Ústav pro energetiku vysoké školy finanční a správní, o.p.s., praha

Ústav pro energetiku Vysoké školy finanční a správní, o.p.s., Praha

MOŽNOSTI VYUŽITÍ FYTOENERGETIKY MOŽNOSTI VYUŽITÍ FYTOENERGETIKY PŘI REALIZACI AKTUALIZOVANÉ SEKPŘI REALIZACI AKTUALIZOVANÉ SEK

seminářseminář

Asociace Energetických Manažerů Asociace Energetických Manažerů 16. 11. 200416. 11. 2004

Ing. Vladimír ZelenýIng. Vladimír Zelený

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIEOBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

OD „VĚDĚT KOLIK“OD „VĚDĚT KOLIK“ K „VĚDĚT JAK“K „VĚDĚT JAK“

Biomasa, dominantní OZE v ČRBiomasa, dominantní OZE v ČR

„ „Tok energie“ z plantážíTok energie“ z plantáží

Biomasa a ostatní OZE v bilanci výkonů ES ČRBiomasa a ostatní OZE v bilanci výkonů ES ČR

Ústav pro energetiku Vysoké školy finanční a správní, o. p. s., Praha 22


Dominantní OZE v podmínkách ČRDominantní OZE v podmínkách ČR

vodavoda

biomasa (tuhá, tekutá, biomasa (tuhá, tekutá, plynná)plynná)

vítrvítr

slunceslunce

Ústav pro energetiku Vysoké školy finanční a správní, o. p. s., Praha

PPOODDMMÍÍNNKKY Y

V V ČČRR

33


PRIMÁRNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE (PEZ) v %

36,6

15,715,818,618,9

8,92,6

29,3

13,215,7 16,5

5,4

21,620,9

20,8

9,7

20,6

11,9

0,002,505,007,50

10,0012,5015,0017,5020,0022,5025,0027,5030,0032,5035,0037,5040,00

HU

ČU

Ply

nn

áp

aliv

a:

Ka

pa

lná

pa

liva

:

Ja

de

rné

pa

livo

:

Ob

no

vit

eln

ézd

roje

:

2000 2005 2030

OOČČEEKKÁÁVVÁÁNNÍÍ

SSEEKK

ČČRR




Podíly PEZ na brutto výrobě elektřiny v %

58,40

12,10

6,40

38,00

16,90

2,20

18,40

2,30

48,90

6,604,70

1,10

33,30

5,30

31,90

4,907,20

0,400,002,505,007,50

10,0012,5015,0017,5020,0022,5025,0027,5030,0032,5035,0037,5040,0042,5045,0047,5050,0052,5055,0057,5060,00

HU ČU Plynná paliva: Kapalnápaliva:

Jadernépalivo:

Obnovitelnézdroje:

2000 2005 2030

OOČČEEKKÁÁVVÁÁNNÍ Í SSEEKK

ČČRR

OZE VE VÝROBĚ TEPLA AELEKTŘINYOZE VE VÝROBĚ TEPLA AELEKTŘINY


PODÍL OZE NA BRUTTO VÝROBĚ ELEKTŘINY A TEPLA PRO CZT

33,330,229,0

44,346,8

0,5

17,9

2,35,3

9,912,2

13,6 16,2 16,9

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030roky

(%)

podíl OZE na výrobě tepla z CZT podíl OZE na btto výrobě elektřiny

66

OOČČEEKKÁÁVVÁÁNN

Í Í

SSEEKK

ČČRR

PĚSTOVANÁ FYTOMASA V BUDOUCNU DOMINUJE PĚSTOVANÁ FYTOMASA V BUDOUCNU DOMINUJE


PPOOTTEENNCCI I ÁÁLLY Y

dřevo a dřevní odpad 24,8% 33,1 PJ

sláma obilovin a olejnin 11,8% 15,7 PJ

pěstovaná fytomasa 47,2% 63,0 PJ

bioplyn 16,3% 21,8 PJ

celkem 100,0% 133,6 PJ

Pramen: CZ Biom, České sdružení pro biomasu, projekt MŽP č. VaV/320/10/03Pramen: CZ Biom, České sdružení pro biomasu, projekt MŽP č. VaV/320/10/03

