26-41-m/01 elektrotechnika - spse.czspse.cz/download/skola/skolni vzdelavaci...

ŠVP

26-41-M/01 Elektrotechnika

SPŠE A VOŠ, PARDUBICE,

KARLA IV. 13

2

Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13

OBSAH

I ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 5

II PROFIL ABSOLVENTA 6

II.1 Profil absolventa oboru Elektrotechnika – společná část 6

II.1 Elektrotechnika – Komunikační systémy 8 Profil absolventa – Elektrotechnika – Komunikační systémy 9

II.2 Elektrotechnika – Řídicí systémy 11 Profil absolventa – Elektrotechnika – Řídicí systémy 11

II.3 Elektrotechnika - Informační technologie 12 Profil absolventa – Elektrotechnika - Informační technologie 13

II.4 Klíčové kompetence 14 Kompetence k učení 15 Kompetence k řešení problémů 17 Komunikativní kompetence 18 Personální a sociální kompetence 21 Občanské kompetence a kulturní povědomí 24 Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám 26 Matematické kompetence 29 Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi 31

II.5 Ukončení vzdělávání 34

III CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 35

III.1 Celkové pojetí vzdělávání v daném oboru 35

III.2 Organizační formy výuky 36

III.3 Realizace praktického vyučování 37

III.4 Realizace klíčových kompetencí 38

III.5 Realizace průřezových témat 38

III.6 Realizace dalších vzdělávacích aktivit 38 III.6.1 Lyţařský výcvikový kurz 38 III.6.2 Sportovně turistické kurzy 39 III.6.3 Odborná praxe 39

III.7 Realizace mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy 39 III.7.1 Festival vědeckých a technických projektů dětí a mládeţe v Pardubickém kraji 40 III.7.2 Měření v laboratořích vysoké školy 40 III.7.3 Krouţky pro ţáky školy 40 III.7.4 Charitativní akce 41 III.7.5 Oblast prevence 41 III.7.6 Zahraniční projekty 41

3


III.7.7 Výchovné poradenství 41 III.7.8 Metodika prevence 42 III.7.9 Adaptační kurz pro ţáky prvních ročníků 42

III.8 Způsob a kritéria hodnocení ţáků 42

III.9 Podmínky přijímání ke vzdělávání 43

III.10 Způsob ukončování vzdělávání - maturitní zkouška 43 III.10.1 Společná část maturitní zkoušky 43 III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - KS 43 III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - ŘS 44 III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - IT 44

III.11 Vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním 45 III.11.1 Vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením 45 III.11.2 Vzdělávání ţáků se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie aj.) 45

III.12 Vzdělávání nadaných ţáků 45

III. 13 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence 46

IV UČEBNÍ PLÁN 47

V PŘEHLED ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ V RVP DO ŠVP 50

VI UČEBNÍ OSNOVY 52 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 53 NĚMECKÝ JAZYK 69 ANGLICKÝ JAZYK 85 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 103 DĚJEPIS 113 FYZIKA 118 CHEMIE 124 MATEMATIKA 128 TĚLESNÁ VÝCHOVA 137 EKONOMIKA 146 VÝPOČETNÍ TECHNIKA 150 ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 156 ELEKTRONIKA 161 PRAXE 166 PRAXE 169 PRAXE 172 PRAXE 176 PRAXE 180 ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ 183 ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ 187 ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ 191 TECHNICKÉ KRESLENÍ 196 ČÍSLICOVÁ TECHNIKA 200 ROBOTIKA 204 MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA 207 MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA 213

4


ELEKTROTECHNOLOGIE 219 RADIOELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ 223 KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA 233 VÝPOČETNÍ TECHNIKA 240 ELEKTRONICKÉ POČÍTAČE 248 AUTOMATIZACE 253 AUTOMATIZAČNÍ CVIČENÍ 261 ELEKTRONIKA 264 DATABÁZE 273 POČÍTAČE A SÍTĚ 276 GRAFIKA A MULTIMÉDIA 288 WEBOVÉ STRÁNKY 292 CVIČENÍ Z MATEMATIKY 296

VII POPIS MATERIÁLNÍHO A PERSONÁLNÍHO ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY 301

VII.1 Materiální zajištění výuky 301

VII.2 Personální podmínky 302

VIII CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI DANÉHO ŠVP 303

VIII.1 Firmy 303

VIII.2 Vysoké školy 303

VIII.3 Rodiče 303

VIII. 4 Úřad práce 304

5


I Úvodní identifikační údaje

Název a adresa školy


ul. Karla IV. 13, 531 69 Pardubice

Zřizovatel

Pardubický kraj

Název školního vzdělávacího programu

Elektrotechnika

Od třetího ročníku zaměření:

Elektrotechnika – Komunikační systémy

Elektrotechnika – Řídicí systémy

Elektrotechnika – Informační technologie

Kód a název oboru vzdělávání


Stupeň poskytovaného vzdělání

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka vzdělání

4 roky

Forma vzdělávání

denní studium

Platnost ŠVP

od 1. září 2013

Razítko

Podpis ředitele školy ………………………………………………

6


II Profil absolventa




Zřizovatel

Pardubický kraj


Elektrotechnika







Platnost ŠVP

od 1. září 2013

II.1 Profil absolventa oboru Elektrotechnika – společná část

Absolvent oboru Elektrotechnika

pouţije jazykové vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě (vytváří mluvené a psané

projevy s ohledem na stylotvorné činitele a funkční styly);

vyjadřuje se srozumitelně a souvisle, formuluje a obhajuje své názory;

aplikuje zásady kultury osobního projevu při společenském a pracovním styku;

rozumí historickému vývoji demokracie i principům fungování moderní demokracie;

rozumí vztahu člověka a přírody v plynutí historického času, pomáhá ochraně přírody;

orientuje se ve fungování trhu;

aplikuje matematické pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku;

vyjadřuje se přesně matematicky slovně i písemně;

matematicky vyhodnocuje informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek

a internetu;

aplikuje matematické poznatky a postupy v odborné sloţce vzdělávání a při řešení

problémů a úkolů v ţivotních i profesních situacích;

vyuţívá matematické prostředky a pomůcky;

komunikuje ústně i písemně v cizojazyčně mluvícím prostředí na středně pokročilé úrovni

(B1 a B2 Evropského jazykového Portfolia);

vyjadřuje v cizím jazyku ústně i písemně hlavní myšlenky slyšeného i mluveného textu,

vyjadřuje a odůvodňuje svoje názory, komunikuje v běţných ţivotních situacích, napíše

souvislý text na známé téma i formální a neformální dopis;

7


aplikuje probrané přírodní zákony a jevy při řešení příkladů;

analyzuje a řeší přiměřeně obtíţné fyzikální úlohy a problémy, s nimiţ se setká při studiu,

v běţném ţivotě a v technické praxi;

vysvětlí význam fyzikálního poznatku pro praxi, chápe fyzikální principy činnosti

jednoduchých technických zařízení;

provádí experimenty a měření, pracuje s laboratorní technikou a dodrţuje přitom zásady

bezpečné práce a ochrany zdraví;

vysvětlí zásady ochrany ţivotního prostředí a hospodaření s odpady;

reprodukuje základní pojmy z chemie obecné, anorganické, organické, biochemie

a ekologie;

rozumí základním poznatkům o chemických látkách, jejich vlastnostech a přeměnách;

pouţívá znalosti spojené se značkami prvků, vzorci sloučenin, chemickými rovnicemi

a vypočítá jednoduché chemické výpočty;

vysvětlí principy získávání energie a surovin, výroby a pouţití nejdůleţitějších

chemických sloučenin;

vyjmenuje technologické procesy šetrné k ţivotnímu prostředí a objasní strategii

udrţitelného rozvoje;

vysvětlí podstatu biochemických dějů v ţivých organismech;

popíše základní ekologické zákonitosti a charakterizuje základní typy krajiny, její

vyuţívání člověkem;

vytváří vlastní názory na ochranu ţivotního prostředí a hospodaření s odpady;

porozumí koloběhu látek v přírodě a podstatě potravního řetězce;

rozpozná hrozící nebezpečí v mimořádné situaci a reaguje na něj odpovídajícím

způsobem;

akceptuje tělesnou zdatnost a zdraví jako hodnoty potřebné ke kvalitnímu proţívání ţivota

a aplikuje prostředky slouţící ke zvyšování tělesné zdatnosti, kultivaci pohybového

projevu a k ochraně zdraví;

dokáţe číst a kreslit dle zásad technického kreslení jednoduché strojní, stavební

a elektrotechnické výkresy;

vytváří samostatně technické výkresy a výkresovou dokumentaci;

aplikuje znalosti základních zákonů elektrostatického a magnetického pole k řešení

problémů;

popíše vlastnosti elektronických součástek – pasivních i aktivních (polovodiče);

aplikuje součástky v elektronických obvodech;

pouţívá základní odbornou terminologii z oboru informačních technologií, ovládá práci

s počítačem v operačním systému;

aktivně vyhledává na internetu, zpracovává informace z internetu a pouţívá je při další

práci s počítačem;

komunikuje elektronickou poštou, ovládá zaslání a přijetí přílohy, vyuţívá další funkce

poštovního klienta;

vytvoří dokument v textovém editoru s pouţitím stylů, tabulek, obrázků a jiných

vloţených objektů;

pracuje s tabulkovým kalkulátorem, vytvoří v něm grafy matematických funkcí

i naměřených hodnot, vyhledá a pouţije funkce na úrovni znalostí z matematiky

odpovídajících jeho dosavadnímu vzdělání a pomocí nich vyřeší matematickou a logickou

úlohu;

vytvoří prezentaci na zadané téma;

8


pracuje s databázovou aplikací;

orientuje se v základních ekonomických pojmech a ve fungování trhu;

rozumí číselným soustavám;

navrhne a realizuje jednoduchý kombinační obvod pomocí klasických součástek nebo

PLD;

vysvětlí princip a pouţití základních kombinačních obvodů;

navrhne a realizuje jednoduchý sekvenční obvod pomocí klasických součástek nebo PLD;

vysvětlí princip a pouţití základních sekvenčních obvodů.

změří elektrické i neelektrické veličiny;

změří vlastnosti elektronických obvodů;

zvolí vhodnou metodu měření a vhodné měřicí přístroje, navrhne schéma zapojení

pro měření, a to i s vyuţitím řízení měřicích přístrojů pomocí PC a sběrnice GPIB;

vyhotoví protokol o měření s grafy a tabulkami a vyhodnotí naměřené výsledky;

vysvětlí základní principy fungování mikroprocesorových systémů a vysvětlí základní

pojmy;

popíše fungování mikroprocesoru, počítače Von Neumannovy architektury, harvardské

architektury a jednočipového mikropočítače;

dodrţuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence;

při obsluze, běţné údrţbě a čištění strojů a zařízení, postupuje v souladu s předpisy

a pracovními postupy;

popíše technologii výroby plošných spojů;

navrhne plošné spoje při vyuţití výpočetní techniky (vhodného programu);

zhotoví navrţený plošný spoj;

osazuje plošné spoje, provádí povrchovou montáţ, pájí součástky a oţivuje desky;

objasní princip práce na CNC strojích;

diagnostikuje poruchy počítačů;

pouţívá laboratorní měřicí přístroje;

orientuje se v základních pojmech oblasti robotiky;

řeší zadané úlohy pomocí robotické stavebnice;

ovládá robotickou stavebnici přes grafické prostředí a také pomocí zvoleného

programovacího jazyka.

II.1 Elektrotechnika – Komunikační systémy

Absolvent studijního oboru Elektrotechnika se zaměřením na komunikační systémy je

připravován nejen pro řadu praktických činností, ale také na úspěšné studium v institucích

terciárního vzdělávání odpovídajícího odborného zaměření.

První dva ročníky jsou charakteristické šířeji zaměřeným odborným vzděláváním tvořícím

důleţitou bázi pro následné odborné zaměření, které si ţáci volí na konci druhého ročníku.

V rámci volitelných předmětů svého zaměření je ţák připravován pro činnost v oblasti montáţe,

konstrukce a oţivování elektronických zařízení. Dále pro činnosti v oblasti přenosové techniky

drátové a bezdrátové.

Ačkoliv získá absolvent znalosti z výše uvedené oblasti, není jeho zaměření jednostranné. Získá

rovněţ dobré znalosti z výpočetní techniky hlavně v oblasti uţivatelského software a dalšího

programového vybavení, a to včetně speciálních programů. Teoretické znalosti jsou podpořeny

nezbytnými praktickými dovednostmi.

9


Na tvorbě odborných kompetencí absolventa se podílí řada výběrových předmětů.

Profil absolventa – Elektrotechnika – Komunikační systémy

Absolvent

řeší elektrické obvody stejnosměrného proudu;

řeší elektrické obvody střídavého proudu;

objasní strukturu a základní parametry trojfázové soustavy;

aplikuje základní rezonanční obvody;

vysvětlí principy impedančních můstků;

řeší napěťového přenosy imitančních dvojbranů, zakreslí přenosovou charakteristiku

v Gaussově rovině, jakoţ i modulovou a fázovou frekvenční charakteristiku zadaného

dvojbranu;

řeší magnetické obvody,

vysvětlí funkci polovodičových součástek, jejich charakteristiky, provedení;

aplikuje polovodičové součástky v různých elektronických obvodech;

vysvětlí funkci senzorů a aplikuje při praktickém pouţití;

vysvětlí funkci pasivních elektronických součástek, jejich provedení a aplikuje jednotlivé

součástky v základních elektronických obvodech;

navrhne síťový transformátor;

provede harmonickou analýzu časově proměnného periodického průběhu fyzikální

veličiny;

fyzikálně i matematicky popíše přechodové jevy a aplikuje tyto znalosti;

vysvětlí základní veličiny akustického pole a nakreslí a popíše základní

elektromechanické měniče;

popíše principy analogového a digitálního záznamu zvuku včetně nejběţnějších

kompresních formátů;

rozdělí zesilovací stupně a zesilovače podle tříd provozu, podle zapojení, podle

frekvenční charakteristiky a podle druhu vazby mezi jednotlivými stupni;

nakreslí schémata pasivních a aktivních korektorů frekvenční charakteristiky NFZ;

vymezí základní parametry OZ;

vypočítá základní parametry jednotlivých typů zesilovačů s OZ;

nakreslí schéma integrátoru a derivátoru s OZ;

nakreslí a vysvětlí schéma usměrňovačů s OZ;

nakreslí různá zapojení usměrňovačů, zdvojovačů a násobičů napětí pro zdroje klasické

koncepce;

popíše a navrhne zapojení pasivních a aktivních vyhlazovacích filtrů, vypočítá jejich

činitel vyhlazení;

nakreslí schémata jednotlivých typů stabilizátorů;

popíše a zdůvodní chování bipolárního a unipolárního tranzistoru na vysokých

frekvencích;

uvede a vysvětlí různá zapojení sinusově kmitajících oscilátorů LC;

uvede a vysvětlí schémata, činnost a vyuţití jednotlivých typů klopných obvodů;

uvede zapojení a činnost tvarovacích obvodů;

nakreslí schémata a vysvětlí činnost příslušných modulátorů a demodulátorů;

vysvětlí principy vzorkování signálu a obvodů pro získání vzorků i obvodů pro zpětné

obnovení analogového signálu;

10


popíše principy modulací;

uvede moderní způsoby přenosu signálů;

nakreslí a vysvětlí bloková schémata vysílačů a vysílačů signálu;

uvede rozdělení frekvenčních pásem, vysvětlí způsoby šíření signálů různých frekvencí

ve volném prostoru;

vyjmenuje a definuje kritéria pro hodnocení antén;

popíše funkci antén a jejich komponent;

objasní fyziologii vidění, vysvětlí vznik TV signálu, nakreslí a vysvětlí blokové schéma

TV přijímače;

vysvětlí funkcí systémů pro digitalizaci obrazového signálu;

vysvětlí principy zaměřování a navigace, umí nakreslit a vysvětlit schéma přehledového

radiolokátoru;

popíše vlastnosti elektronických obvodů, součástek a komponent pro analogovou

i digitální techniku;

vysvětlí funkce sítě elektronických komunikací;

popíše technické vybavení informačních a komunikačních systémů, vyuţívané zejména

v perspektivní mobilní a optické technologii;

vysvětlí vlastnosti a chování světla;

vysvětlí princip, popíše poţadované parametry a podle poţadavků na optickou

komunikační síť i navrhne vhodný zdroj a detektor optického signálu;

objasní principy činnosti jednotlivých typů optických světlovodů, určí a vypočítá jejich

jednotlivé parametry;

navrhne a vypočítá parametry jednoduché optické komunikační sítě;

vytvoří algoritmus jednoduchého matematického a logického problému, odpovídajícího

poţadovaným znalostem jeho dosavadního vzdělání;

přepíše tento algoritmus pomocí základních příkazů programovacího jazyka;

přeloţí a spustí program na počítači;

provede základní rozbor přenosu dat v počítačové síti;

vysvětlí pojem CA technologie, jejich uţití a význam;

vytvořit virtuální model součásti v prostředí aplikace s parametrickým modelářem;

navrhne zabezpečení objektu;

zapojí prvky zabezpečovacího systému a ústředny.

Moţnými uplatněními absolventů jsou

elektrotechnik,

konstruktér,

zkušební technik,

servisní technik elektrických zařízení,

technik elektronických zařízení,

provozní technik,

školící technik,

pracovník servisu,

směnový mistr,

operátor,

technická podpora.

11


II.2 Elektrotechnika – Řídicí systémy

Absolvent studijního oboru Elektrotechnika se zaměřením na řídicí systémy je připravován nejen

pro řadu praktických činností, ale také na úspěšné studium v institucích terciárního vzdělávání

odpovídajícího odborného zaměření.

První dva ročníky jsou charakteristické šířeji zaměřeným odborným vzděláváním, které tvoří



Profil absolventa – Elektrotechnika – Řídicí systémy

Absolvent

popíše funkci jednotlivých komponent PC a vybere vhodné periferie pro dané účely;

nakonfiguruje PC, diagnostikuje moţné problémy a navrhne jejich řešení, posoudí

moţnost upgrade;

algoritmizuje úlohy;

aplikuje základy jazyka Java;

sestaví program v jazyce Java pro řešení daného úkolu, program odladí a nalezne

případné chyby;

pouţívá jednočipový mikropočítač v jednoduchých aplikacích, přičemţ vyuţívá

mechanismu přerušení, funkce čítače/časovače a komunikace s okolím skrze porty

i sériovou linku;

řeší základní problematiku vnějšího popisu soustav v Laplaceově transformaci, včetně

zpětné transformace;

odvodí frekvenční přenos obecných přenosových členů v komplexní rovině

a v logaritmických souřadnicích;

vysvětlí základní pojmy a veličiny problematiky automatického řízení;

popíše typy a vlastnosti snímačů neelektrických veličin, akčních členů a způsoby jejich

řízení;

naprogramuje a vyprojektuje řídicí systémy s průmyslovými automaty;

vysvětlí vlastnosti základních typů regulovaných soustav a odvodí časové průběhy

regulačních dějů;

popíše vlastnosti jednotlivých typů regulátorů a navrhne jejich optimální pouţití;

vypočítá průběhy regulačních dějů v obvodech spojité regulace pro různé vstupní signály;

vypočítá odezvy číslicových členů a regulačních obvodů na posloupnost vstupních

signálů;

vypočítá výsledný signál vzniklý syntézou dílčích signálů;

rozloţí neharmonický signál na harmonické sloţky analytickou nebo numerickou

metodou;

navrhne jednoduchý stejnosměrný zesilovací stupeň s tranzistory;

navrhne stejnosměrný zesilovací stupeň s operačním zesilovačem;

popíše princip a funkci spínaných zdrojů a jejich aplikace;

popíše princip oscilátorů, zejména LC, RC, krystalové, oscilátory na principu syntézy

a jejich aplikace;

vysvětlí princip analogové modulace a demodulace;

vysvětlí princip digitální modulace a demodulace;

12


uvede vyuţití jednotlivých typů modulací;

vysvětli funkci základních typů modulátorů a demodulátorů;

vysvětlí funkci počítačových sítí;

navrhne a malé počítačové sítě;

nakonfiguruje aktivní prvky počítačové sítě;

aplikuje základní pracovní postupy s multimediálními zařízeními (skener, fotoaparát,

videokamera) na řešení zadaného úkolu;

pouţívá audio a videoeditační software;

navrhne strukturu řídicího systému s PLC a naprogramuje algoritmus řízení příslušné

technologie.

Ţáci jsou připravováni pro činnosti středních technickohospodářských pracovníků v oblasti

vývoje, výroby, montáţe, oţivování, údrţby a provozu prostředků výpočetní a automatizační

techniky. Dále v oblasti prodeje těchto prostředků nebo i v oblasti jejich programování nebo

vyuţívání uţivatelského software. Toto zaměření však není jednostranné. Absolvent získá

všechny teoretické i praktické znalosti na úrovni absolventa elektrotechnické průmyslové školy

slaboproudého zaměření. Moţnými uplatněními absolventů jsou pracovní pozice v oblasti měřicí

a regulační techniky s praktickým vyuţitím výpočetní techniky.

Absolventi tohoto ŠVP se mohou uplatnit především ve středních technickohospodářských

funkcích:

při projekčních, technologických a konstrukčních činnostech elektrotechnického

charakteru,

v oblasti zkušební, regulační, revizní, servisní a montáţní techniky,

v oblasti systémů pro měření a regulaci,

při řízení a obsluze automatizovaných pracovišť, regulačních jednotek a elektronických

přístrojů a zařízení,

při budování a správě počítačových sítí,

pracovník servisu,

operátor,

technická podpora,

operátor výpočetní techniky,

programátor,

správce aplikací,

technik IT.

II.3 Elektrotechnika - Informační technologie

Absolvent studijního oboru Elektrotechnika se zaměřením na informační technologie je

připravován nejen pro řadu praktických činností, ale také na úspěšné studium v institucích

terciárního vzdělávání odpovídajícího odborného zaměření.

První dva ročníky jsou charakteristické šířeji zaměřeným odborným vzděláváním, které tvoří


Ţáci se zaměřením na Informační systémy jsou připravováni pro činnosti v oblasti vývoje,

návrhu, realizace, diagnostiky, ladění, údrţby a provozu počítačových sítí, databází,

internetových a multimediálních aplikací a to pomocí moderních technologií.


http://ktp.istp.cz/charlie/expert2/act/h1-karta.act?id=5737&lh=0




13


Profil absolventa – Elektrotechnika - Informační technologie

Absolvent

popíše princip základních typů měřicích přístrojů;

změří elektrické i neelektrické veličiny;

změří vlastnosti elektronických obvodů;

zvolí vhodnou metodu měření, navrhne vhodné schéma zapojení a odpovídající měřicí

přístroje;

vyuţívá řízení měřicích přístrojů pomocí PC a sběrnice GPIB v prostředí LabView;

vysvětlí základní principy fungování mikroprocesorových a systémů;

vysvětlí základní pojmy z oblasti mikroprocesorových systémů a jejich souvislosti

(strojový kód, paměť, program, data, adresace, oscilátor, hodinový cyklus, registry,

zásobník);

popíše fungování mikroprocesoru, počítače Von Neumannovy architektury, harvardské

architektury a jednočipového mikropočítače;

napíše jednoduchý program v assembleru pro jednočipový mikropočítač, program odladí

a odstraní vzniklé chyby;

popíše vývoj počítačových systému od nulté generace po současnost;

popíše architekturu moderního počítače PC;

popíše vývoj mikroprocesorů, porovná jejich parametry a vysvětlí metody, kterými

docházelo ke zvyšování jejich výkonu;

vysvětlí principy fungování paměťových obvodů;

vysvětlí principy fungování vstupních/výstupních zařízení počítače;

popíše jednotlivé vrstvy síťového modelu ISO/OSI a TCP/IP;

porovná výhody a nevýhody různých typů přenosových cest v počítačových sítích

a orientuje se v jejich základních parametrech;

vysvětlí fungování síťových prvků a popíše směrování paketů v Internetu;

navrhne lokální počítačovou síť;

vysvětlí princip fungování Internetu a jeho sluţeb, vyuţívá internetové aplikace

a orientuje se v jejich komunikačních protokolech;

vysvětlí princip asymetrické kryptografie, zabezpečených komunikačních protokolů

a elektronického podpisu;

pouţije prostředí příkazové řádky k orientaci a základnímu nastavení OS LINUX;

orientuje se v infrastruktuře počítačových sítí;

provede základní rozbor přenosu dat v počítačové síti;

vytvoří webové stránky v jazyce html či xhtml, formátuje je pomocí kaskádových stylů

css;

ověří kód html stránek i souborů css podle standardů konsorcia W3C;

zaregistruje doménu III. řádu a umístí své webové stránky na internet;

naprogramuje scripty v jazyce JavaScript a začlení je do webových stránek;

ovládá základy programování v jazyce php, pomocí nástrojů php pracuje s databází;

vysvětlí důleţité pojmy z oblasti relačních databází;

navrhne jednoduchou databázi, vytvoří tabulky a nastaví relace mezi nimi;

vytvoří dotazy a kritéria výběrových dotazů;

rozumí a dokáţe vysvětlit pojmy z oblasti bitmapové a vektorové grafiky;

vytvoří grafické prvky ve vektorovém nebo bitmapovém programu;

aplikuje zásady DTP;

14


vytvoří animaci ve flash;

zpracuje videozáznam;

vytvoří 3D animaci.

