Zdravotně postižení lidé a zaměstnání

Tato publikace vznikla díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje

prosinec 2010

2

Obsah

Úvod 5 Podporované zaměstnávání 7 Podporované zaměstnávání osob s mentálním postižením 10 Agentury podporovaného zaměstnávání 13 Pracovní rehabilitace 18 Aktivní politika zaměstnanosti 24 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 27 Chráněné dílny v regionu Bruntál 38 Sociálně terapeutické dílny 45 Poskytovatelé v regionu Bruntál – sociálně terapeutické dílny 47 Na co si dát pozor 53 Příklady dobré praxe 54 Informační zdroje 63

3

Úvod Tato publikace vznikla zejména z důvodu potřebnosti shromáždit a utřídit všechna možná

data a informace, které souvisí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením pro jejich

celkovou přehlednost a dostupnost pro organizace, které se činnostmi souvisejícími se

zaměstnáváním či přípravou k zaměstnávání zdravotně postižených zabývají.

Důležitým prvkem při zaměstnávání zdravotně postižených je podporované zaměstnávání a

využívání jeho metod v přímé praxi při práci s klientem, agentury podporovaného

zaměstnávání, jejichž cílem je pomoc lidem obtížně umístitelným na trhu práce se získáním a

udržováním vhodného pracovního uplatnění, vhodnou formou pro pracovní uplatnění jsou

také sociálně terapeutické dílny a chráněné dílny. O všech těchto formách naleznete v této

publikaci informace.

Pro zaměstnavatele existuje řada opatření a určitých výhod při zaměstnávání zdravotně

postižených, které jsou obsaženy v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně se touto

problematikou zabývají oddělení či odbory aktivní politiky zaměstnanosti úřadů práce.

Bohužel, ne každý zaměstnavatel je skutečně „společensky odpovědný“ a ochotný umístit

zdravotně postiženého člověka na pracovní místo protože jej tam skutečně potřebuje, ale jde

mu zejména o využití příspěvků, které se zaměstnáním takového člověka souvisí. I tato

problematika je v této publikaci řešena a najdete zde základní pravidla a upozornění, podle

nichž lze rozpoznat, zda se jedná o férové zaměstnání zdravotně postiženého člověka, či zda

se ho zaměstnavatel může snažit pouze využít.

V této publikaci také naleznete informace o sociálně terapeutických dílnách a chráněných

dílnách v regionu Bruntál (regionem rozumíme celé území bývalého okresu Bruntál), příklady

dobré praxe, které jsou čerpány z vlastních zkušeností tvůrců publikace, ale také z obecně

dostupných zdrojů. Jsou zde příklady dobré praxe jak z hlediska zaměstnaných zdravotně

postižených osob, tak z hlediska zaměstnavatelů.

Doufáme, že vám tato publikace přinese alespoň trochu ucelený pohled na zaměstnávání

zdravotně postižených a obecně jinak těžko umístitelných osob na pracovním trhu.

Neklademe si za cíl vytvořit vědeckou tématickou práci, naší snahou je shromáždit a zveřejnit

informace o zaměstnávání zdravotně postižených, o zaměstnavatelích, kteří zaměstnávají

zdravotně postižené, o problematice jejich zaměstnávání obecně.

Kolektiv autorů

4

Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání je komplex služeb, jejichž cílem je poskytnout člověku takovou

podporu, aby si našel a udržel místo na otevřeném trhu práce za rovných platových

podmínek. Je určeno pro zájemce znevýhodněné na trhu práce tak, že pro získání a udržení

pracovního místa potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti. Podpora je

poskytována podle individuálních schopností a potřeb konkrétního člověka.

Od tradičních služeb v oblasti zaměstnanosti se podporované zaměstnání liší změnou v

pořadí trénink - umístění na pracoviště. Zatímco u většiny tradičních metod proběhne

nejprve vzdělání či rekvalifikace a teprve po něm následuje nástup na pracoviště, u

podporovaného zaměstnání se vychází ze stávajících možností zájemce o práci, na základě

kterých se hledá pracovní místo. K tréninku dovedností dochází až po nástupu do práce.

Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a

udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a

zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují

individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm. Hlavním cílem

podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem z cílové skupiny získat a udržet si takové

zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i

osobním možnostem, a zároveň odpovídá potřebám zaměstnavatele. Současně je cílem

zvýšit úroveň samostatnosti uživatelů služeb - podpořit rozvoj jejich dovedností potřebných k

nalezení, získání a udržení si práce, posílit jejich pracovní návyky a rozšířit zájem o profesní

rozvoj.

Služba podporovaného zaměstnávání je poskytována po určitou, časově omezenou dobu. Ve

většině případů je to období dvou let. Službu podporovaného zaměstnávání lze využít

opakovaně, pokud je to v zájmu zachování pracovního místa či nalezení místa nového.

Trénink pracovníka přímo na pracovišti

Dovednosti, které jsou pro dané pracovní místo požadovány, se člověk využívající služby

podporovaného zaměstnání učí přímo na pracovišti, kde jsou optimální podmínky. Tím

odpadají potíže spojené s přenosem dovedností z jednoho místa na druhé. Nadto trénink

přímo na pracovišti podporuje sociální integraci a usnadňuje ostatním zvyknout si pracovat

po boku spolupracovníků s postižením.

Konkurenceschopná práce

Neoddělitelnou součástí podporovaného zaměstnání je skutečnost, že pracovník s

postižením dostává za stejnou práci obdobnou odměnu jako člověk bez postižení. Navíc

pracovní doba odpovídá běžnému rozsahu úvazku, včetně možnosti pracovat na zkrácenou

pracovní dobu.

5

Zaměstnání v běžném pracovním prostředí

Jde o pracovní místa, kde lidé s postižením pracují mezi lidmi bez postižení, sdílí s ostatními

nejenom pracovní prostor, ale spolupracují a komunikují při společně vykonávané práci.

Takové prostředí umožňuje rozvoj smysluplné sociální integrace. Zaměstnání je na

otevřeném trhu práce. To znamená, že většina pracovníků zaměstnavatele není

znevýhodněna a nepotřebuje tedy zvláštní pomoc.

Práce by měla mít stabilní charakter, pracovní poměr by měl být uzavřen na dobu neurčitou

nebo s minimální dobou platnosti 6 měsíců. Dohoda o provedení práce nebo dobrovolnická

činnost je akceptována jako fáze vedoucí k uzavření stabilního pracovně právního vztahu.

Pracovní místo by mělo odpovídat zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem

uživatele služeb a současně umožňuje jeho profesní rozvoj. Člověk má příležitost na tomto

pracovním místě získat nové dovednosti, může u něj dojít k pracovnímu postupu. Klient

podporovaného zaměstnávání má obdobné pracovní podmínky (prostředí, vybavení, mzdu)

jako ostatní pracovníci. Jde o hodnotnou a smysluplnou práci, zaměstnavatel i zaměstnanec

mají z odvedené práce užitek. Klient má na pracovišti příležitost k sociálnímu uplatnění, tedy

k setkávání s ostatními pracovníky nebo zákazníky a k účasti na společenských akcích

organizovaných zaměstnavatelem srovnatelně s ostatními pracovníky.

Průběžná poskytovaná podpora

Aby bylo pracovní umístění úspěšné, je podpora zajištěna na tak dlouho, jak je potřeba

(většinou dva roky). Doba trvání podpory je určována potřebami daného člověka. Pro

podstatu a míru poskytované podpory jsou určující specifické potřeby člověka – podpora šitá

na míru. Cílem podpory a tréninku není změnit člověka, ale v zájmu zajištění úspěšného

pracovního uplatnění upravit pracovní náplň a pracovní prostředí. Při zajišťování podpory se

vychází z možností člověka, ne z jeho omezení.

Poskytovaná podpora by měla být individuální, zaměřená na potřeby konkrétního člověka a

zaměstnavatele. Rozvoj samostatnosti uživatele i účinnost poskytované služby by měly být

sledovány poskytováním tzv. nejmenší možné efektivní podpory - právě takové míry

podpůrných aktivit, která je aktuálně nezbytná k dosažení stanoveného cíle. Podpora je

průběžně snižována v závislosti na vývoji dovedností klienta.

Základy podporovaného zaměstnávání položil americký psycholog Mark Gold a tento model

– co by alternativa k tradičním, ale neúčinným službám pro lidi s mentálním postižením – se

začal prudce rozvíjet ve Spojených státech v 80. a 90. letech minulého století. Z USA se

podporované zaměstnávání dostalo nejprve do Kanady a Austrálie, v devadesátých letech

pak také do Evropy včetně České republiky. Postoj společnosti vůči zranitelným skupinám,

tedy i lidem s postižením, a jejich sociální vyloučenosti se začal přetvářet před více než

6

padesáti lety. Impulzem byla druhá světová válka – zbrojní průmysl v USA trpěl nedostatkem

pracovních sil, a proto byli do výroby zapojeni klienti ústavů pro mentálně postižené. Ti

prokázali obrovskou schopnost učit se a pracovat. Druhá polovina dvacátého století pak

přinesla sílící boj různých skupin a hnutí za lidská a občanská práva: pokud jde o lidi s

mentálním postižením, začalo docházet k „normalizaci“, pod kterou se skrývala integrace do

běžného sociálního a kulturního prostředí – a tak se postupně začaly měnit i sociální služby

včetně služeb zaměstnanosti.

Podporované zaměstnávání je pružný systém podpory lidí s těžším mentálním postižením na

jeho cestě k zaměstnání v integrovaném prostředí. Podpora se poskytuje jak jedinci s

handicapem, tak jeho zaměstnavateli. Vychází se z principu, podle kterého je přínosem nejen

zácvik a podpora samotného pracovníka, ale především optimální koordinace zájmů, potřeb,

schopností, dovedností a vloh pracovníka s potencionálními požadavky zaměstnavatele.

Model podporované zaměstnávání má velkou kapacitu integrovat pracovníka s mentálním

postižením a zvyšovat jeho pracovní výkon. Pracovní program je efektivní i proto, se

pracovník zacvičuje přímo na pracovišti (place and train) a profesní příprava tak neprobíhá

před vlastním nastoupením do práce. Kromě samotného pracovního zácviku si pracovník

osvojuje sociální dovednosti potřebné pro styk se spolupracovníky, vyjadřování potřeb a

zájmů, rozvíjení interpersonálních vztahů na pracovišti, hygienické návyky.

Význam podporovaného zaměstnávání spočívá zejména ve flexibilní podpoře reagující na

měnící se potřeby jak zaměstnance s postižením, tak zaměstnavatele. Podporované

zaměstnávání je účinným nástrojem boje se sociálním vyloučením.

7

Podporované zaměstnávání osob s mentálním postižením

V systému podporovaného zaměstnávání se člověk s postižením dostává do běžného

pracovního prostředí a setkává se s lidmi běžné populace. V případě zaměstnávání lidí

s mentálním postižením existuje významný rozdíl oproti chráněnému prostředí v tom, že

získávají pracovní a sociální dovednosti s individuální podporou asistenta přímo na

pracovišti.

Podporované zaměstnávání zahrnuje personální poradenství v oblasti zaměstnávání osob se

zdravotním postižením a zároveň pracovní asistenci, která spočívá v přímé podpoře

zaměstnance. Pracovní asistent je na pracovišti k dispozici po dobu nezbytnou k zaučení

zaměstnance a pomáhá ostatním zaměstnancům a zaměstnavateli v navázání vztahu a

komunikaci s novým spolupracovníkem. Cílem je propojit potřeby a požadavky

zaměstnavatelů s možnostmi uchazečů, a docílit tak vytvoření stabilního pracovního vztahu

mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Zaměstnávání osob s mentálním postižením je možné a také žádoucí. Důsledky a omezení

plynoucí z mentální retardace se liší člověk od člověka, stejně jako se liší schopnosti lidí bez

mentálního postižení. Okolo 87% lidí s mentální retardací je jen mírně postiženo, při

přijímání nových informací a zvládání nových dovedností jsou pomalejší, než je obvyklý

průměr. V dospělosti jsou schopní vykonávat řadu zaměstnání. Zbývajících 13% lidí

s mentální retardací má vážná funkční omezení. Nicméně, s dostatečnou podporou při

rozvoji pracovních dovedností a vyhledávání zaměstnání, které jejich schopnostem odpovídá,

mohou být i tito lidé v zaměstnání úspěšní.

V některých případech potřebují lidé s mentální retardací delší čas ke zvládnutí úkolů s jejich

prací spojených. Vedoucí pracovníci budou možná muset v prvních dnech nebo týdnech

jejich zaměstnání věnovat těmto pracovníkům více času. Nicméně, po zaškolení efektivita

práce lidí s mentální retardací stoupá. Novou možností je podpora tzv. job coache. Job coach

je odborník - asistent, který v rámci programu podporovaného zaměstnání doprovází

jednotlivce s mentální retardací do práce a pomáhá mu v počáteční době zaškolování. Jednak

pomáhá pracovníkovi ve zvládnutí pracovních úkolů, ale také navrhuje zaměstnavateli

vhodné úpravy v pracovních postupech ke zlepšení adaptace pracovníka. Když je pracovník

již dobře s prací seznámen, zaškolovatel je nadále k disposici pouze pro konzultace v případě

potřeby.

Lidé s mentální retardací jsou typicky stálí pracovníci, nemění svá zaměstnání. Odměňují své

zaměstnavatele loajalitou a přičinlivostí, vlastnostmi, které jsou v dnešní době u pracujících

vzácné. Lidé s mentální retardací mohou svým zaměstnavatelům nabídnout mnoho. V

průzkumu prováděném ve státě Oklahoma v USA se zaměstnavatelé obecně vyjadřovali o

přínosu a schopnostech svých zaměstnanců s mentální retardací pozitivně. Skoro všichni

zaměstnavatelé uvedli, že jsou s docházkou svých zaměstnanců do práce velmi spokojeni.

