VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky

Živiny

Doporučená literatura

• Čermák, B. a kol. (2002) : Základy výživy hospodářských zvířat JčU, České Budějovice, 200 s.

• Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy výživy a krmení hospodářských zvířat, 212 s.

Definice disciplíny :

Výživa a krmení se zabývá studiem procesů spojených s :

- příjmem

- trávením - vstřebáváním

- metabolismem

- využitím

živin v těle živých organismů

Historie disciplíny :

- kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období domestikace zvířat

( voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva , dietetické a specifické vlastnosti krmiva )

- středověk ( bylinkářství, alchymie)

- osobnosti a jejich objevy, které se staly předpokladem vědeckosti disciplíny

Celková roční výroba krmiv v ČRv ČR pro přibližně 5.0 mil. velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25

mil.ks drůbeže činí : 25 mil. tun, z toho je 4 - 4,5 mil. tun jadrných krmiv

Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty :

druh : denně, kg ročně, tun

Dojnice 30 - 50 kg 15 - 20 t Kůň 25 - 30 kg asi 10 tOvce 5 - 10 kg 2 - 4 t

Prasnice 2.5 - 5 kg 1.1 t

Slepice ( velkochov ) 125 g asi 45 kg

Liška 0,8 - 0,9 kg 300 - 350 kg

Za 70 let života člověk spotřebuje • 18 – 19 t sušiny

• 55 – 58 t vody jako složky potravin a v nápojích

To je asi

• 12 t sacharidů,

• 1,5 t bílkovin

• 3 t tuků

Kolik sní člověk za život?

Genetický potenciál užitkovosti zvířat je

využíván na 40 - 90 %, tj. nedostatečně !!!

Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot :

Na : 1 vejce - 140 - 150 g krmné směsi

1 kg kuřecích brojlerů - 1,8 – 2,2 kg

1 kg jatečních prasat - 3,0 – 3,5 kg

Základní terminologie :

1./ KRMIVO - POTRAVINA

2./ ŽIVINA

3./ STRAVITELNOST a VYUŽITELNOST ŽIVIN

4./ KRMNÁ DÁVKA

5./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ HODNOTA

6./ KONVERZE ŽIVIN ( KRMIV )

Rozdělení živin :

1./ Podle významnosti :a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ -

ESENCIÁLNÍ

b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ

2./ Rozdělení živin podle funkce

a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY

( = organické živiny ) • sacharidy

• lipidy

• bílkoviny přijímané v nadbytku

• některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny)

Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek

b./ STAVEBNÍ ŽIVINY :

• organického původu ( dusíkaté látky - AMK )

• anorganického původu ( minerální látky, voda )

c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory )• organického charakteru -vitamíny, enzymy,hormony..

• anorganické a syntetické - mikroprvky, stimulátory ...

Chemické složení rostlin a živočichů

• význam sledování

• charakteristické rysy ( C, H, O, N )• příklad rozdílů ve složení rostl. a živoč. produktů

obsah živin v % zrno obilnin libové maso

VODA 14 73 !!!

DUSÍKATÉ LÁTKY 10 20 !!!

TUK 2 6,5

BNLV 68 !!! 0,2 !!!

VLÁKNINA 3 !!! - !!!

POPELOVINY 3 0.3

Základní schéma živinového složení krmiva

Pořadí

žívin

ŠŤAVNATÉ KRMIVO ( 1 + 2 )

1 VODA

2 SUŠINA

Základní schéma živinového složení krmiva

SUCHÉ KRMIVO ( 1 + 2 )

VODA

SUŠINA ( 3 + 4 )

ML

ORGANICKÉ ŽIVINY ( 5+6+7+8 )

NL

TUK

VL

BNLV

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

pořadí

živin

= škrob + cukry + organický zbytek

= zdroj energie

= Strukturální sacharidy

= bílk. + NPN

SUŠINA - její zdroje:

Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech :

• do 10 % - vodnatá krmiva

• 12 - 14 % - plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina

• kolem 20 % - zelená píce ( 8 - 35 %)

• kolem 30 % siláže ( libové maso )

• kolem 86 % suchá krmiva ( jadrná i objemná )

• nad 90 % - tuky a minerální komponenty

VODA - význam

• transportní prostředí

• termoregulace

• stavební živina

VODA - neenergetická živina vyskytující se v krmivu v rozpětí od 5 do 95 %

Krmiva - nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody zvířete, napájení je proto nezbytné !!!

