ÚvodVirové zakrslosti obilnin jsou nejvýznamnější virová onemocnění

obilnin v podmínkách České republiky. K hlavním původcům těchtoonemocnění patří Wheat dwarf virus (WDV), působící virovou za-krslost pšenice (ječmene, žita) a Barley yellow dwarf virus (BYDV),působící virovou žlutou zakrslost ječmene (pšenice, žita atd.). V letechsilného výskytu mohou tyto viry působit významné ztráty na výno-sech a mohou vést až k zaorávkám porostů, jako tomu bylo na jařeroku 2002.

V České republice bylo doposud popsáno dalších 11 virů, které in-fikují obilniny, v současné době však nemají takový hospodářský vý-znam jako WDV a BYDV.

V roce 1960 byl na našem území vůbec poprvé popsán Wheatdwarf virus z čeledi Geminiviridae. Jsou známy dvě formy tohoto viru– pšeničná, která je přenosná pouze na pšenici, a ječná, přenosná naječmen. Oves je hostitelem obou těchto forem.

První výskyty Barley yellow dwarf viru byly na našem území zazna-menány v roce 1962 na jarních, později na ozimých obilninách. Tentovirus z čeledi Luteoviridae se původně dělil do několika kmenů, kterébyly později zařazeny jako samostatné viry. Nejvýznamnějším z nich jeBYDV-PAV, který se vyznačuje silnou patogenitou a efektivitou přeno-su mšicemi. Dále se na našem území vyskytuje BYDV-MAV, BYDV-

-RMV a Cereal yellow dwarf virus – RPV (CYDV-RPV), působící viro-vou žlutou zakrslost obilnin. Tyto viry jsou méně patogenní.

Zeměpisné rozšířeníBYDV je rozšířen celosvětově. WDV se vyskytuje v Eurasii, nejvíce

však ve střední Evropě. V České republice jsou oba tyto viry rozšířenyv různé intenzitě ve všech oblastech pěstování obilnin, nejvíce ve vý-chodních a středních Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Hostitelské rostlinyViry zakrslostí obilnin napadají

rostliny z čeledi lipnicovitých (Poa-ceae). Oba viry infikují všechnyu nás pěstované druhy obilnin(ječmen, pšenici, oves, žito) a takéněkteré travní druhy (BYDV jílky,kostřavy, ježatku kuří nohu, béry;WDV jílky, lipnici roční, chundelkumetlici, sveřep). Mezi nejnáchylněj-

ší hospodářsky významné plodiny se řadí pšenice, ječmen a oves. Ku-kuřice, která je napadána virem žluté zakrslosti ječmene, je spolu s ži-tem méně náchylná.

PříznakyPříznaky působené oběma viry jsou si velmi podobné a jsou snad-

no zaměnitelné. Nejčastějším příznakem je žloutnutí listů od špičeka okrajů, u některých druhů až červenání (pšenice, oves, kukuřice). Lis-ty jsou zpravidla kratší a vzpřímenější. Kořeny bývají kratší a méněrozvětvené. V případě silnějšího napadení rostliny špatně vymetajínebo vůbec nevymetají, kvítky jsou sterilní, zrno je zadinovité. Napa-dení rostlin způsobuje také zhoršenou kvalitu zrna a mouky, zvyšujenáchylnost rostlin ke mšicím, fytopatogenním houbám (Alternaria spp.,Cladosporium spp., Fusarium spp., Rhizoctonia spp., Septoria spp.)a abiotickým stresům. Intenzita příznaků je závislá na citlivosti druhů,odrůd obilnin, na druhu a kmenu viru, na povětrnostních podmínkáchběhem roku, ale především na růstové fázi rostliny během infekce.

Oba nejdůležitější viry, WDV a BYDV-PAV, mohou infikovat oziméobilniny ve dvou fázích. K podzimní (primární) infekci dochází v obdo-bí vzcházení ozimů při migraci přenašečů z napadeného výdrolu, trav-natých ploch a u mšic i z kukuřice, která tvoří tzv. „zelený most“ mezisklizní obilnin a vzejitím výdrolů a ozimů. Při infekci v tomto období,tedy ve fázi prvního listu až odnožování, rostliny nevymetají, listyžloutnou, někdy červenají a často dochází k silným zakrslostem ažodumírání rostlin. Tyto infekce působí nejvyšší ztráty na výnosech infi-kovaných rostlin (30 až 100 %).

Na jaře dochází k jarní (sekundární) infekci, přičemž ztráty na vý-nosu zrna jsou nižší než při podzimní infekci (do 40 %). Jařiny jsou nej-častěji infikovány ve fázi pokročilého sloupkování a později, proto jevětšina symptomů mírnější než při podzimní infekci a rostliny nebývajízakrslé.

Příznaky mohou být zaměnitelné s příznaky poškození abiotickýmivlivy, jako je sucho, mráz, nedostatek nebo naopak nadbytek živin.U kukuřice s příznaky červenání listů může dojít k záměně nejens abiotickými poruchami, ale také s příznaky poškození rostlin housen-kami zavíječe kukuřičného.

Nemožnost detekce bezpříznakové infekce sérologickými metoda-mi je způsobena tím, že od chvíle infikování rostliny virem BYDV uply-ne asi sedm dní, než se tato infekce prokáže v ELISA testu. A obvykládoba mezi napadením rostliny vektorem a projevem příznaků je asi 10až 28 dní. To znamená, že v ideálních podmínkách se příznaky mohou

Virové zakrslostiobilnin

Lokálně mírně zakrslé rostliny pšenice ozimé infikované BYDV-PAV

Silně zakrslý porost pšenice ozimé infikovanéBYDV-PAV

Silně zakrslé rostliny pšenice ozimé infikovanéBYDV-PAV

2 3 4

Žloutnutí listů ovsa při jarní infekci BYDV-PAVČervenání listů pšenice ozimé při slabé jarní infekciBYDV-PAV

Virozy obilnin.QX:Zakrslosti obilnin 21.11.2008 19:04 Stránka 1

objevit již po deseti dnech od infikování virem, což jsou pouhé tři dnyod možnosti potvrzení infekce ELISA testem. Proto je zjištění infekcesérologickými testy před objevením se příznaků prakticky nemožné.

PřenosViry působící zakrslosti obilnin se nepřenáší mechanicky (stroji,

kontaktem), pylem, osivem ani půdou. Přenos je uskutečňován výhrad-ně hmyzími vektory. Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem.Pro tento způsob přenosu je charakteristická dlouhá doba akvizičníhosání (nabytí viru) a dlouhá inkubační doba (období mezi nabytím virua schopností infikovat novou rostlinu), kdy přenašeč zůstává infekčnípo dlouhou dobu nebo i po celý život.

Přenašeči BYDV jsou mšice, které mají několik generací za rok. Naobilninách se mšice rozmnožují výhradně nepohlavní cestou. Podzimní,jarní i letní kolonizace porostů obilnin mšicemi nastává jak z lokálních,tak i vzdálených zdrojů, ze kterých se populace šíří pasivně vzdušnýmiproudy. BYDV-PAV je přenášen mšicí střemchovou (Rhopalosiphumpadi), kyjatkou osenní (Sitobion avenae) a kyjatkou travní (Metopolo -phium dirhodum). Tyto mšice přezimují na zimních hostitelích v růz-ných stadiích. Mšice střemchová přezimuje ve formě vajíček na střem-še. Při mírné zimě mohou přezimovat nymfy i dospělci na ozimech.Kyjatka osenní, která přenáší i CYDV-RPV, přezimuje na obilninácha travách ve formě vajíček, nymf i dospělců. Zimními hostiteli kyjatkytravní jsou růže. Méně patogenní BYDV-MAV přenáší kyjatka osennía BYDV-RMV mšice kukuřičná (Rhopalosiphum maidis). Na zimní hos-titelské rostliny se mšice stěhují v průběhu října.

Přenašečem WDV jsou nymfy a imaga kříska polního (Psammotet-tix alienus). Tento křísek z čeledi křískovitých je 4 – 4,5 mm velký, po-lyfágní druh objevující se v našich podmínkách ve dvou až třech gene-racích od června do pozdního podzimu. Aktivita tohoto přenašeče

klesá, je-li teplota nižší než 10 °C. Při teplotě vyšší než 15 °C se ob-vykle zvyšuje aktivita přenašeče, a tím i jeho schopnost přenosu viruszakrslosti pšenice. Přezimuje na obilninách ve stadiu vajíčka, při mír-ných zimách i ve stadiu dospělce.

DiagnostikaVzhledem k tomu, že příznaky obou virů jsou si podobné a jsou

snadno zaměnitelné i s příznaky jiného původu, je nevyhnutné mož -nou infekci potvrdit nebo vyloučit pomocí některé z laboratorníchmetod. Pro potřeby rutinní diagnostiky jsou využívány sérologické me-tody dostupnými komerčními soupravami antisér (ELISA).

Sledování virových zakrslostí Státní rostlinolékařská správa od roku 2002, kdy došlo ke kalamit-

nímu poškození porostů virem BYDV-PAV, vedoucímu až k zaoráváníporostů, pravidelně provádí průzkum výskytu virových zakrslostí obil-nin v porostech obilnin v jarním období a od roku 2005 také v jejichrezervoárech a v nově založených porostech ozimů na podzim. Poměrjednotlivých infekcí BYDV/WDV se každoročně mění v závislosti nateplotních podmínkách v obdobívzcházení ozimů a dále na rozšíře-ní a množství dostupných zdrojůinfekce. Po roce 2003 s nižším vý-skytem zakrslostí a vyrovnanýmpoměrem infekcí BYDV a WDVnásledovaly roky s více (2004) čiméně (2005) výraznou převahouinfekcí WDV. Také v roce 2006převažovalo napadení WDV nadinfekcí BYDV. Specifickým znakempro rok 2006 byl zvýšený výskytsměsných infekcí BYDV a WDV.Na jaře roku 2007 enormně pře-važovala infekce WDV nad BYDV,zatímco na podzim téhož rokupřevažoval výskyt viru BYDV nadWDV a byl zaznamenán vysokýpodíl směsných infekcí. Pro jaro2008 byla typická značná převahaviru BYDV nad WDV a poměrněvysoký podíl směsné infekce.

Na jaře se v polních podmínkách u porostů s výskytem virovýchzakrslostí hodnotí také plošný rozsah a intenzita napadení virózami. Vesledovaných letech převažovalo slabé a střední plošné napadení po-rostů (méně než 5 % a 5 – 25 % napadené plochy) s převážně středníintenzitou výskytu (rostliny s barevnými změnami na listech a slabýmipříznaky zakrslosti). Na podzim se v posledních letech hodnotí pouzeplošný rozsah napadení – v tomto období převažovalo slabé a středníplošné napadení porostů.

Informace o výskytu virových zakrslostí na území ČR jsou uvedenyna webové adrese www.srs.cz v odkazu Škodlivé organismy – Monito-ring škodlivých organismů a poruch na území ČR – Souhrnný přehledo výskytu ŠO a poruch.

Ochranná opatřeníNejvýznamnějším opatřením proti šíření viróz obilnin je prevence,

jejímž cílem je znemožnit vektorům přenést virus na zdravé rostlinya také zamezení namnožení zdrojů infekce. Virem infikovanou rostlinujiž nelze léčit.

Velmi důležitá je likvidace zdro- jů infekce, především výdrolů, včas- nou podmítkou a orbou. V oblas-tech pravidelného výskytu virózse nedoporučuje používání bez-orebných technologií. V letech sil-ného výskytu viróz je vhodné zvá-žit termíny výsevů ozimů – ranévýsevy poskytují prostor pro roz-šíření podzimní infekce, která pů-sobí podstatně vyšší ztráty na vý-

nosech než infekce jarní. U jařin je vhodné zvážit setí v dřívějších ter-mínech, aby se urychlil vývoj rostlin v období před nástupem přena-šečů, neboť v pozdější růstové fázi je vnímavost rostlin k infekci nižšía většina symptomů se projevuje mírněji než při infekci v počátečníchrůstových fázích. Důležitá je rovněž prostorová izolace mezi nově za-kládanými porosty a porosty napadenými viry v předchozím roce.Omezení častého zařazování obilnin do osevního sledu je také jed-nou z možností, jak zabránit šíření viróz na zdravé porosty. Částečnělze předejít silnému poškození porostů BYDV výsevem alespoň mír-ně odolných odrůd. Odrůdy odolné vůči WDV zatím nejsou k dispo-zici.

Chemická ochrana je možná pouze proti přenašečům (vektorům).Prvním opatřením je moření osiva insekticidními mořidly, které posky-tuje ochranu proti přenašečům již v nejranější růstové fázi. Druhýmopatřením jsou insekticidní postřiky za vegetace, které lze provádětregistrovanými insekticidy na základě sledování aktuálního stavu vý-skytu přenašečů v době začínající podzimní migrace přenašečů do po-rostu. Postřik insekticidem je v oblastech s pravidelnými výskyty viro-vých zakrslostí třeba provést ihned po objevení prvních mšic nebokřísků v porostu a opakovat jej v případě přetrvávajících příhodnýchpovětrnostních podmínek pro množení přenašečů a po jejich opako-vaném výskytu v ošetřeném porostu.

Registrované insekticidy lze nalézt na webové adrese www.srs.czv odkazu Registr přípravků na ochranu rostlin. Aktuální a prognostic-ké informace o letové aktivitě obilních mšic jsou průběžně zveřejňo-vány v odkazu Škodlivé organismy – Monitoring škodlivých organismůa poruch na území ČR – Monitorování letu mšic – Aphid bulletin.

Text: Ing. Jana Dočkalová, Ing. Gabriela Červená, Ph.D.,Ing Petr Kroutil, Ph.D. – Státní rostlinolékařská správa

Foto: Ing. Gabriela Červená, Ph.D.,Ing. Jakub Beránek, Ph.D. – Státní rostlinolékařská správa

Vydalo:Ministerstvo zemědělství

ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správouTěšnov 17, 117 05 Praha 1, tel.: 221 811 111, fax: 224 810 478

www.mze.cz, e-mail: info@mze.czwww.srs.cz, e-mail: sekretariat@srs.cz

Praha 2008Jedním z přenašečů BYDV je kyjatka osenní (Sitobionavenae)

Přenašečem WDV je křísek polní (Psammotettix alie -nus)

5 6 7 8

Zakrslost rostlin, žloutnutí a červenání listů pšeniceozimé infikované WDV

Zakrslé rostliny, žloutnutí listů pšenice ozimé infiko-vané WDV

Zakrslost a žloutnutí listů u ječmene ozimého přisměsné infekci BYDW-PAV a WDV ve srovnánís kontrolní rostlinou

Zakrslá rostlina ječmene ozimého se směsnou infek-cí BYDV-PAV a WDV

Virozy obilnin.QX:Zakrslosti obilnin 21.11.2008 19:05 Stránka 2