(erven 2014)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 1

Levici chyb autenticita a mdia

spchy a nezdary Spojenectv prce a solidarity mapovali jeho le-nov a pznivci na setkn 10. ervna v Praze. Spokojenost byla vyjdena s mnostvm, kvalitou a pestrost semin, nespokojenost s nzkm psobenm mimo okruh sti pznivc levice. Mluv SpaS a koordintorka AZ Ilona vihlkov konstatovala utlu-men innosti i i rozpad vce obanskch sdruen v poslednch m-scch, kdy pdem vldy Petra Nease zmizel neptel, proti nmu

bojovaly. Uvedla, e ani volby nedopadly podle oekvn, tradin politick strany zstaly ve stnu spchu politickch hnut oligarch. Vsledkem je pro levici a i SPaS rozporn situace, kdy SSD je ve vld a KSM v opozici. Samostatnou situac je pokrauj-c nevyrovnanost medilnho prosted, kde vznamnou roli maj vyhrann, neobjektivn veejnoprvn mdia, kter tak nespluj svj el. Dle vihlkov dl narst politick apa-tie, lhostejnost oban a jejich privatismus, tk do soukrom. V nsledujc diskusi enci hledali lk na aktivizaci oban, vzpomenuli platformy Stop vld (Jan Mjek), analyzovali c se (i kvli mdim) konzumerismus lid (Vladimr Opatrn), kritizovali slab kontakt levicovch poslanc s lidmi (Jindich Bernek), jejich

nezjem (a na vjimky) o problmy zamstnanc, nap. esk poty (Nikola ech), posteskli si nad nzkou informovanost o prci eskch europoslanc (Milan Taraba), rozebrali hodnotov zamen a nena-plovan politick oekvn obyvatel (Lubomr Vacek), upozornili na nedostatenou ast odbor a seniorskch organizac na innosti SPaS, ale i na vlastn, by skromn monosti prezentace alternativnch nzor k mainstreamu nech ji v mdich, nebo v rmci vzdlvn, aby internetov spoleenstv a uitel mohli poznat komplexnji, prav-divji minulost a souasn politick, ekonomick a sociln procesy. Jak vyplynulo z vystoupen, pouze hodnovrn, autentick levice me vystupovat jako spravedliv ochrnce a reprezentant neprivilegova-nch oban, pracujcch a znevhodnnch skupin lid.(kru)

Zasedn SPaS dokumen-tovala i Monika Hoen

(Foto - Karel Rika)

zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 2

Eurodotace nejsou byrokratick, pouze esk eurodotace

Kritika se snesla na eskou byrokracii okolo eurodotac na akci, kterou v Brn na tma komunitn prce a politiky uspodala 7. ervna AZ a MDA pro leny rznch politickch stran a pro aktivisty obanskch sdruen. Richard Vesel z ROP Jihovchod se vnoval erp-n dotac, zvlt eurodotac, Tom Toika probral rzn polohy a problmy komunitn prce a autor lnku pedstavil participativn rozpoet.Vesel a Toika zdraznili, e komplikovan administrativa, mnostv tabulek a byrokratick pstup k formulovn, erpn a zmnm dotanch projekt jsou eskou specialitou a pi bez-prostednm kontaktu s Bruselem, nap. pi erpn dotac vypisovanch pmo EK zdaleka ta-

