výsledky dotazníkového šetření – téma mezigenerační...
TRANSCRIPT
Young and Adults for a Better Life
Výsledky dotazníkového šetření – téma mezigenerační propast
V rámci projektu „Young and Adults for a Better Life“ proběhlo na podzim 2012 dotazníkové šetření
zjišťující názor místních občanů na téma mezigenerační propasti. Dotazníky byly vyplněny stovkou
respondentů – většinou osobami ve vztahu k Diecézní charitě ostravsko-opavské (zaměstnanci,
klienti, dobrovolníci, atd.). Z velké části byli do šetření zapojeni klienti DCHOO, které tvoří převážně
občané Romského etnika. Výsledky tak nabízí zajímavý exkurz do názorů občanů Ostravy a okolí
napříč věkovými kategoriemi, úrovní dosaženého vzdělání a etnickou příslušností.
Statistické pozadí respondentů
Muži Ženy
41 % 59 %
Věk Podíl respondentů
14 - 18 13 %
19 - 22 11 %
23 - 30 19 %
31 - 40 14 %
41 - 50 12 %
51 - 60 17 %
61 - 70 9 %
70+ 5 %
Z výše uvedených tabulek vyplývá poměrně rovnoměrné rozdělení respondentů podle pohlaví a
naopak převaha respondentů žijících ve městě (Ostrava a okolní aglomerace). Věkové rozložení je
spíše rovnoměrné, s tím že mírně převažuje počet zástupců mladší generace – celkem 43% ve věku
14 – 30 let – oproti 31% dotazovaných ve věku 50+. Co se týče nejvyššího dosaženého vzdělání,
většina účastníků dotazníkového šetření má střední vzdělání ať už odborné, ukončené výučním listem
nebo maturitou, případně VOŠ (celkem 69% dotázaných). Níže předkládáme grafické znázornění
získaných odpovědí na jednotlivé otázky. V závěru pak výsledky získané v ČR srovnáváme s výsledky
získanými v jiných partnerských zemích projektu a s celkovými výsledky za celé projektové partnerství
(celkem 11 zemí EU).
Město Venkov
80 % 20 %
Nejvyšší dosažené vzdělání
Podíl respondentů
Základní škola 22 %
Střední odborná škola
28%
Střední vzdělání ukončené maturitou
23%
VOŠ 18 %
Univerzita 9 %
Postgraduální studium
0 %
34%
13%
17%
21%
11%
4%
Q1. Jak byste popsali mezigenerační propast?
rozdílné pohledy a postoje
protikladné uvažování a představy
rozdílné systémy hodnot a principů
rozdílné představy o světě a životě
nedostatek tolerance
nepochopení
8%
15%
19%
10%
17%
16%
15%
0%
Q2. Vyberte ze seznamu 5 faktorů, o kterých si myslíte, že mohou být zdrojem konfliktů mezi generacemi.
vzdělání
moderní technologie (počítač, telefon, mobil, televize, atd.)
životní styl
jazyk (jak jej požívat, hantýrka, archaismy)
věkový rozdíl
tradice, obyčeje, zvyky
systém hodnot, víra, vyznání
další (co?)
41%
40%
4%
10%
3% 1% 1%
0%
Q3. Jak se mezigenerační rozdíly projevují?
nedostatkem respektu
netolerancí / nedostatkem pochopení
využíváním / zneužíváním
rozdílností mentalit
akceptováním / neakceptováním pravidel
snahou o překonání tradic
nevím / bez odpovědi
jiná odpověď
49%
31%
20%
Q4. Vnímáte konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost?
ano
ne
nevím
54%
3%
14%
17%
3% 9%
0% 0%
Q4. Vnímáte konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost? Ano, protože ...
vzájemně odcizuje mladou a starší generaci
zbavuje jak mladé tak staré lidi iniciativy
znemožňuje ohodnotit potenciál mladší ani starší generace
omezuje způsoby, jakými se mohou od sebe jednotlivé generace navzájem učit
vytváří prostor pro jednání nebezpečné pro člověka i společnost (útěk z domova, užívání zakázaných látek, bezdomovectví, atd.) zapřičiňuje špatné fungování jednotlivce na pracovišti, v rodině a ve společnosti
přiměje člověka ignorovat aktuální hodnoty ve společnosti
ovlivňuje politický život v zemi
17%
30% 44%
9%
Q4. Vnímáte konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost? Ne, protože ...