8

Více než tři čtvrtiny zaměstnavatelů bylo spokojeno s jejich pracovním nasazením, a 95%

uvedlo, že tito zaměstnanci nemají větší fluktuaci než pracovníci bez postižení, pracující na

podobných pracích. Více než polovina zaměstnavatelů oznámila, že je velmi spokojena s

produktivitou těchto pracovníků a jejich aktivitou při práci.

Lidé s mentální retardací jsou schopni pracovat v různých pracovních pozicích, např. jako

ošetřovatelé zvířat, pracovníci v prádelnách, údržbáři, pomocníci v knihovnách, úředníci pro

zakládání dat, poštovní úředníci, údržbáři textilních strojů, stavební truhláři, zřízenci ve

zdravotnictví, skladníci, dělníci v zahradnické školce, poslíčci, kuchaři, pomocníci

automechaniků, pomocníci ve strojírenství, tiskaři, montéři na lince, tovární dělníci, opraváři

nábytku, pomocníci rádio a TV opravářů, obsluha kopírek, prodavači v potravinách a jiných

obchodech, pomocné síly v nemocnicích a jeslích, pokladníci, domovní správci, dělníci při

výrobě automobilových součástek a asistenti duchovních.

Jak zaměstnat pracovníka s mentální retardací?

Lidé s mentální retardací se rádi stávají součástí komunity. S oblibou se účastní sportovních

akcí, chodí do kina a navazují přátelství. Nadšeně přijímají odpovědnost za to, že se stávají

součástí dění. Lidé s mentální retardací se mohou stát produktivními, nezávislými pracujícími

občany. Důvodem neúspěchu při získávání práce je špatné chápání pojmu mentální retardace. Stačí

jen trochu lepší informovanost a čas, který nadřízený pracovník věnuje osvojení nových znalostí a

know-how, a zaměstnanec s mentální retardací se může rozvinout v pracovníka, kterého všechny

firmy chtějí.

Nejdůležitější je správný začátek. Je dobré se ujistit, že uchazeč – člověk s mentální retardací

správně porozuměl pravidlům firmy. Zaměstnavatel by s ním měl projít pokyny pro

zaměstnance a dotazováním se přesvědčit, zda uchazeč pochopil, co se ve firmě může a

nesmí dělat. Pro úspěch v práci je důležité, aby ostatní pracovníci přijali nového zaměstnance

mezi sebe. V první řadě je dobré nového zaměstnance představit a pověřit některého ze

zkušených zaměstnanců, aby ho provedl po pracovišti a zapojil ho do společenského dění,

jako jsou společné obědy nebo pracovní přestávky. Některé osoby s mentálním postižením

zahajují docházku do práce za přítomnosti asistenta, odborníka, který mu na pracovišti

pomáhá v průběhu zkušební doby. I v takovém případě by zaměstnavatel jako nadřízený měl

být s novým pracovníkem v kontaktu. Řada osob s mentální retardací může být řízena jako

každý jiný pracovník. Jiní vyžadují trochu více pozornosti, aby se mohli lépe zorientovat a

zapracovat. Zde je několik tipů pro řízení pracovníků s mentální retardací, s jejichž pomocí

zaměstnavatel získá dobrého, produktivního zaměstnance:

1) Názorné ukázky - pracovní činnost nestačí pouze vysvětlit, je třeba ji předvést.

Během podrobného vysvětlování je dobré názorně provádět jednotlivé úkony. Pak by

si měl nový pracovník každý úkon vyzkoušet a vysvětlit ho. Mnoho lidí s mentální

retardací lépe pochopí, co mají dělat, když to vidí a slyší.

9

2) Rozdělení úkolů – řada pracovních činností a úkolů je složena z jednotlivých úkonů.

Pokud jsou novému zaměstnanci vysvětlovány příliš rychle, může z toho být zmatený.

Účinnější je rozdělit úkol na jednotlivé kroky. Pak každý krok předvést a vysvětlit.

Nakonec by měl sám zaměstnanec kroky předvést a vysvětlit.

3) Stručné a zřetelné vyjadřování - při zapracovávání a řízení nového zaměstnance je

třeba vyhýbat se technickým nebo komplikovaným výrazům. Vysvětlování pracovních

úkolů by mělo být přesné, instrukce věcné. Není vhodné používat abstraktní

vysvětlování. Nejúčinnější je jasné a stručné vyjadřování.

4) Zavedení rutinních postupů – je třeba zaměstnance vést k tomu, aby prováděl

pracovní úkony vždy ve stejném pořadí. Mnoho lidí s mentální retardací vykonává

svoji práci lépe, zvykne-li si na rutinní postup. Jestliže nemá zaměstnanec problémy

se čtením, pomůže mu seznam úkolů nebo úkonů, jež má provádět. Během

zapracování bývají účinnou pomůckou také diagramy, nebo dokonce po sobě jdoucí

obrázky znázorňující pracovní úkony (prvky alternativní komunikace).

5) Komunikace – je dobré vysvětlit zaměstnanci, co se od něj očekává z hlediska

množství a kvality jeho práce. Zaměstnavatel by se měl ujistit, že zaměstnanec ví, co

má dělat a komu má hlásit ukončení práce. Nový zaměstnanec potřebuje také

povzbuzení, aby se zeptal, když mu není něco jasné nebo si není něčím jistý.

6) Zpětná vazba – zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytovat zpětnou vazbu,

informovat ho o tom, jak si v práci vede. Měl by si zkontrolovat, že správně proběhlo

jeho zaučení na pracovním úkolu. Měl by mu otevřeně sdělit své mínění o kvalitě jeho

práce a jeho vztahu k práci, za dobrou práci ho pochválit a povzbudit stejně jako

každého jiného zaměstnance.

Je prokázáno, že lidé s mentální retardací znamenají pro firmu vysokou produktivitu a nízkou

fluktuaci. Bývají velmi loajální. Zaměstnání člověka s mentální retardací a využitím těchto rad

získá zaměstnavatel zaměstnance, jaké pro svůj obor potřebuje.

Agentury podporovaného zaměstnávání

10

Podporované zaměstnávání se snaží účelně propojovat dvě cílové skupiny – občany s

postižením a zaměstnavatele. Pracovní konzultanti slaďují přání lidí s postižením pracovat na

otevřeném trhu práce s požadavky zaměstnavatelů a se zákonnou povinností firem tyto

osoby zaměstnávat. Podpora zaměstnávání vychází z individuálních přání a potřeb uchazeče

o práci. Pracovní konzultant agentury pro podporované zaměstnávání pomáhá realizovat

jeho představy a přizpůsobit jeho přání požadavkům zaměstnavatele. K získávání potřebných

pracovních a sociálních dovedností uchazeče dochází přímo na pracovišti, nikoliv tréninkem

v nějakém specializovaném zařízení. K začlenění pracovníků s postižením ve firmách

napomáhají pracovní konzultanti a pracovní asistenti. Ti jsou nedílnou součástí fungování

agentur PZ. Pomáhají se zapracováním uživatele služeb ve firmě, učí ho pracovním

dovednostem a podporují navazování kontaktu s ostatními zaměstnanci. To vede

k postupnému osamostatnění na pracovišti. Spokojenost zaměstnavatelů je totiž velmi

důležitá. Agentury poskytují poradenství v pracovně právních otázkách zaměstnávání osob

s postižením, informace o finančních výhodách a řeší případné nesnáze na pracovišti.

Zaměstnávání lidí se znevýhodněním je přínosné pro obě strany – zaměstnavatele i lidi

znevýhodněné. Zaměstnavatelům přináší finanční a společenské výhody (slevy na daních,

příspěvky od úřadu práce, zlepšení image firmy), zaměstnancům se znevýhodněním zlepšení

jejich dovedností a schopností a přirozené zapojení do běžné společnosti.

Funkční model spolupráce mezi Úřadem práce Praha-východ a agenturou

podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika

V regionech Středočeský kraj a hlavní město Praha v současné době působí 13 agentur

podporovaného zaměstnávání. Pracovníci těchto agentur řadu let úspěšně pomáhají lidem

obtížně umístitelným na trh práce se získáním a udržením vhodného pracovního uplatnění.

Touto činností se současně podílejí na naplňování účelu služeb zaměstnanosti a z tohoto

důvodu spolupracují s úřady práce, kde jsou uživatelé služeb podporovaného zaměstnávání

evidováni jako zájemci nebo uchazeči o práci.

Snahou pracovníků agentur podporovaného zaměstnávání je spolupracovat s pracovníky

úřadů práce tak, aby

11

� klienti agentury v evidenci úřadu práce nebyli demotivováni duplicitními nebo

vzájemně si odporujícími si nároky obou stran, a aby poskytování služeb zaměstnanosti

vedlo k tomu, že tito lidé v co nejkratší době získají vhodné stabilní pracovní uplatnění,

� pro náročnou práci pracovníků úřadu práce byly služby podporovaného zaměstnávání

přínosem a pomocí, a aby tito pracovníci nebyli zbytečně zatěžováni potřebami

pracovníků agentury podporovaného zaměstnávání,

� pracovní konzultanti v podporovaném zaměstnávání mohli poskytovat svým klientům

kvalitní a účinné služby a k tomu aby účelně využívali možností úřadu práce.

Společným záměrem pracovníků Úřadu práce Praha - východ a občanského sdružení

FORMIKA bylo dojednat a ověřit takové postupy, které by nadále umožnily funkční

spolupráci s důrazem na zájmy klientů v evidenci úřadu práce. Projekt "Podporované

zaměstnávání v regionu Středočeský kraj" byl finančně podpořen z programu Phare 2003

RLZ.

Co je podporované zaměstnávání?

Podporované zaměstnávání je program, který pomáhá lidem znevýhodněným na trhu práce

získat a udržet si práci na běžném pracovišti, tedy mezi lidmi bez postižení, na základě

pracovněprávního vztahu, za odpovídající mzdu. Specifickým záměrem tohoto programu je

podpořit je v jejich snaze pracovat za stejných podmínek jako lidé bez postižení a začlenit se

tak do většinové společnosti. Současně účastník tohoto programu získá a rozvine takové

dovednosti, které jsou potřebné k získání a udržení si vhodného stabilního pracovního

uplatnění.

Program podporovaného zaměstnávání trvá dva roky (v odůvodněných případech i déle) a

jeho součástí je individuální i skupinová forma podpory. Jeho cílem je získání vhodného

pracovního místa, které je natolik stabilní, že na něm účastník programu ani zaměstnavatel

již nepotřebují další pomoc ze strany agentury podporovaného zaměstnávání.

Program podporovaného zaměstnávání odpovídá procesu pracovní rehabilitace uvedenému

v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 a je tedy možno financovat jej ze zdrojů služeb

zaměstnanosti.

Co je agentura podporovaného zaměstnávání?

12

Agentury podporovaného zaměstnávání jsou v současné době organizačními jednotkami

nestátních neziskových organizací. V České republice poskytují své služby již od roku 1995. V

současné době pracují ve všech krajích České republiky. Agentury podporovaného

zaměstnávání jsou ve většině případů členy celostátní zastřešující organizace, jíž je Česká

unie pro podporované zaměstnávání. Ta je členem Evropské unie podporovaného

zaměstnávání (EUSE). Pracovníci agentur poskytují služby dle aktuální metodiky

podporovaného zaměstnávání a kvalitu jejich práce zabezpečují standardy kvality

podporovaného zaměstnávání. Pracovníci agentur jsou pro svou práci odborně připraveni a

toto vzdělání si průběžně doplňují v kurzech a seminářích České unie pro podporované

zaměstnávání. Metody práce jsou inovovány na základě odborných diskusí a přednášek na

pravidelných kolokviích a konferencích.

Komu podporované zaměstnávání pomáhá?

Podporované zaměstnávání je určeno lidem, kteří jsou na trhu práce znevýhodnění nízkou

úrovní dovedností nezbytných pro to, aby pracovní místo získali a také si jej udrželi.

Zpravidla se jedná o osoby se zdravotním postižením, o lidi, kteří dlouhodobě žili v

institucionálních zařízeních (například v dětských domovech), o osoby po výkonu trestu, bez

domova. Těmto lidem nepostačují k zajištění pracovního uplatnění běžné služby úřadu práce.

Model spolupráce

Na agenturu podporovaného zaměstnávání se obracejí s žádostí o pomoc při vyhledání

vhodného pracovního místa lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce, i ti, kteří se z

nejrůznějších důvodů dosud s žádostí o evidenci na úřad práce neobrátili. Často je to právě

úřad práce, kde žadatel o službu získá na agenturu podporovaného zaměstnávání kontakt.

Zprostředkovatelka pak očekává informaci o tom, zda žadatel účast v programu zahájil.

Pracovník agentury - pracovní konzultant v podporovaném zaměstnávání - na první

konzultaci s žadatelem proto zjišťuje, zda je v evidenci úřadu práce či nikoli. V kladném

případě jej požádá o kontakt na zprostředkovatelku a té telefonicky poskytne informaci, že

klient o služby podporovaného zaměstnávání požádal, zda byl zařazen do programu, či zda se

klient programu nezúčastní a z jakých důvodů. Pokud žadatel v evidenci úřadu práce zatím

není, seznámí ho s výhodami evidence a popíše, jak evidence probíhá, jaké povinnosti má

13

evidovaný zájemce a uchazeč, doporučí mu evidovat se na úřadu práce a případně mu

poskytne pomoc (například doprovod, asistenci při jednání).

Při zahájení účasti v programu pracovní konzultant zjišťuje při předem dojednané osobní

návštěvě, které služby, na základě jakých kritérií a za jakých podmínek úřad práce poskytuje.

