věstník mze Čr 1/2011 · datum fenofáze škůdce metoda množství škůdce ... clarinet 20 sc...
TRANSCRIPT
62 63
Přílohy
Příloha 1 Vzor tiskopisu - pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s chemickými přípravky
Příloha 2 Vzor dokumentace monitoringu v SISPOPříloha 3 Evidence používání přípravků na ochranu rostlin dle vyhlášky 371/2006 Sb.Příloha 4 Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalůPříloha 5 Doporučený systém ochrany jádrovin proti hospodářsky významným
chorobám a škůdcůmPříloha 6 Doporučený systém ochrany třešní a višní proti hospodářsky významným
chorobám a škůdcůmPříloha 7 Doporučený systém ochrany slivoní proti hospodářsky významným
chorobám a škůdcůmPříloha 8 Doporučený systém ochrany meruněk a broskvoní proti hospodářsky
významným chorobám a škůdcůmPříloha 9 Doporučený systém ochrany rybízu proti hospodářsky významným
chorobám a škůdcůmPříloha 10 Vzor tiskopisu k provedení zápisu o kontrolePříloha 11 Vzor osvědčení k udělení ochranné známkyPříloha 12 Vzor označování obalů s ovocem SISPOPříloha 13 Směrnice MZe ČR pro Integrované systémy pěstování ovoce dle Věsníku MZe ČR 1/2011
62
Přílo
hy
63
Příloha 1 VZOR! PRAVIDLA O BEZPEČNOSTI, OCHRANĚ ZDRAVÍ A OCHRANĚŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘI PRÁCI S CHEMICKÝMI PŘÍPRAVKY
Firma : ředitel (jednatel) :Ochranu ovocných plodin řídí : číslo osvědčení : ze dne: Pracovník zodpovědný za sklad a aplikaci pesticidů :Firma se zabývá zemědělskou výrobou, především výrobou ovoce.
OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY A ZPŮSOB BEZPEČNÉHO NAKLÁDÁNÍPři veškeré manipulaci (naskladnění, skladování, vyskladnění) je potřeba používat OOPP (pra-
covní obuv, pracovní oblek, rukavice), je zakázáno kouřit nebo manipulovat s otevřeným plamenem a je zakázána konzumace potravin a nápojů..
V případě nehody (únik obsahu mimo původní obal) :• Ochrana očí : obličejový štít nebo uzavřené ochranné brýle• Ochrana rukou : gumové rukavice• Ochrana dýchacích orgánů : v případě, že je produkt klasifikován jako toxický při vdechování
je potřeba použít respirátor se stupněm ochrany FFP2S. V ostatních případech není potřebná.• Ochrana těla :dlouhá gumová zástěra, gumová obuv
Veškeré operace, které jsou a mohou být prováděny pouze s uzavřenými originálními obaly, musí být zaměřeny pouze na základní operace příjmu, skladování a výdeje. V průběhu těchto operací musí být používány pracovní rukavice. V případě, že z jakékoli příčiny dojde k porušení celistvosti původních obalů je potřeba postupovat podle pokynů v bodu Postup v případě nehody. Při práci ne-jíst, nepít, nekouřit. Zbylé pesticidy skladovat v originálních obalech !
POSTUP V PŘÍPADĚ NEHODY
Vhodná hasiva : dle BL, přizpůsobit ostatním hořícím materiálůmÚnikové cesty : vstupními vraty skladuDůležitá telefonní čísla : Záchranná služba 155 Hasiči 150 Toxikologické středisko 224 919 293, 224 915 402
Všechny nechráněné osoby se musí ze zasaženého prostoru okamžitě vzdálit. Všechny další prá-ce mohou být prováděny pouze s použitím ochranných prostředků stanovených pro použití v přípa-dě nehody v předchozím odstavci.
V případě úniku mimo původní obal neznečištěný produkt zachytit zpět do původního obalu (při jeho poškození použít obal náhradní), ostatní uniklý produkt zasypat sorpčním materiálem a me-chanicky smést do náhradního obalu. Dále s ním nakládat jako s nebezpečným odpadem. Zabránit vniknutí do dešťové kanalizace. V případě úniku produktu do kanalizace okamžitě informovat vede-ní společnosti, telefon................... Při úniku množství přesahujícího 5 litrů okamžitě přivolat hasiče.
64 65
PŘEDLÉKAŘSKÁ PRVNÍ POMOCVšeobecné pokyny: O účinnosti předlékařské první pomoci rozhoduje rychlost jejího poskytnutí.
Při stavech ohrožujících život (zástava srdce, zástava dechu) okamžitě provádějte umělé dýchání, resp. nepřímou masáž srdce. Pokud je postižený v bezvědomí, uložit jej do stabilizované polohy na boku, zajistit průchodnost dýchacích cest a okamžitě přivolat lékařskou pomoc.
Při nadýchání: při inhalaci prachu nebo mlhy vyvést postiženého na čerstvý vzduch, konzulto-vat s lékařem.
Při styku s kůží: potřísněný nebo jinak znečištěný oděv vždy ihned vysvléct, kůži důkladně omýt velkým množstvím vody (nejlépe tekoucí vlažná pitná voda). Doba omývání by neměla být kratší než 15 minut, konzultovat s lékařem.
Při zasažení očí: oči důkladně po dobu minimálně 10 – 30 minut vyplachovat pod tekoucí vlaž-nou pitnou vodou při otevřených víčkách. Při této činnosti podle možnosti vyjmout kontaktní čočky, po dobu vyplachování očí postupně nadzvedávat horní a dolní víčko tak, aby se voda dostala k ce-lému povrchu oka. Při zasažení jednoho oka dbát na to, aby při výplachu nebylo zasaženo i druhé oko. Přivolat lékaře.
Při požití: ihned vypláchnout ústa čistou vodou, vypít asi 0,5 litru vody a ihned přivolat lékaře. Zvracení nevyvolávat u prostředků žíravých. U ostatních přípravků se řídit dle pokynů uvedených v návodu na použití. Pohotovostní zásoba 20 litrů pitné vody je u vchodu do skladu.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADEMV případě nehody, resp. při poškození obalu musí být se zbytky látky nebo zasaženého obalového
materiálu nakládáno jako s nebezpečným odpadem a smí být předán k likvidaci pouze osobě opráv-něné k nakládání s nebezpečným odpadem. Obaly od pesticidů se skladují na vyhraženém místě a odebírá je zpět dodavatelská firma pesticidů !
Zpracoval : Schválil: Projednáno dne:
64
Přílo
hy
65
Příloha 2 Vzor dokumentace monitoringu v SISPO
Evidence záznamů o vývoji teploty a vlhkosti vzduchu v období : ...........................(podle VN č.242/2004 Sb. § 14a odst. 4 písm. c)
Datum Půdní blokdíl půdního
bloku
Minimální denní teplota
°C
Maximální denní teplota
°C
Vlhkost vzduchu
% hodina měření
Typ signalizačního přístroje:
OVLHČENÍ LISTŮ teplota(průměr za dobu ovlhčení)
stupeň vzniklé infekce
úhrn srážek (mm)
poznámka
začátek celková doba ovlhčení
mezi-oschnutí (hod.)
datum hodina
Lokalita : Plodina :Parcela : Výměra :
datum fenofáze škůdce metoda množství škůdce
EVIDENCE INFEKCÍ STRUPOVITOSTI
KONTROLA ŠKŮDCŮ
66 67
(evi
denc
e po
dle
vyhl
. č. 1
46/2
009
Sb.
, kte
rou
se m
ění v
yhlá
ška
č. 3
29/2
004
Sb.
, o p
řípra
vcíc
h a
dalš
ích
pros
tředc
ích
na o
chra
nu ro
stlin
,ve
zně
ní v
yhl.
č. 3
71/2
006
Sb.
) § 1
9, o
dst.
3 „P
říloh
a č.
9 k
vyh
lášc
e č.
329
/200
4 S
b.“
Evid
enci
příp
ravk
ů na
och
ranu
rost
lin je
farm
ář p
ovin
en v
ést p
růbě
žně
a uc
hová
vat j
i po
dobu
5 le
t (§
49, o
dst.
3 zá
kona
č. 3
26/2
004
Sb.).
Přílo
ha 3
Ev
iden
ce p
ouží
vání
pří
prav
ků n
a oc
hran
u ro
stlin
dle
vyh
lášk
y
č. 3
29/2
004
Sb.,
ve z
nění
vyh
lášk
y č.
371
/200
6 Sb
.
Oše
třova
nýsu
bjek
t (p
lodi
na)
Roz
sah,
velik
ost
ošet
řova
ného
ob
jekt
u (h
a)
Dat
umap
likac
e(h
odin
a) P
řípra
vek
Úda
je k
ap
likac
i (T
M)
Cel
kové
m
nožs
tví
aplik
ovan
ého
příp
ravk
u
Úče
l apl
ikac
e (š
kodl
ivý
or
gani
smus
)
Dáv
ková
ní
(nep
ovin
né)
Pom
ocné
látk
y, h
nojiv
a se
st
opov
ými ž
ivin
ami
náze
v
dávk
a(k
g, l
na 1
ha
)
12
34
56
78
910
66
Přílo
hy
67
(dle
zák
ona
č. 9
/200
9 S
b., k
terý
m s
e m
ění z
ákon
č. 1
56/1
998
Sb.
, o h
nojiv
ech,
pom
ocný
ch p
ůdní
ch lá
tkác
h, p
omoc
ných
rost
linný
ch p
řípra
vcíc
h a
subs
tráte
ch a
o a
groc
hem
ické
m z
kouš
ení z
eměd
ělsk
ých
půd
(zák
on o
hno
jivec
h), v
e zn
ění p
ozdě
jšíc
h př
edpi
sů, a
dal
ší s
ouvi
sejíc
í zák
ony)
Zázn
am o
pou
žití
hnoj
iva
mus
í být
zap
sán
v ev
iden
ci d
o 1
měs
íce
od u
konč
ení j
eho
použ
ití.
Evi
denc
i o p
ouži
tí hn
ojiv
je fa
rmář
pov
inen
uch
ováv
at p
o do
bu 7
let (
§ 9,
ods
t. 7
záko
na č
. 9/2
009
Sb.
)
podn
ikat
el v
zem
ěděl
ství
:
dat
um n
aroz
ení (
IČ, b
ylo-
li př
iděl
eno)
:vl
astn
ík le
sníh
o po
zem
ku:
IČ:
fyzi
cká
nebo
prá
vnic
ká o
soba
pro
vozu
jící l
esní
výr
obu:
Přílo
ha 4
Ev
iden
ce o
pou
žití
hno
jiv, s
tatk
ovýc
h hn
ojiv
, pom
ocný
ch lá
tek
a up
rave
ných
kal
ů
Kat
astrá
lní
územ
í1)
Poz
emek
1) L
esní
po
zem
ek o
ddě-
lení
, por
ost,
po-
rost
ní s
kupi
na)
Plo
dina
2)H
noje
níH
nojiv
a, s
tatk
ová
hnoj
iva,
upr
aven
é ka
ly (v
suš
ině)
Pom
ocné
lát-
ky, h
nojiv
a se
st
opov
ými ž
ivi-
nam
i
čísl
očí
slo
ploc
ha(h
a)
druh
, od
růda
(u
žit-
kový
sm
ěr)
ploc
ha(h
a)
datu
m
ploc
ha
(ha)
druh
ne
bo
náze
v
celk
em
(t, k
g,
litry
)
dávk
a (t,
kg,
lit
ry)
přív
od ž
ivin
(kg/
ha)
náze
v
dávk
a (k
g, li
tr na
1
ha)
použ
itíza
pra-
vení
do
půdy
NP
2O5
K2O
MgO
CaO
S
1)
Poku
d je
pod
nika
tel v
zem
ěděl
ství
zař
azen
v r
egis
tru
půdy
pod
le z
ákon
a č.
252
/199
7 Sb
., o
zem
ěděl
ství
, uve
de v
rub
rice
kata
strá
lní
územ
í čís
lo č
tver
ce m
apy
a v
rubr
ice
poze
mek
zkr
ácen
ý kó
d pů
dníh
o bl
oku
nebo
jeho
dílu
.2)
U tr
valý
ch tr
avní
ch p
oros
tů s
e uv
ede
pouz
e ze
měd
ělsk
á ku
ltura
trav
ní p
oros
t.
68 69
Přílo
ha 5
D
OPO
RUČE
NÝ
SYST
ÉM O
CHRA
NY
JÁD
ROV
IN P
ROTI
HO
SPO
DÁ
ŘSKY
VÝZ
NA
MN
ÝM
HO
UBO
VÝM
CH
ORO
BÁM
A Š
KŮD
CŮM
Škod
livý
čini
tel
Pest
icid
Dáv
ka
(kg,
l/ha
)O
chra
nná
lhůt
a dn
yPo
znám
ka
OB
DO
BÍ P
ŘED
RA
ŠEN
ÍM
Cho
roby
kůry
a d
řeva
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)C
upro
caffa
ro (o
xich
lorid
měd
i)Fl
owbr
ix (o
xich
lorid
měd
i)Fu
ngur
an-O
H 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
n.)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Kup
rikol
50
(oxi
chlo
rid m
ědi)
3,0
– 5,
03,
0 –
5,0
2,0
– 3,
53,
0 –
5,0
2,5
- 3,5
7,0
3,0
– 5,
0
AT
Měď
naté
fung
icid
y vy
kazu
jí ve
dlej
ší ú
činn
ost p
ro-
ti st
rupo
vito
sti.
Při
aplik
acíc
h po
sunu
tých
do
obdo
-bí
zač
átku
raše
ní (f
áze
myš
ího
oušk
a) te
dy p
ůsob
í i p
roti
počá
tečn
ím in
fekc
ím s
trupo
vito
sti.
Při
poz-
dějš
ích
aplik
acíc
h (p
o od
květ
u) v
šak
vyka
zují
fyto
-to
xick
é úč
inky
(rzi
vost
plo
dů).
Zvěř
Mor
suvi
n(k
řem
enný
pís
ek 2
6 %
, rez
idua
des
tila-
ce tu
ků 4
%, t
álov
ý ol
ej 1
0 %
)
Pella
col (
thira
m)
Stop
Z (r
ybí o
lej)
1 –
2 kg
/10
0 st
rom
-ků
3 l/h
a/10
00
stro
mků
dle
velik
os-
ti st
rom
ů
---
AT ---
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří.
Ná-
těr.
Řed
ění 1
0:0,
5 (p
řípra
vek/
voda
).M
ax. 1
x.
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u zv
ěří.
Nát
ěr, p
o vý
sadb
ě. Ř
eděn
í s v
odou
1:1
.M
ax. 1
x.
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří
(och
rana
6 m
ěsíc
ů). P
ostři
k.Ř
eděn
í 1:1
,5 (p
řípra
vek/
voda
).
68
Přílo
hy
69
Přez
imuj
ící š
kůdc
i:
Jarn
ice (Orthosia)
vajíč
ka
Mši
ce (A
phidoidea)
va
jíčka
Píď
alky(G
eometridae)
vajíč
ka
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
vajíč
ka
Štíte
nka
čárk
ovitá
(Mytilococcusulmi)
vajíč
ka p
od š
títke
m ♀
Štíte
nka
zhou
bná
(Quadraspidiotus
perniciosus)
nym
fy 1
. ins
taru
Vlno
vníc
i, há
lčiv
ci
Ekol
(90
% ře
pkov
ý ol
ej)
Ekol
TM
Rel
dan
40 E
C*
(chl
orpy
rifos
-met
hyl)
1,0
– 1,
5
8,5
+ 1,
5
AT
TM in
sekt
icid
y m
imo
Rel
dan
40 E
C p
roti
přez
imu-
jícím
šků
dcům
a T
M s
fung
icid
y.
Term
ín o
šetře
ní o
d fá
ze n
alév
ání p
upen
ů do
fáze
ra
šení
pup
enů.
Max
. 1x.
100
0 l v
ody
/ha.
TM s
příp
ravk
em R
elda
n 40
EC
1,5
l/ha
pro
ti př
e-zi
muj
ícím
šků
dcům
.
Mer
y na
hru
šníc
h(Psylloidea)
dosp
ělci
, vaj
íčka
Kao
lín+
Na 2C
O3
(sod
a)
Ekol
TM
Rel
dan
40 E
C*
(chl
orpy
rifos
-met
hyl)
Ekol
(90
% ře
pkov
ý ol
ej)
50+2
5+25
kg
/100
0-20
00l v
ody
+ N
a 2CO
3
1 kg
/100
0 l
jíchy
8,5
+ 1,
5
1,0
– 1,
5
---
AT AT
Dop
oruč
ují s
e 3
aplik
ace.
Opa
kova
t po
7-1
0 dn
ech
nebo
po
smyt
í film
u de
štěm
. D
o fá
ze z
elen
ého
poup
ěte.
Term
ín o
šetře
ní o
d fá
ze n
alév
ání p
upen
ů do
fáze
ra
šení
pup
enů.
Max
. 1x.
100
0 l v
ody
/ha.
TM
s p
řípra
vkem
Rel
dan
40 E
C 1
,5 l/
ha p
roti
pře-
zim
ujíc
ím š
kůdc
ům.
TM in
sekt
icid
y m
imo
Rel
dan
40 E
C p
roti
přez
imu-
jícím
šků
dcům
a T
M s
fung
icid
y.
70 71
Vlno
vník
jabl
oňov
ý(A
culu
s sc
hlec
hten
dali)
Vlno
vník
hru
šňov
ý(E
rioph
yes
pyri)
Hál
čive
c hr
ušňo
vý(E
pitri
mer
us p
yri)
Kum
ulus
WG
(síra
)
Sulik
ol 7
50 S
C* (
síra
)
Typh
lodr
omus
pyr
i
BIO
LAA
GEN
S TP
(Typ
hlod
rom
us p
yri)
4,5
- 10,
0
5,0
- 10,
0
1-3
pásy
(le
toro
s-ty
) / k
aždý
st
rom
3000
ks/
ha
nebo
5 ks
/rost
li-nu
- so
litér
-ní
stro
my
3 3 ---
---
Apl
ikac
e si
rnýc
h př
ípra
vků
na p
očát
ku ra
šení
(p
řed
fází
myš
ího
oušk
a).
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
padl
í do
jabl
oní).
Vyva
zová
ní te
xtiln
ích
pásů
na
větv
e st
rom
ů, a
pli-
kace
v z
imní
m o
bdob
í, tj.
od
pros
ince
do
únor
a.V
plét
ání l
etor
ostů
do
větv
í stro
mů,
běh
emve
geta
čníh
o ob
dobí
, zej
mén
a v
letn
ím o
bdob
í.
Vyva
zová
ní p
lstě
ných
pás
ů na
vět
ve s
trom
ů,ro
zhoz
sub
strá
tu s
bio
agen
s na
rost
liny,
aplik
ace
na ja
ře n
ebo
na p
odzi
m.
OB
DO
BÍ P
ŘED
KVĚ
TEM
Stru
povi
tost
jabl
oně
Stru
povi
tost
hru
šně
(Ven
turia
inae
qual
is,
Vent
uria
piri
na)
Ant
re 7
0 W
G (
prop
ineb
)
Bay
cor 2
5 W
P (b
iterta
nol)
Cap
tan
50 W
P (8
0 W
G) (
capt
an)
Cho
rus
75 W
G (c
ypro
dini
l)C
larin
et 2
0 SC
(fluq
uico
nazo
le, p
yrim
etha
nil)
2,25
0,75
- 1,
5
3,5–
6,0
(2,1
)
0,2
1,0
- 1,5
AT 35
35 (2
8)
28 28
Max
. 2x,
do
BB
CH
69.
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d, l
epší
úči
nnos
t od
vyšš
ích
tepl
ot (
10 -
12
°C).
Pro
zvý
šení
úči
nnos
ti vh
odné
ap
likov
at v
tank
-mix
u s
kont
akte
m.
V z
ávor
ce p
latí
pro
Cap
tan
80 W
G.
Úči
nkuj
e i z
a ni
žšíc
h te
plot
. Max
. 4x.
Úči
nkuj
e i z
a ni
žšíc
h te
plot
. Niž
ší ú
činn
ost n
a pl
ody.
70
Přílo
hy
71
Stru
povi
tost
jabl
oně
Stru
povi
tost
hru
šně
(Ven
turia
inae
qual
is,
Vent
uria
piri
na)
Dis
cus
(kre
soxi
m-m
ethy
l)
Del
an 7
00 W
DG
, 750
SC
(dith
iano
n)
Dith
ane
DG
Neo
tec,
M 4
5 (m
anco
zeb)
Dom
ark
10 E
C (t
erac
onaz
ole)
Emer
ald*
(ter
acon
azol
e)
Flin
t Plu
s (tr
iflox
ystro
bin,
cap
tan)
Mer
pan
50 W
P, 8
0 W
G (c
apta
n)
Min
os (p
yrim
etha
nil)
Myt
hos
(pyr
imet
hani
l)
Nov
ozir
MN
80
New
(man
coze
b)
Poly
ram
WG
(met
iram
)
Punc
h W
G (fl
usila
zole
)
0,2
0,7
2,0
0,4
0,4
0,6
kg/1
m
výšk
y ko
-ru
ny
3,0
- 4,5
(2,0
- 3,
0)
0,75
- 1,
0
0,75
- 1,
0
2,0
2,0
- 2,4
0,2
- 0,3
35 21 28 14 14 14 35 28 28 21 21 35
Pou
ze ja
bloň
. S
trobi
lurin
ový
fung
icid
, ap
likov
at v
ta
nk-m
ixu
s ko
ntak
tem
. N
epou
žíva
t v
příp
adě
re-
zist
ence
. D
opor
učen
í -
max
2x
za s
ezón
u -
rizik
o vý
voje
rezi
sten
ce.
Max
. 4x
(pro
M 4
5 m
ax. 2
x).
Sys
tém
ový
fung
icid
.
Sys
tém
ový
fung
icid
. Pou
ze d
o sp
otře
bová
ní z
ásob
.
Max
. 3x,
max
. 1,8
kg/
ha.
V z
ávor
ce p
latí
pro
Mer
pan
80 W
G.
Max
. 2x.
Kon
takt
ní fu
ngic
id s
tran
slam
inár
ním
a
fum
igač
ním
úči
nkem
. P
ůsob
í již
od
nižš
ích
tep-
lot (
5 °C
). P
ři ap
likac
i v d
obě
květ
u om
ezuj
e vý
skyt
ka
lišní
ch h
nilo
b.
Kon
takt
ní fu
ngic
id s
tran
slam
inár
ním
a
fum
igač
ním
úči
nkem
. P
ůsob
í již
od
nižš
ích
tep-
lot (
5 °C
). P
ři ap
likac
i v d
obě
květ
u om
ezuj
e vý
skyt
ka
lišní
ch h
nilo
b. M
ax. 3
x.
Při
aplik
aci v
dob
ě kv
ětu
omez
uje
výsk
yt k
ališ
ních
hn
ilob.
Max
. 5x.
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d, le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 1
2 °C
). P
ro z
výše
ní ú
činn
osti
vhod
né
aplik
ovat
v ta
nk-m
ixu
s ko
ntak
tem
.
72 73
Stru
povi
tost
jabl
oně
Stru
povi
tost
hru
šně
(Ven
turia
inae
qual
is,
Vent
uria
piri
na)
Scor
e 25
0 EC
(dife
noco
nazo
le)
Sylli
t 400
SC
(dod
ine)
Sylli
t 65
WP
(dod
ine)
Syst
hane
12
EC (m
yclo
buta
nil)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
Terc
el (
pyra
clos
trobi
n, d
ithia
non)
Thira
m G
ranu
flo (t
hira
m)
Topa
s 10
0 EC
(pen
cona
zole
)
Zato
50
WG
(tri
floxy
stro
bin)
0,2
1,2
- 1,7
0,75
- 1,
0
0,6
0,45 2,5
3,0
0,45
0,15
49 28 21 28 14 35 35 35 14
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d, le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 1
2 °C
). P
ro z
výše
ní ú
činn
osti
vhod
né
aplik
ovat
v ta
nk-m
ixu
s ko
ntak
tem
. Max
. 4x.
Dop
oruč
ení -
max
. 2x
za s
ezón
u - r
izik
o re
zist
ence
. Ú
čink
uje
i za
nižš
ích
tepl
ot.
Dop
oruč
ení -
max
. 2x
za s
ezón
u - r
izik
o re
zist
ence
. Ú
čink
uje
i za
nižš
ích
tepl
ot.
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d, le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 1
2 °C
). P
ro z
výše
ní ú
činn
osti
vhod
né
aplik
ovat
v ta
nk-m
ixu
s ko
ntak
tem
.
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d, le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 1
2 °C
). P
ro z
výše
ní ú
činn
osti
vhod
né
aplik
ovat
v ta
nk-m
ixu
s ko
ntak
tem
. Max
. 3x.
Max
. 3x
Pou
ze ja
bloň
. Lep
ší ú
činn
ost p
ři vy
ššíc
h te
plot
ách.
P
ři ap
likac
i v d
obě
květ
u om
ezuj
e vý
skyt
kal
išní
ch
hnilo
b. M
ax. 4
x.
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d, le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 1
2 °C
). P
ro z
výše
ní ú
činn
osti
vhod
né
aplik
ovat
v ta
nk-m
ixu
s ko
ntak
tem
.
Pou
ze j
ablo
ň. S
trobi
lurin
ový
fung
icid
, ap
likov
at v
ta
nk-m
ixu
s ko
ntak
tem
. N
epou
žíva
t v
příp
adě
re-
zist
ence
. Max
. 2x
za s
ezón
u - r
izik
o re
zist
ence
.