• nedostatečný příjem vody

• nadbytečný příjem vody

= útlum příjmu krmiva, trávení, pokles užitkovosti ...

= ztráta energie, zhoršené trávení, pokles užitkovosti, průjem ...

Množství vody v těle a tkáních kolísá :

sliny-98%, krev-80%, svaly-75%, kosti-35%, sádlo-10-15%

VODA - zdroje

napájecí voda - 75-50

vegetační voda -15-40Exogenní zdroje

oxidační voda - 10-10 Endogenní zdroj

__

_

Živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně ( tj. ideálně ) stravitelné !!!

VODA se z těla vylučuje - močí (65%), výkaly (20%), dýcháním (10%), potem (5%), užitkovostí (?)

VODNÍ METABOLISMUS - K, Na, Cl ( osm.t.,acid.r. )

S A CH A R I D Y - cukry, glycidy,

uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty

Komplex různě složitých organických sloučenin - C, H, O ( neobsahují N )

Plní funkce :

A./ v rostlinách : STAVEBNÍ, ZÁSOBNÍB./ v živočišných organismech jsou zdrojem :

• pohotové energie ( pro záchovu a produkci )

• pro tvorbu rezervního cukru ( glykogenu )

• pro tvorbu sacharidů v produkci ( laktózy )

• pro tvorbu energetických zásob ( tuku)

• substrátu k zabudování do aminokyselin

a

Hlavní skupiny sacharidůMonosacharidy:• Pentosy (ribosa, arabinosa, xylosa),• Hexosy (glukosa, galaktosa, fruktosa)Disacharidy:• Sacharosa, laktosa, maltosa, celobiosa-Oligosacharidy:• Raffinosa, Stachyosa, VerbascosaPolysacharidy:• škrob, glykogen,• fruktany (Phlein-Typ, Inulin-Typ),• celulosa, 1-3, 1-4-beta-glukany,• pentosany (Arabinoxylany), pektiny,• Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany

Hlavní funkce sacharidů

Rostlina: • rezervní látky (cukr, škrob, fruktany),• strukturní látky (celulosa, glukany, pentosany,

pektiny)

Zvíře: • zásobní sacharidy (Glykogen),• součásti: nukleových kyselin, ADP, ATP, kostí,

chrupavek, slizů,

Výskyt (příklady) sacharidů

• Monosacharidy:• Glukosa: krev• Fruktosa: sperma• základní jednotky di-, oligo- a polysacharidů• Oligosacharidy:• melasa, semena luskovin Disacharidy:• Sacharosa: cukrová řepa, cukrová třtina• Laktosa: mléko• Polysacharidy:• škrob: obilí, brambory• glykogen: svaly, játra• inulin: topinambur• celulosa: zelená píce, sláma• pentosany a beta-glukany: obilná zrna• pektiny: cukrovarské řízky, zbytky po lisování ovoce, vína a citrusů• Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany:• živočišné tkáně, sekrety

SACHARIDY se v krmivářské praxi běžně laboratorně nestanovují !!

Jejich množství je dáno zhruba součtem :A./ bezdusíkatých látek výtažkových =

=BNLV ( nestrukturálních - zásobních sacharidů )

stravitelnost - vysoká, fermentace - rychlá

B./ vlákniny ( strukturálních sacharidů )

stravitelnost - nízká, fermentace - pomalá

Orientační obsahy BNLV v krmivech :

• Tuk, bílkoviny - 0 %

• Zelená píce - 8-10 %

• Okopaniny - 15-20 %

• Seno, sláma - 25-40 %

• Obiloviny - 50-70 %

• Krmný cukr - 90-95 %

• Škrob - 100 %

BNLV se zvířatům nenormují !!!

VLÁKNINA

Představuje soubor těžko hydrolyzovatelných ( těžko rozložitelných ) látek typu : celulózy,

hemicelulózy, ligninu apod.a

V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku

stimuluje produkci trávicích šťáv

snižuje koncentraci živin

vyvolává pocit nasycenosti

Orientační obsah vlákniny v krmivech :

• okopaniny ( nejméně ) - do 1 %

• obiloviny - 2 - 5 % ( oves - 10 % )

• zelená píce, siláž - 5 - 8 %

• seno - 20 - 30 %

• sláma - 30 - 40 %

Potřeba vlákniny pro zvířata ( v % ze sušiny krmné

dávky )

Skot - 15 - 25 %

Koně, ovce - 20 - 25 %

Prasata - 3 - 8 %

Drůbež - 3 - 5 %

Člověk - asi 30 gramů denně tj. asi 3-5%

Tuky - lipidy různě složité organické sloučeniny stanovují se extrakcí ( hrubý tuk )

VÝZNAM :

• koncentrovaný zdroj energie ( 39 MJ / kg )

• nosič esenciálních mastných kyselin ( linolová, linolenová, arachidonová )• nosič vitamínů rozpustných v tucích ( A, D, E, K, F, kyselina lipoová )

Rozdělení lipidů

• Neutrální tuky (triglyceridy)

• Vosky

• Fosfolipidy

• Glykolipidy

• Steroidy

• Karotenoidy

Neutrální tuky (Triglyceridy)

• Definice:

Ester trojsytného alkoholu glycerolu s mastnými kyselinami, přitom v neutrálních tucích, nacházejících se v rostlinných a živočišných tělech, jsou 1 - 3 mastné kyseliny (mohou být stejné nebo rozdílné) esterifikované glycerolem.

Hlavní funkce neutrálních tuků

• rezervní látka (depotní tuk)

• tepelná izolace

• mechanická ochrana citlivých orgánů

• zásobárna v tucích rozpustných vitaminů

• dodávka esenciálních MK, popř. jejich výchozích substancí

Doprovodné látky tuků

• Steroidy: Cholesterol, Kyselina galenová

Vitamin D – odvození od steranu

• Karotenoidy:

červená a žlutá polyenová barviva

(lipochromy, např. lutein a zeaxantin)

provitaminy vitaminu A

(karoteny, např. beta- karoten)

Orientační obsahy tuku v krmivech :

Okopaniny, zelená píce, siláž - do 0.5 %

Obilní šroty, mléko - 2 - 4 %

Sojové boby - ( luštěnina ) kolem 16 %

Olejniny - semeno - 30 - 40 %

Maso - 5 - 40 %

TUKY

se zvířatům nenormují !!!

normuje se energie

MINERÁLNÍ LÁTKY - popeloviny

• anorganické látky, které živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie

• nutriční význam mají pouze stravitelné ( rozpustné ) minerální látky

• PÍSEK - nerozpustná část ( v 10% HCl ) popelovin

Velká skupina anorganických látek, která se stanovuje spalováním při 550 oC

Nejdůležitější prvky ve výživě zvířat a lidí

Makroprvky : Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S

Mikroprvky : Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, J, Se

Rizikové, toxické : Cd, Pb, Hg, Cr, As, F

Inertní : Si, Al, Au, Ag ...

SINERGISMUS X ANTAGONISMUS

Funkce minerálních látek - obecně :

1. Účastní se všech fyziologických pochodů

2. Podílí se na stavbě pevných tkání

3. Jsou významnou složkou enzymů, hormonů ...

4. Ovlivňují osmotický tlak v buňkách

5. Udržují acidobazickou rovnováhu

6. Ovlivňují symbiotickou mikroflóru

Denní potřeba kuchyňské soli

• Dojnice - kolem 50 g

• Dospělá ovce - do 10 g

• Prase 100 kg - přibližně 15 g

• Slepice - asi 0,5 g

• V krmných směsích bývá obvykle 0,3 – 0,5 % soli

DUSÍKATÉ LÁTKY -

(N-látky, NL, N x 6,25)

nesprávně: protein, hrubý protein

obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá 16% N v bílkovině ( 100 : 16 = 6,25 )

bílkoviny však obsahují 15 - 18% N, což ale odpovídá koeficientu

v rozmezí 5,55 - 6,66 !!!!