Dále osobně navštíví zprostředkovatelku účastníka programu a dojedná s ní konkrétní

způsob spolupráce (například optimální způsob vyhledávání pracovního místa, frekvenci

návštěv účastníka programu na úřadu práce, způsob spolupráce při sestavování

individuálního plánu poskytování služeb podporovaného zaměstnávání účastníkovi

programu, způsob předávání informací mezi pracovníkem úřadu práce a agenturou

podporovaného zaměstnávání, termíny osobních návštěv pracovního konzultanta na úřadu

práce apod.).

Pracovní konzultant navštíví pracovníka z oddělení trhu práce (z oddělení spolupráce se

zaměstnavateli). Tento pracovník mu poskytuje informace o specifických možnostech

daného regionu (například o zaměstnavatelích, kteří neplní povinný podíl zaměstnanců se

zdravotním postižením přímým plněním) a umožňuje mu zúčastnit se setkání se

zaměstnavateli pořádaných úřadem práce.

V průběhu služby pracovní konzultant spolupracuje s klientem a se zprostředkovatelkou na

navrhování vhodných služeb (například nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti), pokud

budou tyto služby dojednány, začlení je do individuálního plánu poskytování služeb

podporovaného zaměstnávání. Čtyřikrát ročně bude při osobních návštěvách informovat

zprostředkovatele o plánu poskytování služeb podporovaného zaměstnávání (jednou za 3

měsíce), jednání se zúčastní také účastník programu podporovaného zaměstnávání.

Zprostředkovatel spolupracuje s účastníkem programu a pracovním konzultantem s ohledem

na udržení motivace účastníka programu (například agentura podporovaného zaměstnávání

hledá účastníkovi programu vhodné pracovní místo na běžném pracovišti mezi lidmi bez

postižení a úřad práce by doporučil práci v chráněné dílně), tedy tak, aby klient nebyl

zatěžován duplicitou nebo zbytečným absolvováním aktivit (například klient dochází na úřad

práce jen v nezbytně nutných případech, protože každý týden dochází do agentury,

nenavštěvuje zaměstnavatele na základě "doporučenek", protože si s podporou pracovního

konzultanta hledá pracovní místo na základě individuálního plánu).

14

V případě, že účastník zahájí, přeruší či ukončí účast v programu podporovaného

zaměstnávání, případně s ním nebude uzavřena dohoda o poskytování služeb

podporovaného zaměstnávání, bude o tom telefonicky nebo osobně informovat

zprostředkovatele z úřadu práce a vysvětlí jí důvody této skutečnosti. Před ukončením

spolupráce klienta s úřadem práce osobně navštíví s klientem jeho zprostředkovatele a

společně zhodnotí průběh spolupráce. Další spolupráci mezi agenturou podporovaného

zaměstnávání a úřadem práce koordinuje pověřený pracovník oddělení poradenství úřadu

práce. Ten je také kontaktním pracovníkem pro spolupráci pracovníků občanského sdružení

Formika s Úřadem práce Praha-východ a v případě potřeby zprostředkuje kontakt mezi

pracovníky úřadu a pracovníky občanského sdružení Formika. Pokud tento pracovník v rámci

poradenských služeb usoudí, že program podporovaného zaměstnávání by byl pro zájemce či

uchazeče o práci vhodným nástrojem k získání a udržení si vhodného pracovního uplatnění,

telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu mu zprostředkuje kontakt s pracovním

konzultantem agentury podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika.

Jedenkrát ročně pořádá agentura podporovaného zaměstnávání speciální kurz pro uchazeče

o práci, kteří jsou v evidenci úřadu práce "Vytipování potenciálních uživatelů služeb

podporovaného zaměstnávání". Účelem tohoto kurzu je vytipovat ty uchazeče o práci, pro

něž bude podporované zaměstnávání účinnou službou. V průběhu pěti setkání se skupinou

dvanácti uchazečů, které doporučili zprostředkovatelé ve spolupráci s pracovníkem

poradenství, tito lidé lépe porozumějí vlastní obtížné situaci, získají představu o službách,

které jim v jejich situaci mohou pomoci, detailně se seznámí s programem podporovaného

zaměstnávání, rozšíří své dovednosti potřebné k získání práce a obdrží zprávu o svých silných

a slabých stránkách ve vztahu k vyhledávání vhodného pracovního místa. Současně

pracovníci agentury podporovaného zaměstnávání získají dostatek podkladů k posouzení,

zda je uchazeč pro hledání práce a pro účast v podporovaném zaměstnávání dostatečně

motivován, zda mu okolnosti nebrání program úspěšně absolvovat a zda takové služby vůbec

potřebuje. Z devíti úspěšných absolventů kurzu pořádaného pro uchazeče z evidence Úřadu

práce Praha - východ bylo do programu Podporované zaměstnávání Formika přijato šest

uchazečů. O průběhu a výsledcích kurzu byl každý zprostředkovatel úřadu práce informován

prostřednictvím krátké písemné zprávy a při osobním setkání. O termínu kurzu informuje

15

ředitel agentury podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika pracovníka

oddělení úřadu práce.

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného

zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad

práce. Pracovní rehabilitace je určena pro osoby se zdravotním postižením.

Součástí žádosti o pracovní rehabilitaci musí být doklad osvědčující, že žadatel je osobou se

zdravotním postižením. Žádost o pracovní rehabilitaci podává osoba se zdravotním

postižením na pobočce úřadu práce, dle místa trvalého bydliště.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání,

volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro

zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek

pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

Zabezpečení pracovní rehabilitace agenturami pro podporované

zaměstnávání občanského sdružení Rytmus

16

Agentura pro podporované zaměstnávání může zabezpečit pracovní rehabilitaci osobě se

zdravotním postižením (i jiným znevýhodněním), která chce pracovat na otevřeném trhu

práce, ale potřebuje dlouhodobou odbornou individuální podporu postavenou na osobní

pomoci, a to před i po nástupu do práce. Podporované zaměstnávání je pro tuto cílovou

skupinu osvědčená metoda vedoucí ve většině případů úspěšnému získání a udržení

vhodného zaměstnání.

Agentura pro podporované zaměstnávání může zabezpečit následující formy pracovní

rehabilitace:

PORADENSKÁ ČINNOST

Pracovní diagnostika

Individuální diagnostika, ověřující předpoklady účastníka pracovní rehabilitace k pracovnímu

uplatnění, jeho dovednosti a potřeby podpory v přímých pracovních činnostech a v

činnostech nepřímo souvisejících s prací. Diagnostiku provádí odborný pracovník - pracovní

konzultant na základě metodiky specializovaně vytvořené pro potřeby osob s výrazným

znevýhodněním na trhu práce.

Poradenství pro volbu povolání

Individuální a skupinové poradenství, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o

povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, přípravy na povolání

a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní

konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci,

učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek jako např.

software Stepping Stones, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované

pomůcky pro osoby s různým typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje

kromě konzultací také praktické poradenství v terénu formou exkurzí a krátkodobých praxí.

Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání

17

Individuální a skupinové poradenství zaměřené na techniky vyhledávání zaměstnání,

posuzování vhodnosti konkrétních nabídek a postup při změně zaměstnání apod.

Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je

speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních

dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek - komunikační kompenzační pomůcky a

postupy, IT, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro

osoby s různým typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje konzultace, nácviky

činností jako vyhledávání nabídek – pc, infobox, noviny, nácviky telefonování, psaní emailů,

pohovorů se zaměstnavatelem atd. Probíhá v prostorách agentury i v terénu.

Poradenství pro volbu rekvalifikace

Individuální poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace. Poradenství

poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně

zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech.

Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených

možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také

doprovody a praktické poradenství při jednáních o rekvalifikaci.

Poradenství pro volbu přípravy k práci

Individuální poradenství zaměřené na řešení specifických potřeb účastníka PR a na

odstranění překážek jeho přístupu na trh práce, poradenství zaměřené na určování obsahu a

rozsahu přípravy k práci. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant).

Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení,

porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k

zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství

zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody, praktické poradenství při jednáních o

přípravě k práci, exkurze na možná místa výkon přípravy k práci, vyhledávání a jednání s

případným místem výkonu přípravy k práci.

Poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

18

Individuální poradenství zaměřené na výběr a dojednání vhodných nástrojů aktivní politiky

zaměstnanosti pro účastníka pracovní rehabilitace. Poradenství poskytuje odborný pracovník

(pracovní konzultant). Poradenství je určeno jak účastníkovi pracovní rehabilitace, tak jeho

zaměstnavateli. Poradenství je poskytováno v součinnosti s úřadem práce.

PŘÍPRAVA K PRÁCI

Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se zdravotním postižením

Směřuje k zapracování účastníka pracovní rehabilitace na vhodné pracovní místo, získání

znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura zajišťuje

subdodávkou od zaměstnavatele. Sama agentura dodá na pracoviště asistenta vyškoleného

pro podporu na pracovišti a odborného pracovníka (pracovní konzultant), který navrhuje

přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro

osoby s různým typem postižení a dojednává je se zaměstnavatelem. Také zajišťuje postupné

zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a pokračování zaměstnání u

zaměstnavatele po skončení pracovní rehabilitace (bez přítomnosti asistenta a konzultanta).

Příprava k práci ve vzdělávacím zařízení

Směřuje k zapracování účastníka pracovní rehabilitace na vhodné pracovní místo, získání

znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura jakožto

vzdělávací zařízení zajišťuje místo, kde bude příprava k práci prováděna (nejlépe běžná firma,

kde bude účastník vykonávat přípravu k práci - práci na zkoušku a to dobrovolně, či v rámci

dohod konaných mimo pracovní poměr. Agentura zajistí osobu, která bude připravovat

účastníka pracovní rehabilitace k práci. Odborný pracovník agentury (pracovní konzultant)

bude navrhovat přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a

postupy pro osoby s různým typem postižení. Také plánuje postupné zakončování přípravy k

práci, vytvoření osvědčení a dojednání pracovně právního vztahu mezi místem výkonu

přípravy k práci a osobou se zdravotním postižením po skončení pracovní rehabilitace.

SPECIALIZOVANÉ REKVALIFIKAČNÍ KURZY

19

Směřují k získání nové či rozšíření stávající kvalifikace účastníka pracovní rehabilitace.

Agentura zajišťuje rozšíření vzdělání v akreditovaných rekvalifikačních kurzech.

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ

Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání

Sestává z části poradenství pro účastníka pracovní rehabilitace a poradenství pro

zaměstnavatele. Individuální poradenství pro účastníka pracovní rehabilitace je zaměřeno na

posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného

zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Forma poradenství je speciálně zaměřena

na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá

specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro

účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a

poradenství v terénu. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců se

zdravotním postižením pro zaměstnavatele, speciální poradenství týkající se zaměstnání

osoby se zdravotním postižením. Poradenství zajišťuje odborný pracovník (pracovní

konzultant) vyškolený v personalistice zaměřené na osoby se zdravotním postižením a

legislativě související se zaměstnaností osob se zdravotním postižením.

Zprostředkování zaměstnání

Sestává z běžných technik zprostředkování práce doplněných o aspekt zaměstnávání osob se

zdravotním postižením – tedy přímé oslovování zaměstnavatelů a vyjednávání vytvoření či

úpravu pracovních míst tak, aby vyhovovaly individuálním potřebám a preferencím

účastníka pracovní rehabilitace i zaměstnavatele. Zprostředkování obsahuje také podporu při

uzavírání zprostředkovaného pracovněprávního vztahu. Zprostředkování probíhá v úzké

spolupráci s účastníkem pracovní rehabilitace a s maximální podporou jeho vlastní aktivity.

Zprostředkování provádí odborný pracovník (pracovní konzultant) vyškolený ve

zprostředkování práce pro osoby se zdravotním postižením.

UDRŽENÍ A ZMĚNA ZAMĚSTNÁNÍ

20

Sestává individuálních i skupinových aktivizačních a motivačních programů. Probíhá formou

teoretických i terénních konzultací v situacích, které by mohly vést k ukončení

pracovněprávního vztahu účastníka PR, případně přímo při ukončování pracovněprávního

vztahu. Aktivity provádí odborný pracovník (prac. konzultant), který vytváří a řeší krizové

plány, poskytuje specializované poradenství účastníku PR, včetně využití specializovaných

pomůcek a postupů zaměřených na osoby se ZP.

VYTVÁŘENÍ VHODNÝCH PODMÍNEK PRO VÝKON ZAMĚSTNÁNÍ

Asistované zaměstnání

Pracovní asistence slouží k postupnému zaučení účastníka pracovní rehabilitace na pracovišti

a vytvoření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání, včetně dopravy do zaměstnání.

Asistenci poskytuje pracovník proškolený v poskytování podpory osobě se zdravotním

postižením na pracovišti (pracovní asistent). Asistenti jsou koordinováni a supervidováni

odborným pracovníkem, který také ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami vytváří

plán postupného snižování asistence.

Poradenství pro výkon zaměstnání

Teoretické i terénní poradenství účastníkovi pracovní rehabilitace i jeho zaměstnavateli pro

výkon zaměstnání účastníka pracovní rehabilitace. Odborný pracovník (pracovní konzultant)

poskytuje poradenství a doprovody při samotném výkonu práce i při aktivitám souvisejícím s

výkonem práce (poradenství při začlenění do pracovního kolektivu, při zajišťování vstupních

lékařských prohlídek, výpisu z rejstříku trestů, školení BOZP, dále při čerpání

zaměstnaneckých výhod, dovolené, při pracovní neschopnosti). Konzultant vytváří

specializované pomůcky a postupy pro osobu se zdravotním postižením i její

spolupracovníky.

Aktivní politika zaměstnanosti

21

Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a

svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti,

pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo

příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní

stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. Státní politika zaměstnanosti usiluje o

dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití

zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Součástí státní politiky

zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků

zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná

se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: rekvalifikace,

investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek

na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí aktivní

politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti.

