1

EM

PLO

YM

EN

T IN

TH

E F

ISH

ER

IES

SE

CTO

R

Zaměstnanostv odvětvírybolovu

EVROPSKÁ KOMISEG e n e r á l n í ř e d i t e l s t v í p r o r y b á ř s t v í a n á m o ř n í z á l e ž i t o s t i

1

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

Obsah

Úvodník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

1. Práce v oboru rybolovu – přehled EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

2. Regionální odchylky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

3. Loďstvo v mořském rybolovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

4. Zpracování a akvakultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu).

Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace.

Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006

ISBN 92-79-02153-2

© Evropská společenství, 2006Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora.

Printed in Belgium

VYTIšTůNO NA NEBůLENÉM PAPÍřE

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie

Bezplatná telefonní linka:00 800 6 7 8 9 10 11

2

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

3

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

Úvodník

Evropská komise zveřejnila novou studii současné situace v odvětví rybolovu EU.

Zpráva uvádí údaje o zaměstnanosti v odvětví rybolovu a jeho třech pododvětvích

(rybolov, zpracování ryb a akvakultura) ve 25 členských státech EU a 121 pobřežních

regionech NUTS-2 (1) a rovněž údaje o zaměstnanosti členěné podle pohlaví

a podle druhu rybolovu na příbřežní nebo rybolov na volném moři. Zpráva rovněž

vysvětluje úrovně příjmů a vyjasňuje hlavní trendy, které určují výhled zaměstna-

nosti v odvětví. Ukazuje, že hlavními problémy, kterým rybolov čelí, jsou rostoucí

ceny paliva, nedostatek posádek a omezení kvót z důvodu snižujících se zásob

ryb. Na druhé straně hlavní problémy sužující zpracovatelský promysl jsou dodávky

surovin, relativně vysoké náklady na pracovní sílu a zvyšující se konkurence

dovozů ze zemí mimo EU. V EU počty rybářů od období 1996/1997 klesaly zhruba

o 4–5% ročně. Rybolovné flotily v mnoha zemích zaznamenávaly od druhé

poloviny 90. let nedostatek členů posádek – obecně řečeno byl tento nedostatek

vyřešen snížením počtu členů posádky na minimum vyžadované pro bezpečnostní

a technické předpisy. V některých oblastech si vlastníci větších rybářských plavi-

del najímali zahraniční posádky ze zemí mimo EU. Tato praxe převládala zejména

v řadě specifických evropských regionů, například v Řecku, kde posádky

velkých trawlerů tvoří Egypťané, v jižní Itálii, která zaměstnává značný počet

Tunisanů, a v jižním Španělsku, kde pracuje řada marockých posádek. Kromě toho

tvoří posádky lodí ve vzdálených tropických vodách mimo EU často místní rybáři

(například Mauritánci, Senegalci). Najímání cizích posádek není zapříčiněno jen

nedostatkem místních pracovních sil, ale i nutností snižovat náklady. Poptávku po

pracovní síle určuje v první řadě velikost a skladba flotily. Reforma společné politiky

rybolovu, přijatá v roce 2002, má zajistit trvale udržitelný rozvoj v odvětví rybolovu

z hlediska sociálního, ekonomického i environmentálního. Nový přístup víceletého

řízení zásob pomocí plánů obnovy a řízení by měl v dlouhodobém výhledu vést

k lepší ochraně zaměstnanosti v odvětví.

(1) Nomenklatura územních statistických jednotek - 2.

5

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVUvšech lidí pracujících v odvětví rybolovu. Vysoké počty rybářů má rovněž Francie

a Portugalsko, zatímco průmysl zpracování ryb zaměstnává nejvíce lidí ve

Španělsku, Francii a Velké Británii, v menší míře v Německu a Polsku. Akvakultura

je nejvíce rozvinuta ve Francii a ve Španělsku.

Vysoký počet obyvatel v mnoha regionech NUTS-2 snižuje relativní závislost

těchto oblastí na rybolovu. Nejdůležitějším regionem rybolovu v EU z hlediska

počtu osob pracujících v odvětví rybolovu je nepochybně Galicie – má rovněž

nejvyšší míru závislosti na rybolovu. Další regiony, které vykazují míru závislosti

vyšší než 1 % (s více než 5 000 pracovníky v odvětví rybolovu) jsou Francie

(Bretaň, Poitou-Charentes, Basse-Normandie), Velká Británie (severovýchodní

Skotsko), Estonsko, Lotyšsko, Portugalsko (Algarve) a Polsko (Pomoří). Vysokou

závislost vykazuje i několik malých regionů NUTS-2 v Řecku.

Existují však výrazné rozdíly ve struktuře zaměstnanosti v odvětví rybolovu.