72
Přílo
hy
73
Padl
í jab
loně
(Podosphaera
leucotricha)
Cla
rinet
20
SC(fluquiconazole,pyrimethanil)
Dis
cus (kresoxim-methyl)
Dom
ark
10 E
C (teraconazole)
Emer
ald*
(ter
acon
azol
e)
Flin
t Plu
s (tr
iflox
ystro
bin,
cap
tan)
Kum
ulus
WG
(síra
)
Punc
h W
G (fl
usila
zole
)
Scor
e 25
0 EC
(dife
noco
nazo
le)
Sulik
ol K
* (sí
ra)
Sulik
ol 7
50 S
C* (
síra
)
Syst
hane
12
EC (m
yclo
buta
nil)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
Terc
el (
pyra
clos
trobi
n, d
ithia
non)
Topa
s 10
0 EC
(pen
cona
zole
)
Zato
50
WG
(tri
floxy
stro
bin)
1,0
- 1,5
0,2
0,25
0,25
0,6
kg/1
m
výšk
y ko
runy
4,5
- 10
0,2
- 0,3
0,2
7,5
- 15
5 - 1
0
0,6
0,45 2,5
0,45
0,15
28 35 14 14 14 3 35 49 3 3 28 14 35 35 14
Stro
bilu
rinov
ý fu
ngic
id.
Dop
oruč
ení
- m
ax.
2x z
a se
zónu
- riz
iko
vývo
je re
zist
ence
stru
povi
tost
i.
Do
spot
řebo
vání
zás
ob.
Max
. 1,8
kg/
ha.
Dop
oruč
uje
se v
yšší
obj
em v
ody
(100
0 l v
ody/
ha).
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d,le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 12
°C).
Vedl
ejší
úči
nnos
t.
Do
spot
řebo
vání
zás
ob.
Při
vyso
kých
tepl
otác
h riz
iko
fyto
toxi
city
.
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d,le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 12
°C).
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d,le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 12
°C).
Sys
tém
ový
DM
I fun
gici
d,le
pší ú
činn
ost o
d vy
ššíc
h te
plot
(10
- 12
°C).
Stro
bilu
rinov
ý fu
ngic
id.
Dop
oruč
ení
- m
ax.
2x z
a se
zónu
- riz
iko
vývo
je re
zist
ence
stru
povi
tost
i.
74 75
Mer
y na
hru
šníc
h(Psylloidea)
dospělci,vajíčka,nym
fy
Sanm
ite 2
0 W
P (p
yrid
aben
)
Vert
imec
1,8
EC
(aba
mec
tin)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(imid
aclo
prid
)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
0,75 1,0
0,15
- 0,
2
0,13 1,5
1,0
21 28 14 28 ---
---
Max
. 2x,
na
všec
hna
vývo
jová
stá
dia.
Pod
le s
igna
lizac
e, m
ax. 1
x, (l
arvi
cid
na L
1 a
L2).
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
mši
ce).
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
mši
ce, v
lnat
ku).
Vedl
ejší
úči
nnos
t. Te
rmín
apl
ikac
e př
ed k
věte
m.
U n
erez
iste
ntní
ch p
opul
ací.
Vlno
vník
jabl
oňov
ý(Aculusschlechtendali)
Vlno
vník
hru
šňov
ý(Eriophyespyri)
Hál
čive
c hr
ušňo
vý(Epitrimeuspyri)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)
Sanm
ite 2
0 SP
(pyr
idab
en)
1,5
0,7
2,0
1,0
0,75
---
30 21 21 21
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
svilu
šku)
.Te
rmín
apl
ikac
e př
ed k
věte
m.
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
svilu
šku)
.
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
svilu
šku)
.
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
svilu
šku)
.
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
svilu
šku)
.N
a vš
echn
a vý
vojo
vá s
tádi
a. V
hodn
ý i n
a da
lší
gen
erac
e v
průb
ěhu
sezó
ny.
Kvě
topa
s ja
bloň
ový
(Anthonomus
pomorum
)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
Treb
on 3
0 EC
(eto
fenp
rox)
0,2
1,25
– 1
,5
0,5
0,2
14 28 28 28
Pod
le s
igna
lizac
e. P
řed
klad
ením
vaj
íček
.
Vedl
ejší
úči
nnos
t. P
ři po
užití
pro
ti pi
latc
e ja
bleč
né
hubí
až
50 %
lare
v kv
ětop
ase
jabl
oňov
ého.
Vedl
ejší
úči
nnos
t. P
ouži
tí ta
nk-m
ixu
Treb
onu
a ol
eje
prot
i vln
atce
krv
avé
lze
spoj
it s
ošet
ření
m
prot
i kvě
topa
su a
dal
ším
pře
zim
ujíc
ím š
kůdc
ům.
74
Přílo
hy
75
Slup
koví
a
pupe
noví
ob
aleč
i
(přezimujícíhousenky)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Inte
gro
(met
hoxy
feno
zide
)
Spin
tor (
spin
osad
)
Stew
ard
(indo
xaca
rb)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
Treb
on 3
0 EC
(eto
fenp
rox)
Inse
gar 2
5 W
P, 2
5 W
G (f
enox
ycar
b)
Isom
ate
C L
R (
dode
kan-
1-ol
, te
trade
-ca
n-1-
ol,
(E,E
)-8,
10-d
odek
adie
n-1-
ol,
(Z)-
11-te
trade
ceny
l-ace
tát,
(Z)-
9-te
tra-
dece
nyl-a
cetá
t
1,5
0,75
– 1
,5
1,1
- 2,2
5
0,4
- 0,5
0,6
0,17 1,5
0,5
0,2
0,3
1000
- 50
0 ks
fero
-m
on.
odpa
rník
ů
---
---
---
14 7 7 28 28 28 60 ---
Term
ín a
plik
ace
před
kvě
tem
.
Min
. te
plot
a pr
o oš
etře
ní je
15
°C.
Vedl
ejší
úči
n-no
st.
Term
ín o
šetře
ní p
odle
sig
naliz
ace,
tj. p
ři ro
zléz
ání
přez
imuj
ícíc
h ho
usen
ek.
Reg
istra
ce n
a ob
aleč
e ja
bleč
ného
, pila
tku
a m
šice
.
Reg
istra
ce n
a ob
aleč
e ja
bleč
ného
, pila
tku
jab.
Reg
istra
ce n
a pi
latk
u ja
bleč
nou.
Kor
ekčn
í oše
tření
. Reg
istra
ce p
ouze
do
jabl
oní.
Met
oda
dezo
rient
ace
- mat
ení s
amců
. In
stal
ace
odpa
rník
ů př
ed le
tem
mot
ýlů.
Mši
ce
(Aphidoidea)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Nee
m A
zal T
/S (a
zadi
rach
tin)
Mos
pila
n 20
SP
(imid
aclo
prid
)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
0,15
– 0
,2
1,5
0,13 0,5
1,25
– 1
,5
14 AT 28 7 28
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
- 100
0 l v
ody/
ha n
a 1
m v
ýšky
kor
uny,
m
ax. 6
l/ha
za
sezó
nu. M
ax. 2
x z
a se
zónu
.
Pou
ze d
o ja
blon
í. P
odle
sig
naliz
ace.
76 77
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)
Sanm
ite 2
0 SP
(pyr
idab
en)
Typh
lodr
omus
pyr
i
BIO
LAA
GEN
S TP
(Typ
hlod
rom
us p
yri)
1,5
0,7
2,0
1,0
0,5
- 0,7
5
1-3
pásy
, le
toro
sty
/ st
rom
3000
ks/
ha
nebo
5
ks/ro
stli-
nu -
solit
ér-
ní s
trom
y a
keře
---
30 21 21 21 ---
---
Term
ín a
plik
ace
před
kvě
tem
v d
obě
50 %
líhn
utí
zim
ních
vaj
íček
svi
luše
k. S
pole
čně
prot
i slu
pkov
ým
a pu
peno
vým
oba
lečů
m.
Term
ín a
plik
ace
osta
tníc
h ak
aric
idů
s la
rvic
idní
m
účin
kem
v d
obě
hrom
adné
ho lí
hnut
í lar
ev,
tj. p
ři S
ET 10
(h) =
130
0 –
1500
°C
.
Apl
ikac
e vi
z vl
novn
íci,
hálč
ivci
.
Vyva
zová
ní p
lstě
ných
pás
ů na
vět
ve s
trom
ů a
keřů
, ro
zhoz
sub
strá
tu s
bio
agen
s na
rost
liny,
aplik
ace
na ja
ře n
ebo
na p
odzi
m.
Bou
rove
c pr
stén
čivý
(Malacosom
aneustria)
Píď
alky
(Geometridae)
Bek
yně
zlat
ořitn
á(Euproctix
chrysorrhoea)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Dim
ilin
48 S
C (d
iflub
enzu
ron)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
1,5
0,15
- 0,
2
1,0
0,75
– 1
,5
1,1
- 2,2
5
---
28 28 ---
---
Term
ín o
šetře
ní p
řed
květ
em p
ři vý
skyt
u ho
usen
ek.
Apl
ikac
e na
hou
senk
y.
Oše
tření
na
mla
dá v
ývoj
ová
stád
ia h
ouse
nek.
20
0 - 6
00 l
vody
/ha.
76
Přílo
hy
77
Zobo
nosk
a ja
bleč
ná(Caenorhinchus
bacchus)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(imid
aclo
prid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
0,25
0,25
1,25
- 1,
5
0,5
14 14 28 28
Pod
le s
igna
lizac
e, m
ax. 2
x. S
polu
s o
šetře
ním
pro
-ti
dosp
ělců
m p
ilatk
y ja
bleč
né.
Vedl
ejší
úči
nnos
t.
Vedl
ejší
úči
nnos
t.
Vedl
ejší
úči
nnos
t.
POČ
ÁTE
K K
VĚTU
, PLN
Ý K
VĚT,
DO
KVÉ
TÁN
Í
Stru
povi
tost
jabl
oně
Stru
povi
tost
hru
šně
(Venturiainaequalis,
Venturiapirina)
Příp
ravk
y do
poru
čené
k o
chra
ně p
roti
stru
povi
tost
i - v
iz s
ezna
m u
vede
ný u
feno
logi
ckýc
h fá
zí o
bdob
í pře
d kv
ětem
Padl
í jab
loně
(Podosphaera
leucotricha)
Příp
ravk
y do
poru
čené
k o
chra
ně p
roti
padl
í - v
iz s
ezna
m u
vede
ný u
feno
logi
ckýc
h fá
zí o
bdob
í pře
d kv
ětem
Svilu
ška
chm
elov
á(Tetranychusurticae)
Svilu
ška
stro
mov
á(Tetranychus
vienensis)
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)
Sanm
ite 2
0 SP
(pyr
idab
en)
0,7
2,0
1,0
0,75
30 21 21 21
Poč
et o
šetře
ní p
roti
svilu
škám
nem
á př
ekro
čit
1 oš
etře
ní z
a se
zónu
.Zá
klad
em je
vyu
žití
biol
ogic
ké o
chra
ny p
odpo
rou
přiro
zený
ch n
epřá
tel n
ebo
intro
dukc
í dra
vého
roz
-to
če T
yphl
odro
mus
pyr
i. Vi
z sv
ilušk
a ov
ocná
.
78 79
Pila
tka
jabl
ečná
(Hoplocampa
testudinea)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
Mos
pila
n 20
SP
(imid
aclo
prid
)(v
edle
jší ú
činn
ost)
0,2
– 0,
25
1,25
– 1
,5
0,5
0,13
- 0,
25
14 28 28 28
Term
ín la
rvic
idní
ho o
šetře
ní:
A) B
SE
T 5,8(h
) = 2
270
°C; B
SE
T 5,8(d
) = 9
5 °C
(B =
1. ú
love
k na
bílé
lepo
vé d
esky
)B
) Přím
é sl
edov
ání e
mbr
yoná
lníh
o vý
voje
,
tj. k
dyž
se 5
0 %
vaj
íček
nac
hází
ve
stád
iu
če
rven
ých
očí.
C) S
ET 10
(h) =
280
0 °C
(ran
é od
růdy
)
Zobo
nosk
a ja
bleč
ná(Caenorhinchus
bacchus)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(imid
aclo
prid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
0,25
0,25
1,25
- 1,
5
0,5
14 14 28 28
Pod
le s
igna
lizac
e, m
ax. 2
x.S
polu
s o
šetře
ním
pro
ti la
rvám
pila
tky
jabl
ečné
.D
alší
oše
tření
při
přek
roče
ní p
rahu
ško
dliv
osti.
Vedl
ejší
úči
nnos
t (m
imo
Cal
ypso
480
SC
).
OB
DO
BÍ P
O O
DK
VĚTU
Stru
povi
tost
jabl
oně
Stru
povi
tost
hru
šně
(Venturiainaequalis,
Venturiapirina)
Příp
ravk
y do
poru
čené
k o
chra
ně p
roti
stru
povi
tost
i - v
iz s
ezna
m u
vede
ný u
feno
logi
ckýc
h fá
zí o
bdob
í pře
d kv
ětem
Padl
í jab
loně
(Podosphaeralecotricha)
Příp
ravk
y do
poru
čené
k o
chra
ně p
roti
padl
í - v
iz s
ezna
m u
vede
ný u
feno
logi
ckýc
h fá
zí o
bdob
í pře
d kv
ětem
Sklá
dkov
é ch
orob
y(m
onili
ová
hnilo
ba,
kru-
hová
hn
ědá
hnilo
ba,
mod
rá h
nilo
ba,
šedá
hni
loba
)
Cap
tan
50 W
P (c
apta
n)
Del
an 7
00 W
DG
, 750
SC
(dith
iano
n)
Flin
t Plu
s (tr
iflox
ystro
bin,
cap
tan)
3,5
– 6
0,7
0,6
kg/1
m
výšk
y ko
-ru
ny
35 21 14
Max
. 1,8
kg/
ha.
78
Přílo
hy
79
Sklá
dkov
é ch
orob
y(m
onili
ová
hnilo
ba,
kruh
ová
hněd
á hn
ilo-
ba, m
odrá
hni
loba
, šed
á hn
iloba
)
Mer
pan
50 W
P, 8
0 W
G (c
apta
n)
Poly
ram
WG
(met
iram
)
Sylli
t 400
SC
(dod
ine)
Sylli
t 65
WP
(dod
ine)
Terc
el (p
yrac
lost
robi
n, d
ithia
non)
Thira
m G
ranu
flo (t
hira
m)
Zato
50
WG
(trifl
oxys
trobi
n)
3-4,
5 (2
-3)
2 - 2
,4
1,2
- 1,7
0,75
- 1
2,5
3,0
0,15
3-4,
5 (2
-3)
21 28 21 35 35 14
Dáv
ka v
záv
orce
pla
tí pr
o M
erpa
n 80
WG
.
Pou
ze ja
bloň
.
Pou
ze ja
bloň
.
Pou
ze ja
bloň
Oba
leč
jabl
ečný
(Cydiapom
onella)
1. G
ENER
AC
E
i 2. G
ENER
AC
E
OVI
CID
Y:D
imili
n 48
SC
(difl
uben
zuro
n)In
sega
r 25
WP,
25
WG
(fen
oxyc
arb)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
OVI
LAR
VIC
IDY:
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)In
tegr
o (m
etho
xyfe
nozi
de)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)Sp
into
r (sp
inos
ad)
Stew
ard
(indo
xaca
rb)
LAR
VIC
IDY:
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
Treb
on 3
0 C
(eto
fenp
rox)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
0,25 0,3
0,75
0,25
0,4
– 0,
50,
25 0,6
0,17
0
0,5
0,2
1,25
28 60 28 28 14 14 7 7 28 28 28
Max
. 2x.
Max
. 4x,
v in
terv
alu
10 -
14 d
ní.
Na
počá
tku
líhnu
tí ho
usen
ek.
80 81
Oba
leč
jabl
ečný
(Cydiapom
onella)
1. G
ENER
AC
E
i 2. G
ENER
AC
E
BIO
LOG
ICK
É PŘ
ÍPR
AVK
Y:
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Car
povi
rusi
ne (C
PG
v)
Mad
ex (C
PG
v)
POM
OC
NÉ
LÁTK
Y:Is
omat
e C
Plu
s (d
odek
an-1
-ol,
tetra
deca
n-1-
ol,
(E,E
)-8,
10-d
odek
adie
n-1-
ol)
Isom
ate
C L
R
(dod
ekan
-1-o
l, te
trade
can-
1-ol
, (E
,E)-
8,10
-dod
ekad
ien-
1-ol
, (Z
)-11
-tetra
dece
-ny
l-ace
tát,
(Z)-
9-te
trade
ceny
l-ace
tát)
0,75
– 1
,5
1,5
1,0
0,1
1000
- 50
0 ks
fero
-m
on.
odpa
rník
ů
1000
- 50
0 ks
fero
-m
on.
odpa
rník
ů
---
--- 3 AT ---
---
Min
. tep
lota
pro
oše
tření
Bio
bite
m je
15
°C.
Při
vyso
kém
nap
aden
í opa
kova
t za
7 dn
í.
Na
počá
tku
líhnu
tí ho
usen
ek, v
inte
rval
u 10
-12
dní,
max
. 3x,
na
1. g
ener
aci.
Prv
ní p
řed
líhnu
tím h
ouse
nek,
dal
ší v
inte
rval
u 6
- 14
dní,
max
. 8 s
lune
čníc
h dn
ů, m
ax. 3
x na
1 g
e-ne
raci
.
Met
oda
dezo
rient
ace
- mat
ení s
amců
. In
stal
ace
odpa
rník
ů př
ed le
tem
mot
ýlů.
Met
oda
dezo
rient
ace
- mat
ení s
amců
. In
stal
ace
odpa
rník
ů př
ed le
tem
mot
ýlů.
Slup
koví
a
pupe
noví
ob
aleč
i(h
ouse
nky
1. a
2. g
ener
ace)
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Inte
gro
(met
hoxy
feno
zide
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
Spin
tor (
spin
osad
)St
ewar
d (in
doxa
carb
)
0,75
– 1
,51,
1 - 2
,25
0,2
- 0,2
5
0,4
- 0,5
0,25 0,6
0,17
---
---
14 14 14 7 7
Min
. tep
lota
pro
oše
tření
je 1
5 °C
. Při
vyso
kém
na-
pade
ní o
pako
vat z
a 7
dní.
Vedl
ejší
úči
nnos
t.Te
rmín
lar
vici
dníh
o oš
etře
ní p
odle
sig
naliz
ace,
tj.
době
max
ima
vylíh
lých
hou
sene
k.
Obalečzimolezový:
BS
ET 8(h
)=21
00 °
C n
ebo
SE
T 8(d)=
87,5
°C
B-B
io-
fix je
prv
ní n
álet
mot
ýlů
do fe
rom
onov
ých
lapá
ků.
Ost
atní
oba
leči
cca
7 -
12
dní
po v
rcho
lu l
etov
é vl
ny.
Max
. 2x.
Max
. 2x.
V in
terv
alu
10 -
14 d
ní.
80
Přílo
hy
81
Slup
koví
a
pupe
noví
ob
aleč
i(h
ouse
nky
1. a
2. g
ener
ace)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
Treb
on 3
0 EC
(eto
fenp
rox)
Inse
gar 2
5 W
P, 2
5 W
G (f
enox
ycar
b)
Dim
ilin
48 S
C (d
iflub
enzu
ron)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
1,5
0,5
0,2
0,3
0,2
- 0,2
5
0,75
28 28 28 60 28 28
Reg
istra
ce n
a ob
aleč
e ja
bleč
ného
, pila
tku
a m
šice
.
Reg
istra
ce n
a ob
aleč
e ja
bleč
ného
, pila
tku
jabl
.
Reg
istra
ce n
a ob
aleč
e ja
bleč
ného
.
Kor
ekčn
í oše
tření
. Reg
istra
ce p
ouze
do
jabl
oní.
Ned
osta
tečn
á la
rvic
idní
úči
nnos
t na
o. o
vocn
ého.
Min
ujíc
í mot
ýli
(Lyonetiidae,
Gracillariidae)
Podk
opní
čci
Klín
ěnky
Dro
bníč
ek
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Dim
ilin
48 S
C (d
iflub
enzu
ron)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
Stew
ard
(indo
xaca
rb)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
0,25
0,2
- 0,2
5
0,75
0,17 1,5
14 28 28 7 28
Pod
kopn
íčci
, max
. 2x,
pod
le s
igna
lizac
e.
Po
zjiš
tění
leto
vé v
lny.
V d
obě
max
ima
výle
tu m
otýl
ů.
Na
počá
tku
líhnu
tí ho
usen
ek, m
ax. 1
x.
Reg
istra
ce n
a ob
aleč
e ja
bleč
ného
, pila
tku
a m
šice
.
Štíte
nka
zhou
bná
(Quadraspidiotus
perniciosus)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Inse
gar 2
5 W
P, 2
5 W
G (f
enox
ycar
b)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
0,25 0,3
0,25 1,5
0,5
14 60 14 28 28
Pro
ti št
ítenc
e zh
oubn
é ne
ní r
egis
trová
n žá
dný
in-
sekt
icid
. V
šech
ny u
vede
né p
řípra
vky
maj
í po
uze
vedl
ejší
úči
nnos
t.Te
rmín
oše
tření
dle
sig
naliz
ace:
apl
ikac
e na
poh
yb-
livé,
žlu
té, 0
,24
mm
dlo
uhé
nym
fy.
Dle
viz
uáln
ích
kont
rol n
ebo
při B
SE
T 7,3(d
)=40
0-45
0 °C
, kde
B =
1.ú
love
k sa
mců
do
fero
mon
. lap
áků.
Při
rozv
lekl
ém v
ýsky
tu p
ohyb
livýc
h ny
mf
ošet
ření
po
14
dnec
h zo
pako
vat.
Štíte
nka
čárk
ovitá
(Mytilococusulmi)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Inse
gar 2
5 W
P, 2
5 W
G (f
enox
ycar
b)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
0,25 0,3
0,25 1,5
0,5
14 60 14 28 28
Pro
ti št
ítenc
e čá
rkov
ité n
ení r
egis
trová
n žá
dný
in-
sekt
icid
. V
šech
ny u
vede
né p
řípra
vky
maj
í po
uze
vedl
ejší
úči
nnos
t.O
šetře
ní v
dob
ě ro
zléz
ání n
ymf.
Term
ín s
e st
anov
í po
moc
í pra
vide
lnýc
h ko
ntro
l sam
ičíc
h št
ítků
s va
jíčky
od
polo
viny
kvě
tna
82 83
Vlna
tka
krva
vá
(Eriosomalanigerum)
Mši
ce ja
bloň
ová
(Aphispom
i)
atd.
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(imid
aclo
prid
)
Nee
mA
zal T
/S (a
zadi
rach
tin)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
0,15
– 0
,2
0,13 1,5
0,5
1,25
– 1
,5
14 28 AT 7 28
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
Pro
ti vl
natc
e kr
vavé
nut
no p
ouží
t sm
áčed
lo a
vyš
-ší
dáv
ku v
ody.
Pou
ze N
eem
Aza
l - d
ávka
na
1 m
výš
ky k
orun
y,m
ax. 6
l/ha
za
sezó
nu, m
ax. 2
x za
sez
ónu.
Mer
y na
hru
šníc
h(Psylloidea)
dosp
ělci
, vaj
íčka
, ny
mfy
Sanm
ite 2
0 W
P (p
yrid
aben
)
Vert
imec
1,8
EC
(aba
mec
tin)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(imid
aclo
prid
)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
0,75 1,0
0,2
0,13 1
21 28 14 28 ---
Max
. 2x,
na
všec
hna
vývo
jová
stá
dia.
Pod
le s
igna
lizac
e, m
ax. 1
x (la
rvic
id n
a L1
a L
2).
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
mši
ce).
Vedl
ejší
úči
nnos
t (re
gist
race
na
mši
ce, v
lnat
ku).
U n
erez
iste
ntní
ch p
opul
ací.
Nes
ytka
jabl
oňov
á(Synanthedon
myopaeformus)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
0,25
0,25 1,5
14 14 28
Pro
ti ne
sytc
e ja
bloň
ové
není
regi
stro
ván
žádn
ý in
-se
ktic
id.
Vše
chny
uve
dené
příp
ravk
y m
ají
pouz
e ve
dlej
ší ú
činn
ost.
Apl
ikac
e pr
ovád
íme
7 - 1
0 dn
ů po
max
imec
h úl
ov-
ků v
e fe
rom
onov
ých
lapá
cích
. Pro
mon
itorin
g le
tu
sam
ců je
mož
no p
ouží
t fer
omon
ové
lapá
ky,
nejlé
pe ty
pu fu
nnel
a w
ingt
rap.
Bej
lom
orka
hr
ušňo
vá
(Dasineurapyri)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
0,25
0,25
14 14
Pro
ti be
jlom
orce
hru
šňov
é ne
ní r
egis
trová
n žá
dný
inse
ktic
id.
Mož
né j
e vy
užít
vedl
ejší
ho ú
čink
u or
gano
fosf
átů
a ne
onik
otin
oidů
pou
žitý
ch p
roti
jiným
šků
dcům
v
době
líhn
utí l
arev
.
Plod
omor
ka h
rušk
ová
(Contariniapyrivora)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
0,25
0,25
14 14
Pro
ti pl
odom
orce
hru
škov
é ne
ní re
gist
rová
n žá
dný
inse
ktic
id.
Plo
dom
orka
je r
eduk
ován
a po
užití
m o
rgan
ofos
fá-
tů n
ebo
neon
ikot
inoi
dů p
roti
mši
cím
ve
stej
né d
obě.
82
Přílo
hy
83
PO S
KLI
ZNI
Svilu
ška
chm
elov
á(Tetranychusurticae)
Svilu
ška
stro
mov
á(Tetranychusvienensis)
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)
Sanm
ite 2
0 SP
(pyr
idab
en)
0,7
2,0
1,0
0,75
30 21 21 21
Poč
et o
šetře
ní p
roti
svilu
škám
nem
á př
ekro
čit j
ed-
no o
šetře
ní z
a se
zónu
.Zá
klad
em je
vyu
žití
biol
ogic
ké o
chra
ny p
odpo
rou
přiro
zený
ch n
epřá
tel n
ebo
intro
dukc
í dra
vého
roz
-to
če T
yphl
odro
mus
pyr
i.
