archive.org · 2019. 2. 18. · zdvazky s odbytovymi oddelenimi n. p. tesla brno a tesla pardubice....

Casopis

PRO RADIOTECHNIKU A AMATliRSKI: VYSFlAnI

RO£n(K XXIV/1975 CISLO 11

V TOMTO S E § IT £

Nd$ interview .401

V^zva 15V Svazarmu.402

NejlepSimi v^sledky prdce vstric XV. sjez'du KSC .403

Bratrstvi a pfdtelstvf.403

Ze iivota radioamat£ru.404

Cestou osvobozeni - Expedlce AR 406

Nov6 vyrobky fir my Videoton . . 407

R 15.408

Zastaveni na brnenskdm veletrhu 410

Zapisky amatdra z BMV 1975 . . 411

Mikroprocesory.413

Sou£asny stav zaznamu obrazu na desky ‘ . 415

Jak na to.416

MSrici sondy.417

Senzorovd ovladani TVP .... 419

Prijima£ a otiikomer v S 100 . . 421

Minilux.423

Z opravdfskdho sejfu.425

Elektronicky pfepinai idrovek vanoiniho stromku.427

Feritovd hrnifikovd jddra - dokon- Ceni ..-.429

Regulator altern&toru Skoda 100 430

Komunikaim piijimaS pro ama- t£rska pasma - dokon£eni . . . 431

Vyuiiti ant£nniho dilu RM31 . . 434

Soutvie a zdvody, DX.437

NaSe predpov£d, SSTV.438

Nezapomefite, ie.439

Inzerce . . ..439

AMATERSKfi RADIO VydSvS UV Svazarmu ve vydavatelstvi MAGNET, Vladislavova 26, PSC 113 66 Praha 1, telefon 260651-7. §6fredaktor mg. FrantiSek Smolik, za- stupce Lubos Kalousek. Redakcni rada: K, Bartos, V. Brzdk, K. Donat, A. Glanc, I. Harminc, L. Hlin- sky, ing. L. HlouSek, A. Hofhans, Z. Hradisky, mg. J. T. Hyan, ing. J. Jaro§, ing. F. Kralik, ing. J. Na- vrStil, K. Novak, ing. O. Petracek, L. Tichy, ing. J. VackSr, CSc., laureat st. ceny KG, ing. J. Zima, J. 2enl§ek, laure&t st, ceny KG. Redakce Jungman- nova 24, PSC 113 66, Praha 1, tel. 260651-7, ing. Smolik linka 354, redaktofi Kalousek, ing. Engel, 1. 353, ing. Myslik I. 348, sekretiifka I. 355. Ro£n£ vyjde 12 iisel. Cena vytisku 5*K£s, pololetni pred- platne 30 Kcs. Rozsiruje PNS, v jednotk&ch ozbro- ienych sil vydavatelstvi MAGNET, administrace Vladislavova 26, Praha 1. ObjednSvky pfijima kazda po$ta i dorucovatel. Dohl6daci posta Praha 07. Objedndvky do zahranidi vyrizuje PNS, vyvoz tisku, Jindnsskd 14, Praha 1. Tiskne Polygrafia 1, n. p., Praha. Inzerci prijimd vydavatelstvi MAG¬ NET, linka 294. Za phvodnost a sprdvnost prispSv- ku ruii autor. NdvStfivy v redakci a telefonickd

dotazy pouze po 14. hod. C. indexu 46028

Toto fiislo vySlo 10. listopadu 1975 © Vydavatelstvi MAGNET, Praha

s vedoucim specializovane prodcjny TESLA v Pardubicich s. P, Horakem o teto prodejne.

Vase prodejna je jako jedina v repub- lice specializovana na merici techniku a ma sirok^ sortiment mericich pri¬ stroju z tuzemska i ze socialistickych zemi. I v sortimentu souddstek, kon- strukdnich dilik a polovodidu patri mezi nejldpe zdsobend prodejny v CSSR. Chteli bychom proto o t6to prodejnd na§e dtendfe podrobnfeji in- formovat. Kdy a s jakym posldnim by la prodejna zrizcna?

Prodejna OP TESLA existuje v Par¬ dubicich jiz od r. 1967. Byla umistena na sidli§ti Dukla a mdlokdo o ni vedel. V nasich soucasnych mistnostech v Pa- lack^ho ulici je prodejna od prosince 1971. Jako vedouci jsem prodejnu pfe- vzal v r. 1973. Prodejna byla puvodne zamerena jako vettina prodejen OP TESLA na prodej finalnich vyrobku spotfebni elektroniky. Postupnb jsme rozsirovali sortiment a v nekterych obo- rech jsme se snazili byt specializovanou prodejnou. Jsou to tyto oblasti: - elektronickd mefici pfistroje, - polovodice a integrovan6 obvody, - cislicove doutnavky, obrazovky, - konstrukcni prvky, tlacitka ISOSTAT - nahradni dily k magnetofonum a ra-

diostanicim. Ve v§ech vyjmenovanych oblastech se snazime zajist’ovat maximalni sortiment od ruznych vyrobcu z tuzemska i ze socialistickych statu. O tom, jak se nam to prozatim dari, svedci mimo jin6 i skutecnost, ze rocni trzba se za posledni 3 roky zectyrnasobila.

Mohl byste se podrobn&ji zmlnit o n£- kterych zajlmavych pfistrojich, sou- ddstkach a dilech z vaseho sortimentu?

V soucasn^ dobe mame v prodejne uplny sortiment mericich pristroju n. p. TESLA Brno, pro ktery jsme vzorovou prodejnou. Mdme i mefici pristroje ze SSSR, PLR, NDR a MLR. Proda- vame osciloskopickd obrazovky, asi 10 ruznych typu, vyrobky NDR a SSSR. Od n. p. TESLA Pardubice mime si- rokf sortiment nahradnich dilu ke vsem vyrdbenym magnetofonum, tj. kryty, mfizky, kladky, konstrukcni dily, magne- tofonov6 hlavy apod. Zaciname pro- ddvat veskerd pfislusenstvi k radiosta- nicim n. p. TESLA Pardubice pro ci- vilni sektor.

Z konstrukcnich soucastek stoji za zminku nekolik typu mikrospinaSu z MLR, siroky sortiment Cislicovych doutnavek a doutnavek se znaky z NDR, uplny sortiment tlacitkovych prepinacu ISOSTAT, mefici hroty se svorkou, la- boratorni propojovaci vodi£e s bananky, mnoho nejruznejsich konektoru a zd- suvek vcetne konektoru pro j)losn6 spoje (prim^ nasunud), uplny sortiment polovodich a integrovanych obvodu v£etnS nejnovejsich typ^ (napr. KZ140, 141), reproduktory TESLA, reproduk- torov<5 soupravy tfidy Hi-Fi pro ven- kovni pouziti z MLR. Z dokumentace, kterou si sami zajiSfujeme u zahranifni-

Pavel Hordk, vedouci prodejny OP TESLA v Pardubicich

ho v^robce, objednavame po tom zbozi pres dovozni oddeleni OP TESLA.

Dobra zasobenost nasi prodejny je samozrejme i zasluhou jak tuzemsk^ho, tak i dovozniho oddeleni OP TESLA, kterd nam maximilne vychazeji vstric.

Zavedli jsme i prodej vybranych titulu technick^ literatury z produkce SNTL a vesker£ dostupn^ technick^ do¬ kumentace, jako napr, konstrukcni ka- talogy TESLA Roznov, TESLA Lan- skroun apod.

Hodl&te sortiment ddle rozSifovat nebo jiz jeho rozvoj povaiujete za ukonceny? A jak6 zajimave zb oil mdte objednano na pHsti rok?

V jiz uvcdenych oblastech specializace se budeme snazit sortiment udrzovat a ddle roztirovat. Z novych prvku, objednany^ch na pristi rok, bych uvedl napr. osciloskopick6 obrazovky s dlouhym dosvitem 8L039V a 13L036 pro SSTV ze Sovetskeho svazu, sedmiseg- mentov6 displeje a diody LED^z NDR, miniaturni packov^ prepinace z MLR, nizkosumov£ nf a vf tranzistory z PLR a MLR, sit’ov6 stabilizdtory tuzemska vyroby, odporove dekady z n. p. MET- RA. V oboru mericich pristroju dosta- neme z dovozu hlavne ty pfistroje, kterd TESLA Brno nevyrabi, tj. napr. roz- mitace, polyskopy, cislicove mul ti¬ me try, vf genera tory ap.

Tak Siroky sortiment vyiaduje jistc dostatefiny pocet a kvalifikaci proda- va5i. S jak^m kolektivem v prodejnfe pracujete?

V prodejne je nas celkem 27 zamestnancu, z toho pet udnic. Gel^ kolektiv se zapojil do souteze o titul BSP a v rijnu t. r. titul uspesne ziskal. Vedouci BSP je s. Pokorna. Jde o mlad^ kolektiv, vekovy prumer je asi 25 az 27 let, a vsichni si vzali vzorny chod prodejny za „svoji vect£. Sest zamestnari- cu je vyuceno v nekterdm z elektrotech- nickych oboru, dal§i tri jsou vyucenl prodavaci v oboru elektro. Vetsina zamestnancu slozila doplnovaci zkousky z nauky o zbozi. V prodejne poraddme pravideln^ technick^ skoleni. Funkci techniku zastavaji absolventi prumyslo- v6 Skoly elektrotechnickd.

Uzavfeli jsme sdruzen6 socialistickd

zdvazky s odbytovymi oddelenimi n. p. TESLA Brno a TESLA Pardubice. Ddvame jim k dispozici cast nasich vyloh, jejichz prostfednictvim mohou seznamovat sirs! verejnost se svym sortimentem. Kazdorocne na jare a na podzim poradame jednodenni v^stavu merici techniky za ucasti pracovniku n. p. TESLA Brno s mo2nosti ziskani vsech odbornych informaci o vystave- nych pristrojich. Pro n. p. TESLA Pardubice a n. p. TESLA Roznov vyrizujeme zdsilkovou sluzbu jednotlivcum.

Krome toho bylo v uplynulych dvou letcch uzavreno mnoho dalsich socialistickych zavazku na trval6 zvysovdni maloobchodniho obratu, dobrovoln£ darcovstvi krve, zvysovani kvalifikace a zlep£>ovdni pracovniho prostredi.

Presto, Ze mezi nasimi zakazniky je velkd mnozstvi podniku a organizaci z celd CSSR, tvori stale nadpolovicni vetsinu naSich trzeb drobny prodej soucastek jednotlivcum.

To vse klade na nd§ personal velk6 naroky, zasahujici £asto i mimo pracovni dobu.

Jakym zptisobem mohou naSi £tendfi vaSich slu±eb vyuiivat?

Nase prodejna je umistfena na jedn6 z hlavnich trid, asi 5 minut od nadrazi v Pardubiclch. Mdme otevreno denne od 8.00 do 18.00 hod, v sobotu do 12.00 hod., a v td dob& Ize u nds cokoli z uveden^ho sortimentu nakoupit osobne. Prodavdme za hotove, organizacim i na fakturu.

Krom6 toho mame zdsilkovou sluzbu, kterou vyrizujeme objednavky orga¬ nizaci, doi\6 na na§i adresu - Speciali- zovand prodejna TESLA, Palack&io 580, Pardubice - postou. Pokud mame po- zadovan^ zbozi na sklade, vyfizujeme objednavku do 5 dnu po obdrzeni objedndvky. Neni-li zbozi doCasne skladem, objedndvku evidujeme a vyridime ji pozdeji. Jde-li o nevyrdb£n£ nebo dlou- hodobe uzkoprofilovd zbozi, objednavku neevidujeme. Mu5eme-li objedndvku vyridit jen cdstecne, ucinime to a postou- pime ji zdsilkovd sluzbe OP TESLA k vyrizeni zbyvajicich polozek. O zpusobu vyHzeni objednavky zakaznika obratem informujeme. Snazime se udrzovat styk se zdkazniky obcasnymi na-

Socia'Ln

Velmi uBtefai desalero, kteri by si milt oyuisit i v jinfch prodejndcn

bidkami zbozi, informacemi o nov^ch pristrojich nebo sou6astkach na sklade, informujeme i o data trvdni nasi inven- tury, abychom uSetrili zvlaste tem vzdalenejSim zakaznikum zbytecnou cestu.

Douf&m, it dftp&SnS zvlddnete a&jem naSIch £ten&fd, vzbuzen^ tlmto roz- hovorem a pfeji v6m mnoho lispichu do dal£i u£ite£n6 £ixmosti.

Rozmlouval ing. Alek Myslik

Ustredniho vyboru Svazu pro spolupraci s armadou k ilenum a funkcionarum Svazarmu

Soudruiky a soudruzi,

tvofivd iniciatimi prdce nalich pracujicich, kteri jsme na vsech usectch svedky, pfedzname- ndva tvorbou dalUch novych hodnot velkou uddlost pristiho roku} kterou bude XV. sjezd naH Konuinisticke strany Ceskoslovenska.

„ Miliony pracujtcich bezrozdilu veku odpovidaji svym obetavym cinorodym usilim na vyzvu UV KSC, vlddy CSSR, URO a UV SSM. Jsme svidky nebjvale vysoke angazovane ucasti a obetave prdce pro dalsi rozvoj nasi socialisticke vlasti, pfi nil vyrustaji novi organizdtori a prukopnici progresivnich melody socialistickeho zpusobu livola a prdce pro spolecnost.

Stranou tohoto hnuti nezustduaji ani ttenove nasi dobrovolne branne spolecenske organizace. Tem take palri uprtmne podekovani Usthdniho vyboru Svazarmu za jejich tvorivou a obetauou

pomoc pfi naplnovdni nejeh branny ch ukolu v las truck nasi organizaci, ale i dalHch ndrotnych exit v rozvoji naH spolecnostu Vysoko ocenujeme, ze svazarmovci svou prdci k podpofe vystavby a obrany socialismu chdpou jako svuj pftnos a vyznamny podtl k dalHmu rozvoji mirovych sil a mirove poliliky celiho socialistickeho spoleienstvi.


rozhodujici oblast, ke kteri orientuje provolani UV KSC, vlddy CSSR, URO a UV SSM pozomost vlech nasich pracujictch, je splnini ukolu v ndrodnim hospoddrstvi. U vedomi, ze pravi zde se rozhoduje o vytvdfeni rozhodujicteh pfcdpokladu pro rtst iivotni urovne a spoko- jenosli naseho lidu a tim i pro zvyhvdni branne stly naleho socialistickiho statu, udelejme jako svazarmovci vie pro to, abychom v tomto ukolu iestni obstdli. Vedle kvalitntho plnenx ukolu zabezpeiovdnx potfeb obrany naH zemi plnme dusledne jako svazarmovci viechny svi ukoly na pracovistich, stanme se bojovniky za tvurtt pfislup v konkretizaci Provolani v podminkach naiich pracovnich funket i v naiich svazarmovskjch zakladnich organizacich a klubech.

Clenovi svazarmovskych brigdd socialisticki prdce, prohlubujte svi usilt, ktere je vlaslnx ilenum naH vlastenecke branne organizace, o dalH rust efektivnosti a vykonnosti v plnenx vasich zavazkt.

Svazarmovlti motoristi, vyhlaste boj za snxieni nehodovosti, zvylenx kdzni a discipUnovanosti vsech svazarmoveti na komunikacich. V autolkolach udelejte vie pro vsestranny rozvoj schop- nostx a pripravenosti dalHch fidiiu pro nd$ prumysl, zemedelstvi i pro nase ozbrojeni stly. Po- silujte vychovu k vysoke kdzni, mordlce a odpovednosti vlech vdmi vycvicenych ridiliL.

Svazarmovlti letci, vysadkafi a radisti, i od vds se oiekdva, ze odpovile svymi zavazky k vysoki hospoddmosti, ke zkvalitnini piie o svifenou techniku a jejxmu efektivnimu vyuziti a k jelti lirlimu pfinosu valx prdce pro spoleinost. Vyhlaste boj proti vlem leteckym nehodam a nekdzni.

Ocekdvdme, ze i brand a instruktofi braneckych stfedisek pfiuxtaji XV. sjezd KSC rozvi- nutim sviho hnuti za vysoki vysledky v pHpfave na sluibu v naH armdde. Brand, stante se vytecniky svi specidlnx odborhosti. Rozvinte hnuti za vyteiniho stfelce, moraine i fyzicky zdat- niho sportovee, vzomiho pracomika sviho oboru a za vysoko ukdznenj branecky kolektiv.

Mladi svazarmovci a llenovi zakladnich organizaci, rozvxjejte aktivitu k dallx ucasti na zvelebovani obci a mest a na spoleienskim £ivote pfi neochabujici pozomosti k plneni ukolu nasi organizace v branne vychove. Ukolem dne je dale zvylovat pfitazlivost obsahu prdce vasich zakladnich organizaci a svoji brannou pfipravenost.

Pracovnxci vsech hospoddfskych zafizeni Svazarmu, projednejte vyzvu za novi pracomi uspechy k XV. sjezdu KSC a pfihlaste se k ni svymi zavazky na vytvofeni dalHch hodnot. Pfipojte se k hnuti za hrdy titul podniku XV. sjezdu KSC.

Clenovi a funkeiondfi organu Svazarmu a rad odbomoslt vlech stupnu, ocekdvdme od vds, £e udilate vie pro to, a by se zintenzivnila vale masove politickd prdce, vale pomoc k tomu, aby nale zdkladni organizace a kluby sjelti vetH aktivitou, pfipravenosti a uvidominim pfistupo- valy k objasrwvani politiky naH Komunisticke strany Ceskoslovenska. Cxlevidomou praci a svym zvylenym osobnim stykem se £ivotem naseho hnuti v nejzdkladnejsich cldncich v obcich, na zdvodech i na Ikoldch vytvdfejte podminky pro dalli vlestranny rozvoj politicki a pracomi aktivity, pro dusledni a uspelne splneni vsech pfijatjeh zavazku. K tomu vyulivejte vlech boha- tych zkulenosti z prubehu oslav 30. vjroli osvobozeni Ceskoslovenska Sovetskou armadou. Dbejte, aby se s dosazenou inidativou dobfe hospodafilo a aby se vyvijela. sprdvnym smirem. Populari- zujte nejlepli cleny a kolektivy svazarmovskych organizaci, klubu a krouzkit a na jejich vzorech a za jejich pomaci pints ukol ulo£eny naH organizaci - rozsirit jeji pusobent na stroke masovi zdkladni.


takovdto prdce pro spoleinost se siane nejuiirmejli cestou k tomu, aby se dale posiloval socialis- ticky charakt r nasi organizace a take trvale silila jeji spoleienskd vdznost v olich nasi ve- fejnosti.

Pod ■ sdenim Komunisticke strany Ceskoslovenska vykrocme vstfic XV. sjezdu KSC a dallimu rozvoji naH socialisticki vlasti.

Praha 27. zdfi 1975 ' Ustfedni vybor Svazu pro spolupraci s amadou

NEJLEPSfMI VfSLEDKY PRACE VSTftlC XV. SJEZDU KSC

MySlenkami a usilim, jak v na§i bran- 116 organizaci co neju6inn6ji podpofit nadchazejici XV. sjezd Komunistick6

strany Ceskoslovenska, bylo neseno cel6

dvoudenni jedndni 7. pl6na tJV Svazar- mu, kter6 se konalo ve dnech 26. a 27. zafi 1975 v Praze. Plenum venovalo pozornost tfem hlavnim otdzkam. Pre- dcvsim projednalo, jak jsou v organizaci realizovany zdvery listopadov6ho pldna tJV KSC. Za republikov6 organizace Svazarmu o tom podali podrobnou zpravu predseda Cl3V Svazarmu generdlmajor mg. Miloslav Vrba a mistopredseda SlJV Svazarmu soudruli Michal Pdpay. Po diskusi k obema zpravam zaujal k^vykonand praci sta- novisko pfedseda UV Svazarmu armdd- ni general Otakar Rytif, na£ez vytydil hlavni ukoly organizace pro. nejbliSsi obdobi.

Vzapeti na to plenum projednalo a jednomyslne schvalilo Vyzvu Ustfed- niho vyboru Svazarmu ke Plenum a funkcionafum organizace, kterou

otiskujeme v pln6m znfeni. Tato vyzva ukazuje cesty, jak md celd naSe brannd organizace Dodpofit Provolani UV KSC, vlddy CSSR, XJstfedni rady odbo- ru a LJV SSM k nadchdzejicimu XV. sjezdu KSC.

Tretim hlavnim bodem pofadu bylo projednani a prijeti opatreni k referdtu „Stav a rozvoj zdjmov6 brannd dinnosti Svazarmu**, ktery prednesl mistopred¬ seda tJV Svazarmu plukovnik ing. Julius Drozd. Zde si tJstfedni vybor Svazarmu polozil za cil stanovit pro dalsi obdobi ukoly a cesty k tomu, aby proces, v nemz se v nasi organizaci realizuje zdjmova brannd cinnost, v maximdlni mife odpovldal soucasnym i perspektivnim potfebdm socialistickd spolednosti a ideovym principum a ci- lum Komunistickd strany Ceskosloven¬ ska. O zdverech, kterd maji vztah primo k oblasti radistiky, vds budeme informo- vat ve spojitosti s ohlasy svazarmovskych radistft na Vyzvu UV Svazarmu.

/Mh BRATRSTVI _ PRATEjLSTWI

Pod Umto ndzvem se ]il tradilnl konaji mezindrodni zdvody socialistickych zemi v honu na Itfku a radistickem viceboji. Letos se poprve poradatelem techto kompiexnich souteli stalo Ceskoslovensko. Ustredni radioklub Svazarmu CSSR poveril organizaci akce radioamatery z Hradce Krdlove3 kteii uspofddali komplexni souteie 0 rdmci oslav 750. vyroti povyleni Hradce Krdlove na mesto. V tydnu od 14. do 21. 8. 1975 soutezilo pet zahraniMch sportov- nich delegaci a nasi reprezentanti 0 ziskdni nejuyssi trofeje, Pohdru ndrodu.

Stfediskem souteze byl objekt Vo- svymi zdstupci na dinnosti organizacniho jenskdho ldkafskdho vyzkumndho a do- vyboru a zajisfovaly patronaty p%> §kolovaciho ustavu, kde byli vsichni jednotlivd sportovni delegace. Reditelem ucastnici souteze - bylo to pfes 300 zd- organizacniho vyboru byl s. Milik vodniku, funkciondfu a organizdtoru - Mordvek, reditel n. p. TESLA Par- ubytovani, zasedaly zde vgechny komise dubice. a rozhodci sbory a probihaly zde sdlov6 Behem prvnich dvou dnu prijely discipliny radistick6ho viceboje. Oba do Hradce Kralov6 sportovni delegace zdvody v honu na lisku, orientacni zd- z peti socialistickych statu - Bulharska, vod a provoz v radiov6 si ti se uskutei- Madarska, NDR, Polska a Sovetsk6ho nily v okoli Hradce Kralov6. svazu. Navstivily patrondtni zdvody,

Gel6 akci byla vSnovana maximalni prohl6dly si m6sto a v6novaly se tr6nin- pozornost ze strany stranickych a stat- ku a sezndmeni s pouzivanou technikou. nich organ 11 okresu a m6sta i ze strany Slavnostni zahajeni lctolni komplexni podniku a organizaci, kter6 se podilely souteze Bratrstvi - pratelstvi se uskutec-

Obr. 1. Ceskoslovenske reprezentadni druzstvo na kompiexnich soutezich Bratrstvi - pfdtelstvi 1975

nilo v sobotu odpoledne na ndm6sti Osvoboditelu. Predchdzel mu slavnostni pruvod v§ech zavodniku, funkciondru a organizdtoru ze strediska souteze az na ndm6sti Osvoboditelu. Zahdjeni souteze bylo spojeno s polozenim v6nce u sov6tsk6ho tanku a zu6astnili se ho namestek ministra spoju CSSR s. ing. Jira, generdlmajor L. Stach za CSLA, generdlmajor J. Spadek za TJV Sva¬ zarmu CSSR, dr. L. Ondris, OK3EM, pfedseda ustredni rady URK Svazarmu CSSR, zdstupci M6V, OV a KV KSC, M6NV, ONV, KNV, NF a dalsi host6. Slavnostni slib zdvodniku slozil za vsechny pritomn6 Pavol Vanko, za rozhodci ing. Milos Svoboda, hlavni rozhodci kompiexnich soutesd.

Obr. 2. Propagalni vystavku vyrobku TESLA pfipravila v miste kondnt souteie prodejna

OP TESLA z Pardubic

Sportovni cdst akce byla zahdjena v ned£li zdvodem v honu na lisku v pdsmu 80 m. Zdroven probihaly sdlov6

discipliny radistick6ho viceboje - prijem a vysildni telegrafnich zna£ek. Zdvod v honu na lisku skontil uspechem so- vetskych zdvodniku, kteri zvitSzili ve vsech kategoriich. Z nasich si nejl6pe vedli Jerdbek a Zabojnik v kategorii A (obsadili 4. a 5. misto) a Trudicova a Silnd v kategorii zen (3. a 4.). Uspes- nej§i byli vicebojari, kteri po prvnim dnu vedli ve v§ech kategoriich v souteli jednotlivcu i druzstev - v kategorii A 1. HruSka, 2. Havli§, v kategorii B 1. Nepozitek, v kategorii C l.-—3. Jirova.

V pondeli meli vicebojari provoz v radiov6 si ti a vsichni i s liskari strelbu a hod grandtem. Provoz v radiovd siti probihal na vojenskych vozidlovych radiostanicich a byl siln6 narusen ne- prizni podasi a neprilis dobrou pripravenosti. Z naSich zdvodniku si vedly nejl6pe divky - nase druh6 druzstvo ve slozcni Komorovd, Trejbalovd, Skd- lova ziskalo v t6to discipline ve sv6

kategorii nejvetsi pocet bodu. Startovalo ovsem mimo sout6z. Prvni druzstvo divek skoncilo druh6 o 17 bodu za vitez'nymi sovetskymi reprezentantkami. V kategorii,A byli nasi reprezentanti rovn6z druzi a v kategorii B az pati, cimz ztratili sv6 nadeje na celkov6

vitezstvi. Ve strelbe a hodu grandtem dosahovali nasi liskari vyrazn6 lepsich vysledku nez vicebojari a bylo videt, ze venuji priprave v techto disciplinach v6tsi pozornost.

V utery byly na programu zdverecn6

souteze - hon na liSku v pasmu 145 MHz a- orientacni beh radistick6ho viceboje.

h n ro 403

Obr. 3. Proverkou branne pfipravenosti byla i stfelba...

Obr. 4— a hod grandtem na ctl.

Byl to pro nds pomerne uspeSny den a „pomohle< nam k nekolika medailim. V honu na lisku obsadila Lida Trudi- £ova 2. misto a souctem dobrych vysled¬ ku z obou zavodu ziskala celkove prvni misto a jedinou zlatou medaili pro Ceskoslovensko. Dobre si vedli i K. Zabojnik v kategorii A (3.) a P. Derzsyv kategorii B (3.) .V orientacnim behu byla z nasich nejuspesnejsi Jitka Vilcekovd, kterd ve sve kategorii zvi- tezila s naskokem turner 5 minut. V kategorii A byl Hruska 3. a Vanko 5, a v kategorii B Nepozitek 2. a Miha- lik 4.

Posledni den pobytu byl venovdn ukdzkov^mu zavodu naseho zpusobu radio v6ho provozu v radioamatersk^m viceboji. Soutez o Pohar Hradce Kra- lov6 mela dve discipliny - radiovy provoz a orientacni zavod - a mohli se ji zucastnit vsichni zajemci z rad zavodniku, funkcionafu, rozhodcich a orga- nizatoru. Pro disciplinu radiovy provoz byly poprv£ pouzity tranzistorov£ trans¬ ceiver Meteor, vyroben^ v RWS URK. Zdvod mel velky ohlas a zucastnilo se ho pres 50 zavodniku. Vite- zem Poharu Hradce Krdlov£ se stal T.. Mikeska, OK2BFN.

Behem cel^ho ty'dne byla v provozu radioamat^rskd stanice OK5MIR, z kte-

Obr. 5. QSL Ustek stanice0K5M1R, kterd vystlala z Hradce Krdlove po dobu kom-

plexmch souteii

404

Obr. 6. Cestne pred- sednictvo pH slav- nostnim vyhlahvdnt

vysledku

r6 bylo nav&zano celkem pres 2 000 spojeni s vice ne£ 80 zememi Sveta. U sta¬ nice bylo stale plno a vystridali se za- vodnici vsech zahranicnich druzstev. Pouzival se transceiver SOKA 747 a ant^na G5RV.

Komplexni soute£ Bratrstvi - pfatel- stvi 1975 byla slavnostne ukon6ena vyhlasenim vysledku a spolecenskym vecerem ve stredu 20. srpna. Slavnost- niho aktu se opet zucastnilo velk6 mnozstvi zastupcu politickych a stat- nich organu, patronatnich podniku a dalsich instituci. Nejvyssi trofej - Pohdr narodu — si zaslou<sen£ odnesli reprezentanti Sovetskeho svazu, kteri zvitezili ve vsech disciplinach a kategoriich v sout£zi jednotlivcu i druzstev - ve vsech krome jedin6: jedinou zlatou medaili pro Ceskoslovensko ziskala Lida Trudi£ova v honu na liSku. Na5i repre- zelfranti ziskali v celov6m hodnoceni

druhe misto a druha mista v soutSzi druzstev ziskali t6z ve vsech disciplxndch a kategoriich krome vxceboje kategorie B, kde byli az treti za NDR. V jednotliv- cich krome jiz zmin6n6 zlat6 jsme vy- bojovali tri stribrnd - Jitka ViRekovA ye viceboji, Karel Zabojnik v honu na lisku kategorie A a Viktor Derzsy v honu na lisku kategorie B, a dv£ bronzov^ medaile - Jiri Hru§ka v radistick&n viceboji kategorie A a Standa Jirdsek v honu na lisku kategorie B.

Po odjezdu z&vodniku se konala jeste jednodenni porada vedoucich delegaci o nekterych spolecnych akcich v radioamat^rskem sportu v pristich letech,

Tyden spolecn^ho pobytu radioama- t^r.u ze socialistickych zemi jiste splnil cil, ktery si komplexni souteze radioamat^ru kladou - bratrstvi a prdtelstvi.

-amy

mm Kurs RO, PO, OL, OK

Tydenni kurs zakonceny zkouskami RO, PO, OL, OK usporadal ve stano- v^m tabore Svazarmu v Luhacovicich radioklub Gottwaldov. Pres padesdt ucastniku kursu a dalSich tricet amat6ru z cel6 Moravy slozilo v pdtek 1. srpna 1975 ve stanoven£m rozsahu zkousky RO, PO, OL a OK pred komisi, kterou delegovala Ostredni rada radioklubu Svazarmu CSR. Velmi pozitivne lze hodnotit skuteinost, 2e vsichni, kteri uspeSn^ ukoncili kurs, dostali na miste osvedceni RO a PO, zadatele o OL a OK i dostali potvrzeni o vykonani stanovenych zkousek.

Josef. BartoS (ex OK2PO), ktery v sou£asn£ dobe zastava funkci tajemni- ka radioklubu Gottwaldov a jehoz zasluhou byl prubeh cel^ho soustre- denihladky, rekl o t^to akci: „Pokud si vzpominam, konala se podobna celo- stdtni soustredeni naposledy nekdy v roce 1966. Od 16 doby nastalo v radioamat^rskd cinnosti, zam^rend do fad mlddeze, zvlastni „vakuum". Velmi dobrych vysledku dosahuji nekter^ radiokluby na useku prace s mladezi diky tomu, ze zamerily svou cinnost pre- dev§im na oblast branne sportovni. Mdm tim na mysli zejmdna hon na lisku, ktery je dues mezi mladezi velmi populami. Mensich, ale vyrazne dobrych vysledku bylo dosa^eno v modernim

viceboji telegrafistu. Na useku masov^ho zakladniho vycviku telegrafie a radioamat^rskdho provozu vsak znacne po- kulhdvame za nasimi sovetskymi a ne- meckymi soudruhy, kteri na poli svych brannych organizaci (DOSAAF a GST) dosahuji i na tomto nejnarocnejsim useku radioamat^rskd cinnosti vyte6- nych vysledku. Je tomu podle m6ho nazoru proto, ze sovetSti i nemecti prdtel£ dohodnocuji vyrazne brann^ aspekty -telegrafniho provozu a venuji takd patricnou pozornost otazce vychovy mladeze. Teto oblasti cinnosti jsme zejm^na v poslednich letech zustali u nas hodne dluzni. Hovorili jsme pred casern o souvisejicich otdzkdch s ta-

Obr. 1. Josef Bartos, ex OK2PO, tajem- ntk radioklubu Gottwaldov

Obr. 2. Stanovy tabor ^0 Svazarmu Gottwaldov v Luhalovicich, ktery se stal

dejistem kursu

jemnikem tJstredni rady radioklubu Svazarmu CSR s. Jezkem, ktery prisli- bil plnou podporu nasemu zameru uskutccnit tydenni kurs RO, PO, OL a OK, ktery by byl zakoncen zkouskami. Domnivam se, ze v t6to chvili mohu s klidnym svedomim rici, ze diky pochopeni CRK, OV Svazarmu v Gott- waldove a v nemal6 mire t6z diky pochopeni clenri gottwaldovskeho radio¬ klubu, kteri se podileli na organizac- nim zabezpeceni celd akce, se ndm podarilo nas zamer pine realizovat^.

