Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e pùsobív na�em regionu ji� sedmým rokem. Za tudobu podpoøila u�  témìø stovku projektùobcí, neziskových organizací i podnikatelù.Na�i  roli  v  regionu  nevnímáme  jen  jakodal�í z cestièek penìz z Bruselu na venkov,ale  zejména  v  propojování  lidí,  kteøí  navenkovì �ijí a èasto mají podobné nápadyi elán nìco dìlat a mìnit. Proto je i jednouz  podmínek  realizace  projektù  na�ich�adatelù kooperace s jinými organizacemi,návaznost na jiné aktivity èi projekty.Pro  dìní  a  aktivity  v  na�em  regionu  sesna�íme  získat  pomoc a  inspiraci  i  jinde.Proto  navazujeme  spolupráci  s  jinýmiMístními  akèními  skupinami  z  Èeské  re­publiky  (na  èeském  venkovì  jich  pùsobívíce  ne�  stovka),  ale  komunikujeme  i  sobdobnými regiony i v zahranièí.Proto�e  více  hlav  více  vymyslí  i  udìlá,navázali  jsme  spolupráci  i  s  Fakultoumanagementu  V�E  v  Jindøichovì  Hradci,která  má  zájem  o  spolupráci,  zejménakvùli  uplatnìní  praxí  pro  své  studenty  vregionech    MAS.  Podobnou  spolupráci

chceme  navázat  i  fakultami  Jihoèeskéuniverzity v Èeských Budìjovicích.Vedle  podpory  individuálních  projektùpøipravujeme  také vlastní projekty, kterémají  víceménì  dopad  na  celé  územíregionu, a které posunují region smìrem,na  kterém  jsme  se  v  rámci  dlouhodobéstrategie  dohodli.  Pøipravit  a  realizovattakové projekty je pro jednotlivé subjektys omezenou sférou zájmù a vlivu obtí�né.V  leto�ním  roce konèíme hned  tøi  takovéprojekty spolupráce ­ na podporu dal�íhovzdìlávání  dospìlých  v  regionu,  napodporu rekonstrukce drobných sakrálníchstaveb  a  na  podporu  místního  trhu.Doufáme, �e   virtuální Venkovská tr�nice(www.venkovskatrznice.eu),  jeden  z  vý­stupù  poslednì  jmenovaného  projektupøispìje k propojování lidí v regionu a kevzájemné komunikaci.V pøedkládaném zpravodaji Vám pøiblí�ímei dal�í výstupy projektù spolupráce.

Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

(opatøení è.1)

(opatøení è.6)

Sekretariát MAS Sdru�ení Rù�e se bìhemlistopadu pøestìhuje do nových prostor vbudovì radnice mìsta Borovany.Naleznete  nás  v  boèní  budovì  radnice,bývalém sídle Infocentra mìsta Borovany.

Adresa a ostatní kontakty zústávají stejné:

�i�kovo námìstí 107373 12 Borovany

Tel.: 386 327 055,Email: guthova@cb.gin.cz

http://mas.sdruzeniruze.cz

Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e  s koncem roku 2010 uzavírá první etapu èerpání finanèních pøestøedkù z Programu rozvojevenkova. Za celé toto období MAS vyhlásila celkem 5 výzev k podávání �ádostí o dotaci z PRV, do kterých bylo pøihlá�eno celkem85 �ádostí.  Z tìchto �ádostí bylo 72% úspì�ných. Nejvìt�í zájem mají �adatelé o fichi è. 7 ­ Podmínky pro volný èas a fichi è. 10­  Podmínky  pro  ochranu  a  rozvoj  kulturního  dìdictví  venkova.  Naopak  �ádná  dotace  dosud  nebyla  èerpána  ve  fichi  è.  3  ­Konkurenceschopnost  zemìdìlství (Pro  dal�í  výzvy  bude  tato  fiche  upravena,  tak  aby  více  odpovídala  aktuálním  potøebámzemìdìlcù). Nejvíce projetkù je realizováno na území mìsta Nové Hrady, Borovany a mìstyse Ledenice (graf è.1).

Asistentka mana�erky MAS Sdru�ení Rù�e�  mana�erka kontrol projektù�  administrativní kontrola  a kontrolapøijatelnosti �ádostí o dotaci

�  monitoring realizace projektù�  konzultaèní  èinnost  pro  nositeleprojektù

�  pøíprava  propagaèních  materiálù  aaktualizace internetových stránek MAS

�  mana�erka projektu spolupráce

Na fotografii zleva:  Olina Èerná,Zuzana Guthová , Petra Kozáková

Mana�erka MAS Sdru�ení Rù�e�  øízení èinnosti sekretariátu MAS�  odpovìdnost za realizaci Strategického plánu LEADER�  zastupování MAS v jednání vùèi SZIF a dal�ím organizacím�  pøíprava a administrace výzev k podávání projektù

Úèetní MAS Sdru�ení Rù�e�  vedení úèetnictví organizace�  poradenství ve vìcech finanèních pro �adatele�  kontrola a potvrzení Hlá�ení o zmìnách �adatelù�  kontrola projektù �adatelù pøed podáním �ádosti o platbu

Nové sídlo MAS Sdru�ení Rù�e­ vedle radnice v Borovanech, v byvalém sídle Infocentra

1 Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání 2 208 402

2 Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu 2 685 900

3 Konkurenceschopnost zemìdìlství 0

4 Konkurenceschopnost cestovního ruchu 1 452 995

5 Konkurenceschopnost mikropodnikù 2 100 000

6 Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi 1 604 918

7 Podmínky pro volný èas 4 089 107

8 Podmínky pro kultivaci �ivotního prostøedí 2 251 510

9 Podmínky pro ochranu zdraví a majeteku obyvatel 1 279 997

10 Podmínky pro ochranu kulturního dìdictví venkova 3 489 231

Graf è.2: Pøehled finanèních prostøedkù dle typu �adatele

Graf è.1: Pøehled finanèních prostøedkù dle místa realizace projektuTabulka: Pøehled finanèních prostøedkù èerpaných v jednotlivých opatøení

Ko�íkáøský kurz (22.5.2010) ­ 12 úèastníkùVrbové proutí je typický tradiènì pou�ívaný tuzemský materiál. Pøedmìtem výukybylo pletení ko�ù, nù�í a nástin pletení nábytku.

Práce s pedigem (5.6.2010)  ­ 12 úèastníkùPedig se získává z tropické rostliny u nás známé jako ratan. Pøedmìtem výukybyly køehèí, pøípadnì ozdobné výrobky.

Vitrá�e (19.6.2010) ­ 12 úèastníkùÚèastníci  vyrábìli  drobné  ozdoby  spojováním  kouskù  barevného  skla  cínovýmpáskem.

Tapiserie (25.9.2010)  ­ 12 úèastníkùTapisérie je zpùsob tkaní v rámu bez pomoci tkalcovského stavu.

Tkaní na stavu (6.11.2010)  ­ 12 úèastníkùPodle pou�itého materiálu získáváme tkaním na stavu tkaniny, které lze pou�ítna u�ití odìvu, odìvního doplòku, èi výrobu kobercù.

Figurky z kukuøièného.�ustí , 9:00 ­ 16:00Tvárný pøírodní materiál získávaný z obalu kukuøièného klasu,se dá výbornì pou�ít pro výrobu nejrùznìj�ích figurek.

Mìsto  Borovany  získalo  z  Programurozvoje venkova dotaci ve vý�i 382 761 Kèna vìt�í otevøení  Základní �koly Borovanyveøejnosti a pro rozvoj komunitnch aktivit.Tyto  prostøedky  byly  pøedev�ím  vyu�itypro  zaji�tìní  materiálního  zázemí  atechnické  vybavenosti  pro  nejrùznìj�ívzdìlávací  a  øemeslné  kurzy.  Pro  vzdì­lávání  dìtí  a  dospìlých  jsme  se  rozhodlipoøídit nìkolik interaktivních tabulí.Ve  spolupráci  s  mìstem  Borovany  bylvypracován projekt s celkovým rozpoètem753  482  Kè.  �kola  v  prùbìhu  mìsícedubna nakoupila pìt  interaktivních tabulís nejmodernìj�í technologií a 22. kvìtnabyly zahájeny kurzy pro veøejnost, které

zabezpeèuje partner projektu � støediskoNazaret (www.nazaret.cz).

Samotná  realizace  vzdìlávací  èástiprojektu se skládá z teoretické a praktickéèásti. Interaktivní  tabule  se  vyu�ívajív  teoretické  èásti,  která  dokumentujedanou problematiku � prezentace pracov­ních  postupù,  odkazy  na  internetovéprezentace,  video  ukázky,  fotografievýrobkù  apod.  V praktické  èásti  jsouinteraktivní tabule  vyu�ívány ke znázor­nìní    postupù  práce.  Hlavním  pøínosemkurzù  je  získání  nových  dovednostíuplatnitelných  na  trhu  práce. Materiálpotøebný  k  praktické  èásti  zaji��ujepartner projektu � støedisko Nazaret.

Mgr. Lubomír Lackoøeditel základní �koly Borovany

http://mas.sdruzeniruze.cz

V tomto èísle zpravodaje pøedstavíme dal�í z úspì�ných projektù, které byly ji� podpoøené v pøedchozíchvýzvách a jsou v na�em regionu realizované. Jedná se o projekty z tìchto opatøení:

1 ­ Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání  6 ­ Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi

Mo�ná Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem obdobný projekt  realizovat ve Va�í obci.   Tatoopatøení budou vyhlá�ena v bøeznu 2011, tak�e máte dostatek èasu na rozmy�lení a zaji�tìní potøebnýchdokladù. Bli��í informace o opatøeních naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 ­2013 / Seznam podporovaných Fichí.

V�em �adatelùm nadále nabízíme poradenství k pøípravì projektù i pøi zpracování �ádostí.

Toto opatøení je zamìøeno na vytváøení azlep�ování  materiálních  podmínek  prorozvoj lidských zdrojù a souèasnì realizacivlastních  vzdìlávacích  programù.  Cílemtohoto opatøení je  zefektivnit provoz �kolv  regionu,  sní�it  jejich  energetickounároènost a otevøít je vzdìlávání a dal�ímaktivitám  veøejnosti.  V  tomto  opatøeníbyly  dosud  podpoøeny  ètyøi  projekty

�Zefektivnìní  výuky  v  Z�  Horní  Strop­nice�,  �Rozvoj  vzdìlávacích  kapacitmìsta Nové Hrady�, �Modernizace budo­vy  základní  �koly  a  dru�iny  v  SvatémJanu nad Mal�í� a projekt  �Aktivní �kolaBorovany�  v  celkové  vý�i  dotace  2  208402  Kè.    �adatelé  mohou  v  tomtoopatøení získat a� 90% dotaci v rozsahu50 000 Kè a� 1 000 000 Kè.

Vyu�ití interaktivních tabulí pøi výuce dospìlých

Úèastníci ko�íkáøského kurzu si domù odneslivlastnoruènì vyrobený ko�ík z vrbového proutí

http://mas.sdruzeniruze.cz

Dùm  s  peèovatelskou  slu�bou  v  Boro­vanech  byl  postaven  panelovou  tech­nologií pøed 32 lety. Po celou dobu byl obydlení  v  nìm  mimoøádný  zájem,  prototaké v roce 1995 bylo pøistavìno 3. nad­zemní podla�í a celkový poèet bytù dosáhl63. Následující roky byla pùvodní podla�ízateplena a vymìnìna okna.Ov�em  v  posledních  letech  se  projevilydal�í problémy � vyvstala jednak potøeba

rekonstruovat  dosluhující  umakartovábytová jádra, jednak se zmìnila poptávkapo  bytech.  Stále  byli  neuspokojeni�adatelé o byty 1+0, kde�to o byty 1+1zájem  poklesl.  Proto  se  mìsto  rozhodlovedle probíhající  rekonstrukce bytù 1+0,financované z prostøedkù mìsta, po�ádato podporu z programu Leader � konkrétnìfiche è.6 Strategického plánu Místní akènískupiny Sdru�ení Rù�e. Projekt byl nazvánHumanizace DPS Borovany, proto�e ne�lojen  o  stavebnì  technická  opatøenísmìøující  k  vytvoøení  bytù  v  poptávanéstruktuøe  a  souèasné  kvalitì,  ale  také  oestetizaci  spoleèných  prostor,  kdy�  dotìchto  aktivit  byli  zapojeni  zde  bydlícísenioøi,  z  nich�  nìkteøí  se  podílejí  navýtvarných  aktivitách  místního  støediskasociálních slu�eb � Nazaret.Vlastní  stavební práce probìhly  relativnìrychle, nicménì ve fázi prorá�ení �elezo­betonových panelù pro vstupy do novýchbytù  znamenaly  po  nìkolik  dnù  znaèné

naru�ení  klidu  pro  v�echny  obyvateledomu. Oceòujeme, �e to pøijali s takovýmpochopením.  Mìsto  zároveò  oceòujepodporu  z  programu  Leader,  bez  ní  bytakovou akci jen tì�ko provedlo. Nákladyna  rekonstrukci  bytu  1+1  a  jehopøetvoøení  na  dva  byty  1+0  jsou  toti�témìø dvakrát  vy��í  ne�  je  rekonstrukcedvou bytù 1+0. S podporou  z  programuLeader  ve  vý�i  622  tis.  korun  se  takpodaøilo pøebudovat 2 byty 1+1 na 4 byty1+0  a  je�tì  zrekonstruovat  jeden  byt1+1. Celkové náklady pøestavby dosáhly1.101  tis.  korun,  tak�e  mìsto  se  narealizaci podílelo 43 % investice.Podstatné  v�ak  je,  �e  dnes  u�  rekon­struované  byty  slou�í  ke  spokojenostijejich u�ivatelù.

PhDr. Stanislav Malíkstarosta mìsta Nové Hrady

V tomto opatøení lze �ádat o podporu aktivitobcí,  organizací  a  sdru�ení  právnickýchosob  zabývajících  se  poskytovánímzdravotních  slu�eb,  èi  sociálních  slu�ebseniorùm.  Jedná  se  o  vytváøení  a  zlep­�ování  materiálnì  technických  a  pro­storových  podmínek  pro  poskytováníuvedených slu�eb pro seniory.

Ve  4.  výzvì  byly  podpoøeny  projekty�Zvý�ení kvality slu�eb DPS Nové Hrady ­II.  etapa�  a  �Humanizace  domu  speèovatelskou  slu�bou  v  Borovanech�v celkové vý�i dotace 1 604 918 Kè.�adatelé mohou v tomto opatøení získat a�90%  dotaci  v  rozsahu  50  000  Kè  a�1 000 000 Kè.

Mìsto  Nové  Hrady  díky  podpoøez  Programu  rozvoje  venkova  obdr�elodotaci pro realizaci prací v novohradskémdomì  s  peèovatelskou  slu�bou  (DPS).Mohli jsme tak navázat na projekt z roku2009, kdy jsme provedli nákup a instalaciaudiotelefonù,  poøízení  IT  technologie  aaudio­video  vybavení  spoleèenské  míst­nosti  a  �kolícího  centra.  V  leto�ním  rocejsme  ve  zlep�ování  stavu  na�í  DPSkypokraèovali  v  rámci  projektu  �Zvý�eníkvality  a  dostupnosti  slu�eb  DPS  �  II.etapa�.Do�lo ke  zøízení  bezbariérového pøístupua  k  výmìnì  oken  v  pøízemí  objektu  av  èásti  1.  patra.  Výmìna  oken  ji�  bylanutná, proto�e jejich stav  byl  z hlediskanetìsnosti  a    opotøebení  nevyhovující.Nová  okna  také  pøinesou  sní�ení  tepel­ných ztrát.

Na  základì  výbìrového  øízení  provádìlastavební  práce  èeskobudìjovická  firmaOKNO TECHNIK, která provedla  výmìnudøevìných  oken  za  plastová,  výmìnustávajících parapetù (a s tím souvisejícíchstavebních  úprav)  a  postavila  té�bezbariérovou  rampu  pro  zaji�tìní  bez­peèného  pøístupu  seniorù  a  zdravotnìposti�ených osob.Celkové realizaèní náklady projektu èinily594  915  korun,  dotace  by  dle  �ádosti  oproplacení výdajù mìla èinit 432 664,­ Kè.Vzhledem k   ukonèení projektu bych rádtouto  cestou  podìkoval  v�em,  kteøípøispìli  k  úspì�né  realizaci.  Podìkovánípatøí  zamìstnankyním  sekretariátu  MASSdru�ení Rù�e a pracovníkùm SZIF ÈeskéBudìjovice  za  pomoc  pøi  administraciprojektu,  zhotoviteli  díla  za  velmi  dobøeodvedenou  práci  a  velmi  ohleduplnéchování  k  obyvatelùm  DPS  v  prùbìhustavebních prací, stavebnímu dozoru panuJ. Bìlohlavovi ze Stavební poradny a panumístostarostovi M. �lencovi za dohled nadkvalitou provedení stavebních prací a paníMarii  Mrkvièkové  (MìÚ  Nové  Hrady,Investièní  odbor)  za  pøípravu  projektu  adohled nad  jeho  realizací,  administrací  avyúètováním. Velké podìkování pak patøípaní Evì Brychové (LEDAX) za pomoc pøikomunikaci  s  obyvateli  DPS  a  pomocna�im  seniorùm  pøed  a  po  ukonèenívýmìny oken. Chtìl bych v�ak podìkovati  na�im  seniorùm  v DPS,  a  to  za  vstøíc­nost,  pochopení  a  vzájemnou  ohle­duplnost  v  prùbìhu  stavebních  prací.

Vìøím, �e nová okna a bezbariérová ram­pa  jsou  odmìnou  za  drobná  �omezení�,které stavba znamenala.Úspì�nou  realizací  leto�ních  stavebníchprací  v  rámci  tohoto  projektu  a  stavboupergoly  (souèást    projektu  Revitalizaceveøejných  prostranství)  na�e  aktivitav Domì s peèovatelskou slu�bou nekonèí.V  následujícím  období  bychom  rádipokraèovali v dal�í etapì výmìny oken vezbylých  èástech  DPS  a  postupnì  té�pøistoupili  i  k  modernizaci  výtahu,rekonstrukci koupelen a obmìnì kuchyò­ských  linek.  Cíl  tìchto  dal�ích  krokùzùstává stejný jako v minulosti: postupnìvylep�ovat  podmínky  pro  �ivot  na�ichseniorù v Domì s  peèovatelskou  slu�bou.

Mgr. Vladimír Hokr        starosta mìsta Nové Hrady

Novì vybudovaný beriérový pøístup do Domu speèovatelskou slu�bou

Výmìna oken v DPS v Nových Hradech

http://mas.sdruzeniruze.cz

Na  zaèátku  tohoto  roku  byl  zahájen  pùlroèní  rekvalifikaèní  Kurz  obecníchkoordinátorù, jeho� realizátorem a garan­tem  byla  na  základì  zadávacího  øízenívybrána  Národní  sí�  venkovských  komu­nitních �kol. Pro dvanáct úèastnic ze dvoumikroregionù  ­  Sdru�ení  Rù�e  a  Podho­rácko  bylo  pøipraveno  intenzivní  vzdìlá­vání  napøíklad  v  oblasti  klíèovýchkompetencí a role koordinátora pro rozvojobce, strategického pøístupu v obci, mobi­lizace a motivace lidí pro podporu rozvojeobce a projektù pro rozvoj obce.Jaká  je  role  koordinátora Venkovské  ko­munitní �koly a co vlastnì obecní koordi­nátor koordinuje?  Cílem  èinnostikoordinátora  je  podpora  zapojení  lidí  do�ivota  obce  a  provoz  komunitní  �koly,pøípadnì  navrhování  a  øízení  obecníchprojektù. Tím mù�e koordinátor poslou�itstarostovi  a  zastupitelstvu  k  �uvolnìnírukou�, místní �kole k pøe�ití a rozvoji, aobèanùm, kteøí s jeho pomocí a podporoubudou brát obec více za svou.Na konci celého vzdìlávacího cyklu èekalav�echny  úèastnice  obhajoba  vlastníchprací,  která  probìhla  18.  èervna  2010

v  Borovanech.  Budoucí  koordinátorkyabsolvovaly  souhrnný  test  a  souèasnìpøedstavili vlastní plán na zahájení prácev obci, ve které budou pùsobit.Z  pøedstavených  plánù,  bylo  zøejmé,  �ekoordinátorky  neèeká  lehký  úkol.  Ka�dáobec  a  zájmy  jejích  obyvatel  jsou  jiné.Proto  práce  v  obci  je  v�dy  specifická  anelze  jeden model aplikovat v�ude  �jakopøes  kopírák�.  Toto  jsem  jako nestrannápozorovatelka  obhajoby  hodnotila  jakonejtì��í úkol koordinátorek. Ka�dá muselareálnì  zhodnotit  atmosféru  obce,  jejípøipravenost  na  komunitní  práci  a  sou­èasnì  upøímnì  zhodnotit  i  vlastní  pøed­poklady  a  schopnosti  pro  osloveníobyvatel a zástupcù obce pro spolupráci.Zda  se  jim  to  podaøilo,  to  bude  mo�nézhodnotit  a�  v  prùbìhu  èasu,  ale  pevnìvìøím  v  jejich  úspìch  a  pøeju  v�emúèastnicím mnoho sil a elánu.Nakonec  tedy  v�ech  dvanáct  úèastnicobhájilo vlastní práci a získalo osvìdèení orekvalifikaci na obecního koordinátora.Nìkteré koordinátorky mají v obcích víceménì  snaz�í  pozici  a  souèasnì  pro  nìobhajobou  kurzu  práce  zdaleka  neskon­èila.  V  nìkterých  obcích  je  pro�kolenívlastního  koordinátora  venkovské  komu­nitní  �koly  souèástí  aktivit  na  vybavení�kol  a  vytváøení  zázemí  pro  vzdìlávánídospìlých a spolkové aktivity a následnourealizaci  vzdìlávacích  kurzù  pro  dospìlév obci. Tyto aktivy  jsou  realizovány díkyprojektu  �Venkovské  komunitní  �koly  �rozvoj  celo�ivotního  vzdìlávání  v  re­gionech Èeské republiky�, jeho� nositelemje na�e  Místní akèní skupina. Na projektuspolupracujeme  je�tì  s  dal�ími  dvìmamístními  akèními  skupinami  � MAS  Pod­horácko (kraj Vysoèina) a MAS Nad Orlicí(Pardubický  kraj).  Cílem  projektu  je

nabídnout  veøejnosti  vzdìlávací  kurzy  aaktivity, které lidé potøebují a o které majízájem  a  díky  dal�ímu  vzdìlávání  a  spo­lupráci obyvatel obcí podpoøit dal�í rozvojregionù.  Pøípravou  a  organizací  vzdì­lávacích  kurzù  jsou  v  zapojených  obcíchpovìøeny právì pro�kolené koordinátorky.

V  souèasné  dobì  ji�  bylo  ve  vìt�inì  taktozapojených  obcích  vzdìlávání  zahájeno.Pøevá�nì se jedná o veèerní jazykové a poèí­taèové  kurzy,  také  o  kurzy  vaøení  èi  jinýchøemesel.Zatím  jsme  zaznamenali  jen  samépozitivní ohlasy a v �ádné z obcí nenastalproblém s naplnìním tìchto kurzù. Je topochopitelné,  obyvatelé  men�ích  obcívítají  dostupnost  kurzù  a  vlastní  vzdìlá­vání  ve  známém  prostøedí,  v  kolektivublízkých obyvatel obce.Doufáme, �e tento zpùsob podpory a tentorealizovaný  projekt  zajistí  udr�itelnostfungování venkovských komunitních �koli  po  jeho  ukonèení  a  nabídka  kurzù  proveøejnost  bude  i  v  dal�ích  letechaktualizována.

Helena Jalo�evskámana�erka projektuMAS Sdru�ení Rù�e

www.venkovskatrznice.eu

Realizace projektu spolupráce Venkovskátr�nice II se blí�í do finále a na�e virtuálníinternetová  venkovská  tr�nice  startuje.Vytvoøili jsme databázi podnikatelù a ne­ziskových  organizací,  které  pùsobí  v  na­�em  území,  která  bude  k  dispozici  natìchto webových stránkách.Budete­li  napøíklad  hledat  klempíøek  opravì  støechy,  bude  snadné  pomocístránek  vyhledat  firmu  z  blízkosti  Va�íobce.  Pokud  Vám  po  opravì  zbudounìjaké  okapy,  náøadí,  èi  se  u  Vás  najdecokoliv  jiného  pro  vás  nepotøebného,mù�ete to prostøed­nictvím stránek nabíd­nout k prodeji èi ke smìnì. Pokud budetenapøíklad  organizovat  prodejní  výstavu

svých prací � mù�ete akci pomocí stránekpropagovat  a  tak  na  ni  pøilákat  vícenáv�tìvníkù.Do ka�dé domácnosti v regionu doputujebìhem  prosince  katalog  podnikatelù(platný  k  uvedenému  datu),  který  budeobsahovat  podrobný  návod  na  vyu�íváníwebových stránek  i na zalo�ení záznamuo vlastní firmì do databáze.Seznam  podnikatelù  zdaleka  není  ko­neèný.  Jednak  øada  z  oslovených  podni­katelù  neprojevila  zájem  úèastnit  seprojektu,  øada mo�ná nebyla ani  tazatelizji�tìna a vyhledána.Data v ti�tìném katalogu budou pravdìpo­dobnì rychle zastarávat, zatímco webovéstránky  budeme  prùbì�nì  aktualizovat  a

doplòovat.  Pokud  k Vám  ti�tìný  katalognedoputuje,  kontaktujte  nás,  za�lemeVám ho na va�i adresu. Máme zájem i oto, aby se katalog dostal do rukou chataøùa chalupáøù, kteøí se k nám jezdí rekreo­vat. I oni urèitì potøebují tu a tam slu�ebmístních  øemeslníkù,  které  mo�ná  samineznají. Zde uvítáme pomoc obcí a dobro­volníkù s distribucí katalogu.Informace o Venkovské tr�nici a aktuálnínabídce  se  budou  také  pravidelnìobjevovat  v  døevìných  vitrínách,  kterébudou instalovány na 20 místech na�ehoregionu.

Zuzana GuthováMana�erka MAS

Úèastnice  rekvalfikaèního  Kurzu  obecníkoordinátor

Poèítaèový kurz v Ledenicích

http://mas.sdruzeniruze.cz

Díky  spolupráci  s  Místní  akèní  skupinouPomal�í, farností, s mìstem Borovany a Ná­rodním  památkovým  ústavem  vzniklav prostorách borovské farnosti � v místnostizvané  Orlovna  výstavní  expozice  Øímovsképa�ijové cesty.Pùvodní  6  km  dlouhá  køí�ová  cestarozlo�ená v malebné zvlnìné krajinì okolomìsteèka Øímov s 25 zastaveními pocházíze 17 století.

Díky køí�ové cestì se Øímov stal význam­ným poutním místem, kam vedle vìøícíchjihoèeských  smìøovali  i  poutníci  z  jinýchkrajù Èech i Moravy a dokonce i z Rakouska.Bohu�el  po  roce  1990  byly  odcizenyz  nìkolika  zastavení  vzácné  sochy.  Pro­to�e kráde�e pokraèovaly (poslední a nej­rozsáhlej�í  kráde�  je  z  roku  2009),  bylorozhodnuto, �e poslední zachovalé sochyze 17. století budou z Øímovské pa�ijovécesty  odvezeny  a  doèasnì  umístìny

v  depozitáøi  Jihoèeského  muzea.  Od  tédoby se hledalo místo, kam vzácné kouskyulo�it  tak,  aby  byly  v  bezpeèí  a  zároveòmohly  být  prezentovány  veøejnosti.Podaøilo se. Se�la se dobrá vùle, zapálenílidé, potøebné finance a vhodné prostoryv  borovanské  faøe  v  místnosti  sousedícís muzeem pou�ování.Na�e místní  akèní  skupina,  která projektfinancuje  z  dotace  Programu  rozvojevenkova,    si  na  5  let  pronajala  jednu  zmístností  fary,  tzv.  Orlovnu,  a  zajistilastavební  úpravy.  Firma  Al  Systém  panaHru�ky  z  Borovan  zhotovila  expozici  søímovskými  sochami  tak,  aby  výstavníexpozice mohla  být  slavnostnì  otevøenaspolu s obnovenými prostory celého boro­vanského  klá�tera.  Aèkoliv  v  plenéru  jestøetnutí  s  historií  i  duchovním  poslánímpa�ijové  cesty  nezapomenutelnýmzá�itkem,  vìøíme,  �e  i  ve  skromnýchprostorách  borovanské  fary  �Øímovskápa�ijová  cesta�  poutníky  �  náv�tìvníkypotì�í.

Zuzana Guthovámana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

Ukázka z expozice Øímosvké pa�ivové cesty vBorovanském zámku

Mo�ná  i  ve Va�em okolí  v poslední dobì�prokoukla�  nìjaká  sakrální  stavba  �kaplièka, køí�ek, nebo bo�í muka. Mo�náto bylo díky Vám, nebo nìkomu z Va�ehookolí,  kdo  kaplièku  vybílil,  opravil,  nebotøeba jen ozdobil pøed Du�ièkami. Mo�náto  ale  byla  vìt�í  a  finanènì  nároènìj�íoprava, která potøebuje zku�ené øemesl­níky.  Právì  takové  stavební  a  restau­rátorské  práce  jsou  øe�eny  v  projektu,který v souèasné dobì realizuje na�e MAS.Jedná se o projekt nazvaný �Rehabilitacedrobných sakrálních staveb v jihoèeskémpohranièí�, na  jeho�  realizacii  spolu­pracujeme s dal�ími dvìmi regiony ji�níchÈech (MAS Pomal�í a MAS Blanský  les �Netolicko). Projekt byl podpoøen z Programurozvoje venkova  èástkou 3 431 820 Kè,  zekteré je 2 490 260 Kè urèeno pro aktivity nana�em  území.  Z  tìchto  prostøedkù  byloèásteènì,  nebo  kompletnì  opraveno  32sakrálních  staveb    a  byla  zøízena  stálávýstavní expozice v Borovanském klá�te­øe. Souèástí projektu byl i kurz podmalebna skle a exkurze do Novohradských hor.Tyto akce probìhly v listopadu 2010.

V  MAS  Pomal�í    bylo  bìhem  realizaceprojektu  zrestaurováno  12  kamennýchzastavení Mariánské poutní cesty u Sobì­nova  a  2  kaplièky  u  Nové  Vsi.  V  MASBlanský  les  �  Netolicko  projekt  umo�nilprovést  vzorové  restaurátorské  práce nahistoricky  cenné  so�e  sv.  Jana  Nepo­muckého  v  Netolicích.  Souèástí  projektubyly  i  semináøe  a  exkurze  zamìøené  nasakrální architekturu a  její obnovu a vy­tvoøení putovní výstavy.Cílem spoleèného projektu není  jednorá­zová a øemeslnì perfektní oprava sakrál­ních  staveb,  ale  snaha  o  znovunalezeníjejich  fyzického  i  duchovního  majitele,znovunastolení vztahu s místními obyva­teli  a  obnova  genia  loci.  O  to  více  náspotì�ilo  mno�ství  obrázkù,  kytièek  avìneèkù,  které  se  na  Du�ièky  v  Du�iè­kovém  období  v  okolí  novì  opravenýchsakrálních staveb objevilo.Bli��í informace o projektu mù�ete získati na internetových stránkách, které v tìch­to dnech vznikají:

Olina Èernámana�erka projektu

Kaplièka v Bìlé u Malont pøed a po rekonstrukci

Slavnostní otevøení expozice

Posouzení stavu kaplièky v Bene�ovì nad Èernou

D. Èerný pøi rekonstrukci køí�e ve Støá�kovicícha pan �vihla pøi úpravì textu na køí�i u Ole�nice

Exkurze za kaplièkami v Novohradských horách Ka�dý úèastník kurzu Podmalby na sklo  sidomù odnesl vlastnoruènì malovaný obrázek

http://mas.sdruzeniruze.cz

Hned  druhý  �kolní  den  se  zástupci  na�íMAS  spolu  s  paní  Dupkanièovou  z  Im­pulzního  pøeshranièního  centra  vydali  nanáv�tìvu  regionu  Muhlviertel  ALM  v  Ra­kousku, se kterým jsme na podzim 2007

uzavøeli  smlouvu  o  spolupráci.  Tentoregion  sice  s  na�ím  regionem  pøímonesousedí, ale  le�í velmi blízko na�í  ji�níhranice.Velmi pestrou a zvlnìnou krajinou jsme poklikaté  silnici  dorazili  do  mìsteèka  Un­tenwiessenbach, sídla mikroregionu ALM.Sídlo a sekretariát jsou umístìny v samémcentru obce a slou�í také jako informaènícentrum.Spektrum  aktivit,  kterým  se  MuhlviertelALM  vìnuje  je  �iroké.  Jednou  z  nich  jerozvoj  cestovního  ruchu,  který  je  prohornatý  a  velice  lesnatý  region  význam­nou  pøíle�itostí  k  rozvoji  a  nabídce  pra­covních  pøíle�itostí.    Silným  partneremregionu je zde zejména  sdru�ení vìnujícíse rozvoji hipoturistiky.Dal�í oblastí, kde  je region velice aktivníje práce s mláde�í a její podpora. Stejnìjako nám, zále�í rakouským partnerùm natom, aby mladí neopou�tìli  region a abypo získání vzdìlání a zku�eností se do nìjrádi vraceli.Dlouholeté  zku�enosti  má  region  takés výukou jazykù � mezi nimi také èeskéhoi ruského jazyka.Øada  projektù  regionu  se  zamìøuje  napodporu  místního  hospodáøství  �  napø.podporou místního znaèení. Místní specia­litou  jsou  ALMské  husy,  ALM�tí  býci,ALMské døevo a výrobky z nìj.Velkým  trendem  v  cestovním  ruchu  jezamìøení na wellness pobyty, láznì a turi­stiku.

Strategií regionu pro nejbli��í období je

�  vyzkou�ení  mo�nosti  zavedení  místnímìny

�  rozvoj sociálního kapitálu�  rozvoj/ochrana  a  udr�itelné  vyu�itípøírodního kapitálu

�  vzdìlávání obyvatelstva

Bìhem  pøíjemného  posezení  podzøíceninou  hradu  Ruttenstein  jsme  takémy  pøedstavili  èinnosti  na�eho  mikro­regionu a strategii na�í MAS pro programLEADER.  V  následné  diskusi  jsme  na�licelou  øadu  témat,  nad  kterými  bychommohli  spolupracovat  a�  u�  v  rámci  pro­gramu  LEADER  (projekty  spolupráce)nebo v programu pøíhranièní spolupráce.Prvními  tématy,  kterým  se  budemev  rámci  obnovené  spolupráce  vìnovat,bude  podpora  hipoturistiky  a  propojeníkoòských stezek na obou stranách hranicea také obnova a rozvoj tradice podmalbyna sklo, která bývala v minulosti v oblastiNovohradských hor velmi �ivá a která sev  malé  míøe  dosud  na  rakouské  stranìNovohradských hor dodnes zachovala.A�  zjistíme  základní  pøedpoklady  promo�né spoleèné projekty, opìt se sejde­me  s  na�imi  partnery,  tentokráte  v  násBorovanech, kde mají zájem seznámit ses  chránìnou  dílnou  Nazaret  a  dal�ímirealizovanými projekty.

Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

Koncem  èervna  ná�  region  nav�tívilavznikající  Místní  akèní  skupina  z  regionupoblí�  mìsta  Cluj  Napoca. Autobus  a  33èleny MAS a dvìma tlumoèníky dorazil tìsnìpøed pùlnocí z pátku 25. na 26. èervna. Prokolegy z Rumunska jsme pøipravili bohatýprogram,  který  mìl  pøiblí�it  jak  strategiina�í MAS, tak jednotlivé realizované i plá­nované projekty    a  také umo�nit  setkánís nìkterými zajímavými lidmi z regionu.Velký  úspìch  mìla  náv�tìva  farmyRoberta  Blí�ence  s  ob�írným  výkladem,prohlídka stájí i jeho truhlárny podpoøenéprogramem LEADER ÈR. Dotazy na �kodyzpùsobené na stádu ovcí medvìdy èi vlkysice  vyvolaly  na  na�ich  tváøích  úsmìv,nicménì  v  jiných  ohledech  byla  diskuseoboustrannì pøínosná.

Velice  se  líbila  i  prohlídka  Klá�tera  ahistorické  kovárny  v  Nových  Hradech.V  kovárnì  se  dokonce    nìkteøí  úèastnícichopili  kladiva,  aby  si  vlastnoruènì  podvedením  zku�eného  kováøe  vyrobili    ko­vaný  høebík.  I  pøes  pokroèilou  dobu  senám  podaøilo  je�tì  zahlédnout  prùvodv  historických  odìvech,  který  vycházelz  hradu,  kde  ten  den  probíhaly mìstskéslavnosti.Pomìrnì  hektický  den  jsme  po  zhltnutíveèeøe  zakonèili  výjezdem  do  Èí�krajic,kde se v podveèer konalo znovuvysvìceníèásteènì obnovené kaplièky.Úèastníkùm  chutnaly  také  èeské  tradièníkoláèky z borovského receptáøe a potì�ili

se  zdobenými perníèky z Mlado�ovic. Myv MASce na  oplátku  ochutnali  pálenku  avynikající sýry zrající v jeskyni.�koda jen, �e exkurze byla zorganizovánapomìrnì narychlo a �e vìt�ina èlenù na�íMístní  akèní  skupiny  mìla  tou  dobouvlastní program a nemohla se spoleènéhosetkání zúèastnit.Pøi  spoleèné  diskusi  jsme  na�li  nìkolikspoleèných témat, která by mohla být dobudoucna  pøedmìtem  pøípadného  pro­jektu spolupráce.

Zuzana GuthováMAS Sdru�ení Rù�e

http://mas.sdruzeniruze.cz

Ve druhé polovinì záøí  jsem se zúèastnilapracovního  výjezdu  do  Polska  do  územímístní  akèní  skupiny  "Partnerstwo  dlaKrajny i Paluk" poblí� mìst Bydgo�� a Naklov  severozápadní  èásti  Polska.  Týdenníexkurze byla zamìøena zejména budovánímístních  partnerství  a  komunitní  vzdìlá­vání. Pojetí komunitních �kol u nás a v Pol­

sku se hodnì li�í. Zatímco u nás komunitní�kola je zamìøena pøevá�nì na celo�ivotnívzdìlávání dospìlých a volný èas, v Polskuje tento termín vyhrazen pro základní �kolyspravované  komunitou  �  tedy  jakésinestátní  neziskové  �koly.  V  Polsku  toti�pøed  10  lety  byly  malé  venkovské  �koly(pod cca 100 dìtí) hromadnì ru�eny. Pokudmístní  lidé  chtìly  �kolu  zachovat,  zalo�ilineziskovou organizaci, která dodnes �koluprovozuje.  �koly  dostávají  peníze  podlepoètu  �ákù  stejnì  jako  �koly  státní.V  malých  komunitních  �kolách  mají  siceuèitelé ni��í platy, zato se o �kolu zpravidlastará  skuteènì  celá  komunita.  O  prázd­ninách  rodièe  vymalují,  tatínkové  opraví,babièky se starají o volný èas dìtí, udr�ují�kolní  zahradu  apod.  �koly  fungují  velicedobøe  a  efektivnì  a  jsou  své  obci  �komunitì velkým pøínosem.Velice  mì  také  pøekvapilo,  �e  v  Polskuexistuje nìkolik desítek a� stovek dru�stev­ních bank, které pùsobí v urèitém omeze­ném území. Výhoda místních dru�stevníchbank  je  v  tom,  �e  peníze  �pracují�  jen  vomezeném území, banky podporují místnípodnikatele,  spravují  peníze  místníchorganizací, obcí, �kol apod. Banky zakládajía podporují také fondy místního rozvoje.Vùbec  celkový  stav  filantropie  �  tedydobroèinnosti  ­    na  místním  venkovì  mìvelice  zaujal.    Fondy  na  podporu  malých

projektù  èi  rùzných  aktivit  vytváøejíjednotlivé �koly, obce, jejech místní èásti isamotná  MAS.  Zdrojem  penìz  jsou  daryjednotlivcù,  firem,  zisky  z  prodeje  ruko­dìlných výrobkù, výtì�ky z místních loterií,sbírek  a  podobnì.  V  tomto  ohledu  jsouPoláci  velice  vynalézaví.  Vedle  této  vlast­nosti  nás  hostitelé  velice  mile  pøekvapilisvojí  pohostinností,  vlídností  a vstøícností.Ochutnali  jsme  také  mnoho  místníchspecialit,  vyzkou�eli  si  øadu  tradièníchøemeslných  technik,  navázali  nová  pøátel­ství a odvezli bohatou inspiraci pro vlastnípráci.  Exkurzi  pøipravila  Národní  sí�venkovských  komunitních  �kol  prokoordinátory komunitního vzdìlávání a èle­ny partnerských MAS.

Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

Úèastníci exkurze u jednoho stolu

Druhý  týden  v  kvìtnu  patøí  pravidelnìpoøádání  soutì�e  Novohradská  flétna  veStátním hradu Nové Hrady. V tomto roceprobìhl 7.roèník.   Pøihlásilo se 128 hráèùna  flétnu  pøíènou  a  zobcovou  z  37hudebních �kol Èeské  republiky a Polska.Výkony hodnotila odborná porota slo�enáz  výkonných  umìlcù  a  významnýchpedagogù (Petr Ries ­ øeditel Konzervatoøev È. Budìjovicích, Norbert Girlinger � prof.Privatsuniversitet    Linz,  Miroslav  Lopu­chovský  ­  prof.  Pra�ské  konzervatoøe,Vlasta Bachtíková, hudební skladatelka�).Celkem  deset  �ákù  ZU�  Trhové  Svinyreprezentovalo  �kolu  a  mìsto.  Ve  velkékonkurenci    obsadili  2  první,  3  druhá,  3tøetí místa  a  2  Èestná  uznání.  Blahopøejitouto  cestou  �ákùm  i  jejich  uèitelùm  �MgA.  Monice  Tuháèkové,  JaroslavuBráchovi a Ctiradu Sedláèkovi. Doufám, �ei dal�í roèníky soutì�e pøe�ijí ekonomickoukrizi a dobrá vìc se opìt podaøí.

V dobì letních prázdnin (14.8. � 21.8.2010)se Nové Hrady  staly støediskem soustøedìnímladých  hudebníkù  �  hráèù  na  smyècovénástroje. Ti zde pro�ili týden plný hudby vespoleènosti skvìlých pedagogù a zajímavýchosobností. Mezi úèastníky letos byli i rakou�tísousedé. V  tomto  týdnu se uskuteènilo pìtkoncertù  sólistù,  komorních  souborù  a  or­chestru  v  Nových  Hradech  a  Hluboké  nadVltavou.  Výuku  houslí  vedla  Dagmar  Záru­bová, specialistka na barokní hudbu, a Leo�Èepický,  primárius Wihanova  kvarteta. Hruna  violu  a  orchestrální  hru  vyuèoval  JiøíRichter, prof. Hudebního gymnázia J.Nerudyv  Praze  a  hru  na  violoncello  RenataStra�rybková, prof. Pra�ské konzervatoøe.Tì�í  nás,  �e  poèet  úèastníkù  se  oprotiloòskému roèníku témìø zdvojnásobil a �e sepodaøilo obsadit i výuku hry na violu.

Vìra KuthanováZU� T.Sviny

V Polsku jsme vyzkou�eli podmalbu na skle

pøi ZU� v Trhových Svinechsi Vás dovoluje pozvat na tyto kozerty:

24. listopadu DECHOVÝ KVINTETBarbora Gálová ­ flétnaLinda  Èesáková ­ hobojMartina Kamenská ­ klarinetAle� Chutný ­ fagotLuká� Golej ­ lesní roh

15. prosince CIMBAL CLASSICKateøina a Dalibor �truncoviVánoèní koncert

19. ledna JAN �KRDLÍK � violoncello�árka Bezperátová � klavír16. února MUSICA DOLCE VITADaniela Demuthová ­ mezzosoprán�ofie Vokálková ­ flétnaZbyòka �olcová ­ harfa

Koncerty probíhají  od 19 hodin    v Kul­turním domì v Trhových Svinech.

Koncerty  finanènì  podporují:  Nadace�ivot  umìlce,  Nadace  ÈHF  Sdru�eníRù�e, Sv. Jan nad Mal�í, Trhové Sviny,Besednice.

nformace v ZU� T.Sviny, tel. 386 322 487e­mail zusts@quick.cz.

Pøedplatné je vhodným dárkem proVa�e blízké!

http://mas.sdruzeniruze.cz

Jedním  z  klíèových  projektù,  které  sipøedsevzala  osadní  rada  ve  Svìtví  bylaradikální  zmìna  centra  vesnice.  V  roce2008  jsme  dokonèili  projekt  revitalizacecentra a hledali mo�nosti profinancování.Splnili jsme v�echny formální zále�itosti aveøejnì  jsme  obhajovali  ná�  projektpoèátkem roku 2009. Byli jsme úspì�ní adotaci  se  povedlo  získat.  Se  samotnoupøestavbou  centra  vesnice  se  zaèalo  napøelomu mìsíce záøí a øíjna minulého roku,dokonèení a pøedání díla se protáhlo a� dopøedvánoèního  období.  Ka�doroèníslavnostní  rozsvícení  vánoèního  stromu,kdy  se  sejde  vìt�ina  obyvatel,  se mohloproto  konat  ji�  v  samém centru  vesnice.Revitalizace  centra  pøinesla  vesnici  øadubenefitù,  které  aktivnì  vyu�ívají  nejenmístní  obèané,  ale  také  turisté.  Usku­teènìní projektu pøineslo zásadní zlep�eníu�itné  a  estetické  èásti  støedu  vesnice,úrovnì nabídky kvality cestování veøejnouautobusovou  dopravou  vybudováním  ná­stupního ostrùvku a autobusové zastávkyve smìru Nové Hrady, zvý�ení bezpeènostiobèanù vybudováním chodníkù, bezpeènýpøístup  k  informaèním  tabulím  v  osadì,

které jsou velmi vyu�ívané, a� ji� místnímiobèany  nebo  i  pøijí�dìjícími  turisty,  kteøímají zajímavý  informaèní zdroj na místa,která je mo�ná nav�tívit v pøilehlém okolí.Obèané  Svìtví  si  centra  vesnice  vá�í,  abylo  proto  pøirozené,  �e  se  instalacevitrá�e  do  kaplièky  stala  symbolickýmzavr�ením  tohoto  projektu  a  následnéslavnostní odhalení i spoleèensko­kulturníudálostí.  S  neobyèejným  nasazením  sevìt�ina  obyvatel  zapojila  do  pøíprav,kterým vìnovala spoustu èasu a energie.Myslím, �e nad�ení a zaujetí bylo vidìt i pøisamotné  slavnosti.  Bylo  pro  mne  veliképotì�ení,  kdy�  jsem  oslovil  vynikajícíhoèeského  houslistu  pana  JaroslavaSvìceného s prosbou o úèast na otevøenícentra  osady  a  pan  Svìcený  (mimo­chodem také patron Svìtví) s radostí pøijala  doslova  se  stal  zlatým  høebem  tohotoslavnostního setkání. Pro øadu z nás bylonezapomenutelným  zá�itkem  setkání  ahudební  vystoupení  této  osobnostisouèasné èeské kultury. Datum 18.9.2010se  proto  pro  osadu  Svìtví  stalo  velicevýznamným  dnem.  V  tomto  krásnémsobotním  sluncem  prozáøeném  dopolednipan  Jaroslav  Svìcený  slavnostnì  otevøelcentrum  vesnice  symbolickým  odhalenímvitrá�e  ro�mberského  znaku  v  kaplièce,která  se  tímto  stala  pøirozeným  støedo­bodem  na�í  osady. Závìrem  mi  protodovolte  podìkovat  v�em,  kteøí  se  podílelina  pøípravách  akce,  úèinkujícím,  státnímúøadùm, firmám, sponzorùm, jednotlivcùma panu Jaroslavu Svìcenému.

Ing. Václav Pøibyl, pøedseda

Podpoøili  jsme u�  celou  øadu projektù ve23 obcích na�eho regionu. Aèkoliv v�echnyprojekty  deklarují  spolupráci  a  zájemmístní veøejnosti, u  øady z nich se  jednáspí�e o pøání, ne� o realitu. V sobotu 18.9. na slavnostním otevøení návsi ve Svìtvíjsem  se  pøesvìdèila,  �e  obnova  místnínávsi  je  skuteènì  projektem,  který  serealizoval  díky  zapojení  mnoha  místníchaktérù.  A  z  takových  projektù  mámev�dycky  velkou  radost.  Na  slavnosti  pod

�irým  nebem  byl  pøítomen  snad  ka�dýobyvatel obce a urèitì je�tì mnoho hostí,proto�e  tolik  lidí,  kolik  se  jich  naslavnostním odhalení pøekrásné vitrá�e seznakem  osady  se�lo,  asi  ani  ve  Svìtvíne�ije. Nìkolikrát roènì osadou projí�díma  pozoruji,  jak  se  Svìtví  probouzí  dokrásy. Myslím, �e obyvatelé osady mohoubýt na to právem hrdí. Nárokem toho, kdose na této promìnì podílí.

Zuzana Guthová

Jak  chutná  zelenina  z  Novohradských  horzná mo�ná mnoho z Vás, proto�e si vlastnízeleninu  pìstuje.  Mnoho  z  nás  zahrádkunevlastní  nebo  sortiment  výpìstkù  nepo­kryje zcela na�e potøeby a chutì.Nejen  Evropou,  ale  u�  i  na�í  republikou�hýbe� hnutí �jídla z blízka�, tedy potravin,které nemusí být nutnì v kvalitì BIO, alekteré  pocházejí  z  blízkého  okolí  a  jsouèerstvé.  Také  v  Èeských  Budìjovicíchpozvolna  vzniká  tzv.  Bedýnkový  systém,tedy jakési neformální dru�stvo dodavatelùa  odbìratelù  èerstvých  potravin  z  blízka.Podstatou bedýnkového systému  je  to, �espotøebitel dostává zeleninu sezónní,  tedytakovou, která právì dozrává. Zákazníci sinemohou moc vybírat, co pøesnì dostanou.Zále�í  hodnì  na  umu  a  nápaditostipìstitele,  ale  také  na  poèasí,  srnkách,my�kách,  slimácích.  Zelenina  putuje  kesvému  konzumentovi  pøímo  z  pole  (tedynikoliv z polic supermarketu pøes sklady achladírny,  dozrávárny  apod.). Objednávkykonzumentù  pøedstavují  urèitou  jistotu  apodporu pro pìstitele. Je mo�né zaplatit zadodávky pøedem na celý rok dopøedu, co�pro spotøebitele je záruka dodávek èerstvézeleniny po celý rok a pro pìstitele jistotaodbìru úrody, popøípadì  pomoc v pøípadìnìjaké kalamity, neúrody apod.

Jedním  z  dodavatelù  zeleniny  a  orga­nizátorem  celého  systému  je  je  MartinaFilipová,  která  pìstuje  zeleninu  v  Hodo­nicích  u  Malont.  Aèkoliv  se  u�  jedná  opodhùøí Novohradských hor, bývalá osadaHodonice  le�í  v  mimoøádnì  klimatickypøíznivé  poloze  (døíve  se  tu  rozkládalyrozsáhlé ovocné sady) a zeleninì se dobøedaøí.  Martina  pomáhá  bedýnkový  systémrozjet, dodává vlastní zeleninu, zprostøed­kuje dodávky BIO mléka, BIO vajec  i BIOmasa  a  HLAVNÌ  hledá  dal�í  dodavatele  iodbìratele  zeleniny.  Zájem  o  pøímédodávky  zdravých  potravin  nejen  v  Èes­kých Budìjovicích rychle narùstá a nìkolikmálo dodavatelù ji mo�ná u� brzy nedoká�euspokojit.  Je  to  pøíle�itost  k  odbytupøebytkù  drobných  pìstitelù  zeleniny,ovoce, ale i jiných potravin a surovin.A  jak  to  funguje?  V  Domì  U  Beránka  vÈeských  Budìjovicích  se  pøihla�ují  lidé  sezájmem o odbìr èerstvých potravin. Leto�ní

sezóna  byla  zavádìcí  a  poznávací,  adodavatelé  i  odbìratelé  se  spí�  uèili,  jakéjsou  mo�nosti  bedýnkového  systému.  Iproto si  lidé objednávali dodávky zeleninyna  ka�dý  týden  zvlá��.  Pravidelnì  ka�déúterý si pak mohli vyzvednout zeleninovouta�ku  v  kavárnì  U  Beránka.  Jinak  jeobvyklé  objednat  si  (a  èasto  i  zaplatit)zeleninu na celou sezónu.Bedýnkový  systém  je  alternativní  zpùsobprodeje,  který  nebude  nejspí�  nikdy  hráthlavní  roli  na poli  trhu.  Pøesto  jsou pøímédodávky  èerstvých  potravin  u  veøejnostistále  oblíbenìj�í.  Pro  organizátory,zpravidla  skupinu  nad�encù,  je  dùle�iténajít  dostatek  odbìratelù  a  zároveòdodavatelù  a  vhodným  zpùsobem  jepropojit. To není vùbec snadné zadání a mybudeme  rádi,  pokud  se  nám  k  vytvoøenítohoto systému podaøí pøispìt.

Pokud máte zájem se do systému zapojit a to jakna  stranì  odbìratelù  èi  na  stranì  dodavatelù,kontaktujte MAS (gutova@cb.gin.cz, 724643050)nebo pøímo M. Filipovou (martina_filipova@centrum.cz).

Zuzana GuthováMAS Sdru�ení Rù�e

http://mas.sdruzeniruze.cz

Jan Kojan byl malíøem �ivota rybáøù, výlovù jihoèeských rybníkù a krajiny kolem nich.V odborných kruzích byl oznaèován jako �malíø domova�.Narodil se 10. srpna 1886 v Kojákovicích u Tøebonì, kde se pøísnì støe�ilo rodové sepìtís pùdou a  rodové  tradice. Byl prvorozeným synem chalupníka,  který ovládal nìkolikøemesel,  aby  u�ivil  svých  pìt  dìtí.  Jan  pro�íval  dìtství  jako  ka�dý  venkovský  klukv obyèejných venkovských hrách a pøi práci v hospodáøství. S otcem chodíval prodávatøemeslné výrobky na trhy a jarmarky. Na tìchto cestách poznával okolní krajinu. Zdepro�íval atmosféru ka�dodenního �ivota s ka�doroèními obøady výlovù rybníkù.

Jeho první  výtvarné pokusy nebyly  pøíli�ocenìny.  Za  pomalované  úly  a  vratarodné chaloupky dostal zøejmì výprask aje�tì ve druhé  tøídì ohodnotil  pan uèiteljeho výtvarné pokusy známkou 3. Po rocestudia na èeskobudìjovické reálce pøe�elna  bechyòskou  keramickou  �kolu  a  potépracoval  v  rakovnické  �amotce.  V  roce1906 v�ak opustil své zamìstnání a vrátilse  ke  studiu  na  Umìleckoprùmyslové�kole  v  Praze.  Bìhem  studia  byl  �ákemslavných  výtvarníkù.  Po  absolvováníUmprum  pokraèoval  od  roku  1912  vestudiích na Akademii výtvarných studií. Pojeho prvních obrazech v�ak nastala dlouháodmlka, která byla vyplnìna 1. svìtovouválkou  a  pobytem  v  Rusku.  Na  frontuode�el pøímo ze �koly v  roce 1914. Brzypadl do zajetí a pozdìji vyuèoval kreslenína støední �kole v Mièurinsku. Do vlasti sevrátil a� v roce 1919.

Po návratu do Prahy pokraèoval ve studiuna  akademii.  Ale  i  po  jejím  ukonèenív  roce  1922  trvalo  dlouho,  ne�  se  zaèalmalování  vìnovat  naplno.  Tou  doboupravidelnì zají�dìl na Tøeboòsko, kde na­cházel motivy mu blízké. Studoval  rybo­lovy, maloval rybáøe a venkovské motivy.V té dobì se rovnì� vìnoval sochaøství abìhem dvou let vytvoøil pomníky padlýmv Kojákovicích a v Branné.V kronice obecné �koly v Kojákovicích jek tomu uvedeno:

Slavnost  odhalení  pomníku  padlým19.srpna 1923:�Na popud zdej�ího  rodáka p. prof.  JanaKojana  usnesl  se  sbor  dobrovolnýchhasièù  zdej�ích  postaviti  v  Kojákovicíchpomník  padlým  vojínùm  zdej�í  obce.Spoleèným  úsilím  v�eho  obèanstva  bylodílo vykonáno. Po dvoumìsíèní pilné práci,pøi  ní�  i  obèané,  kde  mohli,  pomáhali,vytesal  pan  profesor  z  pískovcovéhokvádru  5  680  kg  tì�kého,  majestátnípostavu �Osvobozeného národa�. Hotovásocha vyta�ena byla na vysoký podstavecpodoby  komolého  jehlanu  z  cementu  amramorové  drti  zhotoveného,  na  jeho�ètyøech  bocích  znázornìno  jest  reliéfyutrpení  na�ich  vojínù  a  jejich  rodin  zasvìtové  války  �  je�  pøineslo  osvobození28.10 1918. Jména 18. padlých vytesánajsou  na  dvou  poboèních  deskáchpodstavce�.Slavnostní odhalení pomníku konáno bylo19. srpna 1923, za pøítomnosti asi 1 300úèastníkù.  Po  uvítacím  proslovu  správce

�koly  Jana  Hesa,  zapìl  zpìvácký  spolek�Pìslav� z Tøebonì slavnostní sbor, naèe�ujal se slova referent p. J. Greif, tajemníkèsl.  obce  legionáøské.  V  pìkné  øeèivzpomnìl  bìd  a  utrpení  na�ich  lidí  zaválky,  objasnil  historii  na�eho  odbojedoma  i  za  hranicemi  a  ocenil  významnýkulturní  èin  zdej�ího  obèanstva,postavením  pomníku  vykonaný.  Po  jehoproslovu  zahrála  hudba  obì  národníhymny.  �ákynì  II.  tø.  Anna  Kojanovávelmi pìknì pøednesla báseò �Probuzení�.Starosta obce p. Frant. Kojan podìkovavtvùrci pomníku p. prof. Kojanovi, pøevzalformálnì pomník v majetek obce. SleènaMarie Hajná po krátkém proslovu podalap.  profesoru  kytici.  Po  proslovech  hostí,je� následovaly, podìkoval správce �kolyjménem  slavnostního  výboru  øeèníkùm  iv�e  zúèastnìným  a  zakonèil  dopoledníslavnost.  Po  celou  dobu  dopoledníslavnosti stála u pomníku èestná strá�: 6sokolù  a  6  vojínù  se  zbraní.  Odpoledníslavnost  vyplnìna  byla:  øeèí  odbornéhouèitele p. �imka a cvièením borovanskéhoSokola.

Jan Kojan(10. srpna 1886 � 4. èervna 1951)

Narozen v Kojákovicích

Bratr Josef Kojan pøi klepání kosy

Veèeøe, Jedlíci brambor 1936

Jan Kojan v ateliéru Pabìrkáøi

nové,  rovnì�  velké  varianty  �Rybolovu�.Poøídil øadu skic a náèrtù. Práci v�ak pøeru­�ila  2.  svìtová  válka.  Kdy�  se  po  letechk obrazu vrátil, nemoc mu ji� nedovolila hodokonèit.Na jaøe roku 1949 tì�ce onemocnìl a dvaroky  poté  �  4.6.1951  zemøel  ve  svémdomku  ve  Lhotì.  Je  pochován  na  farnímhøbitovì v Mlado�ovicích.

Svou lásku k rodnému kraji vyjádøil nejensvými obrazy, ale i slovy:�V  ji�ních   Èechách  jsem �il mezi  svými.Staèí mi mùj domov a mám ho rád. Nejezdiljsem  k moøi  za  lovem pláten,  nebyl  jsemdokonce ani na Slovensku. Nelákal mne anikrásný pohled oka ani romantismus. Tam,kde jsem �il, poutalo mne v�dycky pøemý�­livé  prostøedí  duchovosti  ji�ních  Èech.  Najihoèeských hrázích, uprostøed modøínskýchba�in,  obor  a  rybníkù  jsem  doma  �  je  tokraj biblický, jakoby z nìj pocházel rybáø aapo�tol Petr. Miluji tento dokonalý, krásnýa  organický  obraz  ji�ních  Èech,  ponìvad�nic se z nìj nedá vylomit: krajina, podnebí,lid, charakter. A ov�em � barva. Má práceje vyznáním této mé jihoèeské lásky��

Olina ÈernáMAS Sdru�ení Rù�e

http://mas.sdruzeniruze.cz

Náèrtky z výlovu, 1949

Lhota, 1938

I  v  dal�ích  èíslech  zpravodaje MAS Sdru�ení  Rù�e  chceme  pøedstavovat  zajímavéosobnosti. Víté o nìjaké významné osobnosti na�eho regionu, a� u� z historie neboze souèasnosti?  Budeme rádi za Va�e námìty. Do zpravodaje mù�ete pøispìt pøímoVa�ím  èlánkem  a  nebo  nám  tuto  osobnost  mù�ete  pouze  doporuèit  a  my  v�ezpracujeme.Tì�íme se na Va�e pøíspìvky.    Helena Jalo�evská MAS Sdru�ení Rù�e

Výlov rybníka

Rybáøi

Ryby pøi výlovu rybníka, 1949

Výlov rybníka

Janu  Kojanovi  trvalo  dlouho,  ne�  na�elmalíøskou  jistotu  a  vlastní  zpùsob  vy­jádøení. Hledal  cestu k výtvarnému vyjá­døení atmosféry kraje a prostøedí rybáøsképráce.  O  tomto  problému  zøejmì  vícepøemý�lel, ne� prakticky ovìøoval, proto�eobrazù  z  té  doby  je  málo.  Av�ak  potomstaèil  jen  malý  impuls  a  jeho  tvorba  sezaèala  rozvíjet  tempem,  kterým  jako  bychtìl  dohonit  v�e,  co  zme�kal.  Tímimpulsem byl pobyt v Paøí�i v roce 1926,kde  na  nìho  zapùsobilo  dílo  dvou  máloznámých malíøù. Ve vzpomínkách na tentopobyt pozdìji uvedl: �Pøed oèima mi stálestál charakter na�eho kraje a lidu a onenvlastní duchovní ráz ji�ních Èech�.   Po návratu z Paøí�e nastala v jeho dílezmìna.  Jeho  nové  obrazy  jsou  ji�  malo­vány energickými  tahy �tìtce a �pachtle.Barvu  pro  své  obrazy  na�el  v  krajinì,kterou  miloval.  Dominuje  �edá,  èerná,hnìdá, nìkdy tmavá zeleò. Na obrazech sestøídají postavy a scény z rybáøského �ivo­ta,  vesnického  prostøedí  i  øada  záti�í.Souèasnì  s  cyklem  na  vesnické  motivypracoval na velkolepém obrazu �Rybolov�(formát 500 x 275 cm). Obraz se mu v�akpøíli�  nelíbil.    Proto  se  pustil  do  pøípravy

http://mas.sdruzeniruze.cz

Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupinaSdru�ení Rù�e za úèelem informování obyvatel a v�ech subjektù  regionu Sdru�ení Rù�e v nákladu 3 000 výtiskù.  Zpravodaj jeevidován  pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti�tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.

 MAS Sdru�ení Rù�e, �i�kovo námìstí 107, 373 12 BorovanyKonktaktní údaje: tel. 386 327 055;  Mgr. Helena Jalo�evská, jalosevska.h@centrum.cz

Pøí�tí  èíslo  zpavodaje  Místní  akènískupiny Sdru�ení Rù�e vyjde  20. bøezna2011, dal�í  20. kvìtna 2011. Uzávìrkapro  inzeráty  je  do  10.  dne  danéhomìsíce. Pøíspìvky posílejte na

jalosevska.h@centrum.cz

Zpravodaj vychází 3x roènì a distribujemejej  veøejnosti  zdarma  prostøednictvímobchodù  a obecních úøadù v regionu.V  pøípadì  zájmu  je  mo�no  objednatzasílání zpravodaje pøímo na Va�i adresu(za  po�tovné  a  balné  ­  60  Kè  na  rok).

Pokud  máte  zájem  dostávat  Zpravodajpøímo  do  domu,    po�lete  nám  emailemsvou  adresu  a  my  Vám  vystavímepodklady pro platební pøíkaz.Dìkujeme v�em zájemcùm, kteøí ji� zpra­vodaj takto objednali.

Podaøilo  se  nám  navázat  spoluprácis  regionem  MAS  Loucko  (okolí  mìstaJihlava). S tímto regionem nás pojí snahao�ivit tradièní øemesla a zájem o podporurozvoje  venkovských  muzeí  a  expozic.Partneøi nás pozvali na Den øemesel, který

 v mìsteèku Lukanad  Jihlavou.  Cestou  zpìt  z  Luk  nadJihlavou  se  zastavíme  v  Plasné  uKarda�ovy Øeèice na místním vyhlá�enémadventním  trhu.  Exkurze  je  urèenazejména  èlenùm  Místní  akèní  skupiny

Sdru�ení  Rù�e,  dále  nositelùm  øemesel  azájemcùm o  øemesla,  zájemcùm o  rozvojvenkovských muzeí a expozic i dal�í veøej­nosti.Odjezd  autobusu  bude  v  8.00  z  Borovan(autobusové nádra�í), návrat v cca 17.45.Zájezd je v rámci výmìny zku�eností meziregiony  MAS  hrazen  plnì  z  Programurozvoje venkova.Pøihlásit  se  mù�ete  do  22.  listopadu  na602471653 nebo na cerna@rozmberk.org.

Zveme  Vás  na  semináø  o  tradièníchpostupech pøi budování a opravì venkov­ských staveb. Semináø bude zamìøen naobnovu  významného  kulturního  dìdictvína�eho regionu ­ kostela sv. Bartolomìjev  Mlado�ovicích,  kde  byla  odhalena  azrestaurována  unikátní  sgrafitová  fasádaz  roku  1576.  Celková  oprava  kostela  sivy�ádala více ne� 7 miliónù Kè.

Semináø se koná  vMlado�ovicích  ve  spoleèenském  sá­le  místní  restaurace.  S  historií  kostela,postupem  restaurátorských  prací  a  cel­kovou opravou kostela nás seznámí Mgr.Roman Lavièka z Národního památkovéhoústavu v Èeských Budìjovicích.Pøihlásit  se  mù�ete  do  2.  prosince  na602471653 nebo na cerna@rozmberk.org.

 (Borovany)�  energetický poradce (daliborstrasky@volny.cz, 387981273)

 (Nové Hrady, Èeské Budìjovice)� energetický poradce (pkriha@terms­cz.com, 602 482 086)

 (Ledenice)�  energetický poradce, realizátor vlastního pasivního domu, nositel dotace ZÚ

  (antonin.chadima@gmail.com, 607 969 045) (Èeské Budìjovice, Horní Stropnice)

�  projektant, poradce (ctveracek.marketing@volny.cz, 602 352 434) (Tøeboò)

�  Univerzitní pedagog (ZF JU), (simeklukas@seznam.cz,  724 363 545)

Program Zelená úsporám je v  tuto chvílizablokovaný  pro  pøíjem  dal�ích  �ádostí,ale  v  únoru  bude  pøíjem  opìt  zahájen.�adatelé  mají  proto  èas  pro  pøípravusvých  �ádostí.  Vyu�ijte  prosím  kontaktùna na�e  externí  poradce  a Va�e  plány  apøedstavy konzultujte s odborníky.