1

Úvod do modulu: Distanční opory - texty

Ludmila UrbáškováOlomouc 2007

akademie distančního vzdělávání

2

Obsah prezentace Cíle modulu Úvod Studijní opory Studijní texty Struktura textů Struktura kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Průvodce studiem Výkladová část Jak oslovit čtenáře – studenta? Dialogový, interaktivní text Jasný, otevřený jazyk

3

Obsah prezentace Přívětivý text Didaktické zásady Strategie psaní pro DiV Plánování Příprava Aktivizační prvky Na co si dát pozor… Aktivizační prvky – otázky Aktivizační prvky – testy Aktivizační prvky – příklady Aktivizační prvky – případové studie Reflexe a sebereflexe Myšlenkové mapy

4

Obsah prezentace Typografické zásady Efektivita mezer mezi řádky a

písmeny Efektivita barev a fontů Kompozice textu v ploše Multimédia ve studijních oporách Interaktivita MM a její stupně Multimediální komponenty Barvy, barvy, barvičky… Barevná schémata Efektivita barev a kontrastů Barvy pro barvoslepé Grafické formáty

5

Obsah prezentace Video Funkce zvuku v MM studijních

pomůckách Mluvený text Hudba Zvukové efekty Zvuk a internet Synchronizovaná multimédia Na co nesmíme zapomenout Co najdeme na internetu Závěr Profil autora

6

Cíle moduluPo prostudování modulu budete schopni:

vytvořit správnou strukturu studijního textu,

začlenit do studijních opor aktivizační a motivační prvky,

rozhodnout se o vhodném uplatnění multimediálních prvků do studijních opor,

aplikovat pravidla typografie, kompozice a efektivity barev při vytváření studijních opor jak tištěných tak elektronických.

7

Úvod Modul „Studijní opory (texty a multimédia)“

je určen pedagogickým pracovníkům, kteří budou potřebovat vytvořit studijní opory pro distanční vzdělávání.

Užitečné informace zde najdou i manažeři a organizátoři distančního studia, protože i oni musí být informováni o základních kvalitách studijních opor pro distanční vzdělávání. Mají přece rozhodující slovo v tom, jaké opory se do kurzu zařadí a v jaké kvalitě mají být.

8

Studijní opory (materiály)Studijní opory (materiály)Veškeré studijní a informační zdroje, které Veškeré studijní a informační zdroje, které

jsou speciálně připravené a využívané v jsou speciálně připravené a využívané v distančním vzdělávání nebo eLearningu.distančním vzdělávání nebo eLearningu.

Tištěný studijní materiál metodicky, psychologicky Tištěný studijní materiál metodicky, psychologicky a graficky speciálně zpracovaný tak, aby v a graficky speciálně zpracovaný tak, aby v maximální míře usnadňoval samostatné studium.maximální míře usnadňoval samostatné studium.

Elektronické materiály na CD nebo na netu, které studenti použijí při studiu.

Průvodce studiem, který představuje návod a doporučení k efektivní organizaci a řízení vlastního samostudia.

9

Studijní textyEfektivita procesu přijímání informací

je základním kritériem pro specifické úpravy distančního textu!

Studijní text pro DiVStudijní text pro DiV

určen pro samouky, text je členěn a informace jsou studentům dávkovány, slouží jako pracovní sešit, aktivizuje, motivuje studujícího pomocí úkolů a cvičení, poskytuje zpětnou vazbu.

10

Struktura textůKaždý text pro distanční formu vzdělávání má určitou strukturu:

celého textu, kapitoly, stránky.

Struktura stránky:

Popisný sloupecPopisný sloupec(20-30%)(20-30%)poznámky, doplňky a řešení příkladů, komentáře k textu,stručný popis obrázků a tabulek, ikony.

Hlavní sloupecHlavní sloupec(70-80%)(70-80%)text, cíle, průvodce…grafy, schématatabulky,aktivizační prvky (otázky, ukoly, testy…), obrázky.

11

Struktura kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Průvodce studiem (uvedení do problematiky) Text

Prvky podporující aktivitu studujících – otázky, úkoly, cvičení apod.

Část pro zájemce Příklady, případové studie Obrázky, grafy, schémata, tabulky apod.

Shrnutí

Pojmy k zapamatování

Klíč

12

Studijní cíleJasné formulování toho, co bude student po

nastudování kapitoly Teoreticky znát Schopen prakticky zvládnout

Cíle musí být vzájemně v souladu ale nesmí se zaměňovat:• vzdělávací cíle• pedagogické cíle• studijní cíle a dílčí cíle (kapitol) – pro studenta

Vlastnosti studijních cílů:Konkrétní (přesná specifikace výsledné změny, aktivní slovesa bez podmínek)Přiměřené (cíle mají studenty povzbudit)Kontrolovatelné (musí být možné identifikovat získané výstupní ovednosti)V souladu se studijním programem ( cíle mají specifikovat to, co budou potřebovat studující, nikoliv to, co považuje za nutné autor)Konzistentní

13

Doba potřebná ke studiu Stanovení optimální doby ke studiu

Základního textu, externích zdrojů Vypracování úkolů a cvičení Celého textu a jednotlivých částí (kapitol)

Tato doba je ovlivněna: Cílovou skupinou Náročností (obtížností) textu

Opačně z možné časové dotace odvodíme rozsah kapitol

Uvážíme-li na podkladě empirickým zjištění, že člověk čte 200-300 slov za minutu, při učení 50-100 slov za minutu, dostaneme jednoduchým propočtem, že hodina studia představuje 3000-6000 slov.

14

Průvodce studiem vkládán na klíčová místa

upozorňuje, poskytuje metodickou pomoc, podává důležité informace ke

studiu, usměrňuje učební aktivitu

studujících.

15

Výkladová část

Jak tedy být přátelský ke čtenáři? Každý text je nejen o něčem, ale také pro někoho. Číst texty znamená podílet se na dohodě o čtení. Srozumitelnost každého textu předpokládá nějakou základní dohodu o způsobu, jak jej máme číst. Tato dohoda o čtení je chráněna kulturními aparáty doby jako jsou literární věda, školní výuka, média apod. Ty určují, jaký správný smysl dát větám v textu. Dohody o čtení textů se nejčastěji mění s příchodem nových generací čtenářů (studentů).

Napětí mezi poznávací funkcí textů a jejich funkcí estetickou, mezi tím, o čem texty jsou, a tím, jak jsou udělány, je nicméně klíčem k jejich interpretaci v každé době. Bělohradský,V.: Kreativní čtení,1999

16

Jak oslovit studenta-čtenáře?Prostředků k tomu je mnoho:

výběr jazyka výběr událostí a fakt (fakta, která je třeba

znát, abychom mohli textu rozumět)

výběr stylistický (podle stylu modelový čtenář pozná žánr textu a také to, co od něj může očekávat – poučení, zábavu,…)

fokalizace (zvláštní hledisko v textu, například hledisko dítěte, nevědoucího člověka, člověka se zcela konkrétní zkušeností nebo postavením,…)

… Čtenář, kterého by text chtěl mít.

17

Dialogový, interaktivní text

mluvte v první osobě: hovořte jako „já“ nebo „my“, pokud je to adekvátní, a studujícího oslovujte „vy“

občas používejte řečnické otázky (např. „Souhlasíte se mnou?“, „Mám pravdu, viďte?“,…), pomáhají udržet pozornost studujícího

nebojte se poukazovat na kontrasty udržujte čtenáře „na stejné vlně“ používáním

odkazů a analogií poukazujících na sdílenou každodenní zkušenost

snažte se na věci dívat „z lidského úhlu“ všude tam, kde je to relevantní

18

Jasný, otevřený jazyk odstraňte z textu přebytečná slova (např. místo „v tomto

konkrétním okamžiku“ použijte „teď“ apod.) pokud máte na výběr, používejte krátká slova místo dlouhých dejte přednost konkrétním vyjádřením před abstraktními (např.

místo „objevila se velká úmrtnost pokusných zvířat“ raději „pokusná zvířata hodně umírala“)

používejte aktivní formu sloves místo pasivní (např. ne „změna byla udělána“ ale „udělali jsme změnu“)

snažte se o co nejkratší, ale různě dlouhé věty (doporučuje se méně než 20 slov, ale není to samozřejmě dogma)

strukturu textu udržujte co nejjednodušší (doporučuje se členění maximálně do tří úrovní)

odstavce udržujte krátké (doporučuje se 3-4 na stránku textu a tak, aby jeden odstavec obsahoval jednu ucelenou myšlenku)

zamyslete se při formulaci nadpisů – měly by co nejvýstižněji vyjádřit obsah textu, který uvozují (nebojte se používání otázek v nadpisech ani jejich výraznějšího formátování)

používejte obvyklá a dobře známá slova, zvláště s ohledem na strukturu vašich studentů

19

Přívětivý text

představte studujícími sebe (případně i spoluautory) a sdělujte mu své zkušenosti (student musí chápat, že mu sdělujete své osobní zkušenosti) s předmětem studia

mějte stále na paměti, abyste se nedotkli některých lidí v souvislosti s rozdílností pohlaví, věku, ras, fyzických schopností,…

snažte se vyjadřovat s přiměřenou mírou obtížnosti

Zpracováno podle D.Rowntree,1999

20

Didaktické zásady komplexnost (zachovejte logické návaznosti) aktivita (do vzdělávacího procesu musíte studenta

vtáhnout tím, že se ho aktivně účastní, definujte proto i cíle kapitol tak, aby podporovali aktivní přístup studenta )

samostatnost (podněcujte studenta k samostatné práci, při definici cíle nezapomínejte tedy také na praktické dovednosti, které bude po prostudování kapitoly zvládat; při zařazování cvičení nenabízejte hned hotová řešení, ale napřed spíš jen nápovědu)

přiměřenost (respektujte možnosti studentů, např. časovou náročnost, zběhlost v práci s počítačem, zkušenosti z praxe apod.)

posloupnost (postupujte nejen v textu ale i při definování cílů od jednodušších ke složitějším, napřed zařaďte spíše analytické cíle a teprve potom syntetické)

21

Strategie psaní pro DiV

Plánování 25% Příprava na psaní 25% Psaní a přepisování 50%

Nelekejte se, když první dvě etapy zabraly polovinu času, který na vytvoření textu máte. Ale pokud jste je udělali poctivě, máte práci ulehčenou.☻ Máte hotovou přesnou představu o tom, co budete psát a nebudete ztrácet spoustu času změnami a přepisováním.☻ Máte pohromadě většinu materiálů včetně aktivit, příkladů, zpětné vazby.

22

Plánování Co se ode mne očekává? Možná do textu

zakomponujete jen své vlastní představy, nejspíš ale budete muset vyhovět i představám svého zaměstnavatele…

Jaké zdroje budu pro svůj text potřebovat? Nejspíš to bude jen váš vlastní čas, schopnosti a energie, ale možná budete potřebovat výstupy práce i někoho jiného, nějaký další materiál…

Jaké jsou moje časové možnosti? V tomto směru je dobré zůstat realistický a neuvázat se k něčemu, co není v lidských silách.

23

Příprava

zvažte vstupní znalosti studujících, pokud jsou nedostatečné, navrhněte program k jejich doplnění

utřídění myšlenek a nápadů pro text, vyhledání vnějších zdrojů informací

přesné definice cílů, dávkování informací a ujasnění vzájemných souvislostí

vytvoření aktivit a zpětné vazby nalezení příkladů vymyšlení a příprava grafiky navržení fyzického formátu

24

Aktivizační prvkyKvalitní distanční materiál motivuje a

povzbuzuje studujícího k aktivní činnosti

OTÁZKYOTÁZKY ITQs (In Text Questions) SAQs (Self-assesment Questions) CVIČENÍCVIČENÍ Slouží k ověření praktických dovedností, které by měl student

studiem textu zvládnout. Mají nezastupitelnou autokorekční funkci.

TESTYTESTY Tvoří je ucelené soubory otázek typu ITQs. K tomuto typu aktivity

je nutně potřeba doplnit klíč a hodnocení výsledku vzhledem k schopnosti studenta postupovat s touto úrovní vědomostí v textu dále.

ÚKOLYÚKOLY (projekty, eseje) Jsou po vypracování, které zpravidla zabere větší množství času,

odeslány tutorovi. Tutor se k nim písemně vyjádří a toto vyjádření sdělí studujícímu. Zpravidla tento typ aktivit slouží také jako podmínka k úspěšnému ukončení vzdělávací akce.

PŘÍKLADY A PŘÍPADOVÉ STUDIEPŘÍKLADY A PŘÍPADOVÉ STUDIE

25

Na co si dát pozor

Nevytvářejte pseudoaktivity, které ve skutečnosti studentovi nic nepřinesou; v odhalení těchto aktivit vám pomůže dobře fungující zpětná vazba a rovněž provedení pilotního kurzu.

Obtížně zvládnutelné aktivity, nebo jen s velkou časovou dotací, se tutorovi někdy velmi těžko odhadují, takže je tu opět důležitá zpětná vazba a pilotní běh.

Neodklánějte se od učiva, ani kdyby vaše cvičení bylo sebezajímavější.