Absolventi tohoto ŠVP se mohou uplatnit především ve středních technickohospodářských

funkcích:

správa informačních systémů,

návrhy a provoz www stránek,

návrhy a provoz internetových obchodů,

tvorba a správa databázových systémů,

při řízení a obsluze automatizovaných pracovišť, regulačních jednotek a elektronických

přístrojů a zařízení,

operátor výpočetní techniky,

programátor,

správce aplikací,

technik IT.

II.4 Klíčové kompetence

Klíčové kompetence budou rovnoměrně rozvíjeny v jednotlivých předmětech a v rámci dalších

aktivit (exkurze, praxe, mimoškolní činnost atd.).

Slovní vyjádření – bude součástí učebních osnov jednotlivých předmětů.

Český jazyk a literatura CJ

Anglický jazyk/německý jazyk AJ, NJ

Základy společenských věd SV

Dějepis DE

Fyzika FY

Chemie CH

Matematika MA

Tělesná výchova TV

Výpočetní technika VT_12

Ekonomika EN

Základy elektrotechniky ZE

Elektronika EK_2

Robotika RO

Praxe PX

Elektrotechnická měření EM

Technické kreslení TK

Číslicová technika CT

Mikroprocesorová technika MP

ŘS – Řídicí systémy

Elektronické počítače EP

Automatizace AT





15


Automatizační cvičení AC

Elektronika EK_34

KS – Komunikační systémy

Elektrotechnologie ET

Radioelektronická zařízení RZ

Komunikační technika KT


IT – Informační technologie

Databáze DB

Počítače a sítě PS

Grafika a multimédia GM

Webové stránky WS

Nepovinné předměty

Cvičení z matematiky CM

Kompetence k učení

KS, ŘS, IT CJ AJ,

NJ SV DE FY CH MA TV VT_12 EN

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní

reţim a podmínky; XXX XXX XXX XXX XXX XX XXX X XX X

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní

a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat

informace; být čtenářsky gramotný;

XXX XXX XXX XX XX X XX X X XXX

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad,

přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; XXX XXX XXX XXX XX XXX XX XX XX XXX

vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje včetně

zkušeností svých i jiných lidí; XXX XXX XXX XXX XX XX XX XX XX XXX

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení,

přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; XXX XXX XXX XXX XXX XX XXX XXX XX XXX

znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru

a povolání. X X XX X XX X X X XX XX

KS, ŘS, IT MP EM TK ZE EK_2 RO CT PX CM

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; XX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní reţim

a podmínky; XX XX X XX XX XX XX XX XXX

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické

čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být

čtenářsky gramotný;

X XX XXX XX XX XX X XXX XX

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku,

proslov aj.), pořizovat si poznámky; XXX XX X XX XX XX XX XX XX

16


vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností

svých i jiných lidí; XXX XXX XX XX XX XX XX XXX XX

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat

hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; XXX XX XXX XX XX XX XX XX XXX

znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. XXX XX X XX XX XX XX XX XX

ŘS EK_34 EP AT AC

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; XXX XXX XXX XXX

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní reţim a podmínky; XX XX XX XX

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat

a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; XX XX XX XX

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; XX XX XXX XXX

vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí; XX XXX XXX XXX

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných

lidí; XX X XX XX

znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. XX X XX XX

KS VT_34 ET RZ KT

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; XXX XXX XXX XX

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní reţim a podmínky; XX XX XX XXX


a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; X X XX XX

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; XX XX XX XXX

vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí; XX XX XX XX


lidí; XX XX XX XX

znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. XX XX XX XXX

IT DB GM PS WS

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; XXX XXX XX XXX

17


ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní reţim a podmínky; XX XX XX XX


a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; X X XXX X

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; XX XX XXX XX

vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí; XX XX XXX XX


lidí; XX XX XXX XX

znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. XX XX XXX XX

Kompetence k řešení problémů

KS, ŘS, IT CJ AJ,


porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat

informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob

řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit

a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky;

XXX XXX XXX XXX XXX XX XXX XXX XXX XXX

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení

(logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; XXX XXX XXX XXX XXX XX XXX X XX XX

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu,

metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit,

vyuţívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;

XXX XXX XXX XXX XXX XX XXX XX XX XXX

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové

řešení). XXX XX XXX XXX XX XXX XX XXX XX XXX


porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat

informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení,

popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost

zvoleného postupu a dosaţené výsledky;

XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické,

matematické, empirické) a myšlenkové operace; XXX XXX X XXX XXX XXX XX XXX XXX

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody

a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, vyuţívat

zkušeností a vědomostí nabytých dříve;

XX XX XXX XXX XXX XXX XX XXX XXX

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). XX XX X XXX XXX XXX XX XXX XX

ŘS EK_34 EP AT AC

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout

způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu

a dosaţené výsledky;

XXX XXX XXX XXX

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové

operace; XXX XX XXX XXX

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých

aktivit, vyuţívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; XXX XX XXX XXX

18


spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). XXX XX XX XX

KS VT_34 ET RZ KT

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout

způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu

a dosaţené výsledky;

XXX XXX XXX XXX


operace; XX XX XXX XXX

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých

aktivit, vyuţívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; XX XX XXX XXX

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). XX XX XXX XX

IT DB GM PS WS

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému,

navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného

postupu a dosaţené výsledky;

XXX XXX XX XXX


operace; XX XX XX XX

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění

jednotlivých aktivit, vyuţívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; XX XX XX XX

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). XX XX XX XX

Komunikativní kompetence

KS, ŘS, IT CJ AJ,


vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační

situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se

prezentovat;

XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XX XX XX

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle,

v písemné podobě přehledně a jazykově správně; XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XX X XXX

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své

názory a postoje; XXX XXX XXX XXX XX XXX XXX X X XXX

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní

dokumenty i souvislé texty na běţná i odborná témata; XXX XXX XX X XX XX X X XX XXX

dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou

terminologii; XXX XXX XX XX XX XX XX XX XX XX

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje

z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad

apod.);

XXX XX XX XX XX XX XX XX XX XXX

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury

projevu a chování; XXX XXX XXX XXX XX XX XX XXX X XX

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné

pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně

v jednom cizím jazyce;

X XXX X X X X X X XX X

19


dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní

uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné

kvalifikace (např. porozumět běţné odborné terminologii

a pracovním pokynům v písemné i ústní formě);

XX XXX XX X X X X X XX XX

chápat výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní

i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování

svých jazykových dovedností v celoţivotním učení.

XX XXX XX XX X XX X XX X X


vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci

v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; X X X XX XX XX XX XX XXX

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné

podobě přehledně a jazykově správně; X XX XX XXX XXX XXX X XXX XXX

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory

a postoje; X XX X XX XX XX X XX XXX

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty

i souvislé texty na běţná i odborná témata; X X XXX X XX XX XX XX X

dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou

terminologii; X XX XXX XX XX XX XX XX XX

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů

a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); XX XX X X X X XX X XX

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury

projevu a chování; X XXX X XX XX XX X XX XX

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci

v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; X X X X X X XX X X

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní

uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné

kvalifikace (např. porozumět běţné odborné terminologii

a pracovním pokynům v písemné i ústní formě);

XXX XXX XXX X X X XX XX X

chápat výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní i pracovní

uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových

dovedností v celoţivotním učení.

XX XXX XXX X X X X X X

ŘS EK_34 EP AT AC

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a

vhodně se prezentovat; XX XX XXX XXX

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; XX X XXX XXX

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; XX X XX XX

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běţná i odborná

témata; X XX X X

dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; XX XX XXX XXX

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí,

porad apod.); X XX XXX XXX

20


vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; X X XXX XXX

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně

v jednom cizím jazyce; XX XX XX XX

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné

odborné kvalifikace (např. porozumět běţné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné

i ústní formě);

XX XX XXX XXX

chápat výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování

svých jazykových dovedností v celoţivotním učení. X X XX XX

KS VT_34 ET RZ KT

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných

a vhodně se prezentovat; XX XX XX XXX

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; X XXX XXX XXX

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; X XX XX XXX


témata; XX X X XXX

dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; XX XX XX X


porad apod.); XX X X XXX

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; X X X XXX


v jednom cizím jazyce; XX XX XX XXX



i ústní formě);

XX X X XXX

chápat výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní i pracovní uplatnění, být motivováni

k prohlubování svých jazykových dovedností v celoţivotním učení. X X X XX

IT DB GM PS WS

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných

a vhodně se prezentovat; XX XX X XX

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; X X XX X

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; X X XX X

21



témata; XX XX XX XX

dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; XX XX X XX


porad apod.); XX XX XX XX

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; X X X X


v jednom cizím jazyce; XX XX X XX



i ústní formě);

XX XX XXX XX

chápat výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování

svých jazykových dovedností v celoţivotním učení. X X XXX X

Personální a sociální kompetence

KS, ŘS, IT CJ AJ,


posuzovat reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhadovat

důsledky svého jednání a chování v různých situacích; XXX XX XXX XX X XX X XXX X X

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností,

zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek; XX XX XXX X X XX X XXX X X

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování

a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu

i kritiku;

XXX XXX XXX XXX XX XXX XX XXX XX X

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory,

postoje a jednání jiných lidí; XXX XXX XXX XXX XX XX XX XX X XX

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj

fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého

ţivotního stylu a závislostí;

XX X XXX X X XX X XXX XX X

adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky

a podle svých schopností a moţností je pozitivně ovlivňovat,

být připraveni řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, být

finančně gramotní;

X X XXX X X X X XX X XXX

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných

pracovních a jiných činností; XXX XXX XXX XXX XX XXX XX XXX XX XXX

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XX XXX XXX

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce

a řešení úkolů, nezaujatě zvaţovat návrhy druhých; XXX XX XXX XX XX XX XX XX XX XXX

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů

a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat

předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.

XX XXX XXX XXX X XX X XX X X

22



posuzovat reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhadovat

důsledky svého jednání a chování v různých situacích; X X X XX XX XX X XX X

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností,

zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek; X X X XXX XXX XXX X XXX X

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu

jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; X X XX XX XX XX XX XX XX

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje

a jednání jiných lidí; XX XX XX X X X X X XX

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický

i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého ţivotního stylu

a závislostí;

X XX X X XX XX XX XX X

adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle

svých schopností a moţností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni

řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, být finančně gramotní;

X X X X X X X X X

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních

a jiných činností; XX X XXX XX XX XX XX XX XX

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; XX XX XXX XX XX XX XXX XX XXX

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení

úkolů, nezaujatě zvaţovat návrhy druhých; X XX XX XX XX XX XX XX XX

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů

a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům

a stereotypům v přístupu k druhým.

X XX XX X X X X X X

ŘS EK_34 EP AT AC

posuzovat reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých

situacích; XX X XX XX

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a ţivotních

podmínek; XXX X X X

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu

i kritiku; XX XX XX XX

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných lidí; X X XX XX

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků

nezdravého ţivotního stylu a závislostí; X XX XXX XXX

adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle svých schopností a moţností je pozitivně

ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, být finančně gramotní; XX X XX XX

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; XX XX XX XX

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; XXX XXX XXX XXX

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvaţovat návrhy druhých; XXX XX XX XX

23


přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat

předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. X X XX XX

KS VT_34 ET RZ KT

posuzovat reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování

v různých situacích; X XX XX XXX

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace

a ţivotních podmínek; X XX XX XXX

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí,

přijímat radu i kritiku; XX XXX XXX XX

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných lidí; X XX XX XX

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi

důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí; XX X X XXX

adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle svých schopností a moţností je

pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, být finančně

gramotní;

X X X XXX

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; XX XXX XXX XX

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; XXX XXX XXX XXX

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvaţovat

návrhy druhých; XX XX XX XXX

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům,

nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. X XX XX XXX

IT DB GM PS WS

posuzovat reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v

různých situacích; X X X X

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace

a ţivotních podmínek; X X X X

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat

radu i kritiku; XX XX X XX

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných lidí; X X XX X

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi

důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí; XX XX X XX

adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle svých schopností a moţností je

pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, být finančně gramotní; X X X X

24


pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; XX XX X XX

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; XXX XXX X XXX

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvaţovat návrhy

druhých; XX XX X XX

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat

předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. X X X X

Občanské kompetence a kulturní povědomí

KS, ŘS, IT CJ AJ,


jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen

ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; XXX XX XXX XX X XX X XX X X

dodrţovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých

lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti

nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

XXX XXX XXX XXX X XX X XX X X

jednat v souladu s morálními principy a zásadami

společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot

demokracie;

XXX XXX XXX XXX X XXX X XX XX XX

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního

souţití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu,

přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;

XXX XXX XXX XXX X X X XX X X

zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás

a ve světě; XX XXX XXX XXX X X X X X X

chápat význam ţivotního prostředí pro člověka a jednat

v duchu udrţitelného rozvoje; XX XX XXX XXX X XXX X X X XX

uznávat hodnotu ţivota, uvědomovat si odpovědnost

za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při zabezpečování

ochrany ţivota a zdraví ostatních;

XX XX XXX XXX X XXX X XXX X X

uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho

minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; XXX XXX XXX XXX X X X X X XX

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové

kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. XXX XXX XXX XXX X X X X X X


jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním

zájmu, ale i ve veřejném zájmu; X X X X X X XX X X

dodrţovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí

(popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti

nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

X X X X X X X X X

jednat v souladu s morálními principy a zásadami

společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot

demokracie;

X X XX X X X XX X X

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního souţití –

vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat

s aktivní tolerancí k identitě druhých;

X X XXX X X X X X X

25


zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás

a ve světě; X X X X X X X X X

chápat význam ţivotního prostředí pro člověka a jednat

v duchu udrţitelného rozvoje; X X XXX X X X X X X

uznávat hodnotu ţivota, uvědomovat si odpovědnost

za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při zabezpečování

ochrany ţivota a zdraví ostatních;

X X X X X X XX X X

uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost

i současnost v evropském a světovém kontextu; X X X X X X X X X

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové

kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. X X XX X X X X X X

ŘS EK_34 EP AT AC

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; X XX XX XX

dodrţovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika),

vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; X X XX XX

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování

hodnot demokracie; X XX XX XX

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního souţití – vlastní kulturní, národní a osobnostní

identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; X X XX XX

zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; X X X X

chápat význam ţivotního prostředí pro člověka a jednat v duchu udrţitelného rozvoje; X X X X

uznávat hodnotu ţivota, uvědomovat si odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost

při zabezpečování ochrany ţivota a zdraví ostatních; X XX X X

uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém

kontextu; X X XX XX

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní

vztah. X X X X

KS VT_34 ET RZ KT

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; XX X XXX XXX


vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; X X XX XXX


hodnot demokracie; XX X XX XXX


identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; X X XX XXX

26


zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; X X X XXX

chápat význam ţivotního prostředí pro člověka a jednat v duchu udrţitelného rozvoje; X X XX XXX

uznávat hodnotu ţivota, uvědomovat si odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při

zabezpečování ochrany ţivota a zdraví ostatních; XX X XX XXX


kontextu; X X X XXX

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní

vztah. X X XX XXX

IT DB GM PS WS

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; XX XX X XX


vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; X X X X


hodnot demokracie; XX XX X XX


identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; X X X X

zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; X X X X

chápat význam ţivotního prostředí pro člověka a jednat v duchu udrţitelného rozvoje; X X X X

uznávat hodnotu ţivota, uvědomovat si odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost

při zabezpečování ochrany ţivota a zdraví ostatních; XX XX X XX


kontextu; X X X X

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. X X X X

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

KS, ŘS, IT CJ AJ,


mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti,

a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoţivotního

učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se

pracovním podmínkám;

XXX XXX XXX XXX XX XX XX XX XX XXX

mít přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce

v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat

o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;

X X XX X X X XX X XX XXX

27


mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných

podmínkách v oboru a o poţadavcích zaměstnavatelů

na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami

a předpoklady;

X X XX X X X X X XX XXX

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních

i vzdělávacích příleţitostech, vyuţívat poradenských

a zprostředkovatelských sluţeb jak z oblasti světa práce,

tak vzdělávání;

X X XX X X X X X X XXX

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli,

prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; XX X XX X X X X X X XXX

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů

a pracovníků; X X XX X X X X X X XXX

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu

o právních, ekonomických, administrativních,

osobnostních a etických aspektech soukromého

podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské

příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí, svými

předpoklady a dalšími moţnostmi.

X X XX X X X X X X XXX


mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy

i vzdělávání; uvědomovat si význam celoţivotního učení a být

připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

X XX XXX XX XX XX XX XX XX

mít přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru;

cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní

a vzdělávací dráze;

XX XX XX X XX X XX XX XX

mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných

podmínkách v oboru a o poţadavcích zaměstnavatelů

na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami

a předpoklady;

X XX XX X X X XX XX X

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních

i vzdělávacích příleţitostech, vyuţívat poradenských

a zprostředkovatelských sluţeb jak z oblasti světa práce, tak

vzdělávání;

X XX XXX X X X X XX X

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat

svůj odborný potenciál a své profesní cíle; X X XXX X X X X XX X

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; X X X X X X X X X

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních,

ekonomických, administrativních, osobnostních a etických

aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat

podnikatelské příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí,

svými předpoklady a dalšími moţnostmi.

X X X X X X X XX X

ŘS EK_34 EP AT AC

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam

celoţivotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; XX XX XX XX

mít přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně

rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; X XX XX XX

mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o poţadavcích

zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; X XX X X

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příleţitostech, vyuţívat

poradenských a zprostředkovatelských sluţeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; X X X X

28


vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své

profesní cíle; X X XX XX

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; X X X X

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních,

osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat

podnikatelské příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí, svými předpoklady a dalšími

moţnostmi.

X X X X

KS VT_34 ET RZ KT


celoţivotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; XX XX XX XXX


rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; XX X X XX


zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; XX X X XXX


poradenských a zprostředkovatelských sluţeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; X X X XX

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své

profesní cíle; X X X XX

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; X X X XXX

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických,

administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat

a posuzovat podnikatelské příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí, svými předpoklady

a dalšími moţnostmi.

X X X XX

IT DB GM PS WS


celoţivotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; XX XX X XX


rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; XX XX XX XX


zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; XX XX X XX


poradenských a zprostředkovatelských sluţeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; X X X X

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní

cíle; X X X X

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; X X X X

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních,

osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat

podnikatelské příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí, svými předpoklady a dalšími

X X X X

29


moţnostmi.

Matematické kompetence

KS, ŘS, IT CJ AJ,


správně pouţívat a převádět běţné jednotky; X X X X XXX XXX XXX X X X

pouţívat pojmy kvantifikujícího charakteru; X X X X XXX XX XXX X X X

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; X X X X XXX XXX XXX X XX XX

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení

praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně

vyuţít pro dané řešení;

XX XX XX XX XXX XX XXX XX X XX

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění

(tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); X X X X XXX XX XXX X XX XX

aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich

vzájemné poloze v rovině i prostoru; X X X X XX X XXX X X X

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení

různých praktických úkolů v běţných situacích. X X X X XXX XXX XXX X XX X


správně pouţívat a převádět běţné jednotky; XXX XX X XXX XXX XXX XX XXX XXX

pouţívat pojmy kvantifikujícího charakteru; XXX XX X XXX XXX XXX X XXX XXX

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; XXX XX XX XXX XXX XXX XX XXX XXX

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických

úkolů, umět je vymezit, popsat a správně vyuţít pro dané

řešení;

XXX XX XXX XXX XXX XXX X XXX XXX

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky,

diagramy, grafy, schémata apod.); XXX XXX XXX XXX XXX XXX XX XXX XXX

aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich

vzájemné poloze v rovině i prostoru; X X XXX XX XX XX X X XXX

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých

praktických úkolů v běţných situacích. XXX X X XXX XXX XXX XX XXX XXX

ŘS EK_34 EP AT AC

správně pouţívat a převádět běţné jednotky; XXX X XXX XXX

pouţívat pojmy kvantifikujícího charakteru; XXX X XX XX

30


provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; XXX XX XX XX

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně

vyuţít pro dané řešení; XXX X XX XX

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); XXX XX XX XX

aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; XX X X X

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běţných situacích. XXX XX XX XX

KS VT_34 ET RZ KT

správně pouţívat a převádět běţné jednotky; X XXX XXX XXX

pouţívat pojmy kvantifikujícího charakteru; X XXX XX XXX

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; XX XXX XX XXX

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat

a správně vyuţít pro dané řešení; X XXX XX XXX

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); XX XXX XX XXX

aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; X XX X X

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běţných situacích. XX XXX XX XXX

IT DB GM PS WS

správně pouţívat a převádět běţné jednotky; X X XXX X

pouţívat pojmy kvantifikujícího charakteru; X X XXX X

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; XX XX X XX

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně

vyuţít pro dané řešení; X X XX X

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); XX XX XXX XX

31


aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; X X X X

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běţných situacích. XX XX XXX XX

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

KS, ŘS, IT CJ AJ,


pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky

informačních a komunikačních technologií; XXX XXX XXX XXX XX XX XX X XXX XX

pracovat s běţným základním a aplikačním programovým

vybavením; XXX XXX XXX XXX XX XX XX X XXX X

učit se pouţívat nové aplikace; X X XXX X X X X X XXX X

komunikovat elektronickou poštou a vyuţívat další

prostředky online a offline komunikace; XX X XX X XX XX XX X XXX X

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak

s vyuţitím celosvětové sítě internet; XXX XXX XXX XXX XX XXX XX XXX XXX XXX

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na

různých médiích (tištěných, elektronických,

audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků

informačních a komunikačních technologií;

XXX XXX XXX XX XX XX XX XX XXX XXX

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost

různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat

k získaným informacím, být mediálně gramotní.

XXX XXX XXX XXX XX XX XX XX XX XX


pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a

komunikačních technologií; XXX XXX XXX XX XX XX XX XXX XX

pracovat s běţným základním a aplikačním programovým

vybavením; X XX XXX XX XX XX XX XXX XX

učit se pouţívat nové aplikace; XXX XX XXX X X X XX XXX X

komunikovat elektronickou poštou a vyuţívat další prostředky

online a offline komunikace; XXX XX XXX XX XX XX X XXX XX

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím

celosvětové sítě internet; XXX XXX XX XX XX XX XXX XXX XX

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých

médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to

i s vyuţitím prostředků informačních a komunikačních technologií;

XXX XX XXX XX XX XX XXX XXX XX

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých

informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím,

být mediálně gramotní.