Rekvalifikace

Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech,

kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná

rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se

rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání

nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z

dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má

být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v

rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na

středních a vysokých školách. Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce

prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců.

Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu

zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně

hrazeny náklady na rekvalifikaci zaměstnanců.

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro

obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované úřadem

práce. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke

krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti

po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do

pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl

veden v evidenci úřadu práce, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli

poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního

pojištění.

22

Společensky účelná pracovní místa

Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst

jsou vymezeny § 113 zákona o zaměstnanosti. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo

vyhrazení těchto míst je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným

způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem.

Jedním z předpokladů tvorby společensky účelných pracovních míst a jejich efektivního

využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního.

Společensky účelným pracovním místem se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel

zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s úřadem práce na dobu sjednanou v

dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným

způsobem pracovní uplatnění, nebo také nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o

zaměstnání evidovaného úřadem práce, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou

činnost. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa lze poskytnout ve

formě návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků z úvěrů, jiného účelově určeného

příspěvku, částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné

zdravotní pojištění.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své

zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Přechodem na

nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při

které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání

zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Příspěvek lze poskytovat na

částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu šesti měsíců, která zaměstnancům

přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může

činit maximálně polovinu minimální mzdy.

Chráněné pracovní místo a a chráněná pracovní dílna pro osoby se zdravotním postižením

Chráněné pracovní místo je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se

zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o

chráněné pracovní místo v domácnostech osob se zdravotním postižením. Úřad práce může

uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné pracovní místo i s osobou se

zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Chráněné pracovní místo musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě

písemné dohody může úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli

příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena

§ 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.

23

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném

přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo

vymezeno na základě dohody s úřadem práce. Chráněná pracovní dílna musí být

přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických

potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení atd. Chráněnou pracovní

dílnu musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody

může úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněná

pracovní dílna. Maximální výše příspěvků je stanovena §76 zákona o zaměstnanosti. Na

poskytnutí příspěvků není právní nárok.

24

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility) je koncept podnikání,

který firmám umožňuje přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se chovat eticky. Vychází

z předpokladu, že žádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale

ovlivňuje také své okolí, kvalitu života svých zaměstnanců, místní komunitu i společnost jako

celek. A zároveň tyto faktory ovlivňují úspěch firmy. Společenská odpovědnost podniků

nespočívá v tom, co podniky musí dělat, ale v tom, co mohou dělat. Přihlášením se ke

společenské odpovědnosti a dobrovolným převzetím závazků, které přesahují běžnou

regulaci a požadavky, usilují firmy o:

• zvýšení standardů společenského rozvoje

• péče o životní prostředí

• respektování základních práv

• zvýšení životní úrovně obyvatel

• podporu společenského rozvoje

• respektování základních práv menšin a dalších specifických skupin obyvatelstva (např.

osoby se zdravotním postižením)

Hlavní oblasti společenské odpovědnosti

• Péče o lidské zdroje, sociální podmínky a pracovní prostředí ve firmě

• Péče o životní prostředí

• Činnosti ve prospěch místních komunit a okolí firmy

• Širší aktivity v humanitární oblasti a v rozvojové pomoci

• Další dobrovolné a společensky prospěšné činnosti

Společensky odpovědným přístupem ve vztahu k personálním zdrojům firma podporuje:

• rovné pracovní příležitosti – včetně osob se zdravotním postižením

• spokojenost zaměstnanců

Firma zaměstnáním osob se zdravotním postižením získá motivované a stálé zaměstnance,

kteří si práce váží, možnost, jak odstranit práci přesčas, splnění zákonné povinnosti

zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, dobrou pověst společensky odpovědné firmy,

finanční výhody. Zaměstnanci se zdravotním postižením jsou v převážné většině stálými a

25

loajálními zaměstnanci s velmi malou fluktuací, k práci jsou velmi motivovaní, přičemž hlavní

motivací je zařazení do pracovního kolektivu a dobře odvedená práce, nikoliv jen finanční

ohodnocení. Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením často hledá práci na zkrácený

pracovní úvazek, je tedy možné domluvit se na polovičním či nižším pracovním úvazku dle

potřeb zaměstnavatele. Zaměstnanec může svou zkrácenou pracovní dobou vypomáhat

ostatním zaměstnancům v pracovní „špičce“ dle domluvy se zaměstnavatelem. Zaměstnanec

může nahradit nestálou měnící se brigádnickou sílu a být stálým a zaučeným zaměstnancem,

na kterého se může zaměstnavatel spolehnout.

Předsudky zaměstnavatelů

Nízká míra informovanosti široké veřejnosti a potencionálních zaměstnavatelů osob se

zdravotním postižením se začíná postupně lepšit. Díky integračním tendencím se čím dál

častěji setkávají osoby s postižením s intaktními spoluobčany. Stále však ještě přetrvávají

předsudky a paradigmata v jejich uvažování, neboť jim chybí potřební informace. Výzkumy

dokazují, že tzv. „předsudky zaměstnavatelů“ jsou spíše negativní zkušenosti se

zaměstnáváním zdravotně postižených z minulých let. Zaměstnavatelé považují spíše za

společensky prospěšné zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a poukazují na kladné

zkušenosti. Nízká míra informovanosti má za následek nižší angažovanost. Zákon o

zaměstnanosti vymezuje práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráci s úřady práce, díky

kterým probíhá komunikace týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Předsudky v pohledu na osoby se zdravotním postižením

Práce vhodná pouze pro nižší pozice

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je v podstatě charita

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením musí být komplikované

Při hledání uchazečů z řad osob se zdravotním postižením je nejlepší spolupracovat s

neziskovou organizací – jen tam jsou kandidáti

Mentální postižení je nedostatečnost nebo poškození mozku, které je neodstranitelné a je

trvalého charakteru. Nejde vyléčit, následkem takového postižení dochází k trvalému snížení

rozumových schopností člověka s mentálním postižením. K mentální retardaci jsou často

přidruženy i jiné psychické nebo somatické poruchy.

26

Charakteristika osoby se středně těžkým stupněm mentálního postižení

Učení - Přesto, že osoby s mentální retardací mají sníženou inteligenci, nemůžeme o nich říci,

že nejsou schopni učit se. Učení však vyžaduje určitou dávku trpělivosti a jiný způsob

přístupu při nácviku určitých dovedností. Dovedou se učit mechanicky, především na

praktické úrovni. Dospělý s mentální retardací, pokud je ponechán bez dalšího vedení, své

dovednosti a návyky ztrácí a postupně celkově chátrá. Z tohoto důvodu je vhodné jakékoliv

zvládnutelné pracovní začlenění, které by mu poskytlo potřebnou životní náplň a přimělo ho

respektovat určitý denní režim.

Rada - zadávat jednoduché jasné úkoly s konkrétní praktickou demonstrací; z počátku

opakovat – pracovník s postižením si úkoly zautomatizuje a poté je plní přesně, jak si zvykl;

problémy v činnostech řeší správně, pokud se s nimi setkal v minulosti a podle předešlého

vzorce chování; je dobré, když pracuje ve dvojici s jiným spolupracovníkem, pokud je práce

náročnější a vyžaduje neobvyklé řešení; zajistit dohled nad pracovníkem se středně těžkým

postižením vzhledem k bezpečnosti práce a také proto, že většinou nemůže pracovat bez

dohledu.

Vnímání - Má omezenou schopnost vnímání. Zúžení jeho rozsahu ztěžuje orientaci v místech

a situacích, jedinci špatně postihují vztahy a souvislosti. Vnímání zaměřuje na výrazné

v daném okamžiku nepodstatné vjemy, které ho odpoutávají od pozorného vnímání.

Rada - při řešení důležitých pracovních situací si ověřit pomocí kontrolní otázky, zda nás

v daní chvíli pracovník s postižením vnímala a zda jeho pozornost není odpoutávána rušivými

vjemy.

Řeč - je opožděná ve svém vývoji, obsahově chudá a jednoduchá, a to i v dospělosti. Někdy

zůstává na nonverbální úrovni s porozuměním jednoduchým verbálním instrukcím.

Abstraktní pojmy postižený nepoužívá a nerozumí jim, pokud se s nimi nikdy nesetkal

v konkrétní podobě. Někteří z postižených mohou používat náhradní komunikační systémy,

např. Makaton (speciální jazykový program), TTT systém (znak do řeči), piktogramy, systém

PCS, systém VOKS. Úroveň rozvoje řeči je variabilní. Někteří jsou schopni jednoduché

konverzace, zatímco druzí jsou schopni se domluvit pouze o svých základních potřebách.

27

Někteří se nenaučí mluvit nikdy, ale i přesto mohou být schopni sociální interakce a

porozumět jednoduchým verbálním instrukcím.

Myšlení - myšlení osoby s mentální retardací je příliš konkrétní, neschopno vyšší abstrakce a

generalizace, s nepřesnostmi a chybami v analýze a syntéze. Osoba s mentálním postižením

má problém při vhledu na určitou situaci, protože není schopna si dát potřebné informace do

souvislosti. Na toto navazuje řešení problému, které člověka napadne, pokud získá vhled do

situace související s problémem. Člověk s postižením řeší situace dle navyklých vzorců

chování, ne pomocí logického myšlení. Konkrétnost v myšlení se opírá o vzpomínky, názorné

obrazy.

Pozornost - záměrná pozornost osob s mentálním postižením vykazuje úzký rozsah

zaměření, nestálost a snadnou unavitelnost, sníženou schopnost rozdělit ji na více činností.

Paměť - kvalitu paměti snižuje nižší úroveň myšlení, lépe si zapamatovávají vnější znaky

předmětů a jevů než logické souvislosti. Paměť pracuje především mechanicky a může mít

menší kapacitu. Z odborné literatury jsou ale také známy některé případy osob s mentálním

postižením, jež jsou schopny vyjmenovat zpaměti velké množství mechanicky naučených

informací.

Rada - k zapamatování potřebuje pracovník s postižením více času a zapamatuje si po

vícerém opakování.

City - osoba s mentálním postižením může mít sníženou schopnost ovládat se ve srovnání

s intaktním pracovníkem. Není to pravidlo. Citová otevřenost souvisí s malou řídící úlohou

rozumu. Citová reakce svojí dynamikou a intenzitou neodpovídá podnětu. Buď události

vnímá povrchně, nebo neúměrně silně s významným prožitkem. Zdánlivě bezvýznamná

narážka může přivodit silný prožitek.

Rada - smutek, radost, úspěch prožívá osoba s mentálním postižením stejně jako ostatní

pracovníci.

Vůle - volní vlastnosti charakterizuje neschopnost řídi své jednání, překonávat překážky. Na

druhou stranu pokud je pracovník přesvědčen o zvládnutelnosti úkolu, dokončí ho.

28

Rada - pracovní úkoly by měly být jasné, jednoznačné a jejich obtížnost přiměřená

schopnostem.

Dosažené vzdělání - osoba s těžším stupněm mentálního postižení může být absolventem

základní školy speciální ve vzdělávacím programu pomocné školy. Profesní přípravu

absolvuje v praktické škole s jednoletou nebo dvouletou přípravou. Vzdělání je zaměřeno na

praktickou stránku života. Osvojení základů trivia (čtení, psaní, počty) je individuální. Někteří

mohou číst, ale bez porozumění čteného.

Sebeobsluha a pracovní návyky - někteří jedinci potřebují dohled pro celý život, ale

podstatná část osob se středně těžkým stupněm postižení jsou soběstační. V dospělosti jsou

obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže pracovní úkoly pečlivě

strukturujeme a jestliže je zajištěn odborný dohled. V dospělosti je zřídka kdy možný zcela

samostatný život. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve firmách

Stát společnostem nad 25 zaměstnanců ukládá povinnost zaměstnat povinný podíl osob se

zdravotním postižením (4%) nebo odebrat zboží vyrobené lidmi se zdravotním postižením,

případně odvést do státního rozpočtu kompenzační příspěvek. Měli bychom si vážit každého

zaměstnavatele, který vytváří podmínky pro zaměstnávání postižených osob i bez toho, aby

čerpal jakoukoliv podporu ze státu.

Přidanou hodnotou pro postižené je, že se dostanou pouze mezi zdravou populaci a jsou

skutečně uprostřed běžné společnosti. Bohužel chybí mnoho zaměstnavatelů, kteří chtějí

zaměstnávat osoby s postižením, na druhou stranu není převaha osob s postižením, kteří

jsou schopni jít pracovat na běžný trh.

Zaměstnavatelé jsou povinni rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem

závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením

individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním

pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s úřadem práce při

zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním

postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se

zdravotním postižením, a vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se

zdravotním postižením.

29

Povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která je dána zákonem, plní

zaměstnavatelé třemi možnými způsoby:

1) zaměstnáváním v pracovním poměru

2) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než

50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo

zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků

chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem

registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou

osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto

subjektům. Odebírat výrobky nebo služby je možné i od osob se zdravotním

postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými

a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto

osobám

3) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů

uvedených v bodech 1, 2 a 3

Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by

zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství

za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se

zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do

15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož

územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví

mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu

s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný

územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele. Plnění povinného podílu zaměstnávání

osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do

15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru

Přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením je společensky nejefektivnějším

způsobem plnění povinností firem při zaměstnávání. Pro samotné firmy je přímé

zaměstnávání zvýhodňováno a to jak z hlediska daní a daňových odvodů, tak z hlediska

poskytování státních příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zákon o daních z příjmů uvádí v paragrafu 35 několik druhů slev, z nichž nejvýznamnější je

sleva z vypočtené daně z příjmů fyzických a právnických osob ve výši 18 000 Kč za každého

zaměstnance se zdravotním postižením a částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším

zdravotním postižením (v zákoně jsou definovány tyto osoby přesně).

