Obsah

Úvod 6

1. Nezaměstnanost 8

1.1 Typy nezaměstnanosti 9

1.2 Sociální a psychologické důsledky nezaměstnanosti 11

1.3 Vymezení pojmů souvisejících s nezaměstnaností 12

2. Mladý dospělý nezaměstnaný a úřad práce 16

2.1 Očekávání mladých dospělých nezaměstnaných 16

2.2 Služby poskytované úřadem práce 18

2.2.1 Informační a poradenské středisko pro volbu

povolání

19

2.2.2 Služby dostupné pomocí internetu 19

2.2.3 Individuální akční plán. Motivační kurz 20

2.2.4 Příručka nezaměstnaného v roce 2010 22

2.3 Státní sociální podpora. Hmotná nouze 23

3. Mladí dospělí nezaměstnaní s ohledem na stupeň dosaženého vzdělání

25

3.1 Postoj mladého dospělého nezaměstnaného se

základním vzděláním ke svému statusu uchazeče o

zaměstnání

26

3.1.1 Mladistvý dospělý nezaměstnaný 28

3.1.2 Těhotenství jako řešení 29

3.2 Mladý dospělý nezaměstnaný se středoškolským

vzděláním a jeho pozice uchazeče o zaměstnání

31

3.2.1 Prodlužování adolescence nezaměstnaností 32

3.3 Uchazeč o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním 34

4. Trh práce 37

4.1 Strategie vedoucí k získání zaměstnání 38

4.2 Strategie získání zaměstnání s ohledem na dosažené

vzdělání

39

4.3 Konkrétní úskalí při pokusech o vstup na trh práce 40

4.3.1 Požadavky potenciálních zaměstnavatelů na 44

4

nabízené místo5. Praktická část 47

5.1 Metodika kvalitativního šetření 47

5.2 Výsledky šetření 49

5.2.1 Výsledky šetření na základě rozhovorů 53

Závěr 59

Seznam literatury a zdrojů 60

Přílohy

Úvod

5

K rozhodnutí napsat závěrečnou bakalářskou práci na téma

Nezaměstnanost z pohledu nezaměstnaného mladého dospělého, mě vedla má

dřívější zkušenost s nezaměstnaností. Nezaměstnanost je status, který si málokdo

vybírá sám a dobrovolně. Následné hledání práce je rolí obtížnou, a ne každý se s

ní dokáže vyrovnat. Zvláště v dnešní době, kdy je celý svět zasažen světovou

ekonomickou a finanční krizí.

Hlavním cílem mé práce, je zjistit postoje nezaměstnaných mladých

dospělých ke své stávající situaci, k formám a míře státní sociální podpory (nejen

finanční), k budoucímu uplatnění. Vymezím, kdo to je mladý dospělý

nezaměstnaný a v jakých situacích se vzhledem ke svému statusu

nezaměstnaného může ocitnout. Situace nezaměstnaného mladého dospělého je

o to těžší, že tito spadají do rizikové skupiny nezaměstnaných. Nemají vytvořené

pracovní návyky a ze společenského hlediska je nutností, aby si našli práci co

nejdříve. Dále osvětlím, jaký je jejich vlastní přístup k hledání si zaměstnání, jak

sami řeší svou situaci nezaměstnaného, jakým způsobem si hledají práci, a jaká

pracovní činnost by pro ně byla nejpřijatelnější. Ve své práci rozdělím pojem

nezaměstnaný mladý dospělý ještě na údobí podle věku a dosaženého vzdělání,

neboť jednotlivé přístupy se v závislosti na vzdělání a věku liší.

Budou představeny služby poskytované úřadem práce, které mohou mladí

dospělí nezaměstnaní využívat a následně, jak jsou s nimi tito uchazeči spokojeni,

zda se jim zdají prospěšné a účinné pro jejich zvýšení možnosti uplatnění se na

trhu práce.

Tato práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se zabývá pojmem

nezaměstnanosti rozčleněným do jednotlivých typů. Zmíněny jdou zde sociální a

psychologické důsledky nezaměstnanosti a následné vymezení pojmů s ní

souvisejících, které se budou objevovat v celé mé závěrečné práci. Druhá kapitola

přesně vymezuje pojem mladý dospělý z ontogenetického hlediska i z pohledu

vztahujícího se k práci. Jsou zde představeny základní služby poskytované

úřadem práce. Třetí kapitola se věnuje nezaměstnaným mladým dospělým a jejich

přístupu ke statusu nezaměstnaného s ohledem na dosažené vzdělání a věk.

Čtvrtá kapitola pojednává o trhu práce, o tom, jaké jsou možné strategie pro

získání zaměstnání a je zde znovu zohledněn věk i dosažené vzdělání mladého

6

dospělého nezaměstnaného. Tato kapitola je doplněna o reflexe z mého

kvalitativního šetření. Pátá kapitola představuje praktickou část mé práce.

Obsahuje metodiku mnou provedeného kvalitativního šetření a jeho výsledky

doplněné o postřehy a úvahy respondentů. Kapitola zahrnuje také stručné

záznamy vybraných rozhovorů, které byly uskutečněny v rámci kvalitativního

šetření.

7

1. Nezaměstnanost

Ústředním tématem mé závěrečné bakalářské práce je nezaměstnanost,

proto je na místě hned na začátku tento pojem vysvětlit.

Nezaměstnanost, jak ji vymezila Buchtová, je: „Nepříjemný průvodní jev

rozvoje společenských systémů založených na tržní ekonomice. Její vysoká míra

nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci

státu, spokojenost a zdraví lidí. Ztráta práce však především ponižuje člověka,

který umí a chce pracovat, narušuje jeho obvyklou psychickou pohodu, poškozuje

život jeho rodiny."1 Na nezaměstnanost však nelze pohlížet jen jako na důsledek

tržní ekonomiky. Je to jev, k jehož dokonalému pochopení je potřeba zohlednit

více faktorů.

„K fenoménu nezaměstnanosti je možné přistoupit z různých hledisek. Lze ji

považovat za výraz toho, jak je organizováno a řízeno zaměstnávání lidí v zemi,

lze ji považovat za odraz nepersonálních tržních sil, kterými je ovládán lidský

faktor, lze ji ale také považovat za důsledek určitých schopností, dispozic a

postojů jedinců. Nic z toho samo o sobě neumožňuje pochopit problém

nezaměstnanosti a najít jeho přijatelné řešení, neboť nezaměstnanost je zřejmě

důsledkem toho všeho.

Nezaměstnanost je složitým jevem a nelze ji hodnotit pouze globálně.

K jejímu řešení je třeba mít k dispozici celou informační síť potřebných dat."2

K nejprokazatelnějším a zároveň nejsrozumitelnějším ukazatelům patří

statistiky, které hodnotí nezaměstnanost procentuálně v daném regionu, kraji,

státu…

„K měření nezaměstnanosti se standardně užívá ukazatel míry

nezaměstnanosti, který poměřuje počet nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu

obyvatelstvu. Vyjadřuje se v % a vyčísluje se podle vzorce

1Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 7.2Cit.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s 290.

8

u= UL+U

x 100,

kde u, je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %),

U, je počet nezaměstnaných a

L je počet zaměstnaných."3

1.1 Typy nezaměstnanosti

„K poznání problému nezaměstnanosti a přístupu k jejímu řešení slouží

různé její typologie. Lze totiž rozlišit různé typy nezaměstnanosti, z nichž lze

usuzovat na její příčiny, závažnost a odvozovat podle toho i možné způsoby

řešení."4

Podle příčin rozlišujeme nezaměstnanost na:

frikční - na trhu práce se v každém okamžiku vyskytuje v důsledku mobility

pracovníků na straně nabídky práce řada osob bez placeného zaměstnání.

Mezi pracovními místy totiž zcela běžně dochází k přesunům osob, ať již jsou

tyto přesuny motivovány vlastními potřebami těchto osob, nebo potřebami

ekonomického vývoje. Jedná se především o standardní změny zaměstnání,

kdy doba nezaměstnanosti představuje ve většině těchto případů pro osoby

bez práce jen krátkou epizodou, během níž si hledají nové uplatnění. V

případě jedinců nově vstupujících na trh práce, jde o dobu, v níž nacházejí

své první zaměstnání. V angličtině se tyto osoby označují jako „people

between two jobs“ - lidé mezi dvěma zaměstnáními, čímž se akcentuje

přechodnost tohoto stavu,5

strukturální - spojenou s nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po

pracovních silách v jednotlivých segmentech trhu práce. Některá odvětví,

oblasti, profese, regiony apod. se rozvíjejí a poptávka po práci zde roste,

zatímco jinde klesá a dochází k jevu známému jako nezaměstnanost. Mzdy

3Cit.: Brožová, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003, s. 78.4Cit.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 291.5 Srov.: Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Slon, 2002, s 18-19.

9

na ekonomické impulzy nereagují dostatečně pohotově a trvá dlouho, než se

nabídka a poptávky vyrovnají a nezaměstnanost se vstřebá,

cyklickou - související s ekonomickým cyklem. Vzniká tehdy, je-li celková

poptávka po práci nízká (nejde tedy jen o pokles poptávky v některé části

trhu práce). V důsledku snížení výkonnosti ekonomiky nezaměstnanost roste

všude. Vzniká tedy v důsledku nedostatečné agregátní poptávky,6

skrytou - nezaměstnaná osoba si nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná

neregistruje. Jde o nezaměstnané, kteří již na hledání práce rezignovali nebo

si práce vyhledávají pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez

registrace na pracovním úřadě,

neúplnou - pracovníci musejí přijmout práci na snížený úvazek či práci, která

nevyužívá plně jejich schopností a kvalifikace. Nejčastěji jde o zkrácenou

pracovní dobu či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo (a

příjem z něj) dělí dvě osoby,

nepravou - osoby, které jsou sice nezaměstnané, ale ani tak nehledají práci

(eventuálně práci odmítají přijmout), jako se spíše snaží vyčerpat v plném

rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Patří sem i osoby, které se

registrují jako nezaměstnané, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a

šedé ekonomice.7

Jiné účelné a potřebné členění rozlišuje nezaměstnanost na:

dobrovolnou - část pracovních sil nechce při určité výši mezd pracovat

(pracovní místa existují, ale není o ně při stávající tržní mzdové sazbě

zájem), anebo nechce pracovat vůbec (upřednostňuje volný čas, žije z

charity a podpory nebo takový životní styl umožňují úspory, či jen občasný

výdělek),

nedobrovolnou - vzniká v důsledku toho, že při daných mzdových sazbách

existuje více pracovníků na jedno pracovní místo, kteří pracovat chtějí.

Poptávka po práci je tedy nižší než celková nabídka.8

1.2 Sociální a psychologické důsledky nezaměstnanosti6 Srov.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 292.7 Srov.: Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Slon, 2002, s. 21 – 23.8 Srov.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 292.

10

Nezaměstnanost je sociálním statusem, kdy dotyčná osoba přišla o práci,

spojeným s řadou doprovodných negativních důsledků. Protože, jak říká

Buchtová: „Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou

podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale

současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka

do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a

sebeúcty."9

Problém nezaměstnanosti nicméně odkrývá problém funkce, resp. funkcí,

práce pro člověka. Merton (1957) rozlišil funkce:

manifestní

zabezpečení prostředků na stravu a bydlení

latentní

strukturování pracovního času: práce určuje strukturu pracovního dne,

týdne i delších období. Ztráta této struktury znamená ztrátu životní orientace,

pravidelné sdílení zkušeností: v dlouhodobé izolaci vzniká deficit sociálních

dovedností. Rovněž klesá sociální podpora zamezující vzniku stresu a

redukující nemocnost,

poskytování zážitků tvořivosti, mistrovství a pocitu smyslu života…

zdroj osobního statutu a identity. Nezaměstnaný ztrácí zdroj identity,

zdroj aktivity: všechny práce vyžadují jistý výdaj psychického a fyzického

úsilí. Zatímco příliš mnoho práce vede ke stresu a únavě, nedostatečné úsilí

vede k nudě a neuspokojení, zvláště u extravertovaných jedinců.10

„Ztráta zaměstnání znamená tedy, že latentní funkce práce, které saturují

vyšší lidské potřeby, jsou zablokovány a nastupuje deprivace."11

9 Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 75.10Srov.: Merton R. K. The role-set. Problems in Sociological Theory. British Journal of Sociology 1957, 8, 106-120. In. Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Voskovec, J., Psychologie ve světě práce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, s. 170.11Cit.: Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Voskovec, J. Psychologie ve světě práce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, s. 170.

11

Ztráta zaměstnání představuje tedy problém jak ve sféře sociální, tak

v psychice jedince. Tyto oblasti jsou navzájem propojeny. Podle Krebse mají

sociální důsledky ztráty zaměstnání vliv na:

- životní úroveň,

- rodinu,

- strukturaci a vnímání času,

- fyzické a psychické zdraví.12

A následné vymezení psychologických následků kvůli ztrátě práce podle

Buchtové jsou: „U jedince vede současná ztráta práce:

- k poklesu sebedůvěry, ke snížení pocitu vlastní hodnoty, k poklesu důvěry k

ostatním lidem,

- k depresi, fatalismu a k apatii jako poslednímu stupni psychického strádání

dlouhodobě nezaměstnaných, který je spojen s pocitem ztráty vlastní hodnoty a

s beznadějí,

- k nárůstu sociální izolace,

- k obviňování vlastní rodiny ze ztráty práce."13

S psychologickými důsledky ztráty zaměstnání se každý jednotlivec vyrovnává po

svém. Zde záleží na „osobní dispozici, věku, pohlaví, výši dosaženého vzdělání,

typu kvalifikace, rodinném zázemí."14

1.3 Vymezení pojmů souvisejících s nezaměstnaností

V kapitole 1.1 Typy nezaměstnanosti se několikrát objevil pojem

nezaměstnaný, jenž úzce navazuje na problém nezaměstnanosti. Je třeba jej

vymezit, stejně jako ostatní pojmy, které vzájemně na sebe navazují a souvisí s

problémem nezaměstnanosti.

