výroba anorganických pigmentů lipník nad bečvou ... · web viewodběry vzorků zemin byly...

FileName: document.docSaveDate: 19. 11. 2002 04:35:00 odp.

INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brno, Czech RepublicIČO: 26211564, DIČ: 288-26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu: VÝROBA ANORGANICKÝCH PIGMENTŮ – Lipník nad BečvouDOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zakázka: C 40-02

Objednatel: CHEMOPRAG, s.r.o. , Na Babě 35/1526, 160 00 Praha,

Účel vydání: Finální dokument

Stupeň utajení: Bez omezení

Vydání Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum

01 Finální dokumentP Cetl J Kupec M Dostál

30.10 2002

02

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník: 11 ks CHEMOPRAG, s.r.o.1 ks INVESTprojekt NNC, s.r.o.

© INVESTprojekt NNC, s.r.o, 2002Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o.

Zakázka/Dokument: C40-02Vydání: 01

Strana: 1 z 73


VÝROBA ANORGANICKÝCH PIGMENTŮ – Lipník nad Bečvou DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracovatelé dokumentace

Pracovní tým INVESTprojekt NNC, s.r.o., syntéza:

Vedoucí projektu, oprávněná osoba: Ing. Pavel Cetldržitel autorizace k posuzování vlivůna životní prostředíč. j. 1278/167/OPVŽP/97ze dne 22. 4. 1997

Ovzduší a klima: Ing. Pavel Cetl

Povrchová voda: Ing. Stanislav PostbieglIng. Vlasta Pospíšilová

Doprava, hluk, vibrace: Ing. Petr Mynář

Půda: Ing. Miroslav PetlákMgr. Edita Ondráčková

Biota: Ing. Eva Mandulová

Geofaktory, podzemní voda: Mgr. Edita Ondráčková

Antropogenní systémy: Ing. Vlasta Pospíšilová

Externí spolupráce, zpracování dílčích částí:

Obyvatelstvo: Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc.Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Dokumentace je zpracována textovým editorem Microsoft Word 97, registrovaným u společnosti Microsoft pod ID 64244-040-0138036-57376.

Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem Zoner Callisto 3, registrovaným u společnosti Zoner Software pod sériovým číslem #0014-009523.


Strana: 2 z 73



Obsah

ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI....................................................................................................................................................9

ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU...............................................................................................................................................................10

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE........................................................................................................................................................................101. Název záměru..........................................................................................................................................................................102. Kapacita (rozsah) záměru........................................................................................................................................................103. Umístění záměru......................................................................................................................................................................104. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.........................................................................................................105. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění...........................................................................................................................106. Popis technického a technologického řešení záměru...............................................................................................................107. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení.......................................................................................158. Výčet dotčených územně samosprávných celků......................................................................................................................15

II. ÚDAJE O VSTUPECH..................................................................................................................................................................161. Půda.........................................................................................................................................................................................162. Voda.........................................................................................................................................................................................163. Ostatní surovinové a energetické zdroje..................................................................................................................................174. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.................................................................................................................................19

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH..............................................................................................................................................................211. Ovzduší....................................................................................................................................................................................212. Odpadní voda...........................................................................................................................................................................233. Odpady....................................................................................................................................................................................254. Ostatní.....................................................................................................................................................................................26

ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ....................................................................................28

I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ............................................28II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..............................................29

1. Obyvatelstvo............................................................................................................................................................................292. Ovzduší a klima........................................................................................................................................................................293. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky.....................................................................................................................314. Povrchová a podzemní voda....................................................................................................................................................335. Půda.........................................................................................................................................................................................346. Horninové prostředí a přírodní zdroje.......................................................................................................................................347. Fauna, flóra a ekosystémy.......................................................................................................................................................368. Krajina......................................................................................................................................................................................389. Hmotný majetek a kulturní památky.........................................................................................................................................3910. Dopravní a jiná infrastruktura.................................................................................................................................................3911. Jiné charakteristiky životního prostředí..................................................................................................................................41

III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ.........................................................................................................................................................................................42

ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.....43

I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI............................................................................................................................................43

1. Vlivy na obyvatelstvo................................................................................................................................................................432. Vlivy na ovzduší a klima...........................................................................................................................................................513. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky...................................................................................534. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu.....................................................................................................................................545. Vlivy na půdu...........................................................................................................................................................................556. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje..........................................................................................................................567. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy...........................................................................................................................................568. Vlivy na krajinu.........................................................................................................................................................................579. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky............................................................................................................................5710. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu..................................................................................................................................58

II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ............................................................................................................60III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH...........62IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................................................................................................................63V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ....66VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE..............................................................................................................................................................................68

ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...........................................................................................................................70

ČÁST F ZÁVĚR....................................................................................................................................................................................71

ČÁST G SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.....................................................................................................................72


Strana: 3 z 73



Přehled zkratek

ACGIH American Conference of Governement Industrial Hygienists (Americká konference státních průmyslových hygieniků)

AIM Automatizovaný imisní monitoringBC biocentrumBK biokoridorBPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotkaBSK5 Biochemická spotřeba kyslíku - pětidenníCl- chloridCr2O3 oxid chromitýCxHy UhlovodíkyČD České dráhyČHMÚ Český hydrometeorologický ústavČHP číslo hydrologického pořadíČMC Českomoravský cement, a.s.ČNR Česká národní radaČOV čistírna odpadních vodČR Česká republikaČSN Česká státní normaDUR, DÚR dokumentace pro územní řízeníEIA hodnocení vlivů na životní prostředí, (zkratka anglického výrazu Environmental Impact

Assessment)EVKP evidovaný významný krajinný prvekHCl kyselina chlorovodíková (solná)HPJ Hlavní půdní jednotkyCHKO chráněná krajinná oblastCHSK Chemická spotřeba kyslíkuIARC International Agency for Research of Cancer (mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny)IHd imisní limit - průměrná denní koncentraceIHk imisní limit - průměrná půlhodinová koncentraceIHr imisní limit - průměrná roční koncentracek.ú., KÚ katastrální územíKd průměrná denní koncentrace znečišťující látkyKHS Krajská hygienická staniceKmax maximální krátkodobá koncentrace znečišťující látky (průměrná půlhodinová koncentrace)Kr průměrná roční koncentrace znečišťující látkyLA Hladina hluka A (dB(A))LBC lokální biocentrumLBK lokální biokoridorLHP lesní hospodářský plánLPF lesní půdní fondMěÚ Městský úřadMP metodický pokynMŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republikyN Odpady kategorie nebezpečnéNaCl chlorid sodnýNaOH hydroxid sodný (louh sodný)NEL nepolární extrahovatelné látkyNiCO3 uhličitan nikelnatýNiO, oxid nikelnatýNIOSH National Institute for Occupational Safety and Health (Národní ústav pro bezpečnost a

zdraví při práci)NNC název firmy, není zkratkouNOAEL No Observable Adverse Effect Level (Úroveň při níž nejsou pozorovány žádné nepříznivé

účinkyNPK-P Nejvyšší přípustná koncentrace pro pracovní prostředíNRBC nadregionální biocentrumNRBK nadregionální biokoridor


Strana: 4 z 73



NV nařírení vládyO odpady kategorie ostatníOBÚ Okresní báňský úřadOHS Okresní hygienická staniceOkÚ Okresní úřadONV Okresní národní výbor (bývalý)OP ochranné pásmoOSHA U.S. Occupational Safety and Health Administration (Ministerstvo USA pro bezpečnost a

zdraví při práci)OÚ Obecní úřadPAU polycyklické aromatické uhlovodíkyPD projektová dokumentacePEL Permissible Exposure Limit (Přípustný expoziční limit)PHO pásmo hygienické ochranyPM10 Prachové částice o průměru do 10 μm Q355 průměrný denní průtok ve vodním toku, který je dosažen nebo překročen 355 dní v roceRBC regionální biocentrumRBK regionální biokoridorRfC Reference Concentration (referenční koncentrace)RfD Reference Dosis (referenční dávka)RL rozpustné látky (dříve se zkratka používala pro ropné látky)RŽP referát životního prostředíSb2O3 oxid antimonitýSEIA posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (Strategic EIA)STEL Short Time Exposure Limit (Limit pro krátkodobou expozici)TEZ technicko-ekonomické zadáníTiO2 oxid titaničitý (v přírodě jako běžný nerost rutil, nebo anatas)TLV Treshold Limit Value (prahová limitní hodnota)TWA Time –weighted Average (Časově vážený průměr)TZL tuhé znečišťující látkyÚP Územní plánÚP, ÚPN územní plánÚPD územně-plánovací dokumentaceÚPSÚ Územní plán sídelního útvaruUR Unit Risk (jednotkové riziko)US EPA United States Environmental Protection Agency (Americká agentura pro ochranu životního

prostředí)ÚSES územní systém ekologické stabilityÚSES územní systém ekologické stabilityÚÚG Ústřední ústav geologický Praha (bývalý)VKP významný krajinný prvekVKP významný krajinný prvekVVN Velmi vysoké napětíWHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)WO3 oxid wolframovýZCHÚ zvláště chráněné územíZP Zemní plynZPF zemědělský půdní fondŽP Životní prostředí


Strana: 5 z 73



Úvod

Všeobecné údaje

Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace)

VÝROBA ANORGANICKÝCH PIGMENTŮ – Lipník nad Bečvou

se zabývá posouzením očekávaných vlivů navrhované výstavby a provozu výrobny anorganických pigmentů v Lipníku nad Bečvou na životní prostředí.

Dokumentace je zhotovena firmou INVESTprojekt NNC, s.r.o. na základě objednávky, zaslané společností CHEMOPRAG, s.r.o. Praha. Zpracování dokumentace proběhlo v období srpnu až říjnu 2002.

Dokumentace je zpracována ve smyslu §8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Posuzovaná stavba spadá dle přílohy č. 1 zákona 100/2001 Sb. do kategorie II (záměr vyžadující zjišťovací řízení), bod 7.3. Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rok.

Ve smyslu § 22 citovaného zákona spadá tento záměr do pravomoci orgánu kraje, tedy krajského úřadu Olomouckého kraje.

Před zpracováním dokumentace proběhlo zjišťovací řízení dle §7 zákona č. 100/2001 Sb. Dokumentace je druhým materiálem, vypracovaným k posuzované výstavbě v režimu uvedeného zákona. Dokumentace hodnotící předmětný záměr vychází a dále rozvíjí posouzení jednotlivých složek životního prostředí rozpracované v Oznámení. Při zpracování zohledňuje písemná vyjádření příslušných úřadů, které byly akceptovány a následně zapracovány do textu.

Cílem dokumentace je vyhodnotit veškeré kladné i záporné vlivy, způsobené stavbou a provozem výrobny anorganických pigmentů na životní prostředí, jeho jednotlivé složky i jako soubor jednotlivých okruhů ochrany životního prostředí. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté investorem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem dokumentace během vlastního zpracování dokumentace, informace úřadů státní správy a údaje získané během vlastních průzkumů lokality.

Umístění oznamovaného záměru do této lokality a navržená kapacita výroby je výsledkem rozhodnutí investora vyplývající z jeho technicko ekonomických úvah a prognóz. Jiná lokalita pro stavbu výrobního závodu není navržena, ani v průběhu zjišťovacího řízení nebyl takovýto požadavek vznesen.

Dokumentace je výsledkem práce skupiny odborníků specializovaných na jednotlivé oblasti životního prostředí. Jejich jmenný seznam je uveden na titulním listu dokumentace.

Vymezení dotčeného území

Dotčené území se nachází v katastru obce Lipník nad Bečvou, okres Přerov, kraj Olomoucký.

Zájmové území se rozprostírá na západním okraji města Lipník nad Bečvou. Jedná se o pozemky tvořené areálem bývalých Moravskoslezských dřevařských závodů, a.s. Šumperk a zahradou se vzrostlou zelení při jeho jižním okraji.

Severní hranici pozemku lemuje železniční trať Bohumín – Přerov, na jihu pozemek ohraničuje Tyršova ulice (hlavní tah na Přerov). V západní části areál těsně sousedí s areálem dřevozpracujícího závodu a jihovýchodní část pozemku již obklopuje smíšená zástavba obce Lipník nad Bečvou. Severovýchodní stranu území lemuje ulice Na Horecku ve směru na Olomouc, která silničním nadjezdem křižuje zmíněnou železniční trať.

Celý pozemek je mírně svažitý k jižní straně. Na pozemku stojí několik zchátralých objektů bývalého areálu pily. Jedná se o budovu kotelny s vysokým zděným komínem, sušárnu s požární zbrojnicí a skladem, pilnici, administrativní budovu a další drobné stavby. Tyto objekty těsně sousedí nebo přímo navazují na objekty využívané závodem Dřevotrast, a.s.

V prostoru bývalých dřevařských závodů se střídají zpevněné plochy (zpravidla komunikace) dlážděné a částečně s asfaltovým povrchem s plochami pokrytými štěrkem a přecházejícími až v travnaté plochy s roztroušenou vzrostlou náletovou zelení. Zahrada je plně ozeleněna se vzrostlými stromy.


Strana: 6 z 73



Umístění výrobního areálu a širší návaznosti jsou zřejmé z přílohy č. 1. této dokumentace.

Obsah a rozsah dokumentace

V rámci této dokumentace jsou hodnoceny dva aspekty stavby, a to aspekt lokalizační a aspekt provozní.

Lokalizační aspekt je dán posouzením umístění stavby v krajině, zejména zábory ploch a vlivů na prvky ochrany přírody a krajiny, který je v tomto případě podmíněn vlastnictvím pozemků. Z tohoto hlediska jsou významné zejména okruhy vlivů na půdu, horninové prostředí a přírodní podmínky.

Provozní aspekt je dán posouzením vlivů výroby anorganických pigmentů na okolí. Z tohoto hlediska jsou významné okruhy vlivů na ovzduší, vody a vlivů hlukových, jejichž výsledky jsou promítnuty do hodnocení vlivů na obyvatelstvo.

Úměrně uvedeným skutečnostem je přizpůsoben způsob a rozsah zpracování dokumentace. Zvýšená pozornost je věnována vlivům územním, zejména vlivům na ovzduší a vlivům hlukovým a dále vlivům na vodu, jak povrchovou, tak podzemní. S důrazem na vlivy na obyvatelstvo.

Ostatní vlivy jsou pro posouzení rozhodující menší měrou a jsou tedy hodnoceny s větší mírou obecnosti. Osnova dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. je však dodržena v úplném rozsahu.

Členění dokumentace

Členění dokumentace striktně odpovídá požadavkům přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že osnova dle uvedené přílohy je poměrně rozsáhlá a na první pohled málo přehledná, uvádíme stručný přehled její náplně:

Část A dokumentace obsahuje identifikační údaje o oznamovateli (investorovi) záměru.

Část B dokumentace je rozdělena na více podkapitol: část B.I. obsahuje základní údaje o záměru, tj. zejména základní projektové údaje o předmětu

dokumentace, část B.II. obsahuje údaje o vstupech, tj. nároky na zábor ploch, na odběr médií (voda a další vstupy) a

na dopravu, část B.III. obsahuje údaje o výstupech, tj. emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod a produkce

odpadů, hlukové a případně další emise.

Část C dokumentace obsahuje údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území případně vývojových trendech.

Část D dokumentace obsahuje výslednou charakteristiku a výsledky hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí. Je rozdělena na více podkapitol: část D.I. obsahuje charakteristiku vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a

významnosti, část D.II. obsahuje charakteristiku vlivů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a

možnosti přeshraničních vlivů, část D.III. obsahuje charakteristiku environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních

stavech, část D.IV. obsahuje charakteristiku opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci

nepříznivých vlivů na životní prostředí, část D.V. obsahuje charakteristiku metod, použitých při prognózování a získávání výchozích

předpokladů při hodnocení vlivů na životní prostředí (způsob a metody zpracování dokumentace), část D.VI. obsahuje charakteristiku nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při

zpracování dokumentace.

Část E dokumentace obsahuje údaje o variantním řešení záměru.

Část F dokumentace obsahuje shrnující závěr.

Část G dokumentace obsahuje všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru.


Strana: 7 z 73



Část H dokumentace obsahuje přílohy, tj. mapy, situace případně další materiály precizující jednotlivé okruhy životního prostředí. Zde jsou též přiloženy veškeré další náležitosti dokumentace.

Z uvedené struktury vyplývá doporučení pro čtenáře dokumentace. Zájemcům pouze o všeobecné informace je určena část G. Shrnutí netechnického charakteru, kde jsou shrnuty závěry dokumentace stručnou a přístupnou formou, avšak bez důkazů tam uváděných skutečností. Podrobnější informace lze nalézt v příslušných kapitolách textu dokumentace, čtenář přitom musí mít na paměti formální členění dokumentace a požadované informace si vyhledat v příslušných kapitolách. Ještě podrobnější informace jsou uvedeny v přílohách dokumentace, které jsou však vypracovány pouze pro nejvýznamnější hodnocené okruhy. A konečně nejširší škálu informací lze vyhledat v řadě materiálů uvedených v seznamu použitých podkladů případně v jiných materiálech. Tyto materiály si však zájemce musí vyhledat sám, není účelem dokumentace je suplovat nebo uvádět v plném znění.


Strana: 8 z 73



ČÁST AÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma

NACORAL, společnost s ručením omezeným

2. IČO

47 66 83 93

3. Sídlo

nábřeží Dr. E. Beneše 24750 62 Přerov

4. Oprávněný zástupce oznamovatele

Ing. Alena Vetenglová

Brdičkova 1921

15500 Praha 5


Strana: 9 z 73



ČÁST BÚDAJE O ZÁMĚRU

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název záměru

VÝROBA ANORGANICKÝCH PIGMENTŮ – Lipník nad Bečvou

2. Kapacita (rozsah) záměru

Kapacita výroby činí 464 t/rok anorganických pigmentů:

chrom-rutilová žluť (Yellow 193) 232 t/rok

nikl-rutilová žluť (Yellow 195) 232 t/rok

3. Umístění záměru

Kraj Olomoucký, okres Přerov, katastrální území Lipník nad Bečvou, (viz příloha č.1).

Objekty záměru budou umístěny v k.ú. města Lipník nad Bečvou, které se nachází v okrese Přerov, na spojnici mezi městy Přerov a Hranice na Moravě.

Kraj Obec název Identifikační číslo Katastrální území název Identifikační čísloOlomoucký Lipník nad Bečvou 8426 Lipník nad Bečvou 68426

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Výstavba výrobny anorganických pigmentů je nová stavba využívající část ploch stávajícího zchátralého průmyslového areálu na periferii města.

Záměr neklade na své okolí významné nároky a ani jeho vliv na okolí není podstatný. Kumulace s jinými záměry se tedy prakticky neuskuteční.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

Umístění záměru a potřeba jeho realizace vychází z podnikatelského záměru investora, využívající dostupný areál vhodný pro výstavbu výrobního závodu. Důležitou roli při rozhodování sehrála taky dostupnost kvalifikované pracovní síly a blízký zdroj surovin.

6. Popis technického a technologického řešení záměru

Cílem záměru je výstavba a provoz jednotky na výrobu anorganických barevných pigmentů.

Pigmenty obecně patří do třídy barev, ale na rozdíl od barviv jsou pigmenty v přítomném pojivu v podstatě nerozpustné. Skládají se z tuhých částeček jednotného chemického složení, v případě oznamovaného záměru se jedná o oxidy kovů (Ti, Ni, Cr, Sb). Hlavní vlastností barevných pigmentů je jejich kryvost a barvivost. Tyto vlastnosti závisí na přesně definovaném chemickém složení látky, geometrii krystalové mřížky a dále na optimální velikosti jednotlivých částeček pigmentu. Z hlediska světové produkce je výroba


Strana: 10 z 73



anorganických pigmentů běžnou záležitostí s produkcí řádově 106 tun pigmentů ročně. Z toho je přes cca 80 % titanové běloby a železitých pigmentů.

Oznamovaná výroba se bude zabývat výrobou chrom – rutilové žluti a nikl - rutilové žluti. Nositelem technologického procesu výroby pro oznamovaný záměr je firma The Shepherd Color Company, USA.

Přes znalost mechanizmů vzniku vhodného pigmentu je relativně obtížné stabilně dosahovat požadovaných parametrů výrobku, proto detailní výrobní postupy pro každý pigment je určitým know how výrobce. Pro informaci o způsobu výroby následně stručně uvádíme její postup.

Hlavní technologický proces stavby „Výroba anorganických pigmentů“ je rozdělen do následujících provozních souborů:

PS 01 Výroba anorganických pigmentů

PS 02 Demineralizační zařízení

PS 03 Kompresorová stanice

K těmto technologickým provozním souborům náleží dále:

PS 04 Provozní rozvod silnoproudu

PS 05 Systém řízení technologického procesu

PS 06 Plynová detekce

PS 07 Slaboproudé rozvody

PS 08 Regulační stanice plynu a vnitřní rozvody

PS 09 Nádrž požární vody

Níže jsou podrobněji popsány provozní soubory PS 01, 02 a 03. Stručné popisy ostatních PS jsou uvedeny, pokud je uvedení informace z hlediska procesu EIA relevantní.

PS 01 Výroba anorganických pigmentů

V provoze budou šaržovitě vyráběny dva druhy anorganických pigmentů: chrom-rutilová žluť (Cr, Sb, Ti)O2, nikl-rutilová žluť (Ni, Sb, Ti)O2. Pro každý pigment je určena samostatná výrobní linka. Obě výrobní linky jsou identické, se společným přesuvným zdvihacím zařízením „big-bagů“, přesuvnou kalcinační pecí, přesuvným pasovým dopravníkem kalcinačních misek. Kromě toho mají výrobní linky společnou míchačku produktu a balící linku s odsávacím krytem. Filtrace odpadních vod je rovněž pro obě výrobní linky společná.

Vstupní práškové suroviny výroby (TiO2, Cr2O3, Sb2O3, NiO, NiCO3, WO3) jsou dopravovány v uzavřených obalech na paletách a takto jsou uloženy ve skladu surovin. Oxid titaničitý TiO2 (anatas/rutilová struktura) je dopravován hlavně v „big-bagu“ á 1 tuna. Ostatní suroviny a malá část TiO2 jsou dopravovány v papírových pytlích á 25 kg. Na místo spotřeby ve výrobní hale jsou suroviny dopravovány pomocí vysokozdvižného vozíku.

Při výrobě (Cr, Sb, Ti)O2 (linka pro výrobu chrom-rutilové žluti) jsou vstupními surovinami TiO2, Cr2O3, Sb2O3, WO3, při výrobě (Ni, Sb, Ti)O2 (linka pro výrobu nikl-rutilové žluti) jsou vstupními surovinami TiO2, NiO, NiCO3, Sb2O3.

Míchání surovinPrvním stupněm výroby je příprava pasty v míchačce pasty, kde jsou do předložené demi-vody postupně vmíchávány práškové suroviny. Demi-voda je přivedena potrubím přímo z demineralizační linky (PS 02). Míchačka pasty je za účelem odvažování jednotlivých dávek surovin a demi-vody umístěna na tenzometrech a je vybavena míchadlem.

Big-bag s oxidem titaničitým TiO2 je zavěšen na konstrukci zdvihacího zařízení (přesuvné – společné pro obě linky) a pomocí něho je vyzdvižen nad odsávanou výsypku big-bagů. Po otevření big-bagu je prášek TiO2 vysypán do výsypky big-bagů, odkud je pomocí šnekového dopravníku dávkován do míchačky pasty.

Ostatní práškové suroviny jsou v pytlích odebírány z palety a dávkovány do míchačky pasty ručně. K tomu slouží odsávaná výsypka papírových pytlů, ve které je na roštu pytel ručně rozříznut a vysypán.


Strana: 11 z 73



Výsypky big-bagů a výsypky papírových pytlů jsou odsávány odsávacími systémy DC1/DC2 příslušejícími k dané výrobní lince.

Zhomogenizovaná pasta je z míchačky pasty odebírána pomocí čerpadla pasty a je postupně plněna do kalcinačních misek umístěných na fixním vozíku kalcinační pece.

KalcinacePo naplnění celé šarže pasty do kalcinačních misek je přes kalcinační vozík (s naplněnými kalcinačními miskami) spuštěn kryt kalcinační pece (přesuvný – společný pro obě linky) a je zahájen proces kalcinace za pomoci spalování zemního plynu v hořácích, do kterých je přiváděn spalovací vzduch ventilátorem.

V průběhu kalcinace je pasta tepelně zpracovávána při cca 1300°C za současného uvolňování vody a CO2

a kalcinace je doprovázena úbytkem hmotnosti a objemovou kontrakcí produktu. Spaliny zemního plynu s uvolněnou vodou a CO2 jsou z kalcinační pece odváděny do komínu a dále při teplotě cca 320°C do atmosféry mimo výrobní halu. Před vstupem do tělesa komínu jsou spaliny naředěny a ochlazeny přisávaným vzduchem.

Závěrečnou fází kalcinace je chlazení produktu vzduchem za pomoci ventilátoru kalcinační pece. Při teplotě 540°C uvnitř kalcinační pece je kryt kalcinační pece vyzdvižen a produkt je ponechán volně chladnout na kalcinačním vozíku na teplotu vhodnou pro ruční manipulaci s kalcinačními miskami (cca 40°C).

Kalcinační misky s produktem kalcinace jsou poté ručně přeloženy na pasový dopravník (přesuvný – společný pro obě linky), pomocí něhož jsou dopraveny k drtiči.

Rozmělňování, mletí Produkt kalcinace je z kalcinačních misek ručně vyprázdněn do odsávané násypky drtiče. V drtiči dochází k prvotnímu rozdrcení produktu kalcinace na velikost částic cca 10 mm. Takto rozdrcený produkt je dopraven spirálovým dopravníkem do odsávané násypky nad kladivovým mlýnem.

V kladivovém mlýnu je produkt rozdrcen na velikost částic cca 100 - 300 mikronů. Vystupující materiál je shromažďován v odsávané násypce, která pojme celou šarži.

Po umletí celé šarže je produkt pomocí dávkovacího šneku podáván do tryskového mlýnu.

Do tryskového mlýnu je zároveň vháněn tlakový vzduch servisní 6,5 bar (přetl.), pomocí kterého jsou částice uvnitř tělesa mlýnu uvedeny do rotačního pohybu a v rozmělňovací komoře jsou rozmělňovány. Jemné částice jsou unášeny tlakovým vzduchem středem tělesa mlýnu do odlučovacího filtru produktu. Částice produktu z tryskového mlýnu o velikosti zrna do cca 10 mikronů jsou shromažďovány v kónusu odlučovacího filtru. Hnací vzduch tryskového mlýnu je z odlučovacího filtru odváděn přes filtrační „rukávce“ a pomocí odsávacího ventilátoru je dále odváděn do atmosféry mimo výrobní halu.

Po umletí celé šarže je práškový produkt „vypuštěn“ přes dálkově ovládanou armaturu do mobilního zásobníku míchačky, který je přitom umístěn pod odsávacím krytem.

Zařízení technologického stupně „Rozmělňování, Mletí“ je odsáváno odsávacími systémy DC3/DC4 příslušejícími k dané výrobní lince.

Míchání produktuZa účelem dosažení homogenní distribuce částic je práškový produkt finálně zpracován v míchačce produktu (společná pro obě výrobní linky).

Naplněný zásobník míchačky je ručně převezen pod horní kónus míchačky produktu. Zásobník míchačky je pomocí tlakového vzduchu zafixován s horním kónusem míchačky a náplň (celá šarže produktu) je poté zhomogenizována. Maximální homogenizaci zajišťuje pohyb vnitřního míchadla míchačky produktu v kombinaci s rotačním pohybem míchačky kolem své horizontální osy.

Po ukončení operace jsou obě části míchačky opět rozpojeny. Po očištění míchadla je mobilní zásobník míchačky převezen vysokozdvižným vozíkem nad násypku balící linky a umístěn pod odsávací kryt.

BaleníProdukty obou linek jsou separátně baleny v balící lince, která je pro obě linky společná. Společný je taktéž odsávací kryt.


Strana: 12 z 73



Po spojení mobilního zásobníku míchačky a násypky balící linky je otevřena klapka mobilního zásobníku a produkt je plněn přes násypku balící linky do ventilového PE pytle, jehož hmotnost je snímána tenzometrickým vážícím zařízením. Po naplnění na 20 kg je pytel uložen do vrstev na paletě. Předpokládá se uložení jedné šarže výroby na dvě palety, na kterých jsou pytle fixovány smršťovací fólií. Část produkce cca 5 % bude plněna do papírových soudků á 25 kg. Zabalený produkt je dopraven na paletách do skladu výrobků pomocí vysokozdvižného vozíku.

Odsávací kryt a zařízení balící linky je v případě balení produktu chrom-rutilová žluť napojen na odsávací systém DC3, v případě produktu nikl-rutilová žluť na odsávací systém DC4.

OdprašováníOdsávací systém DC1/ DC2, na který jsou napojeny příslušné výsypky surovin, je tvořen odprašovacím filtrem s odsávacím ventilátorem. Každá z výrobních linek má svůj příslušný odsávací systém, takže nedochází ke smísení odsátých prachových podílů surovin jednotlivých výrobních linek. Filtrační „rukávce“ odprašovacích filtrů jsou automaticky regenerovány (oklepávány) tlakovým sušeným vzduchem a odsáté prachové podíly surovin vypadávají z kónusu filtru do sběrné nádoby. Prachové podíly surovin jsou periodicky vysypávány ze sběrné nádoby do procesu míchání surovin (přes odsávanou výsypku pytlů). Filtrovaný vzduch z odsávacího systému DC1/DC2 je odváděn do atmosféry mimo výrobní halu.

Odsávací systém DC3/DC4, na který jsou napojena příslušná zařízení rozmělňování, mletí a balení produktu, je tvořen odprašovacím filtrem s odsávacím ventilátorem a plničkou big-bagu. Každá z výrobních linek má svůj příslušný odsávací systém, takže nedochází ke smísení odsátých prachových podílů jednotlivých produktů. Filtrační „rukávce“ odprašovacích filtrů jsou automaticky regenerovány (oklepávány) tlakovým sušeným vzduchem a odsáté prachové podíly produktů vypadávají z kónusu filtru do big-bagu umístěného v plničce big-bagu. Po naplnění big-bagu jsou takto nasbírané prachové podíly (z několika šarží, ale pro každý produkt zvlášť) použity jako surovina k přípravě nestandardního produktu. Filtrovaný vzduch z odsávacího systému DC3/DC4 je odváděn do atmosféry mimo výrobní halu.

Odpadní vodyOdpadní vody z mytí zařízení (míchačky pasty), z oplachů podlah a z laboratoře budou shromažďovány v jímce odpadních vod. Odtud budou periodicky čerpány na filtraci a ze zásobníku (po předchozí analýze) odváženy odborně způsobilou firmou k likvidaci.

Toto řešení likvidace odpadních vod nahrazuje postup, který byl uveden v předchozím dokumentu Oznámení záměru, kdy se předpokládala možnost vypouštění těchto vod (po analýze složení) do městské kanalizační sítě.

PS 02 Demineralizační zařízení

V demineralizačním zařízení jsou z pitné vody odstraňovány rozpuštěné soli a je tak získána demi-voda, která se následně používá k přípravě pasty v PS 01.

Demineralizační linka sestává ze sériově zapojeného katexového filtru a anexového filtru. Filtry jsou napojeny na společnou ovládací hlavu, která řídí pracovní a regenerační cyklus ionexů a jejíž součástí jsou ejektory pro přípravu regeneračních roztoků.

Za účelem dechlorace vstupní pitné vody a odstranění suspendovaných nebo rozpuštěných látek je před vstupem pitné vody na katexový filtr zařazen filtr s náplní aktivního uhlí. Za iontoměniči je v potrubí zařazen ochranný filtr za účelem zachycení případně uvolněných částic ionexů.

Pracovní cyklus je sledován měřením vodivosti v ovládací hlavě. Při dosažení nastavené hodnoty se jednotka automaticky odstaví. Cyklus regenerace musí být spuštěn manuálně a je prováděn zředěnými vodnými roztoky HCl resp. NaOH, které jsou připravovány v tělesu ovládací hlavy přisáváním koncentrovaných roztoků (HCl 30%, NaOH 45%) do proudící vody. Koncentrované roztoky HCl, NaOH jsou nasávány z přistavených plastových obalů (sudů).

Voda z regenerace iontoměničů je odváděna do míchaného neutralizačního zásobníku, kde je neutralizována ručním přídavkem minimálního množství vápenného hydrátu Ca(OH)2. Po ruční kontrole pH je odpadní voda periodicky odvážena odborně způsobilou firmou k likvidaci.

Toto řešení likvidace odpadních vod nahrazuje postup, který byl uveden v předchozím dokumentu Oznámení záměru, kdy se předpokládala možnost vypouštění těchto vod (po úpravě pH) do městské kanalizační sítě.


Strana: 13 z 73



Regenerace dechloračního filtru se provádí vstupní pitnou vodou přivedenou protiproudně. Zahájení regenerace je prováděno manuálně, dle potřeby, a regenerační voda je odvážena odborně způsobilou firmou k likvidaci.

PS 03 Kompresorová stanice

Zařízení kompresorové stanice slouží ke kompresi vzduchu na požadovaný pracovní tlak 7,0 - 8,0 bar (přetl.) za kompresorem a k jeho sušení na požadovaný rosný bod min. - 25°C.

Atmosférický vzduch je nasáván z prostoru kompresorovny a je kompresorem vzduchu stlačován na požadovaný pracovní přetlak max. 8,0 bar (přetl.). Kompresor je vybaven chladičem, který je chlazen vzduchem ze zabudovaného ventilátoru.

Stlačený vzduch je veden do vzdušníku, ze kterého je odebírán tlakový servisní vzduch, 6,5 -7,0 bar (přetl.), rosný bod +4°C, pro pohon tryskového mlýnu v PS 01.

Další proud tlakového servisního vzduchu je ze vzdušníku veden do adsorpční sušící jednotky, ve které je zajišťováno sušení na náplni dvou adsorpčních kolon pracujících střídavě (v pracovním nebo regeneračním cyklu). Vysušený tlakový vzduch 7,0 bar (přetl.), rosný bod min. - 25°C, je přes rozdělovač a redukční ventil odebírán do rozvodu tlakového sušeného vzduchu, zásobujícího příslušné spotřebiče (odprašovací a odlučovací filtry, přístroje SŘTP).

Kondenzát vody ze vzdušníku servisního vzduchu za kompresorem v kompresorové stanici je odváděn do separátoru olej - voda k odloučení oleje. Odloučený olej je shromažďován v kanystru a je dále odvážen k likvidaci.

V prvním stupni předčištěná, ze separátoru vystupující voda, je odváděna na dočištění do odlučovače ropných látek, odkud dále odtéká do dešťové kanalizace (obsah NEL < 5 mg/l).

PS 05 Systém řízení technologického procesu

K sledování a řízení technologického procesu bude sloužit řídící systém, tvořený programovatelným logickým automatem (PLC) a operátorskými stanicemi.Technologická zařízení bude možno ovládat místně, dálkově z operátorské stanice případně místně i dálkově.

PS 06 Plynová detekce

Systém plynové detekce bude zajišťovat signalizaci eventuelního úniku zemního plynu do místa se stálou obsluhou ve smyslu ČSN 070703 a bude automaticky uzavírat přívod zemního plynu. Systém bude detekovat případné úniky zemního plynu v okolí kalcinační pece. Předpokládá se dvoustupňový systém plynové detekce, který při dosažení koncentrace plynu 10% spodní meze výbušnosti zapíná optickou a zvukovou signalizaci, při dosažení 20% systém automaticky uzavře hlavní přívod plynu.

PS 08 Regulační stanice plynu a vnitřní rozvody

Regulaci přetlaku plynu pro hořáky instalované na kalcinační peci, pro hořáky vzduchotechnických jednotek k vytápění výrobních prostor a pro spotřebiče k vytápění administrativních a sociálních prostor a k přípravě TUV bude zajišťovat strojní zařízení, instalované ve zděném přístavku.

Zařízení bude provedeno jako strojní celek dle ČSN EN 12186 a TPG 605 02, případně TPG 609 01. Vybaveno bude filtrací, dvojím bezpečnostním rychlouzávěrem, regulátory, měřením přetlaku a uzávěry. Odfuky od ztrátových pojistných ventilů a odvětrání prostorů nad membránou regulátorů budou vyvedeny samostatnými potrubími do volného prostoru.

Za regulačním zařízením bude v STL potrubí ještě v téže místnosti ruční uzávěr výrobní haly a za ním bude automatický uzávěr plynu – součást bezpečnostního detekčního systému dle TPG 908 02. Detekční systém indikuje překročení limitních parametrů v prostoru kalcinační pece (koncentrace výbušných plynů, teplota vzduchu).


Strana: 14 z 73



PS 09 Nádrž požární vody

Zařízení provozního souboru PS 09 slouží k akumulaci vody pro případný protipožární zásah. V nádrži o objemu cca 30 m3 bude akumulováno min. 25 m3 pitné vody. Pitná voda je přivedena do nadzemní nádrže (cca 30 m3, tř. 11), kde je akumulována. Nádrž je vybavena snímáním hladiny, je izolována a proti zamrznutí vody je vybavena elektrickým otopem (na teplotu vody +5°C). Nádrž je vybavena výstupním hrdlem s armaturou pro připojení mobilní hasební techniky.

Počet pracovníkůProvoz bude nepřetržitý.

Provoz areálu bude čtyřsměnný, nepřetržitý a bude ho zabezpečovat 12 zaměstnanců.Počet pracovníků Funkce

1 Vedoucí závodu (muž)1 Administrativní síla (žena)2 Obsluha zařízení 1. směna (muži)2 Obsluha zařízení 2. směna (muži)2 Obsluha zařízení 3. směna (muži)2 Obsluha zařízení 4. směna (muži)2 Obsluha zařízení střídači (muži)

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení výstavby: 04/2003

Zahájení provozu: 09/2003

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky:

Obec Lipník nad Bečvou:

Městský úřad Lipník nad Bečvou, náměstí T.G. Masaryka 89751 31 Lipník nad Bečvou

Kraj Olomoucký:

Krajský úřad Olomouckého kraje Kosmonautů 10 772 00 Olomouc


Strana: 15 z 73



II. ÚDAJE O VSTUPECH

1. Půda

Pozemky určené k výstavbě haly na výrobu anorganických pigmentů a doprovodných aktivit byly již v minulosti průmyslově užívány. Podle výpisu z katastru nemovitostí jsou pozemky označeny jako jiná, popř. ostatní plocha, část pozemků je využívána zemědělsky (zahrada, ovocný sad) a část tvoří zastavěnou plochu. Všechny pozemky jsou v současné době ve vlastnictví firmy NACORAL, s.r.o.

Z údajů získaných z katastrální mapy a výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že součástí plochy jsou pozemky těchto katastrálních čísel: 1217/32, 1217/31, 1217/23, 1217/17, 1217/1, 813/1, 1011, 1108 o celkové ploše 48 769 m2.

Objekt je navržen jako jednopodlažní hala o půdorysných rozměrech 68,5 x 25 m s potřebou dobudování přípojek (pitná voda, plyn, kanalizace, elektro), nádrže požární vody o objemu cca 15 m 3 a komunikací a zpevněných ploch.

Výrobní hala je umístěna v západní části pozemku 1217/32.

Pozemek 1217/32 je evidován jako jiná plocha s určeným způsobem využití jako manipulační plocha bez stanoveného způsobu ochrany. Pozemky 813/1, 1011 a 1108 jsou klasifikovány jako zastavěná plocha a nádvoří bez stanoveného způsobu ochrany. Ostatní pozemky 1217/1, 1217/17 a 1217/31 jsou evidovány jako zahrady a ovocné sady, jsou součástí zemědělského půdního fondu. V případě potřeby výstavby nového výrobního závodu bude požádáno o vynětí ze zemědělského půdního fondu.

Provedení záměru nevykazuje zábor lesní půdy ani pozemků určených k plnění funkcí lesa.

2. Voda

Období výstavbyPitná voda bude spotřebovávána při zabezpečování osobní hygieny stavebních dělníků. Půjde o relativně malá množství, přičemž odběry budou víceméně nahodilé dle momentální potřeby.

Technologická voda bude spotřebovávána v procesu výstavby například pro přípravu betonových směsí, zvlhčování betonu v procesu jeho tuhnutí, mytí povrchu vozovky z důvodů omezení prašnosti apod. Tyto nároky na zdroje vody nelze specifikovat, protože stavební hmoty budou připravovány jinde a budou na stavbu budou dováženy, takže voda z místních zdrojů (vodovodní síť) bude na stavbě využívána spíše k doplňkovým činnostem (kropení, zvlhčování atd.).

Období provozuVeškerá potřeba vody pro provoz záměru bude zabezpečována z přípojky studené pitné vody, která bude napojena na vodovodní řad v ulici Tyršova. Voda bude odebírána pro sociální potřeby, dále jako voda technologická a požární.

Voda pro sociální zařízeníVoda bude odebírána pro potřeby zaměstnanců k pití, osobní hygieně a provozu sociálních zařízení. Výrobu anorganických pigmentů bude denně zabezpečovat 8 zaměstnanců (2 x administrativa - 60l/osoba/ den a 6 x výroba - 150 l/osoba/den). Odhadovaná roční spotřeba pitné vody pro sociální účely bude činit cca 500 m3/rok.

Voda technologickáVoda bude odebírána k výrobě demineralizované vody pro potřeby přípravy pasty, pro regeneraci iontoměničů, pro mytí zařízení a oplachy podlah.

Spotřeba vody je uvedena v následující tabulce:


Strana: 16 z 73



Demineralizační zařízení - příprava demi-vody 183 m3/rokDemineralizační zařízení - regenerace iontoměničů a dechloračního filtru 60 m3/rokMytí zařízení (Míchačky pasty) 6 m3/rokOplachy podlah „Výrobní haly“, Laboratoř 10 m3/rokCelkem, včetně rezervy 300 m3/rok

Voda požárníPřípojky požárního vodovodu budou napojeny na přívod pitné vody ve vodoměrné šachtě, kde dochází k rozdělení na pitný vodovod a požární vodovod. Kapacita přívodu nebude dostatečná, proto bude chybějící množství přívodní požární vody kompenzováno nádrží požární vody s objemem cca 30 m3. Tato nádrž bude jednorázově naplněna. S pravidelným odběrem požární vody (případné zkoušky požárního zabezpečení, obnova vody v nádrži) není v rámci roční bilance spotřeb vody uvažováno.

Odběr celkem v období provozuCelková předpokládaná roční spotřeba pitné vody v období provozu bude:

voda pro sociální potřeby 500 m3/rokvoda technologická 300 m3/rokvoda požární 0 m3/rokCelkem, včetně rezervy 800 m3/rok

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

3.1. Elektrická energie

Elektrická energie bude odebírána z rozvodné sítě SME zemní přípojkou ke stávajícímu nadzemnímu vedení 22kV přes trafostanici umístěnou ve výrobním objektu.

Instalovaný výkonTechnologie cca 450 kWVzduchotechnika a topení cca 75 kWOsvětlení cca 35 kWOstatní cca 25 kW

Předpokládaná roční spotřeba Technologie 1 600 MWh/rokVzduchotechnika a topení 500 MWh/rokOsvětlení 350 MWh/rokOstatní 100 MWh/rok

3.2. Zemní plyn

Dodávka plynu bude zabezpečena z veřejné sítě přes vlastní regulační stanici umístěnou v přístavku administrativního objektu. Spotřeby plynu jsou uvedeny v následujících tabulkách:

technologie (kalcinační pec)hodinová spotřeba 155 m3h-1

roční spotřeba 1 007 500 m3/rok

vytápění výrobních, administrativních a sociálních prostorhodinová spotřeba 75 m3h-1

roční spotřeba 170 000 m3/rok

celkemhodinová spotřeba 230 m3h-1

roční spotřeba 1 178 000 m3/rok


Strana: 17 z 73



3.3. Teplo

Posuzovaná stavba nemá nároky na vnější dodávku tepla.

3.4. Suroviny

Hlavní surovinyJako hlavní suroviny pro výrobu anorganických pigmentů budou používány následující látky:

Oxid titaničitý TiO2 (Titanová běloba)…………………………spotřeba do 365 t/rok

Charakteristika: Bílý, jemný prášek; anorganický pigment s anatasovou či rutilovou strukturou. Obsah TiO2 94 – 99 %, zbytek tvoří Al2O3, SiO2 (amorfní), ZnO. Ve vodě nerozpustný. Sypná hmotnost 500 – 1200 kg/m3.

Obal: Big-bag (obří vak) á 1t na paletě; papírový pytel á 25 kg po 40 ks na paletě (menší část spotřeby).

Oxid antimonitý Sb2O3……………………………………………spotřeba do 66 t/rok

Charakteristika: Bílý, jemný prášek, bez zápachu. Obsah Sb2O3 99,8 %. Ve vodě nepatrně rozpustný.

Obal: Papírový pytel á 25 kg po 40 ks na paletě.

Oxid chromitý Cr2O3………………………………………………spotřeba do 66 t/rok

Charakteristika: Zelený prášek, bez zápachu. Obsah Cr2O3 99,5 % (10 ppm tvoří Cr+VI). Ve vodě nerozpustný.


Oxid nikelnatý NiO………………………………………………..spotřeba 66 t/rok

Charakteristika: Černý prášek, bez zápachu. Obsah NiO 90 – 95 %, zbytek xNi(OH)2.yNiCO3.zH2O (zásaditý uhličitan nikelnatý). Ve vodě nerozpustný.


Uhličitan nikelnatý NiCO3………………………………………spotřeba do 66 t/rok

Charakteristika: Zelený prášek, bez zápachu; směsný produkt NiCO3 / NiCO3.Ni(OH)2.xH2O. Obsah NiCO3 cca 95 %. Zanedbatelně rozpustný ve vodě.


Oxid wolframový WO3……………………………………………spotřeba do 1 t/rok

Charakteristika: Světle žlutý prášek, bez zápachu. Obsah WO3 100 %. Nerozpustný ve vodě.


Pomocné látky Kyselina solná HCl……………………………………………spotřeba 430 kg/rok

Charakteristika: Max. 30% vodný roztok. Měrná hmotnost 1150 kg/m3.

Obal: Plastový barel.

Hydroxid sodný NaOH…………………………………………….spotřeba 460 kg/rok

Charakteristika: Max. 45% vodný roztok. Měrná hmotnost 1478 kg/m3.

Obal: Plastový barel.

Vápenný hydrát Ca(OH)2………………………………………spotřeba 15 kg/rok


Strana: 18 z 73



Charakteristika: Bílý jemný prášek.

Obal: Papírový pytel.

Pozn.: Uvedené pomocné látky jsou používány při procesu regenerace iontoměničů demineralizační linky.

Obaly PE pytle á 20 kg……………………………………………………cca 25 000 ks/rok

Papírové soudky á 25 kg……………………………………………cca 1 000 ks/rok

PE smršťovací fólie pro zajištění palet s výrobky

Kalcinační misky……………………………………………………cca 1 200 ks/rok

Dřevěné palety………………roční množství dle použité palety (dosud neurčeno)

(800 x 1200 mm; 1000 x 1200 mm)

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

4.1. Období výstavby

Doprava po dobu provádění terénních, stavebních a konstrukčních prací bude představovat řádově desítky lehkých a středních, v případě terénních prací i těžkých nákladních automobilů, a to po dobu několika málo měsíců.

4.2. Období provozu

Výroba anorganických pigmentů vyžaduje jednak dopravu vstupních surovin, pomocných látek a obalů, jednak expedici hotových výrobků. Kromě toho je nutno zajistit další dopravní náležitosti, tj. dopravu zaměstnanců, zákazníků, dozorných a inspekčních orgánů, servisní a údržbové techniky, odpadů a další.

Dopravní nároky jsou poměrně malé a lze je charakterizovat následovně:

Doprava surovin pro výrobu:Oxid titaničitý: Big-bag (obří vak) á 1 t na paletě do 365 t/rok

Oxid antimonitý: papírový pytel á 25 kg, na paletě o celkové hmotnosti 1 t do 66 t/tok

Oxid chromitý: papírový pytel á 25 kg, na paletě o celkové hmotnosti 1 t do 66 t/rok

Oxid nikelnatý nebo uhličitan nikelnatý:papírový pytel á 25 kg, na paletě o celkové hmotnosti 1 t do 66 t/rok

Oxid wolframový: papírový pytel á 25 kg, na paletě o celkové hmotnosti 1 t do 1 t/rok

Pomocné látky pro regeneraci iontoměničů demineralizační linky:kyselina solná 30%, plastový barel,hydroxid sodný 45%, plastový barel,vápenný hydrát, papírový pytelmnožství je relativně nevýznamné celkem cca 1 t/rok

Suroviny pro výrobu budou dopravovány převážně těžkými nákladními automobily resp. návěsovými soupravami, doplňkově též lehkými nákladními automobily (užitečná hmotnost do 3,5 tuny).

Pro dopravu surovin pro výrobu je za těchto předpokladů možno (konzervativně) uvažovat s příjezdem jedné návěsové soupravy za cca 10 dní a jednoho lehkého nákladního automobilu denně.

Expedice výrobků:Anorganické pigmenty: pytel á 20 kg, na paletě o celkové hmotnosti 650 kg 464 t/rok

(přibližně 5 % produkce bude expedováno v papírových soudcích á 25 kg)


Strana: 19 z 73



Expedice bude prováděna různým odběratelům převážně lehkými nákladními automobily (užitečná hmotnost do 3,5 tuny), výjimečně též těžkými nákladními automobily resp. návěsovými soupravami (užitečná hmotnost přes 10 tun).

Pro expedici výrobků je za těchto předpokladů možno (konzervativně) uvažovat s odjezdem cca dvou lehkých nákladních automobilů denně nebo jedné návěsové soupravy za cca 10 dní.

Další dopravní náležitosti:Provoz bude nepřetržitý ve třech směnách, denně se na pracovišti bude střídat celkem 8 pracovníků. Pro dopravu zaměstnanců je tedy možno uvažovat s příjezdem max. 10 osobních automobilů denně.

Doprava zákazníků, dozorných a inspekčních orgánů apod. je vzhledem k charakteru provozu poměrně malá a (konzervativně) lze uvažovat s příjezdem do cca 10 osobních automobilů denně.

Doprava servisní a údržbové techniky, kapalných a pevných odpadů a případně dalších náležitostí bude za provozu málo významná, konzervativně lze uvažovat s cca 2 lehkými nákladními automobily týdně.

Celkový počet parkovacích míst v areálu je 11.

Dopravní trasy:Areál výrobny anorganických pigmentů bude napojen na komunikační síť hlavním vjezdem v prostoru stávající vrátnice dřevozávodu. Ten je připojen na původní silnici II/437 severozápadně města Lipník nad Bečvou a prostřednictvím místních komunikací potom na vyšší komunikační síť.

Zvláštní požadavky:Expedované anorganické pigmenty nespadají pod Dohodu o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí (ADR), která má i vnitrostátní platnost.

Podle dohody ADR musí být zabezpečena doprava vstupních surovin, především kyseliny chlorovodíkové (HCl) a hydroxidu sodného (NaOH).

Splnění požadavků ADR minimalizuje možnost vzniku nehody resp. (při jejím vzniku) minimalizuje její následky.

Shrnutí:Dopravní nároky posuzované výrobny anorganických pigmentů jsou málo významné. Celkové průměrné intenzity dopravy lze stanovit hodnotou cca jedné přijíždějící (a odjíždějící) návěsové soupravy (kamion) týdně a/nebo dvou přijíždějících (a odjíždějících) lehkých nákladních automobilů denně spolu s cca 20 přijíždějícími (a odjíždějícími) osobními automobily denně.

V průběhu výstavby budou intenzity dopravy vyšší, uvažováno s hodnotou v řádu desítek převážně lehkých a středních nákladních automobilů denně.

Pro provozní i stavební dopravu je k dispozici bezproblémové komunikační napojení na vyšší komunikační síť.

Z uvedených údajů vyplývá, že dopravní problematika je poměrně málo významná a ochrana před jejími nepříznivými vlivy je jednoduše řešitelná.


Strana: 20 z 73



III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

1. Ovzduší

1.1. Bodové zdroje

Během výstavby nebudou na ploše staveniště provozovány žádné bodové zdroje znečišťování ovzduší.

V průběhu provozu budou působit následující bodové zdroje:

plynové jednotky pro vytápění a přípravu teplé vody kalcinační pec odprašovací systémy surovin odprašovací systémy produktu odlučovací filtry produktu

plynové jednotkyPro výrobu tepla a teplé vody bude použita klasické plynové kotle pracující v automatickém režimu. Předpokládaná spotřeba zemního plynu je 170 000 m3/rok (75 m3/h). Tomuto množství plynu odpovídá následující množství škodlivin:

NOx CO CxHy SO2 TLEmise [t/rok] 0,326 0,054 0,011 0,002 0,003Emise [g/s] 0,0400 0,0067 0,0013 0,0002 0,0004

kalcinační pecJedná se o zařízení pro kalcinaci suroviny spalující zemní plyn o výkonu cca 1,46 MW. Proces kalcinace probíhá při 1300 °C, poté následuje etapa chlazení nuceným profukováním pece vzduchem dodávaným ventilátorem až na teplotu 540 °C. Dále již chladnutí probíhá samovolně, zákryt kalcinační pece se přemístí na druhou výrobní linku. Kalcinační pec je zdrojem následujících emisí:

etapa kalcinacePředpokládaná celková spotřeba zemního plynu je 1 007 500 m3/rok (155 m3/h). Tomuto množství plynu odpovídá následující množství škodlivin:

NOx CO CxHy SO2 TLEmise [t/rok] 1,934 0,322 0,064 0,010 0,020Emise [g/s] 0,0872 0,0138 0,0028 0,0004 0,0009

etapa nuceného chlazeníObjem vzdušniny odcházející z komína kalcinační pece bude cca 86 200 000 m3/rok (pro obě linky). Při předpokládaném obsahu tuhých znečišťujících látek v odcházející vzdušnině do 4,3 mg.m-3 bude objem tuhých emisí následující1:

linka na chrom-rutilovou žluť linka na nikl-rutilovou žluťEmise [t/rok] 0,185 0,185Emise [g/s] 0,0159 0,0159

odprašovací systémy surovinJedná se o výstup z odsávání pracovního prostoru manipulace se surovinou, vyvedený přes textilní filtry do atmosféry. Zařízení bude zajišťovat obsah tuhých znečišťujících látek v odcházející vzdušnině do 4,0 mg.m-3. Při předpokládaném objemu 465 000 m3 odsátého vzduchu ročně (pro každou výrobní linku) bude celkově emitováno následující množství tuhých emisí:

1 V uvedeném množství je započten i případný úlet z etapy kalcinace


Strana: 21 z 73




odprašovací systémy produktůJedná se o výstup z odsávání jednotlivých technologických uzlů manipulace s produktem, vyvedený přes textilní filtry do atmosféry. Zařízení bude zajišťovat obsah tuhých znečišťujících látek v odcházející vzdušnině do 0,62 mg.m-3. Při předpokládaném objemu 29 700 000 m3 odsátého vzduchu ročně (pro každou výrobní linku) bude celkově emitováno následující množství tuhých emisí:


odlučovací filtry produktůJedná se o výstup z filtrů zařazených za tryskovým mlýnem. Zařízení bude zajišťovat obsah tuhých znečišťujících látek v odcházející vzdušnině do 9,91 mg.m-3. Při předpokládaném objemu 2 330 000 m3

odsátého vzduchu ročně (pro každou výrobní linku) bude celkově emitováno následující množství tuhých emisí:


1.2. Liniové zdroje

V průběhu výstavby se bude pro dovoz stavebních materiálů a odvoz odpadů a zeminy využívat blíže nespecifikovaný počet nákladních automobilů, na ploše stavby budou využívány stavební stroje a mechanismy používající k pohonu vznětové spalovací motory. Předpokládané množství emitovaných škodlivin je uvedeno v následující tabulce:

tuhé látkykg/km.den

SO2

kg/km.denNOx

kg/km.denCO

kg/km.denorg. látkykg/km.den

0,009 0,001 0,060 0,100 0,040

Během provozu bude pro dovoz surovin použito návěsové soupravy (kamionu), přijíždějící cca 1x za týden. Pro odvoz budou využívány lehké nákladní automobily s intenzitou 2x za den. Dále se uvažuje s příjezdem referentských vozidel s intenzitou 20 osobních automobilů za den. Uvedené množství vozidel (s uvažováním příjezdu i odjezdu) bude produkovat následující množství škodlivin:

tuhé látkykg/km.rok

SO2

kg/km.rokNOx

kg/km.rokCO

kg/km.rokorg. látkykg/km.rok

0,068 0,056 1,123 2,256 0,533

1.3. Plošné zdroje

Jako plošné zdroje bude působit během úvodní etapy výstavby prakticky celá plocha staveniště. Hlavní emitovanou škodlivinou bude prach a dále zplodiny z provozu spalovacích motorů mechanismů a stavebních strojů přítomných na staveništi.

Působení zdroje bude omezené, s ukončením terénních prací se emise prachu významně sníží, obdobně tomu bude i v případě výfukových zplodin.

Vliv zdroje lze tedy považovat za časově omezený a málo významný.

Během provozu se zde prakticky nebude vyskytovat žádný plošný zdroj znečišťování ovzduší.

1.4. Zdroje zápachu

V areálu výrobny anorganických pigmentů nebudou používány látky ani provozovány technologie, které by byly zdrojem zápachu.


Strana: 22 z 73



2. Odpadní voda

2.1. Období výstavby

Jedinými odpadními vodami, které lze vztáhnout k období výstavby záměru, budou splaškové vody z hygienických zařízení pracovníků stavby. Množství odpadních vod bude úměrné spotřebované pitné vodě pro sociální účely. Toto bude závislé na rozsahu a intenzitě výstavby a z toho vyplývajícího počtu pracovníků a době trvání stavby. Tyto parametry nejsou známy, odborným odhadem lze množství splaškových vod předpokládat v jednotkách m3 denně. Kvalita bude odpovídat běžným splaškovým vodám.

Voda použitá jako technologická (výroba betonu a jeho zkrápění, apod.) se stává z velké části součástí stavebních hmot, případné přebytky se odpaří. Jiné odpadní vody ze stavebních činností nevznikají.

Množství vody srážkové, odtékající ze zpevněných ploch, bude úměrné jejich ploše. Ta se ale bude v průběhu výstavby měnit. Na počátku výstavby budou zanikat odvodňované plochy bouráním stávajících objektů a zpevněných ploch a následně budou vznikat výstavbou nových objektů, komunikací atd. Ke konci výstavby bude rozsah zpevněných ploch odpovídat konečnému stavu, tedy období provozu (viz následující podkapitola).

Z hlediska ochrany půd před jejím odplavováním a ochrany kanalizace před znečištěním unášenými pevnými částicemi, doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost zabezpečení zejména svahů náspů a mezideponií výkopků a zemin před možnými erozivními vlivy srážkových vod.

2.2. Období provozu

V areálu budou vznikat tři typy odpadních vod a to: odpadní vody splaškové, odpadní vody srážkové a technologické odpadní vody.

Odpadní vody splaškovéOdpadní vody splaškové budou produkovány ve sprchách, WC a denní místnosti, tyto odpadní vody budou svedeny objektovou kanalizaci do oddílné areálové kanalizace. Odpadní vody splaškové budou napojeny společnou přípojkou (s dešťovou kanalizací) do revizní šachty osazené na prodloužené stoce městské kanalizace. Tato městská kanalizační síť je jednotná a je napojena na městskou ČOV

Produkované splaškové vody jsou standardního charakteru komunálních vod. Množství odpadních vod splaškových bude zhruba odpovídat spotřebě pitné vody pro sociální účely, tj. 500 m3/rok.

Odpadní vody srážkovéV areálu závodu se bude po jeho výstavbě nacházet výrobní a administrativní objekt s plochou střechou, zpevněné odstavné plochy a parkoviště, a pojezdové komunikace.

Srážkové vody čisté ze střechy a čistých ploch budou vedeny dešťovou kanalizací do retenční nádrže dešťových vod.

Srážkové vody z ploch s možnou kontaminací (především odstavné plochy nákladních aut a parkoviště,) budou vedeny oddílnou dešťovou kanalizací přes odlučovač ropných látek (ORL) a po předčištění na obsah NEL do 5 mg/l budou společně s nekontaminovanými srážkovými vodami vedeny do retenční nádrže.

Retenční nádrž je navržena na přívalový 15-ti min déšť s užitným objemem navrženým s ohledem na rozvoj závodu. V retenční nádrži budou osazena dvě ponorná čerpadla (jedno zálohové) s výtlakem napojeným do přípojkové šachty, kde se napojuje i areálová splašková kanalizace a odkud tyto vody společně odtékají prodlouženou stokou do městské kanalizace.

Bilance odtoku srážkových vod pro průměrný dlouhodobý roční úhrn srážek hr = 670 mm:název plochy rozměr plochy koeficient odtoku ko odtok Qroční

Plocha střechy cca 1728 m2 0,9 cca 1042 m3/rokPlocha "čistých" zpevněných ploch cca 3022 m2 0,8 cca 1620 m3/rokPlocha parkoviště průtok vod přes ORL cca 191 m2 0,8 cca 103 m3/rokCelkový odtok srážkových vod cca 2765 m3/rok


Strana: 23 z 73



Zbytkové znečištění souhrnného množství odváděných srážkových vod lze očekávat při daném poměru nekontaminovaných a předčištěných srážkových vod v úrovni pod 0,2 mg/l NEL.

Odpadní vody technologickéPřevážná část vod odebraných pro technologické účely bude spotřebována na přípravu pasty, ze které se při kalcinaci voda odpaří. Nestane se tedy vodou odpadní.

Jako odpadní vody technologické lze uvést vody vznikající v demineralizační stanici při proplachování ionexů, z čištění zařízení, oplachů podlah a kondenzát ze sušení vzduchu v kompresorové stanici.

Voda z regenerace iontoměničůOdpadní vody z demineralizačního zařízení vznikají při regeneraci iontoměničů a jejich vymývání pitnou vodou. Tyto vody jsou shromažďovány v zásobníku cca 2,5 m3, kde jsou neutralizovány pomocí Ca(OH)2

Po kontrole pH je odpadní voda periodicky odvážena. Odtud pak periodicky odvážena odborně způsobilou firmou k likvidaci.

Toto řešení likvidace odpadních vod je alternativou postupu, který byl uveden v předchozím dokumentu Oznámení záměru. Předpokládala se pouze možnost periodického vypouštění těchto vod do městské kanalizace, samozřejmě po úpravě pH na hodnoty dle požadavků správce kanalizace.

Množství odpadní vody: cca 60 m3/rokCharakteristika: Odpadní voda bude obsahovat hlavně soli NaCl, CaCl2, MgCl2, MgSO4 a další ionty,

které se při demineralizaci nakoncentrovaly v iontoměničích ze vstupní vody pitné.

Odpadní vody z mytíOdpadní vody z mytí míchaček pasty (4 x ročně) a z oplachů podlah (5 x ročně) a z laboratoře (příprava vzorků pro spektrometr) jsou shromažďovány v jímce odpadních vod. Odtud jsou periodicky čerpány na rukávový filtr, kde je odstraňována pevná fáze (pevné částice surovin nebo produktů) a filtrát je shromažďován v zásobníku odpadních vod. Odtud budou periodicky odváženy odborně způsobilou firmou k likvidaci.

Toto řešení likvidace odpadních vod je alternativou postupu, který byl uveden v předchozím dokumentu Oznámení záměru. Předpokládala se možnost periodického vypouštění těchto vod do městské kanalizace, samozřejmě po jejich úpravě a následné analýze, která by dokladovala, že odpadní vody splňují požadavky správce kanalizace na jejich kvalitu.

Množství odpadní vody: cca 16 m3/rokCharakteristika: Odpadní voda bude obsahovat stopy nerozpustných látek (anorganických pigmentů

nebo TiO2, Sb2O3, Cr2O3, NiO, WO3); velikost částic < 0,5 µm a dále bude obsahovat stopy iontů Na+, Ca2+, Mg+2. Z nebezpečných látek, uvedených v příloze č.1 zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon) bude v rozpustné formě nikl (Ni) v ročním množství cca 280 g/rok, antimon (Sb) jako stopy nepatrně rozpustného Sb2O3 a chrom (CrVI) v ročním množství cca 0,5 g/rok, titan (Ti) je ve formě oxidů prakticky nerozpustný.

Dle nositele technologie nebude odpadní voda zabarvená anorganickými pigmenty nebo rozpuštěnými látkami.

Kondenzát z kompresorové staniceKondenzát vody ze vzdušníku servisního vzduchu za kompresorem v kompresorové stanici je odváděn do separátoru olej - voda k odloučení oleje. Odloučený olej je shromažďován v kanystru a je dále odvážen k likvidaci.

V prvním stupni předčištěná, ze separátoru vystupující voda, je odváděna na dočištění do odlučovače ropných látek (obsah NEL < 5 mg/l), odkud dále odtéká do dešťové kanalizace.


Strana: 24 z 73



3. Odpady

Období výstavbyNa území, které bude přímo dotčeno výstavbou nové haly dojde k relativně nevelkým demolicím objektů, bouracím pracím zpevněných ploch, výkopům při úpravách terénu a připojování sítí a odstraňování náletové zeleně a kacení stromů. Množství odpadů z této činnosti nebude co do množství významné. Předpokládáme, že převážná část odpadů nebude znečištěna a bude zařazena z kategorie „ostatní“. Část výkopků při jihozápadním okraji staveniště v blízkosti bývalého skladu olejů a demoliční odpad z tohoto objektu budou pravděpodobně kontaminovány ropnými látky. Tento předpoklad potvrzují i výsledky analýz půd z vrtů V4 a V6. Tyto případně kontaminované odpady bude nutno odtěžit odděleně a zneškodnit odpovídajícím způsobem.

Další odpady budou vznikat při stavebních pracích. Předpokládá se relativně nenáročná stavba, při jejíž výstavbě budou vznikat běžné odpady charakteristické pro stavební činnost.

Níže uvádíme seznam vybraných odpadů, jejichž vznik se při výstavbě předpokládá.

Tab.: Odpady v období výstavby

kód kat. název15 O ODPADNÍ OBALY; ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ

15 01 01 O Papírové a lepenkové obaly

15 01 02 O Plastové obaly

15 01 03 O Dřevěné obaly

15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly znečištěné těmito látkami

15 02 02 N Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami.

17 O STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST)

17 01 01 O Beton

17 01 02 O Cihly

17 01 06 N Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

17 01 07 O Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod kódem 17 01 06

17 02 01 O Dřevo

17 02 02 O Sklo

17 03 02 O Asfaltové směsi neuvedené pod kódem 17 03 01

17 05 03 N Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

17 05 04 O Zemina a kamení neuvedené pod kódem 17 05 03

17 09 03 N Jiné stavební a demoliční odpady (včetně odpadních směsí) obsahující nebezpečné látky

17 09 04 O Smíšené stavební a demoliční odpady neuvedené pod kódy 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

20 O KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ....)

20 02 01 O Biologicky rozložitelný odpad

20 03 01 O Směsný komunální odpad

200303 O Uliční smetky

Období provozuBěhem provozu budou vznikat odpady vázané přímo na výrobu a dále odpady z kanceláří a zabezpečení provozu areálu.

Níže uvádíme seznam vybraných odpadů, jejichž vznik se při provozu záměru předpokládá.


Strana: 25 z 73



Tab.: Odpady vznikající v průběhu provozu

kód kat. název06 O ODPADY Z ANORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ

Během výroby nevzniká odpad surovin (oxidy kovů), či hotových pigmentů, protože veškeré zachycené úlety jsou vraceny do příslušného stupně výroby.

06 05 02 N Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky

06 03 99 O Odpady jinak blíže neurčené - kalcinační misky

13 O ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV (KROMĚ POKRMOVÝCH OLEJŮ A KÓDŮ V KAPITOLÁCH 05, 12A 19)

13 05 02 N Kaly z odlučovačů oleje a vody

13 05 06 N Olej z odlučovačů oleje a vody

15 O ODPADNÍ OBALY; ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ

15 01 01 O Papírové a lepenkové obaly

15 01 02 O Plastové obaly

15 01 03 O Dřevěné obaly

15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly znečištěné těmito látkami

15 02 02 N Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami.

19 O ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ ODPADU, Z ČISTIČEK ODPADNÍCH VOD ... Z VÝROBY VODY PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY

19 08 10 N Směs tuku a oleje ze separace olej / voda neuvedená pod kódem 19 08 09

19 09 05 O Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů

19 09 06 O Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů

20 O KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ....)

20 01 01 Papír a lepenka

20 01 33 N Baterie a akumulátory

20 01 04 O Ostatní plasty

20 02 01 O Biologicky rozložitelný odpad

20 01 21 N Zářivky a ostatní odpad s obsahem rtuti

20 03 01 O Směsný komunální odpad

20 03 03 O Uliční smetky

Nakládání s odpady bude omezeno na jejich shromažďování na vyhrazeném místě a předávání k likvidaci odborné firmoě.

4. Ostatní

4.1. Hluk

Období výstavbyOkolí stavby bude v průběhu provádění stavebních a konstrukčních prací zatíženo hlukovými imisemi zemních a stavebních strojů a mechanismů, včetně obsluhující nákladní automobilové dopravy. V době zpracování této dokumentace není stanoven harmonogram prováděných prací ani předpokládané nasazení techniky. Nelze tedy zcela exaktně kvantifikovat hlukové emise a tudíž ani imise ve vztahu na okolní životní prostředí, lze využít zkušeností z obdobných prováděných staveb. Obecně lze říci, že výraznější hlukové zatížení bude na počátku výstavby, a to v době provádění zemních a terénních prací. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku korigované charakteristikou A budou u zemních strojů (rypadla, nakladače) dosahovat hodnot až do 90 dB ve vzdálenosti 5 až 10 m, u těžkých nákladních vozidel se tyto hladiny pohybují v průměru v okolí hodnoty 80 dB v téže vzdálenosti. Celkové hladiny hluku budou záviset


Strana: 26 z 73



mj. i na kvalitě a údržbě strojového parku a budou dány energetickým součtem všech spolupůsobících zdrojů, tj. budou závislé na počtu zdrojů hluku a jejich časovém nasazení v průběhu dne.

S ohledem na vzdálenosti projektované stavby od nejbližší obytné zástavby (těžiště prováděných prací přes cca 150 až 200 metrů od nejbližších objektů) nelze vyloučit v průběhu provádění stavebních prací dočasné zvýšení hodnot hluku před fasádami těchto objektů obtěžujícícího, nikoli však bezprostředně ohrožujícího charakteru.

Období provozuVýrobna anorganických pigmentů bude mít svoje vlastní technologická zařízení, která mohou být zdroji hluku, šířícího se do venkovního prostředí. Bude se jednat zejména o sací a výtlačné strany vzduchotechnických zařízení, kompresorovnu a případně další. Projekt není ve fázi, kdy by bylo možno konkretizovat uvedená zařízení co do jejich typu. Je nutné mít na zřeteli, že tato zařízení budou instalována a v další fázi projektu bude nutné ozřejmit způsoby a kvalitu eliminace šíření hluku do venkovního prostoru.

Veškeré uvedené potenciální zdroje hluku jsou v současné době technologicky zvládnuty tak, že splnění nejvyšších přípustných hladin hluku při přilehlé zástavbě je (s dostatečnou rezervou) spolehlivě proveditelné.

4.2. Vibrace

Výrobna anorganických pigmentů nebude zdrojem vibrací, které by mohly jakkoli negativně ovlivňovat okolí. Totéž se týká i potenciálních vlivů dopravních vibrací v průběhu provozu resp. výstavby objektu.

4.3. Záření a další fyzikální faktory

Výrobna anorganických pigmentů neprovozuje žádné radioaktivní výpusti do životního prostředí.

Výrobna anorganických pigmentů neprovozuje žádné zdroje elektromagnetického záření, které by mohly jakkoli negativně ovlivňovat okolí.


Strana: 27 z 73



ČÁST CÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIKDOTČENÉHO ÚZEMÍ

Areál navrhované stavby se nachází v intravilánu města, vlastní areál má charakter průmyslové periferie, na jeho východním okraji stojí několik obytných domů.

Území v okolí Lipníka nad Bečvou patří mezi oblasti s relativně dobrou kvalitou ovzduší. Ve městě samotném je kvalita ovzduší ovlivňována místními bodovými i liniovými zdroji. Z dlouhodobého hlediska zde nedochází k překračování imisních limitů

Území výstavby se nachází v hlukově exponovaném místě. V prostoru obytných domů situovaných při hlavním vjezdu do areálu (zároveň v těsné blízkosti silnice II/437 od Olomouce) byly zjištěny ekvivalentní hladiny akustického tlaku A kolem 55 až 57 dB v denní době a těsně pod hranicí 50 dB v noční době. Lze tedy říci, že limitní hodnoty dle NV č. 502/2000 Sb. jsou splněny.

Zájmové území není odvodněno žádným přirozeným tokem, pouze jižně od areálu (od stadionu) je vybudován odvodňovací meliorační kanál, odvádějící vody do Bečvy.

Pozemky areálu jsou podle způsobu využití klasifikovány jako zastavěné plochy, ostatní plochy, popř. zahrady a ovocné sady. Výstavba haly bude provedena na pozemku, který jak podle platného Územního plánu, tak podle Výpisu z katastru nemovitostí je určen jako plocha pro průmyslovou výrobu.

Kontaminace půdy v prostoru stavby je, dle provedeného průzkumu, nízká, obsah sledovaných kontaminantů je na úrovni přirozeného pozadí, s výjimkou malé plochy se zvýšeným obsahem NEL.

Území patří do oblasti se středním až nízkým radonovým rizikem. Stavba haly je navržena na ploše s ruderálními porosty a náletovými dřevinami. Flóra i fauna je v

širším území výrazně antropogenně ovlivněna. V oblasti nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněného nebo chráněného druhu rostlin či živočicha.

Hodnocené území není součástí žádného národního parku a neleží ani v chráněné oblasti. V rozsahu posuzovaného území nejsou vyhlášeny také žádné národní přírodní rezervace a přírodní rezervace.

Pozemky pro umístění záměru nejsou součástí Územního systému ekologické stability, a to jak na úrovni místní tak regionální.

Širší zájmové území náleží k území jehož příhodný georeliéf, přítomnost vodních toků a příznivé klimatické podmínky byly determinující pro vznik osídlení. S ohledem na tuto skutečnost je nutno celé širší zájmové území klasifikovat jako území archeologického zájmu, t.j. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Přímo v místě navrhované stavby se nenachází archeologické naleziště, které bude uvažovanou stavbou narušeno. Zjištěná archeologická naleziště, která se nacházejí v její blízkosti a konfigurace terénu dovoluje uvažovat o jejich pokračování ve směru k území dotčenému stavbou a může zde dojít ke střetům se zájmy z hlediska ochrany archeologických památek.

Napojení na vyšší komunikační síť je realizováno prostřednictvím místních komunikací, podmínečně vyhovující požadovanému provozu. V území je k dispozici železniční doprava, nádraží Lipník nad Bečvou je v kontaktní vzdálenosti s průmyslovým areálem. Ostatní druhy dopravy (lodní, letecká) nejsou k dispozici.

V oblasti nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostů, ani území s předpokládanými výskyty ložisek (tzv. prognózní území) a nejsou zde stanovena žádná ložisková území.


Strana: 28 z 73



II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍV DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Obyvatelstvo

Dle údajů místního městského úřadu mělo město Lipník nad Bečvou k 31.12.2001 7388 obyvatel s následující věkovou strukturou:

pohlaví věk počet průměrný věkženy do 15let 599 8,53muži do 15let 637 8,55ženy od 15let 3214 45,28muži od 15let 2938 42,31

celkem 7388 37,95

Okolí zájmového území je nepříliš hustě osídleno, převládá vilková zástavba. Na východním okraji areálu bývalých Moravskoslezských dřevařských závodů, a.s. Šumperk je několik obytných domů.

2. Ovzduší a klima

2.1. Klimatické faktory

Z dlouhodobých makroklimatických pozorování, jejichž výsledkem je všeobecný obraz o klimatických poměrech, je území republiky rozčleněno do klimatických oblastí. (E. Quitt - Klimatické oblasti Československa). Podle této rajonizace leží území Lipníka nad Bečvou v mírně teplé oblasti MT. Oblast je charakterizována následně:

MT 11 - Léto dlouhé suché a teplé s krátkým přechodným obdobím, s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Tab.: Kritéria klimatických jednotek

Oblast MT 11Počet letních dnů 40 až 50Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 až 160Počet mrazových dnů 110 až 130Počet ledových dnů 30 až 40Průměrná teplota v lednu (°C) -2 až –3Průměrná teplota v červenci (°C) 17 až 18Průměrná teplota v dubnu (°C) 7 až 8Průměrná teplota v říjnu (°C) 7 až 8Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 až 100Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350 až 440Srážkový úhrn v zimním období (mm) 200 až 250Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 až 60Počet dnů zamračených 120 až 150Počet dnů jasných 40 až 50

Pro podrobnější popis uvádíme údaje z blízké klimatické stanice Olomouc

Tab.: Průměrná teplota vzduchu (ºC), stanice Olomouc

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok-2,4 -0,2 3,8 9,1 14,2 17,1 18,6 18 14,3 9,1 3,7 -0,4 8,7

normál za období 1961 - 1990

Průměrný úhrn srážek je 570 mm s maximem v červnu a minimem v únoru.


Strana: 29 z 73



Tab.: Srážkový úhrn (mm), stanice Olomouc

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok27,5 25,5 27,2 37,8 73,3 78,4 76,4 68,8 44,5 40 40,4 30,3 570

normál za období 1961 - 1990

Směr a rychlost větru jsou dominujícími meteorologickými charakteristikami, které mají rozhodující podíl na stabilitě přízemní vrstvy atmosféry a na transportu cizorodých látek obsažených v troposféře. Podílí se na difúzi lokálního měřítka při bezvětří i na transportu škodlivin globálního charakteru. Z těchto důvodů budeme v této kapitole věnovat pozornost těmto charakteristikám podílejících se na dynamice přenosu emisí. Jeho obě složky jak směr tak i rychlost se podílejí jednak na stabilitě přízemních vrstev atmosféry, jednak mají přímý vliv na transport a nařeďování emisí znečišťujících látek.

Tab.: Větrná růžice (%)

Třída rychlosti N NE E SE S SW W NW Calm Celkem1,7 m/s 3,40 4,10 4,70 6,21 8,20 4,20 5,41 4,41 8,96 49,595 m/s 4,00 7,90 4,00 4,80 8,69 5,10 4,71 6,61 45,8111 m/s 0,50 1,00 0,40 0,30 0,40 0,20 0,70 1,10 4,60Celkem 7,90 13,00 9,10 11,31 17,29 9,50 10,82 12,12 8,96 100,00

2.1. Kvalita ovzduší

Dle údajů ČHMÚ patří území v okolí Lipníka nad Bečvou mezi oblasti s relativně dobrou kvalitou ovzduší s klasifikací do třídy II., tedy mírně znečištěné ovzduší.

Tab.: Klasifikační stupnice pro třídění území dle kvality ovzduší

Třída Význam KlasifikaceI imisní hodnoty všech sledovaných látek jsou nejvýše

rovny polovině imisních limitů IHx

čisté - téměř čisté ovzduší

II imisní hodnota některé z látek je větší než 0,5 IHx, ale žádný limit není překročen

mírně znečištěné ovzduší

III imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty ostatních sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině imisních limitů IHx

znečištěné ovzduší

IV imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty některých dalších látek > 0,5 IHx , ale <=IHx

silně znečištěné ovzduší

V imisní limit více než jedné látky je překročen velmi silně znečištěné ovzduší

Posuzovaná stavba se nachází na okraji města, v její těsné blízkosti se nevyskytují významné průmyslové zdroje znečišťování ovzduší. V těsné blízkosti areálu vedou dvě frekventované silnice (I/47 a II/437) působící jako liniové zdroje znečišťování ovzduší.

Významnějšími bodovými zdroji znečišťování ovzduší ve městě Lipník nad Bečvou jsou průmyslové podniky, z nichž nejvýznamnější byl EUROMATCH1, evidovaný jako velký zdroj znečišťování ovzduší (REZZO 1). Tyto zdroje spolu s dálkovými přenosy znečištění z velkých bodových zdrojů z Přerova a Hranic na Moravě ovlivňují kvalitu ovzduší v celém regionu.

Zdroji majícími největší vliv na znečišťování ovzduší v zájmovém území jsou pochopitelně vedle velkých zdrojů také lokální vytápění ať již topidly na pevná paliva, tak dnes již převážně plynovým topením. Dalším lokálně významným zdrojem znečišťování ovzduší je automobilová doprava.

Z hlediska hodnoceného záměru je nejvýznamnějším ukazatelem imisní koncentrace oxidů dusíku a polétavého prachu ve volném ovzduší. Z tohoto důvodu je při popisu kvality ovzduší v zájmovém území věnována největší pozornost právě těmto znečišťujícím látkám.

Nejbližšími stanicemi měřícími znečištění ovzduší jsou stanice ČHMÚ č. 1076 Přerov a č. 954 Drahotuše.

Údaje o hodnotách koncentrací základních znečišťujících látek pocházejí ze souhrnného ročního tabelárního přehledu za rok 2001 - "Znečištění ovzduší na území České republiky a chemické složení srážek" (ČHMÚ, 2002). Naměřené hodnoty ve srovnání s imisními limity uvádí následující tabulky:

Tab.: Výsledky imisního monitoringu, stanice 1076 Přerov 2001

škodlivina2 limit IHr

(µg/m3)roční průměr limit IHd

(µg/m3)denní

maximumdatum

maximum

1 v současné době je podnik (a tedy i zdroj emisí) mimo provoz


Strana: 30 z 73



NOx 80 32 100 154 11.12.PM10-prašný aerosol 60 39 150 172 11.12.

Tab.: Výsledky imisního monitoringu, stanice 954 Drahotuše, rok 2001

škodlivina limit IHr

(µg/m3)roční průměr limit IHd

(µg/m3)denní

maximumdatum

maximumNOx 80 44 100 210 16.11.SPM-prašný aerosol 60 53 150 237 18.1.

Pro popis kvality ovzduší považujeme za nejvhodnější údaje z měřící stanice v Přerově, především proto, že je stanice umístěna v městském prostředí což více odpovídá charakteru posuzované lokality.

Z výsledků měření vyplývá, že naměřené hodnoty škodlivin jsou v širší lokalitě výrazně pod ročním imisním limitem (IHr). Srovnání maximálních dosažených denních hodnot s denním imisním limitem (IHd) sice signalizuje překračování imisního limitu, četnost překročení dle údajů ČHMÚ je však pouze několik procent.

Pro stručné přiblížení dlouhodobějšího vývoje imisní zátěže uvádíme údaje o průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (µg.m-3) za posledních 6 let převzaté ze studie „Zpráva o stavu životního prostředí v okrese Přerov za rok 2001“:

2001 2000 1999 1998 1997 1996 IHr1076 Přerov 34 31 31 37 41 41 80954 Drahotuše 46 38 38 40 24 34 80

Výše uvedené údaje o hodnotách imisních koncentrací jsou převzaty z výsledků dlouhodobých měření imisí v rámci Imisního informačního systému (IIS). Tyto údaje však představují pouze imisní zátěž širšího okolí lokality. Zpracovatelům dokumentace nebyly k dispozici údaje z přímého měření kvality ovzduší mobilními stanicemi v dané lokalitě, které by průkazněji prokázaly skutečnou imisní zátěž lokality. Podle informací MÚ taková měření v zájmovém území nebyla prováděna.

Pro získání přibližné představy o lokální imisní zátěži oxidy dusíku v prostoru posuzované stavby byla zpracována rozptylová studie uvažující blízké komunikace - liniové zdroje. Grafické znázornění výsledků je uvedeno v příloze.

3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky

3.1. Hluková situace v území

Hlukové limityPro hodnocení hlukové situace v území jsou využity charakteristiky hluku ve venkovním prostoru. Venkovním prostorem se rozumí prostor do vzdálenosti 2 metry od stavby pro bydlení nebo stavby občanského vybavení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště.

Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jsou obsaženy v Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, takto (zkrácená citace, přesné znění lze vyhledat v uvedeném Nařízení vlády):

Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní a noční dobu a místo. Tyto korekce jsou následující:

Způsob využití území Korekce[dB]

2 Uváděné výsledky měření odrážejí imisní situaci z roku 2001, kdy ještě neplatily limity a podmínky sledování kvality ovzduší, vycházející ze zákona č. 86/1992 Sb., resp. nařízení vlády č. 350/2002 Sb., proto jsou naměřené hodnoty porovnávány s emisními limity platnými v tomtéž roce.


Strana: 31 z 73



Nemocnice - objekty 0 2)

Nemocnice - území, lázně, školy, stavby pro bydlení a území +5 1), 3), 4)

Výrobní zóny bez bydlení +20 3)

Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB s výjimkou hluku železnice, kde se použije korekce -5 dB.1) Stanovená korekce neplatí pro hluk z provozoven (například továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (například vzduchotechnické systémy, kompresory, chladicí agregáty).2) Pro zdroje hluku uvedené v poznámce 1) platí další korekce -5 dB.3) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující a v ochranném pásmu drah, se použije další korekce +5 dB.4) V případě hluku působeného "starou zátěží" z pozemní dopravy je možné použít další korekci +12 dB. "Starou zátěží" se rozumí stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

Pro provádění povolených staveb je přípustná korekce +10 dB k základní nejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A, a to v době od 7 do 21 hodin.

Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem není technicky možné dodržet nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru, je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit izolací objektu tak, aby bylo vyhověno podmínkám nejvyšších přípustných hodnot hluku ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského vybavení.

S ohledem na uvedené požadavky lze stanovit nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru následovně:

V zájmovém území (okolí) posuzované výrobny se nachází stavby pro bydlení. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době je tedy pro hodnocený prostor uvažována hodnotou LAeq,T = 55 dB, pro noční dobu hodnotou LAeq,T = 45 dB. V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z dopravy převažující, je možno použít další korekci +5 dB, v případě "starých zátěží" dokonce +12 dB. Naopak pro hluk z provozoven a z jiných stacionárních zdrojů (kterou bude i výrobna pigmentů) je nutno uvažovat s nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou akustického tlaku nekorigovanou, a to v denní době LAeq,T = 50 dB, pro noční dobu hodnotou LAeq,T = 40 dB.

Pro období výstavby se povoluje použití další korekce +10 dB(A), avšak pouze v denní době od 7.00 hodin do 21.00 hodin.

Závazné stanovení limitů je v kompetenci Okresní hygienické stanice v Přerově.

Hluková situace v územíPro zjištění hlukové situace v území bylo v rámci zpracování této dokumentace provedeno podrobné měření hluku. To je přiloženo v příloze č. 6 této dokumentace. V následujícím textu uvádíme shrnující údaje, podrobnější údaje lze vyhledat v uvedené příloze.

Území výstavby se nachází v hlukově exponovaném místě. V prostoru obytných domů situovaných při hlavním vjezdu do areálu (zároveň v těsné blízkosti silnice II/437 od Olomouce) byly zjištěny ekvivalentní hladiny akustického tlaku A kolem 55 až 57 dB v denní době a těsně pod hranicí 50 dB v noční době. Lze tedy říci, že limitní hodnoty dle NV č. 502/2000 Sb. jsou splněny.

3.2. Vibrace

V území se nevyskytují významné zdroje vibrací. Potenciální dopravní vibrace jsou utlumeny na míru splňující stavební a hygienické limity již v bezprostředním okolí komunikací.


Strana: 32 z 73



3.3. Záření a další fyzikální faktory

V území nejsou provozovány zdroje radioaktivních výpustí do životního prostředí.

Dle charakteru horninového prostředí je možno předpokládat, že území patří do oblasti se středním až nízkým radonovým rizikem.

Úroveň elektromagnetického záření nebyla zjišťována, lze důvodně předpokládat, že se nevymyká běžnému stavu, bez konfliktů s hygienickými limity.

4. Povrchová a podzemní voda

4.1. Hydrologický popis území

Lokalita leží v povodí řeky Bečvy (4-11-02), v drobném povodí 4-11-02-056 (Bečva od Loučky po Trnávku). Území, kde bude záměr realizován, leží v části drobného povodí na pravém břehu Bečvy. Toto území není odvodněno žádným přirozeným tokem, pouze jižně od areálu (od stadionu) je vybudován odvodňovací meliorační kanál, odvádějící vody do Bečvy.

4.2. Zdroje pitné vody

Město Lipník nad Bečvou je zásobováno pitnou vodou ze zdroje "Závrbek", který leží jihovýchodně od Lipníka. Vnější okraj ochranného pásma zdroje Závrbek leží cca 2,5 km východně (tedy proti proudu) od areálu záměru. Zdrojem vody je infiltrovaná voda ze štěrkových vrstev řeky Bečvy. Tento zdroj je doplňován ze skupinového vodovodu z Přerova přivaděčem Přerov - Lipník - Hranice.

4.3. Podzemní voda

Obecně se jedná o vodu středně mineralizovanou, převážně kalcium-hydrogenuhličitanového typu (Michlíček 1986) a kalcium-sulfátového typu se zvýšenou koncentrací železa a manganu. Celková mineralizace kolísá v rozsahu od 0,1 do 2,5 mg/l. Kvantitativní ukazatele mělkých podzemních vod přímo závisí na množství vod povrchových, se kterými úzce komunikují.

Generelní směr proudění podzemní vody v širším okolí studované lokality je směrem k řece Bečvě, a to paraelně s ní nebo šikmo, ve směru proudění vody v korytě. Vzhledem k proměnlivému složení zvodněného souvrství však může docházet k lokálním změnám směru proudění podzemní vody.

Ve zkoumané lokalitě byl proveden hydrogeologický průzkum se zaměřením na zjištění kontaminace (NEL, těžkých kovů a PCB). Žádnou z provedených sond (do hloubky 2 m) nebyla zastižena hladina podzemní vody. Zpracovatel posudku předpokládá, že podzemní voda je vázána na bázi slabě, až nepatrně průlinově propustné souvrství sprašových hlín v hloubce cca 10 m pod terénem, přičemž odhaduje její oscilaci na cca +- 1,0 až 2,0 m s ohledem na množství atmosférických srážek. Směr proudění je odhadován jako jižní až jihozápadní, tj. šikmo ke směru toku řeky Bečvy.

Hladina podzemní vody ve studni v areálu závodu byla zjištěna v hloubce cca 2,2 m pod stávajícím terénem. Je ovšem nutno brát v úvahu, že tato úroveň je ovlivněna dotací dešťových vod, svedených ze střech stávajících budov.

Koeficienty filtrace(kf), charakterizující propustnost prostředí, byly stanoveny v řádu n.10-6 m/s až n.10-8

m/s, což charakterizuje prostředí slabě propustné až nepatrně propustné.

5. Půda

5.1. Kvalita půdy

Výstavba haly bude provedena na pozemku, který jak podle platného Územního plánu, tak podle Výpisu z katastru nemovitostí je určen jako plocha pro průmyslovou výrobu. Plocha pro výstavbu byla již v minulosti používána jako manipulační.


Strana: 33 z 73

Petr Mynář, 03.01.-0001,

Edita



Pozemky jsou podle způsobu využití klasifikovány jako zastavěné plochy, ostatní plochy, popř. zahrady a ovocné sady. Stavba bude v převážné míře realizována na pozemcích 1217/32 1217/31, 1217/17 a 1217/1, ostatní pozemky budou okrajově dotčeny. Přípojka pitné vody, plynu, kanalizace a napojení komunikace bude provedeno ze sousedících pozemků 1217/18, 1217/19, 2585/1, 1224/3 a 1225/57.

Všechny pozemky se nachází v intravilánu města Lipník nad Bečvou.

číslo parcely rozloha (m3) využití BPEJ vztah k výstavbě1217/32 21 271 ostatní plocha pozemek určený k výstavbě1217/31 926 zahrada 31110 (III. třída ochrany) pozemek určený k výstavbě1217/17 4 612 ovocný sad 31100 (II. třída ochrany) pozemek částečně zasažený výstavbou1217/1 18 020 ovocný sad 30100 (I. třída ochrany) vybudování přípojky1217/19 22 730 ostatní plochy vybudování přípojky1217/18 2 049 zahrada 31110 (III. třída ochrany) vybudování přípojky1224/3 2 499 ostatní plocha vybudování přípojky1225/57 7 652 ostatní plocha vybudování přípojky2585/1 25 081 silnice přivedení přípojky

Pozemky pro umístění záměru (parcelní čísla č. 1217/31 a 1217/17, k.ú. Lipník nad Bečvou) jsou součástí zemědělského půdního fondu, kód BPEJ 31110 a 31 100. Jde o půdy zařazené do II. a III. třídy ochrany (dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu). Jsou to tedy půdy s nadprůměrnou, až průměrnou produkční schopností, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze podmínečně (II. třída ochrany) s ohledem na územní plánování nebo se středním stupněm ochrany (III. třída ochrany), s možností využitelnosti pro výstavbu.

Pozemek využívaný jako ovocný sad (parcelní číslo 1217/1) je řazen do I. třídy ochrany. Na této ploše nebude probíhat přímo výstavba, ale zemní práce budou prováděny v souvislosti s budováním přípojky plynu, kanalizace a el. energie. V tomto případě půjde pouze o dočasný zábor.

5.2. Znečištění půd

Pro potřeby investora byl v areálu proveden hydrogeologický průzkum se zaměřením na zjištění kontaminace ropnými látkami, těžkými kovy a polychlorovanými bifenyly.

Z průzkumu vyplývá, že v zájmovém území je půdní profil převážně tvořen navážkami. Z výsledků laboratorních rozborů odebraných vzorků půd vyplývá, že většina hodnot stanovených obsahů kontaminantů se pohybuje okolo hodnoty A (Metodický pokyn MŽP ČR), tj. přirozeného pozadí. Ve třech sondách byly zjištěny zvýšené obsahy NEL, (hodnoty B a C PM MŽP ČR). Hodnoty vyplývající z laboratorních analýz těžkých kovů a polychlorovaných bifenylů v odebraných vzorcích vykazují nízké hodnoty a pohybují se na hranici přirozeného pozadí, tedy hodnotou A stanovenou Metodickým pokynem MŽP ČR (podrobněji viz kapitola 6.2. Geologické poměry).

6. Horninové prostředí a přírodní zdroje

6.1. Geomorfologické poměry a topografický popis území

Geomorfologicky je posuzovaná oblast řazena do orografické soustavy Vněkarpatské sníženiny, podcelku Západní Vněkarpatské sníženiny, celku Moravská brána, a podcelku Bečevská brána (Czudek 1972). Bečevská brána je charakterizována jako plochá pahorkatina, se střední nadmořskou výškou 270 m n.m. a středním sklonem 2°44´. Celý pozemek je mírně svažitý k jižní straně. Na pozemku stojí několik zchátralých objektů bývalých dřevařských závodů.

Zájmové území se nachází na pravém břehu řeky Bečvy, ve východní části města Lipník nad Bečvou, v nadmořské výšce cca 245 m n.m.

6.2 Geologické poměry

Předkvartérní podloží je v celé oblasti je reprezentováno spodnobadenskými jíly a jílovitými hlínami, tvořenými jílovitým, písčitým, místy i štěrkovitým materiálem velkých mocností. Neogenní sedimenty jsou překryty pleistocenními fluviálními usazeninami řeky Bečvy. Štěrky jsou tvořeny valouny do velikosti až 10


Strana: 34 z 73



cm a jejich mezerní výplň tvoří jemný až středně zrnitý písek. Svrchní část sedimentů údolní nivy tvoří jemnozrnné povodňové holocenní hlíny, které jsou důsledkem opakovaných záplav řeky Bečvy.

Místy mohou být neogenní sedimenty překryty vrstvou spraší a sprašových hlín.

Podle dosud provedených průzkumů je možno očekávat následující profil (nemusí být vždy úplný): neogenní jíly štěrky s příměsí písku, písčité až hlinitopísčité štěrky, jílovitopísčité štěrky povodňové hlíny - hlína, jílovitá hlína spraš a sprašové hlíny navážky

Vrtné práce na staveništi ověřily geologický profil pouze do hloubky 2 m pod stávající terén, přičemž nejsvrchnější vrstvu půdního profilu tvořily navážky, které zde byly pravděpodobně uloženy v průběhu výstavby areálu. Jedná se převážně o hlinitokamenitý násyp, místy s úlomky cihel. Mocnost navážek byla ověřena sondami okolo 1,0 m v blízkosti stávajících objektů. Zpevněné manipulační plochy mají hrubý makadamový násyp o průměrné mocnosti cca 0,5 m. Spodní vrstvu tvoří sprašové hlíny, přičemž jejich mocnost je odhadována na cca 10 m.

Vyhodnocení laboratorních analýz zemin a podzemní vody za účelem stanovení ekologické zátěžePro potřeby stanovení možné kontaminace stávajícího pozemku byly v rámci hydrogeologického průzkumu odebrány speciální vzorky zemin a vody z místní studny. Analyzován byl obsah nepolárních extrahovatelných látek (NEL), polychlorovaných bifenylů (PCB) a obsah těžkých kovů, a to v rozsahu hodnocení Metodického pokynu MŽP ČR k zajištění procesu nápravy starých ekologických zátěží.

Odběry vzorků zemin byly prováděny z navážek (hloubkový interval cca 0,0 až 1,0 m pod stávajícím terénem), popř. v rostlém původním terénu (v případě zvýšených hodnot NEL). Z výsledků laboratorních rozborů vyplývá, že většina hodnot stanovených obsahů kontaminantů se pohybuje okolo hodnoty A (Metodický pokyn MŽP ČR), tj. přirozeného pozadí. Ve třech sondách (V4, V6, V11) byly zjištěny zvýšené obsahy NEL, z toho v sondě V4 a V6 přesahující hodnotu C Metodického pokynu MŽP a v sondě V11 hodnotu B Metodického pokynu MŽP. Hodnoty vyplývající z laboratorních analýz těžkých kovů a polychlorovaných bifenylů v odebraných vzorcích vykazují nízké hodnoty a pohybují se na hranici přirozeného pozadí, tedy hodnot A stanovených Metodickým pokynem MŽP ČR.

Porovnání výsledků analýz s kritérii MP prokázaly, že zjištěná znečištění jak zemin, tak i podzemní vody, nejsou významná, místní znečištění bylo lokalizováno pouze u výše jmenovaných vrtů (prostor vrtu V6 - bývalý sklad olejů v jihozápadní části staveniště).

Radonové rizikoMíra rizika pronikání radonu z podloží nebyla v oblasti zjišťována. Provedení radonového průzkumu a vyhodnocení jeho výsledků bude součástí dalšího stupně projektové přípravy. Dle charakteru horninového prostředí je možno předpokládat, že území patří do oblasti se středním až nízkým radonovým rizikem.

6.3. Hydrogeologické poměry

Z hlediska hydrogeologického rajónování (Michlíček 1986) náleží zájmové území rajónu 322 - Flyšové sedimenty v povodí Moravy, subrajón 322-1 Povodí Bečvy. Členitý terén způsobuje, že rajóny představují soubor různě významných hydrogeologických struktur, jejichž hranice se v horském terénu z větší části překrývají s hranicemi drobných hydrologických povodí. Rozhodujícím kritériem pro vymezení hydrogeologických rajónů není v tomto případě hledisko geologické ani geomorfologické, ale hydrogeologické (Michlíček 1986).

Hydrogeologickým kolektorem jsou zvodněné fluviální sedimenty proměnlivého složení (štěrk, písčitý štěrk, hlinitý štěrk, hlína se štěrkem) o průměrné mocnosti cca 4 m. Stropní izolátor zvodněných vrstev tvoří cca 3,5 m mocná vrstva sprašových hlín. Hladina podzemní vody je mírně napjatá.

Obecně se jedná o vodu středně mineralizovanou, převážně kalcium-hydrogenuhličitanového typu (Michlíček 1986) a kalcium-sulfátového typu se zvýšenou koncentrací železa a manganu. Celková mineralizace kolísá v rozsahu od 0,1 do 2,5 mg/l. Kvantitativní ukazatele mělkých podzemních vod přímo závisí na množství vod povrchových, se kterými úzce komunikují.


Strana: 35 z 73



Podle hydrogeologické mapy směrného vodohospodářského plánu - mapy ochrany podzemních vod je zájmové území situováno do oblasti ochrany individuální - pro území s nízkým využitelným množstvím podzemní vody a malým zvodněním, v těsné blízkosti pásma ochrany v plném rozsahu, stanoveného pro oblast řeky Bečvy.

Generelní směr proudění podzemní vody v širším okolí studované lokality je směrem k řece Bečvě, a to paralelně s ní nebo šikmo, ve směru proudění vody v korytě. Vzhledem k proměnlivému složení zvodněného souvrství však může docházet k lokálním změnám směru proudění podzemní vody.

Žádnou z provedených sond (do hloubky 2 m) nebyla zastižena hladina podzemní vody. Autor posudku o hydrogeologickém průzkumu pozemku předpokládá, že podzemní voda je vázána na bázi slabě, až nepatrně průlinově propustného souvrství sprašových hlín v hloubce cca 10 m pod terénem, přičemž odhaduje její oscilaci na cca +- 1,0 až 2,0 m s ohledem na množství atmosférických srážek. Směr proudění je odhadován jako jižní až jihozápadní, tj. šikmo ke směru toku řeky Bečvy.

Hladina podzemní vody ve studni v areálu závodu byla zjištěna v hloubce cca 2,2 m pod stávajícím terénem. Je ovšem nutno brát v úvahu, že tato úroveň je ovlivněna dotací dešťových vod, svedených ze střech stávajících budov. Provedené analýzy všech zjišťovaných kontaminantů studniční vody vykazují hodnoty nízké, pohybují se řádově v oblasti přirozeného pozadí, resp. pod mezí citlivosti měřícího přístroje.

Zjištěné koeficienty filtrace(kf), charakterizující propustnost prostředí, byly stanoveny v řádu n.10 -6 m/s až n.10-8 m/s, což charakterizuje prostředí slabě propustné až nepatrně propustné.

6.4. Tektonické poměry a přirozená seismicita oblasti

Z hlediska seismicity náleží zájmová oblast, budovaná horninami karpatské předhlubně, podle ČSN 730036 "Seismická zatížení staveb" a její přílohy č. 1, podobně jako většina území ČR, k oblastem s intenzitou do 6o M.C.S., v nichž není nutné při návrhu stavebních konstrukcí uvažovat účinek zemětřesení. Stavby v popisovaném území si tedy z hlediska přirozené seismicity horninového prostředí nevyžadují žádná zvláštní opatření.

7. Fauna, flóra a ekosystémy

7.1. Biogeografická charakteristika území

Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) patří zájmové území k Hranickému bioregionu. Leží však na hranici přechodné a nereprezentativní zóny. Bioregion je tvořen pahorkatinou na měkkých sedimentech, dominuje zde biota 3. dubovo-bukového, při západním okraji 2. bukovo-dubového stupně. Ve flóře i fauně dochází ke styku a prolínání prvků karpatského a hercynského předhůří. V současnosti převažuje orná půda, v lesích kromě kulturních jehličnanů je velké zastoupení dubo-habřin s fragmenty bučin. Bioregion je tvořen sníženým reliéfem mezi Hostýnskými vrchy a Nízkým Jeseníkem, je většinou pahorkovitý, s širokými nivami.

Z hlediska regionálně - fyto geografického (Skalický in Hejný at Slavík, 1988) se zkoumaná oblast nachází ve fytogeografické oblasti Karpatské mezofytikum ve fytogeografickém okrese 76 a Moravská brána -Moravská brána vlastní.

Podle staršího členění patří zájmové území do oblasti sosiekoregionu 61 Moravská brána v podprovincii západokarpatské, v provincii středoevropských listnatých lesů (Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva, 1992).

Podle zoogeografického členění (Mařan in Buchar, 1983) leží zájmové území v oblasti provincie listnatých lesů, podkarpatský úsek.

7.2. Fauna a flora

Realizace záměru je navržena na ploše která je určena pro průmyslové využití. V současné době se na zájmových pozemcích nachází opuštěné a zdevastované objekty dřevařských závodů. V celém areálu se vyskytují téměř výhradně ruderální společenstva, nálety dřevin a keřové porosty. V území je poměrně rozšířena křídlatka japonská, která je v oblasti nepůvodní a její výskyt se zmnohonásobil po povodních. V okolí jsou zahrady a ovocné sady, v širším okolí pak zorněná pole.


Strana: 36 z 73



V severovýchodní části zájmového území, napravo od příjezdové cesty do areálu se nachází porost vzrostlých dřevin. Vyskytují se zde smrk ztepilý, jedle bělokorá, bříza bělokorá a náletové ovocné stromy, z keřů se zde vyskytuje např. bez černý, pámelník bílý. Plocha je hustě zarostlá ruderálním porostem, pravděpodobně s navážkou suti a zeminy. Bylinné patro tvoří zlatobýl obecný, rmen rolní, pelyněk černobýl, kakost luční, pcháč oset, kopretina vratič, bodlák obecný, jetel luční, jetel zvrhlý, škarda bahenní, řebříček obecný, lebeda rozkladitá, čekanka obecná, netýkavka obecná, plamének plotní, kopřiva dvoudomá.

Stavba haly je navržena na ploše s ruderálními porosty a náletovými dřevinami. Napravo od příjezdové cesty směrem k trati se nachází plocha s navážkou zeminy zarostlá ruderálním porostem. Podél plotu u trati se nacházejí vzrostlé dřeviny, vyskytují se zde jasan ztepilý, ovocné stromy a náletové dřeviny zejména planá trnka. Bylinné patro tvoří kopřiva dvoudomá, zlatobýl obecný, kopretina vratič, psí víno. růže šípková, ptačí zob, řebříček obecný, plamének plotní, rmen rolní, lebeda rozkladitá, jitrocel větší, kostival lékařský, svlačec rolní, čekanka obecná. Plocha pro výstavbu vlastní haly je hustě porostlá mohutnými jedinci křídlatky japonské s nálety břízy bělokoré a planých ovocných stromů. V jižní části pozemku se podél komunikace nachází vzrostlé stromy bříza bělokorá, jasan ztepilý, ořešák královský, vrba křehká.

Na vlastní stavbu haly navazuje vedení kanalizace. Tato je vedena přes pozemky zahrady s nepravidelnou alejí neudržovaných dřevin ořechů a ovocných stromů. Kanalizace je vedena po okraji pozemku s ohledem na jeho možné pozdější využití.

Stejně jako flóra i fauna je v širším území výrazně antropogenně ovlivněna. Vzhledem k blízkosti trati a průmyslovému využití území lze předpokládat výskyt drobných bezobratlých zástupců fauny, charakteristických pro příměstská stanoviště, jako jsou některé druhy běžných motýlů, drobní obratlovci a hmyz.

V oblasti nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněného nebo chráněného druhu rostlin či živočicha.

7.3. Zvláště chráněná území

Hodnocené území není součástí žádného národního parku a neleží ani v chráněné oblasti. V rozsahu posuzovaného území nejsou vyhlášeny také žádné národní přírodní rezervace a přírodní rezervace.

Nejbližší chráněné území - rezervace Škrabalka je vzdálená přibližně 2 km východním směrem.

7.4. Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je definován zákonem č.114/1992 Sb. jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor a interakční prvek.

V roce 1992 byl pro k.ú. Lipník nad Bečvou vypracován Územní systém ekologické stability (Kolářová, 1992). V současné době probíhá jeho aktualizace. Podle schváleného Územního plánu města Lipník nad Bečvou nedošlo v této oblasti k žádné změně. Pro navazující území, k.ú. Bohuslávky, Dolní Újezd, Lázničky, Lázníky, Skoky, Staměřice, Svrčov, Tupec, Veselíčko, Výkleky byl zpracován generel ÚSES (Kolářová, duben 1997).

Pozemky pro umístění záměru nejsou součástí Územního systému ekologické stability, a to jak na úrovni místní tak regionální (viz příloha číslo 8).

Nejbližšími prvky místního systému ekologické stability jsou interakční prvky IP 60 a IP 59, které ovšem nezasahují na zájmovou lokalitu. V obou případech se jedná o navržené, tedy nefunkční prvky. Funkční prvky ekologické stability do zájmového území nezasahují ani se nevyskytují v jeho blízkosti.

V širším okolí zájmových pozemků jsou vymezeny a navrženy následující prvky ekologické stability :

IP 60 interakční prvek ,částečně funkční, délka 1,3 kmpolní cesta podél železniční tratě, lemovaná ruderalizovanými společenstvy, polokulturními


Strana: 37 z 73



loukami a ovocnými stromy.Návrh úprav: výsadba souvislého pásu dřevin.

IP 58, 59 interakční prvky nefunkční, navrženécesty v chmelnici a zahradáchNávrh úprav: výsadba souvislých pásů dřevin s odpovídající druhovou skladbou.

IP 61, 62, 64, 65, 66, 67, 69, 68, 70, 77

interakční prvky nefunkční, navrženépolní cesty a orná půdaNávrh úprav: výsadba souvislých pásů dřevin druhově vhodných dřevin

IP 29 interakční prvek, nefunkční, navržený, délka 1,5 kmrozhraní honů orné půdy se zahradami s chmelnicí, místy výskyt soliterních ovocných stromůNávrh úprav: výsadba souvislého pásu dřevin

BC 8 lokální biocentrum nefunkční, navržené, výměra 3 hazáklad biocentra tvoří porost lip a javorů kolem kapličky a starého vodojemu.Návrh úprav: biocentrum rozšířit na požadovanou velikost a výsadba dřevin.

BK 6 lokální biokoridor funkční, délka 1 kmpřirozený tok Trnávky lemovaný kvalitními břehovými porosty, jasan, vrba, olše, v zastavěném území pak tok regulovaný, bez břehového porostu.Návrh úprav: ochrana a údržba břehových porostů, revitalizace toku v obci.

BK 11 lokální biokoridor navržený, délka 2 kmNávrh: výsadba souvislého pásu dřevin s odpovídající druhovou skladbou.

BK 10 lokální biokoridor navržený, délka 0,55 km v kú. LipníkNávrh: výsadba souvislého pásu dřevin s odpovídající druhovou skladbou.

IP 57 interakční prvek funkční, délka 0,9 kmregulovaný vodní tok s nesouvislými břehovými porosty, zastoupeny jsou vrby, akáty, švestky, atd.Návrh úprav: doplnění břehových porostů, likvidace akátů.

8. Krajina

Posuzovaný záměr je situován do území na západním okraji města Lipník n.B., zhruba 1 km od centra města, v historicky využívané průmyslové oblasti. Staveniště je umístěno při okraji pravobřežní údolní nivy řeky Bečvy na úpatí jižně exponovaného svahu s nadmořskou výškou terénu 245 - 250 m n.m. Na severu omezuje zájmovou lokalitu železniční trať Bohumín-Přerov, na jihu pak Tyršova ulice, která je součástí hlavního silničního tahu z Ostravy do Přerova (silnice I/47 (E 442)). Na západě areál těsně sousedí se závodem Dřevotrast, a.s. Jihovýchodní okolí pozemku tvoří smíšená městská zástavba, jeho severovýchodní stranu lemuje ve směru na Olomouc ulice Na Horecku, která silničním nadjezdem křižuje výše zmíněnou železniční trať.

Vlastní pozemek, na kterém má být lokalizován posuzovaný záměr, je tvořen areálem bývalé pily a zahradou se vzrostlou zelení na jeho jižní straně. Na pozemku dnes stojí několik zchátralých objektů (kotelna s vysokým zděným komínem, sušárna s požární zbrojnicí a skladem, administrativní budova a některé další stavby). Povrch terénu v prostoru tohoto areálu má rozmanitý charakter - komunikace a


Strana: 38 z 73



asfaltem a dlažbou zpevněné plochy se střídají s nezpevněnými plochami pokrytými štěrkem, které přecházejí až v zatravněné pozemky s roztroušenou náletovou zelení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že s přihlédnutím ke svému umístění je krajina v místě uvažovaného záměru negativně poznamenána starší i současnou antropogenní činností. V širším okolí předmětné lokality se vedle již výše jmenovaných aktivit nacházejí zahrady, ovocné sady a zorněná pole.

9. Hmotný majetek a kulturní památky

9.1. Hmotný majetek

V západní části areálu se nacházejí objekty bývalých Moravskoslezských dřevařských závodů. Jedná se o několik zchátralých objektů - budovu kotelny s vysokým zděným komínem, sušárnu s požární zbrojnicí a skladem, pilnici, administrativní budovu a další drobné stavby. Tyto objekty těsně sousedí nebo přímo navazují na objekty využívané dřevozpracujícím závodem Dřevotrast a.s. Vzhledem ke stavu a nepotřebnosti těchto budov bude postupně provedena jejich demolice.

9.2. Architektonické a historické památky

Na základě informací pracovníků referátu kultury Okresního úřadu v Přerově nám bylo sděleno, že v zájmové lokalitě a v její bezprostředním okolí se nenacházejí nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

9.3. Archeologická naleziště

Z hlediska sídelní geografie náleží širší zájmové území k tzv. starému sídelnímu území, tj. k území jehož příhodný georeliéf, přítomnost vodních toků a příznivé klimatické podmínky byly determinující pro vznik osídlení již ve starší době kamenné, kdy osídlení zaujímalo především výšinné polohy. Od mladší doby kamenné - neolitu se osídlení soustřeďuje na příznivé polohy do blízkosti vodních toků, kde nastává jeho výrazná koncentrace a opakované osidlování těchto poloh ve všech následných epochách pravěkého až vrcholně středověkého vývoje.

Přehled osídlení celého širšího zájmového území je zakreslen v přiložené mapové příloze a spolu se soupisem lokalit s jednotlivými nalezišti je uveden v příloze č. 7.

Z uvedeného soupisu archeologických nálezů a nalezišť a mapové přílohy vyplývá, že celé širší zájmové území je nutno klasifikovat jako území archeologického zájmu, t.j. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Přímo v místě navrhované stavby se nenachází archeologické naleziště, které bude uvažovanou stavbou narušeno. Zjištěná archeologická naleziště, která se nacházejí v její těsné blízkosti a konfigurace terénu dovoluje uvažovat o jejich pokračování ve směru k území dotčenému stavbou a může zde dojít ke střetům se zájmy z hlediska ochrany archeologických památek.

10. Dopravní a jiná infrastruktura

Schéma dopravní infrastruktury dotčeného území je uvedeno na následujícím obrázku:


Strana: 39 z 73



Obr.: Schéma dopravní infrastruktury dotčeného území

Základní silniční síť dotčeného území je tvořena průtahy státních silnic městem Lipník nad Bečvou, doplněna je místními komunikacemi. Prostor výstavby posuzované výrobny anorganických pigmentů se nachází v průmyslovém areálu bývalých dřevařských závodů při železniční trati Přerov - Hranice.

Základní komunikační osou je silnice č. I/47, procházející 1. stavbou obchvatu severně města, 2. stavba obchvatu je v současné době připravována. Před provedením obchvatu procházela silnice I/47 přes město, okruhem kolem historického centra.

Druhou hlavní komunikační osou je silnice II/437 (dříve I/35), která byla ještě do nedávné doby hlavním tranzitním tahem přes město Lipník. Její funkci dnes převzala přeložka silnice I/35 mimo město a silnice II/437 tak dnes zastává doplňkovou funkci jako komunikční napojení města. Do doby dokončení 2. stavby obchvatu města bude navíc peážovat se silnicí I/47. Na silnici II/437 je poměrně necitlivě (s ohledem na okolní zástavbu) provedeno mimoúrovňové křížení železniční trati.

Všechny hlavní silnice mají vyhovující parametry (směrové, výškové a šířkové uspořádání) pro stávající i očekávaný provoz, jejich stavebně technický stav je odpovídající.

Stávající intenzity dopravy na komunikacích jsou uvedeny v následující tabulce:

Tab.: Roční průměr denních intenzit na komunikacích dotčeného území dle sčítání ŘSD 2000 [voz/24 hod]

Silnice Profil T N1 O M SI/47 7-0341 2484 875 6604 40 9128II/437 7-0121 709 318 2180 36 2925II/437 7-0131 2958 1193 7141 59 10158Vysvětlivky:Silnice číslo silniceProfil číslo sčítacího profilu (viz předchozí obrázek)T těžká vozidla (včetně N1)N1 lehká nákladní vozidla (do 3,5 t)O osobní vozidlaM motocyklyS celkem vozidel

Po dokončení 2. stavby obchvatu města lze očekávat další významný pokles intenzit dopravy v centru města.

Výjezd z průmyslového areálu je realizován přes vrátnici bývalých dřevařských závodů na bývalou silnici I/35, pod stávající železniční nadjezd. Napojení na vyšší komunikační síť je realizováno prostřednictvím místních komunikací (ulice Nádražní, Svatopluka Čecha resp. Dr. Brzobohatého). Jde o místní obslužné komunikace (dopravně obsluhující mj. nádraží Lipník nad Bečvou, dříve i dřevozávod), podmínečně vyhovující požadovanému provozu. Sčítání intenzit dopravy na těchto komunikacích není prováděno, lze je


Strana: 40 z 73



odhadnout v řádu cca tisíc vozidel denně, což je minimální hodnota nezbytná pro dopravní obsluhu přilehlé zástavby a nádraží.

V území je k dispozici železniční doprava, nádraží Lipník nad Bečvou je v kontaktní vzdálenosti s průmyslovým areálem. Vzhledem k velmi nízkým dopravním objemům však nebude železniční doprava využívána. Ostatní druhy dopravy (lodní, letecká) nejsou k dispozici.

11. Jiné charakteristiky životního prostředí

11.1. Ochranná pásma

Přehled ochranných pásem (vyplývající z platných zákonů, ČSN a dalších předpisů):

silnice I. třídy: 50 m od osy komunikaceželeznice 60 m od osy krajní kolejeostatní silnice: 15 m od osy komunikacevtl plynovody: do 500 mm: 8 m

nad 500 mm: 12 mvedení 22 kV: 7 m od krajního vodičevodovodní řady a kanalizační stoky do průměru 500 mm včetně: 1,5 m od vnějšího líce potrubívodovodní řady a kanalizační stoky od průměru 500 mm: 2,5 m od vnějšího líce potrubí

11.2. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

Dle informací ČGS-Geofondu nejsou v oblasti evidována žádná výhradní ložiska nerostů, ani území s předpokládanými výskyty ložisek (tzv. prognózní území) a nejsou zde stanovena žádná ložisková území.


Strana: 41 z 73



III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍV DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

Dotčené území je územím s příznivou kvalitou životního prostředí. K překračování míry únosného zatížení zde generdelně nedochází, místní odchylky od tohoto tvrzení mohou být dány zejména lokálními vlivy.

Dotčené území není územím se zvláštním režimem ochrany životního prostředí.

Podrobněji je tato problematika rozpracována v následujících kapitolách.


Strana: 42 z 73



ČÁST DKOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU

NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVOA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

1. Vlivy na obyvatelstvo

1.1. Vlivy na zdraví

Ze zdravotního hlediska je třeba posoudit vlivy 1) provozu závodu, 2) navazující dopravy, 3) činností v období výstavby.

1.1.1. Vlivy provozu závoduZ potenciálních vlivů provozu závodu na zdraví okolního obyvatelstva může mít význam především znečišťování ovzduší. Je třeba ověřit i možné vlivy hlučnosti a znečišťování vody.

A. Znečišťování ovzdušíZdravotně významné škodliviny, emitované z posuzovaného závodu, budou pocházet jednak ze spalování zemního plynu, jednak z technologického procesu ve výrobní hale.

Z produktů spalování zemního plynu zaslouží největší pozornost oxidy dusíku, které jsou jejich nejzávažnější součástí.

Z technologického procesu budou do ovzduší ve stopových množstvích uvolňovány jednak vstupní práškové suroviny, a to:

oxid titaničitý (titanová běloba) TiO2,

oxid chromitý Cr2O3,

oxid antimonitý Sb2O3,

oxid nikelnatý NiO,

uhličitan nikelnatý NiCO3,

oxid wolframový(WO3),

jednak prachové částice vyrobených pigmentů:

chrom-rutilová žluť (Yellow 193),

nikl-rutilová žluť (Yellow 195).

a) Základní škodliviny ze spalováníZdrojem níže uvedených základních škodlivin je spalování zemního plynu při kalcinaci.

OXIDY DUSÍKUTermínem oxidy dusíku (NOx) je označována směs oxidu dusičitého - NO2 a dusnatého - NO. Jsou součástí emisí z každého spalování, v zevním ovzduší lidských sídel pocházejí zejména ze spalování


Strana: 43 z 73



fosilních paliv a z výfukových plynů. Při spalování je uvolňován hlavně NO, který se vzdušným kyslíkem dále oxiduje na NO2. Posuzování rizika jejich směsi (NOx) se běžně provádí podle toxikologických vlastností NO2, který je toxičtější, takže výsledné hodnocení je přísnější, a tedy na straně vyšší bezpečnosti.

Oxid dusičitý (NO2) je dráždivý plyn palčivého, dusivého zápachu, čichově začíná být patrný od koncentrací 200 - 400 µg.m-3. Při postupném růstu koncentrace však dochází k adaptaci, takže NO2

nemusí být ani při podstatně vyšších dávkách smyslově vnímán. Jeho účinky na organismus můžeme rozdělit na krátkodobé (při expozicích do několika hodin) a dlouhodobé (v průběhu měsíců a let.).

Akutní účinky se při vyšších koncentracích projevují především změnami plicních funkcí (zúžením průdušinek a tedy vzestupem dýchacího odporu). Nejcitlivější na účinky NO2 jsou astmatici a v poněkud menší míře bronchitici (lidé trpící zánětem průdušek). Po půlhodinové expozici nastupují prokazatelné změny v plicích u astmatiků cca od koncentrací 500 - 600 µg.m -3, u bronchitiků cca od 900 µg.m-3 a u zdravých osob cca od 1900 µg.m-3. K uvedenému údaji o astmaticích je však třeba poznamenat, že výzkumná šetření byla prováděna na dobrovolnících s lehkým onemocněním, těžší byli odmítáni v zájmu ochrany jejich zdraví. Reakce těžších astmatiků na zvýšené expozice NO2 proto nejsou známé, lze však předpokládat, že jsou dotčeni ještě nižšími koncentracemi. Při několikahodinových expozicích astmatiků roste při koncentracích kolem 400 - 600 µg.m-3 již i pohotovost k astmatickým projevům, nad 900 µg.m -3

jsou provokovány i astmatické záchvaty, zvláště když spolupůsobí chlad, zvýšená fyzická zátěž a expozice alergenů.

Důsledky dlouhodobého působení jsou známé z pokusů na zvířatech. Při 1 - 6 měsíčním působení vyvolávají u nich koncentrace mezi 200 a 900 µg.m-3 NO2 změny struktury a biochemických pochodů v plicích a snížení obranyschopnosti plic proti nákazám. V ještě delších pokusech nastupují i změny připomínající rozedmu plic. Také z epidemiologických studií jsou známé nepříznivé účinky dlouhodobé expozice zvýšených koncentracích, zejména u dětí. Častěji trpí bolestmi v krku, kašlem a tzv. nemocemi z nachlazení.

Oxidy dusíku patří do skupiny fotochemických oxidantů spolu s ozonem (O3), peroxyacylnitráty (PAN) a četnými dalšími sloučeninami. Za účasti těkavých organických látek a slunečního záření vytvářejí fotochemický smog. Již při jeho koncentracích kolem 200 µg.m-3 dochází u lidí ke dráždění očí. Zvláště vnímavé k dráždivým účinkům fotochemických oxidantů jsou děti; u nich bylo prokázáno dráždění horních cest dýchacích a spojivek již při překročení úrovně 100 µg.m-3 O3. V reakci s polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) vytváří oxid dusičitý jejich nitroderiváty, což jsou látky mutagenní a karcinogenní.

U nás platný limit (Příloha č. 1 k Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.) pro průměrné roční koncentrace oxidů dusíku činí (v roce 2002) z hlediska ochrany zdraví lidí 56 µg.m -3 a do roku 2010 bude snižován k hodnotě 40 µg.m-3. Limit pro krátkodobé hodinové koncentrace činí obdobně v roce 2002 200 µg.m -3 a do roku 2010 bude postupně snížen na 120 µg.m-3. Uvedená hodinová koncentrace nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok.

Zhodnocení imisí NO2 z komínů posuzovaného závodu a z ostatních zdrojů je provedeno v rozptylové studii, která je součástí této dokumentace. Z výpočtů a jejich grafického znázornění vyplývá, že emisemi z posuzovaného závodu bude dotčena nejvíce oblast podél ulice Na Horecku a mezi touto ulicí a ulicí Nádražní. Stávající zátěže oxidy dusíku z automobilové dopravy se na tomto území v ročních průměrech pohybují mezi 4 až 6 μg.m-3 a příspěvek z podniku bude činit 0,05 až 0,15 μg.m -3. Je tedy zřejmé že jde o příspěvek zanedbatelný a že ani v součtu pozadí zdaleka nedosáhne výše zmíněné cílové hodnoty pro rok 2010 (40 μg.m-3). Podobně je tomu i s krátkodobými maximy, jejichž pozadí se v dané oblasti pohybuje mezi 30 a 50 μg.m-3 a příspěvek závodu zde činí 5 až 30 μg.m-3. I zde zůstane součet obojích zdrojů výrazně pod cílovým limitem 120 μg.m-3.

Souhrnně tedy můžeme o oxidech dusíku shrnout, že v posuzovaném území jsou jejich imise (roční i krátkodobé) poměrně nízké a že i po přičtení příspěvku ze spalování zemního plynu v posuzovaném závodu zůstanou výrazně podlimitní.

DALŠÍ PLYNYPři spalování zemního plynu jsou emitovány i další škodlivé plyny, zejména oxid uhelnatý (CO) a oxid siřičitý (SO2). Jejich emise jsou ovšem podstatně nižší než u oxidů dusíku (u CO zhruba poloviční a u SO 2

odpovídají jen 1/ 6 emisí NOx. Přibližně v podobném poměru budou nižší i jejich imise, přičemž limity jsou v obou případech vyšší než u oxidů dusíku. Nebudou tedy rovněž představovat žádný zdravotní problém.


Strana: 44 z 73



b) Škodliviny z technologieV podobě tuhých znečišťujících látek budou ze závodu do ovzduší uvolňována stopová množství používaných surovin a vyráběných anorganických pigmentů. Jde o 6 druhů surovin a 2 druhy vyráběných žlutých anorganických pigmentů. Uvedeme zde stručně jejich chemické a toxikologické vlastnosti.

Oxid titaničitý (titanová běloba, rutil, anatas) TiO2, MW 79,90Surovina obsahuje 94 až 99 % TiO2. Zbytek připadá na další složky: Al2O3, SiO2 (amorfní) a ZnO; tyto oxidy hliníku, křemíku a zinku jsou v koncentracích, které mohou pronikat do zevního ovzduší, zdravotně zcela bezvýznamné. Dále se proto soustřeďujeme pouze na TiO2.

Jde o jemný bílý prášek (zrna o průměru 0,15 – 0,40 μm), bez zápachu, který není rozpustný ve vodě ani v organických rozpouštědlech.

Není toxický ani karcinogenní. Při expozici vysokým koncentracím může dráždit, jako každý inertní prach, sliznice dýchacích cest a oči a případně i kůže. Nevyvolává zde však záněty a nezvyšuje riziko zhoubného bujení. Neprostupuje kůží.

Pozn.: Titan je ve vnitřním prostředí organismu neškodný, jeho slitiny jsou běžným materiálem umělých kostních a kloubních náhrad.

Limity pro TiO2 v ovzduší pracovního prostředí u nás nejsou stanoveny. Pro orientaci uvádíme limity užívané v USA: ACGIH TWA 10 mg.m-3, OSHA PELTWA 15 mg.m-3. V zevním ovzduší může být vzhledem ke své povaze posuzován podle limitů pro polétavý prach (suspendované částice frakce PM10).

Oxid chromitý Cr2O3, MW = 152,0Zelený prášek, bez zápachu, ve vodě nerozpustný. Chrom je zde přítomen v trojmocné formě (Cr2O3

99,5%). Na rozdíl od šestimocného Cr má velmi nízkou toxicitu. Oxid chromitý není karcinogenní.

Při vysokých koncentracích v ovzduší dráždí dýchací sliznice, oči a kůži. Do těla vstupuje vdechováním i požitím, při kontaktu dráždí kůži a oči.

Limity pro ovzduší pracovního prostřed jsou u nás stanoveny pro sloučeniny chromu (kromě sloučenin chromu šestimocného) souhrnně: přípustný expoziční limit (PEL) činí u nás 0,5 mg.m-3, nejvyšší přípustná koncentrace NPK-P = 1,5 mg.m-3.

Dle US EPA je pro chronické orální expozici stanovena referenční dávka (RfD) 1,5 mg/kg/den (dle NOAEL v experimentu).

K surovině, která bude používána, je v nepatrné míře přítomen i chrom šestimocný (CrVI). Jeho příměs činí 10 ppm, což je méně než 0,1 %; není tedy podle zákona č. 157/1998 Sb. (o chemických látkách a přípravcích) nutno považovat tuto surovinu za karcinogenní. Přesto jeho potenciální vliv stručně zhodnotíme.

Šestimocný chrom vyvolává při akutním působení velkých dávek na kůži dráždění a senzibilizaci, kontaktní dermatitidy a alergické exematózní dermatitidy), eroze na kůži (chromové vředy), vředovatění v nose, poškození žaludeční sliznice, poškození ledvin, při vdechování průduškové astma a příp. až edém plic. Při chronickém vdechování zvýšených dávek se zvyšuje riziko rakoviny plic, velikost rizika závisí na druhu dané sloučeniny. Riziko je zvýšeno kuřáctvím. Nespornými plicními karcinogeny jsou chromáty Ca, Pb a Zn, o ostatních sloučeninách se vedou diskuse, existují zde různé názory. V seznamu IARC jsou sloučeniny CrVI (jako skupina) uvedeny jako prokázané lidské karcinogeny.

Podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. (podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci ) je pro šestimocný chrom stanoven PEL 0,05 mg.m-3 a NPK-P 0,1 mg.m-3.

Referenční koncentrace pro chronickou inhalační expozici dle US EPA RfC = 8x10 -6 mg.m-3 (kritickým efektem je zde atrofie nosní přepážky).

Karcinogenní riziko z chronické expozice: Air Unit Risk 1,2 x 101 na mg.m -3 (dle studií rakoviny plic u exponovaných pracovníků). Pro přijatelné riziko 1 x 10-6 to odpovídá koncentraci 8x10-8 mg.m-3.

Oxid antimonitý Sb2O3, MW = 291,5.Jemný bílý prášek (Sb2O3 99,8%), bez zápachu, nepatrně rozpustný ve vodě.


Strana: 45 z 73



Ve vysokých koncentracích může dráždit oči a dýchací sliznice, při dlouhém a častém kontaktu též kůži. Toxické účinky má jen ve vysokých dávkách.

Limity pro ovzduší pracovního prostředí dle zákona 178/2001 Sb.: PEL = 0,1 mg.m -3 (jako Sb), NPK-P 0,2 mg.m-3 (jako Sb).

Dle US EPA činí referenční koncentrace pro chronickou inhalační expozici (RfC) 2x10-4 mg.m-3.

V zahraniční literatuře není považován za karcinogenní pro člověka a není renomovanými institucemi (IARC, US EPA) uveden v seznamu humánních karcinogenů.

Oxid nikelnatý NiO, MW = 74,7Černý prášek, bez zápachu, nerozpustný ve vodě. V užívané surovině je příměs 5 – 10 % zásaditého uhličitanu nikelnatého (xNi(OH)2.yNiCO3.zH2O).

Podle literárních údajů činí koncentrace Ni ve volném ovzduší USA 6 ng.m-3 v mimoměstském prostředí a 17 až 25 ng.m-3 ve městech, v průmyslových zónách 50 ng.m-3 i více. Inhalační dávky na venkově 0,2 μg/den, ve městech 0,4 μg/den. U kuřáků je přívod podstatně vyšší, až 4 μg z 1 krabičky cigaret.

NiO je látka toxická a pravděpodobně karcinogenní pro člověka. Cestou expozice je hlavně vdechování. Významným zdrojem Ni je kouření, v 1 cigaretě je 1,1 až 3,1 μg.m-3 niklu.

Při chronickém působení působí toxicky na:

a) imunitní systém, může vyvolávat alergickou kontaktní dermatitidu a při přecitlivělosti na Ni též průduškové astma, záněty spojivek a místní zánětlivé reakce.

b) respirační trakt, může vyvolávat chronická onemocnění dýchacího ústrojí.

LD50 pro krysu činí 5000 mg NiO/kg.

Limity pro sloučeniny niklu (s výjimkou Ni tetrakarbonylu) dle NV č. 178/2001 Sb.: PEL 0,05 mg.m -3, NPK-P 0,25 mg.m-3

Karcinogenita NiO byla prokázána v experimentálních studiích na krysách. U člověka není přímo doložena. Byla však zjištěna u pracovníků rafinerií niklu exponovaných vysokým dávkám různých rozpustných i nerozpustných sloučenin niklu. Byl zde zvýšen výskyt zhoubných nádorů plic a nosních dutin. Karcinogenita je vyvolávána pouze cestou inhalační. Při přívodu trávicím ústrojím nejsou sloučeniny niklu karcinogenní. Podle IARC jsou sloučeniny niklu (jako skupina) řazeny mezi prokázané lidské karcinogeny.

Zásaditý uhličitan nikelnatý (xNi(OH)2.yNiCO3.zH2O), MW = 587,6, je rovněž málo toxický. Orální LD50

(krysa) činí 1044 mg/kg. Ve vysokých dávkách je karcinogenní, u exponovaných dělníků zvýšil výskyt zhoubných nádorů nosní dutiny a vedlejších dutin nosních.

Také podle US EPA je směs sloučenin niklu v prachu při rafinaci niklu lidským karcinogenem (kategorie A). Jednotkové riziko (Unit Risk) pro inhalační expozici tohoto prachu (s rakovinou plic u exponovaných pracovníků jako kritickým efektem) je 2,4 x 10-1 na mg.m-3. Z toho vyplývající úroveň rizika E-4 (1 případ na 10000 obyvatel) = 4x10-4 mg.m-3, pro E-5 (1 případ na 100000 obyvatel) 4x10 -5 mg.m-3, pro E-6 (1 případ na 1 milion obyvatel) 4x10-6 mg.m-3.

Uhličitan nikelnatý (NiCO3) MW = 118,7Zelený prášek bez zápachu (obsah NiCO3 cca 95%), s velmi malou, zanedbatelnou rozpustností ve vodě. V používané surovině obsahuje příměs hydrokarbonátu niklu.

Může dráždit oči, kůži a dýchací sliznice. Kůži může také senzibilizovat.

Jeho toxicita je velmi nízká, při orální expozici LD50 (krysa) = 1300 mg/kg.

Limity zde platí stejné jako u NiO: PEL 0,05 mg.m-3, NPK-P 0,25 mg.m-3

Podobně jako jiné sloučeniny niklu patří mezi karcinogeny.

Hlavní cestou expozice je vdechování.

Oxid wolframový (WO3) MW 231,9Světle žlutý prášek (100% WO3), bez zápachu, ve vodě nerozpustný.


Strana: 46 z 73



Do organismu vstupuje vdechováním, požitím, kontaktně působí na oko a kůži. Dráždí sliznice, při dlouhodobém vdechování vysokých dávek může poškozovat plíce (snad plicní fibróza „tungstóza“). Při termální dekompozici uvolňuje dráždivé plyny resp. dýmy.

Z těla se wolfram rychle vylučuje močí.

Není karcinogenní.

Toxicita je nízká, při vysokých dávkách může nepříznivě ovlivňovat plíce. LD50 (orálně, krysa) = 1059 mg/kg.

Limity pro WO3 v ovzduší pracovního prostředí u nás nejsou stanoveny. Pro orientaci uvádíme limity užívané v USA: ACGIH TWA 5,0 mg.m-3, STEL 10 mg.m-3.

Roční spotřeba surovinVe spotřebuje převažuje oxid titaničitý s 365 t ročně. Ostatní suroviny (Sb2O3, Cr2O3, NiO, NiCO3) jsou spotřebovávány v množstvích po 66 t ročně, WO3 1 t ročně.

Chrom-rutilová žluť (Yellow 193), (Cr, Sb, Ti)O2

Oranžovožlutý jemný prášek, bez zápachu. Není rozpustný ve vodě ani v organických rozpouštědlech.

Předpokládané složení: CrIII 4%, Sb 10%, zbytek Ti (všechny ve formě oxidu). Chrom je přítomen jako trojmocný s nepatrnou příměsí chromu šestimocného (maximálně 10 ppm), tj. cca 5 μg/g produktu.

Při vysokých expozicích může působit dráždění očí, kůže a dýchacích sliznic.

Některé složky, chrom a antimon, vykazují toxické vlastnosti. Není ovšem žádný důkaz, že tyto vlastnosti má posuzovaný pigment.

Je velmi málo toxický, LD50 (orálně, krysa) >10000 mg/kg. Není karcinogenní.

Nikl-rutilová žluť (Yellow 195), Ni, Sb, Ti)O2

Citrónově žlutý prášek, bez zápachu. Není rozpustný ve vodě ani v organických rozpouštědlech.

Předpokládané složení: Ni 4%, Sb 11%, zbytek Ti (všechny ve formě oxidů).

Při vysokých expozicích může působit dráždění očí, kůže a dýchacích sliznic.

Některé složky, nikl a antimon, vykazují toxické vlastnosti. Není ovšem žádný důkaz, že tyto vlastnosti má posuzovaný pigment. Testy na králících neprokázaly toxické vlastnosti při 90denním krmení, ani při testech dráždění oka, kůže a dýchacích sliznic.

Je velmi málo toxický, LD50 (orálně, krysa) >10000 mg/kg. Není karcinogenní.

Produkce výrobků za rokOba anorganické pigmenty budou vyráběny v množství po 232 t ročně.

c) Hodnocení zdravotního rizika ze škodlivin v ovzdušíPrachové částice surovin a vyrobených anorganických pigmentů se budou šířit v ovzduší vnitřních prostor závodu. Před vyvedením do zevní atmosféry budou částice nad 10 μm zachycovány na filtrech, menší budou pronikat s hnacím vzduchem do zevního ovzduší. Celkové množství unikajících látek (v gramech za hodinu) a jejich složení podle údajů zadavatele shrnujeme v tabulce 1. Celkové součty (poslední dva řádky) ukazují v prašných emisích naprostou převahu titanu (84,2 %), malý podíl antimonu (11,5 %) a nepatrnou účast chromu, wolframu a niklu. Ve zhruba stejném poměru můžeme očekávat obsah jednotlivých prvků v imisích, jimiž bude závod ovlivňovat své okolí.

Tabulka 1: Složení emisí z odprašovacích systémů a komína závodu na výrobu anorganických pigmentů (g/h)

Linka Systém CelkemV tom

Ti Sb Cr W Ni


Strana: 47 z 73



Yellow 193 Odprašování surovin

10,00 8,42 1,08 0,40 0,10

Odprašování produktu

6,20 5,20 0,70 0,20 0,10

Odlučovací filtr produktu

9,07 7,63 0,98 0,36 0,10

Komín kalcinace

57,19 48,14 6,12 2,26 0,67

Yellow 195 Odprašování surovin

10,00 8,40 1,22 0,38

Odprašování produktu

6,20 5,20 0,80 0,20

Odlučovací filtr produktu

11,30 9,50 1,38 0,42

Komín kalcinace

57,19 48,14 6,92 2,13

Celkem 167,15 140,63 19,20 3,22 0,97 3,13Procent 100,00 84,16 11,49 1,93 0,58 1,87

O celkové úrovni těchto imisí nás informuje výše citovaná rozptylová studie. Vyplývá z ní, že v území nejvíce dotčeném prašnými emisemi podniku (okolí ulice Na Horecku s maximem severozápadně od železničního přejezdu) se budou souhrnné emise (prachu ze surovin i výrobků) pohybovat v ročním průměru mezi 0,010 a 0,025 μg.m-3 a maximální krátkodobé hodnoty mezi 1 a 4 μg.m -3. Rozpočítáme-li horní hranice těchto rozpětí na jednotlivé kovy podle údajů tabulky 1, dostáváme hodnoty prezentované v tabulce 2.

Tabulka 2: Složení imisí prachu produkovaného posuzovaným podnikem v nejvíce dotčeném území (μg.m-3)

Prvek Roční průměr Krátkodobé maximumTi 0,0210 3,366Sb 0,0029 0,460Cr 0,0005 0,077W 0,00015 0,023Ni 0,00047 0,075

Pro základní orientaci můžeme tyto imise srovnat s výše uvedenými limity pro ovzduší pracovního prostředí (s převedením na mg.m-3, aby byly vyjádřeny ve stejných jednotkách). Toto srovnání předkládáme v tabulce 3. Jde ovšem o limity pro ovzduší pracovišť, které jsou obecně mírnější, než limity pro venkovní ovzduší, zaručují však úrovně, které akutně nedráždí ani jinak nepoškozují. Vidíme zde obrovské rozdíly, vypočtené roční průměrné imise jsou o 5 až 8 řádů a krátkodobá maxima o 3 až 6 řádů pod uvedeným limitem. Svědčí tedy pro to, že imise kovů budou i v nejvíce dotčeném území zdravotně neškodné.

Tabulka 3: Srovnání imisí kovů produkovaných posuzovaným podnikem v nejvíce dotčeném území s limity pro ovzduší pracovního prostředí (mg.m-3)

Prvek Roční průměr

PEL Krátkodobé maximum

NPK-P

Ti 2,1 x 10-7 1 x 101 3,366 x 10-3 -Sb 2,9 x 10-6 1 x 10-1 4,6 x 10-4 2 x 10-1

Cr 2,5 x 10-7 5 x 10-2 7,7 x 10-5 2,5 x 10-1

W 1,5 x 10-7 1 x 101 2,3 x 10-5 1 x 101

Ni 4,7 x 10-7 5 x 10-2 7,5 x 10-5 2,5 x 10-1

Přesnější zhodnocení můžeme podat u vypočtených imisí srovnáním s limity pro zevní ovzduší (pokud jsou stanoveny), resp. výpočtem rizika s užitím mezinárodně užívaných rizikových koeficientů.

Imise oxidů titanu, wolframu a trojmocného chromu můžeme vzhledem k jejich nepatrné toxicitě a nekarcinogenní povaze chápat jako inertní prach a posoudit podle cílových limitů stanovených pro suspendované částice frakce PM10 Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. (tabulka 4). Vzhledem k tomu, že v


Strana: 48 z 73



uvedeném vládním nařízení není krátkodobý limit stanoven, použili jsme limit platný do června 2002 (příloha č. 4 k Opatření FVŽP k zákonu č. 309/91 Sb.). Srovnání ukazuje, že průměrné roční imise i krátkodobá maxima jsou o dva řády pod limitem a tedy zcela nepochybně zdravotně neškodné.

Tabulka 4: Srovnání imisí titanu, wolframu a chromuIII v nejvíce dotčeném území s limity pro polétavý prach (μg.m-3)

Průměrné roční imise Ti + W + Cr

Limit roční Max. krátkodobé imise Ti + W + Cr

Limit krátkodobý

2,17 x 10-2 20 3,466 (500) 1

Limity jsou v NV 350/2002 Sb. stanoveny také pro nikl v ovzduší. S vypočtenými emisemi v nejvíce dotčeném území v okolí závodu srovnáváme cílový limit tabulce 5. Vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobé, chronické, a také karcinogenní působení, je stanoven pouze roční limit. Srovnání ukazuje, že imise jsou na úrovní 2,4 procent limitu, a tedy zdravotně zcela bezvýznamné.

Tabulka 5: Srovnání imisí niklu v nejvíce dotčeném území se stanovenými limity (ng.m-3)

Průměrné roční imise Ni

Limit roční

0,47 20

Je to možné potvrdit i výpočtem podle metodiky Risk Assessment, Výše uvedené inhalační jednotkové riziko pro směs sloučenin niklu činí 2,4 x 10-1 na mg.m-3, průměrné roční imise v nejvíce dotčeném místě okolí podniku 2 x 10-8 mg.m-3 (viz tabulku 3). Z těchto údajů lze vypočítat, že riziko v uvedeném území činí 4 x 10-8 a je tedy o 2 řády nižší než mezinárodně uznávaná přijatelná úroveň 1 x 10 -6 (tj. 1 úmrtí na rakovinu z milionu obyvatel za 70 let).

Pro antimon není limit pro zevní ovzduší stanoven. Zhodnocení zde můžeme provést srovnáním s výše uvedenou referenční koncentrací (RfC) pro chronickou inhalační expozici, zpracovanou americkým úřadem pro ochranu životního prostředí (US EPA) – tabulka 6. RfC je koncentrací, která ani při celoživotním vdechování nemá nepříznivé zdravotní účinky. Z tabulky 6 vidíme, že vypočtené průměrné roční imise Sb tvoří řádově jen setinu uvedené bezpečné koncentrační úrovně a jsou tedy zdravotně zcela nezávadné.

Tabulka 6: Srovnání imisí antimonu v nejvíce dotčeném území s referenční koncentrací Sb (mg.m-3)

Průměrné roční imise Sb

RfC

2,9 x 10-6 2 x 10-4

Limity pro zevní ovzduší nejsou stanoveny ani v případě chromu. Trojmocný chrom jsme pro jeho nízkou toxicitu a nekarcinogenní povahu zhodnotili výše společně s titanem a wolframem. Vzhledem ke skutečnosti, že je k surovině ve stopách (10 ppm) přimíšen i nebezpečnější šestimocný chrom, zhodnotíme jeho možný vliv metodou Risk Assessment s použitím výše uvedeného jednotkového rizika rakoviny z celoživotního vdechování (Air Unit Risk), které má hodnotu 1,2 x 101 na mg.m-3. Průměrné roční imise Cr (viz tabulku 3) činí v nejvíce zatížené oblasti 2,5 x 10 -7 mg.m-3. Z toho chromuVI, přimíšenému v koncentraci 10 ppm (pars pro milion) odpovídá imisní hodnota 2,5x 10 -12 mg.m-3. Riziko rakoviny zde tedy při celoživotním vdechování činí 3 x 10 -12, tj. 1 případ rakoviny z 333 miliard obyvatel za 70 let. Ve srovnání s mezinárodně užívaným rizikem 1 x 10 -6 je to o 6 řádů níže. Je to zcela nicotná matematická konstrukce, která nemá žádný praktický význam. Imise můžeme proto i s ohledem na přítomnost šestimocného chromu považovat za zdravotně zcela nezávadné.

Popsané výsledky zcela nepochybně zaručují naprostou zdravotní nezávadnost imisí působených stopami surovin a výrobků v okolí posuzovaného závodu. Podmínkou pro tento závěr ovšem bude dodržení úrovní emisí, které zadavatel oznámil. Bude proto vhodné emise zdravotně významných kovů Ni, Cr a Sb zkontrolovat po uvedení závodu do provozu a poté tuto kontrolu ve vhodných intervalech opakovat.

B. HlukNadměrný hluk patří k významným zdravotně nepříznivým faktorům současného životního prostředí. Působí rušivě na psychiku, zhoršuje pohodu a při vysokých hladinách může poškozovat sluch i zdraví.

Hluk z provozní technologie posuzovaného závodu však zřejmě nebude mít nepříznivé účinky na okolní obyvatelstvo. Hlučná zařízení, zejména vzduchotechnická, kompresorovna a další bude možno účinně

1 dříve platný limit


Strana: 49 z 73



odtlumit tak, aby hlučnost v oblasti nejbližších obytných domů nepřekračovala základní limity denní ani noční.

V současné fázi projekční přípravy není možno tyto předpoklady zcela nepochybně ověřit a zabezpečit. Po upřesnění projektu a konkretizaci typů a umístění hlučných zařízení bude proto nutné zpracovat hlukovou studii, která by navrhla potřebná protihluková opatření. Jejich účinnost pak bude třeba zkontrolovat po uvedení závodu do provozu.

C. Znečišťování vodyOdpadní vody z mytí zařízení (míchačky pasty), z oplachů podlah a z laboratoře jsou dle projektu shromažďovány v nepropustné jímce odpadních vod, odtud jsou periodicky přečerpávány na rukávový filtr (se selektivitou 0,5 μm), kde je odstraňována pevná fáze. Filtrovaná odpadní voda je shromažďována v zásobníku odpadních vod, kde je nejprve analyzována. Odtud bude odpadní voda periodicky odvážena odborně způsobilou firmou k likvidaci. Bude obsahovat stopy užitých surovin a dále kationtů Na, Ca a Mg. Nositel technologie předpokládá, že nebude zabarvena anorganickými pigmenty. Filtrační rukávce a filtrační koláče budou shromažďovány v převozném kontejneru a předávány odborně způsobilé firmě k likvidaci. Tento způsob čištění odpadních vod z technologie po zdravotní stránce zcela vyhovuje a nepředstavuje riziko pro obyvatelstvo.

Ostatní vody (zaolejované, splaškové, dešťové) budou odstraňovány dle platných předpisů, nedotknou se obyvatelstva.

1.1.2. Vlivy navazující dopravyNa provoz závodu bude navazovat automobilová doprava vstupních surovin a hotových výrobků, a dále osobní doprava zaměstnanců a návštěv. Jak bylo doloženo v kapitole D.I.3.1, je možno podle hmotnosti příslušných materiálů rozsah navazující dopravy na příjezdových komunikacích odhadnout na 4 průjezdy návěsových souprav za 10 dní, 6 průjezdů lehkých nákladních vozidel za 10 dní a 20 průjezdů osobních automobilů denně.

Uvedený rozsah dopravy bude mít jen minimální a nepodstatný vliv na obyvatelstvo průjezdních silnic (ulicemi Nádražní, Dr. Brzobohatého resp. Svatopluka Čecha), kde zcela splyne se stávajícím pozadím místních dopravních frekvencí a napojí se na vyšší komunikační síť (silnice I/47 a II/437). Uvedený přírůstek dopravní frekvence je minimální, nerozpoznatelný ani účinky na hlučnost a znečištění ovzduší, ani na zátěže obyvatelstva. Po zdravotní stránce je tedy dobře přijatelný.

1.1.3. Vlivy v období výstavbyVýstavba závodu bude probíhat poměrně krátkou dobu v řádu několika měsíců. Může rušivě působit na okolní obyvatelstvo zemními pracemi, stavebními pracemi a navazující dopravou. Ze škodlivých faktorů zde přichází v úvahu prašnost a hlučnost technologie a navazující dopravy.

Zdrojem hluku a prašnosti mohou být zejména na počátku stavby zemní a terénní práce, v menší míře pak práce stavební a konstrukční. Jak bylo doloženo v kapitole B. III.4.1, vzdálenost nejbližších obytných domů je dostatečná k odtlumení závažnější hlučnosti, k málo významným rušivým vlivům může však na krátkou dobu dojít. Samozřejmým požadavkem bude omezení těchto prací pouze na denní dobu.

Konkrétní ochranná opatření a žádoucí pracovní režim bude možno v podrobnostech stanovit až v dalších fázích projekční přípravy stavebních prací.

Zátěže okolního obyvatelstva navazující dopravou nebudou v době výstavby velké. V době stavebních a konstrukčních prací lze předpokládat řádově pohyb několika desítek lehkých a středních nákladních automobilů denně, při terénních pracích mohou být využita i těžká vozidla. Vzhledem k rozsahu této dopravy a ke skutečnosti, že bude omezena na velmi krátkou dobu, je možno zátěže z uvedené dopravy ze zdravotního hlediska akceptovat.

1.2. Psychosociální vlivy

Po stránce sociální a ekonomické je výstavba posuzovaného podniku určitým přínosem, vytvoří 12 stálých pracovních míst a další pracovní příležitosti přechodně v období výstavby. Přínosem pro město bude i podíl na podnikem odváděných daních.

Psychická pohoda nebude v době provozu podniku nikterak dotčena. K mírnému rušení může na krátkou dobu několika měsíců dojít v době výstavby podniku.


Strana: 50 z 73



1.3. Exponované obyvatelstvo

V době provozu podniku nebude okolní obyvatelstvo nepříznivě dotčeno.

V krátkém několikaměsíčním období výstavby podniku mohou být mírně rušeni obyvatelé 5 domů situovaných v blízkosti stavebního místa západně od ulice Na Horecku (cca 40 obyvatel) a lehce zvýšenou frekvencí nákladní automobilové dopravy lidé bydlící při ulicích Nádražní, Dr. Brzobohatého a Sv. Čecha (cca 400 obyvatel).

2. Vlivy na ovzduší a klima

2.1.Vlivy na kvalitu ovzduší

Pro vyhodnocení předpokládaných vlivů na ovzduší byla zpracována, na základě údajů o navržené technologii rozptylová studie. Pro výpočet byla použita metodika SYMOS 97 ve formě výpočtového programu SYMOS 97 verze 2001.

Výše zmíněná metodika vychází z imisních limitů pro průměrné roční koncentrace a pro maximální půlhodinové koncentrace. Nový zákon o ovzduší číslo 86/2002 Sb. a z něj vycházející prováděcí nařízení vlády číslo 350/2002 Sb. však již stanoví imisní limity pro hodinové, denní a roční průměrné koncentrace.

V době zpracování této dokumentace byla nová metodika pro výpočet rozptylových studií, respektující nově stanovené imisní limity teprve ve stádiu oponentního řízení a nebyla tudíž schválena a tedy neexistoval ani výpočtový program, který by bylo možno (pro vyhodnocení vlivu výrobny anorganických pigmentů na ovzduší) použít.

Z tohoto důvodu jsme použili výše uvedený postup dle metodiky SYMOS 97 a při vyhodnocení výsledků jsme vycházeli ze zásady, že pokud vypočtená maximální půlhodinová koncentrace nepřekračuje hodnotu pro maximální hodinovou koncentraci nedojde ani k překročení tohoto limitu při výpočtu pro hodinovou koncentraci.

Z hlediska vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou, v případě posuzovaného záměru, rozhodnými dvě škodliviny:

oxidy dusíku, vznikající při spalování zemního plynu v kalcinační peci, otopných jednotkách a také produkované automobilovou dopravou vyvolanou provozem stavby

prachové částice surovin a hotových výrobků odcházející z výdechů filtrů odsávání jednotlivých technologických uzlů.

oxidy dusíkuZ výsledků rozptylové studie, presentovaných graficky v příloze této dokumentace, vyplývá, že příspěvek ke stávající imisní zátěži hodnoceného území není příliš významný. Nárůst průměrné roční koncentrace vychází (v místě největší zátěže) jen o málo vyšší než 0,15 µg.m -3. Obdobně je tomu tak i v případě vypočtených krátkodobých maxim, kdy max. průměrná půlhodinová koncentrace vychází na 34 µg.m -3, přičemž pole krátkodobých koncentrací nad 30 µg.m-3 je velmi malé (o průměru cca 250 m) a vychází do prostoru napojení severního obchvatu (silnici I/47) na pokračování ulice Na Horecku (silnici II/437), tedy do prostoru mimo obytnou zástavbu.

Při uvažování celkové imisní zátěže, tedy součtu výše zmíněného příspěvku se stávajícím zatížením lze předpokládat, že hodnota průměrné roční koncentrace se bude (v místě největšího přírůstku v prostoru křižovatky silnic I/47 a II/437) pohybovat v případě průměrných ročních koncentrací přibližně na úrovni 35 µg.m-3 a v případě maximálních půlhodinových koncentrací na úrovni 100 µg.m-3. S ohledem na imisní limity dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. tedy nedojde v důsledku provozu k překročení limitních hodnot pro maximální krátkodobé (hodinové) ani průměrné roční koncentrace.

Období výstavby, s ohledem na jeho krátké trvání, nebylo matematicky modelováno, přesto, na základě analogie s výše citovanými výpočty, předpokládáme, že ani během výstavby nebude docházet k nepřípustnému zatížení hodnoceného území oxidy dusíku produkovanými stavbou.


Strana: 51 z 73



prachové částiceTaké v případě vyhodnocení zátěže zájmového území emisí prašného úletu byl použit výpočet dle metodiky SYMOS 97.

S ohledem na jednotlivé používané suroviny a druhy výrobků, respektive jejich vlastnosti a složení, bylo provedeno několik samostatných výpočtů.

surovinyPrvním z nich byl výpočet emise surovin z výdechu odsávání pracovního prostoru násypky dávkování surovin. Tento zdroj znečišťování ovzduší bude provozován pouze po dobu dávkování suroviny, tedy 1 až 2x denně po krátkou dobu cca 1 hodinu. Složení emisí bude odpovídat složení surovin, tedy v případě dávkování surovin pro výrobu chrom-rutilové žluti bude obsahovat, kromě titanové běloby sloučeniny chromu a antimonu, a v případě výroby nikl-rutilové žluti bude obsahovat vedle již zmíněné titanové běloby a antimonu také sloučeniny niklu.

Výsledky výpočtu, vzhledem k poměrně malému provozu zdroje a nízké emisi vycházejí také velmi nízké. Maximální půlhodinová koncentrace vychází v místě nejvyšší koncentrace na 2 µg.m-3, v případě průměrných ročních koncentrací na 0,005 µg.m-3 a to při velmi pesimistickém přístupu, kdy je uvažován několikahodinový denní provoz zdroje.

Porovnávání vypočtených hodnot s imisními limity vychází velmi příznivě neboť limit pro průměrné roční koncentrace činí pro prašné částice 40 µg.m-3 a pro nikl 0,02 µg.m-3, tedy v obou případech vychází vypočtená hodnota hluboce pod stanoveným limitem.

výrobkyV případě výpočtu imisní zátěže z výdechů technologických uzlů manipulace a úpravy výrobků byly, vzhledem k jiným fyzikálním vlastnostem ovlivňujícím rozptyl u obou výrobků, provedeny dva samostatné výpočty. Jejich výsledky se však od sebe odlišují pouze málo, poněkud větší dosah má imisní zátěž nikl-rutilovou žlutí. Prostor maximální imisní zátěže vychází (tak jako v případě výpočtu pro suroviny) do vzdálenosti cca 200 m severně od výrobního závodu do prostoru bez obytné zástavby. Maximální půlhodinová koncentrace zde vychází do 3,5 µg.m-3, v případě průměrných ročních koncentrací na 0,012 µg.m-3 a to opět při velmi pesimistickém přístupu.

Porovnávání vypočtených hodnot s imisními limity tedy vychází opět velmi příznivě, limit pro průměrné roční koncentrace činí pro prašné částice 40 µg.m-3 a pro nikl 0,02 µg.m-3, tedy v obou případech vychází vypočtená hodnota hluboce pod stanoveným limitem.

celková zátěž prašným úletemPro celkové zhodnocení imisní zátěže ze všech technologických výdechů byl proveden další výpočet, respektující souběh jednotlivých zdrojů s ohledem na postup výroby. Výsledky výpočtu se příliš neliší od výsledků výpočtu pro výrobky, neboť celková emise surovin je v porovnání s emisí výrobku prakticky zanedbatelná a celkovou imisní zátěž tedy ovlivňuje minimálně. Prostor maximální imisní zátěže vychází (tak jako v případě předchozích výpočtů) do vzdálenosti cca 200 m severně od výrobního závodu do prostoru bez obytné zástavby. Maximální půlhodinová koncentrace zde vychází do 4 µg.m -3, v případě průměrných ročních koncentrací na 0,025 µg.m-3.

Porovnávání vypočtených hodnot s imisními limity tedy vychází opět velmi příznivě, limit pro průměrné roční koncentrace činí pro prašné částice 40 µg.m-3, vypočtená hodnota je tedy hluboce pod stanoveným limitem. Pokud bychom porovnávali vypočtenou průměrnou roční koncentraci s limitem pro nikl (0,02 µg.m-3), opět musíme konstatovat, že při uvažovaném obsahu niklu 4 % je opět limit s rezervou plněn.

2.2. Vlivy na klima

S hledem na plošný rozsah záměru a použité technologické zařízení nepředpokládáme prakticky žádné ovlivnění klimatických charakteristik v dotčeném území.

2.3. Jiné vlivy na ovzduší

Posuzovaný záměr nebude zdrojem zápachu a nebude mít jiné, než výše popsané vlivy na ovzduší.


Strana: 52 z 73

Ing. Pavel Cetl, 03.01.-0001,

jsem sem vložil, Standa



3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky

3.1. Vliv hluku

Hluk provozu technologieZařízení, která mohou být potenciálním zdrojem hluku (zejména sací a výtlačné strany vzduchotechnických zařízení, kompresorovna a případně další), budou ošetřena tak, aby byly splněny jak podmínky pracovní hygieny, tak limity hluku ve venkovních prostorech. Tento závěr je v současné fázi projektové přípravy spíše podmínečný než absolutní a v další přípravě musí být způsob řešení hlukové ochrany konkretizován.

Uvážíme-li, že vzdálenost nejbližších hlukově chráněných prostor (obytných budov) od objektů je cca 150 metrů, znamená to prakticky, že bude nutno zajistit, aby hlukové emise bodových zdrojů do venkovního prostoru nepřekročily cca 65 dB ve vzdálenosti 5 metrů tak, aby byl při obytné zástavbě splněn noční limit 40 dB. (poznámka: U bodových zdrojů dochází se zdvojnásobením vzdálenosti ke snížení akustického tlaku o 6 dB, za uvedeného předpokladu tedy vychází hlučnost ve vzdálenosti 160 metů v úrovni 35 dB).

Uvedené požadavky na jednotlivá technologická zařízení jsou prakticky splnitelné, odpovídající zařízení jsou běžně dostupná. Pokud by z jakéhokoli důvodu nevyhověla, lze dodatečně instalovat přídavná protihluková opatření (tlumiče, opláštění, zástěny). Další možnosti opatření navíc spočívají v orientaci zdrojů hluku směrem od obytné zástavby, což prakticky eliminuje nepříznivé hlukové vlivy na zástavbu.

Hluk technologie tedy není v daném případě výrobny anorganických pigmentů limitujícím a je spolehlivě řešitelný při dodržení alespoň elementárních požadavků protihlukové ochrany.

Pokud jde o hluk technologie v průběhu výstavby, lze říci, že se na něj vztahují obdobné předpoklady jako na technologické zdroje. Okolí stavby bude v průběhu provádění stavebních prací zatíženo hlukovými imisemi zemních a stavebních strojů a mechanismů, včetně obsluhující nákladní automobilové dopravy. Jejich poloha ani časový harmonogram nasazení však nelze zcela exaktně kvantifikovat. Obecně lze říci, že výraznější hlukové zatížení bude na počátku výstavby, a to v době provádění terénních a zemních prací. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku korigované charakteristikou A budou u zemních strojů (rypadla, nakladače) dosahovat hodnot až do 90 dB ve vzdálenosti 5 až 10 m, u těžkých nákladních vozidel se tyto hladiny pohybují v průměru v okolí hodnoty 80 dB v téže vzdálenosti. Celkové hladiny hluku budou záviset mj. i na kvalitě a údržbě strojového parku a budou dány energetickým součtem všech spolupůsobících zdrojů, tj. budou závislé na počtu zdrojů hluku a jejich časovém nasazení v průběhu dne. Celkovou dobu provádění prací lze odhadnout v řádu nejvýše několika měsíců.

Vztáhnuto na polohu nejbližší obytné zástavby při předpokladu současného nasazení tří mechanismů (buldozer, nakladač, nákladní automobil) po celý den na okraji staveniště (vzdálenost cca 150 metrů od zástavby) to prakticky znamená, že hladina hluku nepřekročí cca 60 dB. To i v tomto krajním případě splňuje limit nejvyšší přípustné hladiny hluku, korigovaný na období provádění stavebních prací (limit je v tomto případě 65 dB, platný pouze v denním období, v nočním období nelze stavební práce provádět). Přesto nelze vyloučit v průběhu provádění stavebních prací v některých obdobích hodnoty hluku před fasádami obytných objektů, které budou mít obtěžující, nikoli však bezprostředně ohrožující charakter.

Dopravní hlukDoprava na komunikacích je obecně liniovým zdrojem hluku. Dopravní intenzity, související s provozem výrobny anorganických pigmentů jsou však natolik nízké, že jednotlivé průjezdy vozidel jsou spíše ojedinělými akustickými událostmi než zdrojem stálého hluku. Průměrná intenzita dopravy představuje cca 4 průjezdy návěsových souprav za 10 dní, cca 6 průjezdů lehkých nákladních vozidel za 10 dní a cca 20 průjezdů osobních automobilů denně.

Ve smyslu platných Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy (Liberko, M., VÚVA Brno, 1991, novelizace 1996) se zdroj hluku z dopravy ve venkovním prostředí považuje: "Doprava po pozemních komunikacích s intenzitou automobilové dopravy vyšší než 30 osobních automobilů za hodinu resp. automobilová doprava po těchže komunikacích, jejíž hlukové imise jsou vyšší než hlukové imise vyvolané intenzitou dopravy 30 osobních automobilů za hodinu.". V posuzovaném případě výrobny anorganických pigmentů není tato podmínka zdaleka splněna a související dopravu proto není nutno považovat za zdroj dopravního hluku.


Strana: 53 z 73



ShrnutíHluková problematika je v případě provozované technologie spolehlivě řešitelná. V případě umístění výrobny anorganických pigmentů do průmyslového areálu se hluková situace v území prakticky nezmění, požadované hlukové limity budou ze strany výrobny dodrženy a výrobna nezpůsobí jakkoli významný nárůst hlukových hladin.

V posouzení hlukových vlivů existuje ještě jeden aspekt, a to hledisko tzv. psychologické. Zatímco přímé fyzikální vlivy hluku (tzv. habituální) jsou poměrně dobře popsatelné hlukovými hladinami, hlukovými limity, či jinými exaktními číselnými údaji, pro psychologické účinky žádné limity neexistují. Bude-li přítomnost výrobny anorganických pigmentů obyvateli přijímána nepříznivě, budou jimi velmi přísně posuzovány a nepříjemně pociťovány jakékoliv (i zcela nevýznamné) hlukové události (např. i průjezd jediného vozidla). Škodlivost účinků psychologických lze přitom srovnat se škodlivostí účinků habituálních. Lze proto říci, že v zájmu provozovatele výrobny anorganických pigmentů by mělo být i budování "dobrých sousedských vztahů" s občany a poctivé řešení případně vzniklých dílčích problémů ještě než mohou přerůst v dlouhodobý problém s popsanými následky. Tehdy a jen tehdy, tedy při splnění jak příslušných limitů, tak i při vztahu vzájemné důvěry, lze hovořit o hlukových účincích skutečně nevýznamných.

3.2. Vliv vibrací

Provoz výrobny anorganických pigmentů nebude způsobovat vznik vibrací.

Pokud jde o potenciální vibrace způsobované automobilovou dopravou, lze je považovat za nevýznamné. Ani v těsném souběhu s obytnými budovami nezpůsobují silniční dopravní prostředky takové úrovně vibrací, které by mohly mít vliv na statiku budov, jejich stavební stav nebo na zdraví jejich obyvatel.

3.3. Vliv záření a dalších fyzikálních faktorů

Výroba anorganických pigmentů nevyužívá radioaktivní zářiče, nebudou tedy vznikat žádné radioaktivní výpusti do životního prostředí.

Obdobně tak nebudou vznikat další potenciální fyzikální faktory (elektromagnetické záření ve všech vlnových délkách), které by mohly ovlivňovat okolí.

4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

4.1. Vliv na odvodnění oblasti

Území je i v současnosti částečně odvodněno již dříve vybudovanou kanalizační sítí bývalých dřevařských závodů. Na značné části území ale dochází k vsakování srážkových vod do volného terénu. Realizací záměru se rozloha zpevněných ploch s nutným odvedením srážkových vod příliš nezmění, část vod z míst možných úkapů ropných látek (parkoviště) bude čištěno přes odlučovač ropných látek. Po likvidaci nevyužitelných objektů a zpevněných ploch bývalých dřevařských závodů lze očekávat i úbytek z území přímo odváděných srážkových vod.

4.2. Vliv na jakost povrchových vod

Z hlediska ovlivnění kvality povrchových vod je relevantní znečištění vod řeky Bečvy a to přes kanalizační síť a ČOV vypouštěním znečištěných odpadních vod, či jiných závadných látek. Do kanalizace budou odváděny pouze vody splaškové a dešťové obvyklého složení, tedy nelze očekávat jakékoliv sledovatelné změny kvality recipientu z tohoto zdroje.

Teoreticky by bylo možné sledovat ovlivnění recipientu vypouštěním odpadních vod technologických díky znečištění anorganickými látkami. Jejich koncentrace po odfiltrování pevných částic bude minimální díky minimální rozpustnosti jak vstupních surovin (TiO, WO3, Sb2O3, Cr2O3, NiO, WO3) tak produktů (Cr, Sb, Ti)O2 a (Ni, Sb, Ti)O2. Také celkový objem těchto vod (16 m3 ročně, tj. cca 44 l denně) je relativně malý. Z toho vyplývá i malé množství škodlivin, které by byly odpadními vodami odváděny. Např. nejvíce rozpustného niklu by mohlo být odpadními vodami odváděno cca 0,77 g/den.

Přes tyto relativně příznivé ukazatele oznamovatel předpokládá shromažďování technologických odpadních vod (z mytí zařízení cca 16 m3 ročně a z regenerace iontoměničů cca 60 m3 ročně) v


Strana: 54 z 73



zásobnících a jejich periodické odvážení odborně způsobilou firmou k likvidaci. Tedy vliv ze zneškodňování technologických odpadních vod na místní recipient je nulový.

I v případě vypouštění těchto vod do kanalizační sítě (při plnění požadavků provozovatele), lze díky malému množství a koncentraci závadných látek konstatovat, že změny kvality recipientu, řeky Bečvy, by nebyly sledovatelné.

4.3. Vliv na jakost podzemních vod

Záměr nepředpokládá, že v rámci výstavby ani provozu bude realizována výpust do podzemní vody. Za běžného provozu tedy nebude jejich kvalita ohrožena. Vliv na kvalitu podzemní vody v posuzované oblasti a jeho širším okolí lze souhrnně hodnotit jako nevýznamný.

Záměr nepočítá s jakýmkoliv jednorázovým odběrem podzemní vody, ani s jejím pravidelným čerpáním. Při výstavbě nebude hladina podzemní vody dotčena (podle výsledků hydrogeologického průzkumu se její úroveň nachází v hloubce cca 10 m pod terénem).

5. Vlivy na půdu

5.1. Zábor půdy

Vlivy na půdu jsou dány záborem plochy, jejichž část je v současné době řazena do zemědělského půdního fondu (ZPF). Pozemky pro zamýšlenou výstavbu jsou bonitně cenné plochy (II. třída) a jejich zábor je z hlediska ochrany ZPF negativní. Jsou to půdy s nadprůměrnou, až průměrnou produkční schopností, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze podmínečně (II. třída ochrany) s ohledem na územní plánování nebo se středním stupněm ochrany (III. třída ochrany), s možností využitelnosti pro výstavbu.

Dle územního plánu města Lipník nad Bečvou je celkově prostor výstavby řazen k průmyslově využívaným plochám. Plochy patřící k ZPF jsou dotčeny okrajově, hlavní zástavba bude probíhat na pozemcích, které jsou dle územního plánu řazeny k plochám ostatním.

5.2. Stabilita a eroze půdy

Stavba je navržena na uměle zarovnaném, mírně svažitém terénu, kde není nebezpečí většího narušení stability půdy. Stávající násypy a plochy pro vyrovnání terénu jsou v současné době zpevněny panely, popř. vyasfaltovány. Prostor není náchylný na vznik vodní ani větrné eroze.

5.3. Znečištění půd

V období výstavby připadá v úvahu znečištění půd, které může být způsobeno přemístěním kontaminovaných zemin a dále únikem rizikových látek z používaných mechanismů.

Znečištění půdy přemístěním kontaminovaných zemin lze předejít, v případě přemísťování rizikových zemin, provedením laboratorních rozborů a uložením kontaminovaných zemin na skládku s příslušným zabezpečením (zemina ze stávající kontaminace v prostoru skladu olejů). Tyto rozbory byly v rámci přípravy stavby provedeny. Výskyt jiných znečišťujících látek v dané oblasti nepředpokládáme.

Při běžném využívání stavebních strojů, které jsou v dobrém technickém stavu, nedochází k závažnému vnosu cizorodých látek do půd. V případě havárie s následným únikem rizikových látek do půd bude provedeno odtěžení kontaminovaných zemin, jejich dekontaminace nebo uložení na skládku, kde je ukládání takto znečištěných zemin povoleno.

V období výstavby je půda v blízkém okolí ploch a komunikací zatěžována látkami, které jsou produktem spalování pohonných hmot (zejména těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky), úniky provozních kapalin dopravních prostředků, a v období provozu látkami používanými k chemickému posypu a látkami, které jsou přepravovány a dostanou se do půdy následkem případné havárie.


Strana: 55 z 73

Edita Ondráčková, 03.01.-0001,

zapsat do dalších kapitol



6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

6.1. Vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje

Projekt nepočítá s hloubením podzemních prostor. Konstrukce bude založena plošně, v nezámrzné hloubce. Mimo hloubení základové spáry a výkopů pro inženýrské sítě nebudou prováděny zásahy do horninového prostředí, základová půda bude tvořena sprašovými sedimenty.

Přírodní zdroje nebudou výstavbou a ni provozem narušeny.

Vliv na horninové prostředí lze označit jako nevýznamný. Na žádné přírodní zdroje nebude mít stavba žádný vliv. Poškození a ztrátu geologických či paleontologických památek nelze předpokládat.

6.2. Změny hydrogeologických charakteristik

K ovlivnění hydrogeologických charakteristik dochází při stavbách podobného rozsahu zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody. Ke změně infiltračních a trasportních vlastností může dojít pouze při plošném zásahu do prostoru kolektoru mělké zvodně. Takový zásah při stavbě střediska nepřichází v úvahu. Terénní úpravy jsou prováděny pouze na povrchu. Kolektorem mělké zvodně mohou být v tomto případě spraše a sprašové hlíny, pravděpodobněji však propustnější poloha štěrkopískových sedimentů hlouběji pod povrchem. Prostředí je charakterizováno jako nepatrně propustné, popř. velmi slabě propustné (k f= n.10-6 m/s až n.10-8 m/s). Podzemní voda v tomto prostředí se pohybuje velmi pomalu a je závislá na dotaci srážkových vod.

Zamezení jejich vsaku představuje další možnost, jak může být pohyb a dotace podzemní vody ovlivněna. Přibližně stejná část plochy jako nyní bude zastavěna, zbytek bude zatravněn nebo osázen, což spolu s ostatními volnými parcelami v okolí tvoří dostatečnou plochu pro vsak srážkových vod.

Hydrogeologické charakteristiky nebudou realizací ani provozem výrobny anorganických pigmentů negativně ovlivněny.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

7.1. Vlivy na faunu a flóru

Vegetační kryt v místě plánované výstavby není původní, je ovlivněn dřívějším průmyslovým využitím území (prostory pily), které je v současné době pokryto vegetací náletového charakteru s travobylinnou vegetací charakteristickou pro chudá a rumištní stanoviště. Jejím odstraněním dojde k zamezení dalšího šíření nepůvodních ruderálních společenstev, zvláště pak výskytu a šíření křídlatky japonské, která již v současné době na pozemku vytváří poměrně rozsáhlý bujný porost.

Realizací projektu dojede ke kácení dřevin v prostoru navržené haly a obslužných komunikací. Jedná se o převážně o náletové dřeviny v prostoru výstavby haly (bříza bělokorá a plané ovocné stromy) bez většího významu. Pro výstavbu haly dojde dále k odstranění zdravého vzrostlého stromu břízy bělokoré v jižní části pozemku. Pro výstavbu obslužných komunikací dojde k zásahu do porostu jehličnanů v severovýchodní části areálu, kde je naplánováno rozšíření příjezdové komunikace. A dále pak v severní části pozemku, kde budou výstavbou obslužné komunikace zasaženy dřeviny podél plotu u trati. Přesné stanovení dřevin které budou pravděpodobně zasaženy bude možné po zaměření stavby. Zmíněné jehličnany jsou ekologicky nejvýznamnějšími dřevinami v zájmovém území. Jedná se o vzrostlé zdravé stromy, bez viditelného poškození. Úpravu příjezdové komunikace navrhujeme maximálně přizpůsobit tomuto porostu dřevin. Při realizaci stavby je nutné chránit dřeviny před poškozením, vhodné je např. bednění kolem kmenů.

Vzrostlé dřeviny (jasan ztepilý, ořešák královský, vrba křehká) rostoucí podél cesty jižně od navržené stavby nebudou realizací záměru dotčeny.

Vedení kanalizace bude vedeno po okraji pozemku zahrady s ohledem na její možné další využití a neovlivní porosty vzrostlých dřevin.

K ovlivnění fauny a flóry dojde při provádění skrývek povrchových vrstev půd. Je zřejmé, že různé rostlinné i živočišné druhy mohou být posuzovaným záměrem ovlivněny v různé míře. U některých pohyblivějších


Strana: 56 z 73



živočichů je možné předpokládat ztrátu biotopu s jeho možnou náhradou v okolních lokalitách ( ptáci, hmyz apod.) Některým méně pohyblivým živočichům (brouci) hrozí fyzická likvidace.

Záměrem v dané lokalitě nedojde k vyhubení rostlinných či živočišných druhů.

7.2. Vlivy na ekosystémy

Z vymezení jednotlivých biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které jsou popsány v kapitole Územní systém ekologické stability, Část CII.7. vyplývá, že nejbližším prvkem USES v rámci posuzovaného záměru jsou částečně funkční interakční prvky IP 60 a navržený IP 58. Jedná se o ovocné dřeviny podél trati. Realizací stavby nebudou tyto dřeviny přímo zasaženy, nepřímé ovlivnění zvýšením hladiny hluku nepovažujeme za příliš významné vzhledem k blízkosti trati s frekvencí průjezdů více než 200 vlaků denně. Nejbližším funkčním prvkem je interakční prvek IP 58 a biokoridor BK 6 podél vodního toku Trnávka. Vzhledem k vzdálenosti těchto prvků stability od zájmové plochy (cca 400 a 800 m) nepředpokládáme ovlivnění realizací stavby.

8. Vlivy na krajinu

Posuzovaný záměr je umístěn, jak vyplynulo z výše uvedené analýzy, na ploše určené v územně plánovací dokumentaci k průmyslovému využití, která je dnes silně poznamenána dřívější i současnou antropogenní činností. Pozemky staveniště nejsou součástí žádného segmentu územního systému ekologické stability, v jejich blízkosti se nenalézají ani žádné zvláště chráněné části přírody.

8.1. Vlivy na estetické kvality území

Estetická kvalita území, které je předmětem hodnocení, je v důsledku dřívějšího i současného industriálního využívání a stavu zde se nalézajících objektů velmi nízká. Převážná část zde umístěných zařízení je v neutěšeném stavu, celý zájmový areál dnes působí velmi zanedbaným dojmem,

Umístění nového záměru do takto devastovaného území, zejména bude-li jeho architektonické řešení vycházet z místní morfologie a harmonizovat s jeho krajinným rázem, bude spíše přínosem pro estetickou kvalitu území a dle našeho přesvědčení nebude mít na současný ráz krajiny negativní vliv.

8.2. Vlivy na rekreační využití krajiny

S ohledem na současný způsob využívání pozemků v předmětné lokalitě je možno vlivy posuzovaného záměru na rekreační využívání krajiny hodnotit jako nevýznamné.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

9.1. Vlivy na hmotný majetek

Na ploše posuzovaného záměru se kromě budov bývalého dřevařského závodu, určených k demolici, nenachází žádné jiné budovy ani jiný hmotný nemovitý majetek. Z toho důvodu nelze očekávat negativní vlivy na budovy nebo hmotný nemovitý majetek.

9.2. Vlivy na architektonické a historické památky

Z důvodu absence kulturních památek v prostoru plánovaného záměru nepředpokládáme jejich ovlivnění.

9.3. Vlivy na archeologické památky

Ze skutečností uvedených v bodě C.II.9. vyplývá, že při realizací zamýšleného záměru může dojít k narušení archeologických památek při zásazích do nepoškozeného terénu. V případě narušení archeologického naleziště budou vlivy na archeologické památky přímé a nevratné.


Strana: 57 z 73



10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu

10.1. Vlivy na dopravní infrastrukturu

Vliv výrobny anorganických pigmentů na dopravu je dán vznikem dopravní atraktivity v území, kterou výrobna bude představovat. To bezprostředně povede ke zvýšení počtu vozidel pohybujících se po komunikacích dotčeného území v důsledku jejich "přitažení" zmíněnou atraktivitou. Toto ovlivnění je velmi nízké, vyvolané dopravní zátěže představují řádově nejvýše několik málo jednotek lehkých nákladních vozidel za den (z toho návěsových souprav jednou za několik dní) a několik málo desítek osobních vozidel za den.

Při srovnání intenzit dopravy na hlavní komunikační síti (silnici I/47) v řádu deseti tisíc vozidel za den jde o zcela zanedbatelné hodnoty, nezaznamenatelné ani subjektivně (smyslově) ani objektivně (například sčítáním). V případě méně zatížených místních komunikací (ulice Nádražní, Svatopluka Čecha resp. Dr. Brzobohatého) již tento závěr není tak zjevný, přesto i v tomto případě jde o ovlivnění v řádu nejvýše do cca 1% stávající pozaďové dopravy, což je hodnota prakticky zanedbatelná, nezjistitelná.

Posouzení vhodnosti stavby z hlediska míry ovlivnění intenzit dopravy na komunikacích je ovšem značně spekulativní, a to vzhledem k tomu, že neexistuje (a ani nemůže existovat) žádný závazný limit, se kterým by bylo možno intenzity porovnat. Pro posouzení dopravní vhodnosti stavby (mimo posouzení účinků hlukových a vlivů na kvalitu ovzduší, které jsou předmětem jiných kapitol této dokumentace) proto využíváme další kritéria, kterými jsou: posouzení souladu s územním plánem, posouzení zbytnosti produkované dopravy, posouzení zjistitelných vlivů na životní prostředí vlivem změny intenzit dopravy.

Posouzení souladu s územním plánem je pro dopravní posouzení zásadní. Pokud je posuzovaná aktivita funkčně v souladu s územním plánem území, budou využity i komunikační vazby předpokládané tímto plánem. V takovémto případě lze stavbu či aktivitu akceptovat. V případě zamítnutí posuzované aktivity ve funkčně vymezeném prostoru lze očekávat vznik aktivit jiných, avšak charakterem (a tedy i dopravními nároky) obdobných, a to právě z důvodu funkčního určení území. Posuzovaná výrobna anorganických pigmentů je navrhována v prostoru, který je územním plánem určen pro obdobné aktivity. Proto i navazující doprava je z tohoto hlediska vedena po územním plánem předpokládaných komunikacích a lze ji akceptovat.

Posouzení zbytnosti či nezbytnosti dopravy v zásadě odpovídá charakteristikám územního plánu. Pojem zbytná doprava je poměrně široký a obecně charakterizuje dopravu, která je v daném území nežádoucí. Lze jej rozdělit do tří skupin. Zbytná doprava prvního druhu je doprava tranzitní, projíždějící územím bez cíle resp. zdroje cesty. Zbytná doprava druhého druhu je doprava zdrojová a cílová, která je však realizována za cílem, který je v území nevhodně umístěn. A konečně zbytná doprava třetího druhu je doprava za cílem, který je v území umístěn sice vhodně, doprava je však prováděna nevhodným dopravním prostředkem. Zatímco zbytná doprava prvního druhu je problémem zejména návrhu dopravních (liniových) staveb a v posuzovaném případě je irelevantní, zbytná doprava druhého a třetího druhu souvisí bezprostředně s návrhem a umisťováním staveb či aktivit v území. Neodpovídá-li aktivita funkčnímu zařazení území, jí produkovaná doprava je zbytná (druhý druh) a tedy z dopravního hlediska nežádoucí. Obdobně tak je-li aktivita závislá na určitém druhu dopravy, může být právě z tohoto důvodu v určitých územích zbytnou (třetí druh) a realizace aktivity by tedy byla nežádoucí. Vztaženo na výrobnu anorganických pigmentů Lipník nad Bečvou, tato je umisťována (jak je výše uvedeno) do funkčně vymezeného prostoru, s odpovídajícím zařazením, neprodukuje tedy zbytnou dopravu druhého druhu. Podmínečně by bylo možno aplikovat pojem zbytné dopravy třetího druhu - záměr je do značné míry závislý na automobilové dopravě, což je na území města prvek spíše nežádoucí. Velmi nízké dopravní objemy však neumožňují využít jiné druhy dopravy (například železniční). I z tohoto hlediska lze tedy stavbu akceptovat.

Posouzení zjistitelného vlivu na životní prostředí vlivem dopravní obsluhy posuzované stavby je kritériem značně subjektivním, polemickým a tedy (jak je výše uvedeno) problematickým. Přesto lze vysledovat jistou míru, která nepřináší žádné subjektivní změny v kvalitě životního prostředí v okolí komunikací. Ve smyslu Metodiky pro posuzování vlivů silniční dopravy na životní prostředí (Ústav pro dopravní studie při univerzitě v Leedsu, Velká Británie, pracovní překlad publikován v EIA č. 2/1996) nepřinášejí změny dopravy menší než 10 procent žádný zjistitelný vliv na životní prostředí. Očekávané dopravní změny pod


Strana: 58 z 73



touto hranicí by proto nemusely být detailně analyzovány, a to i vzhledem k faktu, že hodnotící metody (např. hluková či rozptylová studie) zdaleka nedosahují uvedené přesnosti a ani rozpoznávací schopnost lidského organismu není schopna uvedené změny postihnout. Přesto má tento způsob posouzení svá úskalí. Při paušální akceptaci tohoto navýšení by byla otevřena cesta pro plíživé změny, jejichž celkový důsledek by mohl být značný. V případě úseků koncových, kde nebudou vznikat další aktivity či pro dočasný dopravní provoz je však toto kritérium plně použitelné. Výstavbou výrobny anorganických pigmentů dochází k naplnění funkčně vymezeného prostoru a tím i k vyloučení možnosti realizace dalších aktivit produkujících dopravu v tomto prostoru. Jak je výše uvedeno, teoretické navýšení intenzit dopravy na navazující komunikační síti zdaleka nepřesáhne uvedených 10%, dopravní provoz lze tedy akceptovat.

S odpověďmi na všechna tři kritéria lze tedy výrobnu anorganických pigmentů považovat z dopravního hlediska za vhodnou. Je ovšem nepochybné, že stávající doprava na místních komunikacích je již za stávajícího stavu v průjezdu obytnými oblastmi obtěžujícím prvkem. Realizace posuzovaného záměru tento stav prakticky nezmění.

Dopravní zatížení v průběhu výstavby přiměřeně odpovídá uvedeným závěrům.

Z hlediska silničního zákona (zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) není užívání silnic v zájmovém území pro předmětnou dopravu ve smyslu §25 uvedeného zákona tzv. zvláštním užíváním. Nejde o užívání silnic jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, k němuž by bylo třeba povolení příslušného silničního správního orgánu.

10.2. Vlivy na jinou infrastrukturu

Výrobna anorganických pigmentů respektuje infrastrukturu v území, neomezuje ji ani ji nerozvíjí. Vlivy lze proto označit jako indiferentní.


Strana: 59 z 73



II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍZ HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTIPŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ

OvzdušíV důsledku výroby anorganických anorganických pigmentů nebude docházet k překračování imisních limitů v zájmovém území.

HlukHluková problematika je v případě provozované technologie spolehlivě řešitelná. V případě umístění výrobny anorganických pigmentů do průmyslového areálu se hluková situace v území prakticky nezmění, požadované hlukové limity budou ze strany výrobny dodrženy a výrobna nezpůsobí jakkoli významný nárůst hlukových hladin.

Povrchové vodyDo kanalizace (a tedy následně do řeky Bečvy) budou odváděny pouze vody splaškové a dešťové obvyklého složení, tedy nelze očekávat jakékoliv sledovatelné změny kvality recipientu z tohoto zdroje.

Podzemní vodaV rámci normálního provozu nebude podzemní voda, jak z hlediska kvalitativního, tak kvantitativního ovlivněna. Pro potřeby výstavby a následného provozu nebude podzemní voda odebírána, ani čerpána. V průběhu výstavby nebude prováděno umělé snižování hladiny podzemní vody ve stavebních jamách. Odvedení srážek ze zpevněných ploch oproti dnešnímu stavu je zanedbatelné, převážná část stékající vody bude zasakovat.

EkosystémyZáměrem v dané lokalitě nedojde k poškození či vyhubení rostlinných či živočišných druhů, nedojde k poškození jejich biotopu ani nedojde k narušení prvků systému ekologické stability.

PůdaStavba nevyvolá zábor pozemků, dočasný, ani trvalý. Veškerá aktivita je soustředěna na pozemek, který dle územního plánu je řazen do plochy vyšší občanské vybavenosti.

Horninové prostředí a přírodní zdroje Vliv na horninové prostředí bude za normálního provozu zanedbatelný. Jiné přírodní zdroje nebudou realizací záměru dotčeny ani ovlivněny. Poškození a ztrátu geologických či paleontologických památek nelze předpokládat.

Hmotný majetek a kulturní památkyVlivy na hmotný majetek a kulturní památky se nepředpokládá, při realizací zamýšleného záměru může dojít k narušení archeologických památek při zásazích do nepoškozeného terénu.

DopravuUmístění výrobnu anorganických pigmentů je z dopravního hlediska v zásadě vhodné. Je ovšem nepochybné, že stávající doprava na místních komunikacích je již za stávajícího stavu v průjezdu obytnými oblastmi obtěžujícím prvkem. Realizace posuzovaného záměru tento stav prakticky nezmění.


Strana: 60 z 73



Dopravní zatížení v průběhu výstavby přiměřeně odpovídá uvedeným závěrům.

Jiná infrastrukturaVýrobna anorganických pigmentů respektuje infrastrukturu v území, neomezuje ji ani ji nerozvíjí. Vlivy lze proto označit jako indiferentní.

ShrnutíV žádné z posuzovaných oblastí nebyly zjištěny takové skutečnosti, které by realizaci stavby výrobny anorganických pigmentů jednoznačně bránily.

Přeshraniční vlivyPosuzovaná stavba nebude mít žádné vlivy přesahující státní hranici.


Strana: 61 z 73



III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCHA NESTANDARDNÍCH STAVECH

Navržený záměr realizovat halu určenou pro výrobu anorganických pigmentů a vlastní výroba anorganických pigmentů v lokalitě není takovým záměrem, který by s sebou nesl zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií.

Vznik havárie s dopadem na ovzduší může být způsoben například poruchou filtračního zařízení na výstupu z odprášení technologie. V takovém případě by došlo k okamžitému vypnutí příslušného ventilátoru a jeho provoz by byl obnoven teprve po provedení opravy. Riziko znečištění ovzduší při požáru je relativně nízké. Všechny používané suroviny nejsou hořlavé, ani v konstrukci budov se nepočítá s významným podílem hořlavých materiálů.

Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na vodu lze a bude technickými opatřeními omezeno na minimum. Reálným rizikem je možný únik kapalných látek z výroby (HCl, NaOH, odpadní roztoky s obsahem kovů), bude se jednat o nevelká množství díky malým objemům látek, se kterými se manipuluje. Uniklé množství bude zachyceno v havarijní jímce.

V areálu se budou zpracovávat suroviny a vyrábět produkty, které lze dle přílohy č.1 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), charakterizovat jako nebezpečné látky (bod 1.- Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny) a to díky obsahu niklu, chrómu, antimonu a titanu. Sloučeniny těchto kovů (oxidy, uhličitan) jsou ve formě pevných látek, které jsou ve vodě vůbec či minimálně rozpustné. Při jejich neřízeném vysypání je bude možné snadno sesbírat tak, aby nedošlo ke kontaminaci odváděných vod z areálu a tedy aby nebyla ohrožena kvalita povrchových či podzemních vod.

Při úniku provozních kapalin, pohonných hmot a případně surovin a produktů z dopravní techniky na parkovišti nebo manipulačních plochách bude poměrně snadné zachytit uniklé látky na ploše a to před vniknutím do kanalizace. Pokud by k vniknutí do kanalizace došlo, pak z plochy určené pro parkování budou tyto látky zachyceny v odlučovači ropných látek, který v tomto případě bude fungovat i jako havarijní jímka. Pokud by k vniknutí do kanalizace došlo jinou cestou, budou závadné látky zachyceny v retenční jímce, která v tomto případě také může zafungovat obdobně jako jímka havarijní.

Vyráběné pigmenty nejsou nebezpečnou věcí dle Dohody o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí (ADR), která má i vnitrostátní platnost. Podle této dohody však musí být zabezpečena doprava kyseliny chlorovodíkové (HCl) a louhu sodného (NaOH).

Splnění požadavků ADR minimalizuje možnost vzniku nehody resp. (při jejím vzniku) minimalizuje její následky.


Strana: 62 z 73



IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍPOPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Uvedená opatření zahrnují zejména ta územně plánovací, technická, kompenzační případně jiná opatření, která bezprostředně nevyplývají z příslušných zákonů či předpisů stavebních, provozních, dopravních apod. Pozornost je věnována opatřením, která se týkají konkrétní posuzované stavby a konkrétního stavu životního prostředí v dotčeném území v jeho citlivých složkách. Všeobecná nekonkrétní opatření nejsou pokud možno uváděna.

Doporučujeme, aby se tato opatření stala součástí stanoviska příslušného úřadu a navazujících správních rozhodnutí.

Opatření jsou rozdělena podle jednotlivých řešených okruhů, některá opatření však mohou věcně spadat do více okruhů tyto případy nejsou zvlášť vyznačeny:

Obyvatelstvo Zkontrolovat po uvedení závodu do provozu a poté opakovaně emise zdravotně významných kovů (Ni,

Cr a Sb) V dalších fázích projekce zpracovat hlukovou studii, která by navrhla potřebná protihluková opatření.

Jejich účinnost pak zkontrolovat po uvedení závodu do provozu. V dalších fázích projekce zabezpečit, aby činnosti spjaté s výstavbou závodu byly omezeny na denní

dobu a naplánovány tak, aby zátěže pro okolní obyvatelstvo byly minimalizovány.

Ovzduší a klima V rámci zkušebního provozu provést a ke kolaudačnímu řízení doložit výsledky autorizovaného měření

emisí na všech zdrojích znečišťování ovzduší, které jsou součástí posuzované stavby. V průběhu výstavby omezit skládky sypkých hmot, v průběhu terénních prací zajistit očistu vozidel

vyjíždějících z areálu.

Hluková situace ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Z hlukového hlediska nejsou navrhována žádná mimořádná technická opatření, splnění nejvyšších

přípustných hladin hluku je spolehlivě dosažitelné. Je nezbytné zajistit, aby navržené stavební a konstrukční řešení splňovalo požadavky zásad protihlukové ochrany. Součástí projektové dokumentace stavby musí být hluková studie, prokazující u použitých zařízení splnění nejvyšších přípustných hladin hluku.

Dopravní a jiná infrastruktura Je doporučeno omezit zásobovací a expediční silniční dopravu výhradně na denní dobu, nepřípustné

je provozovat zásobování v nočním období.

Povrchová voda Za předpokladu, že odpadní vody vypouštěné do kanalizace budou splňovat požadavky kanalizačního

řádu, nebude za běžného provozu kvalita ani kvantita povrchových vod jakkoliv ovlivněna. Případná opatření se týkají pouze havarijních úniků závadných látek. Areál bude vybaven prostředky k zachycení a odstranění havarijních úniků závadných látek (zejména roztoky HCl a NaOH, provozní kapaliny a pohonné hmoty dopravní techniky).

Na výstupu odpadních dešťových vod z parkoviště bude instalován odlučovač ropných látek.

Podzemní voda a půda Za běžného provozu nebude kvalita ani kvantita podzemní vody jakkoliv ovlivněna. Případná opatření

se týkají pouze havarijních situací, které jsou zpracovány v podobě havarijních plánů a opatření v nich uvedená je nutno přizpůsobit zákonným potřebám a doporučením příslušných státních orgánů.


Strana: 63 z 73



Zvýšenou pozornost ochraně podzemní vody je nutno dbát nejvíce v období výstavby, kdy v daném prostoru bude přítomna těžká technika. V případě, že by z betonové plochy došlo ke splachu nebo průsaku většího množství ropných látek, je třeba tuto zeminu okamžitě odtěžit a deponovat na zabezpečené skládce. Opatření k ochraně podzemní vody jsou totožná s opatřeními pro ochranu půdy a horninového prostředí. Vhodné by bylo spolupodílet se, pokud to bude reálné, na realizaci protierozních opatření na pozemcích sousedících se záměrem.

Horninové prostředí a přírodní zdroje Pro ochranu horninového prostředí nejsou třeba zvláštní opatření nad zákonný rámec. Tato

problematika je řešena v rámci kapitol, zabývajících se ochranou půdy a podzemní vody. Zóna výstavby nepatří k poddolovaným územím, na místě nehrozí sesuvy.

Fauna, flóra a ekosystémy Doporučujeme všechny jedince křídlatky japonské nacházející se v areálu likvidovat (včetně

podzemních částí) a zabránit tak dalšími šíření tohoto nepůvodního invazního druhu dále do krajiny. Kácení dřevin provádět podle možnosti v mimo vegetačním období, tj. v měsících říjen až březen. V

případě kácení dřevin s obvodem kmene větším než 80 cm ve výšce kmene 130 cm je nezbytné získat povolení příslušného orgánu ochrany přírody ke kácení.

Po dobu stavebních prací zajistit ochranu stávajících dřevin před poškozením kmene a kořenového systému. Vhodné je např. bednění kolem kmenů do výše 1,5m. Výkopové práce k vedení kanalizace je potřeba realizovat v dostatečné vzdálenosti od vzrostlých stromů, tak aby nebyl narušen kořenový systém dřevin. Doporučujeme zachovat ochranou vzdálenost na okapovou hranu stromu (tj. na šířku koruny stromu).

V rámci vegetačních úprav areálu doporučujeme provést náhradní výsadbu jako kompenzaci vykácených dřevin a vytvořit podmínky pro jejich přirozený vývoj. Návrh skladby dřevin v by měl vycházet z původních a stávajících rostlinných společenstev, klimatických podmínek se zohledněním nových stanovištních podmínek. Použité druhy dřevin krajinné zeleně by měly být domácího původu. Stromové a keřové patro v kombinaci se zatravněnými plochami by mělo být koncipováno tak, aby plnilo stabilizační funkci a posílilo začlenění stavby do krajiny.

Udržovat plochy určené k deponiím aby nedocházelo k rozšiřování plevelných druhů rostlin. Po ukončení stavby by měly být tyto plochy rekultivovány.

Krajina Z krajinářského hlediska je nutno doporučit přijetí takového architektonického řešení záměru, které

bude respektovat místní reliéf území a nebude působit rušivě ani při dálkových pohledech do prostoru západní části městské aglomerace.

V rámci další části projektové přípravy stavby doporučujeme zpracovat projekt ozelenění areálu a jeho začlenění do stávající krajiny.

Hmotný majetek a kulturní památky, archeologie Technické opatření k eliminaci ztrát způsobených na kulturních hodnotách v případě narušení

archeologického naleziště zemními zásahy je provedení záchranného archeologického výzkumu, který památku rovněž zničí, zůstane však zachována její technická dokumentace a movité nálezy. Vzhledem k tomu, že se nedá jednoznačně vyloučit možnost narušení archeologického naleziště, je nutné provedení záchranného archeologického výzkumu v souvislosti s veškerými zemními pracemi v místě budování objektu na výrobu anorganických pigmentů. Z těchto důvodů je nutné uzavření smlouvy na provedení záchranného archeologického výzkumu s oprávněnou organizací (viz. § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb.). I v případě nenarušení archeologické lokality zemními zásahy je negativní zjištění rovněž poznatkem pro celkový obraz sídelní geografie.


Strana: 64 z 73



Hluková situace ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Z hlukového hlediska nejsou navrhována žádná mimořádná technická opatření, splnění nejvyšších

přípustných hladin hluku je spolehlivě dosažitelné. Je nezbytné zajistit, aby navržené stavební a konstrukční řešení splňovalo požadavky zásad protihlukové ochrany. Součástí projektové dokumentace stavby musí být hluková studie, prokazující u použitých zařízení splnění nejvyšších přípustných hladin hluku.

Dopravní a jiná infrastruktura Je doporučeno omezit zásobovací a expediční silniční dopravu výhradně na denní dobu, nepřípustné

je provozovat zásobování v nočním období.

Jiná opatření Nejsou navrhována


Strana: 65 z 73



V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍA VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Charakteristiky použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů (zpracování dokumentace) jsou rozděleny podle jednotlivých řešených okruhů:

ObyvatelstvoStať pojednávající o vlivu na obyvatelstvo byla zpracována na podkladě předložených projektových záměrů, rozptylové studie znečišťování ovzduší, hlukové studie a dalších materiálů, a to s vyhodnocením místních podmínek osobním průzkumem a s využitím kartografických podkladů. Hodnocení vlivů na obyvatelstvo, zdravotních rizik a jejich možných důsledků bylo provedeno odbornou úvahou a metodou Risk Assessment na základě vědecké literatury.

Ovzduší a klimaKapitoly věnované vlivu na ovzduší byly zpracovány na základě informací o dotčeném území poskytnutých orgány státní správy a dalšími příslušnými institucemi. Technická data o výrobním zařízení byly převzaty z projektové dokumentace stavby. Pro vyhodnocení očekávané imisní zátěže byl použit výpočet dle metodiky SYMOS 97 ve formě programu pro PC SYMOS 97 verze 2001.

Hluková situace ev. další fyzikální a biologické charakteristikyHluková část dokumentace byla zpracována na základě údajů projektanta, údajů ze sčítání a prognózy dopravy a běžných postupů technické a akustické praxe.

Analýza dopravního hluku je provedena ve smyslu Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy (RNDr. Miloš Liberko, VÚVA Praha, pracoviště Brno, I. vydání 1991), novelizovaných Novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (Ing. Jan Kozák, CSc., RNDr. Miloš Liberko, publikováno v příloze Zpravodaje Ministerstva životního prostředí č. 3/1996).

Povrchová vodaPři zpracování se vycházelo z podkladů a informací, získaných od investora záměru, z vodohospodářských map, z odborné literatury a z platné legislativy.Takto získané znalosti byly doplněny vlastním terénním šetřením posuzovaného území.

Půda a podzemní vodaÚdaje o záboru půd vycházely z projektové dokumentace předmětné stavby, údaje o kontaminaci půd vycházely z předloženého hydrogeologického průzkumu (Tylich 2002)

Horninové prostředí a přírodní zdrojePři zpracování geologické části dokumentace bylo použito odborné literatury, výsledků hydrogeologického průzkumu, informací příslušných úřadů v Lipníku nad Bečvou a Přerově a ČGS-Geofond Praha.

V prostoru posuzovaného skladu byl v předstihu proveden hydrogeologický průzkum (Tylich 2002), jehož cílem bylo zjištění úložných poměrů na lokalitě, ověření stávající úrovně hladiny podzemní vody, odběr vzorků zemin a podzemní vody pro zjištění možnosti kontaminace na lokalitě.

Fauna, flóra a ekosystémyPři hodnocení vlivů realizace záměru na biotu a ekosystémy nebyla použita žádná speciální metoda. Popis fauny a flóry byl proveden na základě místního šetření. Popis územního systému ekologické stability vyplývá z místního generelu ÚSES.


Strana: 66 z 73



KrajinaPři hodnocení krajiny a vlivů záměru na ni bylo použito výsledků terénního šetření a dostupných krajinářských podkladů.

Hmotný majetek a kulturní památkyKe zpracování kapitol o architektonických a archeologických památkách bylo využito informací pracovníků referátu kultury Okresního úřadu v Přerově a odborného posouzení pracovníků z oddělení archeologie Státního památkového ústavu v Brně.

Dopravní a jiná infrastrukturaV dopravní části dokumentace jsou využity údaje projektanta, údaje ze sčítání Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2000, terénní prohlídka, vlastní průzkumy a vlastní zkušenosti zpracovatele dokumentace. Předpokládané intenzity dopravy vychází z odhadu investora, podloženého zkušenostmi z provozování obdobných provozů. Údaje uváděné v této dokumentaci, jakkoli podrobně analyzované, představují pouze velmi hrubé (avšak konzervativní) přiblížení ke skutečně očekávanému stavu a slouží pouze k základní orientaci v problematice dopravy a provedení podkladu pro navazující části dokumentace.


Strana: 67 z 73



VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ,KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE

Obyvatelstvo:Při zpracování se nevyskytly nedostatky či neurčitosti, které by závažným způsobem ovlivnily zpracovanou dokumentaci.

Ovzduší a klimaVyhodnocení stávající imisní zátěže v okolí zájmového území bylo provedeno na základě matematického modelu z důvodu neexistence údajů z měření.

Výpočet emisní zátěže byl proveden podle metodiky SYMOS 97, která neumožňuje výpočet maximálních hodinových koncentrací na které jsou stanoveny nové imisní limity platné 14.8.2002.

Tyto nedostatky však neovlivnily celkové závěry uvedené v dokumentaci.

Hluková situace ev. další fyzikální a biologické charakteristikyHluková část této dokumentace byla zpracována na základě všeobecných znalostí o výstavbě a provozu posuzované výrobny anorganických pigmentů resp. zkušeností z jiných obdobných provozů. Tomu byla přizpůsobena i úroveň zpracování hlukové části, která je zaměřena spíše na vytipování možností vzniku nepříznivých vlivů než na konkrétní detailní analýzy, ke kterým navíc nejsou odpovídající podrobné podklady. Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné kritické skutečnosti, které by bylo nutno ověřit podrobnějšími analýzami, lze říci, že se v průběhu zpracování hlukové části této dokumentace nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by omezovaly spolehlivost prezentovaných závěrů.

Dopravní a jiná infrastrukturaDopravní část této dokumentace byla zpracována na základě projektantem specifikovaných údajů o výstavbě a provozu posuzované výrobny anorganických pigmentů resp. zkušeností z jiných obdobných provozů. Ke zpracování dopravní části dokumentace proto byly k dispozici všechny nezbytné podklady na odpovídající úrovni. Nebyly zjištěny žádné kritické skutečnosti, které by vyžadovaly upřesnění dopravních podkladů. V průběhu zpracování dopravní části této dokumentace se tedy nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by omezovaly spolehlivost prezentovaných závěrů.

Povrchová vodaPři zpracování se vycházelo z podkladů a informací, získaných od investora záměru, z vodohospodářských map, z odborné literatury a z platné legislativy.Takto získané znalosti byly doplněny vlastním terénním šetřením posuzovaného území a byly pro zpracování této dokumentace dostačující.

PůdaV této části dokumentace se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by mohla ovlivnit její závěry.

Podzemní voda, horninové prostředí a přírodní zdrojePři zpracování geologické části dokumentace bylo použito odborné literatury, výsledků hydrogeologického průzkumu, informací příslušných úřadů v Lipníku nad Bečvou a Přerově a ČGS-Geofond Praha.

V prostoru posuzovaného skladu byl v předstihu proveden hydrogeologický průzkum (Tylich 2002), jehož cílem bylo zjištění úložných poměrů na lokalitě, ověření stávající úrovně hladiny podzemní vody, odběr vzorků zemin a podzemní vody pro zjištění možnosti kontaminace na lokalitě. V rámci průzkumných prací byly vyvrtáno 20 nevystrojených sond.


Strana: 68 z 73



Geologické informace lze považovat za dostatečné z hlediska posouzení vlivu na horninové prostředí a přírodní zdroje.

Fauna, flóra a ekosystémyV této části dokumentace se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by mohly ovlivnit její závěry.

KrajinaZ hlediska popisu krajiny v prostoru zájmové lokality a v jejím okolí a vlivů posuzovaného záměru na změnu jejich estetických a jiných kvalit se během zpracování dokumentace nevyskytly žádné neurčitosti a nedostatky ve znalostech, které by mohly zpochybnit věrohodnost prezentovaného hodnocení.

Hmotný majetek a kulturní památkyBez nedostatků ve znalostech a neurčitostí.


Strana: 69 z 73



ČÁST EPOROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Poloha výrobny anorganických pigmentů je navržena v jediné základní lokalizační variantě vyplývající z majetkoprávních vztahů. Navržené řešení využívá plochy již dříve využívané k průmyslové výrobě s napojením na inženýrské sítě a komunikační síť.

Navržené technické a technologické řešení vychází z ověřené, již v mateřském závodě v USA fungující obdobná technologie. V posuzovaném záměru budou proto užity stejné výrobní postupy a v některých případech i obdobná technologická zařízení. Nebyla tedy zvažována ani žádná variantní řešení z hlediska technologického řešení výroby.

Posuzovaný záměr byl porovnáván pouze s variantou referenční, tzv. nulovou, která znamená nerealizaci hodnoceného záměru v lokalitě nyní ani v pozdější době.

Porovnání těchto variant je obsahem zejména předchozí kapitoly D dokumentace.

Z pohledu potenciálních vlivů na životní prostředí navržená varianta znamená relativně nevýznamný zábor půdy spojený s odstraněním starých ekologických zátěží a úpravu celého areálu. Vlastní provoz bude přinášet malý nepříliš významný nárůst imisní zátěže oxidy dusíku a prašného aerosolu. Vlivem provozu nedojde k překračování hlukových limitů a nebude mít ani jiný zdraví škodlivý vliv. Realizací záměru bude vytvořeno cca 12 nových pracovních míst.

Pokud jde o variantu nulovou, tedy nerealizaci stavby, tato je z mnoha důvodů dlouhodobě neudržitelná. Vybraná lokalizace záměru je průmyslovým areálem zakotveným v územním plánu města. Tedy se předpokládá v blízkém časovém horizontu realizace výrobního záměru v dané lokalitě. Vzhledem k tomu, že stávající nevyužívané objekty včetně zbylého zařízení chátrají a postupně se stávají nebezpečnými, je rychlé využití lokality spojené s revitalizací území přínosné.

Pokud by nebyla hodnocená stavba v areálu realizována bylo by nutné celý prostor sanovat, provést demolici objektů včetně odstranění případných ekologických škod. Tato činnost je pochopitelně časově a finančně náročná a není představitelné, že by ji nějaký subjekt prováděl bez naděje na návratnost vložených prostředků bez výstavby a realizace jiného záměru.

Rozdíl mezi nulovou a aktivní variantou z pohledu vlivů na životní prostředí tedy spočívá v tom, že pokud nebude posuzovaný záměr realizován, bude nutno v dohledné době najít pro zmíněný areál jiné využití, které bude také vyvolávat kladné i záporné vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí.


Strana: 70 z 73



ČÁST FZÁVĚR

Požadavek vypracování dokumentace hodnocení vlivů stavby „Výroba anorganických pigmentů, Lipník nad Bečvou“ vyplynul ze zjišťovacího řízení, které následovalo po oznámení záměru, vypracovaném dle přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb.

Tato dokumentace vyhodnocuje vlivy na životní prostředí způsobené výstavbou a provozem výrobny anorganických pigmentů v Lipníku nad Bečvou v rozsahu požadovaném dle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 4.

Dokumentace byla vypracována s ohledem na požadavky vzešlé ze zjišťovacího řízení. Důraz byl kladen na oblasti hluku ve vztahu k obytné zástavbě, byly komplexně řešeny zdravotní rizika, emisní a imisní situace, odpadové hospodářství. Bylo řešeno odvádění srážkových vod z areálu a otázka vzrostlé zeleně.

Předmětem hodnocení byla předmětná stavba v rozsahu navrženém oznamovatelem stavby (NACORAL s.r.o., Praha) a popsaném v části B. této dokumentace.

Vyhodnoceny byly vlivy navrženého záměru na zdraví obyvatelstva a na jednotlivé složky životního prostředí. Pro kvantifikaci těchto vlivů a jejich vyhodnocení byla zpracována studie rozptylu emitovaných škodlivin v ovzduší (rozptylová studie) a provedeno měření hluku.

Na základě posouzení rozsahu a závažnosti jednotlivých vlivů byla pro prevenci a minimalizaci možných negativních dopadů v dokumentaci navržena příslušná opatření.

V průběhu hodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva nebyly zjištěny žádné závažné vlivy, které by neumožňovaly záměr v navrhované podobě realizovat.

Proto na úrovni současných znalostí, dílčích závěrů a doporučení, uvedených v této dokumentaci, doporučujeme souhlasit s realizací záměru na posuzované lokalitě.

V Brně 24.10.2002

…………………………………………………………………..

ing. Pavel Cetl

autorizace č.j. 1713209/OPVŽP/97


Strana: 71 z 73



ČÁST GSHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Obsahem této dokumentace bylo vyhodnocení všech vlivů stavby a provozu závodu na výrobu anorganických pigmentů. Podrobný popis vlivů na jednotlivé složky životního je uveden na předchozích stranách, včetně vyhodnocení rozsahu a celkového posouzení. Pro účely dokumentace byla provedena potřebná měření, průzkumy a výpočty umožňující kvalifikovaně posoudit rozsah a úroveň předpokládaných vlivů.

Záměrem investora je vybudovat v Lipníku nad Bečvou, v prostoru bývalých Moravskoslezských dřevařských závodů a.s. Šumperk, závod na výrobu žlutých anorganických pigmentů (chrom-rutilová žluť a nikl-rutilová žluť).

Provoz bude umístěn v části areálu do jedné nové budovy o rozměrech 25 x 70 m (viz přílohy 2 a 3). K výrobně budou vybudovány nové přístupové cesty, bude vybudováno malé parkoviště pro 11 osobních aut.

Výrobní postup spočívá v rozmíchání přesně dávkovaných vstupních surovin s vodou na pastu. Ta se nadávkuje do kalcinačních misek, které se zavezou do plynem vytápěné pece. V peci při teplotě cca 1300°C dochází ke kalcinaci suroviny za vzniku konkrétního pigmentu. Po ukončení kalcinace je pec chlazena profukováním vzduchem. Po ochlazení je obsah misek postupně drcen a mlet na požadovanou zrnitost. Pomletý produkt je homogenizován promícháním, aby bylo dosaženo rovnoměrného odstínu a následně je plněn do papírových pytlů o hmotnosti 20 kg nebo papírových soudků o hmotnosti 25 kg a expedován.

Vstupní suroviny (kromě vody) přechází do produktu. Případné úlety prachu jsou zachycovány v odsávacích zařízeních na filtrech, které splňují požadované emisní limity. Zachycené prachové částice surovin i produktů jsou následně vraceny do výroby a dále zpracovány. Z vlastní výroby tedy vzniká jen minimální množství odpadů. Tyto budou shromažďovány dle druhu a odváženy odbornou firmou k využití či likvidaci.

Odpadní vody z technologie z mytí zařízení a úpravy vstupní vody jsou shromažďovány a odváženy k likvidaci odbornou firmou. Odpadní vody splaškové a dešťové budou odváděny kanalizační přípojkou do městské kanalizace.

Technologická zařízení jsou umístěna v budově a zajištěna tak, aby nedošlo k překračování limitních hodnot hluku. Ani doprava surovin, výrobků a osob nezpůsobí významnou změnu stávající dopravní zátěže v okolí stavby.

V rámci výše popsaného posouzení jsme na základě vyhodnocení možných vlivů na zdraví obyvatelstva a životní prostředí nezjistili žádné závažné vlivy, které by neumožňovaly záměr realizovat.

Proto na úrovni současných znalostí, dílčích závěrů a doporučení, uvedených v této dokumentaci, doporučujeme s realizací záměru souhlasit.


Strana: 72 z 73



ČÁST HPŘÍLOHY

Za hlavním textem této dokumentace jsou zařazeny následující přílohy:

Příloha 1 Situace širších vztahů

Příloha 2 Situace areálu závodu

Příloha 3 Dispozice stavby

Příloha 4 Blokové schéma

Příloha 5 Rozptylová studie

Příloha 6 Zjištění stávající hlučnosti

Příloha 7 Soupis archeologických nalezišť

Příloha 8 Územní systém ekologické stability

Příloha 9 Fotodokumentace

Příloha 10 Závěry zjišťovacího řízení

Příloha 11 Doklady


Strana: 73 z 73

výroba anorganických pigmentů lipník nad bečvou ... · web viewodběry vzorků zemin byly...

Documents