XXX XXX X XX XX XX XX XX XX

ŘS EK_34 EP AT AC

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; XX XXX XX XXX

32


pracovat s běţným základním a aplikačním programovým vybavením; XX XXX XX X

učit se pouţívat nové aplikace; X XXX XX XXX

komunikovat elektronickou poštou a vyuţívat další prostředky online a offline komunikace; XX XXX X XXX

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě internet; XX XXX XXX XXX

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických,

audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků informačních a komunikačních technologií; XX XXX XXX XXX

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky

přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. XX XX XX XX

KS VT_34 ET RZ KT

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; XXX XX XX XXX

pracovat s běţným základním a aplikačním programovým vybavením; XXX XX XX XXX

učit se pouţívat nové aplikace; XXX X X XXX

komunikovat elektronickou poštou a vyuţívat další prostředky online a offline komunikace; XXX XX XX XXX

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě internet; XXX XX XX XXX


audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků informačních a komunikačních technologií; XXX XX XX XXX


přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. XX XX XX XXX

IT DB GM PS WS

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; XXX XXX XXX XXX

pracovat s běţným základním a aplikačním programovým vybavením; XXX XXX XXX XXX

učit se pouţívat nové aplikace; XXX XXX XXX XXX

33


komunikovat elektronickou poštou a vyuţívat další prostředky online a offline komunikace; XXX XXX XXX XXX

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě internet; XXX XXX XXX XXX


audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků informačních a komunikačních technologií; XXX XXX XXX XXX


přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. XX XX XXX XX

34


II.5 Ukončení vzdělávání

Způsob ukončení vzdělání

Vzdělání se ukončuje v souladu s platnými předpisy maturitní zkouškou.

Potvrzení dosaţeného vzdělání

Dosaţené vzdělání se potvrzuje:

vysvědčeními za čtyři ročníky studia – úspěšné ukončení jednotlivých ročníků (ţák

(ţákyně) na konci ročníku prospěl(a);

maturitním vysvědčením – ţák (ţákyně) u maturitní zkoušky prospěl(a).

Stupeň dosaţeného vzdělání

Střední vzdělání s maturitní zkouškou.

35


III Charakteristika vzdělávacího programu




Zřizovatel

Pardubický kraj


Elektrotechnika









Délka vzdělání

4 roky


denní studium

Platnost ŠVP

od 1. září 2013

III.1 Celkové pojetí vzdělávání v daném oboru

V prvních dvou ročnících šířeji zaměřené odborné vzdělání, které bude základem pro následná

odborná zaměření, které si ţáci budou volit na konci druhého ročníku. Jsou to:

komunikační systémy (KS),

řídicí systémy (ŘS),

informační technologie (IT).

Profilace v rámci uvedených zaměření bude realizována formou výběrových předmětů, jejichţ

obsah bude průběţně aktualizován tak, aby reflektoval současný stav poznatků daného oboru.

36


Potřeby regionálního trhu práce budou reflektovány v rámci výše uvedených zaměření, jejich

průběţnou aktualizací a následně i vytvořením nových zaměření. Informace budou získávány

spoluprací se sociálními partnery.

Vlastní vzdělávací obsah bude zařazen do předmětů, z nichţ část bude mít povinný charakter,

část výběrový a v neposlední řadě, podle moţností školy, i charakter nepovinných předmětů.

Kaţdý předmět učebního plánu má své místo při plnění výchovných a vzdělávacích úkolů. Není

ţádoucí podceňování určitých předmětů a vyvyšování jiných. Takovéto přístupy budou

povaţovány za nepřípustné a odsouzeníhodné.

V rámci samostatných prací, účastí v různých soutěţích bude ţákům umoţněn rozvoj osobnosti

a jejich individuálních zájmů, a to za podpory učitelů odpovídajících předmětů.

Klíčové kompetence budou rovnoměrně rozvíjeny v jednotlivých předmětech a v rámci dalších

aktivit (exkurze, praxe, mimoškolní činnost atd.).

III.2 Organizační formy výuky

Organizační formy výuky vycházejí na jedné straně ze stanovených vzdělávacích cílů tímto ŠVP,

na druhé straně jsou výrazně limitovány prostorovými a ekonomickými moţnostmi školy, které

vyplývají ze stávající formy financování.

Ţáci budou zařazováni do tříd, a to podle stanovených kritérií, která vyplývají z výsledků

přijímacího řízení na daný školní rok.

Třídy budou označovány arabskou číslicí, která vyjadřuje ročník studia (první = 1., druhý = 2.,

třetí = 3., čtvrtý = 4.). Třídy daného ročníku budou dále odlišený písemným znakem, a to velkým

písmenem podle abecedy postupně A, B, C, D, E, F, G, H.

Vzhledem k tomu, ţe na konci druhého ročníku si ţáci volí své další zaměření, budou ve třetím

ročníku přeskupeni do nových tříd. Kritéria pro sestavení nových tříd budou stanovena

ve druhém pololetí daného školního roku.

Na výuku některých předmětů se budou třídy dělit na skupiny – toto dělení bude stanoveno vţdy

na začátku školního roku, kdy především ve vyšších ročnících bude respektovat počty ţáků

v jednotlivých třídách. Z ekonomických důvodů mohou být vytvářeny skupiny ţáků z různých

tříd daného ročníku a daného odborného zaměření.

V maximální moţné míře bude podporována praktická výuka, která bude bezprostředně

navazovat na teoretickou výuku.

V rámci mezipředmětových vazeb budou ţáci v kaţdém předmětu vedeni k aplikacím znalostí

a dovedností navazujících předmětů, které jiţ byly probrány a procvičeny.

Vyučovací hodina

Základní časovou jednotkou je vyučovací hodina, která činí 45 minut.

Struktura vyučovací hodiny

Struktura vyučovací hodiny je dána konkrétním předmětem, jeho obsahem, stanovenými cíli

a v neposlední řadě i typem vyučovací hodiny (a. motivační – připravuje ţáky na osvojení

nového učiva, b. výkladová – práce s novým učivem, c. opakovací, d. aplikační – procvičování,

37


e. diagnostická – ověřování dosaţených výsledků a jejich hodnocení, f. kombinovaná (kombinuje

a. – d.)).

Standardní struktura vyučovací hodiny má následující části:

úvod – vytvoření podmínek pro učení, příprava pomůcek, motivace a informace o dalších

částech hodiny, cíle,

práce s učivem – výklad nebo opakování jiţ probrané látky (funkce informační,

zpětnovazební, hodnotící, motivující pro práci s novým učivem),

procvičování – prohlubování učiva, řešení společných úkoly, zadání domácího úkolu,

hodnotící – hodnocení dosaţených cílů, závěr hodiny.

Vlastní výuka bude vedena tak, aby učitel poskytoval příleţitosti k myšlení, nutil k uvaţování,

hodnocení, třídění a vyvozování závěrů.

Především v odborných předmětech bude zařazována problémová výuka s tím, ţe vedle nalezení

vlastního řešení bude zdůrazněna i stránka praktického vyuţití. Hlavním cílem je probudit

v ţákovi vůli se vzdělávat.

V daném oboru bude kladen důraz na projektovou výuku formou ţákovských projektů, protoţe

vzdělávání nechápeme pouze jako předávání předem uspořádaných a hotových poznatků vědy

a techniky, ale také jako rozvoj osobnostního potenciálu ţáka. Jde také o harmonické propojení

sloţky vzdělávací a výchovné.

Kaţdý projekt bude vznikat a bude realizován na základě ţákovské zodpovědnosti v souvislosti

s mimoškolními skutečnostmi a povede ke konkrétním výsledkům. Touto formou budou

realizovány především průřezová témata. Projektové týmy budou tvořeny především z ţáků dané

třídy nebo ţáků z různých tříd stejného ročníku (stejného zaměření).

Ve výjimečných případech mohou být týmy tvořeny průřezově přes více ročníků, a to

v případech rozsáhlejších a dlouhodobějších projektů, kdy bude ţádoucí alespoň částečná

personální kontinuita řešitelského týmu.

V neposlední řadě budou podporovány mezinárodní ţákovské projekty.

Snahou celého pedagogického sboru bude, aby ţákovské projekty byly směrovány na řešení

určitých problémů; problém je v tomto případě povaţován za základ projektu. Je moţné, aby

ve zvláště zajímavých případech, několik týmů (ne více jak tři) řešilo jeden problém.

Od problému je třeba odlišovat učební úlohu, jíţ se rozumí určitý poţadavek na aktivní

teoretickou nebo praktickou činnost ţáků ve formě příkladů, cvičení, otázek atd. – jejich splnění

není zaloţeno na hledání a objevování něčeho nového.

Přínosem budou praktické problémy, které mohou být získány od sociálních partnerů. Úkolem

řešitelského týmů bude nalézt optimální řešení na základně vlastního zkoumání při překonávání

vzniklých obtíţí; velmi cenné jsou vlastní zkušenosti a nová poznání.

III.3 Realizace praktického vyučování

V prvním ročníku je praxe úvodním předmětem pro celou řadu dalších předmětů, protoţe se

v něm ţáci setkávají s nástroji, stroji, přístroji a materiálem studovaného oboru. Teprve

v druhém, třetím a čtvrtém ročníku navazuje praxe na některé základní odborné elektrotechnické

předměty a rozvíjí a aplikuje získané teoretické poznatky.

38


Předmět praxe má dvě sloţky organizačního začlenění způsobů získávání potřebných vědomostí

a dovedností studovaného oboru. Především je to vyučování ve vlastních školních dílnách,

organizované ve skupinách v jednotlivých odděleních dílen, které jsou specializovány v určitém

druhu práce. Druhý způsob je souvislá praxe na konci 2. a 3. ročníku. Tato praxe musí být

zaměřena ke studovanému oboru a ţák si vyhledá vhodné pracoviště sám, nebo s pomocí školy.

Výuka praxe se uskutečňuje na pracovištích, ve kterých jsou potřebné stroje a nástroje, zařízení

a pomůcky. Uspořádání je dáno předepsanými učebními plány pro příslušné obory a zaměření.

Praxe vyţaduje rozdělení třídy na skupiny. Kaţdá skupina musí během školního roku projít

předepsanými odděleními. Těmto poţadavkům je uzpůsoben rozvrh hodin pro praxi.

Na výuku předmětu praxe se ţáci dělí do skupin – počty a sloţení skupin se stanoví na začátku

daného školního roku. V případě potřeby je moţné, aby byly skupiny vytvářeny z více tříd

stejného ročníku (1. a 2. ročník); v případě vyšších ročníků je třeba respektovat stejné zaměření.

III.4 Realizace klíčových kompetencí

Klíčové kompetence budou realizovány v rámci jednotlivých předmětů. V rámci tvorby ŠVP byl

ve spolupráci se sociálním partnery realizován průzkum jejich pohledu důleţitosti na jednotlivé

klíčové kompetence (průzkumu se zúčastnilo šest významných elektrotechnických firem). Další

průzkum důleţitosti vybraných kompetencí byl realizován ve spolupráci se šesti vysokými

školami v České republice.

Důleţité klíčové kompetence budou rozvíjeny v rámci vlastní výuky buď průběţně nebo

při probírání určitého obsahu, a to podle uváţení předmětové sekce a jednotlivých vyučujících.

III.5 Realizace průřezových témat

Průřezová témata budou realizována především formou různých aktivit, z nichţ významnou

aktivitou budou i ţákovské projekty.

K realizaci průřezových témat budou vyuţity následující metody:

komplexní metoda – dané průřezové téma bude zařazeno do určitého předmětu,

rozptýlená metoda – dané průřezové téma bude zařazeno do více předmětů,

nadpředmětová metoda – dané průřezové téma bude realizováno např. formou exkurze,

besedy s odborníkem (odborníky), vlastní ţákovské aktivity „neprojektového“ charakteru

atd.

III.6 Realizace dalších vzdělávacích aktivit

III.6.1 Lyžařský výcvikový kurz

V prvním ročníku je pořádán lyţařský výcvikový kurz, kterého se, podle svých finančních

moţností, zúčastní kaţdý ţák prvního ročníku. Vlastní kurz probíhá v horském prostředí v délce

jednoho týdne.

Náplň kurzu:

nácvik techniky sjezdového lyţování,

nácvik techniky snowboardingu,

nácvik techniky běhu na lyţích.

39


Součástí nácviku je turistika na lyţích s půldenními a celodenními výlety.

Ţáci se seznámí se způsobem chování v horském prostředí a při krizových situacích. Pro volné

chvíle jsou pro ţáky připraveny vhodné hry na sněhu, seznamovací a týmové hry.

Vzhledem k tomu, ţe kurz se uskuteční v období konce prvního a začátku druhého pololetí, mají

ţáci moţnost prodiskutovat s vyučujícími některé problémy svého studia na škole.

V případě zájmu ţáků je pořádán výběrový lyţařský kurz, pro ţáky všech ročníků, zaměřený

na zdokonalování techniky lyţování a snowboardingu.

III.6.2 Sportovně turistické kurzy

Sportovně turistické kurzy jsou pořádány na začátku třetího ročníku, kdy dojde z důvodu volby

odborného zaměření k přeskupení ţáků do jiných tříd. Tyto kurzy mají dvě formy a jejich délka

je jeden týden.

První formou je sportovně poznávací kurz v zahraničí. Náplní kurzu jsou plavání, míčové hry,

tenis, duatlon a poznávání zajímavých měst, pamětihodností, zvyků a tradic místních obyvatel.

Druhou formou je sportovně turistický kurz zaměřený na sporty a aktivity v přírodě. Náplní kurzu

je cykloturistika, jízda na lodích, jízda na koních, topografie, orientační běh, triatlon, branný

závod, skalní lezení a slaňování, turistika a tradiční i netradiční sportovní hry (softbal, interkros,

fotbal, nohejbal, basketbal, volejbal, stolní tenis). Ţáci se naučí základní techniku těchto aktivit,

seznámí se s plánováním turistické akce a se způsobem chování v přírodním prostředí.

III.6.3 Odborná praxe

Ve druhém a třetím ročníku je zařazena v období ústních maturitních zkoušek souvislá

čtrnáctidenní praxe, která probíhá v reálných pracovních podmínkách přímo na pracovištích

fyzických a právnických osob. Škola připraví smlouvy o praxi, včetně obsahové náplně, které

prostřednictvím ţáků předá té dané fyzické nebo právnické osobě, u které bude ţák vykonávat

čtrnáctidenní praxi. Vedením a dozorem nad průběhem odborné praxe ţáka je na pracovišti

odborné praxe pověřen pracovník organizace (instruktor).

Praxi si zajišťuje kaţdý ţák sám jiţ během studia v daného ročníku. Jestliţe si ţák praxi nezajistí,

zajistí mu ji škola.

Náplní praxe je vyuţívání dosaţených vědomostí a zkušeností získané v daném ročníku. Na závěr

odborné praxe ţáka provede instruktor její vyhodnocení a potvrdí účast ţáka na odborné praxi.

Hodnotící list, který je i součástí smlouvy, ţák doručí zpět škole.

III.7 Realizace mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy

Součástí vzdělávacího programu školy je realizace mimovyučovacích aktivit ţáků, které

představují významnou a nezastupitelnou sloţku výchovy a vzdělávání ţáků v moderní škole.

Mimovyučovací aktivity tvoří celá škála činností ţáků a jejich učitelů, které nepatří do povinného

vzdělávacího programu, ale naplňují téměř všechny klíčové kompetence ŠVP a podporují

naplnění mnoha průřezových témat.

40


Mezi základní aktivity patří účast na různých soutěţích (matematika, fyzika, cizí jazyky), SOČ,

projektech, odborných krouţcích na škole i mimo ni (práce s nadanými ţáky školy), SOM, kurzy,

poznávací zájezdy, odborné exkurze, výlety, charita, prevence.

III.7.1 Festival vědeckých a technických projektů dětí a mládeže v Pardubickém kraji

Festival je vyvrcholením Programu na vytváření a rozvíjení zájmu dětí a mládeţe o vědecké

a technické obory (projekty z chemie, fyziky, biologie, politologie, matematiky, elektrotechniky,

medicíny a dalších oblastí).

III.7.2 Měření v laboratořích vysoké školy

Sekce předmětu komunikační technika - s Katedrou elektrotechniky a telekomunikačních zařízení

při VSB TU Ostrava zabezpečuje moţnost provést měření na několika praktických úlohách

z různých oblastí informační technologie v laboratořích této vysoké školy.

Celá akce je realizována formou ţákovských projektů. Mladý člověk se nachází ve zcela novém

prostředí, kde ustupuje role rodičů jako zákonného zástupce a kaţdý úspěch či neúspěch je

spojován s osobností ţáka.

III.7.3 Kroužky pro žáky školy

Odborné krouţky

Na škole pracuje celá řada odborných krouţků se zaměřením na elektrotechniku a informační

technologie, kde si ţáci mohou ověřit svoje teoretické poznatky v praxi.

Jiné krouţky

Na škole funguje sportovní krouţek, který připravuje ţáky na účast na okresní, krajskou SOM

a jiné sportovní soutěţe, kde naši ţáci dosahují dlouhodobě vynikajících výsledků. Práce

na přípravě těchto sportovně nadaných ţáků je kompetenci jednotlivých učitelů TV. Ţáci školy se

zúčastňují Středoškolské futsalové ligy.

V neposlední řadě na škole pracuje s úspěchem a oblibou mezi ţáky dramatický krouţek, filmový

klub a vodácký krouţek. Dramatický krouţek pravidelně reprezentuje školu na divadelních

festivalech a kulturních slavnostech.

Vodácký krouţek pořádá pravidelně zájezdy na tuzemské i zahraniční řeky, ale i jiné sportovní

akce, například kaţdoroční lyţařský zájezd těsně před Vánocemi.

Informační centrum školy

Informační centrum školy poskytuje zázemí školnímu filmovému klubu, který nabízí

profesionální zpracování stěţejních děl české i světové literatury, tvorbu českých i světových

reţisérů – filmy, které patří do zlatého fondu české i světové kinematografie. Program školního

filmového klubu je konzultován s vyučujícími českého jazyka a sestavován v souladu s učebními

plány.

Do mimoškolních aktivit patří i zařazování besed pro ţáky všech ročníků se zajímavými

osobnostmi veřejného a společenského ţivota.

41


Informační centrum školy (knihovna, studovna) poskytuje základní knihovnicko-informační

sluţby vč. zajišťování meziknihovních sluţeb, zpracování rešerší z domácích a zahraničních

informačních zdrojů, organizuje lekce informačního vzdělávání.

Činnost školního informačního centra je propojena se vzdělávacím procesem školy, ve spolupráci

s vyučujícími napomáhá rozvíjet klíčové kompetence v jednotlivých předmětech, podílí se na

zvyšování informační gramotnosti ţáků, na rozvíjení čtenářské gramotnosti, na realizaci

mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy, kulturně-výchovné činnosti, na organizaci

besed, přednášek, kulturních akcí školy.

Fond školní knihovny je profilován v souladu se zaměřením školy a s ohledem k poţadavkům ke

společné části maturitní zkoušky. V roce 2013 knihovní fond čítal přibliţně 14 000 knihovních

jednotek, bylo realizováno přibliţně 18 000 výpůjček. Ţáci mají moţnost zapůjčení

elektronických čteček knih s plnými texty doporučené literatury k maturitní zkoušce. Školní

knihovna vyuţívá knihovní integrovaný systém Clavius.

III.7.4 Charitativní akce

Nedílnou součástí výchovné sloţky daného oboru jsou i charitativní akce ţáků školy, a to tradiční

účast na Květinovém dni, kterou pořádá Liga proti rakovině a další humanitární instituce,

Červená stuţka, kterou pořádá ČČK a další humanitární akce, kterých se naši ţáci zúčastňují.

III.7.5 Oblast prevence

K dlouhodobým a jiţ tradičním činnostem na škole patří práce ţáků v oblasti prevence. Na škole

je realizován tzv. peer program, coţ je vrstevnické působení proškolených ţáků v oblasti

prevence (sociálně-patologické jevy ve společnosti). Ţáci, kteří pracují v programu, působí

i na vybraných ZŠ (besedy o drogách, šikaně, rasismu…).

III.7.6 Zahraniční projekty

Ţáci se zúčastňují zahraničních projektů ve spolupráci se zahraničními školami. Příkladem je

projekt ve spolupráci se školou Fenix Kunskapcentrum, sídlící v městě Vaggeryd, které se

nachází v jiţní části Švédska nedaleko města Jönköping.

Škola bude podporovat projekty, které umoţní ţákům

rozvíjet stanovené kompetence,

posilovat průřezová témata daného ŠVP.

III.7.7 Výchovné poradenství

Výchovné poradenství představuje ve vzdělávacím procesu školy nezastupitelné místo.

Na škole pracují dva výchovní poradci. Jsou nápomocni při řešení specifických vývojových

poruch učení, výchovných problémů a sledují sociálně-patologické projevy na škole

a spolupracují s metodikem prevence.

V rámci výchovného poradenství na škole

jsou konány pravidelné konzultace pro ţáky, rodiče i učitele,

je navázána spolupráce s PPP v Pardubicích – jednou za čtrnáct dnů dochází do školy

na pravidelné konzultace psycholog, který je k dispozici pro řešení sloţitějších či

42


komplikovaných výchovných problémů ţáků, taktéţ spolupracuje v oblasti profesní

budoucnosti ţáků (zadávání a vyhodnocení profitestů pro ţáky).

III.7.8 Metodika prevence

Na škole je věnována pozornost metodice prevence, a to průběţným monitoringem varovných

signálů spojených s moţností rozvoje sociálně patologických jevů (hlavně drogové závislosti,

šikany, xenofobie, vandalismu, sebepoškozování, sexuálního zneuţívání, záškoláctví, zneuţívání

sektami, prekriminálního a kriminálního jednání ţáků) ve třídách – mezi ţáky.

Na škole pracuje na dobré úrovni tzv. vrstevnický program (peer program). Proškoleno odborně

je kaţdým rokem 12 ţáků 2. ročníků SŠ na dvoudenním semináři. Ti pracují jako peer aktivisté

na SŠ i na vybraných ZŠ. Tento program má dlouholetou tradici a ţáci se podílí

i na charitativních akcích i různorodých aktivitách školy, včetně podílu na některých kázeňských

problémech svých spoluţáků ve škole.

III.7.9 Adaptační kurz pro žáky prvních ročníků

Na konci měsíce září je pořádán adaptační kurz pro nové ţáky školy v délce trvání dva a půl dne.

Kurz je pořádán ve spolupráci s Pedagogicko – psychologickou poradnou Pardubice.

Hlavní cíle kurzu:

neformální seznámení se spoluţáky a s třídním učitelem,

setkání s vedením školy, beseda o problematice studia na škole,

práce ve skupinách s pracovníky Pedagogicko-psychologické poradny v Pardubicích se

zaměřením na adaptaci ţáků do nového kolektivu a prostředí školy (úskalí

a charakteristika studia na naší škole) formou her, besed a jiných činností ţáků

za přítomnosti třídních učitelů;

zásady slušného chování a jednání (asertivní chování v mezilidských vztazích).

V rámci kurzu probíhají diskuse se zaměřením na:

sociálně-patologické jevy se zaměřením na šikanu a agresivitu ve společnosti,

drogové závislosti,

xenofobie a rasové otázky,

antisemitismus a terorismus ve světě,

další aktuální problémy společnosti a mladého člověka v dnešním světě.

III.8 Způsob a kritéria hodnocení žáků

Hodnocení výsledků vzdělávání ţáků se řídí platnou legislativou. Konkrétní pravidla jsou

zpracována v klasifikačním řádu, který je součástí školního řádu.

Kaţdý vyučující předmětu je povinen před zahájením výuky prokazatelně seznámit ţáky

s pravidly klasifikace.

Při hodnocení ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo

znevýhodnění.