VÝZNAM - funkce dusíkatých látek:

a) Stavební:

• obnova opotřebovaných tkání

• tvorba spotřebovaných enzymů

• tvorba nových tkání

• růst tvorba živočišné produkce

b) Energetická : ( pokud jsou NL v nadbytku )

c) Specifická : jsou-li součástí biofaktorů

BÍLKOVINY – vysokomolekulární koloidní sloučeniny, složené

z velkého množství aminokyselin

Jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů, enzymů, pigmentů a ochranných látek

2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … )

Dělí se na : 1. vlastní ( jednoduché ) bílkoviny - proteiny ( albumíny, globulíny … )

3. složité bílkoviny - proteidy ( nukleoproteidy , glykoproteidy, lipoproteidy … )

Nutriční cennost bílkoviny ( BHB ) závisí na bohatosti spektra a přístupnosti AMINOKYSELIN

Zdroje aminokyselin v živočišném těle :

volné aminokyseliny krmiva, bílkoviny krmiva, hydrolyzované v těle, mikrobiální bílkoviny, hydrolyzované v těle, rozpad tkáňových bílkovin v těle, transaminace aminokyselin v těle

AMINOKYSELINY ( - NH2, - COOH )V krmivu stanovujeme zpravidla 20 aminokyselin,jejichž suma představuje téměř 100 % bílkoviny1. esenciální – nepostradatelné ( 8 – 12 ).

Průměrnou bílkovinu tvoří asi z 1/3 esenciální aminokyseliny

Synergismus aminokyselin : MET x CYS

Antagonismus aminokyselin : LYS x ARG

LYSMET

THRTRP PHE

HISLEU

ILEUVAL

ARG

G - glycin G - glutamová kyselina

AMINOKYSELINYV 

Neesenciální - postradatelné ( organismus je syntetizuje )

Limitující ( nejčastěji se vyskytující v nedostatku )

Nejčastěji limitujícími aminokyselinami je 5 prvních esenciálních aminokyselin

LYS, MET, THR, TRP, PHE

Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny :

NPN - dusíkaté látky povahy nebílkovinné nutriční význam pouze pro přežvýkavce pro monogastry představují metabolickou zátěž energetická hodnota minimální

Zástupci NPN :• AMIDY ( odvozeniny organických kyselin ), nejčastější výskyt v okopaninách• AMÍNY ( vznik dekarboxylací AK při rozpadu bílkovin ) riziková skupina látek• ALKALOIDY ( vznikají v rostlinách syntézou z AK a aldehydů při vyšších koncentracích, nepříznivé vlivy na zdraví• AMINOCUKRY ( chitin )• NUKLEOVÉ KYSELINY ( inhibiční vliv )• VOLNÉ AMINOKYSELINY(přirozené, syntetické )• DUSIČNANY x DUSITANY• MOČOVINA

33

Orientační obsahy N – látek v krmivech

zelená píce- přibližně 2 – 3 % sláma- 5 %obiloviny- 10 %seno- 15 %luštěniny- 20 %extrahované šroty- 45 %kvasnice- 50 %živočišné moučky- 55-85 %-----------------------------------------------kravské mléko- 3,5 %vykrmené prase - 14 - 16 % libové maso- asi 20 %

Přibližné hodnoty denní potřeby N-látek:

•dojnice kolem 2000 g•dospělý kůň 700-1300 g•vykrmené prase(100kg) 400 g•ovce 200 g•slepice 20 g•člověk 50-80 g

Přesnější údaje jsou, v závislosti na užitkovosti zvířat, uvedeny v normách potřeby živin

- velká skupina nativních i syntetických krmných aditív, které se ve výživě zvířat

uplatňují pronikavěji, než to odpovídá jejich výživné hodnotě !!!

- v krmivech se vyskytují v nepatrných množstvích, pokud nejsou v krmivech, doplňují se do krmiv v

mikromnožstvích

- doplňky biofaktorů ( DB ) se obvykle dávkují do krmných směsí v množství 0,2 - 1 %

BIOFAKTORY

B I O F A K T O R Y

plní několik funkcí ( 8 ) :

•nutriční ( doplňkový zdroj živin a energie - aminokyseliny, mastné kyseliny a jejich soli)

•katalytické ( biokatalyzátory )

•regulační ( hormonální látky, probiotika )

•stimulační – podpůrné ( antimikrobiální )•prevenční a léčebné ( ochranné látky )

•konzervační ( zvyšující uchovatelnost )

•technické ( ovlivňující vlastnosti krmiva )

•doplňkové ( ovlivňující kvalitu produkce )

Biofaktory umožňují velkochov zvířat !Mají pozitivní vliv na jejich :

• ZDRAVOTNÍ STAVZDRAVOTNÍ STAV

• užitkovost

• využití krmiv

•biologickou hodnotu produkce

•celkovou ekonomiku výroby.

Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování !

!!!!!!! ( podprahové dávkování x předávkování ) !!!!! ( obvyklé dávkování : 80 – 120 % potřeby )

1. VITAMÍNY :

Nízkomolekulární, organické sloučeniny, esenciální povahy, plnící funkci :

- biokatalizátoru metabolických procesů, - bioregulátoru syntetických pochodů, - účasti na tvorbě enzymů.

Jsou účinné ve stopových množstvích !( m.j., mg, mcg )

Avitaminóza x Hypovitaminóza x Hypervitaminóza

Provitamín x vitamín x antivitamín

Potřebu vitamínů organismus saturuje :

• příjmem hotového vitamínu ( nativního či syntetického )

• vlastní syntézou z provitamínu

• prostřednictvím symbiotické mikroflóry v trávicím traktu

Zdrojem vitamínů v KD jsou :

• nativní krmiva

• krmné směsi ( se svým DB )

• vitamínové koncetráty a premixy

Za jediný zdroj vitamínů v KS jsou považovány DB

( doplňky biofaktorů ).

Vitamíny v přirozených komponentech jsou

zanedbávány ( nejsou kalkulovány )

Vitamíny patří mezi velice labilní látky, citlivé na :

• kyslík• UV paprsky

• vysokou teplotu

• drastické změny pH

• kontakt s mikroelemenmty

Ochrana vitamínů s využitím :• antioxidantů

• stabilizátorů, pufrů

• obdukce ( škrob, želatina, jednoduché cukry )

Vitamínové koncentráty : DB a MVK, KONVIT, PLASTIN, COMBINAL, HYDROSOL, VITADEP, ROBORAN apod.

( pozor ! – expirační doba, zdraví, stres, KD, antivitamíny a desinfekce )

Kategorie s nejvyššími nároky na vitamíny :

- mláďata,- plemeníci,- samice v reprodukci.

A. Liposolubilní vitamíny :

-A vitamín / retinol /ovlivňuje – růst, stav epitelů, odolnost …výskyt – pouze živočišné a syntetické produkty( 3 izoméry karoténu – alfa, beta, gama)( karotenoidy – lutein, zeaxantin, kapsantin ...)( pozor – skladováním množství klesá !!! )

-D vitamín / kalciferol /ovlivňuje – minerální metabolismus …výskyt – rybí tuk ( infadin ), mléko, vejceslunečním ozářením vzniká v kůži a seně,( forma D2 a D3 )

-E vitamín / tokoferol /ovlivňuje – stav buněčné membrány…výskyt – klíčky, šroty obilovin, pastev. porostformy – alfa,beta,gama,delta, nejúčinnější alfa

A. Liposolubilní vitamíny ( pokračování )-K vitamín / antihemoragický /

ovlivňuje – syntézu bílkovin, srážlivost …výskyt – luštěniny,zelená píce,mrkev,vejcesyntéza – střev.mikroflorou – kromě drůbeže( formy K1 až K6, do směsí se doplňuje K3 )

-Esenciální mastné kyseliny( linolová, linolenová, arachidonová )ovlivňují –metabolismus a složení tuků

-Kyselina lipoováovlivňuje – metabolismus sacharidů

B. .Hydrosolubilní vitamíny :( B komplex vitamínů - nezastupitená role v  buněčném metabolismu …)

-Vitamín B1 /tiamín /-Vitamín B2 /riboflavín /-Vitamín B6 / pyridoxín /-Vitamín B12 /kobalamín /-Vitamín PP ( B5) / niacin // kys. nikotinová /-Vitamín B3 / kys. pantotenová /-Vitamín H ( B7 ) / biotin /-Vitamín B10 / kys. listová /-Vitamín B4 / cholin /- Kyselina L askorbová ( C )( Kyseliny –pangamová, -paraaminobenzoová, folievá, karnitin,

kabagin, termitin, rutin, betain … )

Látky bílkovinného charakteru – ovlivňují veškeré chemické přeměny látek a energie

v živém organismu.

Největší uplatnění – trávicí enzymy(proteázy, amylázy, lipázy, celulázy, fytáza, glukanázy

… )

Zástupci : BOLAMYLÁZA ( amylozym ) KEMZYME, BIOFEED, AVIZYME, PORZYME a další polyvalentní enzym. preparáty

Výroba : - chemickou izolací

- fermentační biosyntézou

Uplatnění : - zvíře

- krmivo

2. ENZYMY

3. HORMONY :

Biologicky aktivní látky – podněcují či tlumí látkovou přeměnu ( bioregulátory )

tyroxin, insulin, adrenalin, minerálkortikoidy

DES – dietylstilbestrol

BST,

PST, MYOSTATIN, LEPTIN

4.VOLNÉ AMINOKYSELINY

Výroba : - izolací z bílkovin, - biosyntézou, - chemickou syntézou

L . LYS . HCl

DL . MET

5. ANTIBIOTIKA :- produkty metabolismu mikroorganismů …- účinnost - úzkospektrální (Zn-bacitracin ..)- - širokospektrální ( … CTC … )- rozdíly v aplikaci při využití- terapeutickém

- nutričním

(Ovlivňují kvalitu a kvantitu mikroflory zažívacího traktu )

Krmná antibiotika : Salinomycin (tylosin, virginiamycin, avilamycin,flavomycin …)

Medikované přípravky : Aureovit ( CTC )

6. FERMENTAČNÍ ANTIKOKCIDIKA

( Kokcidióza – protozoální onemocnění )Monensin – Rumensin, snížení energetických ztrát ( CH4 ) v bachoru aplikace - do krmných směsí - prostřednictvím bolusů

7. CHEMOBIOTIKA( Neantibiotické ochranné a stimulační látky )Aplikace řízena zvláštním režimem !(obměna kvůli rezistenci, ochranná lhůta )

Neantibiotické stimulátory (olachindox, nitrovin …ZÁKAZ ! ) Syntetická antikokokcidika ( Amprolium, Clopidol, Furazolidon, Zoalen, Lerbek …)

8. TRANKVILIZAČNÍ LÁTKY ( Ataraktika )

Látky uklidňující, omezující stressové reakce ..SEDONAL, SEDOPHEN, ETANOL …

9. ANTIOXIDANTY( stabilizátory tuků a vitamínů)

BHT ( butylhydroxy toluen ), ETOXYQUIN, Selen, Kyselina askorbová, tokoferoly

Ochrana vitamínů obdukcí (želatinou, škrobem, cukry )

10. EMULGÁTORY

lecitiny, glycid estery mastných kyselin

11.PROBIOTIKA

Mikrobiotika ( živé stabilizované kultury )Enzymy (produkty metabolismu mikroorg.)Ostatní probiotika (devitaliz. kultury… )

Snaha o náhradu rizikových stimulátorů !

Mechanismus účinku : •Vytěsnění nežádoucích organismů,•Antagonismus vůči jiným mikrobům•Neutralizace toxínů•Imunizace organismu•Syntéza enzymů a živin

LACTIFERM, MICROFERM, THEPAX, SELBION, MIKROBION, TOYOCERIN ..

12. PREBIOTIKA

Různorodá skupina oligosacharidů, která vyvazuje, popř. je zdrojem

energie pro vybrané mikroorganismy BIO-MOS

13.ANABOLIKA(látky zvyšující anabolismus, proteosyntézu )

arginin – stimulace uvolňování hypofyz.STH

14. ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY

Sladidla ( cukr, melasa, sacharin …)Herbální aditiva ( silice, terpeny …)

Fa DELACON – FRESTA, AROMEX …

15. PIGMENTY

CAROPHYL - RED a YELOW

16.POJIVA

melasa, zeolity, syntetické preparátyPELLET DUR …

17.ACIDIFIKÁTORY

Okyselovadla – přípravky na bázi kyseliny askorbové, citronové, mravenčí a jejich solí ...

ACIDOMIX, FARMACID, CYTRONIT..