute konstituce a teacutež princip non-refoulment31 Tisiacutece
Salvadorců a Nikaragujců hledaly v Kostarice refugium během 80 let kdy jejich země zmiacutetaly
nepokoje Migračniacute vlny od 90 let pokračovaly daacutel a ještě s většiacute intenzitou Důvody k migraci
politickeacuteho charakteru byly vystřiacutedaacuteny ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi
Od roku 1984 do roku 2000 kdy proběhly sčiacutetaacuteniacute se počet migrantů ztrojnaacutesobil
Nejposlednějšiacute informace hovořiacute o teacuteměř 300 tisiacuteciacutech přistěhovalciacutech což odpoviacutedaacute 8 z
celkoveacute populace (Ramiacuterez 2002 58-59)
Největšiacute podiacutel na imigraci v Kostarice majiacute Nikaragujci kteřiacute tvořiacute 764 z celkoveacuteho
počtu imigrantů (viz Graf 9) Problematika tohoto nejvyacuteraznějšiacuteho migračniacuteho proudu je
rozebraacutena v naacutesledujiacuteciacute subkapitole
Graf 9 Kostarika procentuaacutelniacute zastoupeniacute imigran tů z jejich celkoveacuteho po čtu
Zdroj Ramiacuterez 2002 60
31 viz Terminologickyacute slovniacutek
63
61 Migračniacute proud z Nikaraguy do Kostariky
Historickyacute původ těchto migračniacutech toků je v sezoacutenniacute praacuteci v oblasti zemědělstviacute V prvniacute
polovině 20 stoletiacute tisiacutece pracovniacuteků odchaacutezely na plantaacuteže banaacutenů později kaacutevy a ostatniacutech
exportniacutech plodin Tyto pracovniacute migrace byly v 80 letech nahrazeny politickyacutemi uprchliacuteky a
nelegaacutelniacutemi migranty V obdobiacute 1989-1991 bylo repatriovaacuteno zpět teacuteměř 70 tisiacutec uprchliacuteků
Status uprchliacuteka byl udělen 46 tisiacutecům Nikaragujců
Dle INEC 78 Nikaragujců emigrovalo do Kostariky v 90 letech V roce 1998 se
prezidenti obou zemiacute dohodli na amnestii 155 tisiacuteců osob kteřiacute uprchli z důvodu přiacuterodniacute
katastrofy - hurikaacutenu Mitch a na regulaci jejich dokumentů (Morales 2006 32)
V obdobiacute dvou sčiacutetaacuteniacute obyvatel 1984-2000 se počet migrantů nikaragujskeacuteho původu
teacuteměř zpětinaacutesobil (viz Graf 10 či tabulka v Přiacuteloze 8) a dosaacutehl viacutece než 226 tisiacutec tedy 6
celkoveacute populace Kostariky (Mahler 2006) Současnaacute migrace je hlavně pracovniacute či existenčniacute
migrace kdy lideacute utiacutekajiacute od extreacutemniacute chudoby
Graf 10 Vyacutevoj po čtu emigrant ů z Nikaragui do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
1927 1950 1963 1973 1984 2000
rok
počet
(v
tisiacutec
iacutech)
Upraveno autorkou dle zdroje Castro-Valverde 2006 5
64
Přechod hranice v los Chiles a probleacutem nelegaacutelniacute migrace
Muži ženy a děti kteřiacute majiacute namiacuteřeno do Kostariky podnikajiacute dlouhou a velmi naacuteročnou
trasu Ve strachu že budou chyceni hraničniacute policiiacute se přes den ukryacutevajiacute a v noci prochaacutezejiacute
pralesem Třiacutedenniacute cesta vede k řece San Juan kteraacute tvořiacute hranici Tu překonaacutevajiacute tzv
bdquomokřeldquo(mojado) tzn bez papiacuterů U břehu už čekajiacute převozniacuteci kteřiacute za poplatek migranty
dovezou ke druheacutemu stanovišti kam připlouvaacute dalšiacute člun Nechaacute je na opuštěneacutem miacutestě již na
druheacute straně řeky kde si je bere na starosti tzv kojot uacutečtujiacuteciacute si vysokeacute čaacutestky za konečnyacute
přechod hranice na kostarickou stranu do hraničniacuteho města Los Chiles Cesta nejenom že je
finančně naacutekladnaacute ale i nebezpečnaacute Ne vždy skončiacute uacutespěšně Mnoziacute jsou odchyceni a vraacuteceni
do Nikaraguy Nejdřiacuteve však musejiacute přečkat 1 noc ve vazbě pro zadrženeacute nelegaacutelniacute migranty
(viz Tabulka 6) (Jeude 2005 44-45)
Tabulka 6 Zkušenosti migranta
I přes zvyacutešeniacute kontroly hranic nelegaacutelniacute přistěhovalectviacute je nezastavitelnyacutem fenomeacutenem
ktereacutemu pomaacutehaacute existence migračniacutech siacutetiacute Neoficiaacutelniacute uacutedaje hovořiacute až o půl milionu
nelegaacutelniacutech imigrantů ale posledniacute dobou se objevujiacute odhady až o 1 milionu
Dalšiacute probleacutem představuje sezoacutenniacute migrace Celniacuteci v době sklizně nechaacutevajiacute projiacutet
stovky Nikaragujců Mnoziacute se už zpět nevraciacute
Pracovniacute trh
Vyššiacute uacuteroveň vzdělaacuteniacute zajišťuje kostarickeacute populaci lepšiacute pracovniacute podmiacutenky v
průmysloveacutem sektoru a ve službaacutech Nejtěžšiacute a nejmeacuteně ohodnoceneacute pracovniacute miacutesta zbyacutevajiacute
tak na levnou pracovniacute siacutelu Nikaragujců
Joseacute 29 let nelegaacutelniacute migran t Joseacute původem z Nikaraguy pracoval na plantaacuteži kaacutevy v centraacutelniacute čaacutesti Kostariky Rozhodl se vraacutetit do Nikaraguy aby přivedl dalšiacute osoby sveacute kamaraacutedy Po přeplutiacute řeky je však chytla hraničniacute policie kteraacute je odvedla do budovy migračniacute policie kde se nachaacuteziacute tzv sklep bdquoJe tam 5 vlhkyacutech a špinavyacutech komor s matracemi Někteřiacute museli spaacutet i na zemi Jedineacute světlo prostupovalo diacuterou ve stropě Voda k pitiacute vyteacutekala z rozbiteacute hadice a jiacutedlo jsme nedostalildquo stěžoval si Joseacute na nelidskeacute podmiacutenky a jednaacuteniacute imigračniacute policie
Zdroj Jeude 2005 44-45
65
Carlos 34 let Carlos žije v Kostarice již 9 let Obdržel povoleniacute k pobytu v roce 1999 O naacutevratu do Nikargauy nepřemyacutešliacute bdquoSituace je tam těžkaacute V Kostarice za dva dny praacutece už si můžete koupit jiacutedlo v Nikaragui se musiacute pracovat celyacute tyacuteden aby se vydělalo to sameacuteldquo popisuje Carlos kteryacute pracuje během doby sběru pomerančů pro ovocnaacuteřskou společnost Ticofruit zaměstnaacutevajiacuteciacute až 2000 sezoacutenniacutech pracovniacuteků z nichž 90 tvořiacute Nikaragujci
Třetina Nikaragujců pracuje v zemědělskeacutem sektoru Platy na kostarickyacutech plantaacutežiacutech
dosahujiacute až šestinaacutesobku ve srovnaacuteniacute s Nikaraguou Ale vzhledem k rozvoji ostatniacutech sektorů
procento zemědělskyacutech pracovniacuteků směřuje čiacutem daacutel viacutece do měst
Kostarika se děliacute dle sektorů do naacutesledujiacuteciacutech 5 hlavniacutech oblastiacute
1 pohraničniacute čaacutest ndash zemědělstviacute
Sever Kostariky je charakterizovaacuten pěstovaacuteniacutem netradičniacutech plodin zejmeacutena ananasu
okrasnyacutech rostlin melounů cukroveacute třtiny palmy olejneacute atd Tabulka 7 obsahuje popis
vlastniacutech zkušenostiacute jednoho z tisiacuteců migrantů
Tabulka 7 Zkušenosti migranta
Zdroj Jeude 2003 47
2 centraacutelniacute čaacutest ndash plantaacuteže kaacutevy
V centraacutelniacute čaacutesti Kostariky se nachaacuteziacute rozsaacutehleacute plantaacuteže kaacutevy jež vyžadujiacute početnou
pracovniacute siacutelu bdquoKostaričaneacute se o sběr kaacutevovyacutech bobů nezajiacutemajiacute Kdybychom neměli
Nikaragujce všechny kaacutevoveacute boby by popadalyldquo řekl majitel jedneacute z mnoha plantaacutežiacute kaacutevy na
kteryacutech jsou Nikaragujci hlavniacute pracovniacute silou (Fleming 2005)
3 atlantickaacute čaacutest ndash plantaacuteže banaacutenů
Atlantickaacute ndash karibskaacute čaacutest Kostariky je oblastiacute pěstovaacuteniacute banaacutenů Tato plodina takeacute klade
velkeacute požadavky na množstviacute pracovniacuteků (viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13)
4 pacifickaacute čaacutest ndash služby stavebnictviacute
Cestovniacute ruch je jedniacutem z nejdynamičtěji se rozviacutejejiacuteciacutech sektorů zejmeacutena v zaacutepadniacute
čaacutesti Kostariky Stavebniacute sektor zaznamenaacutevaacute rychlyacute růst praacutevě kvůli rozvoji turismu (hotely
naacutekupniacute střediska atd) Nabiacutedka praacutece v obou sektorech je vysokaacute
5 San Joseacute ndash služby průmysl
Migračniacute toky jsou čiacutem daacutel viacutece směřovaacuteny do měst kde je nabiacutedka praacutece v průmysloveacute