Štíte
nka
zhou
bná
(Quadraspidiotusperni-
ciosus)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Inse
gar 2
5 W
P, 2
5 W
G (f
enox
ycar
b)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Treb
on 1
0 F
(eto
fenp
rox)
0,25 0,3
0,25 1,5
0,5
14 60 14 28 28
Pro
ti št
ítenc
e zh
oubn
é ne
ní r
egis
trová
n žá
dný
in-
sekt
icid
. V
šech
ny u
vede
né p
řípra
vky
maj
í po
uze
vedl
ejší
úči
nnos
t.O
chra
na n
a po
hybl
ivé
nym
fy 2
. gen
erac
e ne
ní o
b-vy
kle
v so
ulad
u s
OL.
V te
plýc
h ob
last
ech,
zej
m. u
raný
ch o
drůd
jádr
ovin
, je
mož
né p
rové
st o
šetře
ní p
o sk
lizni
.
OB
DO
BÍ O
PAD
U L
ISTŮ
Hra
boš
poln
í(Microtusarvalis)
Lani
rat M
icro
(bro
mad
iolo
ne)
Stut
ox I
(fosfi
d zi
nku)
Poly
tano
l (fo
sfid
vápn
íku)
Del
icia
Gas
toxi
n ((
fosfi
d hl
initý
)
5,0
- 10,
0
5,0
– 10
,0
13 tb
l./no
ra
nebo
5 g
/no
ra
1-2
tabl
ety
na n
oru
3/7
30 AT AT
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 1
0 kg
plo
šná
aplik
ace.
O
L pr
o vs
tup
do p
oros
tu /
OL
pro
skliz
eň.
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 1
0 kg
plo
šná
apli-
kace
.
Pod
le s
igna
lizac
e. M
ax. 1
x.
84 85
Pozn
ámka
: Je
-li u
vede
n m
axim
ální
poč
et o
šetř
ení,
plat
í pro
to d
aný
druh
a ro
k po
užití
, nik
oliv
pro
uve
dené
ho š
kodl
ivéh
o či
nite
le
vysv
ětliv
ky:
*/ Emer
ald
- do
spot
řebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.12.
2011
)
- kon
ec p
latn
osti
rozh
odnu
tí dn
e30.
6.20
10
Nom
olt 1
5 SC
- d
o sp
otře
bová
ní z
ásob
(max
. do
30.1
1.20
11)
- k
onec
pla
tnos
ti ro
zhod
nutí
dne
31.5
.201
0
Rel
dan
40 E
C
- do
spot
řebo
vání
zás
ob
- k
onec
pla
tnos
ti ro
zhod
nutí
dne
30.6
.201
0
Sulik
ol K
- d
o sp
otře
bová
ní z
ásob
(max
. do
30.1
2.20
11)
- k
onec
pla
tnos
ti ro
zhod
nutí
dne
30.6
.201
0
Sulik
ol 7
50 S
C
- do
spot
řebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.6.2
011)
- kon
ec p
latn
osti
rozh
odnu
tí dn
e 30
.6.2
010
84
Přílo
hy
85
Přílo
ha 6
D
OPO
RUČE
NÝ
SYST
ÉM O
CHRA
NY
TŘEŠ
NÍ A
VIŠ
NÍ P
ROTI
HO
SPO
DÁ
ŘSKY
VÝZ
NA
MN
ÝM
HO
UBO
VÝM
CH
ORO
BÁM
A Š
KŮD
CŮM
Škod
livý
čini
tel
Pest
icid
Dáv
ka
(kg,
l/ha
)O
chra
nná
lhůt
a dn
yPo
znám
ka
OB
DO
BÍ P
ŘED
RA
ŠEN
ÍM
Cho
roby
kůry
a d
řeva
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)C
upro
caffa
ro (o
xich
lorid
měd
i)Fl
owbr
ix (o
xich
lorid
měd
i)Fu
ngur
an-O
H 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
n.)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Kup
rikol
50
(oxi
chlo
rid m
ědi)
3,0
– 5,
03,
0 –
5,0
2,0
– 3,
53,
0 –
5,0
2,5
- 3,5
8,0
3,0
– 5,
0
ATO
šetře
ní n
a za
čátk
u ra
šení
.
Zvěř
Mor
suvi
n(k
řem
enný
pís
ek 2
6 %
, rez
idua
des
tila-
ce tu
ků 4
%, t
álov
ý ol
ej 1
0 %
)
1 –
2 kg
/10
0 st
rom
-ků
---
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří.
Ná-
těr.
Řed
ění 1
0:0,
5 (p
řípra
vek/
voda
). M
ax. 1
x.
Přez
imuj
ící š
kůdc
i:
Jarn
ice (Orthosia)
vajíč
ka
Mši
ce (A
phidoidea)
va
jíčka
Ekol
(90
% ře
pkov
ý ol
ej)
1,0
– 1,
5AT
TM in
sekt
icid
y m
imo
Rel
dan
40 E
C p
roti
přez
imuj
í-cí
m š
kůdc
ům a
TM
s fu
ngic
idy
a he
rbic
idy.
Zle
pšen
í vla
stno
stí a
plik
ační
kap
alin
y,
zvýš
ení ú
činn
osti.
86 87
Mol
ovka
pup
enov
á(Argyresthia
pruniella)
farátníhousenky
Píď
alky
(Geometridae)
vajíč
ka
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
vajíč
ka
Ekol
TM
Rel
dan
40 E
C(c
hlor
pyrif
os-m
ethy
l)8,
5 +
1,5
AT
Term
ín o
šetře
ní o
d fá
ze n
alév
ání p
upen
ů do
fáze
ob
jeve
ní s
e lis
tů.
Max
. 1x,
8,5
l/ha
1000
l vo
dy/h
a TM
s p
řípra
vkem
Rel
dan
40 E
C 1
,5 l/
ha p
roti
přez
imuj
ícím
šků
dcům
.
OB
DO
BÍ
PŘED
KVĚ
TEM
Mši
ce tř
ešňo
vá(Myzuscerasi)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)
0,1
– 0,
2
0,5
14 7
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
1,5
---
Term
ín a
plik
ace
před
kvě
tem
v d
obě
50 %
líhn
utí
zim
ních
vaj
íček
svi
luše
k.
Bou
rove
c pr
stén
čivý
(Malacosom
aneustria)
Píď
alky
(Geometridae)
Bek
yně
zlat
ořitn
á(Euproctix
chrysorrhoea)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Nom
olt 1
5 SC
(tefl
uben
zuro
n) *
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
1,5
1,0
0,75
– 1
,0
1,1
- 2,
25
---
28 ---
---
Term
ín o
šetře
ní p
řed
květ
em p
ři vý
skyt
u ho
usen
ek.
Apl
ikac
e na
hou
senk
y.
Term
ín o
šetře
ní n
a m
ladá
výv
ojov
á st
ádia
hou
se-
nek.
A
plik
ace
na h
ouse
nky.
200
- 60
0 l v
ody/
ha.
86
Přílo
hy
87
POČ
ÁTE
K K
VĚTU
, PLN
Ý K
VĚT,
DO
KVÉ
TÁN
Í
Mon
iliov
á sp
ála
peck
ovin
(Monilinialaxa)
Hor
izon
250
EW
(teb
ucon
azol
e)Ly
nx (t
ebuc
onaz
ole)
Orn
amen
t 250
EW
(teb
ucon
azol
e)R
ovra
l Aqu
alfo
(ipr
odio
ne)
Spor
gon
50 W
P (p
roch
lora
z-M
n)Ta
lent
(myc
lobu
tani
l)Te
ldor
500
SC
(fen
hexa
mid
)
0,75
– 1
,00,
75 –
1,0
0,75
– 1
,01,
50,
40,
71,
5
7 7 7 14 AT 21 3
Max
. 2x
Max
. 2x
Prv
ní o
šetře
ní n
a po
čátk
u ro
zkvě
tu,
Max
. 2x
v p
řípad
ě po
třeby
opa
kova
t ve
druh
éM
ax. 2
x
p
olov
ině
květ
u, re
sp. d
okvé
tání
. D
o B
BC
H 6
9.Je
n vi
šeň.
Max
. 3x.
Je
n vi
šeň.
Max
. 2x
(spá
la i
hnilo
ba).
OB
DO
BÍ P
O O
DK
VĚTU
Skvr
nito
st li
stů
(Stigminacsarpophila)
Bay
cor 2
5 W
P (b
iterta
nol)
Bio
Pla
ntel
la N
atur
(výt
ažek
z p
řesl
ičky
roln
í)D
elan
700
WD
G, 7
50 S
C (d
ithia
non)
Dith
ane
DG
Neo
tec
(man
coze
b)N
ovoz
ir M
N 8
0 N
ew (m
anco
zeb)
Punc
h 10
EW
(flus
ilazo
le)
Sylli
t 400
SC
(dod
in)
0,5
– 0,
751,
0 –
5,0
0,7
2,0
2,0
0,3
1,2
– 1,
7
35 28 21 21 28 14
Pod
pora
zdr
avot
ního
sta
vu ro
stlin
.
Max
. 2x.
88 89
Skvr
nito
st li
stů
(Stigminacsarpophila)
Sylli
t 65
WP
(dod
in)
Syst
hane
12
EC (m
yclo
buta
nil)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
0,75
– 1
,00,
4 –
0,6
0,6
21 21Je
n šk
olky
.M
ax. 3
x.
Mon
iliov
á hn
iloba
pe
ckov
in(Monilinialaxa)
Hor
izon
250
EW
(teb
ucon
azol
e)Ly
nx (t
ebuc
onaz
ole)
Rov
ral A
quafl
o (ip
rodi
one)
Orn
amen
t 250
EW
(teb
ucon
azol
e)Te
ldor
500
SC
(fen
hexa
mid
)
0,75
– 1
,00,
75 –
1,0
1,5
0,75
– 1
,01,
5
7 7 14 7 3
Poč
et o
šetře
ní p
latí
i pro
mon
iliov
ou s
pálu
.
Pře
d sk
lizní
4 –
2 tý
dny.
Kol
etot
richo
vá h
nilo
ba(Colletotrichum
gloeosporioides)
Hor
izon
250
EW
(teb
ucon
azol
e)Ly
nx (t
ebuc
onaz
ole)
Orn
amen
t 250
EW
(teb
ucon
azol
e)
0,75
– 1
,07
Vedl
ejší
úči
nnos
t.
Poč
et o
šetře
ní p
latí
i pro
mon
iliov
ou s
pálu
.
Kvě
topa
s pe
ckov
ý(Anthonomusrectirostris)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)0,
2514
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e. M
ax. 1
x,30
0 –
1000
l vo
dy/h
a.
Mši
ce tř
ešňo
vá(Myzuscerasi)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)Pi
rimor
50
WG
(piri
mic
arb)
0,1
– 0,
2 0,
5 14 7
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
Vrtu
le tř
ešňo
vá(Rhagoletiscerasi)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)M
ospi
lan
20 S
P (a
ceta
mip
rid)
Rel
dan
40 E
C (c
hlor
pyrif
os-m
ethy
l) *
0,2
0,25
1,5
14 14 21
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
eTe
rmín
oše
tření
dle
sig
naliz
ace.
Max
. 1x,
300
– 10
00 l
vody
/ha.
Pou
ze d
o vi
šní!
Oše
tření
dle
sig
naliz
ace.
Zobo
nosk
a tř
ešňo
vá(Rhynchitesauratus)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)0,
2514
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e, tě
sně
po o
dkvě
tu,
nejp
ozdě
ji na
poč
átku
růst
u pl
ůdků
.M
ax. 2
x, 3
00 –
100
0 l v
ody/
ha.
PO S
KLI
ZNI
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Svilu
šky
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)O
mite
30
W (p
ropa
rgite
)O
mite
570
EW
(pro
parg
ite)
0,7
2,0
1,0
30 21 21
88
Přílo
hy
89
Mši
ce tř
ešňo
vá(Myzuscerasi)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)
0,1
– 0,
2
0,5
14 7
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
OB
DO
BÍ O
PAD
U L
ISTŮ
Cho
roby
kůr
y a
dřev
a
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)
Cup
roca
ffaro
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Flow
brix
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Fung
uran
-OH
50
WP
(hyd
r. m
ěďna
tý)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Kup
rikol
50
(oxi
chlo
rid m
ědi)
3,0
– 5,
0
3,0
– 5,
0
2,0
– 3,
5
3,0
– 5,
0
2,5
- 3,5
8,0
3,0
– 5,
0
ATP
ři op
adu
listí
1. o
šetře
ní,
2. o
šetře
ní z
a 10
- 14
dnů
.
Hra
boš
poln
í(Microtusarvalis)
Lani
rat M
icro
(bro
mad
iolo
ne)
Stut
ox I
(fosfi
d zi
nku)
Poly
tano
l (fo
sfid
vápn
íku)
Del
icia
Gas
toxi
n (fo
sfid
hlin
itý)
5,0
- 10,
0
5,0
- 10,
0
13 tb
l./no
ra
nebo
5 g
/no
ra
1 - 2
tab-
lety
na n
oru
3 / 7 30 AT AT
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 10
kg
ploš
ná a
plik
a-ce
. OL
pro
vstu
p do
por
ostu
/ O
L pr
o sk
lizeň
.
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 1
0 kg
plo
šná
apli-
kace
.
Pod
le s
igna
lizac
e, m
ax. 1
x.
Po
znám
ka: J
e-li
uved
en m
axim
ální
poč
et o
šetř
ení,
plat
í to
pro
daný
dru
h a
rok
použ
ití, n
ikol
iv p
ro u
vede
ného
ško
dliv
ého
čini
tele
*/
R
elda
n 40
EC
- do
spot
řebo
vání
zás
ob –
kon
ec p
latn
osti
rozh
odnu
tí dn
e 30
.6.2
010
Nom
olt 1
5 S
C - d
o sp
otře
bová
ní z
ásob
(max
. do
30.1
1.20
11) –
kon
ec p
latn
osti
rozh
odnu
tí dn
e 31
.5.2
010
90 91
Přílo
ha 7
D
OPO
RUČE
NÝ
SYST
ÉM O
CHRA
NY
SLIV
ON
Í PRO
TI H
OSP
OD
ÁŘS
KY V
ÝZN
AM
NÝM
CH
ORO
BÁM
A Š
KŮD
CŮM
Škod
livý
čini
tel
Pest
icid
Dáv
ka
(kg,
l/ha
)O
chra
nná
lhůt
a dn
yPo
znám
ka
OB
DO
BÍ P
ŘED
RA
ŠEN
ÍM
Cho
roby
kůry
a d
řeva
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)
Flow
brix
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Fung
uran
-OH
50
WP
(hyd
roxi
d m
ěďn.
)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
(oxi
chlo
rid m
ědi)
3,0
– 5,
0
3,0
– 5,
0
3,0
– 5,
0
2,5
- 3,5
8,0
AT
vedl
ejší
úči
nnos
t
vedl
ejší
úči
nnos
t
vedl
ejší
úči
nnos
t
před
raše
ním
vedl
ejší
úči
nnos
t
Zvěř
Mor
suvi
n (k
řem
enný
pís
ek 2
6 %
, rez
idua
des
tila-
ce tu
ků 4
%, t
álov
ý ol
ej 1
0 %
)
Pella
col (
thira
m)
Stop
Z (r
ybí o
lej)
1 –
2 kg
/10
0 st
rom
-ků
3 l/h
a/10
00
stro
mků
dle
velik
os-
ti st
rom
ů
---
AT ---
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří.
Ná-
těr.
Řed
ění 1
0:0,
5 (p
řípra
vek/
voda
). M
ax. 1
x.
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u zv
ěří.
Nát
ěr, p
o vý
sadb
ě. Ř
eděn
í s v
odou
1:1
. M
ax. 1
x.
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří
(och
rana
6 m
ěsíc
ů).
Řed
ění 1
:1,5
(příp
rave
k/vo
da).
Pos
třik.
90
Přílo
hy
91
Přez
imuj
ící š
kůdc
i:
Jarn
ice (Orthosia)
vajíč
ka
Mši
ce(A
phidoidea)
vajíč
ka
Mol
ovka
pup
enov
á(Argyresthia
pruniella)
fará
tní h
ouse
nky
Píď
alky
(Geometridae)
vajíč
ka
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
vajíč
ka
Štíte
nka
čárk
ovitá
(Mytilococcusulmi)
vajíč
ka p
od š
títke
m ♀
Štíte
nka
zhou
bná
(Quadraspidiotus
perniciosus)
nym
fy 1
. ins
taru
Pukl
ice
šves
tkov
á(Parthenolecanium
corni)
Ekol
(90
% ře
pkov
ý ol
ej)
Ekol
TM
Rel
dan
40 E
C*
(chl
orpy
rifos
-met
hyl)
1 –
1,5
8,5
+ 1,
5
AT AT
TM in
sekt
icid
y m
imo
Rel
dan
40 E
C p
roti
přez
imuj
í-cí
m š
kůdc
ům a
TM
s fu
ngic
idy
a he
rbic
idy.
Zle
pšen
í vla
stno
stí a
plik
ační
kap
alin
y,
zvýš
ení ú
činn
osti.
Te
rmín
oše
tření
od
fáze
nal
éván
í pup
enů
do fá
ze
raše
ní p
upen
ů.M
ax. 1
x, 1
000
l vod
y /h
a.
TM s
příp
ravk
em R
elda
n 40
EC
1,5
l/ha
pro
ti př
ezi-
muj
ícím
šků
dcům
.
92 93
Vlno
vník
viš
ňový
(Aculusfockeui)
Sulk
a* (p
olys
ulfid
ická
síra
)
Kum
ulus
WG
(síra
)
Sulik
ol 7
50 S
C* (
síra
)
Typh
lodr
omus
pyr
i
BIO
LAA
GEN
S TP
(Typ
hlod
rom
us p
yri)
40,0
- 50
,0
5,0
– 10
,0
5,0
– 10
,0
1-3
pásy
(le
toro
s-ty
) / k
aždý
st
rom
3000
ks/
ha
nebo
5
ks/ro
stli-
nu -
solit
ér.
stro
my
AT AT AT ---
---
Při
raše
ní m
ax. 1
x.
Při
raše
ní m
ax. 3
x.
Při
raše
ní m
ax. 3
x.
Vyva
zová
ní te
xtiln
ích
pásů
na
větv
e st
rom
ů a
keřů
, ap
likac
e v
zim
ním
obd
obí,
tj. o
d pr
osin
ce d
o ún
ora.
Vpl
étán
í let
oros
tů d
o vě
tví s
trom
ů a
keřů
, běh
emve
geta
čníh
o ob
dobí
, zej
m. v
letn
ím o
bdob
í.
Vyva
zová
ní p
lstě
ných
pás
ů na
vět
ve s
trom
ů a
keřů
, ro
zhoz
sub
strá
tu s
bio
agen
s na
ros
tliny
, ap
likac
e na
jaře
neb
o na
pod
zim
.
OB
DO
BÍ P
ŘI R
AŠE
NÍ A
PŘ
ED K
VĚTE
M
Puch
rovi
tost
(Taphrinapruni)
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)
Flow
brix
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Fung
uran
-OH
50
WP
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Dith
ane
DG
Neo
tec
(man
coze
b)
3,0
– 5,
0
3,0
– 5,
0
3,0
– 5,
0
8,0
2,0
ATP
ři na
lévá
ní p
upen
ů, n
ejpo
zděj
i na
začá
tku
raše
ní
Za c
hlad
ného
poč
así o
pako
vat
92
Přílo
hy
93
Such
á sk
vrni
tost
list
ů(Stigminacarpophila)
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)Fl
owbr
ix (o
xich
lorid
měd
i)Fu
ngur
an-O
H 5
0 W
P(h
ydro
xid
měď
natý
)K
ocid
e 20
00 (h
ydro
xid
měď
natý
)K
uprik
ol 2
50 (o
xich
lorid
měd
i)D
ithan
e D
G N
eote
c (m
anco
zeb)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
3,0
– 5,
02,
0 –
3,5
3,0
– 5,
0
2,5
- 3,5
3,0
– 5,
02,
0 0,
7
AT 28 21
Vedl
ejší
úči
nnos
t, sp
ory
houb
y kl
íčí j
iž p
ři 1-
2 °C
, za
deš
tě m
ohou
nap
adat
raší
cí p
upen
y a
listy
.
Mši
ce (A
phidoide)
Nym
fy, d
ospě
lci.
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)M
ospi
lan
20 S
P (a
ceta
mip
rid)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)
0,1
– 0,
20,
25 0,5
14 14 14
Pla
tná
regi
stra
ce. 4
00 –
100
0 l v
ody/
ha.
Vedl
ejší
úči
nnos
t. Te
rmín
oše
tření
dle
sig
naliz
ace.
P
latn
á re
gist
race
. Max
. 2x.
Svilu
šky
(Tetranychidae)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)O
mite
30
W (p
ropa
rgite
)O
mite
570
EW
(pro
parg
ite)
Sanm
ite 5
0 W
P (p
yrid
aben
)Ty
phlo
drom
us p
yri
BIO
LAA
GEN
S TP
(Typ
hlod
rom
us p
yri)
1,5
0,7
2,0
1,0
0,5
- 0,7
51-
3 pá
sy,
leto
rost
y /
stro
m
3000
ks/
ha n
ebo
5 ks
/rost
li-nu
– so
litér
.st
rom
y
---
30 21 21 21 ---
---
Term
ín a
plik
ace
před
kvě
tem
v d
obě
50 %
líhn
utí
zim
ních
vaj
íček
svi
luše
k.
Term
ín a
plik
ace
osta
tníc
h ak
aric
idů
s la
rvic
idní
m
účin
kem
v d
obě
hrom
adné
ho l
íhnu
tí la
rev,
tj.
při
SE
T 10(h
) = 1
300
– 15
00 °
C.
Apl
ikac
e vi
z. v
lnov
níci
, hál
čivc
i
Vyva
zová
ní p
lstě
ných
pás
ů na
vět
ve s
trom
ů a
keřů
, ro
zhoz
sub
strá
tu s
bio
agen
s na
ros
tliny
, ap
likac
e na
jaře
neb
o na
pod
zim
Vše
chny
výš
e uv
eden
é ak
aric
idy
maj
í ved
lejš
í úči
nnos
t na
vlno
vník
a vi
šňov
ého!
94 95
List
ožra
vé h
ouse
nky
(bek
yně,
bo
urov
ec,
pí-
ďalk
y, p
řást
evní
k)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)M
ospi
lan
20 S
P (a
ceta
mip
rid)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
1,5
0,1
– 0,
20,
25 1,0
0,75
– 1,
51,
1 - 2
,25
---
28 14 14 ---
---
Term
ín o
šetře
ní p
řed
květ
em p
ři vý
skyt
u ho
usen
ek.
Vedl
ejší
úči
nnos
t. A
plik
ace
na h
ouse
nky.
Vedl
ejší
úči
nnos
t. R
egis
trace
na
štíte
nku,
zob
onos
-ky A
plik
ace
na h
ouse
nky.
Term
ín o
šetře
ní n
a m
ladá
výv
ojov
á st
ádia
hou
se-
nek.
200
- 60
0 l v
ody/
ha. M
in te
plot
a 15
°C
.
OB
DO
BÍ K
VĚTU
Mon
iliov
á sp
ála
peck
ovin
(Monilinialaxa)
Hor
izon
250
EW
(teb
ucon
azol
e)Ly
nx (t
ebuc
onaz
ole)
Orn
amen
t 250
EW
(teb
ucon
azol
e)Sp
orgo
n 50
WP
(pro
chlo
raz-
Mn)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
Teld
or 5
00 S
C (f
enhe
xam
id)
0,75
– 1
,00,
75 –
1,0
0,75
– 1
,00,
40,
70,
5 l /
1m
vý
šky
koru
ny
7 7 7 14 AT
Max
. 2x
Max
. 2x
Max
. 2x
D
o B
BC
H 6
9
Max
. 3x
Max
. 1,5
l/ha
., m
ax. 2
x.
Pila
tka
šves
tkov
á(Hoplocampaminuta)
Pila
tka
žlut
á(Hoplocampaflava)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Rel
dan
40 E
C* (
chlo
rpyr
ifos-
met
hyl)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
0,2
– 0,
25
1,25
– 1
,5
0,25
14 AT 14
Pod
le s
igna
lizac
e. P
roti
dosp
ělců
m (
dle
úlov
ků n
a bí
lých
lep
ovýc
h de
skác
h) n
ebo
na h
ouse
nice
při
SE
T 10(h
) =
1900
°C
neb
o če
rven
é oč
i u 5
0 %
va-
jíček
.
Vedl
ejší
úči
nnos
t. R
egis
trace
na
štíte
nku
zhou
b-no
u. M
ax. 2
x.
Prv
ní o
šetře
ní n
a po
-čá
tku
rozk
větu
v p
ří-pa
dě p
otře
by o
pako
-va
t ve
dru
hé p
olov
i-ně
kvě
tu, p
říp. p
ři do
-kv
étán
í .
94
Přílo
hy
95
OB
DO
BÍ P
O O
DK
VĚTU
Such
á dí
rkov
itost
a
stru
povi
tost
pec
kovi
n
Dith
ane
DG
Neo
tec
(man
coze
b)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
2,0
0,7
21 21
Vedl
ejší
úči
nnos
t,
při c
hlad
ném
a v
lhké
m p
očas
í opa
kova
t.
Mon
iliov
á hn
iloba
pec
-ko
vin
(Monilinialaxa)
Hor
izon
250
EW
(teb
ucon
azol
e)
Lynx
(teb
ucon
azol
e)
Orn
amen
t 250
EW
(teb
ucon
azol
e)
Teld
or 5
00 S
C (f
enhe
xam
id)
0,75
– 1
,0
0,75
– 1
,0
0,75
– 1
,0
1,5
7 7 7 3
Pře
d sk
lizní
4 –
2 tý
dny.
