Texty

Vladimr Sadek idovsk mystika

Vladimr SadekZkladn text o idovsk mystice a kabale

fra.cz

fra

Texty

Vladimr Sadek idovsk mystika

fra

Vladimr Sadek (19322008) absolvoval Filozofickou fakultu UK obor hebraistika a islamistika v roce 1956, mimo jin se astnil pednek Stanislava Segerta, znalce aramejtiny a Kumrnu. Pot psobil v knihovn praskho Sttnho idovskho muzea pod vedenm Otto Munelese. Nsledn pracoval v muzeu jako vdeck pracovnk, zabvajc se koordinac vdeckho vzkumu. Po zskn hodnosti kandidta vd se v roce 1968 habilitoval jako docent hebraistiky. Na Filozofickou fakultu UK v Praze vak mohl pejt a v roce 1991, kdy zde byla pln obnovena pravideln vuka hebraistiky a judaistiky. Vnoval se obnovovn tchto obor a v roce 1996 byl jmenovn profesorem filozofie se zamenm na hebraistikujudaistiku. Roku 1999 peel jako profesor na Husitskou teologickou fakultu UK, kde se konstituovala judaistika, soustedn na duchovn hodnoty judaismu. Zde pednel vod do judaismu, idovskou filozofii stedovku a renesance, idovskou mystiku (kabala, chasidismus) a interpretaci idovskch mystickch text. Jeho publikovan studie se zabvaj idovskmi kulturnmi djinami a dlem jednotlivch idovskch myslitel, zejmna v echch v obdob stedovku, renesance a osvcenstv. Dal skupinu tvo studie vnovan hebrejskm rukopism. Vnoval se idovsk nboensk filozofii a mystice, pedevm dlu rabiho Lwa.

fra

2

Vladimr Sadek idovsk mystika

3

4

Vladimr Sadek idovsk mystikaDruh, upraven vydn

fra

Texty Vladimr Sadek idovsk mystika Odborn redaktor Ji Turek, spoluprce Ladislav Purl Reprodukce na oblce detail synagogln opony, Jindichv Hradec 1763 Vydalo Agite/Fra, afakova 15, 12000 Praha 2, fra@fra.cz, www.fra.cz, roku 2009 jako svou 64. publikaci Vytiskla Tiskrna VS, Praha Vydn druh, upraven Agite/Fra, 2003, 2009 Text Heirs of Vladimr Sadek, 2003, 2009 Photos idovsk muzeum v Praze, 2003, 2009 Author photo Alex Jamison, 1983 ISBN 978-80-86603-91-9

6DA001

Obsah vahy o kabale a mystice vbec 9 Nejdleitj kabalist a kabalistick texty 44 Mystick kosmologie kabaly 66 Kabalistick uen o lovku a pevtlovn du 90 Kabala v Praze v dob stedovku a renesance 111 Mylenkov svt rabiho Lwa 125 Tradice o golemovi a jej vztah ke kabale 142 Heretick vyznn kabaly v sabatianismu 154 Chasidismus 167 Nkolik slov o mystice v souasnm svt 197 Doporuen literatura 203 Edin poznmka 207 Jmenn rejstk 209

7

8

vahy o kabale a mystice vbec Kabala pat k mylenkov nejvce zvanm rezulttm idovskho nboenstv judaismu a idovsk kultury. Kdybychom se zamyslili nad tm, m pisplo idovstv k svtovmu nboenskmu a kulturnmu vvoji, s uritost bychom dospli k zvru, e to bylo pedevm hebrejskou Bibl (v kesansk terminologii Starm zkonem), je dala lidstvu do vnku nboensk monoteismus, zklady univerzln etiky, zklady uen o poslednch vcech lovka a lidstva (eschatologii), siln sociln ctn, pravideln rytmus prce a odpoinku a mnoho dalch mylenek, na kterch je zaloena nae civilizace s jej dynamikou a z nich bezprostedn vyrst kesanstv a sten tak islm. Dalm dleitm momentem bylo pak rozpracovn biblickho odkazu v pobiblickch autoritch judaismu, pedevm v Talmudu (v Talmudu babylonskm a jeruzalmskm), kter je rovn jedinenou nboenskou pamtkou, zachycujc vvoj mylen mnoha generac idovskch uenc. Tetm plodnm obdobm bylo pak setkn idovskho ducha s eckm duchem filozofickm a vdeckm, z nho postupn vyrostla idovsk filozofie. Ta je nkdy stavna do protikladu k idovsk mystice, ale m ve skutenosti mnoh prvky s n spolen, co vyplv ze spolenho biblickho zkladu. Ji nejvt starovk idovsk filozof Filn Alexandrijsk (asi 25 p. n. l.50 n. l.) byl mystickou osobnost, mystick duch pronik do dla nkterch idovskch novoplatonik a v mylenkch pednho idovskho aristotelika Moeho ben Maimona Maimonida (11351204) nalezneme urit mystick prvky, kter nalezly svj ohlas u pedstavitele extatick kabaly Abrahama Abulafii 9

(1240asi 1292). tvrt rozhodujc moment spoval tedy ve vzniku idovsk mystiky kabaly, kter je nejen dsledkem setkn biblick a pobiblick idovsk tradice s novoplatonismem, ale pedevm se starovkou idovskou gnz. Tyto zkladn mylenkov smry udvaj obsah a zamen idovsk kultury ped obdobm novovku, kdy se paraleln rozvjelo studium Bible, rabnskho talmudickho prva, nboensk filozofie a mystiky, chpan jako nejvy stupe nboenskho poznn. Mystika vak zstv dodnes v nkterch smrech judaismu ivou a intenzivn studovanou, jak uvidme v zvren vaze o chasidismu. I o idovsk mystice plat (podobn jako o mystice kesansk a islmsk, nemluv o mystice vchodn), e je vnm a nepomjejcm jevem, vyplvajcm ze setkn lidsk due s Bohem. Toto setkn m sice rzn formy a podoby, ale jeho vnitn podstata je vdy skoro identick.Myln nzory na kabalu

Na rozdl od kesansk a islmsk mystiky byla kabala obklopena rznmi falenmi a mylnmi nzory, kter petrvvaj asto dodnes. Nejasn byl ji samotn nzev tto mystiky. Kabala znamen v hebrejtin tolik co tradice a sloveso pak tolik co pijmout na zklad tradice. Zatek talmudskho trakttu Pirkej avot (Vroky otc) zan slovy Moj pijal Tru ze Sinaje a toto slovo zde znamen pevzet bo tradice a jej dal pedn nsledujcm generacm. V tomto pvodnm slova smyslu znamen slovo kabala nboensko-mystickou esotern tradici pijmanou z pokolen na pokolen. Ovem na druh stran slovo kabala zskalo v povdom neidovskho okol tak vznam arovn a magie, podle Jungmannova eskonmeckho slovnku jde o tajemn vznam hebrejskch psmen a slov, odtud i tajemn potn, 10

karet vykldn aj. Ve smyslu klad (conspiratio) pelo slovo kabala tak do svtov literatury dky Schillerovu dramatu Kabale und Liebe (klady a lska). A jestlie nahldneme do zmnnho starho esko-nmeckho slovnku, nalezneme zde slovo kabala rovn ve vznamu tajn spojen vce osob ke zlmu myslu a podvodn jednn takovchto osob, piem jako pklady jsou uvdny vroky jako vykru se z t kabaly, jestlie me nebo robit kabalu proti nkomu. Pedpokld se, e v tomto ppad dolo ke splynut dvou zcela odlinch slov: hebrejskho slova kabala a anglickho termnu cabal, kter byl uvn jako pejorativn oznaen ministerskho kabinetu Stuartovce Karla II. (16601685), usilujcho o rekatolizaci zem. Slovo cabal mlo vzniknout z potench psmen jmen len nenvidnho kabinetu, jimi byli Clifford, Airlington, Buckingham, Ashley, Landerdale. Falen nzory na idovskou mystiku nevznikly ovem jen na zklad nepochopen jejho oznaen. To se stalo bnm a v obdob stedovku. Dve byla mystika oznaovna v hebrejskch textech jinmi nzvy. Obecn rozenm byl nzor, e judaismus je nboenstvm pevn nboensko-prvnm, ve kterm mystika nehraje podstatnou roli a objevuje se (asto jako heretick prvek) jen okrajov. Krom ady jinch mylnch nzor je teba zsadn odmtnout ten, kter ztotouje kabalu s magi. Je pravda, e v kabale nachzme adu magickch prvk, kter jsou dsledkem kabalistick zsady, e zklad stvoitelskho procesu a vesmru je nejen spirituln svteln podstaty (bosk plrma), ale tak podstaty slovn, dan rznmi variantami boho jmna a biblickch text, v nich jsou tyto varianty zaifrovny. Ale na druh stran je nepopiratelnou skutenost, e mystick vahy a koncepce nad tmito magickmi 11

prvky (pesnji eeno nad prvky bl magie) jist pevauj a tvo hlavn jdro idovsk mystiky. Takzvan praktick kabala, zaloen na slovn magii, je vlastn souhrnem magickch praktik od talmudick doby a po prh modernho vku. Mnoz nositel tto praktick kabaly jsou nazvni termnem baalej emot, tj. pnov jmen rozum se znalci rznch variant boho jmna, kte se zabvali tak zhotovovnm amulet a litelstvm. S touto magickou tradic se pochopiteln setkvme i v jinch kulturch, ponvad magie je ve sv podstat internacionln. Pro tuto praktickou kabalu je vak vdy charakteristick tendence vyvarovvat se magie ern a sv praktiky zakldat jen na magii bl, co je dno ji samotnou prioritou boho jmna a jeho kombinac. Nen tm ovem eeno, e druh pl a smr kabaly, tzv. kabala teoretick i spekulativn, je jakchkoliv prvk bl magie prosta. Ty v n samozejm existuj, ale v men me a jen jako nezbytn doplnk mystickch vah a spekulac o kabalistickch duchovnch sfrch (sefirot). Nkdy bylo tak rozliovno mezi kabalisty, zabvajcmi se vtinou vahami o sefirotickch svtech, a kabalisty pracujcmi pevn s tajnmi mystickmi jmny. Obecn rozen byl nzor, e kabala je jedinm ucelenm systmem, v nm nen historickho vvoje. Modern historikov kabaly pln prokzali mylnost tohoto nzoru a ukazuj, e v kabale meme nalzt obdobnou mnohost mystickch osobnost a nzor jako v mystice kesansk i islmsk. Stejn tak byl vyvrcen nzor, e judaismus je nboenstv ve sv podstat pouze legistick, kter se vnovalo a vnuje pevn rozvjen nboenskho prva. Toto v judaismu hraje bezesporu lohu mimodn dleitou, ponvad v obdob diaspory bylo prvkem spojujcm idovsk obce a zabraujcm jejich asimilaci a zniku. Nicmn idovsk nboensk prvo nen pochopiteln 12

jedinm prvkem, kter vyerpv podstatu judaismu. Podobn jako v kesanstv a islmu, je i v judaismu mystika podstatnm vnitnm proudem, bez nho by pouh nboensko-prvn studie nemohly nikdy uspokojit poteby lidsk due a lidskho srdce. Mystika se nerozvj ovem ve vech historickch obdobch stejnou mrou. V idovstv dosahuje svho vrcholu ve stedovku, ve 12. a 13. stolet, a pak ve stolet 16. a 17., v dob velkch kabalistickch syntz Moeho Cordovera (15221570) a Izka Lurii (15341572). Poslednm plodnm obdobm idovsk mystiky je vchodoevropsk chasidismus, kter dodnes udruje kabalistick ddictv iv ve sv skoro pvodn podob, ovem vce zvnitnl a vce propracovan.Mystika a nboensk prvo

Jestlie jsme oznaili rabnsk nboensko-prvn idel a nboenskou mystiku za dva prbn a vzjemn se doplujc proudy uvnit judaismu, neznamen to, e by mezi nimi neexistovalo urit napt a konflikty. Tyto byly velmi mal a miniaturn v obdobch, kdy idovsk mystika mla esotern rz a omezovala se jen na mal skupinky kabalist, kte zrove byli uznvanmi rabnskmi autoritami. Situace se zpravidla zmnila v okamiku, kdy se kabala vtm i menm zpsobem zpopularizovala, kdy se stala zleitost irch vrstev. Na rozdl od islmu, kde v prbhu jeho djin dochzelo k ostr radikalizaci islmsk mystiky, k jejmu stetu s legistickmi prvnky a v dsledku toho k perzekuci ady mystik (vzpomeme jen na brutln popravu mystika al-Hallde v roce 922 i mystika as-Suhrawardho al-Maqtla v roce 1191), v judaismu k tak drastickm konfliktm nedochzelo. Neznme ppad, e by njak idovsk mystik byl muen, popraven i zabit. V nejkrajnjm ppad mohlo dojt jen k nboensk klatb a ke snaze po13

tlait nkter texty, napklad pi konfliktech v ran fzi chasidismu. Mystika byla ovem korigovna, pedevm zsadou pistupovat k jejmu studiu a ve vyzrlm vku, pot, co lovk zvldl vechny pedchzejc etapy studia, tedy Bibli, Talmud a ostatn texty. Tato obecn rozen zsada vychzela z pojet biblickho Zkona, ve kterm teologie judaismu rozliovala nkolik vznam: prost vznam doslovnho znn (peat), vznam nboensko-filozofick (remez), eticko-homiletick (deru) a konen jako nejvy vznam mystick (sod). Tyto jednotliv roviny tvo pak podle tohoto pojet pky duchovnho ebku, po kterm lidsk due stoup k Bohu. I kdy je poznn vnitnho mystickho vznamu Zkona stupnm nejvym, nelze opomenout pky ni, bez nich by nikdy nebylo mon doshnout nejvyho smyslu.idovsk a kesansk mystika

Dosavadn vahy ns pivdj k otzce, jak jsou hlavn rysy, jimi se kabala odliuje od mystiky kesansk. Je to pedevm skutenost, e idovsk mystika vyrst z judaismu a idovsk pobiblick kultury, v dsledku eho nen christologick jako mystika kesansk. Ta vyrst z mystick npodoby Krista, jeho ivota a utrpen. Neiji ji j, ije ve mn Kristus tato slova apotola Pavla z listu Galatskm tvo jdro kesansk mystiky spolu se slovy S Kristem jsem byl ukiovn, je v nkterch ppadech vrchol mystickm jevem stigmatizace. V idovsk mystice se naproti tomu setkvme s mystickm uenm a projevy, souvisejcmi s kabalistickm pojetm duchovnch sefirotickch vesmr a s vizemi vlun idovskho obsahu, jako je mystick zjeven proroka Elie (giluj Elijahu), ppadn dalch biblickch i pobiblickch osob, kter jsou chpny jako zvstovatel, zpro14

stedkujc idovskm mystikm nebesk tajemstv a pravdy. idovsk mystika se nerozvjela a nerozvj v nboenskch dech, kter judaismus a na mal vjimky (jako je kumrnsko-esnsk pospolitost) nezn. Tm se odliuje zejmna od mystiky katolick, jej jdro spovalo v dech, a stejn tak od mystiky islmsk s jejmi sfijskmi organizacemi. Konen byla idovsk mystika v podstat patriarchln, podobn jako je tomu v ppad pevaujc sti mystiky islmu. Velk mystiky a vizionky, jako byla v kesansk mystice Hildegarda z Bingenu, Kateina ze Sieny a Terezie z Avily, zde nenajdeme. Nesetkvme se proto s takovm mnostvm mystickch genilnch osobnost enskho rodu, jejich kla v katolictv sah od mystiek uench (jako byla Hildegarda z Bingenu) a po mystiky prost, jako byla Kateina ze Sieny. A v dsledku tohoto maskulinnho charakteru idovsk mystiky v n samozejm tak postrdme adu pokus o vystien extatickch stav lsky, jimi jsou kesansk mystiky typick a kter tak hluboce vystihuje Gianlorenzo Bernini ve svm souso Extze sv. Terezie (chrm Santa Maria della Vittoria, m). Nen ovem pravdou, e by ensk prvek byl z kabaly zcela vylouen. Existuje i zde ve velmi sml podob v mystick spekulaci, kter pipout existenci enskho prvku v samotn struktue boskho plrma: bo mohutnosti a potence, sefry jsou chpny jako musk i ensk a aspekt Boha bezprostedn souvisejc s nam svtem (echina) je rovn ensk podstaty. Jako nejpodstatnj rys, kterm se kabala odliuje od kesansk mystiky, musme vak oznait jej gnostick charakter, kter vystupuje do poped zvlt v lurinsk kabale. Jestlie kesansk mystik se sna doshnout vize Boha sledovnm pkladu Jee Krista, jestlie jeho proitky jsou prodchnuty trojin mystikou, pak idovsk mys15

tik usiluje spe o mystick vystien a zachycen rznch potenc a mohutnost Boha a proces, kter probhaj v bosk sfe, ve sfe boho plrma. Samozejm ani zde nechyb soterologick prvek spsy, kter je charakteristick zvlt pro lurinskou kabalu a pro novodob chasidismus.Pevtlovn, specifick rys kabaly

Specifikem idovsk mystiky je tak osvojen si prastarho uen o pevtlovn lidskch du. Tm se kabala vrazn odliuje od kesansk mystiky, ponvad kesanstv uen o pevtlovn zsadn vylouilo ze sv struktury, i kdy v ranm kesanstv alespo sten a msty existovalo (rigens). Vylouilo je tak ze svho platonskho ddictv a drasticky zlikvidovalo, prakticky formou genocidy, zpadoevropsk nositele tohoto uen, katary albigensk. Judaismus v tomto ohledu vykazuje zcela jin obraz. Jako celek nezn uen o pevtlovn, kter se podobn jako v kesanstv i islmu nestalo oficiln a vemi uznvanou soust jeho struktury. V idovsk mystice se vak toto uen stalo obecn rozenm od doby stedovku, kdy se prvn vynouje v kabalistick Knize Bahir, k jej konen redakci dolo v jin Francii, v geografick i asov blzkosti ke katarskmu hnut. Nen ovem vbec jist, zda toto uen bylo inspirovno katary, kte byli v mnohch bodech judaismem nepijateln: pedevm proto, e radikln katai odmtali Boha Starho zkona jako nedokonalho demiurga, neschopnho tvrce tohoto svta, kter stoj v protikladu k nejvymu skrytmu Bohu (Deus absconditus). Tento dualistick princip, spojen s odmtnm Starho zkona, byl samozejm pro judaismus a jeho mystiku nepijateln, take se pedpokld, e kabala pevzala nkter star esotern tradice z vchodu, jejich nositeli byly men idovsk skupiny, kter neznaly 16

rozliovn mezi nejvym skrytm Bohem a nim Bohem stvoen. Tato mylenka se v idovsk mystice ovem nakonec tak jednou objevuje, ale a v samotnm jejm zvru, v heretickm hnut sabatianismu. Pozoruhodn pak je, e uen o pevtlovn nen v judaismu odsuzovno jako hereze, ale je pln tolerovno. Je mono bt nboensky vcm idem a uen o pevtlovn odmtat i pijmat. Tato vnitn tolerance je dsledkem skutenosti, e v judaismu nevzniklo obecn platn a zvazn dogma, jako tomu bylo v kesanstv. Existuj jen obecn pijman zkladn vroun lnky, pedevm Maimonidovch tinct lnk vry. V nich je vyjdena vra v existenci budoucho svta, v odplatu lovka, v pchod Mesie a zmrtvchvstn na konci vk. Co vak probh mezi fyzickou smrt jednotlivce a pchodem mesisk doby, je oteven a nzory o tom se mohou rznit. Vztah mezi idovskou a kesanskou mystikou je zkomplikovn tak skutenost, e od renesance dle se zformoval zvltn smr kesansk kabaly. Velmi astou metodickou chybou je pak to, e tato kesansk kabala se smuje s pvodn kabalou idovskou, co je samozejm mon, ale historicky jen mlo opodstatnn.Kesansk kabala

Kesansk kabala vznikla v dob renesance a humanismu v 15.16. stolet. Souvis se zvenm zjmem renesance o platonismus a novoplatonismus, kter postupn vytlail stedovk aristotelismus z jeho pozic. Pijmn nkterch prvk kabaly se proto dlo soubn s pijmnm novoplatonismu a hermetickch text. Ohniskem byla zprvu Florencie a jej akademie, kde psobil Marsilio Ficino (14331499), jeho kem byl prvn velk kesansk kabalista Giovanni Pico della Mirandola (14631494), kter se snail 17

o spojen kesanstv s kabalou a s hermeticko-novoplatonskou tradic. Stejn tak usiloval o dosaen harmonie mezi Platonem a Aristotelem a nakonec vypracoval devt set tez o souladu kabaly s kesanstvm. Jeho zkladn tez bylo, e dn vda ns nepesvduje vce o boskosti Krista ne magie a kabala. Tyto teze samozejm narazily na odpor vrcholnch kesanskch autorit a samotn Pico della Mirandola se v zvru svho ivota ocitl pod vlivem Savonaroly, kter v roce 1494 nad jeho rakv drel smuten e. ada kesanskch kabalist psobila tak na sever od Alp. Pedn postaven mezi nimi zaujm nmeck humanista Johannes Reuchlin (14551522). Ten se zapsal do kulturnch djin mimo jin i svm bojem za zchranu Talmudu, kter byl ohroen vystoupenm kesanskho konvertity J. Pfefferkorna, poadujcho jeho znien. V pozad tohoto boje stla skupina kolnskch dominikn, zejm pesvdench o tom, e Talmud je hlavn pekkou brnc konverzi id na kesanstv. Vystoupen Reuchlina na obhajobu Tal mudu a idovsk literatury vedlo k vytvoen jednotn fronty humanistickch vdc, kte se stali zkladem kesansk hebraistiky. Zrove byl vak Johannes Reuchlin tak hlavnm pedstavitelem kesansk kabaly, autorem spis De Verbo Mirifico (O zzranm jmn, 1494) a De Arte Cabbalistica (O umn kabaly, 1517), v nich projevuje velkou znalost nkterch text idovsk mystiky. Tyto texty jsou samozejm interpretovny v duchu kesanstv a nachzme v nich zrove i pythagorejskou numerologii. Dalm pedstavitelem kesansk kabaly byl Agrippa z Nettesheimu (14861535), typick renesann polyhistor, vedouc dobrodrun ivot, smujc k naunm centrm cel ady evropskch zem. Jako ostatn kesant kabalist, i on studoval u idovskch uitel, zrove se zabval studiem Reuchlinovch kabalistic18

kch spis. Stejn tak intenzivn se Agrippa zabval hermetickmi spisy a zejmna magi. Jeho spis De occulta philosophia (Okultn filozofie, Praha 1996) z roku 1533 pat mezi nejdleitj magicko-okultistick dla renesance. Tendenc Agrippy bylo doshnout urit rehabilitace magie v kesanstv, vyvrtit tvrzen, e magie je dlem bla, a naopak ji hodnotit jako vdu, odkrvajc tajemn zkonitosti stvoen. Co se te samotn kabaly, tvrd Agrippa, e Mojv Zkon obsahuje tak vnitn a tajn smysl, kter vystihuje kabala. Nejvy interpretace Bible je tedy esotern, piem kabala vypovd i o pchodu Krista a vyaduje sv doplnn kesanskm zjevenm. idovsk zjeven v interpretaci kabaly vede tedy podle Agrippy pmo ke kesanstv a bo jmno dosahuje svho plnho vrazu ve jmnu Jee Krista. Agrippa byl ovem typickm uencem sv doby, plnm vnitnch rozpor a mylenkovch protiklad, jak ukazuje Valerij Brjusov (18731924) ve svm romnu Ohniv andl a Sergej Prokofjev ve stejnojmenn opee podle Brjusova. Nemusme se proto divit, e na sklonku svho ivota se Agrippa ve svm spise De Incertitudine et Vanitate Omnium Scientiarum et Artium (O nejistot a marnosti vech vd a umn, 1527) distancuje od magie a kabaly, kterou odmt jako kodlivou povru a magii jako podvod. Historik kabaly Moe Idel ale zrove konstatuje, e Agrippa postehl v tto souvislosti pbuznost kabaly se starovkou gnz, co bylo v jeho dob ojedinl, ponvad kesant kabalist uvdli kabalu spe do souvislosti s novoplatonismem. Z ostatnch kesanskch kabalist musme jet zmnit Christiana Knorra von Rosenroth, kter vzeel z protestantskho prosted a intenzivn se zajmal o mystiku, ovlivnn dlem Jakoba Bhma. Jeho rozshl spis Kabbala Denudata (Odhalen kabala, 16771684) pin adu dobrch latinskch peklad 19

ensk postava (symbol kesansk kabaly) dr v ruce svitek pedstavujc Star a Nov zkon. Nov zkon je vak prioritn. Odhalen kabala znamen kabalu v kesanskm pojet, 20 kter je dvna pednost ped pvodn kabalou idovskou. Knorr von Rosenroth, Kabbala Denudata, Frankfurt n. M. 1677

Photo Alex Jamison, 1983

fra.cz

9 788086 603919

Cover idovsk muzeum v Praze, 2003

Kabala znamen v hebrejtin tolik co tradice a sloveso pak tolik co pijmout na zklad tradice. Zatek talmudskho trakttu Pirkej avot (Vroky otc) zan slovy Moj pijal Tru ze Sinaje a toto slovo zde znamen pevzet bo tradice a jej dal pedn nsledujcm generacm. V tomto pvodnm slova smyslu znamen slovo kabala nboensko-mystickou esotern tradici pijmanou z pokolen na pokolen. Ovem na druh stran slovo kabala zskalo v povdom neidovskho okol tak vznam arovn a magie, podle Jungmannova esko-nmeckho slovnku jde o tajemn vznam hebrejskch psmen a slov, odtud i tajemn potn, karet vykldn aj.

Photo Alex Jamison, 1983

pipravujeme

Dario Fo, Mch prvnch sedm let (a njak navc)

fra

fra.cz

9 788086 603919

Cover idovsk muzeum v Praze, 2003

Kabala znamen v hebrejtin tolik co tradice a sloveso pak tolik co pijmout na zklad tradice. Zatek talmudskho trakttu Pirkej avot (Vroky otc) zan slovy Moj pijal Tru ze Sinaje novinky a toto slovo zde znamen pevzet bo tradice Jean-Claude Izzo, Totln chaos a jej dal pedn nsledujcm generacm. V tomK. chol-hwan, P. Rigoulot, Pchjongjangsk akvria to pvodnm slova smyslu znamen slovo kabala Guy Viarre, Bl pedn esotern tradici pijmanou nboensko-mystickou Petr Borkovec,na pokolen. Ovem na druh stran z pokolen Berlnsk seit/Zpisky ze Saint-Nazaire Ladislav er, Laserov romance 2 neidovskho slovo kabala zskalo v povdom Jakub ehk, Svtla mezi prkny a magie, podle Jungokol tak vznam arovn Bytosti schopn zemt mannova esko-nmeckho slovnku jde o tajemn Muhammad ukr, Nahpsmen a slov, odtud i tajemvznam hebrejskch chleba Dorota Masowsk, Krlovnina avle n potn, karet vykldn aj.