vyacuterobě službaacutech a neformaacutelniacutem sektoru kteryacute se tyacutekaacute pouličniacuteho prodeje veškereacuteho druhu
66
zbožiacute Muži často hledajiacute praacuteci u bezpečnostiacute hliacutedaciacute služby a ženy ve službaacutech (hospodyně
uacuteklid pečovatelstviacute ale bohužel i sexuaacutelniacute služby)
Dnes je v metropolitniacute oblasti San Joseacute asi 25 všech migrantů v zemi Většina jich žije
na okraji města (Un-Habitat 2004) Přiacutekladem jedneacute z předměstskyacutech čtvrtiacute je Carpio
Carpio
Na 236 kmsup2 žije 23 tisiacutec osob Viacutece než polovinu tvořiacute nikaragujštiacute imigranti čiacutemž si
Carpio ziacuteskala naacutezev Kostarickaacute Managuita (Fleming 2005) Carpio vznikla procesem
nereguleacuterniacuteho zabiacuteraacuteniacute pozemků a proměnila se v chudinskou čtvrť se slumy ktereacute se v
Kostarice nazyacutevajiacute tugurios i precario neboli chatrče posklaacutedaneacute ze všech možnyacutech materiaacutelů
(viz fotodokumentace v Přiacuteloze 13) (A-Foundation 2006a) San Joseacute je tak městem kontrastů
slumy vs luxusniacute oploceneacute hliacutedaneacute domy přiacuteslušniacuteků vyššiacute třiacutedy u kteryacutech hřiště bazeacuteny
posilovny apod nejsou žaacutednou vyacutejimkou
Carpio se potyacutekaacute s probleacutemy zdrojů pitneacute vody a podmiacutenek životniacuteho prostřediacute
Nefunguje služba odvozu odpadků čiacutemž se stala tzv odpadištěm hlavniacuteho města (A-
Foundation 2005)
Tato nechvalně proslulaacute čaacutest města je teacutež jednou z nejobaacutevanějšiacutech Dle Nikaragujců tato
pověst vznikla z důvodu anti-imigračniacuteho postoje ze strany Kostaričanů
Xenofobie
Julia Fleming (2006) ve sveacutem dokumentaacuterniacutem filmu o nikaragujskyacutech imigrantech
vysvětluje jeden z xenofobniacutech projevů Kostaričanů Nikaragujec je nazyacutevaacuten deminutivem
bdquoNicardquo kteryacute maacute ale hanlivyacute rasistickyacute podtext Je nadaacutevkou kteraacute nejen napadaacute osobu ale i
celou kulturu a identitu
Meacutedia svyacutemi negativniacutemi zpraacutevami vytvaacuteřejiacute falešnyacute obraz o nikaragujskeacute komunitě
Některeacute novinoveacute titulky uvaacutedějiacute Obraacutezky 1 a 2 bdquoVšichni věřiacute tomu co vidiacute v novinaacutech a
televizi Novinaacuteři naacutes odstrčili stranou aniž by věděli že tady žijiacute pracovitiacute lideacute kteřiacute vstaacutevajiacute
každyacute den s jedinyacutem ciacutelem vydělat alespoň na bochniacutek chleba O tom by se mělo psaacutet a ne
zveličovat a zdůrazňovat jen to zleacute či spojovat s naacutemi veškerou kriminalitu Pak bychom možnaacute
nebyli odmiacutetaacuteni a opovrhovaacuteni když jdeme k leacutekaři když jdeme po ulici nebo prostě jen když
řekneme že žijeme v Carpiordquo řiacutekaacute jeden z jejiacutech obyvatelů a dodaacutevaacute že miacutestniacute lideacute nemajiacute
67
strach z pouličniacutech gangů ale z toho že se jejich děti stanou oběťmi sociaacutelniacuteho vyloučeniacute a
diskriminace (La Nacioacuten nedatovaacuteno)
Obraacutezek 1 Postoj Kostari čanů
Obraacutezek 2 Postoj Nikaragujc ů
Upraveno autorkou dle zdroje La Nacioacuten nedatovaacuteno
Sociaacutelniacute služby vzdělaacuteniacute věk pohlaviacute remitence
47 imigrantů nemaacute přiacutestup k sociaacutelniacutem službaacutem Vyacutejimkou jsou nemocnice a kliniky
ktereacute ošetřujiacute naleacutehaveacute přiacutepady bez rozdiacutelu naacuterodnosti
38 mužů a 32 žen nikaragujskeacuteho původu nemaacute dokončeneacute primaacuterniacute vzdělaacuteniacute
Zaacutekladniacute školy přijiacutemajiacute děti migrantů i pokud v Kostarice pobyacutevajiacute nelegaacutelně Ovšem probleacutem
představuje ziacuteskaacuteniacute osvědčeniacute o ukončeneacutem vzdělaacuteniacute Teacutež rodiče nemajiacute možnost obdržet
vlaacutedou poskytovaneacute školniacute poukaacutezky na zaacutekladniacute pomůcky a uniformy
Věkovaacute pyramida (viz Graf 11) dokazuje maleacute rozdiacutely v zastoupeniacute mužů a žen Největšiacute
procento tvořiacute imigranti obou pohlaviacute v neproduktivnějšiacutem věku od 20 do 30 let čiacutemž se
potvrzuje pracovniacute charakter migrace a takeacute novyacute fenomeacuten tzv feminizace migrace Počet
migrujiacuteciacutech nikaragujskyacutech žen již předčil počet migrujiacuteciacutech mužů (viz tabulka v Přiacuteloze 9)
68
Graf 11 V ěkovaacute pyramida
Upraveno autorkou dle Castro-Valverde 2002 9
Jedna ze studiiacute FLASCO udaacutevaacute 68 USD jako průměrnou měsiacutečniacute čaacutestku posiacutelanou do
Nikaraguy což činiacute 28 celkoveacuteho měsiacutečniacuteho přiacutejmu v Kostarice (72 minimaacutelniacuteho přiacutejmu
v Nikaragui)
69
62 Vlastniacute pozorovaacuteniacute
Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
Comunidad Carmen je vesnickou komunitou ve vyacutechodniacute čaacutesti Kostariky kteraacute se
vyznačuje velkyacutem počtem imigrantek nikaragujskeacuteho původu
Praacutevě v teacuteto komunitě jsem měla přiacuteležitost vyslechnout několik přiacuteběhů a položit otaacutezky
spojeneacute s migraciacute (viz Dotazniacutek 1 v Přiacuteloze 11)
621 Analyacuteza uacutedajů
Tabulka 8 P řehled nejd ůležit ějšiacutech uacutedaj ů respondentek
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Většina respondentek udalo jako hlavniacute důvod k migraci ekonomickou situaci a přaacuteniacute
lepšiacuteho života Jedna žena emigrovala z politickyacutech přiacutečin
Ženy ktereacute přišly jako děti se na cestu vydaly se svyacutemi rodiči Mnoho žen odešlo se
svyacutem partnerem Ale v posledniacutech letech migrantky přišly spiacuteše samy v uacuteloze hlavniacutech živitelů
než jako doprovaacutezejiacuteciacute členoveacute rodiny a byly tak nuceny opustit sveacute rodiny V přiacutepadě meacuteho
pozorovaacuteniacute 2 ženy musely zanechat některeacute z dětiacute na starost svyacutem rodičům Tyto 2
respondentky dodaly že pravidelně domů posiacutelajiacute peniacuteze (čaacutestka se pohybuje od 30 až 40 USD
za měsiacutec) Velkyacutem přaacuteniacutem je nechat přiveacutest děti do Kostariky
32 Jmeacutena respondentek jsou z důvodu ochrany osobniacutech udajů smyšlenaacute
Jmeacuteno 32 Věk Počet let v Kost
Rodinnyacute stav
Počet dětiacute
Počet dětiacute
v Nik
Počet let
studia
Aktuaacutelniacute zaměst
Dokumenty
Naacutevrat do
Nik
Gloria 55 30 svobodnaacute 10 7 6 prodej jiacutedla ne ne
Elena 23 15 volneacute soužitiacute 1 - 9 - ne ne
Alicia 26 5 volneacute soužitiacute 2 - 4 - ne ne
Lourdes 28 17 volneacute soužitiacute 1 - 11 - ne ne
Marta 62 28 rozvedenaacute 8 6 0 - ne ne
Catalina 49 18 volneacute soužitiacute 3 - 2 prodej jiacutedla ano ne
Sara 18 3 volneacute soužitiacute 1 - 7 baliacuterna ne ne
Beatriz 44 31 volneacute soužitiacute 5 - 0 - ne ne
Vanessa 20 2 volneacute soužitiacute - - 8 hliacutedaacuteniacute dětiacute ne ne
Virginia 30 6 volneacute soužitiacute 3 - 6 - ne ne
Carol 41 19 volneacute soužitiacute 2 - 6 baliacuterna ne ne
Laura 18 4 volneacute soužitiacute - - 6 baliacuterna ne ne
Julia 44 22 svobodnaacute 4 - 2 prodej jiacutedla ano - azyl ne
Cristina 17 2 volneacute soužitiacute - - 1 - ne ne
Antonia 44 26 vdanaacute 7 - 6 - ano ne
Moacutenica 29 5 vdanaacute 3 - 0 - ano - sňatek ne
70
Gloria 55 let bdquoVydělaacutevaacutem si prodejem chleba kteryacute sama každyacute den peču Lidi už mě znajiacute a kupujiacute Ale vydělaneacute peniacuteze nestačiacute Dva z myacutech třiacute synů přestali chodit do školy protože jsme neměli na zaacutekladniacute pomůcky a začali pracovat na poli Finančně tak pomaacutehajiacute uživit celou rodinuldquo vypraacuteviacute o sveacute situaci Gloria kteraacute žije v maleacute chyacuteši zbiteacute ze dřeva a plechu