Chtel bych na zaver shrnout vyse uvedend skutecnosti a vyjadrit s v6 presvedceni, ze neexistuji zadn6 priciny, kter£ by nas, radioama- t6ry a funkcionare Svazarmu oprav- novaly konstatovat, ze „s telegrafii byly vzdy spojeny urcit£ potize a probl£mytc.... Nebylo by spravn6 hledat hlavni priciny v tzv. objektivnich du- vodech a zamerovat kriticky prst daleko od svd osoby. Neexistuji ani materialni priciny, kterymi by bylo mozno obhajit duvody, proc se na urovni klubu ne- provadi cilev^doma prace s mladezi na useku zakladniho vycviku telegrafie a radioamat6rsk£ho provozu.

Otazku je treba polozit jinak: zusta- nou radiokluby z Kunstatu, Bucovic, Teplic, Pardubic, Gottwaldova... jako jedin£, kter6 maji ve sv£m stredu cleny schopn£ proniknout k podstate veci?

Oldfich Burger, 0K2ER

OKIKKI/p NA POLNfM DNU

V nasi zprave o tdbore AR pro viteze souteze 30 X 30 byla zminka i o tom, ze ucastnici tabora navstivili kolektivku OK1KKI na jejim stanovisti v jiznich Cechach (pod Jindrichovym Hradcem) o Polnim dnu.Vsem ucastnikum exkurse se zarizeni i provoz a celkovy duch zavodu velmi libil - prostredi, v nemz kolektivka pracovala a jejich zarizeni priblizuje n^kolik snirnku, kter£ nam po navratu z PD clenovd: kolektivky zaslali.

Na obr. 1 je kolektiv OK1KKI, ktery tentokrat vyjel na PD i s rodinnymi prislusniky; vzhledem k tomu, ze bylo

Obr. 3.

relativne dobr£ pocasi, vsichni si ten to „vylet“ pochvalovali. Na obr. 2 je pohled do „radiovozu“ (mimochodem - sami si upravili staricky Robur s velmi uspokojivym vysledkem); vpredu je FT DX 100 s konvertorem pro 145 MHz, za nim Petr 104, pod nim zdlozni vysila£ 0,5 W (145 MHz). K dispozici bylo i upraven£ RSI s konver¬ torem a Petr 103 spolu s TTR-1.

Na obr. 3 je stozar s antenou, kterou pouzili pri zdvodu. Stozar byl 12 m vysoky, ant^na je desetiprvkova Yagi.

Zaverem bych chtel za redakci pode- kovat kolektivce OK1KKI za mil6 prijeti (tesnSpred zavodem vtrhlo na stano- viste 10 zvedavcu, kteri chteli vsechno videt a tak6 vsechno videli) a za pozornost, kterou ndm venovali po celou dobu na§i ndvstevy.

-FAC-

Polni den VSB

Radioklub ZO Svazarmu Vysok£ Skoly bdnskfi - OK2KQM - je vlastnS „zelendC*‘. Povoleni k pro¬ vozu radioamatersk^ vysUaci stanice se nestaCilo jestS ani ohrat v zdsuvce stolu a jii za tri m5sice po vystaveni putovalo na k6tu.

Zad^tkem kv5tna jsme na 51ensk5 schuzi klubu urcili organizadni vybor, ktery m51 za ukol zabez- pecit uiast na§i stanice na Polnim dnu. Nechtfeli jsme, aby nd§ pldn zustal pouze na papife. O ma¬ terial sestarali VaSek a Honza (OK2BJE,OK2SUD), proviant zabezpeiovala YL Pavla, ostatni organi- zaini zalezitosti a koordinaci price v^boru mel na starosti Olda (OK2ER). Diky pochopeni niielnika vojensk5 katedry Vysok5 §koly bdAsk5, ktery uvolnil RO Brodka a Honzu.(OK2SUD) z vojensk^ho soustredeni, bylo na pripravu naSeho prvniho spolefi- n6ho v^letu dost 5asu. Od pondeli do dtvrtka se shinfilo, zarizovalo a organizovalo.

Vedeni VSB vySlo pln5 vstric naSemu zdmSru, zufastnit se je§te letos, v roce 30. vyroii osvobozeni

Obr. 1. U mikrofonu OK2KQM Zdenlk

Obr. 2. Pohled na tabofiste OK2KQM

CSSR Rudou armddou, celostdtnf sout£ie VKV. Pomohl kvestor Skoly, reditel KaM, zdstupce nd- Celnlka vojenski katedry, vcdoud katedry TV a dalSj soudruzi.

Ve itvrtek krdtce po poledni odjizd&la na kotu tfidlennd skupina s materidlem. Odvdiela je Skoda 1203, kterou naSemu radioklubu ochotnS zapOjiil feditel KaM. Ukolem skupiny by to vybrat vhodnd misto na k6t£ 800 - „Slune£nS“, ve dtverci IJl8h, a postavit tdbor. V pdtek odpoledne od)i2d£] od VSB GAZ 59 z vojensk6‘ katedry, kter^ odvdiel na k6tu zbyl^ch sedm dlenO v^pravy. Na misto jsme doraziii at kolem osmndctd hodiny. Zb^valo postavit stoidr s desetiprvkovou antfenou a velk£ provozni stan. Podafilo se. Vecer a ai do pozdni noci se ze ttverce IJ18h oz^val v pdsmu 144 MHz provozni ruch. Sobotni rano pripravilo neprijemne procitnuti vgem ileniim vypravy. „Ne$el*‘ RX. Priiina byla v obvodu ihaveni, pozd£ii se ukdzalo, 3e jsou pferudena ihavici vldkna u v$ech elektronek. Pfidina ‘ - nespr6vn£ zasunut^ vstupni konektor. Polniho dne mlddeie se naSe RO - Lenka Prokedo- vd - nemohla zdiastnit* Situace vypadala velmi beznad£jn£. V neikritiftfiiSi chvili, kdy se vdech zmocfiovala skepse, prijel Honza. Pfivdiel pfijimafi R4, zapQj'ien? vojenskou katedrou VSB a tak jsme se zdvodu pfece jen zufastnili.

Podet dosaienych bodft ndm vypodtal samofinn^ podrad ODRA 1204 z v^podetniho stfediska naSi Skoly. Vtfsledek sout&ie, kter^ bychom po&tali nejmdnS hodinu, zvlddl automat za p£t vterin; pripoCteme-Ii £as potrebntf k zaddni vstupnfch in- formacl - (Ctverce QTH) - mSli jsme v^sledek za neceld tri minuty. Tomu lze rici ,,v£deckntech- nickd revotuce v praxi*\ Nedosdhli jsme sice niiak zajimavdho vtfsledku, Polni den vdak byl uzitedn^ jinak. Ud&lal z deseii lidi dobrou partu.

Dne 3. dervence 1975 zemfel ve vdku 66 lcit

Antonin Mourek, OR1MO.

Patfll mezi priikopniky amatdr- skdho vysildni jli pfed druhou svdto- vou valkou. Cely svuj zivot zasvdtil radioamatdrskdmu sportu. PiseCti radioamatddi na nfej budou vzpomlnat jako na nestora amaterskeho vysildni. Ke klidi kolektivni stanice OKIKPI, kde byl dlouholetym VO, pfivedl dlouhou fadu svych ndstupcd. Byl vzorem distdho, nadSeneho amatd- rismu a nikdy nelitoval ani chvilky dasu, mohl-li pdispet radou nebo pomoci. OK1HBD

Menifc pro zableskovi zanzent

Integrovane stabilizovane zdroje

Tramp 160

Geometric okolo druzice OSCAR 7

406 (a*u*M&cfarm) a

CESTOIJ OiFOBOZGNl

V pondeli 28. 4. dopoledne jsme odjeli z Brna. Po nekolika predchozich chladnych dnech se pocasi opet vylepsilo a tak jsme po ceste do Moravskych Bu- dejovic na hodinu zastavili, abychom si trochu uzili slunicka. Do Moravskych Bud£jovic jsme doraziii neco pred po- lednem a pomoci mistnich skolaku jsme brzo nasli Dum pionyru a mladeze. Oce- kaval nas tarn jeho reditel a v te dobe i jediny placeny pracovnik Ivan Jiruska, ktery pro nas zarizoval program. Pro- hlddli jsme si vybaveni jednotlivych di- len a pracovisf DPM a odjeli jsme se ubytovat a naobedvat. Ve 14 hod. nas ocekaval kolektiv radioklubu OK2KMB v cele s ceskoslovenskym nejuspesnejsim posluchacem J. Cechem, OK2-4857.

Obr. L Ivan Jirulka, reditel DPM v Mo¬ ravskych Budejovicich a PO OK2KMB

Radioklub OK2KMB sidli v peknych cistych mistnostech uvnitr objektu Mo¬ ravskych strojiren. Vedeni zdvodu mu preje, o cem^ svedci i to, ze naseho setkani se zucastnil osobne reditel Mo¬ ravskych strojiren ing. B. Novotny. Ra¬ dioklub ma 32 clenu, z toho je 14 kon- cesionaru. Krom6 vysilani na amat^r- skych pdsmech - maji potvrzeno 210 zemi - zajisfuji ruzne spojovaci sluzby pro jin£ svazarmovskd odbornosti, skoli brance, CO ap. Jejich nejvetsim nedo- statkem je zarizeni. Vysilaji na velmi stary telegrafni vysilac a SSB transceiver typu Otava je pro n£ snem. KV Svaz- armu dostal tento transceiver pridelen, ale musi pry byt v krajskem meste (Tre- bici).

Na uvedeny telegrafni vysilac jsme tedy v obvyklych 16.00 vyrazili na

Obr. 2. Telegrafni transceiver pro 80 m, ktery pro kolektivku OK2KMB buduje

B. Musil

pdsmo a v okoli kmitoctu 3 750 kHz jsme navazali pres 10 spojeni CW/SSB se stanicemi, kter^ na nas cekaly. Byla to zajimava zmena, i kdyz s SSB zafizenim by tech spojeni bylo jiste vice.

Alespon pro pasmo 80 m se „rodi“ v OK2KMB vysilac novy, dokonce transceiver. Stavi jej B. Musil, ale vysi- la6 bude opet pouze telegrafni (obr. 2).

Odpoledne ndm ukazal Ivan, kter)' je i PO OK2KMB, pekn6 okoli a tabo- riste letniho tabora DPM u Vranovsk^ prehrady. Ani vccer jsme nezfistali sami a stravili jsme jej v radioamat£rskdm kruhu.

Dalsi den nds cekala kratkd cesta do Jihlavy, kde nds prijal reditel zdvodu TESLA Jihlava s. M. Bajer, OK2NP. Informoval nas o soucasnem vyrobnim programu a umoznil ndm prohlidku nekterych zajimavejsich provozu. Videli jsme vyrobu konektoru FRB ve fran- couzsk^ licenci, jsou to v soucasn6 dobS nejkvalitnejsi a nejspolehlivejsi ve svete vyrab^n^ konektory* Vyrabeji se na mechanizovanych pracovistich na dilem francouzskych a dilem jiz nasich poloautomatech. Obdivovali jsme zruc- nost zen pri rueni montazi miniaturnich styroflexov^ch ladicich kondenzatoru, miniaturnich prepinacu a dalsich po- dobnych soucastek.

Odpoledne jsme se byli podivat v ra¬ dioklubu 1. ZO Svazarmu, kde je kolek¬ tivni stanice OK2KJI - v soucasn^ dob£ je ale koncese v klidu. Proc? Radioklub se stdle stfehuje - nejdrive byl v kultur- nim dome, pak se nekolikrat stehoval a2 zatim skoncil v nizkych provizornich domeccich, kde neni kam natahnout po- radnou ant^nu.

Milos, OK2BMS, nds potom zavedl do radioklubu pri OSPP, kde zatim kolektivni stanice neni. Vzal vsak ssebou svuj transceiver H W-12, a tak jsme odtud vysilali v obvyklych 16.00 SSB. A nejen to - kdyz jsme skoncili, nabidl ndm OK2BMS, abychom si vzali transceiver s sebou a usetrili si tak starosti se zajist’o- vdnim pravideln^ho vysildni. Jeste jednou mu touto cestou dekujeme.

Vecer jsme strdvili ve velmi pratel- sk£m kolektivu jihlavskych radioama- t^ru - byl to zatim nejhezci ve£er druh6 poloviny nasi cesty.

Posledni zastavkou pred Prahou bylv Cercany. V klubovne radioklubu OK 1KJB na nds cekal Zdenek, OK1FZK. Posedeli jsme venku na slumtku. prohl^dli jsme si podrobne Zdenkuv mo- derne reseny transceiver pro 145 MHz s kmitoctovym analyz6rcm (obr. 3, 4), Kolektivka existuje jiz od roku 1954. od r. ,1962 je v soucasne klubovne. Ma 25 platicich clenu, z nichz vsak jen asi 10 je aktivnich. Krome ucasti na za- vodech VKV jeste cvici brance, zacinajt s SSTV a v pdsmu 145 MHz se zucastnili i souteze k 30. vyroci osvobozeni Ceskoslovenska.

V predvecer prvniho maje jsme tedy dojeli do Prahv, abychom zde nasi cestu na dva dny prerusili. Jednak abychom se mohli zu£astnit prvomdjovych oslav, jednak proto, ze se nepodafilo zajistit

Obr. 3. Moderni transceiver pro 145 MHz OK IFZK jsme ofotografovali ze vhch

stran...

Obr. 4. .. .a ziskali jsme od jeho aatora pUslib popisu do AR

zajem radioamateru z Usti n. L. o nasi navstfcvu a jejich prostfednictvim ani vcas nocleh v Usti. Z Prahy jsme proto vyjeli az 3. kvetna a nasim cilem byly Teplice.

A cilem v Teplicich byl „Tajemny hrad v Karpatech“ - hrad Doubravka, obhospodarovany 5. ZO Svazarmu. Po celou dobu naseho pobytu v Teplicich se n&m vzorne venovali A. Vinkler, OKI AES, a Vasek Zak, OKIAUN. Prohl^dli jsme si adaptovany hrad od sklepa az po vyhlidkovou vez (a je tarn 44 mistnosti). Na jeho upravach, kter6 jest£ zdaleka neskoncily, je jiz odpraco-

Obr. 5. Jeste dost podobne romantickych zncenin na hrade Doubravka £ekd na

adaptaci a vyuziti

vdno pres 44 000 brigadnickych hodin v hodnot£ 3,2 milidnu Kcs. Radioklub ma 136 £lenft a jeho predsedou je V.Zak, OKIAUN. Vznikl v roce 1959 pri n. p. Somet a v roce 1965 byla ZO vytlenena jako samostatna organizace. V t£ dobe tak£ ,,koupili“ hrad - byl jim preveden do vlastnictvi od Narodniho vyboru a jeho hodnota byla stanovena na 93 000 K£s (obr. 5)!

V radioklubu OK1KPU je sluzba kazdy den v tydnu. Dvakrat tydne se schazeji zijemci o Hi-Fi, dvakrat tydne mladeifc (nacvik telegrafie i techniky), jedenkrat tydne je tr^nink v honu na lisku. Krom£ to ho se zucastnuji vetsiny zdvodu na KV a VKV - jen v roce 1974 to bylo na KV celkem 46 zavodu.

Spolupracuji s prodejnou TESLA v Teplicich, s jeji ZO SSM. Uzce spolu¬ pracuji i s hospodarskym zarizenim LJV Svazarmu, ktere vzniklo postupne z puvodniho vedlejsiho liospodarstvi ZO.

S nekter^mi cleny radioklubu OKIKPU jsme potom pobesedovali o jejich i nasich probl^mech a utvorili jsme si tak dokonalejsi predstavu o je¬ jich obetavosti a systematickdm pri- stupu k cel6 cinnosti zakladni organi¬ zace. Radioklub Doubravka patri jiste k nejlepsim radioklubum v CSSR.

Dalsi den nas cekaji Libochovice.

OK1AMT

Seminar PO SSM

Autokempink pod zamkem Pljumlov se - ani nevim, proc - jmenuje Zralok. Pfes svuj nazev pfivital ucastniky semi- nare prijemnym prostredim a peknym pocasim. Z Jihomoravsk6ho kraje se sem sjeli vedouci pionyrskych z&jmovych oddilu - specializace elektro - a vedouci radiotechnickych krouzku. Do dvou dnu spolecn^ho pobytu byla zarazena podrobna predn&ska o nekterych podminkach vychovn^ho syst^mu Pionyrskd organizace SSM (Piameny a Cesty), k organizaci pravideln^ i nepravideln£ technicktS cinnosti pro deti pionyrskdho v£ku, k radiotechnickym soutezim a dal- §im otazkam prace s detmi.

V praktick£ casti si vsichni vyzkouseli - bud jako organizatori, ci jako ucastnici - malou technickou olympi&du s radiotechnickymi prvky. Po nekolika hodinach soustredeni na ucebne byla uvitana jako prijemnd zpestreni.

Z prostoru seminafe vysilala i stanice OK2KUM/p - kolektivka Okresniho domu pionyru a mladeze v Prostejove pod vedenim Evzena Kopi6ky. Vysilafi Petr 103 byl stale oblezen zajemci. Skoda, ze ze Severomoravskeho kraje neprijel ani jediny z pozvanych pionyr¬ skych vedoucich, protoze organizdtori, zejmdna pracovnici ODPM Prostdjov, venovali priprave tohoto specializova- neho setkdni vedoucich znacn6 usili a p£ci.

-zh-

Nov4 vyrobky firmy Videoton

Zafiatkem zari usporadala fa Video¬ ton neoficialni ukazku svych \^yrobku pro rok 1976. Protoze nektere z pred- vadenych vyrobku se mozna budou do- vazet i do CSSR, chceme vas s nimi sezndmit.

Novinkou v oblasti tclcviznich prijimacu je senzorove ovladani volby programu (obr. 1). Je vybavenim nekolika novych typu televizoru. Lze jim volit jeden z osmi programu a zvolenv pro¬

gram je indikovan svetelne. Televizor TA 5204 Athene de Luxe md uhlopricku obrazovky 61 cm, spotrebu 140 W, vstupni citlivost pro obrazovy signal 50 pV, a je osazen 4 10, 10 tranzistory a 56 diodami.

Velmi se nam libil kufrikov^ radio- prijimac s vestav^nym kazetovym magnetofonem RM 4620 TELSTAR (obr. 2). Prijima£ ma rozsahy DV, SV, KV a VKV CCIR i OIRT. Vykon nf ze-

Obr. /. Senzorove ovladani volby kandlti TVP Athene de Luxe

Obr. 2. Kuffikovy pfijxmat s kazetovym magnetofonem TELSTAR

Obr. 3. Autorddio .

silovace je 1,3 W, pristroj je napAjen bud z baterii (9 V), nebo ze site. M& vesker6 vybaveni, kter6 zAkaznik od takov^hoto pristroje o^ekiva. Vzhledov^ reseni nezaostava za technickou kvali- tou.

Treti novinkou, na kterou chceme upozornit, je autoradio (obr. 3). Je to prijimac pro DV, SV, KV a oba rozsahy VKV a je vyrdben pro sovetsk£ vozy 2iguli ve velkych seriich. Stejnfe jako TELSTAR RM 4620 je na mf a nf osazen integrovanymi obvodv z dovozu. -amy

Ts (rftttatekS&lfy IJ 407

„Po£ltame sprlpravou dalsiho rocnlku souteze co nejdrlve<£, rekl ucastnikum Integry 1975 podnikov^ reditel n. p. TESLA Roznov. Jak se jiz stalo pravia- lem, patrl do prlprav souteze i otazky, kterd jsou z&kladem vyberu pro zaver Integry. Promyslete si dobre odpovedi na letoSni otdzky. Nenechte si „napo- vldat“, ale sami dobfe prostudujte ty ukoly, na kter£ byste v ten okamzik ne- dovedli presne odpovedet. Pak teprve napiSte svd feSenl a poslete na adresu: Oddelenl podnikov£ v^chovy TESLA Roznov (s. Nohavica), trlda 1. maje 1000, 756 61 Roznov pod Radhostem.

Odpovedi za§lete na koresponden- cnlm llstku tak, ze ozna£ite jen cislo otizky a pismeno spravn£ odpovedi, napr. lb, 25c, 33a apod. Listek poslete nejpozdeji do 15. ledna 1976 (plati datum postovnlho razitka). Do lev£ho rohu dopisnice napiste heslo INTE¬ GRA 1976 a uvecfte svoji presnou adre¬ su, PSC a cel£ datum narozenx (jen letopocet nesta£i). Do rekreacnlho strediska Elektron n.p., TESLA Roznov budou na ctyri zdv£re£n6 dny souteze po- zvani ti, kterl nejl£pe vyreSi otazky. Mohou to byt devcata a chlapci od devlti do patnacti let (tj. rok narozeni 1961 az 1967). Presny termin a podminky k ucasti dostanou vybrani ucastnici souteze plsemn£ (predbezne pocl- tejte s obdobim brezen nebo duben 1976). -zh-

Testov£ otazky pro celostatnl sout£z

INTEGRA 76

1. Nap£tl bize-emitor Z/Be u kremi- kovych tranzistoru je: a) v£t£i nez 1 V,

< b) mens! nez 0,5 V, . c) v rozmezi 0,5 V az 1 V.

2. Tato charakteristika plati pro: a) diodu zapojenou v zivern£m

smeru, b) diodu zapojenou v propustn£m

smeru, c) varikap zapojeny' v zavern£m

smeru.

0 Q5 1

— Uak [V]

3. Touto znackou se v elektrickych schematech oznacuje: a) varikap, b) tunelova dioda, c) Zenerova dioda.

4. Monolitick£ integrovan£ obvody jsou polovodicov£ sou£astky, kter£ mohou byt napajeny vnejslmi zdroji: a) vyhradne stejnosmernym stabi-

lizovanym, b) vyhradne stejnosmernym bez

naroku na stabilizaci, c) stejnosmernym nebo strldavym

podle druhu integrovan£ho obvodu a zpusobu zapojeni sys- t£mu.

5. Monolitick£ integrovane obvody se vyrabfeji z monokrystalu kremlku technologii: a) difuzni, b) difuzne slitinovou, c) planarne epitaxni.

6. TESLA Roznov ma v roce 1975 urcity vyrobni sortiment monolitickych integrovanych obvodu. Je to: a) vice nez 50 ruznych typu, b) m£ne nez 30 ruznych typu, c) 30 az 50 ruznych typu.

7. Spojovacl sit? z hliniku se u monolitickych integrovanych obvodu dela: a) ve vakuu, b) strlkinlm pri vysslch teplotach, c) tiskem a vypalovdnlm.

8. System monolitick&io integrova- n£ho obvodu je spojen s vyvody obvykle dratkem o prumeru 30 pm, ktery je a) ze zlata, b) ze stflbra, c) z medi.

9. Soucastky v systemu monolitick£ho integrovan£ho obvodu se vytvarejl na substratu z polovodicovych vrstev vodivosti N a P v urcitem uspora- ddni a propojeni. Vertikalnl struk- tura vrstev na obrazku plat! pro: a) tranzistor typu n-p-n, b) tranzistor typu p-n-p, c) tyristor.

At vrslva

,NV+ P substrat

10. Monolitick£ integrovane obvody mail na spolecn£ podlozce (sub¬ stratu) : a) jen aktivni sou£astky (tranzisto-

ry, diody), b) jen pasivnl sou£astky (odpory,

kondenzatory), c) aktivni i pasivnl soucdstky (bez

indukcnosti).

11. Vyvody u polovodicovych soucastek mohou byt pri montdzi ohybany: a) od urcit£ vzdalenosti od pouzdra, b) v t£sn£ bllzkosd pouzdra, c) nesm£ji byt ohybdny vubec.

12. Monolitick£ integrovane obvody maji obvykle zarucenou funkci syste¬ mu v rozsahu provoznlch teplot: a) —55 °C az +125 °C, b) —100 °C az +200 °C, c) —80 °G az +200 °C.

13. Napajecl napeti monolitickych inte¬ grovanych obvodu je obvykle: a) mens! nez 3 V, b) v rozmezi 3 V az 24 V, c) vets! nez 24 V.

14. Uvecfte alespon 5 typu monolitic¬ kych integrovanych obvodu, vcetne urcenl zdkladnl funkce (naprlklad - MAA723, stabilizator napeti),

kter£ vyrabl TESLA Roznov (typy t£ze funkcnl rady budou povazo- vany za jeden typ).

15. V^stupni odpor el. obvodu je defino- vdn vztahem:

J? Uvst a) xivyst — ~—j-

■*vst

Uv^st

Tv St

c) 7?v^at Uvf st /

Tvyst

16. Vypoctete zatezovaci odpor, je-li dano vystupni napeti U = 4,0 V a vystupni vykon P ~ 4,8 W.

17. Monoliticky integrovany obvod MAA501 (operacnl zesilovac) se vy- znacuje velkym vstupnlm a malym

' vystupnlm odporem. Pomer techto odporu /?vSt/7?v^st je rddove: a) 1 . 105, b) 1 . 103, c) 1 . 101.

18. Clslicov6 integrovane obvody TTL majl predepsan pro spravnou funkci maximalni rozsah napajeciho na¬ peti: a) 4,50 V az 5,50 V, b) 4,00 V az 6,00 V, c) 4,00 V az 5,00 V.

19. Touto znackou se v elektronickych schematech oznacuje: a) invertujlci zesilovac, b) obvod pro logickou funkci

Y = A,

c) obvod pro logickou funkci Y = A.

-“V

20. Nektere systemy monolitickych integrovanych obvodu maji vstupy zapojeny podle obrazku. Toto za¬

pojeni plati pro: a) komplementarni dvojici tran¬

zistoru, b) tranzistory T\, v rozdilov6m

zapojeni, c) tranzistory 7T, T2 v Darlingto-

nove zapojeni.

21. Cislicov£ integrovan£ obvody pracuji s napefovymi urovnemi log. 1 a log. 0. Maximalnl uroven pro log. 0 pro vstupni signal u cislicovych integrovanych obovodu TTL

Je: a) 0,0 V, b) 0,4 V, c) 0,8 V.

22. Elektronick£ hradlo je polovodicovd soucastka urcena pro: a) zpracovavani signalu logickych

funkci, b) spin£ni a vypin&ni vykonov^ch

reld, c) zpracovdv&ni stridavych signalu

u linearnich obvodu.

23. Tranzistor na obrdzku je v zapojeni se spolecnym:

a) kolektorem, b) emitorem, c) b&zi.

¥

24. Nektere typy monolitickych inte¬ grovanych obvodu jsou ur£eny pro vf aplikace. V soucasn6 dobS je to tak£ typ MA3005, 3006, jehoz raez- ni kmito6et je: a) 10 MHz, b) 100 MHz, c) 120 MHz.

25. V obrazku oznacte spravnou pola- ritu napajecich zdroju:

26. Tranzistor v danem zapojeni pra- ' cuje jako:

a) nf zesilovac, b) spinac, c) smesovac.

27. Na obrazku jsou charakteristiky: a) tyristoru, b) triaku, c) tranzistoru.

28. Nektere typy linearnich integrova¬ nych obvodu pri aplikacich vyza- duji vnejsi kompenzacni obvody (tvori je obvykle odpory a kondenzatory), kter£ jsou urCeny pro: a) teplotni kompenzaci zbytkov^ho proudu tranzistoru, b) kmitoctovou kompenzaci a stabilizaci, c) kompenzaci a stabilizaci napa¬ jecich zdroju.

29. Zenerova dioda ve funkci stabilizdtoru napeti je nap&jena: a) v propustn^m smeru, b) v zdvern^m smeru, c) stridave.

30. Monolitick6 intcgrovan^ obvody pro nf zesilovace jsou urceny predevsim pro zpracovav&ni signalu: a) spojitych do urfcitych urovni, b) nespojitych libovolnych urovni, c) spojitych i nespojitych libovol¬

nych urovni.

Setkani mladych radiotechniku

Bylo to prave ve vyrocni den prvniho letu dloveka do vesmiru, kdyz se na Kleti seslo nekolik desitek deti i dospe- lych. Pri kratk£ vzpomince na Jurije Ga¬ garina polozili pionyri, sovetsti vojaci i svazaci televizniho vysilace Jizni Cechy kytici rudych kvetu ke kamen- n£mu pamitnicku.

Jak se uk&zalo, vice nez polovinu ucastniku mal£ slavnosti tvorili soute- zici krajsk6ho setkani mladych radio¬ techniku. Prohlddli si podrobne vsechna pracoviste televizniho vysilace a neza- pomneli klast vsetecn^ otazky s. Janu Komendovi, ktery' je provazel.

Hlavni ukoly cekaly ucastniky setkani v Okresnim dome pionyru a mladeze v Ceskem Krumlove. Test pro obe vekov£ kategorie obsahoval nejen ot&zky z radiotechniky, ale vyzadoval i znalost kraje, vedomosti o pionyrske organizaci a o televiznim vysilaci, odkud prave vsichni pfisli. To proto, aby si organi- z^tori overili u£innost takov6 odborn6 exkurse.

Zhotoveni vyrobku - prakticka stavba, prokazujici i dovednost soutezicich - bylo pro mnoh^ obtiznym oriskem. Navrhnout obrazec plosnych spoju pro oscilator a pak oscilator s uspechem zapojit (a pritom uhledne pajet, es- teticky urovnat soucastky, neztracet cas...) byl ukol stars! vekov£ kategorie. Ti mladli zhotovili ve stejn&n terminu jednodu§si vyrobek.

Tradicni setkani jiho^eskych mladych radiotechniku bylo velmi pekne pripra- veno. Dobrou uroven prokazali opet pionyri z Ceskych Budejovic a z Cesk^ho Krumlova. Jejich druzstva obsadila pfedni mista y obou kategoriich.

Vysledky jednotlivcit

Kategorie mladHch

1. Jaroslav Mikes KDPM C. Budejovice . 82 bodu

2. Lubos Nerold ODPM Cesky Krumlov 74,5 b.

3. Jan Pribyl ODPM Cesky Krumlov 74 b.

Kategorie starsich

1. Zdenek Dusek ODPM Cesky Krumlov 9i b.

2. Antonin Couf KDPM C. Budejovice 88 b.

3. Jaroslav Dusek ODPM Cesky Krumlov 88 b.

-zfc

FOZOB! V popisu korekeniho predzesilovace,

ndmetu pro kategorii A 7. rocniku souteze o zadany' radiotechnicky vyrobek, doslo vinou autora v prubehu overovarii k rozdiln^mu oznaceni odpovidajicich soucastek ve sch^matu a na vykresu plo§- nych spoju. Omlouvame se vam za toto nedopatreni a uverejhujeme vykres des¬ ky s plosnymi spoji I 203 se spr^vnym oznacenim soucastek.

il 409

Zastaveni na brncnskem veletrliu

Tak6 leto§ni mezinirodm veletrh v BrnC, jehoz zahijeni jsme se na skok zuCastnili, byl ve znameni technickCho pokroku, kricejiciho zejmCna v uzitC elektronice turner milov^mi kroky. Stfe- dem naseho zajmu byl jednak pavildn C, ktery je jiz tradicne mistem vystavo- vatelu z oboru elektroniky, a jednak pavilon D se zaHzemmi vypoCetni techniky, sberu a prenosu dat. Nekteri vy- fobci vystavovali zafizeni ci pristroje u nis jiz znam^ cist vsak pfispela no- vfmi vyrobky.

Ve stanku fy Hewlett-Packard nis zaujala jiz v odbornCm tisku publiko- vana kalkulacka HP 21 (obr. 1), kterou si navstevnik sam mohl obsluhovat, a tak overit jeji vypoctovi vlastnosti. U tohoto vyrobce jsme mohli zhlCdnout sve- teln£ diody (LED) v ruznCm provedeni a barvach (serie 5082-4650 az 4658 - CervenC, zlutC a zelenC), kterCjsou mimo jini sortimentem i jinych vyrobcu (napr. fy Intermetall a Siemens). Firma Hewlett-Packard vystavovala mimo spic- kove meHci pristroje Cislicove displejove

Obr. 1. Kapesm kalkulacka H-P typu 21 Obr. 2. Displejovd jednotka H-P

Obr. 4, Cislicovy multvnetr Keithley

' 160B V

jednotky (obr. 2) na bizi Ga-As-P diod nov^ rady 5082, sdrie 7440 (radovC pro kalkulacky), sirie 7750 (jednotlivC, pro displeje mcricich pristroju a digitalnich hodin se zvetsenou v^skou znakfi 10,9 mm), rovnez ve trech barvich. Jako producent techto modernich indi- kaCnich prvku me] pochopitelne osazeny panely vsech svych meHcich pfistroju zminenymi ci obdobnymi typy, popri- pade alfanumerickymi cislicovkami s bo- dovym rastrem 5x7 (obr. 3, timer - - counter HP5304A).

