zpravodaj az Červenec srpen 2014

(ervenec-srpen 2014)

ALTE

RNAT

IVA

ZDOLA

ZPRAVODAJ AZodpovdn redaktor: Karel Rika

zpravodaj AZ / ervenec-srpen 2014 / strana 1

Ji se nemuste jezdit dvat na participativn rozpoet do zahrani, mete zat sledovat prvn pokus u ns. Pilotn ronk participa-tivnho rozpotu na Praze 7 odstartoval. Bude se v nm rozhodovat o rozdlen milinu korun z rozpotu mstsk sti. O jeho schvlen jsme ji v naem zpravodaji informovali. Jak bude pesn vypadat a

jak se do nj mohou oban zapojit, doplnme dnes.Nvrhy se mohou podvat do 15. z na adresu [email protected] nebo psemn ad Mstsk sti Praha 7, odbor ivotnho prosted, nbe kpt. Jaroe 1000, 170 00 Praha 7. Nvrhy mus splovat ti podmnky: nesm poruovat platn prvn pedpisy, mohou bt podny na investin a sportovn akce, kter mus bt realizovny ve veejnm prostoru na zem M Praha 7.Do sedmi dn od uzvrky podvn nvrh Komise Zdrav-ho msta a MA 21 posoud proveditelnost nvrh. Do konce z se uskuten veejn setkn Fra Zdravch mst, na kterm se vechny nvrhy pedstav a astnci provedou pedvbr projekt, kter se dostanou do ankety.Druh a tet tden v listopadu bude mon na podateln a infocentrech M hlasovat o nvrzch. Hlasovn se budou moci zastnit pouze oban Prahy 7, kte se prok oban-skm prkazem a budou zapsni ve voliskch seznamech.Schvlen pravidla neplat pouze pro prvn ronk, ale mla by mt dlouhodobou platnost. Kad rok na podzim se

bude hlasovat o projektech na nsledujc rok. Nevyerpan penze se neztrat, ale pevedou do dalho ronku. Protoe milin korun byl schvlen ji v rozpotu na rok 2014, tak se poprv bude hlasovat vlastn o erpn na dva roky. Naped se zanou realizovat projekty do ve milinu korun, dal v poad budou ekat na to, kolik penz vylen nov zastupitel pro rok 2015.

Startuje participativn

rozpoet na Praze 7

zpravodaj AZ / ervenec-srpen 2014 / strana 2 zpravodaj AZ / ervenec-srpen 2014 / strana 3

Lidsk etz proti bourn obc kvli tb hndho uhl aneb Spolu proti dolu

Nkolik organizac, mezi nimi Greenpeace, Bund, Berliner Energi-etisch, NaturFreunde Deutschlands, se ujalo organizace akce, kte-r upozornila na aktuln ohroen obc na pomez Nmecka a Polska povrchovou tbou hndho uhl. Lid tmto aktem zrove vyjdili podporu obnovitelnm zdrojm energie oproti uhl i atomu.

V sobotu 23. srpna se selo vce ne sedm a pl tisce lid z 27 zem, aby spojen za ruce pe-klenuli na nkolik destek minut osmikilometrovou vzdlenost od kostela v Kerkwitzu (Nmecko - Braniborsko) pes eku Nisu a ke kole v obci Grabice (Polsko) v regionu Luice. eskou republi-ku zastupovalo v etzu piblin 250 lid, kte vtinou vyuili nabdku od organiztora esk poboky Greenpeace, tedy auto-busovou dopravu z Prahy, Brna i dalch mst vetn Hornho

Jietna, msteka ohroenho prolomenm limit tby. ei se dali snadno identifikovat podle zelench nebo hndch triek speciln pipravench pro tuto akci. Mil bylo pivtn od mstnch, kte nm aktivistm nabdli domc kole. Den se celkov podail, poas vylo vborn, atmosfra a nlada vborn, solidarita lid nap hranice-mi a prokzan schopnost spolupracovat mohou bt povzbuzenm do budoucna.Lidsk etz pedstavuje symbolick akt solidarity s obyvateli obc, kterm hroz likvidace kvli obrovskm zsobm hndho uhl v dan oblasti, na kter si dlaj zlusk dv velk firmy ob ve veejnm vlastnictv. Jednou je vdsk energetick spole-nost a pedn vrobce energie v severn Evrop Vattenfall (tet nejvt producent v Nmec-ku), jej mateskou spolenost Vattenfall AB vlastn kompletn vdsk stt. Druhou je PGE Polska Grupa Energetyczna, kte-rou vtinov vlastn polsk stt, nejsil-nj hr v polskm energetickm sekto-ru z hlediska istho zisku. Po utvoen etzce se astnci vypravi-li do pohraninho prostoru, msta konn festivalu proti uhl uyski camp / Lausi-tzer Klima- und Energiecamp (letos se konal 4. ronk). Velk spch mlo zejmna vystoupen an-gaovan britsk kapely Asian Dub Foundation, kter vyjdila jedno-znanou podporu zachovn ivotnho prosted ped zjmy energetic-kch korporac. Dle vystoupila plzesk kapela Isua se sympatickou

frontmankou, nmet Duck or Dove festival oteveli a polsk kapela Jamal zase pjemn odpoledne uzavela. V problmu tby hndho uhl se zrcadl evropsk energetick dile-ma. pinav hnd uhl vyten v povrchovm dolu se spaluje v modernch zazench, kter spluj/budou splo-vat nron ekologick limity. Tba a stavba elektrrny znamen znien ivotnho pro-sted tisc obyvatel, kompletn devasta-ci zem, kter by se mlo stt nejvtm dolem v Evrop. Elektrrensk spolenosti ovem slibuj rzn vhody pro postienou oblast i celou zemi napklad ve form vbru dan, rekultivace zem, vkup dom, jistch pracovnch mst nebo energetick sobstanosti, pro Pol-sko pedstavovan zejmna men zvislost na ruskm plynu, pro Nmecko nezvislost na vkyvech dodvek energie z obnovitelnch zdroj. Stty Braniborsko a Sasko pedbn schvaluj rozen po-vrchovch dol Nochten a Welzow-Sd (elektrrna Jaenschwalde) na sever podl polskch hranic spolenost Vattenfall. Nyn probh zen vyadovan pro zskn potebnch povolen, co by mlo trvat dle vy-jden spolenosti piblin ti roky. Vattenfall v Nmecku investuje rovn do obnovitelnch zdroj energie, jak pedstavuj vtrn farmy umstn v Severnm moi. Obnoviteln zdroje jsou tm, v em vid organiztoi budoucnost energetiky. Pipomeme, e v R se obyvatel steckho kraje (nejvce ohroen hndouhelnou tbou) vtinov vyjaduj proti vyvlastovn pozem-k a bourn obc kvli tb uhl, tedy za zachovn limit tby. Tyto vsledky ukzal nejen aktuln przkum agentury Ipsos ze zatku roku 2014 zadan Greenpeace, ale podobn se pro zachovn limit vyjdili oban ji v roce 2010 ve vzkumu zadanm eskou televiz (http://www.greenpeace.org/czech/cz/press/70-procent-obcanu-Ustecke-ho-kraje-odmita-bourani-obci-kvuli-uhli/).Lid z Greenpeace rozhodn zaslou dk za profesionln odvedenou prci pi pprav i dlouhodob sledovn dleitho, a politicky hor-kho, tmatu energetiky na lokln i globln rovni.

Kateina Vojtkov

Vce na:http://www.greenpeace.org/czech/cz/news/Budoucnost-bez-uhli-pozado-valy-tisice-lidi/http://www.humanchain.org/http://cestyksobe.cz/spolu-proti-dolu/5221http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/283981-tisice-lidi-se-zretezily--proti-tezbe-uhli/http://ejatlas.org/conflict/lignite-mining-jaenschwalde-nord-kerkwitz--grabko-atterwasch-germanyhttp://www.lausitzcamp.info/http://www.greenpeace.org/czech/PageFiles/222484/energetickarevolu-ce.pdf


kalend


m ije venkov

Venkov, pesnji eeno venkov re-prezentovan astnky semine Podpora rozvoje venkova v R (v rmci vstavy Zem ivitelka v eskch Budjo-vicch 29. 8. 2014) v souasn dob pe-vn pelapuje a vyhl dotace z fond EU. Ministr zemdlstv Jureka tam v vod-nm slov pislbil, e Lesy R budou psobit jako sociln odpovdn zamst-navatel a dobr sprvce nejen les, ale i vod a cest v lesch. Odvn spekuloval, e kvli vylidovn nkterch mikro-region by bylo mon promtnout do rozpotovho uren dan nebo obecn do daovho systmu nadmoskou vku a klima v mst trvalho pobytu, vzdlenost od okresnho msta a podobn.Vznamnm pevodnm nstrojem pro pe-nze z evropskch fond budou strategie komunitn vedenho mstnho rozvoje. Pojem komunitn veden mstn rozvoj trochu klame tlem, je to star dobr LE-ADER, tedy svbytn nstroj rozvoje ven-kova mstn akn skupiny (MAS), ponkud samo-zvan, ale vesms oteven, psob jako mal grantov agentury pro zem obvykle nkolika destek obc. Nov je to, e tyto takzvan MASky budou v novm programovm obdob (fakticky ale nejdv na konci ptho roku a mon, e a v r. 2016) rozdlovat penze nejen z Programu rozvoje venkova jako dv, ale i z operanho programu Zamstnanost a hlavn z Integrovanho regionlnho operanho programu.O mstnch aknch skupinch vce na webu http://nsmascr.cz/ a nvrhy jejich strategi jsou k prohldnut a zsti i k pipomnkm na webu http://www.mmr.cz/cs/Microsites/PSUR/Vyzva-c-2/MAS .

Divadlo Feste - Dluhobaroni 0.0. Kdy: Nedle, 7. z 2014. Interaktivn dokument Divadla Feste dokumentuje ivotn drhu dvou en postiench exekutorskou prax z let 20022012, kterm podivn praktiky eskch exekutor znemonily oddluen a nvrat do bnho ivota. Aktivistky Martina Paleko-v a Andra Komrkov sdl s veejnost sv otesn zitky s eskmi exekutory a vyprv o svch stetech s eskm prvnm systmem.

ter, 9. z 17:00 Bh za Vidouli. Start na Tenise mukka, ulice Na Vi 2a, Praha 5 Koe Sousedsk setkn pro sportovce i nesportovce, jednotlivce i rodiny s dtmi. Pijte spolen na happening a ochrate Vidouli ped zstavbou. Msto plnovanho veejnho parku celomstskho vznamu tam toti developei navrhuj stavt. Hojnou ast ekneme politikm, e tu Prodn park Ko-e-Motol chceme a potebujeme. http://www.cibulky.info/beh-za-vidouli-2014/

Food(Re)Cycle - OIKOS CEE Meeting. Zaj-m vs, pro se v dnenm svt zbyten vy-hod tolik jdla, akoli jedna osmina populace hladov? Co vechno zpsobuje vroba a spo-teba masa? Je souasn zemdlsk produkce udriteln? Je mon s tm vm nco vbec udlat? Vce na http://oikos-international.org/prague/projects/cee-meeting-4/foodrecycle/Kdy: 10. 12. z 2014. Kde: Vysok kola ekonomick v Praze, nmst Winstona Chur-chilla 1938/4, Praha 3-ikov

Druh ronk Festivalu lokln ekonomi-ky se kon v arelu luknovskho zmku. Nvtvnci budou mt monost nakoupit si na trhu farmsk produkty a vrobky ocenn znakou regionln produkt esk vcarsko. Ve velkm zmeckm sle probhne druh nrodn konference lokln ekonomiky. Festi-val bude zakonen v nedli odpoledne lokln ekonomickou dlnou na tma cestovn ruch luknovskho vbku. Kde: Arel luknov-skho zmku. Kdy: 20. a 21. z 2014

Mezinrodn den mru. Ptek, 26. z Mezinrodn den za pln jadern odzbroje-n. tvrtek, 2. jna

Mezinrodn den nensil. tvrtek, 2. jna

Tiskov zprva

Mezinrodn drustevn den se slav kadoron prvn sobotu v ervenci. Clem dne je zvit povdom veejnosti o drustvech, prezentovat spchy a hodnoty me-zinrodn solidarity, ekonomickou efektivitu drustev, principy rovnosti a drustevn demokracie, jako i mylenku svtovho mru.Drustevnictv vzniklo jako inn nstroj k een hromadcch se hospodskch a socilnch problm, kter s sebou koncem prvn poloviny 19. stolet pinesla prmys-lov revoluce a s n nstup kapitalistickho trnho hospodstv.Drustva pedstavuj klovou soust ekonomiky 21. stolet. V poslednch letech eko-nomick krize se ukzala nalhav poteba vce diverzifikovan globln ekonomiky, a prv drustva jsou v tomto ohledu pkladem dobr praxe, nebo se jedn o demokra-tickou formu podnikn s pozitivnmi socilnmi dopady, kde kad len m podl na rozhodovn a na vytvoenm bohatstv. Bhem hospodsk krize prokzala drustva svoji stabilitu. Odolnost drustev je rovn dleit v dob ekologickch problm a globlnch vzev.I zprva Evropskho parlamentu z ervna 2013 poukazuje na to, e se v obdob krize drustva ukzala jako odolnj v porovnn s adou konvennch podnik, a to jak z hlediska zamstnanosti, tak i potu uzavench podnik; konstatuje, e navzdory krizi byla zzena mnoh drustva v novch a inovativnch odvtvch a e tuto odolnost dokld znan mnostv dkaz, zejmna co se te drustevnch bank a drustev v oblasti prmyslu a slueb. Organizace spojench nrod zase vyzvala vldy svch len-skch zem, aby podporovaly vznik a rozvoj drustevnictv a motivovaly zejmna lidi ze sociln ohroench skupin k zapojen do vytven drustev.Pklady z celho svta potvrzuj pozitivn roli drustev. Napklad v Argentin, kde zamstnanci vlivem ekonomick krize v letech 1992-2002 pevzali sprvu nad mnoha podniky, dnes drustevn sektor zamstnv podle nkterch odhad a deset milion lid. Ve panlsku, kter je znm zejmna dky baskickmu drustvu Mondragn, tvo- oblast socilnho podnikan, kter zahrnuje i drustva, vce ne 10 % HDP.Pro eskou republiku je zajmav tak historie demokratickho drustevnictv v eskch zemch ped rokem 1948. Tradice eskho drustevnictv, kter pat k nej-starm na svt, se odvj od roku 1847. V tomto roce byl v Praze ustanoven Prask potravn a spoiteln spolek, kter tvoil symbizu spotebnho a spoitelnho dru-stva. Dleitm historickm momentem bylo tak vydn drustevnho zkona v roce 1873. Pestoe se jedn u o dvnou historii, je vidt, e drustevnictv m vznamn potencil i v na zemi.Prv situac drustevnictv v R se zabv Alternativa zdola, kter spolu s tveic partnerskch organizac ze zem Visegrdu uskuteuje projekt Rozvoj loklnch ekonomik prostednictvm drustev, jeho clem je shromdit teoretick a praktick poznatky o drustevnictv ve stedn Evrop. Ve vech partnerskch zemch pipravuj organizace zajmav vstupy od historick analzy, pes prvn postaven drustev a po souhrn toho, jak jsou drustva prezentovna v mdich. Dle probh vzkum, ve kterm se zjiuje dodrovn drustevnch princip v praxi a pipravuje se velk kon-ference Drustevnictv v Bratislav.

Ilona vihlkov

Text vznikl v rmci projektu Inclusive local economies through cooperatives develop-ment , kter financuje Mezinrodn visegrdsk fond.

5. ervence si pipomnme Mezinrodn den drustev vyhlen OSN

doporuujeme


Zprva z letnho kempu Alternativy Zdola

Ji potet se st len Alternativy Zdola sela na letnm kempu, ji tradin nechybli ptel ze Slovenska i jinch konin a ji tradin se setkn uskutenilo na chalup u Exner ve vchodnch echch. Navtvil ns Frantiek Jon z Tebe, zatiujc petanque turnaj, a ptel z bratislavsk Utpie Peter Vittek a Eva Rieansk, s nimi ji dlouho spolupracujeme ohledn participativnho rozpotu a aktuln i na drustevnm projektu. Jako obvykle nebyl kemp jen o een rznch naich projekt. I kdy jsme probrali ji zmnn innosti jako participativn rozpoet nebo drustevnictv, mon aktivity okolo voleb, i dal pokraovn akc AZ v Prdeln komunitnm centru Prahy 5, a naplnovali pro vs nae dal aje se zajmavmi tmaty, mli jsme as i na zbavu. Pracovn byl u ptek, kdy jsme se odpoledne a veer k Exnerm sj-dli. Hodnotilo se uplynul obdob, akce vydaen i nevydaen, nav-zan nov kontakty, nov monosti. Jako kad prvn veer na setk-nch ptel ale pracovn program se voln pelil ve vyprvn o tom, co se za uplynul as tomu ktermu stalo, o ivotnch phodch, ale i o dalm, a ji o politice, ekonomice, kultue i jinm. Sobota se nesla ve znamen budoucch akc na rok 2014, jednn v-boru obanskho sdruen AZ a finannch pln. Krom toho jsme ale stihli i p vlet s koupnm. Protoe se po chutnm obd nkte ne-mohli odtrhnout ze idl a pivrali se jim oi, ti, kte trvili vydatnou stravu nejrychleji, se rozhodli vydat jako pioni vped a lenoivmu zbytku znaili cestu fborky. Druh skupina se dky tomu neztratila a s vyuitm stopaskch technik starch zlesk dorazila spn k cli. Po spolenm koupn - s mstnm hejnem labut a nvratu zaal dal n tradin podnik: petanque turnaj. Tady u se zaaly roz-dvat diplomy. V turnaji zvtzila skupina Jih, sloen z naich len s vazbou na Borovany, Pelhimov a Tbor: Jirka Guth, Mirek Kerou a Petr Draho. Veer byl vyhrazen diskusi o setkn s vmi, naimi pznivci, kter plnujeme na zatek prosince. Vtzem kvzu, sestvajcm z uren autor slavnch citt, se stala Eva Rieansk z Utpie a Karel Ri-ka dky ktermu vidte i fotky z naeho kempu. Veer doplnila logic-k hra, s n piel Jirka Guth a kter nm sice dala pkn zabrat, ale na druhou stranu jsme se u tak dlouho nepobavili.Nedle mla dva hlavn body: dal nae akce ke komunlnm volbm a participativn rozpoet, pedevm na Praze 7. Posledn sout pati-la stelb ze vzduchovky. Sparan si tak mohli do sytosti vystelit ze Slavie, i kdy nikoli prask, nbr uherskobodsk Sout byla pln pekvapen, favorit z minulho roku selhali a prvn msto (a diplom) zskal n hostitel Vaek Exner. Po obd jsme pak pomalu n tet letn kemp ukonili. No a nyn se sname realizovat to, co jsme na nm usnesli. Mete se ji nyn tit na akce v Prdeln, nae aje, pedvnon setkn, ale zvlt na rozlin tmatick akce, pedn-ky, besedy, na akce pod stechou i na ulici. (i, kru)

Doporuujeme poad T Nedej se a rubriku Obansk noviny, ve kter se pedstavuj obansk iniciativy. Vechny dly jsou ke zhldnut v archivu na webu. V dle z ervna 2014 je pedstaven ukzkov prodn zahrada a prce Ekologickho institutu Veronica, kte-r m prodn zahradu tak ve svm Centru Hosttn. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10800462866--obcanske-novinyhttp://www.veronica.cz/http://hostetin.veronica.cz/

http://www.blisty.cz/art/74436.htmllnek Ilony vihlkov pro Britsk listy o Argentin: Kolik slz m jet prolt, Argentino?

REVOLUCE NEBO TRANSFORMACE?REVOLCIA ALEBO TRANSFORMCIA?Peter Dinu, Ladislav Hoho, Marek Hrubec a kol.

Bratislava a Praha, vyjde v z 2014

Kniha, kter vychz u pleitosti vro 17.listopadu 1989. Je vsledkem prce autor a autorek z esk republiky, Slovensk republiky a USA. Nejsou to ov-em jen izolovan studie, nebo vtina autor spolu o tmatu ji dlouh lta diskutuje a inila tak rovn pi pprav tto knihy.

https://www.youtube.com/watch?v=h-QKhUxqHJ0https://www.youtube.com/watch?v=oAHH07FjI3QNa kanlu Socialistick solidarita se podvejte na konferenci Prask koly alternativ na tma Ekonomick demokracie, kter se konala v Praze 5.ervna 2014 v Poslaneck snmovn PR.


Ji Guth vede kandidtku Strany zelench s podporou Pirt ve tytiscovch jihoes-kch Borovanech. V Borovanech se dobe ije u te, pipout, ale potebujeme symbolic-ky eeno otevt okna na radnici. Mme u jednorzovou zkuenost s komunitnm plno-vnm, v ptm obdob ale chceme prosadit soustavn participativn rozpotovn.

RNDR. Vclav Exner, CSc., aktivn v obansk iniciativ Alternativa zdola, kandiduje do zastupitelstva mstsk sti Praha 20 - Horn Poernice. Zastuje se osvty a organi-zace pouit metody participativnho rozpotu, veobecn asti oban na veejnm ivot, vetn napklad vyui-t petic pro prosazen jejich nzor, poadavk a nvrh, nebo navazovn spoluprce a souinnosti mezi obanskmi iniciativami, politickmi stranami a dalmi slokami ob-ansk spolenosti.

kANDIDUJ ZA NS

Na Blehrad, nebo na Moskvu

Za marlka Zaorlka! i Na Moskvu! volal Josef vejk, kdy ho pan Mllerov tlaila v pojzdnm kesle z praskho Klro-va, se zastvkou ped Strakovou akademi, k Velvyslanectv USA. Namsto veobecn zn-mho vkiku hakovsk literrn postavy si organiztoi happeningu pipravili aktualiza-ci. Akce se konala v den stho vro zahjen boj prvn svtov vlky. Na akci zaznla slova aktivisty Marka ezanky, spisovatelky Lenky Prochzkov, nebo mluv obansk iniciati-vy Ne zkladnm Evy Novotn. Happening uspodaly levicov platforma SPaS a oban-sk iniciativy Ptel Srb na Kosovu, Hnut za pmou demokracii, Nezvisl mdia, Stop crkevnm restitucm.

HNUT V CHOMUTOV

Na prvnm mst kandidtky Hnut Oteven Radnice je Oldich Mo-ravec, 50 let, bez politick pslunosti. Hnut Oteven Radnice je celorepublikov hnut za odblokovn samosprvy v echch. Nechce nic jin-ho, ne aby veejn sprva byla slubou veejnosti, aby zastupitel zastupova-li zjmy vtiny, ne zjmy vybranch rodin a klan, aby ednci byli opravdu sluebnky obce, nikoli slouhy vybranch skupin a jedinc, aby lid mohli bt na sv obce a sv msta hrd a s povzdechem nekali: No, j, ale kdy u ns...

http://www.otevrena-radnice-chomutov.cz/fotogalerie/

FOTOGRAFIE Z ANTIKAPITALISTICKHO KEMPU

Web: www.alternativazdola.czE-mail: [email protected]: www.facebook.com/alternativa.zdolaYouTube: kanl AlternativaZdola

Zpravodaj AZ (ervenec-srpen 2014)

Odpovdn redaktorKarel Rika

Grafick design a sazba Michal ern

Do tohoto sla pispli:

Karel Rika, Kateina Vojtkov, Ilona vihl-kov, Tom Vokoun

Zdroj fotografi www.freeimages.com

KONTAKTY

V nedli, kdy se ji antikapitalistick kemp, tradin podan Levou per-spektivou, uzavral, dorazili na akci sever ech dva zstupci Alternativy Zdola. Ilona vihlkov pohovoila o skalch a nebez-pech dohody TTIP (neboli tzv. Transatlan-tick dohody), kter vyvolala velk zjem astnk. Akce uzavral Karel Rika, kter p-tomnm pedstavil participativn rozpoet, vetn sil Alternativy Zdola o jeho zave-den v eskch podmnkch. Bylo mono uvst prvn kroky k obansk participaci na Praze 7. Jsme rdi, e ob - by odlin tmata - vyvolala navzdory poslednmu dni kempu zjem astnk a diskusi, take se plnovan odjezd prothl o nkolik hodin.

zpravodaj az Červenec srpen 2014

Documents