Beatriz 44 let Život paniacute byl velmi krutyacute Manžela jiacute zabila guerrilla Ve 22 let se rozhodla emigrovat do Kostariky bdquoNa hranici sandinisteacute střileli a zabiacutejeli muže ženy i děti ldquo vypraacuteviacute a děkuje Bohu že se ji podařilo uteacuteci Našla refugium v uprchlickeacutem taacuteboře v San Joseacute a později jiacute byl udělen azyl 5 let pracovala jako hospodyně Ve 27 letech se rozhodla začiacutet novyacute život v Comunidad Carmen
Všechny respondentky přišly do Kostariky nelegaacutelně Pouze 2 ženy si později opatřily
povoleniacute k trvaleacutemu pobytu a pracovniacute povoleniacute 1 žena ziacuteskala dokumenty sňatkem a 1 žena
obdržela azyl (viz Tabulka 9) Ostatniacute i nadaacutele pobyacutevajiacute bez jakyacutechkoli dokumentů
Tabulka 9 Zkušenosti migrantky
Po přiacutechodu mnoho imigrantek zůstaacutevaacute v pohraničniacute oblasti na praacuteci na plantaacutežiacutech s
ovocem Ciacutelem je vydělat určitou sumu peněz potřebnou k dalšiacutemu přesunu obvykle do
hlavniacuteho města
9 z 16 respondentek pracovalo v San Joseacute minimaacutelně rok jako hospodyně (viz
fotodokumentace v Přiacuteloze 13) Vyacutepomoc v domaacutecnosti představuje jeden z největšiacutech sektorů
praacutece podporujiacuteciacute migraci žen Jistou vyacutehodou tohoto typu praacutece je ubytovaacuteniacute a strava ktereacute
snižujiacute naacuteklady na pobyt 3 respondentky již ale měly svou vlastniacute rodinu a děti v Kostarice
tudiacutež do domaacutecnostiacute musely dojiacuteždět Vzpomiacutenaly na živořeniacute a těžkyacute život ve městě kde
neměly jinou možnost než uchyacutelit se do předměstskyacutech slumovyacutech čtvrtiacute
Odchod na venkov může byacutet dalšiacute faacuteziacute migrace žen a dle několika vyacutepovědiacute i uacutenikem od
městskeacute chudoby V přiacutepadě komunity Carmen se jakyacutemsi laacutekadlem stala nabiacutedka praacutece
v baliacuternaacutech banaacutenů kde zaměstnaacutevajiacute i nelegaacutelniacute imigrantky (viz fotodokumentace v Přiacuteloze
13) bdquoPraacutece je fyzicky naacuteročnaacute a pracovniacute doba dlouhaacute Člověk nemaacute čas na svou rodinu a
musiacute tak platit hliacutedaacuteniacute dětiacuteldquo řiacutekaacute jedna z dotazovanyacutech Některeacute ženy si vydělaacutevajiacute na živobytiacute
přiacutepravou a prodejem jiacutedla Ovšem viacutece než polovina dotazovanyacutech je doma staraacute se o sveacute děti
a je tak zaacutevislaacute na přiacutejmu manžela či partnera Vyacutejimkou neniacute praacutece nezletilyacutech dětiacute (viz
Tabulka 10)
Tabulka 10 Zkušenosti migrantky
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
71
Na otaacutezku tyacutekajiacuteciacute se probleacutemů imigrantek v komunitě Carmen mi všechny ženy
odpověděli stejně tvrdaacute praacutece nevzdělanost svobodneacute matky drogy
V Tabulce 8 můžete shleacutednout uacutedaje o nejvyššiacutem dosaženeacutem vzdělaacuteniacute dotazovanyacutech 3
ženy nikdy nenastoupily do školy u ostatniacutech průměr tvořiacute 7 let studia Jednu z přiacutečin můžeme
hledat v migraci kteraacute přerušiacute dochaacutezku Paniacute Antonia uvedla dalšiacute přiacutečiny bdquoMladyacutem diacutevkaacutem
chybiacute ambice ciacutele a podpora rodičů Staacutele žijiacute v domněniacute že jejich uacuteloha je rodit děti
vychovaacutevat je a starat se o domaacutecnostldquo a dodala probleacutem rovnosti pohlaviacute nejenom v rodině
ale i v zaměstnaacuteniacute
Dalšiacutem probleacutemem je běžneacute mateřstviacute nezletilyacutech diacutevek a vysokyacute počet svobodnyacutech
matek
Je nutneacute uveacutest pojem tzv volneacuteho soužitiacute partnerů kdy většina paacuterů žije bez uzavřeniacute
manželstviacute V rozvinutyacutech zemiacutech se tento jev staacutevaacute novyacutem životniacutem stylem v rozvojovyacutech
zemiacutech je to spiacuteše daacuteno ekonomickou situaciacute rodiny kdy manželstviacute je jakyacutemsi přepychem
Většina respondetek volneacute soužitiacute partnerů odůvodňovala praacutevě finančniacute ekonomickou situaciacute
kdy sňatek je velmi drahyacute a naviacutec dodala i nespolehlivost a nevěru manželů Alkohol je
nejčastějšiacute přiacutečinou rozvratu vztahu a teacutež poměrně častou zaacuteležitostiacute jejiacutež obětiacute se staacutevajiacute praacutevě
ženy Do běžneacuteho života mladistvyacutech se čiacutem daacutel viacutece dostaacutevajiacute drogy 2 dotazovaneacute ženy měly
probleacutemy se svyacutemi dětmi ktereacute se přidaly ke zlodějskyacutem gangům
Většina nikaragujskyacutech imigrantek zde na venkově kladně hodnotila vztah Kostaričanů a
Nikaragujců a situaci porovnala s městem kde se s xenofobiiacute a rasismem setkaacutevaly každyacute den
Jeden z důvodů kteryacute uvedly byly rozdiacutely ve vrstvaacutech městskeacute populace bdquoBohatiacute naacutes majiacute za
odpad kteryacute v Kostarice jen překaacutežiacute Zde na venkově lideacute pracujiacute v zemědělstviacute žijiacute tu i chudšiacute
Kostaričaneacute Všichni jsme na tom stejně - jsme šťastni za každyacute vydělanyacute coloacuten33rdquo
bdquoJsme na tom leacutepe než kdybychom zůstaly v Nikaraguildquo objasňovaly všechny
respondentky a na otaacutezku zda se chtějiacute vraacutetit do Nikaraguy mi odpověděly zaacuteporně
33 kostarickaacute měna
72
622 Zhodnoceniacute vlastniacuteho pozorovaacuteniacute
Přaacutetelskaacute atmosfeacutera během rozhovorů byla navozena pozvaacuteniacutem do domu kde zpravidla u
nabiacutednuteacute kaacutevy nikaragujskeacute migrantky ochotně sdiacutelely sveacute životniacute přiacuteběhy
Tuto zkušenost považuji za nejcennějšiacute Kompletně se změnila maacute představa o migraci
protože naslouchat v hodinaacutech či studovat literaturu o daneacute problematice nikdy nepředčiacute
možnost bdquovidět vše na vlastniacute očildquo
Nikaragujskeacute migrantky jsou silneacute ženy Zažiacutevajiacute těžkeacute chviacutele každodenniacuteho boje dřiny a
zneužiacutevaacuteniacute Ale na druhou stranu jim migrace oteviacuteraacute dveře do noveacuteho světa většiacutech možnostiacute s
nadějiacute na důstojnějšiacute život a lepšiacute budoucnost nejen vlastniacute ale předevšiacutem svyacutech dětiacute
73
7 ZAacuteVĚR Migrace se stala zaacutesadniacute a nevyhnutelnou součaacutestiacute ekonomickeacuteho a společenskeacuteho života
každeacute země Středniacute Amerika je jakousi křižovatkou migračniacutech proudů jež je vyacutesledkem
nerovnoměrneacute distribuce bohatstviacute včetně přiacutestupu k půdě kterou umocnily politickeacute udaacutelosti
v 80 letech a naacutesledneacute ekonomickeacute krize a zabraacutenily tak socio-ekonomickeacute transformaci a
rozvoji Toto panorama však do budoucna nevypadaacute přiacuteliš optimisticky Migrace
Středoameričanů do USA za tzv vidinou bdquoamerickeacuteho snurdquo podle něhož každyacute pomociacute tvrdeacute
praacutece chytrosti a odvahy může zbohatnout a migrace Nikaragujců do Kostariky už dosahujiacute
určiteacuteho limitu Tato tendence stoupaacute a stoupat i nadaacutele bude
Jedinou alternativou je rozsaacutehlyacute a nepřetržityacute proces sociaacutelniacutech politickyacutech a
ekonomickyacutech reforem ktereacute by umožnily lepšiacute distribuci bohatstviacute a přilaacutekaly zahraničniacute
investice ktereacute by vytvořily novaacute pracovniacute miacutesta a zmiacuternily tak odchod migrantů
Analyacutezou teacuteto problematiky jsem dospěla k naacutesledujiacuteciacutem nutnyacutem reformaacutem
sjednoceniacute managementu migrace kteryacute by přispěl ciacutelovyacutem i zdrojovyacutem zemiacutem
vytvořeniacute pracovně migračniacutech programů ktereacute by pokryly poptaacutevku po pracovniacute siacutele a
omezily nelegaacutelniacute migraci
podpora zpětneacute migrace bdquobrain circulationrdquo (namiacutesto brain drain) neboli cirkulaci
mozků zahrnujiacuteciacute pohyb migrantů mezi vysiacutelajiacuteciacute hostitelskou zemiacute (např při naacutevratoveacute
migraci odborniacuteků) a podpora bdquobrain exchangerdquo neboli vyacuteměny mozků mezi jednotlivyacutemi
zeměmi
vylepšeniacute transferů remitenciacute a jejich lepšiacute využiacutevaacuteniacute v zemiacutech původu
využitiacute diaspor pro rozvoj a podpora jejich uacutelohy
zefektivněniacute rozvojoveacute pomoci
zvyacutešit snahu bojovat proti xenofobii naacutesiliacute využiacutevaacuteniacute a obchodu s lidmi
věnovat se novyacutem meacuteně studovanyacutem trendům migrace jako je migrace žen a mladyacutech
lidiacute protože praacutevě oni tvořiacute podstatnou čaacutest mezinaacuterodniacutech migrantů a jejich přiacutenos může
doslova přeměnit kvalitu života v zemiacutech původu a v ciacutelovyacutech zemiacutech
Migraci však nelze vniacutemat pouze negativně Spořaacutedanaacute a spraacutevně řiacutezenaacute migrace může
byacutet prospěšnaacute zaacuteroveň pro jednotlivce i pro společnost Vzhledem k nepřiacutezniveacutemu
demografickeacutemu vyacutevoji (staacuternutiacute obyvatelstva) lze percipovat imigranty jako důležityacute zdroj
74
pracovniacutech sil Pozitivniacute ekonomickeacute a sociaacutelniacute důsledky imigrace však zaacutevisiacute na schopnosti
staacutetů zajistit plnou integraci přistěhovalců a jejich rodinnyacutech přiacuteslušniacuteků do trhu praacutece a širšiacutech
sociaacutelniacutech struktur Uacutespěšnaacute integrace imigrantů může napomoci udržet ekonomickyacute růst a
sociaacutelniacute soudržnost
Citaciacute jsem svou praacuteci začala a takteacutež bych jiacute raacuteda skončila Kostarickyacute historik Viacutector
Hugo Acuntildea (A-Foundation 2006b) ve sveacutem člaacutenku uvedlbdquoMigranti svyacutemi kroky utvaacuteřejiacute
dějiny na bedrech nesou těžkaacute břemena minulosti čeliacute probleacutemům současnosti ale se
vztyčenou hlavou jdou vpřed budoucnostildquo
75
8 SHRNUTIacuteSUMMARYRESUMEN SHRNUTIacute
Migrace obyvatel ve Středniacute Americe během 20 a 21 stoletiacute
Přiacutepadovaacute studie Kostariky
Ciacutelem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece je shromaacuteždit a analyzovat informace o migraci a zaměřit se
na Středniacute Ameriku a posleacuteze na Kostariku
Praacutece se sklaacutedaacute ze třech hlavniacutech čaacutestiacute V teacute prvniacute jsou dle zdrojů IOM UNHCR a
CEPAL definovaacuteny zaacutekladniacute pojmy nejvyacuteznamnějšiacute charakteristiky a typy migrace Naacutesledně
je vysvětlena spojitost migrace a globalizace jsou uvedeny světoveacute trendy a zdůrazněny
alarmujiacuteciacute tendence migrace
V dalšiacute čaacutesti se praacutece zabyacutevaacute komplexitou migrace ve Středniacute Americe Klade si za uacutekol
identifikovat a popsat důvody a kliacutečoveacute faktory ktereacute podniacutetily a staacutele podněcujiacute migraci
Popis začiacutenaacute historickyacutem vyacutevojem pokračuje politickyacutemi probleacutemy vaacutelkami a konflikty a
končiacute environmentaacutelniacutemi přiacutečinami ale vyacutehradně socio-ekonomickyacutemi ktereacute vystřiacutedaly ty
politickeacute
Středniacute Amerika je křižovatkou migračniacutech proudů Nejvyacuteznamnějšiacute přesuny obyvatel
majiacute tři podoby vnitřniacute migračniacute proudy ke kteryacutem dochaacuteziacute v raacutemci země a ktereacute majiacute
spojitost s migracemi do zemědělskyacutech oblastiacute a v posledniacute době z venkova do měst migračniacute
proudy v raacutemci regionu ktereacute se odehraacutevajiacute mezi staacutetniacutemi hranicemi a migračniacute proudy mimo
region kteryacutem dominuje emigrace do USA
Daacutele tato praacutece pohliacutežiacute na dopady migrace kdy prvně analyzuje ekonomickeacute důsledky
jako např remitence a poteacute sociaacutelniacute důsledky jako např sociaacutelniacute vyloučeniacute či brain drain
V posledniacute čaacutesti je uvedena přiacutepadovaacute studie Kostariky kteraacute se zaměřuje na migračniacute
proud z Nikaraguy do Kostariky kteryacute je nejmarkantnějšiacutem ve středoamerickeacutem regionu
V zaacutevěru praacutece je představeno vlastniacute pozorovaacuteniacute noveacuteho fenomeacutenu tzv feminizace
migrace kteryacute je uveden na přiacutekladě nikaragujskyacutech imigrantek v Kostarice
Kliacute čovaacute slova migrace typologie uprchliacuteci světoveacute trendy Středniacute Amerika přiacutečiny a
důsledky Kostarika Nikaragua feminizace migrace
76
SUMMARY
Peoples Migration in Central America during the 20th and 21st Centuries
Case study of Costa Rica
The objective of this Bachelor thesis is to compile and analyse information about the
migration focused on Central America and later on Costa Rica
The paper is composed of three parts The first chapter according to IOM UNHCR and
CEPAL defines basic terms significant characteristics and presents an overview of migration
typology Further it explains how the migration and globalization go hand in hand mentions
world migration trends and points out current alarming tendencies
The second part of the work deals with the complexity of Central American migration It
aims to identify and describe causes and key factors which triggered and triggers the migration
started with the history followed by political problems civil wars which were lately
substituted mainly by socio-economic causes and also environmental ones
Central America is a crossroad of abundant migration streams Majority of population
displacements are divided into three migration patterns internal flows generated within the
country which are connected with migrations to agriculture areas and lately from rural areas to
the cities intraregional flows between national borders within the region and extra regional
flows predominantly to the USA
Furthermore this study looks on impacts of migration first analyzing economic
consequences for example remittances and then examines some social and other
consequences like social exclusion or brain drain
In the third part there is elaborated case study of Costa Rica with the emphasis of
migrants proceeded from Nicaragua which is the regional migration flow of extreme
relevancy
The end of this study introduces own observation of a new phonomenon so-called
feminization of the migration showing the progressive number of Nicaraguan female
immigrants in Costa Rica
Key words migration typology refugees world trends Central America causes and
consequences Costa Rica Nicaragua feminization of migration
77
RESUMEN
Migracioacuten en Centroameacuterica durante los siglos XX y XXI
Estudio de caso Costa Rica
El objetivo general de esta tesis es recopilar y analizar informacioacuten sobre la migracioacuten
enfocada principalmente en Centroameacuterica y con un estudio maacutes detallado de Costa Rica
Este trabajo consta de tres partes La primera parte define a traveacutes de fuentes como IOM
UNHCR y CEPAL los teacuterminos baacutesicos y las caracteriacutesticas principales y presenta una sinopsis
de la tipologiacutea migratoria A continuacioacuten explica la relacioacuten entre migracioacuten y globalizacioacuten
menciona las tendencias mundiales y destaca asiacute mismo las tendencias alarmantes actuales
La segunda parte del trabajo estaacute dedicada al estudio de la complejidad de la migracioacuten
centroamericana Intenta identificar y describir las causas y factores claves que impulsaron e
impulsan la migracioacuten empezando por la historia los problemas poliacuteticos y las guerras internas
que fueron sustituidos por causas principalmente socio-econoacutemicas y tambieacuten medio-ambientales
Ameacuterica Central es un cruce de abundantes flujos migratorios Los mayores desplazamientos
poblacionales se dividen en tres fenoacutemenos migratorios los flujos internos que se generan dentro
del paiacutes y que estaacuten relacionados con las migraciones a las zonas agriacutecolas y uacuteltimamente desde el
campo hacia la ciudad los flujos intrarregionales ocurriendo entre las fronteras nacionales de la
regioacuten y los flujos extrarregionales mayoritariamente (predominantemente) a EEUU
Este trabajo ademaacutes encara los impactos de la migracioacuten En primer lugar analiza las
consecuencias econoacutemicas como por ejemplo las remesas En segundo lugar algunas
consecuencias sociales como la exclusioacuten social u eacutexodo de competencias
Tambieacuten hay elaborado un estudio del caso de Costa Rica con un especial eacutenfasis en los
emigrantes procedentes de Nicaragua que es el flujo de extrema relevancia dentro de la regioacuten
centroamericana
Por uacuteltimo esta tesis hace tambieacuten referencia a la observacioacuten de un nuevo fenoacutemeno
llamado ldquofeminizacioacuten de la migracioacutenrdquo el cual denota la creciente presencia de mujeres
emigrantes desde Nicaragua a Costa Rica
Palabras claves migracioacuten tipologiacutea refugiados tendencias mundiales Ameacuterica Central causas
y consecuencias Costa Rica Nicaragua feminizacioacuten de la migracioacuten
78
9 TERMINOLOGICKYacute SLOVNIacuteK 34 Absorpce ndash zapojeniacute do ekonomickeacute aktivity ziacuteskaacuteniacutem pracovniacuteho povoleniacute
Adkulturace ndash kulturniacute přizpůsobeniacute přijetiacutem zvyků a hodnot v noveacute zemi
Akomodace ndash přizpůsobovaacuteniacute migrantů noveacutemu prostřediacute
Ciacutelovaacute země ndash země kam migrant přichaacuteziacute neboli imigruje
Cizinec ndash osoba kteraacute neniacute občanem daneacuteho staacutetu
Deportace ndash nuceneacute vystěhovaacuteniacute kdy pobyt osoby v ciacuteloveacute zemi je nežaacutedouciacute
Dlouhodobaacute migrace ndash změna země obvykleacuteho pobytu ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
Diaspora ndash lideacute stejneacuteho etnika kteřiacute žijiacute v jineacute zemi než sveacute původniacute př diaspora
Latinoameričanů v USA
Emigrant ndash osoba kteraacute odchaacuteziacute ze sveacute země do jineacute teacutež vystěhovalec
Exodus ndash označeniacute naacutehlyacutech hromadnyacutech migraciacute vyvolanyacutech určityacutem nebezpečiacutem nebo
přiacuterodniacute katastrofou
Imigrant ndash osoba kteraacute se zdržuje mimo zem obvykleacuteho pobytu teacutež přistěhovalec
Integrace ndash proces postupneacuteho začleňovaacuteniacute imigrantů do struktur a vazeb společnosti ciacuteloveacute
země Jednaacute se o komplexniacute jev kteryacute je přirozenyacutem důsledkem migrace a kteryacute maacute sveacute
politickeacute praacutevniacute ekonomickeacute sociaacutelniacute kulturniacute psychologickeacute a naacuteboženskeacute aspekty
Koexistence ndash soužitiacute dvou odlišnyacutech populaciacute
Kolektivniacute (skupinovaacute) migrace ndash osoby či rodiny ktereacute se rozhodly migrovat společně
Kraacutetkodobaacute migrace ndash změna pobytu delšiacute než tři měsiacutece ale kratšiacute než jeden rok Třiacuteměsiacutečniacute
hranice je hraniciacute mezi turistikou a kraacutetkodobou migraciacute
Kyvadlovaacute migrace ndash pravidelně se opakujiacuteciacute denniacute nebo tyacutedenniacute pohyby mezi miacutestem
trvaleacuteho bydliště a miacutestem pracoviště V češtině se označuje jako dojiacutežděniacute nebo cesta za praciacute
Mezinaacuterodniacute migrace ndash změna obvykleacuteho pobytu za hranice staacutetu OSN stanovuje limitniacute
hranici jednoho roku pobytu
Migra čniacute proud ndash soubor migrujiacuteciacutech osob ktereacute majiacute stejneacute miacutesto vystěhovaacuteniacute i přistěhovaacuteniacute
Početnějšiacute proudy mezi uacutezemniacutemi jednotkami se nazyacutevajiacute hlavniacute migračniacute proudy
Naturalizace ndash faacuteze kdy imigrant ziacuteskaacute staacutetniacute občanstviacute
34 Vypracovaacuteno dle zdrojů Pavliacutek 2005 103-110 UNHCR 2006 12 UNHCR nedatovaacuteno IOM nedatovaacuteno
79
Non-refoulement ndash princip kteryacute je součaacutestiacute mezinaacuterodniacuteho praacuteva Řiacutekaacute že smluvniacute staacutety
Ženevskeacute dohody nesmiacute vraacutetit uprchliacuteky do zemiacute původu kde by byla ohrožena jejich svoboda
Opakovanaacute (chronickaacute) migrace ndash tendence stěhovat se několikraacutet během poměrně kraacutetkeacuteho
časoveacuteho uacuteseku
Pendlovaacuteniacute (přiacutehraničniacute pracovniacute migrace) ndash pravidelneacute dojiacutežděniacute za praciacute přes hranice
staacutetu avšak nelze ztotožňovat s mezinaacuterodniacute migraciacute Dojiacuteždějiacuteciacute jsou pak pendleři
Postupnaacute migrace (step migration) ndash migrace mezi venkovem a městem Migrace do měst
probiacutehaacute seacuteriiacute postupnyacutech stěhovaacuteniacute ale tento typ migrace může miacutet i podobu migrace
z venkova do měst a naacutesledně za hranice
Přidruženaacute (druhotnaacute) migrace ndash migrace kteraacute je vyvolanaacute stěhovaacuteniacutem jinyacutech osob např
když děti naacutesledujiacute sveacute rodiče
Původniacute země ndash země z ktereacute migrant (emigrant) odchaacuteziacute neboli emigruje
Repatriace ndash umožněnyacute nebo nucenyacute naacutevrat osob do jejich země původu obvykle
organizovanyacute staacutetniacute administrativou
Řetězovaacute migrace ndash stěhovaacuteniacute do určiteacuteho miacutesta kde perspektivniacute migranti majiacute již sveacute
přiacutebuzneacute nebo přaacutetele kteřiacute se v daneacutem miacutestě již usadili a jsou ochotni jim poskytnout
informace
Saldo migrace ndash rozdiacutel mezi počtem odchodů a přiacutechodů do země Teacutež označovaacutena jako tzv
čistaacute migrace Může miacutet kladnou nebo zaacutepornou hodnotu
Sezoacutenniacute migrace ndash pravidelně ročně se opakujiacuteciacute migrace
Sjednoceniacute rodiny ndash proces pomociacute jehož rodinniacute přiacuteslušniacuteci odděleni z důvodu nuceneacute či
dobrovolneacute migrace jsou opraacutevněni znovu sjednotit svou rodinu Podmiacutenkou je trvalyacute legaacutelniacute
pobyt v ciacuteloveacute zemi oneacute osoby za kterou rodinniacute přiacuteslušniacuteci odchaacutezejiacute
Tranzitniacute země ndash uacutezemiacute staacutetu kteryacute ležiacute mezi vyacutechoziacutem a ciacutelovyacutem miacutestem cesty Přejezdy
(tranzity) nejsou považovaacuteny za migraci
Vnit řniacute migrace ndash pohyb v raacutemci země z jedneacute administrativniacute jednotky (region provincie
obec) do jineacute
Vyhnanec ndash osoba kteraacute byla nucena opustit zemi sveacuteho původu na přiacutekaz staacutetniacute moci
Vyhoštěniacute ndash vypovězeniacute osob nebo celyacutech skupin obyvatelstva ze země kde chtěly zůstat
Země obvykleacuteho pobytu ndash země ve ktereacute osoba pobyacutevaacute deacutele než 1 rok
80
10 SEZNAM POUŽITYacuteCH ZDROJ Ů
Použitaacute literatura ELTRINGHAM Peter et all Středniacute Amerika - turistickyacute průvodce Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador 915 s c2005 ISBN 80-7217-311-1 EXNEROVAacute Věra et all Chudoba In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 31-34 ISBN 80-86961-00-1 KAPLAN Michal et all Rozvoj In EXNEROVAacute Věra (ed) Globaacutelniacute probleacutemy a rozvojovaacute spolupraacutece Člověk v tiacutesni společnost při ČT ops Praha c2005 s 95-99 ISBN 80-86961-00-1 PAVLIacuteK Zdeněk ndash KALIBOVAacute Kv ěta Mnohojazyčnyacute demografickyacute slovniacutek ndash Českyacute svazek Acta demographica XV Českaacute demografickaacute společnost Praha c2005 2 aktualizovaneacute vydaacuteniacute 184 s ISBN 80-239-4864-4 RAacuteBELOVAacute Eva ndash TŘEBICKYacute Victor Životniacute prostřediacute migrace a bezpečnost Uacutevod do problematiky Ministerstvo životniacuteho prostřediacute Ročniacutek VIII čiacuteslo 1 Praha c2000 ISBN 1210-4124 SKELDON Ronald Migration and development a global perspective Harlow Longman c1997 253 s ISBN 0-582-23960-5
Použiteacute elektronickeacute zdroje AGUNIAS Dovelyn Remittance Trends in Central America [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt ANDRADE-EEKHOFF Katharine Migration and Development in El Salvador Ideals Versus Reality [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-02-26] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmid=387p gt BARAHONA Juan C Enfrentando los Desastres Naturales El Huracaacuten Mitch en Centroameacuterica [online] IADB Conference On Social Protection And Poverty Washington DC c1999 [cit 2006-11-04] Dostupneacute na WWW lt httpwww2iadborgsdsdoc843spapdf gt BUSINESSINFOCZ - Obchodniacute a ekonomickaacute spolupraacutece s ČR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwbusinessinfoczczrubrikateritorialni-informace-zeme1000540 gt - Belize (2006a) 82 s Guatemala (2006b) 27 s Honduras (2006c) 70 s Kostarika (2007) 86 s Nicaragua (2005a) 65 s Panama (2006d) 92 s Salvador (2005b) 70 s
