z e m Ě d Ě l s t v Í
DESCRIPTION
Z E M Ě D Ě L S T V Í. NA ČESKÉM A MORAVSKÉM V E N K O V Ě. Ing. Milan Bena, CSc. Bc. František Winter. ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ. HISTORIE. Zemědělství v období první republiky: na venkově převládala zemědělská činnost - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Z E M Ě D Ě L S T V ÍNA ČESKÉM A MORAVSKÉM V E N K O V Ě
Ing. Milan Bena, CSc. Bc. František Winter
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
HISTORIE
Zemědělství v období první republiky:
na venkově převládala zemědělská činnost výměra zemědělských usedlostí byla relativně malá soukromé vlastnictví půdy existence velkostatkářů, církevních statků i statků ve vlastnictví státu mechanizace na velmi nízké úrovni, převládala ruční práce tažná síla zajišťována zvířaty sezónní práce (sena, žně, ostatní sklizňové práce)
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
HISTORIE
V období po II. světové válce :
změna právního vztahu k půdě - zestátnění - vstup do družstev zůstává jen málo soukromých rolníků zemědělská výroba se mění a stává se z ní výroba průmyslová (velkovýroba) tažná síla zvířat je nahrazována traktory modernizace techniky klesá podíl ruční práce rozmach družstev a státních statků
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
Přelom tisíciletí :
významný mezník nejen pro zemědělskou výrobu (Sametová revoluce) přiznání restitučních nároků privatizace státních statků „likvidace velkých podniků“ ( následkem je vznik t.zv. brownfieldů) snížení pracovních příležitostí snížení intenzity produkce snížení stavu hospodářských zvířat (restituční zvířata-jatka) migrace venkovanů za pracovními příležitostmi
HISTORIE SOUČASNOST
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
HISTORIE SOUČASNOST
Přelom tisíciletí : na soukromé půdě hospodaří převážně nájemci restituce majetku ztrácí význam a otevírá možnosti spekulacím rozjíždí se prodej státní půdy jedná se o podpůrných programech pro zemědělskou prvovýrobu první zmínky o ekologickém zemědělství na území ČR
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
SOUČASNOST
Od roku 2004 jako součást EU: přístupové dohody určily směr jakým se bude ubírat zemědělství určily však spíše extenzivní směr stanovení kvót produkce u zemědělských komodit snížení stavu hospodářských zvířat (skot a prasata) restrukturalizace zemědělské prvovýroby zatravňování orné půdy, zalesňování prodej státní půdy do vlastnictví zahraničních občanů podpora zemědělství prostřednictvím HRDP vznik operačního programu PRV
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
SOUČASNOST
Vlivy na zemědělství: vnitřní
+ poměrně vysoké koncentrace půdy a zvířat+ efektivní využití strojů, technologií, zkušeností+ udržitelnost pracovních příležitostí
- neustálé zvyšování vstupů do zemědělské prvovýroby (ND, osiva, PHM..) - velký úbytek půdního fondu ( bytová a průmyslová výstavba) - nízká hladina platů v zemědělství - stárnutí profesní populace
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
SOUČASNOST
Vlivy na zemědělství: vnější
! určování rozsahu produkce v českém zemědělství
! změny klimatu
! růst populace ve světě
! finanční krizeo možnosti restrukturalizace zemědělské prvovýroby o diverzifikace zemědělských činnostío možnost využití operačního programu pro zemědělce
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
Problematické oblasti:
dopady reforem EU ( cukr, maso, mléko ) nástup třetích zemí na trh celosvětový problém s vodou riziko zahájení, ale i hospodaření v zemědělství (vstupy, výstupy) problematika GMO (postoj EU a třetích zemí) rozšiřování obchodních řetězců (hyper, super markety – ceny)
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
Akce na venkově
Dožínky Bělá Bioslavnosti
ExkurzePřednášky
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
Spolupráce venkovského sektoru:
Zemědělci jako: tvůrci krajiny pomocníci při různých krizových příležitostech nemalí přispívatelé do obecních rozpočtů aktivní tvůrci veřejného života na venkově
oranžová stuha aktivní práce v MAS
ZEMĚDĚLSTVÍ NA ČESKÉM A MORAVSKÉM VENKOVĚ
BUDOUCNOST
Jaká je budoucnost českého zemědělství ???
prodejem státní půdy přechází vlastnictví do rukou cizinců mnohé podniky přechází již teď vlivem zadluženosti do rukou jiných, ekonomicky silnějších nebude možné dohonit ztrátu, která vznikla nerovnými podmínkami při vstupu do EU ani sama EU nemá zájem tuto ztrátu vyrovnat
Děkujeme za Vaši pozornost.
Ing. Milan Bena, CSc. 728 371 [email protected]
Bc. František Winter 602 533 707 [email protected]