Vznik a vývoj litosféry

O čem bude řeč …

• Stavba zemského tělesa a zemské kůry.

• Desková tektonika a pohyb litosférických desek.

• Horotvorná činnost.

• Sopky a sopečná činnost.

• Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Vnitřní stavba Země

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

Kůra

Svrchní plášť

Spodní plášť

Vnější jádro

Vnitřní jádro

6378 km

Zemská kůra • Zemské těleso se skládá ze tří

soustředných sfér: kůry, pláště a jádra.

• Svrchní vrstva planety Země.

• Skládá se ze tří vrstev: vrstva usazených hornin, čedičová a žulová vrstva.

• Rozlišujeme pevninskou a oceánskou zemskou kůru.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

• Oceánské kůře chybí žulová vrstva.

• Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km.

• Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí pod oceány.

• Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů. Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a vodu s rozpuštěnými látkami.

• Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.

Litosféra

• Pevný obal Země.

• Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou pláště.

• Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle 70 – 100 km.

• Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150 km.

• Rozlámána na litosférické desky, které plavou na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra).

• Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské.

• Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Erdkruste-i.jpg (31. 0. 2010)

pevninská zemská kůra

astenosféra oceánská zemská kůra

• Skládá se ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek.

Litosférické desky se k sobě buď:

• přibližují – lehčí se může podsouvat pod těžší desku, oceánská se může nasouvat na pevninskou desku, mohou se obě zapříčit a dojde ke tvorbě pohoří (tzv. orogeneze, např. vznik Himálaje)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)

• oddalují – v místech kde vzniká nová zemská (např. Středoatlantský hřbet)

• pohybují se podél sebe – na třecích plochách vznikají epicentra zemětřesení

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)

litosféra

astenosféra zóna

podsouvání

a tavení

zóna

podsouvání

a tavení magmatický krb

stratovulkán

štítová sopka

středooceánský hřbet

oceánská litosf. deska

pevninská litosf. deska

kontinentální

riftová

zóna

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png (7. 11. 2010)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map.gif (7. 11. 2010)

Rozpad prakontinentu zvaného Pangea v období druhohor:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pangea_animation_03.gif (17. 11. 2010)

Horotvorná činnost

• Horotvorná = tektonická činnost.

• Souvisí s pohyby litosférických desek - tvoří se pohoří.

• Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou činností.

• Vrásnění a zlomy = tvarové změny.

• Ke tvarovým změnám horninových těles dochází vlivem zvýšeného tlaku.

• Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg (17. 11. 2010)

synklinála

antiklinála

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainbow_Basin.JPG (17. 11. 2010)

• Křehké horniny praskají – vznikají pukliny a později i zlomy.

• Podél zlomů dochází k různým posunům, zdvihům nebo poklesům a vznikají buď horská pásma (tzv. pásemná pohoří) nebo příkopové propadliny.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fault_types.png (17. 11. 2010)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:San_Andreas_Fault_Aerial_View.gif (17. 10. 2010)

Sopky a sopečná činnost

• Vlastnímu výbuchu sopky obvykle předchází slabé zemětřesení.

• O síle výbuchu rozhoduje viskozita (pohyblivost) magmatu a jeho schopnost propouštět plyny.

• Čedičové (bazaltové) magma je málo viskózní a proto obvykle volně z kráteru vytéká.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MSH80_eruption_mount_st_helens_05-18-80.jpg (16. 11. 2010)

• Sopky s viskózní lávou obvykle prudce vybuchují, vyvrhují popel a žhavé úlomky.

• Sopky mají obvykle tvar kužele a vrcholovým kráterem nebo kalderou.

• Sopečnou činnost může doprovázet zemětřesení (sílu měříme seismografy – tzv. Richterova stupnice, ohnisko zemětřesení nazýváme epicentrum).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PahoehoeLava.jpg (16. 11. 2010)

Sopka

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Destructive_plate_margin.png (16. 11. 2010)

litosf. deska

litosf. deska

zóna podsouvání a tavení

epicentrum zemětřesení

sopouch

místo vzniku přeměněných

hornin

magmatický krb

usazené horniny

Vznik a vývoj reliéfu krajiny

• Vnitřní geologické děje (vulkanismus, tektonické pohyby) vytvářejí nerovnosti na zemském povrchu (pohoří, prohlubně).

• Vnější geologické děje (změny teploty, působení vody, větru apod.) zemský povrch zarovnávají.

• Mechanické zvětrávání probíhá všude tam, kde jsou velké teplotní rozdíly nebo střídavé zamrzání vody – vodní a větrná eroze.

• Mechanické zvětrávání probíhá obvykle společně s chemickým zvětráváním.

• V oblastech s nízkými průměrnými ročními teplotami se výrazně projevuje vliv ledu a ledovců.

• Typy ledovců: pevninský a horský.

Ledovec Gurglferner , Rakousko, Foto: David Hainall

Shrnutí

• Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské.

• Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky.

• Litosféra se skládá ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek.

• Litosférické desky se k sobě buď přibližují, oddalují se od sebe nebo se pohybují podél sebe.

• Horotvorná činnost souvisí s pohyby litosférických desek.

• Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou činností.

• Vrásnění a zlomy = tvarové změny.

• Ke tvarovým změnám horninových těles dochází vlivem zvýšeného tlaku.

• Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy.

• Křehké horniny praskají – vznikají pukliny a později i zlomy.

• Sopka má obvykle kuželovitý tvar s vrcholovým kráterem nebo kalderou.

• O síle výbuchu rozhoduje viskozita (pohyblivost) magmatu a jeho schopnost propouštět plyny.

• Sopečnou činnost může provázet zemětřesení (seismograf, Richterova stupnice).

• Na vzniku a vývoji reliéfu krajiny se podílí vnější i vnitřní geologické děje.