81
CARRANZA Joseacute V ndash CHANG Joseacute Honduras In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s157-184 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_HONDURASpdf gt CASTRO-VALVERDE Carlos Migracioacuten nicaraguense en Costa Rica poblacioacuten emleo y necesidades baacutesicas insatisfechas [online] Informe final de investigacioacuten FLASCO 107 s San Joseacute c2002 [cit 2006-11-03] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcrfileadmindocumentosFLACSOCarlos_Castropdf gt CEJP Martin ndash KARABEC Zdeněk Obchodovaacuteniacute s lidmi ndash naleacutehavyacute celosvětovyacute probleacutem [Online] Kriminalistika Čtvrtletniacutek pro kriminalistickou teorii a praxi Čiacuteslo 3 Praha c2006 34 s [cit 2006-09-21] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczcasopisykriminalistika200603cejppdf gt CEPAL (2006)Migracioacuten internacional [online] Ameacuterica Latina y el Caribe Observatorio demoacutegrafico No 1 210 s Santiago de Chile [cit 2007-02-03] ISBN 92-1-021058-1 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml827498Observatoriodemograficopdf gt (2005) Dinaacutemica demograacutefica y desarrollo en Ameacuterica Latina y el Caribe [online] Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 58 68 s Santiago de Chile [cit 2006-10-24] ISBN 92-1-322631-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml621136P21136xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt CEVALLOS Diego Migration-Latin America Unmarked Graves Across the US Border [online] Inter Press Service News Agency Meacutexico DF c2005 [cit 2007-04-20] Dostupneacute na WWW lt httpipsnewsnetnewsaspidnews=32272 gt CORTEacuteS Alberto Apuntes sobre las tendencias migratorias en Ameacuterica Central en la segunda mitad del siglo XX [online] Revista Reflexiones Vol 82 No 2 c2003 s 31-45 [cit 2006-11-17] Dostupneacute na WWW lt httpreflexionesfcsucraccrdocumentos82_2apuntespdf gt DRBOHLAV Dušan Mezinaacuterodniacute migrace obyvatelstva ndash pohyb i pobyt [online] Přednaacuteška v raacutemci programu Kultury a křižovatky Multikulturniacute centrum Praha c2003 [cit 2006-11-07] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmigraceonlineczprojekty_fshtmlx=156587 gt EL PAIacuteS [online] 2007 [cit 2007-03-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwelpaiscom gt FLORES Margarita et all Centroameacuterica El impacto de la caiacuteda de los precios del cafeacute [online] CEPAL Serie Estudios y perspectivas No 9 83 s Meacutexico DF c2002 [cit 2006-
82
10-03] ISBN 92-1-322015-4 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacorgpublicacionesxml99679L517pdf gt FŇUKAL Miloš ndash SZCZYRBA Zdeněk Geografie Latinskeacute Ameriky a Karibiku [online] Elektronickyacute učebniacute text Olomouc c2006 Posledniacute revize 6 11 2006 [cit 2007-03-25] Dostupneacute z WWW lt httprglaupolcz gt FUNDACIOacute COMTAL [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwcomtalorg gt GAMMAGE Sarah ndash FERNANDEZ Jorge Conflict displacement and reintegration Household survey evidence from El Salvador [online] New issues in refugee research No 25 Washington c2000 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ae6a0cb0pdf gt GOYET Claude Terremotos en El Salvador [online] Rev Panam Salud Puacuteblica Vol 9 No 2 Washington DC c2001 s 107-113 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwpahoorgspanishDBIes08-TEMAS-Goyetpdf gt HNUTIacute DUHA Klimatickeacute změny a jejich dopady stav vědeckeacuteho poznaacuteniacute [online] Informačniacute listy Brno c2000 Posledniacute revize 24 2003 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwhnutiduhaczpublikaceinfolistyenergetikaklimaklima4htm gt CHENG Christine ndash CHUDOBA Johannes Moving beyond long-term refugee situations the case of Guatemala [online] New issues in refugee research No 86 Princeton University c2003 [cit 2007-03-12] ISSN 1020-7473 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublRESEARCH3ea55d704pdf gt iDNES Panamci rozšiacuteřiacute průplav i pro 366 metroveacute lodě [online] c2006 [cit 2007-03-13] Dostupneacute z WWW lt httpzpravyidnescz gt IOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomint gt (2003) SIEMCA project [online] Workshop on Approaches to Data Collection and Data Management [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomintjahiawebdavsitemyjahiasitesharedsharedmainsitemicrositesIDMworkshopsData_Collection_08090903pre_maguidpdf gt (2005) O migraci [online] [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt wwwiomcz gt JEUDE Marije La Poblacioacuten migrante rural en Centroameacuterica [online] Department for Internatioanl Development 88 s San Joseacute c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute z WWW lt httpwwwrutaorg gt KARP Nathaniel Monitor Hispano [online] Comiteacute de Direccioacuten BBVA USA Houston c2006 [cit 2007-03-15] Dostupneacute na WWW lt
83
httpserviciodeestudiosbbvacomTLBBfbin060608_PresentacionesEEUU_19_tcm208-71321pdf gt KUKLIŠ Libor Ničiveacute hurikaacuteny devastujiacute středoamerickeacute staacutety [online] Internetovyacute magaziacuten Gnosis9 rubrika Bouře a tornaacuteda c2005 [cit 2006-10-12] Dostupneacute na WWW lt httpgnosis9netviewphpcisloclanku=2005100011 gt LA NACIOacuteN [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-02-17] Dostupneacute z WWW lt httpwwwnacioncom gt LISER (Living Space for Environmental Refugees) The Toledo Initiative on Environmental Refugees and Ecological Restoration [online] Haarlem c2005 [cit 2007-04-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwliserorgtoledo20initiative2020Sept2015202005htm gt MAHLER Sarah J ndash UGRINA Dusan Central America Crossroads of the Americas [online] Migration Policy Institute Washington c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgFeaturedisplaycfmID=393 gt MASON Andrew D ndash SOBRADO Carlos Costa Rica Recuperacioacuten del Impulso en los Esfuerzos por Reducir la Pobreza [online] WB En Breve No 96 4 s c2006 [cit 2006-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgINTENBREVENewsletters21182032Nov06_96_CostaRica_SPpdf gt MCBRIDE Michael J Migrants and Asylum Seekers Policy Responses in the United States to Immigrants and Refugees from Central America and the Caribbean [online] International Migration Vol 37 No 1 s 289-317 Malden Blackwell c1999 [cit 2007-02-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoipdf1011111468-243500074 gt MORALES Abelardo (2002a) Redes transfronterizas sociedad empleo y migracioacuten entre Nicaragua y Costa Rica [online] Facultad de Sciencias Sociales San Joseacute [cit 2007-02-17] ISBN 9977-68-11 9 ndash 8 Dostupneacute na WWW lt httpwwwflacsoorcruploadstx_galileodocumentationcenterredes_transfonterizaspdf gt (2002b) Situacioacuten de los trabajadores migrantes en Ameacuterica Central [online] Estudios sobre Migraciones No53 100 s Ginebra [cit 2006-11-14] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiloorgpublicenglishprotectionmigrantdownloadimpimp53spdf gt MVCR Azyl a migrace [online] Praha c2005 [cit 2007-04-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmvcrczazylmigracehtml gt MZV [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwmzvcz gt NAVARRO Luis H Morir un poco Migracioacuten y cafeacute en Meacutexico y Centroameacuterica [online] Informe especial Programa de las Ameacutericas 16 s Silver City c2004 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpamericasirc-onlineorgpdfreports0411migrapdf gt
84
