A HARD DAY'S NIGHT

G C G F GIt's been a hard day's night and I've been working like a dog

C G F Git's been a hard day's night I should be sleeping like a log.

CRefr 1: But when I get home to you

D7I find the things that you do

G C7 Gwill make me feel alright.

You know I work all day to get you money to buy you thingsand it's worth it just to hear you say you're going to give me everything.

Refr 2: So why I love to come home'cause when I get you aloneyou know I feel O.K.

Hmi Emi HmiRefr 3: When I'm home everything seems to be alright

Emi C Dwhen I'm home feeling you holding me tight, tight yeah.

It's been a hard day's night and I've been working like a dogit's been a hard day's night I should be sleeping like a log.

Refr 1.Refr2.Refr 3.

It's been a hard day's night and I've been working like a dogit's been a hard day's night I should be sleeping like a log.

C G C7 G C G C7 GRefr 1. + you know I feel alright you know I feel alright ...

A JÁ JELMěsíc dlouhou míli na cestu mi svítil, a já jel, dlouho jel.Krásný pampy modrej obzor tak se třpytil, a já jel, dlouho jel.

Refr: Kolik přání splnit touhy člověk každej v srdci má a já vím, že je těžké najít cíl.Hledat stále svoje cesty, dávat sám to, co sis přál. Ten, kdo ví, že není sám, tak ten se má.

V noci spánek, ráno slunce oči budí, měsíc spí, někde spí. Mnoho myšlenek ti slunce ráno nutí, měsíc spí, někde spí.

Někde v dálce svý sny milá doma snívá, už nejsi sám, už nejsi sám. Tvoje oči, tvůj hlas lidem písně zpívá, už nejsi sám, už nejsi sám.

A SLUNCE PÁLÍ JEN

G

Rec: Už v noci jsem vyrazil jen v blůze, kalhotácha s párem starejch bot,tam za mnou zůstal San Quentin,kavalec a přestřihnutej plot,a slunce bodá do očí a jazyk bez vody už zdřevěněla nohy bolí, jakobych nejmíň tisíc mil už šel.

C D GRefr: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,

C G D Ga stínu šmouhu šedivou já táhnu za sebou.

Rec: Mně vždycky táta říkal, že jen jedno je nebe,jedno peklo a jeden svět,vždyť ještě včera mně to pastorz bible čet',teď ze lži viním všechny - bibli, pastora i tátu,vždyť jedno peklo opouštím a druhý začíná tu.

Refr: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,a stínu skvrnu šedivou já šlapu pod sebou.

Rec: Já dávno boty zahodil,když brzdily můj chvat,a v břiše mám snad stočenejten přestříhanej drát,když náhle v rukou cítím suchej drn a písek, tak už vím,proč, i když slunce zapadá, se zkracuje můj stín.

Refr: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,a stínu šmouhu šedivou já tlačím před sebou.

Refr: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen,a stínu skvrnu šedivou já zaleh' pod sebou ...

AKORDY

E Amaj E CNejkrásnější akord bude A maj, prstíky se při něm nepolámaj,A H7 G#mi7 C#mi A C E Amajpomohl mi k pěkné holce s absolutním sluchem, každej večer naplníme balón horkým vzduchem.

V stratosféře hrajeme si A maj, i když se nám naši známí chlámaj,Ami

potom, když jsme samým štěstím opilí až na mol, stačí místo A maj jenom zahrát třeba A moll.

E Ami E CA moll všechny city rázem zchladí, dopadneme na zem na pozadí,A H7 G#mi7 C#mi A C E Alehneme si do trávy a budem koukat vzhůru, dokud nás čas nenaladí aspoň do A duru.

A Amaj F#mi

Od A dur je jenom kousek k A maj, proto všem těm, co se v lásce zklamaj:A H7 G#mi7 C#mi A C E AmajVyždímejte kapesníky a nebuďte smutní, každá holka pro někoho má sluch absolutní.

E Amaj E CV každém akord zní, aniž to tuší, zkusme tedy nebýt k sobě hluší,A H7 G#mi7 C#mi A C E Amajcelej svět je jeden velkej koncert lidských duší, jenže jako A maj nic tak srdce nerozbuší.

E Amaj E CmajPro ty, co to A maj v lásce nemaj, moh bych zkusit zahrát třeba C maj.

ALJAŠKAAž jaro na Aljašku zavítá k nám, hromadu zlata já na zimu mám, šampaňský víno si do srubu dám, až jaro na Aljašku zavítá k nám.

S dívenkou krásnou budu tam žít, na jihu čeká, já chci si ji vzít mosaznou postel si do srubu dám, až jaro na Aljašku zavítá k nám.

Z těch velkejch plánů nezbylo nic, dva roky čekal jsem a moh jsem i víc, teď už je vdaná a co s toho mám, že jaro na Aljašku zavítá k nám.

Nač hlavu věšet, že nedá se žít, šampaňský víno já sám budu pít, s partnery svými se napiju rád, až jaro na Aljašku zavítá k nám.

ALL MY LOVING

F#mi H7 E C#miClose your eyes and I'll kiss you tomorrow I'll miss you

A F#mi D H7 F#mi H7remember I'll always be true and then while I'm away

E C#mi A H7 EI'll write home every day and I'll send all my loving to you.

I'll pretend that I'm kissing the lips I am missingand hope that my dreams will come true and then while I'm awayI'll write home every day and I'll send all my loving to you.

C#mi C+ ERefr: All my loving I will send to you

C#mi C+ Eall my loving darling I'll be true.

(Znovu první dvě sloky)

C#mi ERefr. + all my loving all my loving

C#mi Eall my loving I will send to you ...

AMAZONKA

G Hmi Bmi AmiByly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět,

G Ami Dčas je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let.

G Hmi Bmi AmiTenkrát byly děti malý, ale život utíká,

D Ami Duž na „táto“ slyší jinej, i když si tak neříká.

G E7 AmiRefr: Nebe modrý zrcadlí se v řece, která všechno ví,

G Ami Dstejnou barvu jako měly tvoje oči džínový.

Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,„Amazonka“ říkávali, a já hrdě přisvědčil.Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíkávedly k tomu, že ti nikdo „Amazonka“ neříká.

Refr.

Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela,vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

Refr: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám,Hmi Apořád stejná, přísahám.

ANDĚL

G Em G D7 G Em G D7 GZ rozmlácenýho kostela, v krabici s kusem mýdla, přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla.Díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému, tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému.

G Em G D7Refr: A proto, prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat,

G Em G D7aby mi mezi dveřmi pomohl hádat,G Em D7 G Em D7 Gco mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine.

Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, debatujíce o bohu a hraní na vojáky.Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice ...A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi, však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

ÁRIE MĚSÍCE

D A7 DPlavu si ani nevím jak, vždyť nemám prsa, nemám znak, mám jen hlavu plnou ideálů.A mám rád vodu zelenou a pletu si ji z ozvěnou, narážejí obě na stejnou skálu.GMám vodu rád, a proto si na její chlad tu zvykám, hraju si s kapry a s lososy a tykám štikám.Řekni štiko modrošedá, proč voda mi pokoj nedá a proč mě láká a proč mě láká?

D A7 DProč šťasten jsem když do ucha mi chladná voda šplouchá a cáká a cáká a cáká a cáká.

ASCALONA

C Emi F C G CTáborák zvolna zhasíná, osada už jde spát ...D7 GKytara tiše usíná, do duše padá chlad.

Stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh’,pistoli chová na klíně, brouká si v temnotách:

G C F Fmi C D7 GRefr: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona nejhezčí osadou, kterou jsem znal.

G C F Fmi C D7 GJak častokrát hýřila Ascalona divokou náladou, jež Bůh nám přál.C7 F C C7 F D7 GVšak sláva pistolí už zvolna doznívá a lesem nehučí to vlčí volání.

C C7 F Fmi C G CJá půjdu spát, však vlajka Ascalony musí nad hrobem mým navěky vlát.

Vyschly již láhve na stole, pohasl ohňů žár,šerif své těžké pistole pověsil na stožár.Na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí,a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí:

AŽ MĚ ANDĚLÉ

G Ami D GAž mě andělé zavolají k sobě nechci mít na pohřbu šumaře. Dám přednost před smutečním maršem bluesové, smutné kytaře. H7 Emi H7 EmiPředem už prosím pozůstalé lidi: Nechte doma sváteční, černý šat, G Ami D Gv džínách si sedněte u mě, ať můžu s vámi zaspívat.

Že se obávám té neznámé pouti, chápejte, umřu poprvé. Na světě nechávám svou touhu a lásku, duše má bude bez krve. Až ze hřbitova půjdete někam pít, dejte si za mě taky skleničku, jenom svý ženě chtěl bych říct: Zůstaň tu se mnou chviličku.

G Ami D G Ami D GKoukám se do ulic, slzy mi lezou do očí, můj život končí ve hvězdách, lidé se dole plahočí

Emi DMěl jsem rád život bláznivej, já neměl srdce z kamene, sem tam si někdo vzpomene.

Až mě andělé zavolají k sobě nechci mít na pohřbu šumaře. Dám přednost před smutečním maršem bluesové, smutné kytaře. Předem už prosím pozůstalé lidi: Nechte doma sváteční, černý šat, v džínách si sedněte u mě, ať můžu s vámi zaspívat.

Až mě andělé zavolají k sobě..............

AŽ SE K NÁM PRÁVO VRÁTÍ

Dmi A7 DmiChci sluncem být a ne planetou, až se k nám právo vrátí,

A7 Dmichci setřást bázeň staletou, až se k nám právo vrátí.

Dmi C FRefr: Já čekám dál, já čekám dál,

Bb A7 Dmi Gmi Ajá čekám dál, až se k nám právo vrátí, vrátí,Dmi C Fjá čekám dál, já čekám dál,Bb A7 Dmijá čekám dál, až se k nám právo vrátí.

Kam chci, tam půjdu, a co chci, budu číst, až se k nám právo vrátí,a na co mám chuť, to budu jíst, až se k nám právo vrátí.

Já nechci už kývat, chci svůj názor mít, až se k nám právo vrátí,a jako člověk chci svůj život žít, až se k nám právo vrátí.

Refr:

Chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat, až se k nám právo vrátí,své děti po svém vychovávat, až se k nám právo vrátí.

Už se těším až se narovnám, až se k nám právo vrátí,své věci rozhodnu si sám, až se k nám právo vrátí.

Refr:Refr:

AŽ SE TI JEDNOU BUDE ZDÁT

C G Ami E F C Dmi GAž se ti jednou bude zdát že je osud zlej, já vím, to se může stát tak přesto nezoufej

Až se ti jednou bude zdát že nemáš štěstí v lásce, že ten, koho miluješ tě přestává mít rád

F C F CRefr: Potom nebuď z toho smutná i když je to tak

F C G Fi když hořce chutná jak člověk poznává

C F C Amiže sen, kterému věřil se asi jiným zdá

G F C Etak lepší než se trápit je rada prostinká

Až se ti jednou bude zdát že na světě není láska, že je to jenom pohádka, pohádka pro děti

Já vím, když se dva políbí, že to nemusí být z lásky, vůbec nic si neslíbí a tak to asi má být

Refr: Až budeš chtít mít někoho

kdo by tě měl hrozně rádto že ho taky miluješmu nedej příliš znát

G CJá vím, je to podivný, že mít rád se nevyplácí v lásce totiž vyhrává ten kdo má rád míň.

AŽ TO SE MNU SEKNE

Ami E7 AmiAž obuju si rano černe papirove boty,

C G Caž i moja stara pochopi, že nejdu do roboty,

Dmiaž vyjde dluhy pruvod smutečnich hostu

Amina Slezsku Ostravu od Sikorova mostu,E7 Amiaž to se mnu sekne, to bude pěkne,F Ami E7 Amipěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.

Aby všeckym bylo jasne, že mě lidi měli radi,až je gulaš silny, baby smutne, muzika ať ladi,bo jak sem nesnašel šledryjan ve vyrobě,nebudu ho trpěť, ani co sem v hrobě,to bude pěkne,pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.

S někerym to seka, že až neviš, co se robi,jestli pomohla by deka nebo teplo mlade roby,kdybych si moh' vybrat, chtěl bych hned a honem,až to se mnu šlahne tajak se starym Magdonem,to bude pěkne,pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.

Jedine, co nevim: jestli Startku nebo Spartu,bo bych tam nahoře v nebi nerad trhal partu,na každy pad s sebu beru bandasku s rumem,bo rum nemuže uškodit, když pije se s rozumem,to bude pěkne,pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.

Já vím, že, Bože, nejsi, ale kdybys třeba byl, takhoď mě na cimru, kde leži stary Lojza Miltag,s Lojzu chodili sme do Orlove na zakladni školu,farali sme dolu, tak už doklepem to spolu,až to se mnu sekne,pěkne, to bude pěkne, až to se mnu definitivně sekne.

Až obuju si rano černe papirove boty,až i moja stara pochopi, že nejdu do roboty,kdybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,mohlo to byt horši, nebylo to špatne,

až to se mnu sekne,Fkdybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,Ami E7mohlo to byt horši, nebylo to špatne,

F Ami E7 Ami F Ami E7 Amiaž to se mnu ... na na na ...

AŽ USLYŠÍŠ HVÍZDÁNÍHmi A Emi F#Pověz mi můj příteli, co uděláš když rozdělí tě s někým jeho smích jak žhavý klín,

Hmi A Emi F#a on si myslí, jak se zdá, že postačí když zahvízdá, hned něhou změkneš jako parafín.

Hmi A Emi F# Hmi ARefr: Až uslyšíš hvízdání, až uslyšíš hvízdání, až uslyšíš hvízdání,

Emi D Aukryju své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,Emi D Aukryju své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,Emi D Aukryju své zklamání a vezmu jeho hlavu do svých dlaní.

A pověz mi jak lámeš mříž, co uděláš když nevěříš, že kroužkovaní ptáci zpívají,oni hvízdají a pyšní jsou, že létat mohou nad tebou a na zemi ti z ruky zobají.

Refr. + ukryju své zklamání a narovnám jim křídla, když se zraní.

Poslyš když mi nevěříš, ty také chceš jít stále výš a slunce je tak zlaté až se vlní,pak můžeš, když chceš výš, spálit víc než pochopíš a budeš rád, když nenajdeš jen trní.

Refr.

BABIČKA MARY

AmŠtěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,Dm Am H7 Epirát zkrvavenou šerpu ždímá, šerif si láduje revolver.AmPikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,Dm Am Dm E7 Amale zato krčmářova chata křepčí rykem chlapské zábavy.

G7 C G7 CKdyž tu náhle co se děje, divný šelest houštím spěje,G7 C F F#dim Eplch, skunk, vše utíká po stáni od Medníka.

AmKrčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,Dm Am H7 E G7rudé squaw se chvějí a pak vzdychnou: „Blíží se k nám postrach prérie.“

C D7 G7 CRefr: Mary, babička Mary, dva kolťáky za pasem, nad hlavou točí lasem.

D7 G7 C E7Stoletá Mary, babička Mary, ta zkrotí křepce hřebce, ať chce či nechce.

Žádné zuby, z jelenice sukně, ale zato tvrdé bicepsy,Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří,„Pintu ginu, lumpové prokletí!“ bezzubou dásní zaláteří.

Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.

Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

Refr: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.Stoletá Mary, babička Mary jde do volebního boje za kovboje.

Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štěchovic.

Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,ze všech nejvíce, volala ji levice.

Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,tu babičku za pár dní zabila volební agitace.

Refr: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.Stoletou Mary, babičku Mary volbama zabitou vzal k sobě Manitou.

BÁJEČNÁ ŽENSKÁ

C FTenhle příběh je pravda, ať visím, jestli vám budu lhát,

G Cjá jsem potkal jednu dívku a do dnešního dne ji mám rád.

FNikdy neměla zlost, když jsem hluboko do kapsy měl,

G Cvždycky měla pochopení a já se s ní nikdy hádat nemusel.

C ( C, C, D ) F ( F, F, G )Refr: Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap,

G ( G, G, A ) C ( C, C, D )tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap,

F ( F, F, G )celej den jen tak sedí a popíjejí Chatoneaux d’ Pappe,

G ( G, G, A ) C ( C, C, D )když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap.

Nikdy jsem neslyšel: „Kam jdeš, kdy přijdeš a kde jsi byl“,

a já nikdy nezapomněl, abych svoje sliby vyplnil.A když vzpomínala, tak jen na to hezký, co nám život dal.Nedala mi příležitost, na co bych si taky stěžoval.

Tenhle příběh je pravda a sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal, že jsem potkal jednu dívku a tu dívku jsem si za ženu vzal. Zní to jako pohádka z oříšku královny Mab, že si báječnou ženskou vzal jeden báječnej chlap.

BÁL V LAPÁKUC F C D7 G7

Hej, řekni nám mládenče odkud sem jdeš, proč smutný máš voči a jak tráva schneš. C B G# C C G C

Vždyť ty sem k nám patříš jak žádnej jinej, jsou nás tu tři stovky každej nevinnej.

F C G CRefr: Jó vzala to voda a život jde dál, dneska maj muklové v lapáku bál,

jó vzala to voda a život jde dál, dneska maj muklové v lapáku bál,

Já předloni do Friska vagónem jel a na střeše hezoučkej flíček jsem měl. Ten bremzák co přišel moc vošklivě řval, tak drcnul jsem do něj a čert si ho vzal.

Já dostal jsem žízeň a whisky chtěl pít a splet jsem si cestu a do banky vlít. Leč v sejfu jsem nenašel kořalky hlt, chudáček pokladník měl z toho smrt.

Já od mládí už jsem zapomnětlivej, poslyšte mládenci příběh tklivej, jak jsem měl posledně vošklivej pech, když jsem mu zapomněl kudlu v zádech.

Já farao jednou jsem v saloonu hrál a byl jsem dost špatnej,ten chlap se mi smál a to neměl dělat měl mizernej den von zvostal tam ležet a já přišel sem.

Já věřte mi nebo ne jsem nevinnej za všechno může můj ksicht zločinnej,že kradu prej koně, to bídná je lež, když běžet chceš se mnou tak koníčku běž.

Jó láska je mládenci moc hezká věc jeden jen kejvne a hned spadne klec, milovali jsme se pěknejch pár let, pak jsem jí nasypal do kafe jed.

Hej, řekni nám mládenče odkud sem jdeš, proč smutný máš voči a jak tráva schneš. Vždyť ty sem k nám patříš jak žádnej jinej, jsou nás tu tři stovky každej nevinnej.

BALADA MANONĚ

A C# C HSní v povlacích, vlasy má havraní,

Esní o mracích s muzikou varhanní,A C# F#mi Hmi Evím, že se jí zdá o pasekách s malinovím,A E A E (D)řekne, až procitne, že mě sem nezvala,A E A Dústa až poskytne, přečtu jí z Nezvala:A D A EManon je motýl, Manon je včela,

A D A E A (-)a že ji nepustím, i kdyby chtěla.

Dál ale sní o mořích blankytných,snít budu s ní v trochejích nezbytných,vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovímv zeleným salóně, co tehdy neznala,z Balady Manoně od pana Nezvala,že Manon je motýl, Manon je včela,Manon je růže hozená do kostela,A D A EManon je motýl, Manon je plavovláska,A D A EManon je první a poslední má láska,A D A EManon je první a poslední můj hřích,A E A Enepoznat Manon, nemiloval bych,

A D A D A D Aach, Manon, Manon, Manon, Manon, Manon ...

BALÍČEK KARET

Povím vám podivný příběh z války, který mi vyprávěl T. T. Taylor. Jeho hrdinou je voják a balíček karet.

A7 D A7 D D7 G D Hmi A7 DBylo to skoro na konci války. Po mnoha bojích, vítězstvích i nezdarech se hrstka vojáků dostala konečně do města, které leželo u hranic a kde byl také vojenský tábor. Druhý den byla neděle. A tak hned ráno někteří vojáci odešli do kostela. Přišli pozdě. Kázání už začalo. Vojáci proto vyhledali rychle volná místa, usedli, vyndali modlitební knížky a začali se modlit. Všichni, až na jednoho. Ten vytáhl z kapsy karty a začal je před sebou rozkládat jednu vedle druhé. Seržant, který vojáky do kostela přivedl, to spatřil a přivedl vojáka k veliteli. „Proč jste přivedl toho vojáka, seržante?“ „Hrál v kostele karty, pane.“ Velitel se udiveně podíval na vojáka. „Můžeš mi to nějak vysvětlit?“ „Zajisté, pane.“ „V to doufám, protože jinak bych tě musel řádně potrestat.“„Nuže, pane, víte, byl jsem celý rok v první linii a s sebou jsem neměl nic, než tenhle balíček karet. Věřím však, že vás uspokojím čistotou svých myšlenek stejně, jako tyto karty uspokojily moji touhu po slově božím.“ A těmito slovy začal voják svoje vyprávění.„Podívám-li se na eso, vzpomenu si, že nad námi v nebi je jen jediný bůh. Dvojka mi připomene, že bible má dvě části. Starý a Nový Zákon. Trojka pak trojici boží. Čtyřka, to jsou Marek, Matouš, Lukáš a Jan. Evangelisté, kteří hlásali víru svatou. S pětkou vzpomenu na pět panen, které vyčistily lampy své. (Bylo jich vlastně deset, ale jen pět z nich bylo moudrých a ty byly spaseny.) Šestka znamená, že za šest dnů stvořil Bůh tuto zemi, a sedmička den, kdy odpočíval po té práci. Osmička mi připomene osm lidí, které Bůh zachránil, když seslal potopu na tuto zem. Byli to Noe a jeho žena, jejich tři synové a jejich manželky. Devítka pak znamená devět malomocných. I těch bylo deset, ale devět z nich Bohu ani nepoděkovalo. Desítka, ta má stejně bodů jako přikázání, která Bůh seslal Mojžíšovi a jeho lidu, přikázání, kterými se všichni řídíme, nebo která se aspoň snažíme plnit. Král mi opět připomene jediného pána nebes, královna blahoslavenou Pannu Marii a spodek pane, spodek to je ďábel.Sečtu-li body na všech kartách, dojdu k číslu 365, stejně, jako je do roka dnů. Je tu 52 karet jako do roka týdnů, 13 štychů jako týdnů za čtvrt roku, 12 obrázkových karet jako měsíců v roce a čtyři barvy jako jaro, léto podzim a zima.Jak vidíte pane, ten balíček karet mi posloužil stejně jako bible, motlitební knížka i kalendář.“

A přátelé, ten příběh je pravdivý. Ten voják se totiž jmenoval T. T. Taylor.

BALTIMOREŽena má mě přemlouvala aspoň deset let, než farmu svou po tátovi já prodal za pár set.A vlak nás potom odvez' až do dálek za obzor, tam, kde ze tmy vstříc nám svítil Baltimore.

V tý záři městských světel, která stíny mění v den, mi řekla aniž by váhala: " A dál už nejedem."Někdy nadšení je nakažlivý jako černej mor, mně se líbilo jak svítil Baltimore.

A potom přešly všední dny a práce stále víc, po práci každej večer z okna mávala mi vstříc.Ač unaven já nikdy jsem se nezmoh' na odpor, když mě táhla tam, kde svítil Baltimore.

Rec: Marně jsem se pokoušel svou ženu přesvědčit, že městská záře mě vůbec nebaví.Teď chápu, že bez těch světel snad nedokáže žít.

A teď jedu sám zas do těch míst, kde slunce svítí z hor, pro mou ženu ať si svítí Baltimore.

BANDITA ROMEROHelou, prérií jede pán,muž, jež nezná zákon, se smrtí hraje od, vždyť je to Romero sám.

Helou, rančerské ohně planou,měsíc má bledý svit, za zpěvu seňorit bandité krajem jedou.

Helou, bandité stáda ženou,ženou je k hranici, statní pistolníci, tam jimje odeberou.

Helou, v prérii krutý boj vzplál,kulky jdou pustinou, cíle se neminou, kolty jsou můj ideál.

Helou, kdo by chtěl banditou být,musel by na západ, pistolí se chápat a o svůj život se bít.

Helou, prérií jede pán,muž, jež nezná zákon, se smrtí hraje od, vždyť je to Romero sám.

BARBORKAUž blíží se večer, zaklepal u dveří. S ním smutek sem vešel, brzy se sešeří. Pak v červáncích se zachytí tmavá noc slunce do sítí a dole v baru světla se rozsvítí.

Vzpomínky co bolí, přichází s večerem. Ty v okně sedáš, v pokoji setmělém. Když den už visí na vlásku s krabičkou starých obrázků, ty otřeš si slzy, vzpomínáš na lásku.

Už zaklepal večer na dveře od rámů. V městě plném světel, nápisů z neónů, lidé se domů navrací i opilci se potácí, tobě začíná den a ty musíš za prací.

Teď si přilepíš řasy, u zrcadla se ptáš, který střevíčky asi a podvazkovej pás. Růž, co se na rtech zrcadlí, stíny na oči zapadlý, kousek silonu z krajkou na ňadra povadlý.

Už zaklepal večer na okno v podkroví. Co dneska v noci čeká tě, kdo to ví? Neplač a nech jít život kolem, natři si vrásky dermakolem, tvý místo tě čeká u baru za stolem.

BATALION

Víno máš a markytánku, dlouhá noc se prohýří.Víno máš a chvilku spánku, díky, díky verbíři.

Am C G Am EmDříve než se rozední, kapitán k osedlání rozkaz dává,Am G Am Em Amostruhami do slabin koně pohání.Tam na straně polední čekají ženy, zlaťáky a sláva,do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

Am C G AmRefr: Víno na kuráž a pomilovat markytánku,

C G Am Em Amzítra do Burgund batalion zamíří.Víno na kuráž a k ránu dvě hodinky spánku,díky, díky vám královští verbíři.

Rozprášen je batalion, poslední vojáci se k zemi hroutí,na polštáři z kopretin budou věčně spát.Neplač sladká Marion, verbíři nové chlapce přivedou ti,za královský hermelín padne každý rád.

BEDNA OD WHISKY

Am C Am E Am C Am E AmDneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky, stojím s dlouhou kravatou na bedně od whisky.

C Am E Am C Am E AStojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč, tu kravatu co nosím, mi navlík soudce lynč.

D E A D E ARefr: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká

D E A D E A Amdo nebeskýho báru, já sucho v krku mám, tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.

Mít tak všechny bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil vych malej dům, z vokna koukal ven, chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben

Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl prát, nemususel jsi dneska na týhle bedně stát. Moh si někde v suchu tu svojí whisky pít, nemusel si hochu na krku laso mít.

Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává, do krku ti zůstane jen dirka mrňavá. Jenom dirka mrňavá, k smrti jenom krok, má to smutnej a whisky ani lok.

BEN JOESám mám já touhu, mám, jít k horám dalekým. A ptát se řek, co znám, kdy přijdou objetí, co prožil s dívkou svou tulák, tam, za řekou. A kdo se na ně ptá? Ten tulák, to jsem já.

Byl jarní čas a vítr vál, já dívku potkal tam, kde v Montaně se Yellowstone prodírá k rovinám. Tam Annie, děvče kouzelný, úsměv mi podává a moje oči nevidí skrz vůni, co se zdá.

Já ruku v ruce bloudil sní a trhal tymián a mával stádu těch koní, co volní jsou jak pták.

Jak vítr, srdce se rozdělí, hory se rozejdou. Annie vzal si mládenec, co jméno má Ben Joe.

No co dál bych vám vyprávěl, je doba zas kouzelná a v Montaně se rozletěl obraz o mně, že prej mám na pažbě čáru řezanou. A kdo se na mě ptá? To šerif klidně zastaví, proto tulákem jsem já.

BESSIE

Než se dívko spolu rozejdeme nač si máme lhát, možná že se víc už nesejdeme pozdě budeš lkát. Pohlédni tam, za těmi horami nechci býti sám, řekni slovíčko jen, dřív, než krásný náš sen zůstane vzpomínkám.

Refr. V dáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli u řeky kout najdem si, až poplujem dolu peřejemi, snad tvé srdce lásku dopřeje mi. V dáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli, má krásná jediná Bessie, než se vznítí jitro zlaté chci ti svou lásku dát.

Přijdu dřív, než sluníčko zapadne, polibek si vzít. snad tě, dívko, konečně napadne, máš-li se mnou jít. Pohlédni, tam za těmi horami celý svět je náš. Tam ti lásku svou dám, kdybych odešel sám, zpátky tě zavolám.

BĚŽCI DLOUHÝCH TRATÍ

E H E C#mi A HVítr mi hvízdá do uší a já běžím dál a ještě kilometrů víc než dost před sebou mám,

A E C#mi F#7jako stroj běžím svůj veliký závod jen proto, abych věděl, jak na tom jsem

E H E A Ea cíl je zoufale daleko tam v dálce - za kopcem.

Ještě se cítím plný sil a mám chuť se rvát, i já bych na stupínku nejvyšším viděl se tak rád,do spěchu nutí mě vidina slávy, rozum však říká: šetři síly a dech,šetři si síly na finiš, jen klid a žádný spěch.

E ( E , F ) H (H, C) E (E, F)Refr: To běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen,

H (H , C) E (E , F)nic není dáno předem, i když vedem s velikým náskokem.

F#mi7 ( F#mi7 , Gmi7 ) E ( E , F )Co když nás úprk bezhlavý

A (A , Bb) H ( H , C )naopak příliš brzo unaví?

E ( E , F ) H (H, C) E (E , F)To běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen.

Ničí mě žízeň ukrutná a žár polední, najednou zdá se mi, že neběžím, že jsem poslední,mám chuť to vzdát, do trávy si sednout, pak ale přece jenom vleču se dál,konečně cíl je tu a já vím, že jsem neprohrál.

Refr. F C F

Refr: + [: to běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen. :]

BIBLEMámo řekni, co to máš, jakou knížku v rukách máš, černej obal s křížkem v dlaních schováváš. řekni, proč s ní chodíš spát, chci to tajemství též znát, dospělá jsem už nemusíš se bát.

Refr: Zákon dnů, co kolem nás dával svět a dával čas bible skrývá to, co měl by nosit den. Zanechá ti v duši pláč, proč to všechno je a nač, pomáhá, když na dně zmírá touhy sen.

Staré listy otvírám, čtu si slova, vždyť je znám, kdo to psal, řekni mámo, kdo to psal. Ten nás musel dobře znát, život žil snad tisíckrát, zas ji schovej, mámo, každý by se smál.

BÍDA S NOUZÍTáta můj snad měří jen dva couly, ale dům má velkej jako boží chrám a peněz má, že neví kam se koulí a furt mi píše, ať se vrátím k nám.

Refr: Já raděj sám bych s tebou třel jen bídu s nouzí, když tebe táta můj už nechce znát. On nezná rána, kdy mně jen tvůj dech probouzí, ani noc, kdy žárem nedá se tu spát.

Pojď se mnou tam, kde řeka v údolí se kroutí, než raní mlha trávu orosí, tam najdem zámek z vrbovýho proutí, bez oken a jen s lůžkem s rákosí.

BÍLÁ KYTKAChladná je tvoje tvář jak kámen vyrytá, a bílá jak růže v stínu ukrytáSejdi s hor dolů ať ztratí tvoje tvář barvu skal, sejdi z hor dolů, když nechceš vadnout dál.

Jsi kytka bílá, jak pod kamenem z rána vykvetlá, a chladná jak padlý sníh je ruka tvá.Když slunce zář se večer schová za zelenou pláň, pak zčervenáš, až sevřu tvoji dlaň.

Bílá už je jen kytka, co teď v klopě mám, a chladný už je jen plný vína džbán.Zvony vyzvání, na naši svatbu všechny hosty zvou, a chlad tvých dlaní už zůstal vidinou.

BÍLEJ SNÍHRefr: Bílej sníh, bílej sníh, bílej sníh, bílej sníh, ten mýho tátu každej den připomíná,

Když vítr se zmítá a buší do oken, a sníh kolem lítá, mě všechno táhne ven, tam do hor směrem severním, kde ledová je pláň, kde tátu s jeho spřežením teď kryje bílá pláň.

Tam místo stromů k nebi ční pahejly kamení, a stovky mil nekonečný a žádný stavení, jen vítr šlehá do očí do tváří pálí mráz a jinovatka v obočí a kolem z ledu hráz.

Refr: Jen stín kopců v dáli a vítr co pálí, ten mýho tátu každej den připomíná,

Pět psů, jedny sáně a před ním 400 mil, tak do tý bílý pláně můj táta vyrazil, jen pár vyjetejch kolejí zbylo tenkrát po saních a zbytky jeho šlépějí pak brzo překryl sníh.

A od těch dob už sedmkrát přešel Štědrej den, ten večer chodím pozdě spát a k ránu mívám sen, že až se stromů sejde sníh a ledy začnou tát, zas jako tenkrát ve dveřích můj táta bude stát.

BILLY ŠPUNTKdyž jako kluk četl v kovbojkách chtěl rovnat sám se hrdinům.

Nechal si mužně říkat Bill, ale zůstalo mu Billy Špunt. Jako každý, i on fotbal hrál, žádnej tým ho nechtěl vzít. Byl malý, sláb, no Billy Špunt, tak k čemu by ho měli mít.

Víc bratr s léty mohutněl a táta ho měl proto rád. On zůstal špunt, proto nesmutněl, ale uměl se i sobě smát. A když rukoval, tak i četař se smál, komu že to velet má. Ale jednou i on překonal svojí malou výšku sám.

Refr: Billy překonal ji sám, Billy překonal ji sám. Jednou i on překonal svojí malou výšku sám.

A bratr, ten už zatím hrál za nejslavnější tým. Svůj díl štěstí by mu jistě přál, ale ono raději šlo s ním. Až jeden den si dětí pár začlo tam s řekou hrát, a ze všech lidí jenom Bill měl odvahu se s vodou prát.

Billy překonal se sám, Billy překonal se sám, život dal aby zachránil, překonal svou malou výšku sám.

BÍLOU SKÁLOU (SKÁLA)E H7 E E7Já bílou skálou, skálou chci se stát, svůj bílý kámen ke kameni dát,

A E C#mi E H7 E H7až přijde den, kdy zavolá mě známý hlas, skálou chci se stát.

Já na té pouti vzhůru skálou chci se stát, svůj bílý kámen ke kameni dát,až přijde den, kdy zavolá mě známý hlas skálou chci se stát.

Jen až má cesta skončí skálou chci se stát, ať mě bouře žádná nemůže odvát,až přijde den, kdy zavolá mě známý hlas skálou chci se stát.

Na pláni, co září, skálou chci se stát, na pláni, co září, skálou chci se stát, až přijde den, kdy zavolá mě známý hlas skálou chci se stát.

Na té pouti vzhůru skálou chcem se stát, náš bílý kámen ke kameni dát, až přijde den, kdy zavolá nás známý hlas skálou chcem se stát.

BÍLÝ KŮŇKdysi byl mojí láskou kůň bílej jak sníh,bílá hříva mu vlála do všech dětskejch snů mých.

Táta neměl moc peněz, celý roky se dřel, nadělal spoustu dluhů, jen aby ho měl.

Když s běloušem prvně na dostihy jel, na jeho rychlé nohy vsadil všechno co měl.

Bělouš běžel tak lehce, jakoby vánek vál, všechny koně a jezdce za sebou zanechal.

Při každám jeho skoku rostla naděje v nás, při jednom ale upad a zlomil si vaz.

Táta neřek ani slova, jako socha tam stál, a já poprvé viděl jak se rozplakal.

BIM BAM

D A DHvěžda zářila a vzduch se chvěl, hvězda zářila a vzduch se chvěl,D7 G D A7 Dhvězda zářila a vzduch se chvěl, jasná noc, nad Betlémem stála.

D G A D G A7 DRefr: Tichounce tam hráli, na zvonky si zvonili bim bam,

G A D D G A7 Dpřišli lidé z dáli, povídali a chodili sem tam.G D G DÓ jak se máte? Ó proč se ptáte?

G A D G A7 DTichounce tam hráli, na zvonky si zvonili bim bam.

V chlévě dítě jako z růže květ, v chlévě dítě jako z růže květ,v chlévě dítě jako z růže květ, králové vzdávají mu díky.

Látky, šperky, radost pohledět, látky, šperky, radost pohledět,látky, šperky, radost pohledět, k tomu datle a čerstvé fíky.

BLÁTIVÁ CESTAC Emi F C

Refr: Blátivou, blátivou, blátivou, blátivou, cestou dál, nechceš jít,F C Ami Dmi G C

kde jen máš touhu bláznivou, kde jen máš, co chtěl jsi mít, chtěl jsi mít.

Ami G Ami C G CA tak se koukáš, jak si kolem hrajou děti, auťáky sviští jako šíp,F G C Ami Dmi G7a jak si před hospodou vyprávějí kmeti, přemítáš, kdo je na tom líp.

Z města když vystupují ocelový stíny, cesta je jak ostnatej drát,tak si říkáš, že už nemůžeš být jiný, a že jsi takhle vlastně rád.

Dláždění mokrý, na něm malá kapka krve, do očí se ti zavrtá,a tak si říkáš to cos říkal prve, že cesta tvá je prokletá.

Na poli pokoseným přepočítáš snopy, do trávy hlavu položíš,zdá se ti o holkách, co vždycky oči klopí, po jiným ani netoužíš.

BLÁZNIVÁ MARKÉTA

Cmi G G7 Cmi Fmi Cmi Fdim Cmi G7 Cmi G7 CmiBláznivá Markéta v podchodu těšínského nádraží, zpívá, zpívá, zpívá a zametá,

G G7 Cmi Fmi Cmi Fdim Cmi G7 Cmi G7 Cmije to princezna zakletá, s erární metlou jen tak pod paží, když zpívá, zpívá, zpívá a zametá.

Cmi G7

Refr: Vajglové blues, rumový song, jízdenková symfonietta,Cmi G7

pach piva z úst a oči plonk, to zpívá Markéta,D# G7 Cmi Fmi Cmi Fdim Cmi Fdim Cmi G7 Cmibláznivá Markéta, la la la la la la la la la la.

Famózní subreta na scéně válečného šantánu, byla, byla krásná k zbláznění,Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů, byla, byla, byla, a není.

V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši, ticho, ticho, Markéta housku jí,pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší, a já ji, a já ji, a já ji miluji ...

BLÁZNOVA UKOLÉBAVKA (OVEČKA)

G D C GMáš má ovečko dávno spát, i píseň ptáků končí. Kvůli nám přestal vítr vát, jen můra zírá zvenčí.

D C A C DJá znám její zášť, tak vyhledej skrýš, zas má bílej plášť a v okně je mříž.

G D C ARefr: Máš má ovečko dávno spát a můžeš hřát, ty mně můžeš hřát,

G C G Cvždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát,

G C Gjestli ty v mých představách už mizíš.

Máš má ovečko dávno spát, dnes máme půlnoc temnou. Zítra budou nám bláznům lát, že ráda snídáš se mnou. Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám, když tebe tu mám, když tebe mám rád.

BLIZZARD

C C7 F CKdyž jde blizzard s vichřicí, já sám jedu vánicí

Ga na cestě jsem už skoro celý den,

C C7 F Cjedu k té, o níž jsem snil, cestou dlouhou přes sto mil,

G Ami (C)[: a jen deset mil mi zbývá k Mary Ann. :]

Jedu nocí šílenou, bílou mlhou, černou tmoua můj koník už je taky unaven,sčítám chvíli za chvílí, sčítám míli za mílí,[: a jen sedm mil mi zbývá k Mary Ann. :]

Kůň už nemůže a pad', zchromil ho ten věčnej chlad,vítr stopy ničí jako ráno sen,tak se nocí probíjím, z láhve brandy popíjím,[: a jen tři míle mi zbývaj' k Mary Ann. :]

V dálce světla zaplály, to mý oči hledaly,potíž je jen v tom, že nemůžu dál,

na sedlo si hlavu dát, už se mi chce strašně, strašně spát,[: a jen sto yardů mi zbývá k Mary Ann. :]

Tak ho našli za pár dní ležet v jámě bezedný,tvář měl bílou a oči jako len,v ruce prsten, co chtěl jí dát, proč ho, k čertu, nemoh' hřát,[: a jen sto yardů mu zbývá k Mary Ann. :]

BLOND HOLKA

Katův sluha volá, že se právě koná poprava blond holky, která byla svolná.A za kousek stříbra, šla prej s každým spát. Ubohá, á - á - á ... a já ji mám tolik rád.

Kněz už ruce spíná, málo času zbývá, nad hlavou blond holky sekera se zdvihá,holka hlavu sklání, když v tom volám stát. Ubohá, á - á - á ... a já ji mám pořád rád.

[: Ví snad ňákej soudce, proč se dala svíst, jak je bídně holce, když nemá co jíst.

Král však povel dává a blond hlava padá, škoda je tý holky, byla ještě mladá,i když žila v hříchu, měla právo žít. Ubohá, á - á - á ... v nebi je jí možná líp. :]

BLOWIN' IN THE WIND

C F C F GHow many roads must a man walk down before you call him a man

C F C AmiC F Gyes 'n' how many seas must the white dove sail before she sleeps in the sand

C F C F Gyes 'n' how many times must the cannonballs fly before they are forever banned?

F G C AmiRefr: The answer my friend is blowing in the wind

F G Cthe answer is blowing in the wind.

How many years can a mountain exist before it's washed to the seayes 'n' how many years can some people exist before they're allowed to be freeyes 'n' how many times can a man turn his head and pretend that he just doesn't see?

How many times must a man look up before he can see the skyyes 'n' how many ears must one man have before he can hear people cryyes 'n' how many deaths will it take till he knows that too many people have died?

BLUES

D1. Blues opuštěný postele,

Ablues znamenající smutekGvzpomínky jako zběsiléD Avracejí každý dotek.

2. Blues ustlanýho polštáře,blues složený bílý deky,samotu křičí do tváře,dva lístky do diskotéky.

3. Blues prázdných hrnků od kávy, blues zvětralýho vína

nechci si sám lehat do trávy,byla to moje vina.

4. Blues smutných zubních kartáčků,blues zapomenutých sponek,slepená fotka v rámečkuvyčkává na tvůj zvonek.

5. = 1.6. = 4.

BLUES PRO SLUŠNÝ LIDI

G CMálo slušnejch lidí, málo slušnejch lidí žije mezi náma, žije mezi náma,

G D7 Gposteskla si včera, posteskla si včera večer moje máma.

G C GRefr: [: Kde jsou, kde jsou, kde jsou, kam se poděli?

D7 GOdstěhovali se, nebo umřeli. :]

[: Se slušnejma lidma :], [: už je dávno ámen, :][: zbytečně si s nima, :], mámo, hlavu lámem.

Refr: [: Kde jsou, kde jsou, kde jsou, kam se poděli,kdy jsme naposledy ňáký viděli? :]

[: Já bysem byl šťastnej :], [: jako malej Jarda, :][: kdyby se jich našla :] aspoň miliarda.

Refr: [: Ach jó, ach jó, ach jó, zní to jako špás,že by moh' bejt slušnej každej čtvrtej z nás. :]

[: Ale jak jsem říkal, :], [: už je po nich veta, :][: všude už se pro ně :] zakládají gheta.

Refr: [: Tam jsou, tam jsou, tam jsou pěkně schovaný,vod normálních lidí izolovaný. :]

[: Geniální nápad, :], [: gheta pro slušný, :][: i ty nejslušnější :] změní v poslušný.

BLUES PRO TEBEV poslední době jdu do sebe, zpívám blues jen a jen pro tebe. čas jak řeky příval plyne ce jsem včera zpíval jiné zpívám dnes jen a jen pro tebe.

Všechno jsem opustil pro tebe. Snad zapomenu příští den už na tebe. Jestli se mi to povede, tak žádná víc už nesvede, abych pro ni dělal to co pro tebe.

Všechno jsem opustil pro tebe, pro nic víc jsem nežil než pro tebe. Co si teďka počít mám, když jsem tady zůstal sám, když jsem tady zůstal sám bez tebe.

Někdy jsem zlostí celý bez sebe, chci aby hrom uhodil do tebe, za deset minut nato hned já beru svoji kletbu zpět, já beru svoji kletbu zpátky na sebe.

Zpívám blues jen a jen pro tebe, snad zapomenu příští den už na tebe. Jestli se mi to povede, tak žádná víc už nesvede, abych pro ni dělal to, co pro tebe.

BODLÁKY VE VLASECH G Emi Ami D Emi C F D

Do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dával, za tuhle kytku pak všechno chtěl mít, G D Ami7 H7 C D G ( D7 )

svatební menuet mi na stýblo hrával, že prej se musíme vzít.

Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy, copak si holka víc může tak přát?Doznívá menuet, čím dál míň mě baví na tichou poštu si hrát.

Emi D Emi D G C Edim H7Bez bolesti divný trápení, suchej pramen těžko pít, zbytečně slova do kamení sít.G7 C F7 B Es C Es G G7Na košili našich zvyků vlajou nitě od knoflíků, jeden je muset a druhej je chtít.

C Ami Dmi G Ami F B GDo vlasů bláznivej kluk ti bodláky dával, za tuhle kytku pak všechno chtěl mít.

C G Dmi7 E F G C ( G7 )Svatební menuet ti na stýblo hrával, my dva se musíme vzít.

Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy, nejsem si jistej, že víc umím dát.Vracím se zkroušenej, ale dobrý mám zprávy o tom, že dál tě mám rád. ( D7 )

G Emi Ami D Emi C F DZelený, voňavý, dva prstýnky z trávy, copak si my dva víc můžeme přát?

G D Ami7 H7 C D GDál nám zní menuet a tím míň nás baví na tichou poštu si hrát.

G Emi AmiDZelený, voňavý ...Prstýnky voňavý ...Z trávy zelený ...

BON SOIR MADEMOISELLE PARIS

Em H7 Em D G H7Mám v kapse jeden frank, jsem nejbohatší z bank nad Seinou.Em H7 Em D G H7Mám víc než krupiér, stíny Sacre Coeur nade mnou.

C D G Am H7 EmRefr: Láska je úděl tvůj, Pán Bůh tě opatruj,

Em D Em C D EmBon Soir Mademoiselle Paris, Bon Soir Mademoiselle Paris.

Znám boulevard Saint Michele tam jsem včera šel s Marie Claire.Vím jak zní z úst krásných žen ta slůvka "car je t'aime oh ma chére".

BOTY PROTI LÁSCE

E7Zas mi říkal, že má něco pro mě a to něco, to prý láska je.A7 E7Já však nechci žádnou lásku v domě, je, přináší jen žal a výdaje,

G E G E G E stop basfiguraMám proti lásce boty, ty chrání paní svou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.

Žiju sama díky těmto botám, žiju sama zásluhou těch bot, často sice klukům hlavu motám, je, botám ale city nejsou vhod.V těch botách ráda šlapu zvlášť po lásce nás dvou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.

Tyhle boty nosím někde v duši, někde v duši, ne však na nohou,jsou tam dole kde mi srdce buší je, od bušení mu však pomohou.V těch botách ráda šlapu a to se mi prý mstí když v těch botách jdu a tak si šlapu po štěstí.

Pozor, boty! Pochodem vchod!

basfigura E7|---------|---------|---------|-------------|----||---------|---------|---------|-------------|----||---------|---------|---------|-------------|----||---------|---------|---------|-------------|----||-7-7-6-6-|-5-5-4-4-|-3-3-2-2-|-1-0---------|----||---------|---------|---------|-----4-3-2-1-|-0--|

BRATŘÍČKU, ZAVÍREJ VRÁTKA

Ami CBratříčku nevzlykej, to nejsou bubáci,G E7vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci,F Epřijeli v hranatých železných maringotkách.

Se slzou na víčku hledíme na sebe:Buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebena cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

Am Em Am Em Am Em Am EmRefr: Prší a venku se setmělo,

Am Em Am Em Am Em Am Emtato noc nebude krátká,Am Em F Em Am F Em Am Eberánka vlku se zachtělo. Bratříčku, zavřel jsi vrátka?

Bratříčku nevzlykej, neplýtvej silami,nadávky polykej, a šetři silami.Nesmíš mi vyčítat jestliže nedojdeme.Nauč se písničku, není tak složitá,opři se bratříčku, cesta je rozbitá.Budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

Refr: Prší a venku se setmělo,tato noc nebude krátká,Am Em F Am F Am F Am F Am F Amberánka vlku se zachtělo, bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!

BRDSKÝ KEMP

DKaždej má tichej kout, kam chodívá,

Akdyž toulavý boty z kůže vyloví,každej má tichej kout, co zakrývá

A+ Dsmutek, pláč a kupu hloupejch starostí,starej vak si vezme pak, odřený džíny,

D7 Gneslyší, míří sám jenom tam,

Dkde ohně zář zastaví tvůj všední den,

A Dje to fajn, takhle se toulat bílým dnem.

To se stává, že ňákej vlak, že nechytíš,když chvilku jen jsi zůstal stát na rozcestí,to se stává, však mně se zdá, marná sláva,že všechny vlaky, co kolem jedou, ujíždí,to se stává, a co pak s tím, co dělat dál,na prázdným nádraží jen málokdo by se smál,život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas,kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás.

I já měl kout, kde každej volnej čas jsem pobyl,měl jméno snad, to nevím sám, však něco znám,měl tisíc krás a tisíc kouzel, hezkejch chvil,však jenom pro ty, co mu říkali „Brdskej kemp“,jednou zrána zmizel náhle, co naděláš,někdo má rád, někdo nemá, vždyť to znáš,život běží, jenom pozor, tenkrát nastal už čas,[: kdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás. :]

BURÁKY

G G7 C G Emi A7 DKdyž Sever válčí s Jihem a zem jde do války, na polích místo bavlny teď rostou bodláky.

G G7 C G Emi A7 D GVe stínu u silnice vidím z Jihu vojáky, jak válej se tam v trávě a louskaj buráky.

G G7 C G Emi A (D) D (G)Refr: [: Hej hou, hej hou nač chodit do války, je lepší doma sedět a louskat buráky. :]

Plukovník je v sedle, volá: „Yankeové jdou", ale mužstvo v trávě leží, prej dál už nemohou. Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, vidí slavnou armádu jak louská buráky.

Až tahle válka skončí a jestli budem žít, své milenky a ženy pak půjdem políbit.Až zeptají se: „Hrdino, cos dělal za války?“ No, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky.

BYL TO SHANETam někde v dálce oheň kvet a já jsem k němu jel. Jen tak s chlapama posedět jsem zrovna tenkrát chtěl. Tam stařík s tváří vrásčitou jak dubovej kmen, vyprávěl pověst letitou o střelci jménem Shane.

Je v kraji klid, však bejval čas, kdy Reed tu s bandou vlád. Všem při tom jménu běhal mráz a nikdo nemoh spát. Reed zabíjel a všechno krad, všechno včetně žen, a strašlivě se začal smát, když slyšel jméno Shane.

Ten Shane, to je zlý svědomí lumpů, jako Reed. I když je člověk jako my, líp se umí bít. A pak nám pastor vyjevil, že měl dnes živej sen a den nato se objevil střelec jménem Shane.

Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám. A unavenej na zem pad, k žlutejm diviznám. A pak se zdvih, řek: už jsem fit, jen trochu při tom zív. A řek nám, že jde vyčistit ten Augiášův chlív.

A v saloonu tou dobou Reed se svojí bandou pil. Ten Reed by jistě přestal pít, kdyby vytušil, že dostane ho pistolník s očima jako len, štíhlej jako řeholník, muž toho jména Shane.

Shane bouchačku si pustil níž, než do saloonu vlez, a my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes. A pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran, a tím, že rány zazněly zhas celej Reedův klan.

Shane vyšel ven, měl pevnej krok, a řek: je hotovo. Však rudá krev mu barví bok, on měl v něm olovo. Pak řek, že je čas odejít, měl v očích chladnej cejn, a v saloonu byl mrtvej klid. On jmenoval se Shane.

Ten večír rosou zastudil a na kůži sed chlad. I já, ač jsem se nenudil, jsem řek, že půjdu spát. My dali jsme si po loku, už stařík spí svůj sen. Jen já mám jizvu na boku a mý jméno je Shane.

BYLA TO JÍZDA

Emaj7 A Emaj7 A

Kdysi měli úzkou postel, co se vprostřed propadala, bylo to jako jít spát do vany,Cmaj7 H7 Cmaj7 H7 Emaj7 Akolena obtisknutá do břicha, když ráno vstala, on vykloubený rameno, [: zmordovaný. :]

Byl jediný způsob, jak se dalo na ni vtěsnat, „spát na motorku“ tomu říkali,jeden se držel v pase, druhej řídil, troubil ze sna, pak vyměnili řidiče, [: když byl pomalý. :]

C H7 Cdim Emi Ami D GRefr: Byla to jízda na plný plyn, na život a na smrt, až za hrob a ještě dál,

C H7 Cdim Emi Ami D Gbyla to jízda na život a na smrt.

Kolikrát to byly vážně nebezpečné chvíle, když jejich tandem nocí letěl dál,řidič si jednak nesvítil a jednak neměl brýle, a ke všemu si, nešťastník, [: přitom klidně spal. :]

Vždycky večer měla lesklé oči lovců šelem, řídila ráda, když se řítila,říkal jí „dobrou noc a řiď, ať se nevymelem,“ ta prohrábla si vlasy jen [: a rychlost zvýšila. :]

Cítili, jak krásně kolem nich ten život sviští, copak si zrovna pro ně nachystá,tak hrozně zatoužili ulehnout na letišti, každý chtěl dost prostoru, [: mít víc místa. :]

Sehnali si jedno a pak ještě trochu větší a vyměnili i ten podnájem,nadšeni letištěm, jak jejich starou vanu předčí, a nikdo z nich se nemusel [: dotknout navzájem. :]

Někdy hledal její ruku, nikde nemohl ji nalézt, bloudil po letišti mezi letadly,chtěl ji zas na motorce v noci ještě někam zavézt, jenže hlásili už odlet - [: špatně to odhadli. :]

I když runwaye byly teď už ostře rozsvícené, jeden druhého se nemoh' dovolat,říkali si: tak to přece neskončí, že ne, když každý ve svém tohu [: sám šel spát. :]

Refr: Ještě je šance jet na plný plyn, na život a na smrt, až za hrob a ještě dál,ještě je šance na život a na smrt,

C H7 Cdim Emi Ami D G Emi Ami D Gještě je šance ...

CADILLAC

C FMůj děda byl toulavej pták, toulal se světem, no, a tak

G Cho jednou osud do Detroitu svál,

Ftam auta dělal na pásu, ty pro rychlost i na krásu,

G Cpro pány z firmy Motors General.

Vždycky, když bral vejplatu, dluhy odečet' a outratu,viděl, že i kdyby hodně mák',mínus vždy zbude, a ne plus, že nikdy neušetří na ten vůz,co je tu dělal: značky Cadillac.

Večer, když líhal v baráku, tak sny měl o tom bouráku,

má dlouhej čumák, jezdí jako drak,a že nesedal nasucho, tak nápad klep' ho za ucho,jak získat fáro značky Cadillac.

C FRefr: Pomalu (tak) vzít, po kuse kus, až bude celý vůz,

G Ca potom stříknout krásný zlatý lak,

Fpomalu čas od čásku vzít další součástku,

G Caž bude komplet celý Cadillac.

Tak šrouby, písty, ojnici pronášel tajně vrátnicí,měl pod kabátem jako klokan vak,a v kůlně hned u baráku, tam kutil na tom auťáku,co z něho jednou bude Cadillac.

Když proplítal se vrátnicí, křičel: „Jsem v osmým měsíci,“smál se, i když měl na bránici tlak,tak, aniž si kdo čeho všim', pronesl ven rychlostní skříň,pod paží volant a soustavu pák.

A jak utíkal za dnem den, každým dnem blíž byl dědův sen,že jistě všechny známý trefí šlak,až zblednou bledou závistí, když kilem kolem prosvištíve vší svý kráse novej Cadillac.

Refr.

Uběhlo pár zim i pár jar, karoserie mění tvar,dědovi mýmu tohle ušlo ňák,měl půlku kastle hranatou a druhou půlku kulatou,měl zvláštní frak ten jeho Cadillac.

A stalo se i, bohužel, že každý dvířka jiný měl,jak kdyby po tý kastli přejel vlak,no, víc vám říkat nebudu - prostě vytvořil obludu,spíš jako Lochness než jak Cadillac.

Když prvně vyjel na cesty, vznikly ve Státech pověsti,že viděl farmář cestou zlatej mrak,že vsadí poslední halíř, že to byl lítací talíř,i když to mělo značku Cadillac.

Refr.

Ten vůz byl divnej nesmírně, vypadal zkrátka vesmírně,kdyžs' na něj kouknul, tak přecházel zrak,teď už je ale jasný to, že nebylo to UFO,jen dědův prapodivnej Cadillac.

Hned ten den dědu v aleji stopnula hlídka s Harleyi,„co je to za typ, tenhle Cadillac,

hej, vylez ven z tý ozdoby a koukej říct rok výroby,“a děda řek': „Rok výroby? No tak:devatenáct set čtyřicet jedna,devatenáct set čtyřicet dva,devatenáct set čtyřicet třia devatenáct set čtyřicet čtyři,devatenáct set čtyřicet pět,devatenáct set čtyřicet šest,devatenáct set čtyřicet sedm,devatenáct set čtyřicet osm ...“

CASEY JONES

APojďte ke mně vy, co máte po práci,

H7 E7strojvůdci, výhybkáři, nádražáci,Aposlechněte si o srdci jako bronz,

E7 Akterý nosil ve svý hrudi Casey Jones.

Bylo to zrovna po těch velkejch deštích,Casey vylez' na mašinu samej smích,a jako vždy, i dnes pro něj hlavní je,ve vlaku že poštu veze do Virginie.

ARefr: Casey Jones na lokálce svojí,

H7 E7Casey Jones - mašinfírů král,ACasey Jones smrti se nebojí,

E7 Ado poslední chvíle na mašině stál.

Poslouchejte, brzdaři a tuláci,ty deště v trati udělaly zlou práci,marný bylo Casey Jonese snažení,vlak nabíral čím dál větší zpoždění.

Ale můžete vzít na to všichni jed,jet vopatrně Casey dlouho nedoved',náhle řekl: „Ať nás třeba vezme ďas,poštovní vagon, ten já dovezu včas!“

Refr.

Někdy je život strašnější než v černejch snech,někdy má člověk počkat, nebejt samej spěch,Casey kouká a voči ho bolejí,proti sobě vidí vlak v tý samý koleji.

A tak se teda řítí proti vlaku vlak,

lidi už se zachraňujou všelijak,jenom Casey stojí jako kapitán,když pod ním jeho loď jde vstříc hlubinám.

Refr.

Až pojedeš tam k Virginskejm horám blíž,uvidíš tam vedle trati z pražců kříž,koleje tam v noci svítěj' jako bronz,tam umřel král mašinfírů Casey Jones.

Refr.

CATHERINE

C DmiCatherine, ja ťa veľmi ľúbim

Emi F Dmičo len budeš chcieť všetko na svete sľúbim

Emi F Dčo mi prikážeš všetko urobím rád

C F G Có, my Catherine, nemusíš sa báť

Catherine, vždy keď som tu sámsadám za klavír a túto pieseň ti hrámty si ďaleko však viem že počuješ tiežo, my Catherine, iba ty vraj smieš

DmiG CRefr: Ty máš takú moc meníš ňou celučký svet,

už neradím si sám a v člne vody niet,v zrkadle je tma chýba však pár smutných viet,ty máš takú moc, prišla si včas na pomoc.

Catherine tohle smůla nenítaky nemyslím že se to někdy změnía tak povídej já tě poslouchám rádó my Catherine, nemusíš sa bát

Refr.

Catherine, ja ťa veľmi ľúbimčo len budeš chcieť všetko na svete sľúbimčo mi prikážeš všetko urobím rád[: ó, my Catherine, nemusíš sa báť :]

CESTA NA ISLANDAž někdo ti hochu vo Islandu řekne svým koltem ho přikrej a buď na něj zlej. Kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne je dočista blázen a ty se mu směj.

Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutě, kdo šedivý vlasy z tý hrůzy teď má, kdo viděl tystíny, co do hrobu zvou tě, ten třesoucím hlasem mi za pravdu dá.

Refr: Nechci o něm slyšet, nechci nikdy vidět islandskej kraj, mý šedivý vlasy mi za pravdu daj.

Jó tenkrát v tom roce co bylo to sucho, chlap přišel a povídá úplnou báj, že sežere z kojota syrový ucho jestli nám nepoví kde leží ráj. Pak v prokletým vedru jsme lesama táhli, kde smrděly tůně a zrzavej mech, a stromy jak tráva když na ně jsme sáhli, hned padaly na zem, to člověk by zdech.

Pak začaly kopce a šutráků fůry, když jazyk nám votek, jdem bez vody dál, my cucali šťávu ze stromový kůry a islandskej ďábel se z voblaků smál. A večer když stahaný na zem jsme padli, ty islandský zvířata divnej maj mrav, přes kemp, kde ležíme jak kytky zvadlý, stádo se přehnalo divokejcj krav.

Můj bože proč nedáš nám voddechnout chvíli, proč trestáš nás pravicí krutou a zlou, tam v islandskejch horách to sténá a kvílí, to ubohejch trempířů přízraky jdou. Tak zašel tam jeden a ztratil se druhej a ze skály padal a příšerně řval, a Veselej Dejvy byl do rána tuhej, až zvostal jsem samotnej uprostřed skal.

Já za chvilku zdechnu, jen minuta zbývá, tak skončila cesta moc dobře to vím, a islandskej ďábel už prstem mi kejvá, až zaleze slunce já odejdu s ním. Ač není tu žádnej, co pro mě by plakal, já jedinou radu chci nakonec dát. Kdyby vás někdo do Islandu lákal, tak oprátku na krk a poslat ho spát.

CIKÁNKA

Em H7 C G C G E Am D7 G H7Stíny lesa tajemné nad tábořištěm sní, v dáli západ zhasíná září poslední.Em H7 C G C G A7 D7Marně hledám nocí tmou cikánku nevěrnou, zdá se mi že nebudeš již nikdy mou.

G E Am D7 G G#dim D7Refr: Cikánko ty krásná, cikánko malá, srdíčko ti láska má nespoutala.

G E Am D7 G Cm GJiného teď mámí černé oči tvé, které se mi zdály být tak upřímné.

C G A7 D7 Cm D7Až v ohni tábora zrudne tvůj vlas a houslí tesklivý ozve se hlas.

G E Am D7 G D7 GVzpomeň si, cikánko, že měl jsem tě rád, tu lásku ti nikdo víc nemůže dát.

Zmámila jsi duši mou, klid vrátit nemůžeš, vše, co řekla ústa tvá, změnilo se v lež.Dříve, než se rozední, tvůj tábor zmizí v dál, proč’s neřekla, bych se tvojí lásky bál.

CIZINEC

Ami Dmi AmiDmiAmi E AmiNa kraji pouště slunkem spálený stojí naše malý město dřevěný.Jednoho dne právě čas oběda byl se na kraji pouště jezdec objevil.

Měl černý sombréro, na něm bílej prach, pod ním hadí oči, ze kterejch šel strach.Místo cigarety měl v ústech růži, na stehnech pouzdra s chřestýších kůží.

F G F C

Refr: Tu jeho tvář tu každý z nás poznal, na každém nároží zatykač vlál, Dmi Ami E7 Amina něm cifra za kterou by sis žil, a přece nikdo z nás nevystřelil

Pomalu projížděl hlavní ulicí, město bylo tichý, jak město spící. Před saloonem zastavil a z koně slez, jeho stín šel s ním a za stínem běs.

I zábava u baru prudce zvadla, když vešel dovnitř s tváří u zrcadla. Objednal si pití a v místnostech těch každý s chlapů poslouchal jenom svůj dech.

Refr.

On jenom se usmál a dopil svůj drink, mexickým dolarem o barpult cink.Pak ke koni došel krokem pomalým, za chvíli zmizel jak z doutníku dým.

CLEMENTAINE

C A7 DmiByla krásná, byla milá, byla chytrá, zkrátka fajn.

G7 C G7 CNa zahrádce něco ryla, říkali jí Clementaine.

Kolik má prej nápadníků, o tom nemá nikdo šajn. Podávaj si u ní kliku, každej by chtěl Clementaine.

Jednou ráno přišel jeden, napůl Ábel, napůl Kain, napůl peklo, napůl Eden, začal svádět Clementaine.

Tělo rovný měl jak lajna, nejrovnější ze všech lajn,a tak vznikla láska tajná mezi ním a Clementaine.

Když je radost, přijde smutek, zmizí vše, co bylo fajn. Její dárling od ní utek, zbyla sama Clementaine.

Jednou přišel pozdrav z Vídně, junge Frauen, alter Wein, jinak se mám celkem bídně, žij si blaze Clementaine.

Do duše jí padla tíseň, tak se vrhla na kokain. A tím končí nejen píseň, ale taky Clementaine.

