18 | Pravý domácí časopis

Lucko, jak to tedy je? :-) Mám pocit, že jsme se už narodili s kočovnou krví. Než jsme se poznali, žil Kája pár let v Německu a já měla za sebou dva roky v USA. Několik měsíců po svatbě jsme využili toho, že jsem mohla v Americe studovat, a vyrazili jsme tam společně. Můj muž byl už rok překladatelem na volné noze, což nám umožnilo zůstat v USA tři roky a i trochu cestovat. Zůstali bychom asi déle, ale narodila se naše nejstarší dcera Lilly a my cítili potřebu vrátit se domů. Tím, že se Lilly narodila na americké půdě, získala automaticky i tamní občanství. Dlouho jsme uvažovali nad tím, jak zajistit, aby měla neustálý kontakt s angličti-nou. Už tenkrát jsme zvažovali domácí vzdělávání. Nakonec jsme se rozhodli, že na svou dceru prostě budeme mluvit anglicky. Byli jsme přesvědčeni, že češtinu chytne od prarodičů a kamarádů, což se nakonec potvrdilo. Úplně stejně jsme to nakonec udělali i u dalších dvou dětí, které se už narodily v Čechách. Všechny tři děti tak bez problémů mlu-ví oběma jazyky.

A jak jste se dostali k cestování s dětmi? Jak to celé začalo?Po návratu domů jsme pomalu, ale jistě, zapadali do stereotypu běžného života. Nějak jsme nabyli dojmu, že teď, když jsme se stali rodiči, bychom se měli soustředit na takové ty typické cíle – usadit se, koupit si domek, jezdit na dovolenou, brát děti na kroužky atd. S každým dítětem se ten pocit ještě prohlubo-val. Jenže ve stejnou chvíli se prohlubovala i naše frustrace.

Ta vyvrcholila krizí, která nám otevřela oči. Uvědomili jsme si, že naše štěstí záleží jen a jen na nás. Byla to skvělá příležitost přerovnat si priority a vyložit všechny karty na stůl. Zjistili jsme, že ani jeden z nás vlastně nedělá naplno to, po čem jeho srdce touží. Přišel čas vrátit se k tomu, co nás tak naplňovalo – ces-

TEXT: Zuzana Čítková

ODPOVĚDI A FOTKY:Lucie a Karel TatranskyWorldskůleři

škola na cestách

„Pět lidí. Na toulkách světem. Worldskůleři a dobrodruzi.“ Tak zní popis facebookové stránky, kterou založila má kamarádka. O co jde? Lucie, Karel, Lilly, Maya a Alex jsou rodina. Rozhodli se, že budou svoje děti vzdělávat doma… Ne, to vlastně není správně. Vzdělávají je na cestách po světě… Lucku jsem potkala, když naše děti chodily do stejné lesní školky. Na prvním setkání vás zarazí fakt, že Lucka na svoje děti mluví perfektní angličtinou. A ony jí stejně perfektně odpovídají. Aha, tatínek je rodilý mluvčí, hned mě napadlo. Ale tak to není.

Worldskůleři na portugalských útesech

Cestování děti hodně sblížilo

Pravý domácí časopis | 19

tování. Práce i domácí vzdělávání našich dětí nám to jen ulehčovaly. Takže jsme vyrazili! První výlet do Španělska byl zkušební a trval pouze měsíc a půl. Prožili jsme ne-skutečných šest týdnů plných nových zážitků a radosti. Úplně jsme ožili a pochopili, že tohle je pro nás to pravé. Protože jsme měli v Praze pronajatý byt ještě na dalších 10 měsíců, vrátili jsme se. Alespoň jsme měli dostatek času na plánování a zbavení se všech zbytečností. Během této doby jsme vyjížděli na kratší (týdenní až dvoutý-denní) výlety Evropou. V říjnu 2015 jsme pustili byt, přestěhovali „harampádí“ do pronajaté garáže, naložili auto a vyrazili na jih.

Kam konkrétně? Výběr první destinace byl jednoduchý. Chtěli jsme být na relativně teplém místě, které je v Evropě a je možné tam dojet autem. Vybrali jsme proto Španělsko. Způsobu našeho cestování se říká „pomalé cestování“ (slow tra-vel) a nespočívá v tom vidět co nejvíc míst či památek. Chceme poznat místní kulturu, lidi, jazyk a zvyky. Proto jsme strávili dva měsíce v oblasti Costa Tropical a pak další dva v Costa de la Luz. Celý březen jsme byli v Portugalsku. V dubnu jsme se museli zastavit v Praze, protože Lilly čekalo přezkoušení a Alexe a Mayu lékařské kolečko. Pak jsme zase vyjeli dál.

Jaký je váš „plán“? Je-li… Plán je, ale neustále se přizpůsobuje a vyvíjí. A to nás fakt hod-ně baví! Od dubna do konce září jsme byli nebo budeme v Če-chách, Řecku, Chorvatsku, Maďarsku, Nizozemsku a Francii. Na konec září jsme zavazadlům naordinovali redukční dietu, protože se chceme vejít do pěti cestovních batohů, a poletíme na 6–8 měsíců do jihovýchodní Asie. Chtěli bychom navštívit Thajsko, Vietnam, Kambodžu, Indonésii, Malajsii a Filipíny. Na tenhle výlet se těšíme, bude to oproti Evropě trochu víc punk.

Jak kombinujete práci, péči o děti, domácí vzdělávání a cestování? Máte nějaký sys-tém, nebo to necháváte plynout? Jsou dny, kdy to všechno krásně plyne a funguje. Pak jsou období, kdy se nahro-madí práce a všechno ostatní se veze s tím. Většinou to ale u nás funguje tak, že ve všední dny dopoledne a brzké odpoledne věnujeme práci a projek-

tům s dětmi. Odpoledne vyrážíme na pláž nebo kratší výlet. Na víkendy, nebo když je práce méně, se snažíme plánovat větší výlety a příležitosti tak využít naplno.

Jak na worldskůlerství reagují děti? Děti (8, 6 a 3) asi zdědily povahu po nás a tenhle způsob života je zatím baví. Zásadní rozhodnutí děláme sice my s Kájou, ale oni jsou vždy součástí plánování. Třeba do Francie jedeme kvůli Lilly. Moc si přeje vidět Eiffelovku a Monu Lisu. Alex by zase rád do Afriky, tak se tam chystáme příští rok. Worldschooling je fajn jen tak dlouho, dokud baví všechny členy rodiny. Je úžasné, když při vzdělávání čerpáme z věcí, které děti zajímají. A to se při cestování násobí. Díky Španělsku jsme narazili například na ob-jevení Ameriky (za to může návštěva Cádizu), flamenco (to mají na triku všudy přítomné obchody s typickými šaty) nebo otáčení zeměkoule kolem slunce (k tomu nás zase dovedlo překročení časového pásma a nádherné západy slunce u moře). Portugalská pevnost, která ještě nedávno sloužila jako politické vězení, nás zase přivedla k debatě o diktátorství a demokracii. Určitě jsou i chvíle, kdy se dětem zasteskne po rodině nebo kamarádech. Výhodou dnešní doby je, že stačí zavolat přes FaceTime nebo Skype a hned je líp. Děti mají iPady, které využívají jak při vzdělávání, tak ke komunikaci se všemi, na kterých jim záleží.

Gibraltar – kousek Británie na Pyrenejském poloostrově

Návštěva bývalého politického vězení na začátku tohoto mola nás dovedla k úžasné diskuzi o svobodě a státních zřízeních

Z kajaku se skvěle pozorují kulohlavci

20 | Pravý domácí časopis

Má vaše stránka na FB nějaký další rozměr? Inspirace pro ostatní? Nebo je to jen deníček pro přátele a známé a pro děti do budoucnosti jako památka? Naše FB stránka vznikla hlavně proto, aby naši blízcí mohli vidět, co právě děláme. Pak jsme si říkali, že je to skvělý způsob, jak mít všechny zážitky na jednom místě. Pomalu se ale přidávají i lidé, které vůbec neznáme. Nemáme ambice stát se profesi-onálními bloggery. Děláme to hlavně kvůli rodině a kvůli sobě.

Technický dotaz: Jak cestujete? Autem? Kolik s sebou vozíte věcí? Dovedu si před-stavit, že pro přesuny se třemi dětmi to musí být pořádný ranec. :-) Po Evropě cestujeme autem, které je po střechu naložené. Ale je v něm i Kájova vý-bava na kitesurfing a kola pro všechny. Pomalu se učíme, že ke spokojenému životu toho člověk opravdu tolik nepotřebuje. Začali jsme se třemi velkými kufry a čtyřmi banánovkami. Teď už jsme to zredukovali na dva kufry a tři banánovky. Po návštěvě Prahy chceme začít cestovat tak, jak tomu bude v Asii. Takže jen pět 30–46litrových batohů, které nesmějí přesáhnout 7 kilo. Musíme to natrénovat, tak jsem zvědavá, jak se nám bude dařit! Velikou výzvou je učení, respektive oblíbené knížky. Ty, které to umožňují, máme v elektronické podobě, a teď testuji několik aplikací, které umožňují v elektronické podobě vést školní portfolio. Je to trochu oříšek, ale určitě najdeme řešení, které bude fungovat.

„Je super, že fungujeme jako rodina a nepotřebujeme k tomu nic extra.“Jaký typ ubytování si vybíráte? Výhodou pomalého cestování je i to, že ubytování na měsíc nebo dva se dá pořídit levněji než neustálé přespávání v různých hote-lích nebo hostelech. V podstatě nás to vyjde stejně jako pronájem bytu v Praze. Vždy máme na měsíc nebo dva byt, který slouží jako základna. Kvůli zdravotním problémům Alexe a Mayi vaříme trochu jinak, a proto potřebujeme ubytování, které má vlastní kuchyň. Pokud však vyjedeme na delší výlet a vybavíme se vhod-ným jídlem, přežijeme v pohodě i jednu až dvě noci v hotelu. V Evropě se nám nejvíc osvědčilo ubytování přes Airbnb (server, který zprostředkovává pronajímání bytů), ale například v Asii budeme spoléhat na to, že něco najdeme až na místě. Z doslechu víme, že to vyjde levněji než hledat něco přes internet.

Potkáváte na cestách podobně smýšlející rodiny? Potkáváme a je to super! Pomáhá nám v tom Facebook – jak naše

stránka, tak jiné skupiny sdružující rodiny, které žijí stejným stylem. Vzájemně se inspirujeme a pomáháme si. Například jedna rodina

přišla s dotazem, jestli někdo absolvoval cestu Transsibiřskou magistrálou (nejdelší železniční trať na světě vedoucí z Moskvy do Vladivosto-ku). Pod jejich příspěvkem se rozvinula úžas-ná diskuze, která vyvrcholila tím, že se v červenci 2017 potkáme s asi deseti dalšími rodinami, pronajmeme si celý jeden vagón a tuhle úžasnou trasu podnikneme společně.

Koukněte na:www.slowtravelingworldschoolers.comwww.facebook.com/5slowtravelingworldschoolers

Fascinující podmořský život v lisabonském oceanáriu

Na kolech na Pont du Gard

V parku Portugal dos Pequenitos najdete na-příklad i zmenšeninu univerzity Coimbra

Portugalské Peniche je perfektní místo pro surfování