zdravotní gramotnost lidí léčících se ze závislosti na

Zdravotní gramotnost lidí léčících se ze závislosti na alkoholu:

Výsledky pilotní studie

Mgr. Gabriela Rolová

Univerzita Karlova, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze

Apolinářská 4, 128 00, Praha 2

[email protected]

Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou Univerzity Karlovy (projekt č. 8119, Zdravotní gramotnost osob léčících se ze závislosti na návykových látkách)

AT konference 2019 6. června 2019

mailto:[email protected]

Co je zdravotní gramotnost a proč je důležitá?

Definice zdravotní gramotnosti

„Zdravotní gramotnost spojena s gramotností jako takovou a zahrnuje znalosti, motivaci a kompetence lidí získávat, chápat, hodnotit a

využívat informace o zdraví s cílem hodnotit a rozhodovat se v každodenních situacích, které souvisí se zdravotní péčí, prevencí

nemocí a podporou zdraví, které vedou k zachování nebo zvyšování kvality života v celém jeho průběhu“ (Sørensen et al., 2012)

…ale také

schopnost číst, psát a počítat v kontextu medicíny (Nielsen-Bohlman et al., 2004)

Proč se zdravotní gramotností zabývat?

• Významně ovlivňuje zdraví

• Dostupnost informací pro všechny

• Partnerský vztah ve zdravotní péči

• Self-management v péči o zdraví

• Převzetí odpovědnosti za vlastní zdraví

BEWILDRED

UNCLEAR PERPLEXED

• Schopnost postarat se o druhé

• Medicínské termíny (terminální onemocnění, respirační systém)

• Klíčový faktor podpory zdraví

• Prohlubuje nerovnosti ve zdraví

(Nielsen-Bohlman et al., 2004)

Obr. 1: zdroj vlastní

Obecné důsledky nízké zdravotní gramotnosti

• Horší celkový zdravotní stav

• Vyšší mortalita

• Zvýšený počet hospitalizací

• Větší využívání akutní péče

• Ztížený přístup ke zdravotním službám

• Špatná adherence k farmakologické léčbě

• Nesprávná interpretace příbalových letáků

• Nižší využívání preventivní péče

• Horší fyzický i mentální stav

• Nižší informovanost o chronických chorobách (Berkman et al., 2011)

Obr. 2: https://www.cdc.gov/cpr/infographics/healthliteracy/index.htm

https://www.cdc.gov/cpr/infographics/healthliteracy/index.htm

…v kontextu adiktologie?

• Sklony ke zneužívání návykových látek nebo k jejich rizikovému užívání

• Nižší benefit či selhání preventivní péče

• Ztížený přístup k adiktologickým službám

• Neschopnost držet krok s nároky léčby

• Nespolupráce v léčbě (farmakologická léčba, psychoterapie)

• Větší riziko drop-outu a opakované léčby

• Větší náchylnost k relapsu

• Nežádoucí rizikového chování (sdílení injekčního náčiní)

• Větší riziko infekčních onemocnění spojených s NL

• Zneužívání léků se závislostním potenciálem či rozvoj závislosti na lécích

• Předávkování

…a mnoho dalšího

Co o nás (a o našem pacientovi) může říkat úroveň zdravotní gramotnosti? • Jsem schopen nalézt informace o příznacích nemoci, které mě trápí

nebo si dohledat informace o své nemoci?

• Dokážu porozumět nutričním hodnotám na etiketách potravin a říct, co znamenají a jak se vztahují k mé výživě?

• Dokážu posoudit věrohodnost zdravotnickým informacím v médiích a rozlišit pravdivé informace od nepravdivých?

• Jsem schopen následovat instrukce od lékaře týkající se mého zdraví?

… nebo v tom potřebuji větší podporu?

… a v kontextu adiktologie

• Dokážu si svépomocí vyhledat poskytovatele adiktologické služby v mém okolí a zjistit informace o léčbě?

• Jsem schopen porozumět tomu, co říká můj psychiatr o mé závislosti a informacím v materiálech, které mi zprostředkuje?

• Dokážu posoudit rizika užívání alkoholu a vztáhnout je ke svému zdraví?

• Jsem schopen aplikovat postupy ke zvládnutí rizikových situací v případě hrozícího relapsu?

Zdravotní gramotnost v evropském a národním měřítku • Sørensen et al. (2015): Health literacy in Europe: comparative results

of the European health literacy survey (HLS-EU)• 47,6 % Evropanů má omezenou zdravotní gramotnost (12,4 % nedostatečnou

a 35,2 % problematickou)

• ↓ Bulharsko (62,1 % omezená ZG), ↑ Nizozemsko (28,7 % omezená ZG)

• Kučera et al. (2016): Zdravotní gramotnost obyvatel ČR – výsledky komparativního reprezentativního šetření• 59,4 % Čechů má omezenou zdravotní gramotnost!