CO NEVIDĚT SE SEJDEM

A Hm E7 ASníh na jižních stráních roztává, někde už i tráva vyráží,

A7 D A E7 Az dálky půlnoční už ke všem osadám jarní vánek právě zprávu přináší

A7 D A Hm E7 ARefr: Co nevidět se sejdem, zas noci budou růžové, jak je znávali staří trampové.

A7 D A Hm E7 ACo nevidět se sejdem o jednu zimu moudřejší, ale trampové do smrti nejdelší.

Stránky starých kronik osadních jsou zimních nocí příslibem.

Toho, že i když mráz jaro ochladí, prostě na osadu přijet musíme.

Refr: Co nevidět se sejdem a budem plni dojetí, až nám nad hlavu zas vlajka vyletí.Co nevidět se sejdem o jednu zimu moudřejší, ale trampové do smrti nejdelší.

CO SE DÁL BUDE DÍTTy a já, prázdnej dům, přímo svádí ke hříchům, co se dál bude dít, dám ti hned znát.Až se víc sešeří zamkni zámky u dveří, co se dál bude dít, dám ti pak znát.

Refr: Až uzamkneš všechny vchody, zhasnu lampu i retku, nespoléhám na náhody, chci si tě vzít beze svědků.

Dírku klíčovou zandej touhle podkovou, co se dál bude dít, dám ti pak znát.Okenní přivři rám, pomoz dolů roletám, co se dál bude dít, dám ti pak znát.

Dřív, než spácháš hřích, zevnitř klíč nech ve dveřích, co se dál bude dít, nechtěj už znát.

COLORADO

D D7Refr: Colorado, Colorado, Colorado, z mládí tě znám,

G G7Colorado, Colorado, Colorado, ráda tě mám.

AJezer jas, vůni hor, pastviny divokých stád,

Dv lesích znám každý kout, krásné, krásné tě znát

G CLéta touhy, zbožných přání, čím víc toužím, život se sklání,

D Guž jenom pár chvil možná mi zbývá.

CJeště sílu v nohách cítím, chci zas jednou brouzdat se kvítím,

D Gjako dítě si pod skálou hrát.

Pojď se mnou, mé prchlé mládí, je to dávno, čas tak pádí, tam jednou, možná se vrátím. Starou stezkou u té skály, co se louky na slunci pálí, tam se vrátím mé Colorado.

COLORADO II

G CTáta vždycky říkal: hochu, žádný strachy,

G Djseš kovboj, v Coloradu můžeš krávy pást,

G Cjá radši utratil jsem psa a všechny prachy,

G D Gdo srdce Evropy já vodjel v klidu krást.

Narvaný kapsy, prsteny, řetězy zlatý

tam kolem krku místní Indiáni maj',a ty, co nemakaj', tak jsou nejvíc bohatý,musím si pohnout, dokaváď tam rozdávaj'.

G CRefr: Z Billa na Nováka změním si svý jméno,

G Da až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem!,

G Emi Ctak se vrátím ve svý rodný Colorado,

G D Go tý zlatý žíle řeknu doma všem.

Tam kradou všichni, co blízko vokolo bydlej',šerif se na ně jenom hezky usmívá,kdyby se nesmál, tak ho okamžitě zmydlej',házej' mu kosti za to, že se nedívá.

Místo krav tam, nelžu vám, prej pasou holky,a když jim nezaplatíš, vyrazej' ti dech,ale s IQ to tam nebude tak horký,místo na koních tam jezděj' v medvědech.

Refr. + a o tý zlatý žíle řeknu doma všem ...

COS' MI CHTĚL

CDo očí se dívej dál

F C (C7)a řekni znovu, cos' mi chtěl,

F Bb Fže to, co děláš, děláš rád,

Bb C7že ti to stačí, aby ses měl,tak to je málo, to je málo.

Zapomněls', že tu nejsi sám,jsou lidi, co chtěj' o schod vejš,podívej, básníci, jak hledaj',chtějí být o pár veršů dál,to není málo, to není málo.

F CRefr: Zhasněte světla, rozsviťte lásku,

G Ckamenným mostem můžeme jít,

F Cpro dobrý bydlo zapomněl svět

G Cna krásu ducha, svobodu, klid.

Do očí se dívej dála řekni znovu, cos' mi chtěl,mlčíš, a takovejch jsou mračna,

účel se mění na úděl,a to je málo, a to je málo.

Refr.Refr.Refr.

CUKRÁŘSKÁ BOSSA-NOVA

Cmaj7 C#dim Dmi7 G7Můj přítel snídá sedm kremrolí

Cmaj7 C#dima když je spořádá, dá si repete,Dmi7 G7cukrlátko,

Cmaj7 C#dim Dmi7 G7on totiž říká: „Dobré lidi zuby nebolí

Cmaj7 C#dima je to paráda, chodit po světě

Dmi7 G7 Cmaj7 C#dim Dmi7 G7a mít, mít v ústech sladko.“

Cmaj7 C#dimDmi7 G7Refr: Sláva, cukr a káva a půl litru becherovky,

Cmaj7 C#dim Dmi7 G7hurá, hurá, hurá, půjč mi bůra, útrata dnes dělá čtyři stovky,

Cmaj7 C#dimvšechny cukrářky z celé republiky

Dmi7 G7na něho dělají slaďounké cukrbliky

Emi7 A7a on jim za odměnu zpívá zas a znovuDmi7 G7 Cmaj7 C#dim Dmi7 G7tuhletu cukrářskou bossa-novu.

Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,říká, že nad ni není,že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám,koukej, jak mu roste oblost budoucích mamineka já mám podezření,že se zakulatí jako míča až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryča já zůstanu sám, úplně sám.

Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,postava fortelná se mu zvětšuje,výměra tři ary,on ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,někdo se zkáruje, někdo se zfetujea on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

ČÁRKY

C G7 C G7 C

Máš v sobě světlo snad všech hvězd, jak krásně umíš hlavu splést,F C G7 C G7 C

tak něžně jde čas když blízko tvých řas svou pusu nechám ve tvé kvést.

Tajně poslouchám tvůj dech a tep, jak zrychlí se, když dlaně mé tak okolo spánku blízko tvých řas, když zhasnu, touha ztiší hlas.

C G F CRefr: Probuzená rána, když se dotknete jen, v koutku pusy zůstal vlas,

F C G7 C G7 Cvůně mýdla na rukách jak zastih tě den a vyrovnaný čárky řas.

Ještě nevstávej, já chci ti hrát, teď je ta správná chvíle na písničku, jak panenku měl, měl Janíček rád, tam u Hradišťa na trávníčku.

F C G7 CRefr + [: a vyrovnaný čárky řas ... :]

ČEKEJ TIŠE

G C G D7Čekej tiše až mraky měsíc rozpletou, pak se dej na cestu známou, staletou.

G G7 C G D7 GNajdi si sen, kde stopy lidí nevedou, kam mohou jen ti, kteří štěstí dát dovedou.

Tam mě hledej až ráno zrůžoví, tam je cíl a nikdo víc ti nepoví.Svět chci ti dát nenech mě stát tak bezradnou, navíc hvězdy které ti svítí, teď nespadnou.

C G G7Refr: Usínej a zvony zlacené zazvoní a ty to víš

C G D7usínej a neříkej že ne, neříkej že netrefíš.

[: Usni tiše až mraky měsíc rozpletou, pak se dej nacestu známou, staletou, Najdi si sen, kde stopy lidí nejsou znát, kam mohou jen ti, kteří štěstí dovedou dát. :]

ČERNOVLASÁ LOUČernej jsem jako uhlí, jak tenhle vlak, cestou mi nohy ztuhly, už je to tak. V dálce mě ale čeká čínská holka Lou, už děsně dlouho čeká v Louisianě Lou, moje první láska Lou.

Makal jsem na Aljašce a holce psal, že střádám prachy v kapse bych si ji vzal. Psal jsem ať pořád čeká moje holka Lou, ať na mě pořád čeká v Louisianě Lou, moje černovlasá Lou.

Refr: Mám v Louisianě Lou, v Louisianě Lou, tam dávno mám svou černovlasou Lou

Kámoš mě vzbudil s flaškou a se mnou pil, ráno mi zdrhnul s taškou a jakej byl, i když mi kámoš nakrk já mám holku Lou, nedám si nohu za krk čeká na mě Lou, dole v Louisianě Lou.

čeká tam taky máma na dvorek dá necky, že jsem byl vždycky štráma vykoupu se hezky, až budu ve svý kůži v čistým vohozu, potom kdy vezmu růže pro svou holku Lou, pro svou černovlasou Lou.

Slunce už na růžovo natírá kraj, když jsem dal holce slovo tak mě tu maj, i když jsou prachy v pytli jsem tu ještě já, některý hůř to chytli než ta holka má, než ta zlatá holka má.

ČERVENÁ ŘEKA I

D D7 G D E7 A7Pod tou skálou, kde proud řeky syčí a kde ční červený kamení,

D D7 G D A7 Džije ten co mi jen srdce ničí, koho já ráda mám k zbláznění.

Často k nám jezdívá s kytkou růží nejhezčí z kovbojů v okolí, vestu má ušitou z hadích kůží, zbitej pás, za ním pár pistolí.

Hned se ptá jek se mám, jak se daří, a kdy prý mu to svý srdce dám, na to já odpovím, že čas maří, srdce svý z červený řeky mám.

Vím, že lásku jak trám lehce slíbí, já ho znám, srdce má děravý. Ale já ho chci mít, mně se líbí, bez něj žít už mě dál nebaví.

Když je tma a jdu spát, noc je černá, hlavu mám bolavou závratí, ale já mu chci být přesto věrná, dokud sám se zas k nám nevrátí.

ČERVENÁ ŘEKA II (POTULNEJ KOVBOJ)

C C7 F CJsem potulnej cowboy, já se potloukám

Emi Dmi G7a od ranče k ranči se najímat dám,

C C7 F Ca v těch Mlžnejch horách na konci štreky

Emi Dmi G7 Cpotkal jsem holku vod Červený řeky.

Pak začlo mi trápení a spousta běd,když táta se bál, abych mu ji nesved',a v těch Mlžnejch horách na konci štrekydal hlídat dceru vod Červený řeky.

Já schůzku jsem si s ní dal uprostřed skal,abych se s ní konečně pomiloval,a v těch Mlžnejch horách na konci štrekyjá líbal holku vod Červený řeky.

Sotva mi však řekla: „Miláčku můj,“

ze skal se ozvalo: „Bídáku, stůj!“a v těch Mlžnejch horách na konci štrekystál její táta vod Červený řeky.

Tam pušky se ježily, moc jich bylo,mně štěstí se najednou vytratiloa v těch Mlžnejch horách na konci štrekyjá vobklíčenej byl u Červený řeky.

G F CPak ke slovu přišla má pistol a pěst,

G C Amijá poslal je na jednu z nejdelších cest

C C7 F Ca z těch Mlžnejch hor tam na konci štreky

Emi Dmi G7 Cvez' jsem si holku vod Červený řeky.

DAJÁNA

C Am Dm G7 C Am Dm G7Lidé o ní říkají, že je v lásce nestálá, ona zatím potají jediného v mysli má. C Am F G7 C Am F G7 CNa toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál, krásná, bláhová Dajána.

Ten kdo klid ji navždy vzal, odešel si bůhví kam, Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám. Předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných, krásná a bláhová Dajána.

C7 F Fm C C7 F Fm G G7Srdce, které zastesklo si, s úsměvem teď žal svůj nosí, stále čeká, čeká dál, o-o, o-o, o -o -o ...

Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout, sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout, navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid, krásná a bláhová Dajána.

DÁL, DÁL, DÁLA C#mi D E A C#mi D E7Za horama zlato hoří v žilách černejch skal, horečkou tě nohy povedou,A C#mi D E D H7 E7nepřemejšlej, chvilku na to ruksak rychle zbal, zanech doma holku zklamanou.

Nezapomeň sebou bibli, nezbyde ti víc, nežli v těžký chvíli modlení,Eskymáci prej tam bydlej, neroste tam nic, prokleješ to zlatý kamení.

A D A H7 E7Refr: Dál, dál, dál, co řeka pramení, tam kde břeh ukrývá drahý kamení.

A D A E7 ADál, dál, dál, tou řekou mámení, tam, kde na tě kývá zlatý znamení.

Snad se vrátíš jako tulák nebo jako pán, nebo zůstaneš v tý zemi spát. Nekoupíš si ani bourák až se vrátíš k nám, jak se budeš vo ty prachy bát.

Holka se ti dávno vdala, spadlo stavení, na tebe už každej zapoměl. Máma, co se na tě smála, už je pod zemí a pro ní si valoun zlata chtěl.

Postavíš si barák bílej v modrým pobřeží, bankéři se vo tě budou prát.

Už nebudeš chlapče milej vo to neběží, už nebudeš šťastnej klidně spát.

DÁLNIČNÍ HLÍDKAMé jméno je Joe Roberts, ctím zákon a stát. Jsem seržant dálniční hlídky, dělám práci, co mám rád. Můj bratr, ten je jinačí, je z vajec divokejch. Všechno řeší náš Frankie pěstí, útokem.

Stejný je to celý léta, já byl klid, on spěch. Teď rádiem přišlo hlášení, Frankie má trabl a pech. Rvát se tak chlápek neznámej, hned přešel by ho spěch. Smůlu ale má náš Frankie, a to není voda, to je krev.

Refr: My s Frankiem se smáli a pili, krev máme společnou, já a on. Cítím pouto rodný síly, tohleto pouto, to je mi nad zákon. A ať se co chce stane, má ve mně bratra dál. Mám točit se zády k rodině? Za co bych stál.

My oba se líbili Marii, mezi námi váhala. Pak Frankie dal se k armádě a Marie se mnou zůstala. Pak zas ceny spadly dolů a já s Marií všechno vzdal. Farmu nám v dražbě prodali a já tuhle práci vzal.

Je noc, jako každá jiná, to jenom muž tváří k zemi pad. Ten Frankie, to je blázen, proč jenom musí se prát? Teď v uších zní mi to hlášení a rozkaz, že mám tam jet. Zrovna já mám sebrat bráchu, je to podivnej svět.

Houkám a vidím před sebou světla koncový. Auta dál stovkou Michiganem uhání, jen já a Frankie to ví. Pak sešlápl jsem pedál, brzdím, aby žil. Má to tu ke kanadské hranici snad jen deset mil

Rádio v autě vypínám, kde jsem já, kde je bratr a kde je svět? Krev je víc než voda a volá: Frankie jeď!

DARMODĚJ

Ami Emi Ami Emi Ami Emi Ami EmiŠel včera městem muž a šel po hlavní třídě, šel včera městem muž a já ho z okna viděl,C G Ami Emi Fna flétnu chorál hrál, znělo to jako zvon a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón,

F#dim E7 Amia já jsem náhle věděl: ano, to je on, to je on.

Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili, v odpadcích z popelnic krysy se honilya v teplých postelích lásky i nelásky tiše se vrtěly rodinné obrázky,a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

Ami Emi C G Ami F F#dim E7 Ami Emi C G Ami F F#dim E7Refr: Na na na ..

Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát, měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad,a on se otočil, a oči plné vran, a jizvy u očí, celý byl pobodán,a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel, a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

Refr: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,když prodává po domech jehly se slovníkem.

Šel včera městem muž, podomní obchodník, šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón,a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

Refr: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,když prodávám po domech jehly se slovníkem.

DAVID A GOLIÁŠ

C Am F G7 C Am F G7Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat.C A Dm G7 F G7Podívejte se na ně, musíte naříkat.Em A H7 Em A H7Obr do pidimužíka mydlí, domnívaje se, že vyhraje.G Em Am D7 G G7Klidně seďme na židli, čtěme bibli, tam to všechno je.

C Dm G7 C Dm G7Samuelova kniha nám povídá, jak na Žida přišla veliká bída,C Am F Fm C As7 G7jak ti bídní Filištíni válku vést nebyli líní. Až potkali Davida.C Dm G7 C Dm G7David šel do války volky, nevolky, z velké dálky nesl bratrům homolky.C Am F Fm C G7 CV pochodu se cvičil v hodu, dal si pro strýčka Příhodu tři šutry do tobolky.

As C D7Hej, hej, kam se valej, vždyť jsou malej!

G7 E7 Dm7 G7Takhle Goliáš ho provokuje, David slušně salutuje.C Dm G7 C Dm G7Když mu ale obr plivnul do očí, David se otočí, prakem zatočí.C Am F Fm C D7 G7 CKdyž začínáš, no tak tu máš, byl jsi velkej já měl kuráž. A jakej byl Goliáš!

DĚDEČKOVY HODINYV naší malé kuchyni tloukly staré hodiny dlouhých devadesát let na stěně.A můj děda řadu let vstával ráno přesně v pět, sám je natahoval každodenně.Byly koupeny v den, kdy byl děda narozen, vždycky rád poslouchal jejich hlas.

život se dál vlek na devadesát let je jen krátký čas.Kráčely rok za rokem, dědečkovým životem.Jednou ráno zůstal spát život má svůj pevný řád, to snad zná každý z nás.

Napřed kluk, za pár let starý muž a potom kmet, černý vlas, ctihodné šediny.člověk stárne, je to tak, život jede jako vlak, ať ho ženou roky nebo vteřiny.Přitom rok od roku tikaly mu do kroku hodiny, které měl tolik rád.život se dál vlek za devadesát let náhle zůstal stát.Kráčely rok za rokem, dědečkovýn životem.Jednou ráno zůstal spát život má svůj pevný řád, to snad zná každý z nás.

Po té noci ledové přišlo jitro zářivé domem zní zase pláč dítěte.To náš nový syn způsobem obvyklýmříká nám, že je rád na světě.V naší malé kuchyni visí nové hodiny místo těch, které jsou teď ve smetí.Začaly ťik - ťak vesele počítat nové století.Jdou kráčet rok za rokem celým naším životem.A svým hlasem budou nás varovat co umí čas, když se rozletí.

DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKY

Emi G Emi D H7Vymyslel jsem spoustu nápadů a-ů, co podporujou dobrou náladu a-ůEmi A Ami Emi H7 Emihodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu, v noci chodit strašit do hradu.

Dám si dvoje housle pod bradu, a-ů, v bílé plachtě chodím pozadu a-ů, úplně melancholicky s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu a-ů

G H Emi C G D7 ( H7 )Refr: Má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc své lásky a-ů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic já chci jen pohladit tvé vlásky a-ů

Nejlepší z těch divnejch nápadů, a-ů, mi dokonale zvednul náladu, a-ů,natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, a-ů, a-ů, a-ů,

DĚKUJI

Ami G AmiStvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest, bych mohl věnce vázat,

G Cděkuji, děkuji za bolest, jež učí mne se tázat,

G Ami Eděkuji, děkuji za nezdar: ten naučí mne píli,Ami G Ami F Ebych mohl, bych mohl přinést dar, byť nezbývalo síly,

Ami F Ami Eděkuji, děkuji, děkuji.

Děkuji, děkuji za slabost, jež pokoře mne učí,pokoře, pokoře pro radost, pokoře bez područí,za slzy, za slzy děkuji: ty naučí mne citu,k živým, jež, k živým, jež žalují a křičí po soucitu,děkuji, děkuji, děkuji.

Pro touhu, pro touhu po kráse děkuji za ošklivost,děkuji za to, že utká se láska a nevraživost,pro sladkost, pro sladkost usnutí děkuji za únavu,děkuji za ohně vzplanutí i za šumění splavu,děkuji, děkuji, děkuji,

Děkuji, děkuji za žízeň, jež slabost prozradila,děkuji, děkuji za trýzeň, jež zdokonalí díla,za to, že, za to, že miluji, byť strach mi srdce svíral,Ami F Ami G Eberánku, děkuji, marně jsi neumíral,

Ami F Ami G E Amiděkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji...

DĚLÁNÍ

D G D G[: Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle, těsto do díže,Emi A7 D Hmi G A7 D D7upeč třeba chleba, postav třeba zeď, žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď,G A7 Dzačni s tím hned teď. (Refr.) :]

G A7 D G Emi A7 D D7Refr: Dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék.

G A7 D G Emi A7 DDělání, dělání, to nám úsměv zachrání, dělání, dělání je lék.

DESPERÁTKdyž jsem tak pospíchal na cestě za tebou, svítil mně měsíc proklatej, a tak bylo dobře vidět na můj stín. A proto kroky mý dál k tobě nevedou, dostal mě ďábel rohatej, teď se chechtá na svou whisky šerif Gin

Už houká vlak na třetí koleji a probouzí se nádraží, zvolna svítá na obloze z červánků. Snad ještě pár minut, oči mě pálejí a čas už neběží, ležím v mokrý trávě s dírou ve spánku.

Snad ještě naposledy podívám se ztichlou prérií dolů k ohradám, tam co se pasou stáda.Ještě na poslední cestě snad mně vlci zavijí ráno najdou ležet v trávě desperáta.

Odejdu dřív, nežli se vzbudíš, snad řekneš, že jsem k tobě zlej už budu pryč, až budeš ráno postel stlát. Nesmíš se na mě zlobit malá, víš já už jsem takovej, ty dobře víš, že půjdeš večer s jiným spát.

DETROITMůj brácha v báni v městě Detroit sedí, ruce mu zdobí divnej náramek.Myslí na svýho bráchu, říká si: brácho jseš v prachu. Já měl tenkrát štěstí, ale on měl pech.

Refr: Jó, proklatej dům, jó proklatej dům, od podkroví k základům. ( 2x )

Můj brácha v báni v městě Detroit sedí, a společnost mu dělá tlupa blech, jó brzo ptáčka lapli, zámek od cely zaklapli. Nevyleze dřív, jak za padesát let.

Můj brácha v báni v městě Detroit sedí, a mřížema má pruhovanej svět, má pruhovaný kvádro a jako pro psa žrádlo a řácky oplocenej pozemek.

DEVĚT DNŮEmi Ami EmiUž se z dálky tvůj vlak blíží, tak se děvče rozluč s ním,

Ami H Emisrdcem tvým se smutek plíží, už je konec, vím to vím.

Z Mississipi oblak stoupá, ranní opar řeky sní, chlapce čeká cesta dlouhá, na vojnu jde, kola zní.

Refr: Devět dnů, devět dnů, volno zbrani svojí dal. Devět dnů, devět dnů tebe děvče miloval

Za tvým domkem cesta míří k loukám kytek kde se smál kde ti jako dívce první na rty hezkou pusu dal.

Však já vím pak Jih se vzbouřil, chvíle loučení šla blíž. Až nám pošťák osud sloučil sluncem, dálkou, však ty víš.

Ruka tvoje děvče mává, vlak už mizí v dálavách to se hodně často stává, štěstí šlape v černejch tmách.

Z Mississipi oblak stoupá za mostem vlak zahouká to ti milý pozdrav dává, však se vrátí, pusu dál.

DEVĚTADEVADESÁTKRÁTDevětadevadesátkrát řek jsem ti že mám tě rád a řeknu ti to ještě postý a odejdu.I když vím že to co tys mi mohla dát, nikdy víc na celým světě nenajdu.

Ten přísnej klid a krásnej byt a správnej dům, a peněz dost a z nouze ctnost už nenajdu. Jenže nevejde se ti tam ani kousek mejch snů, proto řeknu ti to ještě postý a odejdu.

Mám pláče dost příjde jiný host opět loučení, do tvýho života zkrátka už se nevejdu. Když odejdu tak na světě nic se nezmění, tak řeknu ti to ještě postý a odejdu.

Skončí tohle blues, pohřební blues jako každej den, noviny vyjdou žádný zvláštní vydání, a popelář cinkne popelnicí o chodník a vláda si bude vědoma svýho poslání.

A lidi pujdou do práce jako každej den, ulice proudy aut se rychle zaplní a děti půjdou do školy ještě v očích sen, vždyť ty děti přece nikdo z ničeho neviní

Devětadevadesátkrát řek jsem ti že mám tě rád a řeknu ti to ještě postý a odejdu.I když vím že to co tys mi mohla dát, nikdy víc na celým světě nenajdu.

DÍVKA S PERLAMI VE VLASECH

Emi D Ami Emi Emi D Ami EmiZas mě tu máš, nějak se mračíš, vybledlej smích už ve dveřích.S čelenkou s perel svatozář ztrácíš, kolik se platí za vláčnej hřích

G D Ami EmiRefr1:No tak lásko co chceš mi říct, máš už perly, možná i víc,

G D Ami Emilásko na co se ptáš, svíčku zhasínáš.

Nemám lásko co bych ti dal, chtělas všechno, nebyl jsem král.Lásko na co se ptáš, perly ve vlasech máš.

Tvý horký rty víc radši ne, nejsou už mý, nejsi má Cher.Něco snad chápu, to ne, to ne, bolí to hořím jak černej tér.

Refr2:No tak lásko kdo mi tě vzal, komus dala tělo i duši,lásko na co je pláč, když to skončit má.

Vždyť už lásko svý perly máš, tak proč padaj, měněj se v slzy,lásko, na co je pláč, perly ve vlasech máš.

Mezihra

Refr1:

Chtěla jsi víc pro svoje touhy, já chudej princ mám jen co mám.Co vlastně zbývá, jen slzy pouhý, ze svatebních zvonů, z nebeskejch bran.

Refr.: 2; 1; 2; 1

DÍVKA S VLASEM MEDOVÝM

D GChci vyprávět vám příběh o jedné dívce s vlasem medovým,

A7 Dale jak to bylo tenkrát v noci, to se přesně nikdy nedovím.

Já vím jen, že jsem spěchal a řek' si tenkrát: tak si cestu zkraťspodem kolem jezera, kde cestu kříží železniční trať.

Tam v záři bílých světel vidím dívku u přejezdu stát,asi něco se jí přihodio, je to v jejím obličeji znát.

„Už dlouho tady čekám a ještě nikdo mi nazastavil,odvezte mě, prosím, domů, je to odtud necelých pět mil.“

Tvář má bílou jako sníh a paže jako mramor šedavý,proč stála tam na kolejích tak sama v černé noci, kdopak ví.

„Tam před tím domem zastavte, já za tátou teď musím domů jít,“

tak zmáčknu klakson, zastavím a čekám, až ji přijdou otevřít.

Z chodby v nočním šeru vrhá lampa na silnici zář,„pane, já vám vezu dceru, proč máte tedy zamračenou tvář?“

Po dívce pohled stáčím a marně kolem rozhlížím se tmou,vedle mě je místo prázdné stejně jako cesta přede mnou.

Ten muž se nejdřív diví, zřejmě tomu, co se dovídá,a zblízka na mě civí, když tichým hlasem ke mě povídá:

„Já nevím, milý pane, zda je to mýlka nebo krutý žert,tak nastartujte ten svůj bourák, zmizte odtud, ať vás vezme čert!“

„Předevčírem moje dcera zabila se, tak se radši ztrať,pět mil odtud u jezera, kde cestu kříží železniční trať!“

E AJá dodnes tudy jezdím a hledám dívku s vlasem medovým,

H7 E[: ale jak to bylo oné noci, to se snad už nikdy nedovím. :]

DÍVKA TOULAVÁD A7 D A7 DDívko, dívko toulavá, tvé stopy vítr mi svál. Dívko, dívko toulavá, půjdu však za tebou dál.D F# Hmi F# D Hmi A7 DDívko, dívko toulavá, touhy tvé já znám. Chůze tvá je loudavá, táhne tě a nevíš kam.Dívko, dívko toulavá, stopy tvé jdou číst. Chůze tvá je loudavá, tvé srdce nechtěl bych mýst.

Dívko, dívko vzdálená půl dne a několik mil. Dívko, dívko vzdálenná, vím, že mi ubývá sil.Dívko, dívko toulavá, dej mi srdce kus. Dřív, než příjde únava, najmu si koně a vůz.Dívko, dívko toulavá, dej mi srdce kus. Dřív, než příjde únava, najmu si koně a vůz.

DIVNEJ SMÍCH

A DKaždej svoje dveře s hrůzou zamyká, když slyší jak z kopců do údolí proniká

E7 D ARefr: ten Jackův smích, ten divnej řev, při kterým v žilách tuhne krev, divnej smích, krutej smích.

ADEAADEA(chechtání)

Mnohej honák s kulkou v zádech s koně slít, aniž tušil že zas pastvinama bude znít

Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, do nocí však vříská z okna za mříží

Z větví borovice visí ztuhlej Jack, nebude už více pastvinama znít ten skřek,

Když však někdy vlci vyjou na měsíc, ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic

DIVOKÉ KONĚ

Emi Ami Emi C Ami Emi

Já viděl divoké koně, běželi soumrakem,Ami Emi Ami Emi Adim C

vzduch těžký byl a divně voněl tabákem,Ami Emi Ami Emi H7 Emi

vzduch těžký byl a divně voněl tabákem

[: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :][: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor. :]

[: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :][: naše touho ještě neumírej, sil máme dost. :]

[: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :][: milování je divoká píseň večera. :]

[: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :][: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :]

[: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, nemyslet na návrat, :][: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :]

Já viděl divoké koně.

DLOUHÁ ČERNÁ LIMUZÍNADlouhej černej závoj je z písničky jiný,Tak proč tu pod ním stojím zrovna já.A pochod funebráků jde od mýho baráku.A já bych měla dělat co se má.

Refr: Jak blázen ses teď za mnou autem hnal.Jako chtěl bys bejt jen vo kousíček dál.

Vo malej kousek vyhrát a dohonit svůj stín.V jedný ze svejch dlouhejch černejch limuzín.

Vzpomínám jaks´ mi řekla, a vidím jako tenkrát.Tvý vlasy v barvách kalifornskejch vín.Že klidně třeba z pekla, vrátím se zas k tobě.V jedný za svejch dlouhejch černejch limuzín.

Refr: Jako blázen si se mým životem hnal.Jako chtěl bys bejt jen vo kousíček dál.

Vo malej kousek vyhrát a dohonit svůj stín.V jedný ze svejch dlouhejch černejch limuzín.

DLOUHÝ ČERNÝ ZÁVOJ I

G D C GTu partii neměl já s osudem hrát, tu noc v ulicích smrtící výstřel pad.

Vrah v mlze zmizel, ale já blízko byl, když džíp policejní mě zastavil.

Tu partii začal já s osudem hrát, když s jednou ženou byl jsem a lásku krad'.

Tím ránem mlhavým jsem od ní šel a její muž, můj přítel, to nevěděl.

C G C GRefr: Už čas to svál, už nech to spát,

C G C Gdlouhý černý závoj nech nad tím vlát,

C Gjá nemoh' tenkrát dělat nic víc, C D Gpravdu nesměl jsem říct.

U soudu pak já neměl strach, však má tvář je tatáž, co prý měl vrah.

Soud řekl „vinen“ a já vinen byl, jenže něčím jiným, než mě obvinil.

Můj přítel nic neví už navždycky, mý ústa zamkne křeslo elektrický.

A jestli se můj příběh ti nezdál snad, tak dlouhý černý závoj nech nad ním vlát.

DLOUHÝ, ČERNÝ ZÁVOJ IIStalo se to dávno, už je to roků pár, chlapa zabili prej tam, co je ten bar. Dva to viděli a oba říkali, že vypadal jak já ten chlap co utíkal.

Refr: Každou noc, když všichni spí, její pláč až k mýmu hrobu zní. Nikdo neví, nikdo nezná, nikdo to neví, jen já.

Soudce se mě ptal:"Jaký máš alibi? Buď si někde byl, nebos ho zabil ty". A já tam mlčky stál a pot se ze mě lil, jen kamaráda žená ví, kde já jsem tu noc byl.

Už oprátku mi chystaj a kněz mi sbohem dal a dole stála žena, co já s ní tu noc spal. Dole byla ona, vedle ní kamarád, myslíc, že má jen jeho, a to mu nechci brát.

Už trhli podlahou a on byl k nebi blíž, a dole stála ona jen o dva metry níž..A pozdě na večer, když kamarád šel spát, přišla k jeho hrobu poslední sbohem dát.

DO RÁNA TOULÁMNemám to snadný, má srdce chladný, k jiný to zahání, na místo lásky počítám vrásky, do rána toulám, toulám se rád.

Refr: Do rána toulám, do rána toulám, do rána toulám se jen, Toulám se tejden milá mi nejde, do rána milá mi nevýjde ven.

Povím ti ráno, nemáš vyhráno, jak bulík nemůžu stát, loučím se s tebou, loučím se s tebou, na trávě mokrý sám můžu spát.

DOBRÚ NOC, MÁ MILÁ

Dmi Gmi Dmi A7 Dmi Gmi Dmi A7 DmiDobrú noc, má milá, dobrú noc, nech ti je sám Pán Boh na pomoc.

F C F C F A Dmi Gmi Dmi A7 Dmi

[: Dobrú noc, dobre spi, nech sa ti snívajú sladké sny. :]

Dobrú noc, má milá, dobrú noc, nech ti je sám Pán Boh na pomoc.[: Dobrú noc, dobre spi, nech sa ti snívajú o mne sny. :]

DOKUD SE ZPÍVÁ, JEŠTĚ SE NEUMŘELO

C Em Dm7 F C Emi Dmi7 G7Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu,včera jsem nespal a ani dnes nespočinu,F G C Ami G7svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo,

F G F G C Emi Dmi7 G7 C Em Dm7 G7ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó

Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo.

Do alba jízdenek lepím si další jednu,vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,za oknem míhá se život jak leporelo,ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo.

Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,houpe to, houpe to na housenkové dráze,i kdyby supi se slítali na mé tělo,tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo.

Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,zvedl jsem telefon a ptám se: „Lidi jste tam?“A z veliké dálky do uší mi zaznělo,že dokud se zpívá, ještě se neumřelo,

F G F G C Emi Dmi7 G7 Cže dokud se zpívá, ještě se neumřelo.

DON DIEGO

D Emi G DRefr: Diego, don Diego, krásný koně máš.

Emi G DDiego, don Diego, proč máš v očích pláč ?

D Emi G DZa to hříbě, don Diego, tady nugety mé všechny máš.

Emi G DZa to hříbě, don Diego, za tu malou, bílou tvář.

Pohleď do očí svému koni, až v nich zříš ohňů zář. Pak skloň hlavu do jeho hřívy a vzpomeň na těch chvil pár.

Rec.: Tenkrát, tenkrát jsem ještě nevěřil, stařičký done Diego,

co pro Tebe to hříbě znamená.Nevěřil jsem, že se přihnalo, štváno žárem, až ke dveřím Tvého ranče, s malým, živým uzlíčkem u sedla.

Refr.

DONEY GAL

Kdo ví, proč to hříbě tak v lásce mám, stádo mu zbloudilo Bůh ví kam.

Refr: Ať sníh či déšť padá tmou, já a můj Doney Gal nesmíme snít. Stále dál cestou svou já a můj Doney Gal musíme jít.

V zádech už máme snas tisíc mil, stále jen spolu jdem, neznáme cíl.

Až z nás jeden zůstane v klínu hor, já ať to jsem a ne Doney Gal.

DROBNÁ PARALELA

Ta stará dobrá hra - už je okoukaná, nediv se brácho - kdekdo ji zná,přestaň se ptát - bylo nebylo líp, včera je včera - bohužel, bohudík.

Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,nic není jako dřív, to se nám to mívávalo,nic není jako dřív, ačkoliv máš všechno co jsi vždycky chtěla,nic není jako dřív, ačkoliv drobná paralela by tu byla.

Snad nevěříš - na tajný znamení, všechno to harampádí a vábivé mámení.Vážení platící, jak všeobecně ví se, včera i dneska stále ta samá píseň.

Ačkoliv nic není jako dřív .....

Promlouvám k Vám ústy múzy, vzývám tón a lehkou chůzi,vzývám zítřek nenadálý, odplouvám a mizím ....

Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,nic není jako dřív, jó to se nám to dlouze kouřívalo,bohužel, bohudík je s námi ta nenahmatatelná intimita těla,nic není jako dřív - jen fámy, bla - bla - bla - bla - etc.

nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,bohužel, bohudík, co myslíš ségra, je to hodně nebo málo?

DŮM U VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE

Ami C D F Ami C ESnad znáš ten dům za New Orleans, ve štítu znak slunce má.

Ami C D F Ami E Ami C D F Ami E Ami EJe to dům, kde lká sto chlapců ubohejch a kde jsem skejs i já.

Mý mámě dal Bůh věnem jen prát a šít blue jeans. A táta můj se flákal jen, tam po New Orleans.

Bankrotář se zhroutil před hernou, jen svou bídu měl a chlast, k putykám jen táh svou pouť mizernou a znal jen pít a hrát.

Bejt mámou dám svým synům lepší dům než má kdo z vás, ten dům, kde spí má emblém sluneční, však v něm je chlad a mráz.

Kdybych směl se hnout s těch kleští, pěstí vytrhnout tu mříž, já sám bych šel za New Orleans a měl tam k slunci blíž.

Snad znáš ten dům za New Orleans, ve štítu znak slunce má, je to dům, kde lká sto chlapců ubohejch a kde jsem skejs i já.

DVEŘEG Ami Hmi CV zamčených dveřích zezadu klíč, sháním tě sháním, mně stýská se, víš.

G D7 GUž chápu, někdo přišel sem k vám.

Z vlasů ti sundá kroužek jak já, sháním tě sháním a jinej tě máuž chápu, v očích nejvíc to víš.

D7 C G D7 C D7Refr: Odpouštím, odpouštím, polykám stesk, na velkej vztek mám tě má lásko rád

G Ami Hmi D7 GJednou až jednou, ale co si mám lhát, všechno skončilo, vlak zůstal stát.

Pod stromy podzim a na nebi smír, pár smutnejch psaní a srdeční vír,už půjdu, někdy lásko se stav.

DŽUNGLE ZTICHLA

G Emi D7 GDžungle ztichla, večer nastal, ke spánku se všechno klade.

Emi D7 GJen v táboře smečky vlků na stráži je vlče mladé.

G D7 GRefr: Vlče se nebojí nikoho, nikoho, přece má tesáky od toho, od toho,

A7 D7 Gaby, když nepřítel ozve se, ozve se, pořádně ho prohnal po lese.

Vlče ví, že zákon smečky dobrým vlkem být mu káže,když akela k boji velí, každý běží pln kuráže.

Ať si někdy někdo začne křivdit komu před vlčáky,pocuchá mu chlupy značně a pak zhyne pod tesáky.

EL PASOByla to krása když já do El Pasa do těch ulic dřevěnejch zase sem vjel,

já z koně slez líně tam proti kantýně, kde z oken zvuk honky tont piána zněl.

Refr: Ve dveřích mexická dívka stojí a ve vlasech růži má, jsou dlouhý večery když roznáší sherry, a ve svých snech jenom mne objímá.

Dívka snědé kůže jak prérijní růže v žilách žhavou krv mexické noci má. Růžová kantýna a moje Feleena už kolik nocí jen o ní se mi zdá.

Já svý sherry dopil, když na mne osopil se chlap, který marně měl Feleenu rád. Dva výstřely štěkly, já nebyl tak vzteklý a snad proto on pad ale já zůstal stát.

Hledal jsem spásu, tak zády k El Pasu já na cestu rychle se dal jako blesk. Dlouho jsem se skrýval,jak v doupěti mýval, ale po mý Feleeně zmáhal mě stesk.

Až konečně k ďasu já dojel k El Pasu, tam ticho, jaký jenom na pohřbech maj. Pak obláček kouře a po něm ran bouře a já stačil říct jen " Feleena, good bye."

ELEKTRICKÝ VALČÍK

Cm G7Jednoho letního večera na návsi pod starou lípou

Cmhostinský Antonín Kučera vyvalil soudeček s pípou.

As Cm As G G7 G6 G7Nebylo to posvícení, nebyla to neděle, v naší obci mezi kopci plnily se korbele.

C G7 Gdim G7Refr: Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud,

G7 C Cdim Cbyl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proudC7 F C7 F Am Dm7 G7 Cstřídavý, střídavý, silný elektrický proud,C7 F G Em Am Dm G7 Cm G7 Cm G7střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud.

Rec: Kdo tu všechno byl:okresní a krajský inspektor, hasičský a recitační sbor,poblíže obecní váhytříčlenná delegace z Prahy,zástupci nedaleké posádky pod vedením poručíka Vosátky,početná skupina montérů (jeden z nich pomýšlel na dcerusedláka Krušiny), dále: krojované družiny,alegorické vozy, italský zmrzlinář Antonio Cosina motocyklu Indiána Svatý Jan z kamene vytesán.

Refr:

Na stránkách obecní kroniky ozdobným písmem je psáno:„Tento den pro zdejší rolníky znamená po noci ráno.“Budeme žít jako v Praze, všude samé vedení,jedna fáze, druhá fáze, třetí pěkně vedle ní.

Refr:

Rec: Z projevu inženýra Maliny z Elektrických podniků:

Vážení občané, vzácní hosté! S elektřinou je to prosté,od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty,odtud proud se přelévá do stodoly, do chléva.Při krátkém spojení dvou drátů dochází k takzvanému zkratu.Kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic nestane.Kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří - a začne o píky.Do každé rodiny elektrické hodiny!

Refr:

EZOP A BRABENEC

FoxtrotC Emi Ami Ami7 F G7 C G7 C Emi Ami Ami7 F G7 A7Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop; potkal brabce, který brabence málem sezob.Dmi E Dmi D7 G7 C Emi Ami Ami7 F G Dmi G7Brabenec se chechtá, Ezop se ho hned ptá, čemu že se na trávě v lese právě řehtá.

C G7 C Bb A7Já, povídá brabenec, se taky rád hlasitě chechtám,

D7 Ab7 G7 C D7 Dmi7 G7chechtám, když pupenec kyselinou leptám.C G7 C Bb A7Vím, totož ten brabenec, mravenečník, že se mě neptá,

D7 Ab7 G7 C Dmi G7 Cneptá, pozře mne ať se chechtám, nechechtám.

Ab Eb7 Ab Eb7 G D7 Dmi G7Kampak by to došlo třeba s pouhou ponravou, kdyby měla plakat, že je ptačí potravou.C G7 C Bb A7 D7 Ab7 G7 CTy, ač nejsi brabenec, se taky rád hlasitě chechtej, chechtej a na svou bídu si nezareptej!

FELEENA Z EL PASAZ vojenské stanice tam, poblíž hranice, mexičan Joice svoji černovlasou ženu měl a domek hliněnej s malými okny, z kterých mu mávala když kolem s patrolou jel. Dítě spolu měli před květnou nedělí a vítr dětský pláč svou písní přehlušoval. Ústa s barvou vína a jméno Feleena té dívce mexické osud tam do vínku dal.

Když malá bývala vždy ráda sedala na kopci odkud vídávala El Pasa zář a vítr z večera plný těch světel šeptal jí do snění a hladil jí horkou tvář. Jak koníka laso táhlo jí El Paso a tátu prosila aby ji tam někdy vzal.

A roky letěly děvče už dospělý rozhodlo se, že chce jenom tam v El Pasu žít. Otec, když tvrdě spal, vzala svý šaty a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt. Tam život začíná, červená kantýna, její smích orchestr honky tonk přehlušoval.

Už není nevinná, číšnice Feleena, už lásku od dneška do zítřka moc dobře zná. Zná sliby pastorů, zlato prospektorů a přitom se jí o jedný velký lásce zdá. Pak přišlo to štěstí, vstoupil jí do cesty muž, kerej jinej než ty co dřív znala se zdál.

Oči plný něhy a divný příběhy vyprávěl a hned neříkal, že jí má rád.Písničky o koních, balady s farem, s banjem jí zpívával a s větrem uměl se smát. Teď život začíná, cítila Feleena, po pláních chodili a vítr s nimi se smál.

Z vojenské posádky dal se s ním do hádky chlap, který Feleenu pro sebe marně mít chtěl. Zvuky dvou výstřelů zazněly nocí, ale jen jeden z těch výstřelů měl správnej směr. Stýská se Feleeně v červený kantýně, on rychle odjížděl, když měsíc nad mraky stál.

Náboje u pasu, čekali v El Pasu v záloze ti, co mu nechtěli Feleenu přát. V sedle se naklonil tak nějak stranou a mokrej rudej květ začal mít na prsou znát. Konec je naděje, na všechno pozdě je, Feleeno neplač a směj se, jak já jsem se smál.

Pušku z jeho sedla proti nim pozvedla a zas se ozvala smrtící série ran. Růže z jejích vlasů k pasu mu padla a ticho rušil pak už jen křik divokejch vranPár jezdců zbloudilých slyšelo jejich smích, vítr ho za noci směrem od El Pasa hnal

FOLSOM BLUES (BLUES FOLSOMSKÉ VĚZNICE)

GMůj děda bejval blázen, texaskej ahasver,

G7a na půdě nám po něm zůstal ošoupanej kvér,

C Gten kvér obdivovali všichni kámoši z okolí

D7 Ga máma mi říkala: „Nehraj si s tou pistolí!“

Jenže i já byl blázen, tak zralej pro malér,a ze zdi jsem sundával tenhleten dědečkův kvér,pak s kapsou vyboulenou chtěl jsem bejt chlap all righta s holkou vykutálenou hrál jsem si na Bonnie and Clyde.

Ale udělat banku, to není žádnej žert,sotva jsem do ní vlítnul, hned zas vylít' jsem jak čert,místo jako kočka já utíkám jak slon,takže za chvíli mě veze policejní anton.

Teď okno mřížovaný mi říká, že je šlus,proto tu ve věznici zpívám tohle Folsom Blues.pravdu měla máma, radila: „Nechoď s tou holkou!“,a taky mi říkala: „Nehraj si s tou pistolkou!“

FRAM

Ami Ami6 Ami DZas mě to táhne o kus dál, zas nemám doma nikde stání,

DmiE7 Ami Ami6desítky důvodů si sháním, už abych na cestu se dal.

Pelikán křídly zamával, vítr je příhodný a stálý,za námi slunce mosty pálí, tak proč bych ještě vyčkával.

Ami Ami / G# Ami / G Ami / F# EmiRefr: Klenotník měsíc zavřel krám, z výkladu svoje šperky sklízí,

Dmi Emi Dmi E7obrysy domů v dálce mizí, tak naposled ti zamávám

Ami

z paluby lodi jménem Fram.

Dávno už vyvětral se dým mých věčných cigaret a dýmek,ty žiješ jenom ze vzpomínek, a já se stále nevracím.

Námořní mapy pokryl prach, mé knihy nikdo neutírá,nevíš, zda právě neumírám tam někde na ledových krách.

Refr: Klenotník měsíc zavřel krám, z výkladu svoje šperky sbírá,chlap jen tak lehce neumírá, na modré lodi jménem Framtě za pár roků vyhledám.

FRANKIE DLOUHÁN

C F C G7 F CKolik je smutného když mraky černé jdou lidem nad hlavou smutnou dálavou. Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, za čas odletěl každý zapomněl.

C G7 F CRefr: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, po státech toulal se jen sám,

F C G7 a že byl veselej tak každej měl ho rád.

F C Ami Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál

F G7 F G7 Ca každej kdo s ním chvilku byl tak dlouho se pak smál.

Tam, kde byl pláč tam Frankie hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. A když pak večer ranče tiše usínaj, Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál.

Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše, klidně spí. Bůhví jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl.

FRANTIŠEK

G C Emi GNa hladinu rybníka svítí sluníčko a kolem stojí v hustém kruhu topoly,Ami Hmi Ami Dkteré tam zasadil jeden hodný člověk, jmenoval se František Dobrota.

František Dobrota, rodák z blízke vesnice, měl hodně detí a jednu starou babičku,která když umírala, tak mu řekla: Františku, teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat.

C D CRefr: Balabambam, balabambam,

D Cbalabambam, balabambam,

D Cbalabambam, balabambam,Ami Da kolem rybníka vysázet topoly

František udělal všechno, co mu řekla, balabambam, balabambam, a po snídani poslal děti do školy,žebřiňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku, vykopal díry a zasadil topoly.

Od té doby vítr na hladinu nefouká, takže je klidná jako velké zrcadlo,sluníčko tam svítí vždycky ráno, protože v něm vidí Františkovu babičku.

FROM ME TO YOU

C Ami C Ami

C Ami C GIf there's anything that you want if there's anything I can do

F7 Ami C G7 C Amijust call on me and I'll send it along with love from me to you.

I've got everything that you want like a heart that is oh so truejust call on me and I'll send it along with love from me to you.

Gmi7 C7Refr: I got arms that long to hold you

Fand keep you by my side

D7I got lips that long to kiss you

G G+and keep you satisfied oh.

If there's anything that you want if there's anything I can dojust call on me and I'll send it along with love from me to you.

From me to you just call on me and I'll send it alongwith love from me to you.

C Ami G#+ C Ami1. + to you to you to you ...

GOOD BYE JOEJako by andělů chór tam, z půlnoční strany hor píseň divnou začal hrát, vím, proč vítr teď přestal vát.Good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou. Sbohem všichni, co jsem znal, já už slyším zlatejch kopyt cval.

Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílejch oblaků.Good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou. Sbohem vše, co měl jsem rád, já už vidím bílý hřívy vlát.

Jako by andělů chór tam, z půlnoční strany hor píseň divnou začal hrát, vím, proč vítr teď přestal vát.Good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou. Sbohem všichni, co jsem znal, já už slyším zlatejch kopyt cval.

Good bye Irene, sbohem Marty, good bye Joe, šest bílejch koní už mě veze tmou.

GOOD NIGHT, IRENE

Refr. Irene, Good Night, Irene, Good Night. Jdi spát, Irene, jdi spát, Irene, a nech si o mě zdát.

Já nejsem farmář to vím, jsem tulák a toulám se rád. Spím, kde se dá, suchej chleba jím, je psí život takhle se štvát.

Já přišel si o tebe říct, má máma hnala mě ven, ať koukám dál svojí cestou jít a víckrát se nevracet sem.

Vzal čert tenhle proklatej kraj, vzal čert tenhle bláznivej sen, až hvězdy zhasnoupak řeknu jen, buď sbohem má Irene, Good Night

HÁJ MODŘÍNŮJe zimní den, sníh oblétá jak tisíc bělásků.I zem je bíle posetá, sníh padá do vlásků.

Do vlasů té, co mi ujíždí, už sedá do saní.Její poník má krok hlemíždí, přesto mizí za strání.

Refr: Modřínů háj, modřínů háj s bílou pokrývkou,modřínů háj, modřínů háj se díval za dívkou.On to ví, on to zná jestli vrátí se sem k nám.Modřínů háj, ten ti poví kde ji mám.

Ta cesta, kterou odjela, je už dávno zavátá,snad je jen tak nesmělá, proto zpátky nechvátá.Láska má je bázlivá, má strach jet v závějích,zimy jdou, let přibývá, už vlasy mám jak sníh.

HALLEYOVA KOMETA

G Hmi Ami C GCourám se vesmírem už celá staletí, daleko do tmy a zas šup ke Slunci do tepla, jsem svěží,

Hmi Ami C Ga silák Jupiter přede mnou baletí, často mě zdrží, ale vždy jsem mu utekla, jsem silná.

Však nejvíc mě pobaví ta modrá kulička od Slunce třetí, co s lidmi se otáčí, jsou bezva,jsou se vším hned hotoví, pro ně jsem stařičká, kus ledu, co letí, pak se přiblížit postačí.

G Hmi Ami C GRefr: [: Užívejte světa, blíží se kometa, užívejte světa, blíží se kometa. :]

Halleyova kometa mě v poslední době zvou, ach, Edmond Halley, ó, jak ten mě miloval, byl bezva,však sešel ze světa, než jsem jednou cestu svou oběhla kolem, už na mě nepočkal.

Refr.

To tenkrát na účet nám, kometám, připsali mory a války, i to, že třeba chleba ztvrd', jsou bezva,papež mohl poroučet, komety nedbaly, a tak jsi kacíř, a potentát měl z toho smrt.

Teď už to prostě není to, to, co to bývalo, byla jsem metlou božího hněvu, moc silná,procesí prosilo, šílelo, zpívalo, já byla mečem pro jejich hlavu.

Refr.

Když jsem zde byla naposled, to zas našli jed v ohonu,psali rok deset a měli strach, že je otrávím, jsou bezva,

jedni se sami trávili, druzí létali v balónu, žít či se věšet, to já jim nepovím.

Většina vzývala Františka Josefa, báťušku cara či císaře Viléma, jsou bezva,a když válka začala, s kým má být kometa? Ach, co se starám, s těma či s tamtěma?

Refr.

Slunce mi kartáčem můj ohon rozčesá jak na hlavě každé vlasaté sexbomby, jsem svěží,a lidičky hned pláčem prosí svá nebesa, ale jak zmizím, už zas myslí na bomby.

Refr.

Tak to jsem zvědavá, co nyní chystají, jaké zas šprýmy a jestli mě nafotí, jsem svěží,kdekdo je potkává, do kosmu lítají, dokonce prý mi poletí naproti, jsou bezva.

Courám se vesmírem, kdeco mě potěší, lidi si myslí, že vše je tu pro ně snad, jsou bezva,prý se psaným papírem spor o vesmír vyřeší,

G Dkdoví, co najdu v roce dva tisíce šedesát dva ...

HANČI, ČIČI A ČEVABČIČI

C Dmi G C GV Haliči je krejčí, co se pořád mračí, má rád čevabčiči, to ho strašně tlačí,C Dmi G C G Cdenně z vokna křičí: „Já chci čevabčiči, kdo mi na něj pučí, dám mu zub kančí!“D7 G E AmiKrejčí jde k holiči, čumí kol a fajčí, červ ho v hlavě mučí, vem čert čevabčiči,D7 G D7 Gčerné kočky syčí, krejčí to zvočí, čaganem zatočí, kočky pryč vodfičí.

V činžáku flákači vyvalejí voči, po krejčím votočí, ten pohled jim stačí,teď to narafičí na mrchy kočičí, bude čevabčiči, nejspíš kočičí,točí karabáči, navrch hlavy oči, kde se asi krčí potvory kočičí,vtom zmerčí v bodláčí uši kočičí, čile po nich skočí, velmi si natlučí.

Nebyly to čiči, ležela tam Hanči, ti sekáči brečí, Hanči na nich klečí,plačící maj' řeči, Hanči na ně ječí: „Mažte, zelenáči, tohle vám stačí!“Hanči si vyskočí, s činkami zacvičí, jsou v ní choutky dravčí, čímpak je vyléčí,kolem kráčí krejčí, v břiše mu kručí, má oči člověčí, zří přednost holčičí.

Krejčí náhle křičí: „Vidím čevabčiči,“ pod fousy zabručí: „Pečínka holčičí,“z černých očí Hanči čertík ven vyskočí, vtom mračna přikvačí, déšť je rozloučí,krejčí klečí v kleči, zločinně se mračí, čističi to zračí, skáčí k domu báči,ten čin mu vylíčí, čižmy přistrčí: „Ty hlídači ovčí, běž do kleče s tyčí!“

V černé díře bručí rozčilený krejčí, z čela mu pot crčí, je to čím dál blbčí,hlídač chrastí klíči, krejčí mu to líčí, činel si vypučí, mluví vo Hanči,

Hanči je to k pláči, před hlídačem tančí, v hlídači cos pučí, čpí z něj zločin čunčí,a jak chlípně čučí ten muž opičí, krejčí mříž vypáčí, utíká k Mohuči.

Čula čestná Hanči, oč klíčníku kráčí, pěstí ho omráčí, jde k Mohuči radši,mohučský Apači oba dva vobklíčí, meči v rukou točí, jsou strašný rváči,Hanči zas zatančí, Apači to zmerčí, ti mozci slepičí do Mohuče skáčí,v náručí si brečí krejčí i Hanči, krávy v stráni bučí: „Bude čevabčiči!“

Rec: ...dej mi bůra!

HARDY

C FJó, vo poslední pranici měl Hardy mušku zlou

G Ca teď ho k Fordu vedou a čtyři na něj jsou,

Fto když si na něj vyšláp' sám policejní šéf,G Cnechtěl, aby znovu tekla krev.

G CRefr: A teď mu zní, teď mu zní poslední, poslední

G Czvonění, jó, pohřební,

Fv okolí se každej bál, koho sejme Hardy dál

G Ca marně za ním oddíl vojska hnal.

Ten Hardy prostě neuměl bez pistole žít,teď v pekle si dá nalejt a tam se cejtí líp,jeho stín se plouží v noci častokráttam, kde musel Hardy hlavu do oprátky dát.

Refr.

HARMONYDnes ráno dal mi Pony smutný psaní, růžovej list měl kolem zlatej kraj a zlatý snítky kolem zlatejch saní a pod tou krásou červeně good bye.

To v Harmony Jed Rollins se dnes žení a od nás z města bere si mou Cade bejt sám to prej už není k vydržení a k polednímu mohl bych tam prej bejt.

Až budou zvony v Harmony dnes zpívat, až budou zvony v Harmony dnes bít, já půjdu pryč ať nemusím se dívat jak starej pard si jde mou lásku vzít.

Proč v očích kapky slaný rosy pálí a v prsou každou chvíli zavzlyká, snad právě teď jí bílej závoj halí, snad právě teď jí prsten navlíká.

Tak nalej Joe a pojď ten smutek zapít a postý se mnou tohle psaní číst. Mám utýct pryč a nebo jít ho zabít, tak pověz Joe co nejsnáz budu nýst.

Až budou zvony v Harmony dnes zpívat, až budou zvony v Harmony dnes bít,

už nebudu se na Tvý štěstí dívat už nebudu tu s Tebou, můj Joe pít

Zas dál si s větrem písně větrů hvízdat a sám si dál tím smutným světem jíti když ptáci stavěj pro svý lásky hnízda i já chtěl svý, jen to jsem Vám chtěl říct.

Až budou zvony v Harmony dnes zpívat, až budou zvony v Harmony dnes bít,i když ptáci stavěj pro svý lásky hnízda je někdy lepší volnej jak pták být.I když ptáci stavěj pro svý lásky hnízda je někdy lepší volnej jak pták být,je někdy lepší volnej jak pták být...........

HAVLÍČKU, HAVLE

A D E A D E AMají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí,D A E A D A E Apohádka pro děti, loutkové divadlo, tahají za nitky, nevyjdou na světlo.

D ARefr: A podle litery „paragraf - šavle“

E Ateď dumej o právu, Havlíčku, Havle,D Aa podle litery „paragraf - šavle“E Ateď dumej o právu, Havlíčku, Havle!

Trochus' je popletl, řídil ses zákonem, co platí nad lidmi a také nad pánem,pán se však urazil - jaképak zákony, on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný.

Co tě to napadlo, foukat jim do kaše, nejezdils' na koni, cválal jsi na bleše,pan Bach má básníky ve velké vážnosti, jak rád je v erárních komůrkách pohostí.

Vždyť je to nerozum, zkusit se s mocným přít, mohl ses dobře mít, šlo by to zařídit,a při tvých schopnostech pán by tě zaměstnal, stačilo pochopit, stranou bys nezůstal.

Potichu, bez hluku přišli tě navštívit, korektně, zdvořile, nemoh' jsi odepřít:„Hostinské pokoje, mistře, už čekají, oblek si neberte, lepší tam dávají.“

V Brixenu na rynku holky si šeptají: „Zavřeli Havlíčka, lidi ho nedají,vždyť uměl hezky říct, nač my jen mysleli, že pěknej mužskej byl, proto ho zavřeli.“

HEJ JOE

EHej, Joe, jen uvědom si dojista, že každá holka vod těsta

Hhned, jak přijede do města, je dámou,hej, Joe, město nejsou pastviny, zde platěj' zákony jiný,

Ea tak nedělej blbiny před dámou.

ARefr: S tebou je kříž, pá dap, ty snad nevíš, pá dap,

že ti musí přijít děsně na vobtíž, pá dap,

chodit špinavej v městě, když je v cestěH

ženskejch dvěstě pěkně pěstěných, to je hřích,E Ahej, Joe, proč chodíš jak spařený, to chce jít jinak na ženy,

H Evždyť tvý šance nejsou zmařený.

Hej, Joe, buď, prosím tě, tý dobroty a kup si nový kalhotya neplivej si na boty před dámou,hej, Joe, hleď trošku na svou parádu, nečisti boty vo trávua nesmrkej do rukávu před dámou.

Refr.

HEJNO PADLÝCH ANDĚLŮŠel jsem přes půl zeměkoule, jenom z touhy vidět dál.Svobodou se téměř zalknul, abych daň své pýše dal.Po cestě do hloubek noci předemnou je první z rán.Jaks' mě dneska milovala, nebyl nikdo milován

Jedna otázka mě pálí, to, že nemám ponětí,jestli cítila ses stejně také v jiném objetí.Vím, že nemám právo soudit, čistý štít mi nebyl dán,ale jak jsem Tě dnes pomiloval nebyl nikdo milován

Bůh anděly padné spasí, spraví křídla zlomená, naučí se srdce sdílet a co láska znamená.Očistí je od všech hříchů, zbaví těžkých údělů, nad hlavou nám bude vířit hejno padných andělů.

Jak to v bibli stojí psáno, starý orel sotva stál.Pak dostal opeření nové a s ním se mladým, silným stal.Perutě do šířky rozpjal, nad ním slunce ztemnělé,už nás nesou orlí křídla, nejsme padlí andělé.

Zbav se těžkých údělů, zbav se těžkých údělů, už nás nesou orlí křídla a hejno padlých andělů.

HELOU, LIDÉ

G C D G C DS Livií slušně jsme si žili, měli jsme v městě malej byt, Hmi C G Dto bylo dřív, než děti odrostly a chtěly odejít a začít po svém žít.

Joan a Linda žijou v Omaze, z Joa je roztoulanej rváč,Davyho nám vzala Korea, dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč.

Dmi7 G Dmi7 GRefr: Stářím stromy sílí a staré řeky mají širší proud,

Hmi C G D G C D G C Dnám lidem roste samota, čekání na dvě slova: helou, lidé, helou.

S ženou už není o čem povídat, sedí a vidí jen svůj svět,a všechny novinky, co zestárly, omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět.

Dnes ráno zvonil u mě telefon, volal můj dávnej kámoš Fitza hned se ptal, co prej je novýho, povídám: vlastně nic, co jsem měl taky říct?

Refr.

Až jednou půjdeš touhle ulicí a potkáš smutných očí pár,hm, netvař se, že ti to nepřijde, řekni: dobrý den, helou, lidé, helou ...

HELP!

Ami G F F / EHelp I need somebody help not just anybodyD7 Ghelp you know I need someone help!

G HmiWhen I was younger so much younger than today Emi C F GI never needed anybody's help in any way

Hmibut now these days are gone I'm not so self assuredEmi C F Gnow I find I've changed my mind I've opened up the doors.

Ami GRefr: Help me if you can I'm feeling down

F F / Eand I do appreciate you being 'roundD7help me get my feet back on the ground

Gwon't you please please help me?

And now my life has changed in oh so many waysmy independence seems to vanish in the hazebut every now and then I feel so insecureI know that I just need you like I've never done before.

Refr.

When I was younger so much younger than todayI never needed anybody's help in any waybut now these days are gone I'm not so self assurednow I find I've changed my mind I've opened up the doors.

Emi G G6Refr. + help me help me oh .…

HEŘMÁNKOVÉ ŠTĚSTÍ

GMadonnu Donatella jsem zahlídl, jak zhášela svíci,heřmánkem zavoněla, já nevěděl, co jí mám říci,C G C G Ami D7

nad horizontem už mi hvězda bliká, ještě není moje, ještě se mě nedotýká,G Ami D7 Emi C Gucítil jsem vůni heřmánku, už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.

Někdo mě popadl a postavil ke zdi, měsíc se dral oknem do pokoje,počkejte chvíli, teď padají hvězdy a jedna z nich je ta moje,odněkud ze tmy brnká slepý kytarista, polibek letmý, řekou plyne voda čistá,ucítil jsem vůni heřmánku, už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.

D Emi C G C G C GRefr: Láska je hora, vysoká hora,

D Emi C G C G C Gkdo z nás ji zdolá, kdo z nás ji zdolá,Ami D7 Gláska je hora vysoká, hora vysoká.

Emi G*: Venku je bláto, prší štěstí, cinká zlato,

C Emipo náměstí s parazolem chodí lidi kolem,

G Cna nebi ptáci, brečí dítě, tramvajáci táhnou sítě,

Emiulicemi padají ryby k zemi,Ami D7nad domy, nad střechami letí smutně čáp,Ami D7mávám mu gerberami, sedá si na okap.

Herodes v bílém plášti vraždí neviňátko,v kamnech kosti praští a po koláčích sladko,pod okny na mě troubí limuzína: nebreč a pojď, tak zle to nezačíná,ach, smutky, smutky z heřmánku, už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.

Ve stráních karlovických lesů červnové slunce zlátne,co našel jsem, to u srdce si nesu, co ztratil, mizí v nenávratně,na bříze na kmeni vyrostla holubinka, navždycky ztracený slyším, jak srdce cinká,ach, lásko, lásko z heřmánku, už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.

Refr.

Madonna Donatella, Madonna Donatella ...

HEY JUDE

F C C7 C7sus C7 FHey Jude don't make it bad take a sad song and make it better

Bb F C7 Fremember to let her into your heart then you can start to make it better.

Hey Jude don't be afraid you were made to go out and get herthe minute you let her under your skin then you begin to make it better.

F7 Bb Bb / A Gmi7Refr: And any time you feel the pain hey Jude refrain,

Gmi7 / F C7 / E C7 F

don't carry the world upon your shouldersF7 Bb Bb / A Gmi7for well you know that it's a fool who plays it cool

Gmi7 / F C7 / E C7 Fby making his world a little colder

F7 C7da da da da da da da da da.

Hey Jude don't let me down you have found her now go and get herremember to let her into your heart then you can start to make it better.

Refr: So let it out and let it in hey Jude beginyou're waiting for someone to perform withand don't you know that it's just you hey Jude you'll dothe movement you need is on your shouldersda da da da da da da da da.

Hey Jude don't make it bad take a sad song and make it betterremember to let her under your skin then you'll begin to make it betterbetter better better better better oh.

F D# Bb FDa da da da da da da da da da da hey Jude ...

HLEDANÝ MUŽRefr: Hledali mě v Kalifornii, hledali mě v Bufalu,

hledali mě v Kansas City, hledali mě v Ohio.

Je to snad už přes dva roky, co jsem z Jellhouse roha vzal, na nároží velkejch ulic úřad odměnu vypsal.Deset táců na mou hlavu, živej, mrtvej, to je fuk, za takovou tučnou sumu najde se dost lačnejch ruk.

Večer když už padám znaven, malej oheň rozdělám, a když je mně hodně smutno s kytarou si zazpívám.Dneska už se mi to směje, když jsem v suchu v Quebecku, Jellhouse zůstal bez naděje, že jsem zmizel bez vděku.

Znám ložiny náklaďáků, pod každým mostem už jsem spal, Státy projel na uhláku, když jsem z Jellhouse utíkal.

HLÍDAČ KRAV

CKdyž jsem byl malý, říkali mi naši: „Dobře se uč a jez chytrou kaši,F G Caž jednou vyrosteš, budeš doktorem práv,Ctakový doktor sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu,“F G Cjá jim ale na to řek': „Chci být hlídačem krav.“

CRefr: Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany a mýt se v lavoře,

F G C F G Cod rána po celý den zpívat si jen, zpívat si: pam pam pam ...

K vánocům mi kupovali hromady knih, co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy,ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, každý na mě hleděl jako na pytel blech,každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.

Dnes už jsem starší a vím, co vím, mnohé věci nemůžu a mnohé smím,a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy,s nohama křížem a s rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou,kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

HLÍDEJ LÁSKU, SKÁLO MÁ

C G7 CJak to v žití chodívá, láska k lidem přichází,

F Cpřijde, jen se rozhlédne a zase odchází,

F Cjá ji potkal ve skalách, šla bosá, jenom tak,

G7 Cměla džíny vybledlý, na zádech starej vak.

C G7 CRefr: Hlídej lásku, skálo má, než se s ránem vytratí,

F Cčeká na nás těžká pouť, až se s ránem vytratí,

F Cmezi lidma je těžké plout, až se s ránem vytratí,

G7 Cvíš, co umí člověk, pojď, než se s ránem vytratí.

Když mi „ahoj" povídá, úsměvem mě pohladí,tak zas jedna z mála snad, co jí tulák nevadí,sedli jsme si na stráni, dole zpíval řeky proud,den zmizel za obzorem, stín skryl náš tichý kout.

Refr.

HO HO WATANAY

D C D C G DSpinkej můj maličký, máš v očích hvězdičky, dám ti je do vlasů, tak usínej, tak usínej.

D C D C G DRefr: Hoho Watanay, hoho Watanay, hoho Watanay, Kiokena, Kiokena.

Sladkou vůni nese ti, noční motýl z perleti, vánek ho kolíbá už usíná, už usíná.

V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni, má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

V dlaních motýl usíná, hvězdička už zhasíná, vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

HODNÉ ŠTĚNĚ

Narodilo se štěně, lidí se nebálo,F C F C G C

[: se svým stínem na stěně to štěně celej den si hrálo. :]

A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy,[: rozběhlo se do ulic, do vesnic očuchávat rohy. :]

Čuchá tady, čuchá tam a ocáskem vrtí.[: uviděl to jeho pán - grobián, rozzlobil se k smrti. :]

Aby pes znal celou ves, to jsou ňáký mravy,[: takový všetečný pes na řetěz, to mu mravy spraví. :]

A tak na řetěze rost', až z něj vyrost' hafan,[: jednou mu pán dával kost pro radost a byl zle porafán. :]

Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal,[: dřív neublížil mouše, proč kouše, když jsem ho uvázal? :]

Seběhla se celá ves a pánovi praví:[: celý svět to ví už dnes, že řetěz mravy nenapraví. :]

HOLČIČKAKdyž přijde podzim v kraji setmělém a když se ráno snoubí s večerem, den se krátí a spánek padá na víčka. Co bylo včera, to se ztratilo, milej ti zmizel a nic ti nezbylo nebuď smutná, vždyť už jsi velká holčička.

Usni, ať už tě hlava nebolí, poslouchej venku vítr na poli fouká, k němu si zajdeš pro něhu. Uvidíš, jak ti tváře pohladí, rozcuchá vlasy a pak ti prozradí, že už brzy pohřbí tvou lásku do sněhu.

Ono se říká že láska k podzimu mizí a že se někde přes zimu toulá, nebo se ztratí docela. A když je pryč, nač bys jí volala zpátky, počkej do jara, třeba se vrátí, co by si pro ni brečela.

A kdyby si snad čekat nechtěla, milej ti zmizel a to se nedělá, zima je dlouhá a ty jsi sama, maličká. A já jsem taky sám, snad ti to postačí, no tak přijď za mnou a já budu jinačí, a už neplač, vždyť už jsi velká holčička.

HOLUBÍ DŮM

Emi D Cmaj7 Hmi Emi D Cmaj7 Hmi EmiZpívám ptákům a zvlášť holubům, stával v údolí mém starý dům, G D G D G Emi D Cmaj7 Hmi Emiptáků houf zalétal ke krovům, měl jsem rád holubích křídel šum.

Vlídná dívka jim házela hrách, mávání perutí víří prach, ptáci krouží a neznají strach, měl jsem rád starý dům, jeho práh.

D Ami D G Emi Ami D GRefr: Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví, míval stáj roubenou, bílý štít.

Ami D G Emi Ami Hmi EmiKde je dům holubí a ta dívka kde spí, vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít.

Sdílný déšť vypráví okapům, bláhový, kdo hledá tenhle dům, odrůstáš chlapeckým střevícům, neslyšíš holubích křídel šum.

Nabízej úplatou cokoli, nepojíš cukrových homolí, můžeš mít třeba zrak sokolí, nespatříš ztracené údolí.

HONKY TONKY BLUESCKaždý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,F Ckaždý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,G7 F C G Chonky tonk, honky tonk, honky tonky blues.E Ami E AmiNikomu v domě nevadí, že to piáno neladí,D7 G7když hraje Jack jak už jsem řek to honky tonky blues.

HOP TAM S JEDNOURefr: Hop tam s jednou, hned mi nalej druhou, hop tam s jednou, hned mi nalej druhou,

hop tam s jednou hned mi nalej druhou tahle sklenka nesmí vyschnout, yes sir.

Dneska pro nás připrav plnej demižón, ať v něm šplouchá gin a nebo dlouhej John, dneska si chcem správně loknout, tak se k tobě přijdem kouknout, yes sir.

Dneska budem všichni pít a zpívat, ženský, ty nám budou doma spílat, a tak až se budem vracet ráno, kouknem se všem láhvím na dno, yes sir.

Krk mi vyschnul od těch řečí, sucho sklence málo svědčí, pad bych žízní, kdybych se teď zvednul, no tak mu nalej ještě jednu, yes sir.

HOSPŮDKATam na konci města hospodu najdeš, když máš velkou žízeň, tak si tam zajdeš, stojí na zahrádce blízko osady, dáš di nalejt hektolitr píva i když jseš bez nálady.

Refr: Hospůdko, hospůdko malá, restauračko začouzená, tys mi mé mládí vzala, bylas mi přisouzená. Půlnoc když ponocnej píská poslední pivo si dám, pak se mi hospůdko nikdy nezastejská i když jsem na světě sám.

Když máš velkou žízeň, když tě mrzí svět, nejraděj bys zmizel a nevracel se zpět, do hospody zajdeš, pivo nalejt dáš, ke stolu si s kamarády sedneš, píseň práce zaspíváš.

Dokud budem žíti, bude každý z nás dobré pivo píti, holky milovat, stačí džbánek piva s bílou čepicí, potom ať se celá Praha dívá jak jdem domů s vopicí.

HOUSTONA D A D

Když se zasním a sem sám, myšlenky mý letěj tam, A D A

kde je nebe snad jak chrám a v dáli svítí světla městaA E A

Houston, Houston, Houston.

Jen z Fordky to město znám, každou noc sny o něm mám,a vždycky když usínám, v dáli svítí světla městaHouston, Houston, Houston.

Vím, že je to divnej sen, vždyť tisíce je jinejch jmen,a mně v hlavě leží jen, že v dáli svítí světla městaHouston, Houston, Houston.

Když se zasním a sem sám, myšlenky mý letěj tam,kde je nebe snad jak chrám a v dáli svítí světla městaHouston, Houston, Houston.

HRÁZ

G Gmaj7 / F# Emi G AmiStál tam na stráni dům, v něm židle a stůl, pár kůží a krb, co dřevo z něj voní.

D7 G D7S jarem, když máj rozdá barvy svý, tu sosna krásná nad chajdou se skloní.

G Gmaj7 / F# Emi G EA říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem, svý „ahoj" jí dáš a pak je tu den, C Emi D7 G D7zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá svět s ním, svět s ním.

Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš a koruny stromů tě uvítaj rosou.Víš, že času je dost, to znáš a možná potkáš někde dívku bosou. Po slůvkách, který se říkaj, po dnech něžných stisků vás uvítá chajda a zas je tu den, zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá svět s ním, svět s ním.

Však náhle volání táhlé ti přeruší snění a oznámí všem: je poslední den. Voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí. Ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den, co nosil tě v náručí romantickém, zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá svět s ním, svět s ním.

HROBAŘ

HV mládí jsem se učil hrobařem,G#mijezdit s hlínou, jezdit s trakařem,E Hkopat hroby byl můj ideál.

CJezdit s hlínou, jezdit s vozíkem,Ami

s černou rakví, s bílým poníkem,F Gtoho bych se nikdy nenadál.

V mládí jsem se učil hrobařem,jezdit s hlínou, jezdit s trakařem,kopat hroby byl můj ideál.

Jezdit s hlínou, jezdit s vozíkem,s černou rakví, s bílým poníkem,toho bych se nikdy nenadál.

Že do módy přijde kremace,černý hrobař bude bez práce,toho bych se nikdy nenadál.

Kolem projel vůz milionáře,záblesk světel pad' mi do tváře,marně skřípěj' kola brzdící.

Stoupám vzhůru, stoupám ke hvězdám,tam se s černou rakví neshledám,sbohem, bílé město zářící.

Sbohem, moje město,vzpomínat budu přesto,jak jsem poznal tvůj smích a tvůj pláč.

Na na na ....

HŘÍBĚJohny mi dal k svátku krásný hříbě, že jsem dítě, tak prej si mám hrát. Snad ukryju slzy v černý hřívě, jinak se mi Johny bude smát. Johny říká, to hříbě je po ní, je to mrňous velkej jako ponny. Snad se ho ta holka nebojí, jó zkuste žít mezi kovboji.

Dlouhán Johny ten se jenom směje, ten svejm koním jenom rozumí, neví ale co se ve mně děje, z očí mi to vyčíst neumí. Jako by se někdy bála koní, její hříbě jmenuje se Johny. Hříbat těch se holky nebojí, jó zkuste žít mezi kovboji.

Až se hříbě stane rychlým běžcem, ze sedla ho párkrát vyhodí, pak mu možná trochu svitne v lebce, Johny moji lásku pochopí. Už svatební zvony v dálce zvoní, Johny svatbu má a neví o ní. Vdavek těch se holky nebojí, jó zkuste žít mezi kovboji.

HUČKAMelodie na píseň „Polámal se mraveneček“

G AmiHučku svou na pozdrav smekám, světla vlaku vidím plát,

D7 C Gtak na svůj nárazník čekám, už jsem tě měl akorát.

Zejtra ráno, až se vzbudíš, zjistíš, že se slehla zem a tvůj miláček že pláchnul půlnočním to expresem.

Refr: Za chvíli už budu v dáli, za chvíli mi bude fajn, po tvý lásce, která pálí, nebudu mít ani šajn.

Nejdřív zní vlakovej zvonec, pak píšťala, je mi hej, konečně vím, že je konec naší lásky tutovej. Z kapsy tahám harmoniku, tuláckej song budu hrát, sedím si na nárazníku a je mi tak akorát.

HUDSONSKÉ ŠÍFY

Ami C G AmiTen, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený, jako já, jó jako já,

Gkdo Hudsonský slapy nezná sírou pekla střežený,

Ami G Ami G G# Amiať se na Hudsonský šífy najmout dá. Johoho.

Ten, kdo nepřekládal uhlí šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná, Ten, kdo neměl tělo ztuhlý až se v nočním chladu chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

F AmiG AmiG G# Am G G# AmiRefr: Ahoj, páru tam hoď, ať do pekla se dříve dohrabem. Johoho, johoho.

Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostlejch lodníků, jako já, jako já. Ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, jako já, jako já. Kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořad jenom hlad, jako já, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho ohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jako já. Kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě prima kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá. Jo ho ho, jo ho ho.

GG# ARefr. + johoho...

HUSLIČKY

A D A Hmi F#mi E[: Čí že ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal :]Hmi7 A D Hmi E A D Hmi F#mi E Hmi F#mi Ena trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha?

[: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :][: že ste, husličky, samé :] na světě zostaly?

[: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :]co sa mu enem zdálo, bože, co sa mu enem zdálo, že už vjec nechtěl hrát?

[: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :][: až sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla.

HVĚZDA NA VRBĚ

Ami C Emi CKdo se večer hájem vrací, ten ať klopí zraky, Ami C Emi Eať je nikdy neobrací k vrbě křivolaký.Ami C Emi CJinak jeho oči zjistí, i když se to nezdá, Ami C F Amiže na vrbě kromě listí visí malá hvězda.

C F C FRefr: Viděli jsme jednou v lukách, plakat na tý vrbě kluka,

Dmi B7 D7 G7který pevně věřil tomu, že ji sundá z toho stromu.

Kdo o hvězdy jeví zájem, zem, když večer chladne, ať jde klidně někdy hájem, hvězda jednou spadne.Ať se pro ni rosou brodí a pak vrbu najde si, a pro ty, co kolem chodí, natu větev zavěsí.

HVĚZDIČKO BLÝSKAVÁ

C GHrozně ráda máš ten krám tam v přízemí.Proč já blázen jsem tam byl a chtěl tě mít ?

F GZ velkých fotek a malých roliček tvých

Cjá znal tvůj smích.

A ten úsměv dvouřadý jsem chtěl mít sám,byl jsem pryč z té záhady, že tě vážně mám.Žil jsem s tebou od těch dob několikrát,mám a nemám tě rád.

Fmaj CRefr: Hvězdičko blýskavá, mám život svázaný s tvým.

Těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím. Dm C Dm C

Jak mám spát, co s tím? Jak mám žít a s kým ?

Dál se vrhat za tebou, to nic nezmění, úděl bumerangů dvou je míjení,

tak tě míjím, ať tě někdo lepší má, jen ať v tom nejedu já.

Ze tvé krásy chladných stěn šel někdy mráz,mohla's mít sto známých jmen a já se třás,ale štěstí jsem dostal víc, než kdy dřív,už nechoď, zas bych kýv.

Refr: +C F C Fmaj CHvězdičko blýskavá, mám život svázaný s tvým. Těžko tě získávám, lehko tě ztrácím, já vím.

HVĚZDIČKO ZBLOUDILÁNocí temnou, dálkou modravou, hvězda letí a svítí tmou.Kam ta hvězda lásky zaletí, snad příjde k nám, snad odletí.

Letí, letí, hvězda zbloudilá, s ní odešla i má milá. Kam ta hvězda lásky zaletí, snad příjde k nám, snad odletí.

Refr: Hvězdičko zbloudilá, tys mi tak krásně svítila, když já a má milá, jsme šli s tebou. Možná že přijde čas, kdy se k nám láska vrátí zas, pak v náručí tě mít je touhou mou. Ta hvězda bílá nesvítí nám, a moje milá šla bůh ví kam.Hvězdičko zbloudilá, kéž bys jak dřív mi svítila, když já a má milá, jsme šli s tebou.

CHAJDA DRNOVÁ ( V STARÝ CHAJDĚ DRNOVÝ)/

G C GJá tu na svým dílci, celkem vzato, bídnej život mám,

Da tak vypadám dost divně, pámbu ví,

G C Gmyši začnou rejdit kolem, sotva večer usínám

D G G7na mým dílci v starý chajdě drnový.

C GRefr: Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený,

Dkolem kojoti se plíží hladoví,

G C Gdovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný

D Gna mým dílci v starý chajdě drnový.

Když jsem z domova tam na východě vyšel zbohatnout,zkusit, jestli potkám štěstí - kdopak ví,sotva napadlo mě tenkrát, že kdy potkám tenhle koutna mým dílci v starý chajdě drnový.

Refr.

Ale rád bych, aby se tu našla dívka laskavá,jejíž soucit mě z tý bryndy vyloví,jak bych žehnal tomu andělu, že život uznává

i na mým dílci v starý chajdě drnový.

Refr.Refr.

CHAJDA MALÁC G7 C F C G7 C

[: Tam v dáli za horama stojí chajda malá, :] [: pod ní teče řeka za ní černá skála. :][: Jednou přišla velká voda vzala chajdu s sebou, :] [: Teď dva kamarádi nemaj si kam lehnout. :][: Smutně chodí světem svojí píseň pějí, :] [: tam, kde stála chajda černá skála stojí. :][: Neplač kamaráde pro tu chajdu malou, :] [: dřív, než jaro přijde, postavíme novou. :][: A když jaro přišlo stála chajda nová, :] [: pod ní tekla řeka, za ní černá skála. :]

CHCE TO JENOM ČAS

Chce to jenom čas, chce to jenom čas, čas, čas, to ti povídám.To umanutý trápení na kterým se pláčem nic nezmění, to já znám.Koukáš a brečíš, a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot.

Zařídím byt jak budeš chtít, vím, že ty jsi byla zvyklá v městě žít.Koupím ti kočku a budu mít svatej klid.Koukáš a brečíš a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot.

Všecko budeš mít, všecko budeš mít, mít, mít, to ti přísahám.Dubovou skříň a růží lán, i na sušení vlasů ten drahej krám ti dám.Koukáš a brečíš a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot. 2x

Tady budem žít, tady budem žít, žít, žít, to je jasná věc.Kdo jednou šláp na můj prám, ten si tady zvykne, o to já nemám strach.Koukáš a brečíš a tvý slzy dopadají na plaňkovej plot. 4x

CHLAP Z TENNESSETak si vám jednou sednu, kosti si vyhřejvám, chci si dát ještě jednu, divnej chlap sedne k nám, chci si dát ještě jednu, divnej chlap sedne k nám.

Povídám, počkej hochu, to jsou mi móresy, nejsi tak drzej trochu, nejsi ty z Tennesee, nejsi tak drzej trochu, nejsi ty z Tennesee.

Nevím, kde se tu sebral, chtěl se však rázem prát, možná, že trochu přebral, sed si mi na kabát, možná, že trochu přebral, sed si mi na kabát.

Ať prej se radši zvednu, vrčí ten syčák hned a ubalil mi jednu, až jsem si pod stůl sed, a ubalil mi jednu, až jsem si pod stůl sed.

Tak si tak říkám, hochu, to jsou mi móresy dávej si bacha trochu na lidi z Tennesee, dávej si bacha trochu na lidi z Tennesee.

CHODÍM PO BROADWAYID (A)

[: Chodím po Broadwayi hladov sem a tam, :]D G D A D

chodím po Broadwayi, po Broadwayi, po Broadwayi hladov sem a tam.

D ARefr: Singi jou jou jupí jupí jou, singi jou jou jupí jupí jou,

D G D A Dsingi jou jou jupí, jou jou jupí, singi jou jou jupí jupí jou.

[: Moje černé děti mají stále hlad, :]moje černé děti, černé děti, černé děti mají stále hlad.

[: Práci nedostanu, černou kůži mám, :]práci nedostanu, nedostanu, protože já černou kůži mám.

[: A já pevně věřím, že zas přijde den, :]a já pevně věřím, pevně věřím, že zas bude černoch svoboden.

CHTĚL BYCH BÝT MEDVÍDKEM

C FMísto očí mít pár knoflíků a černej nos,

G Csametovou srst a být stále bos,

Fsedět na regálu v hračkářským krámu sám,G Ca netrápit se tím, co netuším, a tím, co znám.

C FRefr: Chtěl bych být medvídkem

G Ca z výkladní skříně koukat se ven,

Fchtěl bych být medvídkem,

C G Cuž jen proto, že bych ji snad tak bláznivě neměl rád.

Pilinovou hlavu mít - to bych se smál,vždycky stejně příjemně a kýval se dál a dál,jen s tím úsměvem, co v továrně by natiskli,a klidně bych přežil i její největší nesmysly.

Refr.

D GA někde na zádech mít ještě jedno tlačítko,A Dstačí stisknutí a já hned povím to,

Gco vím, že moje milá právě slyšet chce,A Da nebál bych se toho, že mi snad odejde.

D GRefr: Chtěl bych být medvídkem

A Da z výkladní skříně koukat se ven,

Gchtěl bych být medvídkem,

D A Duž jen proto, že bych ji snad tak bláznivě neměl rád.

I WANT TO HOLD YOUR HAND

G D Emi HmiOh yeah I'll tell you something I think you'll understand

G D Emi Hmiwhen I'll say that something I wanna hold your handC D G Emi C D G (G, G, H7)I wanna hold your hand I wanna hold your hand.

Oh please say to me you'll let me be your manand please say to me you'll let me hold your handnow let me hold your hand I wanna hold your hand.

Dmi7 G7 C AmiRefr: And when I touch you I feel happy inside

Dmi7 G7 Cit's such a feeling that my love

D7C D7C D7I can't hide I can't hide I can't hide.

[: Yeah you've got that something I think you'll understandwhen I'll say that something I wanna hold your handI wanna hold your hand I wanna hold your hand. :]C D C GI wanna hold your hand ...

IGELIT

G D C GUkrytý v stínu lesa, igelit, to kdyby přišel k ránu déšť. G D GPod hlavou boty, nůž, tátovu bundu šitou z maskáčů.

D C GK ránu se mlhy zvednou a ptáci volaj hele lidi, svítá,

D Gpak větvičku si nalámou na oheň aby uvařili čaj.

G Emi D7 G C GRefr: A všichni se znaj, znaj, znaj a bláznějí a zpívaj

Emi D7 G Ami Ga po cestách dál, dál, dál, hledaj normální svět

Ukrytý v stínu lesa k večeru znavený nohy skládaj kytara zpívá o tom, jak dřív bylo líp. Ten, kdo neví, nepochopí,nepromíjí čas nic, všechno vrátí ta chvilka, co máš na život, Ti uplyne jak od ohýnku dým.

G D C GUkrytý v stínu lesa, igelit, to kdyby přišel k ránu déšť.

JÁ BUDU CHODIT PO ŠPIČKÁCH

D G Em AZavři oči a jdi spát, vždyť už bude brzo den, nech si o mně něco zdát, ať je krásný ten tvůj sen.

Em A Em ARefr: Já budu chodit po špičkách, snad tě tím nevzbudím,

Em A G Aaž ráno slunce vyjde v tmách polibkem tě probudím

Jdi si lehnout, ať už spíš, ať z toho snu něco máš. Ráno, až se probudíš, polibek mi taky dáš.

Rozhoď vlasy na polštář a sni o mně krásný sen, nebo ráno nepoznáš, že je tady nový den.

JÁ ODCHÁZÍMJá odcházím, já už se loučím, mraků se ptej, snad cestu znaj. Já odcházím s tvou láskou končím, toulavej směr mý boty maj.

Refr: Tak já jdu dál, už zvolna splývá s modrou nocí můj dlouhej stín,tak já jdu dál, jak už to bývá, neptej se kam, sám to nevím.

Já odcházím, z kytary svojí prach vopráším, pokrytej v ní, dost kytek znám, co lásku hojí, i písně znám, co dlouho zní.

Já odcházím a kompas starý u sebe mám, je zbytečný, já odcházím, ten kompas starý, stejně nemá směr zpáteční.

JÁ, PÍSNIČKA

Dmi C Ami DmiTo já, zrozená z nemocných básníků, z tichých vět po nocích utkaná,

Dmi C Ami Dmito já, zrozená, není mi do smíchu, když mám být pod cenou prodaná.

F CRefr: Kdo vás obléká do šatů svatebních,

Dmi Aholky mý ztracený, ztracený,

Dmi Cženich spí na růži, až někam pod kůži

Ami Dmise můj strach do klína schovává.

To já, zrozená v hospodách na tácku raněných ospalých milenců,to já, zrozená, vyrytá na placku, směju se po stěnách cizincům.

To já, písnička, ležím tu před vámi, jenom tak, spoutaná tolikrát,to já, písnička, provdaná za pány, kteří pro lásku smí o mně hrát.

JÁ SE V TOM NEVYZNÁM

Dmi Bb E A DmiRefr: [: Já se v tom nevyznám, já se v tom neorientuju, já se v tom neorientuju. :]

Dmi G9/D Gmi F C AUž nevím, co je vpravo a co vlevo, kde má ta věc svou hlavu a kde střevo,už se mi třesou ruce, potím se čůrkem, tohle je ještě horší než vojna s Turkem.

Ke komu se mám přidat, když vyjdu z domu, vždyť já bych rád zaplatil, jen vědět, komu,komu se podřizovat a komu velet, kdo asi půjde k moci, kdo do pr- ...

Refr: Říkám vám, že se v tom vůbec nevyznám já se v tom neorientuju,já se v tom nevyznám, já se v tom neorientuju, já se v tom neorientuju.

JÁ V POSLEDNÍ DOBĚ

G C G DJá v poslední době moc vodjíždím k tobě podvečerní mlhou,

G C G D G G7s měsícem se střídám, když tvůj domov hlídám, a nejlíp ložnici tvou.

C G C GRefr: Vobjíždím nocí a tmou, prosím: „Irene, buď jen mou!",

C Gjá držím tu dohled a dost zlej mám pohled

D Ga kvér svůj na kolenou.

Já z tvý velký lásky už mám asi vrásky a jsem dost nevyspalej,když kolem tvejch očí moc jinejch se točí, tak mám strach, a ne malej.

JAK MŮŽEŠJak můžeš dát tý lásce mý jen drobky jíst, jak můžeš brát jí zázemí, to nejde snýst.Už se toulám tejdny sám, hvězd a stromů dál se ptám, jak můžeš dát tý lásce mý jen drobky jíst.

Jak můžeš dát tý lásce mý ocet a blín, jak můžeš brát jí zázemí a vlídnej stín.Už den vstává, nejsem sám, stesk mě nutí dál se ptát, jak můžeš dát tý lásce mý ocet a blín.

Jak můžeš dát tý lásce mý pálivej líh, jak můžeš brát jí zázemí, to je snad hřích.Už se skrejvám sobě sám, přesto dál se hloupě ptám, kdy zase dáš tý lásce mý pálivej líh.

JAKO KOTĚ SI PŘÍST

C F C GMěsíc snílek stoupá nad skalou a zpívá si svou píseň pomalou,

C F G Cje podobná té, co jsem složil sám, tak poslouchej a nehleď k hodinám.

C F CRefr: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou,

D7 Gmálo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,C Fjedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát,

C G C F C Gže jak kotě si příst a víčka mít zavřená chtěl bych rád.

Dnešní noc je stokrát ztřeštěná a doznám, že jsem šťastný, že tě mám,už vítr vlahý stopy bázně svál, tak můžu říct, co léta jsem si přál.

Nevyznám se příliš v lichotkách a občas se tak stydím, že bych plách',za blízký strom se ukrýt, a pak vím, že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým:

C F C F C F C FTap ta da ...

JAKUBOVI

A G A GTa tečka v dáli, to není loď, to odplouvá rok mého narození,

G# F# G Fs kulatými okýnky, maškarní rok mého narození,

E Drok tancující a asketické naděje ve znamení budoucího komfortního života.

F G A F GA člověk se do života vrhá výhradně po hlavě, jó, dokonce jsem se o tobě nejdřív dozvěděl,

A F G Aže vlasy máš tmavé, úplně nejdřív přicházejí v bolestech na svět vlasy,F G A F G Eproto taky první, už bez bolestí, odcházejí, naprosto poznenáhlu, jak dým.

A G A GRefr: Jakube, Kubo, Jakoubku, přesívám peří holoubků,

F G A F G Ecopak si pro tebe připravil svět, copak si pro tebe připravil svět?

Ta tečka v dáli, to není loď, to odplouvá rok tvého narození,s kulatými okýnky, neklidný rok tvého narození.Rok absurdní a tápající naděje ve znamení touhy po obyčejném životě,a zdá-li se ti, že se ta loď naklání a mává komínem,tak to není mávání, to se kymácí zem.

JANIFER LADYDrobně mží a do noci zvon z majáku lodím zavolal vstříc.Útesy skal ostrých jak nůž už proplouváJanifer Lady, tak malá jak stín, má na boku ránu a v plachtoví klín.To z pitomý války muži se vrací domů k nám.

Kolik jich šlo a vrací se půl, to bude pláče a po dlaních sůl.A bez tátů synů a bez věna dcer, Bože, co bude dál?Přestane svítat až do hrobu dáš všechen ten smutek, má Irská zem.Co platný jsou květy a všechna ta sláva, Bože, co bude dál.

V srdci úzkost, na duši vzdor, myšlenky letí jak potoky hor.Dokud nám budou poroučet blázni, kde bude svět?Svobodo drahá, kolik to stojíš, kolik nás zemře ve válkách jen?Až jednou ráno snad vyjdeš jak slunce v jedinej den.

JAPONEČKAV Yokohamě v přístavu, kde noc vládne tmou, loučil se tam námořník se svou dívenkou.A japonečce malé slzičky stékají, když jeho rety rudé slova lásky šeptají.

Má japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ, tvoje láska neskonalá přivede mě k tobě zpět.Ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým a potom děvče milé budu navždy jenom tvým.

Byl to ale námořník, co pro ženy žil, a v každičkém přístavu z číše lásky pil. Na japonečku malou dávno už zapomněl, na její rety rudé které kdysi líbat směl.

JARNÍ TÁNÍ

Hmi Emi D G Emi F# HmiKdyž první tání cesty sněhu zkříží a nad ledem se voda objeví,

Emi D G Emi F# Hmivoňavá zem se sněhem tiše plíží, tak nějak líp si balím, proč, bůhví.

G D G D F#Refr: Přišel čas slunce, zrození a tratí, na kterejch potkáš kluky ze všech stran,

Hmi Emi G F# Hmi[: Hubenej Joe, Čára, Ušoun se ti vrátí, oživne kemp, jaro, vítej k nám. :]

Kdo ví, jak voní země, když se budí, pocit má vždy, jak zrodil by se sám,jaro je lék na řeči, co nás nudí, na lidi, co chtěj' zkazit život nám.

Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo, srdce těch pánů, co je jim vše fuk,pak bych měl naději, že i příští jaro bude má země zdravá jako buk.

G F# HmiRefr: + oživne kemp, jaro, vítej k nám ...

JARO

Am C G Am C G AmMy čekali jaro a zatím přišel mráz. Tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás. Z těžkých černých mraků se stále sypal sníh a vánice sílí v poryvech ledových.C G Dm GZ chýší dřevo mizí a mouka ubývá, do sýpek se raděj už nikdo nedívá.Zvěř z okolních lesů nám stála u dveří, a hladoví ptáci přilétli za zvěří,

Ama stále blíž.

Tak jednoho dne večer, to už jsem skoro spal, když vystrašený soused na okno zaklepal: Můj chlapec doma leží, v horečkách vyvádí, já do města bych zajel, doktor snad poradí.

Půjčil jsem mu koně a když sedlo zapínal, dříve než se rozjel jsem ho ještě varoval: Nejezdi naší zkratkou, je tam velký sráz, a v téhleté bouři si snadno zlámeš vaz,

tak neriskuj.

Na to smutné ráno dnes nerad vzpomínám, na tu hroznou chvíli, když kůň se vrátil sám. Trvalo to dlouho, než se vítr utišil, na sněhové pláni si každý pospíšil.

Jeli jsme tou zkratkou až k místu které znám, kterým bych té noci, nejel ani sám. Pak ho někdo spatřil, jak leží pod srázem, krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Někdy ten kdo spěchá se domů nevrací.......

JASNÁ ZPRÁVA

G Emi C D Ami C DSkončili jsme, jasná zpráva, proč o tebe zakopávám dál, projít bytem já abych se bál.Dík tobě se vidím zvenčí, připadám si starší, menší sám, kam se kouknu kousek tebe mám.

Emi Hmi Emi Hmi Emi G DRefr: Pěnu s vůní jablečnou vyvanulý sprej, telefon, cos ustřihla mu šňůru,

Emi Hmi Emi Hmi Emi G DKnížku krásně zbytečnou, co má lživý děj, píše se v ní jak se lítá vzhůru,

Ami Dlítá vzhůru, ve dvou vzhůru.

Odešlas' mi před úsvitem, mám strach bloudit vlastním bytem sám, kam se kouknu kousek tebe mám.Skončili jsme jasná zpráva, není komu z okna mávat víc, jasná zpráva, rub, co nemá líc.

JDEM ZPÁTKY DO LESŮ

Am7 D7 G C GSedím na kolejích, které nikam nevedou,Am7 D7 Gkoukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou.Am7 D7 G EmMraky vzali slunce zase pod svou ochranu, ó,Am7 D7 G D7jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu. (dostanu – nedostanu)

G Em Am7 C G D7Refr: Z ráje, my vyhnaní z ráje, kde není už místa, prej něco se chystá - á, (věc je jistá)

G Emz ráje nablýskaných plesů,

Am7 C G D7jdem zpátky do lesů za nějaký čas.

Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe,málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe.Šel jsi vlastní cestou, a to se dneska nenosí,i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí.

Už tě vidím z dálky, jak máváš na mne korunou,jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou.Zabalíme všecky, co si dávaj rande za branou,

v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou.

JDOU PO MNĚ, JDOU

D G D F#mi G ABýval jsem chudý jak kostelní myš, na půdě půdy jsem míval svou skrýš,

G D A D G D[: pak jednou v létě řek’ jsem si ať, svět fackuje tě a tak mu to vrať! :]

Když mi dát nechceš, já vezmu si sám, zámek jde lehce a adresu znám,[: zlato jak zlato, dolar či frank, tak jsem šel na to do National Bank. :]

D G D G ARefr: Jdou po mně, jdou, jdou, jdou, na každým rohu mají fotku mou,

HmiG D C G D A G Dkdyby mě chytli, jó, byl by ring, tma jako v pytli je v celách Sing-sing.

Ve státě Iowa byl od poldů klid, chudinká vdova mi nabídla byt,[: jó, byla to kráska, já měl peníze, tak začla láska jak z televize. :]

Však půl roku na to řekla mi: „Dost, tobě došlo zlato mně trpělivost,[: sbal svých pár švestek a běž si kam chceš,“ a tak jsem na cestě a chudý jak veš. :]

Refr.

Klenotník Smith mi do očí lhal, dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,[: a pak jsem vzal nohy na ramena, ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :]

Teď ve státě Utah žiju spokojen, bídu jsem utáh’ a straním se žen.[: Kladou mi pasti a do pastí špek, já na ně mastím, jen ať mají vztek! :]

Refr: Jdou po mně, jdou, jdou, jdou, na nočních stolcích mají fotku mou,kdyby mě klofly, jó, byl by ring, žít pod pantoflí je hůř jak v Sing-sing, jé, jé.

JE SOBOTA V KAPSE MÁM PRACHYJe sobota v kapse mám prachy, do města pojedu pít. Ty prachy třesou se strachy, že zejtra je nebudu mít.

Refr: Joudléry, joudléry, joudlej. Joudléry, joudléry, jou. Joudléry, joudléry, joudlej. Joudléry, joudléry, jou.

K jednomu baru si sednu, trošku si popovídám, od toho baru se nehnu, jinou zas nalejt si dám.

Možná, že na holku jednu, mrknu já o trochu víc,od toho baru se nehnu, z těch prachů nezbyde nic

JEDE COWBOYJede cowboy širou stepí, ke všem ženám byl vždy slepý, štěstí lásky nikdy v žití nepoznal.Jede cowboy, kůň se vzpíná, den už dohasíná. ženu mladou náhle zřel ve stínu skal.

Refr: Hola hou, tam kde bůvol stepí hnal se dál

hola hou, tam prý láskou žhavou mladý cowboy vzplál.

Štěstí šerem letí, změní touhu v snění, tam, kde cowboy první ženu miloval.

JEDNOHUBKY

G Emi C DNarezlá hudba vodovodní trubky tvou hlavu zlehka zaplníG Emi C Daž přijdeš ke mě na jednohubky, pokterých i můj kocour zavrní.

Můžeme se mít trochu rádi a po tý kráse jen tak snítaž přídeš jednou na jednohubky naplníme štěstím celý byt.

Tak tu sedím hodiny letí domovník vrata zamykámůj šarm - hromádka smetí o patro níž kohoutek zavzlyká.

Tak tu sedím hodiny letí prostřený stůl jen si brátzhrzená touha svátek světí co dělat - jen se nedat zmást.

Až příště půjdeš na jednohubky nedej na to co o mně říkajíjsou to jen řeči závistivý tetky nedej na to oslice jen hýkají.

Až příště půjdeš na jednohubky po kterých i můj kocour zavrnínedej na to co ti o mně řekly nenalezneš utrápený stvoření.

JEDNOU BUDEM DÁL

C F C F C F G Am D7 G G7Jednou budem dál, jednou budem dál, jednou budem dál, já vím, óC F C F G Am C F C G7 Cjen víru mít, doufat a jít, jednou budem dál, já vím.

Cíl je blízko nás, cíl je blízko nás, cíl je blízko nás, já vím, ójen víru mít, doufat a jít, cíl je blízko nás, já vím.

Jednou přijde mír, jednou přijde mír, jednou přijde mír, já vím, ójen víru mít, doufat a jít, jednou přijde mír, já vím.

Znovu první sloka

JEN TOHLE CHCI TI ŘÍCT

D G A7 D G F#mi Emi A7 DJen tohle chci ti říct, než v dálce zas zmizím, jó holka ztrať stopu mou, vždyť víš jak se toulám.G A7 G A7 D G A7 G A7 DKapsu děravou mám a nejsem ten pravej, tak kam jsem odcházel, po známejch se neptej.

Jen tohle chci ti říct, než v dálce zas zmizím, jó holka ztrať stopu mou, vždyť víš jak se toulám.Pořád zakopávám o ten kořen bludnej, tak abych klidně žil už víc na mně nechtěj.

Tak tohle chci ti říct, než v dálce zas zmizím, nehledej dál stopu mou, vždyť víš jak se toulám.Nám zůstanou pěkný dny co jsem s tebou žil, už na mně nechtěj víc, asi bych se nudil.

Tak tohle chci ti říct, než v dálce zas zmizím, nehledej dál stopu mou, vždyť víš jak se toulám.

JESSIE JAMESJesse James chlapík byl, hodně lidí vodpravil, vlaky přepadával rád, boháčům uměl brát, chudákům dával zas, přál bych vám abyste ho mohli znát.

Refr. Jó, Jesse ženu svou tady nechal ubohou a tři děcka říkám vám, ale tenhle přítel hadí ten vám Jesse zradí, já vím tenkrát v noci prásk ho sám.

Jednou vám byla noc měsíc tenkrát svítil moc, když tu vláček zůstal stát, kdekdo ví že ten vlak přepad James kabrňák, čistě sám se svým bráchou akorát.

Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem a svým dětem vypráví. Roberd Ford v nočních tmách připlíží se jako had, a on vám Jesse Jamese odpraví.

JEŠTĚ JE ČASDobře to vím, všim jsem si ovšem, láska bejvá někdy moc divnej kočí, tak nemusíš mi vlastně říkat, že je po všem, vždyť život jde dál a svět se pořád točí.

Refr: Ve snech mých jseš dál mou milou, vlasy tvý mi svítí jako zlatej pás. Zapomínám, že seš jiná, zdá se mi, že vše začíná a že zítra budu číst zas ze tvých řas, ještě je čas.

Nebuď smutná a nic neříkej. Neposlouchám, když mluvíš o věčnosti.A času dost na smutek zbyde, až mě opustíš a až zítra mezi námi shoří mosty.

JEŠTĚ MI SCHÁZÍŠ

Ami Ami / G FJeště se mi o tobě zdá, ještě mi nejsi lhostejná,Ami Ami / G Fještě mě budí v noci takový zvláštní pocit,Dmi Fještě si zouvám boty, abych snad neušpinilD#dim Enáš nový běhoun v síni.

Ami GRefr: Ještě mi scházíš, ještě jsem nepřivykl,

C C / H Amiže nepřicházíš, že nepřijdeš,

F Eže zvonek nezazvoní, dveře se neotevřou,

Ami G Cže prostě jinde s jiným jseš,E F E Ami Ami / G F Ami Ami / G Fještě mi scházíš, ještě stále mi scházíš.

Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtecha v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert,ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece,

ještě jsi ve všech věcech.

JEZ

A E7 A E7 A E7 ANa vodu už jezdím jenom s Vendou, s Vendou, do kanoe nevlezu už s Bendou, s Bendou,Hmi E7 A F#7 H7 E7Jenda Benda nemožný je zadák, nemá vlohy a je laj-, laj-, lajdák,

A F#7 H7 E7von ví, že šumí les, že kvete bílý bez, že v dáli hárá pes, že vysouší se mez

A F#7 H7 F7 E7 Aa že mostem cloumá rez, že říčka jde skrz ves, ale nevšimne si, že se blíží jez, jez, jez.

Jel jsem tuhle Ohři s Jendou Bendou, Bendou, proč já, houska, nejel radši s Vendou, Vendou,Jenda Benda sjel na vodu mělkou, spáchal v lodi díru vel-, vel-, velkou,já měl náladu zlou, von zničil keňu mou, už nikdy, houpy hou, s ní nepopluji mhou,tedy šetřím na novou, na laminátovou, už ji chci mít v létě na dovolenou, -nou, -nou.

JIDÁŠČerné stíny stromů, raní mlhy hlásí, že zas přijde sníh. Lidem, co se stejská, pošle někdo lístek vánoční. Zástupy lidí půjdou přát, proč za rok jenom jedenkrát ?

Tak jakoby láska měla už svůj vymezenej čas, až vánoce přejdou sebeláska zvítězí zas v nás. Zástupy lidí půjdou přát, proč za rok jenom jedenkrát ?

Narodí se člověk, hvězda vyjde a co bude dál? Jidáš přijde první aby nový život uvítal. Zástupy lidí půjdou přát, proč za rok jenom jedenkrát ?

JIŽNÍ KŘÍŽ ID Hmi ASpí Jižní kříž, jak říkali jsme hvězdám kdysi v mládí,

Emi D Hmi Ato na studený zemi ještě uměli jsme milovat a spát.

Dál, však to znáš, světem protloukal ses, jak ten život pádí,dneska písničky třeba vod Červánku dojmou tě, jak vrátil bys' to rád.

Emi D Hmi ARefr: Zase toulal by ses Foglarovým rájem a stavěl Bobří hráz,

Emi D Hmi Ase smečkou vlků čekal na jaro, jak stejská se, až po zádech jde mráz.

Spí Jižní kříž, vidí všechna místa, kde jsi někdy byl,to když, naplněnej smutkem, jsi plakal, plakal nebo snil.

JIŽNÍ KŘÍŽ IIDen co den do hlubin se hroužím v perel říš, vstříc tajemným tmám. Po jedné však nadarmo toužím, nejkrásnější z perel co znám.

Refr: Lká ukulele tmou svou písní tesklivou, noc sálá žárem vášně a ty spíš.

Přijď než se rozední, Tahiti dokud spí, na nebi dokud září Jižní kříž. Kytara má až zavolá tě k milování, oranží háj se změní v ráj pak z nenadání.Lká ukulele tmou svou písní tesklivou, noc sálá žárem vášně a ty spíš.

Za nocí svou písní tě lovím, nelze víc mi bez tebe žít. Jedenkrát snad přec jen se dovím, perlo má, zda mojí chceš být.

Květy bílé do svých vpleť vlasů, zašeptej, že ráda mě máš. V tanci dávných Tahiti časů srdce své mi na věky dáš.

JÓ, TO JSEM JEŠTĚ ŽIL

G D G G7 C GJó, vzduch byl plnej boje, jak jsem tak do něj pliv, ta slina byla moje a já byl ještě živ

D G D A7 D D7a barva stejnokroje mě hřála po těle, jó, vzduch byl plnej boje a byla neděle.

G A7 DRefr: Jó, to jsem ještě žil, jó, to jsem ještě žil,

C Gpak ale přiletěla lesklá a horká střela,Ami D G D7 G ( G# ... )uprostřed mýho čela našla si, mrcha, cíl.

Náhle si nebe kleklo na poraženou zem, aniž by se co řeklo, smrt zjevila se všem,aniž by se co řeklo, pohasla slunce zář, rozpoutalo se peklo a Bůh si zakryl tvář.

Já nevěděl jsem přesně, proč do rány jsem vlít', ačkoliv jsem tak děsně chtěl milovat a žít,a štěstí stálo těsně vedle mě celej čas, já nevěděl jsem přesně, proč náhle vzal ho ďas.

Náš přeudatný oddíl se v jatka proměnil a já se blátem brodil a o svý lásce snil,vždyť láska měla podíl i na tý smrti snad, kdybych se nenarodil, sotva bych asi pad'.

Refr: Sotva bych asi žil, sotva bych asi žil,a kdyby přiletěla lesklá a horká střela,uprostřed mýho čela sotva by našla cíl,sotva bych asi žil ...

JÓ, TŘEŠNĚ ZRÁLYC G7 C E7 Am F G7 CJó, třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a teplej vítr vál.

G7 Am Dm7 G7 C E7 Am F Dm7 G7 CA já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli, sluncem, který pálí, tou dobou stádo hnal.

G7 Am Dm7 G7 C E7 Am Dm7 G7 CRefr: Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a jak to bylo dál?

Tam, jak je ta skála, ta velká bílá skála, tak tam vám holka stála a bourák opodál. A moc se na mě smála, zdálky už se smála i zblízka se pak smála a já se taky smál.

Řekla, že už dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda, abych praj si ji vzal. Ať nechám ty svý stáda, že léta pilně střádá, jen abych jí měl rád a žil s ní jako král.

Pokud je mi známo, já řek jenom dámo, milá hezká dámo, zač bych potom stál.

Ty můj typ nejsi, já mám svojí Gracie, svojí malou Gracie a tý jsem srdce dal.

Jó u tý skály dál třešně zrály, modrý hory v dáli a teplej vítr vál. A já vod tý skály, vod tý bílý skály, sluncem, který pálí, zas hnal svý stádo dál.

Jó, třešně zrály, u tý bílý skály, sluncem,který pálí, jsem hnal svý stádo dál.

JOHANKA

Emi Dmi AmiS hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá,

Emi Dmi G Aminebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč,

Emi Dmi Amijenom s vírou svou stojí dívka plavá, bílá,

Emi Dmi G Amioheň nad hlavou, jenom s pravdou dál.

E7 AmiRefr: Hej, muži, přidej ohni sílu,

E7 Amivždyť lidé se nudí jen,

E7 Fať plameny nesou zprávu zlou,

C G Amijak skončil soudný den s Johankou.

Dík svůj dal ti král, celá Francie si zpívá,to se osud smál, smutek utíká,s pannou Johankou ke štěstí se země dívá,vítr zprávu vál, že se dýchat dá.

Refr.

S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá,nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč,popel s vánkem ví, co se v dívčím srdci skrývá,hra se zastaví, jiná začíná.

Refr.

JOHN BROWNG C GČerný muž pod bičem otrokáře žil, černý muž pod bičem otrokáře žil,

Dčerný muž pod bičem otrokáře žil, kapitán John Brown to zřel.

G C G D GRef: Glóry glóry aleluja, glóry glóry aleluja, glóry glóry aleluja, + kapitán John Brown to zřel.

[: Sebral z Virginie černých přátel šik, :] (3x) prapor svobody pak zdvih.

Refr. + prapor svobody pak zdvih.

[: V čele věrných město Herpesfewery jal, :] (3x) právo vítězí i čest.

Refr. + právo vítězí i čest.

[: Hrstka statečných však udolána jest, :] (3x) kapitán John Brown je jat.

Refr. + kapitán John Brown je jat.

[: Zvony v Charlestownu z dáli temně zní, :] (3x) Johnův den to poslední.

Refr. + Johnův den to poslední.

[: John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, :] (3x) jeho duch však kráčí dál.

Refr. + jeho duch však kráčí dál.

JOHN HARDY

GJohn Hardy, to byl malej chudinka,Emi Gměl za pasem pár bouchaček,v západním pohraničí chlapa voddělal,

Emi(G) (D) (G)[: chtěl utýct bez voplejtaček. :]

John Hardy nad karetním stolkem stála do hry nechtělo se mu,nahnědlá holka dolar na stůl hodila:[: „Rozdejte taky Hardymu!“ :]

John Hardy čtyři karty vytáhnul,a Číňan sebral jenom dvě,John vytáh' moc, tak Číňan shrábnul bank[: a John mu pomoh' do rakve. :]

Chtěl chytit John vlak směrem na východ,ve tmě si ale spletl trať,najednou cítí ruku šerifa:[: „Já musím želízka ti dát!“ :]

Přivedli Johna pod šibenicia zbejvala jen chvilička,já zaslech' jeho slova poslední:[: [: „Pravdu má jenom bouchačka ...!“ :] :]

JOHNY AMERIČANSocha svobody darmo nemá pěst do nebe vztyčenou, symbolem je vlajky hvězdně, své země je oporou.

Refr: Byl jsi Johnny Američan a to něco znamená, hnals japonce od Quadalu, teď nadešla chvíle tvá

Zazněl výstřel nad Quadalem, pěst vojáka provází, vede ho v bojové vřavě, vede ho za vítězstvím

Doma pláče stará máma, byls jediný její syn, na poslední cestě tvojí provází tě sochy stín.

Každý správný američan ví co socha znamená, svoboda je pro každého, kdo má svoji zemi rád.

JONATÁNG C G

Když jaro zaťukalo na dveře roku osmnáct set šest, C G C D

přišel od řeky chlap, co sem jel jen sám a na svou pěst. G C G

Na sobě hrubej pytel od kafe nosil místo kabátu,C G C G

starý osadníci hádali, co k čertu hledá tu.

Emi G EmiRefr: Byl vazoun děsný síly, co sto šedesát mílí se proti proudu dřel, proti proudu dřel.

A7 G D7 GKam šel, ho všude chválej, že jabloňovou álej pro všechny vysázel, pro všechny vysázel.

Dva měchy, který shodil v kantýně, přivez na dvou kánoích,když v lokálu svý jméno řek, v tu ránu kde kdo ztich.Tam u nás bylo sice nezvyklý, ale každej časem znalJonatána, co k nám jablečný jadýrka vozíval.

Když léty unavenej do trávy se svez a na zem sed,opřel se svejma zádama o strom, co právě kvet.My spát pak nechali ho na místě, kde právě přestal žít,krásnější pomník nešel by snad vůbec postavit.

Až jednou nebudete na světě, lidi ať tu po vás maj,třeba jabka nebo písničku, co si rádi zazpívaj,G C G E7 Ami D7 Gtřeba jabka nebo písničku, co si rádi zazpívaj.

JOŽIN Z BAŽIN

Em H7 Em H7 EmJedu takhle tábořit Škodou sto na Oravu. Spěchám proto riskuju, projíždím přes Moravu.D7 G D7 G H7 Em H7 Em D7Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin, žere hlavně Pražáky, jmenuje se Jožin.

G Gdim D7 GRefr: Jožin z bažin močálem se plíží, Jožin z bažin k vesnici se blíží.

Gdim D7 GJožin z bažin už si zuby brousí, Jožin z bažin kouše, saje, rdousí.C G D7 G C G D7 G H7Na Jožina z bažin, koho by to napadlo, platí jen a pouze práškovací letadlo.

Projížděl jsem dědinou cestou na Vizovice. Přivítal mě předseda, řek mi u slivovice:„Živého či mrtvého Jožina kdo přivede, tomu já dám za ženu dceru a půl JZD.“

Refr.

Říkám: „Dej mi, předsedo, letadlo a prášek, Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.“Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl, na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.

Refr: Jožin z bažin už je celý bílý, Jožin z bažin z močálu ven pílí.Jožin z bažin dostal se na kámen, Jožin z bažin, tady je s ním amen.Jožina jsem dohnal, už ho držím, johohó, každá kačka dobrá, prodám já ho do zoó.

JSI MÝM OSUDEM E AJsi můj osud, jsi má radost, jsi mé trápení, E Hmoje způsoby ti vadí čím dál víc, E Adenně máme stejné řeči, lekci mlčení, F# Ha z mnoha důvodů ti nedokážu říct.

A ERefr: Jsi mým osudem, jsi mým osudem, H E

odpouštějme si své viny, lepší nebudem, A E

kdybych tě ztratil snad, na tebe dám si inzerát, H E

hledám dívku, které chci říct: jsi mým osudem.

Ještě není po všem, jednou pohnem se zemí,jsi můj pevný bod, v mém bludném žití štít,denně opouštíme stejné jméno na dveřícha z mnoha důvodů ti nedokážu říct.

Refr: + hledám dívku, které chci říct: jsi mým osudem ...

JSI NEJHEZČÍ CO STVOŘIL BŮHI kdybych věděl jak tě změnit neměnil bych nic, jsi taková, co já chtěl vždycky mít.Jsi představa z mých pohádek a já se králem stal, v tý hloubce krásy tvý a lásky mý.

Refr: Já vůbec nic bych neměnil i kdybych to snad zvlád, já cítím, jsi ta pravá a co víc si můžu přát?Jsi anděl který slétnul až z nebe do mých snů, jsi prostě nej, jsi perfektní, jsi nejhezčí co stvořil bůh.

Tvé tváře, smích, tvá postava jsou nejhezčí jak jsou, a já chci ať se vůbec nemění.A já znám pouze jeden, jen jeden malej stín, to jediný je tvoje příjmení.

JUMBO JET

GV Parkhotelu rozjížděl se fet,my museli jsme na letiště jet, C D G

dneska už nám nikde nenalejou,byl to přesně ten bar,kde kluci řežou do kytar

C D Ga furt dokola zpívaj' „go go go.“

Emi ARefr.: Škoda, že holky tu nejsou s námi,

Ami Dno ale lodě plujou - přístavy zůstávají, Gzačínáme noční let nad planetou jménem svět,

C D Gteď ke startu se krčí naše Jumbo jet.

Na sto procent otáček jdou motory,pak ohně začnou šlehat z každé komorya zvuk se začne třepat nad plochou,noční Praha, neónové reklamy, pak Frankfurt, Londýn pod námi,a nám zní v uších stále ještě „go go go.“

Refr.: V kabině budík na budíku,naše lasery měří, jak se vzdouvaj' vlny Atlantiku,[: rychlost: patnáct set, výška: deset pět,nocí letí naše parta starým dobrým Jumbo jet. :]

Pozdravujem velitele vzdušných sila taky George na majáku v Orresville,a vůbec všechny, co jsou stále na nohou,zvětšují se žluté pásy runwaye,dobře víš, jak lidské slovo zahřeje,když ve sluchátkách slyšíš „go go go“.

Refr: Škoda, že holky tu nejsou s námi,no ale lodě plujou - přístavy zůstávají,až barman dělá led, až zablokuje levý střed,ta čtyři pravá místa pro naši partu v Jumbo jet,ta čtyři pravá místa pro naši partu v Jumbo jet,ta čtyři pravá místa pro naši partu v Jumbo jet.

JUNÁCKÁ HYMNA

E A E F#mi H7Junáci, vzhůru, volá den! Luh květem kývá orosen,H F#mi H7sluníčko blankytem pílí, před námi pouť vede k cíli,

E A E A E A H7 EJunáci, vzhůru, volá den! Ju-ná-ci, vzhů-ru, vo-lá den!

Junáci, vzhůru, volá den! Buď připraven, buď připraven!V obraně dobra a krásy, dožiješ vlasti své spásy.

E A E H7 E H7 EJunáci, vzhůru, volá den! Buď připra-ven, buď při-pra-ven!

Nás neomýlí nástraha, jest na stráži nám odvaha,jsme silni svalem i duší, jak růže krásný čin sluší,[: Nás neomýlí nástraha :]

A každý z nás vždy přímo stát, a před nikým šíj neshýbat,do očí pravdu a v pýše, jen vlast svou výše a výše.[: Tu každý z nás vždy duší stát :]

Chcem věrni zůstat také dál, čím k lepšímu duch mladý vzplál,poslušni vnitřního kynu, muž budem krásného činu.[: Chcem věrni zůstat také dál :]

KAMPAK TREMPEKampak spěcháš, trempe kamaráde, kam tak pospícháš? Jedu na slezinu, nemám na mašinu, co se mě tak blbě ptáš.

Ruce v kapse, pingl přes rameno na tremp pospíchám, a že nejsem pánem ani Astrachánem na glanzu taky nemám.

Pozvala mě ta sázavská parta, kluci od vody, nejsou žádní páni ani Astracháni, jsou to kluci přírody.

V osadě se sejdem ze všech koutů přijď se podívat,kytara tě zmámí až ty budeš s námi staré trempské písně hrát.

Naše píseň pomalu už končí a my půjdem spát, kanady si zujem, dekou se přikryjem, dobrou noc si budem přát.

KANADANa severu, tam v bílé Kanadě, srdce své zanechal Rein. On nejlepším lovcem byl v osadě, v lásce však byl jenom laik. Zatímco on bobry lovil, jinej mu za dívkou chodil. Večer, když unaven usínal, hvězdám se svěřoval.

Refr: On sám, tak v dál, on na sever se bral. Když měsíc plál, na oči černé si vzpomínal. Tam někde v dáli své štěstí mám, dívenku, které své srdce dám. Snad krásný sen ten můj se vyplní.

Jednou na něj přišla zlá stopa, prohlédl komedii tu. Šel do baru vyhledat soka, by skončil falešnou hru. Zatímco pistole třeskne, jeden z nich do prachu klesne. A ten druhý, co tu zůstal žít, navždy musí odejít.

Na severu, tam v bílé Kanadě, uštvaný psanec se hnal.V patách byla mu policie, jak divně s ním osud hrál. Pro zákon byl dávno ztracen, že miloval, tak se stal psancem. Hvězdy mu svítily nad hlavou, když ujížděl Kanadou.

KAPR

C Dmi G7 C Dmi G7 C

Na rybníce jsou velké vlny, dělají se od přírody, kapr, ten je opatrný, nevystrčí čumák z vody.

C Dmi G7 CRefr: [: Šplouchy-šplouchy, štika žere mouchy, žbluňky-žbluňky, a kapr meruňky. :]

Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití, chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti.

KARAVANA MRAKŮ

D Hmi G A D A7Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý, pod sluncem sedlo kožený,D Hmi G A Dpod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý a starý ruce sedřený.

D7 G A HmiRefr: Dopředu jít s tou karavanou mraků,

G A Hmischovat svou pleš pod stetson děravý,

Emi A7 Hmi Emi[: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku,

Hmi F# Hmi A7až tam, kde svítí město, město bělavý. :]

Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený, v tom městě nikdo nezdraví,šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolení a lidi strachem nezdraví.

Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí a zákon džungle panuje,provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí a truhlář rakve hobluje.

Refr: V městě je řád a pro každého práce,buď ještě rád, když huba voněmí,[: může tě hřát, že nejsi na voprátcenebo že neležíš pár inchů pod zemí. :]

Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý, pod sluncem sedlo kožený,pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý a starý ruce sedřený.

Refr: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,kde tichej dům a pušky rezavý,[: orat a sít od rána do soumrakua nechat zapomenout srdce bolavý. :]

KAREL

C F CDo očí se dívej dál, a řekni znovu, cos mi chtěl, F B F B C7 F Cže to, co děláš, děláš rád, že Ti to stačí aby ses měl. To je málo, to je málo

Zapomněls, že tu nejsi sám, jsou lidi, co chtěj o schod vejš, básníci klauni, lidi s vírou, co jim i slovo někdo vzal, i to je málo, i to je málo.

F C G CRefr: Zhasněte světla nad městem v slzách kamenným mostem není kam jít.

F C G7 CPro dobrý bydlo zapomněl svět na krásu ducha, svobodu, klid.

Do očí se dívej dál a řekni znovu cos mi chtěl. Mlčíš a takovejch jsou mračna, účel se mění na úděl, a to je málo, to je málo.

KATEŘINA

AmiAž mine neděle a usne na peřině,k zbláznění nesměle napíšu Kateřině

Dmi Amia potom pod známku doplním poznámku,

E Amiže asi netušila, že mi byla vším.

S ranními červánky na dopis slzy skanou,vhodím ho do schránky, neřeknu „nashledanou“,prvnímu oblázku položím otázku,proč asi netušila, že mi byla vším.

A když se rozední, koupím si láhev rumu,ten dopis poslední napsal jsem z nerozumu,nad jeho kopií tiše se opiji,to aby netušila, že mi byla vším ...

KÁVA A ČAJ

D F#mi G A G A D ATy jsi pila kávu a já zase čaj,D A Bb G Ařeklas', že jsi v právu, a já řek': tak good-bye,D F#mi G A G A D Aty si nech svou slávu a já si nechám čajD A Bb F G Aa pod hlavou trávu, všeho po okraj.

Ty jsi hrála dámu a já pexeso,šířilas' svou fámu, pila espresso,říkal jsem ti k ránu, jó, černá komteso,jsi vlčice v chrámu, tak počkej na eso.

D G E ARefr: Když se smíchá káva s čajem, není to už k pití,

D G E Aasi proto věčně hrajem poker o přežití.

Ty jsi četla knížku a já Mladej svět,nabíralas' výšku a já tiše bled',mít nad hlavou stříšku, chtěla bys mě hned,a vodu do kalíšku, abych ti tam kvet'.

Ty jsi hrála Brahmse a já Dylana,říkalas', že zdám se trošku na křena

a než vykoktám se, ty jsi svlečená,jsem brankář bez obránce, ty sova pálená.

Refr.

Já si dám tvou kávu, ty si dej můj čaj,čert vem, kdo je v právu, dokud pro nás hraj',ty máš svoji hlavu a já mám zase čaj,když ti zmizím v davu, tak budeš Lorelei.

Refr. (2x)

KAZATEL YOUNTRefr: Buď dobrej chlap - vždycky dobrej chlap,

v kostele neklej - nikdy tam neklej,měj všechny rád - všechny lidi rád,nikdy nebuď zlej - na nikoho zlej.To říkával - vždycky říkávalkazetel Yount - ten starej Yount.A každej znal jeho pěst kamennou.

Dál, dál cestou k bohu blíž nech těch lotrovin, jinak uvidíš. Znám, znám černou duši tvou, měj v úctě boha, bibli a pěst mou.

Kam, kam vede život váš, když krom střílení a pití nic neznáš. Když, když nechceš bibli znát, tak seznamte se, tohle je pěst má.

Vím, vím, hříchy velký máš, když hned střílení a karet nenecháš. Dej, dej, dej se cestou nápravy, než tě najdou s dírou do hlavy.

KDE TY KYTKY JSOU (ŘEKNI KDE TY KYTKY JSOU)

A F#mi D E7 A F#mi Hmi E7Řekni kde ty kytky jsou? Co se tady mohlo stát. Řekni kde ty kytky jsou, kde mohou být?A F#mi H9 E7 D A D E7 ADívky je tu během dne otrhaly do jedné. Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?

Řekni, kde ty dívky jsou? Co se tady mohlo stát. Řekni kde ty dívky jsou, kde mohou být?Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli. Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?

Řekni kde ti muži jsou? Co se k čertu mohlo stát? Řekni kde ti muži jsou, kde mohou být?Muži v plné polní jdou, do války zas je vedou. Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?

A kde jsou ti vojáci? Lidi, co se mohlo stát? A kde jsou ti vojáci, kde mohou být?Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu. Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?