V oblasti displeju je jiz zrejme jasno, nebof i jinx zahranicni vyrobci pouzivaji uvedeni vyrobky, pricem^ svetelni pa- ndyna bazi tekutych krystalu (Tekelec) tvori zanedbatelnou mensinu. Digitrony jsou tedy jiz zrejme na ustupu, i kdyi jsme se jeste s nimi setkali u nCkterych cislicovych pristroju spickovC urovnC (Schlumberger), osvedcenC koncepce, avsak vy vojovC jiz stars! konstrukce. Na- proti tomu mnohdc se tCz vyskytuji fluorescencni nizkonapefovC (30 V) dis¬ pleje zelene barvy, napr. .v popularnim Cislicovem multimetru fy Hartman & Braun T 2201 (Grundig-Electronic).

Kdyz jsme se jiz dotkli mericich pM- stroju, je treba konstatovat, ze velky zajem byl o CislicovC mul time try s auto- matickou volbou rozsahu (autoranging), napr. fy Schlumberger, Tektronix Ci Keithley (obr. 4), kterC vetsinou pouzi- yaji pro vnitrnx prevodnik A/D, ridici cast i automatiku speciilni integrovanC obvody LSI, napr. GZF1200, LDIOl, LD102 atd.

Zajimavou pomucku jsme objevili ve stanku fy Siemens. Jsou to pajeci klestC k vyjimani porouchanych integrovanych obvodu, sCrie V 26898-B2 a2 B21 (viz druhy^ clanek o MVB). U fy Siemens ostatnC toho bylo k videni vice. Jme- nujme alespoh merici automat K 2060 k promerovim monofpnnich a stereo- fonnich rozhlasovych linek, kter^ (podle nejnovejsich doporuceni- GCITT) automaticky zjist’uje sumova a cizi na¬ pe ti, nelineirni zkresleni, napCtovi sko- ky, kmitoCtovy prubeh, rozdily urovni, fazovC diference atd.; pristroj souCasnC tiskne protokol o zmerenych lidajich (obr. 5).

O tom, ze pouzdra DIL nemusi obsa- hovat vzdy jen integrovani obvody, nis presvedCily vyrobky fy Bourns, kteri vyrabi siroky sortiment stejn^ch odporu, zalisovanych ci zalitych v techto Ctrnicti ci sestnactivyvodovych „housenkich“. Odpory jsou realizovany technology tlustovrstvoveho filmu a jsou razeny paralelne ci v sCriove paralelnich kombina- cich (obr. 6). Jsou vhodnC napf. k omezeni proudu sedmisegmentovych Cisli- covck pA-As-P (typ 4114R-001-151), k ukonceni linek a k interfaceovCmu pfizpusobeni 10 ryclde sirie EGL.

Obr. 3. Merict pH- stroj H-P 5304A $ cislicovkami s bodo~

vym rastrem

U fy ITT-Intermetall jsme se mirno jind setkali s novymi typy vykonovych integrovanych hradel, kterd tvori inter-

Obr. 5. Mefict auto¬ mat Siemens - vysi- laS3 pfijimaS a vlevo rychlozapisovac (typu

2060)

Obr. 7. Nova, hradla NAND fy ITT

(Intermetall)

nendsilnou Formou v§tipit zdklady dislicovd techniky. Opravdu vhodny ndpad k ndsledovani! Se stavebnicemi se mohl zajemce seznamit 16i ve stanku vystavo- vatele v pavilonu C.

O vystavovanych vyrobcich by bylo moznd toho Fici jeStd daleko vice; v tomto clanku jsem se vsak snazil upozornit jen na nekterd zajimavd novinky.

Ing. Tomal J. Hyan

faceovd vystupy pro vetsi vystupni prou- dy (100 az 250 raA), tj. s typy MIG- 74130, 138 pro 30 V a MIC74131, 139 pro 15 V. Sortiment 10 tohoto vyrobce byl rozsiren i o dtveFice (MIC74135) a sestice (MIC74137) hradel NAND s charakteristikou Schmittovych obvodu s hysterezi 0,8 V (obr. 7). Soucasny sor¬ timent /O u tdto firmy neni ve srovnani s jinymi tak rozsahly - napF. v Fade TTL je to 106 typu - nebot’ hlavnimi vyrobky jsou nejruznejsi diody a Zenerovy diody a specialni integrovand obvody pro tak zvanou konzumni elektroniku. Sem pa- tFi napF. specialni obvody pro polodigi- talni hodiny (napr. TAA780, TBA840, SAJ270 E a jind). Obvod SAA1022 umoznuje napr. vytvorit dislo pFijima- ndho kanalu (programu) v pravem hor- nim rohu obrazovky. Jind specialni ob¬ vody pak umoznuji ultrazvukovd ovld- ddni televiznich pFijimacfi, a sice s rrioz- nosti volby tFiceti-kanalu (SAA1024 a SAAI025), patndcti kanalu (SAA100 a SAA1010), dalsi obvody slouzi k meFeni rychlosti otaceni (SAK115 a SAK215), ke konstrukci elektrofonickych varhan

Zapisky amaiera z BMV 105*5

Tradidni soucdsti babiho leta byvd i navstdva BMV, kde se vedle ochutnani burcaku, smazenych jater a brnenskych uzenych „cigar“ clovek muze podivat i na to, jak pokrocila technika.

Snazil jsem se divat odima radioama- tdra, ktery ma velmi omezend moznosti materialovd i finandni, ktery je z valnd miry odkazan na nas trh, kter^ nechce a pFedevsim nemuze postavit tFeba obra- zovkov^' displej, a pFitom ma zajem nejen o zesilovace, magnetofony, pFijimade apod, (kterd na BMV tdmeF vubec nebyly), ale i o nejruznejsi aplikace elektroniky.

Vseobecne se da Fici, ze na BMV bylo malo takovych strojti, v nichz by nebyl nejaky Fidici, hlidaci nebo podobn^ elektronicky system. Z tohoto hlediska povazuji vsak zastoupeni ^diste** elek¬ troniky na BMV za nevyva^end.

Nepochybuji, ze „sldgrem“ na podob- nych vystavach jsou pocitace, pro ama¬ tory pak kalkulacky. Tech bylo dost i letos, pocinaje nejjednodussimi ma- darskymi a bulharskymi, az k vyrobkum firmy Hewlett-Packard, ktera vystavovala kapesni kalkulacky pro vedeckd vypocty. Kolik casu, prace a ndmahy by tyto kalkulacky mohly usetFit celostdtne, kdyby byly be£ne dostupnd, to nedo- vedu odhadnout - usetrend hodiny by se vsak jiste pocitaly ria milidny. Ale to jen na okraj.

Co by vlastne mohlo amatdra zajirhat nejvice? DomnivAm se, ze soucastky. Vychdzim z toho, ze ka^dy, nebo skoro kazd^ amatdr stavi pFedevSim meFici a jind pFistroje a zaFizeni, a k tomu - krome napadu a penez - potFebuje sou¬ castky, soucastky a jeste jednou sou¬ castky. A to nejruznejsi soudastky: vedle

(SAH190, SAA1030, SAJI 10, TDA0470 a TCA430-N) atd.

Pro rozvoj cislicovd techniky vyrdbi fa ITT-Intermetall dve maid stavebnice (experimenty s obvodem MIC7400 a MIC7493), kterd obsahuji veskerd potrebnd soucasti a dokonce i indikacni diody LED vcetne nezbytnd plochd baterie. Tyto dvd stavebnice nenAsilnou formou uvddeji zdjemce do taju dislicovd elektroniky pomoci experiment^, na nichz si kazdy muze sam ovdFit, a tak

Obr. 2. Tlacitka a indikacm prvkyfirmy Beckman Obr. 4. Kleste (dva typyj k odpdjem integrovanych obvodu z desek s plolnymi spoji (vyrobek Siemens)

odporu, kondenzatoru, polovodicu vse- ho druhu i spinace, prepinace, tlacitka, rele, zarovky, krystaly, konektory a dalsi „bizuterii“.

U profesiondlnich mericich pristroju bude amat^ra mimo podstatu zajimat predevsim jejich „kabat“, moderni de¬ sign, aby alespon udrzel krok s v^vojem ve vzhledu - kdyz uz jinak nemuze. A v neposledni fade hledd napady, si- kovn6 „finty“, ktere by se daly realizovat i v dilne „na kolene“.

A co bylo k videni z techto hledisek? Z oboru mechanickych soucastek vy-

stavovala fa SEGME (viz AR 5/1975) tradicne sv6 miniaturni ovladaci prvky. Vyber ruznych prepinacu, tlacitkovych souprav apod, na trech panelech fy Beckman dokazuje, ze sortiment je stale sirsi, neustale se rozrustd vzhledem k na- rocnym pozadavkum elektronick&io

prumyslu (obr. I, 2). Trend jednoznacne smefuje k miniaturizaci, pricemz mikrominiaturizace nekterych v^robku dosahuje uz hranice moznosti.

Stejna tendence se projevuje u rel£. Siemens, jcden z nejvetsich vyrobcu reld, vystavuje tolik druhu nejruznejsich rel6 pro nejritznejSi ucely, ze snad neexistuje obor, pro ktery by se mezi nimi nenaslo vhodn6 provedeni. Minibloky i dvojita reld pro plosn£ spoje, ploch6, tzv. Kartenrelais s vy§kou 10 mm, ja- zyckovd rele v pouzdru DIL s vyskou 6,4 mm (provedeni spinaci, rozpinaci a pfepinaci, s diodovou ochranou spina- ciho tranzistoru apod.), miniaturni po- larizovana re!6 a dalsi - to se ani neda vyjmenovat.

Dosti pfekvapiva byla polska expozice, mela bohaty sortiment fotodiod, fo to tranzistoru, Hallo vych prvku, krys-

talovych filtru, zdrovek v§eho druhu, zarivek (od delky 10 cm a prumeru asi 10 mm, ktere - podle navstevniku Pol¬ ska - jsou v Polsku bezne k dostdni). Skoda jen, ze se mi nepodarilo ziskat od nich katalog.

Pramet Sumperk vystavoval bohaty sortiment nejruznejsich feritu a termi- storu, o nichz vsak nelze rici nic, protoze jejich katalog nebyl k dispozici.

Podniky TESLA vystavovaly spolecne pod firmou KOVO. Bohaty sortiment krystalu vcetne miniaturnich vyvolava u amatera jen smutek: proc „to(< je a proc „to“ prece neni (v^ude)? Z polovodicu byly krome bezndho soi ti- mentu vystaveny nov£ integrovand obvody s velkou hustotou integrace (LSI) MH7442, 7496, 74150, 74151, 74154,. 75164, 74192, 74193 i dalsi. Postradal jsem vsak ohlasovany vykonov^ kfe- mikovy^ tranzistor p-n-p. V kolektivni expozici TESLA byly i ruzn6 konektory, dokonce i vzacny reproduktorovy konektor, ktery najednou zmizel z tuzem- skych prodejen.

V expozici NDR - mezi optikou - se objevila vldknova optika o prumeru svazku od 2,5 do 10 mm, o jejim pouziti v elektronice zatim neni ani slechu.

Mdm jeste psat o nespocetn^m mnozstvi mericich pristroju, turner vyhradne s cislicovou indikaci, o novych malych osciloskopech (obr. 3), generatorech a stovkach jinych pristroju - pro amatory nedostupnych a nereproduko- vatelnych?

Nekonec bych se chtel zminit o jed- nom z exponatu fy Siemens. Je to polo- automaticky pristroj k vypajeni integrovanych obvodu z desek s plosnymi spoji (obr. 4). Pristroj jejednoduchy a je fesen originalnim zpusobem. Pripravek Obr. 3. Pfenosne osciloskopy Jirmy Sony Tektronix z Japonska

je podoben kies dm. Vlozi se na telo 10, ktere pevne uchyti, protejsi cast pfilehne na zapajene vyvody. Po trech az peti vterinach se cin prohreje, kleste se roze- vrou a odp&jeny obvod se vytahne, soucasne je odsat tekuty cin. Mis to zustava ciste, ihned je mozne p&jct nahradni 10. Pfistroj se napaji ze zdroje napeti 9 az 15 V, prikon je 40 az 55 W. Hodi se

pro 10 se 14 az 16 vyvody (dual-in-line). Strojirensk^ veletrh nemuze venovat

amat^rum obzvl&stni pozornost. Ale bylo by urcite mozne a velice uzitecne ye smyslu svetov^ho trendu ,,udelej si sam“ a po vzoru jinych statu (vcetne Madarska) udelat prodejni vystavu vyrobku pro kutily vcetne radioamat6ru, jakesi ,,maie“ Brno. K

'Wtvurjti NOVA GENERACE POLOVODlCOVYCH SYStGmG LSI

Ing. Jiri Zima, ing. Jaroslav Kolinsky, TESLA n. p., Roznov p/R.

Mikroprocesory jsou zcela novym pfistupem k reseni cislicovych systemu - na svetovy trh byly uvedeny teprve v roce 1972, avsak jejich vyroba, prodej, cenove relace i aplikace se vyvijeji takovym tempem, ze nelze pochybovat o tom, ze mikroprocesory podstatne zmeni situaci v pouzivani cislicovd techniky v regulaci, sberu dat, konstrukci logickych automatu atd. Podle nekterych zahranicnich odbor- niku lze pouziti mikroprocesoru v tech- nickem rozvoji srovnat s vynalezem tranzistoru.

Od sveho vzniku prodelaly cislicovd pocitace a jejich aplikace vyvoj od pocitacu urcenych pro vypocty, pres zpracovani dat az k rizeni automati- zovanych procesu. Oblast pouziti po¬ citacu byla podstatne rozsirena vyvojem minipocitacu a mikropocitacu, ktere v nekterych aplikacich mely velky vliv na nivrh a konstrukci cislicovych systemu. Konstruktdri zarizeni s logickymi obvody si jednoznacne overili, ze pouziti minipocitacu a mikropocitacu v centralnich cistech cislicovych soustav nabizi vyznamnd vyhody. Minipoci- tacovd a mikropocitacov6 systemy jsou narozdil odpevnd kombinacni a sekven¬ eni logiky pruznejsi, mohou se lehce pfizpusobit individualnim pozadavkum zakazniku a je snadnd pouzitr je pro jind novd aplikace. Zmena logicke funkce dana u pocitacoveho systemu zme- nou programu je podstatne snadnejsi, nez navrh noveho systdmu s pevnou logikou. Bohu2el rozmery a cena i nej- mensich-minipocitacu omezovaly jejich pouziti na relativne velkd a drahe systemy. Dusledkem toho bylo, ze se pouzivala a pouziva ve vetsine mensich systemu pomerne komplikovana pevna logika z obvodu SSI a MSI.

Nyni se objevila nova alternativa - mikroprocesorove soubory. Tato nova koncepce v technologii LSI umoznuje kazddmu navrhari logickych obvodu pouzit obvody s vykonnosti pocitace misto dosud pouzivanych obvodu s malou a stredni hustotou integrace.

Definice, zakladni vlastnosti a pouziti , mikroprocesorii (fxP)

Mikroprocesor muze byt definovan jako maly cislicovy podsystem, jehoz u- stredni cast tvori IO-centralni proceso- rov£ jednotky (CPU), unichz se pouzivd moderni pocitacova archiLektura, adre- sovatelna pamet a instrukcne a aritmetic- ky orientovan6 rizeni. Tzn., ze ve vetsine pripadu je pP scstaven z nekolika pouz-

der integrovanych obvodu LSI, pro- pojenych na desce s plosnymi spoji.

Jadrem mikroprocesorovdho systemu je centralni procesorova jednotka - CPU (Central Processing Unit), v niz jsou lokalizoviny vesker^ aritmeticke a logick^ operace a vetsinou i vsechny ridici funkce. Pocitacovy system schopny funkce se realizuje pridanim pamet’o- vych podsyst^mu a obvodu pro vstup/vystup - I/O (Input/Output). Z puvodni snahy vyrobcu elektronickych kalku- ladek zmensit rozmery centrilnich jednotek se postupne vyvinuly ciselne orientovan^ mikroprocesorov^ central¬ ni jednotky. Jako priklad je mozne uv£st mikroprocesorove systemy fy Intel MCS-4, Fairchild PPS-25, nebo Na¬ tional MAPS. S ohledem na schopnosti je mozne tyto systemy pP umistit mezi zakaznicke LSI obvody, popr. kalkulackove obvody a minipocitace, prieemz jsou pP deset az stokrat levnejsi nez minipocitace. Druha generace obvodu pro pouziti v kalkulac- kach a pocitacich vyustila v pocitacove jeste vice orientovane soubory s vysoce ucinnym souborem instrukci, zvetsenou operacni rychlosti, se snadnou adresova- telnosti a rozsiritelnou pameti a s obec- nejsi strukturou vstupnich a vystupnich obvodu. Tim se mikroprocesory dostaly svoji vykonnosti na uroveh procesoro- vych jednotek mnohem drazsich mini¬ pocitacu. Tato nova generace obvodu LSI byla zakladem rozvoje mikropoci¬ tacu, ktere dnes tvori nejdynamicteji se rozvijejici odvetvi cislicove techniky.

Mikropocitace se vysoce ekonomicky uplatni predevsim v cislicovem rizeni (NC), rizeni dopravy, rizeni technolo- gickych pochodu, v mericich pristrojich, navigaci, prenosu dat a v „in- teligentnich“ terminalech a displejich. Tradicne tyto funkce zastavaly pevne logicke systemy, minipocitace, nebo se realizovaly komunikaci s velkymi pocitaci.

Mikroprocesory nejen zcela nahradi zminene systemy, ale navic umozhuji hierarchicke rizeni pomoci distribuova- nych jednotek CPU (tzv. datove proceso- ry). Hierarchicke rizeni umoznuje manipulaci redukci nebo zmeny kodu dat jes¬ te pred jejich odeslanim k vetsimu nadfi- zenemu pocitaci k hlavnimu zpracovani. Tim se uvolni kapacita CPU hlavniho pocitace pro slozitejsi operace na vyssi urovni, pro ktere je pine vyuzita.

Pouziti mikroprocesoru se pravdepodobne rozdeli do tfi kategorii: a. Nahrada za .obvody s kombinacni

a sekveneni logikou, bucf jako dusledek inovace nebo prinosu programovatel- nosti, ktery nebylo mozno drive uskutecnit (25 % trhu). b. Nahrada minipocitacu, ktere nejsou v nekterych aplikacich vyuzity a jsou tedy neekonomicke (10 % trhu). c. Zcela nove aplikace, ktere drive nebyly mozne z duvodu cenovych, vahovych atd. (65 % trhu).

Mikroprocesorovy system jako nahrada za obvody s kombinacni a

sekvenenilogikou

U bezneho logickeho systemu je navrh zalozen na „hardwareet — tj. logika je tvofena hradly a obvody MSI. U mikroprocesoru je navrh systemu zalozen na navrhu programu - ,,software“. Mikroprocesorovy system muze pracovat jako autonomni, tj. ridi sber dat z cidel a reguluje pfislusny objekt podle algoritmu, ktery je ulozen v pevne panieti ROM, nebo ktery je zarazen do hierarchickeho systemu, tzn. je napr. podrizen minipocitaci.

V beznem navrhu. logickeho systemu obvykle asi 30 % tvori-citace a posuvne. registry, asi .45 % hradla, klopne ob¬ vody, dekodery a multiplexery a zby- lych 25 % jsou obvody pro interface atd. Pfi pouziti ^xP jsou citace a posuvne registry funkene zastoupeny aritme- ticko-logickou jednotkou (ALU) s re¬ gistry a operacni pameti RAM. Ridici. pamet’ (obvykle typu ROM), v niz je ulozen program (algor itmus ulohy), pak nahrazuje hradla, klopne obvody, dekodery a multiplexery.

V tabulce je uk&zan vz tah mezi kapacitou ridici pameti ROM a mezi poctem nahrazenych hradel, popr._ poctem pouzder 10.

ROM [bitu]

nahrazuje hradel

nahrazuje integrov.obvodii

2 048 128 ai 256 13 ai 25

4 096 256 ai 512 25 at 50

8 192 512 ai 1 024 50 at 100

16 348 1

1 024'a2 2 048 1

100 at 200

Obecne lze fici, ze jedno hradlo muze byt nahrazeno 8 az 16 bity v pameti.

Na rozdil od kombinacni logiky zpra- covava mikroprocesorovy system arit¬ meticke a logicke operace postupne. Tato zmena z paralelniho na seriove zpracovani dat vyza*Huje samozrejme

■delsi dobu cinnosti, coz muze byt v nekterych pripadech omezujicim cinitelem (napr. v nekterych pripadech regulace. v realnem case). Vyhodou systemu txP je vsak moznost modifikovat nasledujici operace podle predcho^ich vysledku.

Z hlediska konstruktera logickych obvodu je tradicni integrovany logicky obvod (popr. pouzdro) obvodem, ktery transformuje soubor vstupnich signalu na vzadouci soubor signalu vystupnich (obr. 1). ‘ 10 CPU muze byt po-

vstupni signaly - vystupm signety

Obr. 1. Znazorneni cinnosti tradiemho integrovaneho logickeho obvodu

22m©413

Programovaei prostredky (software)

Pouziti mikroprocesorovcho systAmu vyzaduje krome vlastniho hardware komplexni softwarovA zabezpeceni. Pfi aplikaci stop konstruktAr pfed ukolem prevAst ridici systAmovy algoritmus do ridici pameti. Vyrobci mikroproce¬ soru jsou si toho vedomi a snazi se tuto cAst navrhu, obecne nazyvanou kodo- Vani, uzivateli co nejvice usnadnit pomoci zakladnich prostredku, jako jsou napf.:

a) Symbol icky jazyk - je nejvice pouzi- van pro programovAni mikroprocesoru. Nahrazuje manipulaci s binarnimi cisly (ktera je nArocnA na pozornost a pfe- hlednost) snadnou manipulaci se symbo- lickymi ■ (mnemotechnickymi) vyrazy, vetsinou zkratkami slovniho vyznamu instrukce. Pouziva nasledujici vyrazovA prostredky: symbolickA operacni kAdy, znaky odpovidajici pamet’ovym mistum v pameti instrukci nebo dat, symbolicke nAzvy pro operandy, klopnA obvody stavu a pro podminky v podminenych instrukcich. Symbolicky jazyk se na binarni strojni kAd pfevAdi pomoci programu, ktery se nazyvA asembler. b) Asembler - je sestavujici program, jehoz aplikaci se prevadi program ze symbolickAho jazyka do strojniho kAdu v binarni forme. Ten to prevod lze uskutecnit bucF na vlastnim mikropro¬ cesoru, popf. na jinAm vetsim pocitaci.

c) Editor - je interaktivni system, ktery umoznuje pomoci jednoduch^ch po- velu upravit a zmAnit pfipravovany' program. Po napsAni programu a po jeho edicni uprave je moznA binarni zAznam napf. na dernA desce culozjt do ridici pameti mikroprocesoru. d) Zavadeci program - asemblerem prevedeny aplikacni program muze byt ulozen do pevnA pameti typu ROM a to bud programovatelne maskou u vyrobce nebo elektricky. Program je rovnez moznA zavAst do pameti typu RAM pri pouziti samozavadeciho pro¬ gramu. Elementarni binarni zavadeci program cte z dernA pasky postupne jednotliva slova uzivatelskAho progra¬ mu a postupne je uklada do nasled- nych pamefovych bunek pameti RAM (ROM). Slozitejsi je ziskavat zavadeci program pomoci premistitelnAho za- vadeciho programu s programovanym uklAdAnim dat. e) Kompilacni program - je program, kter^ prevadi vstupni program na- psany ve vyssim strojove nezAvislAm jazyku (napf. Fortran, APL, Algol, PL/1) do jazyku symbolickych adres nebo pfimo do strojovAho kodu.

Pouziti kompilacni ho programu usnadnuje sestaveni vstupniho progra¬ mu a eliminuje potfcbu jeho detailniho rozpracovani pH kodovani fidicich smyckovych programu pro pristup k slo- zit^m souborum dat, nebo pri progra¬ movAni vzorcu a funkci.

deska rotuje (podobne jako u zafizeni TED) na vzduchovAm ,,polstari“.

System firmy Zen&h

Deska je z transparentniho materialu a rotuje na, vzduchovAm „polstAfi“. Podrobnosti o tom to system u nebyly zatim zverejneny, pfedpoklAdA se, ze je obdobny systAmu Thompson-CF vzhledem k uzkA spoluprAci obou firem.

System spolelnosti ijo Metrics

Desky teto americke firmy jsou vyrA- bAny fotografickou cestou (kopirovA- nim), informace je uchovana formou zacernenA stopy. Jako svetelny zdroj je pouzita vybojka; casti jejiho svetla je vyuzito k navAdeni snimaciho paprsku na stopu.

Optodisc

Desky tohoto systAmu se lisi od ostat- nich pfedevsim zpusobem vyroby. Pri zAznamu se pouzivA laserovA svetlo rozstepenA do dilcich paprsku, jez se moduluji slozkami upln^ho videosignAlu vcetne dvou zvukovych kanAlu. Sv^telnA signAly se zaznamenAvaji na filmovy pAs (jas a barva kolmo na smer pohybu pAsu, ostatni podAlne uprostred filmu). Takto vznikly zaznam se pfekopiruje ve spiralov^m tvaru na sklenenou matrici, z niz se fotografickou cestou vyrAbeji jednot- liv6 desky. Pri snimani ve j^ideogramo^- fonu“ se deska otAci pomalu; spirAlov^ stopa jejiho zAznamu sirokA 0,6 mm (750krAt vice nez u systemu VLP) jepro- svecovana vybojkou.

System spolelnosti Digital Recording Corporation

U tohoto systemu se pouziva digitAlni zaznam pomoci laserovAho paprsku, desky jsou rozmnozovAny fotograficky. Zaznam se snima z desky, ktera je v klidu (a nemusi mit tedy kruhovy tvar), laserovym paprskem; vyuziva se digi- tAlne analogov^ho prevodniku.

Opticky zpusob zAznamu a snimAni pouzivaji u vyvijenych zarizeni i nektere dalsi firmy (japonskA Matsushita a Bosch, system LVR).

Kapacitnf snimani

Tento zpusob je pouzit u systemu Selectavision americkA firmy RCA'. Na desce z izolacni organickA hmoty o prumeru 30 cm lze zaznamenat (na obou stranAch) pofad o dAlce 2 x 20 min. DrAzka vyrobenA hloubkov^ym zAzna- mem tvori promenny „informacni pro- fil“. V ni je pri reprodukci veden snimaci hrot. Pohybem snimaciho prvku, tvori- ciho jednu elektrodu kondenzAtoru, se meni kapacita podle zaznamenan6 in¬ formace a zmeny kapacity se v pripoje- nych obvodech mfeni v elektricky signAL

Magneticky zaznam na desku

Tento zpusob zAznamu na desku ma ve srovnAni se v§emi ostatnimi vyhodu v moznosti porizovat zAznam amatersky podobne jako u magnetofonu.

System MDR (Magnetic Disc Record)

Byl predveden poprve E. Rabem r. 1973 v Berline. Na desku o prumeru 30 cm lze na obe strany zaznamenat po¬ fad 6 dobe trvAni2 x 15 min. Plocha na kazdA strane desky je rozdelena na dvA funkcne odlisnA casti. Vnejsi cAst od poloviny prumeru, opatfenA vrstvou magnetickAho materiAlu, slouzi k.vlast- nimu zAznamu. Na vnitfni cAsti plochy

13 E8 41S

Soucasny stav zaznamu obrazu na desky

OhlAdneme-li se zpet do historic zA- znamu zvuku, muzeme snadno zjistit/ze zAznam na desky, jenz byl zpocAtku jedinym masove rozsirenym zpusobem j^onzervovAni** zvuku, nebyl \^ytlacen ani po nastupu modernejSi techniky magnetonovAho zAznamu. Muzeme naopak fici, ze s pfichodem zAznamu na pAsek byly teprve zhodnoceny kladne vlastnosti, kterA umoznuje gramofonova nahravka, tj. dobrA jakost a trvanlivost zAznamu, pficemz soutez obou systAmu pfivedla gramofonovou techniku na dnesni vysokou uroven.

AAkoli nelze delat pfimou analogii mezi zAznamem zvuku a zAznamem ob¬ razu, je dnes-jiz jistA, ze i u zAznamu obrazu se zacinaji prosazovat oba druhy zApisu.

V AR c. 7/1975 jsme pfinesli zprAvu o uvedeni prvniho videogramofonu na spotfebitelsky trh. Krome systAmu, po¬ uzit Aho u zminenAho pfistroje, existuji je§te dalsi, o nichz vAs chceme informo- vat v tomto pfehledovAm clAnku. Krome mechanickAho zAznamu se u pfistroju, nachAzejicich se nyni v ruznych etapAch vyvoje, pouziva jeste optickA, magne- tickA a kapacitni snimAni zAznamu. V tabulce na konci clanku je prehled zAkladnich vlastnosti dosud zvefejne- nych systemu. _

Opticky zaznam

Philips VLP (Video Long Play)

Podrobnosti o tomto systAmu byly zverejneny v roce 1972, s uvedenim na trh ve Spojenych stAtech se pocitA na podzim 1976; ve stejnA dobe by se mohly tyto pfistroje objevit i na evropskAm trhu. Deska je z pevnAho transparent¬ niho polyvinylu, na jednA strane je po- kryta tenkou kovovou refiexni vrstvou. Obrazovy a zvukovy signal je obsazen v kAdovanA forme na spiralovite stope

sirky 0,5 (0,8) txm s podelnymi pro- hloubenimi mikroskopickych rozmeru o ruznAm odstupu a dAlce. Hustota spi- rAly je asi 600 zAvitu stopy na 1 mm polomeru. Ke snimAni se pouzivA laserovy paprsek, smArovany optickym sy-. stAmem (zrcadla a cocky) na zaznamo- vou stopu, od niz se odrAzi. Odrazeny paprsek promennA intenzity se vede na fotodiodu. Na optickAm principu pracuje i servosystAm, pouzity pro pfesnA navadeni paprsku na stopu. SnimAni probihA smerem od stfedu desky k jeji- mu obvodu. SystAm umoznuje tAz ne- kterA speciAlni druhy provozu, napf. zastaveni obrazu, zpomaleni (casovA lupa) a zrychleni zAznamu, j^pousteni^ jednotlivych snimku, vyhledani libo- volnA cAsti zaznamu. Kazdy z je¬ dnotlivych snimku se zaznamenAvA behem jednA otAcky desky; pfi dAlce zAznamu 30 min lze tedy na jednu desku zaznamenat 45 000 snimku, kterA jsou elektricky zakddovany a lze je jednotlive reprodukovat. Vyhodou systAmu je snadnA rozmnozovAni zAznamu (lisovA- nim) a necitlivost desek na znecisteni. Zdroj svetla je laser (helium-neon), pracujici na vlnovA dAlce asi 600 nm (cer- venA svetlo) s vystupnim vykonem 1 mW; jeho svetelnA stopa mA prumer asi 0,001 mm.

Discovision

je obdoba systAmu VLP; byl vyvinut u americkA firmy MCA. Odlisny servo¬ systAm k navadeni paprsku umoznuje prodlouzit dAlku zAznamu a postup zAznamu od vnejsiho okraie ke stfedu desky.

System firmy Thomson-CF

pouziva ke snimani takA laserovy pa¬ prsek, kter^ na rozdil od obou pfedcho- zich systAmu prochAzi deskou a po pru- chodu je veden na fotodiodu. PruznA

Pfehled syst£mu pro z&znam obrazu na desku

Princip mechanicky opticky kapacitni magneticky

Nazev systemu TED VLP Diviscosion 0

Thomson CSF

Zenith i/o Metrics Optodisc DRC Selecta- vision

MDR Mavicard

Firma Telefunkcn/ Decca/ Teldec

Philips MCA Thomson CSF

Zenith i/o Metrics Guy Nathan

Didital Recording Corp.

RCA Bogen Rabe

Sony

Doba zdznamu [min]

10 30 40 25 20 60 60 2X20 2x15 10

PrCimer desky [cm]

21 30 - 30 30

' 30 35 30 30 16 X22

Rychlost otdceni [ot/min]

1 500 1 800 USA

1 500 1 800 USA

1 500 1 800 USA

2 a2 6 450 156

Moznost amat&rskeho zdznamu

ne ne ne ne ne ne ne

-’i

ne ne ano ano

Poznamka vzduchovy „polstdf“

.vzdu¬ chovy

„pol5t^f**

vzdu¬ chovy

„polStfitJ*-

vybojka vybojka deska v klidu

deska v klidu

je spiralovita drazka, ve kterd je mechanicky vedeno ram^nko snimaciho sy- s.t&nu. Na nem je po strane umistena snimaci (a zaznamova) hlava, ktera se pohybuje nad magnetickou vrstvou. System Mavicard

, Nekter£ informace o tom to syst&nu

byly zverejneny firmou Sony v r. 1974. Signal se zaznamenava na desku obdel- nikoviteho tvaru, nad niz se velkou rych- lostl pohybuje zaznamova (snimaci) hlava, pficemz doba zaznamu je 10 min. U tohoto syst^mu neni dosud uspokojive vyfeseno rozmnozovani desek.

