ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO

téma Země jako vesmírné těleso (pohyby Země, časová pásma, zeměpisné souřadnice) zeměpis 1. ročník

1. Zeměpisné souřadnice

poloha každého bodu na zemském povrchu se určuje pomocí souřadnicového systému zeměpisné sítě

rozlišujeme:– zeměpisná šířka– zeměpisná délka

2. Zeměpisná šířka

zem. šířka místa (φ) = úhel, který svírá spojnice hledaného bodu a zemského středu se spojnicí bodu o stejné zem. délce a zeměpisného středu

3. Zeměpisná šířka

na severní polokouli hovoříme o severní zem. šířce (s.š.), na jižní polokouli o jižní zem. šířce (j.š.)

rovnoběžky = spojnice všech bodů stejné φ– rovník = nejdelší rovnoběžka (φ=O°)– póly = severní/jižní (φ=90° s.š./j.š.)

4. Zeměpisná délka

zem. délka místa (λ) = úhel, který svírá spojnice zemského středu a hledaný bod se spojnicí bodu na nultém poledníku o stejné zeměpisné šířce jako hledaný bod a zemského středu.

5. Zeměpisná délka

na západní polokouli hovoříme o západní zem. délce (z. d.), na východní polokouli o východní zem. délce (v. d.)

poledníky = spojnice bodů se stejnou λ – dosahují hodnot 0°-180°– všechny jsou stejně dlouhé a prochází póly

nultý/základní poledník = poledník procházející observatoří v Londýně, Greenwich (λ=0°)

6. Zeměpisné souřadnice

ortodroma = nejkratší spojnice 2 bodů na zemském povrchu

loxodroma = spojnice 2 bobů protínající poledníky pod stejným úhlem (azimutem)

základní pohyby Země:– rotace kolem své osy– oběh kolem Slunce– pohyby zemské osy

7. Pohyby Země

8. Rotace kolem své osy

směr – proti směru hodinových ručiček

doba – 1 otočka = 23h 56min 4s

úhlová rychlost = 15°/1h (360°/24h)

obvodová rychlost = dle φ; ±300m/s (póly 0m/s)

9. Rotace kolem své osy

důkazy:– Coriolisova síla = uchylující se síla zemské rotace;

stáčení vzduchových a vodních hmot pohybujících se poledníkovým směrem na sev.polokouli doprava, na jižní doleva

– Foucaultovo kyvadlo = na severním pólu: rovina kyvu se otáčí od východu k západu, tj. zemský povrch se otáčí v opačném směru

10. Rotace kolem své osy

důsledky:

– střídání dne a noci– zploštění Země na pólech– zdánlivý pohyb Slunce, hvězd– vychylování pohybujících se předmětů

11. Kalendář Egypt (4 tis. ante) – 3 období (záplavy, setí, sklizeň);

každé po 4 měsících (1 měsíc=30 dní); velký (365 dní) a malý rok (5 dní)

Juliánský kalendář (45 ante) – 1 rok = 12 měsíců = 365 dní (lichý měsíc 31 dní, sudý 30, únor 30 nebo 1x za 4 roky 29) => pak problém s církevními svátky

Gregoriánský kalendář (1582) – po čtvrtku 4.10 1582 nastal pátek 15.10., tím se vyrovnal skluz; rok má 365 dní, přestupný dělitelný 4 366 dní, staletí musí být dělitelná 400, jinak nejsou přestupná (př. 1800, 1900 aj. nebyla přestupná, až 2000 ano)

12. Oběh okolo Slunce směr – proti směru hodinových ručiček doba - tropický rok = 365 dní 5h 48min 46s

- občanský rok = 365/366 dní dráha = elipsa; 1 ohnisko Slunce rychlost = různá, dle polohy na dráze; ±30km/s

13. Oběh okolo Slunce PERIHÉLIUM = přísluní, Země je nejblíže Slunci (asi 3. ledna) AFÉLIUM = odsluní, Země je nejdál od Slunce (asi 4.července) Keplerovy zákony

– První Keplerův zákon = planety se pohybují kolem Slunce po elipsách, které jsou málo odlišné od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce

– Druhý Keplerův zákon = obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní

– Třetí Keplerův zákon = poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií T12/T22 = a13/a23 , kde a1, a2 jsou délky hlavních poloos a T1, T2 jsou jejich oběžné doby kolem Slunce

Keplerovy zákony lze použít i pro popis dalších těles, které se pohybují v gravitačním poli Slunce, např. umělých družic.

14. Oběh okolo Sluncena severní polokouli

na jižní polokoulijaropodzim

jarní rovnodennost20-21. března

zimaléto

na sev.polokoulina jižní polokouli

letní slunovrat21-22. červnaodsluní 4. července

                                                                                                            

přísluní 3. ledna>zimní slunovrat21-22. prosince

na severní polokoulina jižní polokouli

létozima

podzimní rovnodennost23. září

podzimjaro

na sev. polokoulina jižní polokouli

15. Oběh okolo Sluncea)    den letního slunovratu (21.6.)

-         začátek astronomického léta

-         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ – ε)

-         kolmo na obratník Raka

b)    den podzimní rovnodennosti (23.9.)

-         začátek astronomického podzimu

-         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ

-         kolmo na rovník

c)     den zimního slunovratu (22.12.)

-         začátek astronomické zimy

-         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – (φ + ε)

-         kolmo na obratník Kozoroha

d)    den jarní rovnodennosti (21.3.)

-         začátek astronomického jara

-         úhel dopadu slunečních paprsků α = 90º – φ

-         kolmo na rovník

16. Oběh okolo Slunce

důsledky => stálý sklon zemské osy k rovině ekliptiky (=pomyslná dráha oběhu Slunce) je 66°33'; úhel mezi ekliptikou a rovinou rovníku je pak 23°27'– střídání ročních období– délka dnů a nocí na Zemi (soumrakové jevy)– klimatické (teplotní) pásy

• tropický• mírný• polární atd.

17. Určení času dané rotací Země kolem své osy základ - 24 hodin = 360° (1h = 15°) => Země

= 24 časových pásem po 15° (7,5°-7,5°)– pásmový čas – stejný v celém pásmu (celých 15°)– místní čas – čas daného poledníku (1°= 4min)

ZEČ = západoevropský/světový čas, daný místním poledníkem (λ=0°)– směr východ + 1 hodina– směr západ – 1 hodina

SEČ= středoevropský čas (ZEČ + 1h)

18. Určení času

19. Určení času

letní čas – některé státy zavádí kvůli délce slunečního svitu (březen-říjen +1hodina)

v některých státech neplatí pásmový čas (př. celá Čína má čas jednotný)

datová hranice (λ=180°) – při přechodu se mění datum– směr V – 1 den získáme (datum – 1 den)– směr Z – 1 den ztratíme (datum + 1 den)

DĚKUJI ZA POZORNOST!