ne všichni lidé vyjadřují veřejně své pocity, stížnosti
konflikt může vést k dalšímu vývoji
konflikt může být vyřešen díky vzájemné komunikaci
mezigenerační rozdíly existují v každé společnosti
29%
47%
24%
Q5. Vnímáte generační propast jako fenomén , který existuje pouze mezi velmi mladými a velmi starými lidmi?
ano
ne
nevím
65%
20%
15%
0%
Q5.1 Vnímáte generační propast jako fenomén , který existujepouze mezi velmi mladými a velmi starými lidmi? Ano, protože velmi mladí a velmi staří…
jsou vedeni jinými hodnotami
mají rozdílné pohledy a postoje
vyrostli v rozdílných vzdělávacích systémech
společnosti, ve kterých žijí a / nebo žili jsou rozdílné
35%
44%
12%
9%
Q5.2 Vnímáte generační propast jako fenomén , který existuje pouze mezi velmi mladými a velmi starými lidmi? Ne, protože lidé podobného věku...
mohou mít také rozdílné hodnoty
mají rozdílné pohledy a postoje
dosáhli různého stupně vzdělání
mohou mezi sebou soupeřit
8%
18%
26%
30%
17%
1%
Q6. Myslíte si, že generační propast je formou … (vyberte tři možné odpovědi)
požadavků
popírání
prosazování se
obrany
konkurenčního boje
jiná odpověď…
21%
13%
9% 9% 7%
14%
16%
11%
Q7. V jakých věkových skupinách je podle Vás pocit generační propasti nejsilnější? (vyberte více odpovědí)
14-18
19-22
23-30
31-40
41-50
51-60
61-70
70 +
12%
10%
20%
6% 8%
11%
19%
14%
0%
Q8. V jakých oblastech se mezigenerační rozdíly projevují nejsilněji?
v práci
ve společenském životě
v rodině
v politice
v hudbě, umění, kultuře
v módě (oblékání)
v názorech na život a na svět
v systému hodnot
jiné
53%
24%
7%
9%
0%
7%
Q9. Jak obecně reagujete, když zažíváte situace, které chápete, jako projev mmezigenerační propasti?
mluvím / poslouchám / argumentuji
naštvu se / reaguji impulzivně
uteču / vyhnu se konfliktu
ignoruji konflikt
další
nemám s takovou situací zkušenost
55%
11%
34%
Q10. Dá se mezigenerační propast zmírnit?
ano
ne
nevím
22%
13%
16% 8%
7%
31%
3% 0%
Q10. 1 Dá se mezigenerační propast zmírnit? Pokud ano, co by se pro to mělo dělat?
podporovat dialog mezi generacemi
prozkoumat / popsat / vysvětlit mezigenerační propastskrze školu, neziskové organizace, rodinu
sepsat a vydat příklady dobrých zkušeností s řešením generační propasti
organizavat semináře, diskuze o konfliktech pro zainteresované subjekty (rodiče, děti, učitele, ženy, muže, mladé lidi, seniory, atd.) zapojit psychology / mediátory, kteří by měli pracovat na zmenšení konfliktu mezi oběma generacemi
rozpoznat přínosné aspekty konfliktu
neodpovídám (ti, kdo výše označili odpověď 2 nebo 3)
Q11. V závislosti na Vašich zkušenostech seřaďte problémy, které vznikají následkem mezigeneračních rozdílů.
Žádný z respondentů nezodpověděl otázku správným způsobem.
35%
19% 10%
13%
6%
3%
3% 3%
3%
4%
1%
0%
0%
Q12. Co jste se Vy sami naučili díky mezigenerační propasti? Naučil/a jsem se, že…
je dobré být tolerantní a trpělivý
je dobré vyslechnout a pochopit názor druhého člověka je dobré vyjádřit otevřeně, slušně a rozumnou formou svůj názor někdy je dobré mlčet
někdy je lepší určité věci ignorovat
je dobré brát v úvahu zkušenosti starší generace
vzdělání je velmi důležité
je složité změnit názory a myšlení lidí
různé generace mají rozdílné systémy hodnot
lidé mají rozdílné představy bez ohledu na věk
každá generace může mít nápady a názory, které si zaslouží respekt generační propast bude vždy existovat
o všem se dá mluvit
13%
21%
35%
31%
Q13. Jak složité je pracovat v jednom týmu s mladými / starými lidmi?
velice
dost
trochu
velmi málo
14%
37%
42%
7%
Q14. Jak těžké je pro Vás akceptovat názory mladších / starších osob?
velmi obtížné
obtížné
snadné
velmi snadné
69%
20%
11%
Q15. Myslíte si, že se máte co naučit od mladších / starších?
ano
ne
nevím
17%
56%
24%
3%
Q16. Do jaké míry si myslíte, že lidé různých generací mohou mít společné názory?
zcela souhlasím
v zásadě souhlasím
spíše nesouhlasím
nesouhlasím
17%
40%
37%
6%
Q17. Kdo si myslíte, že trpí více projevy mezigenerační propasti?
mladí lidé
senioři
obě generace
nevím
Závěr
Z výše uvedených grafů lze vyvodit několik závěrů, které charakterizují postoj cca stovky dotázaných
k mezigeneračním problémům. Níže je uvedeno také srovnání některých výsledků šetření v českých
podmínkách s výsledky získanými za celé projektové partnerství.
Samotná mezigenerační propast byla nejčastěji popsána jako rozdílné postoje a pohledy na život a
rozdílné představy o životě, což se shoduje také s celkovými výsledky za všechny partnerské
organizace. Podle většiny českých dotázaných se mezigenerační propast projevuje především
nedostatkem respektu a nedostatkem tolerance a pochopení. Tyto dvě možnosti dominovaly také
v celkových výsledcích, kde byly doplněny o další četné odpovědi: akceptování / neakceptování
pravidel a rozdílnost mentalit.
49% všech dotázaných vnímá konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost, s tím, že
nejčastější argumenty podporující toto tvrzení jsou následující:
- konflikt způsobuje vzájemné odcizení generací a omezuje způsob, jak se mohou generace od
sebe navzájem učit.
Naopak argumenty proti tomuto tvrzení nejčastěji zmiňovaly, že konflikt může být vyřešen díky
vzájemné komunikaci a že naopak může vést k určitému vývoji.
V českých podmínkách si největší část respondentů myslí, že mezigenerační propast je formou
obrany, případně popírání. Tyto dvě odpovědi se shodují také s výsledky dosaženými za celé
partnerství, přičemž zde se často vyskytovala ještě možnost třetí, a sice že jde o formu požadavku,
vytváření si nároku na něco. Obranou v tomto případě byla myšlena obrana proti tradicím, které
může mít mladá generace za přežitky, proti dodržování principů a lpění na hodnotách, které se
mohou v různých generacích lišit. S obranou souvisí také odmítání hodnot, postojů, a způsobů
chování.
Co se týče konkrétních věkových skupin, které jsou mezigenerační propastí zasaženy nejvíce,
nejčastěji byly zmiňovány skupiny na okraji věkové škály, tedy 14 – 22 let (souhrnně 34%) a 50+
(souhrnně 41%). Věková skupina 14 – 18 let byla také nejčastěji zmiňována ve všech ostatních
zemích.
Nejzřetelněji se podle většiny dotázaných mezigenerační rozdíly projevují na poli rodiny a v názorech
na život a na svět. Tyto výsledky jsou opět totožné s výsledky získanými ostatními partnery, přičemž
v jiných partnerských zemích byl často zmiňován ještě společenský život.
Reakce lidí, pokud se setkají s projevem mezigeneračního konfliktu, je nejčastěji snaha argumentace,
mluvit a poslouchat, což je opět shodné s výsledky v ostatních partnerských zemích. Zajímavostí u
této otázky byla druhá nejčastější volba, kdy se daná osoba naštve a reaguje impulzivně. Tato
odpověď byla kromě České republiky častá ještě ve Slovinsku. V souvislosti s tím, je třeba zmínit, že
slovinská organizace EPEKA má za cílovou skupinu také převážně Romské etnikum.
Podle většiny českých dotázaných se dá mezigenerační propast zmírnit tím, že budou rozpoznány
přínosné aspekty konfliktu a bude podporován dialog mezi generacemi. Dialog, coby nástroj
zmírňování mezigenerační propasti byl často zmiňován spolu s nutností podchytit tento problém na
školách a ve vzdělávacích systémech také na úrovni celého partnerství.
V další otázce jsme od respondentů zjišťovali, co si myslí, že se díky mezigeneračním rozdílům naučili.
V českých podmínkách bylo nejčastější odpovědí trpělivost a tolerance a také nutnost naslouchat a
snažit se pochopit názor druhého člověka. Odpovědi z jiných zemí projektu se velmi různily a nedá se
tedy stanovit výrazně převažující názor.
Bez ohledu na národnost a věk, absolutní většina dotazovaných napříč partnerskými zeměmi se
shodla na tvrzení, že se mají co naučit od starší, respektive mladší generace.
Čeští respondenti se domnívají, že více mezigenerační propastí trpí senioři, popřípadě obě generace
stejně. Podobně otázku zodpověděli i v Portugalsku a Maďarsku, v ostatních zemích projektu
převažoval spíše názor, že obě generace jsou mezigenerační propastí zasaženy ve stejné míře.
Z výše uvedeného srovnání výsledků z ČR a ostatních zemí projektu vyplývá většinou obdobný názor
respondentů na problematiku mezigenerační propasti. Obecně můžeme shrnout, že ve spojitosti
s mezigenerační propastí lidé nejčastěji hovoří o rozdílných hodnotách, postojích, o životních
zkušenostech, o nutnosti naslouchat, projevit vůči druhým osobám respekt a toleranci. Důležité je
také zmínit pozitivní aspekty mezigeneračních rozdílů a to zejména možnost dalšího vývoje právě díky
odlišnostem a možnost vzájemného učení se a předávání zkušeností.
Výhody a nevýhody dotazníku
Během aplikace dotazníku vyvstaly určité problémy, z nichž se dají odvodit následující nevýhody
dotazníku:
Dotazníky byly příliš dlouhé, obzvláště pro děti okolo 15 let, které měly problém se plně
soustředit na všechny otázky. Některé otázky byly pro tuto část respondentů navíc
nesrozumitelné.
Některé z otázek byly příliš složité a bylo obtížné jim porozumět. Sociální pracovníci museli
často vysvětlovat význam otázek a možných odpovědí nejen dětem a mládeži, ale i seniorům
a lidem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách. Jednu otázku nebyli respondenti schopni
zodpovědět úplně (zadání bylo špatně pochopeno)
Dotazník obsahuje poměrně dost specifických termínů, kterým mladí lidé (obzvláště pokud
pocházejí se sociálně vyloučených lokalit) nerozuměli (např. mezigenerační propast, postoj,
hodnoty)
Zmiňované nevýhody se váží k aplikaci dotazníku v rámci ČR a nevyjadřují názor všech projektových
partnerů. Nicméně s obdobnými problémy se potýkali i někteří partneři v zahraničí – v závislosti na
cílové skupině, se kterou byl dotazník vyplňován. Obecně lze příčinu zmiňovaných problémů spojit
především s cílovou skupinou, která se dotazníkové šetření zůčastnila – v českém případě to byly
z velké části obyvatelé sociálně vyloučených lokalit a děti a mládež, pro které byl dotazník a samotné
otázky vystavěny příliš složitě.
Naopak výhody dotazníkového šetření lze spatřovat především v různorodosti dotazovaných, čímž se
do výsledků promítly názory menšin žíjících v Ostravě a okolí (Romové, lidé žijící v sociálně
vyloučených lokalitách). Navíc, díky vyplnění dotazníku (v některých případech za asistence sociální
pracovnice) si někteří respondenti uvědomili existenci tématu mezigeneračních rozdílů a přimělo je
to k zamyšlení nad problémem.
Při hodnocení výhod a nevýhod dotazníku je třeba vzít v úvahu, že dotazník byl vytvořen a upraven
pro použití v 11 evropských zemích a je tudíž přirozené, že v každé zemi narazilo jeho použití na
místní specifika daná odlišností kultur, ale i cílových skupin, v rámci kterých byl použit.