Formy hodnocení:

ústní zkoušení,

písemné zkoušení,

skupinová práce,

43


didaktické testy,

samostatné práce,

hodnocení aktivity,

sebehodnocení ţáka,

hodnocení aktivity a průběhu činností,

hodnocení a klasifikace pohybových aktivit,

hodnocení a klasifikace samostatných prací,

hodnocení připravenosti na výuku.

III.9 Podmínky přijímání ke vzdělávání

Vzdělávací program je určen ţákům a dalším uchazečům, kteří

úspěšně splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně dokončili základní vzdělání

před splněním povinné školní docházky a splnili podmínky přijímacího řízení,

splnili podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů o studium stanovených vládním

nařízením.

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání je stanovena nařízením vlády č. 211/2010 Sb., v platném

znění. Zdravotní omezení vţdy souvisí se specifickými poţadavky daného oboru, s rozsahem

výuky a předpokládaným uplatněním absolventa oboru.

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání posoudí podle obecně závazných předpisů lékař.

Lékařské potvrzení o schopnosti studia daného oboru je součástí přihlášky ke vzdělávání.

Organizace a forma přijímacího řízení, kritéria přijetí ţáka ke vzdělávání

Organizace a forma přijímacího řízení je dána aktuálními právními předpisy.

O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel školy, který také stanovuje

rozsah a pojetí přijímací zkoušky, kritéria přijetí ţáka a řídí přijímací řízení.

III.10 Způsob ukončování vzdělávání - maturitní zkouška

Maturitní zkouška bude konána v souladu s platnými předpisy. Na základě těchto předpisů budou

některé části upřesněny a průběţně aktualizovány.

III.10.1 Společná část maturitní zkoušky

Tato část maturitní zkoušky je přesně vymezena platnými předpisy

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání (školský zákon), v platném znění;

vyhláška č. 177 /2009 Sb., o bliţších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních

školách maturitní zkouškou, v platném znění.

III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - KS

Profilová část maturitní zkoušky se bude skládat z 3 povinných zkoušek.

První povinná zkouška

44


První povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky a její obsah bude

odpovídat hlavnímu předmětu oboru: Komunikační technika.

Druhá povinná zkouška

Druhá povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Radioelektronická

zařízení. Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětech Radioelektronická zařízení

a Elektronika.

Třetí povinná zkouška

Třetí povinná zkouška bude mít charakter vypracování maturitní práce a její obhajoby

před zkušební maturitní komisí. Součástí zadání písemné práce je konstrukce elektronického

zařízení, jeho oţivení a zpracování odpovídající dokumentace. Vlastní konstrukce je náplní

výuky předmětu praxe ve čtvrtém ročníku.

III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - ŘS



První povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Automatizace. Náplní

zkoušky bude probraná látka v předmětech Automatizace a Automatizační cvičení.


Druhá povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Elektronické počítače.

Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětu Elektronické počítače.



před zkušební maturitní komisí. Vlastní realizace maturitní práce a příprava její obhajoby je

náplní výuky předmětu praxe ve čtvrtém ročníku.

III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - IT



První povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Počítače a sítě. Náplní

zkoušky bude probraná látka v předmětu Počítače a sítě.


Druhá povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Webové aplikace.

Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětech Webové stránky a Databáze.



před zkušební maturitní komisí. Vlastní realizace maturitní práce a příprava její obhajoby je

náplní výuky předmětu praxe ve čtvrtém ročníku.

45


III.11 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním

III.11.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením

Cílem této oblasti vzdělávání je integrovat uvedenou skupinu ţáků do kolektivu a současně jí co

nejvíce zpřístupnit poskytovaný typ vzdělání. Ţáci s lehčím a středním stupněm zdravotního

postiţení a ţáci se zdravotním znevýhodněním by neměli mít se splněním vzdělávacího programu

potíţe. U ţáků s těţším stupněm zdravotního postiţení bude s ohledem na konkrétní potřeby ţáka

vypracován individuální plán vzdělávání, který upraví jak rozsah učiva, tak případné metody

výkladu, metody zkoušení. Případná častá onemocnění lze řešit individuálním přístupem

ze strany učitelů (konzultacemi, samostudiem, individuálními studijními plány).

III.11.2 Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie aj.)

Ţáci z této skupiny jsou integrování do běţných tříd. Přestoţe většina z nich patří k ţákům

s minimálně průměrným nadáním, jsou více neţ ostatní ohroţeni školní neúspěšností. Učitelé

však musí zvolit vhodné metody, které toto nebezpečí eliminují. Ve všech předmětech (a to

i odborných) je nutno vyţadovat pouze základní učivo, tolerovat horší kvalitu písma a osobní

tempo psaní (poskytovat více času na písemné práce, případně nahradit psaní dlouhých textů

testy), tolerovat pravopisné nedostatky, preferovat ústní zkoušení, nehodnotit chyby

z nedokonalého přečtení textu, počítat se záměnami tvarově podobných číslic a znaků, záměnou

znamének apod. (tzn. kontrolovat nejen výsledky, ale i správnost postupu), umoţnit pouţívání

technických pomůcek (diktafon, počítač ap.), nevyţadovat perfektní úpravu a vypracování.

V hodnocení je nutné změnit přístup vyučujícího tak, aby se zaměřil na podporu pozitivní

motivace ţáka k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Zároveň je třeba vyvarovat se

nesprávného hodnocení (neuznání poruchy, netolerantní přístup, formální pouţívání metod

tolerance, ale i nadměrné tolerance) i nesprávné reedukace (stálé opisování, přepisování sešitů

a poznámek, čtení před třídou). U kaţdého ţáka je nutno brát ohled zejména na doporučení

pedagogicko-psychologických poraden apod.

III.12 Vzdělávání nadaných žáků

U nadaných ţáků budou učitelé volit takové učební strategie, které umoţňují osobnostní rozvoj

ţáka a individuální přístup k němu, jako například

diferencované zadávání úkolů ve školní práci,

zadávání sloţitějších úkolů,

doplnění a prohloubení vzdělávacího obsahu,

konzultace nad rámec výuky,

studium podle individuálního vzdělávacího plánu,

motivovat k účasti v různých soutěţích.

Technicky nadaní ţáci budou směřováni k hlubšímu studiu té oblasti, která odpovídá jejich

mimořádnému nadání a zájmu. Podle charakteru budou

mít osobního tutora – učitele dané odbornosti, který pro ně připraví individuální studijní

cestu,

škola zajistí kontakt s nejbliţší vysokou školou, kde bude moci ţák rozvíjet své nadání,

46


přes sociální partnery bude moţné ţáka zapojit do řešení technických problémů daného

pracoviště,

v rámci profilové části maturitní zkoušky bude preferováno řešení konkrétního úkolu

dlouhodobějšího charakteru.

III. 13 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence

Bezpečnost a ochrana zdraví při vzdělávacích činnostech je zajištěna přímým odborným dozorem

vyučujícího daného předmětu včetně praktického vyučování.

Jsou zajišťovány pravidelné prohlídky a revize elektrických spotřebičů, stejně tak je kontrolován

stav objektů, ve kterých probíhá vyučovací proces.

Je kontrolováno pracovní prostředí a dodrţování hygienických předpisů jak ve vyučovacím

procesu, tak i ve všech objektech školy.

Pro výuku mladistvých je postupováno dle platné legislativy a reţim výuky je tomu přizpůsoben.

Na začátku školního je vţdy prokazatelně prováděno školení BOZP ţáků o moţném ohroţení

zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichţ se účastní při vyučování nebo v přímé souvislosti

s ním, seznámení se školním řádem, zásadami bezpečného chování, seznámení s riziky ţáků

ve škole a poţárními předpisy.

47


IV Učební plán




Zřizovatel

Pardubický kraj


Elektrotechnika









Délka vzdělání

4 roky


denní studium

Platnost ŠVP

od 1. září 2013

48


Kategorie a názvy vyučovacích předmětů

Počet týdenních vyučovacích hodin Celkový počet vyučovacích

hodin za celou dobu vzdělávání

1.

ročník 2.

ročník 3.

ročník 4.

ročník 1. - 4. ročník

Povinné vyučovací předměty

Český jazyk a literatura 3 3 3 3 12 384

Anglický jazyk/německý jazyk 3 3 3 3 12 384

Základy společenských věd 1 1 1 1 4 128

Dějepis 2 0 0 0 2 68

Fyzika 3 2 0 0 5 168

Chemie 2 0 0 0 2 68

Matematika 5 4 3 3 15 485

Tělesná výchova 2 2 2 2 8 256

Ekonomika 0 2 1 0 3 99

Výpočetní technika 3 2 0 0 5 168

Základy elektrotechniky 3 3 0 0 6 201

Elektronika 0 3 0 0 3 99

Praxe 3 3 3 3 12 384

Elektrotechnická měření 0 0 4 5 9 272

Technické kreslení 0 3 0 0 3 199

Číslicová technika 2 0 0 0 2 68

Mikroprocesorová technika 0 0 2 0 2 66

Robotika 0 1 0 0 1 33

Volitelné vyučovací předměty KS – Komunikační systémy

Elektrotechnologie 0 0 0 2 2 56

Radioelektronická zařízení 0 0 4 4 8 244

Komunikační technika 0 0 4 4 8 244

Výpočetní technika 0 0 2 2 4 122

Celková týdenní hodinová dotace 32 32 32 32 128 4096 ŘS – Řídicí systémy

Elektronické počítače 0 0 4 4 8 244

Automatizace 0 0 3 2 5 155

Automatizační cvičení 0 0 0 2 2 56

Elektronika 0 0 3 4 7 211

Celková týdenní hodinová dotace 32 32 32 32 128 4096 IT - Informační technologie

Databáze 0 0 2 0 2 66

Počítače a sítě 0 0 3 4 7 211

Grafika a multimédia 0 0 2 4 6 178

Webové stránky 0 0 3 4 7 211

Celková týdenní hodinová dotace 32 32 32 32 128 4096

Nepovinné vyučovací předměty

Cvičení z matematiky 0 0 0 2 2 56

49


Přehled vyuţití týdnů ve školním roce

Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník

Vyučování podle rozpisu učiva 34 33 33 28

Sportovní výcvikový kurz 1

Lyţařský kurz 1

Adaptační kurz 0,5

Odborná praxe 2 2

Maturitní zkouška 3

Časová rezerva 4,5 5 4 5

Celkem týdnů 40 40 40 36

Názvy vyučovacích předmětů škola odvodila od vzdělávacích oblastí a obsahových

okruhů vymezených v RVP (od kurikulárních rámců), popř. si stanovila vlastní název.

Názvy předmětů jsou v souladu s jejich obsahy.

Volitelné vyučovací předměty se zařazují aţ ve 3. ročníku, jsou voleny podle zaměření.

Disponibilní hodiny byly čerpány pro vytváření profilace ŠVP, realizaci průřezových

témat, posílení hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů.

Jsou vytvořeny podmínky pro osvojení poţadovaných praktických dovedností a činností

formou cvičení (v laboratořích, dílnách, odborných učebnách). Na cvičení jsou ţáci děleni

na skupiny.

Odborná praxe je ve druhém a třetím ročníku v celkovém rozsahu 4 týdnů.

Biologické a ekologické vzdělávání je součásti předmětu Základy společenských věd.

Fyzikální část Elektřina a magnetismus je součástí předmětu Základy elektrotechniky.

50


V Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP

Přehled, zpracovaný formou tabulky, ukazuje rozpracování obsahu vzdělávání vymezený

v kurikulárních rámcích a v časovém rozvrţení obsahu vzdělávání do vyučovacích předmětů

a jejich hodinových dotací, popř. i do dalších vzdělávacích aktivit.

RVP ŠVP

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Minimální počet

vyučovacích hodin

za celou dobu

vzdělávání Vyučovací předmět

Ročník

Po

čet

týd

enn

ích

vy

učo

vac

ích h

od

in

celk

em

Vy

uţi

tí d

isp

on

ibil

níc

h

ho

din

Cel

ko

vý

po

čet

vy

učo

vac

ích h

od

in z

a

celo

u d

ob

u v

zděl

áván

í

týdenních celkový 1. 2. 3. 4.

Jazykové vzdělávání

Český jazyk 5 160

Český jazyk a literatura 2 1 1 1 5 0 162

Cizí jazyk 10 320

Cizí jazyk (AJ, NJ) 3 3 3 3 12 2 384

Společenskovědní vzdělávání 5 160

Základy společenských věd 1 0 1 1 3 0 95

Dějepis 2 0 0 0 2 0 68

Přírodovědné vzdělávání 6 192

Základy elektrotechniky 0,5 0 0 0 0,5 0,5 17

Fyzika 3 2 0 0 5 1 168

Chemie 2 0 0 0 2 1 68

Základy společenských věd 0 1 0 0 1 0 33

Matematické vzdělávání 12 384

Matematika 5 4 3 3 15 3 485

Estetické vzdělávání 5 160

Český jazyk a literatura 1 2 2 2 7 2 222

Vzdělávání pro zdraví 8 256

Tělesná výchova 2 2 2 2 8 0 256

Ekonomické vzdělávání 3 96

Ekonomika 0 2 1 0 3 0 99

Vzdělávání v inf. a kom. technologiích 6 192

Výpočetní technika 3 2 0 0 5 0 168

IT předmět ze zaměření (*) 0 0 0 1 1 0 28

Elektrotechnický základ 6 192

Základy elektrotechniky 2,5 3 0 0 5,5 0 184

Elektronika 0 0,5 0 0 0,5 0 16,5

Elektrotechnika 16 512

Elektronika 0 2,5 0 0 2,5 0 82,5

Číslicová technika 2 0 0 0 2 0 68

Elektrotechnická měření 0 0 0 0,5 0,5 0,5 14

EL předmět ze zaměření (**) 0 0 0 2 2 0 56

Mikroprocesorová technika 0 0 1 0 1 0 33

Praxe 2 3 0,5 3 8,5 0 267,5

Elektrotechnická měření 8 256

Elektrotechnická měření 0 0 4 4,5 8 0,5 258

Technické kreslení 3 96

Technické kreslení 0 3 0 0 3 0 99

51


RVP ŠVP

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Minimální počet

vyučovacích hodin

za celou dobu

vzdělávání Vyučovací předmět

Ročník

Po

čet

týd

enn

ích

vy

učo

vac

ích h

od

in

celk

em

Vy

uţi

tí d

isp

on

ibil

níc

h

ho

din

Cel

ko

vý

po

čet

vy

učo

vac

ích h

od

in z

a

celo

u d

ob

u v

zděl

áván

í

týdenních celkový 1. 2. 3. 4.

Disponibilní hodiny 35 1120

Mikroprocesorová technika 0 0 1 0 1 1 33

Robotika 0 1 0 0 1 1 33

Praxe 1 0 2,5 0 3,5 3,5 116,5

Komunikační systémy

Elektrotechnologie (**) 0 0 0 0 0 0 0

Radioelektronická zařízení 0 0 4 4 8 8 244

Komunikační technika 0 0 4 4 8 8 244

Výpočetní technika (*) 0 0 2 1 3 3 94

Řídicí systémy

Elektronické počítače (*) 0 0 4 3 7 7 216

Automatizace 0 0 3 2 5 5 155

Automatizační cvičení 0 0 0 2 2 2 56

Elektronika (**) 0 0 3 2 5 5 155

Informační technika

Databáze 0 0 2 0 2 2 66

Počítače a sítě (**) 0 0 3 2 5 5 155

Grafika a multimédia 0 0 2 4 6 6 178

Webové stránky (*) 0 0 3 3 6 6 183

Celkem 128 4096 32 32 32 32 128 35 4096

52


VI Učební osnovy

Pro všechny předměty uvedené v učebním plánu

Český jazyk a literatura CJ

Anglický jazyk/Německý jazyk AJ/NJ

Základy společenských věd SV

Dějepis DE

Fyzika FY

Chemie CH

Matematika MA

Tělesná výchova TV

Ekonomika EN


Základy elektrotechniky ZE

Elektronika EK_2

Praxe PX

Elektrotechnická měření EM

Technické kreslení TK

Číslicová technika CT

Mikroprocesorová technika MP

Robotika RO

ŘS

Elektronické počítače EP

Automatizace AT

Automatizační cvičení AC

Elektronika EK_34

KS

Elektrotechnologie ET

Radioelektronická zařízení RZ

Komunikační technika KT


IT

Databáze DB

Počítače a sítě PS

Grafika a multimédia GM

Webové stránky WS

Nepovinné předměty

Cvičení z matematiky CM

53


ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13

Název ŠVP: Elektrotechnika

Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie

Hodinová dotace: 2/68, 1/33, 1/33, 1/28 + 1/34, 2/66, 2/66, 2/56

Platnost: od 1. září 2013

Pojetí vyučovacího předmětu

Skladba vyučovacího předmětu

Předmět se skládá ze dvou oblastí, které se vzájemně doplňují a podporují, z komunikace

v českém jazyce a literární výchovy

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem vzdělávání předmětu v oblasti komunikace v českém jazyce je vychovat ţáky

ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu, rozvíjet komunikační kompetenci ţáků

a naučit je uţívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování

a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci:

uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace,

vyuţívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě,

se vyjadřovali srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory,

chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění,

získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným

způsobem s ohledem na jejich uţivatele,

chápali jazyk jako jev, v němţ se odráţí historický a kulturní vývoj národa.

Obecným cílem předmětu v oblasti literární výchova je vytvářet kladný vztah k materiálním

a duchovním hodnotám slovesného umění, snaţit se přispívat k jejich tvorbě a ochraně.

Charakteristika učiva

Učivo v oblasti komunikace v českém jazyce je zaměřeno na osvojení uţivatelských znalostí

českého jazyka a na schopnostech jeho kultivovaného uţívání ve všech komunikačních situacích,

zejména pak na procvičování a kultivaci vyjadřovacích dovedností spjatých s konkrétní odbornou

problematikou daných oborů v podobě projevů mluvených a psaných, formálních a neformálních,

připravených i nepřipravených. Učivem, které zahrnuje a pracuje s poznatky morfologie,

fonetiky, lingvistiky, sémantiky, lexikologie, syntaxe, stylistiky, se bude rozvíjet u ţáků

schopnost prakticky vytvářet kultivované a funkční jazykové projevy, prohloubí se aktivní

zvládnutí spisovné normy českého jazyka v projevech mluvených i psaných, především v rovině

fonetické, gramatické, lexikální a pravopisné s ohledem na poţadavek kultivovanosti

a na budoucí praktické potřeby absolventů.

V neposlední řadě pak učivo zajistí solidní zvládnutí českého jazyka jako opory pro studium

cizích jazyků, vytvoří jazykový základ pro uvědomělou a poučnou estetickou interpretaci

54


literárních textů, a tím i pro hlubší estetický záţitek. Ţáci se seznámí s odbornou literaturou, z níţ

je moţno čerpat další mimoškolní poučení o češtině pro potřeby budoucí praxe ţáka, která dá

ţákům praktické základy metody racionálního a samostatného sebevzdělávání a vytvoří trvalý

návyk pouţívat přitom normativních jazykových příruček (slovníku českého jazyka, pravidel

českého pravopisu, normativních příruček a jiných zdrojů). Učivo je úzce propojeno s obsahem

celků společenskovědního vzdělávání a estetickým vzděláváním.

Vzhledem k tomu, ţe literatura a ostatní druhy umění jsou specifickou výpovědi o skutečnosti.

Ţáci v oblasti literární výchova aktivně poznávají různé druhy umění našeho i světového,

současného i minulého, v tradiční i mediální podobě. Je zachycen vývoj české i světové literatury

v kulturních a historických souvislostech.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí

Výuka směřuje k tomu, aby ovlivňovala utváření hodnotové orientace a postojů ţáka, a to nejen

v oblasti kulturní, ale i v oblasti umělecké. Výuka směřuje téţ k tomu, aby ţáci nejen kultivovali

svůj jazykový projev, byli však i schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce.

Výukové strategie nebo Pojetí výuky

Vedle tradičních metodických postupů (výklad, vysvětlování, demonstrace intelektuální

i psychomotorické dovednosti a způsobilosti, opakování pod dohledem učitele) se vyučující

zaměří na rozbory nedostatků ve vyjadřování ţáků, situační komunikační hry, mluvní cvičení.

Při výuce se pouţijí i další metody:

dialogická metoda,

diskuse,

skupinová práce ţáků (diskusní skupiny, brainstorming, skupinové semináře, obhajoba

a obţaloba),

projekty a samostatné práce (teoretické i praktické řešení problému, studium literatury),

učení se ze zkušeností,

rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti,

učení se z textu, vyhledávání informací,

samostudium a domácí úkoly,

exkurze a jiné metody,

vyuţívání prostředků ICT (učebna B 203),

prezentace témat ţáky.

V oblasti literární výchova je klíčovou dovedností ţáků rozbor a interpretace literárního textu.

Ţáci rozumí obsahu textu a dokáţí vystihnout charakteristické znaky různých druhů literárních

textů a rozdíly mezi nimi. Zařazují typická díla do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných

historických období. Ţáci si osvojují pochopení základů literární vědy, rozeznávají jednotlivé

ţánry. Cílem je podněcovat vlastní čtenářské aktivity a rozeznávat umělecky text

od neuměleckého. Při výuce budou uplatňovány různé metody výuky, vedle tradičních

metodických postupů (výklad s demonstrací, práce s textem) se pouţijí další metody - např.

samostatná práce, skupinová práce, dramatizace textu, metody objevování, vyhledávání informací

(z internetu, v knihovně), samostudium, exkurze, ţákovské projekty, besedy aj.

Literární výchova směřuje k tomu, aby ţáci chápali význam umění pro člověka, správně

formulovali své názory, přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí,

55


podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové literatury a vytvořili si k nim pozitivní

vztah.

Hodnocení výsledků žáků

Ţáci budou hodnoceni objektivně tak, aby hodnocení mělo motivační charakter. Hodnocení se

bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu, a dále klasifikačními kritérii, se

kterými budou ţáci na počátku klasifikačního období seznámeni. Ke kaţdému okruhu témat bude

zařazena ověřovací kontrolní práce, průběţně se budou psát testy, pravopisná cvičení, diktáty,

kaţdé pololetí jedna slohová práce. Ústní zkoušení bude zařazováno průběţně po celý školní rok,

stejně jako mluvní cvičení. Důleţitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního

sebehodnocení ţáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky

a při samostatném řešení zadaných příkladů, rovněţ i čtenářská a kulturní úroveň ţáků.

Při hodnocení ţáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení

výsledků vzdělávání ţáků – klasifikační řád.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat

Klíčové kompetence

Komunikativní kompetence – přínosem předmětu bude především posílení a rozvinutí

komunikativní kompetence.

Ţák se bude umět vyjadřovat přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech

mluvených i psaných, bude své myšlenky formulovat srozumitelně s dodrţením všech

stylistických i jazykových norem. Zároveň bude zpracovávat administrativní písemnosti,

pracovní dokumenty i souvislé texty, bude si zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů

a projevů jiných lidí (například přednášek). Ţák bude všestranně čtenářsky gramotný, bude

ovládat studijní i analytické čtení a bude si umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace.

Ţák dokáţe formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, rozpozná podstatné údaje a hlavní

poslání konkrétního uměleckého textu. Bude schopen vyjadřovat se a vystupovat v souladu se

zásadami kulturního projevu, na základě studia umělecké literatury zkultivuje svůj mluvený

i psaný projev.

Občanské kompetence – ţák bude v rámci občanské kompetence chápat jazyk jako svébytný

historický jev, v němţ se odráţí historický a kulturní vývoj národa.

Vzdělávání rovněţ směřuje k tomu, aby absolvent jednal v souladu s morálními principy,

přispíval k uplatňování demokracie. Uvědomuje si, ţe literatura je odrazem své doby a chápe tyto

souvislosti v retrospektivě literárního vývoje. Absolvent uznává tradice a hodnoty svého národa,

chápe jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu. Podporuje hodnoty místní,

národní, evropské i světové kultury a má k nim vytvořen pozitivní vztah.