Rzi
vost
šve
stky
(Tranzscheliapruni-
spinosae)
Dith
ane
DG
Neo
tec
(man
coze
b)
Hor
izon
250
EW
(teb
ucon
azol
e)
Lynx
(teb
ucon
azol
e)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
Orn
amen
t 250
EW
(teb
ucon
azol
e)
2,0
0,75
- 1,
0
0,75
– 1
,0
0,7
0,75
– 1
,0
21 7 21 7 7
Apl
ikac
e če
rven
ec -
srpe
n.
Mši
ce (A
phidoide)
Nym
fy, d
ospě
lci.
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)
0,1
– 0,
2
0,25 0,5
14 14 7
Pla
tná
regi
stra
ce. 4
00 –
100
0 l v
ody/
ha.
Vedl
ejší
úči
nnos
t. Te
rmín
oše
tření
dle
sig
naliz
ace.
Pla
tná
regi
stra
ce. M
ax. 2
x.
Štíte
nka
zhou
bná
(Quadraspidiotus
perniciosus)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
0,20
0,25
14 14
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e: a
plik
ace
na p
ohyb
-liv
é, ž
luté
, 0,2
4 m
m d
louh
é ny
mfy
. Dle
viz
uál.
kon-
trol n
ebo
při B
SE
T 7,
3(d)
= 40
0 -
450
°C, k
de B
=
1.úl
ovek
sam
ců d
o fe
rom
onov
ých
lapá
ků. P
ři ro
z-vl
eklé
m v
ýsky
tu p
ohyb
livýc
h ny
mf
ošet
ření
po
14
dnec
h zo
pako
vat.
96 97
Štíte
nka
čárk
ovitá
(Mytilococusulmi)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
0,20
0,25
14 14
Pro
ti št
ítenc
e čá
rkov
ité n
ení r
egis
trová
n žá
dný
in-
sekt
icid
. V
šech
ny u
vede
né p
řípra
vky
maj
í po
uze
vedl
ejší
úči
nnos
t.O
šetře
ní v
dob
ě ro
zléz
ání n
ymf.
Term
ín s
e st
anov
í pom
ocí p
ravi
deln
ých
kont
rol s
a-m
ičíc
h št
ítků
s va
jíčky
od
polo
viny
kvě
tna.
Oba
leč
šves
tkov
ý(Cydiafunebrana)
Oba
leč
vých
odní
(Cydiamolesta)
1. i
2. g
ener
ace
! dod
ržet
OL!
Dim
ilin
48 S
C (d
iflub
enzu
ron)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
Inse
gar 2
5 W
P (fe
noxy
carb
)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
0,25 1,0
0,3
0,2
0,25
0,75
– 1
,5
1,1
- 2,2
5
28 28 28 14 14 ---
---
Pod
le s
igna
lizac
e (o
vici
dně
na p
očát
ku le
tové
vln
y).
Apl
ikac
e na
hou
senk
y, v
edle
jší č
inno
st.
Pod
le s
igna
lizac
e (o
vici
dně
na p
očát
ku le
tové
vln
y).
Pod
le s
igna
lizac
e (fe
rom
onov
é la
páky
+ S
ET)
.
Vedl
ejší
úči
nnos
t, re
gist
race
na
štíte
nku
zhou
bnou
.
Term
ín o
šetře
ní n
a m
ladá
výv
ojov
á st
ádia
hou
se-
nek,
200
- 60
0 l v
ody/
ha.
PO S
KLI
ZNI
Svilu
šky
(Tetranychidae)
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)
Sanm
ite 2
0 W
P (p
yrid
aben
)
0,7
2,0
1,0
0,5
– 0,
75
96
Přílo
hy
97
OB
DO
BÍ O
PAD
U L
ISTŮ
Hra
boš
poln
í(Microtusarvalis)
Lani
rat M
icro
(bro
mad
iolo
ne)
Stut
ox I
(fosfi
d zi
nku)
Poly
tano
l (fo
sfid
vápn
íku)
Del
icia
Gas
toxi
n (f
osfid
hlin
itý)
5,0
- 10,
0
5,0
- 10,
0
13 tb
l./no
ra
nebo
5 g
/no
ra
1-2
tabl
ety
na n
oru
3 / 7 30 AT AT
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 10
kg
ploš
ná a
plik
a-ce
. OL
pro
vstu
p do
por
ostu
/ O
L pr
o sk
lizeň
.
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 10
kg
ploš
ná a
plik
a-ce
. OL
pro
vstu
p do
por
ostu
/ O
L pr
o sk
lizeň
.
Pod
le s
igna
lizac
e. M
ax. 1
x.
Cho
roby
dře
va a
kůr
y
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)
Flow
brix
(oxi
chlo
rid m
ěďna
tý)
Fung
uran
-OH
50
WP
(hyd
roxi
d m
ěďn.
)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
x/ (
oxic
hlor
id m
ědi)
3,0
– 5,
0
2,0
– 4,
0
3,0
– 5,
0
2,5
- 3,5
8,0
AT
Apl
ikac
e př
i opa
du li
stů.
Pozn
ámka
: Je-
li uv
eden
max
imál
ní p
očet
oše
třen
í, pl
atí t
o pr
o da
ný d
ruh
a ro
k po
užití
, nik
oliv
pro
uve
dené
ho š
kodl
ivéh
o či
nite
le.
vysv
ětliv
ky:
*/ N
omol
t 15
SC
- do
spot
řebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.11.
2011
) - k
onec
pla
tnos
ti ro
zhod
nutí
dne
31.5
.201
0
Rel
dan
40 E
C
- do
spot
řebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.6.2
011)
- ko
nec
plat
nost
i roz
hodn
utí d
ne 3
0.6.
2010
Su
likol
K
- d
o sp
otře
bová
ní z
ásob
(max
. do
30.1
2.20
11) -
kon
ec p
latn
osti
rozh
odnu
tí dn
e 30
.6.2
010
Su
likol
750
SC
- d
o sp
otře
bová
ní z
ásob
(max
. do
30.6
.201
2) -
kone
c pl
atno
sti r
ozho
dnut
í dne
30.
6.20
10
Sulk
a
- do
spot
řebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.6.2
012)
- ko
nec
plat
nost
i roz
hodn
utí d
ne 3
1.12
.201
0
98 99
Přílo
ha 8
D
OPO
RUČE
NÝ
SYST
ÉM O
CHRA
NY
MER
UN
ĚK A
BRO
SKV
ON
Í PRO
TI H
OSP
OD
ÁŘS
KY
VÝZ
NA
MN
ÝM C
HO
ROBÁ
M A
ŠKŮ
DCŮ
M
Škod
livý
čini
tel
Pest
icid
Dáv
ka
(kg,
l/ha
)O
chra
nná
lhůt
a dn
yPo
znám
ka
OB
DO
BÍ P
ŘED
RA
ŠEN
ÍM
Cho
roby
kůry
a d
řeva
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)C
upro
caffa
ro (o
xich
lorid
měd
i)Fl
owbr
ix (
oxic
hlor
id m
ědi)
Fung
uran
-OH
50
WP
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
x/ (
oxic
hlor
id m
ědi)
Kup
rikol
50
(oxi
chlo
rid m
ědi)
3,0
– 5,
0 3,
0 –
5,0
2,0
– 4,
03,
0 –
5,0
2,5
- 3,5
8,
0 3,
0 –
5,0
AT
x/ J
en p
ro b
rosk
voně
Zvěř
Mor
suvi
n (k
řem
enný
pís
ek 2
6 %
, rez
i-du
a de
stila
ce tu
ků 4
%, t
álov
ý ol
ej 1
0 %
)
Pella
col
(thira
m)
1 –
2 kg
na 1
00
stro
mků
3 l/h
a/10
00
stro
mků
---
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří.
Nát
ěr. Ř
eděn
í 10:
0,5
(příp
rave
k/vo
da).M
ax. 1
x.
Řed
ění s
vod
ou 1
: 1,
nát
ěr, p
o vý
sadb
ě, m
ax. 1
x
Přez
imuj
ící š
kůdc
i:Ja
rnic
e (Orthosia)
vajíč
kaM
šice
(Aphidoidea)
vajíč
kaM
olov
ka p
upen
ová
(Argyresthia
pruniella)
fará
tní h
ouse
nky
Píď
alky
(Geometridae)
vajíč
kaSv
ilušk
a ov
ocná
(Panonychusulmi)
vajíč
kaO
bale
č m
eruň
., vý
chod
. Š
títen
ka z
houb
ná P
ukli-
ce š
vest
ková
Mer
a
Ekol
(90
% ře
pkov
ý ol
ej)
Ekol
+ R
elda
n 40
EC
* (T
M)
(90
% ř
epko
vý o
lej
+ c
hlor
pyrif
os-m
e-th
yl)
1,0
– 1,
5
8,5
+ 1,
5
AT
TM s
inse
ktic
idy
mim
o R
elda
n 40
EC
pro
ti př
ezi-
muj
ícím
šků
dcům
,TM
s fu
ngic
idy
a he
rbic
idy
pro
zlep
šení
vla
stno
stí
aplik
ační
kap
alin
y, z
výše
ní ú
činn
osti.
Term
ín o
šetře
ní o
d fá
ze n
alév
ání p
upen
ů do
fáze
ob
jeve
ní s
e lis
tů.
Max
. 1x.
8,5
l/ha
1000
l vo
dy /
ha T
M s
příp
ravk
emR
elda
n 40
EC
1,5
l/ha
pro
ti př
ezim
ujíc
ím š
kůdc
ům.
98
Přílo
hy
99
Hál
čivc
i
Sulk
a (p
olys
ulfid
ická
síra
)K
umul
us (s
íra)
Sulik
ol K
* (sí
ra)
Typh
lodr
omus
pyr
i
BIO
LAA
GEN
S TP
(Typ
hlod
rom
us p
yri)
40,0
-50,
05,
0 –
10,0
5,0
– 10
,0
1 pá
s / k
až-
dý 3
.keř
ne
bo 1
-3
pásy
(let
o-ro
sty)
/ ka
ž-dý
stro
m
3000
ks/
ha
nebo
5 k
s /
rost
linu
- so-
litér
ní s
trom
y a
keře
AT
při r
ašen
í max
. 1 x
při r
ašen
í max
. 3x
při r
ašen
í max
. 3x
Vyva
zová
ní te
xtiln
ích
pásů
na
větv
e st
rom
ů a
keřů
, ap
likac
e v
zim
ním
obd
obí,
tj. o
d pr
osin
ce d
o ún
ora.
Vpl
étán
í let
oros
tů d
o vě
tví s
trom
ů a
keřů
, běh
emve
geta
čníh
o ob
dobí
, zej
m. v
letn
ím o
bdob
í.
Vyva
zová
ní p
lstě
ných
pás
ů na
vět
ve s
trom
ů a
keřů
, roz
hoz
subs
trátu
s b
ioag
ens
na ro
stlin
y, a
pli-
kace
na
jaře
neb
o na
pod
zim
OB
DO
BÍ P
ŘI R
AŠE
NÍ A
PŘ
ED K
VĚTE
M
Kad
eřav
ost b
rosk
voně
(Taphrinadeformans)
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)C
upro
caffa
ro (
oxic
hlor
id m
ědi)
Fung
uran
-OH
50W
P (h
ydro
x. m
ěďna
tý)
Flow
brix
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Kup
rikol
50
(oxi
chlo
rid m
ědi)
Del
an 7
00 W
DG
, 750
SC
(man
coze
b)D
ithan
e D
G N
eote
c (m
anco
zeb)
Nov
ozir
MN
80
New
(man
coze
b)Sy
llit 6
5 W
P (d
odin
)Th
iram
Gra
nuflo
(thi
ram
)
6,0
6,0
5,0
– 6,
04,
03,
58,
0 –
10,0
6,0
1,0
2,0
2,0
1,5
– 2,
03,
0
ATN
a za
čátk
u ra
šení
a o
pako
vat c
ca p
o 10
dne
ch
(dle
prů
běhu
poč
así)
Max
. 3x
100 101
Such
á dí
rkov
itost
(Stigminacarpophila)
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)C
upro
caffa
ro (o
xich
lorid
měd
i)Fl
owbr
ix (o
xich
lorid
měd
i)Fu
ngur
an-O
H 5
0WP
(hyd
rox.
měď
natý
)K
ocid
e 20
00 (h
ydro
xid
měď
natý
)K
uprik
ol 5
0 (o
xich
lorid
měd
i)
3,0
– 5,
03,
0 –
5,0
2,0
– 3,
53,
0 –
5,0
2,5
- 3,5
3,0
– 5,
0
ATve
dlej
ší ú
činn
ost,
spor
y ho
uby
klíč
í již
při
1 - 2
°C
,za
deš
tě m
ohou
nap
adat
raší
cí p
upen
y a
listy
Mši
ceC
alyp
so 4
80 S
C (t
hiac
lopr
id)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)M
ospi
lan
(ace
tam
iprid
)
0,1
– 0,
2 0,
5 0,
25
14 7 14
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
Vedl
ejší
úči
nnos
t
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
1,5
---
Term
ín a
plik
ace
před
kvě
tem
v d
obě
50 %
líhn
utí
zim
ních
vaj
íček
svi
luše
k.
List
ožra
vé h
ouse
nky
Cas
cade
5 E
C (fl
ufen
oxur
on)
Nom
olt 1
5 SC
(tefl
uben
zuro
n)B
iobi
t WP
(Bac
illus
thur
ingi
ensi
s)B
iobi
t XL
(Bac
illus
thur
ingi
ensi
s)
1,5
1,0
0,75
– 1
,0
1,1
- 2,2
5
---
28 ---
---
Term
ín o
šetře
ní p
řed
květ
em p
ři vý
skyt
u ho
use-
nek.
Apl
ikac
e na
hou
senk
y.Te
rmín
oše
tření
na
mla
dá v
ývoj
ová
stád
ia h
ouse
-ne
k. A
plik
ace
na h
ouse
nky.
200
- 60
0 l v
ody/
ha.
OB
DO
BÍ K
VĚTU
Och
rana
kv
ětů
prot
i m
razu
(mer
uňky
)C
ham
pion
50
WP
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
2,0
2 kg
na
1000
l vo
dy,
1 - 2
dny
pře
d př
edpo
klád
aným
i jar
ním
i mra
zy
Mon
iliov
á sp
ála
peck
ovin
(Monilinialaxa)
Bay
cor 2
5 W
P (b
iterta
nol)
Hor
izon
250
EW
(teb
ucon
azol
e)
Lynx
(teb
ucon
azol
e)
Orn
amen
t 250
EW
(teb
ucon
azol
e)
Spor
gon
50 W
P (p
roch
lora
z-M
n)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
Teld
or 5
00 S
C (f
enhe
xam
id)
1,5
0,75
– 1
,0
0,75
– 1
,0
0,75
– 1
,0
0,4
0,7
0,5
x/
35 7 7 7 14 AT 3
Pou
ze p
ro m
eruň
ky
Max
. 3x
P
rvní
oše
tření
na
počá
tku
rozk
větu
Max
. 3x
(
10 %
kvě
tů o
tevř
enýc
h), v
příp
adě
Max
. 3x
p
otře
by o
pako
vat v
e dr
uhé
polo
vině
.
Do
BB
CH
69,
příp
. při
dokv
étán
í.
Max
. 3x
Max
. 2x
x/ D
ávka
na
1m v
ýšky
kor
uny
(max
. 1,5
l/ha
)
100
Přílo
hy
101
OB
DO
BÍ P
O O
DK
VĚTU
Hně
dnut
í lis
tů m
eruň
ky(Gnomonia
erythrostoma)
Bay
cor 2
5 W
P (b
iterta
nol)
Dith
ane
DG
Neo
tec
(man
coze
b)N
ovoz
ir M
N 8
0 N
ew (m
anco
zeb)
Sylli
t 400
SC
(dod
in)
Sylli
t 65
WP
(dod
in)
Tale
nt (m
yclo
buta
nil)
1,0
2,0
– 3,
02,
01,
71,
00,
7
35 21 21 60 21 14
Max
. 4x
Max
. 4x
Max
. 3x
O
pako
vat d
le p
otře
by
Max
. 3x
Such
á dí
rkov
itost
a
stru
povi
tost
pe
ckov
in
Bay
cor 2
5 W
P (b
iterta
nol)
Dith
ane
DG
Neo
tec
(man
coze
b)N
ovoz
ir M
N 8
0 N
ew (m
anco
zeb)
Sylli
t 400
SC
(dod
in) x
/Sy
llit 6
5 W
P (d
odin
)Ta
lent
(myc
lobu
tani
l)
1,0
2,0
– 3,
02,
01,
01,
00,
7
35 21 21 60 2114
– 2
1xx/
vedl
ejší
úči
nnos
t - m
eruň
kysp
ory
houb
y kl
íčí j
iž p
ři 1
- 2
°C, z
a de
ště
moh
ou
napa
dat r
ašíc
í pup
eny
a lis
tyx/
ne
bros
kvon
ě
xx/ u
bro
skvo
ní 2
1 dn
ů
Padl
í bro
skvo
ně(Sphaerotheca
pannova)
Kum
ulus
(síra
)Su
likol
K* (
síra
)Ta
lent
(myc
lobu
tani
l)
3,0
– 5,
05,
0 - 7
,00,
7
3 3 21
Pila
tky
(Anthonomus
rectirostris)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)M
ospi
lan
20 S
P (a
ceta
mip
rid)
0,2
0,25
14 14
Vedl
ejší
úči
nnos
t (p
odle
sig
naliz
ace)
Vedl
ejší
úči
nnos
t
Mši
ceC
alyp
so 4
80 S
C (t
hiac
lopr
id)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)Pi
rimor
50
WG
(piri
mic
arb)
0,1
– 0,
2 0,
25
0,5
14 14 7
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
Oba
leč
vých
odní
(Oba
leč
šves
tkov
ý)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)M
ospi
lan
20 S
P (a
ceta
mip
rid)
1,0
0,1
- 0,2
0,
25
28 14 7
Vedl
ejší
úči
nnos
t – p
odle
sig
naliz
ace
Vedl
ejší
úči
nnos
t
Mak
adlo
vka
bros
kvoň
ová
(Anarsialimatella)
Nom
olt 1
5 SC
* (te
flube
nzur
on)
Cal
ypso
480
SC
(thi
aclo
prid
)M
ospi
lan
20 S
P (a
ceta
mip
rid)
1,0
0,1
- 0,2
0,
25
28 14 7Ve
dlej
ší ú
činn
ost
102 103
Zobo
nosk
yC
alyp
so 4
80 S
C (t
hiac
lopr
id)
Mos
pila
n 20
SP
(ace
tam
iprid
)
0,25
0,25
14 7
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e, t
ěsně
po
odkv
ě-tu
, ne
jpoz
ději
na p
očát
ku r
ůstu
plů
dků.
Max
. 2x
, 30
0 –
1000
l vo
dy/h
a.
PO S
KLI
ZNI
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Svilu
šky
Mši
ce
Nis
soru
n 10
WP
(hex
ythi
azox
)O
mite
30
W (p
ropa
rgite
)O
mite
570
EW
(pro
parg
ite)
0,7
2,0
1,0
30 21 21
OB
DO
BÍ O
PAD
U L
ISTÍ
Hra
boš
poln
í(Microtusarvalis)
Lani
rat M
icro
(bro
mad
iolo
ne)
Stut
ox I
(fosf
or z
inku
)
Poly
tano
l (fo
sfid
vápn
íku)
Del
icia
Gas
toxi
n (fo
sfid
hlin
itý)
5,0
- 10,
0
5,0
– 10
,0
13 tb
l./no
ra
nebo
5
g/no
ra
1-2
tabl
ety
na n
oru
3 / 7 30 AT AT
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 10
kg
ploš
ná a
plik
a-ce
. OL
pro
vstu
p do
por
ostu
/ O
L pr
o sk
lizeň
.
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 10
kg
ploš
ná a
plik
a-ce
. OL
pro
vstu
p do
por
ostu
/ O
L pr
o sk
lizeň
.
Pod
le s
igna
lizac
e. M
ax. 1
x.
Cho
roby
dřev
a a
kůry
Cha
mpi
on 5
0 W
P (h
ydro
xid
měď
natý
)C
upro
caffa
ro (o
xich
lorid
měd
i)Fl
owbr
ix (
oxic
hlor
id m
ědi)
Fung
uran
-OH
50
WP
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Koc
ide
2000
(hyd
roxi
d m
ěďna
tý)
Kup
rikol
250
SC
x/ (o
xich
lorid
měd
i)K
uprik
ol 5
0 (o
xich
lorid
měd
i)
3,0
– 5,
0 3,
0 –
5,0
2,0
– 4,
03,
0 –
5,0
2,5
- 3,5
8,
0 3,
0 –
5,0
AT
x/ Je
n pr
o br
oskv
oně.
Pozn
ámka
: Je-
li uv
eden
max
imál
ní p
očet
oše
třen
í, pl
atí t
o pr
o da
ný d
ruh
a ro
k po
užití
, nik
oliv
pro
uve
dené
ho š
kodl
ivéh
o či
nite
le v
ysvě
tlivk
y:*/
Nom
olt 1
5 SC
- do
spo
třebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.11.
2011
) – k
onec
pla
tnos
ti ro
zhod
nutí
dne
31.5
.201
0
Rel
dan
40 E
C -
do s
potře
bová
ní z
ásob
(max
. do
30.6
.201
1) –
kon
ec p
latn
osti
rozh
odnu
tí dn
e 30
.6.2
010
Su
likol
K
- do
spo
třebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.12.
2011
) - k
onec
pla
tnos
ti ro
zhod
nutí
dne
30.6
.201
0
102
Přílo
hy
103
Přílo
ha 9
D
OPO
RUČE
NÝ
SYST
ÉM O
CHRA
NY
RYBÍ
ZU P
ROTI
HO
SPO
DÁ
ŘSKY
VÝZ
NA
MN
ÝM
CHO
ROBÁ
M A
ŠKŮ
DCŮ
M
Škod
livý
čini
tel
Pest
icid
Dáv
ka
(kg,
l/ha
)O
chra
nná
lhůt
a dn
yPo
znám
ka
OB
DO
BÍ P
ŘED
RA
ŠEN
ÍM
Zvěř
Mor
suvi
n (k
řem
enný
pís
ek 2
6 %
,re
zidu
a de
stila
ce tu
ků 4
%,
tálo
vý o
lej 1
0 %
)
Pella
col (
thira
m)
Stop
Z (r
ybí o
lej)
1 –
2 kg
/10
0 st
rom
-ků
3 l/h
a/10
00
stro
mků
dle
velik
os-
ti st
rom
ků
---
AT ---
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří.
Ná-
těr.
Řed
ění 1
0:0,
5 (p
řípra
vek/
voda
). M
ax. 1
x.
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u zv
ěří.
Nát
ěr, p
o vý
sadb
ě. Ř
eděn
í s v
odou
1:1
. Max
. 1x.
Och
rana
pro
ti zi
mní
mu
okus
u a
ohry
zu z
věří
(och
rana
6 m
ěsíc
ů). P
ostři
k.Ř
eděn
í 1:1
,5 (p
řípra
vek/
voda
).
Přez
imuj
ící š
kůdc
i:M
šice
(Aphidoidea)
vajíč
kaPí
ďal
ky (G
eometridae)
vajíč
kaPu
klic
e šv
estk
ová
(Parthenolecanium
corni)
nym
fy p
od š
títke
m
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
vajíč
ka
Skvr
novn
íček
ry
bízo
vý(Lam
proniacapitella)
přez
imuj
ící h
ouse
nky
Ekol
(90
% ře
pkov
ý ol
ej)
1,0
– 1,
5AT
TM s
inse
ktic
idy
prot
i pře
zim
ujíc
ím š
kůdc
ům,
TM s
fung
icid
y a
herb
icid
y pr
o zl
epše
ní v
last
nost
í ap
likač
ní k
apal
iny,
zvý
šení
úči
nnos
ti.
104 105
Vlno
vník
rybí
zový
(Cecidophyopsisribis)
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Kum
ulus
WG
(síra
)
Sulik
ol 7
50 S
C* (
síra
)
Typh
lodr
omus
pyr
i
BIO
LAA
GEN
S TP
(Typhlodromuspyri)
5,0
- 6,0
5,0
– 6,
5
1 pá
s (le
to-
rost
) / k
až-
dý 3
.keř
3000
ks/
ha
nebo
5
ks/ro
stli-
nu -
solit
ér-
ní s
trom
y a
keře
--- 3 ---
---
Při
raše
ní, m
ax. 5
x. V
edle
jší ú
činn
ost.
Při
raše
ní, m
ax. 5
x. V
edle
jší ú
činn
ost.
Vyva
zová
ní te
xtiln
ích
pásů
na
větv
e st
rom
ů a
keřů
, ap
likac
e v
zim
ním
obd
obí,
tj. o
d pr
osin
ce d
o ún
ora.
Vpl
étán
í let
oros
tů d
o vě
tví s
trom
ů a
keřů
, běh
emve
geta
čníh
o ob
dobí
, zej
mén
a v
letn
ím o
bdob
í.
Vyva
zová
ní p
lstě
ných
pás
ů na
vět
ve s
trom
ů a
keřů
, ro
zhoz
sub
strá
tu s
bio
agen
s na
ros
tliny
, ap
likac
e na
jaře
neb
o na
pod
zim
.
OB
DO
BÍ P
ŘED
KVĚ
TEM
Paku
stře
bka
rybí
zová
(A
ntra
knóz
a ry
bízu
)(Drepanopezizaribis)
Dith
ane
DG
Neo
tec
(mac
ozeb
)
Nov
ozir
MN
80
NEW
(man
coze
b)
2,0
2,0
28 21
Oše
tření
pře
d kv
ětem
, při
dešt
ivém
poč
así o
pako
-va
t
Slou
pečk
ová
rziv
ost
rybí
zu(R
ez v
ejm
utov
ková
)(Cronartium
ribicola)
Bay
cor 2
5 W
P (b
iterta
nol)
1,0
ATO
šetře
ní p
řed
květ
em
Hně
dé p
adlí
angr
ešto
-vé
(Am
eric
ké p
adlí
an-
greš
t.) (S
phaerotheca
mors-uvae)
Kum
ulus
WG
(síra
)
Sulik
ol 7
50 S
C* (
síra
)
5,0
– 6,
0
5,0
– 6,
5
3 3
Max
imál
ně 5
x
Při
raše
ní, m
ax. 5
x.