kov paprovn neexistuje a pi vysvtlen specifik a ppadnch zmn projekt se nenar na nepochopen a dogmatismus jako v R. Dle Veselho dokonce nkter subjekty si akce financuj zcela ze svho, ne by podstupovaly eskou eurobyrokracii. Kritria kvality dotovanho subjektu jsou toti takov, e idelnm pjemcem dotace je ten, kdo ji vlastn nepotebuje. Jak rovn uvedl k nrokm na adatele, euro-dotace byly pvodn ureny nikoli pro financovn zkladnch poteb, na haen por ze zanedbanch pot, nbr jako urit nadlepen dobrch, jako rozvojov investice do budoucnosti. Diskuse se vcekrt stoila k ppadu farmy Bolka Polvky, piem Vesel zdraznil, e projekt byl velmi dobr, le jeho realizace byla chybn, plnovan tok penz a uit zisk nebyl dodren a dolo k padku. Tvoivost, informovanost, participativnost, zptn vazba, kontinuita to jsou dle Toiky zkladn rysy komunitn politiky. Zdraznil t nutnost vlastn ak-tivity mstnch, nikoli spolhn na dovezen aktivisty, propagtory apod., a multiplikan efekt rznch innost. Dotkl se otzky mstnch ekonomickch cykl a piblil pedevm fenomn loklnch mn (funguj od 30. let, nyn na 2500 mstech ve svt). Chimgauer uv dnes okolo 600 firem, smovn je ve 40 smnrnch, v r. 2011 zaznamenal obrat 7 mil. eur. Vyslovil se t pro realistickou podporu zamstnanc, jestlie by chtli pevzt svoji firmu v padku co by region pomohlo vyvarovat se socilnm problmm, ucho-valo zamstnanost, kupn slu apod. Probral t otzku seriozn spoluprce, smysluplnho een konflikt, veden efektivn a demokratick diskuse,

dynamiky ppadnho zrcadlen postup protjku, eliminace vlivu racionlnch egoist, zbaven se parazit. Upozornil, e pokud se oban nedaj dohromady na lokln rovni, na globln urovni ne-uspj. Pipomnl, jak se podailo spolu postupujcm obanskm aktivistm zablokovat smlouvu ACTA, nebo jak pozitivn ovlivnili nkter postoje OSN. Poukzal t na rozpor v nyn pevldajc ideologii konkurence ta je mocnmi hlsna pro ni tdy, se na bnch, veejnch kolch, sami mocn sv dti na soukro-mch kolch vak vedou ke spoluprci.O participativnm rozpotu se ptomn dozvdli to, co je ten-m Zpravodaje AZ ji znmo: idea parozu jako cle zeefektivnn veejnho rozpotovn a nstroje aktivizace oban, historie a souasnost parozu ve svt a v R a na Slovensku, rzn varianty tvorby a prav rozpotu, draz na procesn strnku parozu, kter tb pvodn nvrhy a npady a vtahuje obany do veejnho dn, upozornn na rizikov momenty (moderovn diskuse, nepodleh-nut lobby, vyvarovn se byrokratizaci ap.), pklady een nkte-rch situac, jako i nejastj kritiku parozu a odpovdi na ni.(kru)

Tom Toika uvedl svoji pednku charakte-ristikou t rznch ekono-mickch systm

Setkn astnk projektu V4 v sdle Alternativy Zdola na Smchov

Participativn rozpoet na Praze 11

Ji ped asem skupina, kter se vnuje participativnmu rozpotu a jeho propagaci, napsala dopis vem praskm zastupitelm, aby je o tto monosti zapojen oban do veejnho dn informovala. Dostali jsme pozitivn reakci z Prahy 11 a tak jsem se v boulivm ervnov den vydali na jednn finannho vboru. Za AZ participa-tivn rozpoet pedstavila Ilona vihlkov a Vclav Exner. Pesto-e jsme skepticky oekvali spe krat projednn, participativn nstroj vyvolal velk zjem a debata, kter se kolem nj rozpoutala, trvala dle ne hodinu. Zvrem bylo schvleno pzniv usnesen, kter participativn rozpoet zastupitelm doporuuje - uvidme, jak bude dal postup, o kterm Vs samozejm budeme dle informo-vat.