Posiluje své vlastní čtenářské aktivity, a tím přispívá k vlastnímu rozvoji.

Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií - předmět bude

přispívat k rozvoji ţákových kompetencí v oblasti vyuţívání prostředků informačních

a komunikačních technologií, zejména ke kritickému vyhledávání informací.

Kompetence k učení – ţák ovládá různé techniky učení, uplatňuje různé techniky práce

s textem, zvláště rozbor a porozumění literárního, uměleckého textu, umí efektivně vyhledávat

a zpracovávat informace, naučí se orientovat v databázích knihoven elektronickou cestou.

56


Kompetence k řešení problémů

Při řešení problémů bude uplatňovat ţák své vlastní myšlenky, bude originálně přistupovat

k jedinečnosti uměleckého textu.

Personální kompetence – ţák bude veden k tomu, aby uměl při řešení problémů spolupracovat

s jinými lidmi, aby se naučil vyuţívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učil se i na základě

zprostředkovaných zkušeností. Rovněţ učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných

lidí a adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku.

Sociální kompetence – ţák bude veden k tomu, aby uměl přijmout a odpovědně řešit zadané

úkoly, aby uměl pracovat v týmu, uměl formulovat a obhajovat své názory a řešení.

Průřezová témata

Občan v demokratické společnosti

Výuka bude probíhat v demokratickém prostředí, které je zaloţeno na vzájemném respektování,

spolupráci a dialogu. U ţáků se bude podporovat schopnost týmové práce, bude se rozvíjet jejich

pozitivní hodnotová orientace. Rovněţ bude kladen velký důraz na ţákovu schopnost umět

diskutovat, to znamená, schopnost umět srozumitelně a jasně formulovat své názory a postoje, ale

také umět naslouchat ostatním a přijímat jejich myšlenky.

Člověk a svět práce

Ţák řeší praktické úkoly se zaměřením na budoucí zaměstnání. Bude připraven na jednání

na úřadech, porozumí úřednímu sdělení a odpoví na ně, bude umět vytvořit dokumenty potřebné

pro další zaměstnání (ţádost, ţivotopis, plná moc).

Informační a komunikační technologie

Výuka předmětu bude dle moţností a potřeb probíhat v učebnách vybavených výpočetní

technikou. Ţáci budou prostředky ICT vyuţívat hlavně k vyhledávání informací a k prezentaci

vlastních projektů, pracují s informacemi z celosvětové sítě Internet a přistupují k nim kriticky.

Předmět svou výukou podpoří zpracování různých dlouhodobých prací a projektů tak, ţe ţák se

bude učit ovládat nejen jazyková i stylistická pravidla češtiny, ale například i normu pro citování

pramenů v odborné práci.

Rozpis učiva a realizace kompetencí – oblast RVP Vzdělávání a komunikace v českém

jazyce

1. ročník

Výsledky vzdělávání a kompetence Učivo

2 vyučovací hod. týdně Žák:

- seznámí se školní knihovnou, řádem knihovny,

moţností studia materiálů

- zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů

- má přehled o denním tisku a tisku své zájmové oblasti

- umí zaznamenat jazykové projevy, umí si je vybírat

a pracovat s nimi a přistupovat k nim kriticky

- rozumí obsahu textu i jeho části

Úvod

informatická výchova, návštěva knihovny, knihovny

a jejich sluţby

noviny, časopisy a jiná periodika, internet

racionální studium textu

získání a zpracování informací ve formě anotace,

konspektu, osnovy, resumé, jejich třídění a hodnocení

57


- zaznamenává bibliografické údaje

- pouţívá klíčová slova při vyhledávání pramenů

-samostatně zpracovává informace

druhy a ţánry textu

- rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty

a stylově příznakové jevy

- ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní

komunikační situaci

- vysvětlí rozdíl mezi jazykem a řečí

- vystihne základní charakteristiky češtiny

- rozezná útvary národního jazyka

- zařadí češtinu do rámce jazyků slovanských

a indoevropských

- zná kodifikační příručky češtiny a pracuje s nimi

Obecné poznatky o jazyce

národní jazyk a jeho útvary

jazyková kultura - institucionální péče o jazyk, norma

a kodifikace, zdroje poučení o jazyce

vztah jazyka a řeči, charakteristika češtiny, čeština jako

národní jazyk

jazyková kultura - institucionální péče o jazyk, norma

a kodifikace, zdroje poučení o jazyce

práce s různými příručkami pro školu a veřejnost

- aplikuje základní odbornou terminologii stylistiky,

- rozpozná funkční styl, slohový postup, slohový útvar

- vybírá správné jazykové prostředky vzhledem k cíli

komunikace i ke komunikačnímu prostředí

- vhodně prezentuje, argumentuje a obhajuje svá

stanoviska

- vystihne charakteristické znaky různých druhů textu

a rozdíly mezi nimi

- vyjadřuje se věcně správně jasně a srozumitelně

Základní poučení o slohu

slohové postupy, slohové útvary

slohotvorní činitelé subjektivní, objektivní

vyjadřování přímé, zprostředkované technickými

prostředky, monologické i dialogické, formální

i neformální, připravené i nepřipravené

funkční styly

- sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary

(zpráva, reportáţ, pozvánka, nabídka)

- porozumí inzerátu, umí na něj reagovat

- pozná rozdíl mezi dopisem oficiálním a soukromým,

vzhledem k tomu vybírá vhodné jazykové prostředky,

dovede sám napsat správně dopis, ovládá psaní adres

- odhaluje v jednotlivých útvarech jazykové nedostatky

a opravuje je

- zná zásady psaní e-mailu

- umí zpětně reprodukovat text a transformovat do jiné

podoby

- vyjadřuje se věcně správně a srozumitelně

Projevy prostě sdělovací, krátké informační útvary

zpráva, oznámení, pozvánka, plakát, inzerát +

odpověď, popř. telefonický rozhovor

dopisy, druhů dopisů, uspořádání dopisu, zdvořilost

v dopisech, psaní adres

psaní e-mailu

- rozpozná základní znaky vypravování;

- vytvoří osnovu vypravování

- volí vhodnou a rozmanitou slovní zásobu

ve vypravování

-odhaluje a napravuje jazykové nedostatky

v předloţených vypravováních

- pracuje s ukázkovými texty, dobře se v nich orientuje

- vypracuje vlastní vypravování

- posoudí kompozici, jeho slovní zásobu a skladbu

Slohový útvar vypravování

základní znaky, větná stavba, slov-ní zásoba, výstavba

vypravování

vypravování v běţné komunikaci, i v umělecké

literatuře

práce s texty, jejich upravování, dokončení, tvorba

slohová písemná práce

- řídí se zásadami správné výslovnosti

- rozliší hlásku a písmeno, samohlásku a souhlásku

- správně vyslovuje hlásky, klade dobře slovní přízvuk

Zvuková stránka jazyka

zvukové prostředky a ortoepické normy jazyka

systém českých hlásek (hláska × písmeno, samohláska

58


i větnou intonaci

- uvědomuje si důleţitost bezchybné výslovnosti

pro pochopení smyslu sdělení

× souhláska)

spisovná výslovnost hlásek

přízvuk, zvuková stránka věty a projevu

druhy vět podle postoje mluvčího ke skutečnosti

- v písemném projevu uplatňuje znalosti českého

pravopisu

- orientuje se v Pravidlech českého pravopisu, prakticky

je pouţívá

- pracuje s nejnovějšími normativními příručkami

českého jazyka

Grafická stránka jazyka

prohlubování a systematizace gramatického

učivahlavní principy českého pravopisu

pravidel pravopisu, důraz kladen na psaní i/y, ú/ů, ě,

souhláskových skupin, s/z

práce s různými příručkami pro školu a veřejnost

- ovládá základní terminologii

- pouţívá adekvátní slovní zásoby včetně příslušné

odborné terminologie

- vystihne diferencovanost slovní zásoby

- rozliší jazyk spisovný, nespisovný i další vrstvy slovní

zásoby, nahradí je neutrálním spisovným výrazem

- uţívá synonyma, vytváří antonyma

- provede tvarotvorný i slovotvorný rozbor slova,

prakticky ho umí vyuţít při správném psaní slov

- odhaluje chybné vyjádření a nahradí je správným

- nahradí cizí slovo českým ekvivalentem a naopak

- seznámí se slovníky vztahujícími se k této

problematice a pracuje s nimi


Nauka o slovní zásobě

slovní zásoba a její členění

slovní zásoba vzhledem k příslušnému oboru

vzdělávání

terminologie

slovníky

tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacení slovní

zásoby

změny slovního významu

slova mnohoznačná, homonyma, synonyma, antonyma

obohacování slovní zásoby

tvoření slov

morfematický rozbor slova

automatizace a aktualizace slov

práce s texty

- zná zásady přípravy referátu

- vhodně prezentuje, argumentuje a obhajuje svá

stanoviska

- ovládá techniku mluveného slova

- napíše práci formou referátu

Referát

referát jako útvar mluvený i psaný

základní znaky, postupy a prostředky

slohová písemná práce

2. ročník



- zařadí výraz ke slovnímu druhu

- určí mluvnické kategorie jmen i sloves

- tvoří náleţité tvary slov ohebných

-odhalí chybný tvar slova a nahradí jej správným

- orientuje se v tvaroslovných tendencích, vysvětlí

dubletní tvary

- v písemném i mluveném projevu vyuţívá poznatků

z tvarosloví

- odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby

Tvarosloví

třídění slov na slovní druhy

gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické

funkce mluvnické kategorie jmenné a slovesné

vývojové tendence současné češtiny

- rozpozná funkční styl, dominantní slohový postup Slohový postup popisný a charakteristika

59


a v typických případech slohový útvar (slohový postup

popisný, charakteristiku, rozliší různé druhy popisu)

- odhaluje a napravuje jazykové nedostatky

v předloţených popisech

- vystihne charakteristické znaky popisu

a charakteristiky a objasní rozdíly mezi nimi

- sám napíše popis věci, děje, osoby

- umí charakterizovat postavu

- s vyuţitím odborné terminologie vytvoří popis

pracovního postupu

- vţdy dbá na logickou výstavbu textu a správnou volbu

jazykových prostředků, vyjadřuje se správně, jasně

a srozumitelně


základní znaky popisu

druhy popisu – subjektivní (líčení), statický

a dynamický

popis osoby (charakteristika)

popis věci

výstavba popisu

tvorba vlastních popisů

tvorba charakteristiky

pracovní hodnocení

odborný popis – základní charakteristika, návod, tvorba

vlastních odborných popisů

práce s texty

slohová práce – odborný popis, charakteristika

- zopakuje si a prohloubí si znalost pravidel pravopisu

českého pravopisu

- prakticky prokáţe ovládání těchto pravidel

- pouţívá Pravidla českého pravopisu a další

jazykovědné příručky pro školu a veřejnost

Procvičování pravopisu

shoda podmětu s přísudkem,

s/z,

hranice slov,

psaní velkých písmen,

psaní slov přejatých

- umí uplatnit čtení kurzorické a statarické

- rozumí obsahu textu i jeho částí;

- vypracuje anotaci

- posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu

Komunikát a text

techniky a druhy čtení (s důrazem na čtení studijní),

orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky,

kompozice a stylu

druhy a ţánry textu

- popíše vhodné chování v dané situaci

- vysvětlí význam komunikace pro člověka

- ví, jak funkce projevu ovlivní stavbu p.

- ví, jak funguje ústrojí respirační, fonační, i artikulační,

jak chránit mluvidla a kde odstranit vady ve výslovnosti

- umí správně pouţít intonaci, modulaci a tempo projevu

- ovládá techniku mluveného slova, umí klást otázky

a vhodně formulovat odpovědi

- vyuţívá emociální a emotivní stránky ml. slova,

vyjadřuje postoje neutrální, negativní i pozitivní

- umí vnímat a pouţít řeč těla

- umí se bránit základním řečnickým trikům

- zvládá komunikaci při řízení ve vypjatých situacích

Kultura mluveného projevu

společenská kultura – principy a normy kulturního

chování, společenská výchova

význam komunikace, druhy komunikace

funkce projevu

mluvní ústrojí

zvuková stránka řeči

nonverbální komunikace

příprava a přednes projevu

řečnické triky

nácvik komunikační situace

- rozpozná útvary administrativního stylu

- odhaluje a napravuje nedostatky předloţených textů

administrativního stylu

- vyplňuje různé formuláře, napíše ţádost, plnou moc

- ovládá psaní ţivotopisu

- porozumí úřednímu sdělení a odpoví na ně

Funkční styl administrativní a úvod do světa práce

základní znaky tohoto stylu, jeho výstavba a slovní

zásoba

grafická a formální úprava administrativních útvarů

formuláře, ţádosti, plná moc, ţivotopis, úřední dopis,

zápisy z porady

grafická a formální úprava jednotlivých písemných

60


projevů (tvorba vlastních projevů)

3. ročník



- rozpozná funkční styl odborný dominantní slohový

postup a v typických příkladech slohový útvar

- odborně se vyjadřuje o jevech svého

oboru v základních útvarech

odborného stylu, především popisného

a výkladového

- zpracuje a vyloţí daný problém vzhledem k oboru

svého vzdělávání

- ţák pracuje s příručkami pro školu a veřejnost

Funkční styl odborný

útvary a postupy odborného stylu

odborná slovní zásoba a gramatické prostředky

příčinnostní vztahy

výklad, odborné pojmenování

jazyková a kompoziční stránka výkladu

výstavba a jazykové prostředky teoreticky a populárně

odborného textu

praktická cvičení a slohová práce

- uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování

- orientuje se ve výstavbě textu

- umí vysvětlit interpunkci čárek v souvětí

- rozpozná polovětné konstrukce

- umí náleţitě pouţít pasivní konstrukce

- umí správně sestavit výpověď vzhledem k okolnostem

projevu

Skladba

mluvnická stavba věty jednoduché

větné členy a větné vztahy

odchylky od větného tématu

stavba a tvorba souvětí

druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska

věty s polovětnými konstrukcemi

spojení volné a těsné

věty s přísudkem v rodě trpném

kontextové členění věty

všestranný jazykový rozbor

- na základě svých znalostí pozná v textu publicistický

styl, popř. jeho konkrétní útvary

- odhaluje a napravuje nedostatky předloţených textů

publicistického stylu

- najde podstatné informace v textech tohoto stylu

a přistupuje k nim kriticky

- orientuje se v nabídce tiskovin

- kriticky přistupuje k reklamě

- sám napíše některé publicistické útvary (reportáţ,

fejeton, recenze ...)

Funkční styl publicistický

podstata publicistiky, ţánry, útvary

jazykové a slohové prostředky publicistiky

analýza publicistického textu

individuální styl ţáků, reklama, inzerát, reportáţ,

fejeton, interview

funkce reklamy a propagačních prostředků a její vliv

na ţivotní styl

slohová práce


pravopisu

- odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby

Procvičování pravopisu

pravopisná cvičení a diktát

stylistická cvičení

61


- ovládá techniku mluveného slova, umí klást otázky

a vhodně formulovat odpovědi

- přednese krátký projev

- orientuje se ve výstavbě textu

- uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování

- rozlišuje jazykové úrovně jazyka

- vhodně argumentuje a obhajuje své stanovisko

Individuální styl ţáků

vyjadřování monologické a dialogické

4. ročník



- zařadí češtinu do rámce jazyků slovanských

a indoevropských

- vysvětlí rozrůznění slovanských jazyků

- vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny

a českého pravopisu

- zná významné české jazykovědce

Obecné výklady o jazyce

čeština jako součást jazykové rodiny indoevropských

jazyků

vývoj češtiny

jazykověda a její vývoj

vývoj pravopisu

významní jazykovědci

- rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty

a stylově příznakové jevy a ve vlastním projevu volí

prostředky adekvátní komunikační situaci

- vyuţívá emocionální a emotivní stránky mluveného

slova, umí vyjádřit postoje neutrální, pozitivní

(pochvala) i negativní (kritika, polemika);

- přednese krátký projev

- vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně

Veřejné mluvené projevy a individuální styl ţáků

jazyková kultura

druhy řečnických projevů

komunikační strategie

vyjadřování přímé, zprostředkované

formální, neformální

připravené, nepřipravené

- vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá

stanoviska

Úvaha a slohový postup úvahový

úvaha

slohová práce

- má přehled o slohových postupech uměleckého stylu

- rozpozná umělecký a neumělecký text

Funkční styl umělecký

literatura faktu a umělecká literatura

vyprávění s uměleckými prvky


pravopisu

- odhaluje a opravuje jazykové nedostatky

zařadí text k literárním směrům, druhům

prohlubování a systematizace literárního učiva 1. – 4.

ročníku

- ví jak vytvořit příznivý první dojem

- umí pouţít reakci zpětnou vazbou,

- umí pracovat s podvědomím

- zná zásady asertivního jednání

- umí se připravit na výběrové řízení

Úvod do světa práce

vytváření prvního dojmu na potenciálního

zaměstnavatele

uplatňování asertivních prvků v komunikaci s ním

chování při výběrových řízení

62


Rozpis učiva a realizace kompetencí – oblast RVP Estetická výchova

1. ročník



- zná funkce umělecké literatury

- vymezí základní literární pojmy z literární teorie

- konkrétní literární dílo charakterizuje podle

základních druhů a ţánrů

Úvod do studia literatury

funkce umělecké literatury

základy literární vědy, základní literárněvědné pojmy

literární druhy a ţánry

- zná příčiny vzniku písma a literatury

- doplní si znalosti starověké literatury

- vysvětlí, co je mýtus

- zhodnotí význam Bible, analyzuje další vybraná díla

antiky jako základních pilířů evropské civilizace

Nejstarší literatury a antika

kulturně historický úvod

seznámení se základními literárními formami a rozbor

jejich znaků na vybraných dílech nebo ukázkách

(hrdinský epos, lyrická poezie, divadlo a drama, próza)

nejvýznamnější literární text Starý a Nový zákon

čtenářská beseda - Sofokles: Král Oidipus, Ovidius:

Proměny

- vysvětlí úlohu křesťanství při formování středověké

literatury

- vystihne charakteristické znaky z románské a gotické

kultury a charakterizuje ji

- vysvětlí rozdíly mezi duchovní a světskou literaturou

- pozná jednotlivé literární formy

- interpretuje vybrané literární texty a debatuje o nich

Česká a evropská středověká literatura

kulturně historický úvod (úloha křesťanství, románská

a gotická kultura, charakter středověké literatury,

svatováclavská tradice)

základní literární formy a rozbor jejich znaků

na vybraných dílech nebo ukázkách (hrdinský epos,

rytířský epos, středověká lyrika, duchovní lyrika,

legenda, anály, kronika, středověké drama, satira)

nejvýznamnější literární památky české a světové

literatury – Nový zákon, Píseň o Rolandovi Alexandreis,

Dalimilova kronika, Mastičkář, Podkoní a ţák, Hradecký

rukopis)

tvořivé činnosti - čtenářská beseda - Kosmova kronika

- vysvětlí příčiny vzniku husitství

- vysvětlí změny v literatuře (téma, forma)

- vysvětlí kladný i záporný vliv husitství na literaturu a

společnost

- objasní význam Husa a Chelčického

- interpretuje vybrané literární texty, při rozboru

uplatňuje zásady z literární teorie

Literatura doby husitské

kulturně historický úvod (období krize středověku,

stručné seznámení s husitstvím)

základní literární formy a rozbor jejich znaků

na vybraných dílech nebo ukázkách (traktát, postila),

stručné seznámení s některými osobnostmi této doby

a jejich nejvýznamnějšími díly (Štítný, Hus, Chelčický)

- vysvětlí pojmy renesance, humanismus a reformace

- orientuje se v uměleckých pracích významných

renesančních umělců

- rozpozná literární formy – sonet, balada

- porovná, vysvětlí a zařadí práce českých autorů

do kontextu evropské renesanční literatury

- reprodukuje vlastními slovy literární tvorbu hlavních

osobností

Humanismus a renesance

kulturně historický úvod (příčiny vzniku renesance

a humanismu, vysvětlení pojmů, nejvýznamnější díla

světového výtvarného umění, klady a zápory doby)

seznámení se základními literárními formami a rozbor

jejich znaků na vybraných dílech (sonet, francouzská

balada)

stručné seznámení s některými osobnostmi této doby

63


a jejich nejvýznamnějšími díly (Dante, Petrarca,

Boccaccio, Villon, Cervantes, Shakespeare, Blahoslav

čtenářská beseda - Boccaccio: Dekameron,

Shakespeare:Hamlet, Zkrocení zlé ţeny

- definuje společenskou a náboţenskou situaci 17.

století

a její vliv na literaturu

- vysvětlí rozdíl mezi renesancí a barokem


barokních umělců

- aplikuje Komenského pedagogické a filozofické

myšlenky v jejich dopadu na dnešní svět

Vývoj české literatury v době pobělohorské

kulturně historický úvod (třicetiletá válka a její

důsledky pro evropskou civilizaci, vznik baroka, situace

v Čechách - literatura exulantská, rekatolizační, lidová a

pololidová)

čtenářská beseda - Komenský: Labyrint světa a ráj

srdce

- Bridel: Co Bůh? Člověk?

- umí odlišit a charakterizovat hlavní myšlenkové,

literární proudy 18. století

- zhodnotí význam děl Voltaira a Rousseaua na změně

společnosti


umělců

- sleduje migraci klíčových témat v evropských

literaturách

Světová literatura v 17. aţ 18. století

kulturně historický úvod (příčiny vzniku klasicismus,

preromantismus osvícenectví, seznámení s jejich znaky

na vybraných literárních ukázkách),

stručné seznámení s nejvýznamnějšími díly tohoto

období: Corneille: Cid, Moliere: Lakomec, Voltaire:

Candide, Rousseau: Emil, Diderot: Jeptiška, Schiller:

Loupeţníci

čtenářská beseda - Moliére: Tartuffe, Goethe: Faust

- doloţí souvislosti mezi společenskými a uměleckými

proudy 18. století a národním obrozením v českých

zemích

- reprodukuje vlastními slovy tvorbu hlavních osobností

Národní obrození

kulturně historický úvod (příčiny vzniku národního

obrození, jeho hlavní znaky a charakter jednotlivých fází,

vliv světových uměleckých směrů),

stručné seznámení s nejvýznamnějšími osobnostmi

a jejich významem (Dobrovský, Jungmann, Palacký,

Šafařík, Kollár, Čelakovský) a nejvýznamnějšími díly:

Rukopisy, Čelakovský: Ohlasy, Kollár: Slávy dcera

2. ročník



- objasní význam pojmu romantismus jako uměleckého

směru a význam emocí a fantazie při poznávání světa

- určí nejvýznamnější autory a literární postavy

- rozpozná literární formy – poema,

byronská povídka, moderní epos

- diskutuje o romantických aspektech v dílech

vybraných autorů

Romantismus

kulturně historický úvod (příčiny vzniku romantismu

jako reakce na rozpornou dobu přelomu 18. a 19. století),

charakteristika romantismu na vybraných literárních

dílech a ukázkách, romantický ţivotní pocit, příčiny

prolínání romantických a realistických prvků)

seznámení se základními literárními formami

na základě rozboru vybraných literárních děl a ukázek

(poema, moderní epos)

stručné seznámení s některými autory světového

a českého romantismu a jejich nejvýznamnějšími díly,

např. Byron: lyrika, Shelley: Odpoutaný Prométheus,

Hugo: Bídníci nebo Chrám Matky Boţí v Paříţi,

Stendhal: Červený a černý, Puškin: Evţen Oněgin,

Lermontov: Démon

64


tvořivé činnosti - čtenářská beseda - Scott: Ivanhoe,

Poe: Povídky, Mácha: Máj

- vysvětlí rozdíl mezi romantickým a realistickým

viděním světa

- vysvětlí rozdíl mezi realismem a naturalismem

- zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých směrů

a příslušných historických souvislostí, na dílech

vybraných autorů dokáţe znaky realismu, resp.

naturalismu, při rozboru uplatňuje zásady z literární

teorie

Světový kritický realismus a naturalismus 19. století

příčiny vzniku realismu a naturalismu jako reakce

na rozvoj společnosti a vědy

charakteristika těchto směrů na základě rozboru

vybraných děl a ukázek,

stručné seznámení s některými autory světového

realismu a naturalismu a jejich nejvýznamnějšími díly,

např. Flaubert: Paní Bovaryová, Dickens: Oliver Twist,

Tolstoj: Vojna a mír, Anna Karenina, Čechov: povídky

čtenářská beseda – Balzac: Evţenie Grandetová,

Dostojevskij: Zločin a trest, Zola: Nana

- umí charakterizovat dobu 30. a 40. let 19. st. a dobu

Bachova absolutismu

- objasní základní tendence v české

literatuře 30., 40., 50., let 19. st.

- reprodukuje vlastními slovy tvorbu významných

literárních osobností

Třetí fáze NO a počátky realismu v české literatuře


stručné seznámení s nejvýznamnějšími autory a jejich

díly, např. Tyl: Strakonický dudák, Erben: Kytice,

Havlíček: satirické básně, Němcová: Babička, nebo

V zámku a podzámčí

čtenářská beseda – K. J. Erben: Kytice, K. Havlíček

Borovský: Tyrolské elegie

- vysvětlí, jak změna politických poměrů 60. let 19. st.

ovlivnila literaturu

- zná programy jednotlivých literárních skupin

a vymezí rozdíly mezi nimi

- umí charakterizovat poezii Nerudy a Hálka, pozná

rozdíl mezi reflexivní a přírodní lyrikou

- vysvětlí morální aspekt v díle K. Světlé

- dokáţe prvky satiry v díle S. Čecha

- umí ocenit přínos J. V. Sládka pro dětského čtenáře

a posluchače

- reprodukuje vlastními slovy tvorbu dalších

významných osobností

Česká literatura 60. - 80. let 19. století

kulturně historický úvod (proměny literatury

v souvislosti se změnami politické situace, uvolnění

politických a kulturních poměrů od 60. let, vznik

nacionalismu)

základní charakteristika tvorby skupiny májovců,

ruchovců a lumírovců, stručné seznámení s některými

představiteli a jejich nejvýznamnějšími díly, např.

Neruda: Balady a romance, Hálek- povídky, K. Světlá:

Vesnický román, S. Čech: Nový epochální výlet pana

Broučka, Sládek: dětská poezie, Vrchlický: Noc

na Karlštejně, Zeyer: Radúz a Mahulena, …

čtenářská beseda – Neruda: Povídky malostranské

- umí vysvětlit rozdíl mezi realismem a kritickým

realismem

- odůvodní převahu tématiky vesnické a historické

nad tématikou městskou

- umí vysvětlit rozdíly mezi tvorbou A. Jiráska a

Z. Wintera

- dokáţe regionálnost v tvorbě autorů vesnického

románu

- dokáţe najít v díle prvky naturalismu

- vysvětlí motivaci postav ve hře Maryša

Kritický realismus a naturalismus v české literatuře v

2. polovině 19. století

příčiny rozvoje kritického realismu a naturalismu

v české literatuře v tomto období

stručné seznámení s některými představiteli české

literatury této doby a jejich nejvýznamnějšími díly: Z.

Winter: Mistr Kampanus, Jirásek: F. L. Věk nebo Temno,

Rais: Kalibův zločin, Nováková: Úlomky ţuly,

K. M. Čapek-Chod: Kašpar Lén mstitel, Stroupeţnický:

Naši furianti

čtenářská beseda – Mrštíkové: Maryša

65


- umí charakterizovat rozpornost doby přelomu 19.

A 20. století

- definuje umělecké směry přelomu 19. a 20. století

- vysvětlí pojmy: impresionismus, symbolismus,

dekadence, prokletí básníci

- interpretuje tvorbu hlavních představitelů na základě

rozboru ukázek vybraných děl literárních i děl

výtvarného umění

Kulturní atmosféra konce století

kulturně historický úvod (charakteristika rozporné

doby přelomu 19. a 20. století, reakce umělců, vznik

moderních uměleckých směrů)

charakteristika těchto směrů (impresionismus,

symbolismus, dekadence, civilismus, expresionismus,

secese – uţité umění)

lidové umění a uţitá tvorba (Dušan Jurkovič)

Stručné seznámení s některými autory a jejich

nejvýznamnějšími díly, např. Verlaine: Písně beze slov,

Rimbaud: Opilý koráb, Sova: Květy intimních nálad,

Březina: Moje matka, Hlaváček: Pozdě k ránu…

čtenářská beseda - Baudelaire: Květy zla, event. Jarry:

Ubu králem

Čechov: Racek

- orientuje se v nabídce kulturních institucí

- porovná typické znaky kultur hlavních národností

na našem území

- popíše vhodné společenské chování v dané situaci

Kultura

kulturní instituce v ČR a v regionu

kultura národností na našem území

společenská kultura – principy

a normy kulturního chování

kultura bydlení, odívání

lidové umění a uţitá tvorba

ochrana a vyuţívání kulturních hodnot

3. ročník



- objasní společenskou situaci na přelomu 19. a 20. st.

u nás;

- dokáţe vysvětlit a charakterizovat pojem Česká

moderna

- demonstruje různorodost české poezie v tohoto

období;

- vymezí na ukázkách děl významných autorů základní

znaky nových básnických proudů

- objasní syntézu všech proudů u jednoho autora

Česká literatura na počátku 20. století


charakteristika tvorby generace buřičů na základě

rozboru vybraných děl a ukázek

stručné seznámení s některými autory a jejich

nejvýznamnějšími díly, např. Toman, Šrámek: Modrý

a rudý, Splav, Stříbrný vítr

čtenářská beseda - Gellner: Po nás ať přijde potopa,

Dyk: Krysař, Bezruč: Slezské písně

- umí vysvětlit vývoj společnosti ve 20. a 30. letech

20. st.

- umí vysvětlit příčiny změn v literatuře - krizi románu,

experimenty, nová témata)

- dokáţe interpretovat text jednotlivých vybraných

autorů a diskutovat o něm

Světová próza 20. a 30. let 20. století

kulturně historický úvod (reakce na první světovou

válku, rozvoj společnosti ve 20. letech, hospodářská

krize, nástup fašismu a vliv těchto událostí na literaturu)

charakteristika prózy 20. a 30. let

stručné seznámení s některými autory a jejich

nejvýznamnějšími díly, např. Rolland: Dobrý člověk ještě

ţije, Hemingway: Stařec a moře, H. Mann: Profesor

Neřád, Steinbeck: O myších a lidech, …

čtenářská beseda - Remarque: Na západní frontě,

66


event. Kafka: Zámek, Bulgakov: Mistr a Markétka

- dokáţe vysvětlit na ukázkách další moderní směry

ve světové literatuře

- při rozboru textu vybraných děl dokáţe uplatnit

znalosti z teorie literatury, zná princip výstavby

literárních textů

Nové umělecké směry na počátku 20. století

vznik moderních uměleckých směrů (futurismus,

kubismus, kubofuturismus, dadaismus, surrealismus)

charakteristika jejich znaků na vybraných literárních

dílech a ukázkách výtvarného umění

čtenářská beseda - Apollinaire: Alkoholy, event.

Morgenstern: Šibeniční písně

- vysvětlí reakci umělců na společenské podmínky

ve 20. a 30. letech 20. století

- vysvětlí vznik proletářské poezie, poetismu a reakci

autorů na nástup fašismu a okupaci)

- vymezí dané literární pojmy

- dokáţe ţánrovou a tematickou pestrost literatury

1. poloviny 20. století na textech vybraných autorů

Česká poezie dvacátých a třicátých let 20. století

kulturně historický úvod (reakce umělců

na společenské podmínky, vliv moderních uměleckých

směrů- vznik proletářské poezie, poetismu, reakce

na nástup fašismu a okupaci)

Devětsil, proletářská poezie

charakteristika poetismu (příčina vzniku, jeho znaky

na základě rozboru ukázek)

stručné seznámení s některými představiteli a jejich

nejvýznamnějšími díly, např. Wolker: Těţká hodina,

Seifert: Na vlnách TSF, Halas: Torzo naděje, Orten:

Elegie

čtenářská beseda - Nezval: Edison

- vysvětlí příčiny mnohovrstevnatosti české prózy

- dokáţe přiřadit autory k jednotlivým proudům,

směrům, skupinám

- umí charakterizovat tvorbu jednotlivých zmíněných

autorů

Česká próza dvacátých a třicátých let

kulturně historický úvod (rozdíly mezi prózou

20. a 30. let, socialistický realismus, surrealismus…)

stručné seznámení s jednotlivými tématy a směry české

prózy na základě rozboru vybraných děl

nejvýznamnějších autorů

téma první světové války, legionářská literatura

imaginativní próza: Vančura...

společenský román: Olbracht, Majerová...

katolická a ruralistická próza: Durych, Čep, Křelina,...

pragmatická generace: Čapek, Bass, Poláček, Langer,...

próza za okupace - historická tématika: Schulz

psychologická próza: Havlíček, Řezáč

čtenářská beseda – Hašek: Osudy dobrého vojáka

Švejka za světové války, event. Olbracht: Nikola Šuhaj

loupeţník, K. Čapek: Válka s mloky, Vančura: Markéta

Lazarová

- umí vysvětlit rozdíl mezi avantgardním a tradičním

divadlem

- zná významné dramatiky 1. pol. 20. st. a ocení jejich

přínos

- umí vysvětlit základní pojmy z teorie dramatu

na základě rozboru vybraných děl

České a evropské drama mezi dvěma světovými

válkami

charakteristika vývoje světového a českého dramatu

v první polovině 20. století, vliv expresionismu

vysvětlení základních pojmů na základě rozboru

vybraných děl (epické divadlo, revue, autorské

a reţisérské divadlo)

stručné seznámení s nejvýznamnějšími autory a díly,

např. B. Brecht: Matka Kuráţ, E. F. Burian, Voskovec

67


a Werich

čtenářská beseda - Shaw: Pygmalion, Čapek: R.U.R.,

V+W: Balada z hadrů

- rozezná funkčnost a estetickou hodnotu daného

předmětu, pozná kýč

Kultura

estetické a funkční normy při tvorbě a výrobě předmětů

pouţívaných v běţném ţivotě

funkce reklamy a propagačních prostředků a její vliv

na ţivotní styl

4. ročník



- vysvětlí vliv doby na poetiku a náměty děl autorů

- umí charakterizovat tvorbu jednotlivých zmíněných

autorů

Česká literatura za okupace


reflexe okupace a 2. s. v. (Orten, Seifert, Halas)

- orientuje se v rozrůzněné světové

literatuře a samostatně interpretuje literární text

- rozezná pocit úzkosti a nihilismu jako doprovod

literatury moderní doby

- vysvětlí souvislost mezi poválečnou situací v Itálii

a neorealismem

- analyzuje úlohu mýtu a archetypu v moderní latinsko-

americké literatuře

- zhodnotí novátorské postupy „nového románu“

- zhodnotí deformaci ţivotních hodnot v totalitní

společnosti a jejich odraz v literatuře

- ocení vzdor a revoltu jako prostředek boje proti

konzumní společnosti

- vyjádří vlastní proţitky, které dává fantazie při četbě

sci-fi

Světová poválečná literatura

téma 2. světové války (např. Böll, Seghersová, Styron,

sovětská literatura)

existencialismus (Camus, Sartre, absurdní drama)

neorealismus (Moravia)

magický realismus (García Márquez, Ajtmatov)

nový román

beatnici, rozhněvaní mladí muţi

další představitelé světové literatury podle výběru

a zájmu učitele a ţáků, např. Steinbeck, Sallinger,

Kerouac, Heller, Orwell, Pasternak, Solţenicyn,

Bradbury,

Bulgakov, Ecco…

- umí vymezit milníky ve vývoji české poezie

- rozliší umělecký text od neuměleckého v době

ideologizace uměni po roce 1948

- vyjádří emoční proţitky z četby poezie

- dokáţe interpretovat smysl metafor a dalších

básnických prostředků

- při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie

- umí na základě textů charakterizovat poetiku

jednotlivých autorů

Česká poezie po druhé světové válce

celková charakteristika a periodizace poválečné

literatury

česká poezie od r. 1945 do konce 60. let (např. Seifert,

Holan, Zahradníček, Hrubín, Kainar, Mikulášek, Hrabě)

česká poezie od r. 1968 do současnosti (např. Diviš,

Wernisch, Skácel, Kolář, Ţáček, písničkáři)

- umí vymezit milníky ve vývoji české prózy

- vysvětlí souvislost mezi politickým klimatem a

moţnostmi rozvoje literatury

- vyjádří vlastní proţitky z recepce literárního díla

Česká próza po druhé světové válce

česká próza do konce 60. let

téma války a okupace (např. Drda, Frýd, Hrabal, Fuks,

Weil, Lustig...)

68


- zhodnotí význam autorů pro dobu, v níţ tvoří

- ocení nadčasové kvality autorů tvořících

v nesvobodné době

historická próza (Kaplický, Neff...)

próza s pracovní tématikou (budovatelská, Páral)

česká próza od r. 1968 do současnosti – oficiální,

samizdatová a exilová (Škvorecký, Kundera, Klíma,

Kohout, Vaculík, Putík, J. Topol...)

- objasní odlišnosti divadel malých forem od klasických

divadel

- zhodnotí význam daného autora, jeho díla pro dobu,

v níţ tvořil

Drama po 2. s. v.

Uhde, Topol, Daněk, Dürrenmatt

divadla malých forem

absurdní drama, Havel, Ionesco

- zařadí text k literárním směrům, druhům Prohlubování a systematizace literárního učiva 1. – 4.

ročníku

69


NĚMECKÝ JAZYK




Hodinová dotace: 3/102, 3/99, 3/99, 3/84




Vzdělávání v německém jazyce se podílí na přípravě ţáků pro aktivní ţivot v multikulturní

společnosti. Vede ţáky k získávání obecných i komunikativních jazykových kompetencí nutných

pro dorozumění v situacích kaţdodenního osobního i pracovního ţivota. Připravuje ţáky

k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci, k přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje

jejich znalosti o světě. Napomáhá rozvoji osobnosti, učí je toleranci k hodnotám jiných národů.

Rozvíjí jejich komunikativní dovednosti a schopnosti učit se po celý ţivot.

Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení komunikativních jazykových kompetencí, které

odpovídají minimálně úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, t.zn. cca

2300 lexikálních jednotek, z toho odborná terminologie tvoří alespoň 20 % slovní zásoby. Důraz

je rovněţ kladen na přípravu ke státní maturitní zkoušce z cizího jazyka.


Obsahem předmětu je systematické osvojování řečových dovedností (produktivních

i receptivních) v návaznosti na jazykové prostředky – výslovnost, slovní zásobu, gramatiku

včetně grafické stránky jazyka a pravopis v podmínkách řečových komunikačních situací,

do nichţ se zapojují různé funkce jazyka a informace z reálií.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci dovedli:

– komunikovat v různých situacích kaţdodenního ţivota – a to ve sféře osobní, veřejné

i pracovní, na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie a jazykové

prostředky,

– pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a vyuţívat jako zdroj

poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností,

– získávat informace o světě, především o německy mluvících zemích, a získané poznatky včetně

odborných ze svého oboru vyuţívat v komunikaci,

– pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce – s časopisy, s internetem, CD-ROM,

se slovníky, jazykovými příručkami, získané informace vyuţívat k dalšímu studiu jazyka

i prohlubováních svých všeobecných i odborných dovedností,

– vyuţívat vybrané metody a techniky osvojené ze studia německého jazyka ke studiu dalších

jazyků, vyuţívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu

německého jazyka,

70


– chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů

a jazykových oblastí, projevovat se ve vztahu k jiným národům v souladu se zásadami

demokracie,

– překonat obavy z komunikace v cizojazyčném prostředí.

Vzdělávání v německém jazyce směřuje k tomu, aby ţáci získali:

– pozitivní přístup ke studiu cizího jazyka a pouţití získaných dovedností a znalostí v praktickém

ţivotě,

– motivaci k celoţivotnímu vzdělávání v oblasti jazyků,

– důvěru ve vlastní schopnosti a přesnost při práci.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci pracovali kvalitně, pečlivě a poctivě, dodrţovali normy

a dohodnuté postupy, neplýtvali hodnotami, dodrţovali morální zásady, váţili si kvalitní práce

jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce.


Během vyučovacích hodin si ţáci osvojí řečové dovednosti (poslech, čtení s porozuměním,

písemný projev, ústní projev), jazykové prostředky (fonetika, grafická stránka jazyka, slovní

zásoba, tvarosloví) a získají znalosti z různých tematických okruhů. Při hodinách je kladen důraz

na komunikativnost a mezipředmětové vztahy. Cizí jazyk je provázaný s obdobnými předměty

např. dějepis, český jazyk, společensko-vědní základ. Podporuje se a rozvíjí schopnost

sebehodnocení ţáků. Je dodrţován princip zpětné vazby.

Při výuce se kromě tradičních metod pouţívají i moderní vyučovací metody – skupinové

vyučování, dialogy, diskuse, metoda objevování, výuka v multimediálních učebnách, jazykové

hry.

Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči ţákům s poruchami učení. Nejlepší ţáci

jsou motivováni k účasti v jazykových soutěţích nebo sloţení mezinárodně platných zkoušek

z cizího jazyka.


Hodnocení ţáků se řídí klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu, a dále

klasifikačními kritérii, se kterými budou ţáci na počátku klasifikačního období seznámeni.

Na závěr kaţdého tematického celku je zařazen ověřovací kontrolní test, aby bylo moţné zjistit

stupeň osvojení znalostí. Ţáci jsou ústní formou průběţně přezkušováni a hodnoceni během

vyučovacích hodin. Je vţdy dodrţena zásada, ţe hodnocení má mít motivační charakter.

Při pololetní klasifikaci vyučující přihlíţí nejen k výsledkům ústního a písemného zkoušení, ale

rovněţ k celkovému přístupu ţáka k předmětu, jeho aktivitě při hodině, k plnění studijních

povinností. Součástí hodnocení jsou nejen řečové dovednosti produktivní, tj. mluvení zaměřené

situačně i tematicky a písemné reprodukční zpracování textu, ale i řečové dovednosti receptivní,

tj. poslech s porozuměním a práce s textem. Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči

ţákům s poruchami učení. Součástí procesu hodnocení je i tzv. sebehodnocení a hodnocení

zkoušeného ostatními.

71






Komunikativní kompetence – ţák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné

podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně

po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory

a řešení, respektuje názory druhých. Zpracovává souvislé texty na běţná i odborná témata.

Dodrţuje jazykové normy a pouţívá odbornou terminologii. Zaznamenává písemně údaje

z mluveného i písemného projevu. Dosáhne jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci

v cizojazyčném prostředí a pro pracovní uplatnění v rámci příslušné odborné kvalifikace.

Personální kompetence – ţák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosaţené výsledky,

vyuţívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných

zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně

reagovat, přijímat radu i kritiku. Posuzuje reálně své fyzické i duševní moţnosti, odhaduje

důsledky svého jednání. Stanovuje si cíle podle svých osobních schopností a své zájmové

orientace.

Sociální kompetence – ţák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu

vlastními návrhy, nezaujatě zvaţuje návrhy druhých. Přispívá k vytváření vstřícných

mezilidských vztahů.

Samostatnost při řešení úkolů – ţák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro

problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty

řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky.

Vyuţití prostředků informačních a komunikačních technologií – ţák se učí pracovat s běţným

základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace

z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet.



Hodiny německé konverzace probíhají v demokratickém prostředí, které je zaloţeno

na vzájemném respektování, spolupráci, účasti a dialogu. Vyučující volí takové vyučovací

a výchovné strategie, které napomáhají rozvoji sociálních a osobnostních kompetencí a pozitivní

hodnotové orientaci ţáků, stimulují jejich aktivitu a angaţovanost. V rámci mezinárodních

projektů je podporována multikulturní výchova, aktivní tolerance, tj. uznávání důstojnosti všech

lidí a oprávněnosti jejich demokratických názorů.

Člověk a životní prostředí

U ţáků bude rozvíjena slovní zásoba, aby byli schopni zapojit se do diskuse v německém jazyce

na toto téma. V rámci výuky proběhne prezentace projektů ţáků na téma Člověk a ţivotní

prostředí.


72


Ţáci si uvědomí význam znalosti cizího jazyka jako jednoho z klíčových předpokladů pro další

pracovní uplatnění a úspěšnou kariéru. Ve výuce budou probíhat nácviky situací souvisejících

s hledáním zaměstnání.


Ţáci budou vyuţívat prostředky IKT především při realizaci a prezentaci svých projektů,

pro vyhledávání a získávání informací. Výuka bude dle moţnosti probíhat v odborných učebnách

vybavených výpočetní technikou.

Rozpis učiva a realizace kompetencí

1. ročník



- rozumí přiměřeným souvislým projevům

a diskusím rodilých mluvčích pronášeným

ve standardním hovorovém tempu;

- odhaduje význam neznámých výrazů podle

kontextu a způsobu tvoření;

- nalezne v promluvě hlavní a vedlejší

myšlenky a důleţité informace;

- porozumí školním a pracovním pokynům;

- rozpozná význam obecných sdělení

a hlášení;

- čte s porozuměním věcně i jazykově

přiměřené texty, orientuje se v textu,

- sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace

vyslechnuté nebo přečtené;

- vypráví jednoduché příběhy, záţitky,

popíše své pocity;

- sdělí a zdůvodní svůj názor;

- pronese jednoduše zformulovaný monolog

před publikem;

- vyjadřuje se téměř bezchybně v běţných,

předvídatelných situacích;

- zaznamená písemně podstatné myšlenky a

informace z textu, zformuluje vlastní

myšlenky a vytvoří text o událostech a

záţitcích v podobě popisu, sdělení,

vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis;

- vyjádří písemně svůj názor na text;

- vyhledá, zformuluje a zaznamená

informace nebo fakta týkající se

1. Řečové dovednosti

- receptivní řečová dovednost sluchová

- poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé

x nepravdivé informace, doplňování

informací, výběr z několika moţností,

odpovědi na otázky

- receptivní řečová dovednost zraková

- texty dle tematických okruhů

- produktivní řečová dovednost ústní

- vyslovuje a čte foneticky správně

- situace dle tematických okruhů

- produktivní řečová dovednost písemná


- vyplnění formuláře

- krátký text o rodině a bydlení

- popis atd.

- jednoduchý překlad


- interaktivní řečové dovednosti

- interakce ústní

– rozhovor v jídelně, restauraci

- plánování volnočasových aktivit apod.