12 Srov.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4.vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 295-296.13 Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 82.14 Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 7.

12

Nezaměstnaný podle Mareše: „Jde o aproximaci aktuálního počtu osob

současně:

- schopných práce (věkem, zdravotním stavem, ale i osobní situací)

- chtějících zaměstnání (často se ještě specifikuje nyní, aktuálně), ale

- jsoucích přes tuto snahu v daný okamžik bez zaměstnání (tedy i přes svou

snahu, která je různě vymezována jako přiměřená, nenalézajících přiměřené

zaměstnání).

Tyto tři požadavky jsou i obsahem definice nezaměstnanosti podle

Mezinárodního úřadu práce (ILO) v Ženevě."15

„Za nezaměstnané jsou zpravidla považováni ti, kteří aktivně práci hledají a jsou

registrováni úřady práce."16

Podle § 22, zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se hovoří o

nezaměstnaném jako o zájemci o zaměstnání.(1) Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování

zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o

zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky. Zájemci o

zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu

zabezpečit rekvalifikaci.

(2) Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v

evidenci zájemců o zaměstnání.

(3) Úřad práce ukončí vedení v evidenci zájemců o zaměstnání na základě

žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že zájemce o zaměstnání

neposkytuje úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou

součinnost nebo ji maří. Úřad práce je povinen po ukončení vedení v

evidenci zájemců o zaměstnání údaje týkající se jeho osoby zablokovat do

doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování,

a podle § 24, zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se hovoří o uchazeči o zaměstnání, kterým je fyzická osoba, která úřad práce, v jehož správním obvodu

má bydliště, osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce,

v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených

podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.15 Cit.: Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Slon, 2002, s. 16.16 Cit.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 291.

13

Z nezaměstnaného se stává uchazeč o zaměstnání, pod podmínkou, že se

přihlásí na příslušný úřad práce a požádá o zprostředkování zaměstnání a na

základě této registrace je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

Zprostředkování práce tedy zabezpečují úřady práce.

Úřady práce jsou správní úřady, podle § 7, zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

a podle § 8 (1)

a) zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu,

soustavně sledují a vyhodnocují situaci na trhu práce a přijímají opatření na

ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem spolupracují s koordinačními

úřady práce a mohou vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich

záměrech ve vývoji zaměstnanosti,

e) zprostředkovávají práci uchazečům a zájemcům o zaměstnání a poskytují další

služby v oblasti zaměstnanosti podle tohoto zákona,

f) poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další

služby v oblasti zaměstnanosti,

g) zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle tohoto

zákona, poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a

vyplácejí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.

Jednou z funkcí úřadů práce je mimo jiné i uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, kterou vymezuje § 1, zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jako

státní politiky zaměstnanosti s cílem dosažení plné zaměstnanosti a ochrany proti

nezaměstnanosti.

Politiku zaměstnanosti lze také vymezit jako „soubor opatření, kterými jsou

spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní

využití pracovních sil."17

Politika zaměstnanosti je podmíněna existencí trhu práce, na kterém se

odehrává. „Pro tržní ekonomiku je typické, že souběžně fungují nejen trhy zboží,

ale i trhy výrobních faktorů, tedy i trh práce. Na něm se de facto kupuje a prodává

práce, jejíž cenou je mzda. Trh práce je však trhem specifickým. Jeho specifika v

podstatě plynou z toho, že práce je funkcí pracovní síly, a je tudíž úzce svázána s 17 Cit.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 296.

14

osobností člověka. Na trhu práce však zcela nefungují standardní tržní

mechanizmy vyrovnávající nabídku s poptávkou prostřednictvím ceny práce, tj.

mzdy."18

„Svobodný trh je však ve skutečnosti do značné míry deformován a

spoutáván různými regulacemi a vnějšími zásahy, které snižují efektivnost jeho

fungování a nedovolí tržním silám, aby se plně rozvinuly. Důsledkem okleštěných

možností harmonizace nabídky a poptávky, jakož i jejich kvalifikačního či

regionálního nesouladu, je nezaměstnanost."19

2. Mladý dospělý nezaměstnaný a úřad práce

18 Cit.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 288.19 Cit.: Brožová, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003, s. 11.

15

Tato práce je věnována nezaměstnanosti a mladým dospělým

nezaměstnaným, což jsou osoby ve věku od 15 do 25 let.

Termín mladá dospělost v ontogenetickém vývoji vymezuje období

začínající 15. rokem, mezi obdobím pubescence (přibližně od 11 do 15 let) a

obdobím adolescence, kdy „vstup do adolescence je dán dobou, kdy mladý člověk

zpravidla tělesně dozrává jako muž (o něco později) nebo jako žena (o něco

dříve), a zároveň dobou, kdy zvolil učební nebo studijní obor a začíná se

připravovat na určité povolání."20 „Období adolescence zahrnuje dobu zhruba od

15 do 20 - 22 let."21

Konec období mladé dospělosti se shoduje s koncem vývojové etapy časné

dospělosti podle Langmeiera a Krejčířové: „Časná dospělost (zhruba od 20 do 25

let) je přechodným obdobím mezi adolescencí a plnou dospělostí."22

Termín mladé dospělosti je přesně vymezen ve vztahu vývoje k profesní

činnosti. „R. Havighurst je známý svými vývojovými úkoly pro jednotlivé věkové

etapy od dětství do stáří. Vyčleňuje také stadia vývoje k profesní činnosti.

Věk 15 - 25 roků označuje jako etapu získání profesní identity; k tomuto cíli

směřuje vývojový úkol volba povolání a příprava na něj."23

2.1 Očekávání mladých dospělých nezaměstnaných

Každý mladý dospělý nezaměstnaný přichází na úřad práce s jiným

očekáváním, má jinou představu o tom, co by mu měl úřad práce poskytnout.

Zcela mylná je však představa, že mu úřad práce najde práci odpovídající

dosaženému vzdělání, popř. dosažené kvalifikaci, s odpovídajícím platovým

ohodnocením a nejlépe v místě bydliště. Málokdo si uvědomuje, že funkce

20 Cit.: Říčan, P. Cesta životem: vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 191.21 Cit.: Langmeier, J. , Krejčířová, D. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s. 139-140.22 Cit.: Langmeier, J. , Krejčířová, D. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s. 161.23 Cit.: Havighurst, R. Developmental task and education. New York, Davis McKay, 1982. In. Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 163.

16

zprostředkovatelská, tj. zajištění zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání

na základě jejich evidence a evidence volných pracovních míst, je pouze jednou

ze čtyř funkcí, kterou úřad práce plní.

Úřad práce je jen článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti pomocí

funkce:

informační - poskytování přehledů o volných pracovních místech, mzdových

požadavcích apod. a struktury nabídky pracovních sil,

poradenské - poskytování právního, ekonomického, sociálního a

psychologického poradenství,

podnikatelské - podílení se na tvorbě nových pracovních míst a na

rekvalifikacích.24

Zmíněné očekávání „každé jednotlivé osoby je závislé na osobnostní

charakteristice jednotlivce, na dosavadních životních zkušenostech, na

podmínkách, na zázemí (rodinném a sociálním),"25 ale především na dosaženém

stupni vzdělání, což souvisí s nabytými zkušenostmi. Nelze srovnávat mladého

dospělého nezaměstnaného, který se přijde na úřad práce nahlásit po ukončení

základního vzdělání s minimem životních zkušeností, a ne zcela reálnou

představou o funkci pracovního úřadu s vysokoškolsky vzdělaným mladým

nezaměstnaným, který si již před příchodem na úřad práce zjistil potřebné

informace na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a má představu,

co mu úřad práce může nabídnout. Tato odlišnost je zřejmá nejen dosaženým

vzděláním, ale také případným věkovým rozdílem.

Rozčarování pro absolventy škol přichází poté, jakmile zjistí, pokud tedy o

tom neměli povědomí dříve, že jim nebude vyplácena podpora v nezaměstnanosti,

a co se týče finančního zajištění, budou stále jako za dob studií plně odkázáni na

své rodiče. Podle § 31, odst. 1 a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, má

nárok na podporu v nezaměstnanosti ten uchazeč, který v rozhodném období

vykonával v délce alespoň dvanácti měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou

činnost založenou na povinnosti odvádět pojistné na důchodové pojištění a

24Srov.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 303-30425 Cit.: Festová, J. Názory pracovníků úřadu práce na problematiku mladých uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006, s. 18. Dostupné z http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=1&KodStranky=9.0.08

17

respektování státní politiky zaměstnanosti. „Nevyplácení podpory absolventům je

motivující k tomu, aby se již za dob studia snažili nastupovat na brigády, které by

byly uzavírány v rámci řádných pracovněprávních vztahů a mohly být následně

započítány pro účely poskytování podpory a aby byli aktivnější při hledání

zaměstnání."26 Možnost brigády ovšem nepřipadá v úvahu pro absolventy se

základním vzděláním do 15 let věku. Zde je opět patrné, jak jsou velké rozdíly v

závislosti na stupni vzdělání.

Následující kapitola se zabývá přehledem nabídky úřadu práce směrem k

mladým dospělým nezaměstnaným, a jakých služeb může tato skupina uchazečů

bezplatně využívat.

2.2 Služby poskytované úřadem práce

Pokud se mladý dospělý nezaměstnaný ocitne na úřadu práce, automaticky

se z něj stává uchazeč o zaměstnání se svými právy a povinnostmi.

„Pro mnohé mladé nezaměstnané jsou povinnosti vztahující se k evidenci

uchazečů o zaměstnání na úřadu práce považované již za práci. Zde je největším

úskalím pro mladé dospělé nezaměstnané se v určený čas dostavit na určené

místo."27 První dva měsíce jsou uchazeči o zaměstnání zváni svým

zprostředkovatelem práce na schůzku každých 14 dní, pokud ovšem situace

nevyžaduje častější setkání. Na těchto sezeních uchazeči s pracovníky úřadu

konzultují možnost jejich dalšího uplatnění a práce, kterou by chtěli vykonávat.

26 Cit.: Škromach, Z. Písemné vyjádření pro Učitelské noviny. In. Husník, P. Přísnější metr na nezaměstnané absolventy? Učitelské noviny č. 36/2003. Dostupné z http://www.ucitelskenoviny.cz/obsah_clanku.php?vydani=36&rok=03&odkaz=prisnejsi.html&PHPSESSID=086bfe2a0bc2e41d60b3c0ed13671a04

27Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009.

18

Po dobu svého zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání, mají mladí

dospělí nezaměstnaní možnost bezplatně využívat služeb nabízených úřadem

práce. Více o nich přiblížím v následujících subkapitolách.

2.2.1 Informační a poradenské středisko pro volbu povolání

První ze služeb, kterou zmíním a kterou lze bezplatně využít na každém

úřadu práce, je návštěva Informačního a poradenského střediska pro volbu

povolání. Tam může uchazeč o zaměstnání získat hodnotné informace k volbě

povolání. Pro mladé dospělé nezaměstnané, kteří ještě nejsou rozhodnuti, jakou

práci by chtěli vykonávat, jsou přínosné zejména služby vztahující se k výběru

povolání. Jedná se o informace týkající se podmínek a průběhu přijímacího řízení,

nároků a požadavků na jednotlivá povolání. Uchazeči se dozvědí také o situaci na

trhu práce v regionu a celé ČR, o možnostech rekvalifikace, kdy se rekvalifikací

rozumí: „přeškolení zaměstnance na jinou nebo podobnou práci."28 „Informační a

poradenské středisko nabízí také podrobné popisy jednotlivých profesí a provádí

individuální poradenství související s volbou povolání, které je prováděno formou

besedy k volbě prvního povolání. Jako přínosná je považována možnost zhlédnutí

krátkého informativního videofilmu, který dokumentuje obrazem i slovem základní

pracovní činnost jednotlivých profesí, včetně ukázek konkrétního pracovního

prostředí."29

2.2.2 Služby dostupné pomocí internetu

Každý úřad práce nabízí možnost bezplatného využití internetu s přístupem

na portál Ministerstva práce a sociálních věcí,30 kde se nachází množství

užitečných informací o volných pracovních místech a možnostech uplatnění. Je

zde i odkaz na webové stránky s názvem Průvodce světem povolání.31 Ty byly

vytvořeny za podpory Evropského společenství a uchazeči v nich najdou formou

28Cit.: Klimeš, L. Slovník cizích slov. 5. vyd. Praha: SPN, 1995, s. 648. 29Převzato z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/br_info/poradenstvi/ips. dne 20.11.2009 30Převzato z: http://portal.mpsv.cz dne 21. 11.200931 Převzato z: http://www.gwo.cz dne 2.2.2010

19

textu, fotografií a zvukových dialogů informace o více než 600 povoláních, včetně

způsobů, jak si vybrat nejvhodnější povolání podle zájmů, dovedností a dalších

kritérií. Stránky nabízejí také informace a užitečné návody o tom, jak úspěšně

vstoupit (i opětovně) na trh práce.32

Po vyplnění několika dotazníků (osobnostních, zájmů, dovedností) a

upřednostňovaných pracovních prostředí či oborů, program vyhodnotí zaměstnání,

které se nejlépe pro koho hodí, rovnou s odkazem na volné pracovní pozice po

celé ČR.

2.2.3 Individuální akční plán. Motivační kurz

Pokud mladý dospělý nezaměstnaný setrvá na úřadu práce po dobu delší

pěti měsíců, je zařazen do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných a úřad práce

může přikročit k dalším opatřením, jak zvýšit jeho kvalifikaci, a tím pádem zvýšit

možnost uplatnění se na trhu práce. Jedním z těchto opatření spadajících do

aktivní politiky zaměstnanosti, je Individuální akční plán. Tím se rozumí dokument,

který vypracovává úřad práce v součinnosti s uchazečem o zaměstnání a jeho

obsahem je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění

jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na

trhu práce.33 Obsahem plánu jsou aktivity (např. intenzivní hledání práce,

rekvalifikace, účast v programech na podporu zaměstnávání jako je Klub práce),

kterých se nezaměstnaný zúčastňuje pod vedením svého poradce. Pokud je již

uchazeč o zaměstnání zařazen do Individuálního akčního plánu, je jeho povinností

plnit v něm věci dohodnuté. Tento plán nelze odmítnout podle § 33, odst. 2., zák.