zprvy z akc

Drustevn projekt v rmci V4 pokrauje

Po schzkch v Bratislav, Budapeti a Varav byla ada na Al-ternativ Zdola, aby zorganizovala dal sezen k drustevnmu projektu v rmci zem Visegrdu. Jednn zaala symbolicky v Dru-stevnm muzeu, kde se nvtvnci seznmili s pestrmi a el asto tragickmi eskoslovenskmi drustevnmi djinami. Potil i obd v pilehl lidov jdeln. Ale pak u zaala jednn, protoe projekt je rozshl. Doufme, e Vm brzy budeme moci pedstavit jeho zajmav vstupy: od historick analzy, po prvn postaven drustev a po sou-hrn toho, jak jsou drustva prezentovna v mdich. Krom toho ale dokonujeme n vzkum drustev, ze kterch vybereme nejenom ta, kter dodruj drustevn principy, ale pedevm si od toho slibujeme pochopen poteb celho drustevnho sektoru, kter by nsledn ml reflektovat projekt drustevnho inkubtoru. ale do toho jet trochu asu zbv. Do t doby ns toti ek jet prce na broue, shrnut vzkumu a jeho prezentace, oslava Mezinrodnho dne drustevnictv (5. ervence) s tiskovou zprvou 7. ervence, nemluv o velk dru-stevn konference v Bratislav na podzim.. Pestoe tmat bylo hodn, nali jsme si v programu tak as na nvtvu socilnho podniku kavrny Mezi dky na Smchov, doslova naden vzbudila drustevn hospoda ROH, kter se nachz v inspirativnm mst pod Vtkovem v ulici Boch bojovnk.

V4

zpravodaj AZ / eerven 2014 / strana 3

Richard Vesel piznal, e papro-vn provzejc eurodotace nepoch-z z Bruselu, nbr se rod a v R.

zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 4 zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 5

Prlomov zruen stanoviska EIA. Ministerstvo piznalo zsadn pochyben

V ptek 13. ervna 2014 vydalo Ministerstvo ivotnho prosted (MP) zprvu o zruen souhlasnho stanoviska EIA (posouzen dopad na ivotn prosted) k projektu rozen letit Vodochody na druh nejvt letit v R. Proces EIA zapoal na potku roku 2009, zahrnoval vrcen dokumentace k doplnn a historicky jedno z nejdel-ch veejnch projednn v ervnu 2013 (Viz EIA LV, Vojtkov 2013) a udlen souhlasu se 122 podmnkami v jnu 2013 (ministr Tom Podivnsk). Na pezkoumn m lv podl nekonc proud stnosti okolnch obc (Stop Letiti Vodochody), Stedoeskho kraje, mno-ha obanskch sdruen a jednotlivc. Ti vichni poukazovali jak na nezohledovn vhrad doten veejnosti ze strany investora, tak na nesprvn postup MP.Ji pouh pezkoumn procesu EIA ze strany MP oznailo veden spolenosti Letit Vodochody, a.s. (majitel skupina Penta) za oteven Pandoiny sknky natopak zruen stanoviska. MP s novm mini-strem Richardem Brabcem udlalo malou revoluci, kdy dalo pezkou-mat vlastn postup vedouc k udlen souhlasnho stanoviska. Pipo-meme, e podmnky souhlasu jsou v podstat prvn nevymahateln. Stanovisko MP k EIA nebylo povaovno za rozhodnut dle sprvnho du, a tedy bylo nemon jej prvn napadnout. Co bylo kritizovno