V oblastech při Severním a Baltském moři tvoří zhruba 30% lidí pracujících

v odvětví rybolovu posádky rybářských lodí, zatímco 65% pracuje ve zpracova-

telském průmyslu a zhruba 5 % v akvakultuře. Mořský rybolov je daleko význam-

nější v atlantické a středozemní oblasti, s relativním podílem 46 % resp. 76 %.

Atlantické oblasti mají i významný průmysl zpracování ryb, ale zpracování ve

Středozemí představuje pouze 14 % celkové zaměstnanosti. Na atlantickou

akvakulturu připadá zhruba 22 % zaměstnanosti v odvětví rybolovu v oblasti,

zatímco ve Středozemí činí tento podíl 10 %.

Rybolov, zpracování ryb a akvakultura čelí řadě zásadních problémů: rybolov je

postižen rostoucími cenami paliv, nedostatkem posádek a omezováním kvót,

zatímco zpracování trpí nedostatkem surovin, vysokými náklady na pracovní sílu

a konkurencí dovozů ze zemí mimo EU. Akvakultura na druhé straně čelí rostoucí

konkurenci dovozů, klesajícím cenám u některých druhů živočichů, přísnějším

předpisům na ochranu životního prostředí a sporům o prostor.

4

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

1.Práce v oboru rybolovu –přehled EU

Jak se mění doba: v roce 2002/2003 činila celková zaměstnanost v odvětví

rybolovu zhruba 421 000 osob. Okolo jedné třetiny tvořily ženy, zaměstnané

zejména v průmyslu zpracování ryb, a zhruba 205 000 (téměř výhradně) mužských

pracovníků tvořilo posádky rybářských lodí. Z těchto 205 000 rybářů pracovalo

zhruba 95 000 rybářů na palubě příbřežních lodí, zatímco 110 000 rybářů tvořilo

posádky lodí na volném moři.

Avšak od té doby počet rybářů každoročně klesal zhruba o 4–5 % a v důsledku

toho ve 25 členských státech EU nyní pracuje jen zhruba 190–195 000 rybářů.

V roce 2002/2003 činila zhruba 20 % zaměstnanosti na lodích práce na částečný

úvazek, zejména v příbřežním rybolovu. Počet lidí pracujících v odvětví rybolovu

je nejvyšší v atlantické a středozemní oblasti, 42 % resp. 28 % celkové zaměst-

nanosti v odvětví rybolovu. Na Španělsko, Řecko a Itálii připadá téměř 60 %

Člensk

ý stá

t

Celková

zam

ěstn

anost

(*1000)

Odvětví

rybolovu

celke

m

Odvětv

í ryb

olovu

v%

celko

vé za

městn

anosti

Rybolov

Zpraco

vání

Akvak

ultura

6

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

7

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

Zaměstnanost podle země a pododvětví rybolovu, 2002–2003

Belgie* 4 070 1 743 0,0 % 666 993 84

Česká rep. 4 701 2 267 0,0 % 100 2 167

Dánsko 2 707 14 060 0,5 % 4 258 8 948 854

Estonsko 594 6 700 0,0 % 2 500 4 100 100

Finsko 2 365 2 740 0,5 % 900 1 339 501

Francie** 24 584 64 712 0,3 % 21 436 21 676 21 600

Irsko 1 797 10 584 0,6 % 5 147 3 439 1 998

Itálie 22 054 47 957 0,2 % 38 157 6 708 3 092

Kypr 327 1 175 0,4 % 926 122 127

Litva 1 433 6 565 0,4 % 2 550 3 700 315

Lotyšsko* 1 007 10 580 1,1 % 3 670 6 484 426

Lucembursko

Maďarsko* 3 922 1 680 0,0 % 150 1 530

Malta* 148 1 441 1,0 % 1 303 33 105

Německo* 35 927 16 409 0,1 % 1 972 11 404 3 033

Nizozemsko 8 121 9 049 0,1 % 2 547 6 382 120

Polsko 13 617 19 923 0,1 % 4 500 13 423 2 000

Portugalsko 5 118 33 229 0,6 % 20 457 6 300 6 472

Rakousko* 3 736 734 0,0 % 234 500

Řecko 4 042 37 701 0,9 % 30 196 3 360 4 145

Slovenská rep. 2 162 1 180 0,1 % 947 233

Slovinsko 897 623 0,1 % 132 237 254

Spojené

království 28 696 33 534 0,1 % 11 774 18 180 3 580

Španělsko* 16 695 87 310 0,5 % 53 849 27 000 11 928

Švédsko* 4 314 3 955 0,1 % 1 912 1 843 200

Celkem 193 034 421 318 208 852 147 102 65 365

muži 310 152 200 231 64 944 44 978

ženy 111 165 8 621 82 158 20 386

* 2004-2005 ** včetně zámořských departementů a regionů (DROM)

2.Regionální odchylky

Severní moře V severomořském odvětví rybolovu je zaměstnáno zhruba 51 800 lidí, z toho

15100 v rybolovu, 35100 ve zpracování ryb a 1600 v akvakultuře. Dánsko a

severovýchodní Skotsko mají nejvyšší počet zaměstnanců v rybolovu. Dánsko,

severovýchodní Skotsko, Brémy a East Riding jsou čtyři oblasti s nejvyšším

počtem lidí pracujících v oboru zpracování ryb.

Baltské moře V pobaltské oblasti je v odvětví rybolovu zaměstnáno zhruba 54 400 lidí, z toho

17 200 lidí pracuje v oboru rybolovu, 33 500 ve zpracování a 3 700 v akvakultuře.

Zhruba 70 % všech lidí pracujících v odvětví rybolovu se nachází v příbřežních

regionech Lotyšska.

Severní moře Baltské moře

Atlantická oblast

Středomoří

8

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

9

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

Atlantická oblast V atlantické oblasti je v odvětví rybolovu zaměstnáno téměř 179 000 lidí, z toho

82 900 pracuje v rybolovu, 55 800 ve zpracování ryb a 40 100 v akvakultuře.

Galicie je jedna z nejdůležitějších oblastí rybolovu z hlediska závislosti

(4,1 %, 45 500 lidí), ostatních sedm oblastí vykazuje míru závislosti 1–2 %.

Tři oblasti vykazují míru závislosti na mořském rybolovu přesahující 1 %: Azory

(3,4 %), Galicie (1,9 %) a Algarve (1,0 %).

V 11 regionech odvětví rybolovu zaměstnává více než 5 000 lidí. Bretaň je také

důležitá svou zaměstnaností v oboru zpracování ryb (7 400 lidí), zatímco akva-

kultura je hlavním zaměstnavatelem v Galicii, Poitou-Charentes a Algarve.

Středomoří V oboru rybolovu ve Středomoří pracuje zhruba 118 000 lidí, z toho 89 800 v

rybolovu, 16 300 ve zpracování ryb a 11 800 v akvakultuře. Osm regionů vykazu-

je míru závislosti v celkovém odvětví rybolovu převyšující 1%. Sedm z těchto

regionů je v Řecku. Tato závislost je zvláště vysoká v oblastech Voreio Agaio

(6,6 %), Ionia Nisia (3,4 %) a Notio Agaio (3,3 %). Většina z těchto lidí je zaměs-

tnána v mořském rybolovu. Zpracování ryb a akvakultura mají okrajový význam.

Mnoho lidí pracujících v odvětví rybolovu je na Sicílii (12 000), v Katalánsku

(6 800) a Puglii (6 400). Tyto oblasti mají rovněž nejvyšší počty lidí pracujících ve

zpracování ryb.

3.Loďstvo v mořskémrybolovuZaměstnanost na palubě rybářských lodí v 15 státech EU klesla ze zhruba

240 000 v roce 1998 na zhruba 190 000 v roce 2003, což znamená pokles o 21%.

Vzhledem k tomuto trendu se odhaduje, že 25 členských států EU v roce 2005

zaměstnávalo zhruba 190 000 rybářů na lodích. Skutečná úroveň zaměstnanosti

v rybářských posádkách EU je výsledkem poptávky po rybářích na jedné straně

a jejich dostupnosti (nabídky pracovních sil) na straně druhé. Poptávka po

rybářích je určována velikostí flotily, náročností užívané technologie na pracovní

síly a rentabilitou plavidel.

Ochota pracovat na rybářských lodích (nabídka pracovních sil) je určena složitým

vzájemným vztahem sociálních a ekonomických faktorů. Hlavními důvody zjevně

klesajícího zájmu o práci na rybářských lodích jsou nižší mzdové sazby, negativní

image odvětví, horší vyhlídky na případnou možnost stát se vlastníkem lodi, lepší

vyhlídky v zaměstnanosti mimo rybolov, mizení tradičních způsobů života a vyšší

11

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

10

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

ocenění společenského života na pevnině. V důsledku toho po mnoho let klesá

počet studentů přijímaných do rybářských škol.

Rybářské flotily v mnoha zemích zaznamenaly několik strukturálních nedostatků

posádek, ačkoli počet plavidel v EU-15 klesl z 95 000 v roce 1998 na 83 000 v

roce 2005, což znamená pokles o 24 %.

4.Zpracování a akvakultura

Celková zaměstnanost v odvětví zpracování ryb zůstala v posledních deseti letech

v podstatě konstantní, ačkoli se situace v jednotlivých členských státech a segmen-

tech liší. Zaměstnanost klesla zvláště v sektorech zpracovávajících produkty

z místních dodávek. Zvýšená spotřebitelská poptávka po jakostních produktech

z mořských živočichů v EU však přinesla nové podnikatelské příležitosti. Problémy

odvětví se týkají nákladů na pracovní síly, dodávky surovin a konkurence dovozů

a nižší průměrné velikosti společností.

Trh potravin z mořských živočichů v EU roste o zhruba 1,5 % ročně – ale více než

50 % spotřeby ryb v EU závisí na dovozech ze třetích zemí. To vytváří nové

příležitosti pro zpracování a obchod, zejména u inovačních produktů s vysokou

přidanou hodnotou, přizpůsobených potřebám a prospěšných pro zdraví.

V EU existuje obecný posun směrem k přidané hodnotě a od primárního zpra-

cování, které lze s nižšími náklady provádět mimo EU.

Hospodářská soutěž u surovin se zintenzivňuje, zatímco současně dovozy ze

zemí s nízkými mzdami a konsolidace velkých evropských maloobchodních

řetězců stlačují ceny a ziskové marže.

Průměrná velikost mnoha zpracovatelů ryb v EU je relativně malá – větší maloob-

chodní řetězce vyžadují dodávky dostatečných objemů standardních produktů za

konkurenceschopné ceny, a proto je nutné stále zvyšovat produktivitu a efektivitu.

Globální hospodářská soutěž v oblasti surovin nutí společnosti zaměřit se na

globální zajištění zdrojů – mnoho zpracovatelů je příliš malých na to, aby zavedli

plnou inovační strategii „produktů a procesů“, nutnou ke splnění norem jejich

větších zákazníků, kteří rovněž požadují přísnější environmentální a jakostní normy.

V této souvislosti mají malé společnosti v porovnání se svými většími konkurenty

zcela jasně velké nevýhody. V důsledku toho lze v EU v oboru zpracování ryb

očekávat větší konsolidaci i přesun části zaměstnanosti do zemí s nízkými mzdami.

12

ZA

MůS

TNA

NO

ST V

OD

VůTV

Í RY

BO

LOVU

Celková produkce akvakultury v EU se zvýšila z 1,1 mil. tun v roce 1994 na

1,4 mil. tun v roce 1998, ale od té doby zůstala víceméně konstantní. Tento nárůst

byl v plné míře způsoben mořskou akvakulturou. Ve zbytku světa se produkce

akvakultury v období 1993–2003 zdvojnásobila. Odvětví v EU zaměstnává

zhruba 65 400 lidí – celková zaměstnanost zůstala relativně stabilní, přestože na

vnitrostátní úrovni došlo k určitým posunům. Produktivita práce se zvyšovala

zhruba o 3 % ročně, hlavními produkty akvakultury v EU byly ryby (pstruh, losos,

mořčák evropský, zubatec obecný) a měkkýši (mušle, ústřice a další mlži).

Celková hodnota produkce akvakultury v EU se v letech 1993 až 2003 zvýšila

o 49 % na 2,8 mld. EUR. Akvakultura představuje zhruba 17 % objemu a 27 %

hodnoty celkové produkce rybolovu EU – hlavními produkčními zeměmi jsou

Španělsko, Francie, Itálie, Velká Británie a Řecko, na něž v roce 2003 připadalo

zhruba 80 % produkce akvakultury. Jsou to rovněž země s nejvyšší zaměstna-

ností v odvětví akvakultury.

Hlavními problémy akvakultury v EU jsou klesající ceny v důsledku vysoké globální

konkurence, omezený prostor v příbřežních oblastech a složité předpisy na

ochranu životního prostředí.

Evropská komise

Zaměstnanost v odvětví rybolovu

Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství

2006 — 16 stran — 14,8 x 21 cm

ISBN 92-79-02153-2

PRODEJ A PŘEDPLATNÉ

Placené publikace, které vydává Úřad pro úřední tisky, je možné zakoupit v našich prodejníchmístech po celém světě.

Jaký je postup pro získání té či oné publikace?Jakmile si opatříte seznam prodejních míst, vyberte si vhodnou prodejnu a objednejte sipožadovanou publikaci.

Jak si opatříte seznam prodejních míst?• buď na internetové stránce Úřadu pro úřední tisky http://publications.eu.int/• nebo o něj můžete požádat faxem na čísle (352) 2929-42758 a obdržíte ho v tištěné podobě.

KL-76-06-076-C

S-C