• 64, 3 % má omezenou ZG v oblasti podpory zdraví

Zdravotní gramotnost uživatelů návykových látek?

Zdravotní gramotnost v adiktologii a současném výzkumu• Zdravotní gramotnost může být spojena s rizikovým chováním, včetně

užívání tabáku, alkoholu a dalších návykových látek (Lee et al., 2004)

• Úroveň čtení lidí léčených ze závislosti na drogách je 4 až 5 let pod úrovní potřebnou ke čtení a porozumění standardním léčebným materiálům (Davis et al., 1993)

• Nízká zdravotní gramotnost nemá statisticky významnou souvislost s vyšší závažností závislosti na alkoholu nebo drogách (Lincoln et al., 2006)

• Rizikoví uživatelé alkoholu, marihuany a tabáku mají marginálně lepší schopnost porozumění zdravotním informacím než abstinenti (Dermota et

al., 2013)

Zdravotní gramotnost lidí léčících se ze závislosti na alkoholu

• Rolová, G., Barták, M., Rogalewicz, V., & Gavurová, B. (2018). Healthliteracy in people undergoing treatment for alcohol abuse – A pilot study. Kontakt, 20(4), 425-431. doi: 10.1016/j.kontakt.2018.09.003

Metody

• Pilotní průřezová studie

• N = 113 participantů (41 žen, 72 mužů)

• Kritéria výběru: > 18 let, aktuální léčba pro závislost na NL

• HLS-EU-Q47

• Sběr dat: únor – květen 2018

HLS-EU-Q47 (European Health LiteracySurvey Questionnaire)• Evropské konsorcium zdravotní gramotnosti

• 47 položek, 5 bodová likertova škála (velmi těžké – velmi snadné)

• Obecná ZG + 3 domény ZG (zdravotní péče, prevence nemocí, podpora zdraví)

• Úrovně ZG: neadekvátní (0-25), problematická (>25-33), dostatečná (>33-42), excelentní (>42-50)

• Neadekvátní + problematická ZG = omezená ZG (Sørensen et al., 2013)

Průměrné skóre zdravotní gramotnosti (0-50)

Dostatečná zdravotní

gramotnost (>33-42)

Problematická ZG (>25-33)

Obecná zdravotní gramotnost: 46,9 % omezená ZG

13,3

33,634,5

18,6

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Neadekvátní ZG Problematická ZG Dostatečná ZG Excelentní ZG

Zdravotní péče: 33,6 % omezená ZG

7,1

26,5

38,1

24,8

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45


Prevence nemocí: 44,2 % omezená ZG

17,7

26,5

30,1

21,2

0

5

10

15

20

25

30

35


Podpora zdraví: 50,5 % omezená ZG

25,724,8

32,7

15

0

5

10

15

20

25

30

35


Ambulance vs. rezidenti (p = 0,450)

41,5

58,5

51,7

48,3

0

10

20

30

40

50

60

70

Omezená ZG Adekvátní ZG

Ambulantní (n = 53)

Rezidenční (n = 60)

Muži vs. ženy (p = 0,734)

47,2

52,7

46,3

53,7

42

44

46

48

50

52

54

56


Muži (n = 72)

Ženy (n = 41)

Zdravotnické vzdělání (p = 0,571)

38,9

61,1

47,3

52,8

0

10

20

30

40

50

60

70


Zdravotníci (n = 18)

Nezdravotníci (n = 91)

Další psychiatrická diagnóza (p = 0,180)

55,1

44,8

42

58,1

0

10

20

30

40

50

60

70


Ano (n = 29)

Ne (n = 81)

Příjem domácnosti (p = 0,370)

50 50

58,6

41,4

51,6

48,4

31,3

68,8

0

10

20

30

40

50

60

70

80


< 15 000 CZK (n = 16)

15 001-35 000 CZK (n = 29)

35 001-60 000 CZK (n = 31)

> 60 0001 (n = 16)

Kuřáci vs. nekuřáci (p = 0,069)

51,1

48

32,4

67,6

0

10

20

30

40

50

60

70

80


Kuřák (n = 73)

Nekuřák (n = 37)

Vzdělání (p = 0,421)