Řekni, kde ty hroby jsou? Co se s nima mohlo stát. Řekni kde ty hroby jsou, kde mohou být.Co tu kytek rozkvétá od jara až do léta. Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?

Řekni kde ty kytky jsou? Co se tady mohlo stát. Řekni kde ty kytky jsou, kde mohou být?Dívky je tu během dne otrhaly do jedné. Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?

KDO VCHÁZÍ TO TVÝCH SNŮ

G Hmi C DTvůj krok je lehký jako dech, kudy jdeš, tam začíná bál.

G Hmi C DŠaty tvé ty šila tvá máma, nemáš prsten, kdo by ti jej dal, nevím sám.

Tvým bytem je studentská kolej, jedna postel, gramofon. Ringo Starr se z vobrázku dívá, já bych snad, co vidí jen on, viděl rád.

G Hmi C DRefr: Kdo vchází do tvých snů, má lásko, když nemůžeš v noci spát?

G Hmi C DKomu patří ty kroky co slýcháš a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát.

Co znám, to jsou známky z tvých zkoušek a vím, že máš ráda beat a líbí se ti Salvátor Dali, jen pro lásku chtěla bys žít, milovat.

Pojedeš na prázdniny k moři, až tam, kde slunce má chrám.Jeho paprskům dáš svoje tělo a dál se jen věnuješ hrám milostným a ty já znám.

Když pak napadne sníh, pojedeš do hor se svou partou ze školních let.Přátel máš víc, než bývá zvykem, ale žádný z nich nezná tvůj svět, netuší...

Refr.

Tvůj stín, to je stín něžných písní, tvá dlaň je tajemství víl. Kdo slýchá tvůj hlas, ten je ztracen, ten se navždy polapil, úsměv tvůj, to je ta past.

Ten pán co prý si tě vezme, musí být multimilionář. říkáš to všem tak vážně, že ti věří, jen já stále pročítám snář a hledám v něm.

Refr.

Já tu čekám až vrátíš se z toulek, ty dálky nevedou dál. Ať chceš nebo nechceš, tak končí a vítr nikdo nespoutal, ani já.

Pojď jednou ke mně blíž, jedenkrát a já ti povím, kdo vlastně jsem. Vypni gramofon, nech té hry, zanech přátel, slétni z oblak na pevnou zem, tiše stůj a poslouchej.

Refr: To já vcházím do tvých snů, má lásko, když nemůžeš v noci spát,a mé jsou ty kroky co slýcháš jen myšlenky tvé chtěl bych znát ...

KDYBY TADY BYLA TAKOVÁ PANENKAD A7 DKdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla, G D A7 Dkterá by mě chtěla, syna vychovala, přitom pannou byla.

Kdybych já ti měla syna vychovati, přitom pannou býti, ty by si mně musel kolíbku dělati, do dřeva netíti.

Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti,

ty bys mně musela košiličku šíti bez jehly a nití.

Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jehly a nití, ty by si mně musel žebřík udělati až k nebeské výši. Kdybych já ti musel žebřík udělati až k nebeské výši, lezli bysme spolu, spadli bysme dolu byl by konec všemu.

KDYSI PŘED LÉTY

G D G D GKdysi před léty si lidi občas zazpívali, kdysi před léty byl prý na to klid,

D G D Gdneska je to jinačí, co bychom si namlouvali, ale říkat si to nestačí, pojďte vstát a jít,

D G D Gjít krajinou a učit se zas slyšet slova těch starých písní, které člověk znal,

D G D Gzpívat a hrát a sem-tam si i pamatovat, kdo jen chvíli stál, že stojí opodál.

KDYŽ MĚ BRALI ZA VOJÁKA

Ami C G CKdyž mě brali za vojáka, stříhali mě dohola,Dmi AmiE F G C G Ami E7 Amivypadal jsem jako blbec, jak i všichni dokola, la, la, la, jak i všichni dokola.

Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,jak mám správný voják býti a svou zemi chrániti, ti, ti, ti, a svou zemi chrániti.

Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,vzpomněl jsem si na svou milou, krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil, krásně jsem si zabulil.

Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,po chodbě furt někdo chodil, tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic, tak nebylo z toho nic.

Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,mladá holka lásku potřebuje a tak si k lásce pomohla, la, la, la, tak si k lásce pomohla.

Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,řek jí, že má zrovna volnej kvartýr, tak se zbalit nechala, la, la, la, tak se sbalit nechala.

Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,nashledanou pane Fráňo Šrámku, písnička už skončila, la, la, la.Jakpak se vám líbila, la, la, la? No nic moc extra nebyla.

KDYŽ NÁŠ TÁTA HRÁL

D G DKdyž jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí, scházeli se farmáři tam u nás v přízemí,

A7 D D7 G D A7mezi nima můj táta u piva sedával a tu svojí nejmilejší hrál.

Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět, už jsem prošel celý státy a teď táhnu zpět, kdybych si ale v světě moh ještě něco přát, tak slyšet zase svýho tátu hrát.

Ta písnička mě vedla mým celým životem, když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem, a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál, když jsem si vzpoměl jak náš táta hrál.

To už je všechno dávno, táta je pod zemí, když je ale noc a měsíc potom zdá se mi, jako bych od hřbitova kam tátu dali spát, zase jeho píseň slyšel hrát.

KINGSTON TOWNUmlkl rybí trh a utich ptáků křik, v přístavu se lodě líně potácí, skočím na jednu, v tom se vítr zdvih, vidím jak molo rychle mizí, loď se otáčí.

Refr: Však jak šťasten byl, o té cestě jsem snil, na moři, v přístavech vesele žil. Svůj sen jsem chyt, co víc, nabyl jsem klid a nic nebylo co chybělo mi v Kingston town.

Tenkrát jen z rozmaru jsem na tu bárku vlez, slunce mi z vody šlehlo do očí, kdepak bych tušil, že to na mě byla klec, kterou si moře kdy chce roztočí.

Dnes je, Bože proč mi trestáš, stejný den, slunce se zastavilo, chce jen hřát, zde jsem , přec mladý byl, snad byl to sen, jen pro ten sen se nyní vracím, jen zde chci spát.

KLAUNOVA ZPOVĚĎF#mi D E A F#mi A E AJá v mládí často podobal se vánku. A říkali mi, že mi rozum chybí. F#mi D E A D G E ADnes, dnes už mám, už mám na kahánku, a vy se ptáte proč vám to povídám?F#mi D E A C Hmi Dmi ATak slyšte, já miloval jsem lidi a proto jim, ne bohu, se zpovídám.

říkalo se o mně, že prý jsem hrubý, drzý a hloupý, nic prý mi nevadí. Vám lidem, vám se to mluví, já však byl šašek a musel jsem se smát. A bál jsem se, že pláč můj prozradí, že chtěl jsem lásku svou někomu dát.

Teď už mi líčidla rozežrala tvář a maska smíchu na věky mi spadla. Tam v dáli vidím, vidím slunce zář. Já za tím sluncem musím jít. Dohrála hudba, opona spadla, alespoň dneska chci lidskou hrdost mít.

Po celý svůj život rozdával jsem smích, měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk. A snad jsem taky, snad taky trochu zpych. Přesto bych rozdal, všechno co jen mám. Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk. Tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.

KLEKÁNÍOn vysokej byl akorát, Alan se jmenoval, a ženskejch těch se nechtěl bát a překrásně se smál.Měl oči modrý po nebi a úsměv křídovej, pak zmizel aniž slovo řek', v tom nebyl férovej.

Refr: Když vostruh klekání mně večer vyzvání, z dálky slyším jeho volání.Z dálky slyším jeho volání.

Už dávno nejsem veselá a vrásčitou mám tvář,

jsem dočista už omšelá jak starej kalendář.Jen voči modrý po nebi můj bože ty mi dej, můj Alan jednou vrátí se, byl přeci férovej.

KLOKOČÍA A7 D E7

Po babičce klokočí a po tmě strach a do očí padl ti prach, A F#mi D D #dim A E7 A

proto vím, že je nutné vést řeči smutné o tom, co bude potom, až budu sám.

Ztratila jsi včera klíč, dnes ideál, všechno je pryč, kdo by se smál, proto vím, že se sluší mít smutek v duši, vzlykat a tiše říkat že rád tě mám.

E7 ARefr: Opuštěné nábřeží, z modravého dýmu chrám,

G#7 C#minebo město bez věží, řekni co chceš, to ti dám,

D6 C#7zlatý pohár s fermeží, nebo snad

F#mi Dmi6 A F#mi H9 H7 Hmi7 Dmi6 E7z protěží bílý šat, za jediný jediný jediný jediný úsměv chci ti dát.

Je tu však to klokočí a po tmě strach a do očí padl ti prach, proto vím, že je nutné vést řeči smutné o tom, co bude potom, až budu sám.

KLUCI TO TAKY NEMAJ LEHKÝ (ANTIPTÁČATA)

ANa kytaru hrála a zpívala moc krásně,že prý holky těžší to maj,já poslouchal a koukal a říkal si: no jasně,je to krása, ještě mi hraj,

Da na lásku jsem myslel a na podobný věci,

Ajá v hudbě jako po vodě plul,

H7a potom mi to došlo a já jsem zařval: kecy,Eto, co zpíváš, pravdy je půl!

D7 ARefr: Víš, mužský to taky nemaj lehký,

H7 Ekříž je občas s holkama žít,D7 Avíš, mužský to vážně nemaj lehký,H7 E Aspíš je to tak, že jsme si kvit.

Pak sbalili jsme bágly a vyrazili spolua táhli spolu hromadu leta cejtili se vobčas na pomocnou školu,to jak se s náma vobracel svět,v týhle naší písni změnili jsme větu,takže trochu jinak teď zní,

nehrajeme sami, šli jsme do duetu,zpívá se mnou a já pak s ní, a vona zpívá:

Refr: Víš, mužský to vážně nemaj lehký,kříž je s náma holkama žít, a já na to:víš, ale holky, ty to taky nemaj lehký,spíš je to tak, že jsme si kvit, a teď ten duet:

D7 A H7E Avíš, nikdo to vlastně nemá lehký, víš, asi tak musí to být.

KOČOVNÍ HERCI

G AmiLaciné šminky, přilepený nos, budka s nápovědou,C D7 GTo pro ty co zapomněli jak svou roli mají správně hrát.

C D G G7Refr: Kočovní herci tu jsou, máky kvetou, principál je pán,

C D C Gkočovní herci tu jsou s nimi léto přijelo k nám.

A když lidi nejdou prázdný mají sál, tak zas popojedou, stejně musí na neděli paní principálka prádlo prát.

Všichni jsme herci, jenom někdo víc nebo míň umí hrát,naše trapné komedie nikdo nechce ale vážně brát.

KOHOUTGS podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,Amia nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řád.CA do řeky se světla z oken chvilku budou dívat

Da pak si unavený lásky půjdou lehnout budou spát.

V tu dobu zavírám už oči abych tě měl něžná lásko,v soukromí tak tiše jako voda tečky hvězd.Nádhernou a bílou jak svý ruce ke mě vzpínáš,jak často nechávám se tebou do ztracena něhy vést.

G AmiRefr: Zvony zvoní jen chvíli, ruce budou se třást a pak zmlknou má lásko,

C D G D7To kohout je umlčí k ránu, když mě opouštíš.Zvony zvoní jen chvíli, jen než přijde den, proto krásně a blízko,a pak ztichnou abych slyšel jak mi tajný přání mý odpouštíš.

S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,a nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řád.To já se chodím do tvých očí v noci lásko dívat,a kdyby do očí, jo to bys koukala kam už jsem spad.

Na záda ti nehty napíšu miláčku jméno,a podepíšu na čas rozloučení věrný slib,že kameny se k nebi spíš než moje láska zvednou,že jsi moje štěstí, s tebou je mi vždycky trochu líp.

KOMETA

AmiSpatřil jsem kometu, oblohou letěla, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,Dmi G7 C E7zmizela jako laň u lesa v remízku, v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.AmiPenízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až příště přiletí, my už tu nebudem,Dmi G7 C E7my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

Ami DmiRefr: O vodě, o trávě, o lese,

G7 C E7o smrti, se kterou smířit nejde se.Ami DmiO lásce, o zradě, o světě,E7 Amia o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě.

Na hvězdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony,hledal až nalezl v hvězdářských triedrech – tajemství, která teď neseme na bedrech.Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí,že kořen s větvemi ve strom se spojuje, krev našich nadějí vesmírem putuje.

Refr: Na na na ...

Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf – z pod rukou umělce, který už nežije,šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mě vysvlékla celého do naha.Jak socha Davida z bílého mramoru, stál jsem a hleděl jsem nahoru,až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, my už tu nebudem, ale jiný jí zazpívá.

Refr: O vodě, o trávě, o lese,o smrti, se kterou smířit nejde se.O lásce, o zradě, o světě,bude to písnička o nás a kometě.

KONTINENTKdyž z ráhna na stožáru zem prvně spatřili a pod španělskou vlajkou se k ní zvolna blížili, z nich žádný neměl zdání, co dál se bude dít. Dal Vespuci Americo tý zemi jméno svý

Těm mužům přišlo v patách vojsko a šlo se bít, pro španělskýho krále tý zemi zlato vzít. A neznal rudej národ, jak rána z pušky zní Dal Vespuci Americo tý zemi jméno svý

A zástup bílejch tváří se vydal na tu pouť, někdo chtěl najít práci a druhej zbohatnout. Zas lodě vezou náklad řetězem spoutaný. Dal Vespuci Americo tý zemi jméno svý

Pět století už ptá se svět, je dobrá nebo zlá? Kdo touhle zemí projel, ten za pravdu mi dá,

ať ráno slunce vychází, ať v nočním tichu spí. Je krásná zem Amerika, a kdo ji zná to ví.

KOSMICKEJ VANDR

E F#mi A EVem mě na kosmickej vandr, přece bys v tom, brácho, nejel sám. E F#mi A EJen si sbalím ten svůj bágl a odpálím čundr ke hvězdám.

C#mi H ARefr: Kdyby to tak šlo si stopnout raketu,

C#mi H Aa nechat se šoupnout na jinou planetu,třeba támhletu, a říct: EHej, vem mě na kosmickej vandr,F#mi A E F#mi Apřece bys v tom, brácho, nejel sám.

Tam někde blízko mléčné dráhy, kam se lidi málo dostanou.Tam čeká na nás malá hvězda s modrou nedotčenou savanou.

Refr: Usneme tam v trávě líp než v peřinách,probudí nás ráno rosa na víčkách,skoro jak v písničkách.Tam někde blízko mléčné dráhy,kam se lidi málo dostanou.

Tam chladná voda v říčkách zurčí a nad ní čistej tetelí se vzduch.Po dešti duha směr mi určí a nikde betonovej jízdní pruh.

To ticho ruší pouze křídla motýlí a zvěř u napajedla, když se večer nachýlí.Tam chladná voda v říčkách zurčí a nad ní čistej tetelí se vzduch.

Refr: Usneme tam v trávě líp než v peřinách,probudí nás ráno rosa na víčkách,jako v tvejch písničkách.Vem mě na kosmickej vandr, přece bys v tom, brácho, nejel sám. E F#mi A EJen si sbalím ten svůj bágl a odpálím čundr ke hvězdám.

KOSTELÍKTeď projíždím už poslední míli cestou v našem krásným údolí. V dálce vidím náš kostelík bílý a slyším, jak zvony hlaholí.

Refr: Můj život dál s tvým nebude spjatý a mý srdce dobře už to ví.Nezazvoní nikdy zvony zlatý, na tý svatbě mý a svatbě tvý.

Teď prožívám tu nejhorší chvíli, o který přemýšlím tolik dní, přede mnou je náš kostelík bílý a v něm tvoje šaty svatební.

Tak se vrací zpátky k první míli, na tý cestě trpký, cestě zlý, za mnou zůstal náš kostelík bílý, u tebe mý srdce posedlý

Refr: Můj život dál s tvým nebude spjatý a mý srdce dobře už to ví.Ještě pořád zvoní zvony zlatý, ale jenom na tý svatbě tvý

KOUKÁM, JAK CELÁ ZEMĚ VSTÁVÁ

G C GRanním vlakem jezdím dlouhá léta

D7v zimě v létě v každým počasí.G C GEmiPostávám na pátým nástupišti,A7 Dnež si to ten courák přihasí.

CJen rozespalý průvodčí a pár chlápků se sny na očích,G D7na aktovce začnou karty hrát.CZa oknem kraj ujíždí tím svým tempem hlemýždím

A7 D7kolem polí a pasoucích se stád.

G CRefr: Koukám, jak celá země vstává,

G D7a připadám si jak ztracený syn,

C G Emijá ten obraz dál v srdci přechovávám,

C D7 G Eminežli noc na celý kraj položí svůj stín.

C D7 GTo jsem já, tvůj znovu nalezený syn.

Jedem kolem místních spících domkůkolem starých aut a továrních hal.Mávají nám květy jarních stromků,proč jsem si jich dřív už nevšímal.Pak na každé další zastávce, ti co denně jezdí do práceuž navzájem představit se nemusí.Jen hlavou kývnou na pozdrav, a tak jak káže dobrý mrav,palcem první cigaretu zadusí.

Přidali nám cestou jeden vagón,zpoždění jsou vždycky zbytečná.Strejda mi čte přes rameno z novin,za chvíli se blíží konečná.Už je tlačenice jak má být, i průvodčí se musel probudita chlápkové už nemají kde hrát.Jen za oknem kraj ujíždí tím svým tempem hlemýždímkolem polí a pasoucích se stád.

KOUKEJ SE HNOUT

A D A

Refr: Tak už koukej se hnout, než ujede nám vlak,G E

nocí přijíždí bílej džíp,A D A

tak už koukej se hnout a řekni: je to tak,E A ( A , A , F#mi )

možná lhaní ti půjde líp.

F#mi C#miSvou pavoučí síť kol tebe opřádám,

F#mi H7 Eza ní můžeš si vysnít zem,

D C#mi Hmikde plují tvý bílý oblaka k pastvinám,

D E Astarý písně zní nad krajem.

Sám na zemi máš jen celtu zmuchlanou,těžko vzdáváš se svýho já,snad čekáš, dál čekáš, až deště přestanou,mně se zatím o čertech zdá,

Co děsí tě víc - můj dům anebo zdviž,moje touha i čekání,vím dávno, co hraješ a čemu uvěříš,co tě pro lásku zachrání.

Tak dej si už říct a řekni: spadla klec,jemný chování málo znáš,až v přístavu plachty ti spravím nakonec,zase šátkem mi zamáváš.

A E AR: + možná lhaní ti půjde líp ...

KOZEL

(s předzpěvákem, opakuje se -> řádek=4díly)

G C D GByl jeden pán, ten kozla měl, velice si s ním rozuměl,

C D Gměl ho moc rád, opravdu moc, hladil mu fous na dobrou noc.

Jednoho dne se kozel splet, rudé tričko pánovi sněd.Když to pán zřel, zařval „jéje“, svázal kozla na koleje.

Zapískal vlak, kozel se lek, „to je má smrt“, mečel „mek, mek“,jak tak mečel, vykašlal pak rudé tričko, čímž stopl vlak.

na nana na ...

KRAJINA POSEDLÁ TMOU

G C G C G C G CKrajina posedlá tmou, vzpomínky do sedla zvou,G D D D7nutí mě vrátit se tam, kde budu navěky sám.

G H7 EmiKde místo úsměvů tvých, čeká jen řada snů zlýchC C#dim G C G D7 Ga místo lásky nás dvou, krajina posedlá tmou.

Když západ v očích ti plál, s tebou jsem naposled stál,i když jsi čekala víc, přijel jsem tenkrát ti říct,že mám tě rád, na každej pád, jedinou na světě rád,a pak jsem zase jel dál a západ v očích ti plál.

Proč jsem se vracel tak rád, proč jsem měl touhu se smát,když cestou řekli mi: Joe, ta nikdy nebude tvou.Že láska mizí jak dým, to dneska proklatě vím,jedno však musím se ptát, proč jsem se vracel tak rád.

KRÁL SILNICKaždý den stejný svět, plný je splínu, běd.Ráno se vstává v pět, šetříš zbytek cigaret.Najměte vůz si hned, žebroníš u všech cest,když někdo naloží ti hřbet, pak jsi silnice král.

Boty znaj tátův křest, tvůj kabát děr má šest,s nákladem všechna čest honosný máš králů vzhled.50 centů snes, jestli se vyspat chcešráno, když přivstaneš si v pět, hned si silnice král.

Na cestách vesnice i osady znáš, znáš jejich jména a poslepu tvář,snad každý monarcha když vládl bděl, tak nikdo silnic krále jet poslepu neviděl.

KRÁSNEJ SENBarevný kouzlo za obzor sklouzlo, černý ptáci zakryli kraj.Vlci táhnou od lesů, divnej oheň v očích a vzdálený ráj.

Jdu proti bouři, oči už hmouřím, je daleko do slunečních skal.A možná že už nečeká, jsem mistr prázdnejch dlaní, jen chvíli jsem se pral.

Refr: Krásnej sen, co se mi ráno zdál.Krásnej se, kterej mě táhne dál.Jemně se usmíváš, co mi asi dáš ?

Měsíc je v půli a v kotlíku smůly, bludnej kořen přes cestu mám.Mlha cizích útesů moje kroky stáčí a dál už jsen jen sám.

Někde tam v dáli se pod skalou válí ten prstýnek co chtěl jsem ti dát.No tak už mě nečekej, koně běží rosou, já budu dlouho spát.

KREV NA KOLEJÍCH

Tak jako oči stále naráží na zkrvavený strup,tak se vracím k svýmu nádraží, abych zkoušel to zas dál.Být zdravý zas toužím, a krajinou se ploužím jak podivnej pták, pták či mrzák.

Refr: Tak už pod to hópni, vždyť sanitka už čeká, skočit pod lokálku zase jednou zkus,v operačním sálu řežou tě už léta a zpívají ti dlouhý, invalidní blues. Je ráno, je ráno, pahýlem stíráš svou krev na kolejích, pahýlem stíráš svou krev na kolejích.

Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj, co si radši počkaj až se stmí, a pak táhnou dál.Po kolejích táhnou beznozí a na špagátu vozí, celej svůj dům, obvaz a rum.

Refr: Tak už pod to hópnu, vždyť sanitka už čeká, skáču pod lokálku a říkám si to zkus,v operačním sálu řežou mě už léta a zazpívaj mi dlouhý, invalidní blues. Je ráno, je ráno, pahýlem stírám svou krev na kolejích, pahýlem stírám svou krev na kolejích.

KROUŽEKE A H7 ERozhozený vlasy v trávě, chvíli spí, nohy unavený z těžkejch bot.

A E A E F# H7Kdo ví co zdá se jí, co se jí zdá co tam za víčkama schováno má?

Na zápěstí z kůže kroužek skrývá dlaň, tak nechte ji tu chvilku spát. Ať pocit jen má bezpečí, odevzdaná, šla s námi přes den všechno stejně jak kluk.

A E H7 A E H7 ERefr: Podívej, usmívá se tiše, vždyť spí. Co kdo z nás vlastně jeden o druhém ví? Tak pojďte hrát.

Ať probudí ji písnička, ať zpívá si, ještě než otevře oči, hraj ! Počkej, ta bude koukat, až zjistí kde je, do kolen opře hlavu, vykulená.

Rozhozený vlasy v trávě, chvíli spí, nohy unavený z těžkejch bot. Kdo ví co zdá se jí, co se jí zdá co tam za víčkama schováno má?

KRUTÁ VÁLKA

F Dmi Gmi Ami A7 B Gmi F B FTmou zní zvony z dálky, o čem to milý sníš. Hoří dál plamen války a ráno je blíž.

Dmi Gmi Ami A7 D Gmi F B FChci být stále s tebou, až trubka začne znít. Lásko má vem mě s sebou. Ne - to nesmí být.

Šál ukryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž. Poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž.Tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, noc už svůj kabát svléká, ne - to nesmí být.

Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, do mých dívej se očí, tam není strach.Když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít. Hlavu vzal do svých dlaní. Ne - to nesmí být.

Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct. Každá chvíle je krátká a já nemám víc.Nemám víc než tebe, můj dech jenom tvůj zná, nech mě jít vedle sebe - pojď lásko má.

KURNIKŠOPATOŽTONE

A D A D AKerá sviňa mi to húkla až do pola a u našeho najela nám do topola,

D A D Aa kdo nám totkaj vyrval metrák řepy, nevšimnút si toho, mosél bych byt leda slepý.

E A ERefr: Kurnikšopatožtone, to je teda moc,

A Ebudem moset za starostú žádat o pomoc.

Starosta sa divně díve: co si hlúpý, nepomožu, nemám lidi, hlavú krútí,a prý příště, než sa naštvu, ať přemýšlám, možná že sa ze všeckého vyplancem aj sám, jo!

Refr: [: Kurnikšopatožtone, to je teda moc,budem moset až do Zlína žádat o pomoc. :]

Co sa budu táhat henkaj až na úřad, hádat se tam, doprošovat, gdesi ňúrat,súsed, ten má pěknú řepu, co sa budu srat, dneska v noci vezmu táčka - už ho slyším řvat, jo!

Refr: Kurnikšopatožtone, to je teda moc,bude moset za starostú žádat o pomoc.

Refr: Kurnikšopatožtone, to je teda moc,bude moset až do Zlína žádat o pomoc.

Refr: [: Kurnikšopatožtone, to je teda moc! :]

KVÉR A FLAŠKA GINU

C F G CKdysi a kdesi bylo nemilo, minomety metaly a dělo pálilo,

F G Cpan velitel roty na to nebral ohledy, řek', abych si obul boty a šel na zvědy.

CRefr: Vyfasujem kvér a flašku ginu,

G Cskrze tmu si tunel vydlabem,přes Waterloo za Hercegovinu,

G Cpodél břehů Mississippi až do Ústí nad Labem.

I vyšel jsem za malou chvíli směrem k severu, aby Turci netušili, že je nežeru,že mám bodák na bodání, pažbu k bušení, Taliáni nemaj' zdání ani tušení.

V zákopech Němci si tiše seděli, aniž tu neděli o mě něco věděli,času bylo málo a mě to hnalo tam, kde se zdálo, že Tatarům hlavu zamotám, jó.

Švédové si právě pekli vepřový, když tu jsem na ně náhle vyběh' ze křoví,jejich jediná mě střela minula, a tak jsem tu bitvu v Kentu vyhrál tři - nula.

Refr.

Refr: Měl jsem jenom kvér a flašku ginu,tmou si rádi, kamarádi, tunel vydlabem,přes Waterloo za Hercegovinu,podél Mississippi až do Ústí nad Labem.

Rec: Pochodem v bok!Na bo-bo-bodák!K nebi! Totiž: k zemi!

KVĚT SAKURYKvět Sakury bílé, děvčátko mé milé, musíš mi na cestu dát. Až poplujem spolu, ty budeš na molu slzičky své utírat.

Refr: Když tě v náruč svou žhavou gejša zve, ty květy Sakury bílé tajfun rve. Ráno budeš má panenko ještě spát, až já budu u kormidla stát, a stát, na starou Yokohamu budu jen vzpomínat.

Květ Sakury vadne a to moře zrádné unáší vzpomínky v dál. Až námořník snědý přijde naposledy rety tvé rudé zulíbat.

KYTKA

D G D A DOtvírám lásku na stránce „rád“, přišel jsem, milá má, něco ti dát,

G G A Dzeptat se, co děláš a jakej byl den, pohladit tvář, tu kytku si vem.

D G D A DRefr: Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví, jestli má touha tě neporaní,

G D A Dty jsi tak jiná, pojď, ruku mi dej, s tebou je celej svět jak vyměněnej.

Sedíme tu spolu a slova si jdou, propletený prsty leží na kolenou,oči jako čert a malinkej nos, ze všech je nejhezčí, tiše, už dost.

KYTKY SE SMÁLYTenhle příběh prostý zpívám snad už po stý se svou kytarou,není to má vina že mi připomíná píseň prastarou.Zazpívám a potom přemejšlejte o tom, co se může stát,láska není krotká a ten kdo ji potká, ať je hrozně rád.

Refr: Kytky se smály, vánek si vál, když jsem se nad tebou sklonil,nevím už nevím co bude dál, kytky se smály, vánek si vál.

Moje milá byla tuze roztomilá, když jsem se jí ptal, co by řekla tomu, kdybych si ji domů za svou ženu vzal.Svoji náruč chystej a svůj pohled čistej předej ke věnu,na to krásný ráno, když mi řekla ano nezapomenu.

Kouří se z komína, má milá vzpomíná na ten letní čas,chodívala bosa, měla jako vosa přeštípnutej pas.Dneska už je zima a kdekdo si všímá, že se spravila

to proto že v létě se mnou na výletě byla má milá.

Tenhle příběh prostý zpívám snad už po stý se svou kytarou,není to má vina že mi připomíná píseň prastarou.Zazpívám a potom přemejšlejte o tom, co se může stát,láska není krotká a ten kdo ji potká, ať je hrozně rád

LACINÝ VÍNO

C C / H Am Am7/G D7Po noci krátké a po milování zbylo mi málo,

C G7 C G G7jen hlava v dlaních, co bolí, to je to laciný víno.C C / H Am Am7 / G D7Po noci plné cigaret kouře byls jako tajfun,

C G Cjá jako bouře, to bolí, to je to laciný víno.E E7 AmTeď jenom matně v hlavě mi svítá, útržky z večera vytanou,E E7 Dm7 F G7tak jako stébla se tonoucí chytá, hledám tvou adresu napsanou.C C / H Am Am7 / G D7Napsals ji sirkou vypálenou na krabičku cigaret

C G7 C G G7zpola planou k ránu, pilo se laciný víno.

C Em7 Am7 D7 G G7 C Em7 Am7Refr: Večery fajnový u lahve litrový se milují namátkou

D7 G E E7 Am7 Dm7 G7holky co málo ví, když hlava potom bolí ráno a spát se chce, je nedospáno,C C / H Am Am7/G D7 G G7 C/H Am Am7 / G D7 G G7 (C)večery fajnový tak končívaj, to je to laciný víno.

Po noci krátké a po milování zbylo mi málo,jen hlava v dlaních, co bolí, to je to laciný víno.Teď jenom matně v hlavě mi svítá, útržky z večera vytanou.Tak jako stébla se tonoucí chytá, hledám tvou adresu napsanou.Adresu někdo vynesl s košem, tak vidíš, holka, rázem je po všem,to bolí, to je to laciný víno.

LADY JANED C GVáš smích, lady Jane, to je říčka a mlejn,

C Gzpěv jar, voda z hor, jasný zvon, ptačí chór,E7 Ami D7 G úsměv je bílý pléd, ve kterém já se zhléd',C D7 Amisrdce jsem dal vám, lady Jane.

Váš pláč, lady Ann, je jen temný den,kdy hrom v dálce zní a zpěvy pohřební,smutek je prázdný dvůr, kam nejde trubadůr,jde zpívat dál, tam k lady Jane.

Zpěv můj patří vám, vy jste jas, jitřní chrám,

váš smích bych si přál odměnou za chorál,pár bílých úsměvů, pár něžných záchvěvůrád bych vám vzal, má lady Jane.

LACHTANI

C F C Ami G CRefr.: [: Lach, lach, jé, jé, lach, lach, jé, jé. :]

C F C Ami G CJedna lachtaní rodina rozhodla se, že si vyjde do kina,

F C Ami G Cjeli vlakem, lodí, metrem a pak tramvají a teď u kina Vesmír lachtají. G C G C GLachtaní úspory dali dohromady, koupili si lístky do první řady, C F C Ami G Ctáta lachtan řekl: „Nebudem třít bídu“, a pro každého koupil pytlík arašídů, ó.

Na jižním pólu je nehezky a tak lachtani si vyjeli na grotesky,těšili se jak bude veselo, když zazněl gong a v sále se setmělo.Co to ale vidí jejich lachtaní zraky: sníh a mráz a sněhové mraky,pro veliký úspěch změna programu, dnes dáváme film ze života lachtanů, ó.

Táta lachtan vyskočil ze sedadla, nevídaná zlost ho popadla:„Proto jsem se netrmácel přes celý svět, abych v tady kině mrznul jako turecký med,tady zima, doma zima, všude jen chlad, kde má chudák lachtan relaxovat?“Nedivte se té lachtaní rodině, že pak rozšlapala arašídy po kině, jé.

C F C Ami G CTahle lachtaní rodina od té doby nechodí už do kina. Lach, lach.

LAREDOJá dávno znám všechny kouty v Laredu, už dlouhej čas celý Laredo znám, a tam ležel kovboj, měl obvazy bílý, obvazy bílý a ležel tak sám.

Jak vidím Tě brácho, hned vím, že jsi kovboj, přesně tohle mi řek když jsem okolo šel. Sedni si ke mně, já Ti řeknu svůj příběh, v prsou mám ránu, ještě jsem neumřel.

Hrajte mi jemně, než přijme mě země, dejte kus hlíny na mou znavenou dlaň, prosím, neste mě zlehka, ať zem je mi lehká, já udělal chybu, musím zaplatit daň.

Kdysi dávno jsem v sedle širou prérií brázdil, kdysi dávno mý sedlo bylo celej můj svět. Jezdil jsem na ranč a od ranče k baru, a teď jedu tam, odkud není cesty zpět.

A tak ať mi nese pár kovbojů mladejch, řekni jim všechno, co já jsem Ti řek, ať mají svou hrdost, ale zároveň úctu. S úctou a pokorou ať zkrotí svůj vztek.

Tak hráli jsme jemně a pár hrstí země jsme vložili na jeho znavenou dlaň. a ta zem byla lehká, on tam klesl zlehka, prostě udělal chybu a zaplatil daň.

LÁSKO, MNĚ UBÝVÁ SIL

A EJá sám pozdě večer jsem do sálu vešel, sedl za stůl a uslyšel smích, Hmi E7 Hmi E7 Hmi E7 Akrásná se zdála a na mne se smála, já se zeptal, jak říkat jí smím.

A7 DJestli chceš, tak mne tykej a jak chceš mi říkej, máš-li touhu, tak líbat mě smíš,

E7 Aa bílá jak svíce, už neřekla více a já se jen díval, jak sedá si blíž.

A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil a v zápětí zamířil k nám. Já cítil jak blednu a dech můj se krátí já malý byl a byl jsem sám. To, co potom se stalo mě úplně vzalo, měl začít a právem mě zbít, on zničil mé plány, řek na místo rány slov pár, dodnes slyším je znít:

A D ARefr: řekl jí: „Lásko, mně ubývá sil, já říkal si dávno, že bídný jsem byl,

D Ajá cítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj cíl,“

E7 Ařekl jí: „Lásko, mně ubývá sil.“

Pak vím, že zmizel, jak spadané listí, ale jeho stín nezmizel s ním. My jsme dál tu hru hráli a ve dveřích stáli, i tam s námi stál ten stín. Byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe, jak říkám, že nepůjdu dál. Já nevím nic o ní, jen hlavou se honí těch slov pár a stín, co tam stál.

LET IT BE

C G Ami GFWhen I find myself in times of trouble Mother Mary comes to meC G F C/E Dmi7 C Gspeaking words of wisdom let it be and in my hour of darkness

Ami G F C G F C/E Dmi7 Cshe is standing right in front of me speaking words of wisdom let it be.

Ami G F CRefr 1: Let it be let it be let it be let it be

G F C/E Dmi7 Cwhisper words of wisdom let it be.

And when the broken hearted people living in the world agreethere will be an answer let it be for though they may be partedthere is still a chance that they will see there will be an answer let it be.

Refr 2: Let it be let it be let it be let it bethere will be an answer let it be.

Refr 1.F Emi Dmi7 C Bb F/A G F C F C G F CRefr 1.

And when the night is cloudy there is still a light that shines on meshine until the morrow let it be I wake up to the sound of musicMother Mary comes to me speaking words of wisdom let it be.

Refr 2. (2 x)

F Emi Dmi7 C Bb F/A G F CRefr 1.

LILIE

Emi H7 Emi H7Noční stíny lekaly nás, kdejaká sůva letící tmou,

C G Ami H7zlámaný větve, možná že laň, my pomalu dál, táhli dál.

Až někdo zahlíd světlo v dálce, průhledný zpívání vítr tmou zanes až k nám, no konečně hrál, někdo hrál, písničku hrál.

Emi Hmi EmiRefr: Zazpívej a nohy si dám k ohni blíž.

Hmi EmiPovídej no koho si potkal a kde tu spíš?

U ohně parta v pískovejch blůzách, na krku šátky, lilie lámou si palce a já zmůžu se jen, no zaplať pánbůh že už.

LITTLE BIG HORN (BLÍZKO LITTLE BIG HORNU)

Am DmTam kde leží Little Big Horn je indiánská zem, tam přijíždí generál Custer se svým praporem, Am Dm Am Amodrý kabáty jezdců, stíny dlouhejch karabin a indiánských signálů po nebi letí dým.

E ARefr: Říkal to Jim Bridger, já měl jsem v noci sen, pod sedmou kavalérií jak krví rudne zem.

A7 D E A AmKmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná, proč Custer neposlouchá ta slova varovná.

Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií táhne generál Custer se svou kavalérií, marně mu stopař Bridger radí: Zpátky, povel dej! Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín, padají jezdci z koní, výstřely z karabin. Límce modrejch kabátů barví krev červená, kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

Pak všechno ztichlo a jen tam-tam duní nad krajem, v oblaku prachu mizí Siouxů vítěznej kmen, cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál, tam uprostřed svejch vojáků leží i generál.

LITTLE JOETíseň v očích zapálí a vítr zpíval svou. To vydal se vám mládenec na cestu předlouhou. Měl v srdci dívku Caroline, co dům má za řekou. Tý řece říkal Missouri, on sám byl Malý Joe.

Ne sám šel cestou necestou, to její nápad byl. Ty bohatej prej musíš být a farmář plnej sil. Joe sebral všechny věci svý a dal se cestou tou. Byl hodnej, ale malinkej, no zkrátka Little Joe.

A run když marně rejžoval a bál se vrátit tam, kde pro zlato srdce nevidí bláhová Caroline, v tom potká dívku ve skalách a ta mu povídá, hej mládenče nech kopání, vždyť život ubíhá.

A doma pláče Caroline, už prstýnek má svůj. A chlapa jako panenku, jak brány ranče půl.

Má zlata moře, nejvíc snad, kde jinde zuby jsou, přes břicho kytku nevidí a kde jsi Malý Joe.

LODNÍ ZVONLodní zvon zvoní, není čas se ptát, kdy se zas vrátím a jak mám tě rád. Lodní zvon zvoní tak napít mi dej, láhví od whisky pak mi zamávej.

Jó, kdybych byl dlouho pryč já a má loď, do tý láhve prázdný pak dopis mi hoď. Nejdřív teď ale hrome napít mi dej, a pak mi mávej, jó, pak mi mávej.

Siréna houká a houpá se příď, za ňákej čas sem na mě čekat přijď, whisky se mnou mává tak říct si dej, a taky mávej mi, taky mávej.

LOJZA A LÍZA

Rec: „Lojzo, hej, Lojzo!“„Ano, Lízinko?“„Dojdeš pro vodu?“„Už běžím.“„No proto.“

G CVědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,

G C D Gvědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.

Tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, ucpi ji.

A čím ji mám ucpat, milá Lízo, milá Lízo,a čím ji mám ucpat, milá Lízo, řekni čím.

Kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, kouskem slámy.

Jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, milá Lízo,jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, dlouhá.

Tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, utni ji, hihihihi.

A čím ji mám utnout, milá Lízo, milá Lízo,a čím ji mám utnout, milá Lízo, řekni čím.

Sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, sekerou, no jó.

Jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, milá Lízo,jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, tupá.

Tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, nabruš ji. Hik!

A čím ji mám zbrousit, milá Lízo, milá Lízo,a čím ji mám zbrousit, milá Lízo, řekni čím.

Vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, brousek.

Jenže brousek je suchý, milá Lízo, milá Lízo,jenže brousek je suchý, milá Lízo, suchý.

Tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, smoč ho.

A čím ho mám smáčet, milá Lízo, milá Lízo,a čím ho mám smáčet, milá Lízo, řekni čím.

Zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus vodu.

A v čem ji mám přinést, milá Lízo, milá Lízo,a v čem ji mám přinést, milá Lízo, řekni v čem.

No vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,no vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, vědro.

Vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,vědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.

LORALora, teď vím, už je to dávno. Lora, co já Ti vše chtěl dát,však vítr ten čas nenávratně odvál, a já bych se měl všemu jen smát.

Místo toho slzy v očích mám. Hledám něco, co snad nepoznám. Vždyť ve vzpomínkách tiše se jen vracím, tak vědět kam jsi šla a kde jsi teď.

Tak vědět kam jsi šla, to místo najít, svýho koně za tu zprávu dám, já marně čekám den, až budu zachráněn, tak vědět kam jsi šla a kde jsi teď.

Lora, teď když se k tobě blížím, Lora, já divnej pocit mám, za chvíli dojdu tam k Tvejm dveřím, a budu s Tebou chvíli sám.

Lora, ty moje slzy setřeš a nebudeš se vůbec na nic ptát, jenom úsměv Tvůj mi dávno, mi dávno už všechno prominul.

Tak já už teďka vím, proč to bylo, proč jen jsem se k tobě vrátil zpět, vždyť štěstí s Tebou Lora nemohlo vzít pár let. Tak já už vím, kam jsi šla a kde jsi teď.

LOUČENÍ S INDIANOUTak se loučím, Indiano, míchám radost s hořkostí.Tak se loučím, Indiano, v hlavě závrať, v srdci stín.Irská zem je možná chudá, ale já Ti přísahám.Jsi moc krásná, Indiano, domov svůj však jinde mám.

Léta práce, léta zrání, léta nálezů a ztrát.První lásky na počkání, první vzestup a první pád.Když máš úspěch lidé žárlí, pak Tě začnou pomlouvat.A co mi umřel bratr Charlie, už myslím jen na návrat.

Moji známí hlavou kroutí, prý na tom jen prodělám.říkají mi, že jsem blázen, ale já svůj důvod mám.žádný z nich u soudu nestál, když jsem hájil kůži svou.Soudce Taylor v očích města zničil rázem pověst mou.

Tak se loučím, Indiano, míchám radost s hořkostí.Tak se loučím, Indiano, v hlavě závrať, v srdci stín.Pod lodí se voda vaří, ale já Ti přísahám.Ty jsi zemí stovky tváří, domov svůj však jinde mám.

LOUČÍM SE S TMOUD A D Hmi ALoučím se s tmou, už vím lásko má, už vím.Hmi A D G D A DZbloudil jsem, dám na tvůj půvab svůj hřích, a ty mi odpustíš co já jen vím.

Byla krásná jak v louce květ, byla šťastná , já chtěl a hned.Byla hloupá, já k ránu se pomodlit chtěl, pan Bůh mlčel já sklízel co sel.

Kdesi za duší je kout, tam se vznáší snad přání těl.Cosi stoupá jak hlad, byl jsem slaboch a šel, a teď sklízím co v touze jsem sel.

Loučím se s tmou, už vím lásko má, už vím.Zbloudil jsem, dám na tvůj půvab svůj hřích, a ty mi odpustíš co já jen vím.A ty mi odpustíš co já jen vím .

MAC LARENTam za cestou prostý je kříž, na něm kouskem uhlí nápis napsanej, zde spí věčnej sen, zde spí věčnej sen těch 30 mužů z dolu Mac Laren. ( 2x )

Železná těžební věž, dřevěnnej rám, na špičkách smrků modrý nebe nad hlavou. Tam dole v šachtách kamarády mám, v uhelným prachu tam dole pod travou.

Řekni Mac Larene, muselo to být? Těch 30 chlapů tady s námi mohlo být. Špinavý prachy do hrobu si vem, já proklínám to jméno Mac Laren.

Po celý Albertě teď zvony budou znít, řekni Mac Larene, muselo to být. Špinavý prachy do hrobu si vem, já proklínám to jméno Mac Laren.

MALÁ ISABELČerné sny a bílé ráno, to je vše, co teď vidím, co se mi to dneska zdálo, stále více se divím. Co se mi to dneska zdálo, jaký to byl hrozný sen, v noci špatně se mi spalo, o to lepší bude den.

Sen o tom, že si ji ztratil, svoji malou Isabel, že by ses nejradši zabil a že hledat si ji jel. Představa, že bys ji ztratil a už nikdy nenašel,hnala koně, až se schvátil a tys ji nenašel.

MALAJKA

Daleko v oceánu, tam, kde je věčný máj, tam ,kde slunce jasně svítí, tam je malajců ráj. Mladý evropan bílý láskou k malajce vzplál, svoji kytaru vzal, tiše ladit se jal, píseň nesla se v dál.

Refr: Malajko černooká, tvoje láska divoká mě tak svádí, do bílé náruče spěj, svoji lásku mi dej a buď mou. Co ti jen brání, vyhovět mému přání, bych tě v okovech lásky měl spoutanou?Malajko, řekni, že sním a já šat svůj vyměním za hedvábí. Jsem spoutám temnou mocí, musím dál do noci za tebou.

Noc je opojně krásná, jako čarovná báj. V této měsíční záři tone palmový háj. V této omamné vůni srdce láskou se chví, jenom evropan bdí, o své malajce sní.

MALINKÁZvon 8 krát zacinká, k nám přijde má malinká,jsem doma sám, na kafe vodu dám než nám u dveří zacinká.

Refr: Ven málo smí, však dnes večer po osmý [: k nám přijde má malinká :]

Znám z domu svou maličkou, je v přízemí holočkou,v šest zavře krám a dvě hodiny půjde k nám, jak stín podle zdi po špičkách.

Refr: Dík sousedům však stejně pozná celej dům, [: kam chodí má maličká :]

Mráz prolézá uličkou, trápí i mou maličkou,tý ubohý, je zima na nohy, než nám u dveří zacinká.

Refr: Já chci ji hřát a plát jako žhavej drát, [: než přijde má malinká :]

MALÝ JOEKdyž den pouť svou končí, noc skrývá i stín, já se marně snažím smutek skrýt. Kdepak spíš, milý můj, kdopak hlídá spánek Tvůj, odešels bůhví kam lásku pít.

Za domkem naším čekal vždy v skrytu koník Tvůj, pak klusal dolů k tůni pod skalou. Trávy plášť přikryl nás, slůvka. co šeptal Tvůj hlas, v kraji každý říkal: Hezkej je Tvůj Joe.

Pak se vítr války s Jihem přihnal až sem k nám a všichni chlapci z kraje odejdou posledních pár jen pus a už v dálce mizí vůz, pa můj milý, ve mně spinká malý Joe.

Moje máma mi říká, co dávno už vím, víckrát se Ti děvče nevrátí v koutku duše doufám dál, úsměv Tvůj čekám dál, vím, že naděj umírá poslední.

MÁM JEDNU RUKU DLOUHOU

E C#m G#m F#m7Najdem si místo, kde se dobře kouří.E C#m G#m F#m7Kde horké slunce do nápojů nepíchá.H H7 / A E AKde vítr snáší žmolky ptačích hovínekH F#m7 Hokolo nás a říká

E C#m G#m F#m7Můžeme zkoušet, co nám nejlíp zachutnáE C#m G#m F#m7A klidně se dívat, jestli někdo nejdeH H7/A E Aněkdo, kdo ví, že už tady sedímeH F#m7 Ha řekne Nazdar kluci

E C#m A EMám jednu ruku dlouhouE C#m A EMám jednu ruku dlouhou

A F#m C#m Hm7Posaď se k nám, necháme tě vymluvitA F#m C#m Hm7a vzpomenout si na ty naše úkolyE E7 A D Etu ruku nám dej a odpočívej v pokojiA F#m C#m Hm7Tam na tom místě, kde se dobře leží

A F#m D ANa na na na na na naAmNa na na na na ....A F#m D AMám jednu ruku dlouhou ....

MÁM RÁD SWING

DSynkopy znát co kluka mě učili,G Dnoty byly jen snem zlým,na piáno hrát mě etudy nutili,

E Ajá myslel, že vzteky ho sním,

Dvtom pustil mě hněv, když odkudsi zazněly G Etrubka, trombón, klarinet s ním,

G A D Gvždycky vřela mi hned v žilách krev,

D A Dkdyž slyšel jsem, že hrají swing.

DRefr: Mám rád swing, a ne málo,

Amám rád swing, už se stalo,

D Ga tak zahrajte mi dixieland,

D A Dvždyť přece řek' jsem vám, že mám rád swing.

Překvapení se rodiče dožili:„mámo," řek' jsem, „ženit se mám,"

kdo je ta šťastná, se ohromně pídili,„věřte, ji jen z tanečních znám,"často ulicí temnou jsme bez cíle bloudili,v kavárně si dali jen drink,vždycky vřela nám hned v žilách krev,když slyšeli jsme: hrají swing.

Bačkory mám, kolem děti se batolí,vyprávím, jak synkopy zní,celý týden však jsem jako na trní,proč to je, to jenom já vím,sobotní noc se blíží a snad domazbyl by jenom podivín,vždycky vřela mi hned v žilách krev,když slyšel jsem, že hrají swing.

D G D A DRefr: + zahrajte mi dixieland, vždyť přece řek' jsem vám, že mám rád swing ...

MARIANAŘeklas, dnes večer až se setmí, za vlahé noci letní, přijdeš a budeš mou. Noc je omamná, plná vůně, světlo plá na laguně a já sám bloudím tmou. čekám a ty snad klidně spíš, jitro se blíží již a já vím, že slib svůj ani nesplníš.

Refr: Ó Mariáno, malá, sladká Mariáno, ty máš nad srdcem mým podivnou moc. Ó Mariáno, malá, sladká Mariáno, na tebe čekal bych celičkou noc.

Půlnoc se zvolna chýlí k ránu a já na Mariánu marně čekal jsem zas.Lhaly její oči, lhaly slova, kdo ví, jestli jí znova uvidím zas.

MARNIVÁ SESTŘENICEG D7 GMěla vlasy samou loknu, jé, jeje, ráno přistoupila k oknu, jé jeje,G G7 C D #7 G E7 A7 D7 Gvlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela a na nic víc nemyslela, jé, jé, je.

Nutno ještě podotknouti, jé, jeje, že si vlasy kulmou kroutí, jé, jeje, nesuší si vlasy fénem nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem jé...

Jednou vlasy sežehla si jé, jeje, tím pádem je konec krásy jé, jeje, když přistoupí ráno k oknu nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu jé...

O vlasy už nestará se jé, jeje, a diví se světa kráse jé, jeje, vidí plno jinejch věcí a to za to stojí přeci a to za to stojí přeci jé...

MARTA

C H7 C A7 D7 G7 C Am Dm7 G7Dusili jsme husu v boudě na primusu, bezvadně se připekla.C H7 C A7 D7 G7 C C7Pozvali jsme Martu mezi naši partu, ale ta nás vypekla.F C D7 G7Za komínem cosi vejskalo, ale nám se po tý Martě stejskalo.

C H7 C A7 D7 G7 C G7A tak místo Marty mazali jsme karty, až se z toho bleskalo.

C G7 C G7Refr: Marta je Marta, Martu zná celá parta, taky tam, kde Marta je i parta je.

C G7 CPro Martu, pro Martu kluk zradí ba i partu, jako rampouch na slunci hned roztaje.C7 F C D7 G7Když někdo šilhá po Martě, je celá parta na vartě.

C G7 CJó Marta je Marta, Martu zná celá parta, tam kde je Martička, je i partička.

Potkal jsem ji v lese, ona v ruce nese kytičku ze sedmikrás.Sotva jsem ji zočil, za smrček jsem skočil, celej jsem se touhou třás.Jářku, milá Marto, pojď ty sem, sedneme si spolu pod tisem.Ona se nelekla, než utekla, řekla: Pošli mi to dopisem!

Zeptejte se Marty, co používá na rty, jestli se vám pochlubí.Čím si barví vlasy, obočí a řasy, ona se jen zazubí.Na Sázavu táhnou průvody, v tom hledejte vážné důvody.Vyspěte se v lese, někde v lese, kde se vyvztekáte u vody.

MASSACHUSETTSVrátím se zas tam do Massachusetts, smejt prach z dlouhejch cest a mnohej hřích.Slunce dál vychází nad Massachusetts, od toho dne, kdy tvůj hlas pro mne ztich.

Proč tu hledám sám až v San Franciscu, chvíle, který měl jsem s sebou vzít.Slunce dál vychází nad Massachusetts, a každej den tvý oči brobouzí.

Přímou linkou až do Massachusetts návrat ztracenýho co by stál.Slunce dál vychází nad Massachusetts, a vidět s tebou ten úsvit bych si přál.

MÁVÁTKA

AmiUž třicet let chodím po světěDmi G C Ea ten svět furt a furt se stejně točí.AmiJá budu klidně smát se, budu veselý,G E Ami Ejenom mi vydloubněte oči.Neviděl bych vypasené páprdy,tisíce let a stále titíž.Když něco prohnilého v státě zasmrdí,říkají: Ty snad něco cítíš?Dmi G C EŘíkají mi dobráci v Rudém právu:Dmi G C ENení tak zle, jen, chlapče, zvedni hlavu!

Ami Dmi Ami E AmiERefr: Dejte mi do rukou mávátko a řekněte, jak volat „Sláva!“,

Ami Dmi Ami E Amijá už si najdu ten správný směr a budu mávat, mávat, mávat.

Můj soused odvedle je farář v kostele,moc príma kluk, jenže často hledí k nebi.Já jaksi nemám v nebi žádné přátelea bůh, ten pro mě nikdy nebyl.Čtu jenom básně těch, kteří už zemřelia ten svět furt a furt se stejně točí.Já budu klidně smát se, budu veselý,jenom mi vydloubněte oči.Říkají mi dobráci u koryta:Není tak zle, to jenom doba je složitá!

Refr.

Okresní inspektor Vlček má vilu, dům a byt,takové nic, a jak si krásně žije.Já musel sedm roků bez koupelny žít,proto ať žije anarchie.Když tátu vyhodili, máma brečela,že nedokázal převléct vlastní kabát,a to mám někde na dně duše docela,třeste se, trůny knížat a hrabat.Říkají mi dobráci za koryty:Není tak zle, ovšem musíte pochopiti ... , já zpívám:

E Ami E AmiE AmiRefr. + mávat, mávat, mávat, mávat!

MÁVEJ

E E7Refr: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen,

A Enic nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej den,

H7 A E A Etak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.

AJó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám,

Ekdyž prásknu do kočáru a rukou zamávám

H7a cesta už mě zdraví a říká mi „těpic",

E H7 Etak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc.

Refr.

Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůla na jazyku noty a pod pažema sůla cesta, která mluví a říká: jenom pluj,a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj.

Refr. + tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem ...

MAY DAYG D G C C/H D

Z ranveje stoupáme na křídlech přání, každý si může cokoli přát,G D G C C/H D

v hospodě za dveřmi s nápisem „páni“ všichni jsme nechali svůj bláhovej strach.

Emi Hmi C DRefr1: Ručičky přístrojů pomalu stoupaj', ještě chvíli, a začneme hrát,

Emi Hmi C Doblaka v rytmu s námi se houpaj', hlediště pod náma jak by šlo spát.

G Emi Ami DRefr: May Day, voláme, May Day, nadobro ztraceni jsme v modravých dálkách,

G Emi Ami DMay Day, voláme, May Day, slunce se vpaluje nám pod obočí,G Emi Ami CMay Day, voláme, May Day, pár not na čistých stránkách,G Emi Ami DMay Day, voláme, May Day, dokud se vítr neotočí.

Pomalu po kapkách čas se nám krátí, dole jsme zapomněli padáky vzít,těžko někdo z nás zpátky se vrátí, konečně máme, co chtěli jsme mít.

Refr1.Refr.Refr.

MEDVĚDI NEVĚDÍ

Ami Dmi Ami EMedvědi nevědí, že tůristi nemaj zbraně,Ami Dmi Ami E Ami E Amiaž jednou procitnou, počíhají si někde na ně.

Výpravě v doubravě malý grizly ukáže se,tůristé zajisté rozutíkají se po lese.

G CRefr: Na pěšině zbydou po nich tranzistoráky

G Ca dívčí dřeváky a drahé foťáky,G C C7medvědi je v městě vymění za zlaťáky,F Fdim C Ami Dmi G Cza ty si koupí maliny, med, a slané buráky.

MEXICKÁ SVATBAKdyž jsem se toulal mexickou pampou, měsíc mi svítil stříbrnou lampou. Nad hlavou měl jsem hvězdnatý nebe, myšlenky moje byly u tebe.

Náhle jsem dojel k malému ranči, s údivem vidím, že se tam tančí. Mexická svatba právě tam byla a ty jsi byla ke mně tak milá.

Přišla si ke mně, číš vína v ruce, já ztratil hlavu a s ní i srdce.

A od té doby pampou se toulám, ztracené srdce navždy tu hledám.

MIKYMAUZ

Ami G F E Dmi ERáno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí, zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí,Ami G F E Dmi E Aminebo je po mně a já mám voskované boty, ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.

Není co, není jak, není proč, není kam, není s kým, není o čem, každý je v době sám,vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.

E F Dmi ERefr: Zapínám telefon - záznamník cizích citů,

F Dmi Ešpatné zprávy chodí jako policie za úsvitu,Dmi G7jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,C Eměl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,Ami Ami / G F E Amirána bych zrušil.

Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu, opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,ve frontě na mumii mám kruhy pod očima, růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.

Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli, pomalu vychládají naše důlky na posteli,všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou, že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.

Refr: Postele rozdělené na dva suverénní státy,ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,dráty bych zrušil.

Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle, kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,kdy není tma, ale ještě ani vidno není, bdění je bolest bez slastného umrtvení.

Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle, usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,opřený o kolena poslouchám tvoje slzy, na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.

Refr: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,káva je vypita a není žádná do zásoby,věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,máslo bych zrušil.

Povídáš o naději a slova se ti pletou, jak špionážní družice letící nad planetou,svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce, dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.

Z plakátu na záchodě prasátko vypasené kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku, jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.

Refr: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,

hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,lásku bych zrušil.

Opakovat celou první sloku.

MÍLE (VÍTR TO VÍ)

D G D Hm D G AMíle a míle jsou cest které znám, jdou trávou i úbočím skal.D G D Hm D G AJsou cesty zpátky a jsou cesty tam a já na všech s vámi stál. D G D Hm D G AProč ale blátem nám kázaly vést a špínou nám třísnily šat?

G A D Hm G A7 D DRef: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, ten vítr, co začal právě vát.

Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou.Kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou. Bůhví co růží, jež dál mohly kvést, spí v špíně těch práchnivejch blat.

Dejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás.Dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás:Proč jen se účel tak rád mění v bič a proč, že se má člověk bát?

MILENCI V TEXASKÁCH

D Hm G Hm A7Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let a do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svět.G Em F#m G A7Ten svět v nich ale viděl pásky, a jak by mohl nevidětD Hm G HmVždyť horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let.

A v jedné zvláště slabé chvíli, za noci plné úkladů,ti dva se spolu oženili, bez požehnání úřadů.Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád. Odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát.

Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád. A bylo by moc pošetilé pro život hledat jízdní řád.Tak jeden mladík s jednou slečnou, se spolu octli na trati. Kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí. Kéž na trati se neztratí.

MISSISSIPI BLUESAmi Dmi Ami G AmiŘíkali mu Charlie a jako každej kluk, kalhoty si o plot roztrhal. Říkali mu Charlie a byl to Toma vnuk, na plácku rád košíkovou hrál. C F Dmi E7Křídou kreslil po ohradách plány dětskejch snů, až mu jednou ze tmy řekli, konec je tvejch dnů.

Ami Dmi Ami G Ami G7Někdo střelil zezadu a vrub do pažby vryl, nikdo neplakal a nikdo neprosil.

C AmiF G C ( E )Refr: Mississipi, Mississipi, černý tělo nese říční proud,

Mississipi, Mississipi, po ní bude jeho duše plout.

Říkali mu Charlie a jako každej kluk na trubku chtěl ve smokingu hrát. V kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk, uměl se i policajtům smát. Od malička dobře věděl kam se nesmí jít, který věci jinejm patřej, co sám může mít. že si po něm někdo střelí jak do hejna hus, netušil a neví, řeka zpívá blues.

Chlapec jménem Charlie a jemu patří blues, ve kterým mu táta sbohem dal. Chlapec jménem Charlie, snad došel cesty kus, tam, kde před tím tolikrát si hrál. Nepochopí jeho oči jak se může stát, jeden, že má ležet, druhý klidně spát. Jeho blues se naposledy řekou rozletí: Kdo vyléčí rány, smaže prokletí.

MLÝNY

G CRefr: Slyším boží mlýny, jak se otáčí, slyším boží mlýny, jak se otáčí,

H7 Em G D C Gjá slyším boží mlýny, jak se otáčí, otáčí, otáčí, otáčí.

G C G C GTy mlýny melou celou noc a melou celý den, melou bez výhod a melou stejně všem,

C G A7 D7melou doleva jen a melou doprava, melou pravdu i lež, když zrovna vyhrává.

G C G C7 GMelou otrokáře, melou otroky, melou na minuty, na hodiny, na roky,

H7 Em G D7 G (D7)melou pomalu a jistě, ale melou včas, já už slyším jejich hlas.

Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem, pane, já bych mlel, až by se chvěla zem,to mi věřte, uměl bych dobře mlít, já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit,ty mlýny čekají někde za námi, až zdola zazní naše volání,až zazní jeden lidský hlas: proboha melte, je čas!

MODRÁ

G D C D Am G D

G D C DModrá je planeta, kde můžeme žítG D C DModrá je voda, kterou musíme pítG D C DModrá je obloha, když vodejde mrak

F C GModrá je dobrá, už je to tak.

Modrá je Milka - ta naše krávaModrá je prej v Americe trávaModrá je údajně i polární liškaSenzačně modrá je moje vojenská knížka.

C GRefr: Jako nálada když zahrajou poslední kus

F C F GModrá je naděje láska i moje blues

C GJe to barva, kterou mám prostě rád

F C GModrá je dobrá, už je to tak.

Modrá je Raketa - ta moje holkamodrá je vzpomínka na Mikyho Volkavelká rána je modrej přelivmodrý voko má i černej šerif

Refr.

F F C C F F AmiG D D

Refr.

MODRÉ ZVONKYSedni si k nám a sklenici si nalej, snad v záři ohně spatříš tu co máš rád. Pak v dýmu cigaret si chvíli s námi zpívej, obejmi děvče dřív, než s ním půjdeš spát.

Vždyť život ubíhá, trochu se zadíváš a než se naděješ hlavu ti skloní a už ti zvoní. Pár děvčat jenom tak, zmizí ti do oblak hlava ti zešedne a zkalí se ti zrak

Ta hlava šedivá ta přece znamená, že i tvá láska je dávno ztracená Pak teprv chlapče víš, pak teprv pochopíš, že být tu šťasten už asi neumíš.

Až půjdeš sám zas bez děvčete kolem, budeš se ptát, jak mohla ti tak lhát. Pojď mezi nás tak znavený svým bolem, sedni si k nám a my ti budem hrát.

MODRÝ MĚSÍC

G C G F[: Na tvůj dům modrý měsíc stále svítí, svítí na tvou lásku nevěrnou,

G C G D Gna tvůj dům modrý měsíc stále svítí tou svou kulatou zlatou lucernou.

C G C G FDříve nežli spočítám hvězdy kolem měsíce, najdu tu, co nevadí jí, že nemám tisíce.

G C G D GNa tvůj dům modrý měsíc stále svítí a svítí na tvou lásku nevěrnou. :]

MONTGOMERY (JIŽNÍ ESKADRONA)

D G Em A7 D A7Déšť ti holka smáčel vlasy, z tvých očí zbyl prázdnej kruh, kde jsou zbytky tvojí krásy, to ví dneska jenom Bůh.

Refr: Z celé jižní eskadrony nezbyl ani jeden muž, v Montgomery bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů růž.

Na kopečku v prachu cesty leží i tvůj generál, v ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál.

Tvář má zšedivělou strachem, zbylo v ní pár hořkejch chvil, proužek krve stéká prachem, vlasy lepí jako jíl.

Déšť ti šeptá jeho jméno, šeptá ho i listoví. Lásku měl rád, víc než život, to ti nikdo nepoví.

Až se západ zbarví krví, obzor zčervená jak měď, pak uvidíš eskadronu po nebeské pláni jet.

MORAVA

Ami E7 Ami E7Brněnská radnice stavěná do vejšky, v ulicích práší se, a nejvíc na český,Ami Dmi C E Amidětičky s jásotem z radnice mávají, holubi nad městem poletují.

G7 C GRefr: A Morava je pěkná zem, na její slávu připijem,

Csó na ní hezká děvčata, tvářičky majó ze zlata,

Dmi E Amidobrý člověk ještě žije, na Moravě víno pije,

Dmi Ami C G C Eproto ať vzkvétá Morava a její sláva!

Špilberku na kopci, domečku kamenný, divěj' se cizinci, jakejs' byl na ženy,děti se poučí dobou feudální, silní slabé mučí - to dnes už není.

A brněnský kolo, docela dřevěnný, letos prohánělo motorky závodní,dětičky mávaly Frantovi Šťastnýmu, na dráze spatřily samou čmouhu.

Copak to vyrostlo na Královým Poli, už to snad uzrálo, že to nesklidili,dětičky mávají komínům továrním, radostně vdechují ten jejich dým.

No a brněnskej drak v Nilu se narodil, dětem nahání strach, má jméno krokodil,visí na řetizku, v průvanu houpe se, píšu do notysku, ajť nekrmí se.

Rec: „Tož, dámo, co si dáte?“ „Nic nechcu, pane vrchní, su smutná.“„Tož, kurňa, něco si dát musíte, jste v jedničce.“ „Říkám: nic nechcu, su smutná.“„Tož si dejte něco tvrdýho, třeba gruziňák.“ „Nechcu, pane vrchní - po tem su smutná.“

MORITURI TE SALUTANT

Emi D Ami EmiCesta je prach a štěrk a udusaná hlínaG Ami D7 Ga šedé šmouhy kreslí do vlasů

Ami D G H[: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná,Emi D EmiD Emi D(-)

a pírka touhy z křídel Pegasů. :]

Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,má v ruce štítky, v pase staniol,[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznámadvě křehké snítky rudých gladiol. :]

DRefr: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,

Emipočkejte chvíli! Mé oči uvidělyD7tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,Emi D7seržante! Mávnou, a budem zasvěceni!Emi D Emi D Emi H7(-)Morituri te salutant, morituri te salutant!

Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítáa písek víří křídlo holubí,[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtáa zvedá chmýří, které zahubí. :]

Cesta je tér a prach a udusaná hlína,mosazná včelka od vlkodlaka,[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špínaa děsně velká bílá oblaka. :]

Refr.

MŮJ BUMERANG SE NEVRACÍ

G C G C GV těch nehostinejch krajích, tam v poušti západní svolal si kmen náčelník na oheň poradní.

G C GRec: „Šéfe, hlásíme velké problémy s vaším synem Jackem.“

„S mým synem Jackem?“

G DRefr: Můj bumerang se nevrací, ten bumerang lítací,

G C G D Gtím potupen je celý kmen, zbraň se mi nevrací.

Tak rozhodnutím starších Jack musel odejít a ve skalách za ležením jak malomocný žít.

Třikrát dorost' měsíc, když žil tam v ústraní, až navštívil ho kouzelník v kůži klokaní.

G C D GRec: „Hele, poslyš, jednu věc bys měl vědět, hochu,

C Ds bumerangama je to jako s mužskejma,

Gněkterý se vracejí hned, jiný až po flámu,podívej, už se vrací ...Jauvajs!“

Refr: Můj bumerang se vrací, ten bumerang lítací,už potupen není můj kmen, zbraň se mi navrací.

MŮRAVe světlech nočních vlaků tu a tam mihne se můra nebo brouk a na poslední tuláky si výr na kraji lesa tajně houk.

Refr: Ve stříbrný řece ohně hasnou jen měsíc v ní zbyl tak spát ať ráno až příjde den můžem jít o trochu dýl.

Vždyť po ránu jsou cesty nejhezčí, tichý, jak když padá sníh. Ty krok za krokem poznáváš den, štěstí a smůlu na dlaních.

MY PLULI DÁL A DÁLE H7 EMy pluli dál a dál v zelené lesy, kde vlnka s vlnkou slaví své plesy,

E7 A E H7 Emy pluli dál a dál, v zelený háj, my pluli dál a dál, v zelený háj.

Loďka je malá, vesla jsou krátký, poplujem chlapci, poplujem zpátky,[: či máme plouti dál, v zelený háj :]

My pluli dál a dál, v rákosí tmavé, kde rybka s rybkou spolu si hraje.[: My pluli dál a dál, v zelený háj :]

MÝM DOMOVEM ZTICHLÁ JE PUTYKAPříteli melancholiku, druhu mé duše tulácké, pod kterým nebem zhasnou as, životy naše žebrácké?Ve zlatém víně stopíme tyranský rozmar paměti, zpívat budem, zapomenem, na lásku, smrt i prokletí.

Refr: Mým domovem ztichlá je putyka, mým štěstím je sklenice plná. Mou láskou kdys bývala gotika, teď smetla jí baroka vlna.

Když za nocí potácím se ulicí a nahlížím do oken spáčů, jen vlastní stín mě provází a sám nad sebou pláču.

Když v rezavém zámku klíč zachrastí, dům zeje jak morová rána, mé štěstí se změnilo v neštěstí, já zůstal jsem sám a ty jsi sama.

MYSLÍM NA COLORADO G G7 C GRefr: Myslím na Colorado, jak tenkrát jsem ti hrál

Dvo kolejích, vo cestách, vo náručích,

G G7 C Gvše je teď hlavou dolů, ňák utich' hukot kol,

D G C Gzlo je dobré, dobro zlé, jako to blues.

Jediný, co zůstalo mi, je má hlava v dlaních,naše láska že prej nikdy nezmizí,

a ze slibů, cos' mi dala, zbyla jenom lež cizí,jediný, co zůstalo, je trápení.

Pustilas' mě rychle k vodě, když jsem sám padnul na dno,tolik jsem tě potřeboval, vždyť ty to víš,ty sis našla novou lásku, novej dům a spaní,jediný, co zůstalo: hlava v dlaních. Refr: + zlo je dobré, dobro zlé, jako to blues ...

NA CESTĚ (ON THE ROAD)

G D GKdysi u silnice stával, deku do půl zad,

D Gať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,

C G / H Ami E Aminikdy Kerouaca nečet' a neznal třetí proud,

C G D G D G D Gpřesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road.

Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,životem na plný pecky a neubírat plyn,tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

C G C GRefr: Tak mi řekni, na co vlastně mám

C G Amimoudrosti vyčtený z knížek,C G C Gco je dobrý, na to přijdu sám,C G F Dco je špatný, za tím křížek udělám.

Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,potom zavolal jen „díky" a já frčel dál,od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road, on the road ...

NA DOBROU NOCKdyž zavíráš oči má lásko, víš, tuhle chvíli mám strašně rád.Když spánek Ti stoupá až k víčkům, na ruku mou ještě chceš svoji dát

Refr: Pak už touláš se touláš v představách snů a snad možná v nich žiju i já,někde před naším domem či u řeky snad mě vidíš na kytaru hrát (s kytarou stát).

Když zavíráš oči má lásko, víš, tuhla chvíli mám strašně rád. Když zhasnu a oknem k nám proklouzne noc, s mými vlasy si chvilku chceš hrát.

Když zavíráš oči má lásko, víš, tuhla chvíli mám strašně rád. Když poslední pusou mi dobrou noc dáš v nočním tichu nám začíná hrát.

NA KAMENI KÁMEN

C Fmaj7 CJako suchej, starej strom, jako všeničící hrom, jak v poli tráva

Fmaj7 Ami G Cpřipadá mi ten náš svět, plnej řečí, a čím víc, tím líp se mám.

Fmaj7 Ami G CRefr: Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen,

Fmaj7 Ami G Ca jestli není žádnej Bůh, tak nás vezme země - vzduch, no, a potom amen.

A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší králů,přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.

Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde, přijde hezký ráno,jaký bude, nevím sám, taky jsem si zvyk' na všechno kolem nás.

Laj la laj ...

NA OSADĚ HRÁLISedáváme zvečera s Madlou u buku, vodím ji až za šera domů za ruku. Její otec nadlesní doma o svý Madle sní, kluci říkaj dej si pozor nechoď Kadle s ní.

Refr: Na osadě hráli na harmoniku a my jsme se báli jen tak ze zvyku. Dole u Kocáby kuňkaly dvě žáby. A lesní, ten doma běsní, že na to hajnej nestačí, denně mu zaručeně v revíru někdo pytlačí.

Sotva jsem se posadil s Madlou na pařez, jenom jsem jí pohladil, vyčmuchal nás pes. Hrozně jsme se ulekli, div jsme ssebou nesekli, jen tak tak jsme nadlesnímu z rány utekli.

NA VÁNOCE RÁNONa vánoce ráno, štědrej den tehdy byl, já se v cele temný jak smutek probudil. Na vánoce ráno bejvalo rok co rok, já chodil do Jacksonu pít brandy svý a grog. Holka ach holka dobře to víš, proč já byl tenkrát u brandy a teď je u mě mříž.

Na vánoce ráno já zas do Jacksonu šel, šerif Brandt tam holku mou na svejch kolenou měl. Na vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, na zemi ležel šerif Brandt o kus dál pomocník. Holka ach holka dobře to víš, proč já byl tenkrát u brandy a teď je u mě mříž.

NAD STÁDEM KONÍ

D A4 A Em GNad stádem koní podkovy zvoní, zvoní,D A4 A Em Gčerný vůz vlečou a slzy tečou. A já volám:D A4 A Em G„Tak neplač, můj kamaráde, náhoda je blbec, když krade.“

D A4 A Em GJe tuhý jak veka a řeka ho splaví. Máme ho rádi.

C G A4No tak co, tak co, tak co?

D A4 A Em GVždycky si přál, až bude popel, i s kytarouD A4 A Em Gvodou ať plavou, jen žádný hotel, s křížkem nad hlavou.D A4 A Em GAž najdeš místo, kde je ten pramen a kámen, co praská,D A4 A Em Gbudeš mít jisto, patří sem popel a každá láska.

C G A4No tak co, tak co, tak co?

D A4 A Em GNad stádem koní podkovy zvoní, zvoní,D A4 A Em Gčerný vůz vlečou a slzy tečou. A já šeptám:D A4 A Em GVysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody,D A4 A Em G G/F# G G/F#vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.G D A G D AVysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,G D A Em G G/F# G G/F#vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.G D A G D AVysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,G D A Em G G/F# G G/F#vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.G D A G D AVysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,G D A Em G Dvyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.

NADĚJE A TOUHY

C FPřišel jsi odněkud z hor, ještě déšť na kabátku,Fmi G C C/H Ami Ami/Gdvě modrý slunce v očích uprostřed vánočních svátků,

Dmi F+ E7 Ami F Dmia řek' jsi: tady budu spát,

Fmi G C Ga řek' jsi: tady budu spát.

CRefr: Naděje, co pláčou na papíru, touhy lidí co ztratili svoji víru,

Dmi Fmi Gživot malovanej v dotazníku, srdce tvarovaný do perníku,Cnaděje, co pláčou na papíru, touhy lidí, co ztratili svoji víru,Dmi Fmi Glásku milenců až do svítání na věži, kde lidem po klekání

Cse zastavil čas.

Ten čas ti otupil hrot všech myšlenek, které šly s tebou,

co se dnes v koutku krčí a prsty je i v létě zebou,snad jen lokty jim narostly víc, když k ránu slunce vyšlo do ulic.

Emi7 D#mi7 Dmi7 GPak víčka sevřená a jen se nedívat, vzal jsi kytaru a zkusil vyzpívat.

Refr.

Přišel jsi odněkud z hor, říkal jsi, že místa znáš,kde písničky umírají, když vítr jim potrhal plášťa v hlavě z nich nezbylo nic, když k ránu slunce vyšlo do ulic.Pak víčka sevřená a jen se nedívat, vzal jsi kytaru a zkusil vyzpívat.

Refr.

NADĚJÍ, LÁSKOU I VÍROU

F Gmi7 C7 FRefr: Nadějí, láskou i vírou, nadějí, láskou i vírou,

Dmi C7 F F7 Bb G7 F Dmi G7 C7 Fnadějí, láskou i vírou se píseň může stát.

F Gmi7 C7 FJá když bejval ještě dítě, táta řek': „Čas naučí tě,

Dmi C7 F F7 Bb G7 F Dmi G7 C7 Fže naději máš vždycky, dítě, a to bys měl snad znát."

Dnes tvým krokům kámen brání, píseň tvá však nemá stání,dnes tvým krokům kámen brání, pojď na cestu se dát.

Vím, že láska neumírá tomu, kdo ji neodpírá,vím, že láska neumírá, tak neboj se mít rád.

Kdo má cíl a kdo je v právu, kdo má víru, nechce slávu,kdo má cíl a kdo je v právu, ten může s námi hrát.

Osud těm, kdo v pravdu věří, rukou spravedlivou měří,jenom ten, kdo v pravdu věří, ten může klidně spát.

NÁHROBNÍ KÁMEN

G Em G A G C GKdyž půjdeš po cestě, kde růže vadnou, kde rostou stromy bez listí,

Em G A G C Gtak dojdeš na místo, kde tvý slzy spadnou na hrob co nikdo nečistí.

Jen starej, rozbitej, náhrobní kámen řekne ti, kdo nemoh už dál, tak sepni ruce svý a zašeptej: Amen, ať už jsi tulák nebo král.

Hmi D G DRec: Dřív děvče chodilo s kyticí růží rozdávat lidem štěstí a svůj smích.

Očí jí vymaloval sám bůh černou tuší, pod jejím krokem tál sníh.

Všem lidem dávala náručí plnou sázela kytky podél cest,

jednou však zmizela a jako když utne přestaly růže náhle kvést.

Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu, na zvadlých květech věčně snít, všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla žít.

Tak jsem jí postavil náhrobní kámen a čerstvé růže jsem tam dal, pak jsem se pomodlil a zašeptal: Amen, a svoji píseň jsem tam hrál.

NÁKLAĎÁKČekám na svůj náklaďák,co mě vezme dál, jedu dál i když už nemám s kým. Na cestách , kde v dešti s ním kolikrát jsem stál, každý kámen z blízka prohlížím.

Tady nás vzal dieselák s uhlím a já se svou harmonikou doprovázel její tiché blues. Všechny písně, které šofér znal, za to, že nás vzal, jsme hráli dál, nás potom vzal zas jiný vůz.

Refr: Všude, kam se podívám, tam slyším její blues, každé město jinou písní zní. Na každém tom náměstí ze mne zůstal kus, vzpomínám si na každý z těch dní, vzpomínám na chvíle, kdy jsem byl s ní.

Každou noc mne hřála dechem svým, ať byl mráz či sníh, znala mé sny i má tajemství. Vyměním sny zítřejší za jeden včerejší, za jediný z těch, kdy byl jsem s ní.

Tady blízko musí být jedno náměstí, kdy mně řekla domů otáčím. A já doufám, že našla tam svý štěstí v neštěstí, sám pak zase šlapu bodláčím

NÁKLAĎÁK IIMěl v ramenou víc, než se zdá a v očích místa vzdálenájak noční stín svůj trailer hnal na plný plyn stále dál a dál.

Znal míle dní a týdny mil, stokrát s dálkou zápasilstokrát měl smrt blíž nežli cíl, a přesto jel, znovu vítězil.

Snad řek mi víc, než dnes já vám, když vez mě tmou až bůh ví kam,a možná vím proč létá pták, proč muži řídí náklaďák.

Umím se smát i vítr zmást ze rtů dálek úsvit krást,věčně žít své týdny mil a v rukou mít lásku svou a cíl.

Měl v rukou cit a pevný stisk, musel mít svůj denní riskměl prostě rád jak nebe pták svůj řvoucí dům, šedý náklaďák.

Uměl se smát i vítr zmást, z očí žár i úsvit krástchtěl se hnát a být jen tím čím chlap je rád, když je pánem svým.

NÁMĚŠŤ

C Ami Dmi G[: Krásný je vzduch, krásnější je moře, :]

C A7 F G C G C[: co je nejkrásnější, co je nejkrásnější - usměvavé tváře. :]

[: Pevný je stůl, pevnější je hora, :][: co je nejpevnější, co je nejpevnější - ta člověčí víra. :]

[: Pustá je poušť i nebeské dálky, :][: co je nejpustější, co je nejpustější - žít život bez lásky. :]

[: Mocná je zbraň, mocnější je právo, :][: co je nejmocnější, co je nejmocnější - pravdomluvné slovo. :]

[: Velká je Zem, šplouchá na ní voda, :][: co je však největší, co je však největší - ta lidská svoboda. :]

NÁMOŘNÍKPluje má loď pluje, pluje do daleka, nevynechá přístav jediný. Tam na každém molu děvče na mě čeká, nedočkavě, celé hodiny.A než zlíbám její ret a líc, chtěl bych ti jen tohle říct:Děvče jsem námořník, s tím musíš počítat, že srdce tuláka já nemoh jsem ti dát,můj škuner pluje dál pod vlajkou svobody to srdce toulavý teď hodím do vody.

Až můj život padne, ke konci se schýlí, mou duši jen ďábli odnesou. Pak staří mořští vlci při poslední chvíli, mě na palubu v pytli vynesou. Než svěří mé tělo hlubinám, chtěl bych říct všem dívčinám.

NÁRUŽIVÁ

D GNečekala na nic a nebyla hloupáA Da já jsem jí výjimečně do voka pad,

Gnajednou koukám, jak se život houpáA Da nikdo neví, co se může stát. A DPojedeme spolu někam na procházku,A Dprobereme život hezky ze všech stran,A Djá budu hvězda jako na obrázkuA G Aa ona se mnou pěkně zamává.

D AG DRefr: Je totiž náruživá a nekouká, co kolem lítá,

A G Aživot užívá, tak jak to umí a jak se jí to líbí.

Vo jiný věci už nemám zájem,musím ji vidět ještě dnes,ona bude moje cesta rájema já budu její žlutej pes.

Není to žádná laciná holka

a kdyby chtěla nudit, neví jak,já bych ji pořád jenom líbal,vona to vidí taky tak.

Refr. (2x)

NASHVILLE

A EKdo umí zahrát gé-á-há-cé, od přírody touží

D E Aaspoň jednou podívat se za pořádnou louži.

A (Bb, H) D (D#, E)Refr: Hej, Mary Lou, sejdem se v Nashvillu,

E (F, F#) A (Bb, H)sejdeme se v Nashvillu, hej, hej, Mary Lou!

Diváci se rozcházej', muzikanti balej' kajtry,právě končí v Opeře grand show ve stylu country.

Bb FAž slunce mine Tennessee a město spolkne stín,

D# F Bbsejdeme se na parníku Music City Queen.

Na tý horní palubě bourbon teče proudem,dělá skvělý myšlenky a projde každým oudem.

H F#Je tu houslák Jimmy a je tu basák Ben,

E F# Hprostě celá squadra samejch slavnejch jmen.

Chlap, co má černou bonanzu a obě boty bílýříká: „Já jsem fotr bluegrassu, ňákej Monroe Billy.“

C GA pak přichází Mary Lou a učí nás svý tance

F G Ca na břehu řeky Cumberland si zalamujem palce.

C FRefr: Hej, Mary Lou, sejdem se v Nashvillu,

G Czase někdy v Nashvillu, hej, hej, Mary Lou!

D AA kdyby ptal se na mě Monroe Bill, kdyby položil tu větu,

G A Dvyřiď mu, že včera pil s fotrem Jumbo Jetu.

D GRefr: Hej, Mary Lou, sejdem se v Nashvillu,

A Dsejdeme se v Nashvillu, tak někdy, Mary Lou!

NASHVILLE IIRoztál sníh, zmizel i mráz, stromy kvést začly zas, a voněl svět, rád šel bych tam, kde jsem jako kluk žil.Smutnej den já dneska mám. Je to rok, co nesmím tam. Na hlavu mou vypsanou maj odměnu tam v Nashville.

Refr: Nápad mám já bláznivej, zpátky jít a bejt živej, vysvětlovat všem, že tenkrát jsem nevinnej byl.Toulavý svý boty mám, celý státy teď už znám. Ale neznám město krásnější než Nashville.

Všechna znaj mě nádraží. Touha těžká jak závaží mě táhne zpět do města, kde prej já lupič bank byl.Z novin zbyl mi v kapse cár, Poslední nití látal džínsy modrý jak obloha tam u nás v Nashville.

Táta můj mi psaní psal: "Johnny, bůh si mámu vzal". A pláč jak déšť kropil mou dlaň a já tak smutnej byl. Proč jen on je život zlej. Raděj já bych pouta měl. Jen kdybych směl vidět svůj dům a město Nashville.

NEBEŠTÍ JEZDCIPo zasmušilé pustině jel starý honec krav, den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav. Tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát, když z rozervaných oblaků viděl stádo krav se hnát.

Refr: Jipija hej, jipija jou, to přízraky táhnou tmou.

Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé a na bocích mu plápolaly cejchy řežavé, a oblohou se neslo jeho kopyt dunění a za ním jeli honáci až k smrti znavení.

Ti muži byli sinaví a kalný měli zrak a marně stádo stíhali jak mračno stíhá mrak, a proudy potu máčeli jim cáry košilí a starý honák uslyšel ten jekot kvílivý.

Tu jeden z jezdců zavolal a pravil pozor dej, svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej, bys nemusel se po smrti své tak jako my štvát a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát .

NEČEKEJ UŽ MARNĚ DÁLNečekej už marně dál, kdy se jezdec objeví, kde skončila cesta má, jen vítr a písek ví.

Vítr, kterej písek hnal, jenom hvízdal, jen se smál, a já s ním se začal smát když můj kůň už nemoh dál.

Refr: Vítr a písek to ví, já tvý jméno nevolal. V očích písek na rtech smích, dál jsem se smál.

Vítr pouště směr mi vzal, smál se i mýmu bloudění, ten vítr písně bláznů hrál, tvý slzy v písek promění.

Nečekej už marně dál, nevrátím se už to víš, kůň můj tajnou stesku znal, do mraků se dívej výš.

Mrak podivnej uvidíš, co se jezdci podobá, píseň jezdců písečných s větrem hvízdám ty i já.

NĚCO O LÁSCE

C F CZa ledovou horou a černými lesy

F Cje stříbrná řeka a za ní kdesi

F C Dmi Gstojí domek bez adresy a bez dechu, F Cbydlí v něm - nechci říkat „víla“,

F Cale co na tom, i kdyby byla,

F Cpřed lidmi se trošku skryla

Dmi G Ca víme o ní hlavně z doslechu.

Dmi GRefr: Že lidi rozumné blbnout nutí

C C / H Amia není na ni nejmenší spolehnutí, Dmi G C C/H Amico ji zrovna napadne, to udělá:

Dmi Gz puberťáků chlapy a z chlapů puberťáky,

C C/H Amio ženských nemluvím, tam to platí taky,

Dmi G Ca urážlivá je a hořkosladkokyselá.

Dmi G C C/H AmiGenetičtí inženýři lámou její kód,

Dmi G C C/H Amipo Praze se o nich šíří, že jezdí tramvají,

Dmi G C C/H Amistrkají hlavy pod vodovod

Dmi G Ca pak i oni nakonec podléhají.

Refr: A holubicím dál rostou křídla dravců,družstevním rolníkům touha mořeplavcůa lásce, té potvoře, sebevědomí,že jednou bude vládnout světem,tedy i nám a po nás našim dětem,které na tom budou stejně špatně jako my.

Refr: Když chlap zmagoří láskou, utíká za ní,platí i s úroky a napočítá s daní,u ženských je to přímo námět na horor,papuče letí pod pohovku,nákupní tašky padaj' na vozovku,ať si tramvaj zvoní, ať se zblázní semafor.

Až vám ta potvora zastoupí cestu,

sedněte na zadek a seďte jak z trestu,jen ať si táhne, jak to dělají vandráci,láska se totiž, i když je prevít,nikomu dvakrát nemůže zjevit,láska se totiž, i když je prevít, nevrací.

A nesmí vám to nikdy přijít líto,kupte si auto a cucejte Chito,odreagujte se psychicky, protože jestli byste na ni měli myslet,to radši vstaňte a jděte za ní ihned,utíkejte, než vám zmizí navždycky.

Refr: Převrhněte stůl, opusťte dům,fíkusy rozdejte sousedům,nechte vanu vanou, ať si přeteče,na světě není větší víra,pro žádnou z nich se tolik neumíráani v žádné jiné zemi na světě.

Refr: Hm hm hm ...

NEDĚLNÍ RÁNOZvonil budík, bylo ráno, v hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma, když jsem snídal džbánek píva, ještě zdálo se, že divnou příchuť má. Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny a z tváří závoj šedivý. řek mi pohled pouhý z okna ven, že nedělní je den a lenivý.

Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret a písní prošlé noci, tak jsem vyšel ven a díval se jak slunce nový den má ve své moci. A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní, co z horkých ploten voní, a náhle chtěl jsem být zas s tebou někde za městem ve stínu jabloní.

Refr: Chtěl bych být v nedělní ráno chodníku kvádrem žulovým a proč divný smutek mívám, to snad se nikdy nedovím. A snad i smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělní kéž mě zvony raní písně na prášek srdce rozmělní.

Šel jsem dál tou vůní raní, kolem bílých kočárků a dětskejch mašlí, pak jsem dlouho stál a díval se na věci které svět občas krášlí. Snad vrátil se mi zrak a já se najednou zas díval na svět zpříma, teď už možná tvému štěstí lépe rozumím ač vím, že nejsi má

NECHOĎ DO KLÁŠTERA

A D A E ARefr: Tam někde v trávě pod jedlí pobledlá holka právě dlí srdce má ďáblem posedlý.

A ENenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, odveď jí od dveří klášterních.E7 AKlášter, ten ji nezachrání, seber se a spěchej za ní, jenom ty jí můžeš vrátit smích.

Ukloň se tý holce smutný a jestli to bude nutný pláštěm svým jí slzy osušíš. Vymysli si píseň něžnou nazvi ji v tý písni kněžnou jdi k ní blíž a blíž a ještě blíž.

Refr.

Rec: Nechoď do kláštera, krásná vílo, teď pohár lásky spolu vypijeme do dna. Dám ti to nejlepší, co ve mně ještě zbylo, jen nechoď do kláštera, buď tak hodná

Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, pohleď jak se trápí v modlidbách, z jezera jí přines leknín, ukloň se a potom smekni zpívej, dokud nezašeptá ach.

Refr: Já jenom jedno přání mám, bejt na tvým místě chvíli sám, jdi k ní a jak ti povídám,

Refr: já jenom jedno přání mám, bejt na tvým místě chvíli sám, jdi k ní a Panbůh žehnej vám.

NENÍ NUTNO

A HmiNení nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,E7 A E (-)hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo.

Chceš-li, trap se, že ti v kapse zlaté mince nechřestí,nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí.

F#mi A F#mi ANemít prachy - nevadí, nemít srdce - vadí,

F#mi A F#mi D E DEzažít krachy - nevadí, zažít nudu - jó, to vadí, to vadí.

[: Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo. :]

NEODCHÁZEJ, NECHOĎ SPÁT (MAŠINKA)G C G

Refr: Neodcházej, nechoď spát, neodcházej, nechoď spát,Ami D C G

[: až do rána bílého budem zpívat, budem hrát. :]

Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka,[: jede, jede do dáli, veze vagón kořaly. :]

U klavíru sedí Bill, ten už mnoho roků pil,[: když začal falešně hrát, poslali ho domů spát. :]

A ten barman, ten se má, za barem se usmívá,[: všichni tančí, on je rád, že do rána budem hrát. :]

Refr: Jede jede mašinka, kouří se jí z komínka,[: jede, jede do dáli, veze samý vožralý. :]

NEPLAČ MALÁNeplač malá, neplač malá, to ti nesluší, už zítřejší ráno ti slzy usuší,

uvěříš, že brzy zmizí zklamání, připít si pak půjdem na další setkání.

Snad nevěříš co jiní o mně ti říkají, to mohou dělat druzí, co tebe neznají, jak s rosou slzy zmizí, pak budem každý sám, až uvidím tě jednou, tak snad ti zamávám.

Neplač malá, neplač malá a jdi už přece spát, už nebudu si nikdy s tvými vlasy hrát, tady nám stopy končí, tady se rozchází, je tu jen zvadlý listí, který se rozhází.

A když se zítra vzbudíš, až bude svítání, uvidíš, jak slunce mlhu rozhání, všechny stíny zmizí, zas bude slunce hřát, když mi řekneš čekej, já počkám rád.

NETRAP SE PRO MĚNetrap se pro mě, až uvidíš mě s jinou, otři si děvče slzu na řasách. Snad ztrácíš lásku a bude to mou vinou, všechno chce svůj čas, ber to lehce, neplač pro ni.

Ten den má milá se naše cesty minou, osud to chtěl a nezůstanu sám, snad pochopíš, vždyť víš, jak roky plynou, květů je moc a každý jinak voní.

Chci poznat ty růže, chci vidět těch očí zář. Otři si tvář až slzy ti padnou na polštář.

Až jednou ráno probudím se z jinou, po tobě najdu sponku do vlasů. Nepřijdeš víc a bude to mou vinou. Půjdu se napít na lásku a na krásu.

NEVIDOMÁ DÍVKA

C Dmi G7 C C Ami G CV zahradě za cihlovou zídkou, popsanou v slavných výročích, C Dmi E AmiF G E G7sedává na podzim na trávě před besídkou, děvčátko s páskou na očích.

Pohádku o mluvícím ptáku nechá si přečíst z notesu, pak pošle polibek po chmýří na bodláku na vymyšlenou adresu.

E7 Ami Dmi Ami G Dmi G ERefr: Prosím vás nechte ji, ach nechte ji tu nevidomou dívku. Prosím vás nechte ji si hrát.

Dmi Ami F G E C Dmi EVždyť možná hraje si na slunce s nebesy, jež nikdy neuvidí ač ji bude hřát.

Tu pohádku o mluvícím ptáku a o třech zlatých jabloních a taky o lásce již v černých květech mákupřivezou jezdci na koních.

Pohádku o kouzelném slůvku, jež vzbudí všechny zakleté, pohádku o duze, jež spává na ostrůvku, na kterém poklad najdete.

Rukama dotýká se květů a neruší ji motýli, a proto hraje si z řetískem amuletu jen na chvíli, jen na chvíli.

V zahradě za cihlovou zítkou, popsanou v různých výročích...

NEZÁVISLÁ

G A D

Už jako malá jsem ráda hrávala čáruG A Dmedvídek plyšový v postýlce mé se hřálG Dto jsem si mohla bejt klidně jistá, že se na mě něco chystáA G Dtys mě táto málo varoval.

A G DToho medvěda jsem náhodou v Kotvě, jako vánoční překvapení nakupoval,

A G Džádný triky Lunetiky - navedený to pumprlíky celej den s tebou vočumoval.

A G DJako blázen jsem za tebou lítal a všechny tyhle pitomosti ti zakazoval

Atak proč jsi nemohla zůstat doma.

Víš tati nejhorší ze všeho je prej ta nudaa holky řikaly, že kluci jsou celkem fajnmě z toho bylo tenkrát na nic, on byl Robert skoro panicten padouch mi toho medvídka rozpáral.

Já jsem často doma seděl, jako vždycky houby věděl a potom jsem ti v noci telefonovala když jsem potkal toho tvýho seladona libovýho, tak jsem mu ještě málem poděkovala když jsi dopadala na dno - to ti šlo docela snadno, stejně jsem si všechno pamatovaltak proč jsi nemohla zůstat doma.

A GAHledej holka hledej na nikoho nedej

Už jsem ho našla tati - takovej brejlatej strejcmá metr padesát a říkají mu Bill Gatesjá bych se z toho štěstím piclajá už jsem snad nezávislá - já už toho vážně měla dost.

A G DJe nezávislá a všechno je jí jednoje nezávislá a všechno je jí ukradený.

NIAGARAC7 F C7 FNa břehu Niagary stojí tulák starý, na svou první lásku vzpomíná. Jak tam stáli spolu, dívali se dolů, až jim půlnoc spadla do klína.

C7 F C7 FRefr: Teskně hučí Niagara, taskně hučí do noci,

F7 B bmi F C7[: komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci. :]

F C7 FStřemhlav do propasti padá proud, na něm vidím tebe děvče plout,

B F B F C7 F[: škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout. :]

Osud tvrdou pěstí ničí lidské štěstí i ten nejkrásnější jara květ. A ten kvítek jara vzala Niagara, ta jej nenavrátí nikdy zpět.

O ZLATÉ RYBCE

D9 C G D9Jdu takhle po nábřeží a venku zrovna svítá, a to je realita, a to je realita,

C G D9slunce se zvolna škrábe na věž svatého Víta, a to je realita, a to je realita,F C Gvidím, jak u Vltavy ňákej chlap ryby chytá,

Dnajednou zlatá rybka se na udici zmítá,a to je realita, a to je realita.

G D C Ami7 DRefr: Nadlábnout se dosyta, či věřit rybce,

G D C Ami7 Dkam až jde realita, a kde je fik-, fik-,G D C Ami7 Dje lepší vzhůru lítat, či jít po šipce,G D C Ami7 D C A D9kam až jde realita, a kde je fik-, fik-, fikce?

Teď je tu situace velice zapeklitá, a to je realita, a to je realita,víme, že zlatá rybka jakási přání skýtá, a to je realita, a to je realita,jenomže co je doma, jenom to se počítá,tak jedna rána nožem, a přání jsou zabitá,a to je realita, a to je realita.

Jenže takových rybek už měl ten chlápek v hrsti, a všecky slibovaly, a všecky slibovaly,a když se obměkčit dal a do vody je pustil, i s přáním uplavaly, i s přáním uplavaly,česká ryba je kluzká a šupinami krytá,ta ti něco nakecá a člověk se nachytá,a to je realita, a to je realita.

Refr: Nadlábnout se dosyta, či věřit rybce,kam až jde realita, a kde je fik-, fik-,je lepší vzhůru lítat, či jít po šipce,kam až jde realita, a kde je fik-, fik-,Ami7 DAmi7 DAmi7 Dfik-, fik-, fik-, fik-, fik-, fik-?

OB-LA-DI OB-LA-DA

G D GDesmond has a barrow in the market place Molly is the singer in a band

C G D GDesmond says to Molly: girl I like your face and Molly says this as she takes him by the hand.

G HmiEmi G D GRefr: [: Ob-La-Di Ob-La-Da life goes on bra la la how the life goes on. :]

Desmond takes a trolley to the jeweller's store buys a twenty carat golden ringtakes it back to Molly waiting at the door and as he gives it to her she begins to sing.

Refr.

G7 C G G7Refr 2: In a couple of years they have built a home sweet home

Cwith a couple of kids running in the yard

G Dof Desmond and Molly Jones.

Happy ever after in the market place Desmond lets the children lend a handMolly stays at home and does her pretty face and in the evening she still sings it with the band.

Refr. (2 x)Refr 2.

Happy ever after in the market place Molly lets the children lend a handDesmond stays at home and does his pretty face and in the evening she's a singer with the band.Emi G D GAnd if you want some fun take Ob-La-Di-Ob-La-Da ....

OBČANKA

Ami Dmi Ami DmiDo kapsy občanku a k tomu korun pár, uprostřed přírody přijímat ticha dar,E7 Amito všechno přes škleby lidí, co nechápou nic.

Nechápou, že chcem jen jenom v klidu žít, svět je nám těsnej, když musíme jíta říkat někde něco, co svírá nám rty.

Ami Dmi E7Refr: Otřelý fráze a sliby do očí,

Ami Dmi Eznáme už známe, vždycky se otočíF G Amijen proti nám, vyrost z nich tuláckej kříž.

Nervózní města, hádky a štvanice, děla a zmatky, naftový pranice.To pro nás máte? Tak pěkně děkujem, ne!

Do kapsy občanku a taky korun pár, uprostřed přírody přijímat ticha dar,to všechno přes škleby lidí, co nechápou nic.

OBRÁZEK - OBLÁZEK

ENež poslední Ti sbohem dám tak musím něco říct:

H7 Ev kartách žití, však víš, se švindl nesmí hrát. Máš možná krásy trochu víc než jiná holka snad,

H7 Eto nic není, však víš, já nechci s tebou hrát.

E A E A ERefr: Co je platný že jsi jako obrázek, že máš kůži jako z řeky oblázek,

H7 Evěř holka, nechci si Tě do vitríny dát.

ANevím, co máš se mnou asi za plány, ale teď už je to fuk,

E H7 Esvět se mění, tak pal a ani muk.

Tak obrať list a pozor dej na to co jsem Ti řek, v tuhle chvíli však víš Ti nepomůže vztek. Máš možnost vrátit všechno zpět, vždyť stačí jenom chtít, kdo se snaží, však víš, kam chce tam může jít.

OČI UNAVENÝG Ami Hmi C D G Ami Hmi C DProč máš, děvče, oči unavený? Kým jsou ty tvý oči opuštěný? Emi C A DJá o ně stál, jen jsem se bál, že zůstanou moc zlý.

Do zlejch očí se spíš koukat nedá, někdo proto hodný oči hledá a netuší, že budou dál pod retuší moc zlý.

Dej mi na klín oči unavený, ty tvý oči věčně opuštěný. Můžou tu spát, já je mám rád i když snad jsou moc zlý.

ÓDA NA RADOSTG C D GProdám své auto a koupím si VAZ a pojedu do země Sovětský svaz.

G C D GRefr: [: Sovětský svaz, Sovětský svaz, nenajdeš na něm nižádnej kaz. :]

A kde je na světě nejvíce krás, no přece v zemi Sovětský svaz.

Kde mají muži nejhlubší bas, no přece v zemi Sovětský svaz.

A kde má slunce největší jas, no přece v zemi Sovětský svaz.

A kde je nejdelší pracovní čas, no přece v zemi Sovětský svaz.

Vylezu na Pamír, zlámu si vaz a zůstanu v zemi Sovětský svaz.

Zaměním rubly a seženu pas a pojedu do země Sovětský svaz.

A když máš štěstí a ztratíš pas, nevyjdeš ze země Sovětský svaz.

Kde nemá člověk vůbec proč krást, no přece v zemi Sovětský svaz.

A kde je na světě nejméně bas, no přece v zemi Sovětský svaz.

Kde se vždy urodí největší klas, no přece v zemi Sovětský svaz.

Kde Afgánec zastřelil agenta TASS, no přece v zemi Sovětský svaz.

Kde vždycky koupíš máslo a mast, no přece v zemi Sovětský svaz.

Koukám ti do očí a zpoza tvých řas vidím, že miluješ Sovětský svaz.

A co tě nepálí, to vždycky has, to platí v zemi Sovětský svaz.

Kde vůbec nebrání pohybu mas, no přece v zemi Sovětský svaz.

Kde razítkům, papírům stavějí hráz, no přece v zemi Sovětský svaz.

Kde žije pokopě nejvíce ras... no přece v zemi Sovětský svaz.

Když bylo špatně, tak kdo přišel včas: přátelé ze země Sovětský svaz.

A když bude hůř, tak kdo přijde zas: přátelé ze země Sovětský svaz.

Pro úspěch přestavby pozdvihnu hlas, pro lidi ze země Sovětský svaz.

A kdo zná na světě nejvíce fráz, jen člověk ze země Sovětský svaz.

ODJÍŽDÍMAmi Dmi G7 C Dmi Ami H7 E7Zas žloutne zem a stromy svlíkaj listí, rána jsou kalný a slunce nezná stín.Ami Dmi G7 C Dmi Ami E7 A Blíží se den, kdy nejste si moc jistý, až vlak zahouká, že neodjedete s ním.

A D E ARefr: Odjíždím a za sebou mám babí léto, odjíždím a barvy sbírám do očí,

odjíždím a vůbec nevím k čemu je to, odjíždím a nikdo se neotočí. Odjíždím a nemám ani zdání, co je tam, kam supí ten můj vlak. Odjíždím a mám jediný přání, vrátit se zas zpátky jak na jaře pták.

Vlak nečeká na slunce zimomřivý, šátek je bílej a holka nezná pláč, pár drsnejch slov a všechno je hned jiný, kouř cigaret a je z tebe zase rváč.

Rok chodí sám jak barvy v kalendáři, má noci chladný a sem tam bílej den, jak starej strom nosí počasí v tváři, léto je pryč a jaro je za rohem.

OH, RUBY, NECHTĚJ MI LÁSKU BRÁT

( C ) ( F ) G7 Dmi C F GMám naději, že uslyším tvé tiché volání, stín už padá na zdi bílé, nic mu nebrání,

Dmi G DmiC F F/E F/D Cjá tuším že jsi hezká, jak bývalas' tolikrát, ó, Ruby, nechtěj mi lásku brát.

Dmi CRefr: Já nevymyslel válku, to jen prstem někdo kýv',

Dmi F Gmě učili jen střílet, jenže druhý střelil dřív,

Dmi G Dmia nevím sám: je mi přáno živořit či žít,

C F F/E F/D Có, Ruby, chci nablízku tě mít.

Je zázračné to vědomí, že ještě vůbec bdím,

že tím, co je muž ženě, nemohu ti být, Ruby, já pochopím, je možná hloupost nesmírná, když odvážím si přát, ó, Ruby, nechtěj mi lásku brát.

Refr: Proč utápíš se do mlhy, snad nechystáš se jít,a nechápu, proč po létech se zase slyším klít,jen ruku vztáhnu za tebou, když nemůžu už vstát,ó, Ruby, nechtěj mi lásku brát,

C F F/E F/D Có, Ruby, Ruby, jak žil bych rád ...

OH SHANNENDOAHOh Shannendoah, už cestu mám, cestu tam, kam ptáci letí k modrým vodám tvým se sklání, oh Shannendoah.

Já vím, proč křídla chtít, letět tam, kde proud tvůj mizí,přes celý Maryland se vlny valí, oh Shannendoah.

žal svůj chceš moži dát, vem i můj a nes ho chvíli, síla tvá i lesy kácí, vem i můj.

Oh Shannendoah, už cestu mám, cestu tam, kam ptáci letí, k modrým vodám tvým se skláním, vlny jdou, vlny jdou, vlny jdou, Shannendoah.

OHIOSnad každej má rád tu svou zem, ať je králem a nebo tulákem a když je stár vrací se rád do země tý, co bejval mlád.

Už mnoho let se toulám sám, hezkejch pár křížků na hřbetě mám. Zbývá mi dnů už nemnoho. Snad nespatřím mý Ohio.

Nebrasku znám, i Nevadu, moc hezkejch chvil prožil jsem v Utahu, pěkně se blejská Ontario, ale to není mý Ohio.

Když naposled jsem doma byl, váček na tabák hlínou jsem naplnil a teď ať jsem třeba v Idahu, na dohmat mám svý Ohio.

Až naposled mě povezou a pastor náš až o mně začne lhát, tam někde kůň můj bude stát, já řeknu vám, co udělat.

Rec: Tam někde u sedla najdete tu trochu hlíny, co už léta vozím s sebou.A až lidi začnou simulovat truchlení, vysypte ji za mnou tam dolů.

Pak běžte zapít parda svýho, mě bude hřát mý Ohio.

OHRADAOhrada se táhne krajem bůhví kam, mé stádo už nechce dále jít, žízním a v láhvi jenom doušek mám, nevím, co zítra budu pít.

Refr: Slunce žár k šílenství už mě dohání, čert aby vzal tu zatracenou pláň,jen vítr zná mý osamělý volání, zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň. Kolem oblaka prachu a já touhu jedinou mám: domů! Zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň.

Ohrada se táhne krajem bůhví kam, a kovboj si může jenom snít, proč v pláni na koni jezdit sem a tam, když vedrem nemůžeš ani klít.

OKNO MÉ LÁSKY

C F C FKdo tě líbá když né já, kdo tě hlídá když né já, C B F Cokno v přízemí je zavřené i dnes lásko má.

Kdo ti zpívá když né já, kdo tě mívá když né já,okno v přízemí je zavřené i dnes lásko má.

Ami G F Ami G FRefr: A v jeho lesku vidím přicházet sebe ve věku patnáct let

Ami G Fa znovu říkám spoustu něžných vět:

C F C F C G FTy, já, jsme my, my a náš je svět.

Kdo tě budí když né já, kdo tě nudí když né já,okno v přízemí je zavřené i dnes lásko má.

Kdo tě hladí když ne já, kdo tě má rád když ne já,kdo tě zradí když né já. Ty, já, jsme my, ty a náš je svět.

OKOŘG D7 GNa Okoř je cesta, jako žádná za sta, vroubená je stromama.

D7 G G7Když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva klepu nohama. C G A7 D7Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad. G D7 GTam zapadli trempi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat.

G D7 G D7 GRefr: Na hradě Okoři světla už nehoří, Bílá paní šla už dávno spát.

D7 G D7 G G7Ta měla ve zvyku, podle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat. C G A7 D7Od těch dob, co jsou tam trempové, nesmí z hradu pryč,G D7 G D7 Gmísto toho v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komůrky klíč.

Jednoho dne zrána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden. Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes, nikdo nebyl dopaden. Šerif hrál celou noc mariáš s Bílou paní v kostnici. Místo, aby hlídal, zuřivě ji líbal dostal s toho zimnici.

OMNIA VINCIT AMORDmi C Dmi F C FŠel pocestný kol hospodských zdí, přisedl k nám a lokálem zníGmi F Dmi C Dmi

pozdrav, jak svaté přikázání: Omnia vincit amor.

Hej, šenkýři, dej plný džbán, ať chasa ví, kdo k stolu je zván.Se mnou ať zpívá, kdo za své vzal: Omnia vincit amor.

F C Dmi F C FRefr: Zlaťák pálí, nesleví nic. Štěstí v lásce znamená víc,

Gmi F C A Dmi C Dmivšechny pány ať vezme ďas: Omnia vincit amor.

Já viděl zemi válkou se chvět, musel se bít a nenávidět,v plamenech pálit prosby a pláč. Omnia vincit amor.

Zlý trubky troubí, vítězí zášť, nad lidskou láskou roztáhli plášť.Vtom kdosi krví napsal ten vzkaz: Omnia vincit amor.

Já prošel každou z nejdelších cest, všude se ptal, co značí ta zvěst,až řekl moudrý, pochopíš sám: „Všechno přemáhá láska.“

Teď s novou vírou obcházím svět, má hlava zšedla pod tíhou let.Každého zdravím větou všech vět: Omnia vincit amor.

ONA SE BRÁNÍ

E F EMám svý děvče mám, je prýma, jenže se brání,

H7 A Eví, že mám ji rád, chce se však prát, když se k ní skláním.

Mám svý děvče rád, je krásná, i když se brání, já chtěl bych ji mít, ona chce snít bez objímání.

Znám tvý ústa znám, jsou prýma i když se brání,jen nevím zda znáš, na co je máš, jsou na líbání.

Tak mi je dej, ty mi je dáváš, jsi prýma, chvěješ se bázní,tmou vyšlehla zář, barví tvou tvář a srdce blázní.

S tmou odchází sen, přichází den, v očích máš mír.

Rec: Podívej, už svítá

ORANŽOVÝ EXPRES

D D7 G DUž z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, hej, už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj,

A A7 Drychlík barvy pomeranče už mě veze, tak good bye.

Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší, a pak když Oranžovej expres mi houká do uší.

Rec: Helou, kam jedeš, tuláku? - Nevim.Na New York? - Nevim.Nebo na Nashville? - Nevim. Mě stačí, když slyším, jak ty pražce drncaj, djůdá, djůdá ...

Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje, ve svým tuláckým vaku pátrám po lahvi tokaje, píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje.

Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj. Rychlík barvy pomeranče sviští na New York, good bye.

OSAMĚLÝ MĚSTO (TEREZA)

C D G C D EmiTen den, co vítr listí z města svál, můj džíp se vracel, jako by se bál,

C D G C D Eže asfaltový moře odliv má a stáj že svýho koně nepozná.

G DRefr: Řekni, kolik je na světě kolik je takovejch měst,

Ami Emiřekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest.

Tenkrát, když si mi Terezo řekla, že ráda mě máš, tenkrát ptal jsem se Terezo kolik mi polibků dáš

D Gnaposled, naposled.

Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát, proč vítr mlátí spoustou vokenic, proč jsou v ulicích auta, jinak nic.

Do prázdnejch beden zvotvíranejch aut zaznívá od někud něžnej tón flaut a v závějích starýho papíru válej se černý klapky z klavíru.

Tak bloudím tímhle strašným městem sám a vím, že Terezu už nepotkám, jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a osamělý město mlčící.

OTÁZKYC F G F G CKolik mám ještě dní, než příjde poslední, jak dlouho budu zpívat a hrát? Kolik je na zemi cest, kterou mám dát se věst, nebo už myslet mám na návrat.C7 F D7 GPosečkej lásko má okamžik, vždyť svět je veliký otazník. C F G CPořád se jenom ptáš a odpovědí, tý se nedočkáš.E Ami F EJá jen vím v zimě strom nekvete, v létě sníh nepadá v noci je tma, Ami F C Grád tě mám, jen neptej se proč, nevím sám.

Kde je tvůj dětský smích aproč je láske hřích, kolik jen váží bolest člověčí? Proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov, proč chce každý být největší?

Já jen vím řeky proud hučí dál, v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal rád tě mám, jen neptej se proč, nevím sám.

Kolik je slunci let, milion nebo pět, myslíš, že zítra ráno vyjde zas? Kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést, proč nikdo neslyší můj hlas?

OTEC A SYNAmi Dmi Ami Dmi AmiŘemeslo zlý a starý mám, těžko se líbit bude vám, F G C Ami F G Emě nikdo z lidí nemá rád, pro úřad můj, jsem prosím kat.

Řemeslo zlý a starý mám, snad jednou odpustí mi Pán, má práce chutná mi jak blín, vždyť rukou mou pad i můj syn.

F E Ami Emi F G C ERefr: Ruce měl v poutech svázaný, na očích šál ten lesů král a jako sbor chór krkavčí

F E Ami F G ERuce měl v poutech svázaný na očích šál a já se bál vykonat práci popravčí.

Slepený vlasy, vrásek pár, z bejvalý krásy zbyl jen cár, zato má rubáš s oprátkou, tam pod ní končí cestu svou.

Sedranej šat a drsná tvář, on trochu krad a byl to žhář, byl pozdní večer, první máj šel spát a zde s ním stá já, jeho kat.

Refr: Pod černým trámem s oprátkou pak dokonal ten lesů král a jako sbor chór krkavčí, pod černým trámem s oprátkou já povinnost svou vykonal, dřív otec jen, teď popravčí.

Osud si umí divně hrát, otec a syn, zloděj a kat....

OUTSIDER WALTZ

G (A, C) Hmi (C#mi, Emi)Dnes ráno, když bylo půl, při pravidelný hygieněAmi (Hmi, Dmi) C (D, F) D (E, G)poklesls' hodně v ceně, když jsi zahlíd' svůj zjev,Ami (Hmi, Dmi) D (E, G) G (A, C) Emi (F#mi, Ami)už nejsi, co jsi býval, tu tvář nespraví ti masáž,Ami (Hmi, Dmi) D (E, G) G (A, C) D (E, G)marně se, hochu, kasáš, už nejsi lev a velkej šéf.

G (A, C) Emi (F#mi, Ami)Refr: Máš svůj svět a ten se ti hroutí,

G (A, C) E (F#, A)to dávno znám, já prožil to sám,Ami (Hmi, Dmi) D (E, G) Ami (Hmi, Dmi) D (E, G)kráčíš dál a cesta se kroutí,

Ami (Hmi, Dmi) Hmi (C#mi, Emi) D (E, G) G (A, C)až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám.

Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.

Refr.

Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stánía nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.

Refr.Refr.

PAMPAPampa pomalu už mizí v tmách, vrcholky hor vidět jest, zelené údolí mě čeká, tam končí jedna z mých cest. Snad tam na mě nikdo nečeká, va světě zůstal jsem sám, cesta má vedla mě k západu, tam jsem o ranči snil.

Refr: Snad nespatřím víc, tu věrně milovanou líc, čas tak neúprosně utíká, stáří klepe na dveře, vracím se s pocitem viníka, ač je to k nevíře.

Sotva jsem jen trochu povyrost, z domova musel jsem jít, každý mi říkal, jseš zelenáč, já s každým musel se bít. Zkusil jsem strachu i nezdaru, protože cowboy jsem byl, cesta má vedla mě k západu a já jen o ranči snil.

PAMPELIŠKYKdyž hora skrývá slunce pod klobouk, z oblaků do pampelišek fouk, jak zlaté kvítí jasné hvězdy jsou, snad až k tobě, drahá dolétnou.

Z oblaků se hvězdy dívají, podle nich budeš mít děti tři, ty budou krásné, tak, jako jsi ty, dobrou noc má drahá, a už spi.

Tajemná je řeka na horách, po ní bloudím jako v mátohách, měl jsem tě rád, ty byla jsi láska má, mě se zdá, že se na mě z nebe usmívá.

Teskná píseň nese se nocí, dobře vím, že není pomoci, utichla banja, ztichly kytáry, sbohem buď mé krásné děnče z Montany.

V kolébce spí hošík maličký, přemíšlím, o čempak asi sní, vezme mou hůl a tornu toulavou a půjde tam, kde pampelišky jsou.

PANELÁKY

Ami E Ami Dmi AmiZnám, znám cesty kde se lidi nepotkávaj, C G AmiDmi Ami E Amihloupost a peníze kariéra neví se kdo to všechno přináší k nám.

Má, má člověk srdce čistý když pozná svět, pak hloupost a peníze kariéra zjeví se, je z něj hloupej, přestárlej kmet.

Dmi Ami E AmiRefr: Dál jenom dál, abys u cesty zas stál hledal něco víc, co žene Tě dál.

Znáš, znáš noční sídliště svět paneláků. Táta jen na neděli láska se nerozdělí nějak si tu na všechno sám.

Víš, víš, že kytky ráno zas musej kvést, tak touláš se po světě než neděle najde Tě odkud v pátek utekls k nám.

PANENKA

C F C C C GCo skrýváš za víčky a plameny svíčky, snad houf bílejch holubic nebo jen žal?

F C F C G7 CTak skončil ten prvý den smáčený krví, ani pouťovou panenku nezanechal.

F C G F C GRefr: Tak otevři oči, ty uspěchaná, dámo uplakaná,

F C F C G7 CTak otevři oči ta hloupá noc končí a mír je mezi náma.

Už si oblíkni šaty i řetízek zlatý a umyj se, půjdeme na karneval.A na bílou kůži ti napíšu tuší, že dámou jsi byla a zůstáváš dál.

PÁR HAVRANÍCH COPÁNKŮ

G A7 D7 G A7 D7 GPár havraních copánků a tvůj tichý smích, ve dvou jedem do spánku, jedem na saních.H Emi G7 C Cmi G E A7 D7 GCesta tam je voňavá, starý, hodný pán s úsměvem ti podává bílý tulipán

Ukrývá se v poupátku malý, něžný sen, sen ti vepsal do plátků sám pan Andersen. Krajinou, kde nemrazí zvoní tulipán, pohádkou tě provází starý hodný pán.

PÁR MINUT

G D Ami C GRefr: Tvých pár minut si připíchnout jak kytku na kabát,

D Ami C D (D, D, D, D, G Ami G)mávnout křídly a plný kapsy tvojí lásky mít.

G D Ami C GTo bych si přál, a mít těch minut pár a kapes víc,

D Ami C Dprobudit den a vyprávět mu sen, a potom jen mu říct:

Refr: Těch pár minut si připíchnu jak kytku na kabát,mávnu křídly a kabát nechám i s tou kytkou vlát.

Tunelem snů, tak krátkým i tak dlouhým, teď běžím sám,až přijdu k vám, minut pár svých dní [: jen mi dej, :] hej.

Refr.

Jó, to bych si přál, a mít těch minut pár a kapes víc,zatřást dnem a sebrat spadlej čas, co [: není zlej, :] hej.

Refr. (3x)

PARNÍK Z NEW ORLEANSRec: Těžko se odchází od řeky, která znamenala kus tvýho života.

Ten parník, co mě přivez z New Orleans, moh dávno kotvy jinde vyhodit. Ten parník, co mě přivez z New Orleans, ten jede dál, já musím vystoupit. Svůj lodní pytel táhnout, po prkně na břeh zahnout, než mě dá kapitán vyhodit.

Refr: A potom dál půjdeš prachem cest, dojdeš tam, kde víš, že hlad a žízeň navždy uhasíš.

Už dávno zmizel parník z New Orleans, s ním naděje po řece odpluly Už dávno zmizel parník z New Orleans, i s chlapem, co ho za mě najmuli. Už nemám na vybranou a kapsu skoro prázdnou a jenom krásný sny mi zůstaly.

Mít kapsu plnou peněz z New Orleans, já koupil bych dům, nebyl hladovej. Mít kapsu plnou peněz z New Orleans, já nezůstal bych tady plonkovej. Svý sny hoď klidně vlnám, vem pytel, koukej žít, snad jinde štěstí zase budeš mít.

PARTA Z RANČE YPSILOND G D A7

[: Každé ráno sjíždí z hor ta parta z ranče Ypsilon, :]D G D A7 D

[: mezi nima jede na koni kovboj jménem John. :]

Tam dole, tam dole u řeky, u řeky stojí opuštěnej srub, nedávno tam ještě bejvala ta dívka jménem Ruth.

Co asi, co asi stalo se, stalo se s mojí plavovlasou Ruth, odešla tam dole od řeky, odešla opustila srub.

Až se jednou vrátíš zpět, vrátíš zpět, přijď se na mě podívat, na tebe má plavovlasá Ruth, budu pořád vzpomínat.

Tam dole, tam dole u řeky, u řeky stojí osamělej strom, nedávno se na něm oběsil kovboj jménem John.

PASTOR HILLNa toulkách v Mexiku měl toho na triku pastor Hill poměrně dost. V mexických věznicích po různejch třenicích bejvával moc častej host. Nikdy však pastor Hill dlouho tam nepobyl, prchal z těch vězeňskejch děr. V bance pak v El Pasu řekl si o kasu, než nabral na sever směr.

Nebylo chudšího chlapa, každej ho litoval jakmile potkat ho měl. V děravejch botách jak šlapal v ulicích Little Ford v kabátě s tisícem děr. Kostel měl na spadnutí, v cimře jen slamník a pár židlí rozviklaných. Na mši však nebylo k hnutí, když kázal o tom, že krádež a loupež je hřích.

Hned na to v Mexiku u města Pepito zastavil pastor Hill vlak. Před poštovním vagonem řekl jižním žargonem " Navalte peněžní vak ". Na brodu přes El Greeck přepad Hill dostavník co vezl vojákům žold. Z horkýho Mexika s lupem teď utíká na sever na Little Ford.

Po celém Little Ford ví se, že pastor měl bídu a napolo zbořenej dům. Hrst bobů šetřil si v míse a na whisky neměl, tak pil jen lacinej rum. Kostel měl na spadnutí, v cimře jen slamník a pár židlí rozviklaných. Na mši však nebylo k hnutí, když kázal o tom, že krádež a loupež je hřích.

Napřesrok v Mexiku na pátým patníku, pět mílí od Verra Cruz, na zlatým záboru kolama nahoru leží tam zvrhnutej vůz. Vez v pytli kulatý chlapům na vejplaty, dojel jen k úpatí hor. Z horkýho Mexika s vejplatou utíká pastor Hill na Little Ford.

Na každý vánoční svátky, ztratil se pastor Hill na pár dní pryč z Little Ford a než se navrátil zpátky, projel tu Santa Claus na koni každičkej kout. Roznášel tisíce nůší a kdo byl ten dobroděj do dneška málokdo ví. Málokdo v Little Ford tuší, kdo dával všem dětem dárky tak pohádkový.

PEŘINAUsnulas má lásko a já jak noční můra byl sám. Jen teplo na polštáři po tvářích tvých jsem se dotýkal. A s křikem noční dravci ulicí se toulaj a tlučou do popelnic, do oken a vrat. Peřinu přes oči a uši přikrýt dlaní, nutit se do spánku, nemohla bys vstát.

Usnulas má lásko, já ještě malou chvíli tě chtěl potichu si hýčkat, radost z něhy pálících těl. Tma zvláštní kouzlo má, plaší studu stíny, světlo je pravda, ale ve tmě žije čas. Dotkneš se náhodou jen tak, tak bez příčiny, no a pak znovu, už schválně, zas a zas.

PETĚRBURG

Ami F E AmiKdyž se snáší noc na střechy Petěrburgu, padá na mě žal,

F E Amizatoulaný pes nevzal si ani kůrku chleba, kterou jsem mu dal.

C Dmi ERefr: [: Lásku moji kníže Igor si bere,

F D#dimH7 Enad sklenkou vodky hraju si s revolverem, Ami F E Amihavran usedá na střechy Petěrburgu, čert aby to spral. :]

Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.

Refr: [: Mému žalu na světě není rovno,

vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :]

PIJTE VODU

C G CRefr: [: Pijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nepijte rum! :]

C G CJeden smutný ajznboňák pil na pátém nástupišti ajrkoňak, C G Chuba se mu slepila a diesellokomotiva ho zabila.

V rodině u Becherů pijou becherovku přímo ze džberů,proto všichni Plíhali a Becheři mají trable s játrama a páteří.

Pil som vodku značky Gorbačov a potom povedal som všeličo a voľačo,vyfásol som za to tri roky, teraz pijem chlórované patoky.

Jestes my chlopci z Warszawy, chodime pociagem za robotou do Ostravy,štery litry vodky i mnužstvo piv, bardzo fajny kolektiv.

Jedna paní v Americe ztrapnila se převelice,vypila na ex rum, poblila jim Bílej dům.

PING - PONG

C F CJako pinpongovej míček si občas trochu připadám,

Emi F Cod rána do večera lítám, a nevím odkud, ani kam,Ami Emi F Bb9okolo jenom samí hráči, už dávno jejich finty znám,C F C G Cjá vážně jednou řeknu: stačí, teď někam poletím si sám.

Tak denně stokrát ránu chytím, a každá jinou faleš má,nikdo se neptá, jak se cítím, jestli mě ping-pong zajímá,ty rány stále více bolí, zejtra už budu muset říct:kašlu vám na zelený stoly, než dělat míček, raději nic.

PÍSEŇ CO MĚ UČIL LISTOPAD

G C G C G Hmi Ami D7Málo jím a málo spím a málo kdy tě vídám, málokdy si nechám něco zdátC G G / F# Emi C F Gdoma nemám stání už od jarního tání, cítím, že se blíží listopad hm ... hm

F C G Ami C GRefr: Listopadový písně od léta už slýchám, vítr ledový přinesl je k nám.

F C G Ami C GTak mě nečekej, já už nikam nepospíchám, listopadový písni naslouchám hm ..(brumendo)..hm

Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, k zemi padá zlatý vodopád.Pod nohama cinká to poztrácené listí - vím, že právě zpívá listopad.

Dál a dál tou záplavou, co pod nohou a blýská, co tě nutí do zpěvu se dát,tak si chvíli zpívám a potom radši pískám píseň co mě učil listopad.

PÍSEŇ MARODŮ (POCHOD MARODŮ)

Dmi F C Bb DmiKrabička cigaret a do kafe rum, rum, rum,

F C Bb Dmidvě vodky a fernet a teď, doktore, čum, čum, čum,

Gmi Bb Dmi Gmi Bb A Dmi F C Bb Dmichrapot v hrudním koši, no to je zážitek, my jsme kámoši řidičů sanitek, -tek, -tek.

Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc,i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc,u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn.

Dmi F C F Gmi DmiA DmiRefr: Cirhóza, trombóza, dávivý kašel, tuberkulóza - jó, to je naše!

F C F Gmi Dmi A Dmineuróza, skleróza, ohnutá záda, paradentóza, no to je paráda!

Gmi Dmi C F Gmi Dmi A DmiJsme slabí na těle, ale silní na duchu, žijem vesele, juchuchuchuchu!

Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce,tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce,zná naše adresy a je to čiperka, koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka.

Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo,medici vylezou na naše tělo, -lo, -lo,budou nám řezati ty naše vnitřnosti a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti.

Refr: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, tuberkulóza, hele, já jsem to našel!Neuróza, skleróza, křivičná záda, paradentóza, no to je paráda!Byli slabí na těle, ale silní na duchu, žili vesele, než měli poruchu.

PÍSEŇ PROTI ...

G C GMá Máňa hned se rozpláče, když začnu zpívat folkáče,

Ami Emi F Dpak obuje si přezkáče a začne do mě kopat,

G C Gz folku jsem vyléčen - ty křusky maj' dva centy

Ami G D Ga tyhle argumenty maj' na mě těžkej dopad.

Zpíval jsem Streichla Pepu, a ještě dnes se klepupo tom, jak rukou zvíci cepu mně otloukala řepu,zazpíval jsem jí Redla, a vona jak stěna zbledla,potom stejnou ruku zvedla - no jéžiš, ta sedla.

Po písních Jaromíra Nohavici počítám štychy na palici,to jak popadla sukovici a hnala mě až na ulici,ale začínám už tušit, proč musí pořád do mě bušit,bude to tím, že ta má laňka má ráda jen Daňka.

PÍSEŇ ZHRZENÉHO TRAMPA

C G F CPoněvadž nemám kanady a neznám písně z pamp,F C G C Ghóhóhó, a neznám písně z pamp,

C G F Cvyloučili mě z osady, že prý jsem houby tramp,F C G Chóhóhó, že prý jsem houby tramp.

Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,hóhóhó, jen ať to každej ví,vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,hóhóhó, ten frajer libový.