77%77%

MŽPMŽP 20502050

CZ BIOM CZ BIOM 20102010

dostupné potenciály

VÝVOJ VELIKOSTI PRODUKČNÍCH PLOCH ENERGETICKÝCH VÝVOJ VELIKOSTI PRODUKČNÍCH PLOCH ENERGETICKÝCH ROSTLINROSTLIN


ŘEPKA

191

266

313

136

344

253

251230

252

167

350

103105 128

229

325

tis. ha

20

15

8

28

2011

28

14

42

92

2000/2001 2001/2002 2002/2003

(ha)

sveřep bezbranný

topinambur

konopí energ.

pupalka dvouletá

laskavec

komonice bílá

čičorka pestrá

psineček bílý

3

148

740

0 0

788

2000/2001 2001/2002 2002/2003

( ha )

šťovík krmný triticale

Pramen: Ministerstvoi zemědělství ČR, Odbor komunikace, 06/2004Pramen: Ministerstvoi zemědělství ČR, Odbor komunikace, 06/2004

BIOMASA PRO VÝROBU BIOPALIVBIOMASA PRO VÝROBU BIOPALIV


SOUČASNÝ STAV: Celkový dostupný potenciál biomasy je vysoký

Potenciál zbytkové biomasy bude stagnovat.

Podmínkou dostatečného a rostoucího množství biomasy pro výrobu tuhých , tekutých a plynných biopaliv je cílené pěstování rostlin pro energetiku („energetická fytomasa“).Bude spojeno s vyšší cenou energie v palivu, než je tomu u zbytkové biomasy

Dosud nebyla zcela rozptýlena nedůvěra výrobců fytomasy, výrobců biopaliv a konečných spotřebitelů biopaliv v toto odvětví energetiky..

Dosud nejsou vytvořeny systémové podmínky pro rozvoj fytoenergetiky.

Obchodování s biomasou nyní je velmi nestabilní. Mimořádné, skokové, zvýšení poptávky po biomase způsobuje problémy v obecní a regionální energetice a dřevozpracujícím průmyslu.

Logistika zatím vymezuje užití biomasy na obec a region. Standardizovaná paliva trh rozšíří.

Dosud neexistuje projekt s výrobou tepla a elektřiny pouze z pěstované fytomasy.

ODHAD RŮSTU ROZLOHY PRODUKČNÍCH PLANTÁŽÍ PRO ODHAD RŮSTU ROZLOHY PRODUKČNÍCH PLANTÁŽÍ PRO ELEKTRÁRNY ELEKTRÁRNY

A KOGENERAČNÍ JEDNOTKY, PODLE DAT SEK ČRA KOGENERAČNÍ JEDNOTKY, PODLE DAT SEK ČR


V současnosti není v ČR využíváno asi 900 tisíc ha zemědělské půdy (orné půdy, luk a pastvin)

z toho asi 450 tisíc ha lze využít pro pěstování energetických rostlin již v roce 2010 !

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030

(ha)

rozloha pěstebních ploch

MODEL „TOKU ENERGIE Z PLANTÁŽE“MODEL „TOKU ENERGIE Z PLANTÁŽE“


Rychle rostoucí dřeviny (RRD)

BILANCE FYTOMASY PRO ZDROJ PO REKONSTRUKCI ( RRD: roční potřeba energie v palivu: 1 662 GJ/ r )

Rozloha plantáží celkem: 4x2,5 = 10 ha; Očekávané výnosy podle VÚKOZ: 9,5 až 20 t/ha, Průměr 15 t/ha; Výhřevnost:: 12,5 MJ/kg

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

roky

GJ/rok

Palivo nakoupené Palivo celkem z plantáže a skladuObmýtí (po 4 letech) Zbytek ve skladu Potřeba tepla, roční



Energetické byliny, víceleté

BILANCE FYTOMASY PRO ZDROJ PO REKONSTRUKCI

(šťovík UTEUŠA) roční potřeba energie v palivu: 1 523 GJ/r)

Rozloha plantáže: 10 ha, Výnosy : 8 - 12 t/ha , Průměr: 10 t/ha; Výhřevnost: 16 MJ/kg

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

roky

GJ/rok

Palivo nakoupené Palivo celkem z plantáže a skladuRoční seče Zbytek ve skladuPotřeba tepla, roční



I I MMPPL L I I KKAACCEE ZZEE SSRROOVVNNÁÁN N ÍÍ

Závěry a náměty k zobecnění:Závěry a náměty k zobecnění:

RRD pokryjí po poptávku po energii až při druhém obmýtí, tj. asi RRD pokryjí po poptávku po energii až při druhém obmýtí, tj. asi za 8 až 9 let. Počáteční nedostatek vlastního fytopaliva se musí za 8 až 9 let. Počáteční nedostatek vlastního fytopaliva se musí pokrýt nákupem zbytkové biomasy nebo jiným palivem, například pokrýt nákupem zbytkové biomasy nebo jiným palivem, například uhlím či šťovíkem. Šťovík UTEUŠA pokryje po poptávku po energii uhlím či šťovíkem. Šťovík UTEUŠA pokryje po poptávku po energii již ve druhém roce po založení plantáže. již ve druhém roce po založení plantáže.

Přebytky fytomasy bude možné nabídnout na trhu s biomasou, Přebytky fytomasy bude možné nabídnout na trhu s biomasou, pokud fytomasa nebude pěstována především pro tento trh.pokud fytomasa nebude pěstována především pro tento trh.

U nového energetického zdroje lze počáteční nedostatek paliva U nového energetického zdroje lze počáteční nedostatek paliva obejít tak, že se zdroj postaví až v době dostatku paliva obejít tak, že se zdroj postaví až v době dostatku paliva z produkční plantáže.Pokud už nebude fungovat trh s biomasou.z produkční plantáže.Pokud už nebude fungovat trh s biomasou.

Přísun paliva do skladů s palivem i do teplárny nebo výtopny Přísun paliva do skladů s palivem i do teplárny nebo výtopny může být u šťovíku UTEUŠA plynulý v průběhu celé životnosti může být u šťovíku UTEUŠA plynulý v průběhu celé životnosti plantáže. Velikost skladu může být zvolena právě podle množství plantáže. Velikost skladu může být zvolena právě podle množství potřebného paliva, pokud přebytky paliva nebudou pěstovány potřebného paliva, pokud přebytky paliva nebudou pěstovány i pro trh s biomasou (podobně jako u rychle rostoucích dřevin). i pro trh s biomasou (podobně jako u rychle rostoucích dřevin).



Závěry a náměty k zobecnění:Závěry a náměty k zobecnění: Investovat do fytoenergetiky je možné až po provedení Investovat do fytoenergetiky je možné až po provedení

energetických bilancí současných i nových výtopen a tepláren, po energetických bilancí současných i nových výtopen a tepláren, po optimalizaci počtu a rozlohy ploch plantáží a skladby optimalizaci počtu a rozlohy ploch plantáží a skladby energetických rostlin na nich pěstovaných. energetických rostlin na nich pěstovaných.

Byliny, stébelniny a olejniny (dál jen plodiny), může pěstitel využít Byliny, stébelniny a olejniny (dál jen plodiny), může pěstitel využít nejen energeticky, ale i pro původní účel pro který jsou určeny. nejen energeticky, ale i pro původní účel pro který jsou určeny. Může je pěstovat na různých agrotechnicky vyhovujících Může je pěstovat na různých agrotechnicky vyhovujících pěstebních plochách ve svém majetku. Pěstování není vázáno na pěstebních plochách ve svém majetku. Pěstování není vázáno na jednu lokalitu, vyňatou ze zemědělského půdního fondu.jednu lokalitu, vyňatou ze zemědělského půdního fondu.

Pěstování dřevin a plodin má své výhody a nevýhody a při Pěstování dřevin a plodin má své výhody a nevýhody a při plánování rozvoje fytoenergetiky v regionu nebo v obci (například plánování rozvoje fytoenergetiky v regionu nebo v obci (například při zpracování územní energetické koncepce) je vždy nutné při zpracování územní energetické koncepce) je vždy nutné zpracovat i krajinné studie se zakomponováním ploch optimálních zpracovat i krajinné studie se zakomponováním ploch optimálních pro pěstování té či oné energetické rostliny.pro pěstování té či oné energetické rostliny.

Poznání a dodržování postupů spojených s výrobou a zpracování Poznání a dodržování postupů spojených s výrobou a zpracování a užití fytomasy přispěje ke stanovení reálných a realizovatelných a užití fytomasy přispěje ke stanovení reálných a realizovatelných cílů.cílů.