66,7

33,4

50 5047,3

52,6

60

4040

60

0

10

20

30

40

50

60

70

80


Základní

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

VOŠ

VŠ

Závěry

• Průměrné skóre (34,1 z 50) značí dostatečnou zdravotní gramotnost• Zdravotní gramotnost lidí se závislostí na alkoholu je relativně nízká• Nejhorších výsledků dosáhli respondenti v rámci domény „podpora zdraví“

• Nemají dostatečné vědomosti a schopnosti o tom, jak zlepšit své zdraví

• Žádné statisticky významné rozdíly mezi proměnnými• Procentuálně dosáhli respondenti lepších výsledků než obecná populace

• Intenzivní kontakt se zdravotnickým prostředím• Motivace ke změně života a zdravotního chování

• Nadhodnocování svých schopností• Zvyšování zdravotní gramotnosti může vést k lepším léčebným výsledkům• Zdravotní gramotnost může být modifikována skrze vzdělávání (Nutbeam, 2017)

Reference

• Berkman, N. D., Sheridan, S. L., Donahue, K. E., Halpern, D. J., & Crotty, K. (2011a). Low health literacy and health outcomes: An updated systematic review. Annals of Internal Medicine, 155(2). doi:10.7326/0003-4819-155-2-201107190-00005

• Berkman, N. D., Sheridan, S. L., Donahue, K. E., Halpern, D. J., Viera, A., Crotty, K., ... & Tant, E. (2011b). Health literacy interventions and outcomes: an updated systematic review. Evid Rep Technol Assess (Full Rep), 199(1), 941.

• Davis, T. C., Jackson, R. H., George, R. B., Long, S. W., Talley, D., Murphy, P. W., ... & Truong, T. (1993). Reading ability in patients in substance misuse treatment centers. International Journal of the Addictions, 28(6), 571-582.

• Dermota, P., Wang, J., Dey, M., Gmel, G., Studer, J., & Mohler-Kuo, M. (2013). Health literacy and substance use in young Swiss men. International journal of public health, 58(6), 939-948.

• Nielsen-Bohlman, L., Panzer, A. M., & Kindig, D. A. (Eds.). (2004). Health literacy: a prescription to end confusion. National Academies Press.

• Kučera, Z., Pelikan, J. & Šteflová, A. (2016). Zdravotní gramotnost obyvatel ČR. Výsledky komparativního reprezentativního šetření. Časopis lékařů českých, 155 (5).

• Lee, S. Y. D., Arozullah, A. M., & Cho, Y. I. (2004). Health literacy, social support, and health: a research agenda. Social science & medicine, 58(7), 1309-1321. doi: 10.1016/S0277-9536(03)00329-0

• Lincoln, A., Paasche‐Orlow, M. K., Cheng, D. M., Lloyd‐Travaglini, C., Caruso, C., Saitz, R., & Samet, J. H. (2006). Impact of Health Literacy on Depressive Symptoms and Mental Health‐related: Quality of Life AmongAdults with Addiction. Journal of general internal medicine, 21(8), 818-822. doi: 10.1111/j.1525-1497.2006.00533.x

• Nutbeam D. Health literacy as a population strategy for health promotion. Japanese Journal of Health Education and Promotion 2017;25(3):210{22. doi:10.1093/heapro/dax015.

• Rolová, G., Barták, M., Rogalewicz, V., & Gavurová, B. (2018). Health literacy in people undergoing treatment for alcohol abuse – A pilot study. Kontakt, 20(4), 425-431. doi: 10.1016/j.kontakt.2018.09.003

• Sorensen, K. 2012: Health literacy and public health: A systematic review and integration of definitions and models, BMC Public Health, 12(80).

• Sørensen, K., Van den Broucke, S., Pelikan, J. M., Fullam, J., Doyle, G., Slonska, Z., ... & Brand, H. (2013). Measuring health literacy in populations: illuminating the design and development process of the EuropeanHealth Literacy Survey Questionnaire (HLS-EU-Q). BMC public health, 13(1), 948.

• Sørensen, K., Pelikan, J. M., Röthlin, F., Ganahl, K., Slonska, Z., Doyle, G., ... & Falcon, M. (2015). Health literacy in Europe: comparative results of the European health literacy survey (HLS-EU). The European Journal ofPublic Health, 25(6). doi: 10.1093/eurpub/ckv043

• Obrázky

• Obr. 1: https://www.cdc.gov/cpr/infographics/healthliteracy/index.htm

https://www.cdc.gov/cpr/infographics/healthliteracy/index.htm

Děkuji Vám za [email protected]

mailto:[email protected]

zdravotní gramotnost lidí léčících se ze závislosti na

Documents