C G Ami F CRefr: Já jsem ostuda traperů, já mám rád operu,

G C Gjá mám rád jazz, rock,C G Ami F Cchodím po světě bez nože, to prý se nemože,G C C7to prý jsem cvok,F C D7já jsem nikdy neplul na šífu, a všem šerifům

Gjsem říkal: „Bane, pane,"C G Ami F Cjá jsem ostuda trampů, já když chlempu,

G Ctak v autokempu.

A povídal mi frajer Joe: „Jen žádný legrácky,hóhóhó, jen žádný legrácky,jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,hóhóhó, čestný čundrácký."

Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,hóhóhó, až dám se do cajkua vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,hóhóhó, akordy na Vlajku.

Refr.

A tak teď chodím po světě a mám zaracha,hóhóhó, a mám zaracha,na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,hóhóhó, a dávám si bacha.

Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,hóhóhó, nepoučí z chyb,zpívám si to svý „nevadí a zase bude líp,"hóhóhó, „a zase bude líp."

( NEBO:A tak je mi do pláče, že nesmím na vandr,hóhóhó, že nesmím na vandr,a namísto maskáče nosím skafandr,hóhóhó, nosím skafandr.

Dokud se mí kamarádi nepoučí z chyb,hóhóhó, nepoučí z chyb,zpívám si to svý „nevadí a zase bude líp,"hóhóhó, „a zase bude líp." )

PÍSKAJÍCÍ CIKÁNG Ami G Ami G Ami Hmi AmiDívka loudá se vinicí, tam, kde zídka je nízká,G Ami Hmi C G C G C Dtam, kde stráň končí vonící, si písničku někdo píská.

Refr: (pískat)

Ohlédne se a „propána!", ve stínu, kde stojí líska,švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská.

Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá,domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská.

Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská,„ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská."

Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská,"kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská."

Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská,cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská.

Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka:peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská ...

PLETENKA

A Hmi C#mi D E A

A Hmi C#mi D E AVlak něco písknul, byl poslední v řádu, stýská se mi, lásko má. Stožáry svítí, noc jistí si vládu, hvězdám asi něco se zdá.

D E A D E ARefr: Do náručí prázdno mi vklouzlo, jó chybíš mi, jsi můj, můj zvyk.

E A

Ticho vlaky jen krájí, kostel bim, bim, bam, bam, jó chybíš mi má lásko, má.

Hedvábku krásný, můj úryvku z básní, co o tobě jsem písničkám psal. Bělásku z louky, má pletenko z mouky, semletých mých myšlenek pár.

Mý sluníčko z louží, má tmo, co tu kroužíš, můj varhánku, můj vlásku, co spad. Spěchej můj plůdku, je čas vinobraní, usínám, už půjdeme spát.

POCESTNÝ

A A7 D A E C# F#mi D A E AJe to chůze po tom světě, kam se noha šine, [: sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné. :]Je to chůze po tom světě, že by člověk utek, ještě nazažil jsi jeden máš tu druhý smutek.Což je pánům, ti na voze sedí pěkně v suše, ale chudý, ten za nimi v dešti blátě kluše.Ej, co já dbám na té cestě na psoty a sloty, jen když já mám zdravé nohy k tomu dobré boty.Však na pány v krytém voze taky někdy trhne, jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se zvrhne.A krom toho, až své pouti přejedem a přejdem, [: v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem. :]

PODIVNÝ SPÁČTam, u zdi hřbitovní, někdo tam asi spí, leží tam v trávě, u hlavy kytky má, nechce už vstát, víckrát nechce už vstát. Kam jen asi šel a s kým se chtěl přivítat.

Boty má pokrytý prachem tý cesty zlý, zelený sukno v zelený trávě tlí. Jako by spal, leží, jakoby spal, a proč nevstane, to jenom osud ví.

Je to spáč podivný, mé kroky neslýší, leží tam v trávě, celý se rosou skví. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl, a teď tam leží, na věky v trávě spí.

Někdo asi na něj čeká, dnem a bezesnou nocí, z okna se dívá, šedin má stále víc. Šedin je víc, a proč nejde dál? A proč nejde dál, to jenom osud ví.

V uších mu buben zní, z tý vřavy bitevní. Teď už je leží, nemůže vstát a jít. Ten podivný spáč, nedojde domů víc. Ten, kdo čeká, už se ho nedočká.

Teď tam spí spánkem věčným, k obloze vzhůru vzhlíží. Leží tam v trávě u hlavy kytky má. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl. A teď tam leží, na věky v trávě spí.

PODVOD

Emi Ami D G C GNa dlani jednu s tvých řas, do tmy se koukám. Hraju si písničky tvý, co jsem ti psal.

Ami Ami / C Emi Ami H7Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám. Co bude dál?

Pod polštář dopisů pár, cos poslala dávám. Píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám. Co bude dál?

Ami EmiRefr: Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, ti říct, že už ti nezavolám.

Ami D G H7Pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy podved jsem všechno, o čem doma si sníš.

Emi Emi / D Emi / C Emi / H Emi Emi / D Emi / C Emi / HTeď je mi to líto….

Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky? Dvakrát či třikrát? To ne. I jednou je dost. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám. Co bude dál?

POJĎ VEN

A ERefr: Pojď ven, pojď ven, město už zhasíná, pojď ven, pojď ven, táta už nehlídá,

A E Apojď ven, pojď ven, velká je touha má nechci už tak dlouho sám tady stát.

A DTo bylo tenkrát a nebyl už máj, to bylo tam, co stojí ten háj,E Atam jsem svou milou za ruku vzal, teď mi to dochází, jó jsem si dal.

Refr.

Říkám jí, lady, vy jste můj svět, vás, jako ženu, vzal bych si hnedvyběhne táta a volá mě zpět, pojď sem, ty lumpe, cos dceru mi sved.

Refr: Pojď sem, pojď sem, cestu ti ukážu, pojď sem, pojď sem, kosti ti zpřehážu,pojď sem, pojď sem, jestli chceš do domu musíš si synečku dcéru mou vzít.

POHÁDKA O PRINCEZNĚE H7 E H7Povím vám hezkou pohádku, o princezně a o hrádku,

E H7 E H7 Eparadaj, daj daj, paradaj, daj daj, o princezně a o hrádku.

Potůček bublá v trávě a je ho slyšet právě, ...Obláčky plují oblohou, neb jinak jíti nemohou, ...Ptáčkové pějí vůkol, neb je to jejich úkol, ...Na vysoké hradní věži, princezna v okně leží, ...Hledí do modré dálavy a chodí jako bez hlavy, ...Pláče, naříká v přemíře, že marně čeká rytíře, ...Princ nepřijde-li milý, život skončím v tu chvíli, ...Tu zavolala služku, by přinesla jí pušku, ...Když přinesla jí pušku, tak zamířila mušku, ...Sama žít mě nebaví, a střelila se do hlavy, ...Zaduněl výstřel rázem a svalila se na zem, ...Mrak po nebi se valí a princ přijíždí z dáli, ...A celá země třese se, když rytíř k hradu nese se, ...Uvázal koně k javoru a šinul si to nahoru, ...Jak došel k bráně vzácný host, hned spuštěn je padací most, ...Jak vešel rytíř do dveří, rozběh se rovnou ku věži, ...A spatřil dívku, jak leží v kaluži krve pod mříží, ...Princezna právě umírá a oči smutně přivírá, ...Proč nepočkala jsi Sisi, proč život svůj vzala jsi si, ...Vytáhl dýku prudce a vrazil si ji v srdce, ...Aj leží tam dvě mrtvoly a dávaj se do nich moli, ...

Tak skončím tuhle pohádku o princezně a o hrádku,...

POJEDOUProč pláčeš, ty se bojíš, už jde na start, vždyť to znášstíráš slzy, v depu stojíš a tiše mu zamáváš. Pojedou, pojedou.

Je vás víc v těch blůzách bílých jak stojíte u tratí, vyhlížíte v tmavých brýlích s nekonečnou závratí. Pojedou, pojedou.

Refr: Dýcháš silnic prach, máš stopky a máš stracha hlídat čas je tvé poslání, to věčné čekání, kdy pojedou, pojedou. Pojedou, pojedou.

Vím dobře co ti skrýval, že dnes končí raději,že už není to co býval, tak jen čekej s nadějí. Pojedou, pojedou.

Teď hlásí jeho jméno a tribuny vstávají, tam teď nesmíš, uzavřeno, přesto všichni čekají. Pojedou, pojedou.

Tvé stopky v trávě leží, a tak sbohem zašeptejvteřiny si dále běží, ale ty už nečekej. Pojedou, pojedou.

I po létech tě tam zdraví, v jeho depu měříš čas,čas, který se nezastaví, jako dřív tu čekáš zas. Pojedou, pojedou.

POLE S BAVLNOU

C C7 F C[: Pane můj, co na nebi je tvůj dům má máma můj život dala katům,

( G7 ) G7 (C) (F) (C)katům svým v polích s bavlnou. :]

C7 F C G7Refr. Den za dnem kůže zná bič katů vidíš jen černý záda bratrů, jak tam dřou v polích s bavlnou,

F C7 F C G7 C F C to co znáš ty v Lousianě černý záda znaj’ i v Texarcaně i tam jsou, v polích s bavlnou.

Já vím brzy musí přijít soud, černý záda práva na něm vyhrajou, Boží soud v polích s bavlnou.Já vím brzy musí přijít soud, černý záda práva na něm vyhrajou, Boží soud v polích s bavlnou.

Chtěl bych jít na potem vlhký lány tak řekni pane můj, černý zvoní hrany katům mým v polích s bavlnou. Chtěl bych jít na potem vlhký lány tak řekni pane můj, černý zvoní hrany katům mým v polích s bavlnou.

Měj můj pane co v nebi je tvůj dům, mou duši, když život patří katům, katům mým v polích s bavlnou. Dnes měj pane, co v nebi je tvůj dům, mou duši, když život patří katům, katům mým v polích s bavlnou.

PORUBSKÝ VALČÍK

C G C

Když sem šel z Klimkovic do Poruby, nabil sem si hubu o potrubi,F C G Co potrubi, o plynove, kde ja teď seženu zuby nove?

POSLEDNÍ KOVBOJ

C GSnad jsem si zmýlil odjezd vlaku, měl zpoždění snad sto let.

CJá měl namířeno k táboráku, co měl se konat naposled.

FA místo něj kouř náklaďáků mě v tomhle koutě přivítá

G Ca louky plný paneláků, skrz který slunce prosvítá.

C F CRefr: Tak přijíždí poslední kovboj, sombrero vmáčklé do čela,

G Czchvácená herka líně kráčí, jakoby dál nést ho nechtěla.

F CTak přijíždí poslední kovboj a nerad vráží do lidí,

G Ctak přijíždí poslední kovboj a nikdo z vás ho nevidí.

Snad jsem si zmýlil čísla vlaků, co odjížděly do mých snů, do prašných cest a do bodláků mých oblíbených románů. Kde slunce z rozedraných mraků tančí na hlavních pistolí, snad jsem si zmýlil čísla vlaku, tohle je jiný údolí.

POSLEDNÍ VAGÓN

Ami DmiVod rána tu čekám na svůj vagón, kterej by mě vodsuď někam svez,

Ami F Ejó, pobíhám a hledám díru, co by měla správnou míru,Ami E Ami (G)do který bych na tu cestu vlez.

Průvodčí je nějak divnej patrón, jen mě zahlíd, hned mě holí hnal,jó, nemá pro mě kousek místa, vostrej je jak policista,dvě červený světla mizí v dál.

CRefr: Poslední vagón v dáli zmizel,

Gnechal mě tu mejm starostem,C C7 F Fmido rána mě čeká smůla a svízel,C G Czas budu chrápat pod mostem,pánbůh ví, kam se vydám ráno,

Gmožná mě chytnou poldové,C C7 F Fmi

"vagabund a tulák" stojí v mým pasu psánoC G C E

vod mládí, a je to tutové.

Vagabund, jó, to se lehko řekne, on má celý Státy pro sebe,jednou se mu ruka smekne, pustí se a tiše heknea má přímej lístek do nebe.

Kamarádi, s tímhle nejsou fóry, koleje jsou vostře broušený,i když na nás holky mávaj, všichni nám za pravdu dávaj,že jsme kluci těžce zkoušený.

C C7 F Fmi C G CRefr. + "vagabund a tulák" stojí v mým pasu psáno vod mládí, a je to tutové.

POSLEDNÍ VEŘEJNÉ POVĚŠENÍ V ZÁPADNÍ VIRGÍNIIRec: Smutný příběh chci vám říct.

Je to o chlapci, který měl svůj život rád a přesto jím pohrdal.

Čtyři stěny věznice jen má, v jednom rohu pryčna dřevěná. Na ní leží Johnny Cappot, rváč, co se rval a nenáviděl pláč.

Čtyři stěny, okno a v něm mříž. Za tou mříží kytku uvidíš. Přimhuř oči a dej hlavu blíž, za mřížema slunce západ zříš.

Johnny věděl, co se stane dnes, až odejde z jeho cely kněz. Šibenici, že mu staví kat, že už nikdy nebude se smát.

Kněz mu říká: Johnny, to mi věř, z týhle cely živej nevýjdeš. Johhny na to: Kdybych si mohl přát, s mými kolty chtěl bych pochovat.

Na skále, kde stála moje chýš, postavte mi jenom prostej kříž. Za mřížema kytka uvadá, Johnny Cappot smrti propadá.

Rec: Až se bude slunce sklánět za tu velkou holou skálua v tý starý, kamenný kapli zase začnou zvony zvonit,tak já vím Johnny, že to bude naposled, co ti všichni muži a holky co znáš příjdou svý poslední sbohem dát.

Tak skončil se příběh, co musel jsem vám říct. Je o chlapci, co neuměl se bát. že nemusel snad zemřít, to může se vám zdát. On neměl nikdy falešnou hru rád.

POŠŤÁK

Ami G Ami G F C Dmi Ami E7Psal jsem ti, brácho, a na ouřad psaní šel dát, psaní vo tom, že jsem černej, že z fleku bych krad,

Ami G Ami G F C Dmi Ami E7z váčku jsem lovil pár centů a šéf mi vtom řek: pošťák se nevrátil, jestli bych vzal po něm flek,Ami G Ami G F C Dmi Ami E7sáně mi dal, tresky v balíku pro psy a kvér, brašnu, v ní lejstra, a po zádech plác' mi: „Buď fér!“

A D ARefr: Pošťák se má, za známky neplatí,

D C E7 Ahlavně když se s pytlem prachů někam neztratí,

D Apošťák se má, a když se neztratí,D C E7 Aza pět roků utopený sáně zaplatí.

Ten rok byl divnej, i slunce si přišlo ňák dřív, led se měl hnout, a když ne, tak to stal by se div,místo jsem našel, kde předjíždět Kobuk měl jít, dál předák nechtěl a já nerad musel psy bít,zázrakem živej pak dostal se na druhej břeh bez psů a sání, a proklínal zbytečnej spěch.

A D A D C E7 ALa la la ...

POVĚSTE HO VEJŠ

Rec.: Na dnešek jsem měl divnej sen: slunce pálilo a před saloonem stál v prachu dav,v tvářích cejch očekávání. Uprostřed popraviště z hrubých klád,šerifův pomocník sejmul z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením.I já jsem zašuměl překvapením: ten odsouzenec jsem byl já a šerif četlneúprosným hlasem rozsudek:

Emi G DPověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost,

Ami Emi D Emipověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.

Pověste ho že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch,pověste ho že byl línej a tak trochu dobrodruh.

Emi G DPověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon,

Ami Emi C H7 Emiza to že neoplýval krásou, že měl country rád, že se uměl smát i Vám.

G D Ami G DRefr: Nad hlavou mi slunce pálí, konec můj nic neoddálí,

G DAmi H7do mých snů se dívám zdáli a do uší mi stále zní tahle píseň poslední:

Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.

Pověste ho za tu banku v který zrujnoval svůj vklad,za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.

Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib,že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

Pověste ho že se koukal a že hodně jed a hodně pil,že dal přednost jarním loukám, a pak se oženil, a pak se usadil a žil.

Refr.

Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.

POVÍDEJ

C G CPovídej jestli tě má hodně rád, víc, než já,

G C EmJestli když večer jdeš spát ti polibek dá, tak jako já,

F C G7 CTo už je dávno, tak povídej, hej povídej.

Em C D F CRefr: Povídej, jestli se ti po mě stýská, když jdeš večer spát,

D F CJestli, když večer se blýská, nepřestala ses bát

Povídej nechal tě být, vždyť měl tě tak rád, Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát, tak, jako mě,To už je dávno, tak povídej, hej povídej.

Povídej, ne já se nevrátím, jdi domů spát. Tvou lásku ti vyplatím, víc nemůžu dát, jak jsem dal dřív. To už je dávno, tak povídej, hej povídej.

POZDRAV NAPOSLEDYLoučil se se svými druhy muž, že lovit bude za horama. ve sněhu však zapad jeho nůž, kule sviští mezi krama. Letí, letí, letí po stráni, vítr čechrá vlasy na skráni. Před odjezdem s kamarády stál, zpíval, když se vzdaloval.

Refr: Pozdrav naposledy, než do vlasti vrátím se zpět, tu jež míval jsem rád, ten růžový, vonný květ. Dávno vlci kosti moje hlodat budou, krev má tuhne mi v led. Však si vzpomenete až chladný bude můj ret.

On bičem prásk a na psy zavolal, saně po sněhu jen sviští. V osadě ho každý varoval, aby jel až měsíc příští. On nedbal rad a po svém jednal jen. Z osady si vyjel za lovem. A za tiché noci polární bylo slyšet volání.

Měsíc pryč, po lovci žádná zvěst, marně pátrali jsme po něm. Kdo ho znal, tak každý vyprávěl, že tam leží zmrzlý pod sněhem. On nedbal rad a po svém jednal jen. Z osady si vyjel za lovem. A za tiché noci polární bylo slyšet volání.

PRACH POLYKÁŠPrach polykáš po celej den, svý místo máš tam za stádem, marně osud proklínáš, tenhle prach, že smůlu máš, jsi zadní jezdec a prach polykáš.

Před stádem, jó tam je hej, žádnej prach, vzduch fajnovej. Nic ti v jízdě nebrání před stádem když uháníš, bejt zadní jezdec, to je k zoufání.

Marně koukáš do kraje, prašnej závoj hustej je. Pil bys a taky hlad máš, za stádem dál pospícháš. Jsi zadní jezdec a prach polykáš.

PRAMÍNEK VLASŮ

D Hmi Emi A D Hmi Emi AKdyž měsíc rozlije světlo své po kraji a hvězdy řeknou, že čas je jít spát,

D Hmi Emi A D G7 D A7 (-)pramínek vlasů jí ustřihnu potají, komu? No přece té, kterou mám rád.

Pramínek vlasů jí ustříhnu potají, já blázen pod polštář chci si ho dát, ačkoli sny se mi zásadně nezdají, věřím že dnes v noci budou se zdát.

C D C DRefr: O sny mě připraví teprve svítání, zpěv ptáků v oblacích a modré nebe,

G7 D B7 A7od vlasů, jichž jsem se dotýkal ve spaní nový den nůžkama odstřihne tebe.

Na bílém polštáři do kroužku stočený zbude tu po tobě pramínek vlasů,já nebudu vstávat, dál chci ležet zasněný, je totiž neděle a mám dost času.G7 D G7 A7 Dje totiž neděle a mám dost času.

PRÁZDNÁ POKLADNA

C F G CV pokladně není už ani vindra,

F G Ckdo za to může - Tonda, Saša, či Jindra?

F G AmiV pokladně není už vůbec nic,C G C Gpatříme k spolku přátel z Nemanic.

V pokladně není už ani vindra,kdo za to může - Miloš, Luboš, či Jindra?V pokladně není už vůbec nic,jsme členy spolku přátel z Nemanic.

C F G CRefr: RVHP - radujme se, veselme se,

F G C Ghoubelec máme, podělme se.

V pokladně není už ani vindra,kdo za to může - Eda, Klema, Gusta, či Jindra?V pokladně není už vůbec nic,jsme členy spolku přátel z Nemanic.G C G C G C G C G CA nic, a nic, a vůbec nic, a velký kulový inflační nekonvertibilní nic ...

PRÁZDNÁ SEDLAPověst o tobě znám, že sám, docela sám, zneškodnils v Ohiu zloděje koní. Po tobě slehla se zem, čekám tě kažým dnem, chajdu tvou obrůstá růžové trní.

Prázdné, tvé sedlo Johnny, prázdná je chajd tvá, kde bloudíš a zapomínáš, kdo v sladkých poutech tě má. Co stínů prérií kráčí, však žádný z nich není tvůj. Je prázdné, tvé sedlo Johnny, já čekám na návrat tvůj.

PRAŽCE

AHázím tornu na svý záda, feldflašku a sumky,E7navštívím dnes kamaráda z železniční průmky.

ARefr: Vždyť je jaro, zapni si kšandy,

E7 Apozdravuj vlaštovky a, muziko, ty hraj.

Vystupuji z vlaku, který mizí v dálce,stojím v České Třebové a všude kolem pražce.

Pohostil mě slivovicí, představil mě Mařce,posadil mě na lavici z dubového pražce.

Provedl mě domem - nikde kousek zdiva,všude samej pražec, jen Máňa byla živá.

Refr: To je to jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky a, muziko, ty hraj.

Plakáty nás informují: "Přijď pracovat k dráze,pakliže ti vyhovují rychlost, šmír a saze."

Refr: Vždyť je jaro, zapni si kšandy,pozdravuj vlaštovky a, muziko, ty hraj.

A jestliže jsi labužník a přes kapsu se praštíš,upečeš i krávu na železničních pražcích.

A naučíš se skákat tak, jak to umí vrabec,když na nohu si pustíš železniční pražec.

Když má děvče z Třebové rádo svého chlapce,posílá mu na vojnu železniční pražce.

A když děti zlobí, tak hned je doma mazec,Děda Mráz jim nepřinese ani jeden pražec.

Před děvčaty z Třebové chlubil jsem se silou,

pozvedl jsem pražec, načež odvezli mě s kýlou.

Pamatuji pouze ještě operační sál,pak praštili mě pražcem a já jsem tvrdě spal.

Refr: A bylo jaro, zapni si kšandy,lítaly vlaštovky a zelenal se háj.

PRÍDI, JANO, K NÁMG C G

[ : Prídi, Jano, k nám, ale nechoď sám, : ]D G C G D G

[ : vem si s sebú, vem si s sebú kamarády přes zelený háj : ]

[ : V zeleném háju na ťa čakajú, : ][ : tam ťa, Jano, tam ťa Jano premilený, tam ťa zabijú. : ]

[ : Nezabijú ma, nebojím sa ja, : ][ : mám šavlenku, mám šavlenku ocelovú, vysekám sa ja. : ]

[ : Nevysekáš sa, je jich na ťa moc, : ][ : nebudeš moct, nebudeš moct zavolati, milá dobrú noc. : ]

[ : Dobrú noc dávám všem věrným pannám, : ][ : jen tej jednej, jen tej jednej falešnici dobrú noc nedám. : ]

PROČPtáš se proč ti nesu květy, když je obyčejnej den. Proč tvůj úsměv náhle zmizel, proč to všechno není sen. A proč láska rychle vzplane a proč rychle zhasíná. Proč se s tebou dneska loučím, lásko má, lásko má.

Proč je štěstí někdy krátký, proč tisíc let netrvá. Proč má někdo v lásce štěstí, proč je láska někdy zlá. Proč nic nejde vrátit zpátky, proč se come back nekoná. Proč mám náhle prázdný dlaně, lásko má, lásko má.

Proč máš ve svých očích slzy a proč můj hlas ztratil tón. Proč odcházím bez polibku, proč odcházíš na balkón. Proč tě v duchu volám zpátky, proč nahlas nic neříkám. Proč nezamkneš všechny zámky, lásko má, lásko má.

Proč ti lásko říkám sbohem, proč ne nashledanou jen. Proč odcházím bez polibku, proč nestojíš za oknem. Proč mý kroky náhle váznou a proč na zvonku prst mám. Proč se k tobe zpátky vracím, lásko má, lásko má.

PRODAVAČ

CRec: Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé, my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,

prodáváme, vyděláme, co kdo chcete, tak to máme,co nemáme, objednáme, všechno máme, všechno víme,poradíme, posloužíme.

C F G CStál krámek v naší ulici, v něm párky, buřty s hořčicí a bonbóny a sýr a sladký mák,

F G Ctam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají, a ochutnával od okurek lák

F C D7 Ga pro mou duši nevinnou pan vedoucí byl hrdinou, když po obědě začal prodávat,

C F G Cměl jazyk mrštný jako bič a já byl z něho celý pryč a toužil jsem se prodavačem stát.

CRefr: Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,

Fkilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,G Cvšechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte říct,čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,Fnavážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,G Cprosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc?

Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil a moh' být ze mě prodavačů král,jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas a znenadání na jevišti stál,i když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků a nikdo vlastně neví, co jsem zač,mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší, že mu vlastně zpívá prodavač.

Vím, že se život rozletí, a sním o konci století, kdy nikdo neví, co je chvat a shon,a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka a co byl vlastně starý gramofon,i kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice, obchod je věc stále kvetoucí,už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá: Michal Tučný, odpovědný vedoucí.

Refr. + Rec.

PROKLATEJ VŮZ

C G Ami F Emi GČtyři bytelný kola má náš proklatej vůz,

C F C G C F C Gtak ještě pár dlouhejch mil zbejvá nám, tam je cíl,

C G C F Ca tak zpívej o Santa Cruz.

F CRefr: Polykej whisky a zvířenej prach,

G Cnesmí nás porazit strach,

F Caž přejedem támhleten pískovej plát,

D7 G Cpak nemusíš se už rudochů bát.

Rec: „Georgi, už jsem celá roztřesená, zastav!“„Zalez zpátky do vozu, ženo!“

Jen tři bytelný kola ...

Refr.

Rec: „Tatínku, tatínku, už mám plnej nočníček!“„Probůh, synku, to není nočníček, to je soudek s prachem!“

Jen dvě bytelný kola ...

Refr.

Rec: „Synu, vždyť jedeme jak s hnojem!“„Jó, koho jsem si naložil, toho vezu!“

Jen jedno bytelný kolo ...

Refr.

Rec: „Georgi, zastav, já se strašně bojím Indiánů!“„Zatáhni za sebou plachtu, ženo, a mlč!“

Už žádný bytelný kolo nemá náš proklatej vůz ...

Refr.

Rec: „Indiáni, indiáánii ...!“

PROSBA

C F9 C F9Na tváři stín a pod trikem chlad, z cesty nekonečný večer na zem jsi spad’,

C G7 C C7ticho ruší jenom netopýřích křídel šumot a chvat, spočítáš hvězdy sluncem pozlacený,

F C D# Gmijedna padá, něco můžeš si přát, na bolest lásku, pro lásku klid,

F G Cv klidu se lidi můžou na lidi smát.

Uzavřít kruh, už pochodeň plá, stesky do plamenů každej tiše si dá,oheň k nebi sepne ruce, jako by prosit chtěl za tebe, za mě a snad za celej svět,že je hloupý čekat a stát, na bolest lásku, pro lásku klid,v klidu se lidi můžou na lidi smát.

Na tváři stín a pod trikem chlad, ranní slunce rozdá teplo a už nemůžeš spát,ptáci hlásí z korun stromů, že nejlepší je vyrazit hned, naposled rozhlédneš se po okolí,než vyjdeš, něco můžeš si přát, na bolest lásku, pro lásku klid,v klidu se lidi můžou na lidi smát.

PROUŽEK

E H7 A E A H7 E

Ten mír, když za kopcem svítá, když vystřídá se s nocí den H7 A E A H7 E

a proužek dýmu z dřeva slunce vítá, z kytky motýl vylít ven.

E A E A ERefr: Někdo škrtne sirkou, někdo zpívá, někdo ještě zkouší spát.

H7 A E A H7 EU potoka do vody se dívá jedna holka co mám rád.

Vlasy sváže do uzlu a kouká, pak vodu dlaní rozčeří, stud jí sluší tak jako všem holkám, co na svou krásu nevěří.

E H7 A E A H7 E H7 A E A H7 E

Refr.

Z odpadlýho kousku starý kůry srdce jsem jí udělal a večer, když už začly lítat můry, tajně jí ho do spacáku dal.

PRVNÍ SIGNÁLNÍ

C Em F C Em Am AAž si zejtra ráno řeknu zase jednou provždy dost, právem se mi budeš tiše smát.C Em F C Em Am Ajak omluvit si svoji slabost, nenávist a zlost, když za všechno si můžu vlastně sám.

Dm FRefr.:Za spoustu dní možná za spoustu let,

C Gaž se mi rozední budu ti vyprávět,Dm Fna první signální jak jsem vobletěl svět,

C Gjak tě to vomámí a nepustí zpět.

Dm E G#m AJaký si to uděláš - takový to máš,

H E G#m Ajaký si to uděláš - takový to máš.

D F#m G D F#m Hm H7Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott, budu zpívat vampam - tydapam.D F#m G D F#m Hm H7Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod, jak jsem si to udělal tak to mám.

Em GRefr.:Za spoustu dní možná za spoustu let,

D Aaž se mi rozední budu ti vyprávět,Em Gna první signální jak jsem vobletěl svět,D Ajak tě to vomámí a nepustí zpět.

Em F AmJaký si to uděláš - takový to máš,C F Amjaký si to uděláš - takový to máš.

PŘÁTELSTVÍ

C G F G CPřátelství, to je někdy víc než láska, je to víra v to, že ruka svírá pevně jinou dlaň.

G F G CPřátelství, to je plachá něžná kráska, která mává na toho, kdo dává víc než citu daň.Ami Emi F G CPřátelství, jsou slova, která platí stejně v tónech písní jako v dešti střel.Ami Emi F G C EmiPřátelství je ozvěnou co vrátí tvoje touhy, sny a přání, vyznání a pousmání.

Ami GTo je přátelství, pravé přátelství.

Přátelství, to jsou stejné cíle v dálce, je to síla křehká jako víla, přesto největší.Přátelství neustoupí ani válce, ani v poušti silné neopouští, slabé přesvědčí.Přátelství jsou světy plné lidí, kde se zapomíná, jak se říká dám.Přátelství jsou oči, které vidí, zná své cesty jako ptáci, jako slunce teplo vracílidem přátelství, pravé přátelství.

Rec.: Je jenom několik takových slov, jsou prostá, vzácná a nezbytná.Nějdy je vyslovujeme příliš často, a pak se nám zdají být příliš všední a obyčejná.Ale ten, kdo alespoň jedenkrát poznal jejich cenu, jim už nikdy neukřivdí,neboť jejich cena je cenou a smyslem našeho života.

Přátelství je stiskem teplých dlaní, je to bílá přímka krásných setkání.Přátelství je tím, co lidé chrání jménem svým i lidí příštích, vždyť už dávno skálu tříští,pravé přátelství, pevné přátelství.

Přátelství, to je někdy víc než láska, je to víra v to, že ruka svírá pevně jinou dlaň.

PŘEDPOVĚĎ POČASÍ

Dmi C Dmi F DmiSlyším kapky v listí hrát, teplej vítr začal vát,

F Bb F A7je to jako loni v létě, samotnej na celým světě

Dmi C Dmi G Bbviděl jsem tě na perónu stát.

Padaj' saze na vlasy, než nám odjezd ohlásí,na kafe se budem skládat, z lógru na dně hrnku hádatnaší nový lásky počasí.

F Cmi F CmiRefr: Tvoje oči medový lásky stav nám předpoví,

Dmi G C Bbmoje proměnlivá ženo, nad láskou je zataženo,

A7 Dmi C Dmi G Bb Dmi G Bbv očích máš přeháňky dešťový.

Do půl roku, do rána láska je už dohraná,léto teplý dávno není, jen mrznoucí mrholení,předpověď zas byla vylhaná.

Jízdní řád se nemění, lásky mají zpoždění,jak semafor nad krajinou, jak světýlko nad bažinouvyhlížím tě, holka, k zbláznění.

Refr.Refr.

PŘES PLÁNĚ

C G7 C FTeď všichni Kaliforňané se za nás pomodlí, kdo táhneš s mulou přes pláně,

C F C F C F C G7 Crozluč se z pohodlím, musíš si taky nakoupit solený vepřový, a kdo má štěstí, po cestě něco uloví.

Dva měsíce ti potrvá ta cesta přes pláně. Koukej ať vždycky z čeho máš vařit svý snídaně, protože k čertu dojedeš při špatným vaření, i tvoje mula musí žrát, jináč ti zcepení.

Břitvu nech doma, do tváře se radši nedívej, až pojedeš, budeš zarostlej a taky šedivej. Až tě tvá milá uvidí, uslyšíš asi pláč, svý mámě řekneš: „Podívej, to je tvůj zelenáč".

A taky proti rudochům drž stráže za noci, po dlouhejch denních pochodech propuknou nemoci, horečka, to je špatná věc, ta lidi poráží, a kdo je marod nemůže stát v noci na stráži.

U blat je nouze vo dřevo, kdy tě to nezdolá, vomáčku si tam zamícháš paznechtem z bůvola, u blat je nouze vo klacek, zem je tam jalová, i já bych teď už radši byl u mysu Hornova.

PŘÍBĚH

A E Emi F#Řeka měla barvu hlíny, kterou přinášela z hor,

Hmi E7a jen podvečerním tichem vlak si houknul u závor.

V zubech suchý stýblo trávy, který podzim pozlatil,já si válel kosti líný a o jedný holce snil.

A7 D H7 E7Refr: Která pomůže mi najít pod mý nohy pevnou zem,

A7 D H7 E7ale brát mě musí jenom takovýho, jakej jsem,

A7 D H7 E7vím, že tenkrát se mi zdálo, jak bych ji už léta znal,

A7 D H7 E7najednou tam byla se mnou a já písničky svý hrál.

V každý příběh obyčejnej, byl jsem někdy v něm i já,kterej všechno, co jí dluží, ani zlatem nesrovná.

Refr.

V každý smůle byla se mnou, i když přišel tvrdej pád,možná stokrát já se zvedal, stokrát pomohla mi vstát.

Řeka měla barvu hlíny, kterou přinášela z hor,a jen podvečerním tichem vlak si houknul u závor.

PŘÍTEL

A E D EJestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas, táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás,Hmi D A E / G#vrabci nám jedli z ruky, život šel bez záruky, ale taky bez příkras.

Možná, že hloupý, ale krásný byl náš svět, zdál se nám opojný jak dvacka cigareta všechna tajná přání plnila se na počkání anebo rovnou hned.

Hmi DRefr: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,

A E F#mikde je ti konec, můj jediný příteli,Hmi Ezmizels' mi, nevím kam,F#mi7 D A E / G# D / F# A Esám, sám, sám, jsem tady sám.

Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc, jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc,jó, tehdy, nebýt tebe, tak z mých dvanácti žeber nezůstalo příliš moc.

Dneska už nevím, jestli přiběh' by jsi zas, jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlasa vlasy, vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší, no a co, vem to ďas.

Refr: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,kde je ti konec, můj nejlepší příteli,zmizels' mi, nevím kam,sám, sám, sám, peru se teď sám.

Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok, každá naše píseň měla nejmíň třicet sloka my dva jako jeden ze starých reprobeden přes moře jak přes potok.

Tvůj děda říkal: ono se to uklidní, měl pravdu, přišla potom spousta malých dnía byla velká voda, vzala nám, co jí kdo dal, a tobě i to poslední.

Refr: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,kde je ti konec, můj bývalý příteli,zmizels' mi, nevím kam,sám, sám, sám, zpívám tu teď sám.

Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl, jenom mi netvrď, že tě život naučil,člověk, to není páčka, kterou si, kdo chce, mačká, to už jsem dávno pochopil.

A taky vím, že srdce rukou nechytím, jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty,a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi společný slunko nesvítí.

Refr: ... původní (první)

PTÁČATA

GNa kolejích stává za uchem květ, vlasy trávou zavázaný,

C G D7 Gs kytarou na zádech strun už jen pět, hezký oči uplakaný.

Opuštěnejch ptáčat plnej je svět, hnízda hledaj neví co dál, vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět, za týden jsem u trati stál.

C G Am C GRefr: Víš, holky těžší to maj. Víš holky těžší to maj.

Říkal jsem jí Štístko zatoulaný, vždycky smála se a začala hráto potocích v trávě a o znamení, co lidi uměj ze zloby dát.

Na kolejích stává za uchem květ, vlasy trávou zavázaný, s kytarou na zádech strun už jen pět, hezký oči uplakaný.

PTAČÍ NÁŘEČÍ

G D GTen, kdo zná a umí ptačí nářečí, tak tomu jistě každej sadař dosvědčí,

G7 C D D7 Gjak je krásný chodit v sadě sám, ó, já to znám.

Poslouchal jsem kosa takhle v neděli, jak se k sobě měli, když tu seděli, on a ona, jinak jeden pár, ó, v očích žár.

Refr: Až potom druhej den, prej tam co je ten kmen, stála sama jako v mrákotách, a srdce jako zvon a příčinou byl on, že jí právě někam s jinou plách.

Člověk by se neubránil dojetí, o čem hloupej kosák nemá ponětí,a tak bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám.

Refr.

Člověk by se neubránil dojetí, o čem hloupej kosák nemá ponětí,a tak bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám.....ó, já to znám....

PŮJDU S TEBOUPůjdu s tebou, kam budeš chtít, moje malá, jen lhát mi nesmíš, jaks mi tenkrát lhala. Na shledanou bývá někdy smutný, dneska vím, že to tak bylo nutný.

Snad vzpomínáš, snad zůstala jsi sama, tvůj prsten mi však říká, že jsi vdaná. I já mám prsten a možná štěstí celý, však jistej sem jen když nás míle dělí.

Každej z nás pozná čas, kdy v lásce nehledá stín, nad všechny poklady dívčí je srdce a klín.

Až léta přejdou a čas hodnoty změní nám zůstane jen trochu bolavý snění.

PYŠNÝ JANEK

A D A[: Pyšný Janku na okénku, pyšný v poli, pyšný v šenku. :]

E ( F#mi ) (D) (A)

[: [: Kajže ty si najdeš ženku. :] :], jé.

[: Děvuchy do kola chodí, ani jedna neuškodí. :][: [: Za ruky se spolu vodí. :] :], jé.

[: Bo ty, švarný, pyšný Janku, nechceš žádnů za galánku. :][: [: Inum koňa, inum šklanku. :] :], jé.

QUADALCANAL

Dmi Gmi DmiVlny, moře bouří, větry dují, loď uhání v dál,

A7 Dmiameričtí námořníci plují na Quadalcanal.

Gmi DmiHarmonika tesknou píseň zpívá do přísvitu hvězd, Gmi Dmi A7 Dmia jak ta píseň zní, mnohý z nich to ví, že se domů nevrátí.

D Fis G D H7 Emi D Hmi Emi7 A7 DRefr: Krásná Meredith, ty víš, kdo jel se bít, kdo plul na křižníku, na Quadalcanal.

Krásná Meredith, až zas budeš snít, nezapomeň nikdy na Quadalcanal. Jak tam pod palmami pad, ten, který tě měl tak rád. Krásná Meredith, přijď se pomodlit za ty, jež nevrátí nám Quadalcanal.

V Tichomoří na ostrůvku malém, o kterém ty víš, tam ve stínu mlčenlivých palem stojí prostý kříž. Pod ním mnohý z mladých námořníků sní svůj věčný sen, a jak ta píseň zní, každý z nich to ví, že se domů nevrátí.

QUANTANÁMO

A E7 APalmy se kývají, z krčmy zní opilé hlasy, vítr si pohrává s vlajkou pruhů a hvězd. Lesknou se bodáky, hlavně a tankový pásy, vypráví písně z těch dávnejch cest.

A E7 ARefr: Quantanámo, hejá, Quantanámo, Quantanámo, hejá, Quantanámo,

Quantanámo, hejá, Quantanámo, Quantanámo, hejá, Quantanámo!

Až k moři se táhnou ty šedivý ostnatý dráty, vítr si pohrává s vlajkou pruhů a hvězd. Lesknou se bodáky vojáků US Army, vypráví písně z těch dávnejch cest.

Rum na rtech chladí a whisky zas ohnivě pálí, na polích zraje třtina a schne sláma. Moře se valí a příboj se tříští o skály, harmonika zpívá písničku Quantanáma.

RÁNA V TRÁVĚAmi G Ami G

Refr: Každý ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě,Ami G AmiEmi Amiže se lidi mají rádi, doufal a procitli právě.

G Ami GKaždý ráno dlouze zíval, otřel čelo do rukávu

Ami G Ami Emi Amia při chůzi tělem sem tam kýval, před sebou sta sáhů.

C G F C Ami G CPoznal Moravěnku krásnou a vínečko ze zlata,

G F C Ami Emi Amiv Čechách slávu muzikantů umazanou od bláta.

Toužil najít studánečku a do ní se podívat.By mu řekla, proč, holečku, musíš světem chodívat.

Studánečka promluvila: „To ses musel nachodit,abych já ti pravdu řekla, měl ses jindy narodit.“

Refr. + před sebou sta sáhů, před sebou sta sáhů...

REHRADICE

Dmi C F G Ami Dmi G7 CA te Rehradice na pěkný rovině, teče tam voděnka dole po dědině,Gmi Ami Dmije pěkná, je čistá.

A po tej voděnce drobný rybe skáčou, pověz mi, má milá, proč tvý oči pláčoutak smutně, žalostně.

Pláčou oni, pláčou šohajó pro tebe, že sme sa dostali daleko od sebe,daleko od sebe.

A te Rehradice na pěkný rovině, teče tam voděnka dole po dědině,je pěkná, je čistá.

RICHMONDSKÝ VĚZENÍDnešní noc bude dlouhá, má drahá, noc dnešní v Richmondským vězení. V okně mým pevná mříž, ty snad vůbec nevíš, že tu mám i svoje srdce zavřený.

Místo hvězd jenom dým mříží vidím, Richmondský vlak když míří sem k nám. Od kytary mý pár snad s sebou ti vzal tónů písně, co tobě zpívám.

že tu sedím tak sám v cele temný, oknem vidím jenom dým za tratí a ten dým k zemi spad, když vlak zmizel jak had. Doufám, že můj pozdrav cestou neztratí.

Teď jen fotku tvou líbám a hladím, kytara má mi boky tvý připomíná. Noc teď na mě zhlíží malým oknem z mříží, s tebou zatím spí lepší než já.

Noci budou teď dlouhý, má drahá, jak dnešní v lapáku Richmondským, ty jsi daleko, tam, kam se nedovolám, mně teď zbejvá jen smutek a dým.

RIKATADO

G Gdim D7Chlapci z Rikitada ženou svoje stáda k mexické hranici.

Am D7 GZem se silně třese, stromy padaj v lese, před pistolí mířící.

G7 CV srdci nocí lásku, každý má svou krásku, pistol’ nízko u boku.D7 G D7 GNeznaj strachu z Estakáda, zpívají si do kroku:

Gdim D7 Fis7 HmRefr: Rikatado, jak tornádo, letí širou stepí, koně řičí, chlapci křičí, štěstí se na ně lepí.

D7 E AmRikatado velmi rádo mává sombrerem nad hlavou.

Bdim Hm Em Am D7 GRikatado, jak tornádo, stále hýří náladou.

Z Rikatada chlapci prérijní jsou dravci. Když to v baru neklape,sem tam pistol’ hlesne, falešný hráč klesne, pera lítaj z kanape.Při grogu, whisky, ginu mají z toho psinu, šťouchají se do břicha,a pak celé Rikatado zpívá píseň do ticha.

RODNÉ ÚDOLÍ

G C G DCesta má přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabolí,

G C G D Gzakrátko bude mi všechno cizí, nespatřím svý rodný údolí.

G C G D GRefr. Já volám nashledanou, nashledanou, nashledanou rodné údolí.

C G D GJá volám nashledanou, nashledanou, při vzpomínce srdce zabolí.

Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví, nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby dnešní den na věky byl.

Oči mé nevidí jak se stmívá, nevidí co jsem měl tolik rád. Jediné co mi teď ještě zbývá, rodnému údolí sbohem dát.

Rád vzpomínám na svého otce, který se mnou po prérii jezdíval,jeho oči mě hřály tak mile, když se jimi na mě podíval.

Naposled děvče mé tě snad líbám, modré dálky na mě mávají,naposled do očí tvých se dívám, vidím jak toužebně volají.

ROK 1848Jsem starej Tom Shure z pobřeží, pamětník starejch dob. A sekáč, jak se říkalo, teď už jsem ale trop. Teď jako starej vagabund obcházím tenhle svět, já, Tom co pamatuje rok devětačtyřicet.

Byl s námi v partě Poucker Bill, karbaník a fajn kluk, ať vyhrával či prohrával, tohle mu bylo fuk. Až jedenkrát ho při blufu jeden hráč řácky zved, a tak skončil Bill když psal se rok 49.

Náš řezník Jacky z New Yorku míval zlý vopice. A vždycky, když byl pod parou strhla se pranice. Až jendou nalít na kudlu co vytáh starej Red, a tak skončil Jack když psal se rok 49

I na Billiho z Bufala moc často vzpomínám, ten uměl řvát, že bylo ho slyšet až bůhví kam. Až jednou sletěl do šachty, v noci si cestu splet, a tak k smrti uřval se v ten rok 49.

A všichni ty mí parťáci bejvali frajeři, teď už jsem sám a jako stín postávám u dveří. Teď jako starej vagabund obcházím tenhle svět, já, Tom co pamatuje rok devětačtyřicet.

ROSA NA KOLEJÍCH

C F6 F G6 CTak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,

F6 F G6 Ctak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál.

F6 G6 Ami Cdim F6 F G6 CPřede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží podivnej pták, pták nebo mrak.

F6 G6 F6 C F6 G6 F6 CRefr: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,

F6 G6 F6 C F6 F G6 F F6 Ctelegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý, monotónní blues.

F6 F G6 F6 F C F6 F G6 F6 F CJe ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. (nohama stíráš rosu na kolejích.)

Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj, co si radši počkaj až se stmí, a pak šlapou dál. Po kolejích táhnou bosí a na špagátu nosí, celej svůj dům, deku a rum.

ROVNOU, TADY ROVNOU

G G7 C GTak už jsem ti teda fouk, prsten si dej za klobouk, C G D7 Gnechci tě znát a neměl jsem tě rád, to ti říkám rovnou.

D7 G D D7Refr: Rovnou, jó tady rovnou, rovnou, jó tady rovnou,

G D A7 Dprostě těpic a nehledej mě víc, to ti říkám rovnou.

Z Kentucky do Tennessee, přes hory a přes lesy, z potoků vodou já smejvám stopu svou, to ti říkám rovnou.

Tak už jsem ti teda fouk, prsten si dej za klobouk, nechci tě znát a neměl jsem tě rád, to ti říkám rovnou.

RUTY ŠUTY

A E E7Když jsem já byl nepatrný chlapec, na kytaru bral jsem hodiny,A A7 D Dmi E E7 AMozarta jsme hráli, cvičívali škály, [: já však znával nápěv jediný. :]

ARefr: Ruty-šuty, Arizona, Texas,

E E7

tatínek to jaksi neměl rád,A A7 D Dmipenál sestry Hedvy zlámal o mě vedví,

E E7 A[: zakázal mi na kytaru hrát. :]

Ledva puberta mě trochu přešla, do piána poslali mě hned,jednou řek' mi táta: „Zahraj, kluku zlatá, [: přeje si to babička a děd. :]“

Refr: Ruty-šuty, Arizona, Texas,rozjel jsem to rovnou na refrén,byla to léčka, já to nevěděl,[: zákeřnou ránou padl jsem. :]

Dneska je mi bezesporu jasný, v Texasu že nemaj' horu Říp,nemám s tátou starost, jak mi zobák narost, [: zpívám, a v tom je celej vtip. :]

Refr: Hopsa-hejsa do Brandejsa, jupí,šupajdá a tydli-pydli-juch,[: jaká jsou to hezká citoslovce česká,[: podporují turistický ruch. :] :]

RUTY ŠUTY ARIZONAA E E7Jedu takhle tichým Coloradem, když tu slyším výstřel vzdálený.

A A7 D Dmi E E7 A[: Jedu podle hlasu a k mému úžasu, leží tam muž k zemi skolený. :]

A E E7Refr: Ruty, šuty Arizóna Texas (karamba), ruty šuty Arizóna má.

A A7 D Dmi E E7 AJedu podle hlasu a k mému úžasu, leží tam muž k zemi skolený.

Obrátím ho k sobě obličejem, poznávám v něm svého dvojníka. Jeho tělo bylo probodáno noži, čerstvá krev mu z rány uniká.

Praví ke mně hlasem zmírajícím, příteli, můj druhu jediný. Byla to léčka, já to nevěděl, jako malej kluk jsem naletěl.

Nechtěj život Arizony znáti, těžký je tam život kovbojů. Musíš umět střílet, ženy milovat, jinak nechtěj Arizonu znát.

RŮŽE Z PAPÍRU

Dmi E7 GmiAmi DmiDo Tvých očí jsem se zbláznil a teď nemám, nemám klid, hlava třeští, asi Tě mám rád.Stále někdo říká, vzbuď se, věčně trhá nit, studenou sprchu měl bych si dát.

D7 Gmi C7 F A7Refr: Na pouti jsem vystřelil růži z papíru, dala sis ji do vlasů kde hladívám Tě já,

Dmi Gmi Ami Dmiv tomhle smutným světě jsi má naděj na víru, že nebe modrý ještě smysl má.

Přines jsem Ti kytku, no co koukáš, to se má, tak jsem asi jinej, teď to víš.

Možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať, třeba z ní mou lásku vytušíš.

Dmi E7 Gmi Ami Dmi E7 Gmi Ami Dmi

Refr.

RŮŽE Z TEXASU

D D7 G DJedu takhle večer stezkou dát stádu k řece pít,

Hm E7 A7v tom potkám holku hezkou, že jsem až z koně slít.

D D7 G DMá kytku žlutejch květů, snad růží, co já vím.

H7 Em A7 DZnám plno hezkejch ženskejch k světu, ale tahle hraje prim.

D7 G DRefr: Kdo si kazí smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou,

Hm E7 A7dej si říct, že kromě Texasu, tyhle růže nerostou.

D D7 G DAť máš kolťák nízko u pasu, ať jsi třeba zloděj stád,

H7 Em A7 Dsvoji žlutou růži z Texasu budeš pořád mít už rád.

Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svýma hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.Tak já se klidně nabíd’, že půjdu s mí a ráda že se dám i zabít, když si to bude přát.

Hned si se mnou dala rande a přišla přesně v půla dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul.Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh’ přát,ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.

Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece píta žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou.

RŮŽIČKA

D A7 D A7Krásná růže v sadu kvetla u besídky ve chvojí, D Hm E A D A D A D A7ta mé milé hlavu spletla, chtěla ji mít v pokoji.D Hm E A G D Hm A DTa mé milé hlavu spletla, chtěla ji mít i v pokoji.

Vykrad jsem se v noci z domu, krásnou růži uloupit, měsíček mi svítil k tomu, když mě chytnou budu bit.Měsíček mi svítil k tomu, když mě chytnou tak budu bit.

Pak jsem s růží k milé spěchal, na okénko zaťukal, pantofle jsem venku nechal na polštář jí růži dal.Pantofle jsem venku nechal na polštář jí tu růži dal.

K ránu do bot rosa padla, posel dobré pohody, milá pláče, růže zvadla, nedala jí do vody,Milá pláče, růže zvadla, nedala jí ach do vody.

ŘEKA HUČÍ

G C G D7 G C G A7 D7Řeka hučí v klínu rozervaných skal, vítr skučí, jak by se všemu jen smál,AmiD7 G Emi A7 D7G C G A7 D7peřej kánoí zmítá, v dívce dlouho již skrytá mizí tíseň, když slyší jeho píseň:

G C D7 GRefr: Poplujem spolu tam dolů tou peřejí, snad se tvé srdéčko té dálky nebojí,

D7 C G C G A7 D7tam v zátočině je naše chajda malá, skrytá před světem, jak sis přála,G C D7 Gpohádku lesů přenesu do tvých očí a svět se s námi v té samotě zatočí,

D7 G7 C G D7 G[: řeka nám píseň bude hrát, že tebe, děvčátko, stále mám rád. :]

Měsíc, hvězdy na nebi jasně vzplály, proud jen šeptal, když před svou chatou stáli,šťasten byl ve své touze, tiskl, líbal ji dlouze, pak jí zpíval píseň, kterou rád míval:

ŘEKNĚTE JÍSníh padá do větví u břehů jezerních, vítr odvál s těchto míst dávno tvůj letní smích. Jezerem už nebrázdí teď stíny kanoí, jen sosny, kolem stojící, tvý jméno šeptají.

Refr: Řeknete jí, řekněte jí, že čekám na ní dál. řekněte jí, řekněte jí, jak dlouho jsem tu stál. Snad odpoví, snad odpoví, že sen se mi jen zdál a už dávno, dávno vítr všechno svál.

V oblacích šedavých letka vran odlétá, proč láska vždycky vydrží jen z jara do léta. Jako dým šedivý teď můj život zůstal a jak ty sosny ve větvích, tvý jméno šeptám dál.

SALOME

Ami C GNěžná i proradná, krutá i bezradná, plamen i červánek, ďábel i beránek,E Ami Ccukr i sůl, u vůně hřebíčku, u rytmu střevíčkůG Ecísař dnes myslí byl, za tanec přislíbil království půl.

AmiE AmiRefr: Salome, noc už je na sklonku,

CSalome, podobnas' úponku,Gpodobna kytaře pro svého vladaře,ESalome, tančíš.

Refr: Salome, sťali už Křtitele,Salome, usměj se vesele,točíš se ve víru, ústa jak upíru

Ami C F E Ami C Ekrví ti planou, Salome, la la la ...

Noci už ubývá, císař se usmívá, pokojně mohu žít, všeho lze použítpro dobrý stát, možná ho napadlo prastaré říkadlo:dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse nemá se štkát.

Refr: Salome, netanči, nechceš-li,Salome, hosté už odešli,jenom roj komárů dopíjí z pohárůkrůpěje vína.

Refr: Salome, trochu jsi pobledla,Salome, v koutku jsi usedla,víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,

Ami E Ami C G E AmiSalome! Pláčeš ...? La la la ...

SAMETOVÁ

G C G CVzpomínám, když tehdá před lety, začaly lítat rakety,

G C Dzdál se to bejt docela dobrej nápad. G C G CSaxofony hrály unyle a frčely švédský košile,

G Emi C Da někdo se moh’ docela dobře flákat.

Když tam stál rohatej u školy, my neměly podepsaný úkoly,už tenkrát rozhazoval svoje sítě.Poučen z předchozích nezdarů, sestrojil elektrickou kytarua rock’n’roll byl zrovna narozený dítě.

G DRef.: Vzpomínáš, taky’s tu žila

Emi Ca nedělej, že jsi jiná,

G Dtaková malá pilná včela,

C D G taková celá sametová.

Přišel čas a jako náhoda, byla tu bigbeatová pohoda,kytičky a úsmevy sekretárok.Sousedovic bejby Milena, je celá blbá z Boba Dylana,ale to nevadí, já mám taky nárok.

Starý, mladý nebo pitomý, mlátily do toho jako my,hlavu plnou Londýna nad Temží.Starej dobrej satanáš, hraje u nás v hospodě mariáš,

pazoura se mu trumfama jenom hemží.

Refr: Vzpomínáš, už je to jinaka jde z toho na mě zima,ty jsi, holka, tehdá bylataková celá sametová.

A do toho tenhle Gorbačov, co ho znal celej Dlabačov,kopyto měl jako z Arizóny.Přišel a zase vodešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel,a po něm tu zbyly samý volný zóny.

Ref.: Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla,byla to taková krásná celaa byla celá...

Refr: Vzpomínáš, jak jsi se měla,když jsi nic nevěděla,byla to taková krásná celaa byla celá sametová.

SARAJEVO

Emi Ami / F# H7 EmiPřes haličské pláně vane vítr zlý, to málo, co jsme měli, nám vody sebraly,

Ami / F# H7 Emijako tažní ptáci, jako rorýsi, letíme nad zemí, dva modré dopisy.

Emi AmiRefr: Ještě hoří oheň a praská dřevo,

D7 / F# G H7ale už je čas jít spát,Emi Amitamhle za kopcem je Sarajevo,

H7 Emitam budeme se zítra ráno brát.

Farář v kostele nás sváže navěky, věnec tamaryšku pak hodí do řeky,voda popluje zpátky do moře, my dva tady dole a nebe nahoře.

Refr.

Postavím ti dům z bílého kamení, dubovými prkny on bude roubený,aby každý věděl, že jsem tě měl rád, postavím ho pevný, navěky bude stát.

Refr: Ještě hoří oheň a praská dřevo,ale už je čas jít spát,tamhle za kopcem je Sarajevo,tam zítra budeme se, lásko, brát ...

SBOHEM, GALÁNEČKO

C AmiDmi G7 C D7Sbohem galánečko, já už musím jíti. G Emi Ami D7 GSbohem galánečko, já už musím jíti. Dmi G7 C Dmi G7 C Dmi G7 CKyselé vínečko, kyselé vínečko podalas’ mi k pití.

[: Sbohem galánečko, rozlučme sa v pánu. :][: Kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mi v džbánu. :]

[: Ač bylo kyselé, přeca sem sa opil. :][: Eště včíl sa stydím, eště včíl sa stydím, co jsem všechno tropil. :]

[: Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila. :][: To ta moja žízeň, to ta moja žízeň, ta to zavinila. :]

SBOHEM, LÁSKO

C F G7 C F G C Ami D7 G7Ač bylo mně i jí tak šestnáct let, zeleným údolím jsem si ji ved.

C C7 F Fmibyla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct,

C G7 C F Ckdyž na řasách slzu má velkou jako hrách.

C F Dmi Emi AmiRefr: Sbohem lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid.

Dmi G7 C C7žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,

F Dmi Emi AmiJá tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát.

Dmi G C F CNejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.

A tak šel čas a já se toulá dál. V kolika údolích jsem takhle stál. Hledal slůvka, co jsou, jak hojivej fáč, bůh ví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.

Rec: Já nevím, kde se to v člověku bere, ten neklid, co ho tahá z místa na místo,co ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojenej, jako většina ostatních.Aby se usadil, aby dělal jen to, co se má a říkal co se od něj čeká.Já prostě nemůžu zůstat na jednom místě, nemůžu, opravdu, fakt.

SCARBOROUGH FAIR

Dm C Dm F G DmPříteli, máš do Scarborough jít, dobře vím, že půjdeš tam rád,

F C Dm C Dm C Dm C Dm C Dmtam dívku najdi na Market Street, co chtěla dřív mou ženou se stát.

Vzkaž jí, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však jenom smí bráta místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát.

Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž jí prát

a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát.

Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát,a tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát.

Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad,za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát.

Osej ten sad a slzou jej skrop, choď těm růžím na loutnu hrát,až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát.

Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát,jen pýchy své a Boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.

SEDMIKRÁSKA

HmiV řece plavou bílý lístky, sedmikrásky někdo blízký

Emi Hmi F#7 Hmidruhému se ptal, zda na něj myslí, vzpomíná, má-nemá rád.

Smutně plavou květy vodou, rozum pláče nad náhodou,nemá, nemá, řeko němá, pospíchej, ať nebolí to tak.

H7Refr: Chvíli si myslíš, že svět ztratil tvar,

Emiprostor se zúžil na má dáti - dal,

Ajak mokrá sirka připadáš si zbytečná,

D F#7 H7jak zapálený trsy trav, hmm.

Uschla kytka na kamenech, vezmi ji a v knížce nech ji,pro vzpomínku u básniček, ze kterých ti po večerech čet'.

V řece plavou bílý lístky, sedmikrásky někdo blízkýdruhému se ptal, zda na něj myslí, vzpomíná, má-nemá rád.

SEN O JANEF C G F CJe krásný den, z města odjíždím, na hlavě klobouk mám, spěchám k nádraží

G F C GV dálce vlak zahouká, svou páru vypustí, já jedu nevím kam, slunce mě provází

Fbůh ví kam.

C GVlak mě veze v širou dáli, jsem stále sám, nevím potkám-li

C G Fdívku vysněnou, sladkou Jane.

Ve vlaku klimbám sám, v mysli si promítám, oči tmavé jak stín, čas rychle běží dál.Za noci vystoupím, k spánku se ukládám, po noci přijde den, snad zítra potkám ji,sladkou Jane.Já nemůžu se dočkat rána, oheň zhas' a chlad se vkrádá, zas myslím na ní,

jsem tak sám.

Vlak mě přivez' z velké dálky, jsem stále sám, nevím potkám-limalou Jane, oh Jane.C F G F GZmoh' mě spánek nejhlubší jen, když tu náhle mě překvapil sen,

F Ami Guž nejsem sám, už je se mnou má Jane

Ami Fkrásná Jane, milá Jane.

Všechno se mi jenom zdálo, byl to sen a to je málo, dívko vzdálenná, vysněná.

Proč mám zůstat stále sám, svými představami štváno mou Jane, oh Jane.

SEVERNÍ VÍTR

C Ami F CJdu s děravou patou, mám horečku zlatou, jsem chudý, jsem sláb, nemocen.

Ami F G7 CA hlava mě pálí a v modravé dáli se leskne a třpytí můj sen.

Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mně psát, sám v dřevěnné boudě sen o zlaté hroudě já nechám si tisíckrát zdát.

C C7 F C G7Refr: Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím,

C C7 F C G7 Ck nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím.

Tak zarůstám vousem a vlci už jdou se, už slyším je výt blíž a blíž, už mají mou stopu a slyší že kopu a stloukám si dřevěnnej kříž.

Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář. Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek a nad hrobem polární zář.

SHE LOVES YOU

C#mi F#7She loves you yeah yeah yeah she loves you yeah yeah yeah

Ashe loves you yeah yeah yeah yeah.

E C#mi G#mi H7You think you've lost your love, when I saw her yesterday-yi-yay

E C#mi G#mi H7it's you she's thinking of and she told me what to say.

ERefr: She says she loves you

C#miand you know that can't be bad

Ami6

yes she loves you H7

and you know you should be glad oh!

She said you were to know that she almost lost her mindand now she says she knows you're not the hurting kind.

C#mi F#7X: She loves you yeah yeah yeah she loves you yeah yeah yeah

Ami6 H75+ H7 Eand with a love like that you know you should be glad.

And now it's up to you I think it's only fairif I should hurt you too apologize to her because:

Ami6X. + [: with a love like that

H75+ H7 Eyou know you should be glad. :]

Yeah yeah yeah yeah yeah yeah yeah yeah yeah yeah ...

SHORTY A JOEShorty a Joe jezdili s náma v partě, pálili s námi taky značky do telat. ňáký tý ráně a nebo špatný kartě od ucha k uchu uměli se smát. O láskách zpívali si pod hvězdama, Shorty a Joe zpívali o nich. Na cestách pomsty teď všude s náma pádí prázdná sedla na dvou koních.

Refr: Prázdná sedla na dvou koních, v kterejch už nikdo nejede. Vypráví ten příběh o nich líp nežli kovboj dovede. Na dvou grošovanejch koních vopuštěná sedla jsou, už se nikdy nevyhoupne do nich Shorty ani Joe

Shorty a Joe jeli ten večer s náma tou starou stezkou, trochu hrát a pít. Pak v baru začla hra ve světě tak známá, ve které es je víc nežli má být. Falešní hráči mají ruce hadí, Shorty a Joe táhli až po nich. Na cestách pomsty teď všude s náma pádí prázdná sedla na dvou koních.

Johoho, život je někdy krátkej, johoho, člověče měj ho rád.

SKLÁDANKAG Ami G

Tak od dneška vím, jak zavíráš oči když pusu ti dávám, jak otáčíš hlavu, všechno už víš, to, co bych chtěl.

D Emi CSnad se mi zdáš nebo nechápu nic, snad jsem jen blázen, co chtěl bych víc,

G Ami Dty můj vánku, skládanko hezká z kouzelných chvil.

Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, poprvé blízko, blízko tě mám a tvoje tvář je plná stop mých, začnu se bát jestli to moje rád ti neublíží.

A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít, uklidím okurky, polštáře, naposled pusu ti dám, ruce si chvíli nebudu mýt, pel s tvojí kůže nechci si vzít tak zase zítra ty můj vánku milovaný.

SLABOCH BENC Ami F C Ami D7 G7Tam v lesích Ontária, kde čerstvá smůla voní, tam, kde paže dřevorubců vládne všem. C Ami F C G7 CKde staleté sosny se pod sekyrou kloní, tak tam, v těch lesích žije slaboch Ben.

C Ami F G7 C Ami D7 G7Refr: Že je velmi slabý, že se rány bojí, říká o něm předák ranče Anderssen.