I I MMPPL L I I KKAACCEE ZZEE SSRROOVVNNÁÁN N ÍÍ

BIOMASA A FYTOENERGETIKA V ČESKÉ REPUBLICEBIOMASA A FYTOENERGETIKA V ČESKÉ REPUBLICE


SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ

(1)(1)

DDOOPPOORRUUČČEENNÍÍ

Energie z biomasy je především pro dodávku tepla obcím,

zejména tam, kde není zaveden zemní plyn.

Rozhodování o využití biomasy musí zahrnovat také logistiku.

U obcí a menších měst s rozptýlenou zástavbou je nutné vždy

ekonomicky posoudit volbu mezi centrálním a lokálním

vytápěním biomasou.

Iniciovat další vývoj cenově dostupných ekologicky a

energeticky efektivních kotlů pro vytápění rodinných

domků se stejným komfortem, jako mají kotle na zemní plyn.

Investiční podpora v této oblasti bude poskytována na

kombinované zdroje vyrábějící teplo a elektřinu.


SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ

(2) (2)

DDOOPPOORRUUČČEENNÍÍ

Zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla vždy musejí být dimenzovány především podle poptávky po teple v letním období (pokud není zajištěn i letní odběr tepla).

Výrobu, zpracování a dodávky biomasy na trh by bylo možné řešit pomocí regionálních sdružení a podniků. (Švédsko, Rakousko)

Tyto společnosti by v případě RRD mohly být pověřeny také rušením plantáží a jejich navracením k původnímu zemědělskému využití, protože budou mít k dispozici speciální mechanizaci a odborné znalosti.

Byly by také vybaveny licencemi na výrobu sadeb a osiv a licencemi na pěstování rychle rostoucích dřevin (včetně likvidací plantáží) a bylin. Pěstební postupy musejí být v souladu s aktuálním zákonem o oběhu osiva a sadby.

Cena osiva a sadby stejně jako cena poskytovaných služeb by zpočátku byla regulována.



OBECNÉ ZÁVĚRYOBECNÉ ZÁVĚRY

Dosud bylo v ČR, ve výzkumu i v praxi, uděláno velmi mnoho Dosud bylo v ČR, ve výzkumu i v praxi, uděláno velmi mnoho

práce. práce.

Lze aplikovat některé zkušenosti získané v zemích EU. Lze aplikovat některé zkušenosti získané v zemích EU.

Pěstební plochy nejsou omezením pro rozvoj fytoenergetiky. Pěstební plochy nejsou omezením pro rozvoj fytoenergetiky.

Je jich dostatek. Je jich dostatek.

Nutnou podmínkou pro využití potenciálů pěstebních ploch je Nutnou podmínkou pro využití potenciálů pěstebních ploch je

podpora, legislativní i finanční. podpora, legislativní i finanční.

Nereálné je dosažení 8% podílu OZE na hrubé spotřebě Nereálné je dosažení 8% podílu OZE na hrubé spotřebě

elektřiny v ČR v roce 2010, nebudou-li přijata účinná a elektřiny v ČR v roce 2010, nebudou-li přijata účinná a

především systémová opatření.především systémová opatření.

Z Z Á Á VVĚĚRRYY



KONKRÉTNĚKONKRÉTNĚ

Do roku 2010 využít pro fytoenergetiku (výrobu elektřiny) alespoň Do roku 2010 využít pro fytoenergetiku (výrobu elektřiny) alespoň

135 tisíc ha ladem ležící zemědělské půdy z dostupných 450 tisíc ha;135 tisíc ha ladem ležící zemědělské půdy z dostupných 450 tisíc ha;

Pěstovat cíleně přednostně energetické plodiny. Jsou mnohem méně Pěstovat cíleně přednostně energetické plodiny. Jsou mnohem méně

náročné na lidskou práci; jejich pěstování a sklizeň jsou náročné na lidskou práci; jejich pěstování a sklizeň jsou

ekonomičtější ve srovnání s rychle rostoucími dřevinami. Zajistí ekonomičtější ve srovnání s rychle rostoucími dřevinami. Zajistí

rychlý nárůst rozlohy produkčních ploch.rychlý nárůst rozlohy produkčních ploch.

Energetické plodiny jsou hmotou pro výrobu tuhých, tekutých a Energetické plodiny jsou hmotou pro výrobu tuhých, tekutých a

plynných standardizovaných biopaliv plynných standardizovaných biopaliv

Vytvořit systém financování projektů pěstování a zpracování Vytvořit systém financování projektů pěstování a zpracování

fytomasyfytomasy

Vytvořit systém financování vývoje, rekonstrukcí a výroby zařízení Vytvořit systém financování vývoje, rekonstrukcí a výroby zařízení

pro výrobu, zpracování biomasy a ekologické využití pro zdroje tepla pro výrobu, zpracování biomasy a ekologické využití pro zdroje tepla

a elektřiny. a elektřiny.

Vytvořit podmínky pro budování trhu s biopalivyVytvořit podmínky pro budování trhu s biopalivy





TRH S BIOMASOU V ČESKÉ REPUBLICETRH S BIOMASOU V ČESKÉ REPUBLICE

SUROVINY KE ZPRACOVÁNÍ PRO OBCHOD DOMINANTNÍ KOMODITY OBCHODU S BIOMASOUvčetně , či bez, dopravy ke zpracovateli tj.zpracovaná biomasa včetně ,či bez, dopravy ke spotřebiteli

?

PŘEMĚNA NA ELEKTŘINU

PŘEMĚNA NA TEPLO

ZPRACOVÁNÍ

VÝTOPNY SOUSTAV CZT

(REZZO 1)

VÝTOPNY SOUSTAV

DCZT (REZZO 2)

DOMOVNÍ ZDROJE TEPLA

(REZZO 3)

TEPLÁRNY SOUSTAV CZT

A DCZT

KOGENERACE OBECNÍ,

REGIONÁLNÍ A ZÁVODNÍ

OSIVO, SADBA

NEZPRACOVANÉ SUROVINY:ZBYTKY Z DŘEVAŘSKÉ, LESNICKÉ, POTRAVINÁŘSKÉ A ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY A PĚSTOVANÁ FYTOMASA

KRMIVA

ŠTĚPKY

PELETY

BRIKETY

BIOPALIVA PLYNNÁ A

TEKUTÁ

DOPRAVA

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIVOČIŠNÁ A ROSTLINNÁ

VÝROBA, PETS

ZBYTKY ZE ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ

VÝROBY

VEDLEJŠÍ VÝROBKY Z DŘEVAŘSKÉ

VÝROBY

KRMNÁ HMOTA

SUROVÁ HMOTA FYTOMASY

PRO ENERGETIKU

OSIVO, SADBA

PĚSTOVÁNÍ A SLIZEŃ FYTOMASY

ELEKTRÁRNY ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ČR

(REZZO 1)

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE V BILANCI ES ČROBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE V BILANCI ES ČR

Ústav pro energetiku Ústav pro energetiku Vysoké školy finanční a správní, o. p. s., PrahaVysoké školy finanční a správní, o. p. s., Praha

PPOODDÍÍLL

OOZZEE

NNA A

NNAABBÍÍDDCCE E

2020

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ČR S RŮZNOU VÝŠÍ REZERVY (Reserve Margin)

11,1 11,3 11,312,1

11,310,0 10,1 10,1 10,1

0,6 0,6 0,8

1,4 2,2

2,43,0

3,53,6

12,60

15,1415,55

15,12

13,77

11,81

11,3711,28

10,80

12,6212,9612,60

11,48

10,50

9,849,409,40

9,00

10,66

11,0111,25 11,39

9,67

10,20

9,409,40

9,00

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030

GW

Poptávka po špičkovém výkonu, včetně provozní rezervy

5%

0%

10%

15%

20 %Minulé a očekávané krytí poptávky, včetně provozní rezervy, podle dat v SEK ČR

Nabídka: pohotový výkon z OZE, včetně větru

Nabídka: pohotový výkonz "klasických zdrojů"

Poptávka po špičkovém výkonu podle ref. scénáře EGÚ (0% rezerva)

Dlouhodobé bilance poptávky a nabídky výkonů v ES ČR, podle dat ze SEK ČR (10.3.2004)

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE V BILANCI ES ČROBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE V BILANCI ES ČR