- interakce písemná

- představení se

73


studovaného oboru;

- přeloţí text a pouţívá slovníky,

i elektronické;

- zapojí se do hovoru bez přípravy;

- vyměňuje si informace, které jsou běţné při

neformálních hovorech;

- při pohovorech, na které je připraven, klade

vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele;

- poţádá o upřesnění nebo zopakování

sdělené informace, pokud nezachytí přesně

význam sdělení;

- přeformuluje a objasní pronesené sdělení a

zprostředkuje informaci dalším lidem;

- uplatňuje různé techniky čtení textu;

- ověří si i sdělí získané informace písemně;

- zaznamená vzkazy volajících;

-vyplní jednoduchý neznámý formulář;

- email

- neformální dopis

- popis

- vyslovuje srozumitelně co nejblíţe

přirozené výslovnosti, rozlišuje základní

zvukové prostředky daného jazyka a

koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka;

- komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a

aktivně pouţívá získanou slovní zásobu,

včetně vybrané frazeologie v rozsahu

daných tematických okruhů, zejména v

rutinních situacích kaţdodenního ţivota, a

vlastních zálib;

- pouţívá vhodně základní odbornou slovní

zásobu ze svého studijního oboru;

- uplatňuje základní způsoby tvoření slov v

jazyce;

- dodrţuje základní pravopisné normy

v písemném projevu, opravuje chyby;

2. Jazykové prostředky

- výslovnost (zvukové prostředky jazyka)

- německá abeceda

- výslovnost specifických jevů (r, sch,

tsch, tz, w, v)

- slovní zásoba a její tvoření

- země a národnosti

- místnosti v domě, nábytek

- příbuzenské vztahy

- výrazy pro popis vzhledu

- volnočasové aktivity

- vyučovací předměty, typy škol

- jídlo a pití

- odborná slovní zásoba (HW, SW, PC, PC

příslušenství)

- gramatika (tvarosloví a větná skladba)

- člen určitý, neurčitý

- osobní zájmena

- přeloţky s akusativem, dativem

- tázací zájmena

- imperativ

- způsobová slovesa

- předpony odlučitelné, neodlučitelné

- stupňování přídavných jmen a příslovcí

- časové údaje

- zeměpisná jména

- spojky souřadící a podřadící

- sloveso werden

74


- préteritum, perfektum

- zájmenná příslovce

- trpný rod

- grafická podoba jazyka a pravopis

- zkrácené tvary členu dem, den

- grafická podoba ve formálních a

neformálních písemných projevech

- vyjadřuje se ústně i písemně, k tématům

osobního ţivota a k tématům z oblasti

zaměření studijního oboru;

- řeší pohotově a vhodně standardní řečové

situace i jednoduché a frekventované

situace týkající se pracovní činnosti;

- domluví se v běţných situacích; získá i

poskytne informace;

- pouţívá stylisticky vhodné obraty

umoţňující nekonfliktní vztahy a

komunikaci;

3. Tematické okruhy, komunikační

situace a jazykové funkce

- tematické okruhy:

- osobní údaje

- nákupy

- jídlo, pití

- bydlení

- oslava narozenin

- denní plán

- dovolená

- škola, povolání

- volný čas, záliby

- zdraví, nemoci

- cestování

- komunikační situace:

- představování se

- objednávání jídla v restauraci

- vyjadřování návrhu + přijetí a odmítnutí

návrhu

- vyjadřování schopností

- vyjadřování ţádosti

- jazykové funkce:

- obraty pro představování se

- vyjadřování data

- vyjadřování času

- obraty pro vyjádření návrhu

- obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu

75


- vyjádření pocitů

- prokazuje faktické znalosti především o

geografických, demografických,

hospodářských, politických, kulturních

faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně

vybraných poznatků studijního oboru, a to i

z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje

je také v porovnání s reáliemi mateřské

země;

- uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná

sociokulturní specifika daných zemí.

4. Poznatky o zemích

- Vánoce v Německu, Rakousku a České

republice – srovnání)

- rozdíly mezi německou a rakouskou němčinou

- Velikonoce v ČR, Německu a Rakousku

- historie německy hovořících zemí

2. ročník



- rozumí přiměřeným souvislým projevům a

diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve

standardním hovorovém tempu;







a hlášení;





- přednese připravenou prezentaci ze svého

oboru a reaguje na jednoduché dotazy

publika;





před publikem;



- dokáţe experimentovat, zkoušet a hledat

způsoby vyjádření srozumitelné pro

posluchače;











- situace dle tematických okruhů např.

- vyprávění o prázdninách

- popis cesty

- vyprávění o plánech do budoucnosti

- vyprávění o oblíbeném oblečení


- texty dle tematických okruhů např.

- krátký text o prázdninách

- plán cesty

- popis oblečení



76










studovaného oboru;


i elektronické;


- vyměňuje si informace, které jsou běţné

při neformálních hovorech;

- zapojí se do odborné debaty nebo

argumentace, týká-li se známého tématu;



- vyřeší většinu běţných denních situací,

které se mohou odehrát v cizojazyčném

prostředí;



význam sdělení;








- interakce ústní

- učitel x ţák / ţák x ţák

- rozhovor na nádraţí

- orientace ve městě

- rozhovor v obchodě s oděvy



- krátký článek do časopisu

- popis

- pozvánka










vlastních zálib;

- pouţívá opisné prostředky v neznámých

situacích, při vyjadřování sloţitých

myšlenek;




jazyce;

77













vlastních zálib;



myšlenek;




jazyce;





- výslovnost specifických jevů ( -ks, -ck, e

v nepřízvučné slabice)


- vzhled, osobnost

- názvy obchodů a sluţeb

- adjektiva pro popis místa

- oblečení

- odborná slovní zásoba (média, internet,

komunikační prostředky)


- préteritum modálních sloves

- vedlejší věta

- datum

- zvratná slovesa

- zájmenná příslovce

- podmiňovací způsob

- stupňování a porovnávání

- trpný rod

- infinitiv s ZU

- vedlejší věta s DASS, DAMIT

- vztaţná věta

- nepřímá otázka

- předloţky außer, wegen

- reciproční zájmena











3. Tematické okruhy, komunikační situace

a jazykové funkce


- vzhled, popis osoby, vlastnosti

- vzdělávání, práce

78


poskytne informace;



komunikaci;

- zábava, média, televize

- průmysl, hospodářství

- rodina a osobní vztahy

- příroda, ţivotní prostředí

- práce v zahraničí

- zprávy, politika, historie


- předávání informací o rodině

- zjišťování informací o práci

- pracovní pohovor

- objednání do autoservisu

- reklamace opravy

- vyjadřování plánů do budoucnosti

- organizování večírku / oslavy

- vyjadřování nabídky

- jazykové funkce:

- vyjádření pozvání

- vyjádření vlastního názoru

- vyjadřování vlastnictví

- vyjadřování předpovědi

- vyjadřování záţitků / zkušeností

- vyjádření nabídky

- pozvání








země;




- Vánoce v Německu, Rakousku a České

republice – srovnání)

- rozdíly mezi německou a rakouskou

němčinou

- Velikonoce v ČR, Německu a Rakousku

- historie německy hovořících zemí

3. ročník



79











a hlášení;







publika;





před publikem;





posluchače;









studovaného oboru;


i elektronické;



















- cestování

- sport



- cestování

- sport



- filmová recenze

- vyprávění

- článek




- interakce ústní


– diskuze – mezilidské vztahy, konsum… atd.

- popis obrázků


- formální dopis

- novinový článek

- text do turistického průvodce

- filmová recenze

- ţivotopis

80


prostředí;



význam sdělení;
















vlastních zálib;



myšlenek;




jazyce;





- výslovnost specifických jevů (koncové er,

dvojhlásky, slovní přízvuk ve sloţených

slovech)


- konzum

- média

- počítače

- povolání / zaměstnání

- odborná slovní zásoba (PC viry, zabezpečení

počítačů, PC komponenty)


- zvratná a reciproční zájmena

- kompozita

- korelace wenn, je-desto,

- spojky weil, denn

- spojky obwohl , trotzdem

- konjunktiv II.

- spojky, als, wenn, bevor, nachdem

- imperativ

- účelová věta um+zu, damit


- podmínkové souvětí (wenn)

- vztaţné věty






3. Tematické okruhy, komunikační situace a

jazykové funkce

81






poskytne informace;



komunikaci;


- bydlení

- všední ţivot

- vzdělání a práce

- média

- cestování, mobilita


- popis místa

- plánování výletu / cestování letadlem

- plánování programu

- jazykové funkce:

- vyjadřování jistoty / domněnky

- obraty pro vyjádření vlastního názoru

- vyjadřování výhody / nevýhody

- vyjadřování schopnosti v minulosti








země;




- spolkové země Německa

- spolkové země Rakouska

- Švýcarsko

4. ročník



















82


a hlášení;







publika;





před publikem;





posluchače;









studovaného oboru;


i elektronické;










prostředí;



význam sdělení;








- zdravý ţivotní sty; móda; moderní

technologie apod.


- vyprávění o rodině

- popis osob

- vyprávění o volném čase



- vyplňování dotazníku / formuláře apod.




- interakce ústní


- plánování dovolené

- organizace domácích prací

- výběr dárku

- uspořádání oslavy apod.


- email


- semi-formální dopis

- formální dopis

- recenze

- popis

- vyprávění

- článek

- inzerát

83












vlastních zálib;



myšlenek;




jazyce;





- výslovnost specifických jevů


- odvozování výrazů pomocí předpon / přípon

- vztahy v rodině

- výrazy pro popis osob

- typy domů / zařízení

- ţivotní prostředí

- typy škol / vyučovací předměty / zkoušky

- zdravý ţivotní styl

- nemoci


- vynálezy / moderní technologie

- média

- odborná slovní zásoba (popis maturitního

výrobku)


- nepřímá řeč


- předloţkové vazby přídavných jmen

- tvorba příslovcí

- frázová slovesa

- předloţky místa a času

- spojovací výrazy

- plusquamperfektum

- členy











poskytne informace;



a jazykové funkce


- reálie (Česká rep., německy hovořící země)

- PC Hardware, software

- rodina, přátelé

- cestování

84



komunikaci;

- průběh dne

- bydliště

- média

- ochrana ţivotního prostředí

- kultura

- sport

- ochrana dat a zajištění PC

- Evropská unie

- škola, vzdělání


- móda, oblečení

- německá literatura, moje četba

- nakupování

- počasí

- svátky

- současné problémy



- plánování oslavy

- pracovní pohovor

- domlouvání schůzky

- vyjadřování návrhu / nabídky / ţádosti

- popis obrázků

- výběr dovolené apod.

- jazykové funkce:


- obraty pro vyjádření návrhu / nabídky /

ţádosti

- obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu /

ţádosti

- obraty pro domlouvání schůzky

- vyjadřování (ne)souhlasu








země;




- německy hovořící země (Lucembursko,

Lichtenštejnsko)

- Evropská unie

- Česká republika

85


ANGLICKÝ JAZYK




Hodinová dotace: 3/102, 3/99, 3/99, 3/84




Vzdělávání v AJ se podílí na přípravě žáků pro aktivní život v multikulturní společnosti. Vede

ţáky k získávání obecných i komunikativních jazykových kompetencí nutných pro dorozumění

se v situacích kaţdodenního osobního i pracovního ţivota. Připravuje ţáky k efektivní účasti

v přímé i nepřímé komunikaci, k přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti

o světě. Napomáhá rozvoji osobnosti, učí je toleranci k hodnotám jiných národů. Rozvíjí jejich

komunikativní dovednosti a schopnosti učit se po celý ţivot.

Vzdělávání v anglickém jazyce směřuje k osvojení komunikativních jazykových kompetencí, které

odpovídají minimálně úrovni B1 společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Důraz je

rovněž kladen na přípravu ke státní maturitní zkoušce z anglického jazyka.

Žák si osvojí slovní zásobu cca 2300 lexikálních jednotek, z čehož tvoří odborná terminologie

alespoň 20 % slovní zásoby.


Výuka v AJ navazuje na výuku jazyků na základní škole. Výuka probíhá ve všech ročnících

3 hodiny týdně. Obsahem vyučování AJ je systematické osvojování řečových dovedností

(produktivních i receptivních) v návaznosti na jazykové prostředky – výslovnost, slovní zásobu,

gramatiku včetně grafické stránky jazyka a pravopis v podmínkách řečových komunikačních

situací, do nichž se zapojují různé funkce jazyka a informace z reálií.

Obsah předmětu vychází z obsahového okruhu RVP – Komunikace v cizím jazyce.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci dovedli:

– komunikovat v různých situacích kaţdodenního ţivota – a to ve sféře osobní, veřejné

i pracovní, na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie

a jazykové prostředky;

– pracovat s učebnicemi dle výběru vyučujících a na základě schválení předmětovou

komisí,

– pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a vyuţívat jako

zdroj poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;

– získávat informace o světě, především o anglicky mluvících zemích, a získané poznatky

včetně odborných ze svého oboru vyuţívat v komunikaci;

86


– pracovat s informacemi a zdroji informací v anglickém jazyce – s časopisy, Bridge,

Friendship, National geographic, s internetem, CD-ROM, se slovníky, jazykovými

příručkami, audio a video nahrávkami, odbornými texty,

– získané informace vyuţívat k dalšímu studiu jazyka i prohlubováních svých všeobecných

i odborných dovedností;

– vyuţívat vybrané metody a techniky osvojené ze studia anglického jazyka ke studiu

dalších jazyků, vyuţívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka

při studiu anglického jazyka;

– chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů

a jazykových oblastí, projevovat se ve vztahu k jiným národům v souladu se zásadami

demokracie;

– překonat obavy z komunikace v cizojazyčném prostředí.

Vzdělávání v anglickém jazyce směřuje k tomu, aby ţáci získali:

– pozitivní přístup ke studiu anglického jazyka a pouţití získaných dovedností a znalostí

v praktickém ţivotě;

– motivaci k celoţivotnímu vzdělávání v oblasti jazyků;

– důvěru ve vlastní schopnosti a přesnost při práci.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci pracovali kvalitně, pečlivě a poctivě, dodrţovali normy

a dohodnuté postupy, neplýtvali hodnotami, dodrţovali morální zásady, váţili si kvalitní práce

jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce.


Výuka anglického jazyka probíhá ve všech ročnících studia a je dotována třemi hodinami týdně.

Během vyučovacích hodin si ţáci osvojí řečové dovednosti (poslech, čtení s porozuměním,

písemný projev, ústní projev), jazykové prostředky (fonetika, grafická stránka jazyka, slovní

zásoba, tvarosloví) a získají znalosti z různých tematických okruhů. Při hodinách je kladen důraz

na komunikativnost a mezipředmětové vztahy. Klade se důraz na provázanost s odbornými

předměty, s předměty se společensko-vědním základem, dějepisem, českým jazykem i dalšími

cizími jazyky.

Podporuje se a rozvíjí schopnost sebehodnocení ţáků. Je dodrţován princip zpětné vazby.

Při výuce se kromě tradičních metod pouţívají i moderní vyučovací metody – skupinové

vyučování, dialogy, diskuse, metoda objevování, výuka v multimediálních učebnách, jazykové

hry, prezentace na dané téma.

Exkurze, výměnné pobyty a jazykové stáţe se ţákům pravidelně nabízejí dle moţnosti školy

a ţáci se jich zúčastňují dle svého zájmu.

Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči ţákům s poruchami učení.

Nejlepší ţáci jsou motivováni k účasti v jazykových soutěţích nebo sloţení mezinárodně

platných zkoušek z anglického jazyka.

Dle moţností se vyuţívají finanční prostředky a granty, Erasmus, Leonardo atd.

87



Hodnocení ţáků se řídí klasifikačním řádem., který je součástí školního řádu, a dále

klasifikačními kritérii, se kterými budou ţáci na počátku klasifikačního období seznámeni.

Na závěr kaţdého tematického celku je zařazen ověřovací kontrolní test, aby bylo moţné zjistit

stupeň osvojení znalostí. Ţáci jsou ústní formou průběţně přezkušováni a hodnoceni během

vyučovacích hodin. Je vţdy dodrţena zásada, ţe hodnocení má mít motivační charakter.

Při pololetní klasifikaci vyučující přihlíţí nejen k výsledkům ústního a písemného zkoušení, ale

rovněţ k celkovému přístupu ţáka k předmětu, jeho aktivitě při hodině, k plnění studijních

povinností. Součástí hodnocení jsou nejen řečové dovednosti produktivní, tj. mluvení zaměřené

situačně i tematicky a písemné reprodukční zpracování textu, ale i řečové dovednosti receptivní,

tj. poslech s porozuměním a práce s textem.

Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči ţákům s poruchami učení. Součástí procesu

hodnocení je i tzv. sebehodnocení a hodnocení zkoušeného ostatními.








a řešení, respektuje názory druhých.




reagovat, přijímat radu i kritiku.


vlastními návrhy, nezaujatě zvaţuje návrhy druhých.








Při výuce anglického jazyka se klade důraz na provázanost předmětu s odbornými předměty,

s předměty se společensko-vědním základem, s dějepisem, s českým jazykem i s dalšími cizími

jazyky.

V souvislosti s moţnou změnou učebnice můţe dojít i ke změně probíraných témat či jejich

pořadí.


88


Hodiny AJ probíhají v demokratickém prostředí, které je zaloţeno na vzájemném respektování,

spolupráci, účasti a dialogu. Vyučující volí takové vyučovací a výchovné strategie, které

napomáhají rozvoji sociálních a osobnostních kompetencí a pozitivní hodnotové orientaci ţáků,

stimulují jejich aktivitu a angaţovanost. V rámci mezinárodních projektů je podporována

multikulturní výchova, aktivní tolerance, tj. uznávání důstojnosti všech lidí a oprávněnosti jejich

demokratických názorů.


U ţáků bude rozvíjena slovní zásoba, aby byli schopni se zapojit do diskuse v anglickém jazyce

na toto téma. V rámci výuky proběhne prezentace projektů ţáků na téma Člověk a ţivotní

prostředí.


Ţáci si uvědomí význam znalosti cizího jazyka jako jednoho z klíčových předpokladů pro další

pracovní uplatnění a úspěšnou kariéru. Ve výuce budou probíhat v anglickém jazyce nácviky

situací souvisejících s hledáním zaměstnání. Ţáci se naučí sestavit ţivotopis i motivační dopis

v anglickém jazyce. Dokáţí jmenovat některé pracovní příleţitosti na trhu práce a naučí se

vyhledávat inzeráty ohledně nabízených pracovních míst.


Ţáci budou vyuţívat prostředky IT především při realizaci a prezentaci svých projektů,

pro vyhledávání a získávání informací. Výuka dle moţnosti bude probíhat v odborných učebnách

vybavených výpočetní technikou.


1. ročník



- Porozumí školním a pracovním pokynům.

- Představí sebe a svou rodinu, pojmenuje

členy rodiny, vede krátký dialog.

- Vyslovuje srozumitelně, popíše své

sousedy, odpoví na otázky k poslechovému

textu. Napíše neformální dopis, dodrţuje

pravopisné a gramatické normy.

- Vyjadřuje se ústně i písemně k tématům

osobního ţivota.



- poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé x

nepravdivé informace, doplňování informací,

výběr z několika moţností, odpovědi na otázky



Getting to know you

Communication. Neighbours. Family. Friends.

Generation gap. Hobbies.


- vyslovuje a čte foneticky správně



89



- vyplnění formuláře

- krátký text o rodině

- popis atd.




- interakce ústní

– rozhovor v restauraci

- plánování volnočasových aktivit apod.

Rozhovor s VIP osobností

Interwieving a band, sportsman, politician


- představení se

- email


- popis

CV

- Popíše vlastní bydlení, nakreslí plán

svého domu, zaznamená základní údaje.

Čte s porozuměním věcně i jazykově

přiměřené texty, orientuje se v textu.

- Zapojí se do konverzace, popíše své

koníčky, aktivity volného času.

- Dodrţuje pravopisné a gramatické normy.

- Popíše vlastnosti, které zná.

- Dodrţuje výslovnost.

- Analyzuje informace a porovnává je.

Srovnává obrázky a země.

- Zformuluje odpovědi.

- Nalezne hlavní myšlenky.

The way we live

Describing countries



- anglická abeceda

- výslovnost specifických jevů (-teen x –ty,

th, -s/-es, o, can / can‘t)


- země a národnosti

- místnosti v domě, nábytek

- příbuzenské vztahy

- výrazy pro popis vzhledu

- volnočasové aktivity, hudební styly a filmové

ţánry

- vyučovací předměty, typy škol

- jídlo a pití

- odborná slovní zásoba

Hardware. Software.

PC, Internet.


- pouţívání členů (člen určitý, neurčitý, nulový)

- ukazovací zájmena this/that, these/those

- časování slovesa be a have got

- pouţívání výrazů some, any

- přivlastňovací zájmena

90


- přítomný čas prostý

- like, love, hate, can’t stand + -ing

- předmětné tvary osobních zájmen

- so, neither

- časové předloţky at, in, on

- frekvenční příslovce

- přítomný čas průběhový (+ rozdíl v pouţívání

přítomného času prostého a průběhového)

- počitatelná a nepočitatelná podstatná jména

- pouţívání vazby there is x there are

- slovesa would like / want

- způsobová slovesa can, could, may

- minulý čas slovesa be

- předloţky místa

Verb patterns

Hot verbs

Irregular verbs

Collocations

Time expressions.

Present perfect

Future forms – will, shall, zápor, to be going to,

přítomný průběhový čas


Funkce apostrofu

- přivlastňovací ‘s

- zkrácené tvary slovesa to be a have

- grafická podoba ve formálních a neformálních

písemných projevech

Comparative and superlative adjectives.

Synonyms and antonyms.

Relative clauses. Comparing cities.

- Připraví popis svého města.

- Pronese jednoduše zformulovaný

monolog před publikem.

- Čte s porozuměním text.

- Aplikuje zeměpisné znalosti.

- Vyslovuje srozumitelně.

- Udrţuje konverzaci.

- Převypráví příběh vlastními slovy.

- Zformuluje výhody a nevýhody bydlení

ve městě a na venkově.

- Zaznamená poţadované informace.


a jazykové funkce


My place of living. My town. Pardubice – my

school town

My country, the Czech Republic..

- dům a bydlení

- rodina

práce a povolání

- škola, obchody

- schopnosti a dovednosti

Youth problems

91


- Vypracuje nákupní seznam na víkend.

Porovná různé druhy nakupování

- Simuluje rozhovor v obchodě.

- Pojmenuje druhy obchodů.

- Rozdělí sporty na letní a zimní.

- Popíše oblíbený sport.

- Vyplní jednoduchý neznámý formulář.

- Čte s porozuměním rozhovor v časopisu.

Fair play ve sportu.

- Na mapě popíše směry.

Vypracuje popis cesty.

Young people and sports. Me and sports.

Winter sports.

Being a teenager.



.vyjadřování návrhu + přijetí a odmítnutí návrhu

- vyjadřování schopností

- vyjadřování ţádosti

Zdravá strava, jídlo a nápoje

- jazykové funkce:


- vyjadřování data

- vyjadřování času

- obraty pro vyjádření návrhu (what about /

how about/ shall we / atd.)

- obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu

- vyjádření pocitů

Future intentions

- Zformuluje základní termíny.

- Odpoví na otázky k poslechovému textu.

- Napíše přání k Vánocům.

- Sdělí svůj názor.

- Čte s porozuměním dané texty.

- Sdělí obsah přečtené informace.

- Odpoví na otázky k poslechovému textu.

- Zapojuje se do hovoru bez přípravy.

- Udrţuje konverzaci.

- Zaznamená vzkazy volajících.

- Poţádá o upřesnění nebo zopakování


význam sdělení.

- Vybere známou osobu a popíše ji.

- Čte s porozuměním rozhovor v časopisu.

- Sdělí obsah přečtené informace.


- Vánoce (ve Velké Británii, Spojených státech a

České republice – srovnání)

- rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou

-Customs, traditions in the UK, theCR and the

USA

Directions.

Living in another country.

Charity.

92


Sumarizace učiva 1. ročníku, včetně

konverzačních a odborných témat.

Prohlubování gramatiky 1. ročníku.

2. ročník



- Vypráví jednoduché příběhy, záţitky,

popíše své pocity.

- Vyjadřuje v komunikaci radu, doporučení,

pokyny.

- Klade otázky, sdělí a zdůvodní názor na

povolání, která preferuje.

- Zaznamená informace (o počasí,

zajímavých místech, stravování)

z poslechového textu.

- Sdělí podobné informace o zemi, kterou

navštívil.

- Určí hlavní problémy popsané v textu a

doplní chybějící slovní spojení.

- Rozpozná význam obecných sdělení a

hlášení

- Sdělí svůj názor na problémy vzájemného

chování lidí.

- Napíše ţádost o zařazení do jazykového

kurzu.

- Domluví se u lékaře, sjedná jeho

návštěvu.











- vyprávění o prázdninách

- cestování

V hotelu, typy ubytování

- vyprávění o plánech do budoucnosti

- oblečení pro sport, různé příleţitosti

U lékaře. Visit to a doctor.