OLMOS Cecilia Ameacuterica Central situacioacuten migratoria despueacutes de los conflictos [online] Ameacuterique Latine Histoire et Meacutemoire Migrations Etats-Unis Mexique terre daccueil No 7 c2003 [cit 2007-01-02] Dostupneacute na WWW lt httpalhimrevuesorgdocument366htmlgt OROZCO Manuel (2003) Impacto de la emigracioacuten en la regioacuten del Caribe y de Ameacuterica Central [online] FOCAL Ottawa c2003 [cit 2006-11-04] ISBN 1-896301-91-6 Dostupneacute na WWWlt httpwwwrevistainterforumcomespanolpdfesmigration_sppdfgt (2005) Transnacionalismo y desarrollo Tendencias y oportunidades en Ameacuterica Latina [online] Vol 5 No 3 c2005 [cit 2006-11-20] Dostupneacute na WWWlt httpwwwthedialogueorgpublicationsopedjuly05orozco_fapdf gt OumlZDEN Ccedilağlar Brain Drain In Latin America [online] UN Population Division 17 s Mexico DC c2006 [cit 2007-03-11] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationmeetingsIttMigLACP10_WB-DECRGpdf gt PELLEGRINO Adela (2000) Trends in International Migration in Latin America and the Caribbean [online] International Social Science Journal Vol 52 No 165 s 395-408 Malden Blackwell[cit 2006-11-28] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt (2001) Trends in Latin American Skilled Migration ldquoBrain Drainrdquo or ldquoBrain Exchangerdquo [online] International Migration Vol 39 No 5 s 111ndash132 Malden Blackwell c2001 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwblackwell-synergycomdoiabs1011111468-243500174 gt RAMIacuteREZ Mariacutea ndash VALVERDE Astrid Costa Rica In CEPAL (ed) Informes nacionales sobre migracioacuten internacional en paiacuteses de Centroameacuterica [online] Serie Seminarios y Conferencias No 24 Santiago de Chile c2002 s53-83 [cit 2007-02-26] ISBN 92-1-322055-3 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclpublicacionesxml911699lcl1764_COSTA_RICApdf gt RODRIacuteGUEZ-VIGNOLI Jorge Migracioacuten interna en Ameacuterica Latina y el Caribe estudio regional del periacuteodo 1980-2000 [online] CEPAL Serie Desarrollo y Poblacioacuten No 50 103 s Santiago de Chile c2004 [cit 2005-08-24] ISBN 92-1-322335-8 Dostupneacute na WWW lt httpwwweclacclcgi-bingetProdaspxml=publicacionesxml714467P14467xmlampxsl=celadetplp9fxslampbase=tpltop-bottomxslt gt SIEMCAIOM [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwiomint gt SMITH James Guatemala Economic Migrants Replace Political Refugees [online] Migration Policy Institute Washington DC c2006 [cit 2007-03-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwmigrationinformationorgProfilesdisplaycfmid=392 gt
85
STOJANOV Robert Vliv životniacuteho prostřediacute na rozvoj hospodaacuteřsky chudyacutech regionů In WAISOVAacute Š(ed) Ve stiacutenu modernity Perspektivy a probleacutemy rozvoje [online] Plzeň c2005 s1-22 [cit 2007-03-13] ISBN 80-86898-54-7 Dostupneacute na WWW lt httpwwwdevelopment-studiesorgstojanovZPaROZVOJ-Plzenpdf gt TORREZ Fausto Migraciones en Ameacuterica Central [online] Foro Mundial de Migraciones Porto Alegre c2005 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httpwwwfsmm2006orgPDF1020Sem20Inmigrantes20na20AC20Fausto20Torrezpdf gt UN (2006) Trends in Total Migrant Stock The 2005 Revision [online] Population Division 11 s New York [cit 2005-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationsmigrationUN_Migrant_Stock_Documentation_2005pdf gt (2004) Urban Agglomerations Urban and Rural Areas [online] Population Division New York [cit 2005-11-05] ISBN 9-789211-513950 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunorgesapopulationpublicationswup20032003Urban_Ruralpdf gt UNDP Human Development Report 2006 [online] c2006 [cit 2006-08-24] Dostupneacute na WWW lt httphdrundporghdr2006statistics gt UN-HABITAT State of the Worldrsquos Cities 200405 Trends in Latin America amp the Caribbean [online] Globalization and Urban Culture London c2004 [cit 2006-10-13] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhabitatorgdocumentsmedia_centresowcRegionalLACdoc gt UNFPA Estado de la poblacioacuten mundial 2006 Hacia la esperanza Las mujeres y la migracioacuten internacional [online] New York c2006 [cit 2007-02-05] ISBN 0-89714-774-X Dostupneacute na WWW lt httpwwwunfpaorgswp2006pdfsp_sowp06pdf gt UNHCR [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW ltwwwunhcrcz gt (2006) The State of the Worlds Refugees 2006 Human displacement in the new millennium [online] Oxford University Press Inc 229 s New York [cit 2007-02-05] ISBN 0-19-929094-6 Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL4444afc50pdf gt (1998) Main Refugee flows within Central America during the 1980s [online] [cit 2007-11-05] Dostupneacute na WWW lt httpwwwunhcrorgpublPUBL3ae6baf40pdf gt UNIC (2006a) Obchodovaacuteniacute s lidmi In UNbulletin [online] čiacuteslo 5 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-05-06 gt (2006b) Uprchliacuteků je nejmeacuteně za posledniacutech 26 let vnitřně přesiacutedlenyacutech osob přibyacutevaacute In UNbulletin [online] čiacuteslo 6-7 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryOSN_2006_06-7_zlompdf gt
86
(2006c) Zpraacuteva o světoveacute populaci 2006 Cesta k naději Ženy a mezinaacuterodniacute migrace In UNbulletin [online] čiacuteslo 9 8 s Praha c2006 [cit 2007-02-12] Dostupneacute na WWW lt httpwwwosnczzpravodajstvicasopissouboryunbulletin-09-06pdf gt UNIVERSIDAD EARH [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-01-03] Dostupneacute z WWW lt httpwwwearthaccr gt WB [online] c2007 [cit 2007-03-02] Dostupneacute na WWW lt httpwwwworldbankorg gt (2006) Remittance Trends 2006 [online] Migration and Development Prospect [cit 2007-04-09] Dostupneacute na WWW lt httpsiteresourcesworldbankorgNEWSMiscContent21124588madpdf gt WIKIPEDIA The Free Encyclopedia [online] Nedatovaacuteno [cit 2007-03-02] Dostupneacute z WWW lt httpenwikipediaorg gt WOOD William B Forced Migration Local Conflicts and International Dilemmas [Online] Annals of the Association of American Geograhers Malden Blackwell c1994 s 607-634 [cit 2007-02-04] Dostupneacute z WWW lt httpwwwblackwell-synergycom gt ZELINSKY Wilbur The Hypothesis of the Mobility Transition [online] Geographical Review Vol 61 No 2 s 219-249 JSTOR Electronic Journal Archive c1971 [cit 2006-11-28] Dostupneacute na WWW lt httpwwwjstororgview00167428ap01025901a000300 gt
Dalšiacute použiteacute zdroje
Videodokumentaacuterniacute filmy
A-FOUNDATION (2006a) Desarrollo Urbano Documental Nicaragua
(2005) Vivienda Temporal Documental Nicaragua FLEMING Julia Nicaraguense Documental San Joseacute 2005 PILGER John Nicaragua - A Nations Right To Survive [online] Documentary Film 1983 [cit 2007-13-03] Dostupneacute na WWW lt httpwwwinformationclearinghouseinfoarticle15435htm gt
Multimediaacutelniacute vyacutestava
A-FOUNDATION (2006b) Migracioacuten y Desarrollo Urbano Exhibicioacuten multimedia Museo
Nacional de Costa Rica San Joseacute 2006
87
PŘIacuteLOHY
88
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha 1 Hlavniacute směry uprchliacuteků a uprchlickeacute taacutebory ve Středniacute Americe
Přiacuteloha 2 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu
Přiacuteloha 3 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Přiacuteloha 4 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v Kanadě v roce 1996 a 2001
Přiacuteloha 5 Počet Středoameričanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970-2004
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute Středniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorbě ekonomickyacutech ukazatelů zemiacute Středniacute Ameriky
Přiacuteloha 8 Imigrace Nikaragujců do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Přiacuteloha 9 Počet Nikaragujců v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
Přiacuteloha 13 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace
89
Přiacuteloha 1 Hlavniacute sm ěry uprchliacutek ů a uprchlickeacute taacutebory ve St ředniacute Americe
Zdroj UNHCR 1998
90
Přiacuteloha 2 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v jineacute zemi regionu 35
Zdroj Projekt SIEMMES-OIM Statistickeacute uacuteřady jednotlivyacutech zemiacute CEPAL Projekt IMILA
Přiacuteloha 3 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Mexiku v letech 1980 1990 a 2000
Rok Země původu 1980 1990 2000
Belize 955 1 205 1 070 Guatemala 4 115 46 005 29 156 Honduras 1 500 1 997 4 203 Kostarika 1 841 1 521 2 391 Nikaragua 2 312 2 566 2 514 Panama 1 708 2 169 1 440 Salvador 2 055 5 215 5 786 Celkem St ředniacute Amerika 14 486 60 678 46 560
Zdroj Jeude 2005 18
Přiacuteloha 4 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v Kanad ě v roce 1996 a 2001
Zdroj Mahler 2006
Přiacuteloha 5 Po čet Středoameri čanů žijiacuteciacutech v USA v obdobiacute 1970 - 2004
Rok Země původu 1970 1980 1990 2000 2004
Belize 8 860 14 436 29 957 40 150 46 517 Guatemala 17 356 63 073 225 739 480 665 698 745 Honduras 19 118 39 154 108 923 282 850 407 994 Kostarika 16 691 29 639 43 530 71 870 120 316 Nikaragua 16 125 44 166 168 659 220 335 248 735 Panama 20 046 60 740 85 737 105 175 113 053 Salvador 15 717 94 447 465 433 817 335 1 201 002 Celkem St ředniacute Amerika 113 913 345 655 1 127 978 2 018 380 2 836 362
Zdroj Mahler 2006
35 Odpoviacutedaacute roku provedeneacuteho sčiacutetaacuteniacute 2000 Belize Kostarika Panama 2001 Honduras 2002 Guatemala 1995 Nicaragua 1992 Salvador
Země původu Ciacutelovaacute zem ě Počet obyv Belize Kostarika Salvador Guatemala Honduras Nikaragua Panama
Belize 197 657 70 6 044 14 691 4 960 279 39 Kostarika 3 513 718 104 8 714 1 996 2 946 226 374 10 270 Salvador 5 092 320 --- 856 4 524 8 666 2 139 308 Guatemala 11 187 230 600 761 12 484 5 491 5 604 197 Honduras 6 048 909 259 611 6 291 3 274 5 519 283 Nikaragua 4 331 048 48 4 727 2 136 900 9 473 351 Panama 2 754 020 77 4 175 1 881 494 745 4 624
Rok Země původu 1996 2001
Guatemala 13 270 13 680 Nikaragua 8 545 9 375 Salvador 39 025 38 460 Ostatniacute země Středniacute Ameriky 9 025 10 350 Celkem St ředniacute Amerika 69 865 71 865
91
Přiacuteloha 6 Zasiacutelaacuteniacute remitenciacute do zemiacute St ředniacute Ameriky v obdobiacute 2001-2004 (v milionech USD)
Rok Země původu 2001 2002 2003 2004
Belize -- -- 73 77 Guatemala 584 1 690 2 106 2 681 Honduras 460 770 862 1134 Kostarika 80 135 306 320 Nikaragua 660 759 788 810 Panama -- -- 220 231 Salvador 1 911 2 206 2 316 2 548
Zdroj Agunias 2006 IABD 2005
Přiacuteloha 7 Podiacutel remitenciacute na tvorb ě ekonomickyacutech ukazatel ů zemiacute Středniacute Ameriky
Ekonomickyacute ukazatel Země původu HDP PZI ODA Turismus
Belize 680 253 1556 58 Guatemala 10 2145 3052 348 Honduras 1510 582 385 286 Kostarika 170 55 7960 24 Nikaragua 1780 310 127 432 Panama 180 49 6435 35 Salvador 1610 655 6620 756
Zdroj Agunias 2006 IADB 2005
Přiacuteloha 8 Emigrace Nikaragujc ů do Kostariky v obdobiacute 1927-2000
Rok 1927 1950 1963 1973 1984 2000
Celk populace Kostariky 471 524 800 875 1 336 274 1 871 780 2 416 809 3 810 179 Imigranti původem z Nikaragui 9 296 18 904 18 722 23 347 45 918 226 374 Nik z celk populace 20 24 14 12 19 59 Nik z celk počtu imigrantů 318 569 526 505 516 764
Zdroj Castro-Valverde 2006 5
Přiacuteloha 9 Po čet Nikaragujc ů v Kostarice dle pohlaviacute v roce 1984 a 2000
Zdroj SIEMCAIOM nedatovaacuteno
Rok 1984 2000 Pohlaviacute
Počet Počet Źeny 22 533 491 113 302 501 Muži 23 385 509 113 072 499 Celkem 45918 100 226 374 100
92
Přiacuteloha 10 Dotazniacutek 1
DOTAZNIacuteK Situace a postaveniacute žen v Kostarice
Naacutezev komunity Datum rozhovoru
ZAacuteKLADNIacute UDAJE DOTAZOVANEacute
1 Jak se jmenujete
2 Kolik je Vaacutem let
3 Kde jste se narodila
4 Kde jste od d ětstviacute žila
5 Jak dlouho žijete v teacuteto komunit ě
6 Kde jste studovala
7 Jakyacute je nejvyššiacute stupe ň vzdělaacuteniacute ktereacuteho jste dosaacutehla
RODINA
vdanaacute volneacute soužitiacute svobodnaacute vdova rozvedenaacute Jste
8
Poznaacutemky
9 Kolik let žijete se svyacutem partnerem
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 10
Zaacutekladniacute uacutedaje
o partnerovi
ano 11 Maacutete děti ne
12 Kolik d ětiacute maacutete 13 Jejich pohlaviacute F M
14 Kolik d ětiacute s Vaacutemi bydliacute
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 15
Zaacutekladniacute uacutedaje
o dětěch
16 Čeho byste cht ěla aby Vaše d ěti jednou dosaacutehli
17 Žijiacute v teacuteto domaacutecnosti jineacute osoby ano ne 18 Kolik
jmeacuteno v ěk stupe ň dosaženeacuteho vzd ělaacuteniacute zam ěstnaacuteniacute 19
Zaacutekladniacute uacutedaje
o osobaacutech
DOMAacuteCNOST
elektřinu kuchyň televizi ledničku pračku telefon auto 20
Maacute Vaše domaacutecnost ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne
21 Vlastniacute pronajiacutemaacute si Vaše rodina n ějakou p ůdu ne ano
22 Co pěstujete
23 Vlastniacute Vaše rodina n ějakeacute domaacuteciacute zviacute řata
93
ZAMESTNAacuteNIacute A PRAacuteCE V DOMAacuteCNOSTI
24 Jakeacute je Vaše zam ěstnaacuteniacute Čemu se v ěnujete
25 Jakeacute praacutece v domaacutecnosti vykonaacutevaacutete
26 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute d ěti v domaacutecnosti
27 Jak Vaacutem pomaacutehajiacute ostatniacute osoby žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutec nosti
28 Jakeacute praacutece vykonaacutevaacute Vaacuteš partner v domaacutecnosti
29 Čemu se v ěnujete ve sveacutem volneacutem čase
30 Maacutete nějakeacute aktivity v komunit ě Maacutete kamaraacutedky
EKONOMICKEacute OTAacuteZKY DOMAacuteCNOSTI
31 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhoduje Vaacuteš partner
32 O jakyacutech finan čniacutech zaacuteležitostech rozhodujete Vy
33 Daacutevaacute Vaacutem Vaacuteš partner n ějakeacute finan čniacute prost ředky pro svou vlastniacute pot řebu
ano rarr otaacutezka č35 34 Maacutete nějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů
ne rarr otaacutezka č36
35 O jakyacute se jednaacute
36 Měla byste raacuteda n ějakyacute vedlejšiacute zdroj p řiacutejmů Proč
ŽENA KOMUNITA
37 Když jste byla mladaacute jakeacute p ředstavy o sveacute budoucnosti jste m ěla
38 Proč
39 Existuje n ějakaacute aktivita kterou byste raacuteda d ělala
Jakou znaacutemkou od 0 do 10 (10-nejvyššiacute) by jste ohod notila št ěstiacute a spokojenost žen v teacuteto komunit ě spokojenost vlastniacute svyacutech dcer o ostatniacutech osob že nskeacuteho pohlaviacute žijiacuteciacute ve Vašiacute domaacutecnosti Ženy
Dotazovanaacute žena
Dceray
40
Ostatniacute ženy
41 Proč
42 Jakeacute jsou hlavniacute probleacutemy se kteryacutemi se dnes potyacutek ajiacute ženy v teacuteto komunit ě
43 Jakeacutemu probleacutemu či těžkeacute životniacute situaci jste čelila v minulosti a dnes
44 Mysliacutete si že situace a postaveniacute žen se v komunit ě změnilo (od teacute doby co tu žijete)
45 Co by jste zm ěnila
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
94
Přiacuteloha 11 Dotazniacutek 2
DOTAZNIacuteK Feminizace migrace život a realita nikaragujskyacutech žen v Kostarice
1 Jakyacute byl Vaacuteš motiv k migraci
2 Přišla jste sama
3 Vaše rodina z ůstala v Nikaragui
4 Jak jste se dostala k hranici a p řes hranici
5 Kam jste m ěla namiacute řeno po p řechodu hranice
6 Jakou praacuteci jste za čala hledat
7 Jakyacute byl d ůvod Vašeho p řiacutechodu na venkov
8 Našla jste praacuteci
9 Posiacutelala jsteposiacutelaacutete dom ů nějakeacute peniacuteze
10 S jakyacutemi probleacutemy se imigrantky v komut ě potyacutekajiacute
11 Jakyacute je Vaacuteš vztah s Kostari čany
12 Hodlaacutete se vraacutetit do Nikaraguy
Zdroj Vlastniacute zpracovaacuteniacute
95
Přiacuteloha 12 Fotodokumentace ndash Nikaragujci a migrace 36
Dlouheacute fronty na vyřizovaacuteniacute legaacutelniacutech dokumentů Typickeacute přiacuteměstskeacute imigrantskeacute čtvrti
Nikaragujskaacute pracovnice v domaacutecnosti Mnoheacute děti vydělaacutevaacutejiacute pouličniacutem prodejem
36 Zdroj vlastniacute fotografie
96
Typickeacute venkovskeacute obydliacute imigrantů Praacutece mužů na plantaacutežiacutech banaacutenů
Přiacuteprava jiacutedla na prodej jako zdroj obživy
Mladeacute diacutevky a brzkeacute mateřstviacute
Praacutece žen v baliacuternaacutech banaacutenů
97