C Ami F C G7 Cže se leda hodí jezdit pro zásoby, na to že je dobrý slaboch Ben.

Do pouzder mu dali bez nábojů kolty, kdyby se snad před kojoty bránit chtěl, kdyby se mu chtělo vystřelit si na ně, jak se míří stejně nevěděl.

Byli by se smáli ještě dlouhou chvíli, kdyby nebyl tábor náhle přepaden partou kterou vedl sám jednooký Billy, nikdo neměl býti ušetřen.

Na pět kamarádů deset koltů míří, každý se už se životem dávno rozžehnal, když tu náhle v zadu rozlehl se výkřik: Kdo se nevzdá, nebude žít dál.

Deset koltů rázně změnilo svý cíle, tam kde vzadu objevil se slaboch Ben a pět kamarádů využilo chvíle, jednooký Bill je překvapen.

Na zemi tu leží jednooký Billy, i jeho čtyři druzi dávno mrtvi jsou. A ten šestý s nimi s nenabitou zbraní pro pět pardů padl slaboch Ben.

SLEČNA SENJdu si lesem a náhle tu potkám slečnu Sen, slečnu Sen.Já tu bloudím a cestu svou hledám z lesa ven, z lesa ven.

Refr: Já tu hledám tu nej, tu nejhezčí z cest,která mohla by mě k tobě vést.Tvých kudrn tak mít jen plnou náruč a néstje tam kam jenom slunce zapadá.

A zlíbí se má líčka spolknout, jen tak sám, jen tak sám.Já jenom jak sova chci houknout, rád tě mám, rád tě mám.

A ptát se pak tý, který říkáš, slečna Sen, slečna Sen.To jméno teď přes hlavu svlíkáš, tvý je jen, tvý je jen.

SLEČNA ZÁVISTAmiTa dívka u oltáře co pohled tvůj teď váže G Amiskrýt závist zkouší za vlastním bohatstvím.

Má krásu moc i slávu přesto vidíš že se trápí

když tvář zakrývá jí závoj tkanej z černejch pavučinAmi G Ami Ami G AmiÁáá . . . ááá . . .

Proč přišla takhle z rána a ci žádá si u Pánaže svíčku drží v dlaních tiše obchod nabízíBože vyslyš moje přání jak neřekneš svý ano mitak ďáblu ruku podám když mi pomoc přislíbí

Ááá . . . ááá . . .

No jen řekni dám ti to co chceš ja věřím ty to dokážešslib krví potvrdím jen dej ať nikdo nemá vícMě pálí když je kdokoliv a víc štěstím se vším cokolivco zrovna nemám já radši ať sama nemám nic

Ááá . . . ááá . . .

Teď otáčí se s nevolí jak ďáblu podpis zabolíuž do rysů jí kreslí vrásky z duše šedivýPak konečně k nám promluví skřek havraní tu zakroužía mezi námi hledá svoji oběť vybírá

Když ne mně radši nikomu a slova nejsou k ničemuto slečna závist vstoupila zas do někoho z násÁáá . . . ááá . . . (opakovat mockrát)

SLEPIČKAKdybyste na chvíli se u nás stavili, tak byste nechtěli už nikdy zpět.Na kraji lesíčka je malá chajdička a v ní je slepička jak z růže květ.

Refr: Nejvíce se bojí kohouta, aby jí nezlákal do kouta.Mám slepičku mám, když jí nenasypámsluníčko probouzí spáče, ona mi vesele haf haf haf haf kokodáče.Mám slepici mám, když jí nenasypám,ona mi řekne, kokodáče, starej vole, sežer si to sám.

Když jdu na procházku, mám ji na provázku, aby ji nezlákal ten černej les.Zastřelím zajíčka a moje slepička nese ho v zobáčku jak věrnej pes.

SLUNEČNÍ STRANA HOR (NA SLUNEČNÍ STRANĚ HOR)

D GDrahá, a teď mý hory zlatou barvou slunce zahořej',

A7 Djá za brodem ti zamávám, tak už se nedívej.

Znám tu cestu vzhůru, kůň mě vede starou pastvinoua ta je dneska mojí tajnou láskou jedinou.

Každej teď musí vědět, že jen tebe v horách mohu mít,musím zlatý květy Zlatejm horám vzít.

Vím, psaní mi pošleš aspoň jedno poštou polední,co projíždí údolím jednou za osm dní.

Mám tam na sluneční straně hor svý štěstí ztracený,a než ho zase najdu, budu dávno pod zemí.

Až zejtra řečí o mně mezi lidma párek poletí,tak Zlatý hory budou mě mít opět v zajetí.

SLUNOVRAT

Ami Ami/C H Emi AmiStíny nad obzorem pomalu jdou noc se snáší, Ami Ami/C Ami Emipaseky osvítí zář z borovejch klád zapálenejch.Ami C G DmiSešli se zapomenout a zvednout hlavu to stačí Ami Emi Amijen trochu popadnout dech než půjdou zas dál

Ohnutý lžíce a nůž, dům z igelitů, lístek zpátky. Boudy na zastávkách, kde potkáváš lidi co potkat si chtěl. Sešli se .....

Stíny nad obzorem pomalu jdou, právě svítá. Šlápoty, ohniště, klid smutnej je kemp, opuštěnej. Sešli se .....

SLZY TVÝ MÁMY

Dmi GmiChvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let, C Fna kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned. Dmi DZ cigaret je modrej dým, hraje magneťák, Gmi Dmi C AmiDmiholka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak.

Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let, dnes už možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět. Chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás, když jsi v noci vyšel ven, snad ses trochu třás, trochu třás.

D CRefr: Když tě našel noční hlídač,

B Fbyl by to jen příběh bláznivýho kluka, B Fnebejt nože ve tvejch dětskejch rukách, B F C Dminebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč. Dmi C Ami DmiSlzy tvý mámy šedivý stékají na polštář.

B C FKdo tě zná se vůbec nediví, že stárne její tvář. Dmi Gmi7Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal.

Dmi C Ami DmiJen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený ty oči pláčou dál.

Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat poctivejma rukama jako správnej chlap, snad se někdo ušklíb jen, že jsi křivě šláp, křivě šláp.

Refr: I když byl někdo k tobě krutej, proč jsi znova začal mezi svejma? Tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá, když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch.Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář. Kdo tě zná se vůbec nediví, že stárne její tvář Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal. Vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta ztracený nemusí plakat dál.

SMUTNÝ PSANÍ

C G7 CDnes je pro mě černý nejsmutnější ráno, dopis dostal jsem černě ozdobený,

Dmi G7 Cnevím ještě co je tam uvnitř napsáno, když ho vidím oči mám zarosený.

Tak tu sedím v ruce mám tak smutný psaní, máma píše, že si pámbůh tátu vzal, je teď sama, doma nemá nikde stání, abych prej se za ní domů podíval.

Kdybych šel hned nejrychlejší koně sedlat, s větrem v zádech letět chtěl bych jako blesk, nemoh bych pro mámu nic jinýho dělat, než jí otřít slzy a zahnat jí stesk.

Rec: Vzpomínám si dobře na to krásný ráno, kdy jsem mámě, otci lehce sbohem dal. Otec říkal mi, že mám v osudu napsáno, abych celej život do svejch rukou vzal.

Kdybych šel hned nejrychlejší koně sedlat, s větrem v zádech letět chtěl bych jako blesk, nemoh bych pro mámu nic jinýho dělat, než jí otřít slzy a zahnat jí stesk,

G7 Cnež jí otřít slzy a zahnat jí stesk.

SNAD JSEM TO ZAVINIL JÁ

Am C D Dm7 E Am C D DmProč jsi tak smutná, kdo se má na to koukat, nic jíst ti nechutná, v hlavě máš asi brouka.

C H B Am C H B Am Dm7 G C E Am C D7 Dm7 Am C D7 Dm7Refr: Tak nezoufej, nic to není. Za chvíli se to změní. Snad jsem to zavinil já, já, já á á á ...

Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou tou, tmou obarvenou na černo smutnou touhou.

SNÍDANĚ V TRÁVĚ

G Emi C D G Emi C DJá nejsem zdejší, jen projíždím, jsou movitější, já ti nabízím:

G DRefr: Snídani v trávě, teď právě prostřenou,

Gloukou ráno vzbuzenou, napůl v snáchC Ghledám teď po kapsách, čím zaplatím

D Gdřív, než se vytratím, snídani v trávě.

Dál podle pražců, tam je můj cíl, dám na každej nápis, že jsem tu žil.

Refr.

C G C HKdybych měl plátno a zlatý rám, tak se do malování dám.

Jsou povolanější, jak jsem si všim', já nejsem zdejší, tak jenom sním.

SPATŘIL JSEM KOMETU

AmiSpatřil jsem kometu, oblohou letěla, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,Dmi G7 C E7zmizela jako laň u lesa v remízku, v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.

Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až příště přiletí, my už tu nebudem,my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

Ami Dmi G7 CRefr: O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se,

Ami Dmi E E7 Amio lásce, o zradě, o světě a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě.

Na hvězdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony,hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech.

Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí,že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje.

Refr: Na na na ...

Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije,šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha.

Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

Refr: O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se,o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě ...

SPINKEJ

G C G CUž se končí den, už je čas k spánku, zdi se barví od červánků,G Emi D G Chleď, už lampář světla rozsvěcí, tak si dočti stránku, zavři knížku,G C G Emi Dhonem hupky do pelíšku, koťata už dávno vrní za pecí.

G C G CRefr: Tak spinkej, ať ve tvých snech růže kvetou, voní mech,

G Emi D G Cprinceznu si Honza bude brát, až půlnoc prostře sítě,G C G Hmi Dna vlásky políbí tě, vždyť i tvá máma musí spát.

Západ rudou barvu ztrácí, od řeky se táta vrací,musím jít, je jistě hladový, až se usměje, tak na chvilenkuočí si mu všimni, synku, snad jednou budeš taky takový.

SPLAV DZ teplýho hnízda je proud vody zdvih', vyšli brzo ráno stihnout den, Hmi F# G Gmi Dv tramvajích s nápisem Marlboro snít, roztoulanej pěknej den.

Nádražím blouděj' a hledaj' si kout, ahoj, jak se máš, tak dneska kam,to neptáš se na nic, jen tak chceš si říct, že zase je ti dobře, fajn. GRefr: Na kameni vprostřed splavu sám si sed' D

a proti proudu rukou vodu hnal, F C F

je studená, až bolí, dlaň si k puse zved' G A

a zvědavě ji ochutnal.

Zahřát se písničkou, nádherou hvězd, vyšli brzo ráno stihnout den,potkat se, zbláznit a po nebi svézt, bezstarostně hrát si jen.

SPONKYSnad ses mi zdála písničko krásná, do spánku zněl mi tvůj tón, až ráno proud vlasů a vír našich hlasů a v koupelně vůně a shon.Mě přesvědčil vážně že jsi a jen z bázně se člověk bojí skutečných rán hvězdy když zhasnou vzpomínku krásnou smaže světlo, když přijde k nám.

Refr: Ale ty skutečná jsi, dotknout se tě můžu a tak začíná mi pěknej den, na tvářích se slunce snaží zamalovat unavenej noční sen.

Na rtech mi zůstal jeden s tvých vlasů, směješ se a chceš mi ho vzít.Ruku pokládáš vedle, vedle mě na stůl, ještě dotknout se a už musíš jít.

Sbírám pár věcí co zbylo tu po nás, pár sponek, vlasy budou ti vlát, ještě skleničky s tácem a zmuchlanej polštář. Až vrátíš se, zas budeš se mi zdát.

Snad ses mi zdála písničko krásná, do spánku zněl mi tvůj tón,............

SPORTU ZDAR!

Ami C G7 Ami E7V neděli v pět deset, sraz u Baníku, desítka vleze se, pak ještě jedna,Ami C G7 Ami E7co čumíš, frajere, chceš do ciferníku, jestli mě dožereš, hele, jsem bedna!F Ami Dmi Ami E7Tribuna na stání, necpi se, vřede, hadráři-Sparťani, Ostrava, jedem!Ami Dmi E7 AmiUž to má správný var, jen počkej, až tě ... Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

Tři nula na rohy a jinak šul-nul, berte je přes nohy, liga je liga,dnes jsem měl odpolední, tak jsem to bulnul, zacláníš, chlape, sedni, navalte cíga!Zelená je tráva, rozhodčí, nekřepči! Ostrava, jedem, Ostrava, Lička je nejlepší!Pětku mě lístek stál, tak se ukažte! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

Lumpové, hovada, Chovanec - karta, jesličky, paráda, šij to na bránu!Bijte je, Pražáky, hanba, Sparta, jaký saky-paky, sedm banánů!Stojím v davech lidu, jsem fanda svýho klubu, ten gól byl z offsidu, sudímu rozbít hubu!Kde je ten autokar, propíchnout pláště! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!

Ty mlč, ty páprdo, no, ty v tom baloňáku, fotbalu rozumíš jak koza náklaďáku,být tebou, tak nežvaním a rychle mažu, jinak se neubráním a pak ti ukážu!V neděli v půl desáté, kdo umí, ten umí, hej, vrchní, co děláte, pět nula na rumy!Já bych jim ukázal, na šachtu s nima ... Dobrý den, sportu zdar, fotbal je príma!

STÁNKY

D G D EdimU stánků na levnou krásu postávaj a smějou se času D A Ds cigaretou a holkou, co nemá kam jít.

Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy neuměj žít a bouřej se a neposlouchaj.

D7 G A D GmiRefr: Jen zahlídli svět, maj na duši vrásky, tak málo je, málo je lásky,

D A Dztracená víra hrozny z vinic neposbírá.

U stánků na levnou krásu postávaj a ze slov a hlasů poznávám, jak málo jsme jim stačili dát.

STARÁ ARCHA

D7 G D7 G D7 GRefr1: [: Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou. :]

G D7 G

Pršelo a blejskalo se sedm neděl, kocábku náram-, náramnou,Noe nebyl překvapenej, on to věděl, kocábku náram-, náramnou.

G D7 GRefr: Archa má cíl, jé, archa má směr, jé, plaví se k Araratu na sever.

Refr1:

Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní, kocábku náram-, náramnou,Noe je zavolal ještě před povodní, kocábku náram-, náramnou.

Kázal jim uložiti ptáky, savce, kocábku náram-, náramnou,„ryby nechte, zachrání se samy hladce," kocábku náram-, náramnou.

Refr:Refr1:Refr:

Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla, kocábku náram-, náramnou,tu přilétla holubice, snítku nesla, kocábku náram-, náramnou.

Na břehu pak vyložili náklad celý, kocábku náram-, náramnou,ještě že tu starou dobrou archu měli, kocábku náram-, náramnou.

Refr:Refr1:Refr:Refr:

STARÁ PACIFICKÁČekám až Bill přiveze svou káru, s ostrým hvizdem zastaví u nás.Skočí s tendru a vypustí páru, mezi doušky brandy zazní hlas:

Refr: Hoši, stará pacifická veze dynamit, šéf se ptá, jak pokračujem dál.Zda-li trať už překročila osmnáctou mejli, Rocky Top zda-li byl prokopán.

Drezína k nám jezdí každej tejden, veze ženský, zásoby a chlast.A když večer do salónu vejdem, z votevřenejch voken slyšet hlas:

A když přišly ty Skalistý skály, všude kopec, všude samej sráz.S Cherokézy jsme tam bojovali, z ústí pušek bylo slyšet hlas:

Roky pryč a já pasu jen stáda, ruce ztvrdlý, šedivej mám vlas.Rád se vracím tam, kde žloutne tráva, když projíždí expres slyším hlas:

STARÁ STEZKAStará stezka vedla kdysi Oklahomou, když jsem býval mladý vyprávěl mi děd, po ní jezdil každý kovboj, když se vracel, když se v sedla houpal a svou píseň pěl

V dáli nad oblaky pnou se modré hory, na nich táborové ohně vidět je, kolem kamarádi kovbojové sedí, zpívaj píseň, která navrací je zpět.

Doby dávné ožívají v srdci starém, již od mého mládí mění se vše kol,ještě naposledy chtěl bych projet krajem, ještě naposledy zpívat píseň svou.

Dávno přešla stáda stezku opuštěnou, dávno žlutý písek chajdu mou zavál, nikdy nazasviští laso nad mou hlavou, kde jsou doby, kdy jsem koně sedlával.

Dole, pod námi se tiše vine řeka, je to starý svědek dávno zašlejch dnů, nikdo neví ani kde co na něj čeká, sbohem Oklahomo, živote mých snů.

STARÝ MUŽ

G Hmi EmiAž budu starým mužem, budu staré knihy číst

C Da mladé víno lisovat,G Hmi Emiaž budu starým mužem, budu si konečně jist

C Dtím, koho chci milovat,G Hmikoupím si pergamen a štětec a tuš

Emi Da jako čínský mudrc sednu na břeh řeky

G Hmi Emi C D G Hmi Emi C Da budu starý muž, starý muž.

Až budu starým mužem, pořídím si starý byta jedno staré rádio,až budu starým mužem, budu svoje místo mítu okna kavárny Avion,koupím si pergamen, štětec a tuša budu pozorovat lidi, kam jdou asi,a budu starý muž, a budu starý muž.

C C/H Ami C/H C C/H Ami C/H C C/H Ami C/H C C/H DRefr: Na na na ...

Až budu starým mužem, budu černý oblek míta šedou vázanku,až budu starým mužem, budu místo vody pítlahodné víno ze džbánku,koupím si pergamen, štětec a tuša budu mlčet, jako mlčí ti, kdo vědí už,starý muž, starý muž.

STARÝ PŘÍBĚH

G C G CŘek' Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas,

G h C Ddnes v noci tiše vytratí se každý z nás.G G7 C A G C G C GMává, mává nám všem svobodná zem.

Já říkám rovnou: každý ať s tím počítá,že naše cesta ke štěstí je trnitá.Mává, mává nám všem svobodná zem.

C G C G C G C G A DRefr: Kdo se bojí vodou jít, ten podle tónů faraónů musí žít.

G C A G C G C GMává, mává nám všem svobodná zem.

Až první krůček bude jednou za námi,tak nikdo nesmí zaváhat, dát na fámy.Mává, mává nám všem svobodná zem.

Pak tenhle vandr všem potomkům ukáže,že šanci má jen ten, kdo má dost kuráže.Mává, mává nám všem svobodná zem.

Refr:

Ten starý příběh z knížky vám tu vykládám,ať každý ví, že rozhodnout se musí sám.Mává, mává nám všem svobodná zem.

Refr:

STEJNĚ JAKO JÁ

C F BDo práce nevstávám, svou ženu nemiluju, svinstva si nepíchám, budoucnost nemaluju

Po ránu nesnídám, složenky vyhazuju, milenky nestřídám, slzy si zakazuju

Špatně se oblíkám, noviny nekupuju, něco si namlouvám, v něčem si důvěřuju

Moc dlouho vybírám, těžko se rozhoduju, a když se do toho dám, ničeho nelituju

Am D F Eb Am D FRefr.:A ty mi to vyčítáš, a já se vůbec nebráním, a ty se na mě podíváš, a já vím

Cže v podstatě jseš na tom stejně jako já

V podstatě nedalas mi šanci, nikdy cokoliv říctzabalíš si věci, přijdeš za měsícA já čekám telefon, snad aspoň zavoláš, jestli já nebo on.

Refr.Refr.

STLOUKÁM DENStloukám den, jen žít chci žít, mně prší pláč, jen být, jen být. To nejsem já, né já, já ještě sílu mám, to uvnitř blázen on a já mu utíkám.

Refr: Já říkám ne, to ne, nač je ti pláč a vztek? A on jen blátem dál, mě žene dál.

On je má tma a noc, k zoufání trest a stesk, on nezná naději, smích, a já bych se tak smál.

Stloukám den, já vím, že bude líp a říkám snad, stačí jen chtít, jen chtít. Jednou je hvězdná noc, pak přijdou mraky, mráz, za oknem těchhle změn utíká vzácnej čas.

Stloukám den, jen žít chci žít, mně prší pláč, jen být, jen být.

STOVKY MIL (PĚTSET MIL)

G Emi Ami C Ami Hmi C D7Plakat budeš dívko má, že odešel jsem z domova, že odešel jsem z domova snad stovky mil.

G Emi Ami C Ami D7 G D7Stovky mil, stovky mil, stovky mil, hmm stovky mil, že odešel jsem z domova snad stovky mil.

Čas ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pětset mil, srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.Těžkých chvil,.....

Celou noc dnes přemítám, proč jsem zůstal sám a sám, lavici teď nádražní za lože mám.Za lože mám,.....

Cestu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám, tak v tý dálce daleký zůstanu sám.Zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, [: tak v tý dálce daleký zůstanu sám. :]

C Gtak v tý dálce daleký zůstanu sám.

STRČ PRST SKRZ KRK

GRefr: "Strč prst skrz krk" zřetelně nám přeříkej,

D"strč prst skrz krk" zřetelně nám přeříkej,G"strč prst skrz krk" zřetelně nám přeříkej,D Gbude z tebe zpěvák velikej, Pájo.

GNa cvičišti čtyři svišti piští,Dna cvičišti čtyři svišti piští,Gna cvičišti čtyři svišti piští,D Gtěším se na lekci příští, ach jo.

Dalajláma v lomu láme slámu,dalajláma v lomu láme slámu,dalajláma v lomu láme slámu,já si na tom jazyk zlámu, ach jo.

Jak Julie olejuje koleje,jak Julie olejuje koleje,jak Julie olejuje koleje,smrtelný pot ze mě leje, votři mě.

Od poklopu ke poklopu koulí Kyklop kouli,od poklopu ke poklopu koulí Kyklop kouli,od poklopu ke poklopu koulí Kyklop kouli,já mám z toho na jazyku bouli, bá jo.

Na klavír hrála královna Klára,na klavír hrála královna Klára,na klavír hrála královna Klára,a přitom se na mě smála, tý jo.

Teď už umím "kaplan plakal v kapli",teď už umím "kaplan plakal v kapli",teď už umím "kaplan plakal v kapli",hlasivky se mi už naply, ach jo.

Šel pštros s pštrosicí a pštrosáčaty ke mně,šel pštros s pštrosicí a pštrosáčaty ke mně,šel pštros s pštrosicí a pštrosáčaty ke mně,já mám nějak sucho v tlamě, Pájo!

.

STROM

Ami GPolní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát,Ami Gsvatby, pohřby tahle cesta poznala už mnohokrát,

F G Amipo jedné svatbě se chudým lidem synek narodil F G Ea táta mu u prašný cesty života strom zasadil.

A F#mi D ERefr: A on tam stál a koukal do polí, byl jak král, sám v celém okolí,

F#mi D A E A Amikorunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata a jeho pokladem byla tráva střapatá.

Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl,jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl.A z vísky vylo město a to město začlo chtít,asfaltovej koberec až na náměstí mít.

Že strom byl v cestě plánované, to malý problém byl,ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil.Tak naposled se do nebe náš strom pak podívala tupou ránu do větvoví snad už ani nevnímal.

Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,a tak kousek od nové cesty smutnej pařez stál.Dětem a výletníkům z výšky nikdo nemávala přítel vítr si na strništích z nouze o něm píseň hrál.

STROMY

GDýmem výfukovým zamlženej svět,

D7 Guprostřed šňůry vozů pomaloučku vpřed,výlet rodinný se koná právě dnes,

D7 Gmý děti chtějí vidět, jak vypadá les.Emi C G G/F# EmiUž jsem byl s nima skoro všudeC Hmi Ami Ga děti louděj': táto, kdy už ten les bude?

G C G C D7 GCopak já vím?

Dívka v informacích, když jsem se jí ptal,řekla: někde jistě bude, musíte jet dál,prý snad na Moravě nebo u Semilpodle tajné zprávy ještě kousek lesa zbyl.Proč místo lesa moje dětinechtějí navštívit třeba skládku smetí?Těch máme dost.

Ráno, až se skončí tenhle divnej sen,obujem si boty-šlapky, vyrazíme ven,půjdem za nosem a vím, že ještě dnes,najdeme skládku smetí, ale taky les.Pohoří z rezavého plechukrásně se vyjímá v kapradí a mechu,

D7 Gpopel a dým, kdo mi poví, co s tím?

SUNDEJ Z HODIN ZÁVAŽÍ

E ABrouzdej trávou za tratí, v dlouhých letních hodinách,F#mi H H7 E E4vše se v dobré obrátí, já se vrátím před tvůj práh.

Nikdy nevěř vteřinám, ty nám jenom překáží.H7 E A

Je tu lék a já ho znám, sundej z hodin závaží.

E E7 A ERefr: Pak se času budem smát, někde stranou od lidí,

F# Hnaše toulky ranní rosou ať nám všichni závidí.

Odjezd tvůj je blíž a blíž, vlak už houká v nádraží,já chci zůstat ty to víš, sundej z hodin závaží.

SVATEBNÍ

D A7 G A7 D A7 G A7Barokní varhaník navlík' si paruku a pudrem přemázl tvář,D A7 G A7 D A7 G A7Magda a Jan se drží za ruku a kráčejí před oltář.D A7 G A7 D A7 G A7Hou, hou, hou, zvony bijí, hou, hou, hou, a já v sakristii,D A7 G A7 D A7 G A7 D A7 G A7hou, hou, hou, tajně schován, hou, hou, hou, zamilován.

Tři krásní velbloudi - dar krále Hasana frkají před kostelem svatého Matěje,bílý je pro Magdu, černý je pro Jana, ten třetí, černý vzadu pro mě je.Hou, hou, hou, už jsou svoji, hou, hou, hou, a já v černém chvojí,hou, hou, hou, tajně schován, hou, hou, hou, zamilován.

Na staré pramici po řece Moravě připlouvá kmotr Jura,fidlá na housle, klobouk má na hlavě a všichni křičí: hurá, hurá!Hou, hou, hou, už jdou spolem, hou, hou, hou, a já za topolem,hou, hou, hou, tajně schován, hou, hou, hou, zamilován.

Ech, lásko, bože, lásko, zanechala si ně a to sa nedělá,srdce ti vyryju na futra předsíně, abys nezapomněla,hou, hou, hou, že byl jsem tady, hou, hou, hou, umřel hlady,hou, hou, hou, tajně schován, hou, hou, hou, zamilován,A7 G A7 D[: tvůj zamilován ... :]

SVÉ BANJO ODHAZUJI V DÁLSvý banjo odhazuji v dál, tam někde do chomáče trávy. Verše, jež jsem ti povídal, zítra ti samo dovypráví.

Svý banjo odhazuji v dál, ať s tebou zůstane tu zatím. Abych se o tebe nebál, až se zpátky zase vrátím.

Refr: Vždyť dva roky možná někdy znamenají víc, než dvacet let. To se potom pozná, co v sobě lidi mají. Dej si proto na nich záležet.

Já chtěl bych zpívat do rána o všem, co jsem si kdysi přál a proto v póze Cyrana své banjo odhazuji v dál.

SVOU LÁSKU JSEM ROZDALG D G DProč mě ráda máš, myslím, že mě znáš, C D G Emi Dvšechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svých.

Co mám ještě říct, myslím, že už nic,všechno ti dám jen ne lásku, z ní se skládá všechen dívčí smích.

H Emi Hmi EmiRefr: Jestli ji chceš mít, tak musíš všechny sloky mých písní znát,

F Emi Dpak možná budeš mít jen malou naději, že tě budu mít rád

Tak už nepros dál, já ty prosby znám,všechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svých.

Tak už nepros dál, já ty prosby znám,všechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svýchvšechno ti dám jen ne lásku, tu jsem dávno rozdal v písních svýchtu jsem dávno rozdal v písních svých.

ŠÁTEČEKUž se mi tvůj šátek v dáli ztrácí smutek v duši mám. Já se pro tě v cele na Pankráci asi ustýskám.

Refr: A to proto jen, že jsem měl svou zem tak rád, dělí nás ostnatej drát

Chtěl jsem s tebou v malé chatě žít, sázet růže, louku pokosit a teď musím v žáru ve válcovnách do úpadu dřít.

Není vhodné mít svůj vlastní názor, jsou s tím potíže. Tím pádem mě státní prokurátor šoupnul za mříže.

Měl jsem plnou hlavu ideálů, chtěl jsem tě mít rád. Nyní musím kletby bachařovi denně poslouchat.

Chtěl jsem světem volně putovat, pod širákem hvězdy počítat, teď na Borech musím denodenně husí peří drát.

Chtěl jsem chodit v kostkovaným saku, frajersky si žít, nyní musím v hadrech pétépáků jako otrok dřít.

ŠESTADEVADESÁT (6 & 90)

A D ANemůžu uvěřit, bráško, že na tě vůbec už nevzpomíná,

D Akdesi nad drahou flaškou, když je nálada nepovinná,

C#mi D E F#mimálem jsem nadělal z kytary dřívka, že se mi o tobě už nebude zdát,

A D E F#michvilka zaváhání před vraty chlívka a je tu rok šestadevadesát,

D E Aa máme rok šestadevadesát.

Fantys' vyplatil v Spartách a ani nebyla tak rozpačitá,vždyť co se na seně vyhraje v kartách, stejně se na zemi už nepočítá,cítím, jak na patách něco tě líže, něco, co ví, že tu budete stát,dokud se jeden z vás nepohne blíže, někam do roku šestadevadesát,aspoň do roku šestadevadesát.

A D E F G ADokud se někdo z nás nepohne blíže, někam do roku šestadevadesát.

Upřímně řečeno - láska už dávno není to, co nedá mi spát,dva blázni v plynových maskách a všechno, co se nám nemůže stát,dokud mi tvoje srdce hoří jak svíce, takže i v tmách aspoň slova jdou psát,vážně netuším, co si přát více na konci roku šestadevadesát,na konci roku šestadevadesát,

D E F G Ana konci roku šestadevadesát ...

ŠÍPKOVÁ MARJÁNKA

C Ami Dmi GRefr: Spěte všichni sladce jako v té pohádce o Šípkové Marjánce,

C Ami Dmi Gspěte bez zlého snění až do rozednění se sluncem ve studánce.

Refr.

C Ami Dmi G .....Rec: Honzíčku, vítej! Co dělá váš Favorit, na který jsem vám dal sedmdesát devět tisíc? Jestlipak

mu každej den čistíte lak, tak? A co dělá plesová róba Haničky, na kterou jsem vám dal tisíc bonů? A ty se jdi oběsit, ty hašišáku jeden! Děláš naší rodině leda vostudu! Stejnak jsme tě s mámou nechtěli, jseš antigestovej, abys to věděl! Kazíš mně i mámě kariéru! Máš hmyz ve vlasech, všechno by jsi nám tady zahmyzil: kuchyň, obývák, ložnici, špajz, půdu, sklep, zahrádku, balkón. Jdi pryč z naší rodiny, táhni do té své širé krajiny, táhni a zavři dveře, táhne tady!

Refr.

Rec: Slečno, jak to, že jste tadyhle nevyplnila tuhle tuhle kolonku? Jak si to představujete, přijít na mé kádrové oddělení s předem připraveným úmyslem nevyplnit mi kolonku? A co ty vaše dluhé vlasy, vy hašišačko jedna? Ke mně nemůžete do závodu, nenenenenenene ne. To je můj závod, to je moje kádrové oddělení. A vy máte hmyz ve vlasech, všechno byste mi tady zahmyzila: všechny moje spisíčky, všechny moje přihrádečky, všechny moje šuplíčky, můj psací strojíček, moji otáčecí židličku, můj kobereček ...To je můj závod, to je moje kádrové oddělení, to je moje městečko, to je můj okres! A ke mně nemůžete do okresu! To je moje zeměkoule! Nešlapte mi po mojí zeměkouli! Máte povolení? Nemáte? Tak proč to děláte? To je moje sluneční soustava, to je můj Neptun, to je můj Pluto, to je můj Mars, moje Venuše! To je moje slunce! Nevopalujte se mi na mým slunci! Máte povolení? Nemáte? Tak proč to děláte? To je můj vesmír! Vaše je támhleta černá díra, ale vrátit, vrátit! To je moje černá díra! A ne abyste mi ji zabělela, vy hašišačko jedna! A teďka už táhněte pryč z mého kádrového oddělení, táhněte a zavřete dveře, táhne tady!

Refr.

Rec: Občanku! Davaj, davaj, davaj, davaj, davaj, davaj, nediskutuj, davaj! No proto, no proto, no proto tak! A teďka to pevně držím v ruce: doklad, dokument, povolení k životu, příčinu tvé existence! Moment, něco se mi nelíbí, něco se mi nezdá. Aha, vousama dolů. Máš štěstí, že ti vousy rostou dolů v souladu s dokladem, v souladu s dokumentem! A pátrám dále, sherlockuji, holmesuji, vacátkuji, mulenuji, derrickuji, derivuji, sčítám, odčítám, násobím, dělím, odmocňuji, zmocňuji, přimocňuji, namocňuji, vymocňuji, kmocňuji, umocňuji, podmocňuji, přesmocňuji, a zjišťuji, že máš v dokladě krátké vlasy, a na hlavě tady přede mnou, v reálu máš dlouhé, široké, bystrozraké vlasy děda Vševěda! Ty hašišáku jeden, jak si to můžeš dovolit? To teda nepochopím: mít v dokladě něco jiného a na hlavě taky něco jiného! To je vzpoura, to je útok, to je přestavba přestavby! Ale já si s tebou nebudu namáhat mozek! Hádej, co já s tebou udělám! Cheche, to neuhodneš! Cheche, my máme teďka nové myšlení! My nejsme takoví ty hloupý, který kopaj' díru vedle garáže, když mu chcípne motor, nenenenenene, já teda ne. Já mám nové myšlení, já vím, že se musí volat Pohřební služba! Hehe, na mě si nepřijdeš, chacha chichi, já jsem inteligentní, já jsem rafinovej, chytrej, chacha, já to dotáhnu daleko, vysoko, široko! Já nepoužívám starých dobrých stalinských metod „tumáš, tumáš gumový guláš!", nenenenenenene, já mám nové myšlení. Říkali nám v Institutě, že máme být humózní, a tak já jsem teda humózní. Hoho, víš, co to je? Hoho, nevíš (já taky ne), ale já jsem humózní, abys' to věděl! Já nepoužiju služební stéblo, nenenenenenenenenene! Žádný: nahoře masáž, dole vodní sprcha, uprostřed krájení cibule! Nenene, to patří minulosti! A teďka už jdi pryč, padej, mladej, nebo si to rozmyslím a přece jenom použiju starých dobrých metod!

C Ami Dmi G C AmiRefr. + a dobrou, dobrou, pokojnou, klidnou, něžnou, sametovou,

Dmi G Czpátkydoevropovou, konvertibilní, soukroměpodnikatelskou,Ami Dmi G Cpluralistickou, vtipnou, veselou dobrou noc ...

ŠÍPKOVÁ RŮŽENKAEmi D C Hmi

Ještě spí a spí a spí zámek šípkový žádný princ tam v lesích ptáky neloví.Ještě spí a spí a spí dívka zakletá u lůžka jí planá růže rozkvétá.

C D Emi C D G H7Refr: To se schválně dětem říká aby s důvěrou šli spát, klidně spát,

Emi D Emi C D Hmi Emiže se dům probouzí a ta kráska procitá, zatím spí tam dál spí tam v růžích.

Kdo jí ústa k ústům dá, kdo ji zachrání kdo si dívku pobledlou vezme za panívyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám, žádný princ už není, musíš tam jít sám.

Refr.

Emi D G C D Hmi EmiMusíš vyjít sám, nesmíš věřit pohádkám, čeká dívka dál spí tam v růžích.C Hmi E4susEčeká dívka dál spí tam v růžích.

ŠIRÝ PROUDC F C Emi Ami Dmi G

Ten širý proud jak přejít mám, proč neumím se nad něj vznést, Emi F Emi Dmi D7 G C

ach člun tak mít, ten řídit znám, v něm lásku svou bych chtěla vést.

Jak kamení, jež působí, že potápí se celý prám,

tak těžké zdá se, Bůh to ví, má láska zlá, co v srdci mám.

Vždy, když se láska rozvíjí rubínů zář se line z ní. Však jako krůpěj pomíjí. pod letní výhní sluneční.

Až něžnou růži spatříš kvést, co trny zájem oplácí, nenech se krásou klamnou svést, hleď ruka má teď krvácí.

Ten širý proud jak přejít mám, proč neumím se nad něj vznést, ach člun tak mít, ten řídit znám, v něm lásku svou bych chtěla vést.

ŠLAPEJ DÁL

F (G, A) C7 (D7, E7)Hej, nandej na sebe modrý džíny,

F (G, A)vlak houká, v kopci je pomalej,

C7 (D7, E7)tak vstávej z tý udusaný hlíny,

F (G, A)hej, tuláku, už je ráno, a tak oči otvírej.

F (G, A) C7 (D7, E7)Refr: Šlapej dál a táhni ke všem čertům,

F (G, A)tohleto je město proklatý,

C7 (D7, E7)a šerif náš, ten nerozumí žertům,

F (G, A)a tak tohle ráno mohlo by bejt pro tebe dost zlý.

Hej, plandej už dál, jak vede cesta,a koukej si chytit nějakej vlak,šerif náš je z pepřenýho těstaa jak zmerčí tuláka, tak začne řádit jako drak.

Refr.

Hej, nandej na sebe modrý džíny,vlak houká, v kopci je pomalej,jeď dál, kam povedou tě šíny,a k našemu městu už se nikdy víckrát nevracej.

Refr.

TA ZEM JE TVÁ ZEM

G C G D GTa zem je tvá zem, ta zem je má zem, od Kalifornie po New York Island,

C G D Gtam můžeš bloudit, jak se ti zlíbí, ta zem je všech, to každej ví.

Mám jen svý mládí a majetek, ti, co jim to vadí, ať si jdou kam chtěj, Kdo chce jde se mnou, ať pozná jednou, že ta zem je všech, to každej ví.

Slunce už svítá, cesta mnou zmítá, dávno dobře vím, každej kraj mě vítá, když sněhy sejdou, nebo listy spadnou, ta zem je všech, to každej ví.

Pomněnky vadnou, mé ruce chladnou, tu zam obejmout, naposled prahnou, plány se hatí, dech už se krátí, ta zem je všech, to každej ví.

Ta zem je tvá zem, ta zem je má zem, od Kalifornie po New York Island,tam můžeš bloudit, jak se ti zlíbí, ta zem je všech, to každej ví.

TAK UŽ MI MÁ HOLKA MÁVÁ

Emi D C Emi D A EmiPosledních pár minut zbejvá jen, máš teplou dlaň a už se stmívá, Emi D C Emi D A C Etěžký je říct že se končí den, vlak poslední vagon mívá.

G F D Emi C Ami DRefr: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý, život jde dál to se stává já to vím.

G F D EmiTak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává. Tak jeď, jeď, jeď, tak jeď.

Koleje jsou cejchem loučení, holkám se ve vočích střádá, smutek je šátek osamění, co mužskejm na cestu mává. Za zády zůstal mi pláč i smích, do tmy se můj vlak teď řítí, zmizela holka jak loňskej sníh a světla měst v dálce svítí.

TAKÚ TI LIŠTÍM

G D G A DKdyž sem já byl ogara, tož to sem už od jara po dědině přes plot lozil a tata mi vždycky hrozil:

G D A (-) D (G)Refr: [: Takú ti lištím, žes to neviděl, že si až tak velký trúba, to sem nevěděl. :]

Pak mi bylo jedenásť, to sem já, Jan a Ignác kúřili hen za trafikú, náš tata měl zlosť velikú:

V sedmnácti Anděla hučala: su dospělá, když sem sa s ňú potom ženil, tata enom zuby cenil:

Staříček mi při svaďbě řekli všecko po pravdě: baže, tata tvůj jak ty byl, šak sa, synku, slyším dovčil:

TAM U NEBESKÝCH BRAN

G D A7 DMěl jsem rád pár písní, v nich jsem žil, cesty toulavý, ty, o kterých jsem snil. G A7 D G D A7 DS vlídnou tmou, když v létě kraj šel spát, poznal jsem, že tenhle svět mám rád.

Bez řečí jsem každou práci vzal a měl problémy, že málem jsem to vzdal. Pokaždé jsem vstal a zkoušel jít pro tu čest, že směl jsem s vámi žít.

G A7 G D G A7 G DRefr: Měl jsem rád stín stromů, říční proud, štíty hor, co nejdou překlenout.

G A7 D G D A7 DKrásnější svět vůbec nehledám, to řeknu vám tam u nebeských bran.

Dětský smích a vlání koňských hřív, něco moudrých vět, co měl jsem znát už dřív,slunce zář, když hřála do mých zad, poznal jsem, že tenhle svět mám rád.

TANEČNICE

D A G GPřevrhlá židle jako symbol času

D G D Dv nočním baru a pak holé nicD A G Gjen v rohu si flitry vyčesává z vlasůD G D Dposlední z tanečnic

Jsem poslední host s poslední sklenkou v dlanii ten klobouk mám dnes naposleddám si ho do týla a koukám na nijak šminkou obelhává svět

D A G D G D G D ARefr: Josefíno zatanči mi na rozloučenou

D A G D GDA G Dza tuhle noc nedopitou a nedokončenouHmi A G G D Hmi A G G A(Á-á-áá-á-áá ...)

Bere si tašku moje balerínav ní jen klíč a láhev od pivaporovná židle a pak pozhasínáa potichu se usmívá

Otvírám dveře - brzkým rozedněnímse pak rozmařile nechám vésttoho kdo zvítězí nad pokušenímčeká nebe plné jitřních hvězd

Severní vítr metá svoje kouzlana mém vlnolamu v Tortuzea do mého nitra prává tiše vklouzlajedna polonahá iluze

Kdesi v mé duši tančí tanečnicemožná odvážněji než bych chtělodráží od břehů má plachetnicea říkejte mi Izmael

TEN BÁJEČNEJ MUŽSKEJ SVĚT

C G

Správnej chlap se ženskejm jeví, vždycky trochu jako kluk F C G C

ale žádná ženská neví, že je nám to vlastně fuk.

Od kolébky do důchodu, máme tendenci si hrátMáme hračky bez návodu, a chceme je prozkoumat

Refr: Ten báječnej mužskej svět, ten báječnej mužskej svět,nepochopí nikdy ženský, ten báječnej mužskej svět.

Život nevyhraješ v bingu, o ten třeba bojovatmožná doma víc než v ringu, ženský nechápou to snad.

Občas jsme jen trochu smutní, svobodu že třeba dát,za tajemství minisukní, ale dál chcem riskovat.

Refr.

Buď jsme v klubu džentlmeni, nebo páni z Nemanic,pro nás rozdíl v tom moc není, jedný hry jen rub a líc.

Ať si hrajem s mikroskopem, nebo s klíčem na svíčky,ať už pomalu či hopem, vždycky chcem být jedničky.

Refr.

Jenom jedno není hezký, že nemáme nikdy časa tak vychovávaj ženský, naše syny místo nás,

ale všechna ženská péče, málokdy se vyplatí.Nezbývá než nad tím brečet, když se kluci potatí.

Refr.

TEXASKÁ PATROLADmi F C A7 DmiTexaská patrola když hlídá, tak je na hranicích klid, není radno někam jít noční tmou.Šerif své stráže pilně střídá, táhneš do Mexika pít, slyšíš kytary tu znít najednou.

F C Dmi A7Refr: Co je to bídnej život psance, střílet a loupit prachy v bance,

B F G7 Ccestovat vlakem nákladním, nikomu nebýt nápadný.

F C Dmi A7Radši bys dobrovolně zpátky dal hlavu zase do oprátky,

B F C Fnebo ať dřív tě zastřelí ve vlastní posteli.

Puebla tyčí se jak skály, tančí, krojovanej šat, ty máš po teqille hlad jako dřív.Barevný ohně kdysi plály, zůstaň ve stínu, buď rád, že se můžeš ještě smát, jakej div.

Zahřměla ve tmě jedna rána, ty máš klobouk do týla, rozlitá je teqilla a nic víc.Za vším je vždycky ženská zrádná, sbohem sladký Mexiko, měl jsi zdrhnout toliko, jinak nic.

TĚŠÍNSKÁ

Ami Dmi F E Ami Dmi F E AmiKdybych se narodil před sto lety v tomhle městě,

Dmi F E Ami Dmi F E Amiu Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě,C Dmi F Cmoje nevěsta by byla dcera ševcova z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova,

Dmi F E Ami Dmi F E Amikochal bym ja i pieščil, chyba lat dwieščie.

Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,mluvila by polsky a trochu česky, pár slov německy, a smála by se hezky,jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,měl bych krásnou ženu a tři děti, zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,tramvaj by jezdila přes řeku nahoru, slunce by zvedalo hraniční závorua z oken voněl by sváteční oběd.

Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,vidím to jako dnes: šťastného sebe, ženu a děti a těšínské nebe,ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká,

Ami Dmi F E Ami Dmi F E Amina na na ...

TICKET TO RIDE

AI think I'm gonna be sad I think it's today yeah

Hmi7 E7the girl that's driving me mad is going away.

F#mi D7Refr: She's got a ticket to ride

F#mi Gshe's got a ticket to rideF#mi E7she's got a ticket to ride

Abut she don't care.

She said that living with me is bringing her down yeahfor she would never be free when I was around.

D7

X: I don't know why she's ridin' so high she ought to think twice E D7

she ought to do right by me before she gets to saying goodbyeE

she ought to think twice she ought to do right by me.

(Znovu 1. sloka)Refr.X.(Znovu 2. sloka)

ARefr. + my baby don't care my baby don't care

my baby don't care my baby don't caremy baby don't care my baby don't care ...

TISÍC MIL

G Emi Ami C Ami D7 GV nohách mám už tisíc mil, stopy déšť a vítr smyl, a můj kůň i já jsme cestou, znaveni.

Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, bílej dům, to malý bílý stavení.

Je tam pláň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz, táta s mámou, který věřej dětskejm snům.

Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

V nohách mám už tisíc mil, teď mi zbejvá jen pár chvil, cestu znám a ta se tam k nám nemění.

Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, bílej dům, to malý bílý stavení.

Kousek dál a já to vím uvidím už stoupat dým, šikmej štít střechy ční k nebesům.

Těch tisíc mil, těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

TMAEmi Ami H7 EmiTo bys nevěřila jak, jak sluší ti noc, čtyři světýlka očí a tma. Tenhle zapadlej kout, jinak smutnej až strach, tebou voní a směje se snad.

G D F CRefr: Jen se schovej sem ke mně já sílu teď mám, že bych rozbíjel skály a vlaky táh sám.

H7 Emi H7 EmiA když po tváři bříšky svých prstů mi jdeš, málem váhám, zda skutečně jseš.

To bys nevěřila jak, jak sluší ti noc, v tichu myšlenkám daří se líp.Víc tě vnímám co chceš, mlčky, beze slov říct. Ve světle stud tvůj neřek by nic.

TO TA HEĽPADm G Dm G Dm A7 DmTo ta Heľpa, to ta Heľpa, to je pekné mesto,a vtej Heľpe, a v tej Heľpe švarných chlapcov je sto;

B C7 F C F A7[: koho je sto, toho je sto, nie po mojej vôli,

Dm G Dm G Dm A7 Dmlen za jednym, len za jednym srdiečko ma boli. :]

Za Janíčkom, za Palíčkom krok by něspravila,za ďuríčkom, za Mišíčkom Dunaj preskočila.Dunaj, Dunaj, Dunaj, Dunaj, aj, to širé pole,ľen za jednym, ľen za jednym, počešenie moje.

TO TENKRÁT V ČTYŘICÁTOM PÁTOM

AMám v Plzni kámoše, už je to řada let,

Dvždycky rád slyším plzeňskej dialekt

A F7 E7 Aa když tam jedu čundrem, dám o sobě vědět,řekne mi: „Usárnu, tu si tutam dej,Dna tuten gauč, tam si nesedej,

A F7 E7 Atam už pětačtyřicet let nesmí nikto sedět.“

„Ani já tam nesedám, když mám po práci,tam seděli v květnu američtí vojácia tutam, co máš nohy, tam šoupli svý helmy,táta vytáhl láhev šnapsu z úkrytua pozval partu jazzmanů k nám do bytua Chattanooga zpívala se velmi.“

A ERefr: To tenkrát v čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Patton

E7 As tanky a děly, na jeepech bílý hvězdy měli,

Ejak pestrý krovky tančily holky ze Škodovky

E7 A D A E7 Aa místní krásky zpívaly sborem: „Škoda lásky ...“

Před pár lety musel kámoš z podniku,šli po něm, že vozil kytky k pomníku,ale on si říkal, ať mu vlezou na záda,že je mu to fuk a že to nebolí,však jen do tý doby, než mu přišla holka ze školy,že nás osvobodila jenom Rudá armáda.

Šel do sborovny a u Marxových spisůřek' tý úče, že jí dává kuli z dějepisua jestli chce, tak že jí ukáže ten otoman,kde seděli tenkát ti hoši v parkách,o coca-cole snili a horkejch párkách,já o tom zpívám song, ač je to téma na román.

Refr: Já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Pattons tanky a děly, na jeepech bílý hvězdy měli,jak pestrý krovky tančily holky ze Škodovky

a místní krásky zpívaly sborem: „Škoda lásky ...“

Refr: To tenkrát v čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Pattons tanky a děly, na jeepech bílý hvězdy měli,jak pestrý krovky tančily holky ze Škodovkya místní krásky zpívaly sborem: „Roll out the Barrels ...“

TO TENKRÁT V ŠEDESÁTOM OSMOM

AMám v Plzni kámoše, už je to řada let,

Dvždycky rád slyším plzeňskej dialekt

A F7 E7 Aa když tam jedu čundrem, dám o sobě vědět,řekne mi: „Usárnu, tu si tutam dej,Dna tuten gauč, tam si nesedej,

A F7 E7 Atam už něco přes dvacet let nesmí nikto sedět.“

„Ani já tam nesedám, to se nevyplácí,tam seděli tenkrát v srpnu Rusáci,no, a jak sem vlítli, děly se psí kusy,tátu vytáh' z úkrytu ten ataman,co tlustým zadkem rozsednul nám otoman,a od těch dob v něm máme blechy, šváby, rusy.“

A ERefr: To tenkrát v šedesátom osmom, když Rus nás osvobodil po svom,

E7 As tanky a děly, na čapkách rudý hvězdy měli,

Edost splihlý krovky měli soldáti ze Škodovky

E7a místní krásky zpívaly sborem:

A D A E7 A„Běž domů, Ivane, čeká tě Nataša, Nataša, Nataša, Nataša.“

Před pár lety byl kámoš u pomníku,rejhy od bot zbyly jen na chodníku,když ho k autu vlekli, tak ruce měl za záda,je to dávno, čas tak rychle utíká,jeho dcera měla odznak Fučíka,a s ní socialistický práce celá brigáda.

Tenkrát v srpnu byla ještě hrozně malá,jak to kotě průvodce potřebovala,průvodce, co by ji ved' po jejím vlastním osudu,tak ji marně lákali na diskohrátky,zbyly po ní jen dva uplakaný řádky:„V tomhle blbým státě já už dál žít nebudu!“

Refr: Já trvám na tom, a na to nemusím být Platón,že dávno měli sedět už doma na prdeli,

my jsme ty druhý, co mají k hvězdám rádi pruhy,na věčný čásky chcem sborem zpívat:„Škoda lásky ...“

Refr. původní

TOM DOOLEYRec: Již staří řekové znali početní úlohu o milostném troj až en-úhelníku.

Já Vám teď povím i jednom takovém obrazci, jehož vrcholy tvoří padouch Grayson, dívka krásnější než krásná a muž jménem Tom Dooley. Dřív, než se zítra krvavé slunce vyhoupne nad obzor, Tom Dooley bude viset.

Refr: Hlavu skloň Tome Dooley, propukni v hořkej pláč,to za to Tome Dooley, žes byl tak dobrej rváč.

Já potkal jsem ji v horách, a měl jsem ostrej nůž,já potkal jsem ji v horách a nepotkám ji už.

Ta ženská je tím vinna a Grayson, ten taky,že zejtra touhle dobou nebudu v Kentucky.

Že zejtra touhle dobou pod sluncem svítícim,na tomhle šedým dubu já budu visící.

Rozluč se Tome s žitím, kterémus' přednost dal,šel jsi cestou krutou, svou čest jsi pochoval.

TORONTODmi A7 Dmi A7Na břehu řeky Sázavy je tichý, klidný kraj, na břehu řeky modravý, tam osadu prej maj.

Gmi Dmi A A+ DKdyž měsíc kraj ten ozáří a peřej zašumí, tu kamarádi z osady si s lesem rozumí.D D7 G DKaždý, kdo patříš mezi nás, víš co je kamarád. D E A7Každý, kdo musel odejít, tak vrátil by se rád. GToronto, má osado, svým krajem kouzelným, D G A A+ Dříčko moje, Sázavo, jen u vás je dobře, to já vím.

Ozvěna hlasy navrátí, když soumrak přišel tam, tu kamarádi z osady nechtěj být nikdo sám. Oheň zaplál černou tmou a píseň lesem zní, mraky letí oblohou, jen stromy tiše spí.

Na břehu řeky Sázavy akáty zašumí, tu kamarádi z osady i skálám rozumí, když vláček nocí zahouká, jdem všichni domů spát, jen vlajka s listem javoru tu bez nás bude vlát.

TOUHA ŽÍT

Emi G EmiKdo vyhnal tě tam na cestu dalekou; touha žít, touha žít

G Emikdo zboural ti dům a pravdu staletou; touha žít, touha žítAmi Emi Ami H7

těžko se ti dejchá, v těsným ovzduší, že máš hlad a žízeň to nikdo netuší. Emi G Emi

Kdo přes pláně hnal osamělej vůz; touha žít, touha žít.

C D7 G EmiRefr: Oregon, Oregon slyšíš jak v dálce bije zvon,

C D7 G Emi D7 Emi D7 EmiOregon, Oregon nesmíš tu stát jak suchej strom, dál musíš jít, slyšíš ho znít.

Kdo cajků tvých pár pod plachty naložil; touha žít, touha žítkdo studenou zbraň ti k líci přiložil; touha žít, touha žítna týhletý cestě jen dvě možnosti máš, buď tu někde chcípnout a nebo držet stráž.Kdo vysnil ti zem a odvahu ti dal? Touha žít.

Kdo vést bude pluh, až půdu zakrojí; touha žít, touha žítkdo přivolá den a úly vyrojí; touha žít, touha žítčlověk se drápe až někam k nebi blíž, dostává rány a přesto leze výš.Hledej svůj sen ať sílu neztratí touha žít, touha žít.

TOULÁM SE KLÍNEM SKAL

G F C GToulám se klínem skal s tou rukou tvou a s kytarou,

F C Gpísně, co jsem ti hrál, zní údolím ozvěnou.

D7 GRefr: Ty chvíle mám rád, když jde den, den už spát,

D7 Gstín tuláků, ohňů dým,

D7 E7 Cpláč stromů na stráních, když je vítr ohýbá,

G D7 G D7 G D7 Gjako nás divná doba bláznivá.

Mávám ti, lásko má, zbývá už jen, jen pár chvil,na kámen teď napíšem pár řádek kdo, kdo tu byl.

TRNKOBRANÍ

C G C F GEj, třepali sme trnky z trnky, ej, plnili sme kýble, hrnky,

C F C G C[: v kádi přibývalo více kvasu, už sa těším, už sa třasu. :]

C G CRefr: [: Trnkobraní, trnkobraní, zkraja dycky cosik brání, :]

A Dmi G C[: když však slinu dostanu, ztrácám každú zábranu. :]

Ej, pálili sme trnky z trnky, ej, z kotla potem cvrnky, cvrnky,padaly z něho kapky do demijónu, teho léku, teho léku, teho šmakovného léku proti všemu,padaly z něho kapky do demijónu, teho šmakovného léku proti všemu,

Refr: [: Trnkobraní, trnkobraní, tož pravý čas koštování, :]

mořskú nemoc dostanu, bere ňa to na stranu,mořskú nemoc dostanu, ztrácám každú zábranu.F G C G CŽivijó, živijó, éj, rup!

TRPASLIČÍ SVATBAG C G A D7V lese, jó, v lese na jehličí, koná se svatba trpasličí,G C H7 C C#dimG Emi A D7 Gžádná divná věc to není, Šmudla už má po vojně a tak se žení.

Malou má ženu, malinkatou, s malým věnem, malou chatou,už jim choděj telegrámky, už jim hrajou Mendelsohna na varhánky.

D G DRefr: Protože láska, láska, láska v každém srdci klíčí,

G Dprotože láskou hoří i tosrdce trpasličí

G Da kdo se v téhle věci jednoduše neopičí,

G D G7ten ať se dívá, co se děje v lese na jehličí.

Mají tam lásku jako trámek, pláče tchýňka, pláče tchánek,štěstíčko přejou mladí, staří, v papinově hrníčku se maso vaří.

Pijou tam pivo popovický, Šmudla se polil jako vždycky,Kejchal kejchá na Profouse, jedí hrášek s uzeným a nafouknou se.

Refr.

V lese, jó, v lese na jehličí, koná se svatba trpasličí,žádná divná věc to není, Šmudla už má po vojně a tak se žení.

TŘI ČUNÍCI

C AmiV řadě za sebou tři čuníci jdou, ťápají si v blátě cestou-necestou,Dmi G Dmi Gkufry nemají, cestu neznají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ...

Auta jezdí tam, náklaďáky sem, tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,ušima bimbají, žito křoupají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ...

Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!, tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,lidé zírají, důvod neznají, proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí ...

Když kopýtka pálí, když jim dojde dech, sednou ke studánce na vysoký břeh,ušima bimbají, kopýtka máchají, chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí ...

Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák,blesky bleskají, kapky pleskají, oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí ...

Za tu spoustu let, co je světem svět, přešli zeměkouli třikrát tam a zpět

v řadě za sebou, hele, támhle jdou, pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí ...

TŘI KŘÍŽE

Dmi C Ami Dmi Ami DmiDávám sbohem břehům proklatejm, který v drápech má ďábel sám. Bílou přídí šalupa "My grave" míří k útesům, který znám.

F C Ami Dmi AmiDmiRefr: Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku poskládal.

Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal.

První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačka jen. Chřestot nožů, při kterým přejde smích, srdce kámen a jméno Stan

Já, Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál. Druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty král.

Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katty Rodgers těm dvoum život vzal. Svědomí měl, vedle nich si klek:

Rec. Snad chtěl se modlit. Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský. Snad mi tedy bůh odpustí.

Refr.TULÁCKÝ BLUES

Toulat se sám tou rosou čerstvejch rán, zpívat si blues, jít s hejnem černejch vran, pod mostem spát a v nočním tichu hvězdy počítat, sám sebe se ptát, proč tmavomodrý blues mám tolik rád.

Bez lásky jít za modrou dálkou rád, kde slyším blue svý tmavomodrý hrát, bez floka žít a v dobytčáku světem cestovat, žebrat i pít a po přístavech starý songy hrát

Zpocený blues sedřenejch paží hrát, blues kolejí a skřípot starejch vrat, opilej smích i nářek vdov a v putykách se prát, to všechno mý, to tmavomodrý blues si bude hrát.

Všude je blues, můj nekonečnej vlak, deštivý blues a volověnej mrak, pro kousek snů znát stovky dlouhejch prošlapanejch mil, jít tisíc dnů pro malej kousek teplejch slunejch chvil.

Až zazvoní mi hrana, budu rád, jen hezčí den, víc nemoh jsem si přát. Zavolám blues, co naposledy smutný budou hrát, to moje blues, to tmavomodrý, šťasten budu spát.

TULÁCKÝ RÁNO

Dmi Ami DmiPosvátný je mi každý ráno, když ze sna budí šumící les

Ami Dmi Ami Dmia když se zvedám s písničkou známou a přezky chřestí o skalnatou mez.

Dmi Bb C FRefr: Tulácký ráno na kemp se snáší, za chvíli půjdem toulat se dál,

Dmi Bb C Dmia vodou z říčky oheň se zháší, tak zase půjdem toulat se dál.

Posvátný je mi každý večer, když oči k ohni vždy vrací se zpět,tam mnohý z pánů měl by se kouknout a hned by věděl, jakej chcem svět.

Posvátný je mi každý slovo, když lesní moudrost a přírodu zná,bobříků sílu a odvahu touhy, kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá?

TULÁKRec: Co jsi prošel?

Já prošel dlouhej svět, však nikde ráj mi nevykvet, mně všude říkaj brácho, běž si, běž. Můj kabát díru má, jsem tulák, co houby zná jak chovat se, když s límcem bílým jdeš.

Refr: Jen s pravdou vždycky si hraj, má máma řekla, když jsem kraj, kde žila, jednou opouštěl. Tulák jseš toulavej, bože jen štěstí dej ať vrátíš se zas domů k mámě spát.

Má postel hebkej mech a večer stromů vonnej dech mi před spánkem svý ódy vypráví. Jsem volnej jako pták, co vznáší se po horách. Tak komu myslíš, že na světě je líp?

Pak když se zastejská, v dálce vlak zahouká, nasednem, oboje znáš. To lidský rojení, kostelů zvonění to našinec má rád.

TULÁK II

Potkal jsem tuláka, ten uměl hrát, joho,ten když do ruky vzal si flétnu svou, všem se to líbilo a ne jen náhodou, jo, joho, joho.

Netušil, co má před sebou joho,nástroj že jiný naučí se hrát, housle že tím jsou daný akorát, jo, joho, joho.

Jednou si řek , kde je můj job joho místo si našel u potulný kapely, tam potom kytaru hrát ho učili, jo, joho, joho.

Z kytary k banju už je jenom krok,celý státy s tím posazem sjezdili, Chicago, New York, Jižní Antily, jo, joho, joho.

Jazzmani blednou závistí joho,Dizzy Duke, Miles i Cout si říkali,

dali se na skiffle, jazzu nechají, jo, joho, joho.

Farewell, good bye, adios.

TULÁK ŠPINAVEJRefr: Do trávy hlavu svou dám, z kytek mám polštář voňavej,

Sem nepříjde žádnej, kterej by řek, že jsem tulák špinavej.

Tak jako každej z vás, i já mám kabát děravej,vám pane se vyhnu, vždyť z očí vám čtu, že jsem tulák špinavej.

Jen jednu písničku znám, se mnou jí ptáci zpívaj jen,těm nevadí pane, to co vadí vám, že jsem tulák špinavej.

TMAVOMODRÝ SVĚT

D B9 D B9 A7 D A7Netoliko, že je tma, ale nevidímD B9 D A7 DVím, že je tu všude tma, já ji nevidímB DVidím jenom to, že nevidím nicB E7 A7když připustím, že vidím, měl bych vidět vícD B9 E9 A7Svou hlavu, trup, dvě ruce, nohy nevidím

DTak,D9 B9kam se poděl můj doposud dokonalý zrak

Dna všem leží neproniknutelně modrý mrak

B9 A7 D A7tmavomodrý mrak.DSámD9 B9nevím ani kudy jíti mám a kam

Da to, že na hlavě tmavomodrý klobouk mám

B9 A7 D G7 Dto je právě klam.

BNemám hlad, tak co mi naplatDže mi chutnáE9 E7Co naplat, že ač nemám hladGmi6 D#dim A7duše smutná

DPětD9 B9neděl, sedm hodin, tři měsíce a šest let

D

melancholicky jsem pozoroval svět B9 A7 D

tmavomodrý svět.

TUNELÁŘSKÁ

Já každý ráno v sedm hodin vstal a krumpáč a lopatou vyfasoval.Pak šel s partou která makat dovede, šel jsem tam co tunel povede.

Refr: [: Já ryl jen celej den ryl :]abych zejtra dříve nežli půjdu spát, čaj a rum v kantýně moh si dát,já ryl jen celej den ryl, celej den jak krtek ve skalách, jen ryl.

Kdo nelámal skály těžko pochopí, co nám dynamit občas natropí.Jednou když náhle došlo k výbuchu vylít Mike Hoop rázem do vzduchu.

A když z tý vejšky na zem si kec popadl ho příďák Maken za límec.Tak se mi zdá že línej jsi jak veš, mě se ve vzduchu flákat nebudeš.

Od těch dob co sedím doma sám na starý zlatý časy vzpomínám.Zas slyším, jak rány duněly, když jsem s partou dělal tunely.

TUŽKA

A E ABroukám, tak pěkně z blízka Ti broukám, D E Adoufám, že neusneš lásko, já chci ještě hrát.

Ještě nesvítá ne oba unaveni půjdem si stýskat, teď ještě z blízka chci koukat, než nás rozsadí den.

D ARefr: Pokojem bloudím po tmě hledám ti básničku, co na rubu lístku z krámu včera jsem psal,

E ANé, mlčky řeknu víc, než se tužkou dá napsat a pak už jsme dál.

Svítá, ještě si posbírat ráno, ještě říct ahoj než půjdem, než si omyjem noc.

Zblízka, po ránu sluší ti láska,ve vlasech sponku se hlásíš, že zas večer že jó.

TVŮJ ČASC Ami C Ami C Ami D7 G7Tvůj čas jen hvězdy měří, tvůj čas má někde cíl, ten hledat budeš stěží přes kameny a jíl.

F G7 F G7 C Ami F G7 CPojď trosečníku bludný a dál se znovu dej, vždyť dálky jsou tak svůdný, tak víc už neváhej

C F7 C Ami D7 G7Refr: Neváhej jít, ať šílencem jsi cest, neváhej jít pod nebem plným hvězd.

C E7 F D7 C G7 CDej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní a dej se vést a dej se vést.

Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před sebou, tvý kroky jsou tak vratký, když stíny kolem jdou. Tam na konci zní zvony a pak se dobře měj, tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej.

U TŘÍ LOUŽÍU tří louží stará žába kváká, déšť do blatouchů si dělá kápy káp.Kváká na žáby a na mejdan je láká, na děsně velkej mejdan, že jí ulít čáp.

Refr: U tří louží, tam já chtěl bych být, aspoň dvě, tři žáby vedle sebe mít.Vždyť na čápa už nikdo nevěří, a hlavně v houšťí když je příšeří.

Ke třem loužím není cesta žádná, ach pro Pána Jána jak tam trefit mám.U nás v bažinách ja každá žába zrádná, tím pádem tady chřadnu jak Robinson sám.

ÚSPĚŠNÝ MUŽ

G C GBýval jsi celkem slušnej kluk,

C Gtak trochu frajer, trochu suk,

C Gpřesto jsi míval rovná záda,

Dpak přišly trable školních let,začal jsi obeznávat svět

Ga přitom tušit, co se žádá.

Dmi Ami Cmi GRefr: Hlavu si naplň učením, názory nechej zkušeným,

D / F# Gchceš-li být úspěšný muž, tak kuš!

Snad vinou porážek a ztrátzačal jsi donášet a lháttak, jaks' to občas kolem viděl,víc nežli dávat bylo brát,jen před těma, cos' míval rád,snad ze začátku jsi se styděl.

Refr: Říkal sis: nač se červenat, za úspěch je třeba se rvát,chceš-li být úspěšný muž, tak kuš!

Je pravda - možná budeš šéf,hromádka zrní, hora plev,malinko dobrý, hodně špatný,tvůj velký plat tě bude hřát,pár lidí bude se tě bát,jenže co ti to bude platný?

Refr: Sníst můžeš jenom to, co sníš, ať jsi, kde jsi, někdo je výš,lepší než úspěšný být bude asi žít, žít, normálně žít ...

UŽ KONÍČEK PÁDÍ

C7 F C G7 C

Znám zem plnou mlíka a buclatejch krav, kde proud řeky stříká na dřevěnej splav.Mám jediný přání snům ostruhy dát a pod známou strání zas kuličky hrát.

Už koníček pádí a zůstane stát až v tý zemi mládí, kde žiju tak rád.A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi se maj.

Kde všechno je známý, zvuk tátovejch bot a buchty mý mámy a natřenej plot.Z něj barva už prejská ale mně je to fuk, já, když se mi stejská, jsem jak malej kluk.

Už koníček pádí a zůstane stát až v tý zemi mládí, kde žiju tak rád.A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi se maj.

V tý zemi jsou lípy a ve květech med a u sudů pípy a u píva led.A okurky v láku a cestovní ruch a hospod jak máku a holek jak much.

A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi se maj.Už koníček pádí a zůstane stát až v tý zemi mládí, kde já žiju tak rád.

UŽ SE NEMRAČUž se nemrač holka nad tím, že ti každej pátek odjíždím, já jsem Ti to všechno předem řek.Nechceš vzít si hadry na sebe a šlapat někam za nebe, já musím a ty neměj teď tu vztek.

Refr: Ve skalách už můj vlak zahoukal, no tak pusu, ahoj, jde se dál.

Všechno hejbe se tu kolem, roste, kvete horem, dolem jenom lidi nějak zapomínaj být.Každý ráno život kolem zas je o kus, zas je dál, jenom lidi nějak zapomněli žít.

Víš, mě nebaví už žít tak, jak žijou ostatní, hezky spořádaně, kdo co dal si vzít.Víš, mě nebaví už poslouchat ty věčný řeči o ničem, co by bývalo mohlo nebo může být

Víš, když umíš v trávě spát a celej den si jak dítě hrát, to pak trochu jinak chápeš svět.Vůbec nechybí Ti nic z toho co ostatní honěj, jejich přebohatej a tak chudej svět.

UŽ TO NENAPRAVÍM

G Cmi F G# G Cmi G Cmi F G# G Cmi GRefr: Vap tap tap ...

Cmi FV devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí,

G# G G7ten vlak, co jsem jím měl jet, na koleji dávno nestál,

Cmi Fv devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí,

G# G G7já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě.

C7Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

Fmiže stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátkaBb Gzadní otevřená, zadní otevřená,

C7já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,Fmito jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet,Bb Gže jsi unavená, ze mě unavená.

Refr.

Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,může za to vinný sklep, že člověk často sleví,já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.Pak jedenáctá bila a už to bylo passé,já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,láska nerezaví, láska nerezaví,ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,už to nenapravím, už to nenapravím.

Refr.

V MOŘI JE MÍSTA DOST

C Dmi G7Refr: V moři je místa dost, v moři je místa dost,

C Ami7 Dmi7 G7 Cv moři je místa, místa, ach, místa, v moři je místa dost.

C F G7Podmořský koník kluše s nákladem mořské pěny, cesta je velmi mokrá, koník je popletený,C F G7za první vlnou vlevo okolo mořských patníků, za rohem v Golfském proudu už vidí Afriku.

Medúzy průhledné jak výkladní skříň, čím blíž jsou k hladině, tím vidět jsou míň,na vlnách houpají se a když je nikdo nevidí, šťouchají do lehátek, strkají do lidí.

V chaluhách pod hladinou perou se chobotnice, na každém chapadle boxerská rukavice,perou se, melou se, padají, vstávají a všechny ryby kolem ploutvemi pleskají.

Rejnoci placatí jak kuchyňské utěrky šestého každý měsíc dobijou baterky,na mořských křižovatkách blikají světlama, aby se nesrazily ryby s rybama.

VALČÍČEK

C G7 CRefr: Tuhle písničku chtěl bych ti lásko dát, ať ti každej den připomíná

C7 F C G7 C[: Toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná. :]

Kluka jako ty hledám už spoustu let, takový trošku trhlý mý já. Dej mi ruku, pojď, půjdem šlapat náš svět i když obrovskou práci to dá.

Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš, ani já nejsem žádnej ideál. Hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš, to je pouto, co vede nás dál.

VÁLKA NA ITÁLIISluníčko zachází za hory černé, do zákopů táhnou řady nesmírné. Z jedné strany Alpiny, z druhé padají miny. Tak začíná válka na Itálii.

Sotva jsem na vartě půl hodiny stál, taliánskej útok právě započal. Šteluňky nám hořely, kamarádi padali. Smutná podívaná na ty raněný.

Do zákopů padal tiše bílý sníh, my jsme umírali v jeho závějích. Jeden oči spálený, druhej nohy zlámaný, třetí prosí kamarády o doražení.

Ten prstýnek co mám na levý ruce, odevzdejte prosím mojí Andulce. Pozdravte ji nastokrát, že nespatřím ji vícekrát. Oči mi vypálil šlajerskej granát.

Sluníčko zachází za hory černé, do zákopů táhnou řady nesmírné. Měsíček když vychází, bojiště nám ozáří, svítí padlým kamarádům přímo do tváří.

VÁLKA RŮŽÍ

Dmi G Dmi AUž rozplynul se hustý dým, derry down, hej, down-a-down,

Dmi Gmi Dmi Anad ztichlým polem válečným, derry down,

F C A DmiDmi/C Bb Ajen ticho stojí kolkolem a vítěz plení vlastní zem,

Dmi Gmi A Dmije válka růží, down, derry, derry, derry down-a-down.

Nečekej soucit od rváče, derry down, hej, down-a-down,kdo zabíjí ten nepláče, derry down,na těle mrtvé krajiny se mečem píšou dějiny,je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down.

Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, down-a-down,dva rody živí jeden hněv, derry down,kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lancastrům,je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down.

Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, down-a-down,však hlína pije jednu krev, derry down,ať ten či druhý přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down.

VARIACE NA RENESANČNÍ TÉMA

Ami F G AmiLáska je jako večernice plující noční oblohou,

F G Amizavřete dveře na petlice, zhasněte v domě všechny svíce

F G Ami C G/H Ami C/G D F D Fa opevněte svoje těla, vy, kterým srdce zkameněla.

Ami F G AmiLáska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,

F G Aminámořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,

F G Amiláska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,

F G Ami C G/H Ami C/G D Fkteré ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest.Ami F G AmiLáska je jako večernice plující noční oblohou,

F G Ami G Ami C G/H Ami C/G D F Amináš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou, mrtví milovat nemohou ...

VČERA NEDĚLE BYLA

C G7 CVčera neděle byla, včera byl hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas.Nikdy bych nevěřila, že se to může stát, včera neděle byla, řekl že mě má rád.

C C7 F C G7 CPoslal mi úsměv letmý, tolik nesmělý byl, počkal si až se setmí a pak mě políbil. Láska celý svět změní, všechno je jinačí, zima studená není, tvrdá mez netlačí.

Včera neděle byla včera byla hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas.

VE SVÝCH RUKOU (V RUKOU MÁM)

GNajednou já svět celý v rukou mám,

D Gnajednou já svět celý v rukou mám,svět kulatý a širý v rukou mám,

D Gjenom ve svých rukou mám.

Sílu výhonků v polích v rukou mám,krásu třešňových květů v rukou mám,účel lampy, co svítí, v rukou mám,jenom ve svých rukou mám.

ATuláka v lesích v rukou mám,

E Adívku s růžovou mašlí v rukou mám,strejdu ze zapadlý vísky v rukou mám,

E Ajenom ve svých rukou mám.

I špínu městských toků v rukou mám,i šedý smog v ulicích v rukou mám,sílu budoucích strojů v rukou mám,jenom ve svých rukou mám.

BbSvůj počet číší v rukou mám,

F Bbi svý dobrý ráno v rukou mám,i svůj úsměv příští v rukou mám,

F Bbjenom ve svých rukou mám.

I svůj zpěv denní v rukou mám,svůj začátek i konec v rukou mám,svou radost i klení v rukou mám,jenom ve svých rukou mám.

CJá nabízím vám, co v rukou mám,

G Csvůj smích i pláč, ten v rukou mám,a rozdávám, co v rukou mám,

G Cvše, co ve svých rukou mám.

Tak vybírej z toho, co v rukou mám,jen lásku a štěstí tu v rukou mám,tu rozdávám lidem, tu v rukou mám,najednou ve svých rukou mám,

F G Cnajednou ve svých rukou mám.

VEČERKA

EZapad den, slunka svit vymizel z údolí, z temen hor,odpočiň každý kdos Boží tvor.

V lesa klín padl stín, hasne již vatry zář, svatý mírkráčí z hor, usíná Boží tvor.

Brumendo.

VEČERKA IIRefr: Dřív, než půjdeš večer má milá spát, vzpomeň na to, že jsem a že mám tě rád

a že písnička, co si tu zpívám, tobě patří, je z lásky a na dobrou noc.

Aby až usneš s tebou jsem chviličku byl, když už skutečnej svět nás dva rozdělil, aspoň ve spánku ruku tvou do dlaní vezmu, budu hladit ji, tisknout a hřát.

Svět je podivně hnutej, láska na něj ví jak, stačí na plno milovat a žít, je to tak. V tu ránu nevidíš, neslyšíš, rád máš jen rád a všechno stranou jde a nebo zůstane stát.

Věčnej kompromis mezi tím , zda s tebou být, nebo dělat, co člověk by měl, když chce žít. žádná povinnost není tak důležitá, aby kvůli ní kazil si svět.

VEĎ MĚ DÁL, CESTO MÁ

G Emi D C G

Někde v dálce cesty končí, každá prý však cíl svůj skrývá. Emi D C G

Někde v dálce každá má svůj cíl, ať je pár mil dlouhá, nebo tisíc mil.

A D Emi D GRefr: Veď mě dál, cesto má, veď mě dál, vždyť i já tam, kde končíš

D C Gchtěl bych dojít , veď mě dál cesto má.

Chodím dlouho po všech cestách, všechny znám je, jen ta má mi zbývá. Je jak dívky, co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad.

Emi D G C G DPak na patník poslední napíšu křídou jméno svý a pod něj že jsem žil hrozně rád.Emi F C G D D7Písně svý, co mi v kapsách zbydou, dám si bandou cvrčků hrát a půjdu spát, půjdu spát.

G D GRefr. + [: veď mě dál, cesto má ... :]

VELIČENSTVO KAT

Dmi C DmiV ponurém osvětlení gotického sáluF Gmi Akupčíci vyděšení hledí do misálůDmi Bb C F C (Gmi)a houfec mordýřů si žádá požehnání,

Gmi Dmi A7 Dmi (C Dmi C)[: vždyť první z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

Kněz - ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,pod fialovou komží láhev vitriolu,pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

F C Bb CRefr: Na korouhvi státu je emblém s gilotinou,

F C Bb Cz ostnatýho drátu páchne to shnilotinou,

Gmi Dmiv kraji hnízdí hejno krkavčí,Gmi Alidu vládne mistr popravčí.

Král klečí před Satanem na žezlo se těšía lůza pod platanem radu moudrých věšía zástup kacířů se raduje a jásá,[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

Na rohu ulice vrah o morálce káže,před vraty věznice se procházejí stráže,z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

Refr: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,

děti mají rády kornouty se zmrzlinou,soudcové se na ně zlobili,zmrzlináře dětem zabili.

Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,jak zakázali psát a zakázali zpívat,a bylo jim to málo, poručili dětem[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,jen motýl Smrtihlav se nad tou zemí vznáší,[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]

VELRYBÁŘSKÁ VÝPRAVA

C F G CJednou plác mě přes rameno Johnny zvanej Knecht, Ami Dmi G Cmám pro tebe hochu v pácu moc fajnovej kšeft. Vobjednal hned litr rumu a pak něžně řval: Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár.

Refr: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařila se protože nejeli jsme na velryby ale na mrože. 2x

Brigga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce. Vypluli jsme časně zrána směr severní pól, dřív, než přístav zmizel z očí, každý byl na mol.

Na loď padla jinovatka s ní třeskutej mráz, hoň velryby v kupách ledu to ti zlomí vaz. Na pobřeží místo ženskejch mávaj tučňáci, v tomhle kraji beztak nemáž žádnou legraci.

Když jsme domů připluli, už psal se příští rok, starej rejdař povídá, že nedá ani flok. Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok.

Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví,stáhli jsme mu kůži z těla tomu hadovi. Z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, máme velryb plný zuby, na to vemte jed.

VÍM, VÍM

C F C GRefr: Vím, vím, že cestou tou někam musím dále jít,

C F C G Cvím, vím, že ani jednou v životě nesmím milou zřít.

C Emi F C F G C GVše, co jsem měl, to jsem opustil jen proto, abych viděl světa kraj,C Emi F C F G Czklamání větší jsem snad nezažil, tak řekněte mi, kde najdu ráj.

Skřítka, co jsem ho jak dítě znal, toho o radu jsem požádal,on mi na kolena přikázal a tiše mi pak povídal:

Refr: Víš, víš, že cestou tou někam musíš dále jít,víš, víš, že ani jednou v životě mesmíš milou zřít.

Zpátky chci k tomu, co jsem opustil, teď už jsem viděl světa kraj,zklamání větší jsem snad nezažil, teď vím, vím, že doma je ráj.

Refr: (původní)

VÍNEČKO BÍLÉC G7 C F C F G7 C G7 CVínečko bílé, si od mé milé, budu ťa pít, co budu žít, vínečko bílé.

Vínečko rudé, si od té druhé, budu ťa pít, co budu žít, vínečko rudé.

Vínečka obě, frajárky moje, budu vás pít, co budu žít, vínečka obě.

VINNETOU

C Am Em G7 C C7 F C Dm7 CTam v horách nad strží, kde nikdy nemlží, tam věčný oheň plá, tam není zima zlá.Tam sídlí Indián, všem známý rudý pán, co toužil volnost mít, neváhal pro ni bdít.

F C Dm7 G7 C C7 F C Dm7 CČas letí stoletím, tam oheň praská dál, dost možná je to tím, že v knihách pan May psal:

Am Em G7 C C7 F C Dm7 C„Kde sídlí Indián, tam šípům směr je dán. Směr hlídá Vinnetou, bdí nad ním Manitou.“

VLAK MÁ ZELENOURefr: Jen si pláč, slzy utírej, na ranč můj šátkem svým zamávej,

jeď si dál vlak má zelenou, teď už máš, pámbů ví cestu zvolenou.

Když k tanci chtěl jsem na parket tě brát, tak nemělas mě holka košem dátTo všechno mělas uvážit si dřív, než jsem na jinou holku tam od stolku kýv.

Když vlak už houká, smutek v očích máš, a šátkem slzy s pudrem utíráš.To všechno mělas...

Teď do vagónu nechceš nasednout a šátkem z okna konec odmávnout.To všechno mělas...

VLAK V 0,5

CJá ti řeknu, proč jsem dneska divnej tak,

G7když v dálce za tunelem začne houkat vlak,proč nechávam svou cigaretu vyhasnout

C G7 Ca každou chvíli stojím jako solnej sloup.

Touhle tratí já jsem jezdil řadu let,mašina a koleje byly můj světa parta z vlaku, se kterou jsem chodil pít:strojvůdce Mike, Výhybka Joe a brzdař Kid.

Jednou když jsme jeli z Frisca v 0.5,tahle trať nebejvala nikdy žádnej med,po banánový slupce sklouz' a z vlaku slít'a pod kolama zůstal mladej brzdař Kid.

Za rok nato zase z Frisca v 0.5vyjel si Mike-mašinfíra naposled,tam v zatáčce za tunelem při srážcez budky vylít' a zlomil si vaz vo pražce.

Pak už jsem zbyl jen já a Výhybka Joe,ale neštěstí chodilo kolem nás dvou,jednou Výhybka Joe už nevrátil se zpět,ani on, ani ten vlak z Friska v 0.5.

Takže už víš, proč jsem dneska bledej tak,já slyším za tunelem houkat divnej vlak,v něm jede parta, se kterou jsem chodil pít:strojvůdce Mike, Výhybka Joe a brzdař Kid.

C A D GTen vlak od Frisca už se řítí tmou, tak ahoj, Kide, Miku, Joe!

VLASYChvilku tu zůstaň, ty vlasy z čela nedávej si, vítr už ví kam je dát. A povídej mi o tom, co mezi námi může se stát. Co pro tebe to znamená, když jeden chce tě mít rád.

Chvilku tu zůstaň a beze slov mi namaluj sem na dlaň jak vypadá smích. Je to bílá, rovná čára nebo srdíčko a na něm sníh? Nebo smutek, který nepláče, jen klapky nosí na očích?

Chvilku tu zůstaň, já zkusím se tě dotknout, uvidíš, co to s tebou udělá. Jestli vůbec nic, nebo husí kůže naskočí a proč? Kouř s parníku uvidíš, nebo slunce, jako, jako a proč?

VLAŠTOVKO, LEŤ

C Ami F GVlaštovko, leť přes Čínskou zeď, přes písek pouště Gobi,

C Ami F Goblétni zem, přileť až sem, jen ať se císař zlobí.

Emi AmiF GDnes v noci zdál se mi sen, že ti zrní nasypal Ludwig van Beethoven,C Ami F G Cvlaštovko, leť, nás, chudé, veď.

Zeptej se ryb, kde je jim líp, zeptej se plameňáků,kdo závidí, nic nevidí z té krásy zpod oblaků.Až spatříš nad sebou stín, věz, že ti mává sám pan Jurij Gagarin,vlaštovko, leť, nás, chudé, veď.

Vlaštovko, leť rychle a teď, nesu tři zlaté groše,první je můj, druhý je tvůj, třetí pro světlonoše.Až budeš unavená, pírka ti pofouká Máří Magdaléna,C Ami F G Cvlaštovko, leť, nás, chudé, veď,

Amivlaštovko, leť, nás, chudé, veď,Cvlaštovko, leť ...

VODA ČO MA DRŽÍ NAD VODOU

E A H E A F#mi H A HKeby bolo niečo, čo sa ti dá zniesť okrem neba nado mnou a miliónov hviezdE A H G#mi A E F#mi H A Htak by som to zniesol vždy znova a rád k tvojim nohám dobré veci ako vodopád

E A H E A F#mi H A HKeby som mal kráčať sám a zranený šiel by som až tam kde tvoja duša prameníE A H G#mi A E F#mi H Ekeby som ten prameň našiel náhodou bola by to voda čo ma drží nad vodou

G#mi C#mi A E G#mi C#mi A H G#Môžeš zabudnúť stačí kým tu si iba ďalej buď nič viac nemusíš G# C#mi E H A G#Chcem sa s teba napiť šaty odhoď preč

C#mi Ačo má byť sa stane tak cez moje dlane

F#mi G#ako čistý prameň teč

C#mi E H A G#Ak ťa ešte trápi smútok z rozchodov

C#mi Aono sa to podá ty si predsa voda

F#mi H Ečo ma drží nad vodou

E A H E A F#mi H A HKeby bolo niečo, čo sa ti dá zniesť okrem neba nado mnou a miliónov hviezdE A H G#mi A E F#mi H A Htak by som to zniesol vždy znova a rád k tvojim nohám dobré veci ako vodopád

G# C#mi E H A G#Chcem sa s teba napiť šaty odhoď preč

C#mi Ačo má byť sa stane tak cez moje dlane

F#mi G#

ako čistý prameň tečC#mi E H A G#

Ak ťa ešte trápi smútok z rozchodov C#mi A

ono sa to podá ty si predsa voda F#mi H E

čo ma drží nad vodou

VODNÍKC GPosvěcený deštěm, který padá z nebe, vlasy jako vodník, pod šosem to zebe

Dmi G C Ami Gz kůže břízy když narodí se oheň, vysuší jim promáčenej den

Malovaný sluncem, hnědou barvou klasů, indiánský hrátky starejch dobrejch časů večer zvedaj hlavu do rozsvícenejch hvězd, lesem zazní písně dlouhejch cest.

Na krku svý znamení, raka, křížek, list, na rukávech domovenky, z kterejch můžeš číst, na srdci sem tam záplatu jak život šel, mlčej k ohni, když se rozhořel.

G C GRefr: Krásný noci plný bílejch hvězd a kamarádů, vyzpívaný touhy kluků z měst plný bláznivejch snů.

Jiný písně zazněj, než učili se zpívat, jinak viděj svět, než učili se dívat v celý přírodě se nenajde tak hned tolik hrůzy, co už stvořil ten náš svět.

A tak vyšlápli si ránem a první listy stránek popisujou písmem, co poslal z lesů vánek hledaj na slunci si místo, kdo z nich ví, co zejtra na ně svět zas vymyslí.

VOLÁME SLUNÍČKO

D G Fmaj7 A D G D A DVoláme sluníčko haló, haló, tepla je na světě málo, málo,D G Fmaj7 A D C G Dvylez a rozežeň mraky, mraky a já ti pomůžu taky, taky.

Voláme skřivana haló, haló, písní je na světě málo, málo,přileť a zazpívej pro mě, pro mě, žijeme přec' v jednom domě, hm.

G D G D G DVoláme: človíčku, haló, haló, lásky je na světě málo, málo, málo ...

VŠECH VANDRÁKŮ MÚZA

G Fmaj7 GPřišla k nám znenadání, hubená až hrůza,

Fmaj7 G Fmaj7 Ga řekla, že je múza všech vandráků z Čech,

Fmaj7 Gto nebyl hřích po nocích, než po kytaře sáhla,Fmaj7 G Fmaj7 Gtak nám chleba kradla a čmárala po zdech.

Emi D G C GRefr: Haleluja, zavírá se brána,

C Gmy zpívat chcem do rána,C Gnež napadá sníh,Emi D G C Ghaleluja, kteroupak si dáme, C Gnež skončíme s ránem

C Gna hřbitově obutých.

Na Moravě z demižónu dobré víno pila,pak mezi námi žila spoustu hezkejch dní,až jeden pán v limuzíně začal po ní toužit,budeš mi, holka, sloužit, a oženil se s ní.

Refr.

Každou noc po milování skládala mu hitya kašlala na city, na obyčejnej lid,za pár dní tahle můza, dneska služka Miciskončila na ulici a pod mostem má byt.

Refr.

G Fmaj7 GVraťte nám, vraťte nám tu všech vandráků múzu,

Fmaj7 G Fmaj7 Gmá roztrhanou blůzu, hm hm hm ...

VŠECHNO BUDE FAJN

C FPrávě jsem se vrátil z Hollywoodu,Am Fbyl jsem tam s Frankiem zabít nuduAm F G C F Gřekli jsme si tak teď to rozjedem.C FAuťák nám vypliv někde na předměstí,Am Fhned za rohem jsem dostal pěstíAm F G Cpíšu Sally, Sally co s tím provedem ?

Am GJak si tak pouštím plyn někdo zazvoníAm F Gotřesem otřesen bereš mi hlavu do dlanído ucha šeptáš :

C F G C F GRefr: Zavři oči všechno bude fajnC F G Am F Gsvět se točí všechno bude fajnC F G C F G

je to v plusu všechno bude fajnC F G Am F Gdej mi pusu všechno bude fajn

V kartách mi vyšlo že jsem zase třetí,ten co se snaží ale z višně sletí,na hlavu padá a to bolí hm a jak.Do bot mi tečě v kapse jenom díra,v tombole jsem vyhrál netopýra,do bot mi teče a špluchá na maják - a jak.V tom slyším trumpety a ty vcházíš po špičkách,znáš moje úlety zahradníkův pes je vrah,a tak mi říkáš :

C F G C F GRefr: Říkej oukej všechno bude fajnC F G Am F GKýpuj smajling všechno bude fajnC F G C F GJseš můj dárling všechno bude fajnC F G Am F G Czavři oči všechno bude fajn.

VŠECHNO NEJLEPŠÍ

E AHádej, proč přišel jsem dneska k vám, proč za záda schovávám květ,

E H7 Edvakrát jsem dneska si ruce myl, abych popřál ti k věnečku let.

Nastav pusu a do vázy kytku dej, postav na kafe, dva cukry mám rád,koupil jsem "Člověče, nezlob se", budem do rána bláznit a hrát.

ARefr: Tak všechno nejlepší, zdraví a klid,

E H7ať všechno ti jde tak, jak chceš,Esám nejlíp víš, co se má ti přát,

H7 Ea nám stačí, že žiješ, že jseš.

Hele, neděkuj, kytka není až zas tak moc, to, co uvnitř mám, neumím říct,jako kostky je život, jak den a noc, věčně střídá se mít-nemít nic.

Refr.Refr.Refr.Refr.

VŠICHNI UŽ JSOU V MEXIKU

D AKde jen jsou a kde jsem já, proč všechno končí, co začínáHmi E7 A A7

smůla se na mě lepí ze zvyku a všichni jsou už v Mexiku.

D ARefr: Všichni jsou už v Mexiku, Buenos Dias já taky jdu

Hmi E7 A A7aspoň si poslechnu pěknou muziku co se hraje v Mexiku

Kde je můj kůň co měl mě nést blátem měst a prachem cestdělal že se ho to už netýká, asi šel do Mexika.Kde je ta holka co měl jsem rád, už tu na rohu měla stát,s pihou na svým krásným nosíku, už se asi nosí někde v Mexiku

Kde je můj pes, co mě hlídat měl, že nezaštěkal, kam jen šel,bez obojku a bez košíku, už se asi toulá v Mexiku.Kde je ten náš slavnej gang, postrach salónů a postrach banknechali mi všechno pěkně na triku a už jsou někde dole v Mexiku.

Kam šel barman, teď tu stál, a chlapů houf co s nima hrál,jen zatykač s mojí fotkou visí tu a ostatní jsou v Mexiku.Kde je ten chlápek, co tu spal a ta kočka co jí nalejval,šerif právě bere v baru za kliku, asi jsem měl bejt už taky v Mexiku.

VŮZ DO TENNESSEETam, za modrou horou, modrými lesy, tam je domov můj, tam leží Tennessee, tam vrátit se k mámě bych zas jednou chtěl, vždyť pět dlouhejch let už jsem jí neviděl.

Zapřáh jsem svý koně a dal jsem jim směr tam, za modrou skálu jen dál na sever, proč severní hvězda se zdá mlhavou a divnej mrak divnej stín mám nad hlavou.

Proč můj vůz je náhle černej jako tér a míří na jih, když chci já na sever, proč maj koně v hlavách černý chocholy a díra, co mám v hlavě už nebolí.

Proč víko mi nad postel přitloukají a proč poslední sbohem mi dávají, já loučím se s nima, snad ne naposled, tak proč ženský pláčou, mužský hryžou ret.

Proč spouštěj mě pod zem u dvou borovic, proč hážou na mě hlínu, když jim chci jen říct:Tak vzkažte mý mámě za modrý lesy, proč můj vůz k ní nedojel do Tennessee.

VYPRAHLÁ CESTAVyprahlá cesta, prach a nejasnej cíl, vrzání kol a práskání koženejch žil, před Tebou čeká zem, potok a modravej stín stáda a fůra všech těch vybranejch dřin

Modravý hory, pastviny a bílej dům, lesnatý stráně, řeka je stříbrnej důl, měsíc a tisíc hvězd, každá je míle z cest, který jsi v prachu, potu a strachu slez.

Snů hromady, nápady se přestaly smát. Kulka zbloudilá tolik Tě toužila znát. Šedne Ti bílej květ, je večer nastává tma. Zítřejší ráno, to už Tě nepozná.

VYPRAHLÁ STRÁŇKdyž přijde konec týdne, sobota volá, já nemám doma žádné stání.Marné jsou řeči vlídné kolem dokola, čeká na mě chata pod strání.

Refr: Vyprahlá stráň pár mil od Medníku, žízeň jak trám a správnou putykutam každej zná, kdo jezdí s námi písničky známý zpívat a hrát. Tam se vracíš rád.

Divoké husy letí někam do polí a zmizí jak ta mladá léta.Ať osud zavolá Tě hochu kamkoli, víš kam jít, až se vrátíš ze světa.

VYSOČINA

C Am C Am C A7 DmJá vám to pane povídám, na ranní vítr teď čekám, ať vypráví mě, jak se toulal nad ní.

Dm G7 Am Dm G7 F CSnad vinen je pohár co leží tu, že vítr v ranním přeletu mně voní, hm, voní Vysočinou, Vysočinou.G7 C DmZa mnou poštovní vůz dlouho míle krájí,

vám to pane povídám, když vítr líp to řekne sám, co je za kolejí, která v trávě končí.Jen počkejte se mnou chvíli tu, na vítr v ranním přeletu, jak voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou,F G Cdálkou zrozenou nemoc posílí jen.

C Dm C C7S ní prchají léta, odplouvá mládí, lék mě v šatě nočním nabídl sen:

F G7 C C7 F G C C7O tom, že na horách se mlha k útoku dolů řadí, jak potok loukou pádí, si nechám zdát.

F G7 C AmO lesním přístřešku, kde v měsíčním lesku vítr bloudí,

Dm G7 F C G7o rose studící, o toulce vonící Vysočinou, Vysočinou.

C Dm F G C G7Ráno každý sen i ten tulákův slunce ruší, pak na tisíc ozvěn noční děj stále má.

C Dm F G C C7Jednou odešel a teď dálku denně krátí, vám prozradím, ten poutník, to jsem já.

F G C C7 F G C C7Na známou stanici můj vlak se brzy vrátí, tam si kolejí špásem do polí jen tak sáh’.

F G C Am Dm G7 F C G7Zpomalí útlé vlákýnko páry, až stojí, oči zapíjí setkání s Vysočinou, Vysočinou.

Am F CProč Vysočinou, mojí Vysočinou.

VZDÁLENÉ BUBNYJá znám ten hlas, co v dáli zní. Vzdálený, vzdálený. Jen poslouchej, nedá mi spát. Musím už jít, nesmíš se bát.

Refr: Buď šťastná lásko má, nezoufej, dneska svatební nám píseň zahrát dej. Nemusíš mi zůstat věrná, já dobře vím, že se do náruče tvé už nevrátím.

Já znám ten hlas, co z dáli zní. Vzdálený, vzdálený. Vzpomínky své, ty smím si vzít a víc už nic, pak jít jen jít.

VZHŮRU NA PALUBUAmi D Ami G AmiVzhůru na palubu, dálky volají, vítr už příhodný vane nám.

D Ami G AmiTajemné příběhy nás teď čekají, tvým domovem bude oceán.

F C F C

V ráhnoví plachty vítr nadouvá, žene loď v širou dál,Dmi Ami Dmi Ekolébá boky plachetnice, jak by si s ní jenom hrál.F C F CPosádku ani škuner neleká bouření uragánu,Dmi Ami DmiE Amipřítomnost země ohlásí nám příletem kormorán.

Náš ostrov vzdálený z vln se vynoří, z příboje snů našich pustý kraj.Zátoku písčitou úsvit odhalí, háj palem, útesy bílých skal.Příď krájí vlny i tvůj čas, srdce tvé tluče rázně,nástrahy moře, nebezpečí s přáteli zvládneš vždy snáz.V přátelství najdeš pevnou hráz, zbaví tě smutku, bázně,zítra, až naše cesta skončí, staneš se jedním z nás.

WATERLOORefr: Waterloo, Waterloo, Waterloo, je konec snů, tak, jako Napoleon tam, ty poznáš jednou sám, v životě svým i to svoje Waterloo.

Já hocha znal jsem, jeho jméno Jimmy, hej, velkej on měl kolt a ještě větší sen. Jednu noc se cenil, když ho ládoval, že je nebezpečnej pistolnickej král.

Dlouhej Tony, od pultu ho jistě znáš, v šenku stál a tvářil se jak satanáš, a náš Jimmi, ten se holt ze zásady rval, myslel si, že je všech pistolníků král.

Třeskla rána, potom dým se rozplynul, pomalu Jim střílel, rychle zahynul. Na pilinách skončil dřív než se nadál, marnej sen, že je Jim pistolnickej král.

YELLOW SUBMARINE

G D C G Emi Ami C DIn the town where I was born lived a man who sailed to seaG D C G Emi Ami C Dand he told us of his life in the land of submarines.

So we sailed up to the sun till we found the sea of greenand we lived beneath the waves in our Yellow Submarine.

G D GRefr: [: We all live in a Yellow Submarine Yellow Submarine Yellow Submarine. :]

And our friends are all on board many more of them live next doorand the band begins to play.

As we live a life of ease every one of us has all we needsky of blue and sea of green in our Yellow Submarine.

YESTERDAY

F Emi A7 Dmi Dmi / CYesterday all my troubles seemed so far awayBb C Fnow it looks as though they're here to stay

C/E Dmi G7 Bb Foh I believe in yesterday.

Suddenly I'm not half the man I used to bethere's a shadow hanging over meoh yesterday came suddenly.

Emi A Dmi C Bb Dmi Gmi C7 FRefr: Why she had to go I don't know she wouldn't say

Emi A Dmi C Bb Dmi Gmi C7 FI said something wrong now I long for yesterday.

[: Yesterday love was such an easy game to playnow I need a place to hide awayoh I believe in yesterday. :]

F G7 Bb FMm mm mm mm mm ...

ZA SVOU PRAVDOU STÁT

Hmi A Hmi Emi Hmi F#7 HmiMáš všechny trumfy mládí a ruce čistý máš, jen na tobě teď záleží, na jakou hru se dáš.

Hmi F#7 HmiRefr: [: Musíš za svou pravdou stát, musíš za svou pravdou stát. :]

Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl, už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

Refr: [: Že máš za svou pravdou stát, že máš za svou pravdou stát. :]

Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad', už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

Refr: [: Takhle za svou pravdou stát, takhle za svou pravdou stát. :]

Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas, tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

Refr: [: Neměl za svou pravdou stát, neměl za svou pravdou stát. :]

Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.Máš všechny trumfy mládí a ruce čistý máš, jen na tobě teď záleží, na jakou hru se dáš.

Refr: [: Musíš za svou pravdou stát, musíš za svou pravdou stát. :]

ZABILI, ZABILI

2/4C F Dmi FZabili zabili, chlapa z KoločavyC F Dmi Fřekněte hrobaři, kde je pochovaný.

3/4C F

Refr: Bylo tu není tu, havrani na plotuC F

bylo víno v sudě, teď tam voda budeC

není, není tu

Špatně ho zabili, špatně pochovalivlci ho pojedli, ptáci rozklovali

Vítr ho roznesl, po dalekém krajihavrani pro něho, na poli krákají

Kráká starý havran, krákat nepřestanedokud v Koločavě, živý chlap zůstane.

ZAFÚKANÉ

Ami Aadd9 Ami Aadd9Větr sněh zanésl z hor do polí,Ami C G Amijá idu přes kopce, přes údolí,C G Cidu k tvej dědině zatúlanej,F C E Ami Fmaj7 Ami E4suscestičky sněhem sú zafúkané.

Ami C G C F C (Dmi) Dmi (E) E (Ami)Refr: [: Zafúkané, zafúkané, kolem mňa všecko je zafúkané. :]

Už vašu chalupu z dálky vidím,srdce sa ozvalo, bit ho slyším,snáď enom pár kroků mi zostává,a budu u tvého okénka stát.

Refr: [: Ale (-) zafúkané, zafúkané, okénko k tobě je zafúkané. :]

Od tvého okna sa smutný vracám,v závějoch zpátky dom cestu hledám,spadl sněh na srdce zatúlané,aj na mé stopy - sú zafúkané.

Refr: [: Zafúkané, zafúkané, mé stopy k tobě sú zafúkané. :]

ZAHRADA TICHAG Ami F C GJe tam brána zdobená, cestu otevírá, zahradu zelenou všechno připomíná.

Jako dým závojů, mlhou upředených, vstupuješ do ticha, cestou vyvolených.

Je to březový háj, je to borový les, je to anglický park, je to hluboký vřes.

Je to samota dnů, kde jsi pomalu stál, v zahradě zelený, kde sis na dětství hrál.

Kolik chceš, tolik máš, očí otevřených, tam venku za branou leží studený sníh.

Zpočátku aslyšíš vítr a ptačí hlas, v zahradě zelený přijdou do ticha zas.

Světlo připomíná rána slunešních dnů v zahradě zelený, v zahradě beze snů.

Uprostřed závratí, sluncem prosvícených, vstupuješ do ticha cestou vyvolených.

ZACHRAŇTE KONĚ

Emi Ami7Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,C D G C H7věř mi, koně pláčou, povídám,Emi Ami7to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letělyC H7 Emihejna kohoutů, a bůhví kam.

G Hmi CRefr: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,

G Hmi Cžil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,

Ami Cnež přišla chvíle, kdy hřívy bílé

Ami H7 (D7)pročesal plamen, spálil na troud.

Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal,já viděl, jak to hříbě umírá,klisna u něj a smuteční děj se odbývá,jak tiše pláče, oči přivírá.

R.

G Hmi CRefr: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,

G Hmi Cžil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,G Hmi Czachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,

Emizachraňte koně ...

ZAKLAPNUTÝ OČIC FZaklapnutý oči mám, chci s tebou bejt, na stolku tvůj dopis a kouř s cigaretou.Dmi Ami Dmi AmiJe poledne, či večer, co vím. žiju, to je hlavní, a sním,

F Cže někde k vlaku se loudáš, že se mi vrátíš.

Ulice je zas plná aut, skončily svátky, někde v davu šlapeš asi i ty na Prosek k vám. Pod plakáty věci si dáš, unavená snad zavoláš, nebo tě přemůže spánek, ozveš se ráno.

Zaklapnutý oči mám, chci s tebou bejt, kafe stydne, kolikátý už nepočítám. Ani neznám asi tvý druhý jméno, možná na obálce přečíst se dá, po jménu nedá se stýskat, po tobě stýskám si já.

ZATANČI

Emi G D EmiZatanči, má milá, zatanči pro mé oči,

G D Emizatanči a vetkni nůž do mých zad,

G D Emiať tvůj šat, má milá, ať tvůj šat na zemi skončí,

G D Emiať tvůj šat, má milá, rázem je sňat.

Emi G D EmiRefr: Zatanči, jako se okolo ohně tančí,

G D Emizatanči jako na vodě loď,

G D Emizatanči jako to slunce mezi pomeranči,

G D Emizatanči, a pak ke mně pojď.

Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,polož dlaň nestoudně na moji hruď,obejmi, má milá, obejmi moje bedra,obejmi je pevně a mojí buď.

Nový den než začne, má milá, nežli začne,nový den než začne, nasyť můj hlad,zatanči, má milá, pro moje oči lačné,zatanči a já budu ti hrát.

ZATÍMCO SE KOUPEŠ

Hmi D G A7 DZatímco se koupeš, umýváš si záda, na největší loupež ve mně se střádá,Gdim Hmi Fdim A7tak, jako se dáváš vodě, vezmu si tě já, já - zloděj.

Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu piju druhou kávu a kouřím třetí spartua za velmi tenkou stěnou slyším, jak se mydlíš pěnou.

D G DRefr: Nechej vodu vodou, jen ať si klidně teče,

Emi G Dchápej, že touha je touha a čas se pomalu vleče,

Emi G Dcigareta hasne, káva stydne, krev se pění,

Emi G Dbylo by to krásné, kdyby srdce bylo klidné, ale ono není.

Zatímco se koupeš, umýváš si záda, svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá,a až budeš stát na prahu, všechny peníze dal bych za odvahu.

Emi A7 D Emi A7 DRefr. + zatímco se koupeš, zatímco se koupeš ...

ZÁTOKA

C G7 C Ami CV zátoce naší je celej den stín, dneska je tichá, já dobře vím,

Ami C F Ckdy ten stín zmizí i z duše mojí, za vodou čekám na lásku svoji.

Poslední dříví jsem na oheň dal, i kdyby nocí překrásně hřál, já nespím to víš, tak jak bych si přál, proč si mě Hardy na práci vzal.

Pomalu svítá a krávy jdou pít, v sedla zas musím celej den být, proč má tvůj tatík ach tolika stád, týden už sháním a nemůžu spát.

Zítra se vracím na jižní díl, v zátoce naší tam bude můj cíl, vítr se zdvihá a měsíc je blíž, zítra stín zmizí, dobře to víš.

ZATRACENEJ ŽIVOT

D G D A7To bylo v Dakotě po vejplatě, whisky jsem tam pašoval, D G D A7 Da že jsem byl sám jako kůl v plotě, s holkou jsem tam špásoval.

Šel jsem s ní nocí jak vede steska okolo červenejch skal,než jsem jí stačil říct že je hezká, zpěněnej bejk se k nám hnal.

D7 G D A7Refr. Povídám: Jupí čerte, jdi radši dál, pak jsem ho za rohy vzal,

D G D A7 Dudělal přemet a jako tur řval, do dáli upaloval.

To bylo v Dawsonu, tam v saloonu a já jsem zase přebral, všecky svý prachy jsem měl v talónu, na život jsem nadával. Zatracenej život, čert by to spral, do nebe jsem se rouhal. Než jsem se u baru vzpamatoval, Belzebub vedle mě stál.

Refr.

Jak rychle oplácí tenhleten svět, než bys napočítal pět, ďáblovým kaňonem musel jsem jet, když jsem se navracel zpět. Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti, schylovalo se k dešti, Belzebub s partou stál v prostřed cesty, zavětřil jsem neštěstí.

Refr: Povídám: Jupí, čerte, jdi radši dál, a pak mě za nohy vzal,já udělal přemet a jako tur řval, do dáli upaloval.

ZČERVENÁG D7 G Ami G E7 A7 D7Zčervená, zčervená, když jí hladím ramena, přečetla si někde asi co to znamená.G D7 G Ami G E7 A7 D7 GZejména, zejména lásky slova plamenná, zapůsobí tak, že co by růže zčervená.H7 Emi H7 EmiSlíbila mi cestou z kina že si jednou všechno vynahradím, vynahradím.A7 D7Teď však mluví o počasí zatímco jí tajně vlasy hladím, vlasy hladím.

Stojí tu tichá a zmatená bez falše a bez věna ze všech nejvíc se mi líbí, že je červená,ó, že je červená, ó, že je tak červená

ZE VŠECH CHLAPŮ NEJŠŤASTNĚJŠÍ CHLAP

Dmi Ami E7 AmiTo znám, to dobře znám, znám, znám, na kolejích nejsem nikdy sám.

AmiShejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi,Dmiveksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání,

E7v boudě dobrej mašinfíra nejni žádnej srab,Ami Dmi E7 Amii v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,

E E7 Amijó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.

Když z komína vod mašiny letí černej dým,na tom světě jenom jednu věc na tuty vím,na tom světě širokým věc jednu jistou mám,na kolejích chudej hobo není nikdy sám,jó, chudej hobo není nikdy sám.

Dmi AmiRefr: To znám, to dobře znám, znám, znám,

E7 Amina kolejích nejsem nikdy sám, sám, sám,

Dmi Amito znám, to dobře znám, znám, znám,E7 Amina kolejích nejsem nikdy sám.

Za zádama Frisco, semafor je zelenej,vlak to žene do tmy jako bejček splašenej,radujte se, občánkové, hoboes jedou k vám,na kolejích chudej hobo není nikdy sám,jó, chudej hobo není nikdy sám.

Pod zádama uhlí mám a deku děravou,místo lampy večerní jen hvězdy nad hlavou,navečer jsem do vagónu zalez' jako krab,i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.

Refr.

Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy stát,usmála se, zamávala, z vagónu jsem spad',jářku: hallo! Sklopí voči, udělá to "klap",i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.

Když z komína vod mašiny letí černej dým,na tom světě jenom jednu věc na tuty vím,na tom světě širokým věc jednu jistou mám,na kolejích chudej hobo není nikdy sám,jó, chudej hobo není nikdy sám.

ZELENÝ PLÁNĚ

Ami DmiAmi E7 Ami Dmi C GTam, kde zem duní kopyty stád, znám plno vůní, co dejchám je tak rád.F G C A7 Dmi G7 C Ečpí tam pot koní a voní tymián, kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán.Ami Dmi Ami E7 AmiRád žiju na ní, tý pláni zelený.

Tam, kde mlejn s pilou proud řeky hnal, já měl svou milou, a moc jsem o ni stál až přišlo psaní ať na ní nečekám, prý k čemu lhaní a tak jsem zůstal sám. Sám, z nenadání, v tý pláni, zelený.

F G C F G CRefr: Dál čistím chlív a lovím v ořeší. Jenom jako dřív mě žití netěší.

Ami Dmi Ami Dmi H7 E7Když hlídám stáj a slyším vítr dout, prosím ať ji poví, že mám v srdci troud.

Kdo ví, až se doví z větrnejch stran, dál že jen pro ni voní tymián, vlak hned ten ranní ji u nás vyloží a ona k spaní se šťastna uloží. Sem do mejch dlaní v tý pláni zelený.

ŽELVA

D G D G D G D GNe moc snadno se želva po dně honí. D G D G D G DVelmi radno je plavat na dno za ní.

A HmPotom počkej až se zeptá na to co tě v mozku lechtá. D G D G D G D GNic se neboj a vem si něco od ní.

Abych zabil dvě mouchy jednou ranou, želví nervy od želvy nechám stranou. Jednu káď tam dám pro sebe, a pak aspoň pět pro tebe. Víš, má drahá a zbytek nech pod vanou.

A G D A G DRefr: Když si někdo pozor nedá, jak se vlastně želva hledá,

G A G Aona ho na něco nachytá, i když si to pozděj vyčítá.

Ne moc lehce se želva po dně honí. Ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní. Jeho úsměv se vytratí a to se mu nevyplatí. Má se nebát želev a spousty vodní.

ZEMĚ ANTILOP

DmiC AmiG DmiC AmiDmi

Dmi C Gmi7 Dmi C Gmi7Letící proudy neónů, padají na mou tvář,Dmi C Gmi7 B A A7nebe zatáhlo oponu, den dopsal kronikář,Dmi C Gmi7 Dmi C Gmi7samoten v městě šamanů, do ulic padá déšť,Dmi C Gmi7 B Aa ženy v botách z klokanů, v hotelu Budapešť.

B C Ami7 Dmi B C Ami DmiRefr: Žádný prachy nemám, jen co přelezu zeď, tak možná, že chytím dobrej stop,

B C Ami7 Dmi B C Gmi7někdo zastaví, já řeknu: „Jeď, do Země antilop!"

Muži hledají zlatej prach a sto-tisíci mobilů,vyzvání světu na poplach na uších Emilů,podivná doba uhání, za okny limuzín,a jako na drátech havrani, tady trčet nemusím.

ZEPTEJ SE MĚ NA COKOLI

C C/H Ami D7/F# GZeptej se mě na cokoli, jen ne na to, co je ve mně, jak tě mám rád.To jako kdybys modrý z nebe chtěla stočit do ruličky a do kapsy dát.

Ami D7/F# G CRefr: Někde uvnitř cosi zvoní, začne hrát, stačí sponka, hřeben či vlas.

Ami D7/F# G C G CVůně svetru, cos mi dala, všechno snad, čeho rukou tvou dotk se čas.

Zeptej se mě na cokoli, jen ne na to, co je ve mně, jak tě mám rád. Proč růže voní, vždyť to je div, pár lístků, stonek, ty jsi těhle růží sad.

Zeptej se mě na cokoli, jestli chceš, tak vymyslím si tisíce vět. O lásce se povídat dá, ale co to je, to marně hledá léta svět.

ZÍTRA RÁNO V PĚT

Emi G C D7 G E7Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví ještě naposled dám vodku na zdraví

Ami D7 G G / F# Emi Ami H7 Emi E7 Ami D G G / F# Emiz očí pásku strhnu si to abych viděl na nebe a pak vzpomenu si lásko na tebe,

Ami H7 Emia pak vzpomenu si na tebe.

Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz řeknu mu, že se splet že mně se nechce do nebesže žil jsem, jak jsem žil a stejně tak i dožiju co jsem si nadrobil to si i vypiju,a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

Až zítra ráno v pět poručík řekne pal škoda bude těch let když jsem tě nelíbalještě slunci zamávám a potom líto přijde mi že tě lásko nechávám samotnou tady na zemi,že tě, lásko nechávám, na zemi.

Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet já u zdi budu státtak přilož na oheň a smutek v sobě skryj prosím, nezapomeň nezapomeň a žij,na mě nezapomeň a žij...

ŽIVOT JE JEN NÁHODA

G B7 G EProč, že se mi každou noc o tom jen zdá o tom jen zdá,

A7 G D7 G A7 Am D7jak v mém životě vyšla má tak šťastná a krásná hvězda.G B7 G EProč, že se mi každou noc o tom jen zdá, že ta hvězda,

A7 G D7 Gmi dá to štěstí, o němž se mi ve dne nezdá.

Hm F# Hm E7 D G#dim A7 D C D7 D7+ Zdání klame, mimoto každej sen, který v noci míváme, zažene příští den.

G C7 G G7Refr: život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře,

C Cm7 G D7 G D7život plyne jak voda a smrt je jako moře.

Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později, kdo v životě miluje ať neztrácí naději.

C G C GAž uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí, A7 D D7zlaté ryby vyletí nad mraky pak porozumí:G C7 G G7Že je život jak voda, kterou láska ve víno promění,C Cm G D7 Gláska že je náhoda a bez ní štěstí není.

Až uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí, zlaté ryby vyletí nad mraky pak porozumí:

ŽÍZEŇ

C F G CKdyž kapky deště buší na rozpálenou zem,

F Cjá toužím celou duší dát živou vodu všem,

F G Cuž v knize knih je psáno: bez vody nelze žít,

F Cvšak ne každému je dáno z řeky pravdy pít.

G C C7Refr: Já mám žízeň, věčnou žízeň,

F Cstačí říct, kde najdu vláhu

Ga zchladím žáhu pálivou,

C C7ó, já mám žízeň, věčnou žízeň,

F Cstačí říct, kde najdu vláhu,

F C F C F Ca zmizí žízeň, žízeň, žízeň.

Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,však musíš zadní vrátka nechat zavřená,mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.

Jak vytékají říčky zpod úbočí hor,tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor,ten pramen vody živé má v sobě každý z nása vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas.

Refr.Refr.

ZLATÉ STŘEVÍČKYMoje střevíčky jsou jako za zlata, když je mám připadám si hrozně bohatá, ty si vezmu jen v onen slavný den až si sednu do kočáru ty a já.

Moje bílé šaty celé z hedvábí ty na ráz všechny lidi kolem přivábí, budou v onen den zářit tobě jen, až si sednem do kočáru ty a já.

Refr: Ach, jsou samé zlato, ach ty stojí za to, zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou,jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí, když ty střevíčky pěkně jdou tou zlatou uličkou.

Na své staré banjo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo svůj krásný hlas, v onen slavný den bude nalezen, až si sednem do kočáru ty a já.

Moje sestra Luce a mladší bratr Ben budou krásní v těch černých šatech onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru ty a já.

Potom řeknu: Sbohem děti, musím jít, odcházím tam, kde věčně září slunce svitSen je vyplněn, přišel onen den, až si sednu do kočáru ty a já.

Všichni lidé budou mi dnes závidět zlaté střevíčky a zlatých šestnáct let,budu bohatá, celá ze zlata, až si sednem do kočáru ty a já.

ZLATÝ ÚDOLÍ

Ami G Ami G AmiMokro v botách, píseň v notách nikdy nepsanou, slunce pálí, že i skály úpal dostanou,

G F Dmi Ejen osamělý balvany, až uslyší tvé přiznání, ti řeknou, že jsi dávno ztratil směr

Ami G F Emi Amia že patříš mezi pohany a místo na jih táhneš na sever.

C Emi F GRefr: Zlatý údolí, touha vzdálená, je chimérou všech dálek modravejch,

C Emi F Gzlatý údolí, co jen vítr zná, ti v horkým srdci vypaluje cejch,

Ami Emi F Gjak je vzdálený každý mámení a druhá strana řeky nemá břeh,

C Emi F G Czlatý údolí, zlatý údolí je celej život s rancem na zádech.

Snad tě k cíli dobrý víly jednou dovedou, slunce hoří, zlatí oři z dálky přijedou,když zmizí fata morgana, je zpověď dávno napsaná do kamene mlčenlivejch skal,než se někdo cestou zastaví, pak bude psáno, že jsi tady stál.

ZLATOKOP TOM

Tom dostal jednou nápad, když přestal v boudě chrápat, že má se něco stát, a že byl kluk jak jedle, tak rozhodl se hnedle a odjel na Západ.Z domova si sebral sílu, krumpáč, bibli, dynamit a pilu, mimo to prut a červy, to torny dal konzervy a jel zlato vyhledat.

Refr: Ty jsi to moje zlato, které mám tak rád, jen ty mi stojíš za to život pro tě dát. Bez tebe zlato nic není, jen ty jsi to moje haťa paťa potěšení. Zkrátka a dobře ty jsi to moje zlato, zlato kočičí.

Říkal že je zlatokop, o zlato ani nezakop, neví jak vypadá, a jak tak dlouho kopal, tak dostal na to dopat, přešla ho nálada. Sebral si svoji kytáru, dal si nalejt Whisky, brendy v báru. A za poslední káču svý holce koupil sváču a pak jí zaspíval.

ŽLUTÝ PTÁKKaždá pouť končí i začíná, hlava tvá jen maně si vzpomíná. Brána z růží sto zámky zamčená, sláva tvá už dávno je skončená.

Den se chýlí, skráně bílí, stínem loučí se, klekáním k spánku pílí, den se chýlí, na skrání bílý, noc mu přísahá, že v klidu si může snít.

ZPÁTKY DO TRENEK

A HmiJak z vypitého piva láhev se vrací, jak od jihu ptáci, jak do potoka raci, E7 A E7 Ajako jaro do krajiny modrých pomněnek, jak vracejí se investice například z ropy,

Hmi E7 ajak východ se vrací do Evropy, my ze slipů vracíme se zpátky do trenek.

Kdo chce s námi světem jít, rovnou nohou vykročit,

po dlouhé noci najít zase den, mít hlavu plnou nových myšlenek,ten ať se vrátí do trenek, ať se přidá k dlouhé řadě slavných jmen.

F#miRefr: Byl to Shane, byl to Shane,

HmiTom Sawyer i Chamberlain,E7 A E7Hillary, Amundsen, seržant Pepper, Manfred Mann,Adoktor Jekkyl i pan Hyde

Hmia každý, kdo chce být allright, E7 A E7 Ana doma i na venek: zpátky do trenek.

Když s dámou chceš prožít něžný sen, pak přes balkon jseš vyhoštěna ve slipech jdeš noční ulicí, v trenkách je to hned jiná,v trenkách jdeš jak z kasina, už ti chybí jenom chleba s hořčicí.

Svoboda, svoboda, volnost, rovnost, pohoda,po dlouhé noci přišel nový den, nenávist a násilíjsme pohřbili a zapili, defilujem v dlouhé řadě slavných jmen.

Refr: Byl to Shane, byl to Shane,Tom Sawyer i Chamberlain,Lomikar, Kozina, i Vlasta Redl ze Zlína,nosí je pražská Sparta,Timur a celá jeho parta,na doma i na venek: zpátky do trenek.

ZRÁDNÝ BANJOSlunce pálí jak ďas a za krátkej čas dáš hold suchý švestce, sem do žáru skal psa bys nevyhnal a tím spíš žádný jezdce. Ptáci ani píp i čtvernohej můj džíp trávu přestal žrát. Než bych tu usnul nudou i když vím, že trable budou, tak mě nezbejvá, než polku hrát.

Refr: Zas to zrádný banjo ve svejch rukách mám, zas to zrádný banjo šátkem utírám. Do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám, radši bych ho vzal a do bazaru dal,jenže pak bych tu zůstal sám.

Slunce pálí si dál jako horkej tál, v prstech praskaj klouby, je-li pondělí, nebo snad úterý, tak po tom je mi houby. Kojot hledá tůň, i ve stoje můj kůň klidně zůstal spát, než bych tu usnul nudou i když vím, že trable budou, mě nezbejvá, než polku hrát.

ZRNKA

AUž dávno se mi stejská, tak Ti lásko píšu, že bych Tě moc chtěl

E7Když dívám se Ti do očí, tak jak bych správný slova zapomněl.

G D A

Refr: Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů, z kterých mír a klid by vstal E7 A

a není lepší lék než láska, s ní by o sto roků lidé byli dál.

Už dávno se mi stejská a te7 koukám kolem sebe ještě víc do zavřenejch srdcí slunce cestu těžko hledá, odlétne a nic. Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů, z kterých mír a klid by vstal a není lepší lék než láska, s tou by o sto roků lidé byli dál.

Jak dávno se mi stejská, tak Ti lásko píšu, že bych Tě moc chtěl, po horách se z Tebou toulat, počítat hvězdy v noci rád mám, to bych chtěl. Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů, z kterých mír a klid by vstal a není lepší lék než láska, s tou by o sto roků lidé byli dál.

ZTRÁCÍ SE VÍNO POD ZÁTKOUTak si myslím, že lásku svou ztrácím, přesvědčen, že bez ní den se sešeří. Opilý tou ztrátou se kácím, jako strom, když do něj vítr udeří.

Refr: Ztrácí se víno pod zátkou, ztrácí se nad ohněm dým. Ztrácím svou lásku, tak krátkou, ztrácím snad víc, než smím.

Hvězda padá a sní jedno přání, odedávna beznadějně šeptané. Chci být s tebou, jen s tebou, bez ustání, i když vím, že se to nikdy nestane.

ZUM, ZUM

G D7 G D7 G

G D7 GZpívají o tom vrabci na Rokytě, že učenec je horší, nežli dítě:

D7 GSe žábami hraje si pan Galvani, Archimedes potápí se do vany

D7 Ga nepoučen událostmi ráje, Isaac Newton s jabkama si hraje.

G D7 GRefr: Zum, zum, zum, zum a nejde mi to do kebule, zum,

D7 G D7 G D7 Gzum, zum, zum, a nejde mi to na rozum!

Bylo to jako výbuch, jako salva, když se žárovkou přišel Thomas Alva.Do pochodu vyhrávaly kapely, muži pili šampus, ženy šílely.Jak když pustíš tygry do arény, začalo se dělat na tři směny.

Refr.

Kdyby naši předci vstali z ledu, podivili by se, jak jsme vpředu,jak závazky předhánějí úkoly, Einstein by se těžko dostal na školy,Mozart by moh’ dneska u klavíru jen těžko dělat do muziky díru.

C G7 CMichelangelo by sebral sochy a vhodil by je všecky do Macochy.

G7 CLumier by zčervenal jak malina, kdybyste ho vzali s sebou do kina.

G7 C D7 G D7 G D7 Gjen u elektrotechnického vesla ještě ňákou dobu moh by sedět Tesla.

( G dur )Vědeckotechnická revoluce uvolňuje lidem obě ruce.Dnes má každý vědátor už od plínky Sunarku a digitální hodinky.S optimismem hledí k stratosféře a brano samo zavírá mu dveře.

Refr.

Kdyby starý Thales nemoh čmárat a kreslit si do písku podle nálad,Mendělejev kdyby musel, vážení, periodicky vykazovat hlášenía osm hodin zvedat telefony, svět by stál za pytlík bikarbony.

Refr.

Nikdo z nás by doma neměl Sony dvakrát třicet wattů, čtyři ohmy.Lidé by se hnali kamsi za hmotou, však regály by nejspíš zely prázdnotou.Neměli bychom šajn o opeře a válčilo by se u Sudoměře.

( C dur )Zem by byla rovná, jako deska, nebyla by kulatá, jak dneska.Adam s Evou nemuseli z ráje ven, Giordano Bruno by nebyl upálen.Jen temno, jak když vstoupíš do komory, škoda každé rány z Aurory.

( G dur )Ze všech zvířat archy Noemovy a ze všeho, co můžem popsat slovy,jen balvany a lidé mají odvahu urvat se od skály a padat dolů po svahua na světě, který se furt mění, překonat, co překonáno není.

Refr: Zum, zum, zum, zum, protože to, co nejde do kebule zum, zum, zum, zum rádo leze na rozum.G D7 G D7 GZum, zum, zum, zum, hm ..., zum, zum, zum, zum, rádo leze na rozum.

ZŮSTAŇ KLIDNÁ

G D Em CKdyž ti slunce svítí do očí,G D F Ckdyž ti štěstí jen málokdo zaručí,C D Em Ckdyž jsi sama - tak prázdná a zláG C[: zůstaň klidná :]G C Dzůstaň klidná a jdi spát

G Cjá tě mám docela rád.

Letní žár tě dál hladí po dušikapky deště jsou víc než mi příslušívždyť to cos mi dala je všechno co máma tak [: zůstaň klidná :].

A tak čekej, až vlak v dálce zahouká

ve snu se lekej, že vítr už zafouká,že nejsi královna krásy vím nejlíp já sáma prostě tak ....

ZUZANA

C G D G D GRefr: Ó, Zuzano, zdali mě ráda máš, moje milá Zuzano, zdali si vzpomínáš.

G D D GSjíždím z hor do údolí, kde hučí Tennessie, jedu za svou Zuzanou přes hory přes lesy.

D G D GOdjel jsem z Alabamy z bendžem na kolenou, jedu až do Louisiany, tam mám lásku svou.

Jedu nocí za Zuzanou, jedu nocí sám, na tý cestě daleký jen jedinej cíl mám. Vidím svojí Zuzanu, ten svůj cíl dalekej, už chutnám její koláče, no tak holka neplakej.

Nevadí, že slunce pálí, nevadí, že hřmí, brzy budu v New Orleans, brzy budu s ní. Ten, kdo žije v Louisianě, ten to dobře ví, když má někdo velkou radost, tak volá olé.

Já nechci zůstat jen tak sám, nejsem holt ten typ, až přijdu k tobě Zuzano tak hned mně bude líp. A když ji nikde nenajdu, vždyť svět je kulatej, já žalem umřu, pohřběj mě, Zuzano neplakej.

G C G DRefr: Ó Zuzano neplakej, ty jedinej jsi můj cíl dalekej.

G C G D DÓ Zuzano neplakej, ty jedinej jsi můj cíl dalekej.

C D DÓ Zuzano, ó Zuzano, ó Zuzano.

ZVEDNĚTE KOTVY

E H7Už vyplouvá loď John B, už vyplouvá loď John B, okamžik malý jen než poplujem dál.

E E7 A Am E H7 ETak nechte mě plout, tak nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout.

Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, vím že cesta má konec už má. Nechte mě plout, tak nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout.

Sklenici svou dopil, za krátko u mě byl, na ruce okovy dal a pistole vzal. Šerif John Stone, šerif John Stone, moji svobodu vzal šerif John Stone.

(Znovu první sloka)