Health care. Health and illnesses.



- krátký text o prázdninách

- plán cesty

- popis oblečení



93



- interakce ústní


- rozhovor na nádraţí


- rozhovor v obchodě, na úřadě



- krátký článek do časopisu

- popis

- pozvánka

- Vyuţívá v konverzaci i v písemném

projevu časové a podmínkové věty.

- Zapíše hlavní informace z poslechového

záznamu.

- Diskutuje o významu vědy v současnosti

i budoucnosti.

- Vyhledá podstatné informace.

- Přeloţí text a pouţívá slovníky i

elektronické

- Zapojí se do debaty o problémech velkých

měst.

- Sdělí a zdůvodní svůj vlastní názor.

- Získá informace o místě, kde bydlí a

písemně je sdělí s vyuţitím spojovacích

jazykových výrazů.

- Objedná hotelové sluţby. (Rezervace

pokoje, objednávka jídla, další sluţby.)

- Vyměňuje si informace, které jsou běţné

při neformálních hovorech.

- Argumentuje, porovnává ústně i písemně

výhody a nevýhody dopravních prostředků.

- Zaznamená písemně podstatné informace

z textu.

- Přeformuluje a objasní pronesené sdělení

a zprostředkuje informaci dalším lidem.

- Pouţívá uvedenou gramatiku ve

vyprávění příběhu z vlastního ţivota.

- Získá informace o ţivotě svých



- výslovnost specifických jevů (-ed, nepravidelná

slovesa, i / i:, slovní přízvuk, větný přízvuk, been)


- cestování, dopravní prostředky

- názvy obchodů a sluţeb

- adjektiva pro popis místa

- oblečení

- odborná slovní zásoba (Hardware,

Software.Telephoning. Maths. Physics. Projects.

Internet. Mass media. Science and technology.)


- minulý čas prostý pravidelných a nepravidelných

sloves

- předmětné a podmětné otázky

- přivlastňovací zájmena - samostatná

- The passive voice

Ed – ing adjectives

Might

Used to , would– opakovaný děj v minulosti

- - like, love, hate, can’t stand + -ing

- předpřítomný čas – prostý, průběhový

- minulé příčestí

- shall a will pro vyjádření nabídky

Conditionals – all 3 types

Past perfect – předminulý čas

Indirect speech – nepřímá řeč

94


prarodičů/rodičů a porovná rozdíly ţivota

v současnosti a v minulosti.

- Uplatňuje různé techniky čtení textu.

- Převypráví popsaný příběh a vyjádří

vlastní názor na jednání hlavní postavy.

- Porozumí vyprávěnému příběhu.

- Ve skupině se zapojí do debaty o

problémech mladých lidí a přeformuluje

pronesená sdělení.

- Vyjádří písemně svůj názor na text.

- Vysvětlí české vánoční zvyky a tradice

v dopise příteli do zahraničí.

- Prezentuje hlavní informace z přečteného

textu s pomocí IT. Odpoví na dotazy

posluchačů.




- Pohovoří o významných historických i

moderních památkách Pardubic s pouţitím

trpného rodu.

- Přeformuluje přečtený text a sdělí

podstatné informace.

- Rozumí konverzaci rodilých mluvčích i

hlášení na letišti, nádraţí.

- Při pohovorech, na které je připraven,

klade vhodné otázky a reaguje na dotazy

tazatele.

- Získá a poskytne informace v běţných

ţivotních situacích. (Odjezdy, příjezdy

dopravních prostředků apod.)

- Napíše recenzi filmu, vyjádří svůj kritický

názor a pocity.

- Přeloţí vybranou část z matematiky nebo

fyziky s pomocí slovníku. Vysvětlí

matematický problém nebo fyzikální jev

s vyuţitím odborné slovní zásoby.

- Osvojí si slovní spojení formálního i

neformálního dopisu. Napíše pozvání.

- Vyjádří své ambice a touhy.

- Vyřeší většinu běţných denních situací,


prostředí.

- Napíše příběh ze svého ţivota.

- Pouţije odbornou slovní zásobu při

3. Tematické okruhy, komunikační

situace a jazykové funkce


Environment – ţivotní prostředí

- cestování, prázdniny, dovolená

-- počasí

Science and technology.

Inventions, inventors.

My region. Important towns, sights, nature

Sightseeing.

Means of transport

Man and the society. Culture in our life.

Art. Films. Theatre. Galleries. Exhibitions.

My future career. Branches. Specializations.


- předávání informací o záţitcích z dovolené

- na nádraţí – zjišťování informací o spojích,

zakoupení jízdenky


- - vyjadřování plánů do budoucnosti

- organizování večírku / oslavy

- vyjadřování nabídky

- jazykové funkce:

- vyjádření pozvání

- vyjádření vlastního názoru

95


popisu PC, sdělí zkušenosti z práce s ním.

- Zapojí se do odborné diskuse

o výhodách/nevýhodách nejuţívanějších

operačních systémů.

- Pouţívá vhodně základní odbornou slovní

zásobu ze svého studijního oboru.

- Vyjádří prosbu, pozvání, odmítnutí,

omluvu v konverzaci.

- Sdělí informace získané z přečteného

článku a vyjádří svůj názor na text.

- vyjadřování vlastnictví

- vyjadřování předpovědi

- vyjadřování záţitků / zkušeností

- vyjádření nabídky

- Vyjadřuje se téměř bezchybně v běţných,

předvídatelných situacích.

- Odvypráví jednoduchý monolog o

přípravě na budoucí povolání s pouţitím

předpřítomných časů.

- Vyhledá a zaznamená fakta týkající se

studovaného oboru.

- Vyhledá a písemně zpracuje informace o

vybrané oblasti studovaného oboru

- Odhadne v poslechovém textu informace,

které budou sděleny. Zformuluje otázky.

- Vyřídí a zaznamená telefonický vzkaz.

- Napíše poděkování.

- Přednese informace o anglicky mluvící

zemi s vyuţitím IT. Zodpoví dotazy.

- Přednese odbornou prezentaci a zodpoví

dotazy posluchačů


- London

Great Britain.

- The Czech Republic.

Interesting places.

My favourite place.

Sumarizace a prohlubování učiva 2. ročníku.

Sumarizace a upevňování látky 1. a 2. ročníku.

3. ročník



- Komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a

aktivně pouţívá získanou slovní zásobu


daných tematických okruhů, zejména

v rutinních situacích kaţdodenního ţivota, a

vlastních zálib.

- Zvládá gramatiku a slovní zásobu

- Na základě exkurze ve 2. ročníku dovede









96


nejen podat informaci, ale dokáţe cizince

provést po Hradě a Královské cestě

- Pouţívá opisné prostředky v neznámých


myšlenek

- Pojmenuje druhy sportu, vysvětlí rozdíl

mezi letními a zimními sporty, umí

formulovat olympijské myšlenky a porovnat

je se současným stavem

- Pojmenuje nemoci a části těla, vyjádří

pocity, popíše potíţe, průběh nemoci

- Pojmenuje druhy umění, architektonické

slohy, hudební ţánry

- Dovede vysvětlit, proč dává přednost

jednomu z nich

Umí převyprávět a zhodnotit oblíbené

divadelní nebo filmové představení


- věda a technika

IT



- problémy ţivotního prostředí

- science and technology

Prague – our capital

UNESCO



- filmová , kniţní recenze

- vyprávění

- článek

Inzerát - advertisment




- interakce ústní


– diskuze – problémy ţivotního prostředí,

podvádění ve sportu, filmy atd.

- popis obrázků

Věda a technika


- formální dopis

- novinový článek

- text do turistického průvodce

- filmová recenze

- ţivotopis



- výslovnost specifických jevů (won’t / want,

have/have to, for, slovní přízvuk ve sloţených

slovech, was/were, u, g)


- ekologie; třídění odpadu

- pravidla silničního provozu

- počítače

- povolání / zaměstnání

- odborná slovní zásoba (Internet, PC, science,

technology, current, space, media,

97


communications, robots, domotics, latest

development)


- způsobová slovesa will, may might, must

mustn’t, could can‘t

- sloveso have to

- minulý čas průběhový

- předpřítomný čas

- výrazy each, every, all

- předpřítomný čas průběhový


- trpný rod – přítomný čas

Gerund, infinitive

Slovesa změny stavu


- podmínkové souvětí (when, as soon as, unless)

- vztaţné věty – definující a nedefinující (who,

which, whose, that)



- Umí pojmenovat nejdůleţitější potraviny

a jejich kombinace, ovládá fráze uţívané při

stolování, pojmenuje chody a napíše krátké

menu

-

- Připraví prezentaci o svém městě a okolí,

dovede souvisle informovat o Pardubicích a

provést cizince centrem města

- Pojmenuje dopravní prostředky, moţnosti

ubytování, jejich výhody, nevýhody, své

oblíbené destinace

- Nad mapou vysvětlí základní geografické

termíny, zná nejdůleţitější historické

momenty a nejatraktivnější turistické

destinace – památky UNESCO

- Je schopen napsat esej o nejméně 200

slovech s pouţitím slovníku

- Nad mapou vysvětlí hlavní zeměpisné

pojmy týkající se Londýna a Spojeného

království, zná hlavní historické momenty,


a jazykové funkce


UNESCO heritage

Places of interest

World around us

- ecology

- literature, writers

- means of transport-

- social problems

- migration

- World of work / práce / povolání / zaměstnání

Space programme

- PC games

Czech cuisine

English, American cuisine

Meals of the day


- popis místa

98


podle obrázků identifikuje nejatraktivnější

památky a turistické lokality a podá stručné

informace

-

- Pojmenuje důleţitá povolání, vyjádří svá

přání, ovládá fráze spojené s přijímacím

pohovorem

- Vypracuje projekt o škole, oborech,

zaměřeních, a začlenění školy do ţivota

města

- plánování výletu / cestování letadlem

- services

- pracovní pohovor – job interview

At a restaurant, meals, drinks

Healthy eating, nutrition

- jazykové funkce:

- vyjadřování jistoty / domněnky

- obraty pro vyjádření vlastního názoru

- vyjadřování výhody / nevýhody

- vyjadřování schopnosti v minulosti

- Rozumí přiměřeným souvislým projevům

a diskusím rodilých mluvčích pronášeným

ve standardním hovorovém tempu.c


UNESCO list – sights, traditions

-, the United Kingdom of Great Britain and

Northern Ireland

London, other cities and interesting places

English speaking countries

Our town, our region, our republic.

Prague, Prague castle, Royal Route

-

Sumarizace a prohlubování učiva 3. ročníku

Sumarizace a prohlubování učiva 1. aţ 3. ročníku

4. ročník



- Zvládá definici, historii a význam

internetu, moţnosti jeho vyuţití i zneuţití.

- Pojmenuje základní finanční transakce.

- Vysvětlí nezbytnost charitativní činnosti.

Pojmenuje lidské vlastnosti.

- Dovede hodnotit a srovnávat, vyjádřit

svoje pocity

- Dokáţe experimentovat, zkoušet a hledat


posluchače.

- Pojmenuje, zhodnotí a srovná sdělovací

prostředky.

- Pojmenuje křesťanské svátky, dovede

popsat a porovnat jejich formu u nás a

v anglicky mluvících zemích, zná české









- zdravý ţivotní styl; móda; literatura,

umění, dnešní svět

moderní technologie apod.


Dle témat

- vyprávění o rodině

- popis osob

99


svátky, jeţ souvisí s historií naší země, a

dovede o nich stručně informovat.

- Zaznamená písemně podstatné myšlenky

a informace z textu, zformuluje vlastní



vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis

-

- Dovede napsat esej na dané téma

v rozsahu nejméně 200 slov s pouţitím

slovníku.

- Pojmenuje hlavní problémy ochrany

ţivotního prostředí a jejich moţná řešení,

přírodní zdroje, nejznámější ţivočichy a

rostliny vyskytující se nejen u nás, ale i

v ostatních zemích, zejména v Austrálii a

dalších anglicky-mluvících zemích.

- Pojmenuje hlavní problémy současnosti -

aktuálně je sleduje prostřednictvím

internetu v anglických a amerických

médiích, v diskusi s ostatními prezentuje

své názory a hledá moţná řešení.

- Prokazuje faktické znalosti především

o geografických, demografických,






země

- Vysvětlí nad mapou základní zeměpisné

pojmy, zná nejdůleţitější mezníky americké

- vyprávění o volném čase



- tvoření a vyplňování dotazníku / formuláře apod.

- jednoduchý i sloţitější překlad



- interakce ústní


- plánování dovolené

- organizace domácích prací

- výběr dárku

- uspořádání oslavy apod.


- email


- semi-formální dopis

- formální dopis

- recenze

- popis

- vyprávění

- článek

- inzerát



- výslovnost specifických jevů – prohlubování

výslovnosti


- odvozování výrazů pomocí předpon / přípon

- vztahy v rodině

- výrazy pro popis osob

- typy domů / zařízení


- typy škol / vyučovací předměty / zkoušky


- nemoci


- vynálezy / moderní technologie

- média

- odborná slovní zásoba (Internet, PC, science,

technology, current, space, media,

100


historie.

- Na obrázcích identifikuje nejznámější

turistické cíle a památky amerických měst.

- Uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná


- Zvládne slovní zásobu nezbytnou pro

odborná témata.

- Nad mapou vysvětlí základní zeměpisné

pojmy, zná politický systém země, hlavní

mezníky historie a ţivotní styl.

- Orientuje se v časové souslednosti,

- Přednese připravenou prezentaci ze svého


publika.

- Domluví se v běţných situacích, získá a

poskytne informace.

- Vyslovuje srozumitelně co nejblíţe



koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka.

- Chápe strukturu školy, obory a zaměření,

navazuje na projekt ze 3. ročníku.

- Umí pojmenovat nejdůleţitější objevy a

vynálezy, vysvětlit jejich význam.

- Zná základní fakta o výzkumu vesmíru.

- Zapojí se do odborné debaty nebo

argumentace, týká-li se známého tématu.

- Vysvětlí význam a vyuţití počítače,

vyjádří svůj vztah k němu.

communications, robots, domotics, latest

development)


- nepřímá řeč

- dovětky



- tvorba příslovcí

- frázová slovesa

- slovesa pro změnu stavu

- předloţky místa a času

- spojovací výrazy

- předminulý čas

- členy

infinitive, gerund


- podmínková souvětí 2. a 3. typu



grafická podoba novinových článků

- Upevňuje učivo. 3. Tematické okruhy, komunikační situace

a jazykové funkce

101



Mass media – TV, radio, newspapers

Holidays, feastdays

The environment, nature, its protection

Problems of today´s world

The U.S.A.

New York and other American cities

Computer sciences, me and computer

British, American and Czech system of education

Our school, school projects, international

cooperations, school competitions

Famous people, science and technology

Scientists. Inventions, inventors.

Space programme

Literature, writers



- plánování oslavy

- pracovní pohovor

- domlouvání schůzky

- vyjadřování návrhu / nabídky / ţádosti

- popis obrázků

- výběr dovolené apod.

- jazykové funkce:


- obraty pro vyjádření návrhu / nabídky / ţádosti

- obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu / ţádosti

- obraty pro domlouvání schůzky

- vyjadřování (ne)souhlasu


- the United Kingdom of Great Britain and

Northern Ireland

London, other cities and interesting places

English speaking countries

The USA

New York and other American cities

102


History, nature of the USA

Canada, Australia, New Zealand

Pardubice - Our town,

Our region, our republic.

Prague, Prague castle, Royal Route

Sumarizace a prohlubování učiva 1. aţ 4. ročníku

103


ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD




Hodinová dotace: 1/34, 1/33, 1/33, 1/28




Obecným cílem vyučovacího předmětu základy společenských věd je připravit ţáky

na odpovědný a aktivní občanský ţivot v demokratické společnosti.

Vyučovací předmět si klade za cíl seznámit ţáky s aspekty společenskými, politickými

a kulturními, které se v současném ţivotě objevují, a zároveň hledat etické, psychologické

i právní kontexty mezilidských vztahů. Vyučovací předmět významně ovlivňuje pozitivním

způsobem hodnotovou orientaci ţáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého

demokratického státu, aby dokázali jednat uváţlivě ve věcech osobního zájmu, ale i zájmu

společenského.

Důleţitým úkolem vyučovacího předmětu je kultivace historického vědomí, učit se porozumět

dějinám současnosti, a tím pochopit vlastní identitu přiměřeně ke svému věku, kriticky myslet,

v neposlední řadě se nenechat manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němţ ţijí.

V rámci výuky základů společenských věd si ţáci v jednotlivých ročnících postupně osvojují

důleţité pojmy, se kterými se setkávají v kaţdodenní praxi v osobních diskuzích i ve sdělovacích

prostředcích o ţivotě společnosti 21. století.

Předmět základy společenských věd blízce souvisí s učivem dějepisu, zeměpisu, českého jazyka

a literatury, ekonomiky.

Výuka předmětu je spjata s praxí formami a prostředky, které budou realizovány přednáškami,

besedami s odborníky např. osobnostmi veřejného, kulturního i sportovního ţivota (právníky,

politiky, policisty, pracovníky úřadu práce, sportovci…)


Učivo základů společenských věd zahrnuje výběr nejdůleţitějších vědomostí a dovedností

z těchto oblastí společenských věd: psychologie, sociologie, právo, politologie, mezinárodní

vztahy, filozofie, estetika, etika a náboţenství, biologie a ekologie.

Do výuky jsou zařazeny tyto tematické celky učiva:

- Člověk v lidském společenství

- Člověk jako občan

- Člověk a právo

- Člověk a svět

- Biologie

- Člověk v soudobém světě

104



Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci v afektivní oblasti:

- dokázali vyuţívat svých společenskovědních dovedností a vědomostí v reálném ţivotě,

- byli schopni jednat odpovědně a čestně vůči sobě i společnosti,

- vţdy usilovali o zachování demokratických hodnot a váţili si jich,

- výstiţně, srozumitelně formulovali svoje názory na otázky politické, sociální, etické,

ekonomické, ale i právní přiměřeně ke svému věku a zkušenostem,

- aby byli schopni smysluplné debaty s partnery,

- porozuměli základním pojmům z oblasti práva, sociologie, etiky, filozofie a psychologie,

- dokázali tolerovat názory jiných lidí, byli schopni ţít v multikulturní společnosti,

- respektovali lidská práva a svobody, byli si vědomi vlastní identity a identity jiných lidí

ve společnosti 21. století,

- měli zdravé sebevědomí a schopnost sebehodnocení,

- rozvíjeli svůj hodnotový systém v kontextu celé společnosti (váţili si hodnot lidské

práce),

- kriticky posuzovali skutečnost ve své blízkosti, nepodléhali zbytečné manipulaci,

- vţdy přispívali k ochraně ţivotního prostředí, váţili si zdraví a jednali v duchu

pozitivního rozvoje celé společnosti,

- pochopili různé pohledy na svět z různých úhlů pohledů generací (generační rozdíly),

- měli dostatečnou motivaci k celoţivotnímu vzdělávání.

V rámci tematických celků se bude vyuţívat moţností forem a prostředků práce z mediální

výchovy, výchovy ke zdraví, environmentální výchovy.

V základech společenských věd se vyuţívá výsledků vzdělávání v matematice (práce

s jednoduchými výpočty, grafy, tabulkami), biologii a chemii (učivo o ochraně ţivotního

prostředí), cizích jazycích (význam mezinárodní terminologie).

V předmětu ekonomika se uskutečňuje vzdělávání ţáků v ekonomické oblasti, předmět základy

společenských věd vyuţívá znalostí ţáků v rámci mezipředmětových vztahů.


V daném předmětu jsou učitelem pouţívány takové metody práce, které mají v ţácích navodit

pocit důvěry nejen k učiteli, ale i ke spoluţákům ve třídě. Přístup učitele i obsah učiva je volen

tak, aby u všech zúčastněných převládaly pozitivní emoce, které jsou důleţité pro svobodnou

diskuzi mezi ţáky. Především výchova k občanství musí nést prvky neformálnosti. Důleţitou

součástí je formování návyku pravidelně sledovat kaţdodenní dění v mediích a umět s nimi

pracovat, reagovat na události přiměřeným způsobem.

Ve výuce se vyuţívají moderní strategie výuky, které mají ţáky naučit být ve vyučování aktivní,

zvyšují motivaci, efektivitu a kvalitu vzdělávacího procesu. Vyuţívá se zejména frontální výuka,

týmová práce, práce ve skupinách, metoda dialogu a diskuze, proţitkové učení, techniky asertivní

komunikace, projekty a samostatné práce (důraz je kladen na tvořivost a samostatnost při plnění

úkolů), samostudium, vyuţívání prostředků ICT (vyhledávání informací …), exkurze, návštěvy,

besedy, kurzy a jiné metody.

Výuka by měla být, pokud k tomu budou vyhovující provozní podmínky, co nejvíce propojena

s konkrétním prostředím mimo školu, tzn. ke kaţdé společenskovědní oblasti by mohly probíhat

besedy s odborníky, exkurze pro danou tématiku.

105



Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy, který je součástí školního řádu.

Ke kontrole vědomostí a dovedností slouţí písemné a ústní zkoušení ţáků. Součástí hodnocení je

samostatný výstup ţáků (referát, týmová práce, skupinový projekt). Důraz je kladen na aktivitu

ve vyučování (aktivní přístup v diskuzích, práce s učebnicí a sešitem a dalšími zdroji informací).

Rozhodující pro hodnocení je hloubka porozumění daných témat, ale i schopnost diskutovat

z různých aspektů.

Hodnocení výsledků ţáků zahrnuje jak individuální přístup, tak i sebehodnocení a slovní

hodnocení ţáka.

Ţáci se specifickou poruchou učení a ţáci se zdravotním postiţením jsou v hodnocení

zohledňováni na základě kritérií stanovených dle individuálních potřeb ţáka.





Kompetence k učení – ţáci si osvojují pozitivní vztah k učení, seznamují se s různými metodami

a technikami učení. Sami se učí vytvářet svoji studijní metodu (vhodný studijní reţim a plán

spolu s poznáním vhodných podmínek pro proces učení - fáze učení a jeho zákonitosti). Ţáci jsou

vedeni, aby si dělali poznámky a rychle se v nich orientovali, pracovali s textem. Učí se vyuţívat

různých informačních zdrojů a znát moţnosti

dalšího vzdělávání.

Občanské kompetence - ţáci jsou vedeni k odpovědnému, samostatnému a aktivnímu zájmu

o dění kolem sebe, k poznání a dodrţování zákonů, respektování práv a svobod všech lidí,

k vystupování proti rasové nesnášenlivosti, diskriminaci a xenofobii, extremismu, neonacismu.

Uznávají tradice a hodnoty svého národa i ostatních národů, přispívají k podpoře hodnot

demokracie, jednají v souladu s morálními zásadami (zásady etikety). Komentují postavení církví

ve společnosti, argumentují proti náboţenským sektám a fundamentalismu. Uvědomují si

odpovědnost za svůj ţivot a řeší problémy osobního i sociálního charakteru.

Komunikativní kompetence – ţáci jak v ústní tak v písemné podobě formulují myšlenky

srozumitelně a souvisle, přehledně a jazykově správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se

zúčastňují diskuzí, formulují a obhajují svoje názory a návrhy řešení, respektují názory ostatních

ţáků. Jsou připravení profesně jednat s potencionálním zaměstnavatelem.

Personální kompetence – ţáci se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosaţené výsledky,



reagovat, přijímat radu i kritiku. Pracují v týmu a odpovědně plní svoje úkoly

Sociální kompetence – ţáci přijímají a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcují práci v týmu

vlastními návrhy, nezaujatě zvaţují návrhy druhých. Reálně posuzují svoje moţnosti a uvědomují

si důsledky svého chování. Přispívají k tvorbě dobrých mezilidských vztahů v kolektivu. Jsou

vedeni k připravenosti řešit svoje ekonomické a sociální záleţitosti.

106


Kompetence při řešení úkolů – ţáci rozvíjejí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit

jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, vyhodnotit a ověřit správnost

zvoleného postