Živý poklad z Čech - přeštické Černostrakaté prase - ifauna

16.6.2014 iv poklad z ech - Petick ernostrakat prase - iFAUNA

http://www.ifauna.cz/skot-prasata/clanky/r/detail/4138/zivy-poklad-z-cech-presticke-cernostrakate-prase/ 1/8

iv poklad z ech - Petick ernostrakat prase

Dalm zstupcem v genov rezerv je petick ernostrakat prase. Jak nm ji napovd jeho jmno,

pochz z oblasti Peticka v zpadnch echch. Lidov se mu tak k petik nebo petk. A jak

vlastn tohle plemeno vzniklo?

Nejdve se na Plzesku chovalo esk prase, tzv. staroesk ttin. Mlo dlouhou hlavu, ui a tzv.

kap hbet. Bylo nenron na chov a ivotn podmnky, vynikalo tak dobrou plodnost. Jeho

nevhodou vak byl pozdn vvoj, postupn ji pestvalo vyhovovat stle se zvyujcm poadavkm na

spotebu masa.

obr. 1 Plemenn kanec.

Po roce 1850 se k nm postupn zaala dovet nov plemena z Anglie a Nmecka, nap. Yorkshire,

Suffolk. Pvodn plemeno se s nimi kilo a pravdpodobn se asto pouvala i pbuzensk

plemenitba mezi kenci. Pekvapiv dolo ke sjednocen a ustlen typu. Vzniklo tak prase petick a

mn znm kralovick.

Pro petick prase je typick ernostrakat zbarven a jeho dalm plemennm znakem je klopen

ucho. V letech 19201934 to byla u ns vznamn skupina prasat. Vynikajc reprodukn vlastnosti,

nenronost a pizpsobivost na vnj podmnky, vysok odolnost vi stresu, to ve jsou pednosti

petickho ernostrakatho prasete. Ale pesto ji nestailo konkurovat nov dovezenm plemenm.

Asi od roku 1928 bylo do plemenitby zaazovno pouze prase Bl ulechtil. A petk zaal bt

postupn vytsovn z chov. A do roku 1936 je na Peticku povoleno pouvat do chovu

ernostrakat kance, pak jen ji bl kance z Rychnovska.



obr. 2 Socha prasat v Peticch.

Za okupace byl zkaz jet zosten a jejich chov byl tajn. Plemenitbu dili sami chovatel. Ovem ast

pbuzensk plemenitba pinesla nedouc vady exteriru.

A konen rok 1952 pinesl pokus o zchranu a zulechtn stvajc, pomrn ji mal, populace

tohoto ernostrakatho plemene. Bylo vybrno 200 prasnic a 6 kanc, se ktermi zaal plemenn chov.

Za pispn nkterch dalch plemen byla v roce 1964 dokonena regenerace a toto barevn prase

bylo uznno jako samostatn plemeno. V roce 1992 bylo uznno i jako genetick zdroj.

obr. 3 Kad sele m originln zbarven.



Bohuel petick prase dosahuje mn pzniv rovn jaten hodnoty, m vy vrstvu tuku ne

jaten hybridi. Dochz tak k neustlmu poklesu stavu prasnic, jsou jich pouh 4 % oproti masnm

hybridm. V R je v kontrole uitkovosti zatm zaazeno asi 12 lechtitelskch chov. V kadm z nich je

okolo 3050 prasnic a 34 plemen kanci. daje se ale stle mn, protoe hodn chov zanik.

Pi hledn informac jsem narazila na jednu smvnou skutenost. V Peticch se pouvala a dodnes

obas stle pouv pezdvka petick kanec. Co se Vm vybav? Ne, nen to nadvka, ani

posmek. Ba naopak, kad rodk z Petic, byl na toto osloven nleit hrd. Je to jaksi synonymum

pro petick rodky. Jet dnes zde mete zaslechnout upmn ptelsk uvtn typu: Vy kanc to je

dost, e jste se taky ukzali.

obr. 4 Pan Vclav vehla.

Mm pro vs jet jednu otzku. Vte o njakm pomnku vnovanm praseti? e ne? Tak to se muste

vypravit do Petic. Prv tady si toti mete souso prasat prohldnout. Nen nhoda, e pedstavuje

prv petick prasata. Jsou zde ztvrnn dv sochy v ivotn velikosti a t se velk oblib turist a

zejmna dt. Bohuel bli informace o pvodu soch tady nenajdete. Ale j, ensk zvdav, jsem to

musela zjistit. Vypravili jsme se proto na odbor kolstv, kultury a pamtkov pe v Peticch. Pijet

zde bylo velmi mil a vstcn. Pan Mgr. Dana Hanuov s kolegyn nm zprostedkovaly setkn s



mstnm kronikem panem Jaroslavem Bruntem. Moje zvdav duika konen dostala spoustu

asnch informac a touto cestou panu kroniki velice dkuji. Pohodln se usate a pette si jeho

poutav vyprvn o historii Petic a vvoji petickho ernostrakatho prasete, kter vzniklo z

pvodnch plemen prasat chovanch v Peticch a okol.

Na vod bych rd poznamenal, e velk st informac, kter jsem zskval a sbral, jsou zaznamenny

pouze z stnho podn pamtnk a nejsou proto psemn podloen.

obr. 5 Prv narozen selata.

eznick cech existoval na Peticku minimln od 14. stolet. Po zruen cech je pot nahradily spolky.

Zajmav je, e v roce 1864 se na trzch tady ve mst prodvalo tisc vep i vc, take tady byl opravdu

velk um. Obchodnci sem jezdili nejen z Bavorska, Saska, Polska, ale i z Rakouska a samozejm ze

Slovenska a Podkarpatsk Rusi. Od roku 1530 existuj psan prva cechu eznickho, kter nebyla

nikdy mnna. Od roku 1867 si tak kali spolek vzjemn se podporujcch eznk a jejich heslem

bylo: Svorni a silni. Velice zajmav je, e do znaku zskali ervenho lva na blm podkladu, jako

uznn c.k. ady a 28. 9. 1600 to stvrdila peet a podpisem i tehdej majitelka msta, Marie Albta,

pan na Pchovicch, hrabnka z Bubna u Litic, potvrdila tak veker prva dosud uznvan.

V Peticch jet ij bval skaln eznci, kte vlastn spoustu uniktnch pedmt eznickho spolku,

ale stle si ve ste a z ruky to nechtj dt. Ale vm o nich a snam se je pesvdit, aby alespo

malou st vnovali do zdejho muzea. Kolem roku 1900 jsou ve mst prodvna ji tm vhradn

prasata ernostrakat, jejich maso je velice kvalitn, pouvno je hlavn na vrobu tzv. Prask unky,

vyhlen pochoutky. Vsekov maso bylo dno zejmna v Plzni, v Praze a na Chebsku. Selata se

prodvala hlavn do severozpadnch a jinch ech. Petice byly tehdy velmi vznamnm uzlem

obchodu. Nebyli zde jen eznci, ale i handli, kte skupovali a prodvali iv dobytek. iroko daleko se

jim kalo haci, protoe pi pohnn prasat pouvali zvoln ha, ha.



obr. 6 plemenn prasnice, oznaen vrubovnm ucha.

A do roku 1928 chov ernostrakatch prasat vzrstal, ale pak ji zaal bt nedouc a za vlky byl

dokonce psn zakzn. V roce 1945 bylo jet na Peticku nkolik sedlk, kte si udrovali chov

ernostrakatch prasat. V roce 1952 na popud insemintor, nap pana Hodana, zaali toto prase

clen lechtit a bylo tak rozhodnuto o jeho zchran. Vylechtn se ujal a kandidtskou prci

vypracoval ing. Vclav Moskal za dajn spoluprce akademickho profesora Karla Koubka. V roce

1957 se konala zemdlsk vstava Plzesko budovn socialismu, kde byla prvn pedvedena

expozice petickch ernostrakatch prasat. A prv pro tuto vstavu vzniklo ono souso prasat, kter

je vyroben z kameniny. Vyrobil ji Jaroslav Podbal z Horn Bzy. J jsem tak hovoil s jeho manelkou,

on ji bohuel nen mezi nmi, a ptal jsem se j, pro se pod sv dlo nepodepsal. Nesignoval to pr kvli

tomu, e proporce soch neodpovdaj petickm prasatm, e je to stylizovan. Po vstav mla bt

zboena pvodn kana na nmst a msto n tu mlo stt obrovsk betonov monstrum s vodotrysky a

se sochami prasat uprosted. Pamtki to ale zamtli a natst k tomu nedolo. Sochy tedy zstaly stt

asi tvrt roku ped radnic, a si z toho zaali lid dlat legraci, tak je radji pemstili stranou, do rohu,

aby nebyly pli na och. Vrchol tomu vemu daly SD, kdy tudy projdl vlak, tak prvod hlsili:

pedmst Kancdorfu a v Peticch hlsili Kancdorf. Mezi lidmi se to velice rychle vilo. V letech

197075 byly postaveny kancele JZD na Pohoku a socha prasat byla umstny ped nimi. Tady stoj

dodnes a doufejme, e bude i nadle. (obr. 4)

Jak je to ale v praxi a nejen v tabulkch a statistikch, to jsem se vydala zjistit ke zkuenmu chovateli a

lechtiteli tohoto plemene, panu Vclavu vehlovi. Chtla jsem je vidt na vlastn oi, a nejen na

fotkch. Cesta ns zavedla do malebn krajiny okolo zpadoesk vesnice Hvozd na farmu Drae. Pan

vehla zde pracuje jako zootechnik. (obr. 2) Po nafocen zajmavch momentek petickch prasat, kdy

jsme mimo jin venku nahnli plemennho kance a j se ho marn snaila vyfotit zblzka, protoe chvli

jsem honila j jeho, ale po chvilce se to obrtilo a honil zase on m. Take fotky nic moc, ale zitek

asn. Je to opravdu impozantn zve, ze kterho mm respekt. (obr. 1) Docela rda jsem se pak po

tto honice usadila v teple kancele a v pjemn atmosfe si popovdala s panem vehlou.



obr. 7 Pan vehla s eskmi stavky.

Jste zootechnikem na zdej farm, jak dlouho tu pracujete?

Pesn od 1. z 1972, kdy jsem tady nastoupil. Oenil jsem se a pisthoval do Hvozdu. Zaal jsem

pracovat ve zdejm JZD Hvozd. Mimo hovzho dobytka jsem ml na starosti i lechtitelsk chov

petickch prasat.

Kolik zvat tu mte nyn v kompetenci?

Je to zhruba 200 krav, 100 telat, 120 bk a 500 prasat na vkrm. K tomu asi 28 petickch prasat v

lechtitelskm chovu.

Kdy zde lechtitelsk chov vznikl?

lechtitelsk chov je tu od roku 1960, kdy byla nakoupena prvn petick prasata. Pvodn stav byl 70

90 prasnic. Ale te u jich je tu pouhch 25 a 3 plemenn kanci linie VISKON 177. Nejdve byla prasata

chovan na farm Drae, ale asi ped tymi roky byla pemstna do Hodovz, kde jsou do te.

Draesk chov byl svho asu vyhlen, kdy to bylo?

Vlastn tomu troku pomohla i nhoda. V roce 1965 vznikla, omylem oetovatelky, vynikajc rodina,

kter se stala zakldajc pro dal n chov. Oetovatelka tehdy zamnila plemenn kance a blzkou

pbuzenskou plemenitbou tak vznikla rodina, kter vynikala skvlou plodnost a dlouhovkost. Do

dneka jsou tu jejich potomci, protoe chov zde za celou dobu jeho trvn nebyl nikdy peruen. Nejvt

slvy doshl draesk chov v 80. letech. Vborn star linie Viskont byla velmi spn a je zachovan

a dodnes. V aukci se bez problmu prodalo i devt plemennch kanc, co tenkrt nemlo obdoby.

Konali se tak pravideln aukce v Beneov, kde se schzeli chovatel, bylo to vdy pjemn a

inspirativn setkn. Bohuel dnes u je to ve minulost.

Zajmalo by m, co mus splnit prasnice, ne je zaazena do plemenitby?



Mlad prasnice jsou v 56 mscch ve vze 70120 kg posuzovni pi prvnm kontrolnm men

pomoc UV testu. Zjiuje se vka tuku, % masitch st a probh vizuln kontrola exteriru. Pokud

jsou vechny zjitn parametry v poadovanch hodnotch, probhne aukce a pot je prasnice

zaazena do plemenitby. V 8 mscch je poprv pipoutna. Zajmavost je, e se u petk stle uv

znaen pomoc vrubovn ucha. (obr. 6)

Jak m toto plemeno pednosti?

Podle mne je jeho hlavn vhodou, e je velmi nenron na krmen, sta mu bn dostupn statkov

krmiva, jako je rot s vaenmi bramborami. Je velmi odoln vi stresu, dobe pizpsobiv k prosted

a snese i hor ustjen. Plodnost a matesk instinkty jsou vynikajc. Zajmavost je, e kad jedinec

m sv originln zbarven, drobn odchylky v barv nm umouj snadno od sebe rozpoznat jednotliv

zvata. (obr. 5, 3)

Pro se tedy od jejich chovu upout?

Je to pedevm kvli vy vrstv tuku, kter je pro toto plemeno typick. Dve se sdlo pouvalo v

kuchyni, bylo dan, ale dnes je nejdleitj vtek masa. V tom ji petik neme konkurovat

masnm hybridm. Dnes se sice na petick prasnice pout rzn plemena, nap. Pietrain, aby se

doshlo vt zmasilosti, ale vyskytuj se pak problmy s plodnost a odolnost vi stresu. Dal

nevhoda petka je jeho zbarven ke, pro jej dal vyuit.

Chpu, e neme konkurovat, ale pro by tak mlo? Vdy je to genov zdroj, a ten by se pece ml

naopak uchovat ve sv pvodn nezmnn form. To nejsou dn dotace, kter by pomohli

peklenout finann ztrty za maso?

Petici m provz ivotem u 34 let a nyn se u ns lechtitelsk chov ru. Budu se muset s nimi

rozejt, ale stle jet doufm, e dal lechtitelsk chovy budou t dl. Dotace sice jsou, ale bohuel

ve souasnch dvek nepokryje finann ztrtu pi jejich chovu.

Vte kolik je tedy v souasn dob plemennch prasnic v R?

Ve lechtn je asi 350 prasnic. Stle zatm b lechtitelsk chovy nap. v stkov, Mladoticch, ihly

a Vrov.

Co tedy bude se zdejm chovem petickch prasat?

Jak u jsem kal, konme. Plemenn kanci pjdou na jatka a na prasnice se budou poutt kanci

masnch plemen. Ctm to jako velmi neastn, ale bohuel dnes se nenajde nikdo kompetentn, kdo by

se tohoto plemene vznamnji zastal. Jen doufm, e je stle troka asu na zmnu pstupu k tomuto

starmu plemeni a vm, e se s nm v budoucnu nebudeme setkvat jen v Zoo.

Pracujete tady ji dlouho a urit mte i vesel phody s petiky?

No ano, historek je vc, ale za vechny alespo jednu. Jednou, to bylo zrovna kolem m oslavy 50.

narozenin, utekla prasnice, u opravdu ctyhodnch rozmr, a udlala si nedaleko v kov u lesa

pelech. Snaili jsme se ji odtud dostat, ale zkuste si vlzt za takovou obludou. Ona se prost rozhodla, e

bude tvrd brnit svj kryt, a e se odtamtud ani nehne. Co te? Nezbvalo ne pozvat mstn myslivce.

Udlali jsme rojnici a pustili za n psy. Chvilku sice odolvala, ale pak se peci jen dala na stup. Hnali

jme ji korytem potoka smrem k odchovn, ale v cest nm stly velk kanalizan roury. No

samozejm, e tam vbhla! Zstali jsme stt, nikomu se za n do t tmy nechtlo. A jeden myslivec za

n vpustil jezevka, statenho nornka. Ten ji skuten hnal dl tmi rourami a k vystn do skrue.

Tam u byla v pasti, dl nemohla. U toho mla chudk tak dost, stejn tak jako my. Celkem v klidu se

nechala na lanech vythnout ven. Co ale te s n? Byla dost dlouho mimo chovn stdo, a tak se

vzhledem k nkazovmu opaten nemohla vrtit zpt do odchovny prasat. Natst se j ujal majitel



statenho jezevka. Vzal si ji dom a ona mu to v dobrm oplatila, zanedlouho porodila deset zdravch

selat a spn vechny odchovala.

Take astn konec, tak to m bt. Vm, e jste vnivm chovatelem i v soukromm ivot. Kdy jste

zaal s chovatelstvm a co ve chovte?

J jsem hlavn holubem, holubi jsme chovali doma a j se tak s nimi setkval odmalika. Pokrauji

tedy dl v rodinn tradici. Chovm giganty a esk stavky. Co je tak star pvodn esk plemeno.

Zatm jet nen uznan jako genov zdroj. (obr. 7)

Dal moji chovatelskou zlibou je chov krlk, nmeckch obrovitch strak. Tm u se ale zabv

hlavn mj syn Va. Samozejm u ns doma nesm chybt ani prase ve chlv.

Mte ti syny. Budou pokraovat v chovatelstv?

Snad ano. Doufm, e prv nejmlad Va bude pokraovat. Ji dnes se o n chov nmeckch

strak star pevn on. Vm, e se nae rodinn tradice chovu zvat neperu.

Krsn se mi s Vmi povdalo, dkuji za pjemn rozhovor a peji Vm mnoho tst a spoustu dalch

chovatelskch spch.

Cestou dom na m teprve dolehl pocit smutku ze zmaen dlouholet prce lechtitelskho chovu

tohoto ernostrakatho prasete. Pan vehla a mnoho dalch mli po dlouh roky svj ivot s petkem

propojen a najednou vechno skon. Pro? Je to opravdu nutn? Myslm si, e si toto nae nrodn

plemeno zasluhuje daleko vt pozornost, ne kter se mu prozatm dostv. Je dal soust na

historie a nemlo by bt pro dal generace zachovno pouze jako expont v Zoo. Pokud ani vm nen

osud petickho prasete lhostejn, uvtm vae nzory a podnty (Daniela Bukovsk, Klatovsk 56,

Plze Litice 321 00).

Dkuji za poskytnut informace panu Jaroslavu Bruntovi, panu Vclavu vehlovi a pracovnicm odboru

kolstv, kultury a pamtkov pe v Peticch.

text a foto: Bc. Daniela Bukovsk,

Živý poklad z Čech - přeštické Černostrakaté prase - ifauna

Documents