PPOODDÍÍLL

OOZZEE

NNA A

NNAABBÍÍDDCCE E

2121

VARIANTA SE SNÍŽENÝM PODÍLEM OZE NA CELKOVÉM DOSTUPNÉM VÝKONU ES

11,1 11,3 11,312,5 12,5

11,912,4 12,7 12,8

0,6 0,6 0,8

0,8 0,9

1,01,2

1,4

1,6

12,2

13,713,5

13,212,8

11,6

11,311,3

10,8 11,3911,2511,01

10,66

10,209,67

9,409,409,00

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030

GW

Poptávka po špičkovém výkonu včetně

Nabídka: pohotového výkonu

Nabídka: pohotový výkon

20%

0%

Viv poklesu instalovaného výkonu eletráren na ČU , dovoz

15%

10%5%

Alternativa dlouhodobé bilance poptávky a nabídky výkonů v ES ČR, podle ÚPE VŠFS

PROVOZNÍ REZERVA (RESERVE MARGIN ) EVROPSKÝCH ZEMÍ PROVOZNÍ REZERVA (RESERVE MARGIN ) EVROPSKÝCH ZEMÍ


SSRROOVVNNÁÁNNÍ Í

RREEZZEERRVV

2222

Pramen: EURELECTRIC, EURPROG, 2002

1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030

EU 25 23,0% 19,0% 19,0% 18,0% 16,0%

NĚMECKO 34,0% 21,0% 19,0% 19,0% 14,0%

FRANCIE 30,0% 27,0% 26,0% 25,0% 23,0%

VELKÁ BRITANIE 19,0% 20,0% 19,0% 18,0% 18,0%

IRSKO 32,0% 25,0% 25,0% 25,0% 25,0%

FINSKO 14,0% 14,0% 14,0% 14,0% 14,0%

ŠVÉDSKO 5,0% 5,0% 5,0% 5,0% 5,0%

RUMUNSKO 40,0% 40,0% 38,0% 32,0% 29,0%

ČESKÁ REPUBLIKA, EURPROG 20,0% 21,0% 22,0% 22,0% 23,0%

DŮSLEDKY UPLATNĚNÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN VE VÝKONOVÉ DŮSLEDKY UPLATNĚNÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN VE VÝKONOVÉ BILANCI ESBILANCI ES

Ústav pro energetiku Ústav pro energetiku Vysoké školy finanční a správní, o. p. s., PrahaVysoké školy finanční a správní, o. p. s., Praha 2323

1. potřeba záložního výkonu v „klasických“ elektrárnách pro případ výpadku větrných elektráren;

2. nízké roční využití instalovaného výkonu, např. 250 až 2 000 h/r u větrných elektráren oproti 5 000 až 7 000 h/r u „klasických elektráren“;

3. potřeba vysokých investičních prostředků na jednotku instalovaného výkonu;

4. zvýšení ceny elektřiny pro konečného spotřebitele;

5. obtížné uplatnění při regulaci a řízení ES;

6. problémy s ekologií provozu;

7. systémově nejistý zdroj;


Děkuji Vám za pozornost.Děkuji Vám za pozornost.

ENERGETICKÁ BILANCE ČRENERGETICKÁ BILANCE ČR


STRANA POPTÁVKY = Požadavek na špičkový netto roční výkon ES

je referenční hodnota zátěže (výkonu) odečítaná měsíčně každou 3. středu v 11:00 h zvýšená o marži jako rozdíl mezi referenčním a špičkovým měsíčním zatížením. Nevyšší měsíční maximum je maximem roku. Vyjadřuje se tak potřeba výkonu nad referenční zátěž při normální venkovní teplotě v okamžiku maxima zátěže.

STRANA NABÍDKY (ZDROJŮ) = Dostupný výkon zdrojů

je instalovaný výkon zdrojů snížený o nenasaditelný výkon, tj. výkon, který nemůže být:-provozován z důvodu chybějící primární energie,-přenesen protože nebyla plánovaná nutná přenosová kapacita (úzká hrdla).-využit ve prospěch jiných obecně užitečných účelů,-provozován z ekologických důvodů,-provozován, protože je konzervován pro mimořádné a nouzové stavy,-provozován, protože je vázán v městských a regionálních elektrárnách,-provozován, protože je ve stavbě,-provozován, protože je přestavován na jiná paliva,-provozován, protože je ve zkušebním provozu, atd.Takto snížený instalovaný výkon zdrojů je dále, na dostupný výkon, sníženo revize,výpadky a reservy pro systémové služby

VOLNÝ VÝKON je rozdílem mezi netto špičkovým ročním výkonem a dostupným výkonem zdrojů

Ústav pro energetiku vysoké školy finanční a správní, o.p.s., praha

Documents