portal.cenia.cz · web viewteplárna se nachází v jihovýchodní části areálu chemických...

Oznámení EIA „TAMERO INVEST s.r.o.- Instalace spalovací turbíny“

Ing. Karel Vurm, CSc. - KAREKO

OZNÁMENÍ ZÁMĚRUpodle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,

v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 4 zákona

TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbiny Kralupy nad Vltavou

Únor 2012

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

1


dle přílohy č.4 zákona č. 100/2001 Sb.

Záměr : TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny

Oznamovatel : TAMERO INVEST s.r.o.O. Wichterleho 810278 01 Kralupy nad Vltavou

Zpracoval : Ing. Karel Vurm CSc, oprávněná osoba

osvědčení o odborné způsobilosti MŽP ČRč.j. 17275/4713/OEP/92, ze dne 11.2.1993Ortenovo náměstí 13

170 00 Praha 7 tel./fax 220808966, 602 772093

Spolupracovali: Mgr. Jakub Bucek Ing. Vlastimil Bílek RNDr. Irena DvořákováRNDR. Lubomír Kelnar

Datum zpracování oznámení : 29.2.2012

O B S A H strana

ÚVOD ................................................................................................................................ 7

2


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ........................................................................................... 8

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ………………………………………………………………………….…… 8B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 ...................................................... 8B I.2. Kapacita (rozsah) záměru …………………............................................................ 8B.I.3. Umístění záměru …………………………………………...................................... 9B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.....…….......................... 10

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovanýchvariant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí …………………….. 10

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru............................................. 14B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení………..…….. 24B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků …………………………….…….. 24B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ………………………………………………….. 25

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH .................................…….................................................................. 26 B.II.1. Půda, chráněné oblasti, ochranná pásma ................................................................ 26B.II.2. Voda …………….................................................................................................. 27 B.II.3. Ostatní energetické a surovinové zdroje.................................................................. 28 B.II.4. Nároky na dopravní síť a jinou infrastrukturu .................................................….. 29

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ....................................................................................................... 32 B III.1. Emise do ovzduší ............................................................................................... 32 B III.2. Odpadní vody ..................................................................................................... 36 B.III.3. Odpady ................................................................................................................ 39B.III.4. Ostatní výstupy - hluk a vibrace, záření, zápach….........................………........... 42 B.III.5. Doplňující údaje ………………………………………………….………….…. 45

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ……………………………………………..……………….……….. 46

C.I.1. Územní systém ekologické stability krajiny ……………………………………….. 46 C.I.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, Natura 2000 a ptačí oblasti …………… . 46 C.I.3. Území historického , kulturního nebo archeologického významu ………………… 47

C.I.4. Území hustě zalidněné, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staréekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území …………………………47

C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ……………………………………………………………………. 49

C.II..1. Ovzduší a klima ....................................................................................................... 49 C.II.2. Voda .................................................................................................................... 55C.II.3. Půda ......................................................................................................................... 56C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje ………….....................................................57 C.II.5. Fauna a flóra, ekosystémy ....................................................................................... 58 C.II.6. Krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky………………………... 59

C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽP V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ …………………………………………………………………….. 61

3


D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ …......…………………………… 63D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI …… 63

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...………....................... 63 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ……................................................................................. 73 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky …………… 81 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody……................................................................ 87

D.I.5. Vlivy na půdu ………………................................................................................... 89 D.I.6. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje …...................................................... 90

D.I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy …...................................................................... 91 D.I.8. Vlivy na krajinu ……………..........................…..................................................... 92 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky …..……............................................ 92

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽP Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ..………... 93

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARTNÍCH STAVECH ………………………………………………… 93

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽP ……………………………………….. 95

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ …………………………………………… 98

D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ ……………………………………….. 99

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU……………………………………… 100

F. ZÁVĚR ………………………………………………………………………………… 102

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU …………………………………………………………………… 103

H. PŘÍLOHY

4


Přehled symbolů a zkratek použitých v oznámení EIA

Areál CHVK • Areál chemických výrob KralupyASŘTP • automatizovaný systém řízení technologie provozuBAT • Best available technology – nejlepší dostupná technologieBC • biocentrumBK • biokoridorBSK5 • biologická spotřeba kyslíku pětidenníČD • České dráhyČHMÚ • Český hydrometeorologický ústav ČIŽP • Česká inspekce životního prostředíČOV • čistírna odpadních vodČSN • česká státní normadB • decibelEIA • Environmental Impact Assessment - hodnocení vlivů na životní prostředí. EL • emisní limit (mg/m3 )EPA • americký úřad pro ochranu životního prostředíEPS • elektropožární signalizaceESD • Emergency Shutdown SysstemFPD • fond pracovní dobyHTÚ • hrubé terénní úpravyHZS • hasičský záchranný sborCHOPAV • chráněná oblast přirozené akumulace vodCHSK • chemická spotřeba kyslíkuIHk • průměrná hodinová imisní koncentrace znečišťující látky (μg /m3)IHd • průměrná denní imisní koncentrace znečišťující látky (μg /m3)IHr • krátkodobá imisní koncentrace znečišťující látky (μg /m3)KTÚ • konečné terénní úpravyLaeq,T • ekvivalentní hladina akustického tlaku v dB(A)LBC • lokální biocentrumLBK • lokální biokoridorLZ • liniové zdrojeMaR • měření a regulaceMŽP ČR • Ministerstvo životního prostředíN • nebezpečný (odpad)NA • nákladní automobilNEL • nepolární extrahovatelné látkyNL • nerozpuštěné látkyO • ostatní (odpad)OA • osobní automobilOHS • Okresní hygienická stanicePD • projektová dokumentacePS • provozní soubory

5


PUPFL • pozemky určené k plnění funkce lesaQCS • Quality Control Systeme – systém řízení kvalityRAS • rozpuštěné anorganické soliRD • rodinný důmŘSD • Ředitelství silnic a dálnicSHZ • stabilní hasicí zařízeníSO • stavební objektTKO • tuhý komunální odpadTNA • těžký nákladní automobilÚPD • územně-plánovací dokumentaceÚSES • územní systém ekologické stabilityVKP • významný krajinný prvekVOC • těkavé organické látkyZP • zemní plynZPF • zemědělský půdní fond

Zbývající použité zkratky jsou vysvětleny přímo v souvisejícím textu.

6


ÚVOD

Předmětem tohoto oznámení je záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbíny“ situovaný do objektu „Teplárna“ provozovatele TAMERO INVEST s.r.o.

Teplárna se nachází v jihovýchodní části areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. a její zařízení tvoří 3 kotle - K1, K3 a K4. Před rokem 1998 provozovaný kotel K2 je nefunkční a určený k demontáži. Provozované kotle K1, K3 a K4 jako palivo využívají směs, těžkého topného oleje (TTO), zemního plynu (ZP) a v případě kotlů K3, K4 i další plynná paliva. Kotle slouží k výrobě přehřáté páry, která se dále využívá pro výrobu elektrické energie, pro technologickou potřebu v areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. a pro výrobu topné vody pro vytápění výrobních společností v areálu CHVK a města Kralupy nad Vltavou a okolí. Celkový instalovaný tepelný výkon teplárny je vzhledem k využívání tří kotlů (K1,K3 a K4) - 3 x 120,4 MW, tj. cca 360 MW.

Cílem záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ je vytvořit paroplynové zařízení, které bude zahrnovat novou plynovou spalovací turbínu o elektrickém výkonu do 32 MWe integrovanou se spalinovým kotlem. V plynové turbíně spalující zemní plyn se bude vyrábět elektrická energie, spaliny ze spalovací turbíny se povedou do spalinového kotle s přitápěním (bude využit stávající parní kotel K1), v němž se využije tepelná energie spalin ze spalovací turbíny. K samotné instalaci spalovací turbiny dojde v místě stávajícího nefunkčního kotle K2, který bude demontován.Jako palivo pro spalovací turbinu i kotel K1 bude po realizaci posuzovaného záměru používán jen zemní plyn. Stávající parametry páry z kotle K1 (tlak, teplota, max. tepelný výkon) budou zachovány.

Celá akce je součástí programu financovaného z prostředků společenství – dotace v rámci prioritní osy 3. Efektivní energie, oblast podpory 3.1. Úspory energie a obnovitelné zdroje energie, programu EKO – ENERGIE.Číslo projektu: 3.1 EED 03/612Název projektu: Zvýšení účinnosti při výrobě a užití energie

Dle vyjádření MŽP v příloze č.13 záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ je dle § 4 odst.1 písm.b) zákona významnou změnou záměru, který naplňuje dikci bodu 3.1. (Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW), kategorie I, přílohy č.1 k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění (dále jen zákon EIA). Záměr proto podléhá zjišťovacímu řízení podle zákona EIA. Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je Ministerstvo životního prostředí.

Situace širších vztahů areálu chemických výrob Kralupy s vyznačením umístění teplárny, kam je záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ situován, je v příloze č.3a.

Oznámení připravovaného záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ je zpracováno a předkládáno v souladu s § 6, odst. 3 zákona č.100/2001 Sb., v platném znění s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 4 k výše uvedenému zákonu.

7


Č Á S T A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma : TAMERO INVEST s.r.o.

2. IČO : 247 81 452

3. Sídlo : O. Wichterleho 810278 01 Kralupy nad Vltavou

4. Oprávněný zástupce oznamovatele :Zbigniew WarmuzjednatelTAMERO INVEST s.r.o.O. Wichterleho 810278 01 Kralupy nad VltavouTel.: 315 71 1111

Č Á S T B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 Název záměru : „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“

Zařazení záměru : Vzhledem k tomu, že v důsledku realizace záměru nedochází k nárůstu tepelného výkonu teplárny, investor v lednu 2012 požádal MŽP o stanovisko, zda záměr podléhá řízení dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění. Dle vyjádření MŽP (viz příloha č.13) záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ je dle § 4 odst.1 písm.b) zákona významnou změnou záměru, který naplňuje dikci bodu 3.1. (Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW), kategorie I, přílohy č.1 k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění (dále jen zákon EIA). Záměr proto podléhá zjišťovacímu řízení podle zákona EIA. Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je Ministerstvo životního prostředí.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Posuzovaný záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ zahrnuje instalaci plynové spalovací turbiny o elektrickém výkonu do 32 MWe s tím, že spaliny z turbiny budou vedeny do kotle K1, kde bude využíváno teplo obsažené ve spalinách z turbíny.

8


Jako palivo pro spalovací turbinu i kotel K1 bude po realizaci posuzovaného záměru používán jen zemní plyn.FPD turbiny a kotle K1 : 8 250 hodin/rokFPD – 344 dnů v roce , 3 směny za 24 hodin; 8 h na směnu (v kontinuálním provozu)Počet zaměstnanců – v důsledku záměru nedochází k nárůstu počtu zaměstnanců.

Kotel K1 - stávající parametry páry z kotle K1 (tlak, teplota, max. výkon) budou zachovány.

B.I.3. Umístění záměru Posuzovaný záměr zahrnuje instalaci spalovací turbíny uvnitř stávající teplárny, realizaci přístavku k východní stěně teplárny, výstavbu nové rozvodny v těsné blízkosti objektu teplárny v místě, kde je v současnosti umělá travnatá plocha, technické úpravy stávající rozvodny VN nacházející se na umělé štěrkové ploše na bloku 43 a vybudování přípojky plynovodu z bloku 44 do teplárny. Spalovací turbína bude instalována v objektu teplárny v místě stávajícího nefunkčního kotle K2, který bude demontován. Teplárna je umístěná v jihovýchodní části areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. na bloku č. 32 (viz příloha 3a).

Umístění záměru je vyznačeno na mapě v příloze č. 3a, leteckém snímku areálu CHVK (orthofotomapa v příloze č.3b), na výkresech v přílohách 4a a 4b tohoto oznámení EIA.

KÚ: 779873 Veltrusy 672866 Lobeček

655368 ChvatěrubyObec: Kralupy nad VltavouOkres : MělníkKraj: Středočeský

Posuzovaným záměrem budou dotčeny následující pozemky : st.p.č.1028 a p.p.č.1165/1 v k.ú. Veltrusy, st.p.č.2158, 2162, a p.p.č. 992 v k.ú Lobeček , st.p.č.365/1, p.p.č. 149/2,156/43, 156/44 a 156/46 v k.ú. Chvatěruby.

V části H Přílohy tohoto oznámení EIA je v příloze č.1 zařazeno Sdělení stavebního úřadu MěÚ Kralupy nad Vltavou z hlediska vztahu posuzovaného záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ k územně plánovací dokumentaci. Podle sdělení - je záměr v souladu s platným územním plánem města Kralupy nad Vltavou a města Veltrusy- pozemky st.p.365/1, p.p.č. 149/2,156/43, 156/44 a 156/46 v k.ú. Chvatěruby nejsou v platném územním plánu obce Chvatěruby řešeny.

Pozn. Na pozemcích st.p.365/1, p.p.č. 149/2,156/43, 156/44 a 156/46 v k.ú. Chvatěruby je umístěna stávají rozvodna VN, u níž bude provedena rekonstrukce. V KN jsou tyto pozemky vedeny jako druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha.

9


B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry Záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ znamená doplnění stávajícího kotle K1 o spalovací turbinu. Tím dojde k vytvoření paroplynového zařízení, které bude zahrnovat novou plynovou spalovací turbínu o elektrickém výkonu do 32 MW integrovanou se spalinovým kotlem (bude využit stávající parní kotel K1). V plynové turbíně spalující zemní plyn se bude vyrábět elektrická energie, spaliny ze spalovací turbíny se povedou do spalinového kotle s přitápěním (stávající kotel K1), v němž se využije tepelná energie spalin ze spalovací turbíny.

Nároky na přírodní zdroje – posuzovaný záměr představuje instalaci spalovací turbiny v objektu teplárny na místě stávajícího kotle K2, záměr bude realizován výlučně v areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. na blocích 32 a 43 (rekonstrukce stávající rozvodny). Záměr nemá žádné nároky na půdu (ZPF, LPF) jako neobnovitelného přírodního zdroje.

Realizace záměru přinese nároky na palivo – zemní plyn, který je do areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. dodáván vysokotlakým plynovodem.

Možnost kumulace vlivů navrhovaného záměru s jinými záměry – dle současných informací o teplárně a areálu CHVK záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ nekumuluje s jinými záměry.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr resp. odmítnutí

B.I.5.1. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístěníCílem záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ je vytvořit paroplynové zařízení, které bude zahrnovat novou plynovou spalovací turbínu o elektrickém výkonu do 32 MW integrovanou se spalinovým kotlem (bude využit stávající parní kotel K1). V plynové turbíně spalující zemní plyn se bude vyrábět elektrická energie, spaliny ze spalovací turbíny se povedou do spalinového kotle s přitápěním (stávající kotel K1), v němž se využije tepelná energie spalin ze spalovací turbíny.

Kotel K1 se jmenovitým parním výkonem 160 t/h a parametry páry 540 °C a 9,6 MPa je provozován na dvě paliva - těžký topný olej/zemní plyn. Parametry kotle K1 byly již při jeho rekonstrukci v roce 1998 navrhovány s ohledem na možnou budoucí instalaci spalovací turbiny tak, aby byl schopen provozu ve dvou typech technologického uspořádání, a to jednak dosažení jmenovitého výkonu a parametrů páry při spalování TTO nebo ZP a jednak dosažení jmenovitého výkonu a parametrů páry při využití tepla obsaženého ve spalinách ze spalovací turbíny a přitápění TTO nebo ZP.

Původně uvažovaná spalovací turbina nebyla do současné doby zrealizovaná a proto je připravován záměr instalace spalovací turbíny integrované s kotlem K1.

Lokalizace záměru do objektu teplárny v areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. je dána – jedná se o instalaci spalovací turbíny integrované s kotlem K1.

10


Instalace spalovací turbíny integrované s kotlem K1 je z pohledu investora výhodná zejména proto, že ● vyráběná el. energie bude využívána ve výrobách SYNTHOS Kralupy a.s. (TAMERO INVEST s.r.o. je dceřiná společnost SYNTHOS Kralupy a.s.);● spalovací turbína bude jako palivo používat zemní plyn, pro zjednodušení budoucího provozu spalovací turbíny společně s kotlem K1 (řízení výkonu, parametry páry) bude kotel K1 používat jako palivo také pouze zemní plyn;● areál CHVK je situován mimo obytnou zástavbu a je do něj zaveden vysokotlaký plynovod ;● umístění záměru je v souladu s územním plánem;● v areálu jsou k dispozici všechny potřebné inženýrské sítě, napojení medií na stávající technické rozvody lze řešit bez problémů;● nevyžaduje žádné přeložky podzemních vedení

B.I.5.2. Přehled zvažovaných variant

Předkládané oznámení EIA bylo zpracováno pro jedinou aktivní variantu – pro záměr "TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ zahrnující instalaci spalovací turbíny s generátorem o max. elektrickém výkonu 32 MWe, turbína bude integrovaná s kotlem K1, spaliny s turbíny budou vedeny do kotle K1, který bude přitápěn ZP. Jediným palivem v turbíně i kotli K1 bude tedy zemní plyn, jediným výstupem spalin do ovzduší je komín 120 m, do něhož jsou odváděny spaliny z kotle K1.

Tato jediná aktivní varianta vyplynula z vyhodnocení informací a podkladů pro zpracování oznámení EIA pro záměr "TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“, které byly předány zpracovatelům oznámení EIA. Jednalo se zejména o následující informace :

a) V současnosti jsou v teplárně fyzicky přítomny 3 stávající kotle K1,K3 a K4 , z nichž provozovány jsou kotle K1, K3, K4. Před rokem 1998 provozovaný kotel K2 je nefunkční a určený k demontáži. Kotel K1 spaluje v současnosti zemní plyn a TTO, kotle K3 a K4 spalují v současnosti zemní plyn, TTO, acetylenový plyn a topný plyn z FCC. Kotel K1 je zaústěn do komína 120 m (kam je zaústěn i v současnosti nefunkční odstavený kotel K2), kotle K3 a K4 jsou zaústěny do komína 160 m.

Při konzultacích s investorem bylo zjištěno, že posuzovaný záměr - instalace plynové spalovací turbíny, která bude integrovaná se stávajícím kotlem K1, nebude mít žádný přímý vliv na další dva kotle K3 a K4. Instalovaný tepelný výkon kotlů K3, K4 ani v nich spalovaná paliva (zemní plyn, TTO, acetylenový plyn a topný plyn z FCC) se v souvislosti se záměrem nezmění a záměr tedy nemá vliv ani na emise z komína 160 m.

b) Posuzovaný záměr instalace spalovací turbíny a její integrace s kotlem K1 znamená

- změnu paliva u kotle K1, kdy jediným palivem pro spalovací turbínu i pro kotel K1 bude zemní plyn, zatímco v roce 2011 byl palivem pro kotel K1 zemní plyn a TTO

- nárůst FPD kotle K1 oproti současnému stavu

- nárůst emisí NOx, CO a pokles emisí SO2 z komína 120 m oproti současnému stavu

11


Postup zpracování oznámení EIA pro jedinou aktivní variantu vyplynul

1) ze skutečnosti, že jiné lokalizační varianty nepřipadají v úvahu. Je možná jen jediná lokalizace – v teplárně TAMERO INVEST s.r.o. na místě nefunkčního kotle K2 po jeho demontáži a vytvoření paroplynového zařízení – spalovací turbína integrovaná s kotlem K1. Kotle K3, K4 již v současnosti slouží k výrobě el. energie resp. vyrábějí páru, která je využívána v parních turbínách. Jako jediné možné místo pro umístění spalovací turbíny připadá místo vedle kotle K1, proto bude spalovací turbína instalována na místo po demontáži stávajícího nefunkčního kotle K2. Lokalizace záměru je tedy jednoznačně dána;

2) technologické varianty záměru – cílem resp. úkolem záměru je vytvořit paroplynové zařízení s využitím stávajícího kotle K1. Varianta technologického řešení záměru je jedna - spalovací turbína integrovaná s kotlem K1;

3) kapacitní varianty záměru - z pohledu kapacity výroby el. energie jsou v úvodních nabídkách spalovací turbíny s elektrickým výkonem generátoru v rozmezí od 17,2 do 32 MWel. Investor při úvodní konzultaci sdělil, že považuje za účelné hodnotit variantu s nejvyšším elektrickým výkonem, která má i nejvyšší spotřebu ZP i nejvyšší emise škodlivin. Pokud tato varianta bude z hlediska vlivů na ŽP akceptovatelná, tak budou akceptovatelné i varianty spalovacích turbín s nižším elektrickým výkonem generátoru.

Při úvodním vyhodnocení ekologických dopadů provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 s různými el. výkony bylo zjištěno - emise škodlivin z komína 120 m během běžného provozu spalovací turbíny jsou různé u jednotlivých variant el. výkonu turbíny;- žádná z jednotlivých variant el. výkonu turbíny neprodukuje technologické odpadní vody, vliv na kvalitu vody v toku je u všech turbín prakticky nulový, do Vltavy je vypouštěna pouze oteplená chladicí voda z průtočného chlazení turbíny říční vodou; - odpady a jejich odstraňování – jedná se o odpady z údržby turbíny , ty budou praticky stejné u všech turbín, jen bude nevýznamně odlišné jejich množství; - hlučnost turbíny a souvisejících zařízení – na základě požadavku investora musí dodavatelé turbíny garantovat kompletně pro celou dodávku spalovací turbíny i s příslušenstvím na úrovni 85 dB ve vzdálenosti 1m od zdroje, LAeq,1m = 85 dB. Tzn. turbíny s různým elektrickým výkonem musí mít garantovány stejný hluk ve vzdálenosti 1 m od povrchu turbíny.

Z úvodního environmentálního vyhodnocení vyplynulo, že spalovací turbíny s různým el. výkonem se liší pouze z pohledu emisí škodlivin z komína 120 m.

V návaznosti na úvodní environmentální vyhodnocení bylo proto oznámení EIA zpracováno pro aktivní variantu s nejvyšším elektrickým výkon turbíny na úrovni 32 MWe – varianta 1. Tato varianta byla posouzena v rozptylové a hlukové studii (přílohy č.9a a10 oznámení EIA). V rozptylové studii byla hodnocena také výpočtová varianta 0 (stávající stav – provoz kotle K1 v roce 2011).

Výpočty rozptylu znečišťujících látek z posuzovaného zdroje (spalovací turbína integrovaná s kotlem K1) byly v souladu s § 6 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.,v platném znění, provedeny ještě pro další pro dvě varianty s odlišným elektrickým výkonem turbíny, a to pro předpokládané emise po realizaci posuzovaného záměru s integrovanou spalovací turbínou s elektrickým výkonem 24 MWe (varianta 2) a s elektrickým výkonem 17 MWe (varianta 3). Jejich výsledky jsou uvedeny v příloze 9b tohoto oznámení EIA. Protože výpočty těchto dvou variant s nižšími emisemi relevantních znečišťujících látek oproti variantě 1 vykazují

12


převážně i nižší imisní příspěvky z posuzovaného zdroje oproti variantě 1, nejsou v rozptylové studii (příloha 9a) uvedeny a hodnoceny, uváděna a hodnocena je zde pouze varianta 1, která má z uvedených tří vypočtených variant nejvyšší imisní příspěvky vyvolané záměrem.

V oznámení EIA jsou posuzovány následující varianty :1. Nulová varianta2. Aktivní varianta předkládaná oznamovatelem – varianta 1

ad 1. Nulová varianta

Varianta nulová by předpokládala ponechat teplárnu v provozu v současném stavu, tj. zachovat provoz stávajícího kotle K1, kotlů K3, K4 i odstavený nefunkční kotel K2 bez jakékoliv změny.

Upuštění od realizace projektu je z hlediska životního prostředí – v mikroekologickém měřítku, tj. z hlediska přímého okolí lokality záměru – nejvhodnějším řešením. Týká se to zejména vlivu budoucího paroplynového zařízení (spalovací turbíny integrované s kotlem K1) z pohledu nárůstu emisí škodlivin do ovzduší. Vyplývá to ze skutečnosti, že každá činnost člověka zasahující do prostředí bude v menší nebo větší míře negativně ovlivňovat jeho jednotlivé komponenty.

Na druhé straně umístění záměru do areálu CHVK je v souladu s územním plánem, v areálu jsou k dispozici všechny potřebné inženýrské sítě, napojení medií na stávající technické rozvody lze řešit bez problémů. Navrhovaná investice bude splňovat všechny požadavky v oblasti ochrany životního prostředí.

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi a pohledu investora lze pokládat nulovou variantu za neperspektivní.

Nulová varianta (varianta bez činnosti – bez realizace navrženého záměru) je v tomto oznámení použita jako referenční varianta (pro srovnávání).Nulová varianta (tedy současný stav území) je podrobněji popsána podle jednotlivých složek a faktorů v této dokumentaci v části C. Údaje o stavu ŽP v dotčeném území a v dalších příslušných kapitolách části D při identifikaci a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí.

ad 2. Aktivní varianta předkládaná oznamovatelem – varianta 1

Jako jediná posuzovaná aktivní varianta řešení je v předkládaném Oznámení EIA posuzována varianta 1 - navržená instalace spalovací turbíny o elektrickém výkonu 32 MWe a její integrace se stávajícím kotlem K1 v teplárně společnosti TAMERO INVEST s.r.o. v areálu CHVK. Navržené umístění záměru - spalovací turbíny v teplárně odpovídá požadavkům platného územního plánu.

Popis aktivní varianty (varianta 1) , t.j. popis záměru „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny” včetně popisu požadovaných vstupů (nároky na půdu, vodu, paliva, energie a dopravu) i výstupů (emise do ovzduší, odpadní vody, odpady, hluk) po uvedení spalovací turbíny integrované s kotlem K1 do provozu, je uveden v příslušných kapitolách v části B tohoto oznámení EIA.Vlivy aktivní varianty na jednotlivé složky životního prostředí jsou uvedeny v další části Oznámení EIA – část D I.

13


B.I.6. Stručný popis stavebního, technického a technologického řešení záměru

B.I.6.1. Stavební řešení Stavba resp. investiční akce „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ bude realizována zejména uvnitř objektu teplárny v areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. (dále též jen areál CHVK), kde bude provedena demontáž kotle K2, na uvolněném místě bude instalována spalovací turbína s generátorem a příslušenstvím. Dále bude uvnitř objektu teplárny provedena přípojka chladicí vody pro turbínu a generátor a její napojení na zdroj resp. potrubí chladicí říční vody nacházející se rovněž uvnitř objektu teplárny. Vně objektu teplárny budou vybudovány přístavek pro generátor spalovací turbíny, nouzový komín spalovací turbíny, nová rozvodna s trafostanicí, přípojka, VT plynovod (ten povede po potrubních mostech) . Dále budou provedeny úpravny stávající rozvodny VVN na bloku 43, kde bude také provedena přeložka komunikace.

Posuzovaný záměr zahrnuje následující stavební objekty :

SO 01 - Stavební úpravy ve stávajícím energocentruStavební objekt SO 01 obsahuje následující části:

• Rozšíření stávajícího objektu SO327.K2 pro instalaci nové turbíny

Vzhledem k předpokládaným rozměrům nové spalovací turbíny a souvisejících zařízení bude nutné rozšířit prostor SO327.K2 (nově se tento prostor bude nazývat strojovna spalovací turbíny) o přístavek z lehké demontovatelné ocelové konstrukce. Možnost jednoduché a rychlé demontáže přístavku musí být zajištěna vzhledem k požadavkům na instalaci, provoz a údržbu spalovací turbíny a generátoru.Předpokládané rozměry rozšíření (přístavku) jsou následující:• Půdorysné rozšíření směrem JV: cca 5,4 m, délka přístavku 12 m • Výška přístavku: cca 8m

• Přístavba nové protipožární stěny směrem ke stávajícímu kotli K1 Pro zajištění požární bezpečnosti bude v prostoru spalovací turbíny směrem ke stávajícímu kotli K1 vytvořena nová svislá dělící konstrukce. Tím se vytvoří průchozí koridor mezi kotlem K1 a nově instalovanou spalovací turbínou

• Místnost pro umístění palivového kompresoru/dmychadla Pro zajištění bezpečné instalace palivového kompresoru/dmychadla bude toto zařízení umístěno do vlastní oddělené místnosti v rámci strojovny spalovací turbíny.V tomto prostoru bude proveden nový betonový základ pro instalaci palivového kompresoru/dmychadla a s ním souvisejících zařízení (viz. návrh dispozice v příloze č. 5).

• Nový betonový základ pro instalaci spalovací turbíny a generátoru

14


V prostoru strojovny spalovací turbíny na místo stávajícího kotle K2, který bude demontován, bude proveden nový betonový základ pro umístění spalovací turbíny, generátoru a souvisejících zařízení.

SO 02 – Nová rozvodna, trafostanicePro nové technologické zařízení bude vystavěna podružná rozvodna, která bude obsahovat tyto prostory:• Trafostanici VVN/VN/NN s olejovým trafem,• 3 x kobka pro vzduchové trafo• Záložní (náhradní) zdroj elektrické energie (dieselagregát – dále jen NZE)• Rozvodnu NN,• Baterie a nabíječe

Z hlediska stavebně technického řešení se uvažuje s následujícím:Objekt o velikosti 15x15,3m a světlé výšce 6,90m v prostoru trafostanice a NZE a 4,5m v prostoru vzduchových traf, rozvodny a baterkárny se uvažuje jako zděný. Pod podlahou rozvodny a baterkárny bude snížený kabelový prostor o světlé výšce 1,2 m.Založení objektu bude na základových pasech. Nosné stěny zděné z cihelného zdiva tl. 450 mm. Střecha bude vytvořena z předpjatých železobetonových panelů ve skladbě s tepelnou izolací a živičnou krytinou z modifikovaných asfaltových pásů.V obou prostorech transformátorů bude zajištěno přirozené větrání provedením čelní stěny z drátěného pletiva.Podlaha rozvoden bude snížená na úroveň – 1,20, na ní bude instalovaná zdvojená podlaha v úrovni ± 0,00, která vytvoří požadovaný kabelový prostor. V prostoru pod olejovým trafem bude záchytná jímka na olej.

Poznámka - výstavba a provoz nové rozvodny s trafostanicí (která je předmětem SO 02) je z hlediska vlivu na životní prostředí nevýznamná, jedná se o malý stavební objekt na ploše cca 230 m2 v těsné blízkosti objektu teplárny (parc.č. 992 je vedena v KN jako manipulační plocha), jehož provoz nemá žádné výstupy do životního prostředí.Výstavba nové rozvodny s trafostanicí bude v rámci další projektové přípravy předmětem samostatné stavby, pro níž bude zpracován v předstihu samostatný projekt pro spojené územní a stavební řízení, který bude projednáván z časových důvodů v předstihu. Je to proto, že pro novou rozvodnu s trafostanicí bude třeba v období výstavby provádět venkovní betonářské práce, které se nemohou provádět v zimním období. Samotná stavba „Nová rozvodna, trafostanice“ nespadá pod zákon EIA, z hlediska komplexnosti byla informace o nové rozvodně s trafostanicí do oznámení EIA zahrnuta.

SO 03 – Úpravy ve stávající rozvodn ě VN

V objektu stávající rozvodny 4301, která se nachází na bloku 43 v ACHVK budou v rámci nové stavby provedeny tyto stavební úpravy :• Rozšíření plochy rozvodny – přidaná plocha 21,5 x 8,15m, která bude vysypaná štěrkem• Nové kabelové kanály, drobné základy pod vypínače , odpojovače a základy pod moduly.)• Podpěrné ocelové konstrukce pro elektrozařízení• Nové oplocení v délce 37,8 mPro umístění nové části rozvodny musí být přeložena stávající komunikace – viz SO 06.

15


SO 04 – VN plynovod

Pro zajištění přívodu paliva (zemního plynu) do nově instalované spalovací turbíny bude třeba nový přívod zemního plynu. Přívod zemního plynu k nové spalovací turbíně, resp. palivovému kompresoru bude napojen ze stávajícího VT plynovodu 2,5 MPa před redukční stanicí 4401 (nacházející se na bloku 44) novým ocelovým potrubím DN 150.Nové potrubí v délce cca 480 m bude vedeno po stávajících potrubních mostech, kde je dostatečný prostor pro jeho umístění.

SO 05 – Přípojka chladicí vody

Pro odvedení přebytečného tepla od turbíny a generátoru bude navrženo nové ocelové potrubí chladící vody DN 200. Nové potrubí bude napojeno na stávající potrubí surové říční vody v teplárně a povede až do prostoru strojovny spalovací turbíny, kde bude napojeno na nový deskový výměník tepla.

SO 06 – Komunikace

V rámci tohoto objektu jsou navrženy následující konstrukce:

• Montážní štěrková plocha 30x30m tl. 0,2m na hutněnou pláň.

• Panelová komunikace délky 60 m šířky 5m pro těžkou techniku 50tun.

• Přeložka stávající komunikace (ulice 11) v prostoru rozšíření VN rozvodny 4301. Šířka komunikace 4,0m , celková délka 55m.

SO 07 – Úprava potrubního mostu

Stávající potrubní most podél budovy 327.K2 je šířky cca 2 m a výšky 8m. Stávající ocelová podpora vadí nově navrhovanému vjezdu do budovy teplárny a je nutné ji zrušit. Úprava spočívá v instalaci nové podpory a položení nových vodorovných nosníků ze stávajících na nový sloup – nová délka pole je 12m.

B.I.6.2. Technické řešení záměruCílem záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ je vytvořit paroplynové zařízení, které bude zahrnovat novou plynovou spalovací turbínu o elektrickém výkonu do 32 MWe integrovanou se spalinovým kotlem (bude využit stávající parní kotel K1). V plynové turbíně spalující zemní plyn se bude vyrábět elektrická energie, spaliny ze spalovací turbíny se povedou do spalinového kotle s přitápěním (stávající kotel K1), v němž se využije tepelná energie spalin ze spalovací turbíny.

Záměr - investiční akce „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ zahrnuje následující provozní soubory (PS).

16


PS 01 Plynová turbina a příslušenství – který obsahuje :• Plynová turbína s generátorem (balená jednotka)• Plynový kompresor (dmychadlo)• Nouzový komín pro odvod spalin z turbíny, spalinovod do nouzového komína včetně T- kusu a uzavíracích klapek s el. pohonem• Vodní chladící okruh s deskovým výměníkem pro chlazení oleje turbíny a generátorem

1. Plynová turbína s generátorem (balená jednotka)bude obsahovat tyto hlavní součásti :

Spalovací turbína

• Generátor spalin – bude mít sání vzduchu, vysokotlaký kompresor a turbínu se spalovací komorou (nízkoemisní technologie NOx). V případě že bude turbína pro dosažení požadovaného limitu emisí NOx vyžadovat instalaci doplňujících zařízení, bude toto zařízení součástí dodávky turbíny.

• Vícestupňová výkonová turbína s nízkotlakým vícestupňovým rotorem a horizontálně děleným statorem včetně turbinové skříně s mazným systémem, čištěním a odvětráním.

• Pohon přídavných zařízení - převodovka/ky pro pohon přídavných zařízení, hydraulický starter, čerpadlo mazacího oleje, čerpadlo čištění, separátor olej/vzduch.

• Systém odvodu spalin z turbíny - spalinový kolektor a radiální odvod spalin

Generátor el. proudu

Bude mít výkon max. 32 MWe

Převodovka 3600/3000 min.-1

• Olejový systém pro mazání ložisek převodovky včetně nezbytné filtrace a tepelného výměníku voda- olej)• Kontrola teploty a monitoring mazacího oleje• Protáčecí zařízení

Systém přívodu vzduchu• Ochranné žaluzie• Vzduchové filtry (filtrace minimálně EU8)• Chlazení/ohřev spalovacího vzduchu• Chlazení/ohřev větracího vzduchu turbínové skříně• Systém proti námraze (trubkový teplovodní výměník v přívodní části)

Systém mazání turbíny• Čerpadlo mazacího oleje turbíny• Proplachovací čerpadlo čištění olejového systému• Nádrže mazacího oleje (materiál nerez) včetně potrubí a příslušenství• Olejové filtry• Výměník tepla mazacího oleje turbíny

17


Systém mazání převodovky a generátoru• Zásobník mazacího oleje• Čerpadla oleje (1 + 1)• Havarijní čerpadlo oleje• Filtrace oleje

Hydraulický systém startu• Elektrický motor hydraulického startu• Vysokotlaké čerpadlo hydrauliky• Hydraulický startovací motor• Nízkotlaký filtr hydraulického oleje• Filtr výpusti hydraulického oleje• Výměník tepla hydraulického oleje

Palivový systém• Prstencová spalovací komora - DLE (dry low emissions) systém• Sítový filtr paliva (zemního plynu)• Měření průtoku• Instrumentace (měření tlaku, teploty aj.)• Hlavní uzavírací ventil zemního plynu („double block and bleed“)• Sekundární uzavírací ventil zemního plynu („double block and bleed“)• Hlavní regulační ventil průtoku plynu (regulace rychlosti, akcelerace a výkonuturbíny)• Regulační ventil tlaku• Rozdělovač• Palivové trysky

Systém proplachu turbíny a kompresorové části• Systém proplachu kompresoru vodou (během provozu)• Systém proplachu turbíny (při odstávce)• Zásobník vody na proplach• Čerpadlo proplachovací vody• Obslužný vozík proplachu turbíny a kompresoru

Systém detekce plynu a plamene• Hlavní a rezervní zásobníky CO2 hašení• Detektory úniku plynu• Optické detektory plamene• Teplotní čidla

2. Plynový kompresor (dmychadlo)

Vzhledem k požadovanému tlaku zemního plynu na vstupu do spalovací turbíny a tlaku 25 bar v síti, který je k dispozici, bude třeba do prostoru strojovny turbíny instalovat kompresor (dmychadlo) pro zvýšení tlaku zemního plynu na požadovanou hodnotu. Požadovaná hodnota tlaku na výstupu bude záviset na konkrétním typu vybrané spalovací turbíny a bude se

18


pohybovat mezi 26 a 40 bar. Plynový kompresor (dmychadlo) bude v případě potřeby instalován ve zvláštní zabezpečené místnosti v blízkosti spalovací turbíny.

3. Nouzový komín pro odvod spalin z turbíny, spalinovod do komína

Pro najíždění spalovací turbíny a případné havarijní stavy při provozu turbíny „bez kotle K1“ bude instalován nouzový ocelový komín pro odvod spalin ze spalovací turbíny. Předpokládaná teplota spalin bude 335 až 560°C dle vybraného typu spalovací turbíny. Předpokládané rozměry nově instalovaného komína budou: průměr cca 3m, výška 34,5 m. Přesný výpočet odvodu spalin je třeba provést na konkrétní vybraný typ spalovací turbíny.Odvod spalin ze samotné turbíny bude radiální pomocí spalinového kolektoru, který je součástí dodávky spalovací turbíny (přesné umístění vývodu spalin se liší dle vybraného typu turbíny). Příruba spalinového kolektoru bude napojena na ocelový odvod spalin. Odvod horkých spalin z turbíny bude možno plynule regulovat a přepouštět pomocí uzavíracích klapek s el. pohonem jak do komína, tak do kotle K1.Spalinovod za spalovací turbínou bude vybaven samostatným měřením emisí pro uplatnění garancí emisí vůči dodavateli spalovací turbíny.

4. Vodní chladící okruh včetně deskového výměníku pro chlazení oleje turbíny a generátoru

Pro odvod přebytečného tepla ze spalovací turbíny a generátoru (zejména chlazení turbíny samotné, chlazení generátoru a chlazení mazacího oleje ložisek) budou zařízení napojena na okruh chladící vody.K dispozici pro chlazení je říční voda, která bude přivedena k turbině a generátoru novým ocelovým potrubím napojeným na potrubí chladící říční vody v teplárně.Předpokládaný průtok chladící říční vody je 120 m3/hod.Jelikož musí být pro chlazení uvedených zařízení použita řádně upravená chladící voda, bude v prostoru strojovny turbíny instalován deskový výměník tepla, kde se bude předávat přebytečné teplo z uzavřeného okruhu upravené chladící vody turbíny a generátoru do okruhu chladící vody říční – neupravené. Předpokládaný tepelný výkon výměníku bude cca 1 410 kWt.

PS 02 Úpravy kotle K1

Provozní soubor PS 02 obsahuje:

- Nezbytné úpravy kotle K1 pro provoz s přívodem spalin ze spalovací turbíny

- Potrubí přívodu spalin do kotle ze spalovací turbíny

1. Úpravy kotle K1 pro provoz se spalovací turbínou

Hlavní úpravy kotle K1 spočívají v napojení spalinovodu ze spalovací turbíny. Část spalin bude vedena ocelovým spalinovodem do hořákové skříně a část spalin bude vedena pod strop spalovací komory 1. tahu kotle. Jak na hořákové skříni, tak pod stropem 1. tahu kotle jsou již připraveny zaslepené příruby pro možnost napojení nových spalinovodů.Dle předběžných výpočtů a dle vybraného typu spalovací turbíny bude v některých případech nutné stávající kotel K1 doplnit o přídavný spalovací vzduch , jelikož stávající ventilátory spalovacího vzduchu jsou dimenzovány na nepoměrně větší množství vzduchu a nelze je proto pro přídavný spalovací vzduch použít.

19


2. Přívod spalin do kotle ze spalovací turbíny

Vlastní spalovací turbína, která bude umístěná mezi sloupy nosné konstrukce původního kotle K2, bude napojena na kotel K1 ocelovým spalinovodem obdélníkového průřezu.Pro možnost provozu spalovací turbíny při odstávce kotle K1 a pro najížděcí stavy bude spalinovod vybaven T-kusem pro vyvedení spalin do vlastního komína turbíny včetně automaticky ovládaných uzavíracích klapek s el. pohonem (spalinové klapky).Před vstupem spalin z turbíny do hořákové skříně bude proveden by-pass zapojený pod strop spalovací komory 1. tahu kotle K1. Před hořákovou skříní a v blízkosti odbočky bypassu budou do spalinovodu navrženy dálkově ovládané uzavírací (regulační) klapky s el. pohonem.

PS 03 Silnoproud

Provozní soubor PS 03 zahrnuje• Vyvedení výkonu nového generátoru zapouzdřenými (ev. izolovanými) vodiči k blokovému transformátoru a transformátoru vl. spotřeby• Instalaci blokového transformátoru VN/VVN, transformátorů vlastní spotřeby VN/NN, dieselgenerátoru a rozvodny nn pro vlastní spotřebu.• Nová kabelová trasa vodičů VVN mezi blokovým transformátorem a VVN rozvodnou• Rozšíření / úpravy rozvodny R 110 kV v rámci areálu investora,• Zajištění EPS pro potřeby rozvodny a vlastního generátoru včetně plynové turbíny

PS 04 MaR

Tento provozní soubor bude zahrnovat řídicí systém spalovací (plynové) turbíny, který bude dodán společně s turbínou jako její nedílná součást. Řídicí systém turbíny musí umožňovat bezpečné a spolehlivé monitorování a řízení všech jejích funkcí. Zároveň musí zajišťovat indikaci a detekci poruch, archivaci proměnných, bezpečné najetí a odstavení zařízení, zvyšování a snižování výkonu atd.

Dále bude zahrnovat příslušné softwearové úpravy stávajícího řídícího systému kotle tak, aby nová turbína mohla být začleněna do celé soustavy. Úpravy budou detailně specifikovány za vzájemné součinnosti dodavatele spalovací turbíny a správců stávajícího ŘS v následujících stupních projektové dokumentace. Jedná se např. o tyto důležité funkce a režimy:- seřízení a úpravy funkce klapek v ústí hořáku- doplnění a nastavení klapek spalin z turbíny- rozšíření a doplnění logiky řízení vzduchových a spalinových cest do kotle- procesní monitoring emisí NOx, CO mezi turbínou a kotlem- doplnění komunikační sběrny a vytvoření protokolu pro předávání dat mezi novou spalovací turbínou a kotlem K1.

B.I.6.3. Popis stávajícího kotle K1 Parní kotel K1 slouží k výrobě přehřáté páry, která pak slouží v dalších objektech pro výrobu elektrické energie, technologickou potřebu podniku a ČeR, topné vody pro vytápění podniku a města Kralupy nad Vltavou a okolí.

20


Kotel K1 s jmenovitým parním výkonem 160 t/h a parametry páry 540 °C a 9,6 MPa je provozován na dvě paliva - těžký topný olej/zemní plyn. Parní kotel je řešen tak, aby splnil následující požadavky:

• Dosažení jmenovitého výkonu a parametrů páry při spalování těžkého topného oleje (TTO) nebo zemního plynu (ZP).

• Dosažení jmenovitého výkonu a parametrů páry při využití odpadního tepla obsaženého ve spalinách ze spalovací turbíny a přitápění těžkým topným olejem nebo zemním plynem při využití kyslíku pro spalování z těchto spalin.

Vzhledem k těmto požadavkům je kotel řešen jako kotel se spalovací komorou a s hořáky ve spalovací komoře, která umožňuje samostatný provoz kotle při spalování topného oleje a zemního plynu nebo přídavné spalování topného oleje a zemního plynu v proudu odpadních spalin z GT.

Vybrané návrhové parametry kotle K1 :

Jmenovitý tepelný výkon: 120,4 MWt

Odpovídající parní výkon: 160 t/h 44,44 kg/s

Minimální výkon 64 t/h 17,78 kg /s

Jmenovitý přetlak 9,6 MPa

Provozní přetlak v bubnu 10,9 MPa

Jmenovitá teplota páry 540 – 8 °C

Jmenovitá teplota napájecí vody 180 °C

Teplota odcházejících spalin z kotle min 150 °C

Množství odluhu 1% 1,6 t/h

Účinnost při jmenovitém výkonu kotle a spalování :

zemního plynu 93,0 %

těžkého topného oleje 93,0 %

Dodržení jmenovité teploty přehřáté páry 540 °C je garantováno při spalování TTO v rozmezí 60 - 100 % t.j. 96 - 160 tp/h a při spalování ZP je garantováno v rozmezí 50- 100% t..j.80 - 160 t/h.

Minimální výkon kotle při trvalém provozu je 64 tp/h při jmenovitém tlaku a teplotě páry nad 500 °C. Při sníženém tlaku výstupní páry na cca 6 MPa může být výkon kotle snížen na min. 48 tp/h se sníženou výstupní teplotou.

Výkon kotle při provozu 3 hořáků je 126 t/h.

V kotli je udržován přetlak vzduchu mezi hořákovou skříní a spalovací komorou nad 0,1 kPa, a max. tlak vzduchu ve spalovací komoře pod 3,8 kPa.

21


Popis kotle K1

Kotel je řešen jako dvoutahový přetlakový a je vybaven 4 ks kombinovaných olejoplynových hořáků fy RODDENHUIS & VERLOOP (Holandsko) typ TTL/MG 25 se vzduchovým rozprašováním od pomocných dvouotáčkových ventilátorů pomocného vzduchu (VPV). Každý hořák má při spalování ZP s čerstvým vzduchem max. výkon 34,2 MW. K zapalování kotle slouží zapalovací hořák s max. výkonem 200 kW.

Spaliny vytvořené hořením paliva jsou přetlačovány ze spalovací komory přes PP2, PP3, PP1, SV a EKO 1-6 do 120 m komínu za kotlem.

Za přehřívákem PP1 jsou umístěny 2. vstřiky , které regulují teplotu páry vstřikem napájecí vody na cca 485 °C. Odtud je pára vedena do přehříváku PP2 přes 3. vstřiky, regulující teplotu páry tak, aby na výstupu z kotle byla teplota páry 540 – 548 °C.

Výparník tvoří dva samostatné okruhy. V prvním okruhu s přirozenou cirkulací jsou zapojeny svisle membránové stěny prvního tahu kotle, ve druhém vodorovném, s nucenou cirkulací, je zapojen konvekční svazek výparníku (SV). Oba okruhy jsou zavodňovány samostatným systémem zavodnění z bubnu. Cirkulace ve druhém okruhu je zajištěna pomocí oběhového čerpadla (OČ). V okruhu jsou zabudována dvě čerpadla, z nichž jedno je záložní. Jsou zabudována do potrubí, mají pro různé topné medium TTO/ ZP různé otáčky , které jsou řízeny frekvenčními měniči. Jejich el. motory jsou chlazeny průtokovou chladicí vodou přes vysokotlakovou část trubkového chladiče - primární uzavřený okruh a sekundární část je napojena na filtrovanou říční vodu. Elektromotor provozovaného a záložního OČ musí být při provozu kotle trvale chlazen.

Při provozu na spaliny je předpokládáno řízení oběhových čerpadel dle diferenčního tlaku.

Ostatní příslušenství kotle

Ohřívák vzduchu

Napájecí voda o teplotě 180 (170) °C ohřívá spalovací vzduch ve vodním ohříváku vzduchu (celkem 4), který má obtok osazený el. ventilem. Tento obtok se používá pro regulaci teploty spalovacího vzduchu (120 °C), nap. vody (150 °C) do EKA a spalin (min. 150 °C). Při provozu se spalovací turbínou se s provozem ohříváku vzduchu nepočítá.

Recirkulační ventilátor spalin

Pro splnění požadovaných limitů koncentrace oxidů dusíku ve spalinách za kotlem při samostatném provozu kotle na topný olej nebo zemní plyn je kotel vybaven recirkulací spalin, kdy odběr spalin je z druhého tahu na kotě +13,5 m do recirkulačního spalinového ventilátoru (RSV), a potrubí je vyvedeno do obou větví spalovacího vzduchu. Pro rovnoměrné rozdělené recirkulovaných spalin jsou umístěny před směšovacími kusy regulační klapky ovládané servopohony. Množství recirkulačních spalin se řídí otáčkami recirkulačního ventilátoru pomocí frekvenčního ventilátoru.

Vzduchový ventilátor

Pro samostatný provoz kotle na topný olej a zemní plyn je kotel vybaven dvěma vzduchovými ventilátory (VV), které dodávají spalovací vzduch do hořáků., které jsou umístěny na kotě

22


+0,0 m. Ventilátory pracují paralelně a v případě poruchy jednoho z nich (snížení výkonu kotle na 60%) se automaticky otevírá klapka v propoji. Ventilátory jsou řízeny otáčkami pomocí frekvenčních měničů.

Kotel je přetlakový. Při samostatném spalování topného oleje nebo zemního plynu udržují přetlak ve spalovací komoře a v kotlových tazích vzduchové ventilátory.

Ventilátor pomocného vzduchu

Pomocný vzduch, sloužící jako rozprašovací a chladící médium olejoplynových hořáků, pro zapalovací hořáky a pro chlazení hlídačů plamene a skel pozorovacích okének.

Regulace spalin do komína

Regulační okruh udržuje tlak spalin za kotlem na žádané hodnotě. Podle případné regulační odchylky ovládá otevření klapky Při zvýšení tlaku reg. klapku pootevírá, při snížení tlaku reg. klapku přivírá.Tento obvod není určen pro trvalý provoz a uvádí se do činnosti pouze při nepřípustném tahovém vlivu komína.

B.I.6.4. Demolice, inženýrské sítě a jejich přeložky

Navrhovaný záměr „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ bude realizována zejména uvnitř objektu teplárny v areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt., kde bude provedena demontáž kotle K2 a na uvolněném místě bude instalována spalovací turbína s generátorem a příslušenstvím. Dále bude uvnitř objektu teplárny provedena přípojka chladicí vody pro turbínu a generátor a její napojení na zdroj resp. potrubí chladicí říční vody nacházející se rovněž uvnitř objektu teplárny. Vně objektu teplárny budou vybudovány přístavek pro generátor spalovací turbíny, komín spalovací turbíny, postavena panelová komunikace pro těžkou techniku, nová rozvodna s trafostanicí, přípojka VT plynovodu (ten povede po potrubních mostech) . Dále budou provedeny úpravny stávající rozvodny VVN na bloku 43, kde bude také provedena přeložka vnitroareálové komunikace v délce cca 55 m.

* Demolice, úpravy terénu

V souvislosti s realizací posuzovaného záměru bude v objektu teplárny demontován a odstraněn stávající nefunkční kotel K2. Dle odborného odhadu investora bude činit váha demontovaných a demolovaných částí kotle K2 cca 1200 tun.

Dále bude demolován objekt 328, což je budova na ploše cca 600 m2 o výšce 8 – 10 m, v níž v minulosti bývaly elektrofiltry.

Terénní úpravy

Navrhovaný záměr „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ bude realizován zejména uvnitř objektu teplárny. Vně objektu teplárny bude zřízen přístřešek k teplárně pro umístění generátoru, postavena nová rozvodna s trafostanicí, provedena úprava

23


stávající rozvodny VVN na bloku 43 včetně přeložky komunikace v délce 55 m a. Terénní úpravy budou proto velmi malého rozsahu a omezí se jen na přípravu území

pro novou rozvodnu s trafostanicí (SO 02) na ploše cca 230 m2, kde budou provedeny výkopy do hloubky 1,5 m

v souvislosti s úpravou stávající rozvodny VVN na bloku 43 (SO 03), kde bude vytvořena štěrková plocha cca 180 m2 (a také provedena přeložka vnitroareálové komunikace v délce cca 55 m.

pro komunikace a zpevněné plochy (SO 06)- jedná se o terénní úpravy pro panelovou komunikaci pro těžkou techniku 50 t

v délce 60 m a šířky 5 m, která bude položena na hutněnou pláň- vytvoření montážní štěrkové plochy 30 x 30 m (viz situace v příloze č. 4a), která

bude vytvořena na hutněné pláni - jedná se o přeložku vnitroareálové komunikace v délce cca 55 m, šířky 4 m v

souvislosti s úpravou stávající rozvodny VVN na bloku 43

* Inženýrské sítě a jejich přeložky

Instalace plynové spalovací turbíny si vyžádá

připojení plynové turbíny pomocí nového ocelového potrubí vedeného po potrubním mostě na zdroj VT plynu - na stávající vysokotlaký plynovod na bloku 44 v areálu CHVK.

Vyvedení elektrického výkonu generátoru el. proudu kabely do nové rozvodny.

Přivedení chladicí vody k plynové turbíně a generátoru el. proudu pomocí přípojky napojené na trubní síť chladicí vody v objektu teplárny

Odvedení oteplené chladicí vody pomocí přípojky napojené na trubní síť oteplené chladicí vody v objektu teplárny a dále do kanálu chladicích vod a do Vltavy.

Přeložky inženýrských sítí - v souvislosti s posuzovaným záměrem nedojde k přeložkám inženýrských sítí.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončeníTermín zahájení stavby : III.Q.2012Termín dokončení stavby : IV.Q.2013

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků:Bezprostřední přímé vlivy výstavby a provozu spalovací turbíny integrované se stávajícím parním kotlem K1 budou působit pouze jen v areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. a jeho blízkém okolí.

K potenciálně dotčeným obcím z hlediska vlivu na životní prostředí patří obce Kralupy nad Vltavou, Veltrusy a Chvatěruby.

Pro účely zpracování tohoto oznámení EIA jsou proto dále označovány jako dotčené územně samosprávné celky ve smyslu zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí obec Kralupy nad Vltavou, obec Veltrusy a obec Chvatěruby.

24


B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat:Hlavním navazujícím rozhodnutím podle § 10 odst.4 zák.100/2001 Sb. v platném znění vydávaném správním úřadem podle zvláštních právních předpisů bude územní rozhodnutí a stavební povolení stavebního úřadu – zde Městského úřadu Kralupy – odboru výstavby a územního plánování.

Jiná navazující rozhodnutí dle zvláštních správních předpisů se nepředpokládají.Pozn.: Zpracovatel oznámení EIA pokládá za navazující ta rozhodnutí, která bezprostředně navazují na proces EIA.

B.II. ÚDAJE O VSTUPECHB.II.1. Půda

25


Zábor půdy

Posuzovaný záměr bude realizován výlučně v průmyslovém areálu CHVK a to převážně na bloku 32, z velké části uvnitř objektu teplárny, a dále na bloku 43 (rekonstrukce VN rozvodny). Blok 32 je situován v jihovýchodní části areálu CHVK a je zde umístěna teplárna.

Realizací navrženého záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbíny“ nedojde k dočasnému ani trvalému záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) ani pozemků určených pro plnění funkcí lesa (PUPFL). Veškerá výstavba proběhne uvnitř stávajícího areálu CHVK na plochách vymezených pro průmyslovou činnost a vedených v KN jako zastavěná plocha a nádvoří nebo manipulační plocha .

Dotčené pozemky, jejich druh v KN a výměra jsou uvedeny v následující tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 – informace o dotčených pozemcích

Parcela č. Druh pozemku Výměra (m2)K.ú. Lobeček2162 Zastavěná plocha a nádvoří 8039992 Ostatní plocha 234442158 Zastavěná plocha a nádvoří 627

K.ú. Veltrusy1165/1 Ostatní plocha 10966St.1028 Zastavěná plocha a nádvoří 252

K.ú. ChvatěrubySt.365/1 Zastavěná plocha a nádvoří 646149/2 4010156/43 Ostatní plocha 771156/44 Ostatní plocha 392156/46 Ostatní plocha 10205

Zařízení staveništěInvestor nepředpokládá pro zařízení staveniště zábor ploch mimo výše uvedené pozemky p.č. 992 a pozemek p.č.st.365/1 v tabulce č.1.

Kontaminace půdy Stav kontaminace půdy v celém areálu chemických podniků v Kralupech nad Vltavou byl důkladně prozkoumán v rámci zpracování analýzy rizik, kterou provedla firma KAP s.r.o. v roce 1995. Analýza rizik neprokázala v místech záměru, kde budou prováděny výkopové práce, významnější kontaminaci. Závěrečná zpráva je k dispozici v SYNTHOS Kralupy a.s. Stav podloží je trvale monitorován prostřednictvím periodického sledování kontaminace v několika desítkách monitorovacích vrtů vybudovaných v celém areálu. Pravidelné roční zprávy o závěrech kontaminace jsou k dispozici v SYNTHOS Kralupy a.s.

Chráněná území Areál CHVK není součástí žádného chráněného území. V bezprostřední blízkosti lokality záměru není území, které by bylo dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

26


chráněným územím. Stavba se nenachází v chráněném ložiskovém území ve smyslu zákona č. 439/1992 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

Ochranná pásmaAreál CHVK má vyhlášené ochranné pásmo odstupu pro obytnou zástavbu a ochranné pásmo odstupu pro neobytnou zástavbu železnice a komunikace. Tato pásma byla vyhlášena OÚ Mělník pod č.j. 00/RRR/558-1ÚP dne 27.3.2000 a nabyla právní moci 11.5.2000. Zákres těchto pásem je doložen v příloze č.3c.Plánovaný záměr nenaruší žádná stávající ochranná pásma. Dojde pouze ke kontaktu s některými inženýrskými sítěmi, a to při realizaci přípojek na stávající inženýrské sítě. Při projektování je nutné respektovat připomínky a požadavky dané správci dotčených inženýrských sítí.

B.II.2. Voda

Posuzovaný záměr bude mít v období výstavby nároky na pitnou vodu a to pro sociální účely pracovníků. Po realizaci záměru a uvedení spalovací turbíny do provozu dojde pouze k nárůstu spotřeby chladicí vody (viz následující kapitola B.II.2.2.).

Veškeré požadavky na vodu v období výstavby i provozu budou kryty dodávkami ze stávajících rozvodů chladicí i pitné vody z podnikové sítě.

B.II.2.1. Období výstavbyVe fázi výstavby bude potřeba pitné vody a to prakticky jen pro sociální účely pracovníků.

Množství odebírané vody v průběhu výstavby bude záviset na počtu pracovníků při výstavbě a rychlosti stavebních prací. Předpokládaná spotřeba vody na jednoho pracovníka je ve výši 120 l.den-1. Výstavba bude probíhat po dobu cca 18 měsíců s průměrným počtem 20 externích pracovníků z dodavatelských firem. Maximální počet pracovníků při výstavbě se předpokládá 50. Předpokládaná spotřeba vody pro sociální účely během výstavby je uvedena v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2Průměrný stav pracovníků výstavby 20Max. stav pracovníků výstavby 50Průměrná denní spotřeba vody (m3) 2,4Max. denní spotřeba vody (m3) 6,0Prům. měsíční spotřeba vody (m3) 53Doba výstavby (měsíce) 18Celková spotřeba vody v období výstavby (m3) 954

Voda pro účely výstavby bude použita ze stávajících zdrojů. Sociální zázemí si zajistí dodavatelé sami (mobilní WC), případně uzavřou dohodu se zadavatelem a bude moci být využito rovněž stávající sociální zázemí teplárny (šatny, WC, apod.). Spotřeba vody pro vlastní proces výstavby bude stanovena v prováděcích projektech na základě požadavků hlavního dodavatele stavby. Z hlediska množství se však bude jednat o nevýznamný odběr.

B.II.2.2. Provoz spalovací turbíny integrované s kotlem K1

27


V souvislosti s realizací posuzovaného záměru nedochází k nárůstu počtu pracovníků, nedochází tedy ani k nárůstu spotřeby pitné vody pro sociální účely. Rovněž nedochází ke zvýšení instalovaného tepelného výkonu kotle K1, nedochází tedy ani ke zvýšení spotřeby technologické napájecí vody pro kotel K1.Není třeba ani budovat nové odběrní místo požární vody, neboť požadované množství požární vody bude zajištěno stávajícím rozvodem požární vody závodu. Ve vzdálenosti do 100 m od objektu jsou min. 2 nadzemní hydranty. Dojde pouze k nárůstu spotřeby chladicí vody – viz dále.

Chladicí voda

Pro odvod přebytečného tepla ze spalovací turbíny a generátoru (zejména chlazení turbíny samotné, chlazení generátoru a chlazení mazacího oleje ložisek) budou zařízení napojena na systém průtočné chladící vody. K dispozici pro chlazení je říční voda, která je v současnosti přivedena potrubím až do objektu teplárny. Provozovatelem vlastní vodárny říční vody a systému dodávky vody do ACHVK je SYNTHOS Kralupy a.s. a dodávka vody do teplárny TAMERO INVEST s.r.o. je zajištěna smluvně mezi těmito společnostmi. K prostoru turbiny a generátoru bude chladicí voda přivedena novým ocelovým potrubím napojeným na potrubí průtočné chladící říční vody v teplárně.Předpokládaný průtok chladící říční vody je do 120 m3/hod.Pro chlazení turbíny a generátoru může být však použita jen řádně upravená chladící voda. Proto pro zajištění požadované kvality chladicí vody pro vlastní chlazení turbíny a generátoru, bude chladicí okruh rozdělen na dvě části :

Chladicí okruh s průtočnou surovou říční vodou

Uzavřený chladicí okruh s upravenou vodou splňující kvalitativní požadavky na chlazení turbíny a generátoru

V prostoru strojovny turbíny bude instalován deskový výměník tepla a potřebné příslušenství. Tento výměník tepla bude předávat přebytečné teplo z uzavřeného okruhu upravené chladící vody turbíny a generátoru do okruhu s průtočnou chladící říční vodou – neupravenou.

B.II.3. Ostatní energetické a surovinové zdroje

B. II.3.1. Paliva, energetické zdroje PalivaKotel K1 v současnosti spaluje dva druhy paliv – zemní plyn a TTO, v roce 2011 byla spotřeba paliv na kotli K1 následující :

Zemní plyn 45,392 mil. m3/rok TTO 7 358, 05 tun/rok

Po instalaci spalovací turbíny integrované s kotlem K1 bude ve spalovací turbině i kotli K1 používáno jediné palivo – zemní plyn. V rámci hodnocené varianty se spalovací turbínou s instalovaným elektrickým výkonem do 32 MWel. , FPD 8250 h/rok je celková spotřeba zemního plynu ve spalovací turbíně a kotli K1 vypočtena na úrovni :

Zemní plyn 143,611 mil. m3/rok

28


Pro zajištění přívodu paliva (zemního plynu) do nově instalované spalovací turbíny bude třeba nový přívod zemního plynu. Přívod zemního plynu k nové spalovací turbíně, resp. palivovému kompresoru bude napojen ze stávajícího VT plynovodu 2,5 MPa před redukční stanicí 4401 (nacházející se na bloku 44) novým ocelovým potrubím DN 150.Nové potrubí v délce cca 480 m bude vedeno po stávajících potrubních mostech, kde je dostatečný prostor pro jeho umístění.

Elektrická energie – spalovací plynová turbína bude vyrábět elektrickou energii, kapacita produkce 247 500 MWh/rok.

B. II.3.2. Suroviny, další vstupní látkyKotel K1 kromě paliv a napájecí vody v současnosti nepoužívá žádné další suroviny. Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole B.II.2. Voda, realizací posuzovaného záměru nedochází ke zvýšení instalovaného tepelného výkonu kotle K1, nedochází tedy ani ke zvýšení spotřeby technologické napájecí vody pro kotel K1.

Plynová spalovací turbína – kromě paliva - zemního plynu a chladicí vody (viz kap.B.II.2) nebude používat žádné suroviny. Pro údržbu spalovací turbíny a generátoru budou třeba např. filtry, olejové náplně a těsnění.

B. II.3.3. Období výstavby

Při výstavbě vznikne následující spotřeba surovin a materiálů : drcené kamenivo a štěrkopísek pro betonové konstrukce běžné stavební hmoty (cement, vápno, cihly, písek) beton

Celková potřeba stavebních materiálů 800 tun

ocelové konstrukce, potrubí 200 tun turbína, generátor a technologické zařízení 1000 tunDovoz kameniva, štěrku a betonu bude zajištěn z nejbližších možných lokalit, které budou blíže upřesněny v dalším stupni projektové dokumentace.

B.II.4. Nároky na dopravní síť a jinou infrastrukturuB.II.4.1. Komunikační napojeníAreál CHVK je napojen přes nákladovou vrátnici, ulici O. Wichterleho na silnici 101 a po ní jezdí nákladní auta obvykle směrem na Veltrusy, na křižovatce se silnicí 608 odbočí doprava a jedou po silnici II/608 směrem na dálnici D8 – exit č.9 Úžice. Jen malý podíl nákladních aut odbočí na křižovatce se silnicí 608 doleva a pojede směrem k dálnici D8 – exit 18 Nová Ves.

29


Malá část nákladních aut jezdí ulicí O. Wichterleho směrem ke kruhovému objezdu a přes Kralupy nad Vltavou na Minice a silnici II/240 nebo po silnici II/101 směrem na Zákolany.

Osobní doprava – využívá ulici O. Wichterleho s napojením na kruhový objezd a dále na Kralupy nad Vltavou po silnici 101 (Mostní ulice) nebo z kruhového objezdu na ulici V Pískovně a U Dýhárny .Část osobní dopravy je vedena ulicí O. Wichterleho na silnici II/101 a po ní směrem na Veltrusy, na křižovatce se silnicí 608 buď jedou po silnici II/608 směrem na dálnici D8 – exit č.9 Úžice nebo jedou směrem na Veltrusy a k dálnici D8 – exit 18 Nová Ves.

Posuzovaný záměr “ TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ nepřinese žádné změny z hlediska komunikačního napojení.

Provoz spalovací turbíny integrované s kotlem K1 nepřinese zvýšení nároků na dopravní síť z hlediska nákladní i osobní dopravy . Jediným palivem pro spalovací turbínu i kotel K1 bude zemní plyn, ten bude přiváděn plynovodem. Rovněž průtočná chladicí říční voda, u níž dojde ke zvýšení spotřeby, půjde potrubním systémem. Nedochází ani k nárůstu pracovníků, proto nedojde ke zvýšení nároků osobní autodopravy na veřejnou dopravní síť.

K časově omezenému zvýšení nároků na dopravní síť dojde jen v období výstavby.

Trasy dopravy v období výstavby - nákladní auta pojedou z nákladové vrátnice SYNTHOS Kralupy a.s. dále po komunikaci a po ní směrem na Veltrusy, na křižovatce se silnicí 608 odbočí doprava a pojedou po silnici 608 směrem na dálnici D8 – exit č.9 Úžice. Jen malý podíl nákladních aut (zhruba do 10 %) odbočí na křižovatce se silnicí 608 doleva a pojede směrem k dálnici D8 – exit 18 Nová Ves.

B.II.4.2. Nároky na dopravní sítě Stručná charakteristika záměru

V předcházející kapitole je uvedeno, že provoz spalovací turbíny integrované s kotlem K1 nepřinese zvýšení nároků na dopravní síť, to přinese jen období výstavby.

Doprava v klidu - dle vyjádření pracovníků SYNTHOS Kralupy a.s. je kapacita stávajícího parkoviště pro období výstavby dostatečná.

Stávající silniční komunikační systém

Areál CHVK využívá stávající síť veřejných komunikací, která je zavedena až do předzávodového prostoru. Pro zajištění dopravní obslužnosti zájmového území areálu CHVK je rozhodujícím prvkem blízkost trasy dálnice D8 Praha – Teplice. Nákladní vozidla dálnici opustí na exitu č. 9 Úžice. Tato mimoúrovňová křižovatka (MÚK) se nachází v dálničním kilometru 9,600. Odtud je nákladní doprava vedena po silnici II/608 až na křižovatku se silnicí II/101 jižně od obce Veltrusy, kde odbočením vlevo je po cca 750 m přivedena před areál CHVK. Pro přístup nákladních vozidel do oploceného areálu závodu je určena samostatná nákladová vrátnice, ke které se ze silnice č. II/101 přistupuje odbočením vlevo. Krátká spojovací komunikace délky cca 150 m mezi uvedenou silnicí a silniční vrátnicí dále pokračuje předzávodovým prostorem k osobní vrátnici, parkovišti osobních vozidel i stanovištím veřejné hromadné dopravy. Spojovací komunikace je vlevo ve směru příjezdu doplněna o krátkodobé vyčkávací stání nákladních vozidel pro potřeby odbavení před vjezdem.

30


Popsaná přístupová trasa je určena pro veškerou nákladní dopravu. Další možný přístup je ze směru exitu č.18 Nová Ves přes obec Veltrusy a dále stejným směrem po silnici II/101 k silniční vrátnici. Pro toto dopravní spojení je pro období výstavby počítáno max. s 10 % podílem silničních nákladních vozidel – tzn. 1 – 2 TNA/den, a to ještě jen občasně.

Ke zvýšení nároků na dopravní síť dojde jen období výstavby a nejvíce dotčenými komunikacemi budou silnice II/101 v krátkém úseku po křižovatku se silnicí II/608 (v tomto úseku není obytná zástavba) a silnice II/608 od křižovatky se silnicí II/101 po nájezd na dálnici D8 – exit č.9 Úžice. Proto jsou dále v následující tabulce uvedeny pro sčítací úsek č. 1-0479 výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2010, které prezentuje Ředitelství silnic a dálnic ČR. Celoroční průměrná intenzita zjištěná v roce 2010 na komunikaci II/608 na je 4 536 vozidel za 24 hodin. V tomto úseku komunikace od přípojky k MÚK Úžice až po zaústění do silnice II/101 je celková intenzita provozu dále rozčleněna na intenzitu provozu lehkých nákladních vozidel a těžkých nákladních vozidel. Podíl těchto dvou skupin vozidel na celkové intenzitě provozu činí cca 30 %.Intenzity provozu na veřejných komunikacích zjištěné v roce 2010 jsou shrnuty v následující tabulce č. 3.

Tabulka č. 3

Komunikace Vozidla Rok 2010vozidla/den

Silnice II/608 Těžká (T) 1 388Sčítací úsek 1-0479 Osobní (O) 3 134

Motocykly (M) 15Celkem 4536

Silnice II/101 Těžká (T) 2821Sčítací úsek 1-2321 Osobní (O) 13287

Motocykly (M) 133Celkem 16241

Dopravní nároky záměru v období výstavby

Nákladní doprava - dopravní nároky v období výstavby jsou srovnatelné s běžnými dopravními nároky staveb obdobného rozsahu a lze předpokládat, že nepřekročí úroveň do cca 10 – 12 těžkých nákladních vozidel za den. Hodinová intenzita vyvolané dopravy během pracovního dne se bude pohybovat nejvýše na úrovni 1 –2 TNA/hod. tzn. nejvýše 2 – 4 obousměrných pojezdů TNA/hod. Trasy nákladní dopravy jsou popsány v předcházející části.

Výše uvedené dopravní zátěže se budou týkat zejména období provádění demontáže kotle K2, demolice objektu 328 a navážení stavebních materiálů a technologického zařízení. V kontextu celkové intenzity na komunikacích zájmového území ale nepředstavují problém.

Dopravní trasa nákladních aut do areálu CHVK a k objektu teplárny v období výstavby půjde přes nákladní vrátnici a vnitroareálovými komunikacemi k teplárně na bloku 32. Osobní doprava – její nárůst v období výstavby se předpokládá na úrovni nejvýše 25 OA/den resp. za 12 denních hodin. Předpokládá se rozdělení nárůstu dopravy do několika směrů, nejvíce osobních aut pojede ke kruhovému objezdu a z něj po Mostní ulici do Kralup – 15

31


OA/den. Nárůst osobní dopravy vyvolané výstavbou (15 OA/den resp. 30 obousměrných pojezdů) v Mostní ulici v Kralupech činí necelá 2 promile současného dopravního zatížení.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECHB.III.1. Emise do ovzduší

Posuzovaný záměr instalace spalovací turbíny přinese oproti současnému stavu změnu emisí z komína 120 m, na který je napojen kotel K1 (stacionární zdroj). Z hlediska liniových zdrojů (vyvolaná doprava) z předcházející kapitoly B.II.4. vyplývá, že k časově omezenému zvýšení dopravy a s tím spojenými emisemi škodlivin dojde jen v období výstavby. Plošnými zdroji v období výstavby bude demolice objektu 328 a staveniště nové rozvodny (SO 02).

B.III.1.1. Období provozu - emise do ovzduší z komína 120 m

Posuzovaný záměr instalace spalovací turbíny integrované s kotlem K1 je situován do objektu teplárny společnosti TAMERO INVEST s.r.o. Teplárna v současnosti provozuje 3 kotle K1,K3 a K4, každý z kotlů má instalovaný tepelný výkon 120,4 MW. Spaliny z kotle K1 jdou do komína 120 m a spaliny z kotlů K3,K4 jdou do komína 160 m. Jednotlivé kotle teplárny jsou zvláště velkými zdroji znečišťování ovzduší.Pozn. V teplárně je ještě bloková kotelna - 2 x kotel o výkonu 18,6 MW spalující plynné palivo, kotle blokové kotelny jsou definitivně mimo provoz.

Nejvýznamnějším vlivem posuzovaného záměru je vliv na ovzduší. Při konzultacích s investorem bylo zjištěno, že posuzovaný záměr - instalace plynové spalovací turbíny, která bude integrovaná se stávajícím kotlem K1, nebude mít žádný vliv na další dva kotle K3 a K4. Instalovaný tepelný výkon kotlů K3, K4 ani v nich spalovaná paliva (zemní plyn, TTO, acetylenový plyn a topný plyn z FCC) ani způsob provozování se v souvislosti se záměrem nezmění a záměr tedy nemá vliv ani na emise z komína 160 m. Posuzovaný záměr má vliv na emise z komína 120 m (stacionární zdroj).

Pro zjištění vlivu posuzovaného záměru na ovzduší je v oznámení EIA porovnáván budoucí stav po realizaci záměru (varianta 1) se současným stavem (nulová varianta), přičemž uvedené varianty jsou definovány následovně:

* Současný stav (nulová varianta) : stacionární zdroj - kotel K1 s palivy zemní plyn, topný olej, spaliny jdou do komína 120 m, emise nulové varianty jsou vztaženy k roku 2011

* Budoucí stav po realizaci záměru (aktivní varianta ) : stacionární zdroj, paroplynové zařízení – spalovací turbína integrovaná s kotlem K1 s palivem zemní plyn, spalovací turbína nemá výduch do ovzduší a spaliny z ní jdou do kotle K1, spaliny z kotle K1 jdou do komína 120 m, emise aktivní varianty jsou vztaženy k roku 2015 (turbína by měla být uvedena do provozu začátkem roku 2014).

32


Vliv záměru z hlediska ročních emisí do ovzduší je nastíněn v následující tabulce č. 4, kde jsou uvedeny emise z komína 120 m pro současný stav i pro budoucí stav – provoz spalovací turbíny + kotel K1.

Současný stav – v tabulce jsou naměřené emise z kotle K1 za rok 2011

Budoucí stav - v tabulce jsou prognozované roční emise z komína 120 m při provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1.

Změna emisí – v tabulce jsou v posledním sloupci uvedeny hodnoty emisí škodlivin vyjadřující vliv záměru, ty byly vypočteny jako rozdíl hodnot budoucí stav – současný stav.

Jednotlivé emise v tabulce č. 4 byly vypočteny následovně:

Roční emise PM10 byly vypočtené na základě limitní hodnoty TZL pro plynový kotel K1 stanovené na úrovni 5 mg/m3 (suché spaliny, 3 % ref. O2), hodnoty objemového toku spalin a ročního FPD 8250 h/rok.

Roční emise NOx a CO byly prognozóvány na základě hmotnostních toků emisí NOx a CO, ty byly vypočtené výpočtovým programem pro konfiguraci spalovací turbína a spalinový kotel K1 s přitápěním na základě garantovaných emisí NOx a CO pro spalovací turbínu (50 mg/Nm3, suché spaliny, ref.O2 15 %), garantované produkce emisí NOx a CO hořáku kotle K1 (NOx 20,0 mg/MJ a CO 10,0 mg/MJ),hodnoty objemového toku spalin a ročního FPD 8250 h/rok.

Roční emise SO2 jsou vypočtené na základě roční spotřeby zemního plynu ve spalovací turbíně a kotli K1 – celkem 143,611 mil. Nm3/rok a obsahu síry v zemním plynu dodávaném VT plynovodem do areálu CHVK, který je na úrovni 0,2 mg S/m3.

Tabulka č. 4 – roční emise z komína 120 m v současném a budoucím stavu

Emitovaná škodlivina

Současný stav- kotel K1

Budoucí stav – spalovací turbína

+ kotel K1

Změna emisí vyvolaná záměrem

(t/rok) (t/rok) (t/rok)PM10 6,409 7,323 + 0,914NOx 90,800 160,958 + 70,158SO2 119,232 0,057 - 119,175CO 4,438 108,125 + 103,687

+ nárůst emisí

- snížení emisí

Z tabulky č.4 vyplývá, že v důsledku záměru dojde k nárůstu ročních emisí z komína 120 m u škodlivin PM10, NOx a CO a ke snížení emisí SO2.Dalším stacionárním zdrojem je nouzový (havarijní) komín spalovací turbíny o výšce cca 35 m, ten bude v provozu jen při výpadku kotle K1 nebo při najíždění plynové turbíny. Havarijní komín spalovací turbíny bude v provozu jen několik hodin v roce a roční emise z něj lze odhadovat na desítky kg NOx a CO za rok a několik kg TZL za rok.

B.III.1.2. Období výstavby

33


V období výstavby bývá plošným zdrojem prašnosti s dočasným působením obvykle plocha venkovního staveniště. V případě posuzovaného záměru budou zdrojem prašnosti demolice objektu 328 a plocha staveniště nové rozvodny. Naopak zdrojem venkovní prašnosti prakticky nebudou činnosti prováděné uvnitř objektu teplárny (demontáž kotle K2, instalace spalovací turbíny), výstavba lehkého montovaného přístavku na betonové ploše před objektem teplárny a montáž ocelového (havarijního) komína plynové spalovací turbíny.

Demolice objektu 328 – jedná se o objekt výšky cca 8 – 10 m na ploše cca 600 m2 , v němž byly umístěny elektrofiltry (původní kotel K1 byl v 60. letech postaven jako uhelný kotel). Při demolici objektu bude docházet k silnému prášení, proto musí být učiněna opatření ke snížení emisí prachu - bude prováděno kropení vodou a průběžný úklid těchto ploch.

Staveniště nové rozvodny - množství emisí ze staveniště obvykle závisí na aktuální odkryté ploše (ta se v průběhu výstavby resp. zemních prací obvykle mění), době výstavby a ročním období, povětrnostních podmínkách apod. V případě posuzovaného záměru je plocha bude plocha staveniště minimální - cca 250 m2 a bude zanedbatelným plošným zdrojem prašnosti s dočasným působením. Navíc lze emise TZL ze staveniště omezit vhodnou organizací práce a skrápěním staveniště.

Působení uvedených zdrojů prašnosti se bude projevovat přednostně ve směru převažujících větrů, imisní koncentrace TZL však neohrozí životní prostředí nejbližší obytné zástavby v okolí, která je vzdálena od místa stavby min. 700 m..Navíc lze emise TZL z demolice objektu 328 i ze staveniště nové rozvodny omezit vhodnou organizací práce a skrápěním staveniště (viz předcházející pasáž). Rovněž příjezdové komunikace v nejbližším okolí stavby budou během výstavby zkrápěny vodou a čištěny dodavatelskou firmou.

Provoz stavebních mechanismů a nákladní dopravy v období výstavby bude dočasným liniovým zdrojem znečištění ovzduší.Dle kapitoly B.II.4.2. bude intenzita vyvolané nákladní dopravy v období výstavby činit cca 10 – 12 těžkých nákladních vozidel za den. Osobní doprava v období výstavby bude činit max. 25 OA/den. Vzhledem k uvedeným nízkým nárokům na dopravu v období výstavby není třeba ve fázi zpracování oznámení EIA předběžně uvažovat trasy vyvolané dopravy a hodnotit vliv dopravy v období výstavby jako liniového zdroje.

B.III.1.3. Legislativní požadavky na spalovací turbínu integrovanou s kotlem K1

Stávající kotel K1 na ZP a TTO (celkový příkon 129 MW) je a posuzovaná spalovací turbína integrovaná s kotlem K1 na ZP (celkový příkon 160- 180 MW) bude podle § 4 odst. 4 a § 4 odst. 5 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb. zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší, zdroj spadá pod působnost zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění.

Na základě stávající legislativy ČR dle současně platných předpisů (NV č. 146/2007 Sb., ve znění NV č. 476/2009 Sb.), by měly být aplikovány následující emisní limity

34


Druh zařízení TZL SO2 NOX (jako NO2)

CO

mg/m3 mg/m3 mg/m3 mg/m3

Plynový kotel (3 % O2) 5 35 150 100

Plynová turbína (15 % O2) 5 35 50 100

Výše uvedené emisní limity platí pro kotel nebo turbínu.

Protože ale je turbína předřazena kotli, jsou spaliny obou zařízení vypouštěny komínem 120 m za kotlem. Tuto situaci pro zvláště velké zdroje ale NV č. 146/2007 Sb. neřeší. Pro velké nebo střední zdroje se emisní limity stanovují podle kapitoly č. 4 z přílohy č. 4 tohoto nařízení:

4. Konfigurace spalovacích zdrojů – plynových turbín integrovaných s kotli a podmínky jejich stanovení

4.1. Je-li za plynovou turbínou zařazen spalinový kotel bez přitápění nebo s přitápěním stejným palivem do výše 20 % tepelného příkonu plynové turbíny, platí pro tuto konfiguraci stejné emisní limity a referenční podmínky jejich stanovení jako pro plynové turbíny v příloze č. 5.

4.2. V případě, že je za plynovou turbínou zařazen spalinový kotel s přitápěním jiným palivem nebo jeho tepelný příkon při použití stejného paliva překračuje tepelný příkon plynové turbíny, stanoví se emisní limit a referenční obsah kyslíku váženým průměrem limitních hodnot stanovených v příloze č. 5 a limitních hodnot stanovených v bodě č. 1 této přílohy, podle podílů tepelného příkonu plynové turbíny a přitápěcího kotle.

4.3. Tepelný příkon zdroje je stanoven výpočtem z výhřevnosti a množství spáleného paliva. K tomuto účelu se použije hodnota minimální výhřevnosti paliva, deklarovaná jeho výrobcem. Není-li udána, stanoví se jako součet výhřevnosti složek paliva, jejichž průměrný obsah stanoví akreditovaná laboratoř rozborem používaného paliva.“.

V Evropské unii řeší emisní limity velkých spalovacích zařízení (> 50MW) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečišťování).

Dle Přílohy V. této směrnice by měly být aplikovány tyto emisní limity

Druh zařízení TZL SO2 NOX (jako NO2)

CO

mg/m3 mg/m3 mg/m3 mg/m3

Plynový kotel (3 % O2) 5 35 100 100

Plynová turbína (15 % O2) 5 35 50(2), (3) 100

Poznámky: (2) 75 mg/Nm3 v následujících případech, kdy je účinnost plynové turbíny stanovena za

podmínek základního zatížení podle ISO

35


(i) plynové turbíny v kombinovaných systémech na výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75%

(ii) plynové turbíny v zařízeních s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55%

(iii) plynové turbíny pro mechanický pohon(3) pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které nespadají do kategorie uvedených

v poznámce (2), ale mají účinnost vyšší než 35% - stanovenou za podmínek základního zatížení podle ISO – platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 50 x η/35 , kde η je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech

Záležitost sestavy plynové turbíny a následného parního kotle neřeší ani Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečišťování) dosud nebyla integrována do legislativy ČR.

Z uvedených skutečností vyplývá, že právní situace před vydáním novely zákona o integrované prevenci a novely zákona o ochraně ovzduší není dostatečně jasná pro jednoznačný návrh emisních limitů v této chvíli.

Stanovení limitů a podmínek jejich aplikace budou řešeny v rámci vydání změny Integrovaného povolení pro spalovací zařízení kotel K1. Předpokládá se, že emisní limit a referenční obsah kyslíku na komíně sestavy plynové turbíny a kotle K1 budou stanovovány průběžně váženým průměrem platných limitních hodnot podle podílů tepelného příkonu plynové turbíny a přitápěcího kotle K1.

B.III.2. Odpadní vodyV kapitole B.II.2. Voda je uvedeno, že posuzovaný záměr bude mít nároky na pitnou vodu jen v období výstavby a to pro sociální účely externích pracovníků. Po realizaci záměru a uvedení spalovací turbíny integrované s kotlem K1 do provozu dojde pouze k nárůstu spotřeby říční průtočné chladicí vody.

Během realizace záměru (období výstavby) budou vznikat splaškové odpadní vody a během provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 bude vznikat odpadní oteplená voda z chladicího okruhu. Dále dojde k velmi malému nárůstu množství dešťových vod.

B.III.2.1. Odpadní vody – současný stav

Dále uvádíme stručnou informaci o chladicích, dešťových a splaškových vodách vznikajících v současnosti a nakládání s nimi.

V současné době se odpadní vody z areálu SYNTHOS Kralupy a.s. včetně území bloku 32, kde se nachází teplárna, vypouští následujícími výtoky :

Kanalizace chladicích a dešťových vod - slouží k odvádění srážkových, chladících a

36


neznečištěných odpadních vod z průtočného chlazení a některých dalších nezávadných vod z podniku. Oteplené chladicí vody z průtočného chlazení vznikají kontinuálně a oteplená chladící voda je kmenovými stokami A, B, C, D a E v areálu CHVK dovedena do Otevřeného kanálu provozovatele SYNTHOS, a.s., který zajišťuje její vypouštění do recipientu - Vltavy.Kvalitou tato voda odpovídá odebrané vodě říční (mimo mírně zvýšené teploty), vypouštěné znečištění odpovídá znečištění dodanému do závodu odebíranou říční vodou. Kanál je vybaven zabezpečovacím zařízením proti případnému úniku ropných látek.

Srážková voda s možností kontaminace - vzniká na manipulačních plochách a v záchytných jímkách, je odváděna do chemické kanalizace a na koagulační čistírnu odpadních vod obj. 223.

Srážkové vody bez možnosti kontaminace – jedná se o dešťové vody ze střech, otevřených ploch apod, které jsou odvedeny kanalizačními vpustmi do systému dešťové kanalizace SYNTHOS, a.s. (Otevřený kanál) a dále do recipientu.

Kanalizace FK-I: slouží k odvádění splaškových odpadních vod a chemických předčištěných odpadních vod z výroby plastů na MČOV Kralupy nad Vltavou, kterou provozuje společnost Středočeské vodárny, a.s.

B.III.2.2. Období provozu – odpadní oteplené chladicí vody, dešťové vody Během provozu spalovací turbíny s generátorem bude vznikat odpadní oteplená voda z chladicího okruhu s průtočnou říční vodou a odkal z uzavřeného chladicího okruhu s upravenou vodou.

Oteplená voda z chladicího okruhu s průtočnou říční vodou

Chlazení turbíny a generátoru vyžaduje řádně upravenou chladicí vodu, proto bude chladicí okruh rozdělen na dvě části :• Chladicí okruh s průtočnou surovou říční vodou • Uzavřený chladicí okruh s upravenou vodou splňující kvalitativní požadavky na chlazení turbíny a generátoruV prostoru strojovny turbíny bude instalován deskový výměník tepla a potřebné příslušenství. Tento výměník tepla bude předávat přebytečné teplo z uzavřeného okruhu upravené chladící vody turbíny a generátoru do okruhu s průtočnou chladící říční vodou – neupravenou. Pro chlazení zařízení turbíny a generátoru bude třeba 120 m3/hodinu říční průtočné chladicí vody, která bude po využití ve výměníku tepla odváděna jako oteplená do otevřeného kanálu chladicích vod.

Odkal z uzavřeného chladicího okruhu s upravenou vodouZ uzavřeného chladicího okruhu s upravenou vodou bude zhruba jedenkrát za rok odtahován odkal v množství několika m3, který bude vypouštěn do chemické kanalizace, odváděn na předčištění na čistírnu koagulačních vod na (PS 223), po předčištění půjde do FK II a k dočištění na MěČOV

Dešťové vody

V úvodní fázi výstavby bude zdemolován objekt 328, rozkládající se na ploše cca 600 m2, srážkové vody z něj byly před jeho demolicí odváděny v množství cca 300 m3/rok do dešťové

37


kanalizace. Na jeho místě bude vybudována štěrková montážní plocha 30x30m tl. 0,2m na hutněnou pláň a pro příjezd k ní bude vybudována panelová komunikace délky 60 m šířky 5m pro těžkou techniku 50tun. Dešťové vody ze štěrkové plochy budou přirozeně zasakovány, rovněž tak dešťové vody z panelové vozovky budou odváděny na její okraje a přirozeně zasakovány.

Novým stavebním objektem, který bude postaven v těsné blízkosti objektu teplárny na dosud volné nijak nezpevněné ploše o rozloze bude nová rozvodna s trafostanicí (je předmětem SO 02). Množství srážkových vod z plochy cca 230 m2 lze odhadovat max. na 115 m3/rok, dešťové vody budou nekontaminované a budou odváděny na okolní terén a zasakovány.

V důsledku posuzovaného záměru tedy nedojde k nárůstu množství nekontaminovaných srážkových vod odváděných do dešťové kanalizace.

B.III.2.3. Období výstavby

V návaznosti na předpokládaný odběr pitné vody pro sociální účely v průběhu výstavby na úrovni max. 6 m3/den a průměrně 2,4 m3/den (viz kap.B.II.2.1. Období výstavby), lze nárůst množství splaškových vod prognózovat rovněž na úrovni max 6 m 3 /den a průměrně 2,4 m 3 /den. Předpokládané množství splaškových vod za celé období výstavby je vypočteno na úrovni 750 m3.

Odpadní splaškové vody budou systémem fekální kanalizace ACHVK (větev FK I) odváděny na městskou kanalizační čistírnu v Kralupech (MěČOV Kralupy nad Vltavou). Nárůst množství splaškových vod v období výstavby na úrovni max. cca 6 m3 /den se na kapacitě MěČOV nijak neprojeví , neboť podíl nárůstu v rámci všech odpadních vod odváděných na MěČOV se bude pohybovat mezi 0,05 – 0,1 %.

Technologické odpadní vody - v období výstavby by neměly vznikat technologické odpadní vody v pravém slova smyslu, ale možnost vzniku kontaminace vod souvisí s dopravou stavebních materiálů a pohybem stavebních mechanismů v prostoru záměru.Tato rizika kontaminace vod lze rozdělit na rizika:- provozního charakteru- havarijního charakteruProvozní charakter potenciální kontaminace vod spočívá především ve znečištění dešťových vod. Povrchovými vodami jsou splachovány z obslužných komunikací úkapy ropných látek, pocházející z netěsností motorů, převodových a rozvodových skříní dopravních prostředků, strojů a zařízení. Kontaminace havarijního charakteru spočívá ve znečištění vod v důsledku havárie některého z dopravních prostředků, případně stavebního stroje či zařízení. Preventivními kontrolami technického stavu vozidel lze ve většině případů možné kontaminaci vody předejít, případně výrazně snížit jejich pravděpodobnost. Vzhledem k poměrně malému rozsahu nákladní autodopravy v období výstavby budou i rizika kontaminace provozního a havarijního charakteru velmi nízká.

B.III.3. Odpady

1) Odpady vznikající v období výstavby 2) Odpady, které vznikají během provozu spalovací turbíny

38


3) Odpady vznikající po ukončení provozu spalovací turbíny s následnou demolicí objektů a ploch

Odpady jsou uvedeny podle Katalogu odpadů, citovaného ve vyhlášce č. 381/2001.

B.III.3.1. Odpady vznikající v období výstavby Předpokládané druhy odpadů vznikající v období výstavby (včetně demolice objektu 328 a demontáže kotle K2) jsou uvedeny v tabulce č.5.Nakládání s odpady v období výstavby se bude řídit zák.č. 185/2001 Sb.,o odpadech v platném znění a příslušnými prováděcími vyhláškami. Druhová skladba odpadů byla stanovena dle zkušeností projektanta. Původcem odpadů, které budou vznikat v období výstavby, bude dodavatel stavby, který není v současné době, s ohledem na danou etapu přípravy stavby, ještě určen, vzejde pravděpodobně z výběrového řízení. Dodavatel je povinen s těmito odpady zacházet podle zákona, tj. třídit je, ukládat na vyhrazená místa, evidovat a zajistit jejich odstraňování. Jedná se o běžnou stavebně - investiční činnost při výstavbě.

Tabulka č. 5 – Odpady v období výstavby

Název odpadu KatalogovéČíslo

Kategorie Nakládání s odpadem

Papírové a lepenkové obaly 15 01 01 O Využití - sběrPlastové obaly 15 01 02 O Předání oprávněné osoběSměsné obaly 15 01 06 O Předání oprávněné osoběObaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 01 10 N Předání oprávněné osobě

Beton 170101 O SkládkaCihly 170102 O SkládkaPlasty 170103 O SkládkaSměsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod č.170106

170107 O Recyklace

Odpadní stavební dřevo, dřevo z demolic

170201 O Spalovna

Sklo 170202 O SkládkaŽelezo a ocel 170405 O Využití - sběrKabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky

17 04 10 N Využití - sběr

Kabely neuvedené pod 17 04 10 170411 O Využití - sběrZemina a kamení neuvedené pod číslem 170503 1)

170504 O Skládka

Izolační materiály neuvedené pod čísly 170601 a 170603

170604 O Skládka

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

17 09 04 Skládka

Směsný komunální odpad 20 03 01 O Skládka1) Na lokalitě výstavby nové rozvodny se na základě dřívějších průzkumů nepředpokládá kontaminace zeminy (stará zátěž). Nicméně výkopová zemina bude zanalyzována a podle výsledků analýz bude zakategorizována a bude s ní příslušně nakládáno. Na nakládání s výkopovou zeminou a kamením, pokud nejsou znečištěny škodlivými látkami, se zákon o odpadech nevztahuje (viz § 2 odst. 1 písm. j , zákona o odpadech).

39


Odpovědnost za nakládání s odpady vznikajícími v období výstavby bude upřesněna v příslušné smlouvě uzavřené mezi investorem a dodavatelem stavby. Odstraňování těchto odpadů bude zajištěno servisním způsobem u specializovaných firem s příslušným oprávněním. Odpady, které budou vznikat během výstavby, budou shromažďovány ve sběrných nádobách a kontejnerech, po jejich naplnění budou odpady odváženy k využití, k recyklaci či k odstranění. Zpracovatel oznámení EIA upozorňuje, že stavební odpady (beton, cihly, apod.) je třeba řádně třídit a přednostně předávat oprávněným osobám k využití (k recyklaci) před uložením na skládku, viz § 11 zákona o odpadech (přednostní využívání odpadů).Nebezpečné odpady roztříděné dle jednotlivých druhů a kategorií budou shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z uložených odpadů. Sběrné nádoby budou označeny v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (v případě shromažďovacích nádob či kontejnerů s nebezpečnými odpady budou tyto nádoby opatřeny identifikačními listy nebezpečných odpadů, symboly nebezpečnosti a osobou zodpovědnou za nakládání s těmito nebezpečnými odpady). Množství odpadů v období výstavby je ve fázi zpracování oznámení EIA poměrně obtížné specifikovat. Ve velkém množství budou vznikat následující odpady :

Železo a ocel 170405 převážně z demontáže kotle K2, množství cca 1 200 tun

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 – ty budou vznikat při demolici objektu 328, množství cca 600 – 700 m3.

Vzhledem k rozsahu stavby lze prognózovat, že při výstavbě nebudou vznikat takové druhy a taková množství odpadů, která by nebylo možno bez problémů odstranit. V doporučeních předkládaného oznámení EIA je formulováno následující opatření :

• investor předloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v průběhu výstavby a doloží způsob jejich případného využití či odstranění.

B.III.3.2. Odpady vznikající při provozu spalovací turbíny

Druhy odpadů vznikajících při provozu kotle K1 se oproti současnosti nezmění.

V případě provozu nového zařízení, kterým bude spalovací turbína, tak se bude jednat pouze o odpady z údržby turbíny, jako jsou filtry, olejové náplně, těsnění. Jejich přehled je v následující tabulce č. 6. V ní uvedené odpady budou tříděny předány k odstranění externím firmám, které mají oprávnění k nakládání s těmito druhy odpadů dle zákona č.185/2001 Sb., § 4 a 12. S nebezpečnými látkami bude nakládáno v souladu s legislativními předpisy.

Tabulka č. 6 – přehled odpadů z provozu spalovací turbíny

Název odpadu Katalog. č. a kategorie

Nakládání s odpadem

40


odpaduOdpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky


Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje


Jiné motorové, převodové a mazací oleje


Obaly obsahující zbytky nebezp. látek nebo obaly těmito látkami znečištěné


Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami


Jiné izolační materiály,které jsou nebo obsahují nebezp. látky


Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod č. 200121 a 200123


Lze konstatovat, že ani při výstavbě ani při provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 nebudou vznikat takové druhy a taková množství odpadů, která by nebylo možno bez problémů odstranit. Provoz spalovací turbíny tak nebude významně zatěžovat životní prostředí produkovanými odpady.

B.III.3.3. Odpady, vznikající po ukončení provozu s následnou demolicí objektů a plochPo dožití stavby je možno všechny použité stavební, konstrukční i technologické materiály vhodným způsobem dále využít nebo odstranit. Dle Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) lze tyto materiály po dožití stavby zařadit následovně (tabulka č.7 ) :

Tabulka č. 7 – odpady po ukončení provozu

Kód Název odpadu Kategorie17 02 01 Odpadní stavební dřevo, dřevo z demolic O17 04 05 Železný šrot, železo, ocel O17 09 03 Smíšené stavební a demoliční odpady N20 01 21 Zářivky N

Během demolice a při odstranění se s odpadem bude nakládat podle platných předpisů, které v té době budou v platnosti.

41


B.III.4. Hluk, vibrace, záření V příloze č.10 je hluková studie zpracovaná firmou Bucek s.r.o. Z ní jsou v následujících kapitolách B.III.4.1 a 2 uvedeny vybrané informace, týkající se zdrojů hluku v období výstavby a provozu kotle K1 se spalovací turbínou.

B.III.4.1. Zdroje hluku v období výstavbyStavba bude prováděna v období III.Q.2012 – IV.Q. 2013. Demolice objektu 328, demontáž kotle K2, stavební práce, montážní a další činnosti v období výstavby budou prováděny výlučně v denní době.

Vyvolaná doprava - při realizaci stavby dojde k dočasnému zvýšení provozu těžkých nákladních vozidel v rozsahu daném potřebami výstavby a dodavatelské firmy.

Ze stavby budou odváženy odpady z demolice objektu 328 (cca 2500 t), demontáže kotle K2 (cca 1200 t), výkopová zemina z lokality určené k výstavbě nové rozvodny (max. 300 m3 tzn cca 750 t )a další odpady vznikající během období výstavby.K objektu teplárny, na blok 32 a 43 (rekonstrukce rozvodny VVN) budou přiváženy následující suroviny a materiály : drcené kamenivo, štěrkopísek a asfalt pro konstrukci vozovek a přístupových komunikací kamenivo a štěrkopísek pro betonové konstrukce, přístupové komunikace běžné stavební hmoty (cement, vápno, cihly, písek) Celková potřeba stavebních materiálů 1000 tun

ocelové konstrukce, potrubí 300 tun technologické zařízení (turbína, generátor) 700 tun

Dovoz chybějícího kameniva, štěrku a betonu bude zajištěn z nejbližších možných lokalit, které budou blíže upřesněny v dalším stupni projektové dokumentace.Počty přijíždějících vozidel pro potřebu výstavby nelze přesně určit, nejvyšší intenzita vyvolané dopravy bude v úvodní fázi výstavby, kdy budou prováděny demoliční práce, demontáž kotle, úpravy terénu a budou se přivážet stavební materiály. Doba trvání této fáze se předpokládá 3 měsíce a pro odvoz odpadů z demolice obj. 328 a demontáže kotle K2 v množství cca 5 000 t a dovoz cca 2 000 t stavebních materiálů bude třeba 350 – 400 TNA s nosností 20 tun. Průměrný počet aut během pracovního dne v této úvodní fázi výstavby bude nejvýše 10 - 12 TNA za den. Hodinová intenzita vyvolané dopravy během pracovního dne po silnicích č.101 a 608 se bude pohybovat na úrovni 1 –2 TNA/hod. tzn. nejvýše 2 – 4 obousměrných pojezdů TNA/hod.

V dalších fázích výstavby (hrubé stavební práce, etapa montáže technologie) bude průměrná intenzita vyvolané dopravy během pracovního dne nižší.

Zdroje hluku na staveništiPři výstavbě se počítá s využitím různých stavebních strojů. S postupem stavebních prací se bude měnit nasazení strojů a tím i emitovaná hlučnost. Předpokládané zdroje hluku při výstavbě jsou uvedeny v následující tabulce č.8.

42


Tabulka č.8

Zdroj hluku Hladina akustického výkonu LAW (dB)

Velký jeřáb 88Sbíječka s kompresorem 110Nákladní automobil 103Dozer 107Rýpadlo 104Autodomíchávač 103Autojeřáb 98Svářecí agregát 97Rozbrušovačka 107Okružní pila 102

Hladiny hluku jsou uvažovány ve vzdálenosti 1 m od obrysu zdroje.

Jednoznačně hlukově nejvýznamnější práce bude tvořit etapa demolice objektu 328, při které dojde k dělení ocelových konstrukcí, potrubních napojení apod., kdy budou prováděny práce s velmi hlučnými rozbrušovačkami. Zjištěná hodnota hladiny akustického výkonu tohoto zdroje ve vzdálenosti 1 m je 107 dB. Předpokládá se současný provoz cca 5 ks rozbrušovaček, po dobu min. 180 minut v pracovní směně.

B.III.4.2. Spalovací turbína - zdroje hluku Posuzovaný záměr znamená instalaci spalovací turbíny integrovanou s kotlem K1 uvnitř objektu teplárny na místě kotle K2, který bude demontován a odstraněn. U kotle K1 budou provedeny drobné úpravy, během nichž ale u kotle K1 nevznikne žádný nový zdroj hluku.

Pozn. U kotle K1 bude sice ventilátor přídavného vzduchu, ale když ten bude v provozu, tak bude vypnut hlavní ventilátor vzduchu, který má podstatně vyšší výkon a tedy i hlučnost.

Nové stacionární zdroje hluku jsou zdroje hluku spalovací turbíny, ty jsou popsány v hlukové studii v kapitole 1.6.1. S výjimkou následujících dvou zdrojů hluku – ústí komína spalovací turbíny (kam jdou spaliny jen v době havarijních stavů a při najíždění turbíny – během roku bude komín turbíny v provozu jen několik hodin, za běžného provozu jdou spaliny do kotle K1) a sání vzduchu pro spalovací turbínu, jsou všechny ostatní zdroje hluku umístěné uvnitř obestavěného objektu teplárny a nově přistavěného přístřešku. Přístřešek i čelní stěny teplárny mají obestavění trapézovými plechy s izolací (Kingspan). Navíc vlastní spalovací turbina a plynový kompresor s příslušenstvím jsou ještě opláštěny (hlavně z požárních důvodů – prostor je monitorován a vybaven hašením CO2).

Přehled zdrojů hluku zahrnutých do výpočtů v hlukové studii a jejich garantované hodnoty hluku ve vzdálenosti 1m jsou uvedeny v následující tabulce č. 9.

Tabulka č. 9 - Stacionární zdroje hluku spalovací turbínyzařízení počet

kusů umístění LAeq 1 m od zdroje [dB] 2)

Plynová turbína s generátorem 1 Uvnitř objektu a opatřená kapotáží 85

Komín odvodu spalin (ústi 1 Venku před objektem 1) 85

43


komína – ve výšce cca 34,5 m)

Palivový kompresor s příslušenstvím 1

Uvnitř objektu a ve vlastní oddělené místnosti v rámci strojovny spalovací turbíny

85

Chladič oleje turbíny 1 Uvnitř objektu 85Čerpadla chladiče oleje turbíny 1 Uvnitř objektu 85

Čerpadlo mazacího oleje 1 Uvnitř objektu 85Vstřikovací čerpadlo vody 1 Uvnitř objektu 85

Čerpadla chladicí vody 2 Uvnitř objektu 85Čerpadlo proplachovací vody 1 Uvnitř objektu 85

Čerpadlo čištění 1 Uvnitř objektu 85Motor hydraulického startu 1 Uvnitř objektu 85

Sání vzduchu 2 Otvory ve fasádě objektu 851) Komín spalovací turbíny bude v provozu jen při mimořádných stavech (najíždění, havárie)

během roku to bude jen několik hodin. 2) Údaje garantované dodavatelem zařízení

Všechny hodnoty LAeq – 1m od zdroje (dB) v tabulce jsou uvedeny na úrovni 85 dB. Je to proto, že potenciální dodavatelé spalovací turbíny na základě požadavku investora garantují hluk ve vzdálenosti 1 m od povrchu turbíny kompletně pro celou dodávku spalovací turbíny i s příslušenstvím.

Plošné zdroje hlukuV hlukové studii jsou v kap.1.6. uvedeny následující plošné zdroje hluku zahrnuté do výpočtů:

Část jihovýchodní stěny objektu teplárny:Plocha 324 m2, LWA = 80 dB

Jihovýchodní stěna objektu teplárny:Vrata, plocha 2x 9 m2, LWA = 80 dB

Jihovýchodní stěna objektu teplárny:Otvory pro sání vzduchu, plocha 2x 4 m2, LWA = 90 dB

Vliv obslužné dopravy na celkovou emisi hluku

Dle kapitoly B.II.4. Nároky na dopravu nemá provoz spalovací turbiny integrované s kotlem K1 žádné dopravní nároky a tedy nedojde oproti současnému stavu ani ke změně v objemu provozované silniční přepravy. Provoz spalovací turbiny integrované s kotlem K1tak bude mít nulový vliv na stávající intenzity provozu autodopravy na okolních komunikací.Záměr má rovněž nulový vliv na železniční dopravu.

B.III.4.4. Vibrace

Provoz spalovací turbíny vyvolává vibrace, turbína jako velký točivý stroj bude však vybavena vlastní vibrodiagnostikou, jež neumožní provoz stroje při zvýšených vibracích. Vzhledem k umístění spalovací turbíny na samostatném betonovém základě uvnitř obestavěného objektu teplárny (na místě demontovaného kotle K2) nebude při jejím provozu docházet k vibracím, které by mohly mít vliv na nejbližší chráněné objekty ani statiku staveb.

44


Nová rozvodna – bude zdrojem nízkofrekvenčních vibrací transformátorů, které budou utlumeny obestavěním rozvodny a nebudou se projevovat vně rozvodny.

Zdrojem lokálních nevýznamných vibrací, které neovlivní území mimo staveniště, budou některé stavební mechanismy během výstavby (např. rýpadlo).

Průjezdem těžkých nákladních automobilů a stavebních strojů v období výstavby a při dalších stavebních pracích může docházet k lokálnímu výskytu zvýšených vibrací. Zařízení s velkými zdroji vibrací (např. kompresory) budou umístěna na vlastním základu popř. opatřena gumovým podložením. Provoz jmenovaných zařízení bude převážně krátkodobý a omezí se pouze na denní dobu. Přenos do nejbližší obytné zástavby se s ohledem na její vzdálenost je samozřejmě vyloučen.

B.III.4.5. ZářeníV rámci výstavby - se nepředpokládá používání zdrojů radioaktivního ani elektromagnetického záření.

Po uvedení do spalovací turbíny do provozu:

Všechna zařízení, která budou instalovaná v rámci posuzovaného záměru budou splňovat požadavky příslušných norem na hodnoty vyzařování elektromagnetického pole. Pole jimi vyzařovaná nebudou mít negativní vliv na okolí mimo vymezené prostory (strojovny, stanoviště transformátorů atd.). Jedná se o standardní technologie a technická řešení.

Nebude docházet k produkci radioaktivního záření, neboť s radioaktivními látkami nebude ve spalovací turbíně nakládáno.

B.III.5. Doplňující údaje

Významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny nebudou v rámci posuzovaného záměru realizovány.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik

45


dotčeného územíC.I.1. Územní systém ekologické stabilityNavrhovaný záměr instalace spalovací turbíny je situován výlučně do areálu CHVK, převážně do objektu teplárny (instalace turbíny a generátoru) a jejího nejbližšího okolí na bloku 32 a dále na blok 43 (rekonstrukce stanice VVN). Veškeré demoliční, stavební a montážní práce budou probíhat výlučně jen na těchto blocích, potrubí nového plynovodu bude položeno na potrubním mostě.

Vlastní areál CHVK je klasifikován jako “ostatní plochy“, „manipulační plochy“, zastavěné plochy a nádvoří“ a nejsou zde žádné prvky regionálního či lokálního ÚSES. Mapa ÚSES v okolí areálu CHVK je v příloze č.12. V této mapě je i zákres nejbližšího nadregionálního biokoridoru „Vltavy“ – NRBK 45. Dále je zde zákres lokálního biocentra LBC 305 „Vltava – most Kralupy nad Vltavou“, lokálního biocentra LBC 272 „Na trati za mostem“, LBC 273 „Lesík u rozvodny“, lokálního biokoridoru LBK 157 „Na střelnici – Lesík u rozvodny“ a LBK 158 „Mezi vrchy – Dřínovský háj“.

Navrhovaný záměr situovaný výlučně do ACHVK leží samozřejmě mimo tento vymezený biokoridor i mimo jeho ochranné pásmo.

Při realizaci navrhovaného záměru uvnitř ACHVK nedojde k narušení žádného z prvků územních systémů ekologické stability ani jejich ochranného pásma.

C.I.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, Natura 2000 a ptačí oblastiJak v areálu CHVK tak v jeho nejbližším okolí se nevyskytují chráněná území.

Lokalita výrobního bloku 32, kde se nachází teplárna a kam je převážně situován posuzovaný záměr, ani lokalita bloku 43 (rekonstrukce stávající rozvodny VVN) není součástí zvláště chráněných částí přírody ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny včetně územního systému ekologické stability, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (systém Natura 2000).

V okolí zájmového území areálu se nacházejí následující chráněná území :

Veltruský park - leží cca 2,5 km severně – severovýchodně od areálu CHVK. Jedná se o člověkem sice upravené, avšak po biologické stránce neobyčejně cenné území. Nachází se zde například velká hnízdní kolonie havrana polního čítající několik set párů.

Dřínovský háj a Přírodní rezervace Dřínovská stráň - jsou to lokality smíšeného lesa a teplomilných strání. Z obratlovců se zde vyskytují běžné druhy středočeské krajiny.

Přírodní park Dolní Povltaví - byl vyhlášen v roce 1994 a rozkládá se na částech katastrálních území obcí Zlončice a Chvatěruby. Je to přírodně zachovalá pravobřežní část skalnatého Vltavského údolí s cennými stepními a lesostepními lokalitami.

Výše uvedené lokality jsou dostatečně vzdálené od závodu, takže by neměly být stavební činností prováděnou výlučně v areálu CHVK ani provozem spalovací turbíny integrované s kotlem K1 negativně ovlivněny.

Z vodohospodářského hlediska je významná CHOPAV - Severočeská křída vzdálená 7 - 10 km severně od areálu CHVK. Toto území je chráněno před kontaminací provozem hydraulické ochrany podzemních vod.

46


Nejbližší lokalitou navrženou do NATURY 2000 je na severním okraji Veltrus zámecký park (kód lokality : CZ0213083). Jedná se o zámecký park anglického typu, využívající v rozsáhlé míře přirozené lužní porosty.

Stanovisko orgánu ochrany přírody KÚ Středočeského kraje k NATUŘE 2000 a ptačím oblastem je doloženo v příloze č.2. V tomto stanovisku je konstatováno, že lze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními.

C.I.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Výrobní blok 32 se stávající teplárnou se nachází uvnitř areálu CHVK. Posuzovaný záměr – instalace spalovací turbíny s generátorem je situována dovnitř objektu teplárny, která byla vybudována v 60. letech minulého století, teplárna je průmyslový objekt a není prohlášena za architektonickou nebo historickou památku.

Ani objekty umístěné v nejbližším okolí teplárny nemají vzhledem ke svému charakteru žádný kulturní význam včetně objektu 328 určeného k demolici.

V samotném areálu CHVK rovněž nejsou žádné kulturní ani architektonické památky.

C.I.4. Území hustě zalidněné, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném územíJako širší okolí navrhovaného záměru lze označit území a obcí Veltrusy a Chvatěruby, na většině území města Kralupy nad Vltavou i obou obcí je zástavba, zejména obytná.

Jde však samozřejmě o oblast hustě osídlenou s řadou projevů lidské činnosti - silnice, podzemní rozvody inženýrských sítí, drenáže, obytná i průmyslová zástavba.

Navrhovaný záměr nemůže vzhledem ke svému charakteru a vzdálenosti obytné zástavby ovlivnit významnějším způsobem obyvatelstvo, žijící v obytné zástavbě v okolí areálu CHVK.

Za území zatěžovaná nad míru únosného zatížení lze považovat ta území, u nichž jsou překračovány určité limitní hodnoty např. limity imisního zatížení.

Imisní zatížení zájmové lokality je nastíněno v této textové části oznámení EIA v následující kapitole C.II.1. Ovzduší , a dále v kap.2.5. rozptylové studii (v příloze č.9 oznámení EIA).

Ve Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP ČR č.11 z dubna 2011 jsou mezi těmito vymezenými oblastmi a to z důvodu překročení denního imisního limitu PM10 a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren uvedena území spadající pod působnost stavebního úřadu

* MěÚ Kralupy n.Vltavou – z důvodu vyšší než přípustné četnosti překročení denního imisního limitu PM10 (na 5,3 % území) a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (na 8,7 % území)

* MěÚ Veltrusy – z důvodu vyšší než přípustné četnosti překročení denního imisního limitu PM10 (na 2,9 % území) a cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (na 0,6 % území) .

47


Hluková zátěž zájmového území

Imise hluku v okolí průmyslového areálu jsou měřením dlouhodobě sledovány na 4 referenčních místech.V příloze č.10 oznámení EIA je zařazena akustická studie firmy Bucek s.r.o. a v ní jsou informace o stávající hlukové zátěži. Pro snižování hlukové zátěže v okolí areálu CHVK mají SYNTHOS Kralupy a.s. a Česká rafinerská a.s. – rafinerie Kralupy zpracován „Plán snižování hlukové zátěže v okolí areálu chemických podniků v Kralupech nad Vltavou“, který byl předložen a schválen KHS Mělník a je pravidelně aktualizován. Jednotlivé kroky jsou s KHS Mělník konzultovány.

Stará ekologická zátěž (z hlediska kontaminace půdy apod.) – z provedeného hydrogeologického průzkumu znečištění půdy a podzemních vod v areálu SYNTHOS Kralupy a.s., Kralupy a Česká rafinerská a.s. – rafinerie Kralupy vyplynulo, že zemina uvnitř areálu chemického podniku je kontaminována, zejména ropnými látkami. V zájmové lokalitě se polutanty nacházejí v nesaturované zóně jako reziduální znečištění ve volné fázi na hladině podzemní vody, v podzemní vodě v rozpuštěné formě, případně ve fázi při bázi zvodnělého kolektoru.

Pro ochranu okolí byla vybudována v letech l973-76 v rámci výstavby rafinerie s.p. Kau¬čuk jako sekundární ochrana podzemních vod před kontaminací rop¬nými látkami z rafinerie hydrogeologická ochrana podzemních vod (dále jen HOPV).

Najeta byla v r. l977 a od té doby je v nepřetržitém provozu. Po rozšíření v r. l982 jižním směrem pro zachycení kontaminace aromatickými uhlovodíky ze starší části závodu a po úpravách v r. l990 (zejména záměna drenáže za čerpací studně v severní větvi HOPV) má dnes systém HOPV celkem 16 kontinuálně čerpaných studní zajišťujících depresní linii kolem závodu ve směru proudění podzemních vod (průměrná deprese tak, aby se kužely překrývaly, se pohybuje ve studních kolem 80 cm). Vedle těchto studní je vybudován systém pozorovacích objektů v kontrolních profilech mezi čerpanými studněmi a další pozorovací vrty v širokém okolí (celkem okolo 100 vrtů).

C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

C.II.1. Ovzduší

* Klimatická situace

Klimatické podmínky jsou vedle množství emisí a reliéfu krajiny rozhodujícím činitelem pro rozptyl škodlivin v atmosféře. Areál CHVK a jeho okolí jsou z klimatického hlediska sou-

48


částí oblasti B 1, mírně teplé, suché s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9,2 oC, průměrný roční srážkový úhrn činí 473 mm. Délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů, teplotní i srážková maxima jsou v červenci.

* Charakteristika území z hlediska rozptylu znečišťujících látek

Posuzovaný záměr instalace spalovací turbíny je situován do objektu teplárny, která se spolu s komínem 120 m nachází v areálu CHVK na výrobním bloku 32. Areál CHVK leží v prakticky plochém údolí asi 1-2 km od koryta Vltavy. Terén je v bezprostředním okolí Kralup jen mírně zvlněný, převažuje nadmořská výška mezi 170 a 280 m, vlastní areál CHVK se nachází v nadmořské výšce kolem 175 m. Dále na sever až východ je terén plochý až k soutoku Vltavy s Labem (Polabská nížina). Směrem na jih až západ od Kralup se terén zdvihá do zvlněné středočeské plošiny s výraznými údolími Vltavy a Zákolanského a Knovízského potoka.

Průmyslový komplex ACHVK i teplárna se nachází v průmyslové zóně, obytná zástavba je proto poměrně vzdálená. Nejbližší chráněnou (obytnou) zástavbou jsou obytné domy u sídliště Lobeček na severním okraji Kralup ve vzdálenosti asi 800 m a více jihojihozápadním směrem od posuzovaného zdroje (komínu teplárny), obytné domy na jižním okraji Veltrus jsou vzdáleny asi 1200 m a více přibližně severním směrem od posuzovaného zdroje (viz Obr. 3 v části 3.3 rozptylové studie).

V oblasti se ve znatelném dosahu emisí z posuzovaných zdrojů v ACHVK nenachází žádná přírodní rezervace nebo zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Celkovou průměrnou větrnou růžici pro lokalitu Kralupy nad Vltavou (zpracovanou Českým hydrometeorologickým ústavem Praha) a četnost 8 hlavních směrů větrů (víceletý průměr) v procentech udává tabulka č.10. Podrobná větrná růžice je v rozptylové studii v tabulce 2 a obr.2 ( RS - příloha č. 9 tohoto oznámení EIA).

Tabulka č. 10 – větrná růžice

Rychlost větru m/s

S SV V JV J JZ Z SZ Calm součet

1,7 3,91 5,50 7,26 3,51 2,69 5,60 8,20 4,60 18,02 59,295,0 2,79 2,50 5,41 2,41 1,30 6,59 10,69 4,59 36,2811,0 0,30 0,00 0,33 0,10 0,00 0,80 2,10 0,80 4,43

Součet 7,00 8,00 13,00 6,02 3,99 12,99 20,99 9,99 18,02 100,00

V zájmovém území naprosto převládají směry větru západní s četností 21 %, významnéminimum v četnosti směrů větru leží ve směru od jihu s četností 4 %, z ostatních směrů vane vítr od 6 % do 13 % času v roce. Uvedené převládající směry jsou relativně ještě četnější při vyšších rychlostech větru (viz Obr. 2 a Tab. 1 dále). Bezvětří se vyskytuje v porovnání s průměrnou četností v ČR přibližně průměrně často – po 18 % času v roce. Nejfrekventovanější je 3. třída stability ovzduší - 31 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane po 59 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s četností 4.4 %.

49


Rozptylu znečišťujících látek v území sice lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.), avšak celá oblast Polabské nížiny u soutoku Labe a Vltavy a Labe a Jizery se vyznačuje častým výskytem stabilního a superstabilního zvrstvení atmosféry, a s tím spojeným častým výskytem mlh. Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. Třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují po 35.7 % času v roce, což je v ČR nadprůměrná hodnota. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, emisí ze spalovacích zdrojů se to může týkat jen výjimečně při výskytu silné inverze, u vysokého komínu teplárny pak jen při výskytu silné výškové inverze).Oblast je tedy provětrávána v porovnání s průměrným provětráváním území ČR mírně podprůměrně dobře.Ve směru převládajících větrů se souvislá obytná zástavba nachází poměrně daleko (obec Úžice je vzdálena téměř 4 km přibližně východním směrem), nejbližší souvislá obytná zástavba na severním okraji Kralup ve vzdálenosti asi 800 m a více od posuzovaného zdroje (komínu teplárny) leží ve směru, kterým vane vítr poměrně málo často a na jižním okraji Veltrus ve vzdálenosti asi 1200 m a více ve směru, ve kterém leží minimum četnosti směrů větru.

* Kvalita ovzduší – imisní charakteristika lokality

Oblast Kralup nad Vltavou byla v 80. a 90. letech minulého století negativně ovlivněna významnými bližšími i vzdálenějšími zdroji znečištění ovzduší nejen z okresu Mělník, ale i Kladna, Litoměřic, Loun a také z Prahy. Z důvodu silného poškození životního prostředí, na kterém se značnou měrou podílel i nevyhovující stav ovzduší, byla oblast Mělník - Neratovice- Kralupy n. Vlt. vyhlášena počátkem 90. let vládou ČR za ohroženou oblast z hlediska životního prostředí.

Vyhláška MŽP č.41/1992 Sb. byla zrušena ke 14.8.2002.

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje podle § 43 písm. i) zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo životního prostředí ve svých věstnících. MŽP naposledy vymezilo oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve svém sdělení č. 11 ve Věstníku MŽP částka 4 z dubna 2011 na základě hodnot naměřených v roce 2009.Podle tohoto sdělení ve Věstníku MŽP sice bylo posuzované území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Kralupy nad Vltavou a Městského úřadu Veltrusy v roce 2011 vyhlášeno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale z důvodu vyšší než přípustné četnosti překročení imisního limitu pro denní průměr pro PM10 na 5.3 % a 2.9 % plochy území spadajícím pod příslušné výše uvedené stavební úřady, imisní limit pro roční průměr pro PM10 nebyl v tomto území překročen. V území byl také překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren na 8.7 % a 0.6 % plochy území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Kralupy nad Vltavou a stavebního úřadu Městského úřadu Veltrusy. Nutno ovšem podotknut, že není vyloučeno (rozlišení grafického zobrazení postižených území ve věstníku neumožňuje přesnější posouzení), že v bezprostředním okolí posuzované provozovny nejsou výše uvedené imisní limity ani cílové imisní limity překračovány a že k jejich překračování dochází spíše jen v centru měst Kralupy nad Vltavou a Veltrusy vlivem zejména automobilové dopravy a lokálního vytápění pevnými palivy v tomto území. Posuzovaný zdroj přitom bude emitovat ve významném množství prakticky jen oxidů dusíku a menší množství tuhých znečišťujících látek (viz část 2.3 této rozptylové studie).

50


Posuzovaný zdroj je jmenovitě zařazen do vyhlášeného krajského smogového varovného a regulačního systému (SVRS) pro regulaci PM10, SO2 a NO2 (§ 8 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., vyhláška č. 553/2002 Sb. a nařízení Středočeského kraje č. 9/2011).Posuzovanou změnou instalace spalovací turbíny integrované s kotlem K1 se povinnosti týkající se regulace provozu zdroje při vzniku smogových situací nemění.

Imisní situace z hlediska oxidů dusíku ve sledovaném území je ovlivněna především mohutnými průmyslovými zdroji v areálu CHVK (SYNTHOS Kralupy a.s.; ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Rafinérie Kralupy), dalšími průmyslovými zdroji v oblasti (Spolana, a.s., Neratovice aj.), frekventovanými silnicemi (především dálnice Praha – Teplice a silnice č. II/101 a II/608), ale i spalovacími zdroji jako jsou elektrárny v Horních Počaplech (ČEZ, a.s.; ENERGOTRANS, a.s.) nebo vzdálenějšími zdroji (pražské zdroje, ŠKO-Energo, a. s., aj.), blokovými kotelnami v Kralupech nad Vltavou a lokálními zdroji (vytápění domů a bytů a malé průmyslové zdroje v Kralupech nad Vltavou, Veltrusích a v okolních obcích a doprava po místních komunikacích) a samozřejmě i dálkovým přenosem (severočeské elektrárny, apod.).

Přímo v zájmovém území v bezprostředním sousedství areálu ACHVK (na jižním okraji Veltrus) je v současné době (od 01.03.2006) provozována stanice měření imisí SVELA, Veltrusy (staré číslo ISKO 792), která kromě základních znečišťujících látek měří i koncentrace některých těkavých organických látek.Pro srovnání imisní situace v posuzované lokalitě a v nedalekém Mělníce jsou dále uvedené také imisní charakteristiky naměřené na stanici Mělník ZÚ (kód SMEZM, staré číslo ISKO 465), která měří poměrně nespolehlivě (výsledky často nejsou uváděny) pouze koncentrace NO2 a PM10 .Další nejbližší stanice v okrese Mělník jsou již poměrně daleko, v odlišném terénu a pod značným vlivem průmyslových zdrojů, než aby jejich údaje mohly sloužit pro odhad imisního pozadí v posuzované lokalitě .Protože na okrese není provozována žádná stanice měřící imisní koncentrace oxidu uhelnatého a nejbližší stanice v Praze se nenachází ve srovnatelných podmínkách, byla za „referenční“ stanici pro posuzovanou oblast zvolena stanice SMBOA, Mladá Boleslav (staré číslo ISKO 1437). Tato stanice sice zahájila provoz až 1.1.2009 a v roce 2009 ještě neposkytla dostatek hodnot pro vyhodnocení měřených veličin, ale pro rok 2010 už jsou hodnoty využitelné a především se nachází v území, které má poměrně podobné rozptylové podmínky, podobné zatížení emisemi z podobných zdrojů (automobilová doprava, vytápění domů, velký průmyslový komplex v sousedícím území s velkou teplárnou).

Přehled vybraných imisních charakteristik naměřených na uvedených stanicích měření imisí v letech 2007 - 2010 je uveden v následující tabulce č. 11.

Tab. 11 Přehled vybraných imisních charakteristik naměřených na relevantních stanicích měření imisí

51


znečišťující látka NO2

název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010SVELA, Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A 24,0 21,2 22,1 N/A 33,6 27,3 32,6 68,7 74,0 61,8 85,3 --- 100,9 100,4 129,5SMEZM, Mělník-ZÚ 495 Mělník ZÚ N/A N/A 32,0 --- 26,6 34,3 38,6 --- 117,0 N/A 76,0 --- --- --- N/A ---

znečišťující látka PM10

název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010SVELA, Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A 13,8 14,4 N/A 48,1 65,2 54,7 N/A 0 2 1 N/A --- 420 195 N/ASMEZM, Mělník-ZÚ 495 Mělník ZÚ 23,7 24,2 24,5 --- 118,0 113,0 142,0 --- 12 15 14 --- --- --- N/A ---

znečišťující látka SO2

název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010SVELA, Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A 3,1 3,6 4,8 13,7 13,8 21,9 32,3 0 0 0 0 --- 79,0 54,1 60,7

znečišťující látka NOx

název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel 2007 2008 2009 2010SVELA, Veltrusy 792 Mělník ČESRAF N/A 37,0 30,8 30,5

znečišťující látka CO

název měřící stanice číslo stanice okres provozovatel 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010SMBOA, Mladá Boleslav 1437 Ml.Bol. ČHMÚ --- --- N/A 353 --- --- N/A 1061 --- --- N/A 1734

max. IH8h [mg/m3]IHr [mg/m3]limit není stanoven

max. IHd [mg/m3]limit není stanoven limit = 10000 mg/m3

limit = 40 mg/m3 limit není stanoven limit není stanoven limit = 200 mg/m3

VoLIHd [1] max. IHk [mg/m3]

limit* = 20 mg/m3 limit = 125 (150) mg/m3

IHr [mg/m3] IH3m [mg/m3] max. IHd [mg/m3] max. IHk [mg/m3]

limit = 40 mg/m3 limit = 50 mg/m3 limit = 35 limit není stanoven

IHr [mg/m3] max. IHd [mg/m3]

limit = 3 limit = 350 mg/m3

IHr [mg/m3] max. IHd [mg/m3] VoLIHd [1] max. IHk [mg/m3]

IHr [mg/m3]limit* = 30 mg/m3

Poznámky k Tab. 11:

IHr Naměřená průměrná (aritmetický průměr) roční koncentrace znečišťující látky.max. IH3m Nejvyšší naměřená průměrná čtvrtletní koncentrace znečišťující látky.max. IHm Nejvyšší naměřená průměrná měsíční koncentrace znečišťující látky.max. IHd Nejvyšší naměřená průměrná denní koncentrace znečišťující látky.max. IH8h Nejvyšší naměřená hodnota 8hodinového průměru koncentrace znečišťující látky.max. IHk Nejvyšší naměřená krátkodobá (hodinová) koncentrace znečišťující látky.VoLIHd Počet naměřených hodnot průměrných denních koncentrací znečišťující látky překračující

denní imisní limit.--- Výsledky nejsou v ročence z nezjištěných příčin uvedeny (vyhodnoceny a zapracovány).N/A Údaje pro danou veličinu nejsou v ročence pro daný rok uváděny, přestože danou

charakteristiku stanice měří, protože daná imisní charakteristika nebyla například z důvodu častých výpadků měření nebo malého počtu platných měření signifikantní.

123 Kurzívou a menším písmem jsou vytištěny údaje, u kterých nebyly splněny podmínky úplnosti a rovnoměrnosti změřených dat pro výpočet imisní charakteristiky.

123 Tučně jsou vytištěny údaje, které znamenají překročení imisního limitu pro danou charakteristiku.

* Uvedené roční imisní limity pro SO2 a pro NOx jsou platné pro ochranu ekosystémů a vegetace.

V tabulce č.11 uvedené imisní limity jsou nyní platné podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění (imisní limity podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. a před jeho platností (viz Opatření FVŽP k zákonu č. 309/1991 Sb. ze dne 1.10.1991) byly jiné) a bez mezí tolerance. Pouze u hodnot maximálních denních koncentrací SO2 je v závorce uvedena hodnota původního imisního limitu.

Na stanici Veltrusy bylo naměřeno překročení imisního limitu pro NOx pro roční průměr a pro ochranu ekosystémů a vegetace (v roce 2008 významnější, v letech 2009 a 2010 nepatrné). Překročení dalších imisních limitů pro další znečišťující látky nebylo ve sledovaném období na této relevantní stanici zaznamenáno.Naměřené hodnoty nevykazují u žádné z měřených znečišťujících látek a imisních charakteristik žádnou znatelnou tendenci (mimo běžné kolísání dané rozptylovými podmínkami v daném roce). V některých letech se špatnými rozptylovými podmínkami

52


dochází k epizodám s překročením imisního limitu pro denní průměr u PM10, četnost těchto epizod ale nepřekračuje přípustný limit. Naprostá většina maxim (nejvyšších krátkodobých, denních, měsíčních i čtvrtletních hodnot) u všech uvedených znečišťujících látek byla naměřena v topné sezóně (převážně od října do března), což nasvědčují tomu, že při horších rozptylových podmínkách ovlivňuje pravděpodobně imisní situaci v oblasti Veltrus spíše vytápění a automobilová doprava, než provoz zdrojů v areálu CHVK.

Dalším dostupným zdrojem informací o stávající imisní situaci v oblasti jsou údaje z výpočtů polí imisních koncentrací pro ČR, které provádí především z naměřených dat ČHMÚ .Na základě výpočtů publikovaných v grafických ročenkách ČHMÚ za roky 2007 - 2010 lze pro posuzovanou oblast odhadnout (jde o odhady v rámci možností danými rozlišením grafiky a třídami pole koncentrací v obrázcích), že v letech 2007 - 2010 v ní byly průměrné roční imisní koncentrace PM10 mezi 20 a 40 µg/m3 (většinou kolem 30 µg/m3, podél dálnice D8 a v oblasti areálu ACHVK a středu města Kralupy nad Vltavou ke 40 µg/m3), 36. nejvyšší průměrné denní (24hodinové) koncentrace PM10 byly mezi 30 a 60 µg/m3, v letech 2007 a 2010 a v okolí dálnice D8 i v roce 2008 mezi 50 a 60 µg/m3 (imisní limit pro průměrnou denní koncentraci PM10 50 µg/m3 tedy mohl být velmi pravděpodobně v některých letech a v některých částech území překročen), průměrné roční imisní koncentrace NO2 mezi 13 a 26 µg/m3 (v okolí dálnice D8 v roce 2008 mezi 26 a 32 µg/m3), 4. nejvyšší průměrné denní koncentrace SO2 byly mezi 20 a 50 µg/m3.

Protože naměřené i vypočtené hodnoty imisních charakteristik spolu relativně přibližně korespondují a zhruba odpovídají i údajům z vymezení OZKO (viz výše), lze na základě výše uvedených údajů ze stanice SVELA Veltrusy a vypočtených imisních charakteristik z ročenek ČHMÚ usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované oblasti (obytná zástavba Veltrus a Kralup nad Vltavou, zejména přiléhající k areálu ACHVK) je znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi PM10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami a v územích bezprostředně zatížených intenzivní automobilovou dopravou téměř každý rok až nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové až denní) koncentrace dalších základních znečišťujících látek (NO2, SO2 a CO) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO2

a CO s velkou rezervou). Dlouhodobé (průměrné roční) koncentrace základních znečišťujících látek (PM10, NO a SO2) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pravděpodobně obvykle pohybují přibližně mezi 20 a 32 µg/m3, PM10 do 40 µg/m3

(pravděpodobně většinou do 30 µg/m3), SO2 pravděpodobně do 10 µg/m3, CO velmi pravděpodobně do 1 mg/m3.Naměřené a vypočtené hodnoty nevykazují u žádné ze znečišťujících látek a imisních charakteristik žádnou znatelnou tendenci. Nižší hodnoty jsou obecně uváděny pro levý břeh Vltavy a území severně a jižně od areálu ACHVK, vyšší hodnoty platí pro areál a jeho blízké okolí a pro území převážně východně až jihovýchodně od areálu ACHVK, tedy ve směru převládajících větrů (viz větrná růžice) a pro území podél dálnice D8.

Imisní limity

Imisní limity byly vyhlášeny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 42/2011 Sb. (dále jen nařízení vlády č. 597/2006 Sb.). Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz část 2.5 rozptylové studie) vypracovávají a vyhlašují příslušné kraje nebo obce

53


krajské a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší podle § 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb.

Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší byl v souladu s § 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. pro území Středočeského kraje vyhlášen v nařízení Středočeského kraje č. 5/2004 ze dne 23.06.2004 (spolu s Programem snižování emisí) ve Věstníku pr. př. Středočeského kraje č. 7/2004 uveřejněném dne 14.08.2004. K tomuto datu také vstoupil v platnost. Místní program ke zlepšení kvality ovzduší nebyl podle § 7 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. pro území měst Kralupy nad Vltavou a Veltrusy (resp. také pro další okolní obce) vyhlášen.

Uvedený Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší pro území Středočeského kraje nevyhlašuje přísnější imisní limity, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nerozšiřuje a provozu posuzovaného zdroje (záměru) se přímo nedotýká. Ve vyhlášeném Krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší nejsou vyhlášena žádná konkrétní opatření ke snížení emisí znečišťujících látek nebo ke zlepšení kvality ovzduší v území, kde se nachází provozovna (v posuzované lokalitě), cílené ke splnění imisních limitů nebo ke zlepšení kvality ovzduší, ani žádná jiná konkrétní opatření týkající se posuzovaného zdroje. Provoz posuzovaného zdroje by neměl být v rozporu s vyhlášeným programem ke zlepšení kvality ovzduší.

V okolí teplárny a areálu CHVK se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší.

Imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice PM10, oxid siřičitý a oxid uhelnatý jsou stanoveny v části A v tabulce 1 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

Imisní limity pro pro ochranu zdraví lidí jsou stanoven v části A v tabulce 2 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

Přehled imisních limitů pro suspendované částice PM10, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a oxid dusičitý je uveden v následující tabulce č. 12.

Tabulka č. 12- přehled imisních limitů Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu Přípustná četnost

překročení za kalendářní rok

Oxid dusičitý 1 hodina 200 mg.m-3 18Oxid dusičitý 1 rok 40 mg.m-3 --------

Suspendované částice frakce PM10

24 hodin 50 mg.m-3 35


1 rok 40 mg.m-3 ---------

Oxid siřičitý 1 hodina 350 mg.m-3 24Oxid siřičitý 24 hodin 125 mg.m-3 3

Oxid uhelnatý 8 hodin 10 mg.m-3 t.j. 10 000 mg.m-3 --------

Poznámka: Přesná definice doby průměrování viz nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

V okolí areálu CHVK se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší (viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění v nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a v nařízení vlády č. 429/2005 Sb.).

54


C.II.2. Voda

* Povrchové vody

Areál CHVK i jeho okolí je odvodňováno převážně do řeky Vltavy. Ta ve své dolní části toku pod Prahou patří mezi silně znečištěné povrchové toky. Průtok je částečně stabilizován vodními zdržemi nad Prahou, Q355 je 45,68 m3/s.Hydrologicky území patří do širšího povodí Vltavy od Rokytky po Ústí, v užším členění do dílčího povodí 1-12-02-047 Vltava od Zákolanského potoka po Bakovský potok.

Veškeré odpadní i dešťové vody z teplárny se na základě smluvních vztahů odvádějí do kanalizační sítě provozovatele SYNTHOS Kralupy a.s. V současné době se odpadní vody z areálu SYNTHOS Kralupy a.s. vypouští následujícími výtoky :

Kanalizace chladicích a dešťových vod - slouží k odvádění srážkových, chladících a neznečištěných odpadních vod z průtočného chlazení a některých dalších nezávadných vod z podniku. Kanalizace je vybudována podpovrchově, z podniku pak vystupuje kmenovými stokami A, B, C, D a E do otevřeného kanálu a dále do recipientu - Vltavy. Kvalitou tato voda odpovídá odebrané vodě říční (mimo mírně zvýšené teploty), vypouštěné znečištění odpovídá znečištění dodanému do závodu odebíranou říční vodou. Kanál je vybaven zabezpečovacím zařízením proti případnému úniku ropných látek.

Kanalizace FK-I: slouží k odvádění splaškových odpadních vod a chemických předčištěných odpadních vod z výroby plastů na MČOV Kralupy nad Vltavou.

Kanalizace FK-II: slouží k odvádění chemických předčištěných odpadních vod z výroby monomerů a elastomerů na MČOV Kralupy nad Vltavou.

Na výstupu odpadních vod ze SYNTHOS Kralupy a.s. je zabezpečeno nepřetržité monitorování odpadních vod před odtokem do recipientu. Přístroje, instalované v měrné buňce, umožňují kontinuální sledování těchto ukazatelů : pH a teplota. Součástí systému je automatické vzorkovací zařízení, které umožňuje nastavení odběru v různých časových a objemových variantách. Prostřednictvím automatického zařízení jsou pravidelně odebírány kontrolní vzorky pro stanovení kvality vypouštěných vod v parametrech CHSK, BSK5, Pc, celkový dusík, anorganický dusík, NL, RAS s Cl-. Celý systém je on-line propojen s nepřetržitou dispečerskou službou a zabezpečuje trvalé informace o kvalitě vypouštěných odpadních vod.

Poloha vůči záplavovému území – výrobní blok 32, kde se nachází teplárna a kam je situován i navrhovaný záměr se nenachází v záplavovém území. Potvrdilo se to při katastrofální povodni v roce 2002, kdy území bloku 32 zůstalo povodní nedotčeno.

* Podzemní vody

Ve štěrkopískách se vytvořila mělká kvarterní zvodeň s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody v hloubce 5 – 8 m. Koeficient transmisivity v řádu x.10-2 m2/s charakterizuje tento kvartér jako prostředí s vyšší průtočností.

55


Před umělým zásahem do přírodních poměrů byla Vltava přirozenou erozivní základnou území a odvodňovala podzemní vody vyšších teras Vltavy i údolní nivy. V současné době je již zachováno proudění směrem k Vltavě jen z údolních teras, které nejsou v přímé hydraulické souvislosti s řekou (na území České rafinérské, a.s. – rafinérie Kralupy v oblasti bl. 85, 86 - Sklad kapalných plynů). Prvním umělým zásahem do přirozeného režimu byly práce spojené se splavněním Vltavy a vzdutím Miřejovického jezu u Veltrus.V nadjezí pak dnes infiltruje vltavská voda do údolní nivy a po spojení s podzemní vodou z teras protéká směrem na Veltrusy a do Vltavy v podjezí.

Druhým významným zásahem do režimu podzemních vod je trvalé čerpání podzemních vod v objektech hydrogeologické clony SYNTHOS Kralupy a.s. (dříve KAUČUK, a.s.). Hydrogeologická ochrana podzemních vod (dále jen HOPV) byla vybudována v letech l973-76 v rámci výstavby rafinerie s.p. Kaučuk jako sekundární ochrana podzemních vod před kontaminací ropnými látkami z rafinerie. Najeta byla v r. l977 a od té doby je v nepřetržitém provozu. Po rozšíření v r. l982 jižním směrem pro zachycení kontaminace aromatickými uhlovodíky ze starší části závodu a po úpravách v r. l990 (zejména záměna drenáže za čerpací studně v severní větvi HOPV) má dnes systém HOPV celkem l6 kontinuálně čerpaných studní zajišťujících depresní linii kolem závodu ve směru proudění podzemních vod (průměrná deprese tak, aby se kužely překrývaly, se pohybuje ve studních kolem 80 cm). Vedle těchto studní je vybudován systém pozorovacích objektů v kontrolních profilech mezi čerpanými studněmi a další pozorovací vrty v širokém okolí (celkem okolo 100 vrtů). Oprávněnost výstavby HOPV se potvrdila stahováním kontaminovaných podzemních vod z území pod závodem .

HOPV provozuje odborná hydrogeologická firma, která vydává i roční zprávy o sledování a provozu HOPV vč. celkové dokumentace (grafické i tabelární). Z hodnocení časového i prostorového vývoje úrovní hladin podzemních vod jednoznačně vyplývá , že HOPV plní svoji funkci ochrany vod kvarterních štěrkopískových náplavů Vltavy před znečištěním kontaminanty z provozů SYNTHOS Kralupy a.s. (dříve KAUČUK, a.s. ) a Česká rafinérská a.s. – rafinérie Kralupy.

C.II.3. PůdaZ hlediska půdotvorného substrátu lze původní území areálu CHVK charakterizovat říčními aluviálními sedimenty údolní nivy. V současnosti je půdní složka v prostoru areálu CHVK pod vlivem antropogenního resp. průmyslového ovlivnění a to je pro její hodnocení z hlediska kvality a využití směrodatné. V prostoru areálu CHVK jde o půdy řazené z hlediska kultury do kategorie ostatní plochy.

V rámci posuzovaného záměru nedojde k záboru ZPF.

Stav kontaminace půdy v celém areálu chemických podniků v Kralupech nad Vltavou byl důkladně prozkoumán v rámci zpracování analýzy rizik, kterou provedla firma KAP s.r.o. v roce 1995. Analýza rizik neprokázala v místě záměru významnou kontaminaci. Závěrečná zpráva je k dispozici v SYNTHOS Kralupy a.s. Stav podloží je trvale monitorován prostřednictvím periodického sledování kontaminace v několika desítkách monitorovacích vrtů vybudovaných v celém areálu. Pravidelné roční zprávy o kontaminaci jsou k dispozici v SYNTHOS Kralupy a.s.

56


C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje* Geologické a hydrogeologické poměry

Pokud jde o geologickou situaci v oblasti areálu CHVK, tak předkvaterní podklad tzv. manínská terasa je tvořena horninami karbonu. Jde zejména o arkozový pískovec a slepenec, které se nepravidelně prostupují. Přítomny jsou i horizontální polohy šedých prachovců o mocnosti max.4 m. Horizontální vrstevnatost celého komplexu hornin sahá do hloubky několika set metrů. Častá puklinatost dosahující délky i 20 m je provázena limonitizací.

Při východním okraji areálu CHVK se objevují nad karbonem zbytky křídových hornin, které dále k východu přecházejí do křídové tabule. Převládajícím typem hornin jsou čisté pískovce, které jsou při povrchu zvětralé v hlinitý písek. Vrstevnatost je prakticky horizontální, pukliny nejsou časté, ale značně rozevřené.Kvartér je tvořen čistými písčitými štěrky, hlinitý pokryv štěrků se vyskytuje pouze v malé nesouvislé mocnosti a je zastoupen fluviálními písčitými hlínami a hlinitými štěrkopísky. Mocnost kvartéru se podle dostupných informací pohybuje v oblasti areálu CHVK od 10 do 25 m. Štěrkopískové nánosy údolní nivy řeky Vltavy jsou hojně využívány pro těžbu stavebního štěrkopísku. Bývalé štěrkopískovny byly následně většinou zavezeny zavážkami většinou materiálem z výkopových a stavebních prací. Jiné využitelné přírodní zdroje v areálu a jeho okolí nejsou.

Surovinové zdroje – v areálu CHVK a jeho nejbližším okolí se nenacházejí ložiska surovin ani jiných přírodních bohatství, které by omezovaly realizaci daného záměru.

Hydrogeologie

Hydrogeologické poměry jsou dány morfologií terénu, geologickými poměry, propustností zemin a hornin. Hydrogeologické poměry - zájmový prostor areálu CHVK je charakteristický průlinovým (kvartér), resp. průlinově - puklinovým prostředím. Kvartérní zvodeň je ovlivněna množstvím atmosférických srážek a výskytem jílovitopísčitých poloh. Ve funkci hlavního hydrogeologického kvartérního kolektoru v zájmové oblasti vystupují štěrkové sedimenty řeky Vltavy, jež jsou v dané lokalitě zvodnělé. Kolektor je charakterizován průlinovou propustností s hodnotou koeficientu filtrace řádově kf = n . 10-4 – 10-5 m . s-1, podle obsahu jílovité frakce. Jedná se o sedimenty dosti silně propustné (III. skupina hodnocení podle J. Jetela 1973). Hladina podzemní vody byla v průběhu vrtných prací v okolí zájmového území zastižena v hloubce 6,0-7,0 m pod terénem, tj. v úrovni nadmořských výšek 169,0-170,0 m n.m. Hladina vytváří souvislou zvodeň, která je volná nebo jen slabě napjatá. Za normálních klimatických poměrů je podzemní voda rozhojňována vodou srážkovou, táním sněhové pokrývky a vzhledem k nerovnoměrnému rozložení atmosférických srážek během roku bude nutné počítat s mírným kolísáním hladiny podzemní vody v intervalu + 1,0 m.

Směr proudění

Směr přirozeného proudění podzemní vody je totožný s generelním sklonem terénu a lze jej předpokládat severozápadním směrem, tj. šikmo k vodoteči Vltava.

57


Členitost terénu, eroze

V zájmovém území nejsou vytvořeny podmínky pro vznik žádných významných geodynamických jevů, stabilita povrchu lokality je vzhledem k rovinatému charakteru dobrá a území není náchylné ke svahovým pohybům.

Seizmicita, radon

Seizmicita území je poměrně nízká. Podle seizmické mapy České republiky se mohou v této oblasti vyskytovat otřesy 5° M.C.S.Radonový průzkum byl prováděn v okolí posuzovaného území. Podle těchto měření je pro zájmové území typický střední a nízký stupeň radonového rizika. V případě potřeby bude proveden v rámci projektu pro stavební řízení.

C.II.5. Fauna a flóra Fauna a flóra nebudou téměř popisovány, neboť posuzovaný záměr instalace spalovací turbíny je situován převážně do objektu teplárny na bloku 32 v ACHVK, přičemž tento areál patří mezi největší areály chemických podniků v ČR.

Vlastní ACHVK je klasifikován jako „ostatní plochy a zastavěná plocha a nádvoří“ a představuje umělé průmyslové prostředí, které je jednoznačně limitujícím faktorem pro výskyt a rozvoj živočišné a rostlinné říše.

V rámci posuzovaného záměru bude jako nová stavba vybudován těsně vedle objektu teplárny na stávající betonové ploše 12m x 5,5 m přístřešek pro generátor trubíny. Dále bude v blízkosti teplárny na místě, kde se v současnosti nachází uměle upravená plocha s řídkým trávníkem, vybudována na ploše cca 230 m2 nová rozvodna a příjezdová komunikace 60 m x 5 m pro těžkou techniku.

Tato uměle upravená plocha určitě nebude ani přechodným výskytištěm některého z druhů uvedených ve vyhlášce MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustavení zákona ČNR č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Areál CHVK - pokud jde o vegetaci, tak současná vegetace v areálu zahrnuje především umělé porosty eventuálně nálety. Druhové složení je tedy dané výhradně antropogenní činností, přirozená nebo přírodě blízká společenstva se v daném prostoru neuplatňují. Areál CHVK je v upravených částech osázen lipami a různými druhy jehličnanů, dále jsou zde vtroušené jedince dalších listnáčů (jasan, akát). Bylinnou složku zastupují zde vesměs umělé trávníky. V okolí průmyslové aglomerace se zachovala značná diverzita strukturních typů rozptýlené zeleně. Poměrně dobrý je stav planých porostů, úspěšně plnících svoji funkci v krajině. Pokud jde o faunu, příznivější podmínky pro ni lze očekávat v blízkých zahrádkářských koloniích nebo při staveních se zahradami.

Závěrem lze říci, že svým složením fauna i flóra v blízkém okolí areálu CHVK patří k velmi jednoduchému typu bez zvláštních druhů nebo skupin druhů.

C.II.6. Krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky

Charakter krajiny

58


Posuzovaný záměr je situován do areálu CHVK, který patří k největším chemickým areálům v ČR. Území tohoto areálu je určeno pro průmyslové využití a manipulační činnosti. Stavba se nedotkne dosavadního způsobu využívání krajiny pro bydlení a rekreace, neboť pro tyto účely území tohoto areálu nebylo a nebude nikdy využíváno.

Krajina v okolí navrhované stavby představuje oblast hustě osídlenou s řadou projevů lidské činnosti - silnice, železnice, podzemní rozvody inženýrských sítí, drenáže, obytná i průmyslová zástavba.

Zájmové území areálu CHVK a blízké okolí, leží východně od města Kralupy a jižně od obce Veltrusy. Na území Kralup nad Vltavou na pravém břehu Vltavy se nachází řada průmyslových a výrobních podniků a podle územního plánu rozvoje oblasti je toto území určeno pro další rozvoj průmyslové činnosti. Zároveň se v tomto zájmovém území nachází i část města Kralupy n.Vltavou - Lobeček.

Kralupy n.Vltavou patří mezi menší města, má asi 17 500 obyvatel, z nichž je zhruba 65 % ekonomicky aktivních. Město se rozkládá na 2 190 ha, je zde přes 2 250 domů s téměř 7000 byty, několik jeslí, mateřských a základních škol. Průmyslová aktivita ve městě je značná, rozhodující postavení zde zaujímají SYNTHOS Kralupy a.s. (dříve KAUČUK, a.s.) a ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s., z dalších podniků lze uvést VITOGAS s.r.o., MERO, a.s., REGIOS a.s.

Pokud jde o zaměstnanost, tak jednoznačně největším zaměstnavatelem jsou SYNTHOS Kralupy a.s. a ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s. dohromady s cca 1 300 zaměstnanci. V SYNTHOS Kralupy a.s. bylo k 31.12.2007 zaměstnáno 892 pracovníků. Význačný je i podíl pracovních sil resp. zaměstnanost ve sféře sekundární t.j ve službách, dopravě, zdravotnictví, školství apod.

Krajinný ráz

Krajinný ráz je dán bezprostřední blízkostí a dominantní funkční přítomností průmyslového areálu CHVK. Jedná se o typ krajiny urbanizované, průmyslové, destabilizované intenzivní antropogenní činností (vedle průmyslu také plochami skládek a dopravními liniemi, včetně dálnice). K severovýchodu se průmyslový ráz krajiny mění na intenzivně využívanou odlesněnou zemědělskou krajinu s izolovanými plochami zbytkových nebo negenerujících enkláv malých lesíků nebo křovinatých porostů. Krajinnou dominantu výjimečných přírodních i kulturních hodnot představuje jednak listnatý Dřínovský háj a Veltruský park a zámek v údolní nivě Vltavy.

Zájmové území se vyznačuje středně členitým reliéfem, terén je zde zvlněný, deprese je vytvořena řekou Vltavou. Výrazné antropogenní textury v území tvoří komíny a průmyslové objekty SYNTHOS Kralupy a.s. a ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s., výškové panelové domy v Kralupech.

V pracích Míchala (1997) je uvedena základní typologie krajin použitelná při hodnocení krajinného rázu. Byly definovány tři účelové krajinné typy :

Typ A : krajina silně pozměněná civilizačními zásahy (plně antropogenizovaná) dominantní až výlučný výskyt sídelních a industriálních nebo agroidustriálních prvků. Zaujímá cca 30 % území České republiky.

Typ B : krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem (harmonická), masový výskyt přírodních a agrárních prvků, plošně omezený výskyt

59


industriálních prvků. Zaujímá cca 60 % rozlohy České republiky.

Typ C : krajina s nevýraznými civilizačními zásahy ( relativně přírodní ), dominantní výskyt přírodních prvků. Zaujímá cca 10 % rozlohy ČR.

Každá z těchto kategorií je dále dělena na tři podkategorie :

+ zvýšená hodnota0 základní hodnota- snížená hodnota

Kombinací potom vzniká celkem 9 typů. Ve smyslu uvedeného členění lze zájmové území zařadit rámcově do typu (A -).

Posuzovaný záměr bude realizován výlučně v průmyslovém areálu CHVK a to převážně na bloku 32 uvnitř objektu teplárny, kde bude demontován kotel K2 a na jeho místě instalována spalovací turbína s generátorem. Venku – mimo objekt teplárny budou během období výstavby uskutečněny následující činnosti:

- postavení přístavku o rozměrech 12 m x 5,4 m a výšce 8 m k jihovýchodní stěně objektu teplárny (ta je vysoká 33 m)- v těsné blízkosti přístavku bude postaven cca 35 m vysoký havarijní ocelový komín spalovací turbíny (ten bude odvádět spaliny z turbíny při havarijním stavu kotle K1 a během najíždění turbíny)- demolice cca 8-10 m vysokého objektu 328, který je postaven na ploše zhruba 650 m2 a nachází se v těsné blízkosti u východní stěny teplárny . - výstavba přízemního objektu nové rozvodny 15 m x 15 m o výšce 7 m umístěné cca 20 m od JV rohu objektu teplárny. - položení plynového potrubí na stávající potrubní most

Vzhledem k uvedenému charakteru záměru „TAMERO INVEST – Instalace spalovací turbíny“ a jeho situování do stávajícího areálu CHVK nelze očekávat žádné dopady z hlediska krajinného rázu. Proto nepovažuje zpracovatel předkládaného oznámení EIA detailnější hodnocení krajinného rázu za nutné.

Vztah k územně plánovací dokumentaciV části H Přílohy tohoto oznámení EIA je v příloze č.1 zařazeno Sdělení stavebního úřadu MěÚ Kralupy nad Vltavou z hlediska vztahu posuzovaného záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ k územně plánovací dokumentaci. Podle sdělení - je záměr v souladu s platným územním plánem města Kralupy nad Vltavou a města Veltrusy.- pozemky st.p.365/1, p.p.č. 149/2,156/43, 156/44 a 156/46 v k.ú. Chvatěruby nejsou v platném územním plánu obce Chvatěruby řešeny.

C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení.

60


Navrhovaný záměr je situován do areálu CHVK a bude mít vzhledem ke svému charakteru (instalace spalovací turbíny integrované s kotlem K1, nárůst emisí PM10, NOx, CO a pokles emisí SO2 a rozptyl spalin z komína 120 m) dopady na ovzduší na větším území.

Záměr je situován do objektu teplárny vzdálené cca 800 m od nejbližší obytné zástavby, provoz spalovací turbíny nemá nároky na automobilovou dopravu, proto nedojde po uvedení spalovací turbíny do provozu k ovlivnění okolní obytné zástavby hlukem z dopravy. Z hlediska hluku může mít záměr vliv na okolní území mimo areálu CHVK jen v důsledku dopravy vyvolané v období výstavby.

Za dotčené území lze pokládat areál CHVK a jeho bližší okolí, jedná se o území, které bylo v minulosti významně pozměněno a poznamenáno antropogenní činností. Dotčené území patří mezi zatížená území v ČR.Imisní zatížení území je hodnoceno v kap. C.II.1. Ovzduší v posuzované oblasti (obytná zástavba Veltrus a Kralup nad Vltavou, zejména přiléhající k areálu ACHVK) je znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi PM10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami a v územích bezprostředně zatížených intenzivní automobilovou dopravou téměř každý rok až nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové až denní) koncentrace dalších základních znečišťujících látek (NO2, SO2 a CO) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO2

a CO s velkou rezervou). Dlouhodobé (průměrné roční) koncentrace základních znečišťujících látek (PM10, NO2 a SO2) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pravděpodobně obvykle pohybují přibližně mezi 20 a 32 µg/m3, PM10 do 40 µg/m3

(pravděpodobně většinou do 30 µg/m3), SO2 pravděpodobně do 10 µg/m3, CO velmi pravděpodobně do 1 mg/m3.

Naměřené a vypočtené hodnoty nevykazují u žádné ze znečišťujících látek a imisních charakteristik žádnou znatelnou tendenci. Nižší hodnoty jsou obecně uváděny pro levý břeh Vltavy a území severně a jižně od areálu ACHVK, vyšší hodnoty platí pro areál a jeho blízké okolí a pro území převážně východně až jihovýchodně od areálu ACHVK, tedy ve směru převládajících větrů (viz větrná růžice) a pro území podél dálnice D8.

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje podle § 43 písm. i) zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo životního prostředí ve svých věstnících. MŽP naposledy vymezilo oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve svém sdělení č. 11 ve Věstníku MŽP částka 4 z dubna 2011 na základě hodnot naměřených v roce 2009.Podle tohoto sdělení ve Věstníku MŽP sice bylo posuzované území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Kralupy nad Vltavou a Městského úřadu Veltrusy v roce 2011 vyhlášeno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale z důvodu vyšší než přípustné četnosti překročení imisního limitu pro denní průměr pro PM10 na 5.3 % a 2.9 % plochy území spadajícím pod příslušné výše uvedené stavební úřady, imisní limit pro roční průměr pro PM10 nebyl v tomto území překročen. V území byl také překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren na 8.7 % a 0.6 % plochy území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Kralupy nad Vltavou a stavebního úřadu Městského úřadu VeltrusyBenzo(a)pyren není v při spalování zemního plynu z komína 120 m emitován a provoz spalovací turbíny nemá vyvolanou dopravu. Ve vztahu k posuzovanému záměru je třeba brát v úvahu emise suspendovaných částic PM10 , byť jejich emisní i imisní nárůst v důsledku záměru je minimální.

61


Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 závisí na mnoha faktorech. A to nejen naprovozu emisních zdrojů, kde primární emise stacionárních zdrojů obecně postupně klesají, ale i na intenzitě dopravy v zájmovém území a sekundární emisi a reemisi již sedimentovaných tuhých částic na povrchu.Ve vstupech v rozptylové studii byl konzervativně použit hmotnostní tok emisí suspendovaných částic PM10 na úrovni limitní hodnoty 5 mg/m3 (suché spaliny, n.p., 3 % ref. O2). V návaznosti na výsledky rozptylové studie lze konstatovat, že- je možné uvažovat s provozem zdroje, který splňuje emisní hodnoty PM10 na úrovni limitu- v důsledku provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 nedojde k významnějšímu navýšení stávající imisní zátěže zájmového území.

Hluk

V příloze č.10 je hluková studie, v ní jsou v kapitole 2.4. uvedeny výsledky posledního měření hluku ve čtyřech měřících bodech, kde se měření hluku provádějí již řadu let.Hladina akustického tlaku A LAeq,T (dB) z měřeného zdroje hluku - areál CHVK, po korekci na hluk pozadí se v noční době pohybovala u 4 měřících míst v rozmezí 41,6 do 47,2 dB.

Spalovací turbína s generátorem bude dodána jako balená jednotka s opláštěním a bude umístěna uvnitř objektu teplárny na místě bývalého kotle K2. Potenciální dodavatelé spalovací turbíny na základě požadavku investora musí garantovat hluk ve vzdálenosti 1 m od povrchu turbíny kompletně pro celou dodávku spalovací turbíny i s příslušenstvím na úrovni LAeq 1m = 85 dB. Proto pokud jde o hluk za provozu spalovací turbíny s generátorem integrované s kotlem K1 (varianta B1 – při ní jsou v případě mimořádných provozních stavů spaliny z turbíny vypouštěny ocelovým komínem turbíny, varianta B2 - při ní jsou spaliny z turbíny za běžného provozu odváděny do kotle K1 a vypouštěny komínem 120 m) tak dopady záměru se omezí jen na území areálu CHVK. U sledované obytné zástavby (4 měřící místa v okolí areálu) nedojde vzhledem k její vzdálenosti při provozu spalovací turbíny k navýšení jejich hlukové zátěže (viz hluková studie – varianty B1, B2).

Doprava vyvolaná obdobím výstavby způsobí krátkodobě navýšení hlukové situace podél komunikací nejvýše o 0,2 dB, tento nárůst nebude při stávající hlukové zátěži území podél komunikací poznatelný.

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

62


D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ŽP a hodnocení jejich velikosti a významnosti

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo , sociálně – ekonomické vlivy

Záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ znamená doplnění stávajícího kotle K1 o spalovací turbinu. Tím dojde k vytvoření paroplynového zařízení, které bude zahrnovat novou plynovou spalovací turbínu o elektrickém výkonu do 32 MWe integrovanou se spalinovým kotlem (bude využit stávající parní kotel K1). V plynové turbíně spalující zemní plyn se bude vyrábět elektrická energie, spaliny ze spalovací turbíny se povedou do spalinového kotle s přitápěním (stávající kotel K1), v němž se využije tepelná energie spalin ze spalovací turbíny. Předmětem posouzení je možný vliv záměru na obyvatele z hlediska kvality ovzduší a hlukové situace.Spalovací turbína bude instalována v objektu teplárny v místě stávajícího nefunkčního kotle K2, který bude demontován. Teplárna je umístěná v jihovýchodní části areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. na bloku č. 32.Vzdálenost posuzovaného záměru od nejbližší obytné zástavby v Kralupech n. Vltavou je cca 800 m, v dalších okolních obcích je obytná zástavba podstatně dále (ve Veltrusích cca 1 300 metrů a Chvatěrubech cca 1 600 m). Mezi objektem teplárny, blokem 32 a nejbližší obytnou zástavbou v Kralupech nad Vltavou i Veltrusích se nacházejí stávající výrobní bloky. V zájmovém území jsou další velké zdroje (ČESKÁ RAFINERSKÁ a.s., SPOLCHEMIE a.s., Benzina, a.s., KRALUPOL, a.s., MERO, a.s., Sběrné suroviny) i další menší provozovny.

Metodický postup:Hodnocení rizika (Risk Assessment) je odborná činnost zaměřená na identifikaci rizika, kvalitativní i kvantitativní charakterizaci rizika, porovnání tj. komparaci rizika. Hodnocení rizika je jedním ze základních vstupů do procesu řízení rizika, jehož cílem je navržení a přijetí takových opatření a přístupů, která by snížila rizika na únosnou míru resp. jejich udržení na únosné míře. Hodnocení rizika je postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů a nejlepší vědecký úsudek pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem, dále určení, v jakém rozsahu byly, jsou, nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně charakterizace existujících či potenciálních rizik z uvedených zjištění vyplývajících.Proces hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř kroků:

- Určení nebezpečnostiV tomto prvním kroku jde o vstupní kvalitativní seznámení s hodnocenou lokalitou, přítomnými škodlivinami a okolnostmi jejich potenciálního nepříznivého účinku na obyvatelstvo. Základním výstupem je přehled zdravotně významných škodlivin a zdůvodnění postupu, kterým byly vybrány. Přehled je doplněn popisem základních toxikologických vlastností vybraných škodlivin a jejich pohybu a přeměn v životním prostředí, cest expozice, působení v organismu člověka a možných zdravotních efektů.

- Určení vztahu dávka-odpověď

63


Zde je identifikován vztah mezi úrovní expozice a velikostí rizika – tedy pravděpodobností, se kterou za definovaných podmínek expozice dojde k poškození zdraví.Z hlediska typu zdravotních efektů se škodliviny dělí do dvou základních kategorií:Látky s prahovým účinkem, u nichž se předpokládá, že škodlivý účinek se projeví teprve tehdy, je li překročena určitá prahová úroveň expozice. Tzn. že existují úrovně expozice, od nuly až po určitou konkrétní hodnotu, které lidský organismus toleruje bez manifestace škodlivého účinku (tj. bez známek zdravotního poškození). Nad prahovou hodnotou pak závažnost účinku roste s velikostí expozice.Látky s karcinogenním účinkem, u nichž se předpokládá určitý nepříznivý efekt už od nejnižších dávek. Riziko tak roste s expozicí od její nulové úrovně, závislost dávky a účinku se v oblasti nízkých dávek vesměs považuje za lineární. Účinek látek je stochastický, tj. s velikostí dávky neroste závažnost onemocnění, ale pravděpodobnost jeho vzniku.Některé látky mohou mít účinek obojí – prahový i bezprahový. V takovém případě se obvykle vychází z účinku bezprahového, který bývá při nízkých úrovních škodlivin, které jsou v životním prostředí, závažnější.Hodnocení rizika z působení prahových a bezprahových látek je principiálně odlišné. U hluku je situace specifická, neboť pro některé účinky hluku je obtížné hodnotit míru jejich zdravotní závažnosti. Místo referenčních hodnot se pro hluk odvozují prahové hladiny hlukové expozice, nad kterými se začíná daný účinek objevovat nebo se ukazuje být závislý na velikosti expozice. Hodnocené účinky přitom mohou být zdravotně závažné (např. kardiovaskulární onemocnění) nebo jde o přirozeně se vyskytující efekty, jako obtěžování hlukem a rušení spánku, jejichž navýšení je považováno za potenciálně nepříznivé.

- Hodnocení expoziceUvedený krok znamená odhad úrovní (dávek), jimiž jsou nebo budou různé skupiny obyvatelstva exponovány faktorům ze životního prostředí. Stupeň expozice závisí nejen na koncentracích látky ve složkách životního prostředí, ale i na místě pobytu a aktivitě lidí. Zpracování expozičních podkladů je obtížnou záležitostí, v praxi EIA se obvykle pro každý případ speciálně neprovádí, využívá se konvenčních tzv. expozičních faktorů (např. US EPA).

- Charakterizace rizikaKonečný krok v procesu hodnocení rizika, který integruje data získaná v předchozích krocích. Definuje kvalitativně i kvantitativně pravděpodobnost, s jakou lidský organismus utrpí některé z možných poškození. Závěrem je nutné doplnit, že stanovení rizika popsaným postupem je nezbytné tam, kde pro danou látku v příslušné složce životního prostředí (ovzduší, vodě apod.) není stanoven limit, resp. tam, kde tento limit je překročen. Limity jsou většinou stanoveny tak, aby s dostatečnou rezervou zaručovaly zdravotní nezávadnost, resp. společensky přijatelnou míru rizika, a jsou-li dodrženy, daná situace z hlediska ochrany zdraví po legislativní stránce vyhovuje. U některých látek (faktorů) jsou v odborné literatuře udávány nepříznivé účinky i při úrovních podlimitních, z běžných škodlivin se to týká především suspendovaných látek v ovzduší (prašnosti) a hluku. V těchto případech je v rámci EIA vhodné na tyto skutečnosti poukázat. Pokud ale u dané škodliviny nemáme dost přesvědčivé údaje tohoto druhu, pak při dodržených limitech výpočet rizika popsanou metodou Risk Assessment obvykle neprovádíme.

VLIVY NA OVZDUŠÍ

64


Posuzovaný zdroj integrovaná spalovací turbína s kotlem na zemní plyn bude zdrojem emisí především oxidů dusíku a dalších znečišťujících látek vznikajících při spalování zemního plynu. Posuzovanou změnou by mělo dojít k určitým změnám v množství a složení spalovaných paliv a změnám v produkci množství emisí znečišťujících látek, které jsou odhadnuty v oznámení záměru a promítnuty do výpočtu vstupních parametrů rozptylové studie pro posuzovaný zdroj.Ze srovnání ročních emisí ve variantě 1 ( aktivní varianta) a variantě 0 (nulová varianta) vyplývá, že v důsledku realizace záměru dojde k nárůstu emisí u škodliviny PM10 o 0,914 t/r, u NOx o 70,158 t/r a CO o 103,687 t/r. Naopak dojde ke snížení emisí u SO2 o 119,175 t/r, neboť jediným palivem po instalaci spalovací turbíny bude v turbíně i kotli K1 zemní plyn.Posouzení vlivu na veřejné zdraví je provedeno pro NOx, PM10 a CO. Hodnotit vliv SO2 není relevantní.

Oxidy dusíku NOx, resp. oxid dusičitý NO2

Hodnocení nebezpečnosti Oxidy dusíku patří mezi nejvýznamnější klasické škodliviny v ovzduší. Hlavním zdrojem antropogenních emisí oxidů dusíku do ovzduší je spalování fosilních paliv. Ve většině případů jsou emitovány převážně ve formě oxidu dusnatého, který je ve vnějším ovzduší rychle oxidován přítomnými oxidanty na oxid dusičitý. Oxid dusičitý NO2 je z hlediska účinků na lidské zdraví významnější a je o něm k dispozici dostatek validních údajů.Akutní účinky na lidské zdraví v podobě ovlivnění plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest se u zdravých osob projevují až při vysoké koncentraci NO2 nad 1 880 mg/m3 . Při koncentracích 3 000 – 9 000 mg/m3 nastupují změny plicních funkcí (vzestup dýchacího odporu) u zdravých osob po 10 – 15 minutách. U lidí trpících zánětem průdušek se dýchací funkce zhoršují při 3 000 mg/m3 již po 5 minutách. V toxikologických studiích byly zjištěny akutní zdravotní účinky při hodinových expozicích nad 500 mg/m3 NO2. Přímé účinky NO2 na plicní funkce astmatiků byly popsány u hodinových koncentrací nad 560 mg/m3 a již od koncentrací 200 mg/m3 bylo možné speciálním vyšetřením nalézt počínající růst reaktivity bronchů. Jiné laboratoře však účinek tak nízkých koncentrací u astmatiků nepotvrdily.Chronické účinky NO2 nelze zcela spolehlivě posoudit metodou Risk Assessment. V existujících epidemiologických studiích není možné dostatečně odlišit vliv oxidů dusíku od ostatních škodlivin přítomných v ovzduší.Směrná hodnota WHO pro NO2 činí 40 mg/m3 u ročního průměru a 200 mg/m3 u hodinového průměru. Tyto koncentrace byly převzaty i do nařízení vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění jako limity závazné v ČR s tím, že uvedený hodinový průměr nesmí být překročen více než 18 x za kalendářní rok.

Vyhodnocení expoziceKrátkodobé (hodinové) koncentrace i dlouhodobé (roční) hodnoty NO2 jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity; průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pravděpodobně obvykle pohybují přibližně mezi 20 a 32 mg/m3 – dle grafických ročenek ČHMÚ.Podkladem pro hodnocení expozice po realizaci záměru je rozptylová studie – Ing. Bílek – P.A.T., Praha, 2012.Maximální příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 od provozu posuzovaného zdroje na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytné domy na západním okraji obce Úžice) dosahují 0,0136 µg/m3 ve variantě 0 a 0,0330 µg/m3 ve variantě 1.

65


Maximální příspěvky ke krátkodobým (hodinovým) imisním koncentracím ve variantě 0 (panelové domy v Seifertově ulici v Kralupech) dosahují 1,70 µg/m3 a ve variantě 1 (hotel Stadion v Kralupech) 3,57 µg/m3.

Charakterizace rizikaStávající pozadí je velmi pravděpodobně podlimitní a dosahované vypočtené nárůsty příspěvků (imisního zatížení) způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby o 2 - 3 řády nižší než imisní limity.Příspěvky záměru jsou tedy zcela zanedbatelné a nemohou změnit stávající přijatelný stav.Záměr z hlediska imisí NO2 nebude mít vliv na zdraví obyvatelstva.

Suspendované částice PM

Hodnocení nebezpečnosti Prachové částice (polydisperzní aerosol) vznikají drcením a spalováním různých materiálů a látek. Pro posouzení účinku prachu na lidský organismus je potřebné znát velikost a tvar prachových částic, chemické složení, koncentraci a délku expozice.Částice menší než 10 µm – označované jako PM10, se dostávají do dolních cest dýchacích, což se může projevit na zvýšené nemocnosti, astmatickými potížemi i úmrtností. Citlivými skupinami jsou děti, starší osoby a osoby s onemocněním dýchacího a oběhového systému. Depozice v plicích je největší u částic o velikosti 1 – 2 µm. Částice s průměrem pod 0,001 µm nejsou v plicích v podstatě vůbec zachytávány (jsou vydechovány). Částice o velikosti nad 10 µm jsou naopak součástí expozice požitím.Částice z frakce PM2,5 a zejména při rozměrech pod 1 µm, pronikají v 90 i více % do plicních alveolů a ovlivňují jejich stěny (respirabilní podíl). V případě, že obsahují i další škodliviny, jako např. těžké kovy, jejich škodlivost prudce vzrůstá. Frakce PM2,5 je proto považována za zdravotně významnější než PM10.Popisované účinky zvýšení denních koncentrací PM10 zahrnují nejčastěji nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na kardiovaskulární onemocnění, zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro respirační onemocnění, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu příznaků ovlivnění dýchacího ústrojí (kašel, ztížené dýchání) zejména u astmatiků, z toho vyplývající zvýšená spotřeba bronchodilatancií (léků na rozšíření dýchacích cest) a změny plicních funkcí při spirometrickém vyšetření. Závěry publikovaných studií jsou srovnatelné a nasvědčují tomu, že riziko spojené s krátkodobou expozicí částicím frakce PM10 znamená vzestup celkové mortality o 0,5 % při zvýšení denní průměrné koncentrace částic PM10 o 10 µg/m3 nad 50 µg/m3. Tento vztah expozice a účinku pro kvantitativní zhodnocení akutního působení doporučuje WHO v dodatku, aktualizujícím v roce 2006 Směrnici pro kvalitu ovzduší v Evropě. Nárůst denní průměrné koncentrace PM10 je spojen podle meta-analýzy evropských epidemiologických studií s dalšími hodnotitelnými ukazateli vlivu na zdraví, patří sem zvýšení počtu hospitalizací z důvodu respiračních onemocnění u osob starších 65 let o 0,7 % a zvýšená spotřebu léků u dětí s chronickým respiračním onemocněním o 0,5 %. Jako sumární odhad z různých epidemiologických studií, vztažený ke zvýšení denní průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3, je uváděno i zvýšení počtu lidí trpících kašlem o 3,6 % a lidí s podrážděním dolních dýchacích cest o 3,2 %. Účinky dlouhodobého působení suspendovaných částic se týkají snížení plicních funkcí, zvýšené respirační nemocnosti, výskytu symptomů chronické bronchitidy, spotřeby léků pro rozšíření průdušek při dýchacích obtížích a zkrácení délky života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a pravděpodobně i karcinom plic. Poslední zpráva

66


WHO uvádí odhad, že současná úroveň znečištění ovzduší suspendovanými částicemi v Evropě zkracuje délku života obyvatel 25 zemí EU v průměru o 8,6 měsíce. Diskutovanou otázkou je, zda hmotnostní koncentrace jsou ideálním deskriptorem znečištění ovzduší aerosolem, protože zdravotní účinky jemných částic souvisí více s jejich počtem a velikostí povrchu než s hmotností částic.Veliká proměnlivost suspendovaných částic co do chemického i velikostního složení a také veliké rozdíly v citlivosti lidí velmi ztěžují vědecky zdůvodněné stanovování limitů, resp. v současné době se nepředpokládá, že jakýkoliv limit může spolehlivě ochránit každého člověka před všemi možnými nepříznivými zdravotními efekty. Snahou musí být snižování prašnosti na dosažitelné minimum. Limity, pokud jsou uváděny, jsou tedy spíše konvencí, která připouští u obzvláště citlivých lidí určitou malou míru nepříznivých vlivů.

Směrné hodnoty a postupné cíle dle Air Quality Guidelines, WHO 2006:

Tab.13 - Roční průměrné koncentracePM10 PM2,5

Cíl 1 70 35 Riziko úmrtnosti o cca 15% než při AQG

Cíl 2 50 25 Riziko úmrtnosti o cca 6% než u cíle 1

Cíl 3 30 15 Riziko úmrtnosti o cca 6% než u cíle 2

Směrná hodnota AQG 20 10

Tab.14 - 24hodinové koncentracePM10 PM2,5

Cíl 1 150 75 Riziko úmrtnosti o cca 5% než při AQG

Cíl 2 100 50 Riziko úmrtnosti o cca 2,5% než při AQG

Cíl 3 75 37,5 Riziko úmrtnosti o cca 1,2% než při AQG

Směrná hodnota AQG *) 50 25 -

*) Založeno na vztahu mezi 24h a ročními úrovněmi PM.

Dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění platí v ČR limit pro průměrné roční koncentrace PM10 40 µg/m3 a pro 24hodinový imisní průměr 50 µg/m3 s tím, že nesmí být překročen více než 35 x za kalendářní rok. Pro PM2,5 je stanoven roční limit 25 µg/m3.

Vyhodnocení expoziceOvzduší v posuzované lokalitě (obytná zástavba Veltrus a Kralup nad Vltavou, zejména přiléhající k areálu ACHVK) je znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi PM10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami a v územích bezprostředně zatížených intenzivní automobilovou dopravou téměř každý rok až nad limitem povolenou četnost. Dlouhodobé (průměrné roční) koncentrace PM10 jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace PM10 budou na úrovni do 40 µg/m3 (pravděpodobně většinou do 30 µg/m3) - na základě grafických ročenek ČHMÚ.

67


Přímo v zájmovém území v bezprostředním sousedství areálu ACHVK (na jižním okraji Veltrus) je provozována stanice měření imisí SVELA, Veltrusy, č. 792 - stanice průmyslová, předměstská.

Výsledky měření ze stanice SVELA, Veltrusy:

2007 2008 2009 2010Hodnoty IHd - 65,2 µg/m3 54,7 µg/m3 -Hodnoty IHr - 13,8 µg/m3 14,4 µg/m3 -

Podkladem pro hodnocení expozice v souvislosti se záměrem je rozptylová studie – Ing. Bílek – P.A.T., Praha, 2012.Maximální příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím PM10 od provozu posuzovaného zdroje na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytné domy na západním okraji obce Úžice) dosahují 0,00484 µg/m3 ve variantě 0 a 0,00658 µg/m3 ve variantě 1.Maximální příspěvky k průměrným denním (24hodinovým) imisním koncentracím dosahují 0,346 µg/m3 ve variantě 0 a 0,516 µg/m3 ve variantě 1 (obytný dům v Mostní ulici v Kralupech).

Charakterizace rizika

Hodnoty pozadí (průměrné roční koncentrace) dle měření na stanici SVELA, Veltrusy jsou v souladu se směrnou hodnotou WHO pro PM10 – 20 µg/m3, dle grafických ročenek odpovídají cíli 3 na základě doporučení WHO, při kterém je podle tohoto zdroje mírně zvyšována úmrtnost. Záměr na tomto stavu nic nezmění.Obdobná situace se týká max. krátkodobých (24hodinových) koncentrací PM10 – hodnoty imisního pozadí dle dostupných údajů z měřicí stanice Veltrusy odpovídají cca postupnému cíli 3 dle WHO s tím, že oproti základní směrné hodnotě zvyšuje krátkodobou úmrtnost o cca 1,2 %. Ani v tomto případě však příspěvky záměru předmětnou situaci prakticky neovlivní a lze je považovat za zdravotně přijatelné.

Oxid uhelnatý

Hodnocení nebezpečnosti Oxid uhelnatý je jedna z nejběžnějších a velmi rozšířených škodlivin v ovzduší, častým zdrojem je doprava. Hlavním účinkem oxidu uhelnatého je jeho vazba na molekuly krevního barviva hemoglobinu, které pak nejsou schopné přenášet do tkání kyslík. Nejcitlivější k CO jsou lidé trpící srdečními chorobami, jejichž stav se zhoršuje při vdechování oxidu uhelnatého v koncentraci kolem 30 mg/m3 (tj. 30 000). Jedná se tedy o škodlivinu s akutním účinkem. Chronická otrava oxidem uhelnatým se popírá, poněvadž vazba CO na hemoglobin je reverzibilní. Karcinogenní ani mutagenní účinky oxidu uhelnatého nebyly v žádné studii zjištěny. Zdravotní rizika se v souvislosti s expozicí oxidu uhelnatému při posuzování vlivů na veřejné zdraví většinou nehodnotí. Zdravotně významné koncentrace se v životním prostředí nevyskytují, jsou vázány výhradně na pracovní prostředí, resp. na havarijní situace na uzavřených pracovištích.

68


Dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., v platném znění platí v ČR limit pro max. denní 8h klouzavý průměr na úrovni 10 000 µg/m3.

Vyhodnocení expoziceKrátkodobé (8hodinové) koncentrace CO se v posuzované oblasti za stávajícího stavu velmi pravděpodobně pohybují pod imisními limity (s velkou rezervou) a průměrné roční imisní koncentrace do 1 mg/m3 – imisní pozadí je odhadnuto dle údajů z měřicí stanice č. 1437 Mladá Boleslav.Podkladem pro hodnocení záměru z hlediska emisí je rozptylová studie – Ing. Bílek – P.A.T., Praha, 2012.Maximální příspěvky ke krátkodobým (8hodinovým průměrným) imisním koncentracím CO od provozu posuzovaného zdroje na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytný dům v Mostní ulici v Kralupech) dosahují 0,210 µg/m3 ve variantě 0 a 6,81 µg/m3 ve variantě 1.

Charakterizace rizikaImisní pozaďová situace oxidu uhelnatého je velmi příznivá a příspěvky v souvislosti se záměrem byly vypočtené vzhledem k limitu i zdravotně významné hodnotě jako naprosto zanedbatelné.

VLIVY HLUKU

Hodnocení nebezpečnosti Zvuky jsou přirozenou součástí životního prostředí člověka a mají pro něj velký význam, protože sluchem člověk přijímá nejvýznamnější podíl informací o svém prostředí. Zvuky, které jsou způsobovány mnoha zdroji nezávislými na jednotlivci a jsou příliš silné, příliš časté nebo působí v nevhodné situaci a době, však mohou na člověka působit nepříznivě. Obecně se tyto nechtěné zvuky nazývají hlukem, a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je nutné považovat hluk do jisté míry za bezprahově působící noxu. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu proti stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí.Účinky hluku na zdraví lze rozdělit na orgánové účinky, ovlivnění lidských činností a vliv na subjektivní pocity člověka. Mezi orgánové účinky patří účinky na sluchový aparát (akustické trauma, dlouhodobé účinky hluku na sluchový aparát) a nespecifické účinky na jiné tělesné orgány (např. kardiovaskulární systém). Dále hluk narušuje spánek, komunikaci řečí, může zpomalovat osvojování řeči a čtení u dětí a vede k pocitům obtěžování. Prahové hodnoty těchto účinků, tj. hladiny akustického tlaku, od kterých se účinek může vyskytovat u většinové populace s normální citlivostí na hluk jsou LAmax 120 - 140 dB pro akustické trauma, LAeq,24h 70 dB pro poškození sluchového aparátu dlouhodobě působícím hlukem, LAeq,den16h 60 dB pro infarkt myokardu, LAeq,noc 50 dB pro hypertenzi a infarkt myokardu, LAeq 55 - 60 dB pro narušení komunikace řečí, LAeq,den 55 dB pro vážné obtěžování a LAeq,den 50 dB pro mírné obtěžování. Zdravotní účinky expozice hluku v noční době byly nově shrnuty v dokumentu „Night noise guidelines for Europe“ vydaném světovou zdravotnickou organizací v roce 2009. V tomto dokumentu je uvedena řada nepříznivých účinků nočního hluku. Pro část z nich existuje dostatečný důkaz, např. pro změny kardiovaskulární aktivity, EEG prokázané probuzení, vyvolání spánkové motility a změny v trvání jednotlivých stádií spánku. Tyto biologické účinky jsou většinou vztahovány k jednorázovým hlukovým událostem a jejich škodlivost pro

69


zdraví není jednoznačně prokázána. Dále mezi účinky s dostatečně stanoveným důkazem patří změny kvality spánku (např. probuzení, obtíže při usínání, zkrácení doby spánku), respondentem udávaná porucha spánku, zvýšené užívání léků na spaní a sedativ a environmentální nespavost. Mezi zdravotní účinky s omezeným důkazem patří např. změny v hladinách stressových hormonů, vlivy na životní spokojenost (únava, ospalost a zvýšená dráždivost následující den, narušení sociálních kontaktů, stížnosti) a některé medicínské poruchy (nespavost, hypertense, infarkt myokardu, obezita, deprese u žen, předčasná úmrtnost, psychické poruchy, úrazy a nehody). Pro část výše uvedených účinků hluku existují prahové hodnoty. Pro účinky s dostatečným důkazem se pohybují od 32 - 42 dB, pro účinky s omezeným důkazem od 35 - 60 dB. Mezi citlivé skupiny populace pro účinky nočního hluku patří děti, chronicky nemocní, staří lidé, a osoby pracující na směny. Dokument „Night noise guidelines for Europe“ doporučuje pro noční dobu ekvivalentní hladinu akustického tlaku 40 dB jako limitní hodnotu založenou na zdraví. Tato hodnota je nezbytná k ochraně veřejnosti včetně rizikových skupin před nepříznivými zdravotními účinky nočního hluku. Dále byl stanoven prozatímní cíl 55 dB, který není založený na zdraví. Jde o přechodný cíl, který může být provizorně používán pro výjimečné místní situace.

Vyhodnocení expozicePodkladem pro hodnocení expozice je hluková studie – Ing. Janečková, Bucek s.r.o., Brno, 2012.Předmětný záměr bude provozován v denní i noční době. Bodovým stacionárním zdrojem hluku záměru s minimální dobou provozu, a to na úrovni jen několika hodin za rok, bude ústí nového ocelového komína pro odvod spalin ze spalovací turbíny. Ústí komína bude umístěno nad střechou objektu ve výšce 34,5 m. Komín bude vybaven tlumiči hluku a ve vzdálenosti 1 m od ústí komína bude LAeq (1 m od zdroje) = 85 dB. Ocelový komín bude v provozu jen při mimořádných provozních stavech, tzn. při najíždění spalovací turbíny a případných havarijních stavech při provozu turbíny „bez kotle K1“.Nejhlučnější technologická zařízení záměru budou instalována a provozována ve stavebně uzavřeném objektu. Vzhledem k neprůzvučnosti pevných částí obvodových stěn a střešního pláště objektu nebude docházet k významnému průniku hluku do okolního venkovního prostoru. Z toho důvodu nebyly tyto plochy obvodového pláště zahrnuty do dalších výpočtů hlukové studie a ve výpočtovém modelu je uvažováno s plošnými stacionárními zdroji, které budou tvořit pouze části obvodového pláště s nižšími hodnotami vážených průměrů indexu vzduchové neprůzvučnosti, tj. otvory pro sání vzduchu, vrata a část jihovýchodní stěny objektu teplárny. Ve výpočtech hlukové studie je uvažováno s nejhorší možnou variantou, tj. všechna instalovaná zařízení budou provozována současně a v nepřetržitém režimu.V souvislosti s provozem spalovací turbíny nebude ve sledovaném území realizována žádná nová doprava, tj. provoz navrhovaného záměru nevyvolá navýšení dopravy v území.Výpočtovým způsobem byla ověřována předpokládaná příspěvková hluková zátěž v nejbližších chráněných venkovních prostorech staveb ve sledovaném území pro následující stavy označené jako varianty:Varianta A – noční doba, stávající hluková zátěž způsobovaná provozem stávající silniční dopravy a stávajícím provozem průmyslového areálu v zájmovém území.Varianta B1 – noční doba, provozní hluk záměru při mimořádném provozu komínu spalovací turbíny (bodový stacionární zdroj) a plošné stacionární zdroje hluku.

70


Varianta B2 – noční doba, provozní hluk záměru při běžném provozním režimu (pouze plošné stacionární zdroje hluku).Varianta C1 – noční doba, předpokládaná výsledná hluková zátěž sledovaného území po zprovoznění záměru při mimořádném provozním režimu (součtové působení provozního hluku záměru při mimořádném provozu – tzn. s provozem komína, včetně hluku způsobovaného provozem stávající silniční dopravy a provozem stávajícího průmyslového areálu).Varianta C2 – noční doba, předpokládaná výsledná hluková zátěž sledovaného území po zprovoznění záměru při běžném provozním režimu (součtové působení provozního hluku záměru při běžném provozu, včetně hluku způsobovaného provozem stávající silniční dopravy a provozem stávajícího průmyslového areálu).

Výsledky :

Varianta A LAeq,T (pro nejhlučnější noční hodinu)

- max. 47,2 dB, zjištěno měřením po korekci na hluk pozadí

Varianta B1 LAeq,T (pro nejhlučnější noční hodinu)

- provozní hluk záměru při mimořádném režimu - max. 20,5 dB

Varianta B2 LAeq,T (pro nejhlučnější noční hodinu)

- provozní hluk záměru při běžném režimu - max. 19,9 dB

Varianta C1 noční doba, souběh zdrojů variant A a B1 - rozdíl 0 dB

Varianta C2 noční doba, souběh zdrojů variant A a B2 - rozdíl 0 dB

Charakterizace rizikaStávající hlukové zatížení obyvatel v území překračuje hodnoty s prokázanými zdravotními účinky v noční době jako jsou změny kvality spánku a zvýšené užívání léků na spaní a sedativ. V denní době není překračována prahová hodnota L Aeq, den 50 dB pro obtěžování.Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku ve všech zadaných výpočtových bodech jsou v denní době významně nižší, než je stanovený hygienický limit hluku pro noční dobu a pro hluk z provozu těchto zdrojů hluku. Za této situace lze předpokládané příspěvkové provozní hlukové vlivy vlastního záměru hodnotit z hlediska stanovených požadavků na ochranu veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku jako prokazatelně podlimitní.Z předložených výsledků vyplývá, že výsledná hluková zátěž venkovního prostoru ve sledovaném území bude beze změny oproti stávajícímu stavu.Záměr hlukovou zátěž obyvatel neovlivní.

NEJISTOTY

Při odhadu rizika je třeba vždy mít na zřeteli, že se jedná o zjednodušený pohled na složitý komplexní děj s mnoha faktory a proměnnými.

71


Hlavní nejistoty:

- nejistota spojená s použitím konzervativního přístupu, který celkové riziko vědomě nadhodnocuje, neboť předpokládá, že lidé jsou vystaveni hodnoceným koncentracím a hlukové zátěži celých 24 hodin

- nejistota vstupních dat o imisním pozadí oblasti

- nejistota použitých hodnot z rozptylové a hlukové studie (vypočtených koncentrací znečišťujících látek a hladin hluku) - je dána matematickým modelem, který je vždy jen přiblížením skutečnosti

- uváděné hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým imisním koncentracím hodnocených látek v ovzduší jsou maximálními možnými vypočtenými odhady imisních koncentrací teoreticky dosažitelnými při souběhu kritických rozptylových faktorů (tj. za kritického směru a rychlosti větru pro daný referenční bod a za kritického teplotního vertikálního zvrstvení atmosféry); reálná pravděpodobnost výskytu relativně vyšších hodnot příspěvků je proto značně nízká

LITERATURAWHO (2000): Air Quality Guidelines for Europe, 2th edition, Kodaň (včetně Global update 2005 – Summary of Risk Assessment, 2006). IPCS/WHO: Environmental Health Criteria Vol:8 (1979), 188 (1997) a 213 (1999).SZÚ Praha (2003): Referenční koncentrace vydané podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb.WHO (1999): Guidelines for Community Noise, edit. Berglund B. a kol.WHO (2007): Night Noise Guidelines (NNGL) for Europe, European centre for Environment and Health, Bonn office, Final implementation report.SZÚ Praha (2000): Manuál prevence v lékařské praxi – VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, Národní program zdraví.

* Sociálně ekonomické vlivy

Provoz nové spalovací turbíny nepřinese vytvoření nových trvalých pracovních míst. V průběhu výstavby dojde k vytvoření 20 - 50 přechodných pracovních příležitostí po dobu 15 měsíců.

* Narušení faktorů pohody

Při realizaci stavby lze dočasně očekávat vyšší zatížení nejbližšího okolí hlukem a prachem a dopravní zátěží, spojenou s provozem stavebních strojů a dovozem stavebních i konstrukčních materiálů a turbíny včetně generátoru. Tyto vlivy budou časově omezené po dobu 15 měsíců. S ohledem na vzdálenost nejbližší obytné zástavby nebude provoz spalovací turbíny ovlivňovat obyvatele nejbližší obytné zástavby, jak to dokládá hluková studie.

Vlastní pozemky dotčené záměrem a jejich bezprostřední okolí není rekreačně využíváno.

72


Oblast není ani předmětem cestovního ruchu, v blízkosti posuzovaného území není sportoviště či jiné místo soustředění rekreačních či oddechových aktivit. Záměr tak lze z hlediska uvedeného vlivu považovat za málo významný.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klimaD.I.2.1. Vlivy na ovzduší v období výstavby Posuzovaný záměr nepřinese při jeho realizaci vzhledem ke svému rozsahu, charakteru i umístění převážně uvnitř objektu teplárny významnější dopady na ovzduší v okolí areálu CHVK. Je to proto, že rozsah úprav terénu, výkopových prací i stavebních prací není velký, Zdrojem venkovní prašnosti nebudou činnosti prováděné uvnitř objektu teplárny (demontáž kotle K2, instalace spalovací turbíny), z činností venku budou emitována jen minimální množství emisí TZL při výstavbě lehkého montovaného přístavku na betonové ploše před objektem teplárny a při montáži ocelového (havarijního) komína plynové spalovací turbíny. Zdrojem prašnosti bude demolice objektu 328 na ploše cca 600 m2 a plocha staveniště nové rozvodny (SO 02). Při demolici objektu bude docházet k silnému prášení, proto musí být učiněna opatření ke snížení emisí prachu - bude prováděno kropení vodou a průběžný úklid těchto ploch.Staveniště nové rozvodny - množství emisí ze staveniště obvykle závisí na aktuální odkryté ploše (ta se v průběhu výstavby resp. zemních prací obvykle mění), době výstavby a ročním období, povětrnostních podmínkách apod. V případě nové rozvodny bude plocha staveniště minimální - cca 250 m2 a bude zanedbatelným plošným zdrojem prašnosti s dočasným působením. Navíc lze emise TZL ze staveniště omezit vhodnou organizací práce a skrápěním staveniště.Uvedená zvýšená prašnost bude jen v úvodní fázi výstavby tj. nejvýše cca 3 - 4 měsíce. Bude se projevovat přednostně ve směru převažujících větrů a v nejbližším okolí staveniště, imisní koncentrace TZL nebudou mít vliv na životní prostředí blízkého okolí vně areálu CHVK. Nejbližší obytná zástavba je od lokality staveniště i demolovaného objektu 328 vzdálená cca 800 m. Navíc lze emise TZL ze staveniště omezit vhodnou organizací práce a skrápěním staveniště. Rovněž příjezdové komunikace v nejbližším okolí lokality stavby budou během výstavby zkrápěny vodou a čištěny dodavatelskou firmou.

Vliv v období výstavby se bude týkat v podstatě jen vlastního pracovního prostředí zaměstnanců i externích pracovníků v lokalitě výstavby na bloku 32 a nejbližšího okolí.

Provoz stavebních mechanismů a nákladní dopravy v období výstavby bude dočasným liniovým zdrojem znečištění ovzduší. Záměr má nízké nároky na dopravu v období výstavby, 10 – 12 těžkých nákladních vozidel za den a max. 25 OA/den. Vzhledem k uvedeným nízkým nárokům na dopravu v období výstavby není třeba ve fázi zpracování oznámení EIA předběžně uvažovat trasy vyvolané dopravy a hodnotit vliv dopravy v období výstavby jako liniového zdroje.

73


D.I.2.2. Vlivy v období provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1Vliv na ovzduší je nejdůležitějším vlivem záměru, oznámení EIA by mělo posoudit dopad výstavby a provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 z hlediska emisí škodlivin do ovzduší a vliv záměru na kvalitu ovzduší v okolí posuzovaného záměru tzn. v okolí areálu CHVK.

Posuzovaný záměr je z hlediska emisí do ovzduší popsán v kap. B.III.1. Emise do ovzduší , v ní jsou v tabulce uvedeny následující roční emise škodlivin z komínu 120 m v současnosti (provoz kotle K1) a po realizaci záměru (budoucí stav - provoz spalovací turbíny integrované s kotlem K1 ).

Tabulka č. 15 – roční emise z komína 120 m v současném a budoucím stavu

Emitovaná škodlivina

Současný stav- kotel K1

Budoucí stav – spalovací turbína

+ kotel K1

Změna emisí vyvolaná záměrem

(t/rok) (t/rok) (t/rok)PM10 6,409 7,323 + 0,914NOx 90,800 160,958 + 70,158SO2 119,232 0,057 - 119,175CO 4,438 108,125 + 103,687

+ nárůst emisí

- snížení emisí

Z tabulky č. 15 vyplývá, že v důsledku záměru dojde k nárůstu ročních emisí z komína 120 m u škodlivin PM10, o 0,914 t/r, NOx o 70,158 t/r, CO o 103, 687 t/r a ke snížení emisí SO2 o 119,175 t/r.

Vlivy záměru na ovzduší v okolí zdroje resp. na imisní situaci řeší rozptylová studie, která je v příloze č.9 tohoto oznámení EIA.

Vliv posuzovaného záměru – instalace spalovací turbíny integrované s kotlem K1 je hodnocen pomocí předpokládaného nárůstu imisní zátěže zájmového území oproti současnému stavu a to pomocí porovnání varianty 1 – provoz spalovací turbíny integrované s kotlem K1 a varianty 0 – provoz kotle K1 v roce 2011. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v rozptylové studii v kap.4.2, z nich v této kapitole k jednotlivým emitovaným škodlivinám uvádím.

Oxid dusičitý

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím a hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým (hodinovým) imisním koncentracím oxidu dusičitého od provozu posuzovaného zdroje pro obě výpočtové varianty jsou uvedeny v následující tabulce č. 16 ve sloupcích dIHr(NO2)) a dIHk(NO2)).

74


Tab. 16 Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro oxid dusičitý z provozu posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší zahrnutého do výpočtů ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě a na nejbližších objektech s výskytem osob v okolí provozovny a v síti referenčních bodů

Varianta 0 1 0 1

číslo RB (popis RB)dIHr(NO2)

[µg.m-3]dIHk(NO2)

[µg.m-3]

1 (Veltrusy, OD, Žižkova ul.) 0.00361 0.00840 1.54 3.072 (Veltrusy, OD, ul. Fr. Novotného) 0.00345 0.00817 1.58 3.143 (Veltrusy, OD, ul. Pod Horami) 0.00354 0.00888 1.66 3.374 (stanice Veltrusy ISKO 792) 0.00351 0.00821 1.56 3.105 (Úžice - okraj obytné zástavby) 0.0136 0.0330 1.05 1.806 (Chvatěruby - okraj obytné zástavby) 0.00710 0.0157 1.14 2.477 (Kralupy, OD, Mostní ul.) 0.00524 0.0159 1.53 3.528 (Kralupy, Hotel Stadion) 0.00595 0.0164 1.67 3.579 (Kralupy, Hotel Adriana) 0.00683 0.0168 1.69 3.4410 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (V)) 0.00689 0.0167 1.67 3.3911 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (Z)) 0.00734 0.0167 1.49 2.9612 (Kralupy, PD, Štefánikova ul.) 0.00679 0.0160 1.63 3.2713 (Kralupy, PD, Seifertova ul.) 0.00591 0.0155 1.70 3.55maximum v síti RB 0.0176 0.0413 1.90 4.18průměr v síti RB 0.0078 0.0185 1.11 2.14minimum v síti RB 0 0 0 0imisní limit 40 40 200 1) 2001)

1) Překročení limitní hodnoty je přípustné 18x za kalendářní rok.

Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím NO2

Maximální příspěvky na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytné domy na západním okraji obce Úžice, referenční bod č. 5) dosahují 0.0136 mg/m3 ve variantě 0 a 0.0330 mg/m3 ve variantě 1, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak 0.0176 mg/m3 ve variantě 0 a 0.0413 mg/m3 ve variantě 1. Maximální nárůst příspěvků způsobený realizací posuzovaného záměru byl vypočten v referenčním bodě č. 5 a dosahuje 0.0194 mg/m3, v síti referenčních bodů byl vypočten maximální nárůst o 0.0248 mg/m3, v průměru ve výpočtové oblasti pak o 0.0108 mg/m3.

Roční imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 40 mg/m3 (viz kap. C.II.1.). Dosahované vypočtené nárůsty příspěvků (imisního zatížení) způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně o více než 3 řády nižší roční imisní limit 40 mg/m3 a spolu s imisním pozadím se k této limitní hodnotě se ani zdaleka neblíží.

Příspěvky ke krátkodobým (hodinovým) imisním koncentracím NO2

Maximální příspěvky na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby ve variantě 0 (panelové domy v Seifertově ulici v Kralupech, referenční bod č. 13) dosahují 1.70 mg/m3 a ve variantě 1 (hotel Stadion v Kralupech, referenční bod č. 8) 3.57 mg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak 1.90 mg/m3 ve variantě 0 a 4.18 mg/m3 ve variantě 1. Maximální nárůst příspěvků způsobený realizací posuzovaného záměru byl vypočten v referenčním bodě č. 7 (obytný dům v Mostní ulici) a

75


dosahuje 1.99 mg/m3, v síti referenčních bodů byl vypočten maximální nárůst o 2.41 mg/m3, v průměru ve výpočtové oblasti pak o 1.03 mg/m3 .Krátkodobý imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 200 mg/m3, přípustné je překročení této hodnoty 18x za rok (viz kap.C.II.1 tohoto oznámení EIA). Dosahované vypočtené nárůsty příspěvků imisí způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně o 2 řády nižší, než tento krátkodobý imisní limit a jsou tak nevýznamné.

Připomínám, že uváděné hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým imisním koncentracím oxidu dusičitého v tabulce 16 jsou maximálními možnými vypočtenými odhady imisních koncentrací teoreticky dosažitelnými při souběhu kritických rozptylových faktorů (tj. za kritického směru a rychlosti větru pro daný referenční bod a za kritického teplotního vertikálního zvrstvení atmosféry). Reálná pravděpodobnost výskytu relativně vyšších hodnot příspěvků je proto značně nízká. Zanedbatelnou pravděpodobnost výskytu relativně vyšších příspěvků od provozu posuzovaného zdroje k imisním koncentracím oxidu dusičitého dokládá například četnost výskytu vypočtených příspěvků překračujících hodnotu imisní koncentrace NO2 ve výši 1 mg/m3 (1/200 krátkodobého imisního limitu, viz kap.C.II.1 tohoto oznámení EIA), která na nejbližší obytné zástavbě a ani v síti referenčních bodů nikde nepřesahuje řád jednotek hodin za rok.


Vypočtené hodnoty a hodnoty maximálních příspěvků k průměrným denním (24hodinovým) imisním koncentracím PM10 od provozu posuzovaného zdroje pro obě výpočtové varianty jsou uvedeny v následující tabulce č.17 ve sloupcích dIHr(PM10)) a dIHk(PM10)).

Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím PM10

Maximální příspěvky na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytné domy na západním okraji obce Úžice, referenční bod č. 5) dosahují 0.00484 mg/m3 ve variantě 0 a 0.00658 mg/m3 ve variantě 1. Maximální nárůst příspěvků způsobený realizací posuzovaného záměru byl vypočten v referenčním bodě č. 5 a dosahuje 0.00175 mg/m3, v síti referenčních bodů byl vypočten maximální nárůst o 0.00429 mg/m3, v průměru ve výpočtové oblasti pak o 0.00054 mg/m3, přitom na poměrně velké části výpočtového území (a u většiny vybraných referenčních bodů) dojde po realizaci záměru změnou posuzovaného zdroje k poklesu příspěvků (viz rozptylová studie). Tento pokles by měl maxima dosáhnout u ref. bodu č.10 hodnoty 0.00106 mg/m3.

76


Tab.17 Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro PM10 z provozu posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší zahrnutého do výpočtů ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě a na nejbližších objektech s výskytem osob v okolí provozovny a v síti referenčních bodů

Varianta 0 1 0 1

číslo RB (popis RB)dIHr(PM10)

[µg.m-3]dIHd(PM10)

[µg.m-3]

1 (Veltrusy, OD, Žižkova ul.) 0.00206 0.00150 0.235 0.3112 (Veltrusy, OD, ul. Fr. Novotného) 0.00189 0.00141 0.248 0.3293 (Veltrusy, OD, ul. Pod Horami) 0.00200 0.00159 0.293 0.3944 (stanice Veltrusy ISKO 792) 0.00194 0.00143 0.240 0.3185 (Úžice - okraj obytné zástavby) 0.00484 0.00658 0.190 0.2076 (Chvatěruby - okraj obytné zástavby) 0.00353 0.00339 0.237 0.2147 (Kralupy, OD, Mostní ul.) 0.00315 0.00335 0.346 0.5168 (Kralupy, Hotel Stadion) 0.00365 0.00331 0.336 0.4719 (Kralupy, Hotel Adriana) 0.00429 0.00333 0.298 0.40310 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (V)) 0.00434 0.00328 0.288 0.38711 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (Z)) 0.00429 0.00324 0.216 0.28612 (Kralupy, PD, Štefánikova ul.) 0.00401 0.00306 0.263 0.35113 (Kralupy, PD, Seifertova ul.) 0.00340 0.00303 0.321 0.442maximum v síti RB 0.0101 0.00916 0.571 0.673průměr v síti RB 0.00306 0.00360 0.214 0.237minimum v síti RB 0 0 0 0

imisní limit 40 40 501) 501)

1) Překročení limitní hodnoty je přípustné 35x za kalendářní rok.

Roční imisní limit pro PM10 je stanoven na 40 mg/m3 (viz kap. C.II.1. oznámení EIA a kap.2.5. rozptylové studie). Dosahované vypočtené nárůsty příspěvků (imisního zatížení) způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby zhruba o 3 řády a více nižší, než tento roční imisní limit, k této limitní hodnotě se ani zdaleka neblíží a jsou tak zcela zanedbatelné. Přitom, jak už bylo uvedeno výše, na relativně velké části posuzovaného území dojde k poklesu imisní zátěže PM10.

Příspěvky k průměrným denním (24hodinovým) imisním koncentracím PM10

Maximální příspěvky k průměrným denním (24hodinovým) imisním koncentracím PM10 na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytný dům v Mostní ulici, referenční bod č. 7) dosahují 0.346 mg/m3 ve variantě 0 a 0.516 mg/m3 ve variantě 1, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak 0.571 mg/m3 ve variantě 0 a 0.673 mg/m3 ve variantě 1. Maximální nárůst příspěvků způsobený realizací posuzovaného záměru byl vypočten v referenčním bodě č. 7 (obytný dům v Mostní ulici) a dosahuje 0.170 mg/m3, v síti referenčních bodů byl vypočten maximální nárůst o 0.237 mg/m3, v průměru ve výpočtové oblasti pak o 0.0235 mg/m3, přitom na části výpočtového území dojde po realizaci záměru změnou posuzovaného zdroje k poklesu příspěvků (viz rozptylová studie). Tento pokles by měl dosáhnout ve výpočtovém bodě maximálně 0.0857 mg/m3, u referenčního bodu č. 6 (obytné domy na okraji obce Chvatěruby) pak 0.0226 mg/m3 (je to jediný vybraný RB, u kterého dojde k poklesu).

77


Denní imisní limit pro PM10 je stanoven na 50 mg/m3, přípustné je překročení této hodnoty 35x. Dosahované vypočtené nárůsty příspěvků (imisního zatížení) způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně o více než 2 řády nižší, než tento denní (24hodinový) imisní limit a jsou tak prakticky zanedbatelné.

Připomínám, že uváděné hodnoty maximálních příspěvků k průměrným denním imisním koncentracím PM10 v tabulce 17 jsou maximálními možnými vypočtenými odhady imisních koncentrací teoreticky dosažitelnými při souběhu kritických rozptylových faktorů (tj. za kritického směru a rychlosti větru pro daný referenční bod a za kritického teplotního vertikálního zvrstvení atmosféry). Reálná pravděpodobnost výskytu relativně vyšších hodnot příspěvků je proto značně nízká.

Oxid siřičitý

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím a hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým (hodinovým) imisním koncentracím oxidu dusičitého od provozu posuzovaného zdroje pro obě výpočtové varianty jsou uvedeny v následující tabulce č.18 ve sloupcích dIHr(SO2)) a dIHk(SO2)).

V případě oxidu siřičitého dojde v celé výpočtové oblasti realizací záměru k poklesu imisní zátěže oxidem siřičitým z posuzovaného zdroje, což je dáno tím, že spalovací turbína integrovaná s kotlem K1 bude spalovat jen zemní plyn, zatímco v současnosti kotel K1 spaluje zemní plyn a topný olej. Emise oxidu siřičitého v nulové variantě jsou o více než 3 řády větší než emise oxidu siřičitého po instalaci spalovací turbíny.

Snížení průměrných ročních imisních koncentrací SO2

Porovnáme - li současný stav (variantu 0 – současný provoz kotle K1 s palivy ZP + TTO) s budoucím stavem (varianta 1 – provoz spalovací turbíny s kotlem K1 s palivem zemní plyn zjistíme, že u nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytné domy na západním okraji obce Úžice, referenční bod č. 5) dojde v důsledku záměru ke snížení průměrných ročních imisních koncentrací SO2 o 0,0787 mg/m3, v ostatních referenčních bodech obytné zástavby bude snížení se pohybovat v rozmezí 0,0184 – 0,0454 mg/m3.

Snížení krátkodobých (hodinových ) imisních koncentrací SO2

Porovnáme - li současný stav (variantu 0 – současný provoz kotle K1 s palivy ZP + TTO) s budoucím stavem (varianta 1 – provoz spalovací turbíny s kotlem K1 s palivem zemní plyn zjistíme, že u nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytné domy na západním okraji obce Úžice, referenční bod č. 5) dojde v důsledku záměru ke snížení krátkodobých (hodinových) imisních koncentrací SO2 o 7,535 mg/m3, v ostatních referenčních bodech obytné zástavby se bude snížení pohybovat v rozmezí 4,308 – 7,525 mg/m3.

78


Tab.18 Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro oxid siřičitý z provozu posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší zahrnutého do výpočtů ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě a na nejbližších objektech s výskytem osob v okolí provozovny a v síti referenčních bodů

varianta 0 1 0 1

číslo RB (popis RB)dIHr(SO2)[µg.m-3]

dIHk(SO2)[µg.m-3]

1 (Veltrusy, OD, Žižkova ul.) 0.0199 0.000014 5.51 0.003472 (Veltrusy, OD, ul. Fr. Novotného) 0.0184 0.000013 5.79 0.003653 (Veltrusy, OD, ul. Pod Horami) 0.0193 0.000015 6.71 0.004324 (stanice Veltrusy ISKO 792) 0.0189 0.000013 5.61 0.003545 (Úžice - okraj obytné zástavby) 0.0787 0.000060 4.32 0.002196 (Chvatěruby - okraj obytné zástavby) 0.0454 0.000031 5.17 0.002397 (Kralupy, OD, Mostní ul.) 0.0323 0.000031 7.54 0.005498 (Kralupy, Hotel Stadion) 0.0357 0.000030 7.53 0.005109 (Kralupy, Hotel Adriana) 0.0412 0.000030 6.84 0.0044310 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (V)) 0.0413 0.000030 6.63 0.0042611 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (Z)) 0.0435 0.000030 5.08 0.0032112 (Kralupy, PD, Štefánikova ul.) 0.0400 0.000028 6.13 0.0039013 (Kralupy, PD, Seifertova ul.) 0.0347 0.000028 7.30 0.00482maximum v síti RB 0.116 0.000084 12.9 0.00710průměr v síti RB 0.0446 0.000033 4.79 0.00259minimum v síti RB 0 0 0 0

imisní limit x 1) x 1) 3502) 3502)

Poznámky:1) Limitní hodnota pro tuto imisní charakteristiku není stanovena.2) Překročení limitní hodnoty je přípustné 24x za kalendářní rok.

Oxid uhelnatý

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrným 8 hodinovým imisním koncentracím oxidu uhelnatého od provozu posuzovaného zdroje pro obě výpočtové varianty jsou uvedeny v tabulce č.19 (sloupce dIH8h(CO)). Maximální příspěvky na okraji nejbližší nejvíce zasahované obytné zástavby (obytný dům v Mostní ulici, referenční bod č. 7) dosahují 0.210 mg/m3 ve variantě 0 a 6.81 mg/m3 ve variantě 1, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak 0.723 mg/m3 ve variantě 0 a 13.9 mg/m3 ve variantě 1. Maximální nárůst příspěvků způsobený realizací posuzovaného záměru byl vypočten v referenčním bodě č. 7 a dosahuje 6.60 mg/m3, v síti referenčních bodů byl vypočten maximální nárůst o 13.5 v průměru ve výpočtové oblasti pak o 3.32 mg/m3 (viz rozptylová studie obr.18).

Imisní limit pro CO pro 8hodinový klouzavý průměr je stanoven na úrovni 10 mg/m3 = 10 000 mg/m3, (viz kap.C.II.1. oznámení EIA ) . Dosahované vypočtené nárůsty příspěvků (imisního zatížení) způsobené realizací posuzovaného záměru jsou i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně o více než 3 řády nižší, než tento imisní limit, k této limitní hodnotě se ani zdaleka neblíží a jsou tak zcela zanedbatelné.

79


Tab. 19 Přehled vypočtených hodnot imisních charakteristik pro oxid uhelnatý z provozu posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší zahrnutého do výpočtů ve vybraných referenčních bodech umístěných na nejbližší obytné zástavbě a na nejbližších objektech s výskytem osob v okolí provozovny a v síti referenčních bodů

varianta 0 1

číslo RB (popis RB)dIH8h(CO)

[µg.m-3]

1 (Veltrusy, OD, Žižkova ul.) 0.160 3.182 (Veltrusy, OD, ul. Fr. Novotného) 0.161 3.293 (Veltrusy, OD, ul. Pod Horami) 0.158 4.244 (stanice Veltrusy ISKO 792) 0.161 3.155 (Úžice - okraj obytné zástavby) 0.121 2.906 (Chvatěruby - okraj obytné zástavby) 0.154 3.547 (Kralupy, OD, Mostní ul.) 0.210 6.818 (Kralupy, Hotel Stadion) 0.176 5.569 (Kralupy, Hotel Adriana) 0.167 4.3010 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (V)) 0.167 4.0611 (Kralupy, OD, ul. Ivana Olbrachta (Z)) 0.161 3.4012 (Kralupy, PD, Štefánikova ul.) 0.169 3.5513 (Kralupy, PD, Seifertova ul.) 0.163 4.95maximum v síti RB 0.723 13.9průměr v síti RB 0.139 3.46minimum v síti RB 0 0imisní limit 100001) 100001)

Poznámky: 1) Přesná definice doby průměrování viz nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

Ze závěrů rozptylové studie uvádím:

1. Navržená instalace spalovací turbíny na ZP integrované se stávajícím kotlem K1 má odvod spalin do komínu 120 m, výška komínu i jeho umístění v areálu CHVK jsou pro dobrý rozptyl znečišťujících látek dostačující a zajišťují ochranu lidského zdraví a životního prostředí (§ 3 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb.).

2. Výsledky výpočtů této rozptylové studie pro posuzovaný zdroj prokázaly, že investorem zvolené řešení záměru odpovídá řešení nejvýhodnějšímu z hlediska ochrany ovzduší, zajišťuje ochranu lidského zdraví a životního prostředí a splňuje požadavky § 6 odst. 1 a odst. 7 a § 7 odst. 9 zákona č. 86/2002 Sb. V důsledku realizace změny stavby zdroje a jeho uvedení po změně do provozu nemůže docházet k překračování imisních limitů a k ohrožování zdraví obyvatelstva, možný výskyt krátkodobých imisních epizod při souběhu nejnepříznivějších rozptylových podmínek se současným provozem posuzovaného zdroje je statisticky málo významný. Lokalita je sice zatížena emisemi znečišťujících látek z dalších zdrojů, příspěvky od posuzovaného zdroje stávající imisní pozadí ovlivňují poměrně málo, změny způsobené realizací záměru budou vůči imisnímu pozadí i vůči imisním limitům malé až zanedbatelné a příspěvky od posuzovaného zdroje nemohou na hranici obytné zástavby ani při superpozici se stávajícím imisním pozadím významněji ovlivnit plnění či překračování imisních limitů.

3. Provoz posuzovaného zdroje (spalovací turbína integrovaná s kotlem K1 na zemní plyn) by neměl být v rozporu s požadavky platných předpisů na ochranu ovzduší.

80


Shrneme - li veškeré informace uvedené v textové části oznámení EIA i v rozptylové studii lze konstatovat, že vliv posuzovaného záměru na ovzduší resp. imisní situaci okolí je nevýznamný.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky

* Vliv hluku na zdraví

Zvuky jsou přirozenou součástí životního prostředí člověka a mají pro něj velký význam, protože sluchem člověk přijímá nejvýznamnější podíl informací o svém prostředí. Zvuk je pro člověka důležitým poplašným a varovným signálem, varuje před nebezpečím, podněcuje aktivitu jeho nervového systému, je základním komunikačním prostředkem.

Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu proti stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí.Vliv hluku na zdraví je popsán v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo.Při hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času působení.

Negativní účinky hluku :

Specifické s účinkem na sluchový orgán, kdy při expozici ekvivalentní hladině akustického tlaku A (dále „LAeq,T“) od 130 dB dochází k poškození bubínku a převodních kůstek, při mnohaleté expozici LAeq,T od 85 dB k poškození vnitřního ucha, nervových drah v mozku.

Nespecifické (mimosluchové) - s účinkem na různé funkce organismu.

Akustické účinky (stres a tomu odpovídající obrana organismu): - poškození sluchového aparátu- zvýšení krevního tlaku- zrychlení tepové frekvence- stažení periferních cév- zvýšení hladiny adrenalinu- vliv na psychiku - únava, deprese, rozmrzelost, agresivita, neochota - snížení výkonnosti, paměti a pozornosti

Chronické účinky (tzv. civilizační choroby) : - fixování akutních účinků- vznik hypertenze- poškození srdce, infarkt myokardu- snížení imunitních schopností organismu- pocity únavy- nepříznivé ovlivnění spánku, nespavost

81


Nespecifické účinky hluku se vzhledem k tomu, že se jedná o bezprahovou noxu, projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku. Zahrnují ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako např. učení a zapamatování informací, ovlivnění motorických funkcí a koordinace. Hluk ztěžuje řečovou komunikaci, obtěžuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativně ovlivňuje odpočinek organismu a tím i jeho výkonnost.Na současném stupni poznání je za dostatečně prokázané poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního a imunitního systému a negativní poruchy spánku. Neprokázané, tj. omezené důkazy jsou např. u vlivu na hormonální systém, biochemické funkce, fetální vývoj, mentální zdraví. Při doporučení limitních hodnot hluku v komunálním (nepracovním) prostředí vychází WHO ze současných poznatků o negativním účinku hluku na rušení spánku v noční době, na řečovou komunikaci, obtěžování, pocity nepohody a rozmrzelosti.

Z výsledků epidemiologických studií a výsledků zjištěných v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí jasně vyplývá, že z hlediska negativního působení na zdraví obyvatelstva je významnější expozice v noční době. Důvodem je lidský biorytmus, neboť v této době lidé spí a negativní působení hluku na nerušený spánek patří k nejčastějším a nejzávažnějším. Tyto údaje se však týkají pouze expozice hlukem z dopravy. Pro expozici hlukem ze stacionárních zdrojů zatím - obecně - nejsou relevantní podklady. Pro hodnocení zdravotních rizik expozice hluku ze stacionárních zdrojů se proto používají podklady zjištěné ze studií vlivu hluku z dopravy.

* Období výstavby

V hlukové studii je období výstavby hodnoceno v kapitole 1.5.

Vzhledem k poloze stavby předmětného záměru v rozlehlém průmyslovém areálu, k charakteru vlastní výstavby a k poměrně velkým vzdálenostem, ve kterých se nachází nejbližší stavby s chráněným venkovním prostorem, je posouzení předpokládaného hluku ze stavební činnosti provedeno podle informací a zkušeností z provádění obdobných stavebních činností v areálu CHVK.

Jednoznačně hlukově nejvýznamnější práce bude tvořit etapa demolice objektu 328, při které dojde k dělení ocelových konstrukcí, potrubních napojení apod., kdy budou prováděny práce s velmi hlučnými rozbrušovačkami. Zjištěná hodnota hladiny akustického tlaku tohoto zdroje ve vzdálenosti r0 = 1 m je LAp 1m = 107 dB. Předpokládá se současný provoz cca 5 ks rozbrušovaček, po dobu min. 180 minut v pracovní směně.

Přestože se tyto práce soustředí do poměrně krátkého časového úseku (maximálně několika týdnů), lze tuto etapu zvolit k demonstraci nejvyššího očekávaného hlukového zatížení okolního chráněného venkovního prostoru staveb v období výstavby předmětného záměru.

Pro hlukové posouzení jsou použity výpočtové vztahy určující útlum provozního hluku ze stacionárních bodových zdrojů na vzdálenost cca r = 800 m, která odděluje místo stavby předmětného záměru od nejbližších staveb pro bydlení v okolí areálu.

Hodnotu útlumu na tuto vzdálenost pak určuje vztah Dt = 20 log r/r0 = 58 dB.

Pak lze očekávanou hodnotu hladiny akustického tlaku zdroje ve vzdálenosti cca r = 800 m, určit následovně LAp 800m = 107 – 58 = 49 dB.

82


Při současném provozu 5 zdrojů hluku bude výsledné působení hluku stavebních činností z této etapy na posuzovaném místě určeno jejich energetickým součtem LA,s = L Aeq,s = 56 dB.

Výsledná hodnota hluku ze stavebních činností pro tuto hlukově nejvýznamnější etapu bude významně nižší než hodnota hygienického limitu hluku stanovená nařízením vlády č. 272/2011 Sb. pro hluk ze stavebních činností prováděných v době od 7:00 h do 21:00 h LAeq,T

= 65 dB.

Za těchto podmínek pak lze hlukové působení z období výstavby předmětného záměru hodnotit ve vztahu k nejbližším stavbám pro bydlení v okolí areálu jako podlimitní.

Vliv vyvolané dopravy v období výstavby

Průměrný počet aut během pracovního dne v úvodní fázi výstavby (z hlediska dopravy nejnáročnější) bude nejvýše 10 - 12 TNA za den. Hodinová intenzita vyvolané dopravy během pracovního dne po krátkém úseku silnice č.101 a silnice č.608 se bude pohybovat na úrovni 1 –2 TNA/hod. tzn. nejvýše 2 – 4 obousměrných pojezdů TNA/hod.

Hluk z obslužné dopravy staveniště v okolí uvedených veřejných komunikací vzroste během úvodní fáze výstavby trvající cca 3 měsíce maximálně o 0,2 dB. Tento nárůst nebude při stávající hlukové zátěži území podél komunikací poznatelný. Dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., § 20 odst.4 se jedná o nehodnotitelnou změnu.

* Období provozu nové spalovací turbíny integrované s kotlem K1

Vliv hluku ve venkovním prostoru je hodnocen na základě výsledků hlukové studie, kterou zpracovala fy Bucek s.r.o. a která je zařazena v příloze č.10 oznámení EIA.

Stávající hluková situace ve 4 sledovaných místech representující nejbližší chráněný venkovní prostor staveb ve sledovaném území (měřící místa č.1 – 4) byla stanovaná na základě pravidelně prováděného měření a je označována v hlukové studii jako varianta A

Varianta A – noční doba, stávající hluková zátěž způsobovaná provozem stávající silniční dopravy a stávajícím provozem průmyslového areálu v zájmovém území

Pro zhodnocení očekávané hlukové situace byl proveden modelový výpočet ve 4 bodech – zvolených v okolní obytné zástavbě, a to pro hluk ze stacionárních a plošných zdrojů hluku.

Jako vstupy do výpočtů sloužily

- změřené hodnoty hluku na 4 měřících místech v okolí areálu

- garantované hodnoty hluku pro spalovací turbínu a její příslušenství, které jsou 85 dB ve vzdálenosti 1 m od zařízení a hodnoty byly stejné pro všechny nabízené spalovací turbíny.

- garantované hodnoty hluku pro komín spalovací turbíny 34,5 m umístěný těsně vedle objektu teplárny.

Výpočty byla zjišťována příspěvková hluková zátěž ve 4 sledovaných místech representující nejbližší chráněný venkovní prostor staveb ve sledovaném území (sledovaná místa = měřící místa č.1 – 4) pro následující stavy, které jsou označeny jako varianty:

Varianta B1 – noční doba, provozní hluk záměru při mimořádném provozním režimu (bodové stacionární zdroje hluku – komín1) spalovací turbíny a plošné stacionární zdroje hluku)

83


1) Ocelový komín pro odvod spalin ze spalovací turbíny bude v provozu jen při mimořádných provozních stavech, tzn. při najíždění spalovací turbíny a případných havarijních stavech při provozu turbíny „bez kotle K1“. Jedná se o mimořádné provozní stavy, které se budou v průběhu roku vyskytovat ojediněle. Dobu odvádění spalin z turbíny do ocelového komína v průběhu roku lze prognózovat jen na několik hodin za rok. Za běžného provozu turbíny budou spaliny odváděny do kotle K1 a z něj jsou spaliny odváděny do komína 120 m.

Varianta B2 – noční doba, provozní hluk záměru při běžném provozním režimu spalovací turbíny (pouze plošné stacionární zdroje hluku - bodový stacionární zdroj hluku není v provozu)

Varianta C1 – noční doba, předpokládaná výsledná hluková zátěž sledovaného území po zprovoznění záměru při mimořádném provozním režimu (součtové působení provozního hluku záměru při mimořádném provozním režimu – tzn. s provozem komína spalovací turbíny, včetně hluku způsobovaného provozem stávající silniční dopravy a provozem stávajícího průmyslového areálu).

Varianta C2 – noční doba, předpokládaná výsledná hluková zátěž sledovaného území po zprovoznění záměru při běžném provozním režimu spalovací turbíny (součtové působení provozního hluku záměru při běžném provozním režimu spalovací turbíny – tzn. bez provozu komína, včetně hluku způsobovaného provozem stávající silniční dopravy a provozem stávajícího průmyslového areálu).

Výsledky výpočtů jsou uvedeny v hlukové studii v kapitole 2.5.

Závěry hlukové studie:

Podle vyhodnocených výsledků hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku v souboru výpočtových bodů, které jsou zadány v chráněném venkovní prostoru staveb postavených ve sledovaném území lze, ve vztahu k předpokládaným provozním hlukovým vlivům záměru vyvodit následující závěry:

Varianta B1 - Varianta hodnotí předpokládané příspěvkové provozní hlukové vlivy předmětného záměru při mimořádném provozním režimu turbíny (působení stacionárních zdrojů hluku včetně komínu turbíny) v průběhu noční doby na chráněné venkovní prostory staveb, které jsou postaveny v zájmovém území. Mimořádné provozní stavy (startování turbíny a pod.) se předpokládají pouze po dobu několika hodin v roce. Veškeré vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku ve všech zadaných výpočtových bodech jsou významně nižší, než je stanovený hygienický limit hluku pro noční dobu a pro hluk z provozu těchto zdrojů hluku.

Varianta B2 - Varianta hodnotí předpokládané příspěvkové provozní hlukové vlivy předmětného záměru při běžném provozním režimu turbíny v průběhu noční doby na chráněné venkovní prostory staveb, které jsou postaveny v zájmovém území. Během běžného provozu nepůsobí bodový stacionární zdroj hluku – komín turbíny, spaliny z turbíny jsou odváděny do stávajícího kotle K1 a z něj do stávajícího komína o výšce 120 m.Veškeré vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku ve všech zadaných výpočtových bodech jsou významně nižší, než je stanovený hygienický limit hluku pro noční dobu a pro hluk z provozu těchto zdrojů hluku.

84


Varianta C1 – Součtová varianta (součtové působení varianty A a varianty B1), noční doba, předpokládaná výsledná hluková zátěž sledovaného území po zprovoznění záměru - spaliny turbíny jsou odváděny do komína spalovací turbíny.

Výsledky výpočtů varianty C1 jsou v tabulce na str.19 hlukové studie, vliv záměru je v tabulce vyjádřen rozdílem hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku zjištěných v zadaných výpočtových bodech (místa č.1 – 4 representující nejbližší chráněný venkovní prostor staveb v zájmovém území) mezi variantami C1 a A v noční době (tento rozdíl představuje nárůst v důsledku záměru).Rozdíl vypočtených hodnot je ve všech 4 bodech roven 0, je tedy zřejmé, že vlivem záměru - při mimořádném provozním režimu turbíny (start apod.) tedy nedojde k navýšení stávajícího hlukového zatížení.

Varianta C2 – Součtová varianta (součtové působení varianty A a varianty B2), noční doba, předpokládaná výsledná hluková zátěž sledovaného území po zprovoznění záměru při běžném provozním režimu - spaliny turbíny jsou odváděny do stávajícího kotle K1 a z něj do stávajícího komína o výšce 120 m. Výsledky výpočtů varianty C2 jsou v tabulce na str.19 hlukové studie, vliv záměru je v tabulce vyjádřen rozdílem hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku zjištěných v zadaných výpočtových bodech v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v zájmovém území mezi variantami C2 a A v noční době (tento rozdíl představuje nárůst v důsledku záměru).Rozdíl vypočtených hodnot je ve všech 4 bodech roven 0, je tedy zřejmé, že vlivem záměru – při běžném provozním režimu turbíny (ten bude prakticky po celý rok) tedy nedojde k navýšení stávajícího hlukového zatížení.

Shrneme – li výsledky hlukové studie lze konstatovat:

1) Období výstavby Hluk přenášený ze staveniště v období výstavby neovlivní významně hlukovou situaci u obytné zástavby v okolí areálu CHVK. Výsledná hodnota hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v okolí areálu CHVK přenášeného z demoličních a stavebních činností bude významně nižší než hodnota hygienického limitu hluku stanovená nařízením vlády č. 272/2011 Sb. pro hluk ze stavebních činností prováděných v době od 7:00 h do 21:00 h LAeq,T = 65 dB.

Hluk z dopravy vyvolané obslužné dopravy staveniště v okolí veřejných komunikací vzroste maximálně o 0,2 dB. Dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., § 20 odst.4 se jedná o nehodnotitelnou změnu.

2) Období provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 Po uvedení navrhované spalovací turbíny do provozu nedojde k nárůstu hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v okolí areálu CHVK.Pokud by byly posuzovány zdroje hluku záměru odděleně od ostatních zdrojů hluku v areálu, s obrovskou rezervou budou pod hodnotou pro noční limit hluku L Aeq= 40 dB.

K problematice hluku lze dále uvést:

Trvalou snahou provozovatele teplárny i ostatních provozovatelů technologií v areálu CHVK je snižovat opatřeními hluk na výrobních zařízeních. Vzhledem k tomu, že areál se

85


projevuje jako plošný zdroj, se však tomu odpovídající snížení hlukové zátěže v okolí nemusí projevit okamžitě, ale až současně s dalšími opatřeními na zařízeních všech subjektů podnikajících v areálu (ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. , MERO, a.s, LINDE Technoplyn, a.s a další).

V kapitole D.IV. je proto navrženo opatření

* zajistit po uvedení spalovací turbíny do provozu proměření zdrojů hluku a provést přepočet hlukové studie s cílem prokázat, že nedojde k žádnému navýšení hluku.

Vliv vibrací, zářeníV kap. B.III.4.4. je uvedeno, že provoz spalovací turbíny vyvolává vibrace, jako velký točivý stroj bude však turbína vybavena vlastní vibrodiagnostikou, jež neumožní provoz stroje při zvýšených vibracích. Vzhledem k umístění spalovací turbíny na samostatném betonovém základě uvnitř obestavěného objektu teplárny (na místě demontovaného kotle K2) nebude při jejím provozu docházet k vibracím, které by mohly mít vliv na objekty v blízkosti teplárny tzn. že provoz spalovací turbíny nebude mít z hlediska vibrací vliv ani nejbližší okolní zástavbu ani na nejbližší chráněné objekty (obytnou zástavbu) vzdálené min. 800 m od teplárny.

Nová rozvodna – bude zdrojem nízkofrekvenčních vibrací transformátorů, které budou utlumeny obestavěním rozvodny a nebudou se projevovat vně rozvodny.

V období výstavby budou zdrojem lokálních, z hlediska možného přenosu na větší vzdálenost, nevýznamných vibrací, které neovlivní území mimo staveniště, zejména demoliční mechanismy podílející se na odstranění objektu 328 (např. rýpadlo).

Neionizující zářeníVšechna zařízení, která budou instalovaná v rámci posuzovaného záměru budou splňovat požadavky příslušných norem na hodnoty vyzařování elektromagnetického pole. Pole jimi vyzařovaná nebudou mít negativní vliv na okolí mimo vymezené prostory (strojovny, stanoviště transformátorů atd.). Jedná se o standardní technologie a technická řešení.

V rámci realizace záměru – instalace plynové spalovací turbíny integrované s kotlem K1 se nepředpokládá instalace umělých radioaktivních zářičů. Proto nebude instalovaná spalovací turbína integrovaná s kotlem K1 ovlivňovat okolí škodlivými emisemi radioaktivního záření.naopak

Biologické vlivy Stávající ekosystém katastrálního území Kralup nad Vltavou je jako celek slabě stabilní, jeho nízká stabilita je způsobena především činností SYNTHOS Kralupy a.s. (dříve KAUČUK, a.s.) a ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s a provozy dalších výrobních areálů a firem. Instalace nové plynové spalovací turbíny integrované s kotlem K1 sama o sobě nepředstavuje významnější zvýšení zátěže. Výstavba závodu SYNTHOS Kralupy a.s. (dříve KAUČUK, a.s.) a ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. již byla v minulosti realizována, nyní bude uvnitř teplárny v okrajové jihovýchodní části areálu instalována nová plynová spalovací turbína integrovaná s kotlem K1.

86


Biologické vlivy se u zařízení tohoto typu během jeho provozu nepředpokládají, rovněž se nepředpokládají ani při haváriích resp. požáru.

Nedojde tedy k žádnému vlivu na ekologickou stabilitu ekosystémů katastru obce Kralupy nad Vltavou.

Estetické vlivy

Posuzování z hlediska estetických vlivů je značně subjektivní a individuální. Teplárna, kam je posuzovaný záměr převážně navrhován, již stojí desítky let. Vně objektu teplárny bude realizován přístavek pro generátor, dále těsně u ní bude postaven komín pro spaliny vznikající při najíždění spalovací turbíny nebo během „havarijních stavů“, a také bude postavena nová rozvodna o rozměrech 15 x 15 m a výšce 8 m. V rámci záměru bude v těsné blízkosti teplárny rovněž demolován objekt 328 (plocha cca 650 m2 a výška 10 m).Realizací posuzovaného záměru situovaného z velké části dovnitř rozsáhlého objektu teplárny o výšce cca 33 m nebo těsně vedle něj, přičemž teplárna se nachází v průmyslovém areálu CHVK, nedojde k významnějším vlivům na estetiku prostředí.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody * Vliv na charakter odvodnění oblasti

Navržený záměr „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ v podstatě nezmění charakter odvodnění řešeného území - tzn. bloku 32. V úvodní fázi výstavby bude zdemolován objekt 328, rozkládající se na ploše cca 600 m2 , srážkové vody z něj byly před jeho demolicí odváděny v množství cca 300 m3/rok do dešťové kanalizace. Na jeho místě bude vybudována štěrková montážní plocha 30x30m tl. 0,2m na hutněnou pláň a pro příjezd k ní bude vybudována panelová komunikace délky 60 m šířky 5m pro těžkou techniku 50tun. Dešťové vody ze štěrkové plochy budou přirozeně zasakovány, rovněž tak dešťové vody z panelové vozovky budou odváděny na její okraje a přirozeně zasakovány. Novým stavebním objektem, který bude postaven v těsné blízkosti objektu teplárny na dosud volné nijak nezpevněné ploše bude nová rozvodna s trafostanicí o rozloze (je předmětem SO 02), ta bude mít zastavěnou plochu cca 230 m2 . Množství srážkových vod z plochy cca 230 m2 lze odhadovat max. na 115 m3/rok, dešťové vody budou nekontaminované a budou odváděny na okolní terén a zasakovány.V důsledku posuzovaného záměru tedy nedojde k nárůstu množství nekontaminovaných srážkových vod odváděných do dešťové kanalizace. Naopak množství zasakovaných vod o něco vzroste, neboť do dešťové kanalizace nebudou odváděny srážkové vody z plochy, kde byl dříve objekt 328.

Změny hydrologických charakteristik a hladiny podzemních vod

Provoz spalovací turbíny nepřinese nárůst množství odpadních vod ani nepřinese nárůst množství dešťových vod odváděných do kanalizace. Množství průtočných chladicích vod přiváděných z Vltavy a poté do ní odváděných jako oteplená voda se nezmění. Z hlediska

87


celkového množství odpadních a dešťových vod odváděných z areálu chemických výrob Kralupy do kanalizace a následně do Vltavy nedojde k poznatelné změně . Posuzovaný záměr nebude mít žádný vliv na hydrologické charakteristiky zájmového území. Vzhledem k charakteru záměru a hloubce výkopů (nejvýše 1,5 – 2 m ) nemůže dojít k zásahu do zvodnělého hydrogeologického kolektoru, neboť podzemní voda se v lokalitě stavby nachází v hloubce cca 7 - 8 m pod terénem. V případě posuzovaného záměru se tedy nepředpokládá negativní ovlivnění hydrogeologických charakteristik (směr a rychlost proudění podzemní vody) ani změna úrovně hladiny podzemních vod.

Vlivy na kvalitu povrchových vod

Provoz spalovací turbíny nepřinese nárůst množství odpadních vod ani nepřinese nárůst množství dešťových vod odváděných do kanalizace. Množství průtočných chladicích vod přiváděných z Vltavy k chlazení turbíny a generátoru (120 m3/hod.) a poté do ní odváděných jako oteplená voda se nezmění. Vzhledem k průtoku vody ve Vltavě, který je i v nejsušších letech min. o 3 řády vyšší (Q355 = 45,68 m3/s), nebude mít vypouštění oteplené vody do do kanalizace chladicích a dešťových vod a přes otevřený kanál do Vltavy žádný vliv na kvalitu vody ve Vltavě.

V období výstavby budou vznikat jen splaškové vody, jejich množství lze prognózovat na úrovni max. 6 m3/den a průměrně 2,4 m3/den. Předpokládané množství splaškových vod za celé období výstavby je vypočteno na úrovni 750 m3.Odpadní splaškové vody budou systémem fekální kanalizace ACHVK (větev FK I) odváděny na městskou kanalizační čistírnu v Kralupech (MěČOV Kralupy nad Vltavou). Nárůst množství splaškových vod v období výstavby na úrovni max. cca 6 m3/den se na kapacitě a účinnosti MěČOV nijak neprojeví , neboť podíl nárůstu v rámci všech odpadních vod odváděných na MěČOV se bude pohybovat mezi 0,05 – 0,1 %. Záměr tak nebude mít žádné dopady z hlediska kvality vyčištěných odpadních vod vypouštěných z městské ČOV do Vltavy. Vliv období výstavby na povrchové vody bude prakticky nulový.

Dešťové vody V případě dešťových vod odváděných do kanalizace dojde v důsledku odstranění objektu 328 k nepatrnému snížení jejich množství – cca o 300 m3/rok.

Vliv posuzovaného záměru na kvalitu povrchových vod je prakticky nulový .

Vliv na podzemní vodyProvoz spalovací turbíny nemá za provozu vliv na podzemní vody. Pouze v období výstavby by mohlo dojít ke kontaminaci podzemních vod.

Problematika případné kontaminace podzemních vod v období výstavby souvisí s pohyby mechanismů a s činnostmi na lokalitě stavby popř. pohybem nákladních aut a mechanismů po areálu CHVK. Vzhledem k lokalizaci stavby do objektu teplárny a blízkého okolí, kvalitě resp. znečištění podzemních vod v této části areálu CHVK, malém rozsahu výkopových a stavebních prací v průběhu výstavby (při přípravě staveniště, stavebních a montážních prací) i rozsahu nasazení nákladních aut a stavebních mechanismů, lze potenciální ohrožení podzemních vod označit za nevýznamné.

88


V období výstavby ale nelze na staveništi bez odpovídajícího zajištění manipulovat se stroji a látkami, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních vod. Předkládané oznámení EIA proto doporučuje do realizačního projektu – do části POV navrhnout a zapracovat taková technicko-organizační opatření v době výstavby, která minimalizují vlivy na životní prostředí na staveništi i okolí (znečišťování prachem – zkrápění stavebních ploch, úkapy a úniky ropných látek, skladování minimálního množství látek škodlivým vodám, apod.)Technologické odpadní vody - v období výstavby by neměly vznikat technologické odpadní vody v pravém slova smyslu, ale možnost vzniku kontaminace vod souvisí s dopravou stavebních materiálů a pohybem stavebních mechanismů v prostoru záměru.Tato rizika kontaminace vod lze rozdělit na rizika:- provozního charakteru- havarijního charakteruProvozní charakter potenciální kontaminace vod spočívá především ve znečištění dešťových vod. Povrchovými vodami jsou splachovány z obslužných komunikací úkapy ropných látek, pocházející z netěsností motorů, převodových a rozvodových skříní dopravních prostředků, strojů a zařízení. Kontaminace havarijního charakteru spočívá ve znečištění vod v důsledku havárie některého z dopravních prostředků, případně stavebního stroje či zařízení. Preventivními kontrolami technického stavu vozidel lze ve většině případů možné kontaminaci vody předejít, případně výrazně snížit jejich pravděpodobnost. Vzhledem k poměrně malému rozsahu nákladní autodopravy v období výstavby budou i rizika kontaminace provozního a havarijního charakteru velmi nízká.

Při realizaci opatření uvedených v oznámení EIA v kapitole D.IV pro etapu výstavby lze vliv záměru na povrchové a podzemní vody označit za nevýznamný.

D.I.5. Vlivy na půdu

* vliv na rozsah a způsob užívání půdy, znečišťování půdy

Posuzovaný záměr zahrnuje zejména doplnění technologického zařízení stávající teplárny o spalovací turbínu s generátorem a její integraci s kotlem K1, přípojku chladicí vody pro turbínu a generátor, tato doplnění budou realizovnána uvnitř stávajícího objektu teplárny. Vně objektu teplárny budou vybudovány přístavek pro generátor spalovací turbíny, komín spalovací turbíny,nová rozvodna s trafostanicí, přípojka, VT plynovod (ten povede po potrubních mostech) . Dále budou provedeny úpravny stávající rozvodny VVN na bloku 43.

Veškerá výstavba tedy proběhne buď uvnitř objektu teplárny nebo uvnitř stávajícího areálu CHVK na plochách vymezených pro průmyslovou činnost a dotčené pozemky jsou vedeny v KN jako zastavěná plocha a nádvoří nebo manipulační plocha nebo ostatní plocha . Nedojde k záboru ZPF ani se nezmění dosavadní způsob využívání území, které je určeno pro průmyslovou činnost.

V souvislosti s posuzovaným záměrem se nepředpokládá žádný vliv z hlediska znečišťování půdy a podzemních vod (viz předcházející kapitola).

89


* změna místní topografie, vliv na stabilitu, erozi půdy

Navrhovaný záměr zahrnuje instalaci spalovací turbíny a s ní souvisejících zařízení uvnitř stávajícího objektu teplárny. Vně stávajícího objektu teplárny u její východní stěny vysoké cca 33 m, budou vybudovány přístavek pro generátor spalovací turbíny, komín spalovací turbíny o výšce 34,5 m (ten povede těsně u stěny), v blízkosti teplárny nová rozvodna s trafostanicí 15 m x 15 m a výšce 8 m, přípojka, VT plynovod (ten povede po potrubních mostech). Dále budou provedeny technické úpravny stávající rozvodny VVN na bloku 43.V souvislosti s posuzovaným záměrem nedojde k žádné změně místní topografie.

Celý areál CHVK i lokalita záměru (bloky 32, 43) leží v rovině a nejsou zde evidovány žádné svahové pohyby.

Realizace posuzovaného záměru nebude mít proto žádné dopady z hlediska stability a eroze půdy.

* vliv na geologické a hydrogeologické podmínkyVzhledem k charakteru záměru, situovaného z větší části do objektu teplárny, hloubce výkopů pro novou rozvodnu (do 1,5 - 2 m) nebude mít záměr žádný vliv na geologické a hydrogeologické podmínky.

* vlivy v důsledku ukládání odpadůVlastní provoz spalovací turbíny neprodukuje odpady, které by bylo nutno ukládat na skládky.

V období výstavby vznikne při demolici objektu 328 v množství cca 600 – 700 m3 odpad s kódem 17 09 04 - Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03. Tento odpad kategorie O bude ukládán na skládku.Další odpady, u kterých se předpokládá ukládání na skládku (beton – kat.č. 170101,směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel…. kat.č.170107, izolační materiály kat.č. 170604), budou v nevýznamném množství (jednotky až desítky tun).

V doporučeních předkládaného oznámení EIA je formulováno následující opatření :• investor předloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v průběhu výstavby a doloží způsob jejich případného využití či odstranění.

Celkově lze označit vliv záměru na půdu za nevýznamný.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdrojeObdobí výstavby – navrhovaný záměr „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ nebude mít žádné vlivy na horninové prostředí. Vlastní instalace spalovací turbíny proběhne uvnitř objektu teplárny. Vně objektu teplárny budou v období výstavby prováděny práce, vyžadující výkopy jen do 1,5 – 2 m, ty nebudou mít žádné negativní vlivy na horninové prostředí.

Rovněž ovlivnění hydrogeologických charakteristik, zejména takových, které by negativně ovlivnily směr a rychlost proudění podzemní vody se nepředpokládá (viz předcházející kapitola D.I.4.).

90


Nepředpokládá se žádný vliv záměru z hlediska znečištění horninového prostředí (viz kapitola D.I.4. – část podzemní vody).

Žádné nerostné zdroje nebudou předmětnou stavbou dotčeny, neboť podle dostupných údajů se v areálu CHVK, kam je záměr situován, nevyskytují.

Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje lze označit za nulový.

D.I.7. Vlivy na floru, faunu a ekosystemyVlivy na floru a faunu obecně představují možnost poškození nebo vyhubení rostlinných a živočišných druhů, nebo poškození či zničení jejich biotopů.

Posuzovaný záměr zahrnuje demolici objektu 328, instalaci spalovací turbíny uvnitř stávající teplárny, realizaci přístavku k východní stěně teplárny - přičemž přístavek bude postaven na stávající betonové ploše, výstavbu nové rozvodny v těsné blízkosti objektu teplárny v místě, kde je v současnosti umělá travnatá plocha a technické úpravy stávající rozvodny VN nacházející se na umělé štěrkové ploše na bloku 43.

Posuzovaný záměr proto nebude mít žádné dopady na flóru či faunu.

Rovněž nedojde k ovlivnění nejbližších ekosystémů, jejichž situování je znázorněno na mapě ÚSES v příloze č.12.

Vliv na chráněné části přírody

Navrhovaná stavba je situována výlučně do areálu CHVK, který je vzdálen minimálně 1,5 km od nejbližší hranice chráněné oblasti, resp. maloplošného chráněného území Veltruský park.Vzhledem k charakteru výstavby, situování i charakteru záměru, který má s výjimkou výstupů do ovzduší minimální nebo nevýznamné výstupy do jednotlivých složek ŽP, nedojde ani k přímému dotyku stavby se zvláště chráněnými územími ani k ovlivnění chráněných území.

Vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

V příloze č. 2 je zařazeno stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (KÚ Středočeského kraje) k hodnocení důsledků záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. V něm je uvedeno, že lze vyloučit významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými záměry nebo koncepcemi na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) stanovené příslušnými vládními nařízeními. V místě záměru ani jeho blízkém okolí se žádné evropsky významné lokality a ptačí oblasti nenacházejí. Nejbližší území soustavy Natura 2000 – EVL CZ0213083 Veltrusy je vzdáleno od záměru vzdušnou čarou cca 2 km severním směrem.

91


D.I.8. Vlivy na krajinu

* Vlivy na krajinný ráz

Krajinný ráz v okolí posuzovaného záměru je dán bezprostřední blízkostí a dominantní funkční přítomností průmyslového ACHVK. Jedná se o typ krajiny urbanizované, průmyslové, destabilizované intenzivní antropogenní činností (vedle průmyslu také plochami skládek a dopravními liniemi, včetně dálnice). K severovýchodu se průmyslový ráz krajiny mění na intenzivně využívanou odlesněnou zemědělskou krajinu s izolovanými plochami zbytkových nebo negenerujících enkláv malých lesíků nebo křovinatých porostů. Krajinnou dominantu výjimečných přírodních i kulturních hodnot představuje jednak listnatý Dřínovský háj a Veltruský park a zámek v údolní nivě Vltavy.

Zájmové území se vyznačuje středně členitým reliéfem, terén je zde zvlněný, deprese je vytvořena řekou Vltavou. Výrazné antropogenní textury v území tvoří komíny a průmyslové objekty v ACHVK a výškové panelové domy v Kralupech.

Navrhovaný záměr zahrnuje instalaci spalovací turbíny a s ní souvisejících zařízení uvnitř stávajícího objektu teplárny. Vně stávajícího objektu teplárny u její východní stěny vysoké cca 33 m, budou vybudovány přístavek pro generátor spalovací turbíny o výšce 8 m, komín spalovací turbíny o výšce 34,5 m (ten povede těsně u stěny teplárny), nová rozvodna s trafostanicí o rozměrech 15 m x 15 m a výšce 8 m, přípojka, VT plynovod (ten povede po stávajících potrubních mostech). Dále budou provedeny technické úpravy stávající rozvodny VVN na bloku 43.

Posuzovaný záměr je situován v průmyslovém areálu CHVK, kde antropogenní narušení je znatelné a je dáno charakterem využívání území. Realizací záměru nedojde k vytvoření nové charakteristiky území a záměr nebude mít žádný vliv na krajinný ráz, který je chráněn dle § 12 zák. 114/ 92 Sb.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památkyNavrhovaná stavba nebude mít vliv na nemovité kulturní památky, budovy, architektonická či jiná díla resp. lidské výtvory, neboť bude realizována výlučně uvnitř areálu CHVK , na ploše bloku 32, kde se nachází teplárna TAMERO INVEST s.r.o. Lokalita teplárny a jejího okolí na bloku 32 nemá vzhledem ke svému charakteru žádný kulturní význam a nejsou zde žádné kulturní ani architektonické památky. Vzhledem k její minulosti, kdy na ní byla prováděna výstavba rozsáhlého objektu teplárny i s objektem 328 (budova elektrofiltrů), lze zde vyloučit i výskyt archeologických památek.

Posuzovaný záměr nemá žádný vliv na hmotný majetek v okolí.

Rovněž nedojde k poškození nebo ovlivnění paleontologických nebo geologických památek. Z popisné části dokumentace vyplývá, že se tyto památky v lokalitě určené pro výstavbu, tzn. v lokalitě teplárny na bloku 32, nevyskytují.

92


D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů.

Navrhovaný záměr je v předkládaném oznámení EIA posouzen ze všech podstatných hledisek. Jedná se o instalaci plynové spalovací turbíny integrované se stávajícím kotlem K1 v teplárně společnosti TAMERO INVEST s.r.o. v areálu CHVK. Z pohledu umístění záměru do objektu teplárny a jejího nejbližšího okolí se také odvíjí komplexní vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí.

Z charakteru záměru a hodnocení vlivů v kapitole D.I. předloženého oznámení EIA je patrné, že nejvýznamnější vliv z hlediska velikosti a významnosti lze očekávat jednoznačně v oblasti vlivu na ovzduší a imisní situaci okolí, a dále z hlediska vlivu na hlukovou situaci okolí.

Uvedené vlivy z hlediska imisní a akustické situace byly vyhodnoceny příspěvkem uvažovaného záměru ke stávající imisní zátěži.

Předpokládaný vliv provozu spalovací turbíny na imisní situaci zájmového území není významný, neboť např. v ukazateli roční imisní koncentrace NO2 činí nejvyšší imisní příspěvek u sledované obytné zástavby v nejvíce zasahovaném RB 5 (Úžice) 0,0136 mg/m3 .

Vliv nových stacionárních a plošných zdrojů hluku, které vznikly v důsledku realizace záměru, se na akustické situaci u obytné zástavby neprojeví. Je to dáno jak požadavky investora na dodavatele spalovací turbíny tak umístěním záměru.

Z předcházejícího hodnocení jednotlivých vlivů v kapitole D.I. vyplývá, že posuzovaný záměr by neměl být za řádného provozu významným zdrojem ovlivnění jednotlivých dalších složek životního prostředí, přesto je nezbytné důsledně požadovat realizaci a plnění všech organizačních a technických opatření snižujících vlivy záměru na životní prostředí.

Přeshraniční vlivy - u posuzovaného záměru je vzhledem k jeho situování a výše uvedeným hodnocením jednotlivých vlivů možnost přeshraničních vlivů vyloučena.

D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestadartních stavech

Zájmové území záměru neleží v zátopové oblasti.

Instalovaná spalovací turbína nebude význačným zdrojem látek nebezpečných pro životní prostředí a z hlediska produkce škodlivin ve spalinách bude patřit mezi nejlepší dostupné technologie na trhu. Technologie bude svými parametry splňovat veškeré platné právní předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí. S používanými přípravky k údržbě turbíny y a odpady musí být nakládáno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. a 20/2004 Sb. o vodách a dle zákona č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisů.. Prostory s větším požárním nebezpečím, se zvýšenou možností vzniku je navržena EPS (elektrická požární signalizace).

93


Riziko bezpečnosti provozu představuje případ mimořádné události (např. v důsledku technické závady či selhání lidského faktoru). Provoz společnosti bude zabezpečen tak, aby se riziko nestandardního stavu či havárií minimalizovalo. I při vysoké kvalitě montážních prací a technologie se musí připustit, že provoz s sebou nese určitá rizika, která nelze zcela vyloučit.

Předběžná analýza rizikaV příloze č.11 je pro záměr instalace spalovací turbíny v teplárně TAMERO INVEST s.r.o. předběžná analýza rizik, zpracovaná expertem v oboru bezpečnosti a rizik chemických zařízení.Provedenou předběžnou analýzou rizika pro účely procesu EIA byly zjištěny zdroje rizika na budoucí jednotce spalovací turbíny. Byly uvažovány iniciační události na zařízeních se zemním plynem a rozebírány možné scénáře rozvoje po úniku zemního plynu s jejich fyzikálními projevy.

Jedná se zejména o: porušení těsnosti zařízení se ZP porušení těsnosti dopravních potrubí ZP požár a výbuch

Po ztrátě těsnosti zařízení se zemním plynem, který je pod značným tlakem, nastane únik zemního plynu. V bezpečnostní praxi a analýzách rizik se rozlišují dva základní případy, a to (1) únik s okamžitou iniciací a (2) únik se zpožděnou iniciací. Třetím, a pro provozovatele nejpříznivějším případem, je únik bez iniciace, po kterém dojde jen k bezpečnému rozptylu uniklého plynu.

Po úniku zemního plynu ze zařízení s okamžitou iniciací dojde ke vzniku tryskavého požáru. Velikost a směr tryskajícího plamene závisí na místě a velikosti únikového otvoru. Nejčastějšími případy jsou úniky z drobných prasklin na zařízení, kdy je průřez praskliny řádově v mm2 (malý únik). V takovém případě dosahuje plamen řádově jednotek až desítek dm a působí na své okolí tepelnou radiací. Zasažena může být obsluha, která se nachází v bezprostřední blízkosti úniku.Krajním případem úniku zemního plynu s okamžitou iniciací může být únik velkým otvorem (velký únik) po totálním rozpadu zařízení (nejčastěji tzv. gilotinové roztětí potrubí). V tomto případě vzniká tryskavý plamen délky až několik desítek metrů a svým spalujícím tepelným tokem ohrožuje nejen osoby ale také zařízení v okolí úniku.Hlavní nebezpečí po úniku zemního plynu s okamžitou iniciací spočívá v jeho neočekávanosti a značném tepelném toku. Tlaková vlna a rozlet trosek jsou zanedbatelné. Z hlediska ohrožení osob v podstatě nezáleží na tom, zda k úniku dojde vně nebo uvnitř budovy.

Únik se zpožděnou iniciací - po úniku zemního plynu bez okamžité iniciace je důležité rozlišovat dva základní případy, a to (a) únik uvnitř budovy a (b) únik vně budovy. Ad (a) Při úniku zemního plynu bez okamžité iniciace uvnitř budovy by došlo během krátké doby k vytvoření hořlavé až explozívní atmosféry v závislosti na velikosti vnitřního objemu prostoru s místem úniku. Po zpožděné iniciaci takové nebezpečné směsi by došlo k vyhoření (v cca 60 % případů) až explozi (v cca 40 % případů) s možnými devastujícími účinky na okolí (osoby, zařízení, budovy) a s možnými domino efekty na sousedních zařízeních.Ad (b) Při úniku zemního plynu bez okamžité iniciace vně budovy (z přívodního potrubí) by došlo vlivem značných turbulencí k nařeďování zemního plynu vzduchem.

94


Vznikající hořlavý až výbušný oblak by měl vzhledem k nižší hustotě methanu vznášivou tendenci a pravděpodobně by stoupal vzhůru. V případě zpožděné iniciace by mohlo nastat vyhoření (v cca 60 % případů) až nejrazantnější výbuch typu UVCE - Unconfined Vapor Cloud Explosion (v cca 40 % případů) - s možnými devastujícími účinky na okolí (osoby, zařízení, budovy) a s možnými domino efekty na sousedních zařízeních. Pravděpodobnost vzniku okamžité iniciace se udává mnohem nižší než pravděpodobnost toho, že k iniciaci vůbec nedojde nebo že vznikne iniciace zpožděná. Pravděpodobnost vzniku vyhoření oblaku se udává asi dvojnásobně větší než pravděpodobnost výbuchu typu UVCE.

Únik kapalných nebezpečných látek se neuvažuje, protože za běžných teplot to jsou kapaliny s nízkou tenzí par. Za zmínku by stála možnost vytvoření olejové mlhy únikem oleje na rychle rotující část zařízení.

Podle pravděpodobných účinků byla odhadnuta ohrožení osob v okolí, zejména obsluhy, a poškození majetku jednotky spalovací turbíny včetně možných domino efektů na okolních zařízeních.Rovněž byla vytipována jednotlivá preventivní opatření vedoucí k prevenci nehod a následná opatření vedoucí ke zmírnění následků již nastalých nehod.Míra rizika pro navrženou spalovací turbínu vychází příznivě. Lze konstatovat, že účinky případné havárie v budoucím provozu spalovací turbíny by ovlivnily jen bezprostřední okolí zařízení do vzdálenosti několika desítek metrů, nikoli osídlené plochy (obytnou zástavbu) vzdálené min. 800 m od zařízení.Zpracovatel oznámení EIA považuje za nutné poznamenat, že pro novou spalovací turbínu musí být řešena opatření při havarijních situacích v provozním a havarijním řádu.

D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení , snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ŽP

* Územně plánovací opatření

Územně-plánovací opatření k minimalizaci účinků stavby na životní prostředí nejsou navrhována, neboť navrhovaná stavba „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“

- je v souladu s platným územním plánem města Kralupy nad Vltavou a města Veltrusy.

- pozemky st.p.365/1, p.p.č. 149/2,156/43, 156/44 a 156/46 v k.ú. Chvatěruby, na kterých je umístěna stávají rozvodna VN, u níž bude provedena rekonstrukce, nejsou sice v platném územním plánu obce Chvatěruby řešeny (viz příloha č.1 – Sdělení stavebního úřadu MěÚ Kralupy nad Vltavou), ale v KN jsou vedeny jako druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha.

* Technická a organizační opatření

Opatření technického rázu na ochranu jednotlivých složek životního prostředí musí být řešena v souladu s předpisy a normami (hluk, ovzduší) platnými v ČR.

95


a) fáze projektové přípravy stavby

v dalších stupních PD budou upřesněna místa pro shromaždování jednotlivých druhů odpadů vznikajících při výstavbě a tato místa budou zajištěna v souladu s příslušnými předpisy

pro povolení ke změně zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší je provozovatel povinen vyžádat povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší podle § 17 odst.1 písm.c) zákona č. 86/2002 Sb. v platném znění (součástí podkladové části bude i odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle § 15, odst.1, písm.d) zákona o ovzduší) a plnit povinnosti, stanovené v § 11 citovaného zákona.

Stávající teplárna a související zařízení je zařízení, které spadá pod kategorii 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW přílohy č.1 zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a bylo pro něj vydáno dne 4.10.2007 Integrované povolení (č.j. 176980/2006/KUSK/15). K projektu pro SP stavby „Instalace spalovací turbíny“ bude muset provozovatel zažádat o změnu Integrovaného povolení.

Pro zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší „Spalovací turbína integrovaná s kotlem K1“ vypracovat soubor TPP a TOO a předložit jej ke schválení příslušnému orgánu ochrany ovzduší.

b) Etapa výstavby záměru

dodržovat plán organizace výstavby (POV), ve kterém budou uvedeny použité stavební mechanismy, dopravní trasy, skládky výkopové zeminy a stavebního materiálu, způsob nakládání s odpady, plán havarijních opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám a způsob likvidace možných havárií

zásoby sypkých materiálů a ostatních prašných materiálů na volných plochách budou v období výstavby minimalizovány z důvodů omezení prašnosti

prašnost při stavebních činnostech a znečišťování komunikací během výstavby minimalizovat kropením a čištěním vozidel a pneumatik před výjezdem na komunikace. Při odvozu materiálu, který by mohl být zdrojem prachu, zajistit zaplachtování ložných ploch nákladních vozidel

v době výstavby bude na stavbě udržována zásoba sorpčních materiálů pro případ úniku ropných látek z mechanismů. V takovém případě budou kontaminované zeminy ihned odtěženy a odstraněny mimo stavbu odpovídajícím způsobem

všechny mechanismy pohybující se na staveništi musí být v řádném technickém stavu, požaduje se zejména kontrola z hlediska možných úkapu ropných látek a hluku

dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku na čištění vozovek v průběhu demolice objektu 328 a zemních prací před uvedením stavby do zkušebního provozu bude aktualizován požární a provozní řád, plán opatření pro případ havárie a zhoršení jakosti vod a tyto předloženy ke schválení před kolaudací stavby.

96


Protihluková opat ř ení Vzhledem k tomu, že nejbližší chráněné venkovní prostory staveb a nejbližší chráněné venkovní prostory jsou situovány v poměrně velké vzdálenosti (cca 0,8 km) od staveniště avýpočty hluku ze stavební činnosti u těchto objektů jsou vyhovující, jsou navrhována následující akustická opatření.

v noční době od 22 do 6 hod nesmí být v provozu obslužná doprava staveniště a dále doporučujeme v noční době omezit pracovní činnost na minimum, tzn. mohou probíhat pouze přípravné práce a nehlučná stavební činnost

v dalším stupni projektové dokumentace je třeba provést akustické výpočty pro hluk ze stavební činnosti na základě upřesněných vstupních parametrů výpočtu

c) kolaudace stavby

● při kolaudaci stavby budou investorem nebo dodavatelem stavby předloženy doklady o odstranění nebo využití odpadů vzniklých realizací stavby

d) etapa provozu záměru

● zajistit po uvedení spalovací turbíny do provozu proměření zdrojů hluku a provést přepočet hlukové studie s cílem prokázat, že nedojde k žádnému navýšení hluku během provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 s odváděním spalin do komína 120 m.

● vést řádnou evidenci vznikajících odpadů v souladu s vyhláškou MŽP ČR č. 383/2001 Sb. a nakládat s nimi dle příslušných předpisů

příslušní pracovníci teplárny budou seznámeni s aktualizovaným havarijním plánem a s požárním řádem. V případě havárie nebo požáru postupovat dle havarijního plánu a požárního řádu.

důsledně dodržovat bezpečnostní a protipožární opatření daná provozním řádem

Navržená opatření jsou plně technicky i ekonomicky realizovatelná. Jejich realizace zajistí, že veškeré vlivy, plynoucí z nové výroby, budou minimalizovány na únosnou mez.

* Kompenzační opatřeníNejsou navrhována.

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

97


Pro hodnocení vlivů na životní prostředí záměru „– Instalace spalovací turbíny“ situovaného do teplárny a jejího blízkého okolí v areálu CHVK byly použity informace o současném stavu ŽP v lokalitě záměru i jejím širším okolí, informace o záměru a jeho výstupech do jednotlivých složek ŽP, různé metody prognózování vlivů záměru na jednotlivé složky ŽP.

Údaje o současném stavu ŽP v dané lokalitě byly získány z následujících podkladů :

studiem dostupné literatury jednáním s investorem TAMERO INVEST s.r.o. a SYNTHOS Kralupy a.s. z podkladů zapůjčených investorem jednáním s dotčenými orgány státní správy a dalšími organizacemi z územně plánovacích dokumentů a podkladů terénním průzkumem z rozptylové studie, která je přílohou oznámení EIA z měření hluku v okolí záměru tzn. v Kralupech n.Vlt. a Veltrusech – protokol o zkoušce č. F184/2011 vystavený dne 7.12.2011 fy EMPLA AG s.r.o. z údajů ŘSD ze sčítání dopravy v roce 2010 z mapových podkladů

- státní mapa 1 : 10 000, 1 : 25 000- mapy katastru nemovitostí- mapa ÚSES

Informace o záměru a jeho výstupech do jednotlivých složek ŽP byly získány

ze Studie proveditelnosti (Feasibility study) „Spalovací turbína“ TAMERO INVEST s.r.o., technická zpráva, vydaná 30.10.2011 společností TRACTEBEL Engineering GDF SUEZ z informací investora o záměru ze zpracované předběžné analýzy rizika

Metody prognózování vliv ů zám ě ru na ŽP a jeho složky

Vliv na ovzduší – výpočet imisních koncentrací z hlediska plošného rozptylu škodlivin je v rozptylové studii proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 5.1.4. z r. 2003. Jedná se o metodiku schválenou v ČR pro výpočet krátkodobých a průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek.

Hluk - výpočtové hodnocení hlukové zátěže venkovního prostoru sledovaného území vychází z doporučených teoretických akustických vztahů pro šíření zvuku ze shora definovaných stacionárních (technických) a mobilních (dopravních) zdrojů záměru, na jejichž základech pracuje použitý výpočtový program LimA, verze 5.2.01 a jehož výpočtový algoritmus koresponduje s doporučenou metodikou NMPB-Routes-96 (Směrnice EP 2002/49/ES) pro silniční dopravu a normou ISO 9613-2 pro průmyslový hluk, zohledňuje klimatické podmínky, konfiguraci i vlastnosti povrchu terénu a další možné ovlivňující podmínky.

98


Zdravotní rizika – při hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší byly použity aktuální odborné poznatky. Hodnocení zdravotních rizik imisí bylo provedeno pro klasické škodliviny PM10, NO2 , SO2 a CO.Při hodnocení expozice obyvatel zájmového území imisnímu vlivu provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 byl záměrně zvolen konzervativní přístup s rezervou na straně bezpečnosti, kdy se vychází z nejvyšších vypočtených hodnot imisního příspěvku ve vybraných referenčních bodech zohledňujících nejbližší lokality s pobytem lidí.

Riziko havárií - pro posouzení rizika záměru a dopadů z hlediska havárií byla zpracována Předběžná analýza rizika, v níž zvolená metoda rozboru vychází z techniky PHA (Preliminary Hazard Analysis ) - Guidelines for Hazard Evaluation Procedures, Second Edition with Worked Examples, CCPS / AICHE, New York, 1992.

Za výchozí předpoklad při hodnocení vlivů je považována nulová varianta, tedy současný stavzájmového území a porovnání možných vlivů navrhovaného záměru po jeho realizaci.

D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracování oznámení EIAMíra neurčitosti je dána vypovídací schopností podkladů, které jsou v dané fázi přípravy stavby k dispozici. Údaje o vlivu posuzovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí vycházejí tedy ze znalostí odpovídajících příslušné fázi přípravy stavby. Zpracovatel oznámení EIA pro záměr „TAMERO INVEST s.r.o. – Instalace spalovací turbíny“ při hodnocení vlivu na životní prostředí resp. při určení míry vlivu posuzovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí vycházel zejména:

• ze Studie proveditelnosti (Feasibility study) „Spalovací turbína“ TAMERO INVEST s.r.o., technická zpráva, vydaná 30.10.2011 společností TRACTEBEL Engineering GDF SUEZ

• z doplňujících informací investora TAMERO INVEST s.r.o a společnosti TRACTEBEL Engineering GDF SUEZ o záměru

• z informací o provozu a emisích stávajícího kotle K1

• z rozptylové a hlukové studie

• z předběžného hodnocení rizika

• z terénního průzkumu lokality teplárny a jejího zájmového okolí

• z řady jednání s investorem

• z jednání s dotčenými orgány státní správy

• z územně plánovacích dokumentů a podkladů

Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí, hluku a hodnocení zdravotních rizik jsou postaveny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně

99


přesnou prognózou, ale pouze maximální možnou syntézou na základě stávajících znalostí. Podle toho je k nim třeba také přistupovat.

Za určitý nedostatek ve znalostech, které v určitých částech oznámení EIA komplikují vyhodnocování vlivů na životní prostředí je časová disproporce mezi zpracováním předkládaného oznámení EIA a projektovou činností hodnoceného záměru. V době zpracování tohoto oznámení nebyla ještě vybrána konkrétní technologie (dodavatel) spalovací turbíny, uzavřena smlouva s dodavatelem technologie a s tím spojené detailní informace o vstupech a výstupech. Zpracovatel oznámení EIA ale měl k dispozici řadu potřebných podkladů pro cílový stav, které poskytnul oznamovatel na základě informací od potenciálních dodavatelů spalovací turbíny.

Z hlediska zpracovatele oznámení EIA jsou podklady k záměru stavbě dostatečné k posouzení jeho vlivů na životní prostředí včetně jejich významnosti. Míru neurčitosti v odhadu potencionálních vlivů a jejich celkového účinku lze pak klasifikovat jako poměrně nízkou a lze tedy s poměrně akceptovatelnou vypovídací schopností prognózovat ve fázi oznámení EIA vliv výstavby a provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 na okolní obyvatele i životní prostředí.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU V kapitole B.I.5. oznámení EIA je uvedeno zdůvodnění potřeby záměru, jeho umístění

a informace k variantám, z níž vyplynulo :

- lokalizace záměru je dána, neexistuje možnost lokalizačních variant

- technologické varianty záměru : cílem resp. úkolem záměru je vytvořit paroplynové zařízení s využitím stávajícího kotle K1. Varianta technologického řešení záměru je jedna - spalovací turbína integrovaná s kotlem K1

- kapacitní varianty záměru - z pohledu kapacity výroby el. energie jsou v úvodních nabídkách spalovací turbíny s elektrickým výkonem generátoru v rozmezí od 17,2 do 32 MWel. Investor při úvodní konzultaci sdělil, že považuje za účelné hodnotit variantu s nejvyšším elektrickým výkonem, která má i nejvyšší spotřebu ZP i nejvyšší emise škodlivin. Pokud tato varianta bude z hlediska vlivů na ŽP akceptovatelná, tak budou akceptovatelné i varianty spalovacích turbín s nižším elektrickým výkonem generátoru

Variantně by bylo možno posuzovat jen jednotlivé kapacitní varianty. Proto proběhlo stručné úvodní environmentální vyhodnocení variant turbín s elektrickým výkonem generátoru 32 MWel. (varianta 1), 24 MWel. (varianta 2), 17,2 MWel. (varianta 3).

Z tohoto úvodního environmentálního vyhodnocení vyplynulo, že spalovací turbíny s různým el. výkonem se z hlediska vlivů na životní prostředí liší pouze z pohledu emisí škodlivin z komína 120 m resp. z hlediska vlivu na ovzduší.

100


Vypouštění spalin komínem vysokým 120 m zaručuje jejich velmi dobrý rozptyl a jejich velmi nízké imisní příspěvky u obytné zástavby v okolí areálu CHVK. Tato skutečnost je dobře známá z rozptylových studií zpracovaných v minulosti, v nichž byl hodnocen rozptyl škodlivin z komína 120 m. Úroveň emisí škodlivin z komína 120 m např. v 70. letech minulého století byla zhruba o řád vyšší než v současnosti emise z kotle K1 a totéž lze říci i při porovnání tehdejších emisí s očekávanými emisemi z komína 120 m při provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1. Absolutní úroveň emisí škodlivin z provozu spalovací turbíny integrované s kotlem K1 bude v všech variantách 1,2 a 3 nízká a velmi nízké budou i imisní příspěvky u obytné zástavby v okolí areálu CHVK. Totéž platí i pro rozdíly emisí škodlivin u variant 1, 2 a 3, kdy rozdíl imisních příspěvků u jednotlivých variant 1,2 a 3 bude rovněž velmi nízký.

V návaznosti na úvodní environmentální vyhodnocení a výše uvedené skutečnosti bylo proto oznámení EIA zpracováno pro aktivní variantu – variantu 1. Tato varianta 1 byla posouzena v rozptylové a hlukové studii (přílohy č.9a a10 oznámení EIA) a v kapitole D.I.1. tohoto oznámení EIA byla zhodnocena z hlediska vlivu na zdraví obyvatel. V rozptylové studii byla hodnocena také výpočtová varianta 0 (stávající stav – provoz kotle K1 v roce 2011), v hlukové studii je hodnocena varianta 0 (současný stav) na základě výsledků měření hluku.

Rozptylová studie potvrdila pro variantu 1 – spalovací turbínu s el. výkonem 30,5 MWe integrovanou s kotlem K1, že imisní příspěvky škodlivin NO2, PM10 a CO u obytné zástavby v okolí areálu CHVK jsou velmi nízké a i s pozadím jsou pod úrovní příslušných imisních limitů.

Rovněž hodnocení z hlediska vlivu na zdraví obyvatel potvrdilo, že varianta 1 je jednoznačně akceptovatelná.

V souladu s § 6 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.,v platném znění byly výpočty rozptylu znečišťujících látek z posuzovaného zdroje (spalovací turbína integrovaná s kotlem K1) provedeny ještě pro další dvě varianty s odlišným elektrickým výkonem turbíny, a to pro variantu 2 - spalovací turbína s elektrickým výkonem 24 MWe integrovaná s kotlem K1 a pro variantu 3 - spalovací turbína s elektrickým výkonem 17 MWe integrovaná s kotlem K1. Výsledky výpočtů rozptylu jsou uvedeny v příloze 9b tohoto oznámení EIA. Protože výpočty těchto dvou variant s nižšími emisemi relevantních znečišťujících látek oproti variantě 1 vykazují převážně i nižší imisní příspěvky z posuzovaného zdroje oproti variantě 1, nejsou v rozptylové studii (příloha 9a) uvedeny a hodnoceny, uváděna a hodnocena je v rozptylové studii pouze varianta 1, která má z uvedených tří vypočtených variant nejvyšší imisní příspěvky vyvolané záměrem.

V návaznosti na výše uvedené informace je v oznámení EIA posuzována jediná aktivní varianta řešení - varianta s nejvyšším elektrickým výkonem turbíny na úrovni 32 MWe – varianta 1.

101


F. ZÁVĚR

Předkládané oznámení EIA záměru „TAMERO INVEST – Instalace spalovací turbíny“ je zpracováno v souladu s odstavcem § 6 zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění s obsahem a rozsahem dle přílohy č.4 tohoto zákona.

V oznámení EIA je komplexně hodnocen vliv realizace záměru (období výstavby) i provozu instalované spalovací turbíny integrované s kotlem K1 na životní prostředí a obyvatelstvo, na základě provedeného hodnocení je možno konstatovat

- posuzovaný záměr popsaný v oznámení EIA bude splňovat legislativní požadavky na ochranu životního prostředí i zdraví obyvatel

· při zpracování oznámení EIA nebyly zjištěny skutečnosti, které by vylučovaly realizaci tohoto záměru v areálu chemických výrob Kralupy nad Vltavou.

Z hodnocení posuzovaného záměru na životní prostředí a obyvatelstvo vyplývá, že navrhovaná a hodnocená varianta záměru předpokládající instalaci a následný provoz spalovací turbíny o elektrickém výkonu 32 MWe integrované s kotlem K1 je v dané lokalitě areálu chemických výrob Kralupy nad Vltavou akceptovatelná a jedná se o variantu ekologicky únosnou. Z hlediska vlivu navrhovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví je možno konstatovat, že nejsou známy skutečnosti, které by bránily realizaci posuzovaného záměru.

102


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Společnost TAMERO INVEST s.r.o. (dceřinná společnost SYNTHOS Kralupy a.s.) vlastní a provozuje teplárnu v areálu chemických výrob v Kralupech nad Vltavou (ACHVK). Zařízení teplárny tvoří 4 kotle - K1, K2 (nefunkční kotel určený k demontáži), K3 a K4, které jako palivo využívají směs, těžkého topného oleje (TTO), zemního plynu (ZP) a v případě kotlů K3, K4 i další plynná paliva. Kotle slouží k výrobě přehřáté páry, přičemž pára se dále využívá v dalších objektech pro výrobu elektrické energie, pro technologickou potřebu v areálu chemických výrob Kralupy n.Vlt. a pro výrobu topné vody pro vytápění výrobních společností a města Kralupy nad Vltavou a okolí.

Společnost TAMERO INVEST s.r.o. hodlá doplnit kotel K1 o plynovou turbínu spalující zemní plyn, v níž se bude vyrábět elektrická energie, spaliny ze spalovací turbíny se povedou do spalinového kotle K1 s přitápěním ZP , v němž se ještě využije tepelná energie spalin ze spalovací turbíny. Proto je navržen záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“, jehož cílem je vytvořit paroplynové zařízení, které bude efektivně využívat tepelnou energii spáleného paliva. Realizací záměru dojde ke změně paliva, v současnosti kotel K1 používá topný olej (TTO) a zemní plyn a po realizaci záměru bude jediným palivem pro spalovací turbínu i kotle K1 zemní plyn. Umístění teplárny v ACHVK je znázorněné v příloze č.3a tohoto oznámení EIA.

Posuzovaný záměr „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ představuje tedy doplnění stávajícího kotle K1 o plynovou spalovací turbínu a realizaci doprovodných zařízení s tím souvisejících (vybudování dalšího plynového potrubí z teplárny s napojením na VT plynovod na bloku 44, rekonstrukci stávající rozvodny VN na bloku 43, výstavbu nové podružné rozvodny VN s transformační stanicí v těsné blízkosti teplárny). Spalovací turbína bude umístěna v teplárně na místě, kde je v současnosti nefunkční kotel K2, který bude demontován. Dále bude v rámci posuzovaného záměru zdemolován objekt 328 v těsné blízkosti teplárny, v němž bývaly elektrofiltry (viz přílohy 3c,4a,4b). Předkládané oznámení EIA záměru „TAMERO INVEST s.r.o. - Instalace spalovací turbiny“ je zpracováno a předkládáno v souladu s § 6 zákona č.100/2001 Sb., v platném znění s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 4 k výše uvedenému zákonu.Účelem oznámení EIA je identifikace rozsahů a důsledku záměru, vymezení důležitých vlivů, specifikace časových a prostorových hranic záměru a zhodnocení vlivu stavby na životní prostředí a obyvatelstvo

K jednotlivým vlivům :

* Vlivy na ovzduší

Vliv na ovzduší je nejvýznamnějším vlivem záměru. Spalovací turbína integrovaná s kotlem K1 bude mít větší fond pracovní doby i větší spotřebu paliva než stávající kotel K1 a proto dochází k nárůstu emisí škodlivin NOx, CO a TZL z komína 120 m, současně dojde ke snížení emisí SO2 . Nárůst emisí oxidů dusíku je vypočítán na 70,1 t/rok, CO na 103,7 t/rok, PM10 na 0,9 t/rok. Snížení emisí SO2 bude o 119,2 t/rok. Byla zpracována rozptylová studie,

103


která je v příloze č.9 oznámení EIA a hodnotí vliv záměru na imisní situaci okolí. Pro jednotlivé emitované škodliviny lze uvést:Vypočtené hodnoty nárůstu příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím oxidu dusičitého v důsledku posuzovaného záměru (rozdíl varianty 1 – budoucí stav a varianty 0 současný stav) se u referenčních bodů okolní obytné zástavby pohybují na úrovni do 0,0194 µg/m3. Roční imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 40 µg/m3. Nárůst imisního zatížení tak bude činit nejvýše 0,5 promile ročního imisního limitu a je nevýznamný.Pozadí imisních ročních koncentrací je v rozptylové studii v zájmové oblasti Kralup nad Vltavou a Veltrus prognózováno na úrovni mezi 20 až 32 μg/m3 a do naplnění ročního imisního limitu 40 μg/m3 zde chybí 8 – 20 μg/m3. Vypočtené velmi nízké hodnoty příspěvků ročních imisních koncentrací oxidu dusičitého na úrovni tisícin μg/m3 nebudou mít prakticky žádný vliv z hlediska plnění či neplnění limitu ročních imisních koncentrací oxidu dusičitého v zájmové oblasti. V případě krátkodobých (hodinových) imisních koncentrací oxidu dusičitého se vypočtené hodnoty nárůstu příspěvků ke stávající imisní situaci v důsledku posuzovaného záměru pohybují na úrovni do 1,99 µg/m3. Krátkodobý imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 200 µg/m3, a to ještě smí být 18x za rok překročen. Nárůst imisního zatížení v ukazateli krátkodobých imisních koncentrací oxidu dusičitého se bude pohybovat na nízké úrovni, která je nižší než 1 % krátkodobého imisního limitu. Je zřejmé, že vliv záměru z hlediska emisí oxidů dusíku (NOx) a následně imisí oxidu dusičitého je zcela zanedbatelný.

Oxid uhelnatý (CO)Vypočtené hodnoty nárůstu příspěvků k průměrným 8 hodinovým imisním koncentracím oxidu uhelnatého v důsledku posuzovaného záměru (rozdíl varianty 1 – budoucí stav a varianty 0 současný stav) se u referenčních bodů okolní obytné zástavby pohybují na úrovni do 6,6 µg/m3. Imisní limit pro oxid uhelnatý pro 8hodinový průměr je stanoven na hodnotě 10 000 µg/m3 = 10 mg/m3. Nárůst imisního zatížení tak bude činit nejvýše 0,66 promile ročního imisního limitu a je nevýznamný.Pozadí imisních 8hodinových koncentrací v zájmové oblasti Kralup nad Vltavou a Veltrus lze na základě informací v rozptylové studii prognózovat na úrovni do 2 000 μg/m3 a do naplnění 8 hodinového imisního limitu 10 000 μg/m3 zde chybí 8000 μg/m3. Je zřejmé, že vliv záměru z hlediska emisí a následně imisí oxidu uhelnatého je zcela zanedbatelný.

Tuhé znečišťující látky – suspendované částice frakce PM10

Vypočtené hodnoty nárůstu příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím v důsledku posuzovaného záměru (rozdíl varianty 1 – budoucí stav a varianty 0 - současný stav) se u referenčních bodů okolní obytné zástavby pohybují na úrovni do 0,00175 µg/m3. Roční imisní limit pro PM10 je stanoven na 40 µg/m3. Nárůst imisního zatížení tak bude činit nejvýše 0,04 promile ročního imisního limitu a je zanedbatelný z hlediska plnění či neplnění limitu ročních imisních koncentrací PM10 v zájmové oblasti.Přitom na poměrně velké části výpočtového území (a u jedenácti ze třinácti referenčních bodů obytné zástavby) dojde po realizaci záměru změnou posuzovaného zdroje (změnou tepelné vydatnosti spalin) k poklesu příspěvků k průměrným ročním imisním koncentracím vyvolaných zdrojem komín 120 m (viz rozptylová studie tab.10). Tento pokles by měl maxima dosáhnout u ref. bodu č.10 hodnoty 0.00106 µg/m3.

Oxid siřičitý (NO2)V případě oxidu siřičitého dojde v celé výpočtové oblasti realizací záměru k poklesu imisní zátěže oxidem siřičitým z posuzovaného zdroje, což je dáno tím, že spalovací turbína

104


integrovaná s kotlem K1 bude spalovat jen zemní plyn, zatímco v současnosti kotel K1 spaluje zemní plyn a topný olej. Emise oxidu siřičitého z komína 120 m poklesnou tak oproti stavu v roce 2011 o 119,2 t/rok.

Z výše uvedených informací vyplývá, že vliv posuzovaného záměru na ovzduší resp. imisní situaci okolí u škodlivin, u nichž dochází k nárůstu emisí (oxid dusičitý, oxid uhelnatý a suspendované látky frakce PM10 ) je nevýznamný.

* Vliv hluku

V příloze č.10 oznámení EIA je hluková studie, ze které vyplývá, že po uvedení navrhované spalovací turbíny do provozu nedojde k nárůstu hluku u nejbližší obytné zástavby v okolí areálu CHVK. (v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v okolí areálu CHVK).Pokud by byly posuzovány zdroje hluku záměru (spalovací turbíny) odděleně od ostatních zdrojů hluku v areálu, s obrovskou rezervou budou pod hodnotou stanovenou pro noční limit hluku L Aeq= 40 dB.V období výstavby hluk přenášený ze staveniště neovlivní významně hlukovou situaci u obytné zástavby v okolí areálu CHVK. Výsledná hodnota hluku u nejbližší obytné zástavby (v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb v okolí areálu CHVK) přenášeného z demoličních a stavebních činností bude významně nižší než hodnota hygienického limitu hluku stanovená nařízením vlády č. 272/2011 Sb. pro hluk ze stavebních činností prováděných v době od 7:00 h do 21:00 h LAeq,T = 65 dB.

* PůdaRealizací stavby nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí zemědělského půdního fondu. Stavba bude probíhat ve stávajícím areálu chemických výrob Kralupy. * Voda

Navržená instalace spalovací turbíny nijak nemění charakter odvodnění bloku 32, kde se teplárna a její nejbližší okolí nachází. V důsledku posuzovaného záměru nedojde k nárůstu množství nekontaminovaných (čistých) srážkových vod odváděných do kanalizace.

Vliv posuzovaného záměru na kvalitu povrchových vod je prakticky nulový. V důsledku záměru nedojde k nárůstu množství splaškových vod ani technologických odpadních vod.

Instalace a provoz spalovací turbíny nepřinese oproti současnému stavu žádné změny z hlediska případného negativního vlivu na podzemní vody, což je dáno charakterem záměru a jeho umístěním do objektu teplárny.

* Riziko havarií

Spalovací turbína bude umístěna uvnitř objektu teplárny v areálu chemických výrob Kralupy a od obytné zástavby je vzdálená cca 800 m. Vliv havárie v důsledku případného úniku ZP spojené s výbuchem a požárem na okolí lze vzhledem ke vzdálenosti i očekávané rychlosti případného požárního zásahu označit za nevýznamný.Účinky případné havárie by ovlivnily jen bezprostřední okolí zařízení do vzdálenosti několika desítek metrů, nikoli osídlené plochy (obytnou zástavbu) vzdálené min. 800 m od teplárny.

105


* Flóra, fauna, ekosystémy

Posuzovaný záměr zahrnuje demolici objektu 328, instalaci spalovací turbíny uvnitř stávající teplárny, realizaci přístavku k východní stěně teplárny - přičemž přístavek bude postaven na stávající betonové ploše, výstavbu nové rozvodny v těsné blízkosti objektu teplárny v místě, kde je v současnosti umělá travnatá plocha a technické úpravy stávající rozvodny VN nacházející se na umělé štěrkové ploše na bloku 43.

V případě uvedených volných venkovních ploch se jedná o pozemky zcela přeměněné lidskou činností. Posuzovaný záměr proto nebude mít žádné dopady na flóru či faunu.

Rovněž nedojde k ovlivnění nejbližších ekosystémů, jejichž situování je znázorněno na mapě ÚSES v příloze č.12.

106


H. PŘÍLOHY

1. Vyjádření stavebního úřadu MěÚ Kralupy n.Vlt. k záměru z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací

2. Stanovisko orgánu ochrany přírody k hodnocení důsledků záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

3a. Areál chemických výrob Kralupy, situace širších vztahů s vyznačením teplárny, do níž je spalovací turbína umístěna (1 : 7 500).

3b. Letecký snímek areálu chemických výrob Kralupy s vyznačením umístění turbíny v objektu teplárny, komínu 120 m, nové rozvodny, upravované rozvodny VVN, napojovacího místa nového plynovodu na VT plynovod u redukční stanice 4401

3c. Areál chemických výrob Kralupy – zákres ochranných pásem

4a. Koordinační situace stavby 4b. Situace teplárny a okolí s vyznačením umístění demontáže kotle K2 a demolice objektu

328

5. Návrh dispozičního řešení spalovací turbíny

6. Blokové schema spalovací turbíny integrované s kotlem K1

7. Fotografie současného stavu

8. Informace o dotčených pozemcích a snímek pozemkové mapy lokality teplárny a okolí

9a. Rozptylová studie9b. Výsledky výpočtů rozptylu emisí pro turbínu s elektrickým výkonem 24 MWe (varianta

2) a turbínu s el. výkonem 17,2 MWe (varianta 3)

10. Hluková studie

11. Předběžná analýza rizik

12. Mapa územního systému ekologické stability, M - 1 : 10 000

13. Vyjádření MŽP jako ústředního správního úřadu k záměru z hlediska zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP

Datum zpracování oznámení EIA : 29.2.2012

Zpracovatel oznámení EIA : Ing. Karel Vurm CSc, oprávněná osoba

107


osvědčení o odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 17275/4713/OEP/92, ze dne 11.2.1993 Ortenovo náměstí 13, 170 00 Praha 7

tel./fax 220808966, 602 772093

Osoby podílející se na zpracování oznámení EIA :

Ing. Vlastimil Bílek Zpracování rozptylové studieÚdolní 1174 140 00 Praha 4tel. 241723937

RNDR. Irena Dvořáková - Zpracování kapitoly „Vlivy na obyvatelstvo“Slezská 549537 05 Chrudimtel. 605 762 872

Ing. Dita Janečková - Zpracování hlukové studieBucek s.r.o.Pekařská 364/76602 00 Brnotel. 725389558

RNDr. Lubomír Kelnar - Zpracování předběžné analýzy rizikaDolní náměstí 385250 70 Odolena Vodatel. 283 971 062

Podpis zpracovatele oznámení EIA : …….................................

Ing. Karel Vurm, CSc

108

portal.cenia.cz · web viewteplárna se nachází v jihovýchodní části areálu chemických...

Documents