bulletin 9ab 2013AKADEMIE VĚD ČR

20 let

AV ČRak

adem

ický

Současná realitaze života vědy

převedená do vtipůodkazuje

k rubrice Tribunas příspěvky profesorů

Pavla Janouškaa Jana Svobody

na str. 32–34.

KRES

BY:F

RANT

IŠEK

MIZ

ERA,

MFF

UK

FOTO

:ARC

HIV

SAV

Předsedové AV ČR a SAVJiří Drahoš a Jaroslav Pastorek

V den oslav 60. výročí založení Slovenské akademie věd 18. června 2013 převzal předseda Akademie věd ČRprof. Jiří Drahoš ocenění za dlouhodobé nadstandardní vztahy s nejvyšší vědeckou institucí na Slovensku.

Slavnostního programu v Bratislavě se vedle zahraničních hostů zúčastnily osobnosti slovenské politiky, vědy, univer-zitního života a dalších významných společenských sfér – mezi jinými i prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič,předseda vlády Robert Fico a její členové.

SAV byla zřízena 18. června 1953 zákonem Slovenské národní rady č. 1/1953 Sb. a 26. června téhož roku se konalojejí zakládající valné shromáždění. „Ačkoli v nejvýkonnější badatelské instituci na Slovensku působí okolo 11 %výzkumníků v zemi, tvoří celých 40 % všech publikačních výstupů. Chceme, aby v příštích letech Slovenskáakademie posilovala excelentní výzkum a zároveň zlepšila přenos poznatků do praxe,“ vyzdvihl předseda SAVprof. Jaroslav Pastorek.

lsd

Ocenění vynikajících vztahů AV ČR a SAV

De scientia et humanitate optime meritisProfesor Roger Balian, jeden ze zakladatelů Ústavu teoretické fyziky v Saclay (Service de Physique Théorique,

později Institut de Physique Théorique) a stále jeden z jeho významných členů, převzal 30. července 2013nejvyšší ocenění Akademie věd.

Roger Balian působil v letech 1979 až 1987 jako ředitel výše jmenovaného ústavu a zároveň vedl i proslulou l’Ecolede Physique des Houches. V současnosti vykonává funkci vědeckého poradce francouzské Komise pro atomovouenergii a je členem Francouzské akademie věd. Zastával také post předsedy Rady pro oblast fyzikálních věd CNRSa Francouzské fyzikální společnosti, obdržel významná ocenění – například cenu H. Poincarého, Langevinovu cenuFrancouzské fyzikální společnosti, nejvyšší stupeň Řádu akademických palem – a je rovněž rytířem Řádu čestné legie.

Profesor Balian významně přispěl k několika oblastem teoretické fyziky. Proslul především Balian-Lowovým teoré-mem, Balian-Blochovým semiklasickým rozvojem, objevem B fáze supertekutého helia-3, pracemi v oblasti jaderné fyzi-ky, řešením N-částicového problému, studiemi o Casimirově jevu, příspěvky z oboru statistické fyziky, jež se zabývají pře-vážně problémem ireverzibility a entropie, a mnoha dalšími studiemi v oblasti teoretické fyziky. V současnosti je aktivnív teorii kvantového měření a na toto téma je spoluautorem shrnující práce, kterou letos uveřejní časopis Physics Reports.

Profesor Balian má vztah též k české vědě, což v posledních letech prokazuje jeho podpora série konferencí Hranicekvantové a mezoskopické termodynamiky (Frontiers of Quantum and Mesoscopic thermodynamics), kterou pořádáFyzikální ústav AV ČR.

lsd

Vážení a milí čtenáři,

hned od počátku svého působení v redakci Akademického bulletinu častoplním příjemnou povinnost chodit do vily Lanna v pražské Bubenči, kterou vy-užívá Akademie věd ČR jako své reprezentační prostory. Když jsem měla předčasem to štěstí být přítomna přednášce prof. Jana Bažanta z Filosofickéhoústavu AV ČR o výzdobě této vily, byla jsem úplně unešená. Skvělý průvodcea vypravěč mi tehdy přislíbil, že nám v budoucnu o této stavbě napíše pojed-nání do Akademického bulletinu. Slovo dalo slovo a k tomuto číslu časopisu provás vychází separátní příloha věnovaná historickému kontextu a uměleckýmaspektům nejvýznamnější novorenesanční vily na území České republiky.Lannova pražská vila je totiž jednou z posledních evropských rezidencí, jejímžprostřednictvím stavebník vyhlašuje, kdo je, odkud pochází a kam jde. Přestoženásledovaly další rezidence, které ji předčily uměleckou originalitou, technický-mi inovacemi nebo velikostí, žádná už nevykázala takovou celistvost v osoběstavebníka a zároveň v architektuře stavby a její výzdoby, uvádí autor textovéčásti přílohy Jan Bažant.

Akademický bulletin se pochopitelně vile i rodu Lannů věnoval již vícekráta například přesně před třemi lety doprovodila AB 9/2010 příloha Lannova vila– pátrání po dávném půvabuvěnovaná rekonstrukci vilya rovněž synchronizovanás biografií otce a syna Lanno-vých od prof. Milana Hlavačkyz Historického ústavu AV ČR.Ovšem teprve nyní vycházíprvní monografie věnovaná vý-hradně Lannově pražské vilea my se tak pokoušíme naplnitstavebníkovo přání zvěčněnézlatým písmem na mramorové desce v hale vily: Adalbert rytíř z Lannů sobě,rodině a přátelům pro líbeznost místa a za účelem osvěžení předměstskou vilunově postavil léta páně 1872.

Prostřednictvím samostatné přílohy zářijového čísla vás tedy zvu do antickévily v Praze a prozradím, že v budoucnu se s prof. Bažantem chceme zaměřiti na další stavbu tohoto druhu, kterou Vojtěch Lanna nechal postavit v Gmun-denu u Travenského jezera, kam odkazuje také vnitřní výzdoba pražské rezi-dence. Gmundenská vila Lanna se stala nejvýznamnější novorenesanční vilouv sousedním Rakousku. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

o b s a h 9 / 2 0 1 3

1

ObálkaOcenění vynikajících vztahů 2De scientia et humanitate optime meritis 2Otto Wichterle v archivních dokumentech 3Fenomén Meteor – 50 let v éteru 4

Obsah, úvodníkÚvodník 1

Téma měsíceProjekt zákona o Ruské akademii věd.Modernizační reforma či spíše pogrom? 2

Zahraniční stykyVědecká spolupráce České a Bulharské akademie věd 6

Informace z 6. zasedání Akademické rady AV ČR 9

RozhovorChemický realismus aneb Životem s vědou a uměním 10

Věda a výzkumČervci – mozaika genů v symbióze 16Udržitelný rozvoj: Platná globální strategieči prázdné heslo? 18E-infrastruktura pro vědce, výzkumníky i studenty 22Cyrilometodějská konference v Bukurešti 25Letní školy v Nových Hradech 26IBWS 2013.Jubilejní mezinárodní astrofyzikální workshop 2720 let spolupráce s Rakouskem 28

Představujeme projektyAlgatech. Centrum řasových biotechnologií 30

TribunaKafemlejnek Deluxe verze M13 32Mea culpa? Tua culpa, eia culpa, nostra culpa,omnia culpa! 33

Portréty z archivuFerdinand Strejček 35

VýročíOrientální ústav AV ČR.Mezi tradicemi a výzvami budoucnosti 36

Z BruseluČerstvý vítr od Baltu… 39

Časopisy v AkademiiFilosofický časopis 40Nejlepší právnický časopis ČR 2013 41

PopularizaceSpanilá jízda hvězdářů-cyklistů potřicáté 42Tvary – formy – ideje 43

Resumé 44

AKADEMICKÝ BULLETIN

Vydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392

Šéfredaktorka: Mgr. Marina Hužvárová (HaM), tel.: 221 403 531, fax: 221 403 356,e-mail: huzvarova@ssc.cas.cz

Redakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: adamkova@ssc.cas.cz;Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: svobodaludek@ssc.cas.cz;fotografie: Mgr. Stanislava Kyselová (skys), tel.: 221 403 332, e-mail: kyselova@ssc.cas.cz;tajemnice redakce: Kateřina Kalistová, tel.: 221 403 513, e-mail: pavlikova@ssc.cas.czPřeklad resumé: Luděk Svoboda, John Novotney; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: vitkova@ssc.cas.cz

Redakční rada: předseda – prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.; členové – prof. PhDr. Marek Blatný, CSc.,RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Ing. Pavol Ihnát, PhDr. Antonín Kostlán, CSc., doc. RNDr. Karel Oliva, Ph.D.,Ing. Karel Pacner, prof. Ing. Petr Ráb, DrSC., doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Grafická úprava: Zuzana GrubnerováTisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5, e-mail: serifa@volny.cz

Příspěvky přijímáme e-mailem na adresu abicko@ssc.cas.cz.Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Za odborný obsah příspěvku ručí autor.Články vycházejí rovněž v elektronické verzi na http://abicko.avcr.cz.

Adresa redakce: Praha 1, Národní 3, 4. patro – Viola.AB 9/2013 vychází 23. září 2013.

ab

FOTO

:HTT

P://

MIP

T.RU

/EN/

ZDRO

J:ZA

CAL

LLAN

,WIK

IMED

IACO

MM

ONS

vědní disciplíny bude financováno státem formou aka-demických doživotních stipendií 50 000 rublů (1250 €)měsíčně. Vláda bude také dbát na jeho nezávislosta maximálně ho využívat jako konzultativní orgán při při-jímání rozhodnutí v oblasti vědy, sociálního rozvojea ekonomiky. Na přijímání nových akademiků (titulčlen korespondent je zrušen) bude počáteční tříletémoratorium. Prezidentem nové Akademie zůstává podobu tří let fyzik Vladimir Fortov, který byl zvolený najaře do čela nyní zanikající Akademie.

2. Majetek tří stávajících akademií (budovy, pozemky)bude předán ke spravování vládní Agentuře pro vý-zkumné ústavy Ruské akademie věd. Vědecká činnostústavů bude v příštích letech financována prostřednic-tvím této Agentury z prostředků, které byly ve státnímrozpočtu vyčleněny pro tři zaniklé Akademie. Agenturabude také jmenovat ředitele jednotlivých ústavů s při-hlédnutím k návrhům prezidia nové Akademie věd.

3. Do tří měsíců po přijetí zákona ustanoví vládasystém pro evaluaci všech institutů i servisních a so-ciálních zařízení, které podléhají třem zaniklým Aka-demiím. Na základě výsledku posouzení kvality a per-spektiv jejich činnosti během následujícího půl rokuvyplynou tři možná řešení: předání pod správu novévládní Agentury, převedení k jinému federálnímuorgánu, reorganizace.

Vláda tvrdí, že nový zákon podstatně přispěje k vět-ší efektivitě výzkumu a k modernizaci managementu

Do čela RuskéAkademie věd

byl letos na jařezvolen fyzik

Vladimir Fortov.

t é m a m ě s í c e

PROJEKT ZÁKONA O RUSKÉ AKADEMII VĚDModernizační reforma či spíše pogrom?

Již několik měsíců trvá v Rusku silné napětí mezi Ministerstvem vzdělávání a vědya Ruskou akademií věd (RAV). Ministerstvo se snaží především posílit vědu a výzkum

na vysokých školách a chce také prosadit změny v organizaci RAV a mít vliv na její činnost.Ta ale tvrdošíjně a doposavad vcelku úspěšně bránila svoji autonomii a strukturu,

která ovšem nedoznala podstatných změn od doby pádu Sovětského svazu. Připomeňme,že Ruská akademie věd má jednak statut vědecké společnosti sestávající z doživotnězvolených zasloužilých vědců (500 akademiků a 750 členů korespondentů) a zároveň

je zřizovatelem a vědeckým koordinátorem 430 výzkumných ústavů; pracuje v nich okolo100 000 zaměstnanců; z toho polovina výzkumných pracovníků. Situace se vyostřila minulýrok, kdy byl po prezidentských volbách ve vládě premiéra Medveděva jmenován do funkce

ministra školství a vědy Dmitrij Livanov, známý svým krajně kritickým postojem k RAV.Několikrát v médiích poukazoval na neúměrně vysoký průměrný věk jejích členů (74 let pro

akademiky a 67 let pro členy korespondenty). Nechal se slyšet, že organizace akademickéhovýzkumu v Rusku je zcela archaická a musí být radikálně reformována, čímž vyvolal bouři

nevole u nejvyšší hierarchie RAV, která žádala jeho demisi. Přesto zapůsobilojako neočekávaná bomba, když 27. června t. r. vláda náhle ohlásila projekt zákona

o razantní reformě a briskně jej předala sněmovně (dumě) k projednání 3 a 5. července.

2

Jaké klíčové změny by vyplývaly z tohoto zákonaupravujícího právní statut, plnomoci a funkci RAV,

který byl připravován v naprosté tajnosti a bez jaké-koli konzultace s vědeckou komunitou:

1. Zakládá se nová Ruská akademie věd (RAV) jakospolečenství vynikajících vědců provádějící vědeckou,expertní a popularizační činnost, která však nebudeřídit vědecké ústavy a nebude mít žádný majetek. Její-mi členy, akademiky, se automaticky stávají akademicia členové korespondenti stávající Ruské akademievěd a dvou oborových Akademií, medicínské a země-dělské, které se zároveň tímto aktem likvidují. Totonové autoritativní společenství pokrývající veškeré

Starobinskij, Vladimir Vasiliev, Alexej Abrikosov (nobe-lovský laureát), Lev Okuň a další. Proti Livanovovi sepostavily i Rada pro vědu a Výbor pro styk s občan-skou společností při jeho ministerstvu, které o refor-mě nebyly nikterak předem informovány. Ty se takéaktivně podílely na hledání kompromisního řešeníkrize a na vypracování několika desítek připomínekk návrhu zákona, které byly z části zohledněny meziprvním a druhým červencovým čtením v dumě; text jižv řadě bodů modifikovaly a změkčily. Přestože už prozákon hlasovala většina poslanců provládně naladěnésněmovny, s ohledem na rozjitřenou atmosféru bylopřijetí zákona odloženo na návrh samotného mluvčí-ho dumy Nariškina na září po dodatečných čteních.Dá se tedy předpokládat, že nastanou další změny;vývoj situace bude záležet na mobilizaci vědeckéfronty a na míře úspěšnosti lobování proti zákonu bě-hem zářijových týdnů před konečným projednánímv dumě. Události kolem reformy lze sledovat průběž-ně on-line na http://trv-science.ru/2013/06/30/lenta-novostejj-svyazannykh-s-reformoi-ran/. Dokumentytýkající se vlny protestů jsou shrnuty v publikaci Ruskáakademie věd, kronika protestu, červen–červenec 2013,která je dostupná na http://trv-science.ru/uploads/ran-protest2013.pdf.

Již po mnoho let panuje v Rusku všeobecná shoda,že hierarchická struktura RAV potřebuje zásadní kme-novou reformu, neboť její fungování formou uzavřené-ho systému neodpovídá současným požadavkům. Zaneschopnost uskutečnit včas nutné reformní krokyz vnitřku nese odpovědnost především užší vedeníRAV v čele s bývalým prezidentem Jurijem Osipo-vem, který vedl Akademii do letošního jara přes 20 let.Tento nepříliš známý matematik pracoval do rozpaduSSSR v uzavřených oblastech Uralu bez výraznéhostyku se zahraniční vědou (nemluví anglicky), což seodráželo i v konzervativním a málo komunikativnímstylu jeho práce na postu prezidenta. Osipov se za-sloužil o udržení celistvosti RAV a chod jejích ústavův nesmírně těžkých letech, které pro vědu v Ruskunastaly po chaotickém nástupu tržního hospodářství.Ve své funkci, především s ohledem na údajně dobrývztah s Vladimírem Putinem, se však udržel příliš

Od 60. letminulého stoletímá Ruskáakademie vědústředína Leninskémprospektuv Moskvě.

3

akademické vědy; snížení byrokracie se má docílitrozrušením gerontokracie „vědeckých feudálů“ ve ve-dení RAV spravujících vědecké ústavy neprofesionál-ními a neprůhlednými metodami zakotvenými ještěv sovětských praktikách. Nová, rozšířená Akademiemá rovněž posílit pluridisciplinárnost výzkumu.

Většina ruské vědecké komunity však na zamýšle-nou reformu pohlíží jako na „raiderskou“ speciální ope-raci, která má ve skutečnosti jiné cíle. Za prvé, novávelká akademie – klub vědců vzniklý fúzí stávající RAVse dvěma méně prestižními oborovými akademiemi –by po automatickém „upgradu“ členů korespondentů naakademiky sestávala z více než 2100 osob. Tento kolos„nových“ akademiků bude mít podstatně menší váž-nost a nezávislost oproti nynější dvoustupňové RAV,ztratí většinu svého vlivu na vědu a mocní jej budousnadno manipulovat. Za druhé, zákon nikterak nespe-cifikuje, jak bude fungovat prodloužená ruka minister-stva, nová Agentura, složená především z manažerů,která má spravovat instituty a jmenovat i jejich ředitele.V podstatě jde o zestátnění majetku akademií – přede-vším četných nemovitostí historické RAV, z nichž mno-hé se nacházejí v elitních částech Moskvy a mají tudížvysokou tržní hodnotu. V Rusku prorostlém korupcí,kde se veřejně přiznává masivní rozkrádání na všechúrovních, je tedy možno předpokládat, že dojde po-stupně k „přerozdělování“ ve vlastnictví budov a po-zemků zrušených akademií. Za třetí, není jasné, kdoa jak bude pod taktovkou ministerstva provádět spěš-nou evaluaci stovek institutů a ostatních zařízení aka-demií a rozhodovat o jejich dalším osudu. I zde panu-je obava z korupčních schémat („MinObrNauki“ nemáv tomto směru dobrou pověst) a z násilného převá-dění některých ústavů mimo RAV, především pod Ná-rodní výzkumné centrum Kurčatovský institut, které jižněkolik let silně protežuje Vladimír Putin.

Z uvedených důvodů se ministru Livanovovi podařiloproti sobě během několika dnů sešikovat širokou

a jednotnou frontu vědců všech názorových a věkovýchkategorií. Zvedla se vlna ostrých protestních prohlášeníjak oborových a geografických složek RAV, tak i skupina jednotlivých ruských a zahraničních vědců zvučnýchjmen (laureátů Nobelovy a Fieldsovy ceny, členů za-hraničních akademií), nesouhlasné petice podepsalomnoho tisíc Rusů i cizinců. Přes 70 akademiků a čle-nů korespondentů založilo klub vědců odmítajícíchvstup do nové Akademie („otkazniki“); hlavní roli zdehrají fyzikové a matematici, někteří světového formá-tu jako Vladimír Zacharov, Valery Rubakov, Alexej

ab ab

V polovině srpna, kdy je tento článek psán, zůstávátajemstvím autorství návrhu zákona, ve středu po-

zornosti je logicky ministr Livanov, který projekt předklá-dal a nikdy neskrýval averzi vůči RAV. Ten však v inter-view rádiu Echo Moskvy, renomované stanici blízkéopozičním proudům, zmínil, že existovalo několik va-riant návrhu zákona, které se lišily rozsahem zamýšle-ných reforem; bylo možno vycítit, že reforma vznikalačástečně (možná i převážně) mimo jeho ministerstvo.Livanov však rozhodně není tupým byrokratem vyko-návajícím poslušně příkazy shora. Je vysokoškol-ským profesorem fyziky a jeho kariéra je spjata se zná-mým Moskevským institutem oceli a slitin (MISIS), kdepřed jmenováním ministrem působil pět let jako rektor.Jeho ne vždy konformní postoje a některé kontroverznípočiny vyvolaly brzy po nástupu do vedení ministerstvasmíšené reakce; značná část dumy požadovala jehoodvolání, ačkoli se donedávna těšil určité popularitěmezi řadovými, zvláště mladšími vědci. Nepatří rozhod-ně mezi chráněnce Vladimíra Putina a jeho pozice tedynení příliš stabilní. Nedá se proto předpokládat, že by sepustil do boje s RAV bez jednoznačné podpory a spolu-práce s kruhy blízkými administraci prezidenta.

V této souvislosti se často vyslovuje jméno MichailaKovalčuka, ředitele Národního výzkumného centra Kur-čatovský institut (KI), který je označován jako Putinůvmuž ve vědě. Mediální a charismatický Kovalčuk, jenžmluví velmi dobře anglicky, zapůsobí na mnohé za-hraniční partnery svojí žoviálností a otevřeným pro-evropským diskurzem. V ruské vědecké komunitěvšak nemá dobrou pověst, je mu vytýkána mělkost vevědecké práci, direktivní centrismus ve způsobu řízenía hlavně neukojitelný apetit dostat pod svoji absolutníkontrolu vše, co se ocitne v jeho dosahu. Kromě KI,kde nyní působí kolem 10 000 vědců, donedávna řídiltaké Šubnikův ústav krystalografie RAV, je děkanemdvou fakult a vedoucím katedry na třech renomova-ných univerzitách a členem řady vládních a prezident-ských komisí. KI, zaměřený tradičně na aplikovanoujadernou fyziku, má řadu unikátních experimentálníchzařízení a za vysoké finanční podpory vlády svoji akti-vitu nedávno rozšířil na nanotechnologie, biotechno-logie, bioinformatiku a kognitivní vědy. V roce 2010k němu byly prezidentským dekretem připojeny tři vel-ké renomované ústavy: Institut teoretické a experimen-tální fyziky v Moskvě, Institut fyziky vysokých energiív Protvinu a Sankt-petěrburský Institut jaderné fyzikyv Gatchině, který byl součástí RAV. Nyní se jednáo užším provázání se 14 dalšími fyzikálními institutydisponujícími špičkovými experimentálními přístroji vel-kých rozměrů, mezi nimiž figuruje i šest akademickýchústavů (Budkerův institut jaderné fyziky v Novosibirsku,Institut aplikované fyziky v Nižním Novgorodě, Institutjaderného výzkumu v Moskvě a Troicku a další). Před-pokládá se, že právě toto může být signálem k jejichpřípadnému „anšlusu“ ke KI, který se tak postupně

5 ab

Autor je vedoucím pracovníkemFrancouzského národního centrapro vědecký výzkum (CNRS)a profesorem fyzikální chemiev České republice. V letech 2006až 2011 koordinoval jako ředitelregionální kanceláře CNRS v Moskvěspolupráci Francie se zeměmipostsovětského prostoru v oboruzákladního výzkumu.

stane institucí podobnou národním laboratořím v USAna úkor RAV: s ní má Michail Kovalčuk v poslednídobě velmi napjaté vztahy; od roku 2000 je členemkorespondentem, ale dvakrát neprošla jeho kandi-datura na akademika, která by mu otevřela cestuk předsednictví RAV. Poprvé ho odmítlo oddělení fy-ziky, po druhé byl nominován nově založeným oddě-lením nanotechnologií, ale na generálním shromáž-dění nezískal nutný dvoutřetinový počet hlasů anipřes velký lobbing v jeho prospěch ze strany tehdej-ších místopředsedů. Do třetice oddělení fyziky Aka-demie letos na jaře nepotvrdilo Kovalčuka do funkceředitele Ústavu krystalografie RAV. Pro tohoto ne-smírně vlivného a ambiciózního muže to už byla jis-tě příliš silná káva a nyní má tedy ještě víc důvodůchtít si s Akademií vyrovnat účty. Přijetím nového zá-kona by se automaticky stal akademikem a navíc byse mu otevřela cesta k „vytunelování“ řady fyzikál-ních ústavů RAV směrem ke KI.

Jaká je role samotného prezidenta Putina v pokusuo likvidaci jedné z nejstarších a nejprestižnějších

ruských institucí založené před 300 lety Petrem Veli-kým? Možno říci, že ambivalentní. Jak zmíněno výše,návrh zákona musel být vypracován s jeho souhlasema podporou, na druhé straně se vedení RAV logicky ob-rátilo k němu jako k nejvyššímu státnímu činiteli v Rus-ku se žádostí o zastavení či zmírnění tohoto destruktiv-ního procesu. A skutečně to byl sám Putin, kdo dal poschůzce s minulým a nynějším prezidentem RAV signálk odstartování změn při čteních v dumě. Akademie věd,přes veškeré výhrady, které k ní lze mít, je silnou auto-nomní institucí s morální autoritou. V minulosti častoprokázala svoji nezávislost na vůli mocných, známýmpříkladem je odmítnutí vyloučit ze svého středu akade-mika Andreje Sacharova přes velký politický tlak vedeníSSSR. Po znovuzvolení prezidentem se Vladimír Putinsnaží o další budování takzvané vertikály moci a upev-nění své kontroly nad společenským vývojem v Rusku.Je otázkou, zda Ruská akademie věd má v tomtoschématu ještě své místo.(Aktuální informace najdete na http://abicko.avcr.cz.) �

VLADIMÍR MAJER

dlouho. V jarních volbách, o jejichž regulérnosti nenípochyb, se Osipov již neprezentoval (respektive stáhlsvoji kandidaturu maje podporu pouze jednoho – ma-tematického – oddělení RAV); v prvním kole přesvěd-čivě zvítězil reformně orientovaný fyzik Vladimír Fortov,který je jak renomovaným vědcem (přes 10 000 citací,Hirsch f. 44), tak i zkušeným administrátorem (byl pre-zidentem populárního Ruského fondu základního vý-zkumu 1993–1997 a následně krátce ministrem vědya výzkumu). Jenže jeho nástup přišel, zdá se, pozdě;RAV ztratila možná kritických pět let tím, že Osipovzvítězil v roce 2008, i když malým rozdílem hlasů, prá-vě nad Fortovem. Není zcela náhodou, že byl pokuso „blitzkrieg“ k prosazení zákona vládní reformy spuš-těn dřív, než Fortova do funkce oficiálně jmenovalprezident Putin, tedy dříve než mohl nový prezidentRAV přistoupit k reformním krokům.

Předmětem diskuse je rovněž otázka, zda zvoleníčlenové a korespondenti RAV představují jednoznačněruskou vědeckou elitu a jsou reprezentativním mluvčímvědecké komunity. Poukazuje se zejména na to, žeAkademii oslabují některé osoby, které nepatří ke špičcesvého oboru anebo se fakticky vědou nezabývají. Tako-vé výtky jsou bezpředmětné u matematiků a fyziků, alev mnohém oprávněné především v humanitních a spo-lečenských vědách, jež stále nesou stopy indoktrinaceze sovětských dob. Nutno dále konstatovat, že někteřívynikající vědci, zvláště mladší generace, nemají zájemucházet se o členství v RAV, která již zdaleka nedodávávýlučnost a neposkytuje významná materiální privilegia,jako tomu bylo v SSSR. V seznamu „who is who“ častocitovaných ruských vědců (více než 1000 citací ve Webof Science či 100 za posledních sedm let http://www.ex-pertcorps.ru/science/whoiswho), figuruje pouze třetinaz 1250 členů a korespondentů RAV. Ostré kritice po-drobil RAV v srpnu t. r. nobelovský laureát (2010) fy-zik Andrej Geim, z Univerzity v Manchesteru, který

4ab

t é m a m ě s í c e

Neoklasicistníbudova na břehu

řeky Něvyv Sankt-

-Petěrburgusloužila

do r. 1934jako hlavnísídlo RAV.

Nyní je zdeadministrace

Sankt--petěrburgského

vědeckého centra.

sám začínal svoji kariéru ve fyzikálních ústavech RAVv Černogolovce u Moskvy. Ten, jako jeden z mála,podpořil v srpnu návrh zákona, i když přiznal, že ses ním blíže neseznámil. Geim nemůže být jistě ozna-čen za propagandistu vládních opatření, podpořil alena jaře t. r. ministra Livanova a zúčastnil se na jehopozvání zasedání ministerského Výboru pro styks občanskou společností.

Vláda při prezentaci návrhu zákona také operovalaargumentem, že zatímco prostředky vydávané na věduse od roku 2005 mnohonásobně zvýšily, počet publika-cí, jejich impakt a citovanost ruských vědců významněnerostou, což svědčí o malé efektivitě výzkumu. Je všakvšeobecně známo, že významnou finanční podporudostala v posledních letech nikoli RAV, jejíž státní do-tace činí v současnosti kolem 60 miliard rublů ročně(1,5 miliardy eur), ale skupina 40 federálních a výzkum-ných univerzit a dále především Kurčatovský instituta „innograd“ Skolkovo, založený z iniciativy DmitrijeMedveděva. Akademie je jistě méně efektivní ve vědec-ké produkci, ale také daleko hůře financována než ana-logické organizace v Německu (MPG, HG) či ve Francii(CNRS), není to však možno říci v porovnání s ostatní-mi aktéry výzkumné sféry v Rusku. Svědčí o tom vý-mluvná fakta. V akademických ústavech pracuje 15 %z celkového počtu 370 000 výzkumných pracovníků(a přibližně stejný je počet vysokoškolských učitelůna univerzitách), produkují však 55 % z celkového poč-tu 30 000 vědeckých publikací ruské provenience roč-ně. Z celkového počtu citací ve světové literatuře, kteréodkazují na publikace ruských vědců, pochází 60 %článků od autorů z ústavů RAV. Ze 4800 často citova-ných ruských vědců jich 60 % pracuje v ústavech RAVa pouze 25 % na univerzitách, z toho celá polovina naMoskevské státní univerzitě Lomonosova; příspěvekzbylých složek ruského výzkumu (včetně Kurčatovské-ho institutu) je pak řádově nižší.

FOTO

:ZDR

OJ

WIK

IMED

IACO

MM

ONS

,FLO

RSTE

IN

V roce 2010 nastal útlum, neboť rozpočet BAV výrazněpoklesl a na mezinárodní spolupráci nezbyly téměřžádné prostředky. Bulharské akademii se však podaři-lo situaci zvrátit a pro následující rok prostředky získa-la. Na období 2011–2013 bylo přijato 41 společných té-mat, na jejichž realizaci se za AV ČR podílejí ústavyvšech tří vědních oblastí. Jelikož letos spolupráce kon-čí, představíme si z každé vědní oblasti jeden projekt.

První vědní oblast reprezentuje dlouholetá spolu-práce Astronomického ústavu AV ČR a Národní-

ho ústavu pro geofyziku, geodézii a geografii BAV. Naprojektu Dlouhoperiodické a slapové variace rotaceZemě a zemské tíže se podílejí Ing. Cyril Ron, dr. JanVondrák a prof. Javor Čapanov.

„Do padesátých let minulého století, v době předvynálezem atomových hodin, sloužila za nejpřesnějšía nejstabilnější hodiny rotující Země. Variace zemskérotace se odvozovaly z pozorování Měsíce, jehož po-lohy se lišily od teoretických předpovědí vztaženýchk rovnoměrně plynoucímu času coby nezávislé pro-měnné. Hodnoty rozdílu UT1-TT, tj. rozdílu času odvo-zeného z rotace Země UT1 od terestrického rovnoměr-

z a h r a n i č n í s t y k y

VĚDECKÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉA BULHARSKÉ AKADEMIE VĚD

Bulharská akademie věd (BAV) vznikla v roce 1869 jako Bulharská učená společnost (BLS)– současný název přijala v roce 1911. Sestává z 52 ústavů, 12 laboratoří a osmi center,

které se člení do devíti vědeckovýzkumných sekcí. Mezi současné priority Bulharskav oblasti vědy a výzkumu patří: energie, energetická účinnost a doprava;

rozvoj zelených a ekologických technologií; zdraví a kvalita života,biotechnologie a organická strava; nové materiály a technologie,

kulturní a historické dědictví; informační a komunikační technologie.

6

Jednotlivé ústavy BAV fungují samostatně s vlastnímvedením. Akademie jako taková podléhá Radě

ministrů a bulharské vládě.Provozní financování zajišťuje státní rozpočet; vlastní

výzkum je dotován ze smluv s ministerstvy, průmyslo-vou sférou, programů Evropské unie, strukturálníchfondů (okolo 800 000 bulharských lev), školného,smluv se zahraničními společnostmi, prodeje kniha časopisů apod.

Po společenských změnách v ČR po roce 1990 do-stála proměny i spolupráce Akademie věd s partner-skými organizacemi v bývalých socialistických zemíchvčetně Bulharska. Vzájemná kooperace navazovalana dlouholetou tradici vztahů mezi oběma institucemi.Aktualizovaná dohoda o spolupráci vstoupila v platnost1. ledna 1994. Výměnná kvóta představovala 20 týdnůročně; v roce 1997 předložila bulharská strana novéznění dohody a kvóta vzrostla na 30 týdnů. Změnil sei obsah spolupráce, jež se začala orientovat na 19 prio-ritních témat. V roce 2001 byla kvóta vzhledem kevzrůstajícímu zájmu navýšena na 50 týdnů ročněa počet společných témat vzrostl na 32; o pět let poz-ději se výměnná kvóta zvýšila dokonce na 70 týdnů.

MSL na TSI. Na základě regresních modelů a pomocíharmonické analýzy dostupných dlouhodobých řadTSI (dlouhých 9300 let), MSL (300), SSN (11 000),průběhu teploty a množství srážek v Severní Americe(2000 a 8000 let dlouhé) odvodili model slunečníchexcitací dlouhoperiodických oscilací zemské rotacev období holocénu. Model umožní studovat variacezemské rotace na podstatně delším intervalu, než projaký jsou k dispozici její přímá pozorování. Badateléspolečně prokázali jejich vztah ke sluneční aktivitě.

Jedním z projektů druhé vědní oblasti je výzkumFyziologického ústavu AV ČR a Neurobiologické-

ho ústavu BAV EEG a behaviorální studie účinků se-parace mláďat od matky a chronického podávání lá-tek ovlivňujících adenosinový systém na citlivost kevzniku záchvatů v průběhu dalšího vývoje. Vedoucímřešitelem je prof. Pavel Mareš:

„Spolupráce s doc. Janou Tchekalarovou z Neuro-biologického ústavu začala již v roce 2004. Při její ná-vštěvě FGÚ jsme projevili zájem o společný výzkum(vliv kofeinu podávaného opakovaně v časném stadiuvývoje na další vývoj mozku) a podali jsme první žá-dost o jeho podporu, která byla schválena.

Mláďatům laboratorního potkana, jejichž stupeň vý-voje mozku odpovídá lidskému perinatálnímu stadiuvývoje, podáváme po dobu pěti dnů kofein. Ten působíantagonisticky na adenosinové receptory, které majípřevážně tlumivý vliv na dráždivost mozku.

Výsledky ukázaly, že podávání kofeinu v časnýchstadiích vývoje má mnoho účinků – některé jsou jenpřechodné, po krátké době vymizí, ale existují i ná-sledky trvalé, které lze prokázat u dospělých laborator-ních potkanů. Jako ukazatel dráždivosti nervovéhosystému používáme epileptické záchvaty, které vyvo-láváme farmakologicky nebo elektrickým drážděním

Sídlo Bulharskéakademie vědv Sofii se nacházív blízkostikatedrálysv. AlexandraNěvského,na jejíž výzdoběse podílel rovněžčeský malířIvan Mrkvička.

7

ně plynoucího času (TT), jsou k dispozici na webovýchstránkách Mezinárodní služby rotace Země a referenč-ních soustav (IERS – http://www.iers.org) v intervalu odroku 1630 po současnost. Před zavedením atomovýchhodin se UT1-TT odvozovalo z pozorování zákrytůhvězd Měsícem a zatmění; po roce 1956, s prvními ato-movými hodinami, pomocí astrometrických a kosmic-kých pozorování. V současnosti se rozdíl UT1-TT ur-čuje z pozorování extragalaktických radiových zdrojůmetodou intereferometrie z velmi dlouhých základen(VLBI) s přesností na 10 µs,“ vysvětluje dr. C. Ron.

Rotaci Země ovlivňuje mnoho příčin. Některé z nichlze přesně modelovat (precese, nutace), některé jetřeba určovat pomocí permanentních pozorování. Ne-pravidelné a dlouhoperiodické změny zemské rotacezpůsobují převážně přesuny hmot v zemském tělese,jež mohou vyvolat mj. slapové síly Měsíce a Slunce čiprojevy sluneční aktivity. Cykly sluneční aktivity mo-hou vyvolat geodynamické procesy spojené s kon-vekcí hmot na povrchu (atmosféra, oceán, zemskákůra) nebo v zemském plášti; se změnami slunečníaktivity jsou rovněž spjaty klimatické změny. Slunečníaktivitu popisujeme například pomocí počtu sluneč-ních skvrn (SunSpot Numbers, SSN) nebo celkovézářivé energie Slunce (Total Solar Irradiance, TSI).I další veličiny, jako jsou změna výšky hladiny oceánu(Mean Sea Level, MSL), množství srážek, průběh tep-loty, ovlivňují změny sluneční aktivity. Změny TSI vý-razně ovlivňují globální koloběh vody mezi oceány,kontinenty a polárním ledem a způsobují periodickézměny momentu setrvačnosti Země; ty se následněprojevují právě změnami rychlosti rotace Země.

Ve společném projektu se vědci zabývali dlouho-periodickými variacemi rychlosti rotace Země. V inter-valu let 1630–1960 odvodili lineární vztah mezi hodno-tami UT1-TT a TSI (viz obrázek) a podobně i závislost

ASÚ a NÚGGGsledují rotaci Zeměa zemskou tíži.Červená barvaznázorňujeprůběh UT1-TTv intervalu1630–1961po odečtenísystematickéhovlivu zpomalenírotace v důsledkuslapového tření;zelená zobrazujeregresní modelUT1-TT jakovýsledeklineárního vztahu0,05–15,474 x TSI.

ab ab

ZDRO

J:PL

AMEN

AGO

V+

STUD

IOLE

MO

NTRE

E.CO

M,W

IKIM

EDIA

COM

MO

NS

�

Schválila� pro funkční období 2013–2017 statuty Rady pro zahraniční sty-

ky AV ČR, Rady pro podporu účasti AV ČR na evropské integraci vý-zkumu a vývoje, Ediční rady AV ČR, Rady pro spolupráci AV ČRs podnikatelskou a aplikační sférou a Rady pro kosmické aktivityAV ČR.

Doporučila předsedovi AV ČR, aby:� udělil Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající vý-

sledky velkého vědeckého významu autorským týmům:� Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., ve složení

doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc., a Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D.,za vědecký výsledek: Vypracování nového modelu fragmentovanémagnetické rekonexe slunečních erupcí;

� Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., ve složeníIng. Daniel Horák, CSc., Ing. Michal Babič, Ph.D., Ing. Hana Macko-vá, Ph.D., Ing. Petr Šálek, Ph.D., a Ing. Zdeněk Plichta za vědeckývýsledek: Funkcionalizované magnetické polymerní nano- a mikro-částice pro málo invazivní diagnostiku;

� Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., ve složení:prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., Mgr. Robert Novotný, Ph.D.,Mgr. Pavlína Mašková a prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc. (Ústavčeských dějin FF UK) za vědecký výsledek: Lucemburkové. Českákoruna uprostřed Evropy;� udělil Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovní-

ky do 35 let za vynikající výsledky vědecké práce těmto autorům:� RNDr. Danielu Sojkovi, Ph.D., nar. 1978 (Biologické cent-

rum AV ČR, v. v. i.) za vědecký výsledek: Trávení krve klíšťaty –ucelený pohled na multi-enzymatický hemoglobinolytický aparát;

� RNDr. Vítu Latzelovi, Ph.D., nar. 1978 (Botanický ústavAV ČR, v. v. i.) za vědecký výsledek: Netušená evoluční síla rodičů;

9 ab

� PhDr. Vojtěchu Kynclovi, Ph.D., nar. 1983 (Historický ústavAV ČR, v. v. i.) za vědecký výsledek: Bez výčitek. Genocida Čechůpo atentátu na Reinharda Heydricha;� jmenoval PhDr. Ondřeje Ševečka, Ph.D., ředitelem Filosofic-

kého ústavu AV ČR, v. v. i., na pětileté funkční období s účinnostíod 1. října 2013 do 30. září 2018.

Jmenovala� pracovní skupinu pro přípravu hodnocení pracovišť AV ČR

v roce 2015 ve složení: prof. Jiří Chýla, CSc. (Akademická radaAV ČR), PhDr. Antonín Kostlán, CSc. (Vědecká rada AV ČR), prof.RNDr. Jana Musilová, CSc. (Vědecká rada AV ČR), doc. Ing. DanielMünich, Ph.D. (Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.), prof. Ing.Petr Ráb, DrSc. (Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.),RNDr. Jiří Rákosník, CSc. (Matematický ústav AV ČR, v. v. i.),prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. (Akademická rada AV ČR);

� RNDr. Hanu Sychrovou, DrSc., předsedkyní Dozorčí radyÚstavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., s účinností od22. července 2013 na pětileté funkční období, tj. do 21. července2018;� prof. RNDr. Evu Zažímalovou, CSc., předsedkyní Komise pro-

gramu podpory perspektivních lidských zdrojů – Mzdové podporypostdoktorandů na pracovištích AV ČR;

� prof. RNDr. Svatopluka Civiše, CSc. (Ústav fyzikální chemieJ. Heyrovského AV ČR, v. v. i.) členem Rady pro kosmické aktivityAV ČR;

� Mariana Videku (Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.) členemKomise pro informační technologie AV ČR.

mozkové kůry – tedy různými mechanismy, pokud jde o přena-šečové systémy a mozkové struktury. Zjistili jsme, že nelze uza-vřít, zda postnatálně podávaný kofein jednoznačně zvyšuje ne-bo snižuje dráždivost centrálního nervového systému, ale žeexistuje složitý vztah mezi podáváním kofeinu a různými me-chanismy vyvolávání epileptických záchvatů. Zatímco citlivostna křečové účinky látek blokujících inhibiční systémy je sníže-na, obdobné účinky látek zesilujících účinnost excitačníchsystémů se výrazně potencuje.

Výsledky jsme od roku 2005 publikovali v sedmi primárníchčláncích v mezinárodních impaktovaných časopisech, další dvarukopisy jsou v současnosti přijaty do tisku. V současnosti žá-dáme o další projekt (již čtvrtý), v němž chceme analyzovatpodíl jednotlivých typů receptorů pro adenosin na změnáchdráždivosti vyvolaných kofeinem, který je nespecifickým anta-gonistou blokujícím všechny typy adenosinových receptorů.“

Výsledky studií mají význam nejen pro poznání vývoje důleži-tého modulačního inhibičního systému, ale i přímou klinickouparalelu – kofein se podává nedonošeným novorozencům propodporu dýchání a možné následky této léčby se podrobněnestudují.

Třetí vědní oblast zastupuje projekt Sociologického ústavuAV ČR a bulharského Institute for the Research of Societies

and Knowledge.Partnerské organizace a ústavy v bývalých socialistických ze-

mích v oblasti společenských věd nejevily po roce 1990 o spolu-práci zájem. Přes postupné navazování nových styků v rámcimezinárodních konferencí a organizací, multilaterální spoluprácipři řešení projektů rámcových programů Evropské komise dospě-la až k bilaterální kooperaci v oblasti prioritních témat.

Příkladem je spolupráce SOÚ a partnerského ústavu v Sofii přiřešení projektu Důvěra a evropská integrace – komparace Bulhar-ska a České republiky.

Zúčastněné strany se věnují výzkumu národ-ních politických a ekonomických elit od počátkudevadesátých let. V minulých letech se řešitelky

8ab

z a h r a n i č n í s t y k y

dr. Zdenka Mansfeldová a dr. Dobrinka Kostova rovněž po-dílely na projektu 6. RP IntUne – Integrated and United?A Quest for Citizenship in an Ever Closer Europe s cílem pro-zkoumat změny v rozsahu, povaze a charakteristice občan-ství, které procházely proměnou v důsledku rozšiřováníEU. Projekt se zaměřil na zkoumání integračních a decentra-lizačních procesů na národní i evropské úrovni ve starýcha nových členských zemích EU, které ovlivňují tři základní di-menze občanství: identitu, reprezentaci a výkon dobréhovládnutí.

„Získali jsme cenný empirický materiál, který se nabízel probilaterální porovnání – to by umožnilo hlouběji adresovat otázkyproměny občanství v postkomunistických, post-transformačníchzemích – České republice a Bulharsku. Projekt umožnil využítexistující empirická data, navázat na předchozí zkušenosti čle-nů řešitelského týmu a zúročit je v komparativním přístupuk problematice důvěry, identity a integrace. Analýzy napříkladukázaly, že v rámci EU lze Bulharsko a Českou republiku charak-terizovat jako země s nízkou mírou institucionální důvěry,“ konsta-tovala Z. Mansfeldová.

Výsledkem jsou jednak publikační výstupy orientované na aka-demickou obec a odbornou veřejnost, jednak spojení výzkumua výuky v přípravě doktorandů a zapojení mladých vědeckýchpracovníků. Při výměnných pobytech se uskutečnily i mnohépřednášky a konzultace pro doktorandy. Výsledky se uplatnilyv rovině aplikační – tj. v seminářích pro zástupce decizní sféry,neziskových organizací, experty. �

DANUŠE PAZOURKOVÁ,Kancelář Akademie věd ČR,

CYRIL RON,Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.,

PAVEL MAREŠ,Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.,

ZDENKA MANSFELDOVÁ,Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.

Pamětní desky u vchodu do Bulharské akademie věd v Sofii připomínají zakladatele Bulharské učené společnosti (1869),historika a filologa Marina Drinova a prvního prezidenta BAV (1911) Ivana E. Gešova, politika a premiéra bulharské vlády.

z a k a d e m i c k é r a d y

Informace z 6. zasedání Akademické rady AV ČRAkademická rada dne 16. července 2013:

Rada Matematického ústavu Akademie věd České republiky, veřejné výzkumné instituce,vyhlašuje

veřejné výběrové řízení na obsazení funkce ředitele pracoviště.

Požadavky:� splnění zákonných podmínek podle ustanovení § 17, odst. (4)–(6) zákona č. 341/2005 Sb.,

o veřejných výzkumných institucích, v platném znění;� vysokoškolské vzdělání a vědecká nebo vědeckopedagogická kvalifikace v oboru matematika;

� významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti; � organizační schopnosti a zkušenosti; � jazykové znalosti; � morální bezúhonnost.

Přihlášky se stručným životopisem, doklady o dosažené kvalifikaci, přehledem dosavadní praxe, seznamem hlavních vědeckých pracía představou o řízení a rozvoji pracoviště zasílejte písemně na adresu

Rada Matematického ústavu AV ČR, v. v. i., Žitná 25, 115 67 Praha 1nejpozději do 31. ledna 2014 v obálce označené „Výběrové řízení“.

Uchazeči, kteří budou pozváni k osobnímu pohovoru, doloží znalost současné situace a vědecké činnosti Matematického ústavua přednesou svoji představu o jeho další činnosti a směřování. Předpokládaný nástup do funkce 1. května 2014.

OBĚ

FOTA

:MAR

INA

HUŽV

ÁRO

VÁ,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

IN

novými a stále jinými problémy, které ještě nikdo ne-sledoval, a hledat jejich řešení. Jde o navýsost objev-nou stránku bádání, nikdy nekončící luštění otázek,které vám nedají spát, hledání jejich vysvětlení. Všev atmosféře kongeniálního vztahu s kolegy domai v zahraničí a ochoty prohovořit s ostatními podrobnědosažené výsledky, neboť se práce otevřeně publiku-jí v mezinárodních časopisech. A je tu ještě něco, cosi člověk uvědomí až v průběhu času: vědec se stávápostupně členem výjimečné světové komunity, kteroucharakterizuje přátelskost mezi kolegy, otevřenost vevýměně názorů, respekt k práci druhých. Mohu říci,že kamkoli jsem přijel, nalezl jsem na druhé straněkolegu a přítele – i když jsem jej třeba předtím znal jenz publikací –, který mi byl ochoten ve všem pomoci,ukázat svou laboratoř, otevřeně hovořit o výsledcícha potížích, vyslechnout jiné názory. Tak tomu byloi v minulém režimu, který samozřejmě kladl do cestyčetné překážky, a kolegové na Západě nám třeba ani

11 ab

Od mládí seintenzivně zabývalvýtvarnou prací,i když přesněvěděl, že profesněse chce věnovatpřírodovědě;Zdeněk HermanvystudovalMFF UK v Praze,obor fyzikálníchemiea radiochemie.Od první bustysvého dědečkaz roku 1951 taktozpodobnil asi65 lidí, nyní má„rozpracovaného“mistra ZdeňkaSmetanu.

nemuseli důvěřovat. Jeden z nestorů našeho oboru,Frank Field, to kdysi nazval „jedinečným celosvěto-vým tajným společenstvím“.

Po studiích fyzikální chemie na Matematicko--fyzikální fakultě Univerzity Karlovy jste nastou-pil do oddělení hmotnostní spektrometrie Ústa-vu fyzikální chemie ČSAV, kde jste brzy dosáhlvýznamných výsledků. Čím bylo toto pracovištětak výjimečné?

Byla tam výborná atmosféra pod vynikajícím ředite-lem prof. Rudolfem Brdičkou a mými vedoucími, dok-tory Vladimírem Čermákem a Vladimírem Hanušem.I za dob politicky obtížných ho prostupovalo vzácnémikroklima, přátelské a současně velmi kritické. Na-psat vědeckou práci vyžadovalo dlouhé přemýšlení,text se musel i mnohonásobně přepisovat, aby bylkrátký a zcela pravdivě odpovídal získaným informa-cím. Podvody v oblasti fyziky nebo chemie mají velmi

10ab

Líbeznou krajinou Rakovnicka se blížíme k cíli naší cesty. Na rozcestí nad obcí Skřivaň,chráněn vzrostlými kaštany, obhlíží lány vůkol svatý Isidor. Původní barokní socha

však před časem z vysokého sloupu spadla a teprve před několika lety stanulana jejím místě věrná kopie. Inspirován slavnostní inaugurací nechal polnosti

ležící o pár kilometrů dál jejich majitel také střežit Isidorem, tentokrát moderněji pojatým.Co mají tito svatí společného mimo skutečnosti, že jejich službu lidskému blahu

oficiálně posvětil pan farář? Obě sochy byly stvořeny stejnýma rukama v téže dílněv jedné ze skřivaňských roubenek. Jejich autor nejen modeluje a vyřezává sochy,ale také maluje obrazy, kreslí a vystavuje doma i ve světě. Není divu, že se o něm

dočtete v katalozích výstav jako o umělci. Jenže to zdaleka není všechno.Prof. Zdeněk Herman je totiž významným odborníkem v oboru fyzikální chemie

a autorem více než 220 prací o hmotnostní spektrometrii a kineticea dynamice iontových srážek. Do bývalého Československa zavedl metodu

molekulových paprsků, aplikovanou zvláště na výzkum dynamiky chemických reakcí iontůmetodou rozptylu ve zkřížených paprscích částic. Je uznávaný ve světě,

působil v USA na Yale University, na University of Colorado a JILA – Joint Institut forLaboratory Astrophysics v Boulderu či na University of Chicago.

A dále v řadě institucí v Německu, Rakousku, Francii, Británii a Japonsku.

CHEMICKÝ REALISMUS aneb ŽIVOTEM s VĚDOU a UMĚNÍMMARINA HUŽVÁROVÁ

r o z h o v o r

Ve Skřivani,kde mají chalupu,

jsou manželéHermanovi

aktivní součástíspolečenského

dění. Na snímkus autorkourozhovoru

nad jednímz dobových

obrázků.

Je nositelem mnoha prestižních vědeckých ocenění,mezi nimi dostal například v roce 1989 medaili

Marca Marci od Československé spektroskopickéspolečnosti (nyní Spektroskopická společnost JanaMarca Marci), v Německu mu jako prvnímu českémupřírodovědci udělili v roce 1992 cenu Alexandra vonHumboldta, přesně před deseti lety v roce 2003 získalhlavní cenu České hlavy za celoživotní dílo. Meziná-rodní odborné časopisy The Journal of Physical Che-mistry a International Journal of Mass Spectrometrymu k životním jubileím věnovaly speciální čestná čísla(1995 a 2009). Celoživotně je věrný Ústavu fyzikálníchemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, dlouhodobě

spolupracuje s Univerzitou v Innsbrucku, jejímž ječestným profesorem iontové fyziky – také ta mu udě-lila čestný doktorát (2009).

Pane profesore, vaše celoživotní naplnění serozbíhá dvěma zcela odlišnými směry. Jeden jenaprosto exaktní, druhý ryze umělecký. Čím váspoutá věda?

Věda mi dala celoživotního koníčka, který se roz-víjel už někdy na gymnáziu, když jsem se začal orien-tovat na přírodní vědy. Přivedly mě k ní vlastně knihyFrantiška Běhounka, které jsem jako kluk nadšeněčetl. Netušil jsem, že se za nějakých deset let stanujeho diplomantem, jedním z prvních radiochemikůna Univerzitě Karlově. Práce pod jeho vedením mnenaučila zásadní věci – úplné samostatnosti. Věda midala možnost tvůrčí činnosti v jedinečném prostředí,kde se pracuje s nadšením a nasazením pro věc,v prostředí tolerance a respektu k práci druhých, aletaké přísně kritickém, kde nemá místo šlendrián.Naučila mne přesnému myšlení a vyjadřování. Chtěljsem věcem rozumět. Jsem experimentální fyzikálníchemik a mou hlavní motivací bylo pochopit, co zna-menají výsledky, které dostáváme z experimentů,a co obecného z nich má význam pro – v mém pří-padě – kinetiku a dynamiku elementárních chemic-kých reakcí.

Na vědecké práci v základním výzkumu předevšímoceňuji možnost zabývat se pečlivě vybranými, zcelaFO

TO:H

ANA

RYSO

VÁ,A

RCHI

VAK

ADEM

ICKÉ

HOBU

LLET

INU

FOTO

:HAN

ARY

SOVÁ

,ARC

HIV

AKAD

EMIC

KÉHO

BULL

ETIN

U

sami, včetně mechaniky a elektroniky, protože jinámožnost ani nebyla. Do laboratoře, kam jsem na-stoupil koncem padesátých let, patřili přirozeně i je-den či dva mechanici, elektroinženýr a elektrotech-nik. Docent Miroslav Pacák a můj kolega inženýrLadislav Hládek nám chemikům stavěli speciálníelektronické přístroje „na míru“. Už zmíněný aparátpro studium dynamiky srážek iontů ve zkřížených pa-prscích částic, který jsme počátkem sedmdesátýchlet postavili, jsme nazvali EVA II. Přístroj EVA I, kterývznikl na Yaleově univerzitě, se nedávno stal kousíč-kem tamního vědeckého skanzenu v oddělení che-mie. Evu II jsme od začátku do konce, tedy od rýso-vacího prkna až po sešroubování částí, stavěli zapomoci ústavní dílny vlastními prostředky a vlastnímarukama; pumpy jsme koupili od pobočky Tesla, něja-ké součásti jsem si přivezl z USA. Získali jsme tímvýhodu, že měla zcela specifické vlastnosti. Samo-zřejmě musíte mít nejdřív jasný plán, co chcete přístro-jem zkoumat, a odtud vyplyne, co musí přístroj umět,a teprve pak můžete začít stavět. Vladimír Čermákvždycky říkal: „Když budeme mít metodu a přístroj,jsme pány.“ To byla pravda tenkrát a platí i dnes. Nej-důležitější je ovšem chemický nebo fyzikální prob-lém, o němž mají vaše experimenty přinést informa-ce, a „chytrost“, s jakou v experimentech pokládáteotázky. V současnosti se tyto speciální přístroje sta-vějí samozřejmě jinak; nejde sice přímo o komerčnívýrobek, ale přístroj je složen z různých částí, kterése dají běžně koupit, kupuje se i elektronika.

Stále dokonalejší přístroje dokáží neuvěřitelnévěci. Jsme vůbec schopni využít kapacitu všeho,co umějí? Jaké aspekty hrají roli?

Byl bych velmi opatrný v soudech, protože s tím ne-mám vlastní zkušenosti. Komerční přístroje, alespoňv oblasti, kam dohlédnu, produkují velkou spoustu data je otázkou, co na nich měříte. Pro poloservisní neboservisní analýzu vzorků nějakou specifickou metodou

jsou ty přístroje uživatelsky vlídné,zvládnou ohromnou spoustu vzorkůa obyčejně jsou v laboratořích využityaž do poslední možnosti. Pokud všakna komerčních přístrojích děláte něja-

ký základní výzkum, konkurujete sis řadou dalších lidí, a tak musítevyužít nějaký chytrý nápad. O dru-hé možnosti už jsme mluvili – po-

stavit přístroj, který vám umožní ně-co specifického, co nikdo jiný nemá.Výsledků je pak sice méně, ale zá-kladní výzkum tímto způsobem častofunguje.

I když už sám nemohu dělat experi-menty, přes dvacet let spolupracuji

13 ab

Vladimír Čermákjako arbiterelegantiarum

Miroslav Pacáka nekonečné řadyjeho elektronickýchpřístrojů s ochrannouznámkou M. P.

Vladimír Hanuš,L. P. 1971, v době,kdy po smrtiprof. Brdičkydočasně vedl ústava byl terčem útokůstraníků

s kolegy a studenty na univerzitě v Innsbrucku, kteřína speciálním přístroji měří věci týkající se srážek ion-tů s povrchy látek i chemických reakcí iontů na po-vrších pevných látek. Měření postupují poměrně po-malu, ale víme, co chceme měřit, a jen málo lidí mák dispozici vhodné přístroje.

Aspekty jsou tedy dva – komerční přístroj, jenž po-skytne spoustu vzorků, nebo specifický přístroj prozákladní výzkum, a ten buď komerční, což je do jistémíry nevýhoda, nebo sestavený z částí komerčníchpřístrojů, který sice produkuje menší množství mate-riálu, ale je specificky zaměřený na to, co chceteměřit a jakou chytrostí ho naplníte.

Hmotnostní spektrometrie dnes přesahuje donejrůznějších oborů, snad už i do společensko-vědních oblastí. Když jste s ní začínal, používali jipřevážně jen fyzikální chemici nebo se už v tédobě rozšiřovala dál?

Využití měla možná ještě užší. Od své-ho vzniku počátkem dvacátého stoletíbyla hmotnostní spektrometrie navýsostfyzikální metodou a vedla například k ob-jevu stabilních izotopů prvků. V poloviněstoletí se hodně využívala v geologii přiměření poměrů stabilních izotopů a takév chemii, především k analýze ropnýchproduktů. Pak se začalo s analýzou orga-nických látek a brzy se oddělila její částjako organická hmotnostní spektrometrie.Ukázalo se totiž, že organické molekulymají velice specifická hmotnostní spektra.K zakladatelům oboru patřil také dr. Hanuš,který jej dovedl k výtečnosti. Spektro-metrická metoda se postupně rozšiřova-la do dalších přírodovědných oborů jako detekčnía mikroanalytická metoda třeba při analýze inkous-tů starých rukopisů, nedávno snad i při analýzeTurínského plátna.

Skutečný rozmach ale nastal v době, kdy byly zfor-mulovány a zpracovány nové způsoby ionizace, kterédovolily ionizovat biologické látky. Poté hmotnostníspektrometrie expandovala jako analytická metodado biologie, lékařství, molekulární biologie – dnes jeneobyčejně rozšířená a účinná.

Vzpomínám na americkou konferenci o hmotnostníspektrometrii za svého prvního pobytu v USA v roce1964, tehdy ještě pod hlavičkou Americké společ-nosti pro testování materiálů, kde bylo 120 vědců.Teď na ně jezdí až sedm tisíc lidí. Když jsme u náskoncem 60. let zakládali skupinu hmotnostní spektro-metrie pod hlavičkou spektroskopické společnosti,přišlo na první schůzku, pokud se dobře pamatuji,osm lidí. Nyní mají letní školy hmotnostní spektro-metrie na 200 účastníků.

krátké nohy, brzy se na ně přijde, protože vaše vý-sledky zanedlouho někdo v jiných laboratoříchve světě potvrdí anebo taky ne.

Já jsem se zabýval hmotnostní spektrometriía chemickou reaktivitou iontů a elektronicky

vzbuzených částic. Hned počátkem šedesá-tých let minulého století jsme s Čermákem

udělali některé práce o reakcích iontů. Sou-visely s výzkumem plazmatu a měly dobrýohlas v zahraničí. A pak už jsem se sámvěnoval dynamice elementárních chemic-kých reakcí iontů – nejprve během postdokto-

rálního pobytu s Richardem Wolfgangem na Ya-leově univerzitě a po roce 1970 v našem pražském

ústavu. Stali jsme se tak spoluzakladateli tohoto oboru,a protože jsme měli spolehlivě fungující přístroj, běhemsedmdesátých a osmdesátých let za námi do Prahyzajížděli kolegové z Evropy i USA, aby s námi uskuteč-ňovali společné experimenty.

Spolupráce s doktorem Čermákem vás přivedlak tzv. srážkovým procesům iontů. Co si mámepředstavit pod pojmem dynamika iontových srá-žek a metoda rozptylu ve zkřížených paprscích?

Každá chemická reakce vyžaduje srážku mezi čás-ticemi. Jak jsme zkoumali srážkové procesy v hmot-nostních spektrometrech, vedlo nás to ke studiu kine-tiky, tedy rychlosti chemických reakcí iontů. Byla totehdy novinka a my jsme v ní koncem padesátýcha začátkem šedesátých let udělali několik docela zá-sadních prací. V té době se vedle kinetiky začal rozví-jet obor studia chemických reakcí za podmínek jedinésrážky mezi částicemi, nejdříve pro srážky neutrál-

ních částic metodou rozptylu v molekulovýchpaprscích. V podstatě to znamená, že vez-mete dvě částice s definovanou kinetickouenergií, směrem, jímž spolu chemicky rea-gují, je necháte srazit ve vysokém vakuua změříte úhel, případně rychlost produktu,který vznikne. Kolegové a přátelé DudleyHerschbach, Yuan Lee a John Polanyi za

to dostali v roce 1986 Nobelovu cenu. Tentopostup jsme začali používat pro reakce iontůs molekulami v první polovině šedesátých let

s Dickem Wolfgangem během mého postdokto-rálního pobytu na americké Yaleově univerzitě.Myslím, že jsme uskutečnili první experiment, ve

kterém jsme zkombinovali měření úhlu a rychlosti,jenž poskytl údaje o tom, čemu se říká dynamika che-mických reakcí iontů. V této oblasti se snažíme zjistit,jak spolu částice reagují, jakým mechanismem a jakse například rozdělují různé formy energie v chemickéreakci, která je výsledkem izolované srážky dvou čás-tic. Ta srážka se samozřejmě mnohokrát za sebouopakuje, ale každá je sama o sobě izolovaná.

12ab

r o z h o v o r

Frank H. Field(USA)

KresbyZdeňka Hermana

provázejí nejednupublikaci,

v tomto případějde o osobnostiz knihy Počátky

a historiečeskoslovenské

hmotnostníspektrometrie(ČSHS 2012).

Rudolf Brdička,ředitel

ÚFCH ČSAV,1953–1970

(věčný kuřák,což vedlo

k řadě infarktů,které mu podstatně

zkrátily život)

Když jsem se vrátil ze Spojených států, postavili jsmepočátkem sedmdesátých let s kolegou VojtěchemPacákem vylepšenou formu aparátu a začali jsmetuto práci dělat v Ústavu fyzikální chemie Akademievěd v Praze. Náš přístroj byl rozebrán teprve v minu-lém roce, kdy jsem definitivně skončil s experimentál-ní prací, a za tu dobu poskytl podklady pro více než160 publikací.

O kvalitě vaší práce svědčí řada ocenění domai v zahraničí. Jak dlouho jste vlastně působil veSpojených státech?

Krátkodobě jsem tam pobýval vícekrát, dohromadyasi pět let. Významný byl zejména rok 1969, kdy jsempůsobil na University of Colorado v Boulderu. Dostaljsem tenkrát několik pěkných nabídek na profesorskámísta v USA, ale nakonec jsme se s manželkou roz-hodli pro návrat domů. Tady jsme vyrostli, měli jsmetu rodiče a přátele. A také tu byl výborný Ústav fyzikál-ní chemie vedený tehdy ještě profesorem RudolfemBrdičkou, který bohužel krátce poté zemřel.

Kontakty, které si člověk vytvoří, už mu nikdoz mozku nevymaže. Lidé si je udržovali, i když tove snaze režimu o izolaci nebylo jednoduché,a vznikala u nás spousta prací. V publikaci Počát-ky a historie československé hmotnostní spektro-metrie vzpomínáte, že když jste nemohli ven, jez-dili zahraniční odborníci sem.

Řekla jste to za mě. Úzké kontakty, které jsem mělpředevším se skupinou Dicka Wolfganga, s nímžjsme hodně publikovali, počátkem sedmdesátých letslábly a slábly. Naštěstí jsme si v Praze zkonstruovalivlastní přístroj a po čase se ukázalo, že ten náš máoproti řadě tehdy používaných přístrojů některé před-nosti a především spolehlivě funguje. V rámci oficiál-ních výměn k nám jezdili na měsíc až půl roku britštía američtí kolegové, takže jsme mohli měřit společně.Během sedmdesátých let, kdy se od nás nemohlojezdit skoro nikam, to přineslo ještě jednu důležitouvýhodu. Když jsem byl pozván na konferenci, na nižmne jako obyčejně nepustili, mohl jsem za sebe po-slat některého zahraničního kolegu, aby příspěvekodpřednášel.

Na spoustu věcí jsme měli oprávněně zlost, ale fak-tem je, že jsme měli hodně času na práci, na přemýš-lení i psaní, protože publikovat jsme mohli.

Doba vyžadovala hodně improvizace. Experi-mentální přístroje jste si z velké části sami kon-struovali, nebo alespoň upravovali podle svýchpředstav. Měli jste k nim úplně jiný vztah a není di-vu, že jste jim dávali i jména.

Vychovali nás Hanuš a Čermák, kteří si první hmot-nostní spektrometr v Československu museli postavit

když má člověk čistou hlavu. Pokud píši nějakou pub-likaci a v noci se probudím, pak přemýšlím o formula-cích, o tom, co by se mělo dělat, co by měli kolegovév Innsbrucku změřit… Tomu bych neříkal inspirace.Když mám rozmalovaný obraz nebo rozdělanou so-chu, tak se v noci probudím a přemýšlím, jak budupokračovat.

Máte potřebu dokončit rozmalovaný ob-raz nebo rozdělanou sochu co nejdřív, neboje dokončujete postupně?

To se v průběhu let mění. V poslední dobějsem rád, když sedím u jedné věci a udělám jiod začátku do konce. U obrazu to není takdlouho, vědecká publikace trvá podstatně déle.

Mezi vašimi kolegy doma i v zahraničíjsou velmi populární kresby, na nichž je zachy-cujete. „Lovíte“ modely během konferencí, kdyse nehýbou a v soustředění na přednášky odhalu-jí své charakteristické rysy?

To především. Moje poznámky ze seminářů jsouplné takových kresbiček a ty jsou obyčejně základembudoucích obrázků. Účastník konference je ideálníobjekt, neboť se nehýbá. Ale není to úplně jednodu-ché, protože musíte sedět vůči němu v dobrém úhlu.Když někdo sedí přímo před vámi, moc vidět není.Dost často ale člověk zachytí profil a to stačí.

Skicujete nenápadně, nebo načrtnutým kolegůmklidně ukazujete, co jste kutil?

Když si vás někdo všimne a pak se přijde zeptat,tak mu skicu samozřejmě ukážu. Ale jinak předveduaž hotový produkt, protože někdy ty kresbičky nevy-jdou a potřebuji náčrtků třeba pět, než se z nich složíjedna podstatná kresba.

Kde vidíte průsečíky vědy s uměním? A co na-opak společného nemají?

Společný je především aspekt tvůrčí činnosti, v mířemenší nebo větší. V obou případech se věda i umění tý-ká něčeho nového, co člověk tvoří. Ve vědě se vždysnažíme o něco nového, to je právě ono zrnko kumštu.Nejvíc mě bavilo dělat věci, které nikdo jiný nedělal, ne-měřit to, co už změřeno bylo. V malování je to podobné.Vzpomínám si na kolegu z redakční rady časopisu Ves-mír, básníka, spisovatele a lékaře-imunologa MiroslavaHoluba, který na podobnou otázku odpověděl, že přiformulaci ve vědě mu ta jeho básnická činnost spíševadí. Protože básnická tvorba vyžaduje skoky, metaforya všelijaké obraty, kdežto vědecká publikace staví na

15 ab

Ilustracereakčníchmechanismůelementárníchchemických reakcípro studenty:tvorba komplexuv chemické reakci(1–3) se podobápůvabnému tancičtverylky, v němžvšichni účastnícisdílí potěšení býtpospolu a teprvepo delší doběse rozejdouv poněkudvýhodnějšímuspořádánís příjemnýmizážitkyrovnoměrněrozdělenými.Naopakv mechanismuzvaném„stripping“ (1–2)oderve projektilz cílové molekulyv jednom krátkémkroku součást,ke které cítí zřejměvelkou přitažlivost,zatímco druhásoučást celémuději může jen trpněpřihlížet. Tatopůvabná kresbičkapoutala pozornostna titulní stráncečísla J. Phys.Chem. (1965)k autorovýmšedesátinám.

Titulní stranavědeckéhočasopisus kresbouZdeňka Hermanak osmdesátinámDudleye R.Herschbacha

preciznosti, kdy si nemůžete dovolit skočit, s metafo-rou musíte šetřit, pokud se vůbec někde může použít.Ve vědeckém textu musíte často věci opakovat, abybyly přesné, což byste si v literární činnosti nemohladovolit. S výtvarnou tvorbou je to trochu jinak, samačinnost je jiná. Ale zahraniční kolegové se mi vždysmáli, že stavím pěkné přístroje právě proto, že jsemnamočený do umění.

A skutečně jste stavěl přístroje i s ohledem nato, aby byly pěkné?

Přístroje jsem stavěl docela rád, ale jen pokud jsemje potřeboval k výzkumu v předem rozmyšlené oblas-ti, „přístrojař“ nejsem. Měl jsem určitou představu, cobych chtěl dělat, a k tomu si postavit přístroje měvždycky bavilo. Ale ne stavět přístroje jen tak, a pakse ptát, co s nimi, to ne. �

Na kterém ze zahraničníchpracovišť se vám líbilo nejvíc?

Měl jsem vždycky rád USA, pro-tože se tam skutečně pracovaloa pracuje usilovně a cílevědomě.

Líbilo se mi, jak poznámka „mámněco na práci“ znamenala absolutníomluvu pro jakoukoli činnost, spole-čenskou nebo jinou. Poctivě se pra-covalo i večer, studenti chodili měřit

v sobotu a v neděli a já se z toho těšil. Semináře pra-covních skupin se konaly večer, ale i v sobotu ráno.Třeba hlavní seminář chemie na Yaleově univerzitě,té slavné univerzity Ivy League, byl v pátek v šest ho-din večer a nechyběl prakticky nikdo z profesorů nebodoktorandů. Samozřejmě to není tak jednoduché,když máte rodinu, děti. A teď se situace možná trochuzměnila, v Evropě i v USA.

Rád vzpomínám na Yaleovu univerzitu, kde jsemzačínal. Před dvěma roky mě tam pozvali, a přestožeuž na ní nepůsobí skoro nikdo z mých tehdejších ko-legů, bylo příjemné vidět, že tam naše stopa přestozůstává. Moc se mi líbilo na Univerzitě v Boulderuv Coloradu i ve výtečné tamní instituci, známé jakoPřidružený ústav pro laboratorní astrofyziku (JILA),kde jsem dvakrát pobýval jako hostující vědeckýpracovník. Líbilo se mi také u přátel na Univerzitěv Chicagu. V Evropě jsem byl mnohokrát hostemv ústavu Maxe Plancka v Göttingenu, dělaly se tamexperimenty v molekulových paprscích, což je meto-da, kterou používáme v Praze. Před více než 25 letyjsem začal spolupracovat s kolegy v Innsbrucku, kamjsem zajížděl pravidelně až dvakrát ročně a kde jsembyl nejprve hostujícím profesorem a pak čestným pro-fesorem. Tato spolupráce nyní tvoří hlavní linii mésoučasné práce.

14ab

r o z h o v o r

Při prvním setkánís bustami

Eduarda Hálya Vladimíra Bažanta

v Ústavuchemických

procesůnejen mě mátlo,

že jejich autorv r. 2003 přebíral

hlavní cenuČeská hlava.

Snímek z odhaleníbusty v rámci

10. Hálovypřednášky

v r. 2008: zpravaJosef Koubek,emeritní rektorVŠCHT Praha,

Zdeněk Herman,Jan Genzer z NCSU

Raleigh, USA,a Jan Linek,

někdejší vědeckýtajemník ÚCHP.

Během rozhovoru jste několikrát zmínil doktoraČermáka, jehož busta na chodbě je vaším dílem.Kromě chemie totiž milujete výtvarné umění, kteréaktivně provozujete. S kolegy nejen spolubádáte,ale vy je dokonce využíváte jako modely k dvoj-i trojrozměrnému zobrazení… Žijete paralelní světy– jeden vědecký a druhý umělecký?

Od mládí jsem rád kreslil a maloval. Na gymnáziumě výborný profesor Lébl přitáhl k modelování a jácelou oktávu promodeloval, i když jsem už byl roz-hodnut, že se chci věnovat přírodním vědám. Výtvar-ná práce, jíž jsem někdy věnoval méně, jindy trochuvíce času, vždy doplňovala mou práci vědeckou. A odpočátku jsem se přátelil s řadou profesionálních vý-tvarníků, kterých jsem si velmi vážil. Zůstal jsem s ni-mi ve styku i poté, kdy jsem se přestěhoval z Libušínau Kladna, kde jsem vyrostl, do Prahy.

Vytvořil jste spoustu obrázků, grafik a soch, ga-lerie vás vystavují. V katalozích a recenzích bývá-te uváděn jako výtvarník, aniž by autoři článků vů-bec zmínili vaši pravou profesi. Jste při takovémzáběru nějak organizovaný v čase, nebo prostěpřijde Múza a vy ji uposlechnete?

Nevím, kdy chodí Múza, ale dřív to bylo docela slo-žité. Malovat jsem mohl v Praze, ale modelovat jsemmohl ve venkovském domku u rodičů v Libušíně, pro-tože je to trochu špinavé řemeslo. Pak jsme si koupilichaloupku ve Skřivani za Rakovníkem, kde jsem sizařídil dílnu. Mám za sebou asi 65 portrétů různých li-dí, dost často přátel ve vědě. Prvním byl můj dědečekv roce 1951, teď dokončuji mistra Zdeňka Smetanu,autora mnoha Večerníčků.

Pro vysvětlení – jde o portréty trojrozměrné, čilibusty…

Ano, jsou to trojrozměrné portréty. Dělám alespoustu věcí, vyřezávám ze dřeva a také maluju oleje– říkám tomu chemický realismus, což neznamenáumělecký styl, ale potěšení, že mohu sedět venkua zachytit krajinu před sebou. A hodně kreslím, posvětě jsou známy dvě stovky kreseb kolegů z oboru.Pak mám kresby z cest, protože si všude s sebou be-ru příslušné nářadí. Snažím se dlouho i o akvarely, aleproniknout do jejich techniky je dost těžké. Vlastně ře-ším stejnou otázku jako v laboratoři – jak proniknoutdo něčeho nového, co tu ještě nebylo.

Napadá vás někdy, když používáte určitou vý-tvarnou techniku, co se při ní děje za chemickoureakci? Nebo naopak, stane se vám, že při bádánímyslíte na to, co byste ztvárnil výtvarně? Inspirujívás tyto obory vzájemně?

Časově jsou obě činnosti úplně oddělené. Mluví-me-li o nápadech, ty přicházejí obyčejně v noci, neboFO

TO:S

TANI

SLAV

AKY

SELO

VÁ,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

INFO

TO:S

TANI

SLAV

AKY

SELO

VÁ,A

KADE

MIC

KÝBU

LLET

IN

marginatus, Phenacoccus solenopsis) jsou škůdciokrasných rostlin a hospodářských plodin teplejšíchoblastí – například citrusů, vinné révy, cukrové třtiny,papáji, ananasovníku, kávovníku, bavlníku a manio-ku. Škodu způsobují nejen sáním floému, ale také pře-nosem rostlinných virů a produkováním medovice,která je živnou půdou pro různé plísně.

Červci jsou mezi hemipterním hmyzem unikátnísymbiotickým systémem, bez něhož nejsou schopnipřežít. Ve specializovaném orgánu zvaném bakteriomžijí uvnitř buněk červce symbiotické bakterie roduTremblaya. Současná představa je, že Tremblaya jeancestrální symbiont všech červců. Jedna podskupi-na červců (téměř celá skupina Pseudococcinae)hostí uvnitř těchto symbiontů navíc ještě další, intra-bakteriální symbionty. Systém tak připomíná matr-jošku. U studovaného druhu Planococcus citri byltento symbiont pojmenován Moranella endobia po-dle největší postavy ve výzkumu hmyzích symbióz21. století – americké evoluční bioložky Nancy A. Moran.Další zástupci červců (skupina Phenacoccinae) hostív bakteriomu buď pouze symbionty rodu Tremblaya,nebo jiné druhy bakterií, které předchozí symbiontynahradily.

Autoři studovali genetickou informaci z genomua transkriptomu červců a jejich symbiotických bakterií.Pomocí sekvenace genomu symbionta Tremblayaphenacola z červce Phenacoccus avenae bez intra-bakateriálních symbiontů ukázali, že získání intrabak-teriálního endosymbionta vede k drastické redukcigenomu jeho hostitele, tj. původního symbionta rodu

17 ab

Životní cyklusčervců

Fotografie samcea nymfálníhostadia červcecitroníkového

Fluorescenčníin situ hybridizacebakteriomu červcecitroníkového.Modře:jádra hmyzíchbuněk,červeně:Tremblayaprinceps,zeleně:Moranella endobia.

Tremblaya. Ta má jeden z nejmenších osekvenovanýchbakteriálních genomů (přibližně 120 genů, 139 tisícpárů bází) a mnoho proteinů pravděpodobně získáváod svého symbionta. Celý symbiotický systém P. citrinavíc doplňuje přenos nejméně 22 bakteriálních genůpřímo do genomu červce. Tyto geny nepocházejí aniz jednoho ze současných symbiontů, ale z několikadalších bakterií, které se již v červcích nevyskytují.Geny v genomu hostitele tak prokazují historickoupřítomnost těchto bakterií v systému. Přenesené genyjsou nutné především pro výrobu a metabolismusaminokyselin, B-vitaminů a peptidoglykanu – buněč-né stěny symbiontů. Fungování trojčlenného symbio-tického systému je tak závislé na genech z hostitele,dvou symbiontů a velkého množství původně bakte-riálních genů přenesených do genomu červce.

Pro další výzkum nyní sháníme červce rodu Rhizoe-cus. Ti se velmi často vyskytují v kořenových systé-mech kaktusů – máte-li doma takto nakažené kaktusy,dejte vědět autorovi článku na filip@paru.cas.cz. �

FILIP HUSNÍK,Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity,

Parazitologický ústavBiologického centra AV ČR, v. v. i.

Symbiotické vztahy mohou v některých případechvést k zásadním změnám genomů hostitele i sym-

bionta včetně ztráty genů symbionta i hostitele, výměnygenetické informace (horizontální genový transfer, HGT)a spolupráce na výrobě esenciálních látek. Červnovéčíslo biologického časopisu Cell zveřejnilo práci, jejímž

16ab

Symbiotické vztahy patří v přírodě k výrazným zdrojům evolučních inovací.Trvalým „ochočením“ endosymbiotických alfaproteobakterií vznikly mitochondrie,

malé elektrárny v eukaryotických buňkách. Další zásadní endosymbiotickou inovacíje získání plastidů (například chloroplast) u předka rostlin. Tyto organely nutné

pro fotosyntézu vznikly pozřením sinice – bakterie z odlišné evoluční větve než dřívezískané mitochondrie. Pokud si uvědomíme množství a diverzitu bakterií, jejich důležitost

při vzniku symbiotických vztahů vůbec nepřekvapí. Počet bakteriálních buněk na našíplanetě je mnohem vyšší než počet hvězd ve vesmíru a například lidské tělo obsahuje

přibližně desetkrát více bakteriálních buněk než svých vlastních.

ČERVCI – mozaika genů v symbióze

v ě d a a v ý z k u m

Obálkačervnového čísla

časopisu Cells fotografií samice

červcecitroníkového

(Planococcus citri).Článek

okomentovalyodborné časopisy

Nature Reviewsof Microbiologya také Cell Host

& Microbe;pozornost vzbudil

i v dalšíchmezinárodních

periodicích –popularizační

komentáře vyšlyv National

Geographic,New York Times,

Los AngelesTimes nebo

ScientificAmerican.

U nás jej představilČRo Leonardo;

odkazy naleznetena webových

stránkáchAkademického

bulletinu.

Richard Dawkins:If you take the standard story for ordinary animals,what’s wrong with it, you’ve got a distribution ofanimals, you’ve got a promontory or an island orsomething so you end up with two distributions there,just geographical, and then on either side of thispromontory you get different selection pressures sothis one starts to evolve that way, this one starts toevolve that way and what’s wrong with that? It’s highlyplausible, it’s economical, it’s parsimonious. Why onearth would you want to drag in symbiogenesis whenit’s so unparsimonious and uneconomical?

Lynn Margulis:Because it’s there.

Richard Dawkins:Předpokládáme-li běžný stav u běžných živočichů,co je s ním špatně, představte si, že máte populacizvířat; populaci rozdělíte překážkou (pohoří, ostrov,

cokoli), takže skončíte se dvěma populacemi rozdě-lenými pouze geograficky. Na každé straně tohotopředělu jsou poté populace pod odlišnými selekčnítlaky – jedna strana se začne vyvíjet jedním způso-bem a druhá jiným. A co je na tom špatně? Je to vy-soce pravděpodobné, ekonomické, parsimonní.Proč do toho chcete proboha zatahovat symbioge-nezi, když je tak neparsimonní a neekonomická?

Lynn Margulis:Protože tam je.

Úryvek z diskuse na oslavu 150. výročí publikaceO vzniku druhů přírodním výběrem Charlese Darwina– dostupné na http://www.voicesfromoxford.com/ne-ws/margulisdawkins-debate/158. Trefně vystihuje,že symbióza je v přírodě všudypřítomná, přestože dobiologických systémů vnáší někdy až směšně neuvě-řitelnou složitost – jako v případě červců.

prvním autorem je student doktorského studia Přírodo-vědecké fakulty JU a Parazitologického ústavu AV ČRFilip Husník. Ve studii se mezinárodní tým vědcůz Japonska, Velké Británie a USA vedený JohnemMcCutcheonem z University of Montana zaměřil na ho-rizontální přenos genů v symbiotickém systému červců.

Červci (Insecta: Hemiptera: Sternorrhyncha: Cocco-idea: Pseudococcidae) jsou škůdci rostlin s vý-

razným pohlavním dimorfismem (samice jsou velmipodobné nymfám a bezkřídlé, samci jsou okřídlení –viz obr. 1, 2, 3). Zástupci této hmyzí skupiny jsou čas-to obaleni voskovými vlákny a sají výhradně rostlinnoušťávu, floém. Tato potrava je ale chudá na esenciálníaminokyseliny. Ty si živočichové neumějí sami vyrobit,a proto musejí mít červci v těle bakterie, které jim tytozákladní stavební kameny proteinů poskytují. Někteřízástupci této skupiny (například Planococcus citri, Plano-coccus ficus, Pseudococcus longispinus, Phenacoccusmanihoti, Maconellicoccus hirsutus, Paracoccus

FOTO

:ALE

XAND

ERW

ILD,

ALEX

ANDE

RWIL

D.CO

M

FOTO

:FIL

IPHU

SNÍK

,ARC

HIV

AUTO

RA

FOTO

:TYU

ICHI

KOGA

,ARC

HIV

AUTO

RA

KRESBA: LAURA ROSS, ARCHIV AUTORKY

summit zaměřil především na to, jak závazky usku-tečnit. Výsledkem byl tzv. Johannesburský plán im-plementace – nikoli novátorský, avšak solidní seznamfaktů, které bylo třeba pro dosažení udržitelnostisplnit.

Několik let po johannesburském summitu si lidéuvědomili, že svět pokračuje po stejné trajektorii jakodříve a konzumní a dlouhodobě neudržitelný životnístyl se nezměnil. Vznikla proto iniciativa, jež v roce2012 vyústila v další summit – Rio+20; hlavní tématapředstavovala zelená ekonomika a institucionální rá-mec pro udržitelný rozvoj. Výstupem byla deklaracezúčastněných států Budoucnost, kterou chceme, ježmnohé sice zklamala, avšak formulovala, že je nutnépřijmout tzv. cíle udržitelného rozvoje a nástroje k je-jich hodnocení – indikátory.

Ústřední téma příspěvku Mgr. Michala Brožy z In-formačního centra OSN představovala otázka

spolupráce, neboť se v mezinárodním měřítku uká-zala jako nezbytná pro formulaci rozvojových cílů.Mgr. Broža upozornil na nedávnou práci 27člennéhotýmu významných osobností, který generální tajemníkOSN pověřil, aby vypracoval rámec pro globální roz-vojovou agendu po roce 2015 (v čele jsou prezident-ka Libérie Ellen J. Sirleaf, indonéský prezident SusilaB. Yudhoyon a britský premiér David Cameron; členyjsou například i bývalý německý prezident Horst Kohlerči jordánská královna Rania). Komise připravila zprávuGlobální partnerství pro odstranění chudoby a transfor-mace ekonomiky k udržitelnému rozvoji, jež vycházíz výsledků tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MilleniumDevelopment Goals – MDGs) a měla by Spojenýmnárodům pomoci definovat vlastní vize rozvojovéagendy po roce 2015; členské státy OSN se s ní se-známí v září 2013. Pět bodů budoucí transformaceobsahuje následující výzvy:

• Zaměřit se na všechny. Po roce 2015 již nepůjdeo snižování, nýbrž o zkončení s extrémní chudo-bou. Žádnému člověku nesmí být upřeny ekonomicképříležitosti a lidská práva.

v ě d a a v ý z k u m

UDRŽITELNÝ ROZVOJ:PLATNÁ GLOBÁLNÍ STRATEGIE ČI PRÁZDNÉ HESLO?

Přestože koncepci udržitelného rozvoje rozvinula před čtvrt stoletím Světová komisepro udržitelný rozvoj pod vedením Gro H. Brundlandtové a světové společenství ji přijalo

na Summitu Země v Riu de Janeiro již v roce 1992, dosud neexistuje jednotný názor,zdali se toto poselství daří naplnit činy. Komise pro životní prostředí AV ČR

proto 11. června 2013 uspořádala veřejný seminář, který volně navázalna pracovní setkání z března 2009 Jak měřit udržitelný rozvoj? (viz AB 6/2009).

18

Dosavadní mezinárodní snahy prosadit strategiiudržitelného rozvoje zhodnotil úvodem prof.

Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního pro-středí UK, když se ohlédl za Summitem Země (UnitedNations Conference on Environment and Develop-ment – UNCED) v Riu de Janeiro (1992). V té doběvrcholily snahy přesvědčit světové společenství, žeochrana životního prostředí je důležitá a měla by býtsoučástí hlavního politického diskurzu. Konference senavíc konala v době, kdy se svět nacházel ve stavuspolečného nadšení a naděje: skončila studená vál-ka, diskutovalo se o míru či jakým novým směrem sesvět vydá… Úspěšná jednání vyústila v dokumentAgenda 21 – rozsáhlý návod, jak udržitelný rozvoj im-plementovat v různých oblastech a úrovních. Konfe-rence také poprvé představovala platformu nejen promezivládní jednání; do diskusí se zapojili i reprezen-tanti občanských skupin jako byli zemědělci, podnika-telé, nevládní organizace, vědci, domorodci, mládežatd. Po skončení převládal pocit, že dobrá věc sepodařila.

O pět let později, v roce 1997, se uskutečnil dalšísummit (Zvláštní zasedání Valného shromážděníOSN), který však zapůsobil jako studená sprcha:odborníci zdokumentovali, že se stav životního pro-středí celosvětově zhoršuje, nežádoucí vzorce výrobya spotřeby se nijak nezměnily a že je třeba urychlenějednat. Summit přijal dva závěry: vytvořit strategie proudržitelný rozvoj na národní úrovni a svolat další kon-ferenci. Účastníci setkání v Johannesburgu (2002)strategie zhodnotili a v zásadě všechny příslibyz Ria opět odsouhlasili; nové již nepřibyly, neboť se

ve Velké Británii, Francii, Itálii, Německu atd.). NSZMsestává ze 112 členů s regionálním vlivem na 2653měst a obcí, v nichž žije 5,935 milionu obyvatel (56 %populace ČR) – obr. 1. Kvalita veřejné správy ve měs-tech, obcích a regionech, které se hlásí k této myšlen-ce, respektive k MA 21 se sleduje v následujících ob-lastech: uplatňování udržitelného rozvoje, zapojováníveřejnosti, kvalita strategického řízení. Projekt ZM sezaměřuje především na děti a mládež, která se oddruhého stupně základních škol může vyjadřovat kestavu, problémům a perspektivám rozvoje místa,v němž mladí lidé žijí. Kvalita veřejné správy se posu-zuje podle sady 21 kritérií, jež vytyčila pracovní skupi-na pro MA 21 ustanovená při Radě vlády pro udržitel-ný rozvoj. Každé kritérium představuje konkrétníaktivity/úkony, jejichž uskutečnění vede k zařazení dojedné z kategorií A až D. Nejvyšší hodnocení dosahu-jí obce, jež propojují jednotlivé oblasti udržitelnéhorozvoje do komplexního strategického řízení; realizaciMA 21 zabezpečuje stálý orgán rady či zastupitelstvosamosprávy. Pro přidělení této kategorie musí městozpracovat „audit udržitelného rozvoje“, a to na zákla-dě sady indikátorů v deseti tématech odvozených odtzv. Aalborgských závazků: správa věcí veřejných

MapaČeské republikys vyznačenýmičleny (města,obce, městskéčásti, kraje,mikroregiony,místní akčnískupiny)asociaceNárodní sítězdravých měst

19

• Založit transformaci na udržitelném rozvoji. Je nut-né jednat okamžitě, aby lidstvo dokázalo odvrátitnebezpečné dopady změny klimatu a degradaceživotního prostředí.

• Transformovat ekonomiku ve prospěch pracovníchpříležitostí a inkluzivního růstu; zakládat se musí nainovacích, technologiích a potenciálu podnikatelskéhosektoru.

• Zformovat bezpečné, efektivní, otevřené a odpověd-né instituce; bezpečnost a dobrá správa věcí veřej-ných jsou klíčem ke kvalitnímu životu.

• Vytvořit nové globální partnerství. Rozvojová agen-da musí po roce 2015 vyjít ze solidarity, spoluprácea vzájemné odpovědnosti.

Činnost Národní sítě zdravých měst (NSZM) sdru-žující města, obce a regiony, které realizují pro-

jekt Zdravé město (ZM) a místní Agendu 21 (MA 21),přiblížili Ing. Petr Švec a Mgr. Petr Hermann. Mezi-národní projekt Zdravé město iniciovala v roce 1988Světová zdravotnická organizace (World HealthOrganization – WHO) a k realizaci přizvala nejvý-znamnější evropské metropole. Za 15 let jeho trvánívzniklo 1300 zdravých měst ve 30 zemích (například

abab

ZDRO

J:AR

CHIV

NSZM

jež mají přímočarou interpretaci z hlediska ekologic-kých limitů (například ekologická stopa – viz obr. 2), seve skutečné politice pro určité metodologické nedos-tatky příliš nepoužívají. Jiné indikátory či indexy (na-příklad index lidského rozvoje či index šťastné pla-nety) slouží spíše pro porovnání států mezi sebou,o udržitelnosti však jasně nevypovídají. Indikátory,které hodnotí udržitelnost, tedy potenciál zemí udr-žovat stávající blahobyt dlouhodobě (tj. indikátoryzaložené na kapitálovém přístupu a na definovánísilné nebo slabé udržitelnosti – například index čis-tých úspor nebo nově vyvinutý index inkluzivního bo-hatství) se zatím bohužel počítají pouze pilotně provybrané státy; například statistické úřady o ně aninejeví velký zájem.

Jak hodnotí pokrok v naplňování principů udržitel-ného rozvoje nezisková sféra, připomněl prom.

biol. Pavel Šremer ze Společnosti pro udržitelný život.Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (SRUR)

přijala vláda v lednu 2010 s pěti prioritními osami(společnost, člověk a zdraví; ekonomika a inovace;rozvoj území; krajina, ekosystémy a biodiverzita;stabilní a bezpečná společnost). Důležitou součástíSRUR je i monitoring prostřednictvím indikátorů, re-porting a evaluace; zprávy vyhodnocující stav a tren-dy udržitelného rozvoje České republiky mají vznikatjednou za dva roky, souhrnná evaluace SRUR jed-nou za čtyři roky (tj. v tomto roce). Další, ministryschválenou fází měl být návrh jeho implementace,který vypracovala a schválila Rada pro udržitelný

rozvoj již na konci roku 2010.Dokument popsal mechanismy,jak zajistit soulad nově připra-vovaných strategických mate-riálů s prioritami a cíli SRUR;chystalo se i hodnocení soula-du strategických materiálů z hle-diska jejich dopadů na udržitel-ný rozvoj (SIA) a dále metodikyk zajištění implementace SRURa jednotný pracovní postup pří-pravy strategických materiálů.

Politickým rozhodnutím nebonečinností ministra životníhoprostředí nebyl vládě materiáldlouho předložen jako platný;vláda se seznámila pouze s ne-závazným dokumentem Infor-mace o zajištění problematiky

v ě d a a v ý z k u m

20

a územní rozvoj; životní prostředí; udržitelná spotřebaa výroba; doprava a mobilita; zdraví obyvatel; místníekonomika a podnikání; vzdělávání a výchova; kultu-ra a místní tradice; sociální prostředí; globální odpo-vědnost. Metodika pro zařazení měst do kategorie Abyla vypracována teprve nedávno – letos audit zpra-covala Chrudim a jako první tak usiluje o zařazení dotéto kategorie.

O způsobech jak hodnotit udržitelný rozvoj hovořildr. Tomáš Hák z Centra pro otázky životního

prostředí UK. Indikátorů – agregovaných i sad – jižexistuje mnoho. Je však otázkou, zdali skutečně vy-povídají o skutečnostech podstatných pro udržitel-nost společenského rozvoje. Již Agenda 21 uvedla,že musíme vyvinout nové indikátory, které umožníposoudit, zda se společenský vývoj ubírá správnýmsměrem.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj(Organisation for Economic Co-operation and Deve-lopment – OECD) na ministerském zasedání v roce2001 prohlásila udržitelný rozvoj za „zastřešující cíl“a přijala program na vývoj příslušných indikátorůMeasuring progress of societies. Evropská komise sejiž několik let pokouší v rámci iniciativy Beyond GDPnalézt vhodný ukazatel rozvoje společnosti, který bydoplnil fetišisticky (zne)užívané HDP; zvažují se růz-né složené ukazatele, které zahrnují netradiční čidříve neměřené aspekty, jako jsou štěstí, množstvívolného času či zapojení do veřejného života. Pro-zatím však situace není příliš uspokojivá – ukazatele,

každého, kdo má zájem, a nabídnout srozumitelnécíle. Právě aplikace principů udržitelného rozvojena místní úrovni – MA 21 či obdobně nazvané ini-ciativy – se zdají být pro dosažení vysoké kvality ži-vota perspektivní. Hnutí se v zahraničí rozvíjí již odpočátku 90. let, v ČR má kvůli nepochopení kon-cepce UR tehdejšími vládami značné zpoždění.I přesto se MA 21 v ČR stala účinným nástrojem kezlepšování kvality veřejné správy, strategického ří-zení, zapojování veřejnosti a budování místníhopartnerství. S nadějemi, ale i mírnou skepsí musímesledovat dění na mezinárodní scéně – i přes dlou-holeté úsilí zatím nedošlo k zásadnějšímu převede-ní strategie udržitelného rozvoje do praktickýchopatření. Nové termíny jako green economy, smartgrowth či inclusive wealth situaci spíše znepřehled-nily (politici již nevědí, zdali nové koncepty strategiiudržitelného rozvoje doplňují a operacionalizují, nebojde o nové směry). Chybí i mezinárodně uznávanéměřítko udržitelnosti – v tomto směru se naděje upí-rají k tzv. Cílům udržitelného rozvoje (SustainableDevelopment Goals – SDGs). I když summit Rio+20zahájil definování těchto cílů (aby je šlo snadno ko-munikovat a použít pro hodnocení politik všech stá-tů), prozatím se pro ně nepodařilo identifikovat kon-krétní tematické oblasti.

Je pozitivní, že se vlády a další důležití činitelé sho-dují, že se svět musí rozvíjet udržitelně v původnímslova smyslu – tedy v rovnováze všech tří dimenzí:sociální, ekonomické a ekologické – a že jsme tuto vel-kou výzvu dosud nenaplnili. V míře vrchovaté to platíi pro Českou republiku. �

TOMÁŠ HÁK,Komise pro životní prostředí AV ČR,

Centrum pro otázky životního prostředí UK

Ekologická stopa,biokapacita

a ekologickýdeficit, ČR,1993–2009.

Ekologická stopaČR trvale roste,

zatímco dostupnábiokapacita

se mírnězmenšuje

(změnu ukazujeaž posledníznámý rok,

tj. 2009);celkový

ekologickýdeficit se tedyza posledních

15 let téměřzdvojnásobil.

21

udržitelného rozvoje v ČR (březen 2011). Po dvou le-tech lze konstatovat, že se implementace SRUR naněkterých ministerstvech (například Ministerstvo ži-votního prostředí) neuskutečňuje, na jiných se ovšemněkteré dílčí body realizují – Ministerstvo financí při-pravilo a vláda přijala metodiku přípravy veřejnýchstrategií, Ministerstvo místního rozvoje pracuje nametodikách k zajištění implementace a ve spoluprácis NSZM vznikla Databáze strategií ČR, a to dokonces přesahem na strategie EU.

Před budoucí aktualizací SRUR (na konci 2013)by se měla uskutečnit důkladná evaluace, jež zo-hlední nový vývoj, tj. například cíle summitu Rio+20.Nevládní organizace v minulosti často suplovalyvládní orgány a snažily se zabraňovat neudržitelnýmformám vládnutí či hospodaření. Zvláště v posled-ních letech však některé z nich vnímají udržitelnýrozvoj jako nicneříkající frázi, které se zmocnili ti,kterým o udržitelnost vůbec nejde. Právě proto sezaměřují na konkrétní akce, jež podle nich vedouk udržitelnosti daleko účinněji. Je potřebné, aby sinevládní neziskové organizace uvědomily, že jižexistují efektivní postupy a metody vedoucí k udrži-telnosti (například MA 21, hodnocení SIA apod.),a aby vznikly sítě organizací, které se udržitelnostibudou věnovat naplno a stanou se součástí evrop-ských i světových sítí.

V závěrečné diskusi zazněly nejrůznější náměty.Je zřejmé, že i přes nečinnost některých insti-

tucí veřejné správy vznikly slibné aktivity – napří-klad projekty nevládních organizací, aktivity naúrovni měst, byla obnovena Česká podnikatelskárada pro udržitelný rozvoj atd. Složitosti a komplex-nosti přechodu na trajektorii udržitelného rozvojeodpovídá i délka a obtížnost hledání konsenzuo praktických opatřeních – například zelená ekono-mika je v současnosti zřejmě nejatraktivnějším kon-ceptem; mělo by jít o ekonomiku přispívající k lid-skému blahobytu způsobem, který úspěšně čelíproblému omezenosti přírodních zdrojů, nepoškozu-je životní prostředí, ale dokonce snižuje environmen-tální rizika. MA 21, zelená ekonomika, spolupráceuniverzit se zainteresovanými institucemi napříkladformou regionálních center expertizy a další návodypraktické realizace strategie udržitelného rozvojepatří mezi několik pozitivních příkladů. Pokud se mákoncepce udržitelného rozvoje stát použitelným vodít-kem pro praktická opatření, musí vycházet z časověa místně determinovaného kontextu. Musí zahrnout

ab ab

ZDRO

J:AR

CHIV

GFN,

COŽP

UK

Ve dnech18. a 19. září 2013se v Olomoucikonala20. jubilejníkonferenceNSZM ČR 2013.

přes národní komunikační infrastrukturu (tj. veškerédatové toky jdoucí od a na instituce, které jsou připoje-né k síti CESNET2, zahrnující jak lokální provoz, kterýneopustí vlastní síť, tak i datové toky jdoucí do ostatníchsítí) za rok. Ten má v roce 2015 činit 147 PB (ve srov-nání s 98 PB v roce 2009; petabyte = PB = 1015 B), z to-ho třetinu (51 PB za rok) má činit externí komunikačníprovoz (veškeré datové toky, které směřují z a do sítěCESNET z ostatních sítí).

Gridy a datová úložištěCílem projektu v oblasti distribuovaných výpočtů jeprovozovat a rozvíjet Národní gridovou infrastrukturu(NGI) MetaCentrum (http://www.metacentrum.cz) a za-členit jeho aktivity do odpovídajících mezinárodníchprojektů a infrastruktur. Sdružení CESNET zaujímáv NGI roli národního koordinátora; spolu s výpočetní-mi servery MetaCentrum provozuje i rozsáhlé datovékapacity, které slouží pro uložení velkých experimen-tálních dat zpracovávaných na gridu. MetaCentrumjiž poskytuje přístup k více než 6500 CPU a 800 TB(terabyte = TB = 1012 B) prostoru na semi-permanent-ním datovém úložišti. Kapacita vlastních výpočetníchclusterů připojených do NGI má v roce 2015 dosáh-nout 2000 výpočetních jader.

V oblasti datových úložišť je cílem vytvořit infrastruk-turu integrovaného datového úložného prostoru sestá-vajícího ze vzájemně propojených datových center dis-tribuovaných po celém území České republiky. Základsystému tvoří tři vlastní velkokapacitní datová centrao plánované celkové kapacitě 15–20 PB. Z technické-ho hlediska se úložiště realizuje jako hierarchické, kdyse méně často používaná data odsouvají z dražšíchdisků na levnější a z hlediska přístupu pomalejší médias vysokou kapacitou (většinou magnetické pásky), cožvýrazně snižuje provozní náklady a koncový uživatel totéměř nepozná. Součástí portfolia služeb je od loňské-ho roku také úspěšná aplikace FileSender pro před-ávání velkých souborů mezi uživateli; CESNET je sou-časně členem konsorcia, jež software vyvíjí.

Infrastruktura pro vzdálenou spolupráciProstředí pro vzdálenou spolupráci umožňuje distribuo-vaným týmům pracovat rychle, efektivně i ekologickybez nutnosti náročného cestování, a přitom pro-střednictvím nejmodernějších prostředků plně za-chovat týmový charakter ve virtuálním pracovnímprostředí či laboratořích. Zahrnuje mnohé dílčí apli-

23 ab

kace a služby provozované nad komunikační infra-strukturou. Mezi hlavní služby nabízené díky vysoképropustnosti optické sítě a malému zpoždění přená-šeného signálu patří IP telefonie (pro zajímavost:sdružení CESNET během roku 2012 obsloužilo904 tisíc hovorů o celkové délce 48,5 tisíce hodin)a audio- či videokonference.

Další možnost představuje webkonferenční systémpostavený na platformě Adobe Connect, jež používátechnologii Adobe Flash (loni uživatelé absolvovali2033 hodin jednání). V systému registruje více než500 uživatelů, kteří ke své autentizaci využívají fede-raci identit eduID.cz a společně s návštěvníky majík dispozici 65 virtuálních místností.

Součástí infrastruktury pro spolupráci jsou i pro-středky pro živé multimediální přenosy (streaming)a vysílání ze záznamu ve všech populárních formá-tech (Windows Media, Adobe Flash a MPEG-4). In-frastrukturu využívá více než desítka institucí, kterév úložišti skladují přes 8,5 TB multimediálních dat,což představuje přibližně 1500 hodin záznamů. For-mou zajištění vícebodových videokonferencí a strea-mingu jsou podporovány konference a seminářevčetně lékařských sympozií, a to prostřednictvím mi-mořádně náročných živých (mnohdy stereoskopic-kých 3D) přenosů komplexních operací ve vysokémrozlišení (např. v rámci Zlínského očního festivalu,sjezdu České kardiologické společnosti, kongresuSlovenské gynekologicko-porodnické společnosti SLSnebo kongresu Central European NeurosurgicalSociety Meeting).

Podpora uživatelů: bezpečnostSoučástí e-infrastruktury jsou nadstavbové službynezbytné pro provoz základních služeb a pro zajištěnípohodlí a ochrany uživatelů i jejich dat; včetně infra-struktury důvěry (správa uživatelů a řízení přístupu keslužbám – autorizační a autentizační mechanismy),zajištění bezpečnosti infrastruktury a jejích služeb čisledování infrastruktury a jejích parametrů. Základemsprávy uživatelů je distribuovaná federace identiteduID.cz, kde vstupní registrace uživatelů a autenti-zační služby poskytují domovské organizace a auto-rizační informace se spravují na úrovni jednotlivýchslužeb a jejich administrativních domén. FederaceeduID.cz je od roku 2011 součástí evropské akade-mické interfederace eduGAIN; uživatelé tak mohouvyužívat služby provozované partnerskými federace-mi v Evropě.

Výzkum a inovace představují hlavní náplň evrop-ské strategie pro udržení konkurenceschopnosti;

výzkum přitom potřebuje silné zázemí v podoběelektronické infrastruktury (e-Infrastructure ReflectionGroup – http://www.e-irg.eu). Ta musí nabízet a pod-porovat služby nejen komunikační (od běžného pře-nosu dat a zpráv až po vyspělé síťové aplikace, jakojsou audio- a videokonference – živé přenosy ve špič-kové kvalitě), ale také prostředky a kapacity pro ná-ročné výpočty a datová úložiště; tj. zpracování, pře-nos a ukládání objemných dat a navíc i služby typumiddleware (autentizace, autorizace, služby podporu-jící výzkumné práce).

Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR– CESNET (http://www.cesnet.cz), odpovídá za rozvoj,budování a provoz národní e-infrastruktury, která je sou-částí Cestovní mapy České republiky velkých infra-struktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovaceschválené usnesením vlády č. 2072 z 15. března 2010.Úkolem e-infrastruktury CESNET je poskytnout trans-parentní společné prostředí pro spolupráci subjektůzabývajících se výzkumem, experimentálním vývojema inovacemi ze všech resortů v České republice.

E-infrastrukturu je třeba začlenit do souvisejících in-frastruktur mezinárodních (podle European StrategyForum on Research Infrastructures – ESFRI Roadmap),a to primárně prostřednictvím panevropské sítě GÉANTpropojující 100 národních sítí pro výzkum a vzdělá-vání, které dnes využívá přes 50 milionů uživatelů.E-infrastruktura slouží také jako testovací a vývojovéprostředí pro nové technologie a aplikace v oblasti in-formačních a komunikačních technologií. CESNET sepři svém výzkumném a vývojovém potenciálu zapojujei do spolupráce v mnoha oblastech v rámci TERENA(Trans-European Research and Education Networking

22ab

Elektronické infrastruktury se postupně stávají fenoménem současnosti.Česká vzniká s významnou podporou veřejných zdrojů v rámci

dvou vzájemně se doplňujících a provázaných rozsáhlých projektů– Velká infrastruktura CESNET a Rozšíření národní informační

infrastruktury pro výzkum a vývoj v regionech (eIGeR).

E-INFRASTRUKTURA PRO VĚDCE, VÝZKUMNÍKY I STUDENTY

v ě d a a v ý z k u m

Association; http://www.terena.org) – asociace obdob-ných e-infrastruktur pro vědu, výzkum a vzdělávání vevětšině evropských zemí.

E-infrastruktura představuje komplexní prostředí,které zahrnuje rychlou národní komunikační infra-strukturu, národní gridovou infrastrukturu a infra-strukturu datových úložišť. Prostředí doplňují nástrojea služby řízení přístupu k prostředkům e-infrastruktu-ry, nástroje pro zajištění bezpečnosti komunikacea ochrany dat a nástroje pro efektivní spolupráci di-stribuovaných uživatelů a týmů. Všechny součástimusejí být kvalitně propojené, a to i v mezinárodnímkontextu.

Páteřní komunikační infrastruktura CESNET je ne-zbytným základem pro další části národní informačníe-infrastruktury; koncipována je jako vícevrstvý systémpropojený v jednotlivých vrstvách jak se sítěmi vý-zkumných projektů a uživatelů, tak i se zahraničnímivýzkumnými sítěmi – 2Tbit/s sítí GÉANT (do ní senelze připojit jiným způsobem než přes národní síťCESNET) a globální experimentální infrastrukturouGLIF. V roce 2012 se do e-infrastruktury CESNET při-pojila například pracoviště dalších českých velkýchprojektů IT4Innovations a CERIT-SC.

Nově budovaná komunikační infrastruktura nabízísouběžnou podporu protokolů IPv4 a IPv6 (interneto-vý protokol příští generace) s možností pokročilýchfunkcí a vlastností, poskytování vyhrazených služebv jednotlivých vrstvách sítě, zejména lambda služeb(vyhrazených optických kanálů pro extrémně náročnépřenosy) a dálkového přístupu k uživatelským vý-zkumným zařízením v reálném čase. Optická páteřnísíť v současnosti již plně podporuje maximální kapaci-tu přenosových kanálů 100 Gbit/s (více o přechoduz dosavadních 10 Gbit/s na zatím nejvyšší propustnostviz Optická síť CESNET2 připravena na 100 Gbit/s –AB 9/2012).

Mezi indikátory zdárného splnění projektu Velká in-frastruktura CESNET patří objem datového provozu

Kcyrilometodějskému výročí uspořádala katedrarusistiky a slavistiky Fakulty cizích jazyků a lite-

ratur Univerzity v Bukurešti ve dnech 14.–15. června2013 mezinárodní konferenci Přínos Cyrila a Metodě-je pro rozvoj evropské kultury, kterou iniciovalo českévelvyslanectví v Rumunsku ve spolupráci s velvysla-nectvím Slovenské republiky. Slavnostního zahájení,které hostily prostory rektorátu bukurešťské univerzity,se zúčastnili též ambasadoři Bulharska, Chorvatska,Makedonie, Polska a Ruska.

Úvodem akce vystoupili rektor bukurešťské univer-zity prof. Mircea Dumitru, děkan Fakulty cizích jazykůa literatur prof. Liviu Franga a představitel pravoslav-né církve Vasile Mihailă, působící v chrámu Cyrilaa Metoděje v Bukurešti; lesku zahájení dodaly projevyvelvyslanců, v nichž každý z nich vyzdvihl význam so-luňských bratrů jak z hlediska své země, tak v obec-nějším měřítku.

Pozvání na konferenci přijali odborníci z osmi zemí;vedle pořádajícího Rumunska se jí zúčastnili zástupciuniverzitních i akademických institucí různého zamě-ření z Bulharska, České republiky, Chorvatska, Ma-kedonie, Polska, Ruska a Slovenska. Na plenárnímzasedání zazněly referáty, v nichž renomovaní jazy-kovědci–slavisté, filologové, historici, literární vědci,religionisté aj. analyzovali cyrilometo-dějskou problematiku ze zorného polesvých oborů. Například vedle předná-šek o významu misie Cyrila a Metodějepro rozvoj křesťanství obecně i v jed-notlivých národních kulturách neboo cyrilometodějském fenoménu v lite-ratuře a historiografii nejen slovan-ských národů, ale i u Rumunů, Molda-vanů či Maďarů byl věnován prostor téžjazyku – tj. staroslověnštině. Přednáše-jící vystoupili i s příspěvky o jazyce kon-krétních staroslověnských památek,většinou v jejich církevněslovanskýchredakcích. V dalších referátech se za-bývali ortografií památek z různýchaspektů či reflexí staroslověnštiny,

25 ab

HlavníorganizátorkaAntoanetaOlteanu(druhá zleva)z katedry rusistikya slavistikyFakulty cizíchjazyků a literaturUniverzityv Bukureštis velvyslancia představitelicírkve

respektive církevní slovanštiny v současných slovan-ských i neslovanských jazycích – a to mnohdy na prin-cipu komparace slovanského a neslovanského pro-středí. Na téma Přínos soluňských bratří pro slavistickáa etymologická bádání, jehož spoluautorkou je dr. IlonaJanyšková z Ústavu pro jazyk český AV ČR, vystoupi-la na sympoziu díky pozvání a finanční podpoře české-ho velvyslanectví jako jediná zástupkyně České repub-liky rovněž autorka tohoto příspěvku.

Přednášky se setkaly se živým zájmem posluchačů;konference se konala v srdečné a dělné atmosféře –živě se diskutovalo jak v plénu, tak v kuloárech.

Podnětným doplněním odborné části konferencebylo zahájení výstavy Cyril a Metoděj v prostoráchkatedry rusistiky a slavistiky Fakulty cizích jazykůa literatur, kterou připravila prof. Anisava Miltenovaz akademického Ústavu bulharské literatury (mj. autor-ka putovní výstavy o Supraslském kodexu – vizAB 7–8/2013). Součástí programu byl i kulturně-spo-lečenský večer na slovenské ambasádě a poutaváexkurze po kulturních památkách v okolí Bukurešti. �

HELENA KARLÍKOVÁ,Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Nejpopulárnější službu představuje eduroam.cz,který jednotlivým účastnickým institucím umožňujepřipojit se k síti (obvykle bezdrátové) libovolné dalšíspolupracující instituce, a získat tak přístup k interne-tu, případně některým dalším službám provozovanýmhostitelskou sítí. Uživatel se zásadně přihlašuje jed-ním heslem (většinou automaticky) a jeho autentizacipak vždy provádí jeho domovská instituce. Tento aka-demický roamingový systém vznikl jako evropskáiniciativa, ale postupně se rozšířil do celého světa.

Za účelem zabezpečené a důvěryhodné komunika-ce zajišťuje sdružení CESNET provoz infrastrukturyveřejných klíčů (Public Key Infrastructure), jejímž zá-kladem je certifikační úřad CESNET CA (CertificationAuthority) vydávající různé druhy certifikátů – pro jed-notlivce, servery i další certifikační úřady.

Základním systémem pro zajištění bezpečnostie-infrastruktury je bezpečnostní tým CESNET-CERTS.Jeho činnost zahrnuje příjem a řešení hlášení bezpeč-nostních incidentů vzniklých v síti (tzv. incident hand-ling), osvětovou činnost (zejména školení), komunikacia spolupráci s národními i zahraničními bezpečnostní-mi týmy, provoz a rozvoj systémů typu IDS (IntrusionDetection System), honeypot a nástrojů pro sledováníprovozu sítě a rovněž pilotní provoz forenzní laboratořepro vyšetřování bezpečnostních incidentů.

Při průběžném vylepšování bezpečnosti provozusítě již byla na serverech systému doménových jmen(DNS, Domain Name System) nasazena moderní

24ab

v ě d a a v ý z k u m

nadstavbová technologie DNSSEC, která zvyšujejeho bezpečnost. Uživatelé tak mají jistotu, že infor-mace, které z DNS získali, poskytl oprávněný zdroj,jsou úplné a jejich integrita se při přenosu nenarušila.

Zatímco Velká infrastruktura CESNET určuje zá-kladní zaměření a cíle činnosti sdružení na obdo-

bí let 2011–2015, projekt Rozšíření národní informač-ní infrastruktury pro VaV v regionech (eIGeR) je kon-cipován jako součást budování e-infrastruktury. Jehostěžejním přínosem je významné počáteční posíleníinstalované technologie v regionech mimo Prahu.Projekt je financovaný ze strukturálních fondů EUv rámci OP Výzkum a vývoj pro inovace a uskutečňu-je se v letech 2011–2013.

Cílem je vybudovat regionální základ e-infrastruktu-ry CESNET, a to ve všech jejích složkách; zejménaprostřednictvím zvýšení kapacity komunikační infra-struktury; posílení výpočetního výkonu MetaCentrajako základu NGI; vybudování tří velkokapacitníchúložišť a zvýšení kapacity a posílení infrastruktury prorealizaci videokonferencí.

Až projekt eIGeR letos v říjnu podle plánu skončí,bude možné jej plně vyhodnotit. Jeho přínosy však uži-vatelé v mnoha institucích mohou ocenit již nyní. �

RITA PUŽMANOVÁ,nezávislá síťová specialistka

V roce 1150. výročí příchodu Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravuse koná bezpočet akcí, jež připomínají mimořádný význam jejich působení pro rozvojkultury a vzdělanosti nejen v českých zemích či na Slovensku, ale i ve slovanském areáluobecně. O některých těchto akcích jejich účastníci v Akademickém bulletinu průběžněreferují. Je potěšující, že se k odkazu věrozvěstů hlásí nejen slovanské země,ale i Rumunsko – stát, v němž se sice hovoří jazykem neslovanským, ale církevněslovansképísemnictví zde zanechalo hluboké kořeny. Není bez zajímavosti, že staré rumunské textybyly psány cyrilicí, kterou vytlačila latinka až v 19. století.

Cyrilometodějská konference v Bukurešti

FOTO

:ARC

HIV

ÚJČ

AVČR

100. výročí narození

Otto Wichterleho

Během Noci vědců, která se koná 27. září 2013 mezi 17 a 22 hodinouve všech velkých evropských městech,

na významných univerzitách a výzkumných pracovištíchsi Akademie věd ČR s nevládní neziskovou společností Comenium, o. p. s.,

připomenou 100. výročí narození chemika a vynálezce silonu a měkkých kontaktních čočekprof. Otto Wichterleho.

Akce se uskuteční pod záštitou České komise pro UNESCOv 19:00 hod. v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce v Praze.

Zatímco INTEGRAL představoval přelomovou dru-žici Evropské kosmické agentury pro pozorování

kosmických rentgenových a gama zdrojů, BART je pro-totypem samostatně naváděného pozemního daleko-hledu napojeného na celosvětový systém včasnéhoupozornění na kosmické výbuchy gama záblesků.I když dvojice přístrojů patří již do historie, s jejich ná-sledovníky se doslova „roztrhl pytel“ a mnoho družica robotických dalekohledů ve službách astrofyziky vy-sokých energií se staví nebo plánuje (některé i s čes-kou spoluúčastí). Právě přednášky a diskuse na tototéma byly hlavním pojítkem 54 účastníků ze sedmi ev-ropských zemí (Česka, Španělska, Ruska, Ukrajiny,Německa, Polska a Itálie) na jubilejním, 10. ročníkuIBWS 2013, který se uskutečnil 22. až 25. dubna 2013pod vedením doc. Reného Hudce z Astronomickéhoústavu AV ČR (ASÚ).

Workshop v Krajské knihovně Karlovarského kraje,který ASÚ uspořádal s Českým vysokým učením tech-nickým v Praze, hvězdárnou Dr. Remeise v Bambergua karlovarskou hvězdárnou, navštívily významné kapa-city oboru. O strhujících 50 letech rentgenové astrono-mie například přednášel nestor oboru prof. JoachimTrümper. Kromě dnů naplněných přednáškami nejeno teoretické astrofyzice a technických záležitostechspjatých s robotizací dalekohledů nebo kosmickými pro-jekty se badatelé zúčastnili ceremoniálu na karlovarskéhvězdárně u příležitosti „prvního světla“ nového zrca-dlového dalekohledu. Nové zařízení,které slavnostně odkryl primátor Kar-lových Varů Ing. Petr Kulhánek, bymělo rozšířit síť robotických telesko-pů projektu EU FP7 GLORIA.

V přednáškách se účastníci dozvě-děli o plánovaných či právě uskuteč-ňovaných experimentech, jako je na-příklad evropský projekt GLORIA navytvoření veřejně přístupné platformyvirtuální observatoře z celosvětovésítě robotických dalekohledů, neboo analýzách a okolnostech připravo-vaného projektu nové evropské rent-genové družice LOFT. O současnémstavu svých projektů referovali dálemj. řešitelé polské sítě dalekohledů

O historiirentgenovéastronomiepřednášelJoachim Trümperz InstitutuMaxe Plancka.

Pi of the Sky, španělského BOOTES či ruskéhoMASTER. Diskutovalo se i nad plány nových projektůnanosatelitů, například NANOX.

Sympozia se rovněž zúčastnily dvě středoškolské stu-dentky z popularizačního projektu Akademie věd Ote-vřená věda, které představily výsledky svého výzkumuve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR a ASÚ. Prá-vě vzhledem k vysoké účasti studentů a mladých vědec-kých pracovníků především z Německa a Česka byla at-mosféra workshopu velmi přátelská, což v závěrečnépřednášce ocenil prof. Franco Giovannelli z Itálie. �

MARTIN BLAŽEK,Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.,

České vysoké učení technické v Praze

Školu Undergraduate Summer Research in Molecu-lar Biophysics pro americké studenty bakalář-

ského studia fyziky, chemie, matematiky, inženýrstvínebo informatiky uspořádal ústav společně s Přírodo-vědeckou fakultou JU a ve spolupráci s Princetonskouuniverzitou v USA ve dnech 24. května až 7. srpna2013. Program se zaměřil na molekulární biofyziku – in-terdisciplinární oblast využívající koncepty a experimen-tální metody z fyziky a matematiky k řešení biologickýchproblémů. Hlavní organizátorkou byla prof. JannetteCarey z Chemické fakulty Princetonské univerzity, jež jev ÚNSB zároveň hostující vědkyní a v Nových Hradechjiž několik let tráví vždy dva měsíce v roce. Letní školyv Akademickém a univerzitním centru Nové Hrady sezúčastnilo osm studentů z Prin-cetonu, další z Carleton College(Northfield, Minnesota), Univer-sity of New England (Maine),Rensselaer Polytechnic Institute(Troy, New York), St. John’s Uni-versity (New York) a Florida Insti-tute of Technology (Melbourne,Florida). Studenty, kteří na svýchuniverzitách patří k nejlepším, vy-brala podle přísných kritérií Americká národní vědeckánadace (National Science Foundation – NSF). Na pro-jektech pracovali posluchači dva až tři měsíce v malýchtýmech společně s českými studenty a pod vedenímzkušených profesorů, docentů a vědeckých pracovníků.

Letní škola molekulární biofyziky a systémové biologie(Summer School in Molecular Biophysics and SystemsBiology) se uskutečnila ve spolupráci s Jagellonskouuniverzitou v polském Krakově, Univerzitou Komenské-ho v Bratislavě a univerzitou z maďarského Szegedu8. až 28. července 2013 a finančně ji podpořil Interna-tional Visegrad Fund. Účastníci z partnerských univerzitze Slovenska a Maďarska společně se studenty z České

26ab

Mnozí obyvateléjihočeského městečkaNové Hrady si v uplynulýchtřech měsících povšimlizvýšeného počtu mladýchlidí mluvících anglicky.V létě se totiž konalydvě letní školy, do nichžse organizačně zapojiltamní Ústav nanobiologiea strukturní biologieCentra výzkumuglobální změny AV ČR.

LETNÍ ŠKOLY V NOVÝCH HRADECH

v ě d a a v ý z k u m

Účastníci letníchškol se školiteli

na zámeckýchschodech

Katya Shamayevaz ÚNSB

a studentkaBeáta Kaľatová

ze Slovenska

republiky, Běloruska a Rumunska zpracovávali projektypod vedením vědeckých pracovníků ÚNSB a často ta-ké společně s americkými kolegy, s nimiž trávili nejenvolný čas aktivitami jako rafting na Vltavě, ale takéchodili na přednášky renomovaných českých i zahra-ničních odborníků – mj. Franka Rühla z Univerzityv Curychu známého v souvislosti s výzkumem ostat-ků pravěkého muže Ötziho nebo egyptského faraonaTutanchamona.

Výsledky své práce v jižních Čechách představily jed-notlivé týmy 25. a 26. července 2013 na vědecké kon-ferenci pod záštitou rektora JU prof. Libora Grubhoffera.Nejvyšší představitel JU předal studentům diplomy a třinejlepší práce z každé letní školy vyznamenal zvlášt-

ní cenou rektora. Předání certifi-kátů se zúčastnili i ředitel Ústavunanobiologie a strukturní biolo-gie prof. Rüdiger Ettrich, lektořia spoluorganizátoři prof. JannetteCarey z Princetonské univerzity,doc. Jost Ludwig z Bonnské uni-verzity a projektové manažerkyVisegrádského fondu BarboraHromeková a Katarína Hubová.

Myšlenka uspořádat visegrádskou letní školu vzešlaz prvních dvou visegrádských sympozií systémové bio-logie; tehdejší účastníci se shodli, že je třeba intenziv-něji spolupracovat a studentům i zájemcům V4 umožnit,aby si rozšířili dosavadní znalosti v oblasti biofyzikya systémové biologie. Propojením obou letních školse studenti obou skupin – Středoevropané i Američané– lépe poznali a motivovali. Cestu správným směrempotvrdily i ohlasy letošních účastníků. �

TOMÁŠ ROLÍNEK,Ústav nanobiologie a strukturní biologie

CVGZ AV ČR, v. v. i.

IBWS 2013Jubilejní mezinárodní astrofyzikální workshop

Karlovy Vary i letos tradičně přivítaly účastníky mezinárodní konference, jejíž názevodkazuje ke dvěma v současnosti již historickým, ale stále pokračujícím projektům,které rozpoutaly prudký vývoj v oblasti astrofyziky vysokých energií. INTEGRAL & BARTWorkshop poukazuje na nezbytnou multifrekvenční spolupráci dvou experimentálníchoblastí – kosmických družic a pozemních autonomních robotických dalekohledů.

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

ÚNSB

CVGZ

AVČR

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

ASÚ

AVČR

vysokých škol v České republice a v Rakousku, alerovněž zapojení vzniklých týmů do evropských vědec-kovýzkumných struktur. Významně přispívá i k výuceněmčiny jako historicky důležitého jazyka středo-evropského prostoru nejen pro potřeby vědeckéhobádání, ale také každodenní hospodářskou praxi.

Brožuru dokumentující 20 let spolupráce naleznetena výše uvedených webových stránkách – viz záložkaOslava 20 let činnosti programu AKTION ČR – Rakous-ko. Termíny pro podávání návrhů projektů jsou následu-jící: 15. dubna, 15. září a 30. listopadu; pro podávánížádostí o stipendium: studenti – 15. března a 31. října;pedagogové – 15. dubna a 30. listopadu. �

HELENA HANŽLOVÁ,AKTION Česká republika – Rakousko

29 ab

Členové řídicíhogrémia s ministryškolstvíKarlheinzemTöchterlema Petrem Fialou(v první řaděuprostřed)

Jeden z prvních programů mezinárodní spolupráceve vysokém školství po roce 1989, který iniciovalo

Rakousko, finančně podporuje ze společného rozpoč-tu obou zemí bilaterální projekty vzdělávacích institucív terciální sféře. Studentům a pedagogům nabízí sti-pendia ke studiu a badatelským pobytům v druhé zemi.

Spolupracovat na řešení podnětných témat, vymě-ňovat si znalosti a dosahovat synergických efektů– to jsou klíčové pojmy pro společné projekty v pro-gramu AKTION; pro podávání návrhů projektů nabízí2–4 termíny.

28ab

U příležitosti oslav dvou dekád programu AKTION Česká republika – Rakousko,spolupráce ve vědě a vzdělávání se za účasti resortních ministrů obou zemí

uskutečnilo 6. června 2013 slavnostní zasedání v sídle Rakouského kulturního fóraa rezidenci Rakouského velvyslanectví v Praze.

20 LET SPOLUPRÁCE S RAKOUSKEM

v ě d a a v ý z k u m

Podporu získává vědecká a pedagogická spoluprá-ce, jež slouží k prospěchu zúčastněných pracovišť.Nejvíce projektů se dosud uskutečnilo formou celoroč-ní kooperace ve výzkumu a výuce, vědeckých exkurzípro studenty, vědeckých odborných zasedání a letníchjazykových a odborných škol. Finance získává každo-ročně 400–650 studentů a 200–250 akademickýchpracovníků z obou zemí. Databázi podpořených pro-jektů od roku 2001 včetně podrobných informací a zá-věrečných zpráv naleznete na www.dzs.cz.

Jako jedna z nejefektivnějších forem výuky jazykadruhé země a navázání kontaktů pro případnou spo-lupráci se osvědčily letní bilaterální jazykové kurzy.Studenti se během tří týdnů učí jazyk druhé země přivýuce vedené rodilými mluvčími i při celodenní komu-nikaci s ostatními účastníky. Pro 1807 studentů jsmetěchto kurzů uspořádali již 46.

Kategorie studentských stipendií se po vzniku pro-gramů CEEPUS a ERASMUS vyprofilovaly ve stipen-dia pro vědecké pobyty za účelem získání podkladůpro přípravu diplomové či doktorské práce; větší zá-jem jsme pochopitelně zaznamenali od českých vy-sokoškoláků – stipendium získalo 981 studentů v roz-sahu 3018 stipendijních měsíců. Ani počet rakouskýchzájemců však není zanedbatelný – 247 studentův rozsahu 1298 měsíců. Rakouští studenti se navícmohou každý rok zúčastnit Letních škol slovanskýchstudií v ČR, jež pro ně rezervují 20 míst na 3–4týdenníkurzy češtiny.

Vysokoškolští pedagogové mohou dvakrát ročnězískat jednoměsíční stipendium pro výzkumné pobytyv druhé zemi; nejnovější kategorií je šestiměsíční ha-bilitační stipendium pro postdoktorandy do 10 let odobdržení titulu Ph.D.

Program AKTION pokračuje v působnosti i navzdorypolitickým i organizačním změnám na ministerst-vech obou zemí. Umožnuje nejen přímou spolupráci

Titulní stranabrožury

k 20. výročíprogramu

AKTION ČR– Rakousko

podanéprojekty 41 53 98 102 80 79 77 59 88 52 59 59 64 63 46 52 57 56 49 47 1 281

schválenéprojekty 26 49 74 62 53 52 58 43 63 46 45 47 46 49 37 42 40 48 42 41 963

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

celkem

Instituce v České republice Schválené Instituce v Rakousku Schválenýchprojekty projektů

Univerzita Karlova v Praze 184 Univerzita Vídeň 269

Masarykova univerzita 134 Univerzita Linec 110

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 121 Technická univerzita Vídeň 95

Univerzita Palackého v Olomouci 73 Zemědělská univerzita Vídeň 58

České vysoké učení technické v Praze 63 Univerzita Salcburk 52

Vysoká škola ekonomická v Praze 50 Hospodářská univerzita Vídeň 49

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 43 Univerzita Grac 46

Vysoké učení technické v Brně 42 Univerzita Innsbruck 36

Mendelova univerzita v Brně 39 Církevní pedagogická vysoká školaVídeň/Křemže 25

Vysoká škola báňská – Technická univerzita 38 Univerzita Klagenfurt 22v Ostravě

Ostravská univerzita v Ostravě 32 Hornická univerzita Leoben 20

Technická univerzita v Liberci 26 Technická univerzita Grac 18

Slezská univerzita v Opavě 20 Soukromá pedagogická VŠ diecéze Linec 17

Česká zemědělská univerzita v Praze 15 Odborná vysoká škola Burgenland, 14Eisenstadt

Západočeská univerzita v Plzni 14 Pobočka OSI v Brně 12

Univerzita Pardubice 11 Univerzita hudby a užitého umění Vídeň 10

Univerzita Hradec Králové 7 HBLFA Raumberg-Gumpenstein 10

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 7 Univerzita užitého umění Vídeň 8

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 7 Lékařská univerzita Vídeň 7

Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze 7 Katolicko-teologická soukromá univerzita 6Linec

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 7 FH Campus Vídeň 6

Janáčkova akademie múzických umění v Brně 2 Akademie výtvarného umění Vídeň 4

Akademie muzických umění v Praze 2 Veterinární univerzita Vídeň 4

Akademie výtvarných umění v Praze 2 Lékařská univerzita Innsbruck 3

Ostatní 18 Ostatní 58

Celkem 963 Celkem 963

Podané a schválené projekty v letech 1993–2012

Úspěšnost vzdělávacích institucí v České republice a Rakousku za 20 let programu AKTION

FOTO

:ARC

HIV

AKTI

ON

ČR–

RAKO

USKO

Další se týkají především vývoje a testování nových op-tických metod ekofyziologie fytoplanktonu a metod prourčení primární produkce ve sladkovodním prostředí.Obecným cílem bude například vývoj nového měřicíhosystému primární produkce ve sladkých vodách (přede-vším v přehradních nádržích).

Čtvrtý program se zabývá výzkumem obecných me-chanismů buněčného dělení a růstu zelených řas a říze-nou manipulací buněčného cyklu za účelem produkceenergetických rezerv. Vědci dále sledují i možnost, jakvyužít řasy pro oddělení některých látek z odpadů – na-příklad cenných prvků vzácných zemin.

Výsledky a výstupy výzkumných programů využijíjak akademická pracoviště a univerzity v České re-

publice a zahraničí, tak i firmy, jež působí v oblasti přípravypotravinových doplňků ve zdravé výživě (nutraceutika),krmivářství včetně akvakultur, kosmetiky, speciálních che-mikálií a cenných látek. Dále také domácí a zahraničníspolečnosti zabývající se vývojem a výrobou vědeckýchpřístrojů a organizace, jež se zaměřují na monitoring kva-lity vody. Jelikož většina spolupracujících firem nedisponu-je kapacitami na vlastní výzkumnou činnost, předpokládáse, že inovační výstupy v oblasti technologie heterotrofníprodukce mikrořas včetně přípravy produktů této techno-logie rozšíří firmám možnosti aplikace řasové biomasy.Rozšířením nabídky řasových produktů nové generace –například biomasy obohacené některými stopovými prvky(Se, Zn, Cr), karotenoidy, vitaminy, polynenasycenýmimastnými kyselinami apod. – si spolupracující firmy mo-hou upevnit postavení na trhu. Přínosem pro uživatele bu-dou také nové měřicí postupy, přístroje a poznatky z oblas-ti fotosyntetických mikroorganismů a jejich role v prostředí.

K datu ukončení provedení projektu (31. prosince 2014)bude v Centru Algatech působit více než 50 zaměst-nanců, z čehož přibližně polovinu utvoří noví pracovníci;v následujících letech by se jejich počet kvůli novému

Jiří Masojídekpři uvedení novékultivační plošinydo provozu

AreálOpatovickéhomlýna

Přestavbabarokní mlýnicena modernílaboratoře

výzkumnému programu měl ještě navýšit. Již v součas-nosti se podařilo tento indikátor bohatě naplnit – pro-střednictvím dalších navazujících projektů z Operačníhoprogramu Vzdělávání pro konkurenceschopnost působív Centru Algatech více jak 15 nových postdoktorandůi zkušených vědců z celého světa. Jelikož se výzkumnípracovníci třeboňského pracoviště zapojují do výukybakalářských, magisterských a doktorandských studij-ních programů Jihočeské univerzity a navíc v každémístní laboratoři bádají doktorandi, může vedení centrapodchycovat schopné studenty a posléze jim umožnit,aby se do vědeckých projektů samostatně zapojili.

Předpoklad, že Algatech bude v provozní fázi úspěšnýa ekonomicky udržitelný, vychází z více než 50leté

tradice výzkumu na pracovišti MBÚ v Třeboni a jehoprovázanosti s praxí – již od počátku zde existují přiroze-né a silné vazby na aplikační sféru. Odbourat prostorovéa technologické limity, na něž badatelé v posledních le-tech naráželi, napomohl právě podpořený projekt.

Centrum řasových biotechnologií vzniká v příhodnélokalitě, která na sebe váže zvýšenou kon-centraci odborného potenciálu lidskýchzdrojů. Kromě zmíněné spolupráce s JU jepracoviště součástí tzv. Biotechnologic-kého mikroregionu Třeboňsko-Novohradsko;v Nových Hradech sídlí Ústav systémovébiologie a ekologie AV ČR a Ústav kom-plexních studií JU, v Třeboni spolupracuje-me s Botanickým ústavem AV ČR i další-mi komerčními i nekomerčními subjekty,jimž můžeme k využití předávat výsledkysvých výzkumů. �

ONDŘEJ PRÁŠIL a PETRA PFEIFEROVÁ,Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

Nosným tématem třeboňského výzkumu byly a do-dnes jsou řasy a sinice. Výzkum se v současnosti

zaměřuje především na sledování jejich základních ži-votních procesů. Je to právě proces fotosyntézy, kterýpřeměňuje sluneční energii na formu organickou, a je takzákladem života na naší planetě, na němž se řasy a sini-ce podílejí z globálního hlediska zhruba polovinou; dru-hou zajišťují suchozemské rostliny. Nový úspěšný směrpředstavuje studium fotosyntetických bakterií v mořícha oceánech. Důležité je též porozumět procesům, kteréumožňují správný růst a dělení řasových buněk. Řasovébiotechnologie řeší současné problémy – namísto využi-tí řas jako potraviny se o nich v současnosti uvažujepředevším jako o zdroji obnovitelné energie a o možnos-ti využití jako biopalivo. Praktický význam mají i nejrůz-nější cenné látky, jež obsahují zejména sinice. Tyto látky,které se v laboratoři MBÚ izolují a charakterizují, mohoubýt využity v medicíně. Výzkum v Opatovickém mlýnězahrnuje i vývoj nových přístrojů, které se vyrábějí vespolupráci s českými firmami, a metodických postupůpro sledování fotosyntézy.

Aktivity projektu Algatech (wwww.alga.cz) se rozdělujína investiční a vědecko-výzkumné. K investičním patří

31 ab

Třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR se nachází ve třetím roce realizaceprojektu Algatech – výstavba a provoz nového vědecko-výzkumného centra řasových

biotechnologií. Na investiční a vědeckovýzkumnou část získalo dotaci ve výši 133 milionůkorun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Realizační fáze projektu,který byl připravován od 1. května 2009, začala 1. ledna 2011. Cílem je vyvinout novákultivační zařízení a postupy zpracování řasové biomasy pro výrobu biopaliv, krmiv,

potravinových doplňků a cenných látek. Projekt se však zaměřuje i na výzkumv oblasti fotosyntézy, vývoj nových měřicích přístrojů a výchovu studentů.

ALGATECHCentrum řasových biotechnologií

p ř e d s t a v u j e m e p r o j e k t y

3D modelzobrazuje levoua pravou větev

přízemí přístavbyhistorické budovy

Opatovickéhomlýna – v levé

části se nacházejínové laboratoře

fotosyntézy,v pravé

biotechnologie,včetně

poloprovoznífermentační haly

se zpracovatelskoulinkou.

rekonstrukce a dobudování přístavby k původnímu histo-rickému objektu Opatovického mlýna. Protože středníčást přístavby již vznikla v rámci projektu Interreg IIIAa s podporou Akademie věd, v projektu Algatech se re-konstruovaly biotechnologické laboratoře, vznikla novátechnologická hala a nový přízemní pavilon laboratořefotosyntézy. Původní barokní mlýnici přestavěl Mikrobio-logický ústav na laboratorní prostory pro molekulární bio-logii a analytické metody. Součástí investiční části je rov-něž nákup a instalace potřebné moderní technologie.

Vědecko-výzkumná část projektu je realizována čtyř-mi výzkumnými programy. Hlavním cílem prvního

je navrhnout a vybudovat různé typy laboratorních foto-bioreaktorů (objem do 100 l) a především vysoce pro-dukční, automatizovanou venkovní jednotku o rozloze100 m2 pro testování autotrofního růstu mikrořas s mož-ností nastavení růstových podmínek, jež ovlivňují slože-ní biomasy. Novou kultivační plošinu uvedl ústav doprovozu letos v červenci. Výsledkem velkoobjemovékultivace bude produkt o požadovaném chemickémsložení včetně vypracování postupu jeho komplexníhozpracování. Dalším výstupem bude biomasa obsahujícílátky vhodné pro výrobu kapalných biopaliv (lipidy,uhlovodíky aj). Součástí programu je rovněž výzkumv oblasti fotosyntézy.

Druhý program se zaměří na zvýšení produkce a sní-žení ceny řasové biomasy heterotrofním způsobem – a tos využitím kmenů řas schopných růst heterotrofně na or-ganickém substrátu bez nutnosti osvětlení. Cílem je získatbiomasu o požadovaném chemickém složení včetně vy-pracování postupu jejího komplexního zpracování se za-měřením na izolaci cenných látek. Součástí programu jetaké navrhnout a sestavit inovovanou technologickou zá-kladnu heterotrofní kultivace mikrořas.

Aktivity třetí výzkumné oblasti chtějí prohloubit teore-tické znalosti fotosyntézy fototrofních mikroorganismů.

VŠEC

HNA

FOTA

:ARC

HIV

MBÚ

AVČR

30ab

byť v poněkud groteskní podobě. Protože musela být zachovánasvatá představa, že rozhodovat i nadále musí jen a jen čísla a sta-tistika, ustoupilo se od dosud platící teze, že vnějškově srovnatel-né výstupy musejí dostat stejný počet bodů. Tvrdá čísla byla na-hrazena číselnými průměty subjektivních postojů. V případěknižních výstupů totiž M13 zavádí institut porotních sborů, kterémají honosný – odosobněný – titul Oborové verifikační a hodnotícípanely a jejichž členové budou osobně rozhodovat, kolik a jakýchbodů si ten který vědecký čin zaslouží.

Na první pohled se to může zdát jako cesta směrem k opravdo-vému hodnocení založenému na principu kvalifikovaného „peerreview“, neboť knihy a jiné výstupy jsou přes svou vnější podobnostopravdu různé. Ve skutečnosti je to však jen další potvrzení toho, žei rozumné kroky v kontextu nesmyslného systému nabývají absurd-ní povahy. Tisíce a desetitisíce bodů tu totiž budou záležet na chvat-ném prolistování hromad knih skupinkami vševědů, kteří nebudoumít čas, aby si je přečetli, a mnohdy nebudou mít ani příslušnou spe-cializaci, aby byli schopni vytvořit si věrohodnější názor o jejich vý-znamu pro ten který obor. Zato ale budou muset toto své nevěděnípromítat do bodové škály. A aby to bylo ještě zajímavější, jiné komi-se budou na základě vzorku rozhodovat, jakou hodnotu bude jimiudělený jeden bod mít v té které vědecké organizaci. Statistický sou-hrn těchto verdiktů se ovšem bude tvářit jako objektivně platná a zá-vazná informace, na jejímž základě se má exaktně rozhodovat.

Kafemlejnek M13 má oficiálně platit jen do doby, než se vymys-lí něco ještě jiného, co se zatím skrývá za značkou Individuální

t r i b u n a

KAFEMLEJNEK DELUXE VERZE M13Tak máme nový „vytuněný“ kafemlejnek Deluxe, čili novou metodiku hodnocení

vědeckých výstupů. Říká se jí Metodika 13 nebo také M13, což zní jako zkratkapro útočnou zbraň. A má to být metodika, která opravdu – ale tentokrát už opravdu

opravdu opravdu – dokáže kvantitativně i kvalitativně ohodnotit úroveň vědecké prácev jednotlivých organizacích, a tak rozhodnout, kdo si od státu zaslouží

jakou finanční podporu. Jaké štěstí, že žijeme v zemi, v níž jako v jediné na světěbude pro financování a zkvalitňování vědy použit tak geniální nástroj!

32

Model Deluxe M13 je oproti předchozí verzi kafemlejnku už naprvní pohled mnohem komplikovanější. To je logické, neboť

má-li se obhájit existence něčeho, co je od samého začátku zalo-ženo na chybných premisách, je nutné vynaložit značnou energiia použít co nejsložitější myšlenkové konstrukce a vzorce. Původ-ní kafemlejnek byl sice nesmysl, ale svým způsobem revoluční.Byl založen na slepé víře ve dva omyly. Prvním bludem byla vize,že české vědě prospěje, když se na ni aplikuje metoda volné hos-podářské soutěže a přírodního výběru: vytvoří se takové prostře-dí, ve kterém budou schopni s úspěchem přežít jen nejlepší a nej-užitečnější. Druhým bludem pak byla představa, že zjistit, kdo jenejlepší a nejúspěšnější, lze za pomoci poměrně jednoduchýchkvantitativních kritérií, která navíc platí pro všechny typy a oblastivědy. Oslyšeni přitom byli všichni, kteří už předem tvrdili, že je tostejná hloupost, jako by se někdo rozhodl, že se výkony ve všechsportech budou nadále měřit a porovnávat pouze pomocí pásma.

Avšak realita se ošvindlovat nedá – zanedlouho po zavedeníkafemlejnku do praxe začalo být i jeho příznivcům jasné, že tentosystém oproti všem předpokladům kupodivu nefunguje, neboť ne-ní s to postihnout různorodost a odlišnost vědecké práce, natožpak stimulovat její zlepšování. Důkazem jsou všechny ty následu-jící marné pokusy kvantitativní a formální měřidla každoročně pře-nastavovat a zčásti i diferencovat tak, aby konečně přinášela op-timálnější údaje. Přes všechny kejkle s čísly, přes opakované„vylaďování“ toho, co, kdy a jak se počítá, ale vzniklo prostředí,v němž pravidla „přírodního výběru“ podporují nikoli vědecké insti-tuce nejlepší a nejužitečnější, ale ty nejpřizpůsobivější: parazitují-cí a podvádějící. To, co mělo být lékem, se tak změnilo ve virus,který prostoupil celou českou vědeckou obcí, neboť vedení mno-ha organizací, zvláště vysokých škol, se rozhodlo navyšovat poč-ty kafamlejnkem namletých bodů přímou finanční stimulací zainte-resovaných pracovníků. Místo rozkvětu vědy tak vznikla masováprodukce zbytečností, které lze ovšem vykázat a tak si přilepšit.

Za této situace by bylo nejjednodušší kafemlejnek zrušit a začítznovu a jinak. Rušte ale něco, s čím se mnozí sžili a na čem za-čali profitovat! Proto se rodí záchranný kafemlejnek typ M13, kterýmá odstranit nejzávažnější chyby předchozí verze a přitom zacho-vat její základní principy. Při jeho vytváření se však opět, tak jako užv dějinách tolikrát, ukázalo, že revolucionáři, kteří se zahnízdí na vy-dobytých pozicích, se raději vzdají obsahu revoluce než její vnějšíformy. Jestliže totiž původní kafemlejnek stál na víře, že z rozhodo-vání o vědě je nutno nemilosrdně odstranit lidský faktor a opřít jeo tvrdá objektivně platící data a čísla, nejvýznamnější inovace veverzi Deluxe M13 je opětovné zavedení subjektivního rozhodování,

individuální i všeobecné křivdy a nespravedlnosti. Kafemlejnek setransformuje v loterii, v horším případě – pokud by členové porot do-spěli k názoru, že při hodnocení výstupů musejí pomáhat svým vlast-ním institucím – dokonce v loterii podvodnou. Což by ale v důsledkumohlo přispět k tomu, že o kafemlejnek konečně ztratí zájem i ti, kte-ří se doposud pragmaticky domnívají, že na něm mohou vydělat.

Kafemlejnek model Deluxe M13 je dočasný. Pamětníci roku 68ovšem vědí, že se tímto slovem v této zemi označují věci, kterémají aspiraci vydržet na věčné časy. Vědí ale také, že každá dočas-ně nastolená hloupost jednou skončí, třeba tím, že se systém vnitř-ně zhroutí. Je jim ale líto každého roku, než se tak stane. �

PAVEL JANOUŠEK,Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

33

projekt národní. Zdá se však, že tvůrci M13 sázejí na to, že vytvo-řili systém tak kvalitní, že už jej nebude třeba měnit a jeho dočas-nost se změní v nekonečno. Naštěstí se jim však kombinací před-stírané objektivity a reálné subjektivity do tohoto systému podařilozabudovat několik sebedestrukčních mechanismů.

Už dosavadní kafemlejnek byl prostřednictvím nastolovanýchpravidel manipulovatelný. Do značné míry ale v těch, kteří produ-kují vědu, vytvářel pocit, že to jsou právě oni, kdo jej mohou ovliv-ňovat – stačí, když jej budou v požadovaných a preferovaných ka-tegoriích co nejvíce „krmit“. V rámci snadné predikace výsledkůtak mnohde propojili finanční odměňování jednotlivců s tím, koliktakové „potravy“ pro kafemlejnek vyprodukují. Vstup subjektivníhofaktoru však tento jednoduchý mechanismus zcela určitě rozvrátí.Doposud platící přímá úměra mezi „do systému vložím“ a „ze sys-tému mi vypadne“ bude totiž narušena a nikdo si už nebude mocibýt jist, kolik mu bude ve skutečnosti namleto.

Ač byl původní kafemlejnek hloupost, byla to hloupost ve svých díl-čích verdiktech v podstatě nenapadnutelná. Tím, že byl určitémutypu výstupu normativně přidělen konstantní počet bodů, nebyloo čem diskutovat. Jedině snad o tom, ke kterému typu konkrétníkniha či článek patří. Vstup subjektivního faktoru však vytváří velmiširoké pole pro nespokojenost těch, jejichž práce bude posuzovánaa bodována, aniž by příslušné poroty měly prostor a dostatečnouodbornou autoritu své verdikty relevantně zdůvodnit a obhájit. Zdáse tedy, že nás čekají léta mnoha a mnoha sporů o bodování jed-notlivých výstupů, která budou v konečném součinu vytvářet pocit

MEA CULPA?Tua culpa, eia culpa, nostra culpa, omnia culpa!V dnešní době jsme svědky řady policejních vyšetřování zasahujících i vysoké politickéa vládně mocenské kruhy. Přestože jde o události, které se nestaly dávno, svědkovébuď nevědí, nebo vědí, ale všichni jsou si jisti, že se ničeho nedopustili a že se jim dějebezpráví. Veškeré finance či majetek se dá na někoho napsat nebo zamotaně poslatdo zahraničí. Vše se děje podle práva a našich zvyklostí. Existuje vůbec vina?

Staré Židy trestal Bůh nebo jím vybraný představitel. Řekové sik témuž účelu pořídili Erynie, ohyzdné baby, jejichž trestu vi-

ník neunikl, ani když se kál – Erynie poslala do penze Aténa, kte-rá se slitovala nad Orestem. Křesťanské náboženství vynalezlobrány pekelné, ale Georg Bernard Shaw ukázal, že v pekle můžebýt větší zábava než v nebi, takže se někteří nebešťané do peklastěhují. Dnes tedy vinu trestáme jen světsky, a to slušnými pod-mínkami ve vězení s nadějí, že se alespoň polovina trestu odpus-tí. „Naspořené“ peníze mezitím čekají dobře uschovány na cizíchúčtech, aby po návratu do civilu nic nechybělo a mohlo se začítznova.

Co však nejde tak lehce přejít je, že o nepravostech se i ve vyš-ších sférách již několik let mluví. Mluva je zajímavým příznakemnaší současnosti a jako nepravidelný divák České televize jsemdvakrát zaznamenal výroky poslanců, že o vznesené otázce bu-dou ve svém klubu mluvit.

Co vlastně mluvení vytváří? Samozřejmě mluvu, která je obec-nou vlastností lidského rodu. A lidi mluví, i když si nerozumí, baznáme i samomluvu. Pokud chceme, aby mluva k něčemu vedlanebo něco určila, musíme zřejmě najít jiné slovo. Navrhuji „mluv-no“, i když se rýmuje s jiným výrazem zavedeným do české sati-rické literatury Karlem H. Borovským a Jaroslavem Haškem. Ne-vím proč, ale silně odpuzovalo i velkého kritika a estéta FrantiškaX. Šaldu. Toto slovo je běžně používané v laboratořích nejenu nás, ale během práce v laboratoři ve Francii jsem jej (merde)slýchal od rána do noci a bylo vyslovováno s kuráží odpovídajícíté, kterou použil maršálek Ney v odpověď na žádost, aby jeho na-poleonská garda kapitulovala. Dnes se třeba říká „un malheur s’ilvous plait“. Nevím. Angličan by se vyjádřil decentněji, třeba UAG,což představuje stop-kodon, který zastavuje čtení genetické infor-mace. Ale i tam se časy mění. Odpusťte tento úlet do folkloristiky,ale k vědecké práci patří vyjma formálního i neformální folklor.

Autor je literární historik a teoretik,člen Akademické rady AV ČR.V letech 1999–2010 zastávalfunkci ředitele Ústavu pro českouliteraturu AV ČR; od roku 2013předsedá redakční raděAkademického bulletinu.

ab ab

KRES

BA:F

RANT

IŠEK

MIZ

ERA,

MFF

UK

poznání zajímavých, dosud nevysvětlených nebo neznámých pro-cesů a možností. Mezi ně patří hybridomy, integrace retrovirů, cí-lená inaktivace genů, HIV virus, ribozymy, retroelementy a další.

Zůstává otázkou, jak si s našimi omezenými možnostmi uchovatrespektované mezinárodní postavení v oborech, kde jsme již uká-zali, že jsme na výši, a kde máme potenciál se tam udržet neboopět dostat. Tady nám nepomohou nové finanční injekce; základtvoří dlouhodobá zkušenost, kvalitní lidé (ti jsou to hlavní) a aktivnívýchova mladých pracovníků – ne tím, že se jim přidělují úkoly, alekontinuálním zasvěcováním do problematiky a vedením k tomu,aby svůj obor opravdu chápali. Doporučuji mnohem méně formalit,školení a kurzů, naopak daleko více uvažování. Svět jsme nikdynepřekvapili kvantitou a rozmáchlými programy, nýbrž vytvářenímvlastních přístupů, jejich domýšlením ve vztahu k tomu, co světovávěda přináší. Nikdo nám v dnešní krizové době nepomůže, musí-me se spoléhat sami na sebe a nepropadat malověrnosti.

Akademie věd bude tlačena k vytváření programů. Některé se da-jí bez velkých problémů formulovat, známe to přeci z politiky. Aka-demie se bude věnovat subatomárním, atomárním, molekulárním,buněčným a celotělovým interakcím a našemu kulturnímu dědictví.Takový guláš je samozřejmě možno převést do květnatější podoby.

Pro budoucnost Akademie věd je bez ohledu na předcházející ko-mický odstavec velmi důležité, aby se definovala jako vyhraněnáinstituce a opírala svou existenci o jasně dané zásady a určitý okruhaktivit. Pokud se pamatuji, původně bylo Akademii dáno do vínkuvytvářet týmy, které se soustředí na závažné otázky vědy. Sou-časné rozrůznění vědních disciplín a ohromný pokrok poznání po-někud zahalilo do mlhy, co je ve vědě závažné. Přesto bych dopo-ručoval inventuru všeho, co Akademie v jednotlivých oblastechpřinesla, přináší a kde má potenciál – hlavně v lidech, ale i v techni-kách a modelech – pro to, aby se dostávala do předpolí vědy a abysi zde udržela dlouhodobě významné postavení. Nezapomeňme,že série otřesů v posledních 60 letech zanechala hluboké jizvya ztráty. Snad teď, konečně, máme šanci zamyslet se a stavět nadlouhodobějším základě.

A závěrem ke Culpě. Ne že by neexistovala Tua culpa, ale zevšech zájmen, která k ní lze připojit, nejlépe sedí Nostra culpa. Za vícnež 20 let po převratu nám chybí kritické vyhodnocení tohoto obdo-bí jako celku včetně sald jednotlivých závažných opatření a dopadůna úroveň vzdělání, vědy, zdravotní péče a dalších. Nostra culpa jev tom, že většina akademické obce zůstává opatrná, aby si neroz-házela příslušné vrchnosti, a spíše si vyhledává cesty jak přežít.Zapomínáme, že věda má být kritická nejen vůči sobě, ale i vůčispolečnosti, jejímu chování i jejím institucím. �

JAN SVOBODA

t r i b u n a

34

Je tedy dobře, že se mluví, vytváří se mluvno. Kdyby se jen mlče-lo, bylo by hůř. S rostoucím strachem ze ztráty zaměstnání nastávái mlčenlivo, a to právě ve vztahu k těm nejpalčivějším otázkámtýkajícím se existence.

Ještě se vraťme k té nepříjemné tetce zvané Culpa. Kdy o nímůžeme uvažovat a kdy i dobrý úmysl zaviní obrovské ztráty?Dobré úmysly u nás běžně vznikají přenesením zahraničních tren-dů do našich podmínek, a to většinou se zpožděním. Prostě se vy-hlásí nějaký projekt, což je v pořádku. Problém začíná ve chvíli,kdy se má projekt řádně oponovat a věcně zdůvodnit. Stejně dů-ležité je průběžné vyhodnocování důsledků a problémů, které je-ho realizace přináší. K tomu slouží grémia čili, jak se dříve říkalo,výbory, jenže kdo a jak je vybírá, zůstává většinou záhadou. Prob-lém totiž spočívá v tom, kolik lidí znalých situace v grémiu sedía jaké je jejich zastoupení. Rozhodujícím faktorem zůstává, zdajsou vůbec mezi hodnotiteli nezávislí lidé, kteří mohou poskytnoutvíc než mluvna tak oblíbená ve sdělovacích prostředcích (a zcelanezbytná pro projektový slovník – pokud vím, bez „klíčových mlu-ven“ dnes žádný projekt neuspěje).

Představte si sprostou myšlenku, že by mohlo jít i o kritiku.Sestavování grémií by mělo být výběrové, otevřené různým zá-

jemcům. Odborníci by měli být aktivně vyzýváni k účasti, závěryjednání i názory členů grémia zveřejňovány. Dalším závažnýmkrokem při uskutečňování projektu musí být jeho průběžná odbor-ná kontrola. Vždyť i sebelépe míněný projekt se může dostat dofatálních problémů, a to nejen vinou nedostatku finančních zdrojů,ale i kvůli nečekanému vědeckému nebo technickému vývoji v da-né oblasti. Proto se mají průběžně vytvářet alternativy, tj. kontin-gentní strategie. Sám jsem zažil velký projekt NIH Viry a nádory.Návrh, který byl původně zaměřený na onkogenní viry, vyústil zá-sluhou dobrého odborného vedení v molekulárně-biologické bá-dání, jež nám přineslo základní poznatky o onkogenech a jejichfunkcích a výrazně prohloubilo naše znalosti, jakými cestami je re-gulována a vyjádřena genetická informace.

Mají takovéto úvahy jen obecnou platnost, nebo se týkají i Aka-demie věd? Projektové hrátky samozřejmě mají uplatnění všude,protože i prostý grant vyžaduje projekt. Čím vznešenější cíl, vícemluvna o něm, více argumentů, že je „trendy“, tedy „in“, tím mátevětší šanci na úspěch. Pokud vím, žádný z významných objevůnebyl ve své době ani „trendy“ ani „in“, ale vždy šlo o hloubkové

a v redakci akademické Naší řeči (od roku 1916) se dostal do po-lemik kvůli tzv. brusu, když hájil právo na užívání odchylek od spi-sovné formy, respektování vývoje živého jazyka a individuality spiso-vatelské práce. Další vlnu polemik vyvolalo jeho bádání ke sporůmo Rukopisy královédvorský a zelenohorský, v nichž označil za hlav-ního původce rukopisných padělků vedle Václava Hanky JosefaJungmanna, nebo jeho studie Spolutvůrce „Prodané“ národ nepro-dal, v níž hájil Karla Sabinu.

Za vytrvalé a plodné odborné působení byl již 7. prosince 1914zvolen dopisujícím členem III. (literárněvědné) třídy České akade-mie věd a umění. Podnět k tomuto uznání dal prof. Jan Máchal,redaktor Časopisu pro moderní filologii, návrh na zvolení spolu-podepsali Jan Jakubec, Jiří Polívka, Josef Hanuš a VáclavFlajšhans. Později se stal čestným členem Literárněhistorickéspolečnosti a Jednoty Svatopluka Čecha. Spolupracoval s nakla-datelstvím F. Topič, kde mj. několik desetiletí řídil knižnici Sbírkasouvislé četby školní.

Nezapomínal na amatérské divadlo, které jej okouzlilo již v mlá-dí a provázelo po celý život; údajně napsal okolo šedesáti diva-delních her převážně s vlasteneckou a výchovnou náplní.

Ač je jeho význam bezesporu nadregionální, bývá připomínánpřevážně v regionech, jimž věnoval část své tvorby – v rodnémJindřichohradecku a na Mladoboleslavsku, kde jeho dílo ocenili jižsoučasníci – mladoboleslavský gymnaziální profesor Antonín Hobl,vysokoškolský profesor historické vlastivědy Josef V. Šimák a jehonásledovník, jindřichohradecký rodák František Roubík.

Doufejme, že se najde stejně důkladný badatel, jakým bylF. Strejček, a zhodnotí po zásluze jeho odborné, literární i vychova-telské dílo. Rozsáhlý osobní archivní fond zachovaný v Literárnímarchivu Památníku národního písemnictví v Praze a ve Státnímokresním archivu v Mladé Boleslavi k tomu přímo vybízí. �

HANA KÁBOVÁ,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

p o r t r é t y z a r c h i v u

35

Ferdinand Strejček se narodil 27. dubna 1878 v JindřichověHradci. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na černín-

ském panství, matka jej motivovala k hlubokému zájmu o literatu-ru. F. Strejčka formovala studia na jindřichohradeckém gymnáziu(1888–1896) a následně na české Karlo-Ferdinandově univerzitě,kde na něj nejvíce působili profesoři Jan Gebauer, Václav E. Moureka Arnošt V. Kraus. Ze zdravotních a existenčních důvodů nedosá-hl doktorátu a nemohl se věnovat vědecké práci v Praze, kde vy-učoval jen krátce na karlínské reálce (1899–1901), dokud nezískalučitelskou způsobilost k vyučování češtiny a němčiny na středníchškolách. Od září 1901 působil až do roku 1925 jako středoškolskýpedagog na reálce v Mladé Boleslavi; od roku 1921 vypomáhaltaké na tamním gymnáziu, kam byl přeložen v roce 1925 a kdeučil až do předčasného penzionování v roce 1933 (důvodem bylroku 1926 přestálý silný záchvat mozkové anémie z přepracová-ní). Přes veškeré zdravotní obtíže se dožil požehnaného věku,zemřel 3. dubna 1963 v Mladé Boleslavi.

Na Gebauerovo doporučení se začal během studií zabývat ces-topisem Jana Hasištejnského z Lobkovic Putování k svatému hro-bu. Výsledek bádání představovala státní práce, posléze vydanáv Rozpravách České akademie věd a umění (1902). Avšak klíčovébylo jeho rozhodnutí zaměřit se na soustavné poznávání literárníhodíla ruchovské a lumírovské generace. Získal důvěru SvatoplukaČecha, Josefa V. Sládka, Adolfa Heyduka a Elišky Krásnohorské;vydával jejich díla, zabýval se jejich lidskými i literárními osudy.Věnoval se rovněž méně prozkoumaným tématům české literárnítvorby 50. a 60. let 19. století, docenil společenské poslání humoris-tické a satirické literatury od národního obrození po 90. léta 19. sto-letí. Výtečný byl v heuristice, jeho studie, knižní monografie a edicečasto úplně poprvé zpřístupňují neznámý materiál, jsou faktografic-ky bohaté a lze z nich dodnes čerpat.

F. Strejček však nepatří pouze literární historii navazující na ná-rodně buditelskou tradici. V Jednotě Svatopluka Čecha na ochra-nu a povznesení jazyka mateřského (založené v roce 1912)

Autor se zabývá výzkumemretrovirů a jejich vztahys hostitelskými buňkami.V letech 1991–1999 byl ředitelemÚstavu molekulární genetiky AV ČR.Je držitelem mnoha poct a ocenění– mj. České hlavy (2010).

FERDINANDSTREJČEK(1878–1963)

„Láska provází u něho vždy znalostpředmětu, heuristické štěstí korunuje častojeho neúnavný zájem a z každého řádkupočetné jeho produkce, rozmnožené takésrdečnou beletrií vypravěčskou a divadelní,jest patrno autorovo uvědomění, že vedlepráce naukové koná vždy dílo národněvýchovné a buditelské.“ (Arne Nováko F. Strejčkovi u příležitosti jeho šedesátinv Lidových novinách z 27. dubna 1938)

ab ab

KRES

BA:F

RANT

IŠEK

MIZ

ERA,

MFF

UK

nové poznání a nové formy vědění multidisciplinárnímipřesahy mezi společenskovědními obory, ale i syste-matické zpřístupňování významů, struktur a dynamikyzkoumaných oblastí obyvatelům Západu. Proces zá-roveň slouží ke kritické reflexi vlastní společnosti. Dal-ším z důležitých úkolů je podporovat některé klíčovéprofilace, jimž se nevěnuje dostatečný prostor na čes-kých univerzitách, na kterých převládá tradiční filolo-gické zaměření. OÚ se naproti tomu hodlá zaměřitna společensky aktuální témata, jakými jsou kompa-race náboženských a myšlenkových systémů, mo-derní dějiny, euro-asijské vztahy či transformaceasijských společností.

Nastíněný záměr lze přiblížit na příkladech projektůtrojice badatelů, jimž se v posledních měsících dosta-lo v Akademii věd významných ocenění. První z nichsinolog Jakub Hrubý se stal nositelem Prémie OttoWichterleho pro nadějné mladé vědce. Ve své vědec-ké práci se dlouhodobě věnuje středověkým dějinámČíny se zaměřením na politické, institucionální a so-ciální dějiny období rozdrobení (3.–6. století), otázkyčínských i ne-hanských elit a procesy politické a mo-censké legitimizace. Vedle toho se zabývá též dějina-mi ne-hanských etnických skupin, které se i přes zá-sadní význam pro historický vývoj Číny často nahlížejípouze z pohledu sinocentrické historiografie a v rám-ci koncepce „národních dějin“ se jejich úloha značněmarginalizuje. Tyto z pohledu současné Číny okrajovéči regionální dějiny jsou však klíčové pro pochopenídějinného vývoje Číny jako celku a také samotnéhoutváření povědomí o jednotné hanské, potažmo čín-ské civilizaci. J. Hrubý se proto v současnosti také za-měřuje na utváření a vývoj hraničních oblastí čínskécivilizace a sledování interakcí podél kulturní hraniceod severních stepí přes sino-tibetské pomezí až pojihozápadní pohraničí, v němž se hanská civilizacedostává do kontaktu se světem buddhistické jihový-chodní Asie.

37 ab

Jednímz badatelskýchúkolů Orientálníhoústavu AV ČRje reflexespolečenskyaktuálních témat;reportážnífotografieLeony Hamšíkovézachycují výjevyze současnýcha medializovanýchtureckýchnepokojů v okolíistanbulskéhoparku Gezi.

Oddělenívýchodní AsieOrientálníhoústavu AV ČRse zaměřujena historiii současnostčínské civilizace.Ve dvouletémprojektu zpracujedějiny a politikumoderní Čínyse zaměřenímna Xinjiang.Primární výzkumzaloženýpředevšímna pramenechv čínštiněa ujgurštiněuskuteční ve dvouhlavních okruzích.

Sinolog dr. Ondřej Klimeš získal ocenění v rámciProgramu podpory perspektivních lidských zdrojů –Mzdové podpory postdoktorandů. Ve dvouletém pro-jektu zpracuje dějiny a politiku moderní Číny se zamě-řením na Xinjiang. Primární výzkum založený přede-vším na pramenech v čínštině a ujgurštině uskuteční vedvou hlavních okruzích. Prvním z nich je vývoj ujgur-ské národní identity od konce 19. století do roku 1949.Kromě přirozené relevance ujgurské případové studiepro obecnou socio-politologickou diskusi o vzniku ná-roda a nacionalismu jsou okolnosti konsolidace ujgur-ské národní identity i celková etnopolitická konfigura-ce Xinjiangu v předkomunistickém období podmínkoupochopení vývoje situace v oblasti po roce 1949 až dosoučasnosti. Základní principy interakce mezi Ujgurya dalšími autochtonními národy s provinční a centrál-ní vládou, které do roku 1949 vznikly, vytvořily základa model pro koncepci národnostní politiky Komunistic-ké strany Číny po roce 1949 dodnes. Na téma navazu-je druhý okruh primárního výzkumu – vládní politikav Xinjiangu v období od roku 1978 do současnosti.Situace v Xinjiangu v tomto období tvoří protipól pa-trných změn v čínské společnosti, které se v důsled-ku reforem a otevření od konce období maoismu(1949–1978) udály ve vnitřní Číně; patří mezi ně kro-ky k profesionalizaci státního aparátu, depolitizaciveřejného života, svobodě politického názoru, pří-stupu k informacím, vzniku nezávislých médií a po-zvolné politické reformě.

Významnou poctou se stalo udělení prestižníhoPurkyně fellowshipu dr. Oliveru Weingartenovi – absol-ventu doktorského studia na University of Cambridge.Jím navržený projekt The Multi-disciplinary Study ofChinese Textual Culture se zaměřuje na výzkum čín-ského textového dědictví. To představuje jeden z nej-rozmanitějších a nejobsažnějších korpusů písemnýchzáznamů, které se do současnosti dochovaly z obdo-bí předmoderních civilizací. Ve světle růstu Číny do

Uplynulý rok 2012 představoval pro Orientální ústavAV ČR v mnoha ohledech rok přelomový. Ve stí-

nu závažných událostí zůstal v pozadí zasunut jedennadmíru důležitý bod, který bychom rádi připomenuli.Devadesáté výročí založení jednoho z nejstaršíchústavů Akademie věd uplynulo v době, kdy se vícenež kdy jindy diskutuje o smyslu společenských věd,respektive jejich hodnocení a možná ještě častějia důrazněji o jejich poslání. V tomto směru se debatyčasto vracejí ke stěžejnímu bodu, jenž má vedle zá-kladů, tj. vytváření původních vědeckých výsledků,spoluvytvářet profil jakéhokoli pracoviště – službě ve-řejnosti. Tradiční odvolávání se na tradice působív připomínkách všemožných výročí jako jistý folklor,ovšem v případě Orientálního ústavu nám pohled napočátky jeho existence v časech prvorepublikovýchmůže nabídnout konkrétní odpověď (nebo alespoň in-spiraci), jak by mohla (či měla?) vědecká institucesloužit státu.

Již Zákon č. 27/Sb. o zřízeníÚstavu Slovanského a Orientálníhoz roku 1922 naznačil strukturu ústa-vu rozdělenou do dvou sekcí: kul-turní a hospodářské. Službu veřej-nosti přitom naplňovaly obě dvě,neboť do působnosti odboru kultur-ního spadalo vedle vlastní vědecképráce i pořádání odborných a popu-larizačních přednášek a předevšímvýuka orientálních jazyků. Ústavv tomto směru sehrál nezastupitel-nou roli v letech protektorátu, kdypo uzavření českých vysokých školmnozí adepti orientalistických obo-rů studovali právě v jeho kurzech.Odbor hospodářský měl napomá-hat zejména praktickým potřebám

českých obchodníků a pro tuto agendu si dokázal zís-kat pozoruhodnou veřejnou podporu. Nahlédneme-lizběžně do přehledu prvního desetiletí činnosti ústavuvydaného v roce 1938, seznam spolupracovníkůa příznivců z hospodářských a politických kruhů při-pomíná spíše nástin v duchu „kdo byl kdo“ v naší prvo-republikové společnosti.

36ab

„Malý náš stát snaží se upraviti své styky s cizinou, i musí proto vybudovati základy těchtostyků doma. Značnou část významné pro nás ciziny tvoří orient, a to jak blízký, tak daleký.

[…] Musíme se vůbec snažiti, by si náš akademický dorost získal širšího rozhledusvětového. Kdo stále jen doma sedá, má domácí jen rozum.“ (Z článku Aloise Musila,

jednoho ze zakladatelů Orientálního ústavu, Naše úkoly v orientalistice a v orientě – 1920).

ORIENTÁLNÍ ÚSTAV AV ČRMezi tradicemi a výzvami budoucnosti

v ý r o č í

O založeníOrientálního

ústavu AV ČRv roce 1922

se zasloužil jedenz významných

českýchorientalistůa etnografůAlois Musil.

Poněkud odlišné pojetí služby pochopitelně přines-la léta poválečná, a to především období normalizace,kdy personálně předimenzovaný ústav vedle orienta-listů zahrnoval různé experty na „problematiku třetíhosvěta“, imperialismu aj. Devadesátá léta poté vedle„odideologizování“ instituce, související mj. s jejím ra-zantním personálním zeštíhlením i ohrožením konti-nuity mnoha oborů, přinesla stěhování ústavu do stáva-jících prostor v Libni. V současnosti je OÚ nejmenšímústavem Akademie věd; přes citelné finanční i perso-nální limity však mohou stávající aktivity a plány véstk optimismu.

K poslání Orientálního ústavu musí i nadále patřitsystematické zkoumání dějin, kultur, nábožen-

ských systémů a jazyků zemí Asie a severní Afriky.Pracovníci ústavu díky znalosti orientálních jazyků vy-užívají pramenné materiály, disponují detailními zna-lostmi místních reálií a náležitě zohledňují patřičnýhistorický a kulturní kontext. Ve svých počátcích seorientalistické obory (zejména v oblasti střední Evro-py) zaměřovaly převážně filologicky, a to se silnýmakcentem na výzkum starších fází vývoje asijských ci-vilizací. V průběhu posledních více jak sta let se všaknáplň orientalistických oborů pochopitelně rozšířilaa podobně jako v jiných společenskovědních disciplí-nách dochází ke specifičtějšímu vymezení zkoumanéproblematiky. Nejenže je pojem orientalistika v sou-časnosti již téměř bezobsažný, ale i původní geogra-ficky vymezené studijní obory jako sinologie, indologieči arabistika se stále častěji stávají pouze zastřešujícímtermínem pro odborníky různých specializací, jejichžspolečným jmenovatelem je znalost jazyka, kontextua reálií daného regionu. Stávající orientalistické obory,jež se vzhledem k rostoucímu významu asijských vel-mocí stále více zaměřují na současné asijské společ-nosti a kořeny jejich historického vývoje, tak disponu-jí interdisciplinárním potenciálem, neboť využívajímetodiky a poznatků různých odvětví, jakými jsou na-příklad historie, religionistika, sociologie či lingvistika.

Hlavním úkolem OÚ je tento vývoj reflektovat a na-vázat dialog s mezinárodní akademickou obcí na vy-soce odborné a specializované úrovni. Cílem analýzya interpretace asijských kultur je však nejen vytvořit

ZDRO

J:M

UZEU

MVY

ŠKO

VSKA

,WIK

IMED

IACO

MM

ONS

FOTO

:ARC

HIV

OÚ

AVČR

FOTO

:OND

ŘEJ

KLIM

EŠ,A

RCHI

VO

ÚAV

ČR

Litva si na předsednictví v Radě EU vyhradila celkem62 milionů eur. Logo vzešlo z veřejné soutěže vy-

psané v roce 2011; čtyři soustředěné kruhy symbolizu-jí úsilí Litvy coby předsednického státu a ostatních člen-ských států dosáhnout shody kompromisem – odstínymodré odkazují k barvám EU a Baltského moře,zbylé k litevské státní vlajce.

Litvu čeká dokončení vyjednávání nové generaceunijních programů (2014–2020), mezi něž patří i novýrámcový program pro výzkum a inovace Horizont

2020 včetně Evropského inovačního a technologic-kého institutu a programu EURATOM. Průlom v jed-náních o podobě H2020 vyvolalo v posledním týdnusvé vlády irské předsednictví. V současnosti je třebadojednat veškeré detaily, aby se první výzvy H2020mohly vyhlásit v prosinci t. r. K dalším důležitým ná-vrhům, které Rada EU projedná v 2. polovině roku2013, patří společné programy a iniciativy podle č. 185a 187 Smlouvy o EU – tj. především programy a tech-nologické iniciativy. Litva rovněž připraví reakci RadyEU na Zvláštní zprávu Evropského soudního dvorak uskutečňování 7. rámcového programu. V oblastivýzkumu vesmíru bude Litva řídit projednání Programu

39 ab

Logo litevskéhopředsednictví– vítězný návrhSimonyMykolaitytėgrafickydopracovalaKotrynaZilinskienė.

Litevský ministrškolství a vědDainius Pavalkis;neformální RadaCOMPET, Vilnius

z B r u s e l u

na podporu pozorování a sledování vesmíru (SpaceSurveillance and Tracking, SST), který Evropská ko-mise zveřejnila v únoru 2013, a programu Copernicusna pozorování Země (květen 2013). Již nyní se uka-zuje, že jejich projednávání přesáhne do roku 2014,kdy je v roli předsednického státu převezme Řecko.

Diskuse k politice výzkumu se zaměří na stav im-plementace Unie inovací a dokončování jednotnéhotrhu znalostí, výzkumu a inovací – Evropského výzkum-ného prostoru (ERA). Na neformálním zasedání Rady

pro konkurenceschopnost ve Vilniusu(23.–24. července 2013) se již usku-tečnila rozprava ministrů pro výzkumo způsobech, jak překlenout mezerumezi poptávkou a dodávkou doved-ností, které zaručí konkurenceschop-nost EU ve vědě a výzkumu, a jakpodpořit dosud nedostatečnou sou-činnost mezi akademickou a průmys-lovou sférou.

Jelikož jsou pro Litvu jako malouzemi klíčová strategická partnerstvíse zahraničími účastníky, patří k je-jím prioritám internacionalizace vý-zkumu; konkrétně jde o Východnípartnerství a jeho vědeckotechnickýrozměr a tzv. Pobaltskou strategii.

K hlavním předsednickým konfe-rencím ve Vilniusu patří: Horizonty pro společenskéa humanitní vědy (23.–24. září 2013); PosíleníVýchodního partnerství v oblastí VaVaI (30. září až1. října 2013); ManuFuture 2013 (6.–8. října 2013),FISA 2013 a Euradwaste’13 (14.–17. října 2013); Infor-mační den ICT a partnerská burza (6.–8. listopadu2013), Lidské zdroje ve VaV (14.–15. listopadu 2013)a Vilniuské inovační fórum (4.–6. prosince 2013). �

ANNA VOSEČKOVÁ,CZELO – Česká styčná

kancelář pro VaVaI, Brusel,Technologické centrum AV ČR

pozice globální mocnosti, jež stále častěji promításvou soft power do dalších částí světa, patří rozvinu-tí mnohem důkladnějšího a hlubšího chápání texto-vých základů čínské kultury k nejnaléhavějším úko-lům současného západního bádání. Pouze detailníznalost textů, které tvoří oporu a vyjádření čínské iden-tity a sebereflexe v jejich mnoha náboženských, filo-zofických, ideologických a historických podobách,umožní pochopit trajektorii vývoje Číny. ProjektO. Weingartena usiluje o několik cílů. Jedním z nich jesystematická a komplexní analýza raných čínskýchtextových korpusů včetně nově objevených materiálů.K dalším patří aplikace počítačových výzkumnýchmetod na čínské zdroje s unikátní snahou integrovat ty-to druhy analýzy do existujících metod sinologie.

Všichni tři ocenění mají mj. přispět k posílení kon-taktů Orientálního ústavu se západní vědou. K propo-jení slouží i nově se rozvíjející program jedno- a dvou-letých pobytů zahraničních badatelů, v jehož rámcichce ústav každoročně zvát špičkové mladé zahraniční

38ab

v ý r o č í

PublikaceMorphology

and Syntax of OldHindī: Edition

and Analysis ofOne Hundred

Kabīr vānī Poemsfrom Rājasthān

Jaroslava Strnadaz Orientálníhoústavu AV ČR

vyšla u prestižníhonakladatele

E. J. Brillv nizozemském

Leidenu.

badatele. Do letošního výběrového řízení se přihlásilo59 kandidátů z celého světa – mezi nimi čerství nosite-lé doktorských titulů z prestižních institucí, jakými jsouHarvard, SOAS či Sorbonne. Z těchto kandidátů posílíústav specialisté na soudobé politické problémy Blízké-ho východu a islámský reformismus soudobé Indie.

Závěrem zmiňme, že na nejlepší tradice české orien-talistiky by rád navázal cyklus přednášek Orient zblízka,jehož prostřednictvím se zájemci seznámí s vybranýmitématy, kterým se věnují či věnovali pracovníci ústa-vu, jakož i oblastmi, na něž se zaměřují kolegové zespřízněných českých a také zahraničních pracovišť. �

ONDŘEJ BERÁNEKOrientální ústav AV ČR, v. v. i.

…slibuje Litva, jež se jako první pobaltský stát ujala k 1. červenci 2013 předsednictvív Radě EU. Usilovat chce o důvěryhodnou, rostoucí a otevřenou Evropu a k jejímpolitickým prioritám patří implementace Východního partnerství (spolupráce EUs šesti zeměmi bývalého Sovětského svazu), završení současného sedmiletéhoprogramovacího období a ukončení legislativního procesu, který stanoví nadcházejícírámec pro léta 2014 až 2020. Součástí programu jsou i stabilita finančních trhů,trvalý hospodářsky růst a snížení nezaměstnanosti.

ČERSTVÝ VÍTR OD BALTU…

Orient zblízka

Cyklus veřejných přednášek Orientálního ústavu AV ČR, v. v. i.

3. říjen 2013Mgr. Pavel Hons, Ph.D.: Když němí promluví… Literatura protestu nedotýkatelných

7. listopad 2013Mgr. Martin Klapetek, Ph.D.: Současná islámská architektura v Německu

5. prosinec 2013PhDr. Vladimír Liščák, CSc.: Cesta Odorika z Pordenone do Číny

Vstup volný!

Přednášky se uskuteční vždy první čtvrtek v měsíci od 18:00 hod. v zasedací místnostiÚstavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i (Na Florenci 3/1420, Praha 1

– naproti Masarykovu nádraží, metro B Náměstí republiky).

Bližší informace: Bronislav Ostřanský, e-mail: ostransky@orient.cas.cz, tel. 266 052 210

ZDRO

J:AR

CHIV

BFL

FOTO

:OND

ŘEJ

KLIM

EŠ,A

RCHI

VO

ÚAV

ČR

konkurz. V každém ročníku budou monotematickýmblokům věnována maximálně dvě čísla z pravidelnéřady; zároveň budou uveřejňována nanejvýš dvě mi-mořádná čísla, jež nebude finančně zcela zajišťovatFilosofický časopis.

Zájemci o publikaci těchto formátů mohou přihlašo-vat své návrhy v redakci každý rok do konce září. Ná-vrhy musí obsahovat následující: kompletní seznamautorů a předběžné názvy příspěvků, včetně jejichkrátkých anotací a předpokládaného rozsahu. Editořinávrhů, které vyberou členové redakčního kruhu, bu-dou své projekty obhajovat na listopadovém zasedáníredakční rady, po němž bude znám výsledek konkurz-ního řízení. Aby mohly vybrané návrhy, které uspělyv konkurzu, včas projít standardním recenzním proce-sem a mohly být následně úspěšně publikovány, jenutno kompletně připravené verze rukopisů dodat doredakce Filosofického časopisu nejpozději do polovi-ny dubna následujícího kalendářního roku.

Jak bylo zmíněno již na začátku, Filosofický časopisnení přes svou křepkost žádný „mladík“. Šedesá-

tileté jubileum je už nepochybně příležitostí poohléd-nout se za jeho minulostí. Redakční kruh a redakčnírada proto připravily publikaci s lapidárním názvemŠedesát let Filosofického časopisu, jež právě vychá-zí a v níž je uveřejněn výběr článků z let 1953–1989

41 ab

– tedy z ročníků, které jsou v soukromých knihovnáchjiž těžko dostupné a ani knihovny veřejné je v mnohapřípadech nemají ve svých fondech. V této souvislostinemá pochopitelně cenu zastírat, že příspěvky, kterébyly v minulosti na stránkách Filosofického časopisupublikovány, často souvisely s politicko-společenskýmipodmínkami, za nichž vycházel. V průběhu uplynu-lých 60 let byl Filosofický časopis jak odrazem ideolo-gického monopolu, tak skromnějších pokusů o ne-spoutané myšlení i příchodu svobodných poměrů.Editoři jubilejního čísla se tedy pokusili shrnout to, copodle jejich názoru stojí za připomenutí, byť samo-zřejmě jde jen o výběr z příspěvků, které do roku 1989,tedy za necelých čtyřicet let, v časopise vyšly.

Některé články obsažené v tomto netypickém číslejsou zajímavým svědectvím tehdejšího společenské-ho kontextu; jiné zase vykazují trvalou hodnotu na-vzdory době, v níž vznikly. Ať však již mají charakterjakýchsi dokumentů či vypovídají o nezlomném úsilía touze po pravdivém poznání, jež nedokázal zdusit anikrunýř totalitní ideologie, jsou stálým mementem. Me-mentem, jež současné vedení Filosofického časopisupodněcuje k důslednému trvání na názorové pluralitěa svobodné diskusi. �

PETR DVOŘÁK,Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.F ilosofický časopis, který v současnosti vydává

Filosofický ústav AV ČR, je od roku 1990 recen-zovaným periodikem a je uváděn v mezinárodních ci-tačních databázích ERIH, Scopus, ISI a Ulrich’s. Kon-cipován je jako vědecký časopis, který se důsledněotevírá pluralitě filosofických názorů. Uvedené zása-dě odpovídá i složení redakčního kruhu a mezinárod-ně pojaté redakční rady, v nichž se na utváření jehopodoby podílejí odborníci reprezentující jednotlivé filo-sofické disciplíny, jež navíc zastupují i různé bada-telské generace. Rozhodujícím kritériem ovlivňují-cím publikaci textů je jejich kvalita – velký důraz jeproto kladen na stále náročnější a kompetentnějšírecenzní řízení, jež je oboustranně anonymní. Meziautory, jež často píší své příspěvky přímo pro Filo-sofický časopis, se objevují přispěvatelé domácíi zahraniční.

Filosofický časopis nabízí vážným zájemcům o filo-sofii v jejím nejpůvodnějším smyslu – totiž hledánímoudrosti, pravdy, dobra, krásy a smyslu života – hod-notné domácí studie i překlady, kvalifikované recenzei informace ze života filosofické obce. Vzhledem k roz-manitosti názorů, jež se na jeho stránkách objevují, senevyhýbá ani polemikám či zasvěceným diskusím.Nezabývá se ovšem jen tradičními tématy – usilujeo skutečně moderní přístup, a proto se otevírá i aktu-álním podnětům a mezioborovým otázkám. Na jehowebové stránce se potenciální přispěvatelé mohoupodrobně seznámit s podmínkami přijímání příspěvků,čtenáři zde naleznou informace o aktuálních i staršíchčíslech a možnostech, jak je získat.

40ab

Toto vědecké periodikum vychází již šedesát let,tedy minimálně po dobu dvou či spíše již tří generací.

Po celou dobu existence bylo spjato s Akademií věd;jeho vydavatelem byl – s výjimkou let 1961–1969,kdy ho vedla nejprve VII. sekce ČSAV a po vnitřní

reorganizaci Akademie Kolegium pro filosofii– vždy Filosofický ústav AV ČR či jeho bezprostřední

předchůdci. První číslo vyšlo 15. dubna 1953,vydavatelem byl Kabinet pro filosofii Československé

akademie věd, založený v témže roce.Funkci šéfredaktora zastával tehdejší ředitel

Kabinetu, prof. Ladislav Rieger. Jistě i u nás existujívědecké časopisy, jež za sebou mají delší historii,

ve svém oboru je však Filosofický časopis nejdélevycházejícím českým odborným periodikem.

FILOSOFICKÝČASOPIS

č a s o p i s y v a k a d e m i i

Filosofický časopis vychází ve své pravidelné řaděšestkrát ročně, každé číslo vždy v rozsahu minimálně160 stran. V těchto číslech jsou až na výjimky publi-kovány příspěvky pouze v českém a slovenském ja-zyce, přičemž všechny recenzované texty jsou vždyopatřeny dvěma cizojazyčnými resumé. Publikacev národním jazyce jsou respektovány jak zahraniční-mi přispěvateli, tak i mezinárodními citačními databá-zemi, neboť se všeobecně uznává, že představují ja-zykový a kulturní přínos pro domácí prostředí. Kromětoho každý rok vycházejí i mimořádná čísla Filosofic-kého časopisu, obvykle dvě, z nichž zpravidla jednovychází v angličtině či – méně často – v němčině. Ta-to čísla nezřídka zaznamenávají velmi příznivý ohlas,naposledy vydané Hledání české filosofie je již takřkarozebráno, ač vyšlo teprve letos v květnu. Obdoboumimořádných čísel, jež se vždy věnují jednomu téma-tu, jsou v pravidelné každoroční řadě šesti sešitů tzv.monotematické bloky, jejichž počet je však – vzhle-dem k preferované tematické pestrosti – v jednotli-vých ročnících omezen. Při jejich přípravě sehrávajívýznamnou roli hostující editoři, jež jsou zpravidlaautory tematického námětu.

Počet příspěvků, které jsou Filosofickému časopisunabízeny k otištění, se stabilně drží na vysoké úrovni,což všechny, kdo se podílejí na utváření jeho stávajícípodoby, pochopitelně těší, ale i zavazuje. Vzhledemke stoupajícímu zájmu o publikaci mimořádných čísela monotematických bloků, který již nelze plně uspo-kojovat, se redakční rada usnesla, že každoročněbude na tato čísla a monotematické bloky vypisován

Časopis Právník, jejž vydává Ústav státu a právaAV ČR, získal stejnojmennou prestižní cenu, kte-

rá se každoročně uděluje od roku 1993 jako výsledekankety pořádané společností Karlovarské právnickédny; XXI. konference se konala 12. až 14. června 2013v hotelu Thermal Karlovy Vary.

Pro akademicky orientované periodikum jde při vel-ké nabídce různě profilovaných odborných právnic-kých časopisů o úspěch mimořádný – v žebříčku setradičně umísťoval zhruba v polovině.

Časopis má nepřerušenou 152letou historii. Pokudje nám známo, je vůbec nejstarším „živým“ právnic-kým časopisem na světě; vznikl již v době obrozenec-ké. Prvním redaktorem byl Karel Jaromír Erben a lzeříci, že se novodobá česká právnická terminologie doznačné míry utvořila a ustálila právě na jeho strán-kách. Ač jsme na takovou historii časopisu pyšní,z pouhé tradice existovat nemůže. Právník je periodi-kem svou formou konzervativním, protože stejně kon-zervativní je do jisté míry i jeho čtenář. Přitom jsme jejale v roce 2012 graficky zmodernizovali, obohatilio cizojazyčný čtvrtletník The Lawyer Quarterly a peč-livější redakční prací určitě i obsahově zkvalitnili.

Vedle Právníka vydává ÚSP on-line Časopis zdra-votnického práva a bioetiky (podrobněji v AB 5/2012),který podobně jako on-line verze TLQ poskytuje otevře-ný přístup k veškerému obsahu ve formátu PDF. �

JAN BÁRTA,Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.

Nejlepší právnický časopis ČR 2013

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

si prohlédli fontánu, která až do roku 1848 stála naVáclavském náměstí v Praze, ale po svatováclavskýchbouřích se jí magistrát chtěl zbavit; hořovičtí tehdy fon-tánu rozebrali a instalovali na důstojném místě.

Mimořádný zážitek nás čekal v Národním hřebčíněv Kladrubech nad Labem, kde jsme prošli stáje unikát-ního chovu běloušů starokladrubského plemene konía kde je v muzeu ke zhlédnutí mj. i kočár, jejž v prvníchletech úřadu používal prezident Tomáš G. Masaryk.

„Ebicykl“ se nachomýtl rovněž k sobotním slavnos-tem ve vesnici ČR roku 2007 Havlovice v Podrkokono-ší, kde byl nejspíš hlavní atrakcí pravý havlovický vod-ník z pohádky Karla Čapka. V havlovickém mlýně sev roce 1794 narodil vlastenecký kněz P. Josef Regner,jehož Alois Jirásek zpodobnil v kronice U nás jako fa-ráře Havlovického. V roce 1893 se v Havlovicích naro-dil český elektrotechnik akademik Josef Řezníček.

Atmosféra setkání v Havlovicích byla náramná, ažza soumraku se podařilo účastníky „Ebicyklu“ přesvěd-čit, aby přeci jen dorazili do cíle předposlední etapy nahvězdárně v Úpici, kde jsme v noci pozorovali planetuSaturn refraktorem, který pro první lidovou hvězdárnuv českých zemích zakoupil počátkem 20. století vzděla-ný baron Arthur Kraus (1854–1930) z Pardubic; i po ví-ce než století funguje dalekohled bezvadně – obdivova-li jsme kvalitu zobrazení planety i jejích prstenců.

Jubilejní ročník se trasou (a opravdu vřelým poča-sím) podobal „Spanilé jízdě“ z Orwellova 1984; za tý-den jsme najeli v průměru přes 670 km. Měli jsme teh-dy problémy se sháněním náhradních dílů pro svástarožitná kola, ale zato provoz byl na silnicích I. třídy

43 ab

nepatrný, takže jsme mezi hvězdárnami jezdili ponejví-ce právě po nich. Ve 30. ročníku nebyl problém ani s bi-cykly ani s náhradními díly, ale na silnice I. třídy jsmenemohli pomyslet ani ve snu, neboť se po nich řítí ne-konečné kolony kamionů i rozměrných vozů SUV.

Příznivě však dopadá srovnání současného vzhle-du měst i vesnic s tehdejším stavem. Prakticky každéměstečko má skvěle upravené náměstí a také vesnic-ké domky svítí fasádami, okna květinovou výzdoboua většina chodníků je schůdná za jakéhokoli nečasu.S potěšením jsme se při jízdě napříč Čechami utvrdiliv přesvědčení, že žijeme v mimořádně malebné zemi.Neměli bychom si ji vlastní lhostejností k nejrůznějšímnešvarům veřejného života nechat zkazit. �

JIŘÍ GRYGAR,polní hejtman Spanilé jízdy Ebicykl

V každé etapě „Ebicyklu“ násobíme ujetou trasuv kilometrech počtem ebicyklistů a násobek sčí-

táme přes etapy v ročníku a dále přes absolvovanéročníky. Jako první cíl jsme si vytyčili dojet takto ko-lektivně ze Země na Měsíc ve střední vzdálenosti(384 400 kilometrů), což se podařilo ke konci 13. roční-ku (Českosaská Třináctka) v roce 1996. O rok později(Slovenská Fajka) jsme dojeli k Měsíci, když je od Zeměnejdále (odzemí je ve vzdálenosti necelých 407 000 kilo-metrů od Země). Poté již nezbývalo než se k Zemi vra-cet z onoho odzemí; úkol jsme splnili před koncem29. ročníku Moravský Džbánek (813 000 kilometrů).

Ještě před jubilejním 30. ročníkem Česká Půlkopajsme si proto vytyčili další náročný cíl – planetku č. 7791Ebicykl, která kolem Slunce obíhá v mírně eliptickédráze o velké poloose 362 milionů kilometrů. Využí-váme totiž okolnosti, že i Země se pohybuje kolemSlunce po elipse, takže když je Země v odsluní a pla-netka 7791 v přísluní, činí vzájemná vzdálenost oboutěles necelých 240 milionů kilometrů. Zvolili jsme siproto měřítko 1 : 1000 a v něm hodláme ke své pla-netce dojet zhruba v roce 2021.

Jakkoli se na trase jubilejního „Ebicyklu“ sešlo vícenež půl stovky ebicyklistů, v krajině se hvězdáři po

příkladu husitských předků rozptylují, tj. táhnou oprav-du polem a na silnici či cyklostezce potká náhodný po-cestný nanejvýš klubko 4–6 ebicyklistů. Není výjimkou,když se dva ebicyklisté střetávají po cestě v protisměru– tehdy mají oboustrannou povinnost upozornit se nasvůj omyl. Celý houf bývá k vidění jedině na hvězdár-nách v cíli etap – obvykle až v nočních hodinách.

42ab

Od léta 1984 pořádají češtía slovenští hvězdářia přátelé astronomietýdenní prázdninové jízdystřídavě po hvězdárnáchv Čechách, na Moravěa Slezsku i Slovensku.Nazýváme je „Ebicykl“,čímž navazujeme

na expedice, které se v astronomii konají s cílem pozorovat i v odlehlých končináchzeměkoule unikátní astronomické úkazy (zatmění Slunce, zákryty hvězd planetkami aj.).Avšak název také připomíná pomocné kružnice (epicykly), které zhruba před 2000 letyvyužil Ptolemaios ke zlepšení předpovědi poloh planet v geocentrické soustavě.(Epicykloidy opisují ventilky na ráfcích kol, když bicykl jede po kulaté Zemi.)

SPANILÁ JÍZDA HVĚZDÁŘŮ-CYKLISTŮPOTŘICÁTÉ

p o p u l a r i z a c e

Přepadení rodinyplzeňskéhoebicyklisty

houfem Ebicyklu

Letos jsme postupně navštívili kamenné hvězdárnyv Chebu, Plzni, Rokycanech, Sedlčanech, Vlašimi,Pardubicích a Úpici v Podkrkonoší, dále hvězdárny,které si vybudovali astronomové-amatéři, ale téžHoršovský Týn, kde se v roce 1781 narodil významnýrakouský hvězdář Joseph Johann von Littrow – poz-dější ředitel Vídeňské hvězdárny a autor vysokoškol-ských učebnic astronomie používaných nejen v mo-narchii, ale prakticky v celé Evropě. Jeho jméno nesekráter na Měsíci, poblíž něhož v roce 1972 přistála po-sádka Apolla 11 s kapitánem Eugenem Cernanem(AB 11/2004), který má – jak známo – československépředky. Ročník jsme uzavřeli ve Sloupnici u Litomyšle,kde nás hostil další astronom-amatér Ing. Jiří Veselý.

Ebicyklisté však podle možností nevynechávají pocestě žádnou zastávku u místních pamětihodností; le-tos především Meditační zahradu (Památník obětemzla), kterou v Plzni-Doudlevcích vybudoval politický vě-zeň komunistického režimu plukovník Luboš Hruška(1927–2007), s jehož synem farářem Petrem Hruškoujsme se den předtím setkali v Chebu. Po L. Hruškovi jepojmenována planetka č. 18841 objevená na Kleti.

V kulturním domě Josefa Suka v Sedlčanech jsmesi připomněli dílo velkého českého hudebního sklada-tele, který se narodil v nedalekých Křečovicích. Projelijsme také Strašice, kde na podzim roku 2009 údajněřádil nebezpečný poltergeist a v postiženém domkusamovolně hořely elektrické zásuvky; později se uká-zalo, že pravdu měl klub Sisyfos – poltergeistem bylnezletilý syn majitele domku.

V Jincích jsme se zastavili u rodného domku českéhoPaganiniho Josefa Slavíka (1806–1833) a v Hořovicích

Ebicyklisté v Kaplisv. MaksymilianaKolbeho(1894–1941)v Meditačnízahradě v Plzni

Tvary – formy – idejePři příležitosti jubilea historika architektury profesora

Rostislava Šváchy z Ústavu dějin umění AV ČRvydalo nakladatelství Artefactum sborník Tvary – formy– ideje. Studie a eseje k dějinám a teorii architekturyv grafické úpravě Rostislava Vaňka pocházejí odrenomovaných historiků architektury a jejich mlad-ších kolegů z generace spolupracovníků a žákůRostislava Šváchy.

Celkem 17 původních textů spojují tři témata, kteráse odrážejí v pracích Rostislava Šváchy. Tvary odka-zují k jeho knize Lomené, hranaté a obloukové tvary.Česká kubistická architektura 1911–1923 (2000),v níž promítl svůj zájem o klasiky dějin umění a tvaro-vou psychologii. Uvažování Rostislava Šváchy o pro-storu, který je konkrétní formou i představou, sledujeintelektuální linii vedoucí od čistě formálního, stylové-ho výkladu k hlubšímu ideovému pochopení umělec-kých děl. Studie sledují témata, jež jsou předmětemjeho prací i s jejich nezaměnitelnou metodou, jež tkvíve spojení formálního výkladu s otázkami morální kvali-ty architektonické tvorby. Na ideovém pozadí výkladutvarů a forem se představuje výběr textů některých

významných kolegů a žáků Rostislava Šváchy. Ná-zorově blízcí jsou mu Kenneth Frampton objasněnímurbanistické megaformy, Monika Platzer zájmem o ne-kanonické užívání forem architektury klasické moderny,brutalismu a stylu high-tech v sou-sedním Rakousku nebo HenrietaMoravčíková s příspěvkem o slo-venském brutalismu šedesátých let20. století. Přitažlivost i odstředi-vost Šváchových podnětů skvělezastupují studie Vojtěcha Lahodyo problému architektonické formyv sochařství a Jindřicha Vybírala, je-hož metodologické uvažování o psaníbiografií umělců je sebeironickou re-flexí oboru. Příspěvky a témata nej-mladších Šváchových spolupracov-níků Richarda Biegela, HubertaGuzika, Martina Horáčka, LudmilyHůrkové nebo Ivany Panochové na-značují, že silné osobnosti dokážívychovat jedince sobě podobné.

Petrasová, T – Platovská, M.(eds.), Artefactum, Praha 2013.Vydání 1.

FOTO

:ZDE

NĚK

VAIZ

,ARC

HIV

AUTO

RA

FOTO

:JIŘ

ÍŘÍH

A,AR

CHIV

AUTO

RA

TOPIC OF THE MONTHRussian scientists protest AcademytransformationRussian scientists and their foreign colleagues

vigorously disapproved a new law that would radicallytransform the 300 year-old Russian Academy ofSciences. Two more specialized bodies – the RussianAcademy of Agricultural Sciences and the RussianAcademy of Medical Sciences – would be mergedwith the larger Academy. Its real estate holdings andproperty would be managed by a newly establishedagency. A protest by Russian scientists has delayeda third reading in the Russian Parliament untilSeptember.

INTERVIEW“Chemical Realism” – Life between Scienceand ArtWe feature an interview with Prof. Zdeněk Herman,

a renowned Czech chemist. In his research hefocuses on the dynamics of chemical reactions or thecollisions of ions that he calls “billiards with particles.”

Professor Herman studied chemistry at the Facultyof Mathematics and Physics of Charles Universityspecializing in physical chemistry and radiochemistry.After completing his studies in 1957, he joined theInstitute of Physical Chemistry (now J. HeyrovskyInstitute of Physical Chemistry of the ASCR). He wasHead of the Department of Chemical Physics, andDeputy Director and Head of the Scientific Council ofthe Institute. Only after the fall of the communistregime was he allowed to complete his habilitationand become a Professor of Chemistry in 1996 at theInstitute of Chemical Technology in Prague. Since1989, he has served on many ASCR committees andin the Czech Government. In 2003, he was awardedthe Czech Head National Prize.

Professor Herman is also a sculptor and painter.For the 50th anniversary of the Institute of ChemicalProcess Fundamentals of the ASCR, he crafteda bronze bust of the Institute’s founder, ProfessorVladimír Bažant.

SCIENCE AND RESEARCHScale Insect – Mosaic of GenesThe June issue of the journal Cell published a study

Horizontal Gene Transfer from Diverse Bacteria to anInsect Genome Enables a Tripartite Nested MealybugSymbiosis. Its first author, Filip Husník, is Ph.D. studentof the Faculty of Science of University of SouthBohemia and the Institute of Parasitology of the BiologyCentre of the ASCR. Tremblaya princeps is a symbiontof Planococcus citri mealybugs (PCIT)

44ab

r e s u m é

Summer Schools in Nové HradyThe Institute of Nanobiology and Structural Biology

of the Global Change Research Centre of the AS CRorganizes two scientific and research summer schoolsfor selected Czech and foreign students at the Academicand University Center Nové Hrady. The mission ofUndergraduate Summer Research in MolecularBiophysics was to enable students of the physicaland mathematical sciences from colleges with limitedresearch to address important problems in biology.The program offered cross-disciplinary researchexperience in leading laboratories. Summer School inMolecular Biophysics and Systems Biology, supportedby the International Visegrad Fund, gave studentsthe opportunity to work with specialists-tutors, take partin outstanding lectures and get a new view ofmethodology and research in the field of systemsbiology.

10th INTEGRAL/BART WorkshopThe tenth in a series of successful workshops

dedicated to high energy astrophysics and supportingground-based experiments (e.g., robotic telescopes)was held in Karlovy Vary on April 22–25. Originally,the IBWS (INTEGRAL/BART) workshops focused onthe work of the High Energy Astrophysics Group atthe Astronomical Institute of the ASCR and relevantinternational collaborators from the field, with extensivestudent participation.

The workshops now promote regional collaborationin high-energy astrophysics emphasizing interfacebetween satellite projects and ground-basedexperiments (also in robotic telescopes).

NEW PROJECTSProject Algatech – Centre for AlgalBiotechnologiesThe Třeboň Department of Phototrophic Micro-

organisms of the Institute of Microbiology receiveda donation from the Operational Programme, Researchand Innovation for Development, for construction andoperation of a new scientific research Centre of algalbiotechnologies. The implementation phase (begunJanuary 1, 2011) aims to develop new cultivationequipment and algal biomass processing practicesfor the production of biofuel, animal feeding, foodsupplements and for the isolation of valuablesubstances. The project will also focus on research inthe area of photosynthesis, developing new measuringdevices and educating students in these areas.

Je tomu už půl století, kdy zazněla do éteru znělka,která uvozovala blízká setkání vědy a techniky s nej-

širší veřejností, jež se pro mnoho generací stala vodítkem,inspirací pro výběr povolání a kultivovanou zábavou. V pá-tek 27. září 1963 odpoledne poprvé vysílal tehdejší Česko-slovenský rozhlas nový pořad Meteor – týdeník vědya techniky pro mládež (jeho hlavní část tvořila reportážo Chýnovských jeskyních objevených v roce 1863 – tedypřesně před 150 lety).

Postupem času se z Meteoru stal hodinový magazín, nakterý netrpělivě čekala každou sobotu ráno nejen mládež,ale celé rodiny.

Na Meteoru vyrostly doslova generace, nejednomu dnesjiž renomovanému vědci pomohl určit budoucí profesníorientaci a mezi jeho spolutvůrci naleznete řadu badatelůz Akademie věd. Jedním z nich je od samého počátku

FENOMÉN METEOR50 let v éteru

Oldřich Unger s magnetofonem Nagra IIIa parabolickým mikrofonem, s nímž strávil stovky hodinpři nahrávání hlasů přírody v terénu. Fotografie z jarníhonatáčení zvuků u jihočeských rybníků v roce 1970(pozn. red.: na tomto snímku údajně nahrává krtonožku).

OBĚ

FOTA

:ALE

XAND

RJA

NOVS

KÝ,A

RCHI

VČE

SKÉH

ORO

ZHLA

SU

vysílání tohoto pořadu skvělý popularizátor, astrofyzik Jiří Grygar, který vzpomíná: „Fenomén Meteor vstoupil do mého životav době svého zrodu díky tomu, že můj šéf v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově dr. Miroslav Plavec byl pro svůj báječný způ-sob přednesu perfektní češtinou a výjimečnou srozumitelnost výkladu i smysl pro humor v rozhlase nejpopulárnějším vědcem vůbec.V době, kdy se na něj obrátili Josef Kleibl i redaktor Oldřich Unger (současně též zakládající člen Divadla Járy Cimrmana) ze začí-najícího Meteoru, právě začal s výzkumem zákrytových dvojhvězd. A tak jsem bral natáčení příspěvků pro rozhlas často za něj.Bavilo mě spolupracovat s mimořádně inteligentními novináři, kteří se snažili vnést do rozhlasu dobrou popularizaci vědy nezatíže-nou tehdejší pitomou ideologií. Pořady jsem natáčel ve své ondřejovské pracovně, v pražském rozhlasovém studiu, ale také v roze-

stavěné kopuli ondřejovského dvoumetru. Sám jsem byl vášnivým po-sluchačem. Na sobotní osmou hodinu ranní jsem si nařizoval budíka,abych nezaspal a pak jsem celou hodinu poslouchal v posteli. Zavrchol považuji období, kdy Meteor komentovali Josef Kleibl s nezapo-menutelnou Dagmarou Sedláčkovou. Všechny příspěvky byly zají-mavé, odborně na výši a přitom srozumitelné a pokrývaly širokéspektrum poznatků z přírodních věd. Při poslechu sama sebe jsem ta-ky slyšel vlastní chyby v hlasovém projevu, v češtině i ve srozumitel-nosti astronomického výkladu a snažil jsem se jim napříště vyhnout.Jsem velmi rád, že Český rozhlas oceňuje výjimečnou pozici, kteroumá Meteor už po půlstoletí, kdy se stal vlajkovou fregatou celéhorozhlasu, a poskytuje mu klasicky původní čas i šíření pomocí inter-netu. Je to úžasné, jak si posluchači předávají vztah k Meteoru z ge-nerace na generaci. Myslím, že nám v tomto ohledu mohou záviděttéměř všechny rozhlasové stanice na světě.“

Fenoménu Meteor a účasti vědců na přípravě jeho pořadů jsemse věnovala v přednášce v rámci Světové konference vědeckýchnovinářů (WCSJ 2013) letos v červnu v Helsinkách (více nawww.eusja.org/totalitarianisms-new-clothes/).

MARINA HUŽVÁROVÁ

Oldřich Unger (vpravo) s Jefferym Boswallem z BBCv rezervaci Velký a Malý Tisý na Moravě

s mládětem racka chechtavého (červen 1967).Dokument z největší rozhlasové expedice (Meteoru)

po přírodních rezervacích v Československu.