26

Aktivizační prvky - otázkyZásady tvorby otázek:Zásady tvorby otázek: jednoznačné a jasné otázky student musí být spolehlivě připraven

na zodpovězení otázky zamyslete se nad možností

nejednoznačných odpovědí návaznost na pozdější celkové

hodnocení musí být jasné, zda otázky slouží k

autokorekci nebo hodnocení práce studenta

Pokud student zodpoví většinu otázek správně,Pokud student zodpoví většinu otázek správně, působí to jako silná motivace.působí to jako silná motivace.

27

Aktivizační prvky - testy

Srovnávací testy – testy relativního výkonu, porovnávají znalosti s ostatními účastníky testování

Ověřovací testy – testy absolutního výkonu, znalosti jsou porovnávány s tzv. „ideálním studentem“, který učivo dokonale ovládá

Testy výsledků výuky (evaluační testy) Testy studijních předpokladů

28

Aktivizační prvky - příkladyVytvoření systému poznatkových a

zkušenostních schémat.

Typy příkladů:Typy příkladů:• krátké příklady k ilustraci• návody k použití nabytých znalostí• příklady zařazené do procesu výkladu jako jeho součást nebo východisko problému

Formy příkladů:Formy příkladů:• poukázání na dřívější znalost nebo zkušenost• poukázání na jinou relevantní situaci• analogie na nějaké předchozí znalosti• příběhy jiných lidí nebo i tutora, odrážející nebo dokreslující učivo• obrázky, grafy, tabulky

29

Aktivizační prvky – případové studie Ze skutečné praxe Zcela fiktivní Upravené z praxe, aby lépe odrážely

potřeby studiaSlouží k navození představy reálné situace

a nutí studenta vypracovat řešení i jeho alternativy. Toho dosáhne:

komplexní aplikací poznatků pochopení reálných situací a

souvislostí

30

Reflexe a sebereflexe Navozuje přemýšlení o obsahu výuky Přemýšlení o použitých metodách Hodnocení sebe sama v procesu výuky

Typy sebereflexe:Typy sebereflexe:• volné sebereflexní poznámky na konci kapitoly si studenti zapíší poznámky reflektující výuku a je samotné přímo do studijního textu, tyto zápisy pak používají na konci studia k závěrečné sebereflexi• reflektivní tabulka metod zaměřuje pozornost především na použité vyučovací metody a strategie• reflexe v roli, např. optimisté, pesimisté, pragmatici, věční rebelové…, nebo studenti, učitel, ředitel…

31

Myšlenkové mapy

Jedná se o jednu z technik „tvořivého myšlení“.

Opírá se o skupinovou diskuzi a řešení problémů.

První fáze: spontánní produkování nápadů, netradičních řešení atd., přičemž je vyloučeno jakékoliv jejich hodnocení

Druhá fáze: nápady jsou podrobeny analýze, různě se modifikují a dopracovávají s cílem nalézt nejlepší řešení

32

Typografické zásady

Zásada 1: Pokud zarovnáváme několik řádků pod sebou na střed, musí být spodní řádek nejkratší.

Zásada 2: Pokud strana obsahuje jeden dominantní prvek (název dokumentu atd.), měl by být umístěn v optickém středu, který je kousek nad středem geometrickým.

Zásada 3: Nejdůležitější nadpisy nebo obrázky by měly být v textu umístěny na tzv. zlatém řezu.

Zásada 4: Pokud je v textu více obrázků, měly by jejich okraje být v lince. Pokud je na obrázku pohybující se předmět nebo někam hledící člověk, měl by pohyb (pohled) vždy směřovat dovnitř knihy.

Zásada 5: Popisky obrázků se dávají do textových polí pod obrázky, píší se menším písmem než je základní text (někdy i kurzívou) a nepíše se za nimi tečka. Popisky k zajímavým obrázkům si přečte skoro každý – mělo by v nich být uvedeno nejen, co je na obrázku, ale i stručně řečené důležité sdělení tiskoviny.

Zásada 6: Dlouhé „šedé“ texty lidé často vůbec nečtou. Text by měl být výrazně členěn nadpisy, měl by mít jasnou strukturu.

33

Efektivita barev a fontů

Některé typy fontů, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají téměř nečitelnými.

Některé velikosti písma, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají , se stávají téměřtéměř nečitelnými. nečitelnými.

34

Efektivita mezer

Mezery mezi písmeny musí být dostatečné.

Mezery mezi řádky musí být dostatečné.

35

Kompozice textu v ploše

Vzdálenost horního a dolního kraje nesmí být menší než mezery mezi slovy

Řádkový proklad nesmí být větší než vzdálenost textu od okraje