Literatura

Radio Electronics, c. 8/1974. Das Elektron, c. 4/1975. Tiskove informace AMK (Berlin 1975).

-j*>-

Spolecne vedeni nekolikaivodicu

Pfi zapojovani a zkouseni obvodu vznikne po chvili na stole nepfehledna zmet’ vodicu: pfivody od zdroje, k me- fidlu, generatoru, osciloskopu, propojeni mezi dil£imi castmi obvodu apod. Snadno pak dojde k omylu a z&mene vodicu. N£kdy seize i jejich barevn^ roz- lisenx. Dobrou orientaci usnadnx vyu2iti prazdn^ho pouzdra na kaminky od za- palovace (0,95 K£s). Provle£eme-li napr. vsechny pfivody od zdroje komurkami pouzdra, mame zajisteno, £e se vodi£e nebudou navzajem spl^tat s jinymi pfivody. Snadno k tomu dochazi predevsim pri zkusebnim zapojeni syst^mem „vrabci hnizdo“, nebo pH manipulaci se zkusebni destidkou. Obr. 1 je myslim dostatecne nazorny.

Zminena pouzdra lze vyhodne pouzit (napr. u zdroju) i k vytvofeni svazku vo¬ dicu v konecn£m provedeni zafizeni (obr. 2). Jejich pouziti prinasi nektere vyhody, kterd nemi klasicke vyvazovani forem. Protoze pocet vodi£u ve svazku vetsinou nebyva velky (jako napr. v te-

416 {UmaX&attA 7*11J EO “

lefonni technice), prinasi pouziti pouz¬ dra dokonaly pfehled o tom, kam je ktery vodic veden.

Pro vodice vetsich prumeru nebo pro vodide ukoncen^ bananky je mozn6 po- dobny konstrukdni prvek vyrobit napr. z odrezku pertinaxu, kuprextitu, organickeho skla a rozmery prizpusobit pozadavkum konstrukce. . J. Aala

Izolacni podlozk/podjtranzistory

Vzhledem k tomu, ze kolektor vykonovych tranzistorft je spojen s pouzdrem, neni zpravidla mozn£ tyto tranzistory pfipevnit na spolecn^ chladic pfimo. Pro zjednoduseni konstrukce se viSak presto u pristroju pouziva obvykle jeden velky spolecny chladic (napr. zadnx ste- na pristroje z hlinikov^ho plechu ci pro- filu) a tranzistory se elektricky izoluji podlozkami. Nejcasteji uzivanym mate- rialem na podlozky je polystyren, i kdyz z hlediska tepeln6 vodivosti je mnohem lepH slida nebo mechanicky odolnejsi teflon. Pro amat^ra jsou vsak tenk£ po- lystyr6nov6 (i s!idov£ nebo teflonov^) folie prakticky nedostupn^.

V prodejnach Merkurie a Tuzexu se v posledni dobe objevila fdlie KALLE 2000 z materialu s firemnim ozna£enim NALOPHAN, ktera se diky tomu, ze snese teplotu i 250 °C, pouziva k pe£eni masa. Jako podlozka pod tranzistory je v§ak take vyborna. V balicku za 35,- Kcs

je asi 1,9 m2 fdlie, coz staci na nekolik tisic podlozek (ci osm kurat).

Folie je velmi tenka, coz je vyhodne z hlediska pfestupu tepla, je vsak nutne zbavit plochu chladice vsech otrepu a hran, kter6 by mohly podlozku pro- seknout.

Je-li mozn6 pripevnit jeden ze dvou tranzistoru koncov^ho stupne zesilovace na chladic primo, bez podlozky, necin- me tak; budou-li oba tranzistory na podlozkdch, zlepsi se jejich vzajemna izolace (zmensi se pravdepodobnost pro- seknuti podlozky a zkratu) a hlavne oba budou mit shodn^ tepeln^podminky, coz je dulezite pro zachovani symetrie.

Petr Kypr

larovky pro barevnou hudbu

Pri stavbe barevn6 hudby jsem se setkal s problemem, jak sehnat barevn^ zarovky pro toto zafizeni. Jelikoz nejsou na nasem trhu a nemam moznost opatfit si je napf. z NDR, rozhodl jsem se pro obarveni zarovek obycejnych.

Je zde vsak dalsi problem - zejm^na u vykonnejsich zirovek - jejich teplem se barva po 6ase spali. Nejd^le mi vydrzely zarovky natfen^ vypalovaci bar- vou, ale i ta se casern znehodnotila. Proto jsem pouzil ndter vyrobeny levne doma ze smesi kfemi^itanu sodneho (vodniho skla) a praskov^ barvy, kterou pou^ivaji malifi pokoju (vyrabi se jich pestry sortiment). Vzniklou smes dobfe promichdme a rovnomerne naneseme na odmasteny povrch zarovky.

Pfi natirani dbame na to, aby nater nemel (z bezpecnostnich duvodu) styk s kovovou patici; pfi natirani ponccha- me po obvode uzky nenatfen^ prouzek. Vyschnuti nateru muzeme uspigit roz- svicenim zarovky. Po vysuseni je vrstva velice tvrda a trvanlivd. I kdyz zarovky nejsou obarveny uplne rovnomerne, muzeme je pouzit, jelikoz pfi konstrukci zafizeni pro barevnou hudbu je vetsinou umistujeme za stinitko nebo matn^ sklo.

D. Dedek

0Mcj WhAu Ing. Viclav Honzik ■ " '

Pro prdei s logickymi integrovanymi obvodyje nezbytnd logicka sonda. Pouiiljsem osvMcene schema zapojeni dynamicke tfistavove opticke sondy a navrhl jsemjejt realizaci tak, abykon- strukce byla jednoducha, levna a splnovala jak funktni, tak i estetickd hlediska. „

Obdobnym zpusobem jsem realizoval zkratovou akustkkou zkouhcku, vhodnou pro zkousent spoju mezi integrovanymi obvody nebo diskretnimi souddstkami.

iSoucdstky zdrovkove sondy Kandenzdtory Cx 12 pF C, ai C* 50 p.F/6 V Cs 10 nF

Odpory RuRt 82 kCl Rt 100 ka Ri} Ri 1 kQ, keramicky trimr R„ Rt 10 kft R„R, 5,6 kfl

220 Cl

Dynamicko-staticka logicka sonda se nejsou kladeny pozadavky na krdtkou dvema zarovkami zotavovaci dobu monostabilnich obvo-

< . , du. Vykonovd hradla spinaji zarovky Popis zapojeni k zemi. Sonda indikuje impuls, ktery

Jedna se o tristavovy indikdtor od- trva aslepon 20 ns, na prahov<£ urovni vozeny ze „statickd tristavovd sondy**, +2,2 V, popr. +0,8 V. Dotyka-li se popsan6 v ST c. 3/73 tymz autorem; hrot spoje, na nemz je uroven log. 0, jeji puvodni vlastnosti jsou zachovany, po prichodu impulsu log. 1 zarovka 0 tj. indikuje jednak statick^ hodnoty sviti dale a na kratkou dobu (asi 100 ms) (log. 0, log. 1 a neurcitou oblast), navic se rozsviti zdrovka 1. Obdobne je tomu prodlouzenim vstupniho impulsu Ize v opacn&n pripad6: je-li na vstupu indikovat pr&chod kratk^ho impulsu sondy trvale log. 1 a privedeme-li na pres prahovd urovne +0,8 V a +2,2 V. vstup „nulovy impuls**, sviti zarovka 1

Obvod pracuje takto (obr. 1): meren6 trvale a na krdtkou dobu se rozsviti napeti nebo signal prichazi na vstup zarovka 0 (obr. 2).

* monostabiini 4.51/

Obr. 1. K cinnosti Zdrovkove sondy

sondy pres vstupni sledovac a ochranu vstupu. Potcnciometry se nastavi urov-

Polovodicovi soucdstky Ti KC509 (KCY59), 0 - 250 D KA206 (KAY20) IO.x MH7400 JO. MH7440

Ostatni 2* telefonm Zarovka 6 V/50 mA

Li tlumivka, 10 z dr&tu o 0 0,3 mm CuLH na toroidu o 0 4 mm, hmota H20 (500004)

Zkratova zkousecka

Je vybavena dvema zkusebnimi hro¬ ty; akusticky signalizuje vodivd spojeni dvou bodu propojovaci site na zkousent desce. Mate napeti mezi zkusebnimi hroty (0,7 V) umoSnuje bezpecne zkouset spoje mezi integrovanymi ob¬ vody, popr. diskretnimi soucastkami. Zkusebni napeti je voleno tak, aby nenastala mylna indikace vlivem pri- pojenych polovodicovych pfechodu integrovanych obvodu. Zkousecku tvori astabilni klopny obvod (obr. 5) napd- jejici mikrosluchatko (typ ALS 202; 200 O) a invertor hradlujici jeho cinnost, neni-li mezi hroty spojeni. Zkousecku pouzivame pro kontrolu propojeni soucastek na desce plosnych spoju, ktera je vyjmuta ze zarizeni, nebo je odpojeno jeji napajeni; napr. propojeni mezi vyvodem tranzistoru, plosnym spojem a vyvodem 10.

ne, jez spousti monostabilni obvod MO 1, popr. MO2, a pres obvod spinace se pak rozsviti prislusn£ zarovky signali- zujici uroven log. 1 (log. 0), privedenou na vstup sondy. Zpusob indikace je zna- zornen na obr. 2 a 3, schema zapojeni sondy je na obr. 4.

Vstupni obvod je kmitoctove kom- penzovan kondenzatorem pripojenym k casti odporov^ho delice (mezi hrotem a bazi tranzistoru). Potenciometry se nastavuji prahov6 urovne sondy; mono¬ stabilni obvody jsou tvoreny dvema hradly s obvodem RC ve zpetnd vazbe. Zapojeni je velmi jednoducha, nebot’

Obr. 4. Schema zapojeni Zdrovkove sondy

2xKA2Q6 MH7400 - MH7440 ALS202 iO,m

///ssvtito M0*

Obr. 3. Dynamickd indikace Obr. 5. Schema zapojeni zkratove zkouSetky

5 v°j w \c) w v') w ^

Obr. 8. Spojovaci vloika (rozmery A a B podle pouzdra, poz. 1 a 2)

(misto M3 ma byt M2)

Obr. 6. Hlavni rozmery a sestava idrovkove sondy (diry M3 pro poz. 12 vrtat pH montdii; dim 0 0 3 mm pro poz* 6 vrtat do homt casti pouzdra-poz* 2pro poz- 7 do dolni £asti

pouzdra- poz* 1) Realizace dynamicko-staticke *

dyouz&rovkove sondy a zkratove zkouSecky

Dtly idrovkove sondy podle obr. 6

Poz. Sou£dst Mat. (typ, pozn.)

1 spodni £6st pouzdra •

2 horni iast pouzdra

3 sLgnilru ok6nka org. sklo

4 kuielova matka M3 mosaz 0 8x4

5 izola£ni trubiika

6 mefici hrot mosaz 0 3 X52

7 souosy' kabel Z = 50 O

8 izolaini trubicka -

9 konektor typ 6 AF 280 00 a 6 AF 895 41

10 ploSny spoj Cuprextit

11 spojovaci vloika Dentacryl (org. sklo)

12 Sroub M3 ocel

13 podloika

14

-i

. matka-M3 mosaz

15 pajeci oiko

Konstrukce idrovkove sondy

Sestava sondy je na obr. 6. Konstruk¬ ce je navrzena tak, aby vyroba sondy byla jednoducha a aby splnovala jak funk^ni, tak i esteticka hiediska. Sou¬ castky jsou na desce s plosnymi spoji (obr. 7).

Horn! a dolni cast pouzdra je vyrobena z pouzdra z plastick£ hmoty (po- uzivan^ho teS na kartacek na zuby); je k dostani v drogerii za 1,80 Kcs.

Nejprve odrizneme lupenkovou pil-. kou (nebo jinou pilkou s tenkym lis- tem) „za$uvn£“ casti pouzdra; pak horni a dolni cast pouzdra zabrousime (napr. na smirkov&n platne) na miry podle obr. 6. Vyvrtame diry pro m£rici hrot a souosy kabel a vypilujeme okenka pro signalizaci (v horni i spodni stene) horni £dsti pouzdra. Spojovaci vlozku (obr. 8) bud odlijeme z Denta- crylu nebo vyrobime z organickeho skla. Do spojovaci vlozky nasadime desku s plosnymi spoji se zapajenymi soucastkami a zajistime ji sroubky M2 se zapustenou hlavou (nejsou uvedeny v rozpisce pod obr. 6).

Dale zhotovime casti signdlniho ok£n- ka (dve casti a a jednu cast b) podle obr. 9. Slozime je k sobe a vyvrtame diry pro telefonni zarovky, jez zbavime „plechovych“ kontaktu. Do horni cdsti pouzdra nasroubujeme merici hrot (vyroben^ podle obr. 10) vcetne kuze- lov£ matice (obr. 11) s dostatecn6 dlouhym kablikem. pHpajen^m na pajeci ocko.

Obr. 7. Rozloieni soundstek a deska s plosnymi spoji J57 idrovkove sondy Obr. 9. Signalni okenka (iarkovane oznalene plochy lesteny, teckovane oznacene lakovdny)

Soucastky zkratove zkmdccky Kondenzdtory Ct ai C„ C* 0,1 nF C, 10 jaF/6 V

418

Odpory R„ Rt 3,3 kQ

Polovodicove soucastky D, KA206

IOl MH7400 /Oa MH7440

Os taint mikrosluchatko, typ ALS 200 (200 O)

S mikrozcUrka (GAS 28031) a „mikrobananek“ GAF 89670

tnt ! |"^g

jM r [ n if—--51 _§

n 23 j n nn ~— L_s^-zn

mat mosoz

Obr. 10* Mefici hro

201

maimosaz

Obr. 11. Kuzelovd malice

Do horni casti pouzdra vlozime cdsti a (signalnich ok&iek) a upravime jejich rozmer podle rozm£ru pouzdra. Na je- . jich celni plochy vygravirujeme „0“ a ,,1“* Na vyvody zarovek pripdjime pnvodni kabliky, prilozime je k casti a a upevnime vlozenim casti b signalniho okdnka. Pod61n£mu posuvu casti b a zdrovek je mozno zabranit napr. na- nesenim vhodn^ho lepidla na stycnd plochy.

Dale zasuneme spojovaci vlozku (obr. 6, poz. 11) asi 12 mm do horni casti pouzdra a vyvrtame diry a zavit pro sroub (poz. 12). Vyvody od zdrovek a mericiho hrotu zapajime do plosnych spoju, kam t£z pripajime napajeci souosy kablik. Spodni cast pouzdra pak nasadime na spojovaci cast, pri- tiskneme k horni casti pouzdra a vy¬ vrtame diry pro zavit (obr. 6, poz. 11).

Na merici hrot a souosy kablik navldkneme izolacni trubicku a na konec kabliku pripdjime konektor, cimz je montaz celd sondy ukoncena.

Privedeme napajeci napeti 5 V a potenciometry nastavime tak, aby se pri 0,9 V rozsvecela zarovka „log. 0“ a pri 2,2 V zarovka „log. 1“. 2arovka „log. 1“ turner pine sviti pri napeti 2,3 V, zarovka ,,log. 0“ pri 0,8 V.

Jsou-li soucastky sprdvne zapojeny a nejsou-li na plosnych spojich zkraty, vznikl6 pri pajeni, necini nastaveni sondy obtize.

Pozndmka: Indikaci log. 1 a log. 0 lze rozliSit pouiitim barev- neho organickeho skla pro ddsti a signdlniho okenfca. Tlumivky 80 pH lze vypustit bez ohroSeni spr6vn6 funkce sondy. Obrdzek prototypu sondy je na obr. na titulni strand. Sonda se mi v praxi velmi osvMcila a pri oiivovdni a opravach zarizeni s logickymi integrovanymi obvody je pouiiti takoveto sondy naprosto nezbytnd.

Konstruhce a oziveni zkratove zkousecky

Sestava t6to zkousecky je zndzornena na obr. 12. Vyrobni postup je obdobny jako pri vyrobe dynamicko-statick^ dvouzarovkov6 sondy.

Spojovaci vlozka je vyrobena podle obr. 8; merici hrot podle obr. 10 a ku¬ zelova matice podle obr. 11.

Horni a spodni cdst. pouzdra je vy¬ robena obdobnym zpusobem jako pouzdro sondy s dm, ze v predni casti pouzdra jsou na vrchni strane vyvrtany diry (v miste nad sluchdtkem) a ze strany otvor pro mikrozdirku pro druhy zkusebni hrot. Sluchatko je „vmacknu~ to“ spodni casti do molitanovd vlozky a s ni zasunuto do predni casti pouzdra. Rozlozeni soudastek na desce s plosnymi spoji je na obr. 13.

S ozivenim zkousecky jsem nemel zadn£ potize; po kontrole plosnych spoju a pajeni, pripojeni napajeciho napeti -j-5 V a zkratovani mericiho hrotu s druhym zkusebnim hrotem zkousecka pracovala podle popisu.

Provedeni sondy je rovnez patrn6 z obr. na titulni strane obalky a na obr. 14. Akusticka indikace je vhodna proto, ze jeji sledovani neodvadi pozornost od mista mereni. Uvedena zkousecka se mi (stejne jako zarovkovd sonda) v praxi velmi dobre osvedcila.

Obr. 12. Hlavni rozmery a sestava zkratove zkoulecky (otvory v horni la~ sti pouzdra maji pru-

mer 1 mm)

Obr. 13. Rozlozeni soucdstek a deska s plohiymi spoji J56 zkratove zkouletky

Obr. 14. Vnejsi vzhled zkousecek

--TVP Josef Kus

V poslednich letech se ve svete pri vyrobe televiznich phjimalu sidle vice pouzivaji senzorove volice kanalu, Tento system umoZnuje pouhym dotykem prstu elektricky prepnout ttrcene pdsmo i kandl. Tipi jsou vylouceny mechanicke prep inace, j ej icht doba iivota ve srovndni s ostatnimi modernimi soucdstkami je nepomeme kralH. U nasse tento princip u komerdnich vyrobku zatim nepouziva, ale v zakraniti se teH znadne oblibe} zejmena i pro molnost vyhodneho spojeni s dal- kovym ovladdnim ultrazvukem ci jinym bezdrdtovym systemem.

Popisovany vzorek umoznuje nahradit vsechny ovladacr prvky cernobil6ho TVP senzorovymi spinaci (zapnuti a vypnuti pHstroje, volbu programCi a ne- spojite rizeni jasu a hlasitosti, coz v pra¬ xi zcela postacuje). Kontrast a tbnova clona se ridi odporovymi trimry na -panelu predvolby programu. Senzorova jednotka obsahuje sest integrovanych

obvodu a dvacet osm tranzistoru (pro Sest predvolitelnych programu - jejich pocet lze roz§ifit az na deset).

.K^SlSniE) 419

Popis cinnosti

Zarizeni pracuje na principu prevodu s£riov£ho dekadick^ho kddu na paralel- m s naslednym spinanim odporovych dekdd pomoci integrovan^ho obvodu MH7414I. Sifovy spinac je napajen z transformatoru, trvale pripojeneho na sit’ (zvonkovy transformitor s previnu- tym sekundarnim vinutim 10 V/200 mA a 250 V/l mA). Jeho odber ze site je ne- patrny a lze jej.zanedbat. Ve vypnut&n stavu jsou tranzistory Ti a T2 otevreny kladnym napetim, kterd je na jejlch b&ze privedeno pfes velkd odpory, (radu desitek megaohmu) a tranzistory Ts> T4, T5 jsou tedy uzavreny. Pri dotyku na senzor Tli (protoze zatim neexistuje schematicka znacka pro senzory, jsou v obr. 1 nakresleny jako tlacitka Tl\ az T/g; jsou realizovany dvema kontakty, vzdalenymi od sebe asi 1 mm) se (vodivosti prstu) zmensi napeti na bazi tran-'

muze spinat bud ridici obvod triaku nebo dalsi reld (napf. RP 100), kterd pri- pojuje TVP k siti. Vypin&me dotykem na senzor Th, pricemz se T2 uzavre, T5 otevre a Te uzavre. Tim se kontakty jazyckoveho reld rozpoji a obvod se vrati opSt do klidovdho stavu.

Vsechny ostatni senzory i anody digitronu jsou napajeny stejnosmernym na¬ petim z obvodu transformatoru vysoke- ho napeti TVP. Dotykem na Tlz se po¬ moci tranzistorti. 77, Tg vytvofi impuls, ktery je zaregistrovan citacem MH7490 a dekod^r sepne vystup oznaceny l (v klidovem stavu je vzdy sepnut vystup 0) .Dalsim dotykem se sepne vystup 2atd.,

desatym impulsem se znovu nastavi puvodni stav. Puvodni stav (vystup 0) lze nastavit t€z dotykem na senzor Tl4

- tim se na nulovaci vstup cita£e privede logicki. jednicka a citac se vynuluje, Na vystupy dekod^ru pro volbu kandlti jsou pfipojeny jednak spinace (osazene

zkousky vsak prokazaly, ze pro dane pouidti lze tuto nevyhodu zanedbat.

Pro rizeni jasu je pouzit stejny obvod, ovladany senzory T/7, 77g; vystupy de- koderu spinaji odpory d£lice, zapojene- ho v bazi tranzistoru KF504, ktery tvori paralelni regulator napeti pro prvni mrizku obrazovky. Napeti +150 V je dano konstrukci obrazovdho zesilovace a mtize se pro r&zne typy TVP menit. Trimrem v obvodu baze KF504 nastavime nejmensi uroven jasu pri sepnu- tdm vystupu 0.

Ke konstrukci pPistroje

2adnd hodnoty soucdstek, ani odporu pouzitych v dekadach, nejsou kriticke a lze je v urcitych mezich menit. Zasa- dou vsak musi zustat montaz „na prken- ku“ a odzkouseni vsech obvodu pred osazenim do desky s plosnymi spoji. Je nutno si vzdy ujasnit funkci kazde.sou-

zistoru Ti; Ti se uzavre, T3, T4 se ote- vrou a rele Re sepne. (Re je previnute jazyckov6 reld se dvema jazydky a pH 10 V jim tece proud 50 mA), Kontak- tem rea se pripoji konec vinuti pres Te na zem (udrzovaci kontakt). Tq je ote- vren a rel6 je tedy sepnuto, i kdyz vzdalime prst od senzoru. Kontakt reb

420 ((Zmatehifa Fllllltj) M

dvema tranzistory) ladicibo-a ovlddaciho napeti pro volic, jednak katody digitronu, ktery indikuje cislo nastaveneho kanalu. Hlasitost se ridi pomoci obvodu, ovladan6ho senzory Tl5 a TIq. Jeho cinnost je turner stejnd s tim rozdilem, ze vystupy dekoddru spinaji jednotliv6 odbocky odporov^ dekady a meni tak vzajemny pomer dvou odporu d£lice. Odpor R je nutrio nastavit zkusmo; ostatni odpory deli£e jsou navrzeny pro tranzistorovy nf dil TVP. Nevyhodou tohoto zapojeni je5 ze vstupni odpor regulatoru neni konstantni. Praktick^

castky, protoze jcdine tak lze riaMzt a odstranit pripadn^ chyby v zapojeni a spravne nastavit pracovni body. Ne- reaguje-li citac na: impulsy, pHvaden6

*na vstup +, je nutno kontrolovat na¬ peti na nulovacich vstupech, jez musi byt mens! nez 1 V. Neni-li, je nutno vybrat jiny tranzistor T9 '(Tio, Tu), nebo na jeho miste pouzit tranzistory KC/KSY62B v Darlingtonove zapojeni. Kondenzatory v bazi a kolektoru T7

jsou filtracni. Body oznacend Xi az jsou urceny pro pfipojeni ddlkov^ho oviadani, jehol popis neuvadim, protoze

by presahl ramec tohoto cl&nku. Tran- zistory oznacend KC jsou typu KG507 az 509, KSY jsou typy KSY62B, diody KY jsou KYI30/80 a KA jsou ICA501. Pro napajeni -{-5 V je nutno pouzit zvlastni zdroj, pokud mozno stabilizovany, protoze odber az 150 mA. Kostra TVP must byt galvanicky oddelena od site!

Zaver

Uveden£ zarizeni nemusi pracovat pouze jako soucast TVP, ale v zasade je Ize pouzit i k dalkov6 a mistni komutaci nejruznej§ich funkci, indikace stavu digitronu je mozna jak ve vysilaci, tak v prijimaci. Jednim ridicim obvodem

je mozno ovladat libovolnd mnozstvi na sobe nezdvislych nespojitych prvku, napr. potenciometrickych dekad s libo- volnym prubehem a soubehem, ktery je v kazd'^m kroku presne definovan. Zapojeni je mozno aplikovat (ve spojeni s komparatory) i pro ridici a merici ucely, napr. pro automaticke prepinani podrozsahu aj. Nevyhodou je pouze omezeny pocet (deset) regulacnich stup- nvi, vyhodn6 je naopak pouziti iislico- vych obvodu, presne definovan^ stavy a vsestranna pouzitelnost.

Literatura

Firemni literatura Schaub-Lorenz ITT. Firemni literatura Siemens.

Vaclav Sebek

Pfijtmad a otackomer jsou vhodnymi doplnky vybavy automobilu. Na trhu neni. velky vyber techto pristroju ajejich vestaveni do automobilu vyiaduje zpravidla nepUlis jednoduche upravy. Protoze tyto pfistroje, ktere nejsou pro provoz automobilu nezbytni, jsou pomerne drake, neproje- vuje o ne vetsina majitelu automobilu velky zdjem. Ten to clanek pfindsi (pfedevsim radioamate- rdm-fidicftm) ndvod, jak snadno vestavet oba pfistroje do vozu.S~ 100, ktery je u nds nejrozsire- nejH; jako prijimac Ize poulit nektery typ pfenasneho tranzistoroveho pfijimade, doplneny zesilo- vadem, pro otdckomdr bylo pouzito zapojeni, popsane v AR 2/71 a nove zkonstruovan indikadni pUstroj. ■

K tomu ucelu jsou ve viku skrinky vyvrtany mal6 otvory proti doladoyacim prvkum. Nelze-li doladit prijimac na vyssich kmitoctech, zmensime kapacitu ant&miho vazebniho kondenzatoru.

Jako nf zesilovac je pouzit integrova- -ny zesilovac s MA0403, popsany v AR c. 8/73, str. 298. Do reproduktoru o impedanci 4 D dodav£ vykon asi 2,2 W. Pro lepsi poslech jsem pouzil dva oyalne reproduktory o impedanci 8 Q, spojen£ paralelne a umistil jsem je v rozich mezi prednimi podbehy a dvefmi. Jsou nasmerovany do stredu vnitrku vozu. Poslech je na vsech sedadlech dobry a s bohatou zasobou hlasitosti.

Napajeci zdroj je ponekud slozitejsi a proto jej popisi podrobneji. Protoze jsem predpokladal obtize s odrusovamm prijimace, je vf c£st napajena oddelene a nf zesilovac napijen z baterie vozu pres pojistku 0,5 A. V privodu napajeni je odrusovaci clanek sestaveny z dvojite tlumivky 2x2,5 mH/1 A (WN 68219) a z pruchodkovych kondenzator Ci 0,5 a 1 pF. Z tohoto zdroje je t&z napijena zarovkapro osvetlenlstupnice (miniatur- m zarovka 15 V z d£tsk£ zeleznice). Slozitost napajeci casti je vyvazena dokonalym odruSenim. Zapalovaci sou- stavu vozu neni treba nijak zvlasf odrusovat, postaci zapojit pruchodkovy kondenzator 0,5 pF do privodu napajeciho napeti k zapalovaci civce. Ani tento odrusovaci prvek neni nezbytne nutny. Prijem neni rusen ani pri star- tovani vozu.

P?ijimac

Jeho konstrukce je urcena vyhradne pro vozidla typu SKODA 100 (az 110 LS), u kterych je, az na mensi rozdily, stejna palubni deska. Prijimac je umisten v prostoru pro popelnik, ktery je uprostred panelu. Ovladini prijimace za jizdy je mnohem pohodlnejsi nez pri umisteni pod palubni deskou. Je- dina nezbytna uprava spociva ve vy- vrtani diry o 0 12 mm v zadni stene bakelitov6 schranky popelniku. Dira slouzi k vedeni vodicu od prijimace. Prijimac jc mozno snadno kdykoli odpojit a vyjmout (a uvdst vuz do puvodniho stavu), coz ocenime zejm^na pri prodeji vozidla apod. Popelnik muzeme umistit pod palubni desku uprostred.

Koncepce a zapojeni prijimace

Protoze jsem se rozhodl vyuzit vstupni a mf casti tovarniho prijimace,

napajeci zdroj

Obr. 1. Zjednodtisene schema zapojeni pfijimace

uvddim pouze zjednodusene schema zapojeni (obr. 1). Vf cast (obsahujici bezny smesovac a oscilator) s rozsahem SV a mf zesilovac jsou nap£jeny sa- mostatnym zdrojem s napetim 3 V - malou kulatou baterii, ktera vydr^i dlouhou dobu vzhledem k nepatrn£ spotrebe vf a mf obvodu. Pokud nedojde k chemick^mu rozkladu clanku, postaci ji vymenovat jednou do roka.

Vf (a mf) cast muzeme pouzit z ka- pesniho pHjimace, napr. Grown, Boy, Sharp, Dana apod. Tyto prijimace jsou napdjeny napetim 3 V. Lze samozrejme pouzit prijimac vlastni konstrukce. V popsan^m usporadani jsem pouzil prijimac Boy. Sou£astky puvodniho nf zesilovace muzeme vypajet, pokud je ozelime, postafii odpojit nf cast. Knoflikovy potenciometr odstranxme a nahradime potenciometrem umiste- nym mimo desku s plosnymi spoji v cele skrinky. Potenciometr musi mit dvojit^ spinac. Knoflik ladiciho kondenzatoru nahradime remenicovym kotoucem o 0 50 mm; ladici kondenzator ovla- dame beznym zpusobem pomoci prevodu a kladek (obr. 2). Pro stupnici jc pouzita stfedovlnna cast stupni'ce stolniho prijimace; vhodne stupnice lze koupit v partiov^ prodejne (v Praze napr. v Myslikove ulici).

Na vstupni casti vf ddu jsem pone- chal feritovou ant^nu. Protoze je v pri¬ jimaci dokonale stinena, neuplatnuje se jeji smerovy ucinek. Ant^nu muzeme t€z odpojit a nahradit ji vstupni civkou pro rozsah SV. Tyto civky se vsak jiz nevyrabeji a museli bychom ji navinout. Vnejsi antena o deice 120 cm je navaza- na kapacitne kondenzatorem 25 pF primo na vstupni ladici obvod. Lze

^ samozrejme pouzit i indukcni vazbu. ; Nepresahuje-li delka privodu od anteny

1 m, neni nutno jej stinit. Kapacitni vazba anteny rozladuje vstupni obvod na vyssich kmitoctech. Proto po doho- toveni prijimac, umisteny ve skrince a s pfipojenou ant^nou, doladime.

Cely napajeci zdroj je vestaven do krabicky z plastick6 hmoty, opatren^. lamaci svorkovnici pro pfipojeni vodicu, a umisten v prostoru za palubni deskou v blizkosti pfijimace. Je vhodn£ pod- lepit spodni cast krabicky penovou pryzi, aby se neposouvala behem jizdy. Skfinku neni treba nijak pripevnovat. K prostoru za palubni deskou je pristup po vysroubovani sroubku M4 drzicich

Pohled 2epredu

zarovka 15 V / ukazate!

hndei (adicfho" kondenzatoru

Pohfed sham deska prijimace

bez vtka dira H2 / Boy

r, ^1/ fent ft. Ik

integrovany nf zesilovac

ladialadici' potenciometr kondenzator kotouc (650

Obr. 2. Mechanicke usporadani prijimace

vnitrek pflruird schrdnky. Schranku nemusime vyjimat, postaci ji posunout ponekud doprava. Napajeci zdroj ve skfince je umisten vedle schranky nalevo v blizkosti prepinace varovnych svetel. Na tento prepinad je pripojeno kladne napeti z akumuldtoru vozu i pH vypnu- t£m zapalovani. Prislusnou svorku vy- hledame voltmetrem. Zaporny pol je pfipojen ke kostre vozidla rovn6z v prostoru za palubni deskou. Pro prijimac lze pouzit jakoukoli vnejsi ant^nu o d£lce asi 1 m. Nejvyhodnejsi je umistit ji na pravou stranu skeletu pred pfedni sklo. D£lka privodu z tohoto. mista je asi 60 cm. Puvodne jsem chtel vyuzit jako ant£nu . ozdobny hlinikovy ramecek predniho skla, ktery neni spojen s kostrou. Tato antdna vsak byla ucinna jen na nizsich kmitoctech, na vysHch kmitoctech nebylo mozno doladit pfijimac pro prilis velkou kapacitu tCto „antdny“ proti zemi.

Citlivost prijimace lze zlepsit pfida- nim jednostuphov^ho aperiodickCho an- t&iniho zesilovaCe. Pro prijem mistnich stanic je vsak zcela zbyteeny.

Mechanickd konstrukce prijimace

Prijimac je vestaven do skrinky o vnejSich ro2merech 115 X 103 X 28 mm (obr. 2). SkHhka je spajena z desek pouzivanych pro plosnC spoje. V zadni stene je dira o 0 12 mm, ktera must byt vrtana proti otvoru ve schrance, aby bylo mozno vodice bez obtizi vy- vCst k napajecimu zdroji, k antCne a k reproduktoru. Zadny z vodicu neni stinen. V pfedni casti skrinky jsou vyvrtany dv£ diry 008 mm pro hfidele ladici kladky a potenciometru. V dolni casti cela je podelny otvor pro kotouc, nasazeny na ose ladiciho kondenzatoru.

Ovladani ladiciho kondenzatoru je patrnC z obr. 2. Ve stredni casti cela nahore je dira o 0 6 mm pro osvetlova- ci zdrovku. Viko je ze stejnCho materid- lu jako skrihka a je po sestaveni pfipev- neno dvema sroubky M2; z vnejsi strany je opatreno pruzinou, ktera drzi prijimaC ve schrance, Stinici folii skfin- ky je nutno spojit se zemnenym polem zdroje.

Pfedni maska (obr. 3) je vyrobena z mosaznCho plechu o tloust’ce 1 mm, lestena a niklovdna. Na jeji zadni strane je pripevnena stupnice pomoci pripa- jenych prichytek. Maska je do obdCl- nikovCho prolisu pfedniho panelu pri- tlacovana ovlddadmi knofliky, na je-' jichz hridelich jsou plstenC krouzky. Celkov^ vnejsi vzhled je patrny z obr. 4,

Pfednt' maska

mat.: mosaz tt. 1 mm

Obr. 3. Predni maska

Obr. 4. Vnejsi vzhled prijimace v palubni ■ desce

Otackomer

Na rozdil od prijimace je otdekomer konstruovan tak, ze jej lze pouzit i pro jina vozidla. ElektrickC zapojeni je beznC; pouzil jsem zapojeni uvefejnenC v AR 2/71 (str. 66), Je to otdekomer s vlastnim generatorem mericich impulsu. Multivibrdtor je ovladan impulsy z kabelu vn zapalovaci civky.

Indikacni pHstroj

Mefici pristroj, pouzity v otdekomeru, je bezny' miliampCrmetr s plnou vy- chylkou pfi proudu 1 mA a s vnitfnim odporem 280 D, upraveny tak, aby bylo mozno otackomer zhotovit velmi nizky. Pfi uprave, ktera je ponekud naroCna, postupujeme takto: mefidlo vyjmeme z ochrannCho krytu a odstranime stupnici. Puvodni rucku musime prodlouzit tak, aby jeji konec opisoval kruznicl o polomeru r — 56 mm. Puvodni rucku ponechdme. Prodluzujici cdst musi byt velmi lehka a pritom pevna. Pouzil jsem trubicku z alobalu, navinutCho na drat o 0 0,3 mm. Po sejmuti z dratu trubicku ohneme o 90° (obr. 5). V tomto stavu je budouci rucka velmi lehce nastrikana lakem (cervenC barvy) pro zpevneni. Pfi praci musime mit neustale na mysli, ze rucka musi mit nepatrnou vahu. Po zaschnuti laku nasuneme prodlu^u- jici cast na puvodni rucku a po kontrole dClky a kolmosti ji na dvou mistech zmdekneme pinzetou a zajistime kap- kou laku. Rucku je nutno znovu vy- vazit (kapickami emu). Je to prace

Pahted zepredu

Zakladnt deska otackomeru

soucasfty otatkomeru

zdvity /t?-—J, -l +\

deska sklotextit f r t / ;■ \ tt. 1,5

mend / L J \

pr/stroj —---- \ §

/ \ mcka -^1 / \\ \

-\\ \

• /

. /■- prichytky pro

* 125

uchyceat ceta se stupnid

maska, ptech ft. 0,3

zarovka 15 V -

1 1 f \ /n f4= - —h—ill

•0) \ Pohled zepCedu vyrez pro rucku

Obr. 5. Mechanicke uspofddani otackomeru

zdlouhavd a vyzaduje trpelivost. Touto upravou ziskame tzv. profilovy pfistroj s malou celkovou vyskou (v m£m pfi- pade asi 26 mm). MeridJo je pripevneno dvema Srouby pomoci distancnich sloup- kti na izolacni desku o tlousfce 1,5 mm, na niz je (za meridiem) umistena elektronicka cdst otdekomeru. Muzeme pouzit plosnC spoje i tradicni zptisob montaze pomoci nytovanych pdjecich bodu. Stupnice s rozsahem 0 a 2 6 000 ot/min je soucdstl pfedni steny krytu. Je vyrobena z organickCho skla (o tlousfce 1 mm), na nemz jsou obtisk- nuty cislice (Propisot). Protoze stupnice je rovnd a ukazatel meHdla opisuje kru^nici, nemuSe byt stupnice rozdelena linearne. Pfedpokladdme-li vzdd- lenost oci fidice od otackomeru asi 70 cm, pak ma stupnice prubeh podle obr. 6. Rozdil ve vzdalenosti ±10 cm nema podstatny vliv na cteni udaju. Pomerne presn£ cteni je pouze pfi celnim pohledu na stupnici. Otackomer je proto umisten uprostfed zorn^ho pole

Pohled ze strap/

I

Obr. 6. Skrinka otdekomeru se stupnici a pribliiny tvar pldste homi Casti krytu

Obr. 7. Provedent a umistent otackomeru

ridice (obr. 7), coz je t£z nejvyhodnejsi z hlediska bezpecnosti jizdy. Za stupnici je polokruhova maska polepena zelenym papirem. Z^rovky umist6n6 co nejvyse a mimo.stupnici, aby fidi£ nebyl oslnovan, sviti, zapneme-li zapalovani. Pfivody pro napajeni otacko¬ meru a zarovek pripojime ke svorkovnici umisteni za sdruzenym palubnim pristrojem (prislusnou svorku najdeme voltmetrem). Vstup otackomeru je vyveden cernou trojlinkou vzadu ze spodni casti krytu ota£kom£ru. Vodic je protazen ofukovaci hubici predniho skla a zakoncen svorkovnici v rozvo- dov£m nastavci vetrani (topeni). Pod£l svazku kabelu, ktery vede od palubni desky pod61 podlahoveho kandlu, ve- deme jiz tlustsi vodic s dobtou izolaci k zapalovaci soustave vozu. Konec vodice je ovinut kolem kabelu vn od civky ctyrmi zavity zajistenymi izo- lepou nebo gumovou manzetou. Konec vodice zastava funkci snimace impulsu.

Mechanicke provedent krytu

Kryt otackomeru je zhotoven z ole- joveho papiru o tloustce 1 mm. Rozme- ry a tvar krytu jsou na obr. 6. Nejdrive nakreslime plasf vrchni casti, v mis tech ohybu narizneme papir z vnejsi strany asi do hloubky 0,5 mm, ohneme jej do prislusn^ho tvaru a slepime predbezne papirovou lepenkou ■ z vnejsi strany. Potom iepidlem Epoxy 1200 zpevnime spojena mista z vnitrni strany. Po dokonatem ztuhnuti zabrousime povrch jemnym smirkovym papirem a v zadni c£sti dole zhotovime otvor pro trojlinku, Povrch krytu potahneme kozenkou stejn^ho druhu, jako je na desce pred pfednim sklem ve voze. Celo krytu je vyrobeno z tvrzeneho papiru o tloustce 1 mm a je rovnez polepeno kozenkou. Jako nejvhodnejsx lepidlo se mi osvedcil Alcapren. Kryt vyrobeny timto zpusobem je velmi pevny a Iehky.

Otackomer na izolacni desticce s pri- pevnenym celem se stupnici je do krytu nasunut a zajisten zespodu zapustenymi Sroubky M2. Spodni cast krytu je podlepena pryzi o tloustce 0,5 mm. Otackomer je. na desce pouze polozen. Vzhledem k male vaze se otackomer nepohne z mista ani pri nejprudsi jizde ci brzdeni. Otackomer lze uchytit pomoci pdsku (pripevnen^ho ke spodni £asti krytu), jehoz konec je sevren prirubou ofukovaci hubice, popf. sa- molepici tapetou, kterou pfipevnime Iepidlem obracene na spodni cast krytu a po zaschnuti pfilepime vlastnim lepem tapety cely otackomer k desce. Pouzijeme-li tento zpusob upevnSni, muieme otackomer kdykoli demonto- vat, protoze lep nezasycha, pficemz na kozence nezustavaji zadn£ stopy. Pfi dlouhodob^m provozu jsem vsak zjistil, ze upevnovat otackomer je zcela zbytecnd.... . .. .

-—rychlost vozu Ckm/hod}

i 38,4 II. 68,,1 III. 102,5 IV. 150,6

Obr. 8. Travis lost rychlosti vozu 5 100 na ry chlos ti old font mo tom

Cejchovdni otackomeru

Otackomer ocejchujeme bud sitovym kmito£tem nebo pomoci mechanickdho otackomeru, popf. meficim pristrojem typu PU 140. Spravnost udaju lze pfekontrolovat za pomoci spolujezdce primo za jizdy. Na obr. 8 je vyznacena zavislost rychlosti vozu na rychlosti otaceni motoru pro urcity (zarazeny) pfevodovy stupen. Graf je sestrojen pro vuz Skoda 100 pfi predepsan^m nahusteni pneumatik. Pro ostatnx vozy lze rychlost otaceni motoru vypocitat podle vztahu

rychlost otdceni [ot/min]

2bvpp\

~ 3tzt *

kde v je rychlost vozu v kilometrech za hodinu, p prevod prislusn^ho rych- lostniho stupne, pi prevod rozvodovky a r polomer kola v metrech. '

O. Burger

Mepovazuji za ucelne zminovat se o vyhoddch a moinostech pouziti ,ipozitivmhoti expozimelru pfi zvetsovdni. Expozimetr LUXTRON sejeUe obcas dostane ve vyprodeji, rnd vsak nektere nectnosti, pro kteri nem zafazen v povedomt ndrocnejstch fotoamateru mezi pfilif zdarile vyrobky. Kvalitnejsi zahranidni pfistrojs jsou pro vetsinu fotoamaterd nedostupne, proto ti, kteH jiz delH dobu touli vlastnit zmineny pfistroj] sdhnou povetsini k posledni moZnosti, jak jej ziskat - k-svepomoci.

Timto zpusobem vznikla cela rada „expozimetru pro zvet§ovarii“, od tech nejjednodu§sich az k automatum s integ- rovanym merenim. Vyzkousel jsem dva publikovane jednoduchd expozimetry, nebyl jsem vsak spokojen s parametry prvniho ani druheho pristroje. Pozitivni expozimetr MINILUX vznikl diky n£- hode, kteri mi pr inesla do rukou vhodny ruckov^ merici pfistroj, urceny pod „kladivot(.

Vysledky testu, ktery provedli nezavis- le na sobe dva zkuseni fotografove-ama- t^fi, byly natolik uspokojive, ze jsem nakonec po dohode s redakci napsal pro ctenare AR tento clanek. Pova^uji za nutn6 pfipomenout, ze pfistroj se vzhledem k typu pouzit£ho cidla nehodi pro barevnou fotografii!

Navrh pristroje

Na zaklade zku§enosti, ziskanych praktickym pouzivanim pristrojCi pre- deslych, jsem se pokusil stanovit pozadavky na vlastnosti, kter^ by novy pfi¬ stroj mel. mit. Vysledek lze shrnout do nekolika bodu:

a) maly rozm^r, b) dostate^ne velka stupnice, umoz-

nujici presne cteni udaje i v seru fotokomory,

c) vylouceni privodnich snur, d) maly vliv osv£tlenl fotokomory

na vysledek merenl, e) jednoduchy prepocet expozicni

doby.

Pozorovarii vychylky na ruckovcm meficim pfistroji v §eru fotokomory je sice mozn6 usnadnit, umistime-li malou zarovku v blizkosti meridla, toto reseni

vsak neni nejvhodnejsi, protoze se zvet- suji naroky na zdroj proudu, a nechce- me-li pouzit privodni snury, zvetsil by se neunosne rozmdr pristroje (vet§i zdroj). Zdanlive neresitelny problem se mi podarilo vyresit diky nahode, ktera mi „podstrcilac< mefici pfistroj (system s otocnou civkou), jehoz pouziti na ex¬ pozimetr se primo vnucovalo. Pfistroj rozmerove vyhovoval vsem pozadavkum. Jeho citlivost (5 mV, 25 piA) nabizela moznost pouzit jej k pnmd indikaci napeti dodavaneho fotodiodou, vestavenou do krytu „mefidlalt. Moznost zabit tri mouchy jednou ranou se mi zalibila nato¬ lik, ze jsem se pine upnul na tento zpusob reSeni. Pozdeji (kdyz byla kremikov^ fotodioda natrvalo prilepena Iepidlem Epoxy 1200 na podlozce meridla) jsem s hruzou „zjistir‘, ze svetla opravdu ubyva se ctvercem vzdalenosti a pfi vlo- zeni „naprosto cir^ho<e negativu do ra- mecku zvetSovaciho pristroje klesne vychylka rucky meridla asi o tretinu.

Dlouh^ experimentovani s optickymi soustavami £ocek nepfineslo z&douci vfsledky, pfestoze se v prvni chvili zdalo, ze je moznd touto cestou problem jednoduse vyresit.

Postupne jsem se smiroval s myslen- kou, ze odepisi 50 Kcs za fotodiodu, pevne pfilepenou k m^ridlu. Zesilovace, se kterymi jsem se u expozimetru setkal, byly vetSinou napajeny napetim 9 V a zdroj s takovym napetim by se pod

kryt meridla st£zi vesel. Nast6sti jsem nalezl zapojerri diferenci&lniho zesilo- vacc, pracujiciho pri nap&jecim napeti 1,5 V.

Zapojeni a konstrukce pristroje

Zapojeni zesilovace, upraven^ pro nas ucel, je na obr. 1.

Fotodioda je pripojena do bazi tran- zistorfi T\2lTz. Odpory R$ a Ra je nutno zvolit podle pouzit^ho meridla. V prototypu jsou pouzity shodne odpory 2 kQ, oba tranzistory by vsak mely mit stejn6 parametry A2ie- Odpor Pi bude zaviset na citlivosti pouzit^ho meHdla. U prototypu je pouzit potenciometr

Obecne plati, ze pri pouziti potenciometru s vetsim odporem bude zesilovac m<£ne citlivy a bude treba pouzit citli- vejsi meridlo a naopak.

SoucAstky jsou zapojeny na desce s plosnymi spoji (obr, 2), Potenciometr

Obr. 2. Deska s plosnymi spoji J58

pro move pruzina

Obr. 3. Upevneni napajeciho cldnku

Pi je pripevnen primo na krytu pri¬ stroje; je nejvhodnejgi pouzit knoflikovy typ se spinacem (u popisovan^ho vzorku jsem pouzil potenciometr z prijimace Zuzana.) Jako zdroj proudu je pouzit rtufovy clanek PX 625, ktery se pouziva ve fotografickych pristrojich s vestaveny- mi expozimetry CdS, Jeho upevneni na desce s plosnymi spoji je patrn6 z obr. 3.

Protore nevim, zda je mozno ziskat ve vyprodeji stejn£ merici pristroje jako ten, ktery jsem pouzil u prototypu (podle do- stupnych informaci slouHl v zastaral6m typu pH-metru), nebudu se zabyvat konstrukenimi podrobnostmi expozimetru. Pohled na hotovy pristroj je na obr. 4.

Ozivovani pristroje

Zapojeni pristroje je. velmi jednodu- ch6; predpokladam vsak, ze se do stavby expozimetru pusti i m£ne zkuseni radio-

424(^~*sj4sI&rD©X

amateri a proto se alespon v nekolika vetach zminim o moznych prekvape- nich.

Do s6rie se zdrojem zapojime mikro- ^ampermetr, dukladne zaclonime foto-

diodu apootocime potenciometrem, az uslysime evaknuti spinace. Po vynulo- v&ni mericiho pristroje expozimetru potenciometrem Pi nastavime predbezne pomoci vnejsiho mikroamp^rmetru celkovy proud pristroje (trimrem P2) asi na 100 fxA. Pokud by se pri zapnuti spinace ru£ka expozimetru vychylila pres celou stupnici „za roh“, je potreba vzajemne zamenit krajni privody potenciometru Pi, abychom setrili rucku me¬ riciho pristroje. Je-li potenciometr zapojen spravne, vych^li se rucka ha opac- nou stranu a otdeenim potenciometru nastavime vychylku na nulu. Po odkryti fotodiody v neprilis siln&n rozptylen^m dennim svetle (pozor, ne na pHmem slunci!) se must rucka meridla vychylit pres celou stupnici az na doraz. Vychy- luje-li se rucka po .osvfetleni diody opac- nym smerem, prepolujeme meridlo nebo fotodiodu. Ozivovani dokoncime ve fotokomore.

Zvetsovaci pristroj zvedneme asi do dvou tretin celkov^ho zdvihu a objektiv zaclonime na clonove eislo 8. Expozi- metr polozime na prumStnu zvetsovaciho pristroje, potenciometrem Pi vynulu- jeme pristroj pri zaclonen^ fotodiode a po jejim odkryti nastavime trimrem P2 rucku mericiho pristroje na plnou vy¬ chylku. Tim je nastavovani skonceno.

Zjisteni citlivosti fotografickeho papi'ru

Expozimetr polozime na prumetnu zvetsovaciho pristroje a vykompenzuje- me jej na nulovou vychylku. Kompenzu- jeme pri osvetleni fotokomory (s ba- revnym filtrem), 6imz mame zaruceno, ze vysledek mereni nebude zkreslovan svetlem barevn6 lampy. Pri libovoln^m zv6tseni (nejMpe na format asi 13 X x 18 cm) zaostrime. Expozimetr umistime tak, aby na fotodiodu dopadal obraz nejvice osvetlenych cdsti negativu (mista s nejmensim krytim), pricemz dbame, aby soucasne by la osvetlena i stupnice pristroje. Zaclonenim objektivu na¬ stavime vychylku na meridle asi na 20 az 50 % rozsahu 'pristroje a prouzkovou metodou zjistime spravnou expozicni dobu dan^ho, typu fotopapiru. Pro usnadneni dalsich vypoctu prepocitame takto ziskany udaj na plnou citlivost expozimetru s pouzitim vztahu

to je expozicni cas pH pln6 vychylce pristroje, tz spravny expozicni cas urceny prouzkovou zkouskou (oboji v sekun- dach), xz vychylka rucky meridla pri zkousce (v dilkach) a xm je celkovy pocet dilku stupnice. Vypocitany cas to si pro jistotu pozname- name na krabici s fotopapiry.

Urceni spravne expozice

Spravny expozicni cas texp pri jakem- koli osvetleni (limitovano Schwarzschil- dovym jevem) ur£ime podobnym zpusobem, ktery jsme pouzili pri zjist’ovani citlivosti fotomateri&lu. Ve vztahu

_ Xmto fexp — -

x

zname xm a to (z prvniho vztahu), pro jednotliv6 obrazky dosazujeme x (udaj mericiho pristroje) a pocitame expozicni dobu /exp.

Pro zaruceni dobrych vysledku doporucuji vyhybat se vychylkam mensinl nez 10 % rozsahu pfistroje, nebof pri malych osvetlenich se krome nepresnosti mereni uplatnuje Schwarzschilduv jev. Pokud by nebylo mozn6 vyhnout se takovym pripadum, doporu^uji vynulovat expozimetr za upln6 tmy a vzit v uvahu korekei Schwarzchildova jevu.

Zaver

Odpurce v§ech matematickych vztahu bych chtel potesit sdelenim, ze i pres zdanlivou slozitost vypoctu se jedna o velmi jednoduch6 ,,kupeck6e< pocty a neni proto treba obohacovat rekvizity fotokomory o logaritmick^ pravitko. Podle uvedenych vzorcu lze totiz snadno pocitat zpameti.

Zhotoveny vzorek expozimetru Mini¬ lux ma velkou citlivost a lze jim dobre rozlisit osvetleni mezi jednotlivymi stupni clonovych cisel. Pristroj registruje i tak mal6 rozdily v osvetleni, ktere lidsk^mu oku unikaji.

Expozimetr ke zvetsovacimu pristroji patri urcite mezi pomucky, kter^ by na- rocnejsi fotograf amatdr ve sve temn^ komofe mel mit. Pokud se rozhodnete postavit popisovany pristroj, preji Vam, aby nadeje, ktere vlozite do t^to inves- rice, byly v plndm rozsahu uspokojeny. Pokud se tak nestane, bude mozna zkla- mani podnetem k tomu, ze se na strankach AR setkame za cas s pristrojem mnohem dokonalejsim.

OPRAVARSKTTlHO

Uprava gramoradia

RDG 3000 EUROPHON

V poslednich nekolika letech se k nam dovazi z Italiestolni tranzistorovestereo- fonni gramoradio RDG 3000. Je to va- rianta znam^ho typu M 5000 (AR c. 2/1973). Ma ctyri vlnov£ rozsahy DV, SV, KV, VKV s moznosti prijmu stereofonniho yysilani. Vestaven^ nf stereofonni zesilovac vsak neni prilis jakostni, stejne jako dodavan£ reproduktorove

skrine. Kdybychom chteli pouzit moderni reproduktorove soustavy, narassime pfedevsim na potrebu v£tsiho vystupniho vykonu nf zesilovace. U zesilovace s ma- ximalnim vykonem 2,5 W nebudou jiz pri stredne hlasit^m poslechu spicky sig¬ nalu zpracovany nezkreslene. K dosa- zeni prenosu s vyhovujici dynamikou potrebujeme rezervu ve vykonu, tedy zesilovac o vykonu minimalne 6 az 10 W. Protoze je v gramoradiu pomerne dost voln^ho mlsta, pokusil jsem se upravit vestaveny koncovy zesilovac (obr. 1) tak,

aby byl schopen uvedeny minimalni nf vykon dodat. Snahou bylo co nejvice vyuzit puvodniho zapojeni a soucastek.

Puvodni koncovy komplementarni par tranzistoru AG 141K, AG142K pouzijeme jako budici stupen pridanych koncovych tranzistoru v kvazikomple- mentarnim zapojeni (obr. 2). Zvetsi- me-li napajeci napeti asi na dvojndsobek puvodniho, zvetsi se pri stejn6m zatezovacim odporu zesilovace i vystupni vykon. Abychom mohli pine vyuzit zvetsen6ho napeti, muzeme pouzit stabilizovany zdroj. Nap&jeci napeti ovsem nemuzeme zvetsovat libovolne, protoze hrozi pruraz tranzistoru T303, T304, nebof pri napeti 26 V (Ucb) pracuji na hranici dovolen6ho napeti. Kdo vlastni vhodny tranzistor s Ucb > 30 V, muze zvetsit napajeci napeti az napr. na 32 V a dosahnout tak vystupniho vy¬ konu pres 15 W. Jinak doporucuji ne- pouzivat vetsi napeti nez asi 24 az 26 V. Odpory v bazich koncovych tranzistoru jsou velmi male. Vysledkem je mensi zkresleni za cenu jen nepatrn^ho zmen- seni vykonov^ho zisku. Z vystupu se pres kondenzatory C315 (C316) zavadi zpetna vazba, kapacita Cm, C318 je zvet- sena az na 100 pF, aby se omezila ne- stabilita zesilovace na vysokych kmitoctech. Odpory ^321 (^322) nastavime v bode mezi /?33i ai?333 napeti na polovinu napajeciho napeti. Nejl^pe je kontrolovat pocatek omezeni (limitace) signalu osciloskopem a nastavit napeti v uvede- nem bode tak, aby byly obe pulvlny si- nusov6ho signalu omezovany soucasne.

Jako koncovd tranzistory se z dostup- nych typu nejl^pe osvedcily bulharske SFT214. Je ovsem mozno pouzit i nase OC27, 3NU73 a2 5NU73 apod. Budici tranzistory ponechame na puvodnim chladici, ktery je bohate dimenzovan. Parovini koncovych tranzistoru musime vsak venovat pozornost. Podstatne od- lisne charakteristiky obou vykonovych tranzistoru a jejich zesilovaciho £initele zpusobuji zkresleni predevsim sudymi harmonickymi. Aby nevzniklo dodatecne zkresleni lichymi harmonickymi, mi mit napajeci zdroj co nejmensi vnitrni odpor, z tohoto hlediska je vhodn^ po¬ uzit stabilizovany zdroj. Relativne pris- n6 pozadavky na shodu charakteristik a zesilovacich cinitelu plati i pro budici stupen s doplnkovymi tranzistory. Spat- ne parovane tranzistory zpusobuji nejen zkresleni, ale v nekterych pripadech i kmitoctovou nestabilitu cel6ho zesilo¬ vace.

Dulezitou vlastnosti zesilovace je sir- ka kmitoctoveho pisma pro piny vy¬ stupni vykon. Signaly nizkych kmitoctu byvaji omezeny predevsim nedostatec- nou kapacitou vystupniho kondenzatoru. Pro dane zapojeni musi byt kapacita kondenzatoru nejm^ne 2 000 pF.

Puvodni sifovy zdroj se pro nase pouziti nehodi, ma mal^ vystupni napeti a maly vykon. Odstranime ho a k napajeni zesilovace i tuneru pouzijeme stabi¬ lizovany zdroj. Zdroj podle obr. 3 je dostatecne dimenzovan a ma i elektro- nickou pojistku, ktera v pripade poruchy zabrani zniceni tranzistoru. Sit'ovy trans-

'ICOmMat*T^lTFe 425

Obr. 4. Obr.

ormator je pouzit ze stereofonniho tuneru TESLA Pardubice. Odpor Rq musime zvolit tak, aby soudet ubytku napeti na nem a napeti Ube tranzistoru Tz byl mensi, nez je napeti potrebnd k otevreni diody Dz. Prekroci-li proud stanovenou velikost (1A), zvetsi se ubytek na Rq a otevre se dioda D$> ktera zavira tranzistor 7*2. Pri up In 6m zkratu na vystupu je T% uzavren. Je na nem plnd napeti zdroje, proto je ho treba dimenzovat na t/cE = 40 V a Pc = 50 W. Zde nejldpe vyhovi tranzistor typu 3NU74 nebo SFT2I4. Ghladic musi mit plochu nejmdne 150 cm2 (hlinikovy plech tloust?- ky3mm).

Puvodni filtracni retez - kondenzator 4 000 pF, odpor 22 Cl a kondenzator 1 000 (xF je zachovan, pouze je k nemu pHpojeno +.14 V ze stabilizovandho zdroje misto puvodnich +14,5 V. Za- pojeni stabilizovandho zdroje je jednoduchd a obvykld, proto je popis omezen pouze na nejnutnejsi mini, pripadny zdjemce nalezne podrobnosti v [1], odkud bylo zapojeni prevzato. Uvedu pouze nastaveni pojistky. Odpor Rq

nahradime promennym odporem 4,7 H, na vystup stabilizdtoru +26 V pripojime odpor asi 25 Cl/50 W a merime na nem napeti. Promenny odpor Rq nastavime tak, aby na vystupu bylo presne 26 V, zmeHme nastavitelny odpor a na¬ hradime jej pevnym odporem. Tim je zdrojova Cast tuneru serizena.

Jeste ndkolik slov k nastaveni klidovdho proudu koncovych tranzistoru. V puvodnim zapojeni je predpeti koncovdho stupne ddno ubytkem na D301, Ds02. Toto napeti md byt podle schdmatu asi 280 mV. Ve skutecnosti jsem vsak na- meril napeti asi polovicni, tj. 140 mV, co2 je takd ddno paralelni kombinaci kolektorovd a emitorovd diody tranzis¬ toru. Pri pfedpdti 140 mV se pracovni bod koncovdho stupnd presune do tridy B, pri niz vznikd velkd prechodovd zkresleni pri malych rozkmitech signalu. Nejvhodnejsi je posunout pracovni bod do tridy AB, cehoz dosahneme zvetSe- nim predpeti - klidovdho proudu konco- vfm stupnem asi na 15 az 20 mA. Odpojenim emitoru ^301, D302 zvetsime zakladni predpdti na 280 mV a paralelne pHpojenym trimrem nastavime kli¬ dovy proud. V pripadd, ze je pfedpdti maid, zapojime misto £301, D302 dve

diody v sdrii. Zarovka SfT je napdjena ze zdroje 26 V pfes srazeci. odpor 330 Cl/\ W.

Geld zapojeni zesilovade vyuziva v maximdlni mife puvodnich souedstek a plosnych spoju. Nutna je pouze vyme- na ndkterych odporu za jind a je tfeba pridat koncovd tranzistory, . vystupni elektrolytickd kondenzatory a stabilizovany zdroj. Upozornuji, ze do rekon- strukce zesilovace se mohou pustit pouze zkusenejsi amatdfi, kteri ovladaji praci s tranzistory a znaji obvody zesilovade. Neuvadim proto detailni rozmistdni pridanych souedstek a upravu plosnych spoju. Potrebnd upravy jsou vsak zcela zrejmd z fotografii (obr. 4 a 5) a ze schd- mat. Je jen tfeba pamatovat na to. ze konstrukce gramofonu (motorek alozisko talife) zasahuje do volndho prostoru prijimace a je nutno ponechat pro ni volnd misto. Odpory Rs73 a R374 jsou pripajeny ze strany plosnych spoju. Sit’ovy transformdtor (sekundami na¬ peti 2 X 30 V) svymi rozmery presne za- pada do predlisovanych otvoru a vyfezu v §asi. Dostane se bdzne koupit za 130,— Kcs v prodejndch TESLA. Koncovd tranzistory a vykonovy tranzistor zdroje jsou pfisroubovany na tazend hlinikove chladide; muzeme pouzit libovolnd chladice o dostatecne velkd plose, kterd se vejdou na volnd misto.

Po dukladnd kontrole zapojeni pripojime k zesilovaci napajeci napeti asi 12 V (trimry R371 a ^372 ve zkratu) a mdfidlem kontrolujeme odber prou¬ du. Je-li odber proudu mensi nez 10 mA, je v§e v poradku a napeti muzeme postupne zvetsovat. Trimry 1, 72372 na¬ stavime klidovy proud zesilovade asi na 15 az 20 mA. Md-li nektery kanal ze¬ silovace vetsi klidovy odber a tranzistory jsou v porddku, pravdepodobne zakmi- tavd. Projevi se to tak, ze pri regulatoru hlasitosti na min. nepravidelne sumi a puka v reproduktorech. Pornuze zvdt- §it kapacitu kondenzdtoru C3i7? pflpad- ne zablokovat vystup zesilovace kondenzatorem v sdrii s odporem. Nakonec za- tizime vystup zesilovade odporem 4 Cl) 125 W, vstup budlme signdlem 1 kHz, osciloskopem zjisfujeme poedtek limitace, na zatdzovacim odporu mefime

U2 napdti a podle vzorce P == vypo-

K citdme vystupni sinusovy vykon zesilo¬ vade (napeti 6,35 V odpovida pfibliind 10 W). PH zatezovacim odporu vdtsim nez 4 Cl dosahneme umerne mensiho vystupniho vykonu. Popsany zesilovac pracuje jiz asi 1 rok v kaModennim provozu bez jakychkoli zavad.

Seznam pridanych soutdstek Odpory

Rt> Rs 820 0/0,125 W R, 1,5 kO/0,5 W R* 4,7 kfi/0,5 W Rb trimr 1 kO R« odporov^ drat asi 0,5 O R, 180 Q/2 W Ra*i> Rits 3,7 MO/0,125 W R327* R*tt 470 0 R3**> ^SSO 1,5 kO

^391 22 kfi Rtlli R871 trimr 1 kO R 3 78* R 3T4> Rz7B> 56 O

Kondenzatory

C, 2 000 ulF/50 V C, 200 p.F/50 V Ca 500 nF/35 V C8i7, Caig 100 pF Caiftj C*30 2 000 nF/12 V

Tranzistory

T, GC500 3NU74

T911t T9n SFT214 SFT214

Diody

D, KY702 Ds KY702 D> 32NP75 (KY705) Dt 5NZ70 Ds 7NZ70 Ds 1NZ70 D, 4NZ70

Ostatni sitov^ transformator 120/220 V - 2 pojistka 1,5 A

Literatura

[1] Svoboda, J.: Stavebnice tranzistoro- vych zesilovacu a prijimacu. SNTL: Praha 1973.

[2] Ndvod k pouziti gramoradia Euro- phon RDG 3000.

Dalkove ovladanf a uprava snimkoveho rozkladu

televizoru ELEKTRON 2

Pred delsim casern se objevily ve vyprodeji televizory soveskd vyroby ELEK¬ TRON 2, u nichz zlobil snimkovy roz- klad. Jelikoz se jedna o modern! televi¬ zor s antiimplozni obrazovkou o uhlo- pricce 59 cm, jehoz cena byla 900 Kcs, pofidil jsem si toto s^lobidlo4* jako na- hradu dosud uzivand Kamelie a poda- Hlo se mi uvdst tento televizor velmi jednoduchymi zasahy do takovdho po- fddku, ze svdmu ucelu pine vyhovuje. Protoze predpokladam, ze stejne jako ja bylo postizeno vice majitelu tohoto TVP, jsem toho nazoru, ze md zkusenosti bude moci vyuzit urdity okruh ctendru naseho dasopisu.

Nejprve vsak popisu dalkovd ovladani, bez nehoz provoz tohoto televizoru znamena staid pfebihdni z mista pozoro- vatele k ovladacim prvkum televizoru, nebo? jas^ a kontrast naSeho vysildni (stejne i hlasitost zvuku) je velmi pro- menlivy.

Obr. /. Ddlkove ovladdni pro Elektron-2

Dalkov6 ovladani je na obr. 1. Pouzi- vd sedmikolikovou patici vyfazend elektronky. Po pripajeni ovladaciho kabliku byla z tdto patice vytvorena zastrdka prilitim nastavce z Epoxy 1200. Takto vznikla zastrcka se zasouvd misto mal6 zdstr£ky oznacen£ ZASTRCKA DO. Upozornuji pfitom na chybu ve schdma-

5F32(6Z1PI 6Z2P, 6Z3P)

Velk6 potxze jsem vsak mel s uklidn6- nim obrazu a s proklddanim ptilsnimku. Velk^m zatlumenim transformdtoru a zvetsenim casovd konstanty integracni- ho obvodu pfipojenim kondenzatoru 1 nF mezi bod KT 17 a zem se mi podafilo dosahnout dokonale pracujici synchronizace. Pfi pouziti jin^ho trans¬ formdtoru je tfeba vyzkouset jak odpor Reoi (10 az 33 kO), tak kondenzator Ceos (300 pF £iz 2 nF).

Pro regulacni potenciometr je v plechovdm ramu pod obrazovkou montazni otvor a i ve viku je predlisovdn krouzek, ktery staci provrtat a vyv6st dirou ovladaci prvek. Pouzil jsem tvrdou trubicku z PVG o svetlosti 6 mm.

Jednou nastavena synchronizace md tu v knize Jeljaskevic, A. A.: TELE- VIZORY (z r. 1971), kde na str. 71 je v zaslepce DO chybny .propoj mezi koliky 2 a. 3. Tento propoj mezi koliky ve skutednosti neni, Pro ovladdni jasu jsem pouzil lineami potenciometr P2

3 az 5 MO, ovladani pracuje velmi uspokojive a obraz pri sprdvn6m nastaveni zakladniho jasu lze vzdy upravit podle momentdlni potreby.

Hlasitost se reguluje dratovym potenciometrem 68 Cl. Tento zpusob zmeny

velkou stabilitu a neni ji tfeba upravo- Obr. 3. Upraveny obvod snimkoveho rozkladu vat. Ing. Lubor /jamda

XhMzimcM -ftiep/Me mrnfc -PMPmfo rtmiku

odporu zateze sice neni zcela sprdvny, Alois Pacfk ale pokusy omezit hlasitost zapornou zpetnou vazbou na mrizku koncove Abych prispel nettm ke kouzelne vdnocni rodinne pohode, sestavil jsem pomeme jednoduche, elektronky (kterd je vyvedena na spic- ale velmi efektni zarizeni, ktere umoZnuje bez mechanickych spinacu a prepinacu menit barevnou ku 6) ze sekunddrniho vinuti vystupniho sestavu zdrovek na vanodnim stromku. transformdtoru (vyveden^ho na spic- ku 5) daly jeSte horsi vysledky. Pouzity zpfisob lze v praxi dobfe pouzit, i kdyz ma regulace nevelk^ rozsah.

Prace se snimkovym rozkladem byla ponekud slofcitejsi, nebof pouzity tyra- tron se studenou katodou (TX4b) byl velmi „naladovy‘\ Proto jsem se rozhodl pouzit klasicky zpusob rozkladu razovym generdtorem. Experimentova- ni vedlo posldze k zapojeni, pri nem2 je obraz klidn^ a pulsnimky jsou dobfe prokldddny. Pro porovnani a .orientaci tem, ktefi nemaji puvodni schema k dispozici, je na obr. 2 vyhatek z puvodniho

TX4f>

Obr. 2. Puvodni zapojeni snimkoveho rozkladu

schfrnatu. Orientace v pfistroji je snadna, soucdstky jsou dobfe £islovany. Jednd se o blok rozkladu, ktery je umisten nahore.

Na obr. 3 je definitivni vyzkousen£ zapojeni, kter£ mi slouzi uz dlouhy £as bez zdvad.

Novd souddstky jsem oznacil cisly, za- £inajicimi 6.

Gel^ blokujici oscilator jsem umistil na plechovy mustek nad deskou rozkla¬ du a pfisrouboval ke kovovdmu rdmu.

Jako transformator jsem pouzil transformator z rozebran^ho televizoru Ru¬ bin, stejne dobfe vyhovi jakykoli jiny.

Jako elektronku jsem pouzil vypro- dejni 6F32 (za 1 Kcs), ale stejne dobfe pracovaly 6Z1P, 6Z2P, 6Z3P; lze tedy pfedpoklddat, 2e volba elektronky neni kritickd.

Popis zapojeni kmita v casovych intervalech, ur6e-.

Pfistroj je sestaven ze ctyr funkfinich nYch kapacitou kondenzatoru Ci az cdsti: z generdtoru impulsu, citace BCD, ^6, kter^ lze menit prepinacem Pri. spinacich obvodu zdrovek a ze sit’ovdho Z kolektoru Ti se impulsy vedou na zdroje. hodinovy vstup Citace, kter^ tvofi IO

Celkovd schema zapojeni je na obv. 1. typu MH7490. Citai je doplnen pfepi- w. . , o nacem Pf2, ktery' umoznuje nastavit Cinnost jednotlivych obvodu na Vsech vystupech citace uroven 0 pfi-

Generatorem hodinovych impulsu ke pojenim nastavovacich vstupu Ro(I) spousteni citace je multivibrator, ktery' . a Ro(2) na uroven 1. Pfepnutim prepi-

2x KF508 4 x KC%8 4xKFY46

Obr. L Schema zapojeni mh?4go 4.x ky?03 KF508

pfepinace zdrovek 4* KYW/3Q 1NZ70

Obr. 2. Desha J59 s plosnymi spoji prepinace

nace do polohy b, pfi niz je na Ro(I) a Ro(2) uroven 0, se obnovi citani.

Vystupy citace A, B, C, D jsou pfipojeny pres odpory /?6) Rs, Rio, R12 ke vstupum jednotlivych spinacich obvodu, tvorenych tranzistory T3 az 75.0. Aby svitila vzdy alespoft jedna skupina zarovek, bylo nutne negovat vystupni sign&ly citace; toho lze jednoduse dosahnout pouzitim tranzistoru T3, T§, Ti, T9 (s odpory R7, R9, Ru, Ria)-

Sit’ovy zdroj je jednoduch^ koncepce; pro z&rovky je stfidav£ napeti pouze usmerneno mustkovym usmernovacem, pro napajeni integrovaneho obvodu a tranzistoru ve spinacich obvodech je pouzit bezny stabilizacni obvod se Zenerovou diodou Ds a s tranzistorem Tii..

Odporem R14 (asi 680 O, pouzity odpor zivisi na velikosti napeti na sekundarnim vinuti L3) nastavime proud Zenerovou diodou asi na 50 mA.

Transformator je pro vykon asi 60 W, na sekundarnim vinuti L2 je efektivni napeti asi 50 az 60 V, na vinuti L3 asi 7 az 10 V.

Jednotlivymi tranzistory T4, Te, T&, T10 se spinaji soucasne tfi zarovky stejn£ barvy; v tab. 1 je prehledne uvedeno, v jak6 sestave se jednotliv£ kom- binace meni.

Pouzite tranzistory KFY46 je treba pfedem vyzkouset, zda „napet’ove vydrzi! ‘ (v m£m pripade vydrzely vsechny). Generator hodinovych impulsu byl puvodne sestaven ze dvou hradel in-

|J BS Is

Tab. 2.

Poidtck impulsu ^10,11,13

0 sviti sviti sviti sviti

1 sviti sviti sviti

2 sviti sviti sviti

3 sviti sviti

4 sviti sviti sviti

5 sviti sviti

6 sviti sviti

7 ■ sviti

8 sviti sviti sviti

9 sviti sviti

tegrovan^ho obvodu MH7400, byla tedy vyuzita pouze jeho polovina. Z tohoto duvodu a rovnez ke zjednoduseni zmeny kmitoctu spinani jsem nakonec pouzil multivibrator s tranzistory a jednoduchy prepinac se sesti polohami. Obrazec plosnych spoju je na obr. 2.

Pristroj lze samozfejme pouzit i k jinym ucelum, napf. reklamnim; pfe- pinacem Pf\ nastavime pozadovanou dobu mezi jednotlivymi sepnutimi.

Je-li Ph prepnut do polohy a, sviti v*echny zarovky.

Pouzite soucastky

Odpory ( TR 112) Rn 1?sj R«» R3> Rioj Rn t Rt, R* 10 kn i?3 100 kQ .

Rn R»,R iu Ru 470 a R14 TR 506; asi 680 Q -

viz text Kondenzdtory C\ TC 943 2M/15 V Ca TC 942 5M/10 V C3 TC 941 10M/6 V C4 TC 941 20M/6 V Cfl TC 941 50M/6 V C, TC 941 100M/6 V C7 TC 963 200 M/12 V C8 TC 962 50M/6 V Cp TC 962 100 M/6 V

Diody DtaiDt KY703 D* ai jD8 KY130/80 D, 1NZ70 Tranzistory T„ Tt, Tlx KF508 TZi Ti3 Tls T9 KC148 Tt, Tt, Tz, Tl9 KFY46 Integrovany obvod MH7490

Ostatnt soucastky Transform&tor (viz text) Prepinafi Sestipolohovy Packovy pfepinai Pojistka 0,8 A, pojistkove pouzdro Snuxa - flexo Z&rovky 14 V/300 mA

Zlepseni zvuku elektrickych zvonku

Nejiskrici elektrickd zvonky na strida- vy proud (bzucdky), montovan6 z bez- pechostnich duvodu do bytu se zavede- nym svitiplynem, mivaji nekdy slaby zvuk. Misto zvoneni opravdu jen bzuci, pop?. ,}chrci<(, takze jejich signal snadno preslechneme. Serizeni rozkmitu palicky zvonku stavecim sroubkem neprinasi vzdy zadan^ zlepseni. Duvody byvaji obvykle dva: spatny zvuk zvonku b^va zpusoben tim, ze kmitocet uhozu palicky zvonku je dvojnasobkem kmitoctu site, nebot’ elektromagnet pritahne palicku pri kazdd (kladn^ i zaporn6) pulperiode, tedy stokrat za sekundu, a zvonivy zvuk zvonku je utlumen prilis brzy nasleduji- cim novym dotykem palicky* krome toho byva na dlouhych, vicekrat a neprilis kvalitne spojovanych vedenich (zvld§te ve vyskovych domech) znacny ubytek napeti.

Pomoc je snadni: do s^rie se zvonkem zapojime primo v byte jednu plochou baterii (na polarite nezalezi). Jeji zapojeni md za ndsledek jednak zvyseni pracovniho napSti a tim i spolehlivy pritah palicky v pulperiode, pfi niz se napeti scitaji, jednak zredukovdni poctu uhozu palicky na padesat za sekundu, protoze v sudych (popr. lich^ch) pulperiodach se napeti odcitaji a proud, odpovidajici vysledn^mu napeti, nestaci palicku pri- tahnout (v idealnim pripade, je-li na¬ peti baterie shodnd se spickovym napetim napdjeciho stndav6ho proudu, klesd v t^to pulperiode magnetizadni proud na nulu). Baterie vydrzi asi pul roku; nejsnaze ji pripojime nasunutim bananku, upevnenych na ohebnych kab- licich, na jeji pliskov6 vyvody (doporucuji fixovat jeden z puvodnich privodu ke zvonku, ktery musime odpojit a vest k baterii, v lamaci svorce, aby se po nekolika vymendch baterie nezlomil puvodni drdt).

V rodinnych domcich, kde ubytek na¬ peti na vedeni je obvykle zanedbatelne maly (a pripadnd zmena napajeciho na¬ peti zvonku neni na nikom zavisla), postaci namisto baterie zaradit do vedeni usmerhovaci diodu, dimenzovanou na, prislusny proud (napr. KY701); dioda propousti pouze pulperiody stridav^ho proudu, takze palicka je tak6 pritahova- na pouze padesatkrat za sekundu.

■Obe upravy jsou snadno proveditelne — pozor vsak tarn, kde je zvonek umisten pod spolecny kryt s jistici silnoproud6ho vedeni: pH montazi vypnete privod proudu hlavnim bytovym jisticem; aby nahodnym dotykem s napetim 220 V ne- doslo k urazu! M. Bendtsky

Fwitpirri,, , O mMtkmrfl O

Ing. Jan Petrek

(Dokonleni)

Na obr. 29 az 44 jsou informa tivni krivky rozladeni, dosaziteln^ho s jadry uvedenymi v tab. 6.

Doladovad jadro: 205 515 3 06 704 Doladovand hrniikovd jadra: 1) 205 513 0 05 201

2) 205 511 0 05 203

Obr.

Obr. 33.

Doladovad jadro:

Doladovad jadro: 205 515 3 06 711 Doladovand hmiikova jddra: 1) 205 511 0 05 352

205 513 0 05 352 2) 205 513 0 05 353 3) 205 513 0 05 401

' 4) 205 513 0 05 452 5) 205 513 0 05 501

[M2,5\ 0 2 4 6 6 10 12 14 16

Obr. 38. —■- n \M2,5\

205 515 3 06 707 Doladovaci jadro: 205 534 3 06 711 205 513 0 05 303 Doladovand hrnickova jddra: V 205 511 0 05 352 205 513 0 05 304 205 513 0 05 352 205 513 0 05 305 2) 205 511 0 05 351

3) 205 511 0 05 353

Obr. 34. . n fi.2,5] Obr. 39.

10 12 14 16

~n [M2,5]-

Doladovaci jddro 205 515 3 06 710 Doladovand hmifikovd jddra: 1) 205 511 0 05 352

2) 205 513 0 05 351

Doladovad jddro: Doladovand hrnitkovd jddra: 1)

2) 3)

205 515 3 06 705 205 517 0 05 254 205 513 0 05 254 205 511 0 05 255

Doladovad jddro: Doladovand hrmikovd jadra: 1)

2) 3)

205 515 3 06 708 205 517 0 05 305 205 513 0 05 305 205 517 0 05 306

Doladovaci jddro: Doladovand hmiikova jddra: 1)

- 2> 3)

205 515 3 06 706 205 513 0 05 255 205 517 0 05 255 205 517 0 05 256

Doladovad jddro: Doladovand hrnifikovd jddra: 1)

2)

205 515 3 06 709 205 513 0 05 302 205 513 0 05 303

Obr. 40. — n [M2,5\

Doladovaci jddro:. 205 534 3 06 710 Doladovand hmitkovd jddra: 1) 205 511 0 05 351

2) 205 513 0 05 351

Doladovad jddro: Doladovand hrniikovd jadra: 1)

2)

3)

205 513 3 06 713 205 513 0 05 355 205 517 0 05 355 205 513 0 05 354 205 517 0 05 354 205 513 0 05 454

Doladovad jddro: 205 515 3 06 714 Doladovand hrniCkova jadra: 1) 205 513 0 05 204

2) 205 513 0 05 203 3) 205 511 0 05 203

Doladovad jddro: 205 534 3 06 709 Doladovand hmickovd jddra: 1) 205 511 0 05 301

2) 205 511 0 05 302 linns 429

30

Dolatfovad j'Adro: 205 515 3 06 715 Doladovana hriuikovd jddra: 1) 205 517 0 05 354

2) 205 517 0 05 453 3) 205 517 0 05 455

Doladovad jddro: 205 515 3 06 712 Doladovand hmiCkovd jddra: 1) 205 513 0 05 354

2) 205 517 0 05 355 3) 205 513 0 05 403 4) 205 513 0 05 453 5) 205 513 0 05 501

(_| 30 — — i

1 2

F

12 53

20 ■ -— 3

j 10 - _ n

5 r

0 l Obr. 44.

Dolacfovaci idd Doladovand hr

r- ? <

ro: nitko’i

. f t

/& jdd]

i- > i

ra: 1)

:-: J n

n

205 205

I 1 1.

[M2

534 3 513 0

i i

? 14

*.5]

1 06 7: 1 05 4!

2) 205 513 0 05 351

Co udelat, nemame-li armaturu s ladicim jddrem?

Amat6rsky si Ize pomoci dvema zpu- soby.

Zrucni amat£ri si vyrobi telisko opa- tren6 zavitem s d^lkou podle velikosti hmicku (obr. 45a), na ktery se nalepi dolacfovaci jddro a na jddro £epicka se zdrezem. Pres jddro doporucuji navleci j^uzirku'*, kterd usnadni vedeni jadra ve strednim otvoru hmicku.

zrucny amat£r, nebo ten, kdo nema prisluSnd dolacfovaci jddra, muze jednoduse vyreSit doladbvani tak, ze pro jddra vetsi nez o 0 22 mm pouzije zavitove jddro s kostrifkou, kterou upravi tak, aby se dala vsunout do stred- niho otvoru hrnickov6ho jddra (obr. 45b). Pro ladeni lze pouzit zdvitov^ jadro

Obr. 45. Amaterske zptisoby doladovdni feri- tovych hrnickovych jader; s p&vodnimi dola~ dovacimi jddry (a), se zdvitovymi jddry (b)

430 (dmatefaQ&tfiX I J £9 ^

M3,5 a M4. V pripade, ze je rozladeni povazuje rozladeni v rozsahu 8 a2 14%, pMlis velik^, pouzijeme jadro z materialu nekdy (zejm&ia u malych mezer) lze s mensi permeabilitou. Za prijateln£ se dosdhnout maximdlni rozladeni 5%.

RECiULlTOR ALXEMiTOMU § lOO Karel MaJtaliP

PH hledani zapojeni reguldtoru alternatoru pro vuz Skoda 100 jsem prise! na cldnek v AR 6/73 - Regulator pro alternatory automobile. Toto zapojeni se vsak nedd pro vuz Skoda 100 pouzit, protoze zapojeni alternatoru a budice je odlisnd. Budici vinuti je jednim koncem uzemneno a druhym koncem je svorka M. Proto jsem musel cel6 za* pojeni z AR 6/73 prepracovat.

Popis zapojeni

Misto Darlingtonova zesilovace v koncov£m stupni jsem pouzil tranzistory OC26 a 4NU74 (obr. * 1). Daji se pouzit i tranzistoiy pro men§i vykon fady GC, NU73, pro v£tsi spolehlivost jsem vsak volil vykonovejsi typy. Spi- naci proud je maximdlne 2 A, pH vetsich rychlostech otd£eni motoru se proud zmensuje. Zenerovy diody D% a Da pouzijeme takovd, aby sou£et na¬ peti, kter6 stabilizuji, byl asi 13 V, popr. pouzijeme jednu na uvedend napeti. Diody D\ a jD2 jsou kremikovd, vyhovi diody pro proud 0,5 A. Dioda D\ a kondenzator Ci omezuji rusiv£ spicky napeti v obvodu. Potenciometrem P\ (dratovy) ridime vystupni napeti alternatoru. Napeti nastavime na 14 V. Regulacni kmitoCet se dd ridit odporem He, ten vsak nesmi b^t mensi nez 5 kO, jinak pri zapojeni blikaji svetla. Odpor /?9 a dioda D2 byly pridany dodatecne, protoze proud pHvad£ny pfes kontrolni zdrovku nestacil vybudit budi6 (ztrata v zarovce a tranzistoru) a regulator sepnul az pri vyssich „otdckach“ volno- behu. Po pridani R$ a D% pracuje re¬ gulator ihned pH startu. Dale doporu¬ cuji vymenit kontrolni zdrovku v pri- strojov£ desce (misto 2 W asi 4 W). Odpor 7?io v obvodu tranzistoru 7*3 zabezpecuje optimdlni pracovni rezim tranzistoru. Regulator a tim i alter¬ nator chramme pojistkami, ty se vyplati v kazd6m pripade.

Mechanicka konstrukce

Regulator vestavime do krabidky B5. Misto papirov^ho krytu pouzijeme hlinikovou desku, na ni2 pHsroubujeme tranzistor Ts. KrabiCku je tfeba umistit zasadne do kandlu, kterym je pHvaden vzduch do chladice a ventildtoru. Umisteni na prav^m blatniku v motorovem prostoru je naprosto nevyhovujici. Pri bezn^m provozu se regulator v ka¬ ndlu ani neohrcje, ale v motorovem prostoru dojde zakonite k jeho zniceni salavym teplem z motoru za velkych letnich veder nebo .pH cest£ na jih. Kabely z kandlu vyvedeme pryzovou objimkou ventildtoru topeni, v niz udelame malou diru.

Obr. 2. £apojeni alternatoru u .? 100

Prostoru v prav£m blatniku se dd vyuzit pro prepinaC, jimz pripojujeme mechanick^ regulator nebo elcktronic- ky reguldtor k budicimu vinuti alter¬ natoru.

Po mechanicka strance zapojeni ne- popisuji, ka2dy si je jist£ vyresi podle sv^ch predstav a podle dosaziteinych souidsti.

Zaver

Zapojenim elektronick^ho reguldtoru do vozidla odstranime soucasne jednu pricinu ruSeni rozhlasov^ho pfijmu. Mechanicky1 reguldtor totiz pH druhym stupni regulace siln^ rusi a toto ruseni se neda odstranit. Po pHpojeni odru- §ovaciho kondenzdtoru se v kratk^ dob£ znici kontakty reguldtoru - proto jedinym resenxm je elektronicky regulator. Potom lze v S 100 poslouchat stanice i na stfednich vlnach na pfijimadi s vestavSnou feritovou ant^nou. Pozn. k pouziti diody Z>2: pH vypnuti zapalovani by zapalovaci obvod dostaval proud z druh£ vetve alterndtoru p?es kontrolni 2arovku a pfes odpor R$ a soucet proudu by udrzel motor v chodu. Pri pouziti diody motor spolehlive zastavuje. Tato dioda je zvlasf dulezitd u vozu, ktere maji tyristorov^ zapalovani s menicem.

Seznam soucastek

Odpory (0,25 W)

Rx 1,5 kQ R% 220 Q/0,5 W Ri 120 O

390 Q/0,5 W Rt 180 Q Rt trimr 10 kil

Kondenzatory

Cx 0,47 \iF, C,

PolovodiZovc prvky

R, 1,8 kO R, 18 O R, 33 n/i W Rv 22 0/10 W

Pi l kO» drdtovy

KY722F, D, KY701 ai 705 Dt, D4 2 x 2NZ70 nebo l x KZ725

T, KF507 T, OC26, Tt 2 ai 4NU74

2,2 nF

Obr. 1. Schema zapojeni reguldtoru

Jiiri Kos, OK1KO

( Dokonteni)

Nf filtr a koncovy nf stupefi (obr. 22)

Napeti z produkt detektoru jde bucf pfirno na regulator hlasitosti koncoveho stupne, nebo je pres pfepinac Ph odebirano za prvnim, popr. druhym stupnem aktivniho nf filtru s operacnimi zesilovaci, kter6 zuzuji prijiman£ pasmo na 180 nebo na 110 Hz na strednim kmitoctu 750 Hz. Utlum filtru je 60 dB na oktavu. Tvrzeni, ze takovy nf filtr neni v prijima£i opodstatneny vzliledem k mate stabilite amatersky vyrobenych zarizeni, je chybn£. Vzdyt1 jiz samotny provoz SSB si vynucuje vysoce stabilni VFO a takov<§ mezi amatory vetsinou jsou. Filtr vyrazne zlepsi odstup signil/ /sum pri prijmu CW a umozni dobry' prijem i velmi slabych signalu.

Vsechny soucasti nf filtru, krom£ kondenzatoru C35 a C40, musi byt vybrany s toleranci ±1 %, nebo nasta- veny na stejny stredni kmitocet. Pri praktickych zkouskach bylo zjistdno, , ze dva stupne podobneho filtru zcela postacuji a zuzi prijiman6 pasmo natolik, ze je to pro lidsk£ ucho jeste prijatel- n6. U ctyrstupnoveho filtru je signal tak ^zvonivy^, ze jeho poslech je jiz neprijemny a unavuje.

Nf zesilovac je osazen /Oe a komplementarni dvojici GD607, 617. Zapojeni je, az na mate upravy, prevzato z [9], Vystupni vykon je 4 W. Odpor R57

upravuje velikost signalu ve sluchat- kdch s impedanci 150 Q (ARF 260) tak, aby nebylo ti*eba opravovat nastavenou hlasitost pri stfidani poslechu na slu- chatka a reproduktor.

(Calibrator (obr. 23)

Kalibr&tor je tvofen 1014, 1015

vsiup lie

P ** f1,^

1,2?kX27k+]5M

EJK

rfe* 35

cmx

100 kHz 200 kHz i

A+5V MH7400

Obr. 23. [Calibrator (Pfepinad Pr?A mA prvni polohu volnou)

^ui 40 ? ■ C12s (

^4' & * If * 9"

Obr. 24. Rozmistenl sou6asiek kdlibratoru na desce s ploSnymi

spoji J60

%L T- Tj% &y ww&'^stjCL-

SfellliilSS:®

iok n nap ^ Ua*

m

vystup vystup 100kHz 50kHz

GD60? 1- -*+12 V j 180

11330 1

Cm ^io5 24JfU^ i—

'TM?2U^

O^r. 22. Nf filtr a nf zesilovat

a ^?16* Crystal 200 kHz je zapojen mezi emitory prvniho a drutteho tranzistoru /O10. Trimrem Cns lze presne ..dotahnout" kmitocet krystalu do nulo- veho zazneje s nekterym slysitelnym normalem. Treti tranzistor 10 pracuje ve spinacim rezimu a budi 1014, kde te kmitocet 200 kHz delen dvema a ctyr-

mi. Vsechny tri kmitocty, 200, 100 a 50 kHz, jsou pfivedeny 11a 3 dvou- vstupova hradla NAND obvodu MH7400, ktery zde funguje jako spinac, aby cely kalibrator mohl byt umisten na libovolnem miste prijimace a ovladan pouze^ elektricky. Princip prepinani je patrny ze scltematu. Vystup kalibrad-

niho napeti je veden stinenym vodicem pres kondenzator C$ do vstupni kaskddy. Rozmisteni soucastek je na obr. 24.

Obr. 25. Zdroj 2*18V Zdroj (obr. 25)

Zdroj pro popisovany prijimad je slozitejsi, jedna se vlastne o £tyri sa- mostatn6 zdroje, stabilizovan£ Zenero- vymi diodami ve spojeni s vykonovymi tranzistory. Pouziti ctyf soumSmych na- p£ti znacne zjednodu§uje obvodovou techniku cel^ho zafizeni a na nekterych mistech je dokonce nezbytn£. Transfor- mator Tn ma dve sekundarni vinuti 36 V se strednimi odbockami. Tato napeti se usmernuji dvema mristkovymi usmernovaci s diodami KY701, z nichz se odebira napeti —12 V a +12 V. Z odbocek na vinuti se ziskAvA napeti pro zdroje —6 V a +6 V. Ponekud pracny je vyber Zenerovych diod, aby napeti na v^stupech melo velikost prave +6 V *a ±12 V, nebot ubytek nap6ti na kfemikovem a germaniov6m pfechodu je ruzny. Nekdy je moznd do sArie se Zenerovou diodou zafadit kfemikovou diodu, na kter£ je v propustn^m smeru dbytek napeti asi 0,75 V. Napeti pro logickA integrovan^ obvody je ziskano prave ubytkem napeti na diode KY704, kterA je zapojena v propustn£m smeru a zatizena odporem 68 fi. Napeti +5,25 V je homi mez, kterou povoluji vyrobci pro obvody TTL. Vzhledem k tomu, ze zdroj byl staven jako prvni £Ast zafizeni, kdy jeste nebyl znam celkovy odber v jed¬ notlivych vetvich, je znacne predimen- zovan. Je jisten tavnymi pojistkami, k cemuz lze jiste mit vyhrady. Doporu- cuji elektronick£ jisteni nekterym ze znamych zpusobu.

Celkovy odber pfijimace je

+ 12 V : 150 mA (pfi max. vybuzeni koncov^ho nf stupne 0,5 A),

+ 6 V : 30 mA,

—6 V : 130 mA,

—12 V : 130 mA.

Pro kontrolu jednotlivych napeti zdroje je mezi napeti +12 V a —12 V pfipo- jena telefonni zarovka 48 V a mezi napeti +6 V a —6 V telefonni zarovka 24 V. DvojnAsobne napeti ssarovek je voleno jednak pro mensi odber a tak£ proto, aby jejich prilisny svit neunavoval zrak obsluhy. Tyto zArovky nejsou ve sch&natu zakresleny.

Mechanicke provedeni jednotlivych dilu pfijimace

Jednotlive casti pfijimace jsou posta- veny nadeskach splosnymi spoji (obr. 3, 5, 7, 10, 20, 21, a 24).

Vstupni dil spolu se smesovacem a civkami 7,4, Ls je umisten v kanalov^m volici z televizoru Temp. V dalsim stejn&n kanalov^m volici je umisten VCO, v£etne odporu Rizo a 77e, siro- kopasmovy zesilovac s tranzistory Tig az 7~22, krystalovy oscilAtor s 7i3, sme- isovac s /Os a jedna polovina pAsmov6

propusti. Oba kanalov^ volice jsou sprazeny a prepinaji se soucasne jednim knoflikem na panelu pfijimace. Z kanalov^ch volicu byly vyrezAny a vypilo- vany steny, kter6 drive nesly elektronky. Na tomto miste jsou prisroubovany a pfipajeny desticky s ploSnymi spoji, nesouci vsechny soucasti krome civek a kondenzAtoru rezonancnich obvodu, kterb jsou upevneny na vyjimacich

220 V\

HstAch v otacivych bubnech (obr. 28). Civky jsou umisteny kolmo oproti puvodnim civkAm pro TV pAsma. V lis- tAch jsou vyvrtany otvory pro dolado- vAni; aretaci otaciv£ casti volicfi je tfeba ponekud posunout, aby jadra byla dosazitelnA z boku volice. Provedeni vsech 4 civek je patrne z vyobrazeni. Jak jednotliv£ funkcni celky, tak stupne, umistenA v kanalovych volicich, je nutno dokonale stinit. Kolem desek se soucastkami byl u kanalovych volicu pripAjen ramecek z pocinovan^ho plechu d. 0,6 mm vysoky 25 mm. Na ten to rAmecek se nasazuje viko ze stejn^ho materialu, Ostatni funkcni celky jsou umisteny, s vyjimkou LMO, do uzavre- nych boxu ze stejn^ho pocinovan^ho plechu. Vicka jsou prisroubovana sroubky na vice mistech, aby jednotlivd dily byly mechanicky pevn6. Podrobnosti jsou opet patrny z fotografii. Vsechna napdjeci napeti do jednotlivych dilu jsou privadena pres prCichodkov^ kon- denzAtory o min. kapacite 1 000 pF.

Priblizne uprostred pfijimace je umis¬ ten boxorozmerech 175 x 110 X 100 mm,

2*KU612 Q5A S- <>^12 V

2*5NU?2 1NZ70

vyrobeny z hlinikov^ho plechu tl. 2 mm. Jednotlivb st^ny tohoto boxu jsou pfiSroubovany na kostru, sesroubovanou z hranolku 10 X 10 mm. Uvnitr tohoto boxu je umisten na jedn6 desce s plosnymi spoji LMO s ladicim kondenzA- torem C9o, obvody T26, 1012, 1013, /O io. Na dne boxu je upevnena civka L19, dale desticka nesouci druhou polovinu pasmov^ho filtru Lie, L17, siroko- pasmovy zesilovac 2,5 az 3 MHz, 70s a 70io- Vsechny pfivody a vyvody to¬ hoto boxu prochazeji pruchodkovymi' kondenzatory 4,7 nF, za kterymi naslc- duje vf tlumivka 2 mH, vinutA na ma- l£m toroidnim jAdru. Druhy konec tlumivky je blokovan k zemi keramic- kym kondenzatorem 68 nF. Filtry LG jsou na tomto miste nezbytn^, to je tfeba zvlAste zduraznit. Vyjimku tvofi vystup regulacniho napeti pro varikap. Spoje,

Obr. 26. Detail des¬ ky s plohxymi spoji vf zesilovace a sme-

hiwee (J44)

Obr. 28. Pfepinane ladene obvody z kanalovych volitu 432 {tfmatekiti&fa ll ED fs

vedouci vf nap£ti, jsou vedeny miniatur- nim souosym kabelem se zdstrfckami, aby jednotliv^ celky byly snadno roze- birateln^. Na predni stene prijimace jsou vSechny potrebn£ ovladaci prvky, tj. ladeni, zeslabovac vstupniho signdlu,

. prepinac pasem, jemn6 rozladeni, pre¬ pinac filtru, prepinac nosnych, zesileni vf, zesileni nf a vypinac site, regulace priposlechu, prepinac nf filtru, prepinac AVC/MAN a prepinac kalibra£nich kmitoctu. Na zadni stene jsou vyvedeny hridele potenciometru(trimru) £77, /?78, ant&mi konektor a konektory pro propojeni prijimace s vysilacem. Ladici kondenzator (inkurantni typ o kapacite 110 pF) je pres priiznou spojku ovlddan planetovym prevodem 1 :80 s moznosti hrub&io otaceni s prevodem 1:1. Druhy merici pristroj, umisteny vedle S-metru, indikuje ladici napeti na varikapu VCO. Ve schematu neni zakreslen a lze ho vynechat. Lze ho vsak velmi dobfe vyuzit pri nastavovani civek VCO.

Stavba cel6ho prijimace je velmi pracna a nakladnd. Vsechny dilci celky je nutno predem vyzkouset a dokonale nastavit. Velmi pracn£ je zhotoveni civek vstupniho dilu a smesovace pomocn6 mezifrekvence 2,5 az 3 MHz, vcetne indukcnosti krystalov6ho osci- latoru. U civek vstupniho dilu pomuze improvizovan^ naladeni pomoci vari¬ kapu, signalniho genera torn a elektron- kov&io voltmetru. Je vsak treba pocitat s pridavnou kapacitou spoju a tranzistoru. Jddra civek by tedy pri pred- bezn&n nastaveni mela byt turner zasroubovana. U VCO je treba indukcnost predbezne vypocitat a expe- rimentalne nastavit.

‘ Pro hrubou informaci je uveden pocet zavitu civek a kapacity kondenzatoru pro pasmo 20 m. Vsechny civky jsou vinuty na kostrickach o 0 5 mm s doladbvacim jadrem M4 X 0,5 z hmoty N01.

Data civek a kondenzatoru pro pasmo 14 MHz:

Lz> Ls = 25 z tesne, drat o 0 0,22 mm CuSH, Li = 3 z, 0 0,22 mm CuSH, pres studeny konec civky. Cz a C11 = — 15 pF, Lis = 20 z, 0 0,22 mm CuSH, tesne, Css — 15 pF, Csz = 27 pF, C90 = 21 pF. £13 = 30 z., 0 0,22 mm CuSH, tesne, C69 = 20 pF, C70 = 220 pF; ,kmitocet krystalu = 17 180 kHz.

Ten, kdo se rozhodne pro stavbu podobn6ho zarizeni, by se mel dobre seznamit s funkci jednotlivych stupnu, coz vyzaduje dosti casu a potrebnou literaturu. Venoval jsem se stavbe zarizeni vice nez jeden rok a snazil se jednotlive celky postavit co nejpecliveji, vzdy radeji s urcitou rezervou. Tato ,,namaha“ se vyplatila tim, ze prijimac pracoval po sestaveni prakticky na prvni zapojeni a bylo treba udelat jen malo zmen pro perfektni cinnost.

Namerene parametry

Pdsma: 160 az 10 m.

Rozsah ladeni: 500 kHz.

Citlivost: lepsi nez 0,2 pV pro odstup s/s 1 OdB.

Sifka pdsma: 2,1 kHz, 300 Hz, pro —6 dB.

Sifka pdsma nf filtru: 180 Hz, 110 Hz.

Regulace zisku (rucne) : 80 dB.

Obr. 27. Pohled na pfijimai shorn. V le- ve cdsti je videt spfalene kanalove volice, uprostfed kryl s LMO a daUimi obvody AFS, vzadu Uyfi vykonove Iran-

zistory zdroju

Regulace A VC: 60 dB.

Vystupni vykon: 4 W/4 Q.

Osazent: 15 integrovanych obvodu, 30 tranzistoru, 41 diod.

Na zaver bych chtel touto cestou podekoyat V. Havlikovi, OK1YI a F. Smolovi, OK IOO za poskytnuti pod- kladu, potrebnych pro konstrukci popsan^ho zarizeni.

Pouzita literatura

[1] DL6WD: The Engeneers Ham Reciever. SSB Handbook 1970.

[2] ARRL Handbook 1970, str. 148. [3] Fadrhons, J.: Zjednoduseny navrh

vstupniho dilu prijimace pro KV. AR 1/1974.

[4] Vlastnosti detektoru s 10 MA3005 MBA 145. RZ 1970.

[5] Hruby: Vlastnosti tranzistoru MOS KF521. ST 11/1970, str. 327.

[6] Matulik, FNov6 stabilizacni diody KZ140, KZ141. ST 5/1974.

[7] Phase frequency detektor MC4044P, MC4344. Katalogov^ listy fy Motorola inc. 1972.

[8] Simek, Donat: Tuner pro VKV-FM stereo. HaZ 7/1968.

[9] Svoboda: Stavebnice tranzistoro- vych zesilovacu a prijimacu, str. 151. SNTL: Praha 1972.

[10] Ztiska, J.: Cislicove mefeni casu. AR 1/74, str. 16.

Souvislost ztrat a ucinnosti Balancni smesovac

Ztrity v napajecich ant6n popf. v jinych vedenich, vyjadrovan^ vetsinou zlomky az jednotkami decibelu obvykle zanedbivame. Ne vzdy prdvem, protoze jiz maid ztrata v napajeci, napr. 0,25 dB, snizi celkovou udinnost naseho zarizeni o nekolik procent (5,5 %). Techto nekolik procent ucinnosti pritom treba pracne ziskdvame dlouhym a pracnym nastavovanim koncov^ho stupne. Pro rychl^ urceni vlivu ztrat na ucinnost slouzi tato tabulka:

-ra-

Clanek [1] uvddi na obr. 13 a 14 schema,-ktere se obcas vyskytuje na strankach AR, a hodnoti je konstatova- nim, ze linearita tohoto smesovace je sice vyborna, zesilovaci cinitel vsak neni prilis velky. V prehledov^m clanku pochopitelne nelze jednomu zapojeni venovat vice mista, myslim vsak, ze to to pravdivd tvrzeni zasluhuje sirsi rozvedeni.

V podstate jde o dva b6zn£ aditivni smesovace (obr. 1) (lhostejno, pracuji-li se zanikem kolektorov6ho proudu nebo bez zaniku kolektorov6ho proudu) znamych vlastnosti, kterd jsou tak zapojeny, ze zakladni slozky a slozky vznikajici na lichych 6lenech exponencialniho rozvoje charakteristiky se z obou dilcich smesovacu navzajem odecitaji, zatimco produkty sudych clenu charak- terisdky se sciitaji. To vsak plati beze- zbytku jen za predpokladu nulov^ho pruniku nebo nulov^ zdteze v kolekto- rech (anodach) a tim i nulov^ho zisku. A v tom vezi to certovo kopytko. Volbou zateze lze volit kompromis mezi ziskem a linearitou. Podminkou ovsem je, ze jsme "vse ,,nezpackali“ predem volbou nevhodn6ho pracovniho bodu nebo smesovacimprvkem s „mohutn^m<< kubickym clenem.

Citlivost zapojeni na velikost zateze lze obejit za cenu dalsich dvou tran¬ zistoru (elektronek) „patentnim“ zpusobem (obr. 2). Tento zpusob nahra-

zuje smesovaci element kaskbdovou konfiguraci, jejiz zde cenenou vlastnosti je maly prunik. Ovsem za pledpokladu, ze nam to parazitni vazby nekazi. Tak pracuje vlastni smesujici prvek do maM z£teze a k vlastnlmu vyvazeni lichych

nezddoucich sm£sovacich produktCi dochazi az na vystupu kaskod. V m6ne narocnych pripadech postaci vystup z jednoduch^ho smesovace aperiodicky navazat do emitoru dalsiho stupne, s timto zapojenim nemam vsak mnoho zkusenosti.

Literatura

[1] Borovicka, J.: Modern! re§eni prijimacu pro KV, AR 4/1975.

[2] Novak, P.: Novy balancni modu¬ lator. ST 12/61.

[3] Novak, P..* Vyvazeny modulator. Cs. patent 101694,

[4] Novak, P. Kouba, J.: Vyvazeny modulator. Cs. patent 117553.

Ing. P. Novak

* * *

Cistern koncu smaltovanych dratu a vf lanek

Obr. 2. £apoje?ri balantmho smesovah podle

M

Ten, kdo £asto naviji civky, transfor- mitorky a podobne, da mi jiste za prav- du, ze ocisteni vyvodu od laku a jeho dokonaM ocinovdni je vec zdlouhava a nepHjemna, lec nezbytna, Pokud jde o tlustsi dr&t a vctsi transformator, jde to I6pe. Horsi je to s miniaturnimi civkami, vinutymi-tenkym dratkem nebo jemnou „licnou“, zvlaste pokud jsou vyvody velmi kratke. Nekdo vyvody cisti napul prelozenym ctvereckem brusn^ho papiru - a potom vzdycky nekde kousek laku zustane; jiny zas vyvody opaluje v lihu, ktery se obycejne rozleje a horl na pracovnim stole.

Idealnim resenim by tedy bylo naI6zt takovy pajcci pripravek, ktery by zdroven vyvody zbavoval smaltu a cinoval

jako pH pouiiti kalafuny a pistolov^ pdjecky. J

Takov^ pHpravek existuje - jmenuje se ACYLPYRIN a mdme ho v domaci l^karniccc. Prace je velmi jcdnoducha: konec vyvodu ocinujeme prirno na tab- letce hrotem pistolovd pdjecky. Kdo ne- veri, at’ to zkusi. WPN

* * *

Dvouprvkovy beam

Ne kazdy beam musi byt otodny - a pak je jeho konstrukce pomerne jednoducha a lacina. Pnkladem je beam pro 14 MHz stanice VO IKE. Zari6 a direktor jsou zhotoveny z dratu o pru¬ meru 2 mm a jsou drzeny silonovymi lanky. Jediny izolator je ve stfedu bu- zen£ho prvku (zarice). K napajenf pouziva VO IKE souosy kabel 50 Q. Beam je upevnen v horizontalni poloze s prvky rovnobeznymi se zenrn. Pomoci lanek muze byt nasmerovan do dvou opacnych smeru. Zisk beamu je asi 6 dB proti dipblu, pfedozadni pom£r asi 6 dB.

~ra

CQ5/75

9,7m direklor

Obr. 1. Dvouprvkovf beam pro 14 MHz:.

/©/^Tx\

Vyuziti antenmho dilu RM31 Stanice RM31, vyrazene asi pred deseti iety z annady, se staly technickou zakladnou mnoha

radioainaterum vysilacum. Stanice bylavAR popsdnajiz v roce 1966a bylo zkonstruovano mnoho ruznych zdroju, uprav ap, Kotik bylo stanic, tolik bylo i antennich dilil; vyskytuji se mezi ama- tery ve dvou provedenich - s meficim pfistrojem a bez meficiho pristroje. Mnoho amateruje po~ uixva tak, jak jsou, a Ize s nimi pfizpusobit mnoho ruznych anten k vysilaci. V tomto cldnku bude nejprve popis antenmho dilu k RM31y potom popis upravy k prizpusobovdnt dlouhodrdto- vych anten podle OK1ZN a nakonec nekolik dalsich ndmetv k experimentovdni.

Popis antenmho dilu k RM31

Ant6nni dll k RM31 je v podstate jednoduchy paralelni ladeny obvod s vazebnim vinutim (obr. la). Jeho univerzalnost je ddna tim, ze jak eivka laden^ho obvodu, tak i civka vazcbni ma velk^ mnozstvi prepinatelnych od- bocck. Ceikov^ schema zapojeni je na obr. lb. Signal z vysilace je priveden bucf na souosy konektor ^fli3 nebo na dvojici zdirek Zd 12- Konektor a zdifky jsou propojeny * paralelne a pripojeny k vazebni civce Li. Civka Li ma 9 od- bociek, prepinanych prepinacem Phi. Je navinuta na kostre z tvrzen^ho pa¬ piru o prumeru 45 mm s vylisovanymi drd^kami. Ma celkem 63 zavitu po-

stfibrenym medenym dratem o prumeru 0,8 mm, roztec zavitu je 1,3 mm a celkova d61ka vinuti 81,5 mm. Indukcnost cel6 civky Lx je 76,8 pH. Na kterych zavitech do uzemnen£ho konce civky

■jsou jednotIiv£ odbocky a jaka induk¬ cnost je zapojena v jednotlivych polohach prepinace Phi udava tabulka 1.

Paralelni ladeny obvod je tvoren civ^kou L2 a kondenzatorem Ci. Civka L2 ma rovnez 9 odbocek, prepinanych prepinacem Pf 12. Je navinuta na kostre z tvrzen6ho papiru o prumeru 70 mm s vylisovanymi drazkami. Ma celkem 42 zdvitu postribrenym medenym drd- tem o prumeru 1 mm, roztec zdvitu je 2 mm a c.elkova d^lka vinuti 84 mm. Indukcnost cel£ civky je 73,8 pH.

Tab. 1.

Poloha prepinaCe odbodka na

z&vitu indukcnost

[nH]

i 63 76,8

2 50 58,1

3 38 41,1

4 30 30,2

5 23 21

6 17 13,6

7 12"

8

8 8 ! 4,2

9 5 1,9

10 3 0,8

Tab. 2.

Poloha pfepinafie

Pr1S

odboCka na zAvitu

indukCnost [UH]

1 42 73,8

2 30 47,6

3 20 27,1

4 14 16

5 10 9,4

6 7 5,2

7 5 2,9

8 4 2

9 3,5 1 1,6

10 3 1,2

Umisteni jednotlivych odbocek a in¬ dukcnost civky v jednotlivych polohach; prepinace /Yi2 je uvedeno v tab. 2.

Pfizpusobeni dlouhodratove anteny

V AR11/73 byl uvefejnen velmi za- jlmavy dlanek od OKIZN, nazvany „Dlouhodratova antdna“. Autor pouzl- vd k pfizpusobeni dlouhodratovd anteny libovolnd delky jednoduchy clen LC

podle obr. 5a, ktery umoznuje napdjenl anteny souosym kabelem o impedanci 50 popf. 75 D. Prave popsany antdnnl clen k RM3i Ize jednoduchou upravou pfedelat na obvod podle obr. 5a a vzhledem k velkdmu mnozstvl odbocek dosahnout moznosti pfizpusobeni antdn ruznd ddlky na ruzna pasma. Zapojenl upravendho clenu (s vynechanlm ne- pouzitych soucastl) je na obr. 5b. Potfebnd upravy jsou tyto:

a) spoj bezce pfeplnace Pfi 2 s kondenzatorem C\ odpojlme u Ci a pripojlme jej na „zivy“ vyvod konektoru £di3, od kterdho jsme pfedtlm odpajeli spoj k Pf\\.

b) volny vyvod Ci (od kterdho jsme odpdjeli prave spoj s Pf 12) spojlme s ncdaleko lezlclm zemniclm bodem na svorce Ski.

c) odstranlme spoj mezi ampdrmetrem a zdlfkou

Do konektoru ^ai3 pfivedeme sou¬ osym kabelem signal z vysllace na impedanci 50 (75) O, do zdlfky Z&14 pfi- pojlme ant^nu a muzeme Iadit (viz uvedeny clanek OKIZN). Amp6rmetr je vyfazen.

V citovandm clanku uvddl OKIZN

Kondenzator Ci je vzduchovy ladicl kondenzator s maximalnl kapacitou 283 pF a minimalm kapacitou 30 pF. Ma 18 rotorovych a 17 statorovych plechu, upevnenych na keramickych nosnych ty£kach. Rotor je vyveden tfecim kontaktem z postrlbfen^ho fos- forbronzov^ho drdtu. Ani rotor ani stator nenl konstrukcne spojen s kostrou. Mezery mezi rotorovymi a statorovymi plechy jsou 0,6 mm. Pfi pfedpokladand elektrick^ pevnosti vzduchu l,5kV/l mm by mel kondenzator vydrzet maximalnl §pickov6 napeti 900 V. Prubeh kapacity kondenzatoru v zavislosti na natocenl jeho rotoru (udan&io polohou rysky knofliku na stupnici) je v grafu na obr. 2.

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

csslo no siupnici

Obr. 2. Prubeh kapacity ladiciho kondenzatoru Ci v zavislosti na natoZeni

rotoru

Pfeplnace Phi a Pfi2 jsou jednopd- lovd desetipolohovd pfeplnace na kera- mice s postflbfenymi robustnlmi kontakty a spolehlivou aretacl.

Jeden konec ladendho obvodu L%G\ je vyveden na antennl zdlfku Zdi^ druhy konec je pres ampdrmetr a roz- plnacl kontakt uzemnen. Rozpinacl kontakt je u zdlfky £a'i5, je ovladan jejl zaklopkou a umoznuje pripojenl dipolove antdny symetricky na oba konce ladendho obvodu. K pfipojenl uzemneni slouzl svorka SK\. Vsechny sP°je js0u vedeny postflbfenymi mede- nymi vodici v textilni izolacnl trubicce.

Rozmlstenl ovladaclch prvku na pfednlm panelu antdnnlho dllu je patr- n6 z obr. 3. Vnitfni uspofadani jednotlivych sou£dstl je patrnd z obr. 4.

potfebnd indukcnosti pro pfizpusobeni antdn dlouhych 83 a 41 m v rozsahu 2 az 37 pH. NahMdnutlm do tabulek 1 a 2 zjistlte, ze prave vytvofeny antdnni clen potfebnd indukcnosti md. Pokud by v nekterem pflpade nevystafila indukcnost, lze spojit obe clvky do sdrie. Pokud by nevystadila kapacita, lze pouzit nevyuzity pfeplnac Pf\\ k pfe- plnanl pevnych kondenzdtoru paralelne k Ci.

Muze se stat, ze pro optimdlnl vyla- denl nevyhovi zadna z odbocek, na civkach vytvofenych. Lze potom pfe- mlstit odbocku na libovolny zavit podle vypocltand indukcnosti - po- muckou je graf na obr. 6, kde je zavislost indukcnosti civek L\ a L2 na poctu pouzitych zavitu. Napf. pfi umlstenl odbodky na 35. zavit clvky L\ zlskdme

435 Obr. 4. Vnitfni uspofadani antenniho dilu

indukcnost 37,5 pH. Mai 6 slice udavaji umisteni puvodnich odbo£ek na civkach.

DalSf moinosti

Z jednotlivych soucasti antenniho dilu muzeme samozrejme sestavit mnoho dalsich zapojeni pfizpusobovacich clenu. Rozpojime-li puvodni zapojeni podle obr. 7, ziskame jakousi stavebnici, obsahujici dve civky, ladici konden¬ zator, nekolik zdirek a konektoru a merici pfistroj. V AR 3/75 bylo uvefejneno zapojeni jednoduch^ho antdnniho clenu (prevzat^ z casopisu Break-in), kterd ve trech variantdch udajne umozni prizpusobit „libovolny drat<( k vysila£i. Tyto varianty muzeme zapojit podle obr. 8 a, b, c (velka pisme-

0 5 W 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65

—- pocel zavitu

Obr. 6. Zdvislost indukfoiosti civek L\ a L2

na pouzitem poZtu zavitu

Obr. 8. DalH moinosti zapojeni

Overeno v redakci AR

Obr. 7. Rozpojeni antenniho dilu z RM31 do stavebnice£t

na oznacuji vyvody soucdsti rozpoje- ndho antenniho dilu podle obr. 7). Lze zapojit i obliben^ clanek II podle obr. 8d. Kondenzator C2 je bud pevny.

- Popisovand uprava antenniho clenu k RM31 byla realizovdna a vyzkousena na 83 m dlouh6 antdne OKI AMY. Ant^na byla pfizpusobena k redakcni- mu transceivem FT DX 500. Pro pasmo 80 m bylo dosazeno-CSV 1,05 v CW i v SSB 6asti pasma (samozrejme nikoli na jedno nastaveni). Vysledky, dosa- zend s takto prizpusobenou antdnou, byly velmi dobrd (spojeni se stanicemi ZE2KV 569, ZL3GQ449,PY2FXH 459 a evropskd stanice vesmes 599). Prikon PA vysilace byl asi 230 W. V pasmu 40 m bylo dosazeno CSV 1,4 a v pasmu 20 m asi 1,9. V tSchto pdsmech jiz ant^na tak dobre „nechodila“, p restore bylo navazano rovnez nekolik DX spo¬ jeni. Konstrukcni usporadani antdnniho dilu z RM31 bude patrne vhodnd pro pouiiti maximalne do 14 MHz. Vzhle- dem k dostupnosti techto ant^nnich dilu a k maximdlni jednoduchosti potrebnych uprav by mohl 6Ianek mnoha amatdrum pomoci v reSeni jejich „ant&mich probl6mut(.

nebo lze prepinat 10 ruznych pevnych kondenzatoru nepouiitym prepinacem Pi 11.

Poslednl moznosti vyuziti antdnniho dilu k RM31 zustava. dil rozebrat na soucastky. Ziskame kvalitni *soucastky napr. pro konstrukci koncoveho stupne vysilace - civky vinut6 postribrenym dratem, kvalitni ladici kondenzator, velmi kvalitni prepinace, ,,uzkoprofilo- vye< souosy konektor a hrst postribre- nych dratu o d61ce 4 az 13 cm, vhod- nych k vinuti civek pro VKV (obr. 9).

-ra Obr. 9. Soucasti,

ziskane rozebfdnim

11 antenniho dilu 75 k RM31

fKVi CQ WW DX Contest 1974, cast CW

Podmmky lonskeho telegrafniho CQ WW nebyly tak dobre, jako pH fone idsti. Nebylo tak6 dosaieno tak dobrych vysledku. V kategorii jeden operater-v§echna pdsma zvitizil s velkym ndsko- kem KH6RS, ale mezi jednotlivymi daltimi misty byly velmi tisni rozdily.

VetSina expedic se zucastnila v kategorii vice operating - jeden vysilai. NejlepSiho vysledku dosdhla skupina OH2BH, OH2MM a OD5HC, ktefi pod znaikou OD5IQ vysilali z hor asi 1 200 m nad Bejrutem a pfekonali stdvajici rekord v tito kategorii, Samotinny potitai jim nejen vypocital vysledek, ale i vytiskl QSL listky (obr. 1).

Pofadatel „Iomi rukama“: Neprepisujte deniky! Kaidorotiie vidime mnoho deniku s 500 at 3 000 spojenimi, prepsani mini! Poutivejte ilhlovy papir („kopirak“)i nebo posilejte fotokopie. Contest se porada pro radost a zabavu a prepisovat denik neni zdbava. Stejni tak nemusite psdt 2 000 X59915. PiSte jenom zmeny!

Celkem doSlo pres 230 kg deniku - a v tom neni zapotitdno obvyklych asi 500 denikO ze SSSR, kteri jsou posildny lodni poStou a Ietos zatim nedo§ly (patrne se ztratily).

Z Ceskoslovenska se zuiastnilo celkem 129 stanic v kategoriich s j‘ednim operatirem a 20 stanic s vice operatery. V kategorii jeden operator vSechna pasma byl s pfevahou nejdspfdnijgi Jirka, OK2RZ, ktery svym v^sledkem byl 4. v Evropi a 25. na sviti. Pomirne slu§n£ho uspechu dosdhly na§e nejlepgi stanice i v pdsmech 160,80 a 40 m. V pdsmu 80 m byl OK1ALW 7. na sviti, v pdsmu 40 m OK30M 8. a OKI ATP v pdsmu 160 m 9.

Pro srovndnTopit nejlepti tn z kafdi kategorie ve svete a u nds:

Jeden operater, vtechna pdsma

bodfi bodfi

1. KH6RS 2 738 904 OK2RZ 779 399 2. YJ8GS 1 213 086 OK3KFF 147 694 3. VS5MC 1 146 964 OK2BJJ 94 287

Jeden operatery pasmo 28 MHz 1. WB4KSE/

/KW6 207 662 OK3WM 4 840 2. CV8B 165 675 OK3CGP 243 3. WA8UZZ/

/4X4 47 215

Jeden operater, pasmo 21 MHz 1. CR60Z 292 020 OK2RO 31 296 2. W4KFC 161 880 OK3EE 24 786 3. W4WSF 133 380 OK1AVD 24 455

Jeden operatic, pasmo 14 MHz 1. CR6IK 925 386 OK3CHK 89 182 2. G3HCT 300 978 OK3ZAA 85 995 3. DL0PG 267 344 OK1TA 82 570

Jeden operatic, pasmo 7 MHz 1. ZL1AMO 174 867 OK30M 112 136 2. WB5DTX 156 960 OK2BOB 91361 3. WA8ZDF 146 792 OK1DWA 61 364

Jeden operater, pasmo 3}5 MHz 1. YU3DBC 135 408 OK1ALW 61 575 2. UB5CI 112 674 OK1APJ 43 834 3. W3MFW 71 874 OK2BLG 29 412

Vyhodnoceni II. polniho dne mladeze 1975.

1. OK1KCS GJ79g 36QSO 1 op. 9308 bo< 2. OK3KII KJ61g 26 1 7708 3. OLOCDF KJ62g 37 1 7161 4. OK1KNH IK65h 31 2 7122 5. OK3KHO JI04h 34 2 6780 6. OK2KLK IJ22e 29 2 6308 7. OK3KOM JI02g 21 1 6222 8. OK3KBM Jlllf 30 1 5906 9. OK2KHF JJ42a 34 1 5130

10. OK1KWP HJ27e 23 1 4602 11. OK1KQN HJ39g 22 3 3969 12. OK3KJF II57h 18 1 3700 13. OK1KLC HK15d 18 2 3682 14. OK1KSH IK62b 24 1 3512 15. OK2KRT JJ42h 30 1 3464 16. OK1KKD GJ15j 35 2 3434 17. OK1KRY GJ78j 18 2 3134 18. OK2KVD JJ32d 23 1 3050 19. OK3KFV JJ75h 33 1 2969 20. OK2KGP IJ69j 27 2 2890 21. OKIOFD HK67f 28 2 2633 22. OK3KAP JI24f 13 2 2610 ' 23. OK1KPL GJ67g 22 3 2551 24. OK2KFM JJ33g 18 1 2282 25. OKtONI GK74g 15 1 2014 26. OK2KTK JJ31a 31 3 1830 27. OK2KYC JJ31e 14 2 1608 28. OK1KJA HK27h 14 2 1542 29. OKIKLU GK53g 12 1 1396 30. OK3KRN JI51a 9 1 1274 31. OK1KKU HJ44f 10 1 1192 32. OK3KKF JI70a 8 4 1072 33. OK3KLJ JI45e 12 2 1064 34. OK1KEL HK37h 12 1 900 35. OKIOPT GJ07g 9 2 894 36. OK1KWV HI03b 10 2 816 37. OK1KAI HK41g 3 2 688 38. OK1KPZ HK14h 9 2 625 39. OK1KSF HI02j 5 2 516 40. OKIOFA HJ21f 4 5 456 41. OK1KPP IK62d 11 1 404 42. OK1KC1 IK52d 4 1 298 Deniky pro kontrolu: OK2KYJ, OK2RGC,

OL8CDQ, OK1DKW, OKI KIR, OK1KHL.

Diskvalifikovdny byly stanice: OK2KOG, OK2KPS, OK1KUO, OK2KTE, OK1KPU, OKIOFG, OK2KHS, OK3KGQ, OK2KVI. De- nikiim tichto stanic vinovali VO kol. stanic, nebo jejich zdstupti malou piti a neuvedli v nich ani tisla RO, ani data jejich narozent.

Zavod vyhodnotil RK Chrudim, upravil OKI MG.

ODS Obr. 1. Na pocitaci vyplneny QSL

lislek expedice OD5lQ_

QTH BOLOWA MOUNTAI^ -

PIERRE RIZK, ODSHC MARTIN LAINE, OH2BH VILU HIILESMAA, OHIMM

« M0 FT ABOVE THE SEA LEVEL

R SI Hill l||f

1 1 f Sllftjlf? sl||i

a»sia i*

b/vn'on

iilfl 1 gjillSgi

2. DRAKE C-LINE

T-tSE0 IlfilliliiliiiDl

ai i l A»SIA

L E B ^ N*0 N

Jeden operater, pasmo l18''MHz 1. PA0H1P ..-ea 12 704 “ OK1ATP 4 671 2. GM4AGG ' 111 118 OK1MMW 3 013 3. K1PBW 9 750 OKlIDK/p 2 116

Vice operatiru, jeden vysilac 1. OD5IQ 3 970 912 OK3KAG 516 420 2. FY7AA 3 750 121 OKIKSO/p 482 220 3. CT3WA 3 003 196 OK1KTI 311640

Vice operatiru, vice vysilacu 1. PJ9JT 9 753 500 2. W3AU 3 623 116 3. W2PV 3 339 215

Pro rok 1976 se potita se zavedenim nekolika novych kategorii jako napf. QRP, OSCAR, SSTV, RTTY a zaidteinici.

Rubriku vedeing. V. Srdinko, OK1SV, Havlickova 5 539 01 Hlinsko

Expedice VK4AKA na Meliish, Willis a dalsi ostrovy je odlo2ena, a ma se uskutecnit nej- dHve v bfeznu roku 1976. D6vodem jsou jednak poti^e s dopravou, ale hlavnfc okolnost, Ze se ARRL dosud nevyjddrila, zda uzna pla- novan6 dalsi dva ostrovy za samostatne zemfe DXCC.

ProtoSe podminky na Pacifik b6hem podzimu vrcholi, uvadim pfehled zemi, se kterymi Ize v sou- Casnd dobfe pracovat na 14 MHz (hlavnS v dopoled- nich hodindch). Z ostrova Nauru jsou v soufiasne dobe aktivni stanice C21NI a C21DC. Ob£ jsou pomernfi slabe a zatim nemaji smerovky. ObCas se vsak objevuji v Pacificke DX-siti. Tokelau, ZM.7, neni v sou£asn6 dobe obsazen amatdrskou stanici. Stejn6 nikdo nevysilg z Kermadecu ani z Aucklan- du. Na ostrovS Chatham je stale tinny ZL3NR/C, ktery pracuje s oblibou i v p&smu 80 m. Na ostrove Lord Howe je sttie tinny VK2BKE. Je to lticaf a bude tam sluzebnS jestfi asi jeden rok. VK0DM z ostrova Macquarie odejel domd a pravdfcpodobne tam nyni nikdo nevysilg. Z ostrova Norfolk je stile tinny VK9JA. Na ostrov Niue nastoupil novy operater-amat^r, ktery dostane bihem kratke doby dobre zafizeni, tak2e ZK2 bude dobre slygitelny. Z ostrovb Cook vysilaji aktivni stanice ZK1CW, ZK1DA, ZK1DX a nikdy i ZK1AA, vesmis rdno na 14 MHz SSB. Dobfe je letos zastoupen i ostrov Midway, odkud vysild KM6EA (QSL via I2YAE). KM6EB se ozve obias v Pacificki DX-siti. Ame- rickd Samoa je letos zastoupena tfemi silnymi stanicemi: KS6DV, ET, FF - jsou skoro denni rdno na 14 MHz SSB kolem 14 265 nebo 14 280. Ostrov Kure je podle nasich dotazft nyni neobsazen. Ak- tivne vysild stanice VR1AA na ostrovi Gilbert, VR1AT na ostrovi Elice. VR1AR jit nevysila. Na ostrovi Faning jsou dokonce jiz dvi aktivni stanice, jednou je zndmy VR3AJ, ale nejsou dobfe slygitelni. Neobsazeni zemi DXCC v Pacifiku jsou zatim ZKl-Manihiki, ddle FW0 a pravdipodobni i VR6. Johnston reprezentuje nyni stanice KJ6CF na 14 300 kHz SSB rdno. Z ostrovh Tonga pracuje aktivni C35AK, a Alike, KS6FF, slibuje, ze se tam v dohledne dobi znovu vypravi na expedici. Samoa je zastoupena stanicemi 5W1AR (14 210 kHz SSB) - QSL pres WA7LFD, a 5W1AU, jehoz manaze- rem je W6KNH.

Z Britskiho Hondurasu pracuje novd sta¬ nice, VP1PKW, veier na kmitoitu 14 190 kHz a 2dd& QSL pfes WB9LTY.

Z ostrova Jap v Zdp. Karolindch pracuje stanice KC6CG ve veiemich hodindch SSB na 14 MHz. QSL zddd pfes WA2MPE.

DalSi stanici z Koreje, se kterou lze navdzat spojeni, je HL9TO. Pracuje odpoledne na 14 MHz SSB z Pusanu a QSL £ddd pfes bureau.

Novi prefixy se objevily z Mexikal 6D1LLS je XE1LLS, 6D2QJ je XE2QJ, ddle pracuje jeSti 6D1LM a dalsi. Vsichni zadsji QSL na sve znaiky.

Papua nebyva casto na pasmech. Nyni se tam objevila novd stanice, P29WB, na kmitoitu Pacificki DX-siti 14 265 kHz kolem 08.00 GMT.

SV4IFT byla znacka zvldsmi stanice, pracujici z mezindrodniho veletrhu v Saloniki. Z Krity nyni pracuje SV1FT a SV0WKK.

Pokud jste pracovali v pasmu 80 m se stanici KX6EB, zddajici QSL pfes W3KVQ, ozndmil ndm Ed, W3KVQ, Ze to byl pirat.

V poslednich dnech se objevily na pdsmech tyto novi prefixy: HM0S na 14 278 kHz SSB (skautskd uanice), QSL na Box 1189, Seoul, LC1J byla rov- niz skautskd stanice v LA, v Belgii pouzivaji pre- fixu ONI (na VKV), PA9TY pracuje z ostrova Frisian (Eu 38), SV4IFT ze Soluni, W08HIO z tamniho veletrhu, XJ0MAB je kanadsky ledo- borec, pohybujid se v Hudsonovi zdlivu, IF9AOK a XF9EIS z ostrova Egadi (Eu 54), WF8HOF pfes W80YV. Liberia pouzivd pfilezitosmi prefix 5L. Dale pracuji napr. FOOVAP, KV0ISU, KZ2PTF, VC1 je Kanada, stejni jako XK a CZ, a maji se objevit jeSti CT4.

QSL informace z poslednich dnfi: A35AK pfes W6KLI, A4FXV pfes DJ70M, A4XFX pfes G3KQL, C21JA pfes JA1UMN, C31CH pfes F8YY, C31JN pfes EA3NE, HL9VR pfes WB4ZKG, KS6ET na Box 581, Pago Pago, Amer. Samoa 96799, OX3BW pfes WB80NA, 9J2MH pfes VE3AUM, 9L1AP pfes I3SCO, YS1JWD a YS1GDD (otec a syn) pfes W3NHK, A6XB pres K1DRN, ACXN pfes DJ9ZB, C5AR pfes G3LQP, CT3AR na Box 601, Funchal, FY7AO na To Boite Postale 455, Kourou 97310, HZ1AB na Box 113, APO New York, N. Y.

EQUIPMENT: 2 ■ DRAKE C-LINE ALPHA 77 i 374

I /TH6DXK

75 ( (ZtnateMtiei 437

O proslnel bude platit v5e, co jsme minule uvedli o gifeni krdtk^ch vln v listopadu, jenfe vSechno bude jegtfc v^raznfjSi. VeCerni rela- tivni minimum kriticktho kmltottu vrstvy F2 bude st&le nifgl, co4 pozn&rae i v osmde- sdtlmetrov6m p&smu, kde n&padng zmlzi nejbli££i vysilaCe, protore se tu objevi pfe- chodnf pdsmo tlcha o polomSru ai 500 kilo¬ metre. Toto pdsmo ticha sice pozdfji v nod vymizi, takze okolo pulnoci budou vSechna vnitrostdtni spojeni moind, ale k r&nu se ne- pfiznivd sltuace bude opakovat a navic bude jegtfc vyraznfcjgi. V t£ dobfe budou vnitrostdtni spojeni na stfedni vzddlenosti mo£nd pouze ve stoSedesdtimetrovdm pdsmu.

Zato bfhem dne bude pdsmo 3,5 MHz i za poledne vhodnd k vnitrostdtnim spojenim.

protofe titlum pdsobentf vlndm nizkou iono- sfdrou bude mal£. Pozndme to i v pdsmu Ctyficetimetrovdm, ve kterdm i okolo poledne bude mofno navazovat n&kterd DX spojeni (UA9, UAO, vzdcnfe snad 1 JA). Takd dvaceti- metrovd pdsmo bude po cei£ den otevfeno (okolo poledne Ddlny V^chod a Japonsko), a vgak brzy po zdpadu Slunce se zainou po- mery horfiit a pdsmo se je£t£ veCer zcela uzavfe, pokud se prdvfi nebude schylovat k ionosfdrlckd boufi. Podmlnky v desetime- trovdm pdsmu tentokrdt jii budou velmi vzdcnd a nepravidelnd.

Vrafme se vSak jeStf jednou k osmdesdti- metrovdmu pdsmu. V nSkterych dnech £asto i dva tfi dny po sobf, se v tomto a ve Ctyriccti- metrovdm pdsmu objevi mimofddnd velky

utlum. V nagich krajlndch to je typlcky „zimni“ jev, pravdfcpodobnfc obdobny nepra- videlndmu vyskytu mimofddnd vrstvy E v 16t£. Protoie vgak mimofddnd ionosfdrlckd vrstva tentokrdt vznikd asl o dvacet kilometre nifc, projevuje se nikoll ddlkovyml odrazy kratSich vln, nybri naopak nepfijemnym zvStSenim obvykUho utlumu. Uvedeny jev bude nastdvat obfias 1 v lednu, kdy snad ji4 nebude tak Casty.

Souhrnnf: DX podminky se v prosinci spiSe pfesunou k nifgim krdtkovlnnym pdsmum - na „vyggichu pdsmech budou jen krdtkodobd a nepravidelnd. CelkovS se vgak zda, ie nebudou o mnoho hordi nei byly v listopadu.

09616, HZ1TA pfes OD5FV, KM6EA na Bob Holman, Box 19, FPO, San Francisco 96614, KS6FF pfes W6LKJ, KX6BB pfes K3NEZ, P29FV pfes K6ZDL, P29RJ pfes JH3VPX c/o 4142, C.P. O., Khartoum, VP1FF pfs WBOAOM, VP1IL na Box 790, Belize City, VP1MT pfes W3FVC, VP2A pfes W5NOP, VP2KK na Ericson France, 21 Infirmary Rd., Basseterre, St. Kits, ZF1AU pfes WA4BTC, ZF1DU pfes W2BVN, ZL3NR/C na D. E. Ho¬ ran, Waitangi, Chatham Island, 4W1AM pfes G3JUY, 4W1GM pfes W3HNK, 4S7UD pfes JAIOJB, 5T5ZR via Box 202, Nouakchott, 5U7AW na Box 1001, Niamey, 6W8EX na Box 4002, Dakar, 7X5AB pfes W2KF, 8R1J pfes VV4MXL, 9N1MM pfes W2kV.

Do dne£ni rubriky pftspdli: OKI ADM, OK2BRR, OK 1AHV, OK 1TA, OK3MM, OE1EF, OK3CIV a jediny posluchai OK2-14760.

ahiatErskA TELEVIZE

Rubriku vedc A. Glanc, OKI GW, Purkyhova 13, 411 17 Libochovice

Z nasi cinnosti

OK1NH, Jaroslav, je ji2 plnf QRV na SSTV. V provozu md i novy monitor, ktery pfedstavuje upravenou verzi DJ6HP.. Koncepci monitoru na- vrhli a dokonale zmSfili vgechny parametry spolu s Jendou Hovorkou v OK1KBI. Vzhledem k nfikte- rym zajimavostem tohoto zapojeni budeme mit prdeiitost se s monitorem v naSf rubrice sezndmit.

Z oboustrann^ch spojeni SSTV OK1NH: W4MS, JA3DAU, SM6CNE, G3GJR, G3HVU, HM1AQ, I8ZVO, OK1JSU, I8JTU, OK3ZAS, OE8TWK, G3VCG, DJ9NG, GD3IAD, DK5UF, GB3TCF, OK1FW, DJ9YO, DK4ZW, G3WW, JA0AXT a KL7IAG. Stav k 1. 9. je 34 zemi. Zafizent; transceiver Kennwood TS-520 160 W DC, antdny W3DZZ a TH3JR s balunem, magnetofon TESLA A3 s nahr&vkou OKI GW.

OK1JSU, Jaromir, poslal seznam sv^ch spojeni 2 X SSTV: OKI GW, DL9AH, OH2RM, IT9LKA, ET3USE, G3WW, F3WK, HA5LP, EA6BQ, EI4CQ, DM2CNH, EA5IO, PA0VRR, GW3DFF, SV1CG, DL7DE, SM6CEP, OD5HC, YU2CDS, OE2SXL, TR8WR, 4Z4BL, CT1RV, JAIPX, HB9AIP, ON4NA, OZ6SM, W2ZDP, FP8DF, PY7APS/1, LA4LN, GD3IAD (expedice na ostrov Mann, viz obr, 1). K 1. 9. md 32 zemi.

Obr. L

Po delgS dobe se opft ozval autor fady vtip- nych zapojeni OKI-1964 - B6da z Jablonndho v Podj. Dokladem toho, 2e nezah&lel, je foto- grafic, kterou ndm zaslal (obr. 2). Nov6 provedeni jeho pfijimaCc a monitoru je „glto“ •pro omezen^ prostor. Celotranzistorovj? RX md pHm6 smHov&til na vSechna pdsma a la- dfni varikapem. V nf £5sti je pfepinatelny

Obr. 2.

filtr 3, 2,4 a 0,8 kHz, nf v^kon 1,5 W. Zdroj, baterie 2 x 9 V je uvnitf, ale pfijimafi Ize pfi- pojit i na sitf.

Monitor je hybridni (2 elektronky a obra- zovka, zbytek tranzistory). Na phvodnim zapojeni, kterd jsme v nasi rubrice publikovali, je nfkolik zmfn v obvodech synchronizace. Uprava umoinujc nerufieny pfijem, i kdyz QRM dostoupi hranice S stejn6, jako je pfiji- man^ slgn&l. Vertikdlni signdl se blokuje, takfe nfkdejsi phlobrdzky a ruznf sestrifene obrazky se neobjevi.

Protoze dosavadni antdny, kter£ B£da po- uiival, Idkaly blesky k dokonalfmu zdsahu, poufivd naddle jen G5RV; pfesto jsou vysledky vynikajici.

Komu se podafi navdzat SSTV spojeni s WA1NXR? Od roku 1972, kdy tato stanice zafiala vysilat SSTV, md na svdm kont£ tyto uspf- chy: WAS SSTV £. 10; WAG SSTV; druhd misto v Program Contestu Casopisu 73; druhfi misto v SSTV Contestu 1974 a fsdu dalgich uzndni. WA1NXR - Connie je YL!

Radio (SSSR), £. 7/1975 Stab Uni multivibrator pro vysilaC pro hon na

U5ku - DAlkovd doladdni antdny - Elektronicky zkouSeci pristroj - Uzkop&smovd krystalove filtry v amatdrskdm zarizeni - O v^konu vysiladu - O pravti na antenu - Zpo2cfovaci linky. pro jasov^ signdl - Hleddni zivad v TVP - Dobijeni miniaturnich dl&nku - Stereofonni gramorddio Elektronika Bl-01 - Automatickd zveddni pfenosky pro amatdrsky gramofon - Pouiiti tyristoru pro sa- modinnd zastavovdni gramofonu - P&smo VKVvpfi- jimadi Giala - Hraci automaty - Radiovy sport v pion^rskdm tdbore - Elektronicki strclnice - Citaci dekddy s tranzistory a integrovanymi obvody - Motorky na stridav^ proud - Reldovd regula¬ tory v^Sky vrstvy sypk^ch materidld - Integrovand obvody rady K122 a K118 - Generator schodovitd- ho. napdtl - Automatickd spouStdni magnetofonu - Ze zahranidi - Na5e konsultace.

Radio (SSSR), d. 8/1975

Vystava Svjaz-75 - Z VSesvazovd vystavy pracl radioamatdru konstruktdrO - Elektrickd kondenzdtory - Periskopicka smdrovd antdna - Blok napdjeni TVP - Maid radiostanice pro 1215 at 1300 MHz - Nf zesilovad 8 W - Reproduktorovd soustava pro hudebni soubory - Ffedzesilovad s in¬ tegrovanymi obvody - Amatdrsky kazetovy magnetofon s omezovadem 5umu - Magnetofon Vesna- -306 - Indikadni panel pro barevnou hudbu - Mdfid urovnd zvuku - Kapesni univerzdlni mdfici pristroj - Generdtor rozmjtandho kmitodtu - Nf generator s IO K1US181D - Voltmetr a miliampdr- metr se stabilizadnlmi diodami - Jednoduchy elektronicky hudebni ndstroj - Jednoduchy prijimad s dasov^m spinadem - Technickd rady - Sta- bilizace rychlosti otdfienl motorku - Elektromagne- tickd snimade zvuku - Tyristorovd fizeni stlrade pro Ziguli - Mdfici pfistroje na v^stavd - Ze za- hranidl - NaSe rady.

Funkamateur (NDR), d. 8/1975

Barevnd hudba podle AR9/1973 - Nf a vf zesilovad s dislicovymi integrovanymi obvody - Elektronicky bezpednostnf zdmek - Ddlkovd spindni elektrickych pristrojd - Jednoduchy stabilizdtor pro napdjeni obvodii TTL - Monostabilni obvod se zvySenou odolnosti proti ruSenf - Jednoduchd diStdni desek pro ploSnd spoje - Zdklady logickd algebry - Nomogram pro napdti, proud, odpor, vodivost a pro energii nabitdho kondenzdtoru - VSestranny zkouded diskrdtnlch polovodidovych souddstek - Spojeni pfes druiici OSCAR 7 - Vypo- det vzddlenosti z udajd QTH - AVC pfi pfijmu SSB - Transceiver SSB pro pdsma 80, 40 a 20 m - Suvebnice „pikotron“ * Rubriky.

Radio, Fernsehen, Elektronik (NDR), d. 13/1975

ZajiStdni spolehlivosti elektronickych spotfeb- nich vyrobkO - Hi-fi gramofon Ziphona Granat 216 electronic - SmdSovaci pulty pro kazetovd magnetofony MK 23 a Sonett - Vybuzeni linedmich stupnic s diodami LED z GaAsP - Modifikovand korekce kmitodtovd charakteristiky integrovanych operadnich zesilovadii - Mdfici pHstroje (32) systdm pro akumulaci naradfenych hodnot S-3293.000 - Pro servis - Jednoduchy spouSfovy obvod s kfemikovymi tranzistory - Ochrana polovo¬ didovych souddstek proti statickym ndbojAm - Pfesny intcgraini systdm pro Walshovu anaiyzu - Paralelni siitaci obvod 8 emitorovd vdzanou pra- hovou logikou.

Radio, Fernsehen, Elektronik (NDR), d. 14/1975

10 let programu Interkosmos - Digitdlni hodiny s indikadnimi vybojkami - Sirokopdsmovy po- souvad fdze o 90° - Stejnosmdmy voltmetr s loga- ritmickym udajem - Krdtkd informace o IO D181C- Kazetovy magnetofon Stereocassette 1 - Pro ser¬ vis - Zesileni stfidavdho napdtl pomoci IO U102D, U106D a U107D - Diskuse: kmitodtovd kompen- zace operadniho zesilovade A109C - Univerzdlni deska s ploSnymi spoji pro integxovand obvody - ZkuSenosti se stavebnid stereofonniho zesUovade MS 101.

R&diotechnika (MLR), £. 9/1975 Integrovand elektronika (33) - Zajimavd zapo-

jeni - Automatickd lidka s IO - Amatdrskd zapojeni - Pro zaddtedniky: audion (2) - Obvody televiznich pfijimadfi (2) - TVP TC 1610 Tiinde (3) - TV servis - Integrovand obvody (14) - Krystalovy zdzndjovy oscildtor s IO - SmdSovaci predzesilovad pro tri vstupni signdly - Nf korekdni zesilovade s tramrstory - Rubriky.

I N Z E It C E

Prvni tufny Hdek 20,40 K£s, dalsi 10,20 K£s. PH- slufinou ddstku poukazte na ddet d. 300/036 SBCS Praha, sprdva 611 pro Vydavatelstvl MAGNET, inzerce AR, 113 66 Praha 1, Vladislavova 26. Uzd- vdrka 6 tydnfi. pfed uvefejnenim, tj. 13. v mesici. Neopomente uvdst prodejni cenu, jinak inzerdt ne- uvefejnime.

Upozornujeme vSechny zdjemce o inzerd, aby ne- zapomndli v objedndvkdch inzerce uvest sve po§- tovnl smdrovad dislo.

PRODEJ DU-10 (800) + mer. pristroj NDR bohaty rozsah 4- kap. (900). Za 50% zlevu I. ak. 5NU72, 3NU73, KS500, GS507, 6C507, KUY12, 5NU74, kfipim PU160. M. Hridina, Ladozskd 1, 040 01 KoSice. Transiwatt stereo zes. 30 (1 400), dekoddr P004 (500), mf zes. POO la (400) neslad., VKV kvartdl

J 15 K (100). Ing. K. Urban, Podvesnd 3775, 760 01 Gottwaldov. Thorens TD 165 gramo (6 000) a kvadrofonickd sluchadld KOSS K 2+2 (3 000). Popis za§lem. G. K6vdr, Sverdlovova 40, 040 01 Kosice. Stereo - Capriola - bezva, (2 000). J. Hasman, 267 62 Komdrov 215, okr. Beroun. Prijlmad BC348 - Q (1 800). Pfijlmad Tom Eb + zdroj (600), Fotoblesk Kovolux - dva reflektory (500). L. Filip, Baarova 23, 415 01 Teplice. Vysilad TX MARS U + pfijimad RX Mini. V§e v zdruce. J. Tesar, 739 44 BruSperk 220, o. Frydek- -Mistek. Am. vyslelad 4 kan., 1 kan. prijimad, magnet, vybavovad (500). Z. Kutlach, Komenskdho 12, 920 01 Hlohovec, okr. Tmava. Sony - Stereo TC160, novy (6 000). L. Bedrich, Kuchafovickd 7, 669 02 Znojmo. Cisl. TTL 7420 (d 30), 5440 (k 60), 5420 (d 60), FZH 131 (d 80), OS30 (d 50), fAMC661 P (d 50), 2 NAD32 (d 60), FZH111 (d 60), vstup. dil CCIR HaZ 7/71 (400). Vybojka do blesku Presler G527 + + spouStfci vn trafo (d 200), tyrist. 200 A (d 280), tyrist. 16 A (d 80), tahove pot. 85 k/G, 25 k/N, Ml/N, (d 25), AR0835 (290), ART 481 + trafo (210), ARZ669 (50), obraz DG -18 - 14 (130), synchrodetek. AR 8/72 (180), V-metr system 0-33 V (d 170), syst. 100 pA 1,5 %fRz 100 kfl. Koupim BFY90 + ant. rotdtor. M. Mik, Jirdkova 794, 251 61 Praha 10 - Uhfindves. VKV Tuner ST100 - 1973 (2 200) a z 90 % dokon. Si zesU. 2 x 50 W sin die RK 4/70, kompl. soud., chybi jen koned. montdi (2 200). M. Hordk, Po- komdho 1550, 708 00 Ostrava 4. RX Lambda 4 v dobrdm stavu (1 300). J. Vele- bil, Ftignerova 874, 543 01 Vrchlabi I. Ker. filtry 10,7 MHz CFS (65), MC1310P (300), TBA810S (240), pA723 (150), komp. pdry TIP 3055/5530 (250), TBA120S, (120). S. Prochdzka, kapt, Jaro§e 13, 400 01 Usti nad Labem, tel. 265 38. Osclloskop BM370 (2 100>, KP101 (50), KF524, 525, 167 (14, 14, 20), BF173 (18), MP40 60 nA (180), aj. vymenim. Potrebujem MP80 10 mA a MP80 400 mV. E. Zerola, 985 11 Halid, okr. Lu- denec. Elektronky PCL805 (d 36), PL504 (d 40), DY86 (d 16,50), PY88 (d 15). I. Hruby, sidl. J. blok L 1, 066 01 Humennd. RX Lambda IV. s original reproduktorom v dob- tom stave za (1 200), M. Mardek, Poludnikova d. 7, 004 00 Ko§ice - Sidl. nad Jazerom. LM309K - integr. stabilizdtor 5 V/l A (260), flip-flopy SN7476, 107, 111 (65), pfedvolitel. di- tade 35 MHz: SN74160, 62, 67, 76 (175), keram. filtry FM: SFC 10, 7, vybdr (120), SFE 10, 7 stereoverze (80), AM: SFD 455 kHz/4,5 kHz (140), MOS - LSI integr. hodiny MM5314 a MK50250 s budikem (960, l 290 vd. dokument.), LED displej 14 mm (1 dislice 280). Ing. E. Zalma- novd, Nikoly Tesly 9, 160 00 Praha 6. LED Displej v = 7 mm (6 mist-940), svitlci diody 0 3 a 5 (30, 40), rychly ditad a predv. SN74196 - 70 MHz (280), SN7490, 92, 93 (88, 115, 100), obousmdmd 74190, 1,2 s pfedv. (195), rfiznd TTL A DTL hradla (25, vykonovd 35), dekoddry SN7442, 47, 141 (100, 120, 95), n-p-n/p-n-p pdry 45V/300 mW (40), BC308 p-n-p plastik (24), PLL stereodekoddr SN76115 = MC1310P (285 vd. dokument.), FET 2N3819 (55), KA206, 213, 156NU70, KF521; 552 - varhany S101 (10, 35, 9, 35, 50), tantal kapky 3M/25 V a 50M/6V (18). Ing. Zeleny, po§ta 69 - PP 10, 169 00 Praha 6. Optoelektronika: LED 0 3, 0 5 (38), 0 2 (32) dislice sedmsegm. DL707 (225), dekoddr SN7447 (139). TTL: SN7475 (89), 90, 93, (98), 92 (110), 141 (128), pA709 (50), 741 (80), 723 (118). 2N3055 (90), TIP3055/5530 (245), NE555 (125), P. Szdcs, Na Ospdchu H, 140 00 Praha 4. Tel. Orion Rekord (150) a cele osazeni lampovd novd (150) a 3 lampy 35 DK2B (h 30). R. Dudek, Bfevnovskd 434/12, 160 00 Praha 6. 6mistnd digit, hodiny v jedindm MOS i. o. MM5314-moznosti: taktov&ni 50/60 Hz, 4-6 mist, displej, autom. nulovdni po 12 nebo 24 hod. atd. vdet. dokumentace (pouze k i. o.) popf. tis. spoje - vSe (890). - Ty samd hod. s budikem (nastav. po L min.) (1 060). - Predvedu v chodu, poraditn. MC1310P - stereodek. (380). S. Kalous, Nuselska 70, 140 00 Praha 4, tel. 42 08 36. SG40 kompl. talif (250), J. Snopek, 267 18 HI. - Tfebdfi 101. VKV vstup OIRT 1 CCIR He. HOPT., mf zes. 10,7, stereodekoddr TBA450 + dokum., lad. kond. s prevodem 4x12 pF, SPEC, vybdr AF239 01 D10, 2N5179 viz AR 3/73 (850, 550, 290, 145,140, 140). Krystal, hodiny velmi presnd, 6mist. (2 500), Digitrony, uA709, [xA723, MA3006, GF507-5 (100, 65, 130, 130, 24-20), KT505, kompl. p&ry KF507/517, KFY18/46 (48, 45, 65). V. Svatek, U hruSky 7, 150 00 Praha-5. 2N4860 A (30), MAA501,504(120, 80); lad. japon. kond. 3 X 20, 1X 15 pF (75, 25), GF506 (15); obraz 7QR20, B10S3 (100, 150); MP80 1 mA (100), ste¬ reodek. TSD3A - 220 V (80), MF 10,7 S IO (700), vstup jed. VKV (AR 7/74) (300), tranz. prijimad 145 MHz (I 500), kdo zapftjii zapoj. Tarantely. J. Doleial, 517 42 Doudleby n. Orl. £. 18.

Vyhodnfi pro kluby: Radiokonstrukt6r ro£. 55, 65 ai 69 fiplne. R. Am. a R. Svet roi. 27 vdz., Sdel. tech. 56, 57, 61 az 67 iipln6, Hudba a zvuk 67* 68 a 6 se§. 69, A. R. 65—69 cel. 161 ses. a 70, 73, 74 neiiplne, 30 knih o tranz. apod. Budmsky, Hyan a dalsi. Vse za polovic. Pi§te! Moravec, Stitndho 8, 130 00 Praha 3. . Stereodekoder MC1310P (390), jxA741, 709 (85, 55), stab. napSti ttA723 (110), Si nahrada AF239: BFR38 (50), BFR90, (100), BSS39 (plast p-n-p Uceo = 120 V (45), nf plast p-n-p m&r.' (16), submin. ierv. LED 0 3 (30), J. H&jek, Cemd 7, 110 00 Praha 1. Hi-Fi gramo DUAL 1214, Shure, skfihka teak (2 800). Nehran6. Ing, J. Trojan, Dlouhy ldn 16, 160 00 Praha 6, tel. 36 68 26. * Repro AR0932 0 390, 15 Q, 15-30 W (800). F. Pavucek, sidl. K. Gottwalda 1085,905 01 Sernca. Reproboxy 1201 2 ks tripdsm. 4 Q (& 700). R. Chlcbecek, Husovo ndm. 33, 588 13 Poind. Mgf Sonet B 3 nov^ (1 200), Carina (1 000), TW30G (500), 2 X ART481 (200), J. Rohli£ek, HoIandsU 6, 100 00 Praha 10. ZesilovaS TW30G (1 800,—), Tuner Kit 30 Stereo (900,—), 2 repiosoustavy Rs 20 p (950,—), stereosluchatka (100,—). J. Wolf, St£pdnskd 36, Praha 1, tel. 27 71 51,1. 452

KOUPfi

Galv. 8-0-8 tiA, DHR-8/50-100 pA, DHR -3, MP-40, /40-200 pA, SMZ 375/R, talif odlitek 0 300 mm, vymSnim Biotar 1,5/75 4- prismu, lad. dil Dukla, Javorina, polovodife za Shure V 15 - II, pfipadne mer. pfistroj. L. Slezdk, Na tivrati 12, 818 00 Bratislava 18, Rel6 MWS 230 (80 Q). O. Koprnicky, 277 11 Neratovice 985/14. 2 ks reprodoktory ARN668 nebo ARZ668. Ing. P. Kuiera, Budovatelskd 484, 43151 KMSterec nad Ohri. Obrazovku 12QR50 novou nepouzitou - ihned. V. KaSpdrek, Vielin 1700, 760 01 Gottwaldov. 3 ks IO MH7493, FETY, BF245B, BF247A a 2N3819 - okamiite, J. Boronkay, 971 01 Previdza 3, 1244/D7, tel. 2393 14. DU 20 (10), RLC 10, Omega 3, RK 55-7, £dst 70-4 ro£enky ST, Zpravodaje, DrSfdkovu Laboratof, rhzne Si prvky, meridla i jint - nabidnetel J, Ru¬ dolf, Kopemikova 52, 301 22 Plzefi. X-tal 27,120 MHz, TIMER NE alebo SE557, XR - 2240, OZ-LM216 pflp. LM108, OZ-BBRC- 3503, FETY: BF246C, MPF120, SMY52, upraveny EZ6 pre SSB, inkuranty pre jednotlivd pdsma

all band, elmot inkurant krdtkodoby maly 24 V (10 A prip. 24/V/5A), starSi bezchyb. osciloskop do 500 Kcs. Popis a cenu. K. Barlik, Trnavskeho 12, 830 00 Bratislava. Dvoupaprskovy osciloskop. Udejte cenu. M; Cernicky, Plaska 5, 150 00 Praha 5. Otofiny system pro VKV antenu. J. Novotny, Na lysinS 11, 147 00 Praha 4. Maly osciloskop, ss do 1 MHz jen ve velmi dob- rem stavu. Kfizik T 565 nebo novfcjSi typ se schb- matem a popisem. J. Rohlifiek, Holandskd 6, 100 00 Praha 10,

vYm£na

Konvertor na II. program typ 4950A za typ 4952d, s pfevodem na 4. kandl, pnpadnfe odkou- pim. M. Kolebac, Sadovd 844, 735 81 Novy Bo- humin. Grundig Satellit 208, ob£ normy VKV a polo- profi mgf. Beocord 2400 (mixpult, 4 hlavy, echo...)

- vym. za gramo direct drive, Dolby filtr, zahr. re¬ proboxy nad 80 1 aj. Hi-fi pfistroje nebo prod. (7 400, 14 600) a koupim. P. Zeleny, Nad Stolou 20, 170 00 Praha 7. SHURE M-75, SN7400, 47, 90, 72, 75, 141, 196 za kvalitni gramo nebo Si tranz. a jin£ material. P. Snekyr, Karmelitskd 24, 110 00 Praha 1.

TRANZITNI PLYNOVOD n. p. Praha, Na chmelnici 54i, 130 7S Praha 3

prijme pro pracoviste Vinohrad / a Jarov nasledujlci pracovniky;

• sam. smSnoveho inienyra vypoEetnlho strediska • sam. technika telemechaniky • sam. technika po£ltace (strojar) • ved.sd£lovacf a zabezpefovacf laboratofe 9 inz. telekomunikaci (provoznf laboratory 9 ini. telekomunikaci (ochrana dilk- kabelu) 9 ini. teleko* munikacf (nf. systdmu) # sam. technika tefekomunikacf (provoznf faborator) • $am. technickou, ekonomickou a spravnf pracovnici • mechanika elektronickych zafizeni • provoznfho elektrikafe (akumulatory a usm£rftova£e) • elektromontdra (silnoproud) • smdno- vcho mechanika liniov^ch zafizeni • ved. referenta mSPici a regula£ni techniky • sam. referenta m6fief a regulacnf techniky • mechanika mdficfho a regulacnfho zaffzenf.

Odbormkum s dobrymi znalostmi nabizime zajimavou praci v modernfm pracovnim prostredi a vyhodne platove podminky podle RPMS. Informace na tel. 89 43 36, nebo 24 45 59. Naborova oblast Praha.

vfhodnA nabIdka

PRO KUTILY — hlavn£ z rad radioamaterC:

Chcete ziskat uzitecn^ mechanicke a elektricke dily a soucastky? Vyuzijte za sniienou cenu vyprodeje souprav zabezpecovaciho zarizeni „Autonik“! Je siceschopne provozu, ale pHslusna vyhlaska nepripouSti pouziti jeho poplaSne zvukove casti v autech kvuli trvale znejicimu signalu. Rozebranim ziskate:

Tranzistor 104 NU 71 4 ks Rel6 teiefonnf B HC 104 63 2 ks Tranzistor GC500 2 ks Autoz4rovka 12 V 1.5 W 5657 1 ks Tranzistor GC 515 2 ks Zasuvka 12po!ova 5PF 280 01 4 ks Tranzistor KC 508 1 ks Deska s plo5. spoji 5 PB 000 00 1 1 ks Dioda GA 201 3 ks (dil zabezp. zaf. BZ3) Dioda KA 501 1 ks Deska s ploL spoji 5PB 000 02 1 1 ks Dioda KY 701 7 ks Bzuc6k Potenciometr trimr TP 040 22K 2 ks Vypinai pd2kovy 2polovy 4166 2 18/111 3 ks Potenciometr s vypfna£em TP 281a 32A Ml/N 1 ks Kryt vypfna£e SPA 691 21 1 ks Odpor TR 144 17 ks Ovladacf skfffika sest. 5PN 280 10 1 ks Odpor dr&tovf SPA 669 00 - 2 ks Knoflfk potenciometru 5PF 243 08 1 ks Elektrolyt TE 984 G2 200p.F15V 7 ks Co£ka bfla SPA 310 00 1 ks Elektrolyt TE 984 20M 20{iF 15V 1 ks Cocka cerveni SPA 310 001 1 ks Kondenzitor TC 180 1M IMF 100 V 1 ks Kabel A sest. vc. zdstreky 5PK 641 20 1 ks Fotoodpor WK 650 37 1K5 - 1 ks Kabel B sest. vc. zdstrEky 5PK 641 21 1 ks Re(6 teiefonnf A. HC 104 61 1 ks Kabef C sest. vc. zdstr£ky 5PF 641 22 1 ks Rel6 teiefonnf B HC 104 61 1 ks Kryt hlavnf skrfftky 5PF 836 1 0 1 ks

Celkova cena: 150 Kcs VC, 250 K£s MC.

Na dobirku vim poSle ZASILKOVA SLUZBA TESLA. Moravska ul. 1. 92, PS£ £88 19 UHERSKY BROD.

Obdrzfte tei ve vybranych prodejnach TESLA se zlevnSnym zbozim: Praha 1, Soukenicka 3; Ostf n. L., Revoludnf 72: Ostrava, Gottwaldova 10; Uhersky Brod, Moravska 98; Bratislava, Tehelnd 13; PieSfany, KukuCinova 1955.

archive.org · 2019. 2. 18. · zdvazky s odbytovymi oddelenimi n. p. tesla brno a tesla pardubice....

Documents