30

Státní příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapovány, se při přístupu k zaměstnání a při

zaměstnávání samém poskytuje zvýšená pomoc a péče. Zdravotně postižení občané jsou

umisťováni zpravidla na chráněná pracovní místa nebo na pracovní místa do chráněných

pracovních dílen, která pro ně zaměstnavatelé vytvářejí. Vytváření takových chráněných

pracovních míst a chráněných pracovních dílen může být velmi náročné a nákladné, proto se

zaměstnavatelům mohou, na základě dohody s úřadem práce, poskytovat příspěvky, a to

nejen na jejich vytváření, ale i na jejich provoz. Znamená to ale, že náklady na vytvoření míst

a jejich provoz nese zaměstnavatel, úřad práce se na těchto nákladech pouze podílí.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se

zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní

místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na

vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

Příspěvek může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením

maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí

čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné

dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření

jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně

desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše

uvedené průměrné mzdy.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

k výkonu samostatné výdělečné činnosti

Příspěvek lze poskytnout i na vytvoření chráněného pracovního místa osobou se zdravotním

postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Výše příspěvku je

stejná jako u vytvoření chráněného pracovního místa u zaměstnavatelů.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního

místa/chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa může

úřad práce poskytnout na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo osobou se

zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

31

příspěvek lze poskytnout pouze tehdy, pokud bylo úřadem práce chráněné pracovní místo

vytvářeno a finančně podpořeno. Roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek

průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního

roku. Příspěvek je poskytován zálohově nebo v jiném dohodnutém období. Záloha je splatná

nejpozději poslední den prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého

období.

Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s

úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v

průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců.

Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let ode dne

sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce

zaměstnavateli příspěvek.

Příspěvek může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za

první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné

dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na

pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na

základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně,

může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně

čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny může úřad

práce poskytnout na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. Výše příspěvku může

činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí

čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se

zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho

zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu

zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním

postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet. Příspěvek je poskytován

zálohově nebo v jiném dohodnutém období. Záloha je splatná nejpozději poslední den

prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého období.

Charakteristika chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, způsob výpočtu

ročního přepočteného počtu zaměstnanců a druhy nákladů, na které lze poskytnout

32

příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů jsou stanoveny v části druhé prováděcí

vyhlášky k zákonu o zaměstnanosti č.518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Cílené programy k řešení zaměstnanosti

Z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti lze přispívat i na programy nebo opatření

regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke

zvýšení zaměstnanosti.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním

postižením je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Příspěvek je vázán pouze na

zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoliv na základě dohod

o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvek na podporu zaměstnávání může být

poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním

poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením

z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro splnění podmínky zaměstnávání více než 50 %

osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný

přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

Dávka náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na

zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně

pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného

na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu

tohoto zaměstnance, nejvýše však částku danou zákonem za osobu se zdravotním

postižením.

Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele.

Podmínkou je, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní

zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na

veřejné zdravotní pojištění.

Výjimkou jsou případy, kdy:

1) bylo povoleno splácet ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením

splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo

2) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného

kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil

do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o

příspěvek žádá, nebo je uhradil do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto

33

nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích zjistil

úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti

zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout

splnění podmínky uvedené pod písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných

nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše

splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního

přezkumu.

Rovněž nově se stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, poskytne se

zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci – osobě se zdravotním postižením – pracovní

poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne

se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal. V případě, že

požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který

je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů,

kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich.

Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u

téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně nejvýše 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše

příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění, které

zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech

pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.

Odvod do státního rozpočtu

Za každého zaměstnance – osobu se zdravotním postižením, kterého má zaměstnavatel

povinnost zaměstnat a nezaměstnává, je povinen provést odvod do státního rozpočtu

(kompenzační příspěvek) ve výši 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy ročně. Průměrná

měsíční mzda v roce 2009 činila 22 896 Kč, odvod za jednu osobu se zdravotně postižením

činil 57 240 Kč ročně.

Odebírání výrobků či služeb od zaměstnavatelů

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením lze plnit i jiným zákonem daným

způsobem – odebíráním služeb nebo výrobků od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než

50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Výrobky či služby lze odebrat od chráněné dílny provozované občanským sdružením, od

osoby samostatně výdělečně činné, která je zároveň osobou se zdravotním postižením, nebo

34

také zadáním zakázky těmto subjektům. V současné době již existuje katalog zaměstnavatelů

zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením a osob samostatně výdělečně

činných se zdravotním postižením. Je zveřejněn na portálu Ministerstva práce a sociálních

věcí - http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp.

Od roku 2009 je zavedena ochranná značka „Práce postižených“, pro zboží vyrobené, balené

či kompletované zdravotně postiženými nebo pro výkon služeb.

35

Chráněné dílny v regionu Bruntál

Při přípravě této části publikace je využito informací z portálu Ministerstva práce a sociálních

věcí, konkrétně z katalogu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se

zdravotním postižením a osob samostatně výdělečně činných se zdravotním postižením.

V závěru uvedené chráněné dílny v katalogu zahrnuty nejsou.

CZASCH spol. s r.o., IČ: 47972947, okres: Bruntál 2000000000243 2005-07-21 2011-02-11 2011-02-11

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.czasch.cz Provozovny: CZASCH, BRUNTÁL, Opavská 8, BRUNTÁL, 792 01, okres: Bruntál

2000000000265 2000000000243

Společnost provozuje stavební a obchodní činnost E-mail jurikova@czasch.cz Telefon: 554 711 101 Fax: 554 716 618 Kontaktní osoby: Bohumila Juříková, personální oddělení

2000000000195 2000000000243

D.A.T.L. complet s.r.o., IČ: 25392328, Sladovnická 137/17, 792 01 Bruntál, okres: Bruntál 2000000002510 2010-09-23 2011-07-20 2010-09-24

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://datl.cz Provozovny: D.A.T.L. complet s.r.o., Sladovnická 137/17, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál

2000000001553 2000000002510

Společnost se zabývá vedením spisovny E-mail info@datl.cz Telefon: 775 208 116 Kontaktní osoby: Jan Kovařík, jednatel, e-mail: info@datl.cz Telefon: 775 208 116

36

CHRPA sociální firma Slezské diakonie o.p.s., IČ: 27839087, Dvořákův okruh 21, Krnov, 794 01, okres: Bruntál

2000000001839 2008-07-28 2011-04-09 2008-07-31

Právní forma: Obecně prospěšná společnost WWW stránky: http://www.chrpakrnov.cz Provozovny: Prodejna dárkových předmětů a bytových doplňků., Hlavní náměstí 29, pošta Krnov, 794 01, okres: Bruntál

2000000001218 2000000001839

Prodej uměleckých dárkových a reklamních předmětů, bytových doplňků E-mail chrpa@sdk.cz Telefon: 733 142 405 Zahradnictví a umělecká dílna, Hlubčická 18, Krnov, 794 01, okres: Bruntál

2000000001310 2000000001839

Pěstování a prodej rostlin, údržba zeleně, výroba dárkových a reklamních předmětů a bytových doplňků E-mail chrpa@sdk.cz Telefon: 733 142 405 Kontaktní osoby: Petr Světlík, vedoucí dílny, e-mail: chrpa@sdk.cz Telefon: 733 142 405 INFRA & TERRA s. r. o., IČ: 28600037, Partyzánská 1461/49, Bruntál, okres: Bruntál

2000000002476 2010-07-13 2010-07-21 2010-07-21

Právní forma: Společnost s ručením omezeným Provozovny: INFRA & TERRA s. r. o., Partyzánská 1461/49, Bruntál, 79201, okres: Bruntál

2000000001537 2000000002476

Společnost se zabývá doprava

37

E-mail info@infraterra.cz Kontaktní osoby: Ing. Dobromila Balušková, jednatel společnosti, e-mail: info@infraterra.cz Telefon: 775 637 001 J.A.C., spol. s r.o., IČ: 60699728, Brantice 305, okres: Bruntál

2000000002461 2010-06-16 2011-02-10 2010-06-17

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.jac.cz Provozovny:

J.A.C., spol. s r.o., konzervárna, Brantice 305, Brantice, 793 93, okres: Bruntál

2000000001530 2000000002461

Společnost se zabývá výrobou krmiv pro masožravá zvířata a prodejem krmiv E-mail manager@jac.cz Telefon: 554 620 458 Fax: 554 620 458 Kontaktní osoby: František Leňko, e-mail: manager@jac.cz Telefon: 777 802 691 Jana Matýsková, IČ: 75862131, E.Hakena 2134/5, 79401 Krnov, okres: Bruntál

2000000002514 2010-09-26 2010-09-26 2010-10-04

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny:

Jana Matýsková, Hlubčická 147/8, 79401 Krnov, Krnov 1, 794 01, okres: Bruntál

2000000001555 2000000002514

Výroba textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků s výšivkami E-mail ro.matysek@iol.cz Telefon: 777 652 379 Kontaktní osoby: Jana Matýsková, majitelka, e-mail: ro.matysek@iol.cz Telefon: 777 652 379

38

Marek Stuchlík, IČ: 60758571, Bezručova 5, Krnov, okres: Bruntál

2000000002517 2010-09-29 2010-09-29 2010-09-29

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle jiného zákona nezapsaná v OR Provozovny:

Marek Stuchlík , Opavska 1116, Krnov, Krnov, 79401, okres: Bruntál

2000000001558 2000000002517

Hostinská činnost Telefon: 777 848 487 Kontaktní osoby: Marek Stuchlík Telefon: 777 848 487 Martin Schwarz, IČ: 86670506, Hraniční 17, 747 21 Kravaře, okres: Opava

2000000001526 2007-10-01 2010-10-18 2007-11-15

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny:

Martin Schwarz, Čsl. armády 808/43b, Krnov - Pod cvilínem, 79401, okres: Bruntál

2000000001080 2000000001526

výroba a prodej pracovních oděvů, prodej osobních ochranných pomůcek včetně drogistického zboží. E-mail schwarzmonterky@email.cz Telefon: 737 443 584, 552 302 188 Fax: 552 302 189 Kontaktní osoby: Ingrid Schwarzová Telefon: 552 302 188 PAVEL GOJNÝ , IČ: 46138129, nám.Minoritů 129/20, 794 01 Krnov, okres: Bruntál

2000000000202 2005-07-21 2010-09-29 2008-08-25

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: PAVEL GOJNÝ , Nám. Minoritů 20, Krnov, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál

2000000000229 2000000000202

nákup a prodej pracovních oděvů, rukavic, obuvi a dalších ochranných pomůcek Telefon: 554 614 504

39

Fax: 554 614 504 Kontaktní osoby: Pavel Gojný, majitel Telefon: 554 614 504

PRESFIN CZ, IČ: 26805391, Nádražní 2, 794 01 Krnov, okres: Bruntál 2000000002214 2009-06-24 2009-07-23 2009-07-20

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.presfin.cz Provozovny: PRESFIN CZ s.r.o., Nádražní 2, 794 01 Krnov, Krnov 1, 794 01, okres: Bruntál

2000000001406 2000000002214

- polygrafická výroba - ruční kompletační práce - balení do smrštitelné fólie - distribuce - directmailing - vkládání produktů do tiskovin Kontaktní osoby: Radim Hampel, jednatel Telefon: 603 188 362 REINTEGRA, IČ: 68333552, Chářovská 54, Krnov - Pod Cvilínem, PSČ 794 01, okres: Bruntál

2000000000178 2005-07-21 2010-10-04 2007-02-02

Právní forma: Zájmové sdružení WWW stránky: http://www.reintegra.cz Poznámka: zájmové sdružení Provozovny: REINTEGRA, KRNOV CHÁŘOVSKÁ, Chářovská 54, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál

2000000000212 2000000000178

výroba a opravy drobných užitkových předmětů, specializovaný maloobchod E-mail plesnik@reintegra.cz Telefon: 603 415 635, 554 618 000

Fax: 554 617 899

REINTEGRA, Tiskařská dílna, Čsl. armády 43A/807, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál

2000000000213 2000000000178

reklamní potisk triček a textilu na přání zákazníka, výšivky na textil E-mail sedlacek@reintegra.cz Telefon: 737 602 178

40

Kontaktní osoby:

Ing. Vladimír Plesník

2000000000153 2000000000178

Zdeněk Sedláček Slezská prodejní společnost, s r.o., IČ: 25835637, Teslova 2, Moravská Ostrava - Přívoz, okres: Bruntál

2000000000821 2009-06-04 2009-06-04 2009-06-04

Právní forma: Společnost s ručením omezeným Poznámka: Pracoviště: Sokolovská 7, 793 13 Svobodné Heřmanice Provozovny: Svobodné Heřmanice, Sokolovská 7, Svobodné Heřmanice, 79313, okres: Bruntál

2000000001397 2000000000821

nákup a prodej zboží, zprostředkovatelská činnost, provádění staveb, jejich změn a odstraňování Telefon: 554 761 031 Fax: 554 761 007 Kontaktní osoby: Mgr. Jan Balušek, jednatel, e-mail: jbalusek@seznam.cz Telefon: 554 761 031

Stolařství a truhlářství s.r.o., IČ: 25825364, Jindřichov 223, okres: Bruntál 2000000002515 2010-09-29 2010-09-29 2010-10-04

Právní forma: Společnost s ručením omezeným Provozovny: Stolařstvi a truhlářství s.r.o., Jindřichov 223, Jindřichov, 79383, okres: Bruntál

2000000001556 2000000002515

Společnost vykonává truhlářské práce Telefon: 731 446 812 Kontaktní osoby: Jiří Kolek Telefon: 731 446 812

41

VK oděvy s.r.o., IČ: 28566955, Pod Vrbami 3, 79201 Bruntál, okres: Bruntál 2000000001204 2007-04-08 2010-09-30 2007-04-13

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.vkodevy.ic.cz Provozovny: Vladimír Kraus, Pod Vrbami 3, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál

2000000001017 2000000001204

Společnost se zabývá výrobou oděvů, pracovních oděvů, triček, letních šatů, plenkových kalhotek sandra, výrobou zakázek o větším množství kusů, výrobky pro automobilový průmysl-obaly na nářadí E-mail vkodevy@seznam.cz Telefon: 602 866 144 Kontaktní osoby: Vladimír Kraus, Jednatel, e-mail: vkodevy@seznam.cz Telefon: 602 866 144

Mudr. LENKA KLECHOVÁ , IČ: 68188323, Staré Město 107, 792 01 Bruntál, okres: Bruntál 2000000000202 2005-07-21 2010-09-29 2008-08-25

Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: Mudr. LENKA KLECHOVÁ, Nádražní 29a, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál Mudr. LENKA KLECHOVÁ, Revoluční 20, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál

2000000000229 2000000000202

kosmetické služby, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, poskytování služeb pro rodinu a domácnost

Telefon: 554 725 221 Fax: 554 725 221 Kontaktní osoby: Mudr. Lenka Klechová, majitel Telefon: 554 725 221

42

ZELENÁ DÍLNA s.r.o., IČ: 28586719, Lidická 1817/33, 79201 Bruntál, okres: Bruntál 2000000001204 2007-04-08 2010-09-30 2007-04-13

Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: Provozovny: ZELENÁ DÍLNA, areál Fügnerova, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál

2000000001017 2000000001204

Společnost se zabývá ekologickou recyklací odpadního elektrického a elektronického zboží E-mail lubomirjanda001@seznam.cz Telefon: 554 725 159 Kontaktní osoby: Lubomír Janda, jednatel, e-mail: lubomirjanda001@seznam.cz Telefon: 603 523 768

Další chráněné dílny v regionu:

Třempek Třemešná

Emont Krnov

Uniflex Moravia Bruntál

Družstvo Soustav Horní Benešov

Sociálně terapeutické dílny

Sociálně terapeutické dílny jsou zařízení poskytující ambulantní služby sociální prevence,

které jsou určeny osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které

43

nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem

je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností

prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Pomáhají mládeži a dospělým osobám s

mentálním, tělesným a kombinovaným postižením předcházet sociální izolaci, přispívají k

rozvoji a zachování jejich stávajících schopností pro plnohodnotný, kvalitní život.

Výklad zákona o sociálních službách

Sociálně terapeutické dílny

(1) Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou

soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na

otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora

zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie.

(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:

a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností

vedoucích k sociálnímu začlenění,

d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Terapeutické komunity

(1) Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby

závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají

zájem o začlenění do běžného života.

(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:

a) poskytnutí stravy,

b) poskytnutí ubytování,

c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

d) sociálně terapeutické činnosti,

44

e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Sociální rehabilitace

(1) Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti,

nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností,

posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností

alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí.

Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou

pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.

(2) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb

obsahuje tyto základní činnosti:

a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností

vedoucích k sociálnímu začlenění,

b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně

rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto

základní činnosti:

a) poskytnutí ubytování,

b) poskytnutí stravy,

c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.

Poskytovatelé v regionu Bruntál – sociálně terapeutické dílny

Diakonie ČCE - středisko v Rýmařově

45

Posláním střediska je provázet a podporovat člověka znevýhodněného stářím, mentálním či

tělesným postižením, a pomáhat mu dosáhnout nebo udržet stav tělesného, duševního a

sociálního zdraví, pohody a souladu s prostředím, v němž žije. Podporují soběstačnost

člověka v péči o sebe sama. Pomoc je založena na křesťanské lásce, úctě k jedinečnosti a

lidské důstojnosti každého člověka a na vzájemném, oboustranném respektu. Snaží se

poskytovat co nejkvalitnější sociální služby (osobní asistence, pečovatelskou, týdenního

stacionáře, domova pro seniory, domova se zvláštním režimem, sociálně terapeutické dílny)

– a službu ošetřovatelskou (domácí péče), a tím přispívat ke zlepšení života těch, kterým

pomáháme. Jako křesťanská organizace usilují také o zajištění jejich duchovních potřeb a

pastorační péče. Klientům umožňují být aktivní, realizovat činnosti, které jejich život činí

smysluplnějšími, v mezích svých možností odbourávají jejich periferní postavení a staví je do

svého středu, do středu společenství.

V terapeutických dílnách klienti vyrábějí stolařské, košíkářské, tkalcovské, keramické, arte

výrobky, vyrábí také ruční papír a zabývají se různými ručními pracemi. Ve stolařské dílně se

zaměřují na výrobu ptačích budek, krmítek, škrabadel pro kočky a dekorativních předmětů

na zahradu. V košíkárně vyrábějí spousty různých druhů košíků jako košíky kulaté, oválné,

koše pro psy, dárkové koše. Tato dílna se zabývá i pletením dekorativních věcí. Ve tkalcovské

dílně se uživatelé zaměřují na tkaní tašek a koberečků z motouzu a textilu. Fotoalba

vyráběné z ručního papíru nebo různé druhy přání a poznámkové bloky uživatelé vyrábí v

dílně na výrobu ručního papíru. Dekorativní předměty z hlíny uživatelé vyrábí v dílně

keramické. V arte dílně se zaměřují na výrobu dekorací z přírodnin a dalších ozdob. Výroba

bižuterie nebo vyšívání polštářků a deček je v dílně samozřejmostí.

Zařízení poskytovatele:

Sociálně terapeutická dílna (Divadelní 383/10, 795 01 Rýmařov)

Sociálně terapeutická dílna (Lidická 1328/14, 795 01 Rýmařov)

Formy poskytování sociálních služeb:

ambulantní

Cílová skupina klientů:

osoby s kombinovaným postižením

osoby s mentálním postižením

Věková kategorie klientů:

dorost (16 – 18 let)

mladí dospělí (19 – 26 let)

dospělí (27 – 64 let)

Harmonie, příspěvková organizace

Harmonie, příspěvková organizace, působí v Krnově od roku 2007, kdy se zařízení

přestěhovalo z hošťálkovského zámku do nově zrekonstruovaného objektu na Chářovské

46

ulici. Během let 2009 a 2010 byla s Harmonií sloučena organizace Naděje Jindřichov a

Krajánek Město Albrechtice. Momentálně poskytuje sociální službu 200 klientům a

zaměstnává 170 pracovníků.

V současné době prochází část organizace významným procesem transformace pobytových

sociálních služeb. Cílem transformačního procesu Harmonie je:

umožnit klientům bydlení v domácnostech v běžné zástavbě měst a obcí

využívat návazné služby – lékaři, obchody, kadeřnice, kino, divadlo apod.

začlenit naše klienty do běžné společnosti, vytvářet příležitosti k normálnímu životu mezi

lidmi bez postižení

umožnit žít život jako žije jeho vrstevník v domácím prostředí.

Proces transformace se daří naplňovat díky využití prostředků EU a za podpory zřizovatele,

Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V dubnu 2010 bylo otevřeno nové chráněné

bydlení v Albrechticích, kde ve dvou bytech žije celkem 11 klientů bývalého zařízení Krajánek,

do dvou let vznikne nové bydlení v Osoblaze, Vrbně pod Pradědem a Rýmařově pro klienty

z bývalé organizace Naděje Jindřichov.

Terapeutická dílna: Keramická

Košíkářská

Výroba dekorativního materiálu

Výroba glycerinových mýdel

Zařízení poskytovatele:

Harmonie, příspěvková organizace (Míru 230/7, 793 95 Město Albrechtice)

Harmonie, příspěvková organizace (Opavská 294/40, Pod Cvilínem, 794 01 Krnov 1)

Formy poskytování sociálních služeb:

ambulantní

Cílová skupina klientů:

osoby s kombinovaným postižením

osoby s mentálním postižením

47

Věková kategorie klientů:

od 18 do 80 let

Sagapo, příspěvková organizace

Posláním organizace je poskytovat sociální služby domácího typu osobám, které z důvodu

svého zdravotního postižení potřebují soustavnou péči druhé osoby a nemohou žít ve svém

přirozeném prostředí. Cíl směřuje ke zlepšení nebo stabilizaci (udržení)

sociálního, psychického a tělesného stavu uživatele sociální služby. Organizace podporuje

své klienty v tom, aby prožívali aktivní, smysluplný a důstojný život, s vazbami na rodinu a

veřejné služby. Poskytuje služby individuálně s dostatkem prostoru pro trávení volného času

a intimního soukromí.

Terapeutická dílna:

keramická

stolařská

košíkářská

textilní

V rámci sociálně terapeutických dílen navíc probíhají další činnosti z oblasti arteterapie,

tkaní, výroby ručního papíru. malování na sklo, malování na hedvábí, výroba šperků a

bižuterie, nácvik komunikačních dovedností v rámci stálé prodejní výstavy, nácvik

sebeobslužných činností.

Zařízení poskytovatele:

Sociálně terapeutické dílny (Hybešova 508/2, Bruntál, 792 01 Bruntál 1)

Formy poskytování sociálních služeb:

ambulantní

Cílová skupina klientů:

osoby s kombinovaným postižením

osoby s mentálním postižením

48

Věková kategorie klientů:

dorost (16 – 18 let)

mladí dospělí (19 – 26 let)

dospělí (27 – 64 let)

Slezská diakonie

Slezská diakonie je nestátní nezisková organizace, která poskytuje své služby v sociálně -

zdravotní oblasti. Svou činnost zakotvuje na praktické realizaci biblických zásad lásky a služby

lidem potřebným a lidem v nouzi. V centru pozornosti Slezské diakonie stojí lidé s

postižením, senioři, lidé bez domova a všichni ti, kteří se dostali do nejrůznějších těžkých

životních situací.

Slezská diakonie působí na území Moravskoslezského kraje již od roku 1990, kdy navázala na

dřívější charitativní působnost Slezské církve evangelické augsburského vyznání započatou

na počátku 20. století. V roce 2005 rozšířila Slezská diakonie svou působnost i do

Jihomoravského kraje. V současné době provozuje Slezská diakonie více než čtyřicet

středisek, která nemají samostatnou právní subjektivitu a jsou řízena centrálně ústředím

Slezské diakonie v Českém Těšíně.

Sociální služby pro lidi s postižením

Lidský život je poklad vysoké hodnoty. Je třeba ho chránit, rozvíjet v mnoha směrech a

zachovávat důstojnost každého jednoho člověka. Lidem s postižením byl do života vložen

určitý handicap, který se jim Slezská diakonie snaží pomoci nést. Nabízí jim kvalifikovanou

péči v centrech denních služeb, terapeutických a pracovních dílnách, chráněném bydlení a

lidskou, ale odbornou pomoc v mnoha oblastech jejich potřeb. Cílem této činnosti Slezské

diakonie je poskytnout osobám s postižením takovou podporu, aby mohli bydlet, učit se a

pracovat srovnatelně se svými vrstevníky bez postižení.

Pro dospělé:

Archa Krnov, Široká Niva

Benjamín Krnov

49

Betezda Komorní Lhotka

Eben-Ezer ČT Horní Žukov

Eden Český Těšín

Domov Tichá

Hosana Karviná

Jordán Třinec

Ninive Krnov

Agentura podporovaného zaměstnávání Český Těšín, Třinec, Bruntál, Krnov

Rút Krnov, Bruntál

Tabita Český Těšín, Karviná, Třinec, Jablunkov

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s., Okresní

organizace SPMP ČR v Bruntále

Náplní práce občanského sdružení je podpora rodin s mentálně postiženými dětmi a

dospělými; poradenská činnost v sociální oblasti mentální retardace, osvětová a publikační

činnost v regionálním i celostátním tisku, provoz denní sociálně terapeutické dílny a pořádání

kulturních, společenských a sportovních akcí.

Muzikoterapie

je moderní metodou psychoterapie. Muzikoterapie využívá hudby, rytmu, zvuků, tónů,

zpěvu, případně i v návaznosti na pohyb či výtvarnou tvorbu. Muzikoterapie využívá verbální

i neverbální prostředky. Verbalizace zpěvem. Neverbální práce s hudbou, rytmem, zvuky.

Muzikoterapie může uvolňovat napětí. Zpěv a práce s dechem má velký vliv na další tělesné a

psychické procesy. Hudba, rytmus a zvuky jsou prostředkem vzájemné komunikace.

Arteterapie

je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako prostředku poznání a ovlivnění

lidské psychiky a mezilidských vztahů. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to terapie

uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a

artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky

50

zpracovávány.

Dramaterapie

Prostřednictvím dramaterapie se mohou mentálně postižení lidé realizovat,vyzkoušet si

spoustu věcí, prožít sami sebe v situacích, do jakých by se pravděpodobně nikdy nedostali.

Uživatelé jsou po dramaterapii otevřenější, sebevědomější, v některých situacích se dovedou

lépe orientovat a výrazně odbourávají negativní postoje mezi sebou. Třeba agresivitu.

Dramaterapie tak otvírá cesty k vyjádření podvědomých konfliktů. Je to systematické a

záměrné použití dramatických čili divadelních procesů, které mají podpořit emocionální růst

jedince a psychologickou integraci.

Canisterapie

je způsob terapie, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Psi slouží k

navození klidu, uvolnění a prohřátí člověka. Dochází k příjemné a hluboké relaxaci a

uvolnění. Uvolněný člověk je připraven k dalším činnostem

Zařízení poskytovatele:

Sociálně terapeutická dílna Polárka (nám. J. Žižky 39/2, Bruntál, 792 01 Bruntál 1)

Formy poskytování sociálních služeb:

ambulantní

Cílová skupina klientů:

osoby s mentálním postižením

Věková kategorie klientů:

mladí dospělí (19 – 26 let)

dospělí (27 – 64 let)

Na co si dát pozor

Zneužívání zdravotně postižených zaměstnavateli

51

Někteří zaměstnavatelé zdravotně postižených osob zneužívají tyto pracovníky v určité míře

ve svůj osobní prospěch. Tedy ne konkrétně samotné zaměstnance, ale spíš finanční

příspěvky, které jim mohou plynout na základě zákona o zaměstnanosti, konkrétně využitím

paragrafu 78.

Našli se někteří zaměstnavatelé a věříme, že jich není mnoho, kteří přišli na to, jak část

příspěvku využít pro sebe. Jak?

Mzda je sice zaměstnavatelem vyplácena ve výši, která se rovná minimálně 8 000 Kč

„hrubého“, avšak zaměstnanec je při uzavření pracovní smlouvy donucen podepsat smlouvu

např. na e-learningové kurzy. Na tento kurz odvede např. částku rovnající se 3.000 Kč,

přičemž tato výuka nemá žádný výstup, neprobíhá testování, přezkoušení. Zaměstnavatel

tento kurz zajistí bez zpětné vazby na to, zda daný typ výuky je pro výkon pracovní pozice

zapotřebí. Uzavření smlouvy je podmíněno uzavřením další smlouvy (jiná společnost) např.

právě na e-learningový kurz. V jiných případech např. zaměstnavatelé vybírají od

zaměstnanců finanční částka na praní stejnokrojů, které zaměstnanec nikdy neměl u sebe ani

stejnokroje nepoužívá. Ti „nejdrsnější“ zaměstnavatelé při výplatě mzdy, kterou vyplácí tzv.

na ruku, vyberou 50% mzdy přímo od postiženého se slovy: „Buď rád, že máš alespoň něco!“

Pokud osoby se zdravotním postižením sami neřeknou dost, pokud sami o této problematice

nezačnou hovořit, pokud se sami nezačnou starat o svá práva, není vyhráno a „pšenka

vykukům“ pokvete dále a radostně.

Nenechat se zneužívat!

Zásadní je, že zdravotně postižení mají stejná práva jako osoby zdravé, zaměstnavatelé by

k nim měli mít stejný rovný přístup a neměli by je jakkoliv využívat a zneužívat. Pracovník se

zdravotním postižením, který pracuje ve firmě zaměstnávající více než 50% osob se

zdravotním postižením, by si měl zkontrolovat svou pracovní smlouvu, aby tak zamezil

možnostem svého zneužívání ve prospěch zaměstnavatele. V pracovní smlouvě musí být

podle platného Zákoníku práce jasně vymezeno pracovní zařazení (druh práce), den nástupu

do práce, pracovní úvazek, typ smlouvy na dobu určitou nebo neurčitou, místo kde je

pracovní činnost vykonávána. V pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru, který tvoří

součást pracovní smlouvy, by měla být jasně stanovena mzda. Pracovník se zdravotním

postižením by měl být zaměstnavatelem řádně informován o výplatním termínu

zaměstnavatele, např. jej lze nalézt ve mzdovém předpisu zaměstnavatele. Pracovní náplň by

měla být jasně vymezena, stejně tak práva a povinnosti, a začátek a konec pracovní doby.

Příklady dobré praxe

Sattech - AUTO

52

APPN, o. s. a spolupracující firma SATECH-AUTO

Na přelomu roku 2009/2010 zaznamenala agentura APPN, o. s. velký příliv neslyšících

klientů. Obracejí se na nás lidé z celé České republiky, kteří se ocitli bez práce, často se do

Prahy za prací stěhují. Najít pro ně zaměstnání není v současné době jednoduché, přesto se

najdou firmy, které s námi chtějí navázat spolupráci. Jednou z takových zaměstnavatelů je i

firma SATECH, s.r.o., jejíž majitel Miroslav Dražil se na začátku roku 2010 rozhodl otevřít

automyčku a zaměstnat v ní neslyšící. Ve své firmě dnes zaměstnává čtyři neslyšící, jejichž

hlavními předpoklady jsou pracovitost, spolehlivost a schopnost spolupráce.

Na dílně jsou z důvodu bezpečnosti se čtyřmi neslyšícími společně dva slyšící. Vytvořila se tak

situace, že převažujícím komunikačním prostředkem mezi zaměstnanci je znakový jazyk.

Neslyšící se nedostávají do izolace a zažívají většinou poprvé ve svém pracovním životě

bezbariérové prostředí. Navíc denně přicházejí do kontaktu se zákazníky, kteří mají možnost

se na vlastní oči přesvědčit, že neslyšící jsou dobří pracovníci.

Firma SATECH-AUTO má svou dílnu na Praze 5. Nabízí velmi kvalitní ruční mytí aut, které trvá

maximálně jednu hodinu, během níž je k dispozici zdarma WIFI, káva, nealko nápoje, které

čekání velmi zpříjemní. Firma také nabízí cenové zvýhodnění pro stálé zákazníky a náhradní

plnění, více informací naleznete na www.automyti.cz. Nyní majitel plánuje otevření dalších

poboček, tak mu společně držme palce, aby se mu to povedlo a další neslyšící tak našli práci.

HANDICAP výrobní družstvo invalidů

V rámci projektu Jistota zaměstnání, který získala APPN, o. s. ve spolupráci s firmou VDI

Handicap se vytvořila místa pro 12 osob se sluchovým postižením na pozici skenování

dokumentů, digitalizace. Po několikakolovém vývěrovém řízení byli vybráni ti uchazeči, kteří

splňovali podmínky a také projevili zájem o tuto pozici. Firma VDI Handicap zaměstnává 97

osob se zdravotním postižením a zabývá se převážně zpracování digitalizovaných dokumentů

a řadí se k největším digitalizačním zpracovatelům v ČR. Na začátku bylo pro nové

zaměstnance připraveno školení digitalizace dokumentů a v současné době se již neslyšící

zapracovávají a začínají pracovat samostatně. Díky spolupráci s firmou VDI Handicap

doufáme, že i ostatní firmy zabývající se digitalizací dat se také budou inspirovat jejich

příkladem a budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

53

Pan Jan

Pan Jan se na agenturu pro podporované zaměstnávání občanského sdružení Rytmus obrátil

v říjnu roku 2007. Po roce začal spolupracovat s pracovní konzultantkou a společně hledali

práci. Tu se pro Jana podařila najít velmi brzy, jelikož agentura pro podporované

zaměstnávání měla v době navázání spolupráce s Janem rozjednané možné zaměstnání u

firmy Schachermayer. S touto firmou agentura již spolupracovala při zaměstnání jiného

uživatele. Nástup do práce proběhl do dvou měsíců, kdy si Jan za podpory pracovní

konzultantky a opatrovníka vyřídil veškeré náležitosti k nástupu. Jan pracuje na pozici

expedient. Náplní jeho práce je balení zakázek – používání počítače, odhad způsobu zabalení

zakázky, používání baličky. Jan se s pomocí asistence práci naučil a začlenil se do kolektivu.

Po zaškolení se rozhodl navýšit svůj pracovní úvazek ze 6 hodin na 8 hodin. S rozhodnutím

mu pomáhal jak vedoucí ve firmě Schachermayer, opatrovník, i pracovní konzultantka o.s.

Rytmus. V současné době (duben 2009) je Jan v práci zcela samostatný a podporu agentury

pro podporované zaměstnávání již nepotřebuje.

Názor zaměstnavatele:

Jaké máte zkušenosti se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením?

„První naše zkušenost ve skladovém hospodářství dopadla špatně. Tento nezdar nás

neodradil od hledání dalšího zaměstnance se zdravotním postižením ve spolupráci

s o.s.Rytmus. Naše druhá zkušenost dopadla na výbornou, protože jsme s Vaší pomocí objevili

pana Jana.“

Pan Jan pracuje mezi zdravými zaměstnanci. Jsou o jeho znevýhodnění nějakým způsobem

informováni? Vyvolalo to nějaké negativní reakce?

„Samozřejmě naši zaměstnanci byli informováni o našem záměru zaměstnat ve skladovém

hospodářství člověka se zdravotním postižením, abychom předešli zbytečným konfliktům.

Naši zaměstnanci jsou duševně na vysoké úrovni. Pana Jana přijali velice dobře. Pan Jan se

stal v kolektivu celkem oblíbeným.“

Jak jste spokojeni s prací, kterou pan Jana odvádí?

„S prací pana Jana jsme velice spokojeni. Výborně se začlenil do celého kolektivu

zaměstnanců logistiky. O jeho schopnostech vypovídá to, že v měsíci březnu byl vybrán do

TOP týmu za měsíc únor. Tímto naše fa oceňuje nejlepší pracovníky za uplynulý měsíc.“

Názor pana Jana:

V čem spočívala pomoc Rytmusu při nástupu do práce?

„Při schůzce v Schachermayeru. Při pohovoru, při podpisu smlouvy. Při rozhovoru s ředitelem

a s vedoucím pracoviště. Naučit se práci. Trvalo to cca 14 dní až měsíc. Pak jsem tam byl sám.

54

Chodili asistentky z Rytmusu, pak jsem začal sám - ovládat počítače, jak balit.“

Pořádá zaměstnavatel i nějaké mimopracovní aktivity, kterých se můžete zúčastnit? Např.

zájezd na hory?

„Byl jsem s nima na horách v Rakousku. V létě jsou sportovní hry. V létě mohu jet na

podnikovou chatu. Jezdí se na kola.“

Co je náplní vaší práce?

„Je tam počítač. Zabalit věc i- kuchyňské věci - kliky, šroubky, dřezy, umělé šuplíky. Zabalit

paletu. Naskládat zboží, je tam balička- musí to umět všichni a pak to vážeme, musím dát

pozor na zakázky. Když se to pošle jinam, tak to vracej, je to práce dobrá. Jsou se mnou

spokojení. Byl jsem vyhlášený 2 krát jako nejlepší balič. Dostal jsem za to peníze. Spokojenost

tam je. Hlavní je, že jsou spokojení mistři. Je tam teploučko. Někdy je to dřina, ale jinak se to

dá zvládnout. Byl tam jeden kluk a já ho to učil. Zkusil si to a líbilo se mu to. Kdyby měl někdo

zájem, tak mu to klidně doporučím - pracovat tam.“

Názor opatrovníka:

Jakým způsobem probíhala spolupráce mezi Vámi a pracovní konzultantkou?

„Pracovní konzultantka konzultovala a podnikala veškeré kroky s mým souhlasem a

podporou, kontakty byly částečně formou osobních schůzek a zejména telefonické.“

Doporučil byste službu podporované zaměstnávání lidem se zdravotním znevýhodnění?

Proč?

„Rozhodně bych tuto formu i organizaci (Rytmus) velmi doporučil, bohužel se domnívám, že

jejich kapacity jsou značně omezené. Důvodem pro doporučení je zejména jejich orientace z

hlediska potřeb jednotlivých zaměstnavatelů a znalost místních poměrů a zejména jejich

osobní a aktivní účast při začátcích na pracovišti.“

Pan Ondřej

Na počátku roku 2007 oslovil pan Ondřej agenturu pro podporované zaměstnávání s přáním

najít si pracovní místo mimo areál ústavu sociální péče. Během svého dlouholetého pobytu

55

v ÚSP získal pan Ondřej pracovní zkušenosti v různých oblastech (např. zahradnictví,

prádelna, zednické práce). Dlouhodobě pracoval v ústavu sociální péče jako vrátný a také

pomáhal při organizování fotbalových zápasů, ale tato činnost byla odměňována jen

symbolicky. Své pracovní povinnosti v rámci ústavu sociální péče plnil svědomitě a

odpovědně. Přesto pan Ondřej pociťoval potřebu změny. Po několikaměsíční čekací době

uzavřel Dohodu o poskytování služby podporované zaměstnávání, a tak se svým pracovním

konzultantem začal aktivně hledat nové zaměstnání.

Doba plánování cesty k vhodnému zaměstnání, oslovování zaměstnavatelů a osobního

jednání s nimi trvala několik měsíců. Poté byla objevena nabídka firmy, která hledala

pracovníka na roznos svých reklamních letáků. Pan Ondřej se rozhodl tuto činnost zkusit. Na

počátku byla zajištěna asistence, která se postupně snižovala. Uživatel služby se osamostatnil

a roznos již zajišťuje samostatně. Protože tuto pracovní činnost pan Ondřej vykonává pouze

jeden den v týdnu, pokračoval se svým pracovním konzultantem v hledání dalšího

zaměstnání.

Agentura pro podporované zaměstnávání provedla svůj první tzv. audit pracovních

příležitostí, což je jeden z efektivních nástrojů vyhledávání volných pracovních míst (know-

how o.s. Jurta, Osmý den). Tento audit byl proveden v obchodním řetězci a bylo zde

nalezeno několik možných pracovních pozic, které byly vhodné i pro osoby se zdravotním

postižením. Pan Ondřej se rozhodl vykonávat práci v třídírně lahví. Součástí jeho pracovní

náplně byl také úklid nákupních vozíků na parkovišti. Do zaměstnání nastoupil po vstupní

lékařské prohlídce. Byla podepsána dohoda o pracovní činnosti. Na počátku práce byla

poskytnuta podpora ze strany asistentky, která pomohla uživateli především s rozlišováním

jednotlivých druhů lahví a přepravek. I zde se asistentce postupně snižovala a po několika

málo týdnech pan Ondřej svoji práci vykonával plně bez podpory. Když skončila platnost

dohody o pracovní činnosti, nebyla podepsána další smlouva, protože obchodní řetězec

provedl veliké personální změny. Pan Ondřej přišel o práci.

Tuto negativní situaci řešil pan Ondřej opětovným aktivním hledáním dalšího možného

zaměstnání. Absolvoval několik bezvýsledných jednání se zaměstnavateli. Poté agentura

opět provedla audit pracovních příležitostí v jedné potravinářské firmě. Zde bylo volné

pracovní místo u mytí nádobí. Zaměstnavatel uvítal možnost bezplatné praxe, aby si obě

strany vyzkoušely, zda jim bude spolupráce vyhovovat. Přestože pan Ondřej práci vykonával

kvalitně, zaměstnavatel měl obavy uzavřít pracovně-právní poměr s osobou s mentálním

postižením a zbavenou způsobilosti k právním úkonům. Vedení firmy umožnilo osobní

schůzku nejen s pracovním konzultantem, ale i s opatrovnicí pana Ondřeje. Zde se vyjasnily

některé zbytečné obavy a byly vysvětleny mýty a předsudky o zaměstnávání lidí s mentálním

postižením. Pan Ondřej zde nakonec nastoupil do práce, má pracovní smlouvu na dobu

určitou se zkušební dobou na tři měsíce. Pracovní smlouvu na dobu určitou zde mají všichni

noví pracovníci. Je-li výkon pracovních povinností uspokojivý, je smlouva dále prodloužena

na dobu neurčitou.

56

I zde měl zprvu pan Ondřej asistentku, která jej podpořila v orientaci v novém zaměstnání a

při zvládání pracovních úkonů. Opět došlo k postupnému snížení podpory ze strany

asistentky, výborně navíc funguje přirozená podpora na pracovišti. Pan Ondřej samostatně

komunikuje s kolegyněmi a je zde platným členem pracovního kolektivu. Asistence byly po

několika týdnech - po dohodě s uživatelem i zaměstnavatelem - plně ukončeny. A co říká o

své práci pan Ondřej osobně? „Jsem zde šťastný a práci zvládám sám. Paní vedoucí mě chválí

a je spokojená.“ Změna nastala ve výkonu roznosu letáků. Pan Ondřej tuto práci již nechtěl

vykonávat, a tak si našel za sebe náhradního pracovníka, kterého v této činnosti sám zaučil a

práci mu přenechal. V současné době je pan Ondřej plně samostatný a i nadále trvá jeho

spokojenost na pracovišti v potravinářské firmě. Spolupráci s organizací Rytmus Benešov

o.p.s., která trvala bez jednoho měsíce dva roky, ukončil pan Ondřej dohodou, neboť získal

vhodné pracovní místo a dál již nepotřebuje podporu.

Slečna Monika

Monika chodila do Rytmusu od srpna 2008. Pracovala dříve jako uklízečka a chtěla hledat

podobnou práci. Na schůzkách s pracovní konzultantkou se Monika učila, jak se vyznat v

inzerátech a jak na ně odpovídat, trénovala pracovní pohovor, napsala si životopis a učila se

potřebné věci o pracovně právních vztazích. Monika se účastnila několika pracovních

pohovorů. Práci ale nebylo snadné získat. V lednu 2009 Monika uspěla. Začala pracovat v o.s.

Letní dům. Chodila tam jednou za týden uklízet. Protože chtěla Monika pracovat každý den,

pokračovala v hledání další práce.

Na schůzkách s pracovní konzultantkou Monika pokračovala v trénování nových dovedností a

mluvili spolu také o tom, jaká další práce by Moniku zajímala. Kromě úklidu tak Monika

začala hledat ještě práce v kanceláři. Byla na dalších pohovorech. V červnu 2010 Monika

uspěla ve výběrovém řízení v kavárně Starbucks. Začala zde pomáhat s úklidem lobby – sbírá

nádobí a v kuchyňce ho skládá do myčky, dohlíží na čistotu stolů, doplňuje cukry a další

potřebné věci. Ze začátku pomáhal Monice v práci asistent. Monika se práci postupně

naučila. Když si byla jistá, že vše dobře zvládne, asistent za ní přestal docházet a spolupráci s

Rytmusem ukončila. Monika již pracuje v kavárně půl roku. Každý den chodí pracovat na 2

hodiny. Pomáhá kolegům v době, kdy přichází nejvíce zákazníků. Monika je v práci spokojená

a kolegové její pomoct oceňují.

57

Pan Karel

Karel využíval v o.s. Rytmus nejprve službu Tranzitní program a spolu se svou pracovní

konzultantkou našel praxi. V červenci 2010 začal užívat službu podporované zaměstnávání.

Říkal: „Po skončení Praktické školy jsem se 1.9.2009 zapsal na úřadě práce jako uchazeč o

práci. Jedno dopoledne v týdnu, vždycky ve středu od 9 do 13 hodin jsem byl na brigádě v

Bille v Šimůnkově ulici, pomáhal jsem účetní, asistentka z Rytmusu mi pomáhala hlavně při

nové práci jako zadávání přepravek do dodacího listu.“

Dlouho se nedařilo domluvit práci s pracovní smlouvou. Mezitím se Karel spolu s pracovní

konzultantkou zajímal na úřadu práce Praha východ o pracovní rehabilitaci. A pracovní

konzultantka začala vyjednávat ve společnosti Ufon práci operátora v call centru. Vyjednala

úpravu pracovní náplně a pracovní doby. Karel prošel individuálním výběrovým řízením a

nastoupil do práce 8. 2. 2010. Začal pracovat na poloviční úvazek a vyřizoval telefonáty na

tak zvané „houpačce“. Dotazoval se zákazníků, kteří si zakoupili novou službu, jestli ji už mají

aktivovanou, jak jsou s ní spokojení, popřípadě zodpovídal jejich další dotazy nebo je

navigoval na další služby. Karel využil pomoc pracovní asistentky z Rytmusu například při

tréninku soustředěné práce s klávesnicí a myší nebo při telefonátu se zákazníkem, například

při zvládání nervozity.

Slova nadřízeného před koncem zkušební doby: „Karel se v práci hodně naučil, komunikaci s

ním považujeme za bezproblémovou. Jsme přesvědčení, že se Karel postupně zbaví trémy a

rozhovor bude působit přirozeně, klidně. Doporučujeme soustředit se na osobnější tón.“

A po půl roce: „Karel má dobrý hlasový projev, je určitě samostatnější, informovanější, plní

měsíční testy. Z našeho pohledu nepotřebuje v tuto chvíli žádnou další pomoc. Pochopitelně

se bude dál vzdělávat, sledovat novinky.“

V současné době pracuje Karel samostatně, bez asistence. Se zaměstnavatelem by rád ještě

domluvil spolupráci s pracovní konzultantkou 1x za měsíc při vyplňování testu, který má 40

otázek. Využije pomoc při rozhodování, ve kterém pracovním postupu hledat odpověď nebo

při čtení textů psaných příliš malým písmem.

Závěrem Karel říká: „V současnosti zvládnu i dost náročný hovor a rozšířil jsem si úvazek na 6

hodin denně. “

58

Zelená dílna

Zelená dílna byla založena v roce 2005 jako sociálně podnikatelská aktivita občanského

sdružení LIGA o. s. Bruntál a do dnešních dnů zaměstnává více než 85% osob se zdravotním

postižením. V září roku 2009 prošla dílna transformací a stala se samostatnou společností

s ručením omezeným. Hlavní činností dílny je ekologická recyklace odpadních elektrických a

elektronických zařízení. Při těchto činnostech, které probíhají strojní i ruční technologií, je

dostatek příležitostí pro práci pro osoby se zdravotním postižením. V dílně tradičně pracují

také lidé s těžkým zdravotním hendikepem, v některých případech s kombinovaným

zdravotním postižením. Práce s těmito lidmi je sice náročná, ale pracovníci s těžkými

handicapy jsou podle zkušeností mistrů v dílně po zaučení těmi nejlepšími. Jsou to lidé velmi

trpěliví a snaživí, kteří jsou vděční za jakoukoliv práci a snaží se jí vykonat co nejlépe. Práce

s mentálně postiženými je velmi různorodá a měl by jí vykonávat člověk se zkušenostmi

s podobnou skupinou lidí a určitou dávkou empatie, který je schopen se naladit na jejich

způsob myšlení a humoru. Lidé s těžkými postiženími si váží získané práce, pracují bez

jakýchkoliv „bočních“ úmyslů zneužívat pracovní dobu, lenošit, nepracovat. Často se stává,

že mistři upozorňují zaměstnance, že je již čas na přestávku, že by se měli jít nasvačit a

odpočinout si.

U těchto lidí končí pracovní poměr většinou z důvodu zhoršení zdravotního stavu, který jim

již neumožňuje danou činnost vykonávat. Z praktické zkušenosti mistrů v dílně lze mluvit

pouze o jednom případu, kdy těžce postižený zaměstnanec ukončil pracovní poměr z jiného

než zdravotního důvodu.

Z vyprávění mistrů jsme zaznamenali několik příběhů těžce handicapovaných zaměstnanců:

Pan Toníček

Pan Toníček je člověk s kombinovaným mentálním a pohybovým postižením. Z počátku

potřeboval pomoc asistenta, ale postupem času ve spolupráci s mistry vychytali různá úskalí

a překážky a pomoc asistenta již nebyla nutná. Pan Toníček čistil měděné kabely a třídil a

rozbíjel součástky určené k likvidaci. V této činnosti se doslova realizoval a postupem času ji

bezvadně zvládal. Stal se jedním z nejzkušenějších a nejlepších pracovníků, stal se „šéfem“

po něm příchozích pracovníků s těžkými postiženími. V dílně pracoval několik let a z důvodu

zhoršení svého zdravotního stavu musel práci opustit. Dodnes na něj v dílně vzpomínají a

pokud by to jeho zdravotní stav v budoucnu dovolil, vždy má cestu do dílny otevřenou.

59

Pan František I.

Pan František je mentálně postižený člověk. Z počátku nikdo nevěřil, že se nějakou činnost

v dílně naučí zvládat tak, aby nepotřeboval asistenci a mohl samostatně pracovat. Byl hodně

na drobnou práci s materiálem nešikovný. Vlastní neskutečnou pílí a snahou a neustálými

pokusy, kterými se snažil zlepšovat své pracovní výkony, se postupem času vypracoval na

velmi dobrého pracovníka, bez kterého si ruční vytěžování v dílně lze jen těžko představit.

Pan František II.

Pan František je člověkem s mentálním postižením. Od počátku svého zaměstnání v dílně se

snažil být nejlepším pracovníkem, i když se mu v práci příliš nedařilo. Byl k sobě často velmi

přísný a málokdy byl se svou prací spokojen. Od ostatních se odlišoval hlavně tím, že chtěl

zavádět svá vlastní pravidla bezpečnosti při práci a odmítal bezpečnostní oděvy a prvky nosit.

Vůbec třeba nechtěl nosit ochrannou přilbu. Vždy si ji nasadil, když mu mistr řekl, ale jakmile

mistr odešel na jiné pracoviště, ihned ji sundal. Dokázal se kvůli tomu zlobit jako malé dítě,

když ho mistr přistihl bez přilby. Nakonec pomohla až skutečnost, že mu mistři nechtěli

dovolit pracovat, pokud přilbu nebude nosit. Když už si pak na ni zvykl, zase ji nechtěl sundat

z hlavy ani o pracovních přestávkách. Někdy se snažil vylepšit pracovní postupy a urychlit

některé z činností. Občas to bývalo úsměvné, někdy až trochu nebezpečné. Příkladně, jednou

se snažil ulehčit si a urychlit práci tím, že rozebrané součásti nechtěl dávat do přenosného

koše, ale chtěl je rovnou házet do nedalekého kontejneru pro součástky určeného. Začal

takto součástky na dálku házet a vůbec si neuvědomil, že ohrožuje ostatní pracovníky, kteří

se kolem kontejneru pohybují. Nedokázal ani po vysvětlení rozlišit, že je to nebezpečné, ale

protože si to mistři nepřáli, přestal tento svůj pracovní postup ihned používat. Nakonec

z dílny odešel, protože neunesl rozchod se svou přítelkyní a odstěhoval se k rodičům na

Ostravsko.

Pracovní agentura LIGA o.s.

Pracovní agenturu provozuje občanské sdružení LIGA o.s. již více než pět let. Je zaměřena na

dlouhodobě nezaměstnané osoby s kumulací sociálních zátěží. Za dobu existence se podařilo

zajistit pracovní místo pro více než 60 lidí, z nichž 80% tvoří zdravotně postižení s kumulací

sociálních znevýhodnění – dlouhodobě nezaměstnaní (déle než dva roky v evidenci uchazečů

o zaměstnání), lidé nad 50 let věku, samovižitelky, osoby z etnických menšin, absolventi.

Velká část uchazečů byla umístěna na nově vytvořená pracovní místa přímo v občanském

sdružení, menší část byla umístěna na volném pracovním trhu. Sdružení organizuje také

činnosti směřující ke zvyšování zaměstnatelnosti obtížně umístitelných skupin obyvatelstva.

60

61

Informační zdroje Při zpracovávání této publikace bylo využito množství informačních zdrojů. Část záznamů je tvořena záznamem přímých diskuzí a rozhovorů, velká část je uspořádána podle zjištění u jednotlivých institucí a na volně přístupných webových stránkách: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Registr poskytovatelů sociálních služeb Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením www.formika.org www.unie-pz.cz www.czp-msk.cz www.finance.cz www.rytmus.org www.fokus-mb.cz www.dobromysl.cz www.mpsv.cz www.ligabruntal.cz www.automyti.cz www.appn.cz/sattechauto www.handicapvdi.cz portal.mpsv.cz www.nrzp.cz

62

Zpracoval realizační tým pod vedením Bc. Jany Juřenové občanské sdružení LIGA o.s. Bruntál

prosinec 2010

Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje

63