104
Přílo
hy
105
Posí
lení
zdr
avot
ního
st
avu
rost
lin
Aqu
a Vi
trin
K (v
odní
skl
o dr
asel
né)
Bio
Pla
ntel
la N
atur
-f(v
ýtaž
ek p
řesl
ičky
roln
í)
Bio
an(a
lbum
in m
léčn
ý, k
asei
n, le
citin
)
Bio
ton
(leci
tin, o
lej ř
epko
vý)
HF-
Myc
ol (o
lej f
enyk
lový
)
0,4
%
0,1
- 0,5
%
0,5
- 5,0
%
0,5
- 5,0
%
0,4
%
---
Mši
ce ry
bízo
vá(Cryptom
yzusribis)
Aph
is s
chne
ider
i
Mši
ce s
rstk
ová
(Aphisgrossularie)
Mši
ce lo
ciko
vá(Hyperom
yzuslactucae)
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)0,
57
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
Svilu
ška
ovoc
ná(Panonychusulmi)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)
2,0
1,0
21 21
Term
ín a
plik
ace
akar
icid
ů s
larv
icid
ním
úči
nkem
v
době
hro
mad
ného
líhn
utí l
arev
,tj.
při
SE
T 10(h
) = 1
300
– 15
00 °
C.
Vlno
vník
rybí
zový
(Cecidophyopsisribis)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)
2,0
1,0
21 21
Apl
ikac
i nač
asov
at c
o ne
jblíž
e kv
ětu.
Důl
ežitá
je v
ysok
á dá
vka
vody
a p
řidán
í sm
áčed
la.
Poz
or n
a vč
ely!
List
ožra
vé h
ouse
nky
(obalečrůžový,skvrnov-
níček…
)
Bio
bit W
P (B
acill
us th
urin
gien
sis)
Bio
bit X
L (B
acill
us th
urin
gien
sis)
0,25
– 1
,5
1,1
- 2,2
5
---
---
Mon
itorin
g m
otýl
ů po
moc
í fer
omon
ovýc
h la
pačů
.Te
rmín
oše
tření
v d
obě
max
ima
líhnu
tí ho
usen
ek
- na
mla
dá v
ývoj
ová
stád
ia. 2
00 -
600
l vod
y/ha
.
Nes
ytka
rybí
zová
(Synanthedontipulifor-
mis)
Fero
mon
ové
lapa
če fu
nnel
6 ks
/ha
---
Pro
ti ne
sytc
e ry
bízo
vé n
ení r
egis
trova
ný ž
ádný
in-
sekt
icid
.La
páky
slo
uží k
hro
mad
ném
u vy
chyt
áván
í sam
ců.
106 107
POČ
ÁTE
K K
VĚTU
, PLN
Ý K
VĚT,
DO
KVÉ
TÁN
Í
Paku
stře
bka
rybí
zová
(A
ntra
knóz
a ry
bízu
)(D
repa
nope
ziza
ribi
s)
Dith
ane
DG
Neo
tec
(mac
ozeb
)N
ovoz
ir M
N 8
0 N
EW (m
anco
zeb)
2,0
2,0
28 21P
ři de
štiv
ém p
očas
í opa
kova
t, m
ax. 4
x.
Hně
dé p
adlí
angr
ešto
-vé
(Am
eric
ké p
adlí
an-
greš
t.) (S
phae
roth
eca
mor
s-uv
ae)
Kum
ulus
WG
(síra
)Su
likol
750
SC
* (sí
ra)
5,0
– 6,
05,
0 –
6,5
3 3M
axim
álně
5 x
.P
ři ra
šení
, max
. 5x.
Posí
lení
zdr
avot
ního
st
avu
rost
lin
Aqu
a Vi
trin
K(v
odní
skl
o dr
asel
né)
Bio
Pla
ntel
la N
atur
-f (v
ýtaž
ek p
řesl
ičky
roln
í)B
ioan
(alb
umin
mlé
čný,
kas
ein,
leci
tin)
Bio
ton
(leci
tin, o
lej ř
epko
vý)
HF-
Myc
ol (o
lej f
enyk
lový
)
0,4
%
0,1
- 0,5
%
0,5
- 5,0
%
0,5
- 5,0
%0,
4 %
---
PO S
KLI
ZNI
Vlno
vník
rybí
zový
(Cec
idop
hyop
sis
ribis
)O
mite
30
W (p
ropa
rgite
)O
mite
570
EW
(pro
parg
ite)
2,0
1,5
21 21
Svilu
šky
(Tet
rany
chid
ae)
Om
ite 3
0 W
(pro
parg
ite)
Om
ite 5
70 E
W (p
ropa
rgite
)2,
01,
521 21
106
Přílo
hy
107
Mši
ce (A
phid
oide
)N
ymfy
, dos
pělc
i
Pirim
or 5
0 W
G (p
irim
icar
b)0,
57
Term
ín o
šetře
ní d
le s
igna
lizac
e.
400
– 10
00 l
vody
/ha.
OB
DO
BÍ O
PAD
U L
ISTŮ
Hra
boš
poln
í(M
icro
tus
arva
lis)
Lani
rat M
icro
(bro
mad
iolo
ne)
Stut
ox I
(fosf
or z
inku
)
Poly
tano
l (fo
sfid
vápn
íku)
Del
icia
Gas
toxi
n (fo
sfid
hlin
itý)
5 - 1
0
5 –
10
13 tb
l./no
ra
nebo
5 g
/no
ra
1-2
tabl
ety
na n
oru
3 / 7 30 AT AT
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
- 10
kg
ploš
ná a
plik
a-ce
. OL
pro
vstu
p do
por
ostu
/ O
L pr
o sk
lizeň
.
5 kg
– o
hnis
ková
apl
ikac
e, 5
-10
kg
ploš
ná a
pli-
kace
.
Pod
le s
igna
lizac
e. M
ax 3
x.
Poz
n.: P
roti
pila
tce
rybí
zové
a p
olní
ku z
elen
avém
u ne
jsou
regi
stro
vány
žád
né in
sekt
icid
y. V
roce
201
0 by
la p
odán
a žá
dost
o m
inor
itní r
egis
traci
př
ípra
vku
Cal
ypso
480
SC
. V d
obě
zpra
cová
ní to
hoto
přís
pěvk
u vš
ak n
ebyl
o je
ště
řízen
í uko
nčen
o.
Pozn
ámka
: Je-
li uv
eden
max
imál
ní p
očet
oše
třen
í, pl
atí t
o pr
o da
ný d
ruh
a ro
k po
užití
, nik
oliv
pro
uve
dené
ho š
kodl
ivéh
o či
nite
le.
*/
Sulik
ol 7
50 S
C
- do
spot
řebo
vání
zás
ob (m
ax. d
o 30
.6.2
012)
- ko
nec
plat
nost
i roz
hodn
utí d
ne 3
0.6.
2010
108 109
Příloha 10 Vzor tiskopisu k provedení Z Á P I S U
108
Přílo
hy
109
110 111
Příloha 11 Vzor osvědčení k udělení ochranné známky
110
Přílo
hy
111
OC
HR
AN
NÁ
ZN
ÁM
KA
PR
O
Z D
R A
V É
O
V O
C E
•Ovo
ce p
rodá
vané
pod
tout
o oc
hran
nou
znám
kou
je v
yrob
eno
za
výra
zně
omez
enéh
o po
užív
ání p
estic
idů
a um
ělýc
h hn
ojiv.
•Pro
ti šk
ůdců
m a
cho
robá
m s
e př
edno
stně
pou
žívá
bio
logi
cká
ochr
ana
(dra
ví ro
ztoč
i, pt
actv
o, s
luné
čka
atd.
).•N
ezáv
adno
st o
voce
je g
aran
tová
na ro
zbor
y na
obs
ah tě
žkýc
h ko
vů.
•Výr
oba
ovoc
e je
kon
trolo
vána
Sva
zem
pro
inte
grov
ané
syst
émy
pěst
ován
í ovo
ce.
•Pod
mín
ky v
ýrob
y js
ou v
sou
ladu
s p
řísný
mi m
ezin
árod
ním
i nor
-m
ami.
•Ovo
ce s
e pě
stuj
e v
ekol
ogic
ky n
ejvh
odně
jšíc
h ob
last
ech,
mál
o za
-tíž
enýc
h em
isem
i.•P
rávo
pou
žíva
t och
rann
ou z
nám
ku je
udě
lová
no p
ěstit
elům
vžd
y po
uze
pro
jede
n ro
k.S
ISP
O o
voce
je p
rodu
ková
no v
ýhra
dně
v Č
eské
repu
blic
eC
hrán
ěno
ochr
anno
u zn
ámko
u
TŘÍD
A
I
KLA
SS
E
DO
DAV
ATEL
:
VE
LIK
OS
T:
KG
:
OD
RŮ
DA
:
Přílo
ha 1
2 O
znač
ován
í oba
lů s
ovo
cem
SIS
PO
PR
OD
UK
T D
ER
TS
CH
EC
HIS
CH
E R
EP
UB
LIK
TŘÍD
A
HM
OTN
OS
T ...
......
.....
KG
KLA
SS
E
G
EW
ICH
T
OD
RŮ
DA
......
......
......
......
......
......
......
......
......
....
SO
RTE
VE
LIK
OS
T....
......
......
......
......
......
......
......
......
.....
GR
ÖS
SE
DO
DAV
ATE
L....
......
......
......
......
......
......
......
......
.LI
EFE
RA
NT
Podn
iky,
kte
rým
byl
a ud
ělen
a oc
hran
ná z
nám
ka, m
ohou
takt
o oz
načo
vat o
baly
s o
voce
m
TŘÍD
A
I
KLA
SS
E
DO
DAV
ATEL
:
VE
LIK
OS
T:
KG
:
OD
RŮ
DA
:
112 113
Příloha 13 Směrnice Ministerstva zemědělství pro Integrované systémy pěstování ovoce
Ministerstvo zemědělstvíOdbor rostlinných komoditČ.j.: 79039/2011 – MZE – 17220V Praze dne 12. 5. 2011
SMĚRNICE Ministerstva zemědělství
pro Integrované systémy pěstování ovoce
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 4. srpna 2010 č. 555 o Metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platné pro léta 2010 a 2011) vydává tuto směrnici.
Obsah směrnice je v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná or-ganizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné na-řízení o společné organizaci trhů), nařízením Komise (ES) č. 1580/2007, kterým se stanoví prová-děcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny, zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlá-dy č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, a Programem rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. Při zpracování byly využity vý-sledky získané při řešení výzkumného záměru MŠMT pod označením MSMT2527112101 a dále výsledky získané při řešení projektů NAZV: 1G58071, 1G46073, QH71164, QH92179, QH91148.
Článek 1
Integrovaná produkce a její cíle
1. Integrovaná produkce ovoce (dále jen „IP“) je ekonomická produkce ovoce vysoké kvality, kte-rá dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií při jejich používání. Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lid-ského zdraví (podle defi nice Mezinárodní organizace pro biologickou ochranu – International Organisation for Biological Control of Pests and Weeds – dále jen „IOBC“).
2. Cíle integrované produkce ovoce: a) prosazovat ekonomicky přijatelnou a trvale udržitelnou produkci ovoce, která splňuje poža-
davky na udržování životního prostředí pro multifunkční zemědělství, zejména jeho složky sociální, kulturní a rekreační,
b) produkovat zdravé ovoce vysoké kvality s minimálním výskytem zbytků (reziduí) pesticidů,c) chránit zdraví pěstitelů, pracujících s agrochemikáliemi,d) podporovat a udržovat vysokou biologickou rozmanitost v ekosystému sadů a jejich okolí,e) upřednostňovat využití přírodních regulačních mechanismů proti škodlivým organismům,f) chránit a podporovat dlouhodobou úrodnost půdy a minimalizovat znečišťování vody, půdy
a vzduchu.
Článek 2
Ochrana agrocenózy sadů a jejich okolí
Důležitým cílem a požadavkem IP je ochrana přirozených organismů a míst jejich života v ag-
112
Přílo
hy
113
rocenóze sadů a jejich bezprostředním okolí, které nesmí být škodlivě pozměňovány a znehodno-covány odvodňováním ani znečišťováním. V souladu s požadavkem IOBC na vyčlenění ploch, ve-dených a obhospodařovaných jako ekologická náhrada za hospodářské plochy se stanovují násled-ná opatření:
a) Pěstitelé vedou evidenci ploch nevyužívaných k zemědělské výrobě v sadech a jejich bezpro-středním okolí (okolí budov, manipulačních ploch, mokřiny, sousedící lesní porosty, svahy, meze, příkopy, ochranná pásma, hráze a břehy vodních rezervoárů nebo toků, remízky, větro-lamy atd.). Tyto plochy porostlé rostlinami budou ekologickou náhradou za hospodářské plo-chy využívané k výrobě ovoce.
b) Na těchto plochách nesmí být používány pesticidy, umělá hnojiva, nadměrné organické hnoje-ní a odvodňování. Tyto plochy slouží ke zvýšení rostlinné a živočišné biologické rozmanitosti jako biokoridory mezi obhospodařovanými plochami a refugia užitečných a indiferentních or-ganismů.
c) Vyčleněné plochy pěstitel zachytí do katastrální mapy nebo plánku sadů, které jsou součástí do-kumentace sadů registrovaných v systému IP tak, aby podle nich mohly být plochy kontrolová-ny. Není požadován přesný geodetický plán, ale pokud lokalizace kontrolním orgánem nemů-že být spolehlivě provedena podle dokumentace, je pěstitel povinen poskytnout fyzicky naviga-ci v terénu. Do dokumentace vyjádří přibližnou výměru těchto ploch.
d) Vyznačené plochy nemusí být ve vlastnictví pěstitele, ten však ručí za splnění opatření podle písm. b). Zruší-li původní vlastník pozemku uvedený biokoridor, musí pěstitel nalézt nebo vy-tvořit odpovídající náhradu za zrušenou plochu.
e) V mikroregionech, jejichž nejméně 5 % výměry tvoří zvláště chráněná území a obecně chráně-ná území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších před-pisů, a určených k ochraně živých složek přírody nebo ekosystémů, nemusí pěstitelé územně registrovaní v těchto mikroregionech na svých pozemcích ekologickou náhradu hospodářské plochy vyčleňovat. Pro územní vymezení jsou závaznými dokumenty Ústřední seznam ochra-ny přírody v aktuálním znění, nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů, edice Chráněná území ČR, sv. I-XIV (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & EkoCentrum Brno) a seznamy registrovaných a evidovaných významných krajinných prvků (vedené obecními úřady s rozšířenou působnos-tí).
f) K posílení biologické rozmanitosti (diverzity) v sadech musí pěstitel v systému IP provést u já-drovin minimálně šest z následujících opatření, u ostatních plodin čtyři z uvedených opatření:1. skupina: hodnotí se akce jako 1 opatření:
– Vysazování živých plotů kolem sadů – monokultura nebo smíšená kultura s dominant ním druhem tvarovatelných listnatých keřů nebo stromů jednořadá nebo víceřadá. Do poručené druhy dřevin: olše, javory, líska, vrba, tavolník (všechny sady), zimolez (všechny sady vyjma třešní a višní), trnka (všechny sady vyjma slivoní, meruněk a broskvoní).
– Spoluvytváření biokoridorů a územních prvků ekologické stability krajiny. Doporučené dřeviny a byliny: javory, lípy, olše, vrba, dub, bez černý, trnka, tavolník, zimolez, líska, olše, chmel, rákos, kopřiva, lebeda, heřmánek, řebříček aj.
– Vysazení keřů pro hnízdění ptactva (šípkové růže, střemcha, brslen, trnka, tavolník, zimo-lez, líska). – Budování úkrytů pro predátory (hodnotí se rozmanitost škůdců) – nocoviš-tě pro sýkory, budky pro ptáky, bidýlka pro dravce, úkryty pro užitečné obratlovce, úkry-ty pro škvory, hnízda pro čmeláky.
2. skupina: hodnotí se samostatně každý provedený zásah jako opatření:– Introdukce predátorů a opylovačů (hodnotí se rozmanitost predátorů) – Typhlodromus
pyrii, čmeláci, atd.
114 115
– Aplikace biologických přípravků a pomocných látek povolených v biologickém systému ochrany (hodnotí se rozmanitost přípravků):
– přípravky na bázi mědi, – přípravky na bázi síry, – biologické pomocné přípravky, – přípravky bakteriální bázi, – přípravky na virové bázi, – přípravky na bázi feromonů.– Cílená aplikace listových hnojiv (na základě analýz listů nebo plodů).– Aplikace bioracionálních metod: – zvýšení půdní úrodnosti mulčováním a drcením větví, – mechanická likvidace plevelů v příkmenném pásu jako náhrada chemické ochrany, – výsev a údržba kvetoucích bylin v meziřadí, – letní řez stromů a keřů, – mechanické odstraňování zdrojů infekce (strupovitost, padlí, monilióza apod.)
minimálně na 10 % plochy (hodnotí se rozmanitost zdrojů infekce), – mechanická likvidace škůdců (lapače, lapací pásy atd.) minimálně na 10 % plochy
(hodnotí se rozmanitost škůdců).Příklady výpočtu uznatelných opatření:– vysazení živého plotu kolem sadu, nocoviště pro sýkorky, letní řez, aplikace biopreparátu,
mědi a síry – 6 uznatelných opatření,– letní řez, drcení větví, bidélka pro dravce, aplikace 1x měď, 2x síra – 4 uznatelná opatření,– bidélka pro dravce, mechanické odstranění primárního padlí, mulčování trávy, feromono-
vé matení obaleče, aplikace síry, mědi – 6 uznatelných opatření.
Článek 3
Umístění sadů, podnože, odrůdy a pěstební systém pro nové sady.
1. Pro nové sady musí být vybrány a sladěny plochy, podnože, odrůdy a pěstební systémy tak, aby se dala předpokládat ekonomicky úspěšná, pravidelná sklizeň kvalitního ovoce s minimál-ním používáním agrochemikálií a postupů nebezpečných pro přírodní prostředí. V nových vý-sadbách je povinné používat pouze certifi kovaný materiál z jasně deklarovaným zdravotním stavem.
2. Je zakázáno připravovat plochy k pěstování chemickou dezinfekcí půdy.
3. Pro systémy IP musí být vybrány plochy optimální k pěstování ovocných druhů i jejich odrůd podle odrůdové rajonizace, která zahrnuje výběr a kategorizaci oblastí vhodných pro pěstová-ní ovocných dřevin.
4. Pro zakládání nebo obnovu výsadeb by měly být voleny odrůdy odolné nebo alespoň tolerant-ní z hlediska citlivosti k hlavním chorobám a živočišným škůdcům, které lze úspěšně pěstovat při menší potřebě chemické ochrany. Pokud u některých ovocných druhů ve šlechtění na odol-nost proti škodlivým činitelům zatím nebylo dosaženo výraznějšího pokroku, je třeba vyloučit z pěstování odrůdy nejcitlivější.
5. Seznam druhů a odrůd ovoce musí být v souladu se Zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zeměděl-ství, ve znění pozdějších předpisů. Jsou upřednostňovány odrůdy rezistentní nebo tolerantní k chorobám nebo škůdcům. Sadba musí být uznaná a měla by být certifi kovaná jako bezvirózní. Pokud to není možné, potom musí být použita sadba s nejvyšším dostupným stupněm zdravot-ní certifikace.
114
Přílo
hy
115
6. Pro nově zakládané výsadby je doporučen sortiment podnoží, který zohledňuje optimalizaci produkčních potřeb v rámci IP. Pěstiteli je dána možnost si zvolit podnož pro konkrétní půdní podmínky, pro určitou odrůdu a typ výsadby.
7. V pěstebních systémech jsou upřednostňovány jednotlivé řady. Stromky a keře by měly mít jed-notnou velikost, aby postřikové postupy mohly být bezpečnější a účinnější. Vzdálenosti řad a stromů v řadách by měly poskytnout dostatek prostoru pro stromek po celou dobu jeho před-pokládané životnosti (v maximálně možné míře omezit použití syntetických regulátorů růstu nebo hlubokého řezu.
8. Pěstitel zajistí, aby průměrný počet životaschopných jedinců ovocných stromů, popřípadě ovocných keřů na 1 ha každého půdního bloku, popřípadě jeho dílu zařazeného do systému in-tegrovaného pěstování ovoce neklesl u:a) jádrovin pod 500 kusů,b) peckovin pod 200 kusů,c) bobulovin pod 2 000 kusů.
Článek 4
Ochrana výsadeb před chorobami a živočišnými škůdci
1. Systém ochrany vůči škodlivým organismům je založen na dodržování zásad integrované ochrany, na minimalizaci chemické ochrany a maximálním využívání účinných biologických a ostatních nechemických prostředků a metod ochrany.
2. Pro ochranu proti škůdcům a chorobám sadů v systému integrované produkce ovoce je mož-no použít jen prostředky ochrany uvedené v příloze č. 1 této směrnice v zeleném seznamu (dále jen „zelený seznam“) a žlutém seznamu (dále jen „žlutý seznam“). Přípravky uvedené v zele-ném seznamu je možno používat bez omezení, s výjimkou omezení doporučených z hlediska antirezistenční strategie a omezení uvedených v Registru přípravků na ochranu rostlin (dále jen „POR“). Tyto přípravky lze považovat za relativně nerizikové z hlediska bezpečnosti potravin a vlivu na přirozené nepřátele škůdců. Nicméně se doporučuje i tyto přípravky nepoužívat často v krátkém časovém intervalu, v období výskytu nejcitlivějších vývojových stádií užitečných or-ganismů a není-li to v rozporu s účinností, pak přednostně volit nižší z registrovaných dávek. Použití přípravků uvedených ve žlutém seznamu je podmíněno dodržením podmínek uvede-ných u nich v příloze č. 1 směrnice. Pro přípravky rizikové pro přirozené nepřátele škůdců je omezen počet aplikací nebo termín aplikace. Je zakázáno použít přípravky uvedené v červeném seznamu (dále jen „červený seznam“). Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, není zavedením zeleného, žlutého a červeného seznamu do-tčeno.
3. Seznam uvedený v odstavcích 1 a 2 je podřízen POR, ale odchylky uvedené v zeleném a žlutém seznamu nad rámec POR jsou závazné (např. maximální frekvence aplikací, povolený termín aplikace).
4. Aplikace syntetických pesticidů proti škodlivým organismům musí být zdůvodněna a doku-mentována. Ke zdůvodnění výběru pesticidu, jeho dávky, termínu aplikace a frekvence aplikací se využije monitorování škodlivých organismů. Zdůvodněním aplikace pesticidu je překroče-ní ekonomického prahu škodlivosti konkrétním škůdcem nebo komplexem škůdců, ve vztahu k metodě monitorování, kultuře a rozsahu registrace pesticidu podle POR a omezením daným zeleným a žlutým seznamem. Pokud pro žádnou z metod monitorování nejsou známy prahy ekonomické škodlivosti, je tolerováno použití pesticidu zdůvodněné zvýšením škod nebo vý-skytu škodlivého činitele oproti předchozímu období, pokud je toto zvýšení prokazatelné a do-kumentováno nebo škodlivým výskytem v předchozí sezóně, pokud bylo prokázáno a doku-mentováno.
116 117
5. Využívání biologických i bioracionálních metod a dostupných registrovaných biopreparátů je vzhledem k jejich příznivým toxikologickým vlastnostem z pohledu reziduí žádoucí a je do sys-témů integrovaného pěstování ovoce doporučováno.
6. Metoda vysazení dravého roztoče T. pyri z umělých chovů do sadů na ochranu proti sviluškám se provádí buďto v období vegetačního klidu, např. v plstěných pásech, které obsahují dodava-telem garantované množství jedinců, nebo v létě vyvěšováním letorostů s roztočem. V systé-mech ošetřování výsadeb pesticidy je však následně nutno zohledňovat citlivost dravého rozto-če k používaným insekticidům i fungicidům.
7. Biopreparáty na bázi entomopatogenních virů na ochranu proti obaleči jablečnému (virus gra-nulózy obaleče jablečného – CpGV) a o. zimolezovému (AoGV) se aplikují postřikem, působí požerově a jsou vysoce selektivní. Nahrazují klasické insekticidy a umožňují snížení obsahu re-ziduí v produktu.
8. Přípravky na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki působí pože-rově, využívají se v ochraně proti housenkám motýlů. Housenky po požití přípravku zastavu-jí žír a po 2–5 dnech hynou. Nejvyššího účinku je dosaženo při aplikaci na housenky nejmlad-ších instarů. V ochraně jablek určených ke zpracování na dětskou výživu lze přípravky použít prakticky bez omezení, výhodné je zejména jejich použití ve druhé polovině vegetačního obdo-bí, kdy již většinu klasických insekticidů nelze použít z důvodů rizika nadlimitních obsahů re-ziduí.
9. Metoda přípravků na bázi feromonů je založena na celoplošné aplikaci odparníků, z nichž se uvolňuje syntetický samičí feromon specifi cký pro daný druh škůdce (obaleč jablečný, o. zimo-lezový, apod.). Díky vysoké koncentraci feromonu v prostředí je znemožněno samcům naleze-ní samiček, nedojde k páření a tedy ani k vykladení oplodněných vajíček škůdce. Pro metodu se vžil název “metoda dezorientace” nebo také “matení”. Metodu je třeba chápat spíše jako pre-ventivní, než kurativní. Podmínkou spolehlivé účinnosti tohoto systému ochrany je nízká po-pulační hustota škůdce. Dále je nutno dodržet množství aplikovaných odparníků a minimál-ní velikost ošetřované plochy (optimum 10 ha). Je třeba dodržet dostatečnou vzdálenost od ne-ošetřených extenzivních sadů, případně domácích zahrad, aby nedocházelo k migraci oploze-ných samiček z těchto výsadeb. Doporučuje se zvýšená kontrola necílových škůdců, nezasaži-telných touto metodou, pokud zároveň není integrována s chemickou ochranou.
10. Pesticidy na bázi mědi lze využít na začátku vegetace proti většině houbových chorob (nepů-sobí na padlí). Na plody jabloní působí silně fytotoxicky, proto se v pozdější době aplikace ne-doporučuje. Přípravky na bázi síry lze využít v ochraně jabloní proti většině klíčových chorob (strupovitost, padlí, moniliózy). Pro dosažení dostatečné účinnosti je však třeba častější aplika-ce v kratších intervalech oproti ostatním pesticidům (5 dní). Po intenzívních srážkách je nut-né ošetření zopakovat (spláchnutí pesticidu z listů). Sirnaté preparáty potlačují i rozvoj svilušek a vlnovníků, mohou však mít při vysoké frekvenci ošetřování negativní vliv i na užitečné orga-nismy, zejména entomopatogenní houby a členovce.
11. Pro zabránění nebo oddálení vzniku rezistence klíčových druhů škodlivých organismů k pes-ticidům musí být postupováno v ochraně podle antirezistenčních strategií, uvedených v Me-todice integrované ochrany (Lánský a kol.: Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce, VŠÚO Holovousy 2005, ISBN 80-902636-7-4). Pesticidní ochrana musí respektovat ochranu a podporu minimálně dvou druhů klíčových antagonistů škůdců kultur a minimalizo-vat jejich negativní ovlivnění toxicitou přípravků podle Metodiky IO.
12. Ochrana proti fytofágním roztočům musí být v maximálně možné míře založena na přiroze-ném výskytu dravých roztočů, popř. jejich introdukci nebo u broskvoní také na výskytu slunéč-ka Stethorus punctillum.
13. Počet fungicidních ošetření v sadu musí být zdůvodněn sílou infekčního tlaku a průběhem po-
116
Přílo
hy
117
časí. Je povoleno 1 korekční ošetření akaricidem uvedeným v zeleném seznamu proti sviluškám a maximálně 2 proti vlnovníkům a hálčivcům, včetně případného zásahu proti sviluškám. Pří-padné další ošetření musí být doloženo překročením meze hospodářské škodlivosti a nedosta-tečným účinkem predátorů škůdce. Do tohoto limitu se nezahrnuje ošetření insekticidy s aka-ricidním účinkem, směrované na hmyzí škůdce a ošetření fungicidy s akaricidním účinkem, včetně síry, směrované na původce houbových chorob.
14. V ochraně proti škůdcům a chorobám ovocných plodin musí být preferovány agrotechnické preventivní metody ochrany a dostupné účinné biologické, biotechnologické, bioracionální a genetické metody před aplikací syntetických pesticidů. Při aplikacích syntetických pesticidů, pokud je to nezbytné, musí být preferovány přípravky s ekotoxikologicky příznivými paramet-ry (přípravky ze zeleného seznamu). Aplikace přípravků ze žlutého seznamu musí být minima-lizována zejména na použití v rámci antirezistenčních strategií. Veškeré aplikace pesticidů musí být evidovány dle vyhlášky č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů. Při použití chemických pesticidů musí být, je-li to mož-né z hlediska prognózy rozsahu napadení, preferováno lokální (ohnisková) ošetření před ošet-řením plošným, zejména při použití přípravků ze žluté skupiny.
15. Podmínkou pro označení ovoce jako ovoce z integrované produkce je dodržení ochranných lhůt pesticidů uváděných v POR nebo u přípravků ze žlutého seznamu v příloze této směrnice. Při dodržení ochranných lhůt nedojde k překročení limitů reziduí v ovoci při uvádění na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech rezi-duí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EH. Nařízení stanovuje maximální limity reziduí (dále jen „MLR“) v mg/ kg kontrolovaného vzorku ovoce pro konzum. Pěstitel musí dodržet limit 75 % stanoveného limitu MLR (příloha č. 1). Pokud uvedená partie (např. odrůda) toto omezení ne-splní, nesmí být označena jako ovoce z integrované produkce. Ovoce s vyhovujícími MLR pro konzum nelze použít jako surovinu pro dětskou výživu. U produktů určených jako tzv. počá-teční a pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti, nesmí překročit maximální rezi-duální limit 0,01 mg/kg produktu (vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvlášt-ní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších přepisů).
Článek 5
Systém obdělávání půdy
Ošetřování půdy je třeba věnovat pozornost po celou dobu životnosti sadu s ohledem na zajiš-tění potřebných výnosů zdravého ovoce a ochrany životního prostředí. Koncem června lze po vý-sadbě do meziřadí vyset plodiny na zelené hnojení nebo každé druhé meziřadí zatravnit směsí sla-bě rostoucích trav. V systémech sežínaného zatravnění jsou doporučeny slabě rostoucí odrůdy ko-střavy červené, např. ALICE, BARBORKA, BARUSTIC, ELLIOTT, FEROTA, MAXIMA 1, PER-NILLE, REVEREND, TÁBORSKÁ, TAGERA, WALDORF aj. Tyto odrůdy vytváří v sadech pevný drn a dobře snášejí časté sežínání. Vhodné pro sady jsou kombinace odrůd kostřavy červené s ně-kterými jinými travami, např. psinečkem tenkým GOLF, TENO aj., lipnicí luční BALIN, DELFT, MORAVANKA, PANDURO, SLEZANKA aj., jílkem vytrvalým AHOJ, BRAVO, ESQUARE, OLAF, SAKINI aj. a lipnicí smáčknutou RAZULA. V dalším roce, nejpozději v červenci, se stejným způ-sobem zatravní a ošetřují zbylá meziřadí. Nezbytné je sežínání plevelů před sklizní ovoce, kdy ne-lze použít herbicidy. Výška trávy by neměla přesáhnout 15 cm a jejím pravidelným sežínáním za-bráníme neproduktivním ztrátám vody ze sadu. V oblastech, kde roční úhrn srážek nedosahuje 600 mm, je vhodným systémem ošetřování půdy mělká kultivace s každoročním výsevem rostlin na ze-lené hnojení nebo zatravnění výsadeb ob řadu. Plodiny na zelené hnojení je nutné střídat, např. v osevním postupu: luskovinoobilní směska-hořčice-svazenka. Kultivujeme do hloubky max. 4 cm s ohledem na poškození kořenů ovocných plodin. Do 5–8 cm je možné půdu zkultivovat při zapra-vování rostlin pro zelené hnojení na podzim po sklizni ovoce. Z ekologického hlediska je výhodné,
118 119
je-li půda pokryta rostlinným porostem i během zimy, a to i v příkmenných pásech.
Článek 6
Regulace plevelů
1. Cílem regulace plevelů v integrovaných systémech pěstování ovoce je udržení plevelných spo-lečenstev vyskytujících se v příkmenných pásech pod hladinou škodlivosti a zabránění negativ-ního vlivu plevelů na výnos a kvalitu ovoce. K hubení plevelů v ovocných výsadbách je možné použít více způsobů, např. kultivace půdy, mulčování, sežínání plevelů a aplikace povolených herbicidů. Celoplošný herbicidní úhor je v sadech zakázán.
2. Mladé výsadby před nástupem do plodnosti a) V prvním roce musí být plevele eliminovány především na začátku vegetace s ohledem na
podporu ujmutí stromků a keřů. Šíře příkmenných pásů ve výsadbách jádrovin a peckovin je max. 1,0 m, tj. 0,5 m na každé straně řady. Kromě mechanické kultivace mohou být apli-kovány nízké dávky těchto přípravků: FUSILADE FORTE 150 EC, TARGA SUPER 5 EC a REGLONE. Ve výsadbách drobného ovoce je možné provádět mělké kultivace půdy, popř. mulčování.
b) Ve druhém, případně ve třetím roce po výsadbě platí stejná pravidla s tím, že pro chemic-kou regulaci plevelů je možno použít další přípravky uvedené v příloze č. 2, ve druhém roce s výjimkou přípravků, jejichž aplikaci lze provádět až od třetího roku (BASTA 15, GOAL 2 E – jen jádroviny). Při cílené aplikaci je možno v tomto období aplikovat dále ROUN-DUP (BIAKTIV, KLASIK, RAPID) a analogické přípravky (CLINIC, DOMINATOR, GLY-FOGAN 480 SL, GLYFOS, KAPUT HARVEST, GALLUP Hi-AKTIV) a herbicid TOUCH-DOWN QUATTRO. Aplikační zařízení musí umožňovat pásový postřik a zamezit zasažení stromků. Aplikace herbicidů může být nahrazena kultivací půdy, sežínáním plevelů, mulčo-váním příkmenných pásů (drcená kůra, posečená tráva) a instalací barevné fólie.
3. Plodící výsadby
Cílem regulace plevelů v plodících výsadbách je zabránit tomu, aby nadměrným zaplevelením př kmenných pásů nedošlo k negativnímu ovlivnění vývoje stromů a keřů i růstu plodů. Ve vý-sadbách jádrovin je proto nutné udržovat hladinu zaplevelení pod limitní hranicí (10 % po-kryvnosti) od rašení stromů až po období intenzivního růstu plodů, což je v závislosti na odrů-dě buď přelom července a srpna (u odrůd sklízených v září), nebo začátek září (odrůdy sklíze-né v říjnu). Plevelný pokryv těsně před sklizní nemá již negativní vliv na výnos a kvalitu ovoce.Ve výsadbách peckovin je regulace zaplevelení nezbytná zejména v období květu a po celé 2
měsíce před sklizní. V drobném ovoci je nutno sledovat plevele po celé vegetační období, neboť tyto plodiny se vy-
značují značnými nároky na vláhu a živiny.a) Mechanická regulace plevelů
1. Základní podmínkou úspěšné regulace plevelů pro využití výchylné kultivační sekce je vy-hubení vytrvalých plevelů, např. pýru plazivého, svlačce rolního, pcháče rolního, pampe-lišky lékařské aj. v příkmenných pásech. Kultivace je vhodná pouze ve výsadbách situova-ných na rovině nebo na mírných svazích a na půdách bez vyššího podílu kamene. Účin-nost zásahů proti plevelům je vyšší zejména za sucha.
2. Sežínání plevelů traktorovými sežínacími stroji je výhodné především v období těsně před sklizní nebo po sklizni ovoce v případě, že po poslední aplikaci herbicidů došlo k intenziv-nější regeneraci jejich nadzemních částí.
3. Možnost snížení potřeby herbicidních zásahů nabízí mulčování příkmenných pásů, tj. na-stýlání organického materiálu na půdní povrch (výška mulče cca 10 cm). Předpokladem účinnosti těchto alternativních postupů je důsledná likvidace víceletých a vytrvalých ple-velů.
118
Přílo
hy
119
4. Mulčování není vhodné v letech, kdy hrozí přemnožení hlodavců, aniž by bylo učiněno opatření k jejich biologické regulaci (instalace bidýlek pro dravce).
b) Chemická regulace plevelů1. V příkmenných pásech je možné používat pouze herbicidní přípravky uvedené v zeleném
a žlutém seznamu pesticidů pro dané období (příloha č. 2).2. Celková šíře herbicidních pásů nesmí přesáhnout 1,5 m (tj. 0,75 m na každou stranu řady),
pouze ve starších výsadbách s širšími korunami lze ošetřovat pásy v celkové šíři 2,0 m. V peckovinách s větším sponem bude tolerován herbicidní pás o celkové šíři 3,0 m.
3. Ve výsadbách třešní se glyphosátové herbicidy mohou aplikovat pouze herbicidním rá-mem opatřeným krytem, který zabrání zasažení kmenů stromů.
4. U herbicidů je třeba dodržet antirezistentní strategii a střídat účinné látky během vegetace.5. U plodných výsadeb jsou přípustná maximálně 3 ošetření povolenými herbicidy ročně.
V letech s nadprůměrnými srážkami ve vegetaci a následným intenzivním růstem pleve-lů, toto omezení neplatí.
6. Celoplošná aplikace herbicidů v meziřadí je zakázána.7. Všechna opatření k regulaci plevelů musí být evidována. Evidence musí být uchovávána
k potřebám kontroly.
4. Podle dosavadních zkušeností se ve výsadbách jádrovin a peckovin osvědčil následující model regulace plevelů:a) V závislosti na spektru plevelů provedeme jarní aplikaci některého z povolených herbicid-
ních přípravků. V mladých sadech je možné použití některých přípravků v nízkých dávkách, např. FUSILADE FORTE 150 ECTARGA SUPER 5 EC.
b) Ve starších výsadbách to jsou např. BASTA 15, CLIOPHAR 300 SL, LONTREL 300, PAN-TERA 40 EC, REGLONE, STARANE 250 EC, STOMP 330 E, STOMP 400 SC, TARGA SU-PER 5 EC, TOMIGAN 250 EC.
c) V případě potřeby se v jádrovinách a v peckovinách aplikuje některý jiný povolený herbicid, např. CLINIC, DOMINATOR, GLYFOGAN 480 SL, GLYFOS, KAPUT HARVEST, ROUN-DUP (BIAKTIV, KLASIK, RAPID) nebo TOUCHDOWN QUATTRO.
5. Ve výsadbách drobného ovoce, je nutno spoléhat na opatrné používání herbicidů doplněné kul-tivací meziřadí a sežínáním plevelů.
6. Neherbicidní metody regulace plevelů a neošetřování na konci vegetační sezóny jsou prefero-vány.
Článek 7
Zavlažování sadů
1. Závlaha má být používána v souladu s potřebou. V sadech, kde je provozována, je vhodné sledo-vat denní úhrny srážek a záznamy evidovat a archivovat. Pro optimální dodávku vody a řízení termínu závlahy je výhodné využití měřičů půdní vlhkosti. Maximální objem vody použitý k závlaze je dán povoleným množstvím jejího odběru (max. 300 mm/ha).
2. Kvalita vody pro závlahu musí splňovat parametry dané příslušnou ČSN.
Článek 8
Mechanizační prostředky k ošetřování ovocných dřevin a aplikace pesticidů
1. Tento článek slouží k celkovému doplnění problematiky integrované ochrany ovocných plodin. V systémech integrovaného pěstování ovoce není stanoven limit postřikové kapaliny při apli-kaci pesticidů. Pěstitel musí zajistit dostatečnou izolační vzdálenost od sousedních pozemků,
120 121
obytných i hospodářských budov, vodních toků a ploch evidovaných jako ekologická náhrada za hospodářské plochy, aby nedošlo k jejich zasažení aplikovaným pesticidem.
2. Úspěch biologické účinnosti ošetření závisí na použitém pesticidu, správném termínu aplikace a ve velké míře i na použité aplikační technice.
3. Postřikovače musí být pravidelně pěstiteli seřizovány a kalibrovány a musí vyhovovat úředně sta-noveným požadavkům na testování postřikovačů. Musí být testovány uznaným zástupcem (od-borníkem) každé 3 roky (vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochra-nu rostlin, ve znění pozdějších předpisů). Doklad o testování aplikační techniky musí být při kontrole doložen.
4. Při ochraně ovocných sadů musí být používána jen kvalitní aplikační technika, která umožní snížení objemu postřikové kapaliny při aplikaci, zabrání úletům postřikové kapaliny a náležitě ochrání obsluhu postřikovačů před kontaktem a působením pesticidů. Velikost a profi l postři-kovačem vytvářeného vějíře (pesticidního oblaku) by měly být nastaveny tak, aby odpovídaly ošetřovanému stromu. Preferovány jsou postřikovače se štěrbinovými tryskami nebo tunelo-vé postřikovače. Aplikační zařízení herbicidů musí umožňovat přesně defi novaný pásový po-střik a při aplikaci musí být zabráněno nežádoucímu zasažení necílové plochy. Traktor nebo sa-mohybný postřikovač musí mít kabinu nebo musí být obsluha vybavena takovými ochrannými prostředky, které zajisti jejich dokonalou bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
5. Podle použitého objemu postřikové kapaliny lze způsoby aplikace v našich sadech rozdělit na:a) vysokoobjemový postřik – objem aplikované kapaliny je vyšší než 1 000 l/ha (používá se vel-
mi omezeně při aplikaci některých akaricidů a oleopřípravků, regulace růstu),b) rosení – objem postřikové kapaliny 200–1 000 l/ha (nejrozšířenější aplikační technologie vy-
užívá objem vody 300–600 l/ha),c) nízkoobjemová aplikace – objem postřikové kapaliny je nižší než 200 l/ha, vyžaduje speciál-
ní stroje, případně úpravu rosičů (štěrbinové trysky, rotační disky apod.).
6. Při snižování objemů postřikové kapaliny se musí zvyšovat její koncentrace, aby byla zachová-na konstantní hektarová dávka pesticidů. U tenzidů (surfaktantů) se přepočet neprovádí, do-držuje se doporučená koncentrace ve vztahu k objemu jíchy. Je-li doporučená dávka udávána v množství/ha, přepočítává se na % z objemu 1 000 l. Aplikace pesticidů musí být provedena tak, aby nebyly zasaženy zdroje povrchových vod, ochranná pásma vodních zdrojů, plochy vy-značené jako ekologická náhrada za hospodářské plochy, včely, necílové kultury a veřejné ani privátní plochy. Pěstitel musí zabezpečit, aby tato podmínka byla splněna řádným vyškolením obsluhy postřikovačů, řádným seřízením postřikovačů popř. jejich vybavením protiúletovými kryty, určením správné denní doby ošetření a přihlédnutím k aktuálnímu stavu i prognóze po-časí, zejména srážkám a větru, tak aby nedošlo k úletům nebo splavení pesticidů, podmiňují-címu opakování ošetření.
7. Zařízení na aplikaci herbicidů bývá většinou nesené na předním rámu traktoru. Po obou stra-nách jsou k hlavnímu nosníku upevněna sklopná ramena s držáky trysek šířkově stavitelná. Po-kud výkyvné rameno při jízdě narazí na překážku (kmen stromu), vychýlí se směrem dozadu. Zpět do původní polohy je vráceno pružinou. Používají se symetrické štěrbinové trysky. Šířku ošetřovaného pásu ovlivňuje počet trysek. Při aplikaci herbicidů je třeba dodržet co nejhrubší spektrum kapének, aby nebyl herbicid odnášen větrem na necílové plochy. Pracovní tlak se se-řizuje na hodnotu kolem 0,05 MPa, a proto musí být aplikátor vybaven přídavným regulačním ventilem a funkčním manometrem. Nedodržení tlaku může negativně ovlivnit účinnost někte-rých herbicidů. Toto zařízení musí být rovněž testováno každé 3 roky dle vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů. Doklad o testování aplikační techniky musí být při kontrole doložen.
8. Správná odborná praxe v ochraně ovocných plodin vyžaduje harmonické uplatňování vhodných
120
Přílo
hy
121
pěstitelských postupů s volbou účelných opatření biologického, mechanického nebo chemické-ho charakteru se snahou udržet zdraví rostlin a rostlinných produktů bez ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Správná praxe současně vylučuje opatření, která ohrožují zdraví lidí a zvířat a jsou příčinou nestability životního prostředí. Vedle toho je třeba dodržovat pra-vidla skladování a manipulace s chemickými látkami v souladu s příslušnými právními před-pisy (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpi-sů, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), aby nedocházelo ke konta-minaci životního prostředí. Pracovníci zajišťující rostlinolékařskou péči musí být odborně způ-sobilí (dle zákona 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zá-konů, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhlášky č. 333/2004 Sb., o odborné způsobi-losti na úseku rostlinolékařské péče). Pokud neprovádí přímou ochranu sadů pracovník odbor-ně způsobilý dle patřičné vyhlášky, musí být pracovníci provádějící ochranu sadů každoročně proškoleni před začátkem postřikové sezóny v otázkách bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s chemickými přípravky. Součástí pracovního postupu je i určení způsobu manipulace s prázd-nými obaly od použitých pesticidů, jejich skladování a likvidace. Pro každé pracoviště musí být zpracována pravidla pro bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin.
Článek 9
Hnojení sadů
1. V současné praxi lze použít tyto systémy hnojení ovocných sadů:a) pevná minerální hnojiva kombinovaná s listovými hnojivy,b) fertigace – doplňování živin společně se závlahou,c) fertigace + listová hnojiva v době vegetace.
2. Pevná minerální hnojiva v sadech je třeba aplikovat včas na jaře, aby došlo k jejich transportu ke kořenům zimní a předjarní vláhy. Dojde-li v době kvetení k pomrznutí květů, potom lze těmito hnojivy podpořit růst dřevní hmoty. Listová hnojiva na porost s nízkou násadou plodů se po-tom neaplikují. V některých sadech je půdní zásoba hlavních živin dle půdních rozborů vyso-ká, potom je ekonomicky výhodné od hnojení pevnými hnojivy odstoupit a použít pouze listo-vá hnojiva na základě agrochemického rozboru rostlin.
3. V poslední době se používání listových hnojiv v ovocnářské praxi značně rozšířilo. K tomuto fak-tu přispěla i fi losofi e fi rem dodávajících listová hnojiva v tom, že nabízí v rámci poradenství bezplatný rozbor listů a doporučení hnojení příslušnými hnojivy. Je to prověřený systém, kte-rý je šetrný k životnímu prostředí a zajišťuje rychlý přísun chybějících živin. Mnozí pěstitelé mají již dostatečné časové řady výsledků listových rozborů ze svých sadů i ve vazbě na počasí. Potom tyto rozbory jsou dobrým vodítkem pro použití příslušných hnojiv. Listová hnojiva lze aplikovat společně s přípravky na ochranu rostlin (fungicidy, zoocidy). Z listových hnojiv zná-me v podstatě dvě formy:a) soli a cheláty, které jsou dobře rozpustné, účinkují okamžitě, představují okamžitý zdroj ži-
vin,b) oxidy, hydroxidy a uhličitany – jsou ve vodě nerozpustné, vytvářejí suspenzi, účinek a pří-
jem je pozvolnější.
4. Kapková závlaha spojená s hnojením (fertigace) může rychle reagovat na potřeby ovocných dře-vin. Samozřejmě, že tento systém je náročný na investice (pořízení vlastní závlahy) a jsou i draž-ší kapalná hnojiva, která musí splňovat náročná kritéria na čistotu, aby nedocházelo k ucpává-ní rozvodů. Pro IP je závazná metodika hnojení (PLÍŠEK, B.: In. Neuberg, J. a kol.: Komplexní metodika výživy rostlin. Metodiky ÚVTIZ, 1, Praha 1990) (dále jen „KM“).
122 123
a) Před výsadbou musí být půda vzorkována a chemicky analyzována. Dle KM se provede úpra-va půdní reakce (pH) a zásobení živinami před výsadbou.
b) Po výsadbě musí být prováděna v intervalech max. 6 let kontrola agrochemických vlastnos-tí půdy jednotlivých ovocných sadů. Půdní vzorky se odebírají ze stálých odběrných stano-višť (dále jen „OS“), jejichž výměra je do 3 ha, na pozemcích s vyrovnanými vlastnostmi až 5 ha. Každá ucelená výměra menší než 5 ha je samostatným odběrným stanovištěm. Vzor-kování se provádí podle KM.
c) Každá osoba hospodařící v systému IP s výměrou sadu 10 ha a více je povinna vymezit v rámci svých výsadeb nejméně jedno kontrolní stanoviště, u velkých podniků jedno kontrol-ní stanoviště na 50 ha výsadeb. Na těchto stanovištích bude závazné sledování obsahu živin v listech, obsahu minerálního dusíku v půdě na začátku rašení a ke konci kvetení.
d) V půdních vzorcích z OS se stanovuje kationtová výměnná kapacita (dále jen „KVK“) a po-díly (%) jejího nasycení vápníkem, hořčíkem a draslíkem, výměnná kyselost (pHKCl) a ob-sah přístupného fosforu (podle analytické metody Mehlich II).
e) Situace OS se zakresluje do mapy (plánku) výsadeb, které jsou součástí povinné dokumenta-ce pozemků podniku. Intervaly agrochemického průzkumu mohou být podle potřeby krat-ší, je-li třeba sledovat nápravu výrazných disproporcí zastoupení živin v půdě nebo řešit pro-blémy ve výživovém stavu rostlin.
f) K analýze vzorků půdy a listů na obsah živin je požadovaná akreditovaná laboratoř, protoko-ly o analýze musí být zachovány pro potřeby kontrolních orgánů po dobu minimálně 5 let a za správnost výsledků zodpovídá pěstitel.
g) Draslíkem se půda nehnojí, má-li KVK nasycenou tímto prvkem (kationtem) na více než 4 %. Hnůj a kompost lze užívat i nad touto hranicí (jako zdroj dusíku a fosforu a dalších ži-vin a zejména humusu), ale jen do výše dávek uhrazujících přibližný roční odběr draslíku, tj. 90 kg K (108 kg K2O) na 1 ha. Celková roční dávka draslíku nesmí přesáhnout 1 % KVK dané půdy. Dávky draslíku stanovené podle KM představují závazné horní limity. Ovoc-nář se může rozhodnout podle vlastní úvahy, ale neměl by nechat klesnout zásoby draslí-ku pod 3 % KVK.
h) Fosforem se hnojí jen v sadech s obsahem fosforu v půdě zařazeným do kategorie nízký nebo velmi nízký. Dosycovací hnojení fosforem se usměrňuje jen na příkmenné pásy. Nejvhod-nější hnojivem je kompost obohacený fosfáty již při založení. Minerální fosforečná hnojiva lze použít i k přímému hnojení. Pro zlepšení účinnosti je vhodné na pohnojené pásy apli-kovat hnůj, kompost či jiný mulč. Vhodná je i injektáž do kořenové zóny dřevin. Obsah do-stupného fosforu určený analýzou půdy nebo rostlin nesmí přesáhnout o více než o 10 %.
i) Pro dosycování půdy hořčíkem se používá jemně mletý dolomitický vápenec. Jen na půdách s obsahem uhličitanů nad 0,3 % (pro plodiny citlivé k vápnění na všech půdách) lze použít i síran hořečnatý nebo jiné hnojivo. Pozor na doprovodný draslík, je-li v půdě již této živi-ny nadbytek. V jednom roce je přípustné dosytit defi cit hořčíku v síranové formě maximál-ně v rozsahu 2 % KVK.
j) Roční normativy dusíku se dělí na tři aplikační termíny: 40 % na začátku rašení, 40 % po od-květu, 20 % po červnovém propadu. Obsah dusíku lze pro všechny výsadby stejného cha-rakteru stanovit u jednoho OS, není povinností odebírat vzorky z každé výsadby. V sadech se závlahou se doporučuje brát v úvahu i dusík v závlahové vodě (na základě rozborů). Hno-jí-li se v sadě kompostem, jako jediným hnojivem s obsahem dusíku, připouští se v daném roce celková dávka dusíku do 100 kg/ha.
k) Listová hnojiva lze použít v povolených hektarových dávkách a počtu ošetření, při kterém obsah jednotlivých prvků nepřekročí povolené limity.
122
Přílo
hy
123
Článek 10
Kontrola kontaminace těžkými kovy
1. Zdroje těžkých kovů, jimiž může být ovoce kontaminováno, jsou v půdě, hnojivech, závlahové vodě, pesticidech a prašných spadech z ovzduší. O obsahu těžkých kovů v ovoci rozhodují ješ-tě další faktory (obsah organické hmoty v půdě, půdní reakce, ovocný druh, podnož, odrůda). Důležitá je kontrola alespoň nejvýznamnějších zdrojů.
2. Kontrola těžkých kovů v půdě a v průmyslových hnojivecha) U fosforečných průmyslových hnojiv je třeba znát obsah kadmia (používat jen hnojiva s de-
klarovaným obsahem Cd). Průměrná roční dávka Cd na 1 ha nesmí být vyšší než 3 g. Jed-norázová roční dávka Cd (při zásobním hnojení fosforem) nesmí překročit 9 g . ha–1. Fos-forečná hnojiva nesmějí obsahovat více než 50 mg Cd na 1 kg P2O5.
b) Pěstitel zajistí jedenkrát za 5 let odběr vzorků půdy z půdních bloků, případně jejich dílů a následný rozbor těchto vzorků osobou odborně způsobilou s osvědčením o akreditaci. Od-běr vzorků půdy k rozborům musí provádět akreditovaná laboratoř, která má k této činnos-ti pověření od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Pěstitel zajistí, aby byl odebrán nejméně jeden vzorek půdy o minimální hmotnosti 3 kilogramy na kaž-dé 3 ha ovocného sadu. Reprezentativní vzorek se odebere z důkladně promíchaných díl-čích vzorků.
c) Mezní hodnoty chemických látek, které může obsahovat vzorek půdy ovocného sadu:
Chemická látka Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v půdě (mg . kg–1)
Olovo (Pb) 100Kadmium (Cd) 0,4
Rtuť (Hg) 0,6Chrom (Cr) 100Arsen (As) 30
3. Kontrola obsahu těžkých kovů v závlahové vodě je popsána v kapitole 7.
4. Kontrola obsahu těžkých kovů v ovocia) Vzorky ovoce pro stanovení obsahu těžkých kovů se odebírají povinně. Výsledky rozborů
jsou platné 1 rok. Pěstitel zajistí, aby byl odebrán nejméně jeden vzorek ovoce o minimál-ní hmotnosti 1 kilogram na každých započatých 20 ha ovocného obhospodařovaného sadu.
b) Odběry se uskutečňují krátce před sklizní. Průměrný vzorek se odebírá z několika míst v roz-ptylu po celé výsadbě. Vlastní vzorkování se provádí náhodným oddělením plodů ze stro-mů a keřů. Pokud to podmínky umožňují, prochází se plocha sadu v diagonále. Plody se od-dělují střídavě z osluněných a neosluněných stran stromů v různých výškových hladinách stromů nebo keřů. Pro analýzu obsahu těžkých kovů musí být předán vzorek o minimální hmotnosti 1 kg.
c) Mezní hodnoty chemických látek, které může obsahovat vzorek ovoce:
Chemická látka Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v ovoci (mg . kg–1)
Olovo (Pb) 0,4Kadmium (Cd) 0,03
124 125
Rtuť (Hg) 0,005Chrom (Cr) 0,1Arsen (As) 0,5
5. V případě zjištění vyšší hodnoty kteréhokoliv těžkého kovu nesmí být ovoce označeno jako ovo-ce z integrované produkce.
Článek 11
Kontrola kontaminace ovoce rezidui pesticidů
Pěstitel musí dodržet stanovený limit 75 % MLR (příloha č. 1), aby ovoce mohlo být označeno jako ovoce z integrované produkce. Pěstitel není povinen dokládat obsah reziduí v plodech. Musí však dodržet stanovenou ochrannou lhůtu a povolenou hektarovou dávku u použitého přípravku.
Článek 12
Fyziologický stav a rovnováha ovocných stromů
1. Fyziologický stav a rovnováha ovocných stromů jsou ovlivňovány zejména zimním a letním ře-zem, počtem vyvíjejících se plůdků, ošetřením půdy a hnojením. Tyto agrotechnické zásahy se vzájemně ovlivňují a teprve společný optimální výsledný efekt těchto zásahů může zajistit opti-mální fyziologický stav a fyziologickou rovnováhu ovocných stromů.
2. V integrované produkci ovoce se mají jednotlivá agrotechnická opatření optimalizovat a har-monizovat tak, aby nedocházelo k jednostranným opatřením, která by mohla škodit okolnímu prostředí, zhoršovat fyziologický stav a rovnováhu ovocných stromů, což by mělo za následek nepravidelné výnosy, nižší kvalitu plodů a zvýšení potřeby ekonomických vstupů včetně prac-nosti, spotřeby hnojiv, vody a pesticidů s negativním vlivem na prostředí. Ovocné stromy fyzio-logicky vyrovnané by měly mít jednoleté přírůstky v optimální délce 20 až 50 cm. Na stromech by neměla být tolerována nadbytečná násada plodů neupravená probírkou. Měl by být zacho-ván optimální poměr mezi násadou plůdků a listovou plochou, ale i násadou plůdků a celko-vým počtem květních pupenů. Plody z integrované produkce musí být zdravé, schopné dopra-vy a skladování. Mají být plně vyvinuté a vybarvené podle charakteru odrůdy a mají odpoví-dat předpisům o kvalitě ovoce. Kromě vnější kvality musí plody dosahovat také dobrou vnitřní kvalitu. Obsah nejcennějších látek v plodech jako cukrů, kyselin, vitamínů, minerálních a aro-matických látek má být vyvážený.
3. Kvalitních plodů lze dosáhnout jen ze stromů fyziologicky vyrovnaných, se středním růstem, op-timální násadou plodů, dobrými, ale přiměřenými a pravidelnými každoročními výnosy.
4. Předsklizňový stav ovocných dřevin a ovoce ke sklizni musí kvalitativně odpovídat požadavkům na značkové ovoce, nositele ochranné známky. Kontrola fyziologické rovnováhy ovocných stro-mů a kvality plodů se provádí 5 týdnů před předpokládanou sklizní.
Článek 13
Regulace plodnosti ovocných stromů a kvality ovoce
1. Stromy a keře musí být pěstovány a řezány tak, aby byla dosažena jejich zvládnutelná uniformní velikost, rovnováha mezi růstem a pravidelnou úrodou plodů standardních kvalitativních uka-zatelů, umožňující dobré prosvětlení a postřikování středu stromů.
2. V integrovaných systémech pěstování ovoce jsou preferovány agrotechnické metody regulace plodnosti a růstu ovocných dřevin. Používání nepřírodních, syntetických regulátorů růstu je přípustné pouze u bujně rostoucích odrůd.
124
Přílo
hy
125
3. V systému integrované produkce je preferována ruční probírka plodů. Chemická probírka je vhodná jen na odrůdách se střídavou plodností nebo vysokou násadou. K probírce plodů jsou doporučovány zejména přípravky na bázi kyseliny alfa-naftyloctové.
4. Použití přípravků usnadňujících mechanizovanou sklizeň je možné pouze u ovoce pro zpraco-vání, a to při použití spodní hranice doporučené hektarové dávky a při dodržení stanovené ochranné lhůty.
5. Vzhledem k tomu, že uvedené zásahy lze provádět i mechanicky, jsou všechny přípravky k regu-laci růstu a plodnosti uvedeny ve žluté skupině a jejich aplikace je možná pouze ve zdůvodně-ných případech.
Článek 14
Zásady tvarování a řezu ovocných dřevin
1. V integrovaných systémech se dává přednost přirozenějším pěstitelským tvarům před tvary přís-nými. Nedoporučuje se ve větším rozsahu používat neselektivní způsoby řezu (uniformní řez), protože porušují fyziologickou rovnováhu stromů a vedou k většímu výskytu chorob a škůdců. Stejně tak nepravidelný řez s následným přehušťováním korun není z tohoto hlediska vhodný.
2. Při řezu se nejen prosvětlí koruna, ale odstraňují se větve příliš skloněné k zemi, aby nebránily aplikaci herbicidů nebo mechanickému ničení plevelů v příkmenných pásech. Technologické zásady řezu, optimální termíny a styl jsou uvedeny v metodikách pěstování ovoce.
Článek 15
Sklizeň, skladování a kvalita plodů
1. Plody musí být sklízeny ve správný čas odpovídající odrůdě a účelu. Metody skladování musí být takové, aby zachovaly vysokou vnitřní i vnější kvalitu plodů. Sklady a chladící zařízení musí být schopno zajistit maximální účinnost a jejich správné provozní podmínky musí být pravi-delně kontrolovány. O provozních podmínkách musí být vedeny přesné záznamy a tyto ucho-vávány ke kontrole.
2. Jen plody normativní vnitřní kvality smí získat osvědčení a mohou být označovány jako odpo-vídající standardu IP. Před prodejem musí být kvalitativně ohodnocen reprezentativní vzorek plodů každé významnější odrůdy z každého sadu a každého skladu. Záznamy o hodnocení musí být uchovávány a dostupné ke kontrole.
Článek 16
Ošetření proti skládkovým chorobám a poruchám
1. Nepřímé metody – šetrná sklizeň a odstraňování veškerého i opadaného ovoce ze sadů. Opadané ovoce a visící mumifi kované plody na stromech jsou zdrojem pro infekci v příštím roce. Ovo-ce se musí sklízet a skladovat v čistých obalech bez zbytků shnilých plodů. Naskladňuje se pou-ze ovoce, které není napadeno chorobou, poškozené od škůdců nebo jinak mechanicky poško-zené. Nezbytné je udržování čistoty ve skladech.
2. Přímé metody – ochrana proti chorobám a škůdcům ve vegetaci výrazně sníží výskyt skládko-vých chorob. Odrůdy náchylné ke skládkovým chorobám (např. Golden Delicious) je nutno ošetřit před sklizní. Lze použít fungicidy povolené k ošetření proti strupovitosti jabloně. Ne-zbytně nutné je dodržení ochranné lhůty použitého fungicidu.
3. Posklizňové ošetření plodů syntetickými přípravky proti chorobám je zakázáno.
126 127
Článek 17
Integrovaná produkce jablek vhodných pro výrobu dětské výživy
1. Jablka pěstovaná jako surovina pro výrobu dětské výživy nejsou určena jako tržní ovoce pro pří-mý prodej konzumentům. Zpracovatelé tedy obvykle akceptují i jablka s některými jakostně nižšími znaky, jakými jsou např. velikostní nevyrovnanost či drobnější plody, zhojená menší poškození od krup nebo některých škůdců, částečná rzivost slupky, výskyt drobnějších skvrnek strupovitosti apod. Jako surovinu na výrobu dětské výživy však nelze využívat ovoce odpadní (tzv. „mošt“ sbíraný ze země), dále nesmí být ovoce v žádném případě pohnilé, s velkými otla-ky či nezhojenými poraněními slupky apod. Jablka by měla být sklízena do čistých obalů s do-držením základních zásad šetrné sklizně, roztříděná podle odrůd.
2. Jednotliví výrobci mají své vlastní specifi kace na kvalitu jablek i dodávané odrůdy, konkrétní podmínky tak pěstitelé musí dohodnout přímo s odběrateli.
3. Systém integrované ochrany jablek pěstovaných jako surovina ke zpracování na dětskou výži-vu se řídí obdobnými zásadami jako integrovaná ochrana konzumního ovoce. Odlišná je volba používaných pesticidů a především termíny aplikace konkrétního pesticidu. Aplikace pesticidů je popsána v metodice Lánský a kol.: Integrovaná produkce jablek určených pro výrobu dětské výživy, VŠÚO Holovousy, 2009, ISBN 978-80-87030-14-1. V metodice jsou pesticidy rozděleny do skupin dle termínů použití. Tyto termíny byly stanoveny tak, aby reziduální zbytek použité-ho přípravku v době sklizně byl nižší než 0,01 mg/kg.
4. Ze systémů integrované ochrany jablek pěstovaných jako surovina ke zpracování na dětskou výživu jsou vyloučeny pesticidy, které není povoleno používat v režimech IP (červená skupi-na), dále je významně omezeno použití pesticidů, které jsou obtížně degradovatelné a jež lze tak aplikovat pouze v nejranějších fázích vegetace – maximálně do začátku, příp. konce květu. Ostatní pesticidy jsou podle rychlosti degradace rozčleněny do jednotlivých skupin podle ter-mínů, do kterých je lze aplikovat, aby byl zaručen bezpečný rozpad jejich reziduí. Zvláštní sku-pinu tvoří vybrané biopesticidy, které lze použít prakticky bez omezení. Ošetřování proti sklád-kovým chorobám se z důvodů prokázaného rizika nadlimitních výskytů reziduí pesticidů v ja-blkách pro dětskou výživu neprovádí.
5. Další možnosti snižování rizik nadlimitních obsahů reziduí pesticidů v ovoci jsou:a) využití biologických a bioracionálních metod ochrany, které je vzhledem k jejich příznivým
toxikologickým vlastnostem z pohledu reziduí žádoucí a je do systémů produkce jablek pro dětskou výživu doporučováno,
b) introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri,c) přípravky na bázi entomopatogenních virů,d) přípravky na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki,e) přípravky na bázi feromonů,f) využití síry a mědi, jejichž použití je popsáno v kapitole 4.
6. Využití rezistentních odrůd jablek:a) Zpracovatelé a výrobci dětské výživy preferují odrůdu Golden Delicious, případně Idared
pro jejich konzistenci dužniny. Tyto odrůdy však patří do skupiny jablek silně náchylných na strupovitost, případně i padlí.
b) Určité omezení potřeby fungicidů na jablkách může přivést využití odolných nebo rezistent-ních odrůd ke strupovitosti. Ochrana proti této chorobě představuje největší podíl na po-užití fungicidů při ochraně jabloní. Rezistentní odrůdy, které nejsou fungicidně ošetřová-ny, mohou být napadány jinými houbovými chorobami (černě, moniliová nebo penicilio-vá hniloba, padlí apod.), takže nelze ani u těchto odrůd zcela vyloučit použití fungicidů, ale může se významně omezit počet jejich aplikací, případně použít i sirnaté fungicidy.
126
Přílo
hy
127
c) Využití jednotlivých odrůd rezistentních ke strupovitosti jako suroviny pro zpracování na dětskou výživu je odvislé od konkrétních specifi kací odběratele.
d) Před plánovanou výsadbou těchto odrůd jablek určených jako surovina pro dětskou výživu si musí pěstitel dojednat pěstební podmínky a možnosti odběru těchto odrůd se zpracova-telskou fi rmou, která bude odebírat produkci vysázených odrůd.
Článek 18
Ochranná opatření proti bakteriální spále růžovitých
1. Principy ochrany proti šíření bakterie Erwinia amylovora jsou obdobné jako u jiných infekčních chorob. Fytosanitární opatření podléhají nařízením Státní rostlinolékařské správy a řídí se usta-noveními zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zá-konů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Pěstitelská opatření při výsadběa) Sadbový materiál je nutno vybírat jako certifi kovaný z ovocných školek, kde jsou porosty
pravidelně kontrolovány Státní rostlinolékařskou správou a kde je záruka, že rostliny jsou prosté nákazy. Odrůdovou skladbu je třeba volit s ohledem na stupeň rezistence jednotli-vých odrůd ke spále. Rezistence podnoží a odrůd jabloní a hrušní je uvedena v závěru ka-pitoly.
b) Dále je vhodné odstranit ve vzdálenosti 200–500 m (nejlépe ve vzdálenosti 800 m) vysoce náchylné hostitelské rostliny, zejména hlohy, plané hrušně a skalníky, které mohou být zdro-jem nákazy. K preventivním opatřením patří i pravidelné prohlídky zdravotního stavu stro-mů v sadu a hostitelských rostlin v okolí sadu. K hostitelským rostlinám původce spály patří kromě jádrovin i náchylné druhy těchto rodů: Crataegus (hloh), Cotoneaster (skalník), Py-racantha (hlohyně), Sorbus (jeřáb) především jeřáb muk, Cydonia (kdouloň) a dále okrasné odrůdy jabloní a hrušní. V ČR je nejnáchylnější a hlavním zdrojem nákazy hloh.
c) Doporučuje se provádět pravidelné kontroly zdravotního stavu stromů v nově založeném sadu v období od května do srpna. Pozornost by měla být soustředěna zejména na období kvetení a prodlužovacího růstu výhonů. V případě průběhu počasí vhodného pro vznik in-fekce (časté srážky, silný vítr, poškození výsadeb kroupami) nebo u mladých výsadeb je do-poručeno provádět prohlídky dvakrát týdně i častěji. Pro stanovení četnosti a doby prohlí-dek lze využít předpovědní model „SPALA“, který slouží pro stanovení potenciální aktivity patogena. Žádoucí je také prohlídka v průběhu zimy, kdy sledujeme výskyt „zimních“ pří-znaků v podobě zkroucených listů a napadených plodů, které během podzimu neopadly.
3. Pěstitelská opatření v již založených výsadbácha) Doporučuje se provádět pravidelný každoroční udržovací řez při dodržení zásady omezení
nebo vynechání hlubšího řezu silných kosterních větví. Obměna plodonosného obrostu by měla být prováděna postupně a v delším časovém období.
b) V případě, že již dojde k nákaze uvnitř sadu, doporučuje se včasné odstranění rané květní a výhonové infekce, aby nevznikla druhotná infekce, která se šíří vnitřními korovými a vodi-vými pletivy, ale také větrem, deštěm a pomocí hmyzu. Spálové léze se odstraňují buď likvi-dací celého stromu, odstraněním větví nebo vyříznutím nekrotické léze. Při podezření na přítomnost spálových lézí se udělají nožem do kůry zářezy do vzdálenosti 50 cm pod zjev-nými příznaky, aby bylo možné zjistit, kam pokročila nákaza. Šíření nákazy je většinou do-provázeno červenohnědým zbarvením korových pletiv. Přítomnost bakterií je možné zjis-tit smočením řezu jod-jod-kaliem. Zdravé pletivo, které obsahuje škrob, se barví modře, za-tímco spálové léze škrob neobsahují a léze se nebarví. Složení roztoku jod-jod-kalia: jodid draselný 8 g, jod 1,5 g, sterilní destilovaná voda 300 ml.
c) Při odstraňování spálových lézí v zimním období je nutné dbát na dezinfekci použitého ná-řadí při teplotách nad 4 °C. V období vegetace je nutné nářadí dezinfi kovat po každém řezu.
128 129
Dezinfekce probíhá:1. ponořením řezných ploch nářadí do 70 % denaturovaného alkoholu,2. ponořením do roztoku dezinfekčního přípravku v koncentraci doporučené výrobcem; ná-
řadí je potřeba na konci směny důkladně opláchnout a naolejovat,3. doporučuje se používat dvoje nářadí (nůžky) – jedněmi se řeže, druhé jsou pono-
řeny (alespoň na 2 minuty) v dezinfekci. Nůžky se pravidelně střídají. Lze také použít nůžky s automatickým dávkováním dezinfekčního roztoku.
d) Likvidace prvotních spálových infekcí je nutná co nejdříve. U plodonošů likvidujeme nej-méně 15 cm pod viditelnými
příznaky napadení. Infekční materiál se ukládá do igelitových pytlů (plachet), aby se při vyná-šení ze sadu nešířila infekce na zdravé stromy.
e) Pokud spálová infekce u náchylných odrůd pronikla do kmene nebo do větví, které jsou v průměru větší než 25 mm a léze se zahnědlými korovými pletivy je od kmene vzdálena méně než 50 cm, je nutné strom pokácet. Pokud infekce pronikla do větví, které jsou v prů-měru kolem 25 mm nebo méně, je nutné větve odříznout 30 cm od zahnědlých lézí. Po-kud větve mají průměr větší než 50 mm, tak 50 cm od léze. U spálových lézí, které objíma-jí méně než polovinu velkých větví nebo kmene je možné je odstranit vyškrabáním. Nalézá-me je nejčastěji v místech, kde se výhony připojují k větším větvím nebo ke kmeni. Nejpr-ve odstraníme spálové léze na plodonoších nebo letorostech. Poté se vyškrábe všechna kůra v místě spálové léze spolu se zdravou kůrou ve vzdálenosti nejméně 2 cm od okraje léze. K vyřezání je nejlepší použít nůž nebo jiný nástroj se zahnutou čepelí. Konečným tvarem řez-né plochy je zašpičatělý ovál orientovaný ve směru podélné osy větve, aby se podnítila rych-lá tvorba kalusu. Postižené korové pletivo by mělo být odřezáváno pokud možno kolmo k větvi. Vzniklou ránu je vhodné vydezinfi kovat 70% denaturovaným lihem nebo roztokem dezinfekčního přípravku. Nakonec se rána zatře štěpařským voskem.
f) Po několik týdnů od odstranění nekrotických lézí je nutné provádět 2× týdně prohlídku sadu. Zjistí-li se následná infekce, je nutné v nejbližším okolí nalézt aktivní léze, a ty včas odstranit. Pokud se v některých letech objeví náznak tvorby sekundárních květů, měly by se odřezat celé brachyblasty, dříve než se květy rozvinou. Při prohlídce doporučujeme označe-ní kmenů napadených stromů nápadnou barvou.
4. Chemická ochranaa) Chemické látky používané proti bakteriím mají účinnost buď bakteriostatickou (pozastavu-
jí množení bakteriálních buněk), nebo baktericidní (usmrcují bakteriální buňky). Všech-ny dosud používané chemikálie se používají profylakticky jako prevence a je nutné je apli-kovat před průnikem patogena do rostlinných orgánů. V oblastech, kde se patogen již vy-skytuje, je nutné používání baktericidních látek v době největšího rizika infekce. Rozhodu-jící je včasná detekce ohnisek. Následuje přibližný odhad reálných škod (přítomnost pato-gena a rozsah bakteriálních lézí, hostitelská náchylnost, mikroklima a intenzita produkční výsadby). Výsledkem je stanovení ochranných zásahů na základě zjištěné potenciální akti-vity patogena (program ERW). Z chemických přípravků jsou doporučovány přípravky na bázi mědi a v některých zemích i antibiotika. Používání antibiotik, povolené v některých ze-mích, je v ČR a IP zakázané.
b) Měďnaté přípravky jsou vhodné preventivní baktericidy, avšak za nepříznivých povětrnost-ních podmínek a v nevhodné fenofázi mohou způsobit problémy s rzivostí na listech a plo-dech. Následná aplikace 1-2 dny po infekci a při intenzivním tlaku patogena je neefektivní. Nevýhodou těchto přípravků je jejich fytotoxicita hlavně v období tvorby plodů – fenofá-ze lískového oříšku až do poloviny července. V této fenofázi lze měďnaté přípravky nahradit přípravkem Aliette 80WG, který není v této fázi pro rostliny fytotoxický.
c) Registrovány jsou přípravky na bázi mědi: hydroxidu mědi a oxichloridu mědi. Při použi-tí měďnatých přípravků však nemůže být zaručena dostatečná ochrana. Všechny zmíněné měďnaté preparáty lze použít na začátku a na konci kvetení až do makrostádia BBCH 72 (dle
128
Přílo
hy
129
fenologické vývojové stupnice), a dále na počátku růstu plodů.d) Registrované měďnaté přípravky Funguran-OH 50WP, Kocide 2000, Champion 50 WP,
Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC, Cuprocaffaro jsou povoleny pro aplikaci v následujících kon-centracích:1. Hydroxid měďnatý – dávka je uvedena na 1000 litrů vody na hektar FUNGURAN-OH 50 WP; KOCIDE 2000; CHAMPION 50 WP Hrušeň: 0,1–0,2 % Jabloň: 0,05–0,1 % Hrušeň školky: 0,45 % Jabloň školky: 0,3 %2. Oxichlorid mědi – dávka je uvedena na 1000 litrů vody na hektar CUPROCAFFARO; KUPRIKOL 50 Hrušeň: 0,1–0,2 % Jabloň: 0,05–0,1 % Hrušeň školky: 0,45 % Jabloň školky: 0,3 %3. KUPRIKOL 250 SC Hrušeň: 2–3 l/ha Jabloň: 1–2 l/ha Hrušeň školky: 7–8 l/ha Jabloň školky: 5 l/ha.
e) Další registrovaným přípravkem je Fosetyl-al ALIETTE 80 WG Hrušeň: 2–3 kg/ha Jabloň: 2–3 kg/ha Hrušeň školky: 2–3 kg/ha Jabloň školky: 2–3 kg/ha Dávka aplikační kapaliny: 300–1000 l/ha Interval mezi ošetřeními: 7–14 dní Způsob aplikace: rosení, postřik.f) U hrušní a jabloní se ošetření provádí za vhodných podmínek pro šíření patogena a rozvoj
choroby, především na počátku a v průběhu kvetení, v intervalu 7–12 dnů. U školek hruš-ní a jabloní se ošetření u porostů určených k expedici provádí před odlistěním, u ostatních porostů se ošetřuje v průběhu vegetace za vhodných podmínek pro šíření patogena, v in-tervalu 7–12 dnů.
g) Preventivní ochranné postřiky jsou doporučeny aplikovat pouze za předpokladu, kdy se tep-loty po 3 dny pohybují kolem 18 °C a zároveň převládá deštivé počasí se srážkami > 2 mm denně a vlhkost vzduchu dosahuje 70 % a více a v okolí sadu jsou napadené hostitelské rost-liny. Pokud byly podmínky pro rozvoj spály v době květu a trvají i po odkvětu, doporučuje se aplikovat preventivní postřiky až do ukončení prodlužovacího růstu.
h) Chemické přípravky je nutné aplikovat bezprostředně po každém silném bouřkovém větr-ném dešti nebo krupobití. Intervaly preventivních postřiků kolísají od 7 do 12 dnů v závis-losti na vnějších podmínkách a náchylnosti odrůd.
5. Nejúčinnějším způsobem regulace výskytu spály růžovitých je pěstování rezistentnějších odrůd na rezistentnějších podnožích. Odrůdy hrušně jsou celkově k spále náchylnější než odrůdy jab-loně. Odrůdy velmi rezistentní, rezistentní a středně rezistentní nevyžadují preventivní ochra-nu, kromě silného infekčního tlaku v období květu. Středně náchylné odrůdy ošetřujeme ku-rativně jen po bouřce, krupobitích, silných větrech a deštích (kdy lze očekávat poranění pletiv
130 131
rostlin). U odrůd náchylných a velmi náchylných ošetřujeme preventivně v období silného in-fekčního tlaku. Rezistence odrůd hrušní a jabloní jsou následující:a) Rezistence odrůd hrušní k bakterii Erwinia amylovora: Velmi rezistentní (0–7,0 %): 0 Rezistentní (7,1–13,0 %): Alfa, Bohemica Středně rezistentní (13,1–26,0 %): Lucasova Středně náchylné (26,1–60,0 %): David, Konference, Radana, Williamsova, Krvavka moravská, Solanka Náchylné (60,1–80,0 %): Amfora, Dicolor Velmi náchylné (80,1–100,0 %): E lektra, Erikab) Rezistence odrůd jabloní k bakterii Erwinia amylovora: Velmi rezistentní (0–7,0 %): 0 Rezistentní (7,1–13,0 %): 0 Středně rezistentní (13,1–26,0 %): Julia, Melodie, Matčino1) Středně náchylné (26,0–60,0 %): Ametyst, Denar, Golden Delicius, Goldstar, Idared, Jonagold, Luna, Opal, Rozela, Rubinola, Sirius, Šampion Náchylné (60,1–80,0 %): Angold, Rajka, Rubín, Rubinstep Velmi náchylné (80,1–100,0 %): Lipno, Topaz.
Ing. Eva Divišová, v. r.
ředitelka odboru rostlinných komodit
130
Přílo
hy
131
skup
ina
účin
ná lá
tka
příp
rave
k
MLR
* (m
g/kg
)O
L (O
chra
nná
lhůt
a )
jabloň
hrušeň
třešeň, višeň
slivoň
meruň-ka
brosk-voň
rybíz
angrešt
jahoda
Z E L E N Ý S E Z N A M
FA
lbum
in m
léčn
ý+
kase
in +
leci
tinB
IOA
Nx
x-
IA
zodi
rach
tin A
NE
EM
AZA
L T/
S0,
75AT
FA
zoxy
stro
bin
OR
TIVA
7,5
3
IB
acill
us th
urin
gien
sis
ssp.
ku
rsta
kiB
IOB
IT X
Lx
xx
xx
x-
BIO
BIT
WP
xx
xx
xx
-
FB
iterta
nol
BAY
CO
R 2
5 W
P 1,
50,
750,
750,
038
35
RB
rom
adio
lone
LAN
IRAT
MIC
RO
xx
xx
xx
xx
7
IC
ydia
po
mon
ella
GV
CA
RP
OV
IRU
SIN
Ex
3
MA
DE
Xx
xAT
FC
ypro
dini
lC
HO
RU
S 7
5 W
G0,
7528
FD
ifeno
cona
zole
SC
OR
E 2
50 E
C
0,
375
49
FD
ithia
non
DE
LAN
750
SC
2,25
1,5
0,37
5Jd
21
T
,V 2
8D
ELA
N 7
00 W
DG
FD
odin
eS
YLL
IT 4
00 S
C3,
751,
51,
5Jd
28,
T,V
14,
M 6
0
SY
LLIT
65
3,75
1,5
21
P(E
,E)-
8,10
-dod
ecad
ien-
1ol,
dode
can-
1-ol
ISO
MAT
E C
PLU
Sx
xAT
P(E
,E)-
8,10
-dod
ecad
ien-
1ol,
(Z)-
11-T
e..
ISO
MAT
E C
LRx
x
RR
Eth
epho
nE
THR
EL
0,45
2,25
0,03
814
Přílo
ha č.
1 Č
leně
ní p
řípr
avků
z h
ledi
ska
rizi
kovo
sti p
ro ž
ivot
ní p
rost
ředí
132 133
skup
ina
účin
ná lá
tka
příp
rave
k
MLR
* (m
g/kg
)O
L (O
chra
nná
lhůt
a )
jabloň
hrušeň
třešeň, višeň
slivoň
meruňka
broskvoň
rybíz
angrešt
jahoda
Z E L E N Ý S E Z N A M
FFe
nhex
amid
TELD
OR
500
SC
3,75
0,75
3,75
3,75
3
FFl
usila
zole
PU
NC
H 1
0 E
W0,
015
0,15
Jd 3
5 T,
V 2
8
FFo
sety
l-Al
ALI
ETT
E 8
0 W
G56
,25
28
RFo
sfid
hlin
itýD
ELI
CIA
GA
STO
XIN
0,03
8AT
RFo
sfid
vápn
íku
PO
LYTA
NO
L0,
038
AT
RFo
sfid
zink
uS
TUTO
X I
0,03
830
PH
epta
met
hyltr
isilo
-xa
n m
odifi
kova
nýB
RE
AK
-TH
RU
S 2
40x
xx
xx
xx
x-
P"H
epta
met
hyltr
isi-
loxa
n m
odifi
kova
ný
poly
alky
leno
xide
m"
SIL
WE
T L-
77x
xx
xx
xx
xx
-
AH
exyt
hiaz
oxN
ISS
OR
UN
10
WP
0,75
0,37
50,
7530
FH
ydro
xid
měď
natý
FUN
GU
RA
N-O
H 5
0 W
Px
xx
xx
xx
AT
CH
AM
PIO
N 5
0 W
Px
xx
xx
xx
KO
CID
E 2
000
xx
xx
xx
IIn
doxa
carb
STE
WA
RD
30
WG
0,37
50,
225
7
FIp
rodi
one
RO
VR
AL
Aqu
alfo
2,25
11,2
5T,
V 1
4 Jh
7
FK
reso
xim
-met
hyl
DIS
CU
S0,
150,
038
J 35
A 1
4
RR
Kys
elin
a al
fa-n
afty
-lo
ctov
áR
HO
DO
FIX
0,75
-
FM
anco
zeb
DIT
HA
NE
DG
NE
OTE
C3,
751,
50,
038
28
MA
NFI
L 80
WP
3,75
35
NO
VO
ZIR
MN
80
3,75
1,5
1,5
0,03
87,
521
Jh
AT
132
Přílo
hy
133
skup
ina
účin
ná lá
tka
příp
rave
k
MLR
* (m
g/kg
)
OL
(Och
rann
á lh
ůta
)
jabloň
hrušeň
třešeň, višeň
slivoň
meruňka
broskvoň
rybíz
angrešt
jahoda
Z E L E N Ý S E Z N A M
IM
etho
xyfe
nozi
deIN
TEG
RO
1,5
14
O"M
ethy
lest
er ře
pkov
ého
ole-
je,p
olye
ther
-pol
ymet
hyls
ilo-
van-
kopo
lym
er"
VE
LOC
ITY
xx
Tx
xx
xx
-
FM
yclo
buta
nil
SY
STH
AN
E 1
2 E
C0,
375
0,75
28
TALE
NT
0,37
500,
225
0,37
50,
75Jd
, Jh,
M14
, T,
V, S
, B21
OO
lej ř
epko
výE
KO
Lx
xx
xx
xx
xx
AT
P"O
leje
org
anic
ké +
pol
ye-
thyl
en, p
ropy
len
a gl
ykol
ve
směs
i s a
lkoh
oly
C8-
C18
"G
RE
EM
AX
xx
xx
xx
xx
x-
OO
lej z
Pan
gam
ia P
inna
taR
OC
K E
FFE
CT
xx
xx
xx
1
FO
xich
lorid
měd
i
CU
PR
OC
AFF
AR
Ox
xx
xx
xAT
FLO
WB
RIX
xx
xx
xx
x
KU
PR
IKO
L 50
xx
xx
KU
PR
IKO
L 25
0 S
Cx
xx
xx
FP
enco
nazo
leTO
PAS
100
EC
0,15
35
OP
inol
ate
AG
RO
VIT
AL
xx
xx
xx
xx
x60
IP
irim
icar
bP
IRIM
OR
50
WG
1,5
3,75
0,75
1,5
Jd P
c B
b 7
S
14
FP
olys
ulfid
ická
síra
SU
LKA
31
.12.
2010
xx
xx
AT
FP
roch
lora
z - M
n S
PO
RG
ON
50
WP
0,03
8AT
134 135
skup
ina
účin
ná lá
tka
příp
rave
k
MLR
* (m
g/kg
)
OL
(Och
rann
á lh
ůta
)
jabloň
hrušeň
třešeň, višeň
slivoň
meruňka
broskvoň
rybíz
angrešt
jahoda
Z E L E N Ý S E Z N A M
AP
ropa
rgite
OM
ITE
30
W2,
253,
00,
008
0,00
821
OM
ITE
570
EW
FP
ropi
neb
AN
TRE
70
WG
0,3
AT
FP
yrac
lost
robi
n +
dith
iano
nTE
RC
EL
0,22
5 +2
,25
35
AP
yrid
aben
SA
NM
ITE
20
WP
0,37
50,
375
21
FP
yrim
etha
nil
MIN
OS
3,75
3,75
Jd 2
8 J
h 5
MY
THO
S 3
0 S
C
FP
yrim
etha
nil +
fluq
uin-
cona
zole
CLA
RIN
ET
20 S
C3,
75
+0,0
753,
75
+0,1
528
OR
epel
entn
í lát
kyM
OR
SU
VIN
xx
xx
xx
-
OR
ybí o
lej
STO
P Z
xx
xx
xx
-
FS
íra
SU
LIK
OL
K
37,5
3
SU
LIK
OL
750
SC
sk
onči
la re
gist
race
KU
MU
LUS
WG
FTe
traco
nazo
leD
OM
AR
K 1
0 E
C0,
7514
OTh
iram
PE
LLA
CO
L3,
751,
5AT
FTr
iflox
ystro
bin
ZATO
50
WG
0,37
514
FTr
iflox
ystro
bin
+ ca
ptan
FLIN
T P
LUS
0,37
5 +
2,25
14
134
Přílo
hy
135
skup
ina
účin
ná lá
tka
příp
rave
k
MLR
* (m
g/kg
)
OL
(Och
rann
á lh
ůta
)
jabloň
hrušeň
třešeň, višeň
slivoň
meruňka
broskvoň
rybíz
angrešt
jahoda
Ž L U T Ý S E Z N A M
IA
bam
ectin
VE
RTI
ME
C 1
,8 E
C0,
008
0,07
5H
28
Jh
3
IA
ceta
mip
ridM
OS
PIL
AN
20
SP
0,07
50,
375
0,01
5Jd
28
Pc
14
NE
ON
ICJd
28
Pc
14
FC
apta
n
ME
RPA
N 8
0 W
G
2,25
35M
ER
PAN
50
WP
CA
PTA
N 5
0 W
P
ID
iflub
enzu
ron
DIM
ILIN
48
SC
3,75
0,75
28
IE
tofe
npro
xTR
EB
ON
10
F0,
7528
TRE
BO
N 3
0 E
C
IFe
noxy
carb
INS
EG
AR
25
WP
0,75
0,75
J 60
S 2
8
IFl
ufen
oxur
onC
AS
CA
DE
5 E
C0,
375
-
FM
etira
mP
OLY
RA
M W
G3,
7521
RR
Pro
hexa
dion
e-C
aR
EG
ALI
S 1
0 E
W0,
038
55
OS
íran
žele
znat
ýS
ÍRA
N Ž
ELE
ZNAT
Ýx
xx
xx
x-
IS
pino
sad
SP
INTO
R0,
757
FTe
buco
nazo
le
HO
RIZ
ON
250
EW
3,75
0,37
50,
75
7
LYN
X7
OR
NA
ME
NT
250
EW
7
ITh
iacl
oprid
CA
LYP
SO
480
SC
0,22
50,
075
0,22
514
FTh
iram
THIR
AM
GR
AN
UFL
O3,
751,
57,
5Jd
35
B 4
2
Jh 7
136 137
skup
ina
účin
ná lá
tka
příp
rave
k
MLR
* (m
g/kg
)O
L (O
chra
nná
lhůt
a )
jabloň
hrušeň
třešeň
slivoň
meruňka
broskvoň
rybíz
angrešt
jahoda
Č E R V E N Ý S E Z N A M
IA
lpha
-cyp
erm
ethr
inVA
ZTA
K 1
0 E
C, 1
0 S
C
X
IA
lpha
-cyp
erm
ethr
in +
tria
zam
ate
INC
A
IB
ifent
hrin
TALS
TAR
10
EC
IC
yper
met
hrin
CY
PE
R 1
0 E
M
ALI
ME
TRIN
10
EM
ID
elta
met
hrin
DE
CIS
EW
50
DE
CIS
FLO
W 2
.5
ID
imet
hoat
eP
ER
FEK
THIO
N
I, A
Dra
seln
á sů
l přír
odní
ch m
astn
ých
kyse
linN
EU
DO
SA
N
AFe
naza
quin
MA
GU
S 2
00 S
C
AFe
npyr
oxim
ate
OR
TUS
5 S
C
IC
hlor
pyrif
osD
UR
SB
AN
480
EC
IC
hlor
pyrif
os +
cyp
erm
ethr
inN
UR
ELL
E D
IC
hlor
pyrif
os +
ole
j řep
kový
- m
e-th
yles
ter
ALI
EK
OL
OLE
O-E
KO
L
IP
iper
onyl
but
oxid
e +
pyre
thrin
yS
PR
UZI
T-FL
US
SIG
IP
irim
ipho
s-m
ethy
lA
CTE
LLIC
50
EC
136
Přílo
hy
137
* MLR
nař
ízen
í Evr
opsk
ého
parla
men
tu a
rady
č. 3
96/2
005
sníž
eno
o 25
%, p
řípra
vek
lze
použ
ít po
uze
v da
né p
lodi
ně (č
ísel
ná h
odno
ta v
bí
lém
pol
i)x
- příp
rave
k lz
e po
užív
at v
dan
é pl
odin
ě , M
LR n
ebyl
a st
anov
ena,
Je Z
AK
ÁZÁ
NO
pou
žíva
t pe
stic
idy,
kte
ré o
bsah
ují v
yjm
enov
ané
účin
né lá
tky
dle
přílo
hy č
.8 N
V 79
/200
7 Sb
.
Zaká
zané
úči
nné
látk
y js
ou:
Vysv
ětliv
ky k
och
rann
ým lh
ůtám
:al
pha
– cy
perm
etrin
ch
lorp
yrifo
s
–
ochr
anná
lhůt
a ne
stan
oven
a
AT s
tano
vený
apl
ikač
ní te
rmín
bife
nthr
in
ch
loro
thal
onil
Jd –
jádr
ovin
y
M –
mer
uňky
carb
ofur
an
la
mbd
a –
cyha
loth
rin
Pc
– pe
ckov
iny
B
– b
rosk
voně
cype
rmet
hrin
pirim
ipho
s –
met
hyl
Bb
– bo
bulo
viny
R
– ry
bíz
delta
met
hrin
pyre
thrin
y
J
– ja
blon
ě
A –
angr
ešt
dim
etho
ate
triaz
amat
e
H
– h
rušn
ě
Jh –
jaho
dyfe
naza
quin
zeta
– c
yper
met
hrin
T
– tře
šně
V
– v
išně
fenp
yrox
imat
e
138 139
Sk.Účinná látka
Přípraveklitrů
na 1 haNaříz.jedy
Toxic.včely
Povoleno protyto ovocné druhy
Poznámky
ZELE
NÝ
SEZN
AM
MCPA:
AMINEX 500 SL(do spotřebování zásob)
2,5 – 3,0 Xn PR
jádroviny, peckoviny, stromko-
vý rybíz, stromkový
angrešt
Aplikace v červnu po v zeji-tí plevelů při teplotách do 20 °C.
Hubí omladky meruzalky zla-té a svlačec rolní nejlépe při dél-
ce 30-40 cm. Účinkuje na 2-dělož-né plevele.
glyphosate-IPA:ACOMACAGROKLASIKCLINICDOMINATORGLYFOGAN 480 SLGLYPHOSATE BIAKTIVKAPUT HARVESTKEMICHEM-GLYPHOSAT – II 360 SLRC – GLYPHOSAT 360SLROUNDUP BIAKTIVROUNDUP KLASIKROUNDUP RAPID
2,0 – 6,02,0 – 6,03,0 – 9,03,0 – 7,02,0 – 6,02,0 – 5,03,0 – 9,0
2,0 – 5,02,0 – 5,02,0 – 8,02,0 – 6,01,5 – 6,0
XiXiXi----Xi
-------
––
SPe8SPe8
––
SPe8
–––––
jádroviny,peckoviny
mimo broskvoň
Maximální dávka vody 200 l/ha. Plevele max. 20 cm vysoké, nižší dávky
pro jednoleté plevelea turanku kanadskou. Vyšší dávky
na plevele vytrvalé – svlačec rolní, pcháč
rolní, pýr plazivý.
glyphosate:AGROGLYFOSATBARBARIANBARCLAY GALLUP 360BARCLAY GALLUP HI-AKTIVBOOM EFEKTENVISION
GLYFOSTOUCHDOWN QUATTRO
2,0–8,05,05,03,7
2,0–9,04,0
2,0–8,02,0–6,0
- -XiXi–- -- -
––
––––––
–- -
jabloň, hrušeň
peckoviny mimobroskvoň, jádroviny
ovocné sadymimo
broskvoň
250 l/ha vody V období veget. kli-du, min. 2 roky staré stromy,
max. 1x
Působí na 1-leté i vytrvalé plevelemax. 20 cm vysoké.
quiza lofop - P - tefuryl:PANTERA QT 1,0 – 2,5 Xi PR
ovocné dřeviny
Doporučená dávka vody 300-400 l/ha.
quizalofop - P - ethyl:TARGA SUPER 5 EC 1,0 – 4,0 Xn Š
ovocné sadyOptimální účinek přiteplotě nad
10 °C.
clopyralid:CLIOPHAR 300 SLLONTREL 300
0,40,4
--
PR-
jádroviny,peckoviny
Doporučená dávka vody 300-600 l/ha.
Výška plevele do 20 cm.
fluroxypyr:STARANE 250 ECTOMIGAN 250 EC
1,5 – 2,01,5 – 2,0
XnXn
--
jádroviny, peckovinypouze jádroviny
Ničí 2-děl. plevele 1-leté i vytrva-lé pl.- šťovíky, pampelišku, svla-
čec aj.
fluazifop - P - butyl:FUSILADE FORTE150 EC
0,8 – 2,0 Xn PRjádroviny, peckovi-ny,rybíz po sklizni
Vyšší dávka na pýr plazivý
pendimethalin:STOMP 330 ESTOMP 400 SC
5,0 – 6,04,1 – 5,0
Xi-
NPR
jádroviny,peckoviny
Aplikace brzy na jaře.Ničí 2-děložné a 1-leté lipnicovi-
té plevele.
propaquizafop: AGIL 100 ECGARLAND FORTE
0,5 - 1,50,5 – 1,5
XiXi
----
sadysady, jahodník
Hubí 1-leté lipnicovité, pýr plazivý a další vytrvalé plevele.
linuron:AFALON 45 SC 2,0 T -
mladé výsadby jádro-vin do počátku plod-nosti, ovocné školky
Ničí 2-děl. plevele 1-leté. 400-600 l/ha vody,max. 1x, v průběhu května až do konce června
Příloha č. 2 – Použití herbicidních přípravků v IP
V tabulce jsou uvedeny registrované herbicidy do ovocných plodin, žlutě jsou uvedeny příprav-ky s omezením v systémech integrované produkce.
138
Přílo
hy
139
Sk. Účinná látkaPřípravek
litrůna 1 ha
Naříz.jedy
Toxic.včely
Povoleno protyto ovocné druhy Poznámky
ŽLU
TÝ S
EZN
AM
diquat-dibromide:REGLONE 4,0–6,0 T SPe8 ovocné sady Desikační přípravek
glufosinate-NH4:BASTA 15
4,0 – 6,03 +10 kg
*/Xn -
ovocné sadymimo
broskvoň
Od 3.r. po výsadbě.Hubí 1-leté 2-d. plevele.*/ TM = síran amonný
MCPA:DICOPUR M 750*(do spotřebování zásob)
1,6 – 1,8 Xn - str. rybíz, angrešta červený rybíz */ */ Aplikace po sklizni
oxyfluorfen:GOAL 2 E 4,0 Xi PR jádroviny
Od 3.roku po výsadbě.Hubí 2-děložné plevel
o výšce 10-15 cm.
Klasifikace přípravků podle toxicity:
T = toxický
Xn = zdraví škodlivý
Xi = dráždivý
- = přípravek nebyl posuzován
Klasifikace podle účinku na včely:
– = z hlediska ochrany včel nevyžaduje klasifi kaci
N = pro včely relativně neškodný
Š = pro včely škodlivý
PR = pro včely je riziko jejich použití při dodržení návodu a správné aplikaci přijatelné
SPe8 = Nebezpečný pro včely. Neaplikujte na kvetoucí rostliny a dřeviny s výskytem medovice v době, kdy včely létají. Lze aplikovat po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny. Použití se řídí vyhláškou č. 327/2004 Sb
- - = přípravek nebyl klasifi kován
Sk. Účinná látkaPřípravek
litrůna 1 ha
Naříz.jedy
Toxic.včely
Povoleno protyto ovocné druhy Poznámky
ZELE
NÝ
SEZN
AM chlorotoluron:
TOLUREX 50 SC 1,5 - 3,0 Xn - ovocné školky
Hubí vzešlé 1-leté 2-děložné ple-vele, 200-400 l/ha vody, max.
1x, v průběhu května až do kon-ce června
metamitron:GOLTIX TOP 1,5 - 5,0
-PR ovocné školky
Hubí vzešlé 1-leté 2-děložné ple-vele, 200-400 l/ha vody, max.
1x, v průběhu května až do kon-ce června
140 141
OBSAH
Úvod ..................................................................................................................................... 51. Integrovaná produkce ovoce ............................................................................................ 62. Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce .............................................................. 63. Ochrana agrocenózy sadů a jejich okolí ........................................................................... 74. Umístění sadů, podnože, odrůdy a pěstební systém pro nové sady ............................... . 95. Ochrana výsadeb před chorobami a živočišnými škůdci ................................................. 106. Systém obdělávání půdy ................................................................................................. 137. Regulace plevelů ............................................................................................................. 138. Zavlažování sadů ............................................................................................................ 159. Mechanizační prostředky k ošetřování ovocných dřevin a aplikace pesticidů ................ 1510. Hnojení sadů ................................................................................................................. 1711. Kontrola kontaminace těžkými kovy .............................................................................. 1812. Kontrola kontaminace ovoce rezidui pesticidů .............................................................. 2013. Fyziologický stav a rovnováha ovocných stromů .......................................................... 2014. Regulace plodnosti ovocných stromů a kvality ovoce ................................................... 2015. Zásady tvarování a řezu ovocných dřevin ..................................................................... 2116. Sklizeň, skladování a kvalita plodů ............................................................................... 2117. Ošetření proti skládkovým chorobám a poruchám ....................................................... 2118. Integrovaná produkce jablek vhodných pro výrobu dětské výživy ................................ 2219. Ochranná opatření proti bakteriální spále růžovitých .................................................... 2320. Kontrola dodržování zásad pro integrované systémy pěstování ovocekontrolní komisí SISPO........................................................................................................ 27
Literatura ............................................................................................................................. 30
Odkazy na webové stránky ................................................................................................. 31
Tabulky ................................................................................................................................ 33
Přílohy ................................................................................................................................. 62
140 141
Metodika pro integrované systémy pěstování ovoce
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.
Ovocnářská unie České republikySvaz pro integrované systémy pěstování ovoce Holovousy
Připravil: Ing. Václav Ludvík a kolektiv autorů
Vydal: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.
Kontaktní adresy na Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce:
Předseda: Tajemník:
Ing. Martin Ludvík Ing. Miroslav Lánský
Ovocnářská unie České republikyHolovousy 1
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.
508 01 Hořice Holovousy 1
508 01 Hořice
Technická redakce: Miroslav Lánský, Martin Ludvík, Vilém Nečesaný
Návrh obálky: Vilém Nečesaný, Miroslav Lánský
Grafická úprava a sazba: IDEADESIGN studio s.r.o. Hradec Králové
Tisk: Rodomax s.r.o.
Počet kopií: 1000
E-mail: [email protected]
ISBN 978-80-87030-19-6