č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pokud se tak stane, je to důvod pro sankční

vyřazení z evidence úřadu práce se vším, co s tím souvisí, včetně odebrání

podpory v nezaměstnanosti a snížení dávek hmotné nouze. Zprvu jsem hovořila o

možnostech (Informační a poradenské středisko), nyní se už jedná o povinnost.

Jedním z prvních kroků Individuálního akčního plánu je absolvování

Motivačního kurzu. Tímto kurzem projde každý nezaměstnaný se základním

32Převzato z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ps_info/obcane/volbapovolani dne 22.11.200933Převzato z: http://www.mpsv.cz/cs/7327.dne 22.11.2009

20

vzděláním. V motivačním kurzu se uchazeč naučí správné komunikaci, základům

společenského chování, jak se ucházet o zaměstnání, jak napsat životopis, jak

správně odpovídat na pracovní inzerci a největší a nejpodstatnější část je

věnována základům práce s počítačem (PC). Uchazeči kurz hodnotí velice kladně

a vysoko. Přestože by se mohlo zdát, že každý mladý dospělý uchazeč o

zaměstnání má zkušenosti s prací na PC, většinou opak bývá pravdou. Podle slov

samotných žadatelů o práci, školy, ať již základní nebo střední, nemají dostatečné

vybavení počítačových učeben a tomuto druhu výuky se nevěnují ve velkém

časovém rozsahu ani s potřebnou intenzitou. Z toho plyne, že pokud uchazeč

nemá k dispozici vlastní osobní počítač, není jeho práce s PC ani na základní

uživatelské úrovni. V rámci Motivačního kurzu je práci s PC věnováno 50

vyučovacích hodin v rozsahu dvou týdnů a po jeho absolvování odchází uchazeč

o zaměstnání s osvědčením s celostátní platností.34

Další možností vzdělávání v rámci Individuálního akčního plánu je zařazení

do rekvalifikačního kurzu. Podle § 1 vyhlášky č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci

uchazečů o zaměstnání, se:

(1) Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a zaměstnanců

uskutečňuje formou vzdělávání:

a) ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávaní,

b) ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti,

c) ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů,

f) v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace

nebo rozšíření stávající kvalifikace.

Do tohoto kurzu je uchazeč umístěn na základě doporučení

zprostředkovatele a osobnostních předpokladů. Zde opět platí, že při odmítnutí

nastoupení do kurzu, absenci či nedokončení kurzu, je uchazeč sankčně vyřazen

podle § 30 odst. (2) b), zák. č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti.

2.2.4 Příručka nezaměstnaného v roce 2010

Zatím posledním počinem spadajícím do státní politiky zaměstnanosti je

Příručka nezaměstnaného v roce 2010, s podtitulem „Informace, které byste měli 34Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009.

21

vědět při hledání práce“. Vydalo ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, jako

reakci na světovou ekonomickou a finanční krizi. „Tato publikace má za cíl

usnadnit vám orientaci v oblasti zaměstnanosti. Přináší odpovědi na otázky: co

dělat při ztrátě zaměstnání, na koho se obrátit, na co máte nárok od státu a také

tipy, jak efektivně najít novou práci, a co pro úspěšné uplatnění na trhu práce

potřebujete."35

„Vůbec poprvé ji vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Vyšla v

nákladu 100 000 kusů a kromě MPSV je dostupná zdarma také na všech úřadech

práce v celé České republice a rovněž na okresních správách sociálního

zabezpečení, Státním úřadu inspekce práce, Výzkumném ústavu bezpečnosti

práce a v Ústavu pro mezinárodně právní ochranu dětí."36 Příručka je k dispozici

také na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.37

Publikace obsahuje všechny potřebné informace, které jsou potřeba při

hledání zaměstnání. Jsou uváděny i odkazy na příslušné internetové stránky, kde

jsou k dispozici potřebné formuláře, inzeráty na volná pracovní místa, ukázky

strukturovaného životopisu, či model dopisu při žádosti o zaměstnání a mnoho

dalších.

Všechny tyto nástroje vedoucí ke zvýšení kvalifikace slouží k tomu, aby

mladý dospělý nezaměstnaný co nejdříve získal práci, protože čím déle zůstává

bez práce, tím je pro něj obtížnější si práci najít, vzhledem k návykům, které

nabude jako nezaměstnaný. Jak říká Krebs: „Nezaměstnanost narušuje obvyklý

denní režim, časovou strukturaci dne a mění vnímání času. Čas pro

nezaměstnané přestává být důležitý, ztrácí svůj obsah a často je naplňován nudou

a pasivními nebo i společensky nežádoucími aktivitami (zabíjení času spánkem,

neúčelným sledováním televize, kriminalita, alkoholizmus apod.). Narušení

struktury dne je nebezpečné zvláště pro mladistvé, kteří časový režim s

pracovními návyky nemají ještě zažitý."38

35Cit.: Šimerka, P. Úvodní slovo ministra práce a sociálních věcí. In. Příručka nezaměstnaného v roce 2010. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009, s. 4. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/8029/prirucka_nezamestnaneho_def.pdf. 36 Noviny MPSV ČR, ročník 7, č. 1. 13.1.2010. s. 7.37 http://www.mpsv.cz/files/clanky/8029/prirucka_nezamestnaneho_def.pdf. Dne 10. 3. 201038Cit.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 295.

22

2.3 Státní sociální podpora. Hmotná nouze

Jak jsem již zmínila, pokud mladý nezaměstnaný dospělý nesplnil

podmínku odpracovaných 12 měsíců, není mu přiznána podpora

v nezaměstnanosti. Pokud ovšem jeho příjmy, respektive příjmy rodiny nejsou

dostatečné k pokrytí nákladů spojených se zabezpečováním základních potřeb, je

možné si zažádat o dávky, které poskytuje systém státní sociální podpory,

upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle tohoto zákona

se poskytují následující dávky:

• přídavek na dítě

• rodičovský příspěvek

• sociální příplatek

• příspěvek na bydlení

• dávky pěstounské péče

• porodné

• pohřebné

Tyto dávky jsou vázány na rodinu, kdy se rodinou rozumí soužití rodičů a

nezaopatřených dětí ve společné domácnosti.

Dále je možné využít systém pomoci v hmotné nouzi, který upravuje zákon č.

111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. U osoby v hmotné nouzi jde v zásadě o

stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a

majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni

ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních

důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Dávkami,

kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi jsou:

• příspěvek na živobytí

• doplatek na bydlení

23

• mimořádná okamžitá pomoc39

Tyto dávky jsou vázány na trvalé bydliště a posuzovány podle počtu osob ve

společné domácnosti a jejich výše je přiznána v závislosti na životním a

existenčním minimu.

3. Mladí dospělí nezaměstnaní s ohledem na stupeň dosaženého vzdělání

Mladí dospělí nezaměstnaní, potažmo absolventi, spadají do rizikové skupiny

nezaměstnaných. „Nezaměstnanost tak více ohrožuje určité skupiny populace,

což potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. Je zřejmé,

39 Srov.: http://www.mpsv.cz/cs. 22.3.2010

24

že právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U nás k nim

patří mladí lidé, ženy s malými dětmi, zdravotně postižení občané, starší lidé, lidé

s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející imigranti."40

Pro reálné vykreslení přístupu mladých dospělých nezaměstnaných je

potřeba rozdělit tuto skupinu podle vzdělání, protože jak jsem již dříve zmínila,

nelze srovnávat přístup ke statusu nezaměstnaného se základním,

středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Podstatnou roli hraje rozdíl věkový,

odlišnost ve stupni vzdělání a různorodost v přístupu ke své vlastní budoucnosti a

uplatnění v životě. „Zvládání situace ztráty práce je velmi individuální a je

podmíněno řadou faktorů. Ukazuje se, že rozhodující je věk jedince. S věkem

korelují finanční povinnosti, sociální a rodinná očekávání, touha po kariéře, šance

na znovuzaměstnání, potíže zaučit se v novém zaměstnání nebo udržet jednou

získané schopnosti a dovednosti… Rozhodující roli má dosažená kvalifikace,

protože nekvalifikovaní lidé snadněji přijdou o práci a obtížně ji znovu nacházejí."41

Tato kapitola tedy bude rozdělena na mladé dospělé nezaměstnané se

základním vzděláním, se středoškolským vzděláním a se vzděláním

vysokoškolským.

3.1 Postoj mladého dospělého nezaměstnaného se základním vzděláním ke svému statusu uchazeče o zaměstnání

Do skupiny uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním podle Festové

patří mladiství ve věku 15 až 17 let, mladí ve věku 18 let a více, kteří odešli z

počátečního vzdělávání s neúplným (nedokončeným) nebo úplným (dokončeným)

základním vzděláním (ze základní nebo speciální - dříve zvláštní - školy). Na

40Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 109.41Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 100 – 101.

25

střední školu se buď nehlásili, nenastoupili na ni nebo krátce po zahájení studia či

v jeho průběhu školu opustili.42

Mladiství ve věku mezi 15 a 17 lety se podle Kurice nacházejí ve stadiu na

rozhraní mezi pubescencí a adolescencí. V tomto období je „pro nedostatek

zkušenosti jeho myšlení často odtrženo od skutečného života, někdy je se

skutečností dokonce v rozporu."43

„Pubescenta zajímá především to, jak se jeví druhým ve srovnání s tím, co

cítí a co si o sobě sám myslí. Hledání vlastní identity je dynamickým a

rozporuplným procesem a často podmiňuje pubescentovy extrémní názory,

postoje a chování."44

Mladistvý v tomto období má dost problémů sám se sebou, musí se

vyrovnávat s určitou změnou svého pohledu na svět a ke všemu se z něj najednou

stane uchazeč o zaměstnání - pro něj zcela nová situace, kterou se musí zabývat..

„Nejistota mladých při volbě povolání se ještě zvyšuje tím, že rozhodnutí se

musí realizovat v době, kdy je mladistvý ještě zájmově nevyhraněný, kdy není

dokončen ani vývoj jeho schopností, tím méně vývoj jeho charakterových

vlastností, a kdy proto také svou orientaci i svá rozhodnutí často mění."45

Mladí dospělí nezaměstnaní se základním vzděláním jsou zároveň nejvíce

ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností. „V současné struktuře dlouhodobě

nezaměstnaných jsou největší skupinou nekvalifikovaní pracovníci (asi 1/3 všech

nezaměstnaných), jejichž část tvoří i absolventi základních škol. Jde zejména o

mladé lidi obtížně vzdělavatelné, často s malým zájmem o zaměstnání. Převážně

jde o lidi se specifickými charakteristikami individuálního a rodinného života.

Zvláštní náklonnosti a charakteristiky přispívají k jejich vydělování se ze

42Srov.: Festová, J. Názory pracovníků úřadu práce na problematiku mladých uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006, s. 5. Dostupné z http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=1&KodStranky=9.0.0843Cit.: Kuric, J. Ontogenetická psychologie. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2001, s. 100. 44Cit.: Kuric, J. Ontogenetická psychologie. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2001, s. 102 – 103.45Cit.: Langmeier, J. , Krejčířová, D. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s. 155.

26

společnosti a vedou k vytváření tzv. nové třídy deklasovaných (new underclass),

která žije jakoby uvnitř systému podpor sociálního zabezpečení, v subkultuře v

trvalé závislosti na státu."46

U mladých dospělých nezaměstnaných se základním vzděláním, kteří se na

úřad práce hlásí poprvé, je paradoxně jejich očekávání týkající se služeb

poskytovaných úřadem práce, nejvyšší. „Mladí lidé mnohdy nevědí, co by měli

dělat a nemají přehled. Mnohdy se nesnaží svou životní situaci, která bývá

spojena s řadou překážek, aktivně řešit. Snaží se o cestu nejmenšího odporu

nebo prostě čekají, co bude. Někteří z nich bývají překvapeni tím, že by si práci

měli hledat sami."47

Přitom povědomí o svých možnostech mají, neboť se v rámci výuky deváté

třídy základní školy zúčastnili Prezentační výstavy škol, což je představení

středních škol, středních odborných učilišť a dalších vzdělávacích zařízení v

regionu, které je možné vystudovat v daném regionu. Smyslem je získat co

nejširší množství informací. Výstava je přístupná pro žáky, kteří ji navštíví v rámci

výuky, i pro jejich rodiče. Aby si žáci utvořili ucelenější představu o tom, co chtějí

studovat, popř. čím by se chtěli v budoucnu zabývat, je v posledním ročníku

základní školy věnován dostatek času také výběru navazujícího studia. Pokud se

tedy i přes tyto podněty zvenčí (myšleno podněty nepocházející z rodinného

zázemí) rozhodnou, že se nebudou dále vzdělávat a nezvýší si kvalifikaci, ocitnou

se na úřadu práce. Zde se pak z nich stávají uchazeči o zaměstnání, se svými

právy a povinnostmi.

„Zejména těmto mladým dospělým uchazečům o zaměstnání je na

konzultačních schůzkách doporučováno pokračovat ve studiu."48 Pokud se ale

přesto rozhodnou už dále nevzdělávat, mají možnost využít všech již výše

zmiňovaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

46Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 114.47Cit.: Festová, J. Názory pracovníků úřadu práce na problematiku mladých uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006, s. 9. Dostupné z http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=1&KodStranky=9.0.0848Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009.

27

3.1.1 Mladistvý dospělý nezaměstnaný

Pokud se jedná o mladistvého nezaměstnaného, je pro něj často velice

obtížné najít jakoukoli práci, protože při zaměstnávání mladistvých musí

zaměstnavatelé dodržovat několik omezení a zvláštních nařízení. „U zaměstnanců

mladších 18 let, je povolena pracovní doba 30 hodin týdně s tím, že délka směny v

jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin, zaměstnavatel je povinen vést

seznam mladistvých zaměstnanců, je povinen zabezpečit na své náklady vstupní

lékařskou prohlídku. Mladiství nesmí pracovat přesčas a v noci (od 16 let max. 1

hodinu pod dohledem zaměstnance staršího 18 let)."49

A pokud zaměstnavatel zjistí, že se zaměstnáním osoby mladší 18 let, má

povinnosti navíc, je takřka nulová pravděpodobnost, že ho bude chtít zaměstnat.50

Takže prakticky je tato skupina uchazečů takřka nezaměstnatelná.

„Zde se jedná o mladé lidi, zejména mladistvé, kteří žijí ze dne na den, jsou

se sebou a svou životní situací, ve které se nacházejí spokojení. Někteří nalézají

ve své životní situaci hodně pozitiv - volný čas, parta lidí - na druhou stranu, ale

jejich životní situace s sebou nese i jistá negativa, jako že se nudí, mají pocit, že

nikam nepatří, mají pocit nedostatku peněz. Jejich názory a postoje na vzdělávání

většinou stále ovlivňují příčiny a důvody jejich předčasného odchodu ze

vzdělávání, jako je nezájem a nechuť se vzdělávat, náročnost a nezvládnutí

studia, špatná rodinná situace, šikana a neshody se spolužáky, špatná parta

vrstevníků, problémy s drogami a v poslední řadě snaha jít pracovat a

vydělávat."51

V následující kapitole se zmíním o zcela specifickém postoji - přístupu

mladistvých nezaměstnaných dívek a chlapců.

49Převzato z: www.vyplata.cz/vyplatamzdy/odlisnosti-prace-mladistvych.php.dne 21.11.200950Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009.51Cit.: Festová, J. Názory pracovníků úřadu práce na problematiku mladých uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006, s. 9. Dostupné z http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=1&KodStranky=9.0.08

28

3.1.2 Těhotenství jako řešení

Jako o zcela specifickém nástroji řešení nezaměstnanosti u dívek se dá

hovořit o otěhotnění již v patnácti letech. Zde se většinou jedná o mladistvé ze

sociálně slabších rodin. Dívky tuto skutečnost a priori nevnímají jako řešení

situace, že jsou nezaměstnané, ale rodinná, říkejme tomu tradice, je k tomu

předurčuje.

„Vzdělání u Romů nemá velkou hodnotu a mnohdy mají lidé větší pochopení

pro dívku, která v šestnácti letech otěhotní, než pro tu, která se snaží získat výuční

list. Vysvětlení má kořeny v historii. Nepsaným pravidlem v přerovských romských

ghettech je, že děti školou povinné mají vážnou známost. Aby se mladí milenci

nerozešli, je hlavně pro rodiče dívek těhotenství vítaným pojítkem. Rodina dívky

se obává, aby se s ní chlapec nerozešel, protože pak by byla zneuctěna a

nemohla by si dalšího partnera příliš vybírat. Proto se dívky brzo vdají, porodí

několik dětí a zavěsí se do sociálního systému státu. Jenže bez vzdělání, praxe a

pracovních návyků pak zabředají do chudoby."52

Tzn., splnit si povinnou školní docházku a v rámci tradičních hodnot ihned

otěhotnět. Děje se tak z důvodu, že rodina dotyčné upřednostňuje plození dětí

před dalším vzděláváním či nástupem do práce. Tyto dívky pak ani nepočítají s

žádnou jinou možností, než je výše zmíněná gravidita. Nehledě na finanční

zajištění dotyčné a jejího potomka. Zde je to s pobíráním finančních příspěvků od

státu trochu složitější, ale pokud má dívka dostatečné rodinné zázemí, dosáhne

na všechny dávky státní sociální podpory,53 i když ještě není zletilá.

Upřesním pomocí příkladu:

Dívka otěhotní v patnácti letech. Než dojde k porodu, dosáhne šestnácti let a od

šestnácti let má již nárok na porodné, podle zák. č. 117/1995 Sb., ve znění 52Cit.: Chalupová, L. Sedmička Přerov a Hranice. Ročník 2, č. 2. 14. 1. 2010, s. 2.53 Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/01995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. http://www.mpsv.cz/cs/2. dne 26. 11. 2009

29

pozdějších předpisů o státní sociální podpoře. Od jejích šestnácti jí náleží také

rodičovský příspěvek (ten čerpá v její nejpomalejší formě, neboť zde nevznikl

nárok na peněžitou pomoc v mateřství), za předpokladu, že na úřadu práce

předloží rozhodnutí soudu o rodičovské zodpovědnosti,54 podle zák. č. 1963/94

Sb., § 34 (3), o rodině. Od svých osmnácti let pak může tato mladá matka pobírat

přídavek na dítě a sociální příplatek. Na ten s dítětem dosáhne v případě, je-li otec

dítěte starší osmnácti let a tyto dávky pobírá na sebe. Pokud otec plnoletosti ještě

nedosáhl, nebo není jako otec uveden, je podle zákona o rodině § 45, dítě

svěřeno do výchovy někomu z rodiny staršímu osmnácti let, povětšinou babičce

dítěte a přídavek na dítě a sociální příplatek tak zůstane „v rodině".

Z hlediska mladistvých dívek ze sociálně slabších rodin se popsaná situace

jeví jako optimální řešení aktuálního nedostatku peněz při nezaměstnanosti. Již

zde ale chybí uvědomění si, že tím, že dívky od šestnácti let rodí děti, budou celý

život, dle slov jedné z oslovených, „v domácnosti". Tzn., že si prakticky uzavřely

cestu k dalšímu vzdělávání, k další kvalifikaci a k možnosti si najít zaměstnání.

Pokud nenastane ne zcela neobvyklá situace, že ani nemají v plánu si v budoucnu

nějaké zaměstnání hledat či vůbec o jakoukoli práci projevit zájem. Již v

mladistvém věku totiž počítají s tím, že jejich jediným celoživotním příjmem budou

dávky státní sociální podpory, což dokazuje výše zmíněný přístup „nové třídy

deklasovaných".

3.2 Mladý dospělý nezaměstnaný se středoškolským vzděláním a jeho pozice uchazeče o zaměstnání

Mladý dospělý nezaměstnaný se středoškolským vzděláním se věkově

pohybuje ve většině případů v rozmezí mezi 18 až 20 lety věku. V ontogenetickém

vývoji se jedná o období horní hranice adolescence.

„Dotváří se i psychická stránka osobnosti, což se projevuje především v

dosažení rovnováhy mezi vnitřním světem a sociální interakcí se světem vnějším.

54 Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhne věku šestnácti let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností, z rodičovské zodpovědnosti vyplývající. Zák. č. 1963/94 Sb. § 34 (3), o rodině.

30

Adolescent dozrává v lidskou osobnost, která se společensky zařazuje mezi

dospělé jako jejich rovnocenný partner.

Hlavním úkolem adolescenta je připravit se kvalifikovaně, úměrně vlastním

schopnostem, na životní povolání a dozrát v samostatnou a vyspělou osobnost.

Po dosažení pohlavní zralosti následuje období dozrávání duševního. Během

něho se adolescent musí vyrovnat se značným počtem životních problémů, vytyčit

si životní cíl a konkrétní úkoly pro přípravu na vhodné povolání."55

„Dochází k upevnění identity dospělého, identifikace s rolí dospělého,

produktivní orientace, upřesnění osobních cílů. Nezávislost na rodičích, hledání

partnera, zakládání vlastní rodiny. Předběžná volba povolání a postupné získávání

odpovědnosti v profesi."56

Z výše uvedeného vyplývá, že uchazeč o zaměstnání se středoškolským

vzděláním, je již takřka hotová osobnost a ke svému statusu nezaměstnaného se

staví již s větší odpovědností, než patnáctiletý žadatel s vzděláním základním. S

tímto poznatkem se ztotožňují i zprostředkovatelé práce se svými zkušenostmi.

„Absolventi se středoškolským vzděláním mají větší odpovědnost k sobě samému,

i ke své rodině, kdy jsou schopni pochopit, že se musí zapojit do fungování

rodinného rozpočtu a jejich aktivity spojené s hledáním práce jsou usilovnější.

Více využívají možností aktivní politiky zaměstnanosti, které nabízí úřad práce,

nejvíce se zajímají o možnosti rekvalifikace, pokud to tedy není jev spojený s

možností získání podpory v nezaměstnanosti."57

Pokud uchazeč o zaměstnání podstoupí rekvalifikaci, je mu přiznána

podpora v nezaměstnanosti po dobu získávání této vyšší kvalifikace, podle zák. č.

435/2004 Sb., § 40, odst. (1), zákona o zaměstnanosti. Tato je však podmíněna

úspěšným dokončením kurzu, podle zák. č. 435/2004 Sb., § 30, odst. (2) a),

zákona o zaměstnanosti.

55Cit.: Kuric, J. Ontogenetická psychologie. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2001, s. 112.56Cit.: Langmeier, J. , Krejčířová, D. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s. 162.57Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 2. 2. 2010.

31

Mladí dospělí nezaměstnaní se středoškolským vzděláním již při hledání

zaměstnání prvoplánově nespoléhají na úřad práce. „Můžeme konstatovat, že

absolventi získávají zaměstnání častěji neformálními způsoby, to znamená

pomocí rodiny, známých, kamarádů, případně na základě vlastních kontaktů

vytvořených během praxe nebo v souvislosti s přímým oslovením firem, než

způsoby formálními, tedy prostřednictvím inzerátů, internetu, personálních agentur

a úřadů práce. Neformální cesty získání zaměstnání tak zůstávají dominantní a

nejvíce využívanou cestou, což potvrzuje význam sociálních sítí pro získání

uplatnění na trhu práce."58

Možnosti uplatnění jsou samozřejmě vyšší než u mladistvých dospělých

nezaměstnaných, mají větší praktické zkušenosti, např. co se týče práce na PC.

Samozřejmostí je ovládání základních programů, jako je Excel či Word, jejich

projev je civilizovanější a na různých úrovních znalosti ovládají minimálně jeden

cizí jazyk.

3.2.1 Prodlužování adolescence nezaměstnaností

Výše uvedené platí pro mladé dospělé nezaměstnané, kteří chtějí pracovat.

Ovšem i mezi uchazeči se středoškolským vzděláním se najdou tací, kteří

úmyslně setrvávají na úřadu práce, nechtějí se dále vzdělávat a zároveň nejeví

zájem o získání uplatnění na trhu práce - pracovat jednoduše nechtějí. Vyhovuje

jim jejich stav uchazeče o zaměstnání, kdy nejsou svazováni žádnými povinnostmi

(kromě těch související s pozicí uchazeče o zaměstnání) a užívají si

prodloužených prázdnin. V takovém případě hovoříme o nezaměstnanosti

dobrovolné, respektive o nezaměstnanosti nepravé.

Toto setrvávání na úřadu práce, nerozhodnost co bude dál, neřešení

současného stavu a nezajímání se o budoucnost, souvisí i s vývojovým stadiem

adolescentů - tzv. adolescentním moratoriem, které Říčan specifikuje následovně:

58 Cit.: Trhlíková, J. Strategie získávání zaměstnání absolventů středních a vyšších odborných škol a jejich postoje k práci. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009, s. 7. Dostupné z http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/StrategziskzamestabsSOSaVOS_2009_prowww.pdf.

32

„Náročnost dospívání vede k tomu, že mladí lidé touží - bezděčně nebo vědomě -

po odkladu. Úkolů je příliš mnoho najednou, nároky jsou příliš vysoké. Hledáme

nějaký prozatímní způsob existence, abychom získali čas k oné neviditelné vnitřní

práci, k onomu skrytému zrání, po kterém teprve motýl může vyletět z kukly… Do

jisté míry si většina dospívajících celým svým způsobem života, trávením volného

času, druhem zábavy vytváří určité „prozatím". Vztahy a vývojové úkoly jdou

stranou, každá chvilka volna je vyplněna, není třeba myslet na napětí ve vztahu k

rodičům, na zbytečné problémy jako je politika, filozofie či víra. Moratoriem může

být i členství v pochybné partě, do které adolescent na čas zapadne."59

Tento odklad řešení stávající situace setrváváním na úřadu práce má ovšem

i negativní dopady na rozvoj osobnosti i na vztah k sobě samému.

„S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvých, bez zájmu o získání

zaměstnání, se objevují i závažné výchovné a psychologické problémy. Pokud si

tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou

schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému

chování, k vyřazování ze společnosti. Prodlužování adolescence nezaměstnaností

má negativní důsledky pro jedince i pro společnost."60

„Prodloužená adolescence ohrožuje rozvoj osobní identity, identity mužství a

ženství, dosažení nezávislosti na rodičích, akceptaci rodinných hodnot a hodnot

společnosti. Ohrožuje i rozvoj profesionální role a schopnost navazovat a udržovat

přátelství."61

Mladí dospělí nezaměstnaní se středoškolským vzděláním se ocitli na

úřadu práce z podobných důvodů jako ti se základním vzděláním. Rozhodli se

nepokračovat ve studiu, neboť jejich dosažené vzdělání jim připadá dostatečné

nebo je studium jednoduše nebaví. Jsou ovšem i tací, kteří nepokračují ve studiu

kvůli vnějším okolnostem - nebylo to na sto procent pouze jejich rozhodnutí.

59Cit.: Říčan, P. Cesta životem: vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 224.60Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 110.61Cit.: Hendry, L. B. Growing up and going up. Aberdeen, Aberdeen University Press 1983. In. Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 110.

33

K těmto vnějším okolnostem řadíme rodinnou situaci, kdy mladého člověka je

zapotřebí doma z jakýchkoli důvodů nebo pokračovat ve studiu neumožňuje

finanční situace rodiny.

3.3 Uchazeč o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním

Uchazeč o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním se pohybuje ve

věkovém rozmezí mezi 22 a 24 lety. Z hlediska vývojové psychologie se podle

Kurice nachází ve stadiu středního dospělého věku. „Stadium středního dospělého

věku můžeme charakterizovat jako životní proces postupující stabilizace. Jde tu o

postupné vyvrcholení tvořivosti, sebejistoty a myšlenkové pronikavosti, nejde jen o

střed života, ale i o jeho nejtvořivější náplň a společenskou osobní zralost. Člověk

se stává spolehlivým, zásadovým, plně za své jednání odpovědným. Dochází zde

k největší a nejbohatší životní tvořivosti jak v rutinních řemeslných pracích

jednoduchého člověka, tak i ve vrcholné technické, vědecké a umělecké činnosti.

Proniknutí do souvislostí mezi věcmi a jevy za pomoci zralosti poznávacích

procesů, nashromážděných vědomostí a zkušeností, zvyšuje sebevědomí,

osvobozuje od autorit a pomáhá vykročit vlastní cestou umocněnou důvěrou ve

vlastní schopnosti."62

Znamená to tedy, že člověk v tomto období je již zralá osobnost, s vlastním

pohledem na sebe sama i na okolní svět.

I mladí dospělí nezaměstnaní s vysokoškolským vzděláním, mohou snadno

spadnout do propasti nezaměstnanosti. „Absolventi středních a vysokých škol,

kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči

značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky,

ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu

práce. V současné době míra nezaměstnanosti absolventů škol značně převyšuje

nynější úroveň nezaměstnanosti. U nezaměstnaných absolventů vysokých škol

62Cit.: Kuric, J. Ontogenetická psychologie. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2001, s. 139 – 140.

34

vystupuje do popředí zejména ekonomické hledisko, protože mnozí z nich

zakládají nebo již žijí ve svých rodinách."63

V rozporu s výše uvedeným, ale není mezi vysokoškolsky vzdělanými

mladými dospělými žádnou výjimkou, mají-li praxi. Je zcela běžné, že po dobu

studia jsou zaměstnáni, brigádně či na zkrácený úvazek u firem, zabývajících se

oborem jejich studia. Nikdy tak nebudou mít status absolventa. A pokud svým

zaměstnáním splnili podmínku pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, tak po

dobu strávenou na úřadu práce dosáhnou i na ni.

„Mladí dospělí nezaměstnaní s vysokoškolským vzděláním jen velice

sporadicky využívají již dříve zmiňovaných služeb úřadu práce, které spadají do

aktivní politiky zaměstnanosti, např. rekvalifikace je pro tuto skupinu zcela

bezpředmětná. Nespoléhají na úřad práce jako na instituci, která jim zajistí

zaměstnání. Spoléhají spíše na vlastní sociální síť, kterou si vytvořili během

studia."64

I z hlediska vývojového je zřejmé, že uchazeč o zaměstnání této kategorie

zcela spoléhá sám na sebe, chce si co nejdříve najít práci, žene ho touha být

samostatným a nezávislým.

Kapitolou Postoj mladého dospělého nezaměstnaného ke své situaci

nezaměstnaného s ohledem na stupeň dosaženého vzdělání jsem osvětlila rozdíly

plynoucí z dosaženého vzdělání, a s tím související rozdíl věkový. Citace z knih

ontogenetické psychologie měly prokázat tento propastný rozdíl, co se týče

pohledu na svět a přebírání odpovědnosti za svůj budoucí život. Tedy, že se se

zvyšujícím stupněm dosaženého věku a vzdělání, snižuje předávání odpovědnosti

na úřad práce za svůj status nezaměstnaného.

63Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 110.64Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009.

35

4. Trh práce

Jak jsem již v textu zmínila, politika zaměstnanosti se odehrává na trhu

práce. Nezaměstnaný, který chce získat práci a pracovat, se snaží proniknout

(i opětovně) na trh práce. Nezaměstnanost a trh práce jsou dva spolu úzce

související pojmy. V této kapitole se opět budu zmiňovat o službách

poskytovaných úřadem práce, které zvyšují možnosti uplatnění se na trhu práce -

např. rekvalifikacemi, jak je vidí uchazeči o zaměstnání, zda jsou jim prospěšné či

nikoli.

36

Tuto kapitolu budu průběžně doplňovat reflexemi respondentů z mého

kvalitativního šetření, jehož metodika bude pevně ukotvena v praktické části mé

práce

„Trh práce je trhem primárního výrobního faktoru. Je to trh jako každý jiný a

přesto výjimečný. Schopnost pracovat je totiž exkluzivně vázána na člověka. A lidé

jsou jedineční, každý má jiné schopnosti, nadání, talent, každý má jiné životní a

pracovní zkušenosti. Člověk jako vlastník výrobního faktoru práce nabízí službu

práce na trhu práce.

Trhy práce jsou, stejně jako jiné trhy, řízeny silami nabídky a poptávky.

Poptávka po práci je na rozdíl od poptávky po zboží poptávkou odvozenou:

poptávka firem po práci pokrývačů je totiž determinována spotřebitelskou

poptávkou po nových střechách. Pokud se bude zvyšovat, budou stavební firmy

najímat více pokrývačů. Nabídku práce určuje spotřebitelova volba nejužitečnější

kombinace času pracovního a volného."65

Nezaměstnaný je závislý na trhu práce, na jeho poptávce. Pokud má co

nabídnout momentálním potřebám trhu práce, je jen na něm, jestli za daných

podmínek upřednostní práci před nezaměstnaností. V současnosti je ovšem

nabídka práce na trhu práce výrazně omezena světovou ekonomickou a finanční

krizí. „9. srpna 2007 propukla krize na ekonomickém hypotečním trhu, která se

následně přenesla na úvěrové trhy a začala snižovat nedůvěru mezi bankami.

Byly postiženy přední americké, britské, německé a švýcarské bankovní

společnosti. Po roce americká hypoteční a úvěrová krize přerostla do globální

finanční krize, která zasáhla celou Evropu. Došlo k likvidaci řady podniků, postupnému narůstání nezaměstnanosti, zhoršování pracovních podmínek, zkracování pracovní doby."66

S ohledem na finanční krizi, kdy se zhroutil provoz několika významných

průmyslových firem a velké podniky reagují na vzniklou situaci krácením pracovní

doby na čtyři dny v týdnu, vyplácejí pouze 60 % mzdy či zmrazují platy

zaměstnancům úplně, ruší pracovní pozice a nevyplácejí odměny nad rámec 65 Cit.: Brožová, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003, s. 13.66Srov.: Heczko, S. Materiál k přednášce o finančních krizích. Praha, prosinec 2008 In. Finanční krize jako projev globalizace. Dostupné z http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2008120301

37

platového výměru, je velice obtížné najít práci odpovídající dosaženému vzdělání

a kvalifikaci.

Uchazeč o zaměstnání má několik možností, jakým způsobem se může

uplatnit na pracovním trhu. Každý jednotlivec využívá způsoby pro něj

nejpřijatelnější. Záleží i na možnostech dotyčného a v neposlední řadě opět na

dosaženém vzdělání a věku.

4.1 Strategie vedoucí k získání zaměstnání

V současnosti má každý nezaměstnaný na výběr z několika možností, jak

se zhostí svého úkolu a najde si práci. „Získání zaměstnání závisí na řadě faktorů,

jako jsou například aktivita, znalosti a dovednosti, poptávka v tomto oboru, úrovní

vzdělávání i možnosti se dobře prezentovat. Určitou roli může hrát i dostupnost

informací o volných pracovních místech a využití různých strategií při hledání

zaměstnání. Strategie vedoucí k získání zaměstnání přitom mohou být založeny

jak na formálních, tak i neformálních způsobech hledání zaměstnání."67

Formální způsoby:- služby úřadu práce,

- inzeráty v novinách,

- internet,

- služby personálních agentur.

Neformální způsoby:- síť osobních kontaktů - členové úzké rodiny, kamarádi, spolužáci,

- kontakty získané na škole a během praxe,

- přímé oslovení firem, což je výraz osobní aktivity.68

4.2 Strategie získání zaměstnání s ohledem na dosažené vzdělání

67Cit.: Trhlíková, J. Strategie získávání zaměstnání absolventů středních a vyšších odborných škol a jejich postoje k práci. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009, s. 5. Dostupné z http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/StrategziskzamestabsSOSaVOS_2009_prowww.pdf.68Srov.: Trhlíková, J. Strategie získávání zaměstnání absolventů středních a vyšších odborných škol a jejich postoje k práci. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009, s. 7. Dostupné z http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/StrategziskzamestabsSOSaVOS_2009_prowww.pdf.

38

Výzkumy prováděné Národním ústavem odborného vzdělávání a

Ekonomickou fakultou Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

dokládají rozdíly při používaných strategiích vedoucích k získání zaměstnání s

ohledem na věk a na dosažené vzdělání.

„Absolventi získávají zaměstnání častěji neformálními způsoby, to znamená

pomocí rodiny, známých a kamarádů, případně na základě vlastních kontaktů,

vytvořených během praxe nebo v souvislosti s přímým oslovením firem, než

způsoby formálními, tedy prostřednictvím inzerátů, internetu, personálních agentur

a úřadů práce. Zároveň z našeho výzkumu vyplývá, že se zvyšující úrovní

dosaženého vzdělání narůstá podíl absolventů, kteří nacházejí zaměstnání

prostřednictvím formálních kanálů."69

Výzkum Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity

Ostrava potvrzuje výše uvedené, a to že se zvyšujícím se věkem a stupněm

dosaženého vzdělání strategie získání zaměstnání přestupuje od neformálních

způsobů k formálním.

Ukazuje se, jak velkou roli při hledání pracovního místa hrají osobní kontakty,

známosti a konexe, které si různí lidé dokážou pořídit. Využívají při tom sítí

tvořených členy úzké rodiny, bývalými spolužáky, kolegy z práce, známými ze

společných zájmových aktivit.

Použitá strategie se liší podle sociální příslušnosti toho, kdo práci hledá: • lidé s nižším vzděláním využívají svých osobních kontaktů,

• mladší lidé s maturitou spoléhají na sítě rodiny a známých, a to dokonce

častěji než dělníci,

• mladí vysokoškoláci se právě tak málo jako středoškoláci spoléhají při

hledání prvního zaměstnání na úřady práce.

Podle našeho zjištění vysokoškoláci použili neformálních sítí ze všech

69Cit.: Trhlíková, J. Strategie získávání zaměstnání absolventů středních a vyšších odborných škol a jejich postoje k práci. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009, s. 7. Dostupné z http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/StrategziskzamestabsSOSaVOS_2009_prowww.pdf.

39

nejméně. Zato právě u lidí s nejnižším vzděláním nacházíme ve všech věkových

kategoriích nejvýraznější posun směrem k využití neformálních sítí příbuzných a

známých.70

4.3 Konkrétní úskalí při pokusech o vstup na trh práce

V důsledku světové ekonomické a finanční krize dosáhly hodnoty míry

nezaměstnanosti až na 9,8 %, což je nejvyšší míra nezaměstnanosti za

posledních deset let.71

„K 31.1.2010 evidovaly úřady práce celkem 574 226 uchazečů o

zaměstnání. Jejich počet je o 35 090 vyšší než ke konci předchozího měsíce, ve

srovnání se stejným obdobím roku 2009 vzrostl o 176 165."72

Navzdory tomu, že nezaměstnanost vystoupila do závratných čísel, tak ti,

kdo pracovat chtějí, si práci hledají, navštěvují konkurzy, sami se chodí nabízet do

firem. Staví se k tomu tak, že hledání práce, pro ně nyní už představuje práci

samotnou. U mladých dospělých nezaměstnaných není výjimkou ochota cestovat

za konkurzem na nabízené místo, třeba i stovky kilometrů vzdálené od bydliště.

Tento poznatek vyplývá také z mého kvalitativního šetření.

Výpověď Julie, 21 let, základní vzdělání, profese: ošetřovatelka koní

„Po telefonické domluvě, kdy mi byla práce přislíbena, a dotyčný pracovník

mi sdělil, že mě na základě mých zkušeností a praxe ihned přijmou, jen že si mám

přijet prohlédnout pracovní prostředí a domluvit se na uzavření pracovní smlouvy,

jsem se vydala na opačný konec republiky s nadšením, že po třech měsících

hledání práce se mi konečně poštěstilo. Po osobním jednání však vyšlo najevo, že

bych pracovala deset dní v kuse 12 hodin a jedenáctý den měla volno. Což při

nabízeném platu dělalo zhruba 30 korun na hodinu. Tak jsem poděkovala, vlastně

za nic, a jela tři sta kilometrů zpátky domů."

70Srov.: Keller, J. , Tvrdý, L. Sociologický výzkum projektu Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti. In. Lovíme v síti: Práce a vzdělání. Ekonom č. 45, 2006, s. 80. Dostupné z http://www.topregion.cz/index.jsp?articleId=484271 Srov.: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes72Cit.: Informace o počtu nezaměstnaných v České republice k 31.1.2010. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

40

Když se ale pracovní příležitost nedostaví a pokusy o vstup na trh práce

nepřinášejí žádné výsledky, dochází u mladých dospělých nezaměstnaných ke

skepsi a z toho plynoucího poklesu aktivity při hledání zaměstnání. „Ztráta práce je

nejprve prožívána jako šok, který vede k pocitu beznaděje, apatie a rezignace.

Poté se nezaměstnaní jakoby zotaví a stanou se optimistickými, intenzivně se

snaží získat práci. Po neúspěšných pokusech znovu prožívají pocity strachu a

rezignace, které vystřídá nakonec stav, ve kterém je nezaměstnanost brána jako

nezaměnitelný osud."73

Dochází i k přehodnocení názoru k aktivní politice úřadu práce, kdy

vyvstávají otázky: „K čemu je mi možnost bezplatného vstupu na portál

Ministerstva práce a sociálních věcí, či Individuální akční plán a další výhody, když

mi to nepomáhá k úspěšnému vstupu na trh práce?"

První vlna nespokojenosti mladých dospělých nezaměstnaných se tedy

obrací směrem na úřad práce, kdy tato skupina lidí začíná pravidelné návštěvy

příslušného úřadu vidět jako obtěžující a nesmyslné. Zvláště vědí – li, že při

návštěvě svého zprostředkovatele ihned po pozdravu uslyší obligátní otázku: „Je u

vás něco nového?" Zde se automaticky nabízí níže uvedená odpověď.

Výpověď Rostislava, 23 let, středoškolské vzdělání

„Kdyby bylo u mě něco nového, tak bych tady už byl před sjednanou

návštěvou a se smlouvou v ruce. To mě vždycky dokáže naštvat tak, že už mě

přejde i chuť si prohlížet nabídky práce na nástěnce."

„Ten kdo se ocitne bez práce, je vždy v obtížné situaci. Ovšem pokud ji

nemáte v době hospodářské stagnace, je to ještě těžší. Psychologie má jasně

popsáno, jak člověk reaguje na ztrátu. Odmítání - mobilizace - rezignace. Pokud

tuto šablonu přiložíme na situaci ztráty zaměstnání, tak to může mít následující

73Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 103.

41

průběh: nejprve se zlobíte, proč právě vy. Potom se vrhnete na hledání nové

práce. Pak se vyčerpáte a začnete o sobě pochybovat."74

Tato skepse pramení z toho, že největší zájem je o pracovní místa na dobu

neurčitou. Ze strany mladých dospělých nezaměstnaných není ani jako výhoda

bráno tzv. nekolidující zaměstnání.

Podle § 25 odst. (3), zák. č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, zařazení a

vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je

činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní

pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy,

b) výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Takže uchazeč o zaměstnání je dále veden na příslušném úřadu práce v

evidenci uchazečů o práci i v případě, že má zaměstnání, ve kterém jeho platové

ohodnocení nepřesáhne 4 tisíce hrubého měsíčně. „Ze strany zprostředkovatelek

práce se ale toto jeví jako nesmyslné, protože zaměstnání nesmí bránit

povinnostem vztahujícím se k úřadu práce, což někteří uchazeči nechápou. Není

možné přizpůsobovat čas konzultační schůzky jejich nekolidujícímu zaměstnání

při takovém množství nezaměstnaných, jako je teď."75 Ovšem tento názor je podle

mě poněkud scestný a odporujíce logice aktivní politiky zaměstnanosti, kdy by měl

úřad práce podporovat činnosti spadající do nástrojů aktivní politiky

zaměstnanosti.

Nicméně mladý dospělý nezaměstnaný si před nekolidujícím zaměstnáním

raději zvolí práci načerno, kde nemusí dokládat a ani nepotřebuje od

zaměstnavatele žádné papíry.

Výpověď Rostislava, 23 let, středoškolské vzdělání

74Cit.: Vašák, T. Bez práce, ale ne bezcenný. MF dnes, Zaměstnání. 4.2.2010. s 1.75Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009.

42

„Zprostředkovatelka práce mi říkala, že nemusím chtít jenom stálou práci, že

je možnost si přivydělat, i když budu pořád na pracáku, ale jenom 4 000 korun

hrubýho. Ale když si představím to papírování kolem toho... Navíc každý měsíc

ještě dokládat kolik jsem si vydělal a hlídat si, aby to náhodou nepřesáhlo, protože

to bych přišel o pracák, že. To si radši půjdu někam přivydělat normálně, kde

dostanu prachy na ruku."

„Když už je nekolidující zaměstnání využíváno, tak se jedná především o

starší ročníky, výjimečně o mladší, většinou ženy, které si takto přivydělávají v

úklidových službách."76

Mladí dospělí nezaměstnaní preferují především získání práce na dobu

neurčitou, stálé zaměstnání a nejlépe v místě bydliště. Zde se projevuje opět

rozdíl, co se týče dosaženého vzdělání. Mladý dospělý nezaměstnaný se

základním vzděláním preferuje práci v místě bydliště, maximálně by byl ochoten

za prací dojíždět, ale ne nikam daleko. Největší ochota přijmout práci v jiném

městě, je u vysokoškolsky vzdělaných mladých. Zde je tendence zůstat v místě

ukončeného studia a hledat si práci tam, kde je již vytvořena určitá sociální síť,

která slouží nejen k získávání zaměstnání, ale také jako potřebné zázemí v místě,

kde nemají přímou oporu své rodiny. Také vzhledem k tomu, že vysoké školy se

nacházejí většinou v krajských městech, je zde větší šance na uplatnění se v

zaměstnání.

U vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí dále není výjimkou, že po

ukončení studia na nějaký čas odjedou brigádně pracovat do zahraničí, kde

většinou zpočátku pracují manuálně a touto cestou si zdokonalují znalost cizích

jazyků. Tito ale nejsou po dobu své brigády vedeni na úřadu práce jako uchazeči o

zaměstnání.

Jako největší úskalí či problém se tedy momentálně jeví vysoká

nezaměstnanost na celém území České republiky, a také požadavky mladých

dospělých nezaměstnaných na podmínky potenciální práce. Na straně druhé jsou

76Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově, Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009.

43

to i požadavky samotných zaměstnavatelů, jež se mladým dospělým

nezaměstnaným mnohdy zdají až absurdní.

4.3.1 Požadavky potenciálních zaměstnavatelů na nabízené místo77

Pokud hovoříme o mladých dospělých nezaměstnaných, hovoříme o

absolventech a o lidech, kteří nedisponují skoro žádnou praxí. Když už je mladý

dospělý nezaměstnaný ochotný nastoupit do zaměstnání, které nekoliduje s jeho

vzděláním, vyplývá z toho, že si po dobu, po kterou bude vykonávat tuto práci,

nezíská praxi v oboru, kterou bude následně potřebovat, jakmile se naskytne

možnost práce v jeho oboru. Začarovaný kruh, z něhož není snadné cesty ven.

Uveřejněné nabídky práce jsou většinou podmíněny praxí v oboru. Nejméně dva roky, nejlépe však pět. Podle mladých dospělých nezaměstnaných

je také absurdní, že na obyčejné místo je většinou požadována aktivní znalost minimálně jednoho cizího jazyka, kdy se pod aktivní znalostí rozumí plynulá

komunikace na dané téma a v oboru nabízeného zaměstnání. Tento požadavek

se pro mladého dospělého nezaměstnaného může také jevit jako překážka.

Zejména pro ty, kteří neměli možnost pobývat nějaký čas v zahraničí a jejich

znalost cizího jazyka se tak omezuje na naučenou konverzaci o rodině, rodném

městě nebo o hlavním městě Velké Británie.

Výpověď Aleny, 22 let, středoškolské vzdělání ekonomického směru

„Při prohledávání nabídek práce jsem narazila na inzerát, který mě doslova

rozesmál. Bylo to místo mzdové účetní na magistrátu malého města okolo 15 tisíc

obyvatel. Požadovali praxi minimálně pět let, řidičák, znalost hospodaření a aktivit

města, a co bylo neuvěřitelné, chtěli aktivní znalost angličtiny, francouzštiny a

němčiny! K čemu? To tam mají tolik cizinců, kteří mě budou navštěvovat v

kanceláři mzdové účetní? Neuvěřitelné..."

Dalším požadavkem, který není samozřejmostí, je řidičský průkaz

77Čerpáno z http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vjedno/vmrozsir, http://www.prace.cz, http://www.seznam-prace.cz, http://www.tip-prace.cz.

44

skupiny B. Pokud by mladý dospělý nezaměstnaný chtěl do sebe investovat, je

potřeba si připravit minimálně deset tisíc korun na získání tohoto oprávnění.

Požadavky skoro každého inzerátu na libovolné místo jsou: samostatnost, odpovědnost, vysoké pracovní nasazení, časová flexibilita, spolehlivost, logické myšlení, komunikativnost, loajálnost, odolnost vůči stresu a organizační schopnosti. Ano, všechny tyto nároky jsou činěny na jednoho

kandidáta.

Větší firmy ale zase na oplátku potenciální uchazeče lákají na

zaměstnanecké výhody. Jedná se především o možnost kariérního postupu, s

čímž souvisí i vyšší mzda nebo nabídka dalšího vzdělávání v oboru za podpory

firmy. U zahraničních firem je to tak podmínka získání praxe potřebné k

vykonávání dané činnosti v zahraničí.

Být nezaměstnaným a opětovně se s různými úspěchy, či neúspěchy

pokoušet vstoupit na trh práce, je pro mnohé velice stresující. Tuto situaci navíc

doprovází nedostatek peněz, frustrace z nicnedělání  a z odpovědnosti vůči rodině

a blízkým. „Vysoké procento dlouhodobé nezaměstnanosti má ovšem nežádoucí

vliv nejen na jednotlivce, nýbrž i na celou společnost. Takto postiženou společnost

provází výskyt sociálně patologických jevů, což zjišťujeme spíše nepřímo:

zvýšenou konzumací alkoholu, nikotinu a drog (zejména u mladých lidí), vyšší

nemocností a rostoucí spotřebou léků, vyšším výskytem sebevražedných

pokusů."78

„Nezaměstnanost je pro mnoho lidí vysoce traumatizující. Znamená i ztrátu

sociálního statusu, prestiže, která je spojována s určitými charakteristikami a

dispozicemi. Vyvolává v člověku pocity nepotřebnosti, neužitečnosti i

neschopnosti, vede ke ztrátě sebedůvěry. Stres, který z nezaměstnanosti plyne,

není často bez následků na zdraví jedinců. Výsledky některých průzkumů

naznačují, že se změnou míry nezaměstnanosti se často mění i míra onemocnění

imunitního, cévního a mozkového i kardiovaskulárního systému a rovněž míra

psychických onemocnění a potíží."79

78Cit.: Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, s. 115.79Cit.: Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vydí. Praha: ASPI, 2007, s. 296.

45

5. Praktická část

Praktická část mé práce byla stěžejní k dosažení jejího cíle,- zjistit postoje

nezaměstnaných mladých dospělých ke své stávající situaci, k formám a míře

státní podpory, k budoucímu uplatnění. Dotazníkové šetření a rozhovory na dané

téma potvrdily závěry odborných, profesionálních výzkumů, které dokládají rozdíly

ve strategiích získávání zaměstnání s ohledem na dosažené vzdělání, či sociální

příslušnost. Jednalo se o výzkumy Národního ústavu odborného vzdělávání a

studie sponzorované Evropským sociálním fondem.

46

5.1 Metodika kvalitativního šetření

Metoda: kvalitativní šetření

Způsob šetření: dotazník, nestandardizovaný rozhovor

Důvody zvoleného způsobu šetření: dotazníkovou formou šetření jsem chtěla

zjistit především celkovou spokojenost či nespokojenost se službami

poskytovanými úřadem práce. Také zdali uchazeči o zaměstnání vyvíjejí vlastní

aktivitu při jeho hledání, a jakou formou vůbec hledání probíhá. Zajímala jsem se,

z jakého důvodu nebyli adepti přijati na místo, o něhož se ucházeli... K tomuto se

mi jevil jako nejlepší způsob šetření dotazník, z důvodu zahrnutí širšího spektra

respondentů. Rozhovory jsem vedla s cílem získání detailnějšího objasnění

situace mladého dospělého nezaměstnaného, za účelem vykreslení peripetií

spojených s hledáním zaměstnání.

Způsob vyplnění dotazníků: osobně jsem rozdávala dotazníky před vchodem na

úřad práce, návratnost byla stoprocentní - ihned po vyplnění mi byly vráceny. Dále

jsem požádala již dříve oslovenou respondentku o rozdání dotazníků v

rekvalifikačním kurzu.

Otázky: osobní údaje (pohlaví, věk)

nejvyšší dosažené vzdělání

Jste spokojen/a se službami úřadu práce?

Která služba je pro Vás nejpřínosnější?

Jste spokojen/a s přístupem zprostředkovatelek práce při osobním

jednání?

Pokud ne, specifikujte prosím, co Vám na přístupu při osobním jednání

vadí.

Jste sám/a o sobě aktivní při hledání zaměstnání?

Jakou formou si hledáte zaměstnání?

Jaké byly důvody pro nepřijetí na místo, o které jste se ucházeli?

Způsob vedení rozhovoru: rozhovory probíhaly na neutrální půdě, v prostředí

navrženém samotným respondentem. Většinou se jednalo o prostory

restauračních nebo kavárenských zařízení, dvakrát byl rozhovor veden v domácím

prostředí. Rozhovor byl uveden představením mé práce.

47

Otázky: jednalo se o rozhovor nestandardizovaný, ale většinou uvozený

otázkami z dotazníku. Následovalo vyprávění respondenta o jeho statusu

nezaměstnaného, zkušenostech s úřadem práce a zážitcích při hledání

zaměstnání.

Způsob záznamu: rozhovory jsem měla v úmyslu zaznamenávat na diktafon, ale

to se podařilo pouze v jednom případě. V ostatních případech byl záznam veden

písemně formou poznámek.

Délka rozhovoru: 1-2 hodiny.

Zpracování výsledků: výsledky jsou zpracovány formou reflexí v textu.

Respondenti: respondenti dotazníkového šetření byli klienti úřadu práce. Celkem

se zúčastnilo 37 osob. Respondenty pro rozhovory jsem získala technikou snow-

ball, přičemž výchozí respondent pocházel z mé vlastní sociální sítě. Rozhovorů

bylo uskutečněno 11. Jména respondentů byla pozměněna podle zák. č. 101/2000

Sb., o ochraně osobních údajů.

5.2 Výsledky šetření

Služby úřadu práce

Z uskutečněného šetření vyšlo najevo, že mladí dospělí nezaměstnaní jsou

se službami úřadu práce spíše spokojeni než nespokojeni. Nenapadá je nic, co by

mohl úřad práce ještě poskytovat navíc. Jako nejprospěšnější služba úřadu práce

se ukázala příprava na přijímací pohovory, ke které patří:

- sepsání životopisu (zvláštní upozornění na to, co má uchazeč vyzdvihnout),

- osvětlení toho, jak se chovat u přijímacího pohovoru a jaký většinou bývá

průběh tohoto pohovoru,

- seznámení se s nejčastěji kladenými otázkami při přijímacím pohovoru.

48

Výpověď Aleny, 22 let, středoškolské vzdělání ekonomického směru

„Při přijímacím pohovoru na asistentku vedoucího pracovníka se mě zeptali,

proč by si měli vybrat právě mě a čím bych mohla přispět do chodu jejich firmy a

případnému zkvalitnění služeb. Vůbec jsem nevěděla, co mám odpovědět. Potom

jsem byla zařazena do rekvalifikačního kurzu a v rámci motivačního kurzu jsme

měli přípravu na přijímací pohovor. Teď už vím, že na tu otázku bych odpověděla

tím, že jsem komunikativní a nekonfliktní, dobře zvládám stres a jsem ochotna

dělat práci i nad rámec svých pracovních povinností. Prostě hlavně něco říct, ne

jenom pokrčit rameny, sedět a mlčet. Tu práci jsem samozřejmě nezískala."

Pokud byla projevena nespokojenost, týkalo se to webových stránek úřadu

práce, na kterých jsou zveřejněna volná pracovní místa. Neprobíhá totiž jejich

včasná aktualizace, což znamená, že je tam umístěna starší pracovní pozice,

která je již dávno obsazená. Stává se, že nezaměstnaný telefonicky projeví zájem

o nabízené místo a je mu sděleno, že toto již není volné.

Už ne zcela příznivé však bylo hodnocení zprostředkovatelů práce, kteří jsou

na základě dotazníkového šetření většinou odměření a nepříjemní. Uchazeči o

zaměstnání u nich postrádají empatii a jednou bylo jednání označeno dokonce

jako strojová výroba.

Výpověď Rostislava, 23 let, středoškolské vzdělání

„Někdy si tam připadám jak v továrně. Nic se nezměnilo, odškrtnout,

podepsat, za měsíc nashledanou."

Další poznatek byl, že na úřadu práce dobře nefunguje komunikace mezi

jednotlivými odděleními, nebo spíše, že zprostředkovatelé práce nepodávají úplné

informace.

Výpověď Adriany, 23 let, středoškolské vzdělání

„V lednu 2009 jsem se ptala na možné rekvalifikace a bylo mi sděleno, že

momentálně žádné rekvalifikace nejsou, že mám počkat do srpna, že se budou

49

otvírat nové kurzy. V srpnu jsem tedy s mojí zprostředkovatelkou práce vypsala

žádanku na umístění do rekvalifikace na administrativního pracovníka, která

začínala v září. Z jejího vysvětlení jsem pochopila, že do kurzu budu na základě

žádanky umístěna. Bohužel mi nepřišlo žádné vyjádření, proto jsem se telefonicky

informovala, zda je již zmíněná rekvalifikace otevřená. Bylo mi sděleno, že dávno

již probíhá, že na moji žádost nebylo reflektováno, kurz je již plně obsazen. Z toho

jsem pochopila, že moje zprostředkovatelka vypsala žádanku a dál ji to už

nezajímalo. Žádné vyjádření nic. Měla mi říct, že se o to mám postarat sama.

Nakonec jsem se spojila s oddělením, které má na starosti rekvalifikace a v

prosinci jsem nastoupila do kurzu obchodního referenta s rozšířenou výukou

jazyků."

Co se týče aktivit při hledání zaměstnání, potvrdily se výzkumy uváděné v

teoretické části. Nezaměstnaní se základním vzděláním nejvíce spoléhají na to, že

jim práci najde úřad práce a minimálně využívají dalších formálních způsobů

hledání zaměstnání. Středoškolsky vzdělaní mladí dospělí nezaměstnaní využívají

jak formálních, tak neformálních způsobů hledání zaměstnání, ale když se jim

podaří sehnat zaměstnání, je to většinou díky rodině. Vysokoškolsky vzdělaným

nezaměstnaným se nejčastěji podaří najít zaměstnání pomocí inzerátů

zveřejněných v médiích.

Důvody pro nepřijetí na potenciální pracovní pozici

Každý nezaměstnaný, který si hledá práci, navštěvuje konkurzy, a který

zůstává i přesto nezaměstnaným, se setkává s různými důvody, proč není pro

zaměstnavatele vhodným kandidátem na volné místo. Kvalitativním šetřením jsem

zjistila nejčastější příčiny. Doložím je reflexemi z rozhovorů. Dovolím si poznámku,

že ne vždy je kandidát o důvodech spraven. Zde jsou nejčastější z nich:

• nedostatek praxe

• diskriminace pohlaví„Na tuto pozici jsem si představoval/a spíše ženu"

50

většinou jsou diskriminováni muži

• příliš vysoké vzděláníVýpověď Heleny, 24 let, středoškolské vzdělání

„Na výloze jedné videopůjčovny jsem viděla papírek, že přijmou obsluhu

videopůjčovny. Zeptala jsem se paní, co tam stála za pultem a ta mi řekla, kdy tam

bude šéf. V určenou hodinu jsem dorazila, podíval se na mě a zeptal se, co mám

za vzdělání. Odpověděla jsem popravdě, že gymnázium a on mi řekl, že na toto

mám příliš vysoké vzdělání, že si přeje radši někoho s výučním listem."

Není tedy zárukou, že když se mladý dospělý nezaměstnaný uchází o

místo, které je stupeň či dva pod jeho dosaženým vzděláním, bude na místo přijat.

• diskriminace věkuVýpověď Aleny, 23 let, středoškolské vzdělání ekonomického směru

„Ucházela jsem se o místo obsluhy na benzínové pumpě. Když jsem

dorazila na smluvenou schůzku, majitel mi řekl, že si představoval někoho

staršího, kdo mu tam vydrží déle než já. Předpokládal, že když mám 23 let, že za

chvíli budu mít dítě a on si bude muset hledat někoho jiného. Asi by si

představoval ženskou s tělem dvacítky, s rozumem třicítky a odrostlýma dětma."

Výpověď Olgy, 24 let, středoškolské vzdělání

„Už jsem doopravdy potřebovala nějakou práci, jakoukoli, a tak když jsem

viděla na výloze přilepený papírek s nabídkou práce prodavačky, šla jsem se

zeptat, zda by mě nepřijali. Byl to obchod s oblečením, vietnamského majitele.

Ten mi lámanou češtinou vysvětlil, že přijímá jen důchodkyně. Na druhý den už byl

lísteček opraven na - přijmu prodavačku-důchodkyni."

• diskriminace vzhleduPřímo v některých inzerátech se objevuje žádost o zaslání fotografie

společně se žádostí o přijetí, životopisem a motivačním dopisem. Většinou jsou to

inzeráty, které nabízejí volné místo asistentky či recepční - zde je tedy

upřednostňován vzhled před vzděláním a zkušenostmi.

51

Popsané důvody jsou ty, se kterými se respondenti setkávají nejčastěji.

Novým poznatkem, který není zmíněn v žádném citovaném výzkumu, a který je

podle mého šetření častým jevem, je způsob získání práce na základě lístečku na výloze. Ten kolísá mezi formálním a neformálním způsobem hledání práce. Je

také otázkou jestli je tento způsob způsobem legálním, podle § 35, zák. č.

435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, kde se říká, že:

Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu

práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do 10

kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst……

Je zmiňována i diskriminace, která je nezákonná, podle § 4, zák. č.

435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti.

Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z

důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti,

státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku,

náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách

nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích

zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za

diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující

podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.

Zaměstnavatelé ale spoléhají na to, že jim při pohovoru uchazeči rádi

zodpoví i otázky, které nemají právo pokládat - např. „Kolik máte dětí, jak jsou

staré a v případě jejich nemoci, máte někoho, kdo se o ně postará?" nebo, a to je

příznačné pro věkovou kategorii, která je obsahem této práce - „Plánujete mít v

nejbližší době děti?"

Šetření bylo úspěšné z hlediska získání nových informací, co se postojů a

názorů na služby poskytované úřadem práce týče. Podařilo se vypátrat také

několik hlavních důvodů neúspěchů při hledání zaměstnání a v neposlední řadě

bylo zjištěno, že jednání některých zaměstnavatelů není v souladu s platnými

právními normami.

52

5.2.1 Výsledky šetření na základě rozhovorů

Jako největší přínos vedených rozhovorů byla možnost vyslechnout

jednotlivé příběhy mladých dospělých nezaměstnaných týkající se peripetií

spojených s jejich snahou nalézt si zaměstnání. Podařilo se mi mluvit s každým

zástupcem jednotlivého stupně dosaženého vzdělání. Rozhovory jsem prováděla

jak s mladými dospělými nezaměstnanými, tak s mladými dospělými, kteří již

pracují, ale kteří mají nedávnou zkušenost s hledáním zaměstnání a se statusem

uchazeče o zaměstnání. Uvedu zde zkrácené záznamy vybraných rozhovorů pro

objasnění jednotlivých zkušeností respondentů s hledáním zaměstnání, s

přístupem zaměstnavatelů a s přístupem mladých dospělých nezaměstnaných k

jejich situaci.

Julie, 21 let, základní vzdělání

„Vyrůstala jsem pouze s matkou a mladším bratrem. Matka je alkoholička a

vlastně kvůli tomu jsem nepokračovala ve vzdělání, chtěla jsem si co nejdříve najít

práci a zmizet od ní. Dva roky jsem byla na pracáku a dělala jsem načerno jako

pomocná síla v kuchyni v jednom rychlém občerstvení. Problém byl v tom, že

majitel mi kolikrát nevyplatil mzdu a já neměla nikde žádní dovolání. Nakonec mě

zaměstnal na smlouvu, ale to již byl pomalu v krachu, takže poslední výplatu

nedostal žádný zaměstnanec. Byla jsem na pracáku, ale matku vystěhovali z bytu,

protože neplatila a já najednou byla bez trvalého bydliště a neměla jsem nárok na

žádné dávky. Bydlela jsem různě u známých a pak jsem opět našla práci jako

pomocná síla v kuchyni v jedné restauraci. Tam jsem vydržela dva roky. Našla

jsem si partnera, se kterým jsme se vzali, měla jsem plán, že získám mladšího

bratra do péče, ale to se nakonec nepodařilo. S pevnou oporou vedle sebe jsem si

chtěla splnit sen a pokusila jsem se udělat přijímačky na střední zemědělskou

školu. Dostala jsem se tam, ale z hlediska finančního zabezpečení, kdy pracoval

pouze manžel, nebylo možné se na škole udržet. Zároveň jsem přišla o práci v

kuchyni. Začala jsem si shánět práci, kde bych měla možnost být u zvířat, nejlépe

u koní. Podařilo se, ale když tohle chcete dělat pořádně, musíte trávit se zvířaty 24

hodin denně. Nevýhoda byla, že od místa bydliště byla lokalita, ve které se statek

53

nacházel, vzdálena přes dvě stě kilometrů. Naštěstí mě manžel podpořil a

přistoupil na to, že se v lepším případě uvidíme jednou za dva tři měsíce nebo o

víkendech. Někdy přijel i on za mnou. Kupodivu naše manželství to vydrželo. Moje

zaměstnání u koní trvalo tři roky, pak přišla krize a museli omezit stav

zaměstnanců. Propustili mě. Vrátila jsem se domů. Hledala jsem si práci, zase

nejlépe u koní, ale nebyla jsem úspěšná. V jednom wellness centru to bylo takové:

“Počítáme s Vámi, ale podle toho kolik bude klientů, když tak se Vám ozvem,“

jinde chtěli kvalitní práci za opravdu směšný plat. Po dobu co, jsem byla na

pracáku, jsem nedostávala žádné peníze. A nabídky práce se pro mě nehodily.

Všude požadovali minimálně výuční list. Nakonec jsem získala práci v jednom

velkém marketu jako síla do obsluhovaného úseku lahůdek. Zaměstnali mě na

dohodu o pracovní činnosti, na zkrácený úvazek. Ale pravda je taková, že dělám

40 hodin týdně, někdy i víc, a peníze, které jsou nad, mi dávají formou benefitů či

odměn. Šetří, kde se dá. Nemusí za mě odvádět takové peníze, jako kdybych byla

na smlouvu na dobu neurčitou a na plný úvazek. Ale co nadělám. Doma na zadku

sedět nebudu a nenechám přece vydělávat jen manžela. Tak jsem na to

přistoupila a doufám, že se tam udržím co nejdéle."

Milan, 19 let, odborně vyučen, zedník

„Mistr na učňáku o mně říkal, že jsem šikovnej. V rámci výuky jsme postavili i

celej barák, něco jsme si vydělali... Po skončení školy jsem chvilku nedělal nic,

snažil jsem se najít si práci. Na doporučení známých jsem sám obcházel firmy i

živnostníky. Až na jaře mě přijali do stavební firmy, byl jsem spokojenej, co se týče

chlapů, se kterýma jsem dělal i s penězma. Mohl jsem našim přispívat na barák a

na jídlo. Jenomže pak na podzim začali propouštět a jako jeden z těch, co tam byli

nejkratší dobu, mě propustili. Na podporu jsem neměl nárok, a tak, když jsem jel

na pracák, jsem mámě musel říkat o blbých čtyřicet korun na autobus. Začal jsem

se znovu poptávat po práci a k tomu jsem sem tam někomu udělal fušku. Bytový

jádra a tak. Nějaký fasády na baráku. Většinou si mě bere strejda, kterej je taky

zedník. Ale jak to tak vidím, stavební firmy teď nepřijímají, spíš se všude

propouští. Na pracáku jsem se zajímal o rekvalifikace, prý na jaře budou něco

otvírat, tak bych si udělal tesaře, to by se mi k tomu zedničení hodilo a měl bych i

větší šanci někde získat práci. Přece jenom zedník a zároveň tesař, to je přeci víc

54

než jen zedník. Dva v jednom. Tak teď doufám, že to s tou rekvalifikací vyjde a

jinak si budu dál přivydělávat jak se dá."

Andrea, 23 let, středoškolské vzdělání ekonomického směru

„Po maturitě jsem nechtěla jít studovat dál, učení mě nebavilo, v hodinách

jsem často usínala, ani angličtina mě nebavila. Což je, jak teď vidím, docela

průšvih. Půl roku po matuře jsem pomáhala doma, opravovali jsme barák, tak naši

i byli rádi, že je někdo doma, kdo pohlídá zedníky. Tak jsem ani žádnou práci

nehledala. Každopádně jsem chtěla někam, kde bych uplatnila svoje vzdělání. Pak

se moje nevlastní sestra chystala na mateřskou a její šéf mi slíbil, že mě vezme na

uvolněné místo po ní. Abych tu práci získala, tak jsem se u ségry zaučovala asi

dva měsíce, ale plat jsem nedostávala žádnej. Každý den jsem dojížděla z

Přerova do Olomouce. Brala jsem to jako investici do přislíbeného zaměstnání.

Sestra měla na starosti sklad, fakturace a aktualizaci webovek. Jenomže jak

odešla na mateřskou, tak šéf její místo znovu neobsadil, protože se domluvili, že

bude vypomáhat z domova a jak to jen trošku půjde, tak se tam jednou za týden

objeví a zatím to bude dělat on sám. Mně nabídl místo v Přerově. Otvíral tam

obchůdek s drogerií. Měla jsem na starosti celý obchod, pracovní dobu od devíti

do pěti, za minimální plat. Vydržela jsem tam rok a půl a pak jsem dala výpověď.

Pořád mi sliboval nějaký prémie a zvýšení platu, ale pořád nic. Byla jsem zase na

pracáku, ale už jsem měla nárok na podporu v nezaměstnanosti. Hledala jsem

práci asistentky nebo fakturantky. Ale když se nedařilo, tak jsem se snažila,

sehnat si práci i mimo obor. Prodavačku nebo obsluhu u benzínky. Bylo mi to

jedno, hlavně jsem chtěla stálé zaměstnání. Bohužel jsem nebyla nikde úspěšná.

Pak mi vypršel nárok na podporu v nezaměstnanosti a já potřebovala nějaký

příjem. Začala jsem dělat načerno v nočním baru servírku, to mi dohodila sestra,

která je servírka vyučená v oboru. Zaměstnavateli to vyhovovalo. I holka co se tam

se mnou střídala, tam byla načerno. Pořád jsem ale rozesílala životopisy a chodila

na konkurzy. Na jeden, a ten samý inzerát, jsem v průběhu čtyř měsíců poslala

životopis třikrát, ale vždycky mi mailem přišlo vyjádření, že místo je již obsazené.

To nechápu - když je místo obsazené, tak proč už čtyři měsíce pořád někoho

shání? Můj hlavní problém jsou ale jazyky. Sice mám maturitu z angličtiny a čtyři

roky jsem se učila německy, ale nemůžu o sobě říct, že umím anglicky nebo

německy. Od prosince navštěvuji rekvalifikační kurz s rozšířenou výukou cizích

55

jazyků, je to na půl roku a po tu dobu mám nárok na podporu v nezaměstnanosti.

O víkendu zase dělám načerno servírku v jedné vesnické hospodě. Pak se zase

vrhnu na rozesílání životopisů a navštěvování konkurzů. Doufám, že mi ta

rekvalifikace v něčem pomůže."

Ema, 25 let, titul magistr, VŠB - TU Ostrava, Fakulta stavební

„Po získání titulu magistr jsem ihned začala rozesílat životopisy a do dvou

měsíců jsem byla zaměstnaná u firmy, která se zabývá distribucí spojovacích

materiálů. Ke všemu to bylo v místě mého bydliště. Bylo to místo odpovídající

mému vzdělání i plat byl odpovídající. Pracovala jsem tam dva roky, dokud se

kvůli krizi nezačalo propouštět. Šla jsem hned v první vlně s těmi, co byli přijati

jako poslední. Nedělala jsem si iluze o tom, že hned získám zaměstnání další,

když se teď všude propouští. Půl roku jsem pobírala podporu v nezaměstnanosti,

a pak jsem se rozhodla, že si začnu hledat práci i mimo svůj obor. Peníze jsou

potřeba. Přijali mě na místo recepční do jednoho penzionu spojeného s restaurací

a zábavním centrem. Bohužel přístup vedení i podmínky práce, kde jsem seděla v

průvanu a nesměla jsem si obléci ani svetr, aby byl vidět stejnokroj (erár), jsem po

dvou dnech z tohoto zaměstnání odešla. Naštěstí se mi podařilo po dalších třech

měsících opět sehnat práci v oboru. Je to firma zabývající se dopravou, s

holandským vedením, takže podmínkou pro přijetí byla aktivní znalost angličtiny.

Nejsem na tom zrovna nejlépe, co se týče konverzace, ale u přijímacího pohovoru

přimhouřili oko vzhledem k mému vzdělání a praxi. Bylo mi doporučeno se

dovzdělat, což jsem samozřejmě hned realizovala přihlášením se do kurzu

konverzace v angličtině. Když se bavíme o přístupu zaměstnavatelů, můžu dodat

jednu zkušenost. V předcházejícím zaměstnání potřebovali holčinu do skladu.

Bylo to dobře placené zaměstnání s minimálními požadavky na vzdělání. Šéf tedy

umístil požadavek na nástěnku úřadu práce a vzhledem ke krizi se mu o práci

ucházely i vysokoškolačky. Ty odmítal s tím, že je to opravdu nekvalifikovaná

práce a že je to pro ně škoda. Za tři dny se mu sešlo dvacet pět žádostí o místo.

Polovinu si pozval k pohovoru a nakonec stejně přijal manželku jednoho našeho

klienta, co má stavební firmu. Na druhou stranu proč ne, tak si zajistil, že klient

bude i nadále odebírat stavební součástky od nás a doporučí nás s větší aktivitou

dál."

56

Kvalitativním šetřením jsem zjistila, že praktiky některých zaměstnavatelů

jsou nelegální. Využívají nezkušenosti mladých dospělých nezaměstnaných, a

také jejich potřebu peněz a stálého zaměstnání. Ti na jejich hru přistoupí, protože

si uvědomují, že když ne oni, tak někdo jiný.

Mladí dospělí nezaměstnaní, kteří již mají zkušenosti s hledáním zaměstnání

i se zaměstnáním samotným, jsou ochotni kvůli práci přijmout i podmínky

zaměstnavatele, jež jsou v rozporu se zákonem. Nelegální postup jsou ochotni

tolerovat výměnou za placené zaměstnání.

Pokud nejsou schopni si v určitém časovém intervalu, který je závislý na

potřebě peněz každého jednotlivce, najít odpovídající zaměstnání, jsou ochotni

přijmout práci načerno, která je výhodná pro obě strany. Zaměstnavatel nemusí za

zaměstnance platit sociální a zdravotní pojištění a zaměstnanec si vydělá

nezdaněné peníze - tzv. na ruku. Je zjevné, že někteří zaměstnavatelé mají více

těchto černých pracovníků než legálních zaměstnanců. Mladými dospělými

nezaměstnanými je tohle vnímáno jako řešení na přechodnou dobu, než si najdou

lepší zaměstnání. Berou to pouze jako přivýdělek. Není to vnímáno jako

právoplatné zaměstnání.

Mladí dospělí nezaměstnaní, ať už dosáhli jakéhokoli vzdělání, jsou ochotni

přijmout zaměstnání i dva stupně pod jejich dosaženým vzděláním. Pokud je

dlouhodobě nezaměstnaný, je to tím, že touží po místě, a to jakémkoli, na dobu

neurčitou, někdy i s možností pracovního postupu.

Mladí dospělí nezaměstnaní jsou ochotni uznat své nedostatky, co se týče

požadavků ze stran zaměstnavatelů. Nejčastěji se jedná o nedostatečnou znalost

cizího jazyka. Ale pokud nezaměstnaný možnosti má (většinou se jedná o

možnosti finanční), tak je ochoten si vzdělání doplnit a rozvinout již získané

znalosti. Největší mezery jsou jednoznačně v konverzaci.

Neúspěch při pracovním pohovoru se může týkat i určité ostýchavosti a

nedostatku progresivity při pokusech o získání pracovního místa. Zde jsou názory

jednoznačné - mladí dospělí nezaměstnaní se učí ze svých chyb a před dalším

57

pohovorem si již jsou jistější, vědí, na co se mohou připravit, jaké otázky jim asi

budou kladeny a jsou na ně připraveni.

Mladí dospělí nezaměstnaní bez problémů přijímají rekvalifikace, do nichž

jsou umísťováni úřadem práce, mnohdy je zájem o rekvalifikaci i přímo z jejich

strany. Rekvalifikace pro mladé dospělé nezaměstnané znamená buď zvýšení si

kvalifikace ve svém oboru, nebo kvalifikaci zcela novou. Výhodou rekvalifikace je

pobírání podpory v nezaměstnanosti.

I přesto, že jsou mladí dospělí nezaměstnaní a absolventi rizikovou skupinou

nezaměstnaných, oni sami to nijak zvlášť nevnímají. Jsou si vědomi toho, že

sehnat odpovídající zaměstnání, pro ně bude běh na dlouhou trať.

S nezaměstnaností se vyrovnávají lépe než starší ročníky, které přišly po deseti

letech o zaměstnání a musí živit rodinu. Většina mladých dospělých

nezaměstnaných má podporu ve své rodině nejen finanční, ale i psychickou. Mají

za sebou jistotu, o kterou se mohou opřít.

Závěr

Ve své závěrečné bakalářské práci jsem se pokusila ozřejmit postoje

nezaměstnaných mladých dospělých ke své stávající situaci, k formám a míře

státní sociální podpory, k budoucímu uplatnění.

Ústředním tématem byla nezaměstnanost, se svými sociálními a

psychologickými důsledky, a nezaměstnaní mladí dospělí, kteří se se svým

statusem nezaměstnaného řadí do rizikové skupiny nezaměstnaných. Tím více,

pokud se jedná o absolventy, kteří ještě nemají zažitý časový režim s pracovními

návyky a pro které je ze společenského hlediska nutné, najít si, co nejdříve,

58

zaměstnání. V mé práci byl kladen důraz na rozdíly v jednotlivých přístupech

mladých dospělých nezaměstnaných s ohledem na dosažené vzdělání a věk.

Bylo prokázáno, že tato dvě specifika výrazně ovlivňují přístup mladých

dospělých nezaměstnaných ke své pozici nezaměstnaného, a také použité

strategie při hledání zaměstnání.

Vlastní kvalitativní šetření dokázalo, že nezaměstnaní mladí dospělí se

statusem nezaměstnaného se ocitají v nelehké životní situaci. Mají potřebu si najít

vhodné zaměstnání, což jim v nejednom případě komplikuje nedostatečná praxe

absolventů, značné mezery v konverzaci v cizím jazyce a v neposlední řadě

nelegální praktiky některých zaměstnavatelů, kteří zneužívají jejich tíživé životní

situace. V rozporu s tímto tvrzením ale přesto mladí dospělí nezaměstnaní

s ochotou přijímají práci načerno, právě v důsledku nedostatečného finančního

zajištění, kdy jsou odkázáni na pomoc svých rodičů či na dávky hmotné nouze.

Z důvodu finančního zajištění jsou ochotni také přijmout zaměstnání, které

neodpovídá jejich vzdělání a kvalifikaci. Samozřejmě, že přístup každé jednotlivé

osoby, je závislý na osobnostní charakteristice, na předchozích zkušenostech

nabytých např. při získávání zaměstnání, a také na ochotě pracovat. V současné

situaci, kdy je trh práce výrazně ovlivněn světovou ekonomickou a finanční krizí,

nelze říci, že kdo chce pracovat, si práci vždy najde, ale spíše, že kdo má zájem

pracovat, tak si zaměstnání usilovně hledá.

SEZNAM LITERATURY

Brožová, D. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: SLON, 2003. ISBN

80-86429-16-4

Buchtová, B. a kolektiv. Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální

problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2002. 80-247-9006-8

Festová, J. Názory pracovníků úřadu práce na problematiku mladých uchazečů o

zaměstnání se základním vzděláním. 1. vyd. Praha: Národní ústav odborného

vzdělávání, 2006.

Havighurst, R. Developmental task and education. New York: Davis McKay, 1982.

59

Hendry, L. B. Growing up and going up. Aberdeen: Aberdeen University Press,

1983.

Klimeš, L. Slovník cizích slov. 5.vyd.Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

1995.

Krebs, V. a kolektiv. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-

7357-1

Kuric, J. Ontogenetická psychologie. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství

CERM, s.r.o., 2001. ISBN 80-214-1844-3

Langmeier, J., Krejčířová, D. Vývojová psychologie. 3. vyd. Praha: Grada

Publishing, 1998. ISBN 80-7169-195-X

Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Slon, 2002. ISBN

80-86429-08-3

Říčan, P. Cesta životem: vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN

80-7367-124-7

Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Voskovec, J. Psychologie ve světě práce. 1. vyd.

Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0448-5

Trhlíková, J. Strategie získávání zaměstnání absolventů středních a vyšších

odborných škol a jejich postoje k práci. Praha: Národní ústav odborného

vzdělávání, 2009.

ČASOPISECKÉ ZDROJE

Ekonom, 45/2006

Noviny MPSV ČR, 1/2010

Učitelské noviny, 36/2003

INTERNETOVÉ ZDROJE

http://portal.mpsv.cz

http://www.gwo.cz

60

http://www.infoabsolvent.cz

http://www.nuov.cz

http://www.prace.cz

http://www.sds.cz

http://www.seznam-prace.cz

http://www.tip.prace.cz

http://www.topregion.cz

http://www.ucitelskenoviny.cz

http://www.vyplata.cz

JINÉ ZDROJE

British Journal of Sociology, 8/1957

Heczko, S. Materiál k přednášce o finančních krizích. Praha, prosinec 2008

Informace o počtu nezaměstnaných v České republice

MF dnes, 4. 2. 2010

Osobní konzultace s vedoucí Odboru zprostředkování Úřadu práce v Přerově,

Mgr. Kučovou ze dne 13. 11. 2009

Příručka nezaměstnaného v roce 2010, 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a

sociálních věcí, 2009

Sedmička Přerov a Hranice, 2/2010

ZÁKONNÉ NORMY

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Zákon č. 1963/94 Sb., o rodině

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání

61

62