veronika bláhová, tereza kučerová variabilita vÝvoje ......variabilita vÝvoje poČÁteČnÍ...
TRANSCRIPT
-
VARIABILITA VÝVOJE POČÁTEČNÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI
U DĚTÍ S VÝVOJOVOU DYSFÁZIÍ
A RODINNÝM RIZIKEM DYSLEXIE
Veronika Bláhová, Tereza Kučerová PedF UK v Praze, 2013
-
VÝZKUMNÉ PROJEKTY
Enhancing Literacy Development in European Languages (ELDEL, www.eldel.eu, www.eldel.cz)
Grant Evropské komise FP7 Marie Curie Action INT 2008–2012 No. 215961
WP2: Rizikové faktory ve vývoji gramotnosti, senior researcher A. Kucharská
Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení
Grantová agentura UK, 2011–2013, č. 364911, vedoucí projektu A. Kucharská
rizikové skupiny dětí: SLI (Specific Language Impairment, u nás vývojová dysfázie), rodinné riziko dyslexie
http://www.eldel.cz/
-
TEORETICKÝ KONTEXT PRÁCE
Specifické poruchy učení a jejich následky (Matějček, Vágnerová, a kol. 2006, Pokorná, 2010, Zelinková, 2008, aj.)
Potíže s osvojením si čtení, psaní, pravopisu, počítání
Potíže s osvojením si dalších školních dovedností
a vědomostí
Sekundární následky
Opakované selhávání dítěte – vliv na sebepojetí, vztah ke škole,
přístup rodičů a učitele
Narušení vztahů – s rodiči, učiteli, posměch spolužáků
Neurotizace – strach ze školy, odpor, somatické projevy
Omezení v dalším vzdělávání, profesním uplatnění aj.
-
CÍLE VÝZKUMNÉ PRÁCE
Včasná identifikace umožňující cílenou intervenci u dětí ohrožených vznikem SPU (zvýšená stimulace rozvoje problémových oblastí)
Disertační práce: Zmapování vývoje předčtenářské a počáteční čtenářské
gramotnosti u rizikových skupin dětí – porovnání vývoje s kontrolní skupinou dětí
Identifikace oblastí ve vývoji, které souvisejí s pozdějším vznikem SPU – hledání specifik ve vývojovém profilu dětí od předškolního věku, u nichž je později diagnostikována SPU
-
SLEDOVANÉ SKUPINY DĚTÍ
Rizikové skupiny (skupiny dětí, u nichž je riziko vzniku SPU vyšší než u běžné populace) – sledovány od předškolního věku, před diagnostikou SPU (která je doporučována nejdříve ve 2., lépe až ve 3. ročníku ZŠ)
Specific Language Impairment (SLI, vývojová dysfázie) Metodologie: potvrzení příslušnosti do skupiny skrze výkony
dětí ve vybraných testech v první fázi testování (viz dále: morfologické uvědomování, porozumění větám, slovník)
Rodinné riziko dyslexie Metodologie: potvrzení příslušnosti do skupiny skrze data od
rodičů (zkouška čtení – doplňování vět, screeningový dotazník pro rodiče, anamnestický dotazník)
Kontrolní skupina
Děti s běžným (řečovým) vývojem, bez obtíží a bez rodinné zátěže (v rodině se dyslexie nevyskytuje)
-
CÍLE VÝZKUMNÉ PRÁCE – KONKRETIZACE
Každá z autorek se ve své disertační práci zaměří zvlášť na jednu z experimentálních
skupin
V. Bláhová: děti ze skupiny s narušeným vývojem řeči
T. Kučerová: děti s rodinným rizikem dyslexie
Obecným cílem je zmapovat variabilitu vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí
s rizikem dyslexie
Dílčí cíle:
Popis dynamiky vývoje dílčích funkcí na konci předškolního věku a v prvních dvou ročnících
ZŠ (popis průběhu vývoje a problémů v základních školních dovednostech) u rizikové
skupiny dětí (vs. skupina dětí s běžným vývojem)
Identifikace potenciálních prediktorů SPU
Na základě diagnostiky SPU ve 3. třídě rozřazení dětí do 6 základních skupin
Děti ze skupiny rodinného rizika s a bez SPU, děti s narušeným vývojem řeči s a bez
SPU a děti s běžným řečovým vývojem s a bez SPU
Tvorba vývojových profilů dětí ve vytvořených skupinách ve sledovaných oblastech
(odhalení klíčových rozdílů mezi jedinci s a bez diagnózy SPU)
-
SPECIFIC LANGUAGE IMPAIRMENT, SLI
terminologie nejednoznačně vymezena – dříve sluchoněmota, dětská vývojová nemluvnost, alálie (Klenková, 2006)
v ČR specificky narušený vývoj řeči, vývojová dysfázie
soudobá anglofonní literatura – SLI (méně často vývojová porucha řeči/jazyka)
vývojová porucha řeči, která se projevuje ztíženou schopností či úplnou absencí schopnosti naučit se komunikovat verbálně za přiměřených podmínek rozvoje řeči (adekvátní sociální stimulace, normální anatomie mluvidel atd.)
podmínkou klasifikace je nepřítomnost neurologických či psychiatrických obtíží i patologie v oblasti sluchu, inteligence (Leonard, 2000)
-
SLI – ETIOLOGIE A SYMPTOMATOLOGIE
multidimenzionální profil poruchy – faktory genetické (tzv. řečová slabost), vrozené, získané i kombinované
narušení komunikační schopnosti systémového charakteru – postižena receptivní i expresivní složka řeči ve všech jazykových rovinách:
foneticko-fonologická – postižena zejména krátkodobá fonologická paměť, horší artikulace
lexikálně-sémantická – chudší slovník, snížené chápání významu slov
morfologicko-syntaktická – narušeno porozumění syntaxi i produkce mluvnicky správných vět či souvětí
nejednotný profil silných a slabých stránek = různý profil poruchy (např. Bishop, 1997)
-
SLI A DYSLEXIE
obé narušuje vlastní vývoj faktorů
podmiňujících osvojování specificky lidských
dovedností = předpoklad spojitosti
studie genetické :
souvislost mezi dyslexií a SLI zjištěna (př. mezi
rodiči dětí s SLI nalezen zvýšený počet jedinců s
historií dyslexie)
prozatím neprokázána vazba dyslexie a SLI na
stejná místa genomu
-
SLI A DYSLEXIE
MULTIDIMENZIONÁLNÍ MODEL VAZBY
Bishop, Snowling, 2004
společným rysem poruch potíže v oblasti
fonologických procesů (= příčinný faktor)
SLI zahrnuje přídatné,
kvalitativně odlišné deficity
(především v oblasti
sémantiky)
X jiné studie: sémantika není
sférou primárního deficitu
(postiženy všechny roviny)
převzato z: Ramus et al., 2012
-
SLI – DIAGNOSTIKA A DĚLENÍ DO SKUPIN
nejednotná kritéria – rozhodnutí závisí na konvenci
nejčastěji hodnota 1 nebo 1,5 směrodatné odchylky pod průměrem výkonů
ve standardizovaných nástrojích zachycujících sledované diferenciálně
diagnostické oblasti (Smolík, 2009)
Kritéria klasifikace SLI v rámci studie (ELDEL, WP2 – T1):
1. fáze – výslovnost: z kontrolní skupiny vyloučeny děti, které správně
artikulovaly méně než 80 % souhlásek v testu Výslovnost písmen
2. fáze – jazykové schopnosti: diagnóza SLI přidělena za předpokladu,
že výkony dětí byly v porovnání s výkony dětí s běžným vývojem řeči:
a) horší než -1 standardní odchylka ve dvou ze tří aplikovaných testů
(Slovník, Test morfologického uvědomování, Test porozumění řeči)
b) v první testu (Slovník) horší než -1 standardní odchylka a ve
zbylých dvou testech rovny -1 standardní odchylce
-
RODINNÉ RIZIKO DYSLEXIE (1)
Dítě s rodinným rizikem dyslexie (Kucharská, 2007, Matějček, Vágnerová a kol. 2006, Mertin, 2003)
Dyslexie se vyskytuje alespoň u jednoho z rodičů,
nebo u sourozence
U dětí z rodin, kde se již dyslexie vyskytla, je riziko
potíží se čtením 30–65 % oproti běžné populaci,
kde je pravděpodobnost výskytu dyslexie mezi
3–5 %
-
RODINNÉ RIZIKO DYSLEXIE (2)
Dyslexie může být podmíněna geneticky,
rodinné riziko dyslexie je spojeno s dědičností
Dítě dědí genetickou informaci podmiňující
předpoklady k rozvoji různých oblastí – výzkumníci
dnes usilují o nalezení konkrétních genů
přispívajících k rozvoji dyslexie (2., 3., 6., 7., 15.
a 18. chromozom)
-
RODINNÉ RIZIKO DYSLEXIE (3)
Dyslektický rodič ovlivňuje dítě nejen z hlediska genetické výbavy, ale i z hlediska prostředí, které mu vytváří, tj. zda u dítěte podporuje rozvoj čtenářských dovedností a vztahu ke čtení
Vztah rodičů ke čtení a čtenářství (množství knih v domácnosti, návštěvy knihovny, pozitivní vztah rodičů ke čtení aj.)
Četnost předčítání dětem a povaha souvisejících interakcí (povídání si o přečteném, popisování obrázků aj., např. Scarborough et al., 2001)
-
METODOLOGIE MAPOVÁNÍ VÝVOJE – OBSAHOVÁ ROVINA
Průběžné dlouhodobé mapování vývoje předčtenářských a raných
čtenářských dovedností u dětí s rizikem SPU
Testová baterie
Adaptované verze zahraničních a tuzemských diagnostických nástrojů
Monitorovány (především) klíčové oblasti vývoje jazyka:
Oblast fonologie
Oblast syntaxe a morfologie
Oblast sémantiky
+ oblast školních dovedností
(čtení a psaní)
převzato z
-
OBLAST FONOLOGIE
FONOLOGICKÉ UVĚDOMOVÁNÍ Uvědomování si struktury slova, vědomá manipulace se zvuky
mluvené řeči (hláskami tvořícími slovo)
Např. izolace hlásek, elize hlásek, transpozice hlásek
FONOLOGICKÁ PAMĚŤ Schopnost vyvolat verbální podněty z paměti
Např. opakování slov, pseudoslov (přeházené slabiky reálných slov), vymyšlených slov (nereálná slova), vět
Ukázka:
elize hlásek = vypuštění konkrétní hlásky ze slova
elize první hlásky (rof-of, pek-ek, blin-lin, priš-riš)
elize poslední hlásky (bur-bu, šol-šo, nast-nas, huls-hul)
-
OBLAST FONOLOGIE
RAN (Rapid Automatic Naming)
test rychlého automatického jmenování barev, čísel,
písmen, či předmětů,
dle obrázkové předlohy na čas
vybavování fonologické
reprezentace slova
z dlouhodobé paměti
silný prediktor budoucích
čtenářských dovedností,
nezávislý na jiných prediktorech
převzato z
-
OBLAST SYNTAXE A MORFOLOGIE
MORFOLOGICKÉ UVĚDOMOVÁNÍ
prověřuje gramatickou citlivost (tj. schopnost užívat
v řeči správné gramatické kategorie – např. správné
používání čísla, času, rodu, skloňování, časování aj.)
inspirováno Zkouškou jazykového citu (Žlab, 1992)
Ukázka:
Maňásek má banán, ale chtěl by mít dva … (banány).
Chytat ryby. Táta … (chytá ryby).
Maminka čte pohádku. Maminka včera … (četla pohádku).
Papír. Jak se říká papíru, do kterého něco balíme? (balící papír)
Muž je lékař – žena je … (lékařka).
-
OBLAST SYNTAXE A MORFOLOGIE
POROZUMĚNÍ VĚTÁM
Prověřuje komplexní porozumění významovým částem
věty
Hodnoceno prostřednictvím obrázků odlišujících se v
detailech (adaptovaná verze TROG-2, Bishop, 2003)
Ukázka:
Ukaž, na kterém obrázku
„Dívka honí psa, který skáče.“
Převzato z ELDEL
-
OBLAST SÉMANTIKY
SLOVNÍK
Zjišťuje slovní zásobu ve smyslu porozumění známým slovům i schopnost je definovat a vysvětlit
Hodnoceno dle komplexnosti odpovědi 2/1/0 bodů
Nejprve pojmenování a vysvětlení obrázků x vysvětlení pojmu (bez zrakové opory v obrázku)
Ukázka:
„Co je to?“
Převzato z ELDEL
-
OBLAST ŠKOLNÍCH DOVEDNOSTÍ
Sledován proces postupného osvojování čtení a psaní
Od znalosti izolovaných písmen (schopnost pojmenovat, napsat, přiřadit odpovídající zvuk)
Po čtení textu s porozuměním a psaní vět dle diktátu
PSANÍ
Psaní slov, pseudoslov a vět podle diktátu
ČTENÍ
Hodnocena rychlost (rychlé čtení slov a pseudoslov, čtení textu) i porozumění obsahu čteného textu (čtení
s porozuměním)
-
UKÁZKA – ČTENÍ S POROZUMĚNÍM
Převzato z ELDEL
-
METODOLOGIE MAPOVÁNÍ VÝVOJE – CHRONOLOGICKÁ ROVINA
ELDEL
3 fáze testování od 5 let věku dětí
GAUK
3 fáze testování
1. třída ZŠ
2. třída ZŠ
3. třída ZŠ
-
ŽÁCI 1. TŘÍDY – BATERIE TESTŮ
Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Švancarová, Kucharská, 2001)
Sluchová analýza (slabiky, první hláska)
Sluchová diferenciace (hlásky se slově, podobná slova, délka
Zrakové rozlišování (rytmus, pravolevá orientace)
Zrakové vnímání plošné, zraková paměť
Artikulační obratnost
Jemná motorika – napodobení písma
Intermodalita – učení písma
Rýmování
-
ŽÁCI 2. TŘÍDY – BATERIE TESTŮ
Obsah testové baterie
Test rychlého čtení (Caravolas, Volín, 2005)
Test morfologického uvědomování (Žlab, 1992)
Porozumění větám (adaptace TROG-2, Bishop, 2003)
Slovník (převzato z ELDEL)
RAN číslice (převzato z ELDEL)
Elize první a poslední hlásky (Caravolas, Volín, 2005)
Čtení s porozuměním, úroveň 1 a 2 (převzato z ELDEL)
Čtení Hory (převzato z ELDEL, původně projekt 3MP)
-
ŽÁCI 3. TŘÍDY – BATERIE TESTŮ
Diagnostika SPU
Baterie diagnostických testů gramotnostních dovedností pro žáky 2. až 5. ročníků ZŠ
Autoři: M. Caravolas, J. Volín, IPPP ČR, 2005
Subtesty Test rychlého čtení (slova)
Transpozice hlásek
Čtení pseudoslov
Elize hlásek (první a poslední hláska)
Psaní pseudoslov
Test čtení s porozuměním
Pravopisný test (úroveň 1)
Tvorba diagnostických měřítek pro stanovení dg. SPU (dyslexie) – následně rozřazení dětí do 6 sledovaných skupin
-
DĚKUJEME ZA POZORNOST !!
-
CITOVANÉ ZDROJE
BISHOP, D., V. M., 1997. Uncommon understanding: development and disorders of language comprehension in children. East Sussex:
Psychology Press.
BISHOP, D. V. M., 2003. Test for Reception of Grammar. Version 2. (TROG-2 Manual). The Psychological Corporation, UK.
BISHOP, D. V. M., M. J. SNOWLING, 2004. Developmental Dyslexia and Specific Language Impairment: Same or Different? Psychological
Bulletin. Vol. 130, issue 6, p. 858-886.
CARAVOLAS, M., J. Volín, 2005. Baterie diagn. testů gramotnostních dovedností pro žáky 2. až 5. ročníků ZŠ. Praha: IPPP.
JAGERČÍKOVÁ, Z., A. KUCHARSKÁ, 2012. Počátky gramotnosti u česky mluvících dětí s vývojovou dysfázií ve srovnání s běžně se
vyvíjejícími vrstevníky. Pedagogika: časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. LXII, č.1-2. s. 150-164.
KLENKOVÁ, J., 2006. Logopedie. Praha: Grada.
KUCHARSKÁ, A., 2007. Riziko dyslexie. Zpravodaj Pedagogicko-psychologické poradenství. Č. 48, s. 28-43.
LEONARD, L. B., 2000. Children with specific language impairment. Cambridge, MA: MIT Press.
MATĚJČEK, Z., M. VÁGNEROVÁ a kol., 2006. Sociální aspekty dyslexie. Praha: Karolinum.
MERTIN, V., 2003. Přínos rodiny k rozvoji čtenářských dovedností u dětí. In ŠULOVÁ, L. Předškolní dítě a jeho svět. Praha: Karolinum.
POKORNÁ, V., 2010. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 4. vydání. Praha: Portál.
RAMUS, F. et al., 2013. Phonological deficits in specific language impairment and developmental dyslexia: towards a multidimensional
model. Brain. Vol. 136, p. 630-645. Dostupné z:
SCARBOROUGH, H. S., W. DOBRICH a M. HAGER, 2001. Preschool literacy experience and later reading achievement. Journal of Learning
Disabilities. Roč. 24, č. 8, s. 508-511.
SMOLÍK, F., 2009. Vývojová dysfázie a struktura raných jazykových schopností. Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav
AV ČR. Roč. 53, č. 1, s. 40-54.
ŠVANCAROVÁ, D., A. KUCHARSKÁ, 2001. Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. Praha: Scientia.
ZELINKOVÁ, O., 2008. Dyslexie v předškolním věku? Praha: Portál.
ŽLAB, Z., 1992. Zkouška jazykového citu. Ostrava: Microdata.