ze strany Evropsk komise, kvli kter hroz pozastavenm erpn evropskch penz (Novk 2013). Evropsk komise prosazuje rozen prv asti veejnosti na procesu posuzovn vliv na ivotn prosted a pstup k soudnmu pezkumu vydanch sprvnch rozhodnut.Souasn nmstkyn ministra a editelka sekce posuzovn vlivu na ivotn prosted Berenika Petov uvedla, e MP shledalo natolik z-van procesn vady, e nemohlo uinit jinak ne v souladu s platnou legislativou stanovisko zruit. Ministerstvo zejmna poukzalo na nedostaten posouzen v oblastech vodnho hospodstv (vyhodnoce-n hydrogeologick situace, zpsob odvodnn, riziko kontaminace) a hlukov zte. Pedchoz (nikm nevolen) ministr Podivnsk symbolicky svou prvn cestu vykonal nikoli napklad na umavu, ale do Temelna, kde prosazoval mylenku energetick nezvislosti R prostednictvm stavby novch blok jadern elektrrny. Dleit je personln otzka. Historicky je pod drtivou vtinou vydanch stanovisek EIA je pode-psan Jaroslava Honov, kter byla ministrem Podivnskm povena do funkce nmstkyn a vrchn editelky sekce technick ochrany. Nyn je zpt na postu editelky/vedouc Odboru posuzovn vlivu na ivotn prosted a integrovan prevence. Radikln zmnu v prci tto dlouholet ednice lze oekvat jen st.Je teba piznat, e MP uinilo za posledn plrok sympatick posun oproti zdnliv ochot schvlit snad jakkoli zmr. Zruen stanovis-ka u letit nen jedinm nadjnm rozhodnutm. Pipomeme lednov zruen vjimky a vrcen jednn Krajskmu adu steckho kraje ve vci vstavby parku obch vtrnch elektrren spolenosti EP Re-newables Daniela Ketnskho na Moldav. Odprci vstavby Ptel zelenho dol Muldy dlouhodob upozoruj na zvlt chrnn dru-hy, kter byly opomenuty, a se v chrnn oblasti Natura 2000 proka-zateln vyskytuj. Veker sprvn zen jsou v souasnosti pozastave-na (viz Hein a kol. 2014). Hodnocen prce MP nyn prov legislativn koly jako: zkon o Nrodnm parku umava, zkon o odpadech, a tak - novelizace zko-na o posuzovn vliv na ivotn prosted.

EIA LV (Letit Vodochody). Dostupn na. http://portal.cenia.cz/eia-sea/detail/EIA_MZP257EPS. Jak doshnout zruen stanoviska EIA? Dostupn na: http://www.eps.cz/poradna/kategorie/eia-environmental-impact-assessment--ippc/rada/k-vyjadreni-obcanskeho-sdruzeni-k-oz Hein, J., J. Hruovsk, A. Mrzov, B. Zpvkov. 2014. Zahnzd na Moldav tetvek, nebo Ketnsk? Respekt, 6. 6. 2014. Dostupn na: http://respekt.ihned.cz/externi-hlasy/c1-62420000-zahnizdi-na-molda-ve-kretinsky-nebo-tetrivek MP tiskov zprva. 13. 6. 2014. Dostupn na: http://www.mzp.cz/cz/news_140613_EIAVodochodyNovk, J. 2013. Kvli poruen evropskho prva hraje esko o miliardy. 3. 10. 2013. Dostupn na: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/kvuli-poruseni-evropskeho-prava-hraje-cesko-o-miliardy/r~ad1a-15c22c3111e396900025900fea04/ Vojtkov, K. 2013. Alibi veejnho projednn. A2, . 17.

Ilustran foto

zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 6 zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 7

Tunelovn je standart dnen doby. Tune-luj se podniky, veejn rozpoty, budouc dchody Tuneluj se dokonce i tunely. Tak nepekvap, e i participativn rozpoet se

me stt terem pokusu o vytunelovn. N-sledujc pbh z Bansk Bystrice budi pro vechny zjemce o zaveden participativnho rozpotu u ns varovnm, co se me stt, pokud se dopedu dn neoet pravidla.

Prosazen participativnho rozpotu v Bansk BystriciV Bansk Bystrici fungovaly od roku 89 ob-ansk rady, kter rozdlovaly penze na mal projekty v mstnch stech. Kad rada mla do minulho roku 1,5 na obana. I kdy se rady jmenuj obansk, tak leny dosazovali banskobystrit zastupitel. erpn penz ne-bylo zptn magistrtem kontrolovno, take se mnoho financovanch projekt stalo malou dom pro zastupitele, jejich rodiny a znm.Kdy se skupin lid kolem Petera Fehra po-vedlo 10.12.2013 prosadit zaveden participa-tivnho v Bansk Bystrici, tak se stka ure-n na rozdlen vzala z rozpotu obanskch rad. Participativn rozpoet dostal 25 cent na obyvatele (dohromady 19 455 ) a radm zstalo 1,25 .Nkte zastupitel, kte nesouhlasili s par-

ticipativnm rozpotem, si to nenechali lbit. U na prvnm veejnm fru se vyskytly pipo-mnky od jednoho lena obansk rady: Ptm se vs, vy nevte obanskm radm v jednot-livch mstskch stech, e spravedliv roz-dl prostedky? Dostvali jsme 1,5 , sebrali jste nm 25 cent. Pro je chcete rozdlovat vy? A si na PR seene penze mimo ty, kter dostvaly obansk rady. Ano, prosm, nech to rozdluje. Ale sebrat nae penze a rozdlo-vat je njakm vborem?Nesouhlasn reakce z publika pila vzp-t: V Bansk Bystrici existuj obansk rady, kter by mly rozhodovat o sti mstskch penz.Ale ptm se vs: vte opravdu, jak se rozhodu-je v obanskch radch.Kdo tam rozhoduje? Rozhoduj oban? Ne. Rozhoduj lenov obanskch rad. A kdo uruje leny obanskch rad? Poslanci. V participativnm rozpotu, jak je nastaven, jde o to, aby se piblilo rozhodovn k tomu, aby oban rozhodovali pmo, ne prostednictvm len obanskch rad!

O milionch, kte ukradli participativn rozpoetNespokojenci tehdy zstali v menin. B-hem tvrt roku se zatm schzeli komunitn skupiny. Nejaktivnj byli Aktivn obanstv a komunitn rozvoj, Zele ve mst a Kultura.

Oban nakonec navrhli 31 projekt. Takov zjem nikdo dopedu neoekval. Ti z tch projekt se vak nakonec ukzali jako trojt kon.Mstsk st Kremnika je satelit, kde ij nejmovitj oban Bansk Bystrice. lenov jej obansk rady se rozhodli, e si sv pe-nze vezmou nazpt i s roky. Proto podali 3 projekty, kad skoro za maximln stku 5 000 . Jeden byl Mikulsk nadlka pro dti, dal sportovn den (poloky: 3 kotle na gul, party stan,). Snad jen komunitn centrum neznlo na prvn pohled podezele. Kdy se projekty dostaly k ekonomce na ma-gistrtu, tak ji mlem omvali. Netuila, jak obansk rady doposud s penzi hospoda. Nakonec vak pustila projekty dl.Druh veejn frum se konalo 22. kvtna v reprezentan Cikkerovej siei na magistrtu. V ase zahjen pilo pes 100 lid a pomalu pichzeli dal. Prvn, o em se hlasovalo, dle zastupitelstvem schvlenho statutu par-ticipativnho rozpotu, byl hlasovac podek. Vymylen to bylo pvod tak, e astnci veejnho zvaovn budou mt 6 hlas, kter rozdl mezi 3 projekty v pomru 3:2:1. N-sledn budou moci dal oban BB odevzdat v prbhu 14 dn svj 1 hlas pro jeden pro-jekt. Tento rozdl byl odvodnn tak, e kdo si vyslechne prezentaci projekt a nslednou diskusi, tak bude vce kvalifikovan rozhodo-vat.Kremnian tyto vahy postavili na hlavu. Naped se schvlilo, e hlasovat se zane okamit. Nsledn, e hlas bude 9 v pomru 5:3:1. Kremnian se po tomto hned zvedli a beli odevzdat hlasy pro sv projekty. Nako-nec bylo 205 hlasujcch, z toho cca 60 Krem-nian.

Devt, osm, sedmMiroslav imkovi, pedseda koordinan rady, sedl zdrcen nad setenmi hlasovacmi lstky. V ruce drel tos 35 lstk (1/6 vech odevzdanch), na kterch byli za sebou se-azeny sestupn projekty s sly devt, osm, sedm ve z Kremniky. Jet mohl bt rd, e se nedomluvili na lep rozloen hlas mezi jednotlivmi projekty, take nakonec se mezi tyi realizovan projekty dostali pouze prvn dva.Nsledn hlasovn v informanm centru ji s poadm podpoench projekt nezamchalo.Celkov vsledky hlasovn (frum + infor-

PR v Bansk Bystrici: Ti kotle, party

stan a Mikul za vechny prachy

man centrum):Umstn - Projekt - Hlas - Cena1. portovo-spoloensk de*-343-5 0002.Projekt LETO - Kultra pre ud-293-5 0003. Komunitn centrum v Iliai*-244-5 0004. Florbal - cesta k pohybu a zdraviu-110- 4 712,76

* projekty obyvatel Kremniky

Runk do ringu nehzDleit je, e zastupitel jsou PR naklonni, co se snad nezmn ani po spchu prvnho ronku. Bude nutn provst zmny, na kter se koordinan rada chyst. Zsadn bude do

procesu zanst proces veejnho zvaovn (deliberace), kdy se jednotliv projekty hodno-t podle kritri. To ospravedluje vt poet hlas pro veejn frum, ne pro ostatn dru-hy hlasovn.Pro vechny, kte se dostanou k zavdn participativnho rozpotu jsou udlosti v Ban-sk Bystrici upozornnm, eho se vyvarovat. Dleit je mt stanovan pesn pravidla, kter nepjdou v prbhu procesu pevrtit na hlavu. Ideln je tak zkombinovat nkolik zpsob vybrn projektu, aby jeden nebyl natolik dominantn, e dal zpsoby vyjd-en nzoru nebudou mt dn vliv. Zapojen ednk do kontroly projekt by nemlo bt formln, ale podle jasnch pravidel by mli mt monost vyadit pochybn projekty. A v prvn d by nemlo jt o sout krsy, ale o diskusi nad problmy obce. Proces je teba nastavit tak, aby diskusi umooval.

zpravodaj AZ / z 2013 / strana 8 zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 9

Ruomberok se mn od zklad

Ticetitiscov Ruomberok je nejmen msto na Slovensku, ve kterm funguje participativn rozpoet. Pesto, e b teprve druh ronk, tak se monost participace ji rozila z finann oblasti do oblasti urbani-smu. K participaci se toti pihlsil i stav hlavnho architekta msta.Participativn rozpoet byl v Ruomberoku sputn minul rok. U zrodu stl Albn Bella, kter jako len Utopia tak zaloil participa-tivnho rozpotu ve studentskm msteku v Mlnsk dolin v Bratislav. Kdy se vrtil dom, tak se mu povedlo bhem jedn nvt-vy primtora pesvdit, aby byl PR i v Ru-omberoku. V prvnm ronku vylenilo msto na PR 5 000 , v druhm mlo 10 000, ale bohuel po zsahu jednoho zastupitele je to jen 4 500 .Cel proces m na starosti obansk sdrue-n Tvoriv rozvoj, kter m 6 len. Bohuel, msto zatm neuvolnilo na zajitn procesu ani jedno euro, take vekerou innost vyko-nvaj lenov obanskho sdruen zdarma. Proces PR je nsledujc. Schz se komunit-n skupina, kam pravideln zavt 10-15 lid. leny jsou mlad lid, kte se rekrutuj ze dvou oblast - ekologie a architektura. Ti na zatku procesu vytipuj 46 lokalit, kter chtj zmnit. Dle postupuj tak, e lokalitu (park, nbe, pamtku, kvtinovou vzdo-bu,...) rozeberou a navrhnou nejlevnj ee-n. Projekt nsledn rozpracuj do poslednho roubku a vytvo i vkresovou dokumenta-ci. Nakonec se jet pesouvaj penze mezi projekty, aby se veli do vylennch penz. Projekty mus projt komis, pod kterou tema-ticky spadaj a bt schvlen v zastupitelstvu. Mezi tm jsou 2-3 velk setkn, kde se sbraj k nvrhm prbn pipomnky. Tam se vy-std 100 - 150 lid a naopak pevauj star ronky.Pes obec jde pouze proplcen penz - kom-pletn dokumentaci, nkup materilu a prci (pevn dobrovolnickou) si zajiuje komunita. Tvoriv rozvoj dokonce shn granty na projekty, na kter se nedostane v rmci PR. Co jsou para-doxn zatm jedin realizovan, protoe penze na rok 2013 se uvoln a v lt a projekty z toho-to roku by se mli zat realizovat na podzim.

U zastupitelstva m participativn rozpoet podporu. Je to dno nejspe tm, e si chtj zastupitele zpravit poramocenou povst za-stupitelstvo pr tvoeno pevn nejvtmi vlastnky nemovitost v Ruomberoku. Pr maj dokonce fobi chodit mezi lidi a odpov-dat na otzky. Na veejnosti se uk pouze, kdy u nen zbyt.Mediln pokryt ze strany msta je na vysok rovni. O participativnm rozpotu informuje mstn televize, rozhlas a radnin trncti-denk. Svm zamenm PR se participativn procesy pelvaj do urbanismu. Msto zaalo aktivn sbrat nvrhy od oban. stav hlav-nho architekta pravideln dl ankety. Ru-omberok dokonce spolupracuje se kolami (fakulta architektury v Bratislav, dopravn fakulta v ilin), kde si nechv nvrhy roz-pracovvat v rmci kolnch prac. Vznik tak napklad projekt vyut tlesa zanikl eleznin trat z Korytnice (pod Donovaly) do Ruomberoku, jako drhu pro vlakotram-vaj. Je to projekt, kter sice svm finannm objemem nikdy nebyl oficiln v procesu PR, ale byl jm nastartovan a dnes m od msta podporu.

Z popisu je zejm, e v souasn dob ruom-bersk PR zatm funguje jako frum mladch urbanist, kte chtj zmnit podobu msta. Prh pro zapojen dalch zjemc je vysok. Pesto se povedlo dky partitivnmu rozpotu vnst tma asti oban na rozhodovn do veejn diskuse. Souasn stav je tak hlavn propagac a zrodkem mnohem irho zapo-jen oban do rozhodovn, ne bylo doposud zvykem.

Ostrava, 13. ervna 2014

Diskusi o participativnm rozpotu a obecnji o tom, jak mohou oban lpe spolupracovat se zastupiteli pomohl organizovat Petr Rohel z ostravskho ProAltu. Debata probhala v mstnm knihkupec-tv, ve kterm se selo asi 25 zjemc o problematiku. Za Alternativu Zdola vystoupili Tom Toika a Ilona vihlkov, kte se pedtm zastnili neformlnho setkn s Jim Karenem (Proalt Opava) a s Martinem kabrahou (strana Zelench). Debata pilkala i repor-trku Parlamentnch list, take si o cel akci mete pest tak na: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Lide-dokazi-o-penezich--rozhodovat-lepe-nez-egoisticti-politici-Docentka-Svihlikova-prozradi-la-jak-to-jiz-leckde-funguje-323119. Debata se tkala zcela praktickch otzek: jak lpe a efektivnji spo-lupracovat, co dlat, kdy starosta uplc urit skupiny specilnmi dreky a pedevm, jak pemoci strach, kter se jako ern mrak pethl pes eskou republiku a kter nutnou aktivizaci oban brzd. Ptek 13. nezafungoval, astnci navzali kontakt mezi sebou a mo-hou si sdlovat sv zkuenosti a tipy, jak probudit sv obce/tvrt k ivot. Teba se v nkter ostravsk tvrti po volbch ir participa-ce oban dokme. Tom Toika nezapomnl opakovan zdraznit, e participace je pedevm princip, kterm by (nejen) zastupitel mli uvaovat, nikoliv pouze technika na zskn hlas ve volbch.

Na video z cel akce se mete podvat zde: http://alternativazdola.cz/liferay/komunalni-volby/-/asset_publisher/WLlCgYt6nvZA/content/videozaznam-proalt-ostrava-participativni-roz-pocty-s-tomasem-tozickou-a-ilonou-svihlikovou?redirect=http%3A-%2F%2Falternativazdola.cz%2Fliferay%2Fkomunalni-volby%3F-p_p_id%3D101_INSTANCE_WLlCgYt6nvZA%26p_p_lifecycle%3D0%-26p_p_state%3Dnormal%26p_p_mode%3Dview%26p_p_col_id%3Dco-lumn-2%26p_p_col_count%3D2

Opava, 20. ervna 2014

Tden po Ostrav se konala v opavsk obchodn akademii akce k podpoe lokln ekonomiky a irho zapojen oban. Akci uspodala aktivistka Gina Horylov z eladn, kter se tak zast-nila ostravskho setkn. Pestoe ast nebyla vysok, seli se zde zastupitel msta a eili se zcela praktick problmy. Opavt zastu-pitel byli mylence participativnho rozpotu velice naklonni, ale stovali si na pasivitu mstnch i kdy ve volbch nakonec obdreli podporu. Za AZ vystoupila Ilona vihlkov a s astnky (z nich n-kte dorazili ze Sluovic) eila, jak obany lpe zapojit a jak techni-ky na to zvolit, jak tmata (nap. revize obecnho majetku, zskat ho znovu pod kontrolu msta nap. vodovody, kanalizace) mohou bt zsadn pro blc se komunln volby.

akce minul

Tom Toika

doporuujeme

zpravodaj AZ / erven 2014 / strana 10

Uniov, 17. ervna 2014

Debata v Uniov se nesla v duchu, jak udlat msto jet krsnj. Alternativa Zdo-la nabdla pro debatu v mstnm kin za podpory pan Markty Zahradnkov (SSD) Tom-e Toiku a Ilonu vihlkovou, kte participativn rozpoet pedstavili a snaili se ukzat i v nadchzejc debat, jak tento nstroj me prospt rozvoji msta a zapojen mstnch oban. Vynikajc byl pspvek Radomra Sztwiertnii, kter podrobn zanalyzoval polsk zkuenosti (participativn roz-poet ve vce ne 70 mstech!) a byl schopen z nich vyvodit adu dleitch zvr pro aplikaci v R. Debata i s mstnmi aktivisty a leny SSD, vetn Mladch socilnch demokrat pokraovala jet dal hodinu. Uniov je ppadem msta, kter ije intenzivn spolkovou aktivitou, kterou by mu jin msta bezesporu mohla zvidt. I zde ale padaly dotazy na prci, na nedstojn pracovn podmnky. Pan Zahradnkov dle na dotazy, kter nestihly bt zodpo-vzeny odpovdala pes facebook i veejnou nstnku.

Fryava u ru, 14. ervna 2014

Diskuse s obany (a tak starostou sousedn obce) i s aktivisty z Tebe ukzala, e i mal obce mohou mt problmy tak zvan, jak velk msta. Na krsnou Vysoi-nu vyrazila Ilona vihlkov a Karel Rika. Po krtkm pedstaven zklad lokln ekonomiky a asti oban u se debata toila kolem mstnch problm: prapodivnch prode-j obecnho majetku, pasivity a strachu mstnch.. ale zaznly i pozitivn momenty, kter prezentoval starosta vedlej obce Ti studn. Na cel video z debaty se mete podvat zde: http://alter-nativazdola.cz/liferay/komunalni-volby/-/asset_publisher/WLlCgYt6nvZA/content/videozaznam-ilona-svihlikova--lokalni-ekonomika-a-participace-obcanu-na-rozhodo-vani-obci?redirect=http%3A%2F%2Falternativazdola.cz%2Fliferay%2Fkomunalni-volby%3Fp_p_id%3D101_IN-STANCE_WLlCgYt6nvZA%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_sta-te%3Dnormal%26p_p_mode%3Dview%26p_p_col_id%3Dco-lumn-2%26p_p_col_count

Kanl AZ YouTube

Pednka Ilony vihlkov na Vysoin:https://www.youtube.com/watch?v=91-kAiIKGjE&list=UU9_9XaeYPtTFpvbDL2HqYVgVideo Oskar Krej souasn geopolitika a vvoj na UkrajinVideo: Konference mdia a demokracieVideo: SPaS, Ilona vihlkov o TTIPVideo: Fakta o Ukrajin

Zpravodaj AZ (erven 2014)

Odpovdn redaktorKarel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli:

Karel Rika, Kateina Vojtkov, Ilona vihl-kov, Tom Vokoun

Zdroj fotografi www.freeimages.com

Web: www.alternativazdola.czE-mail: info@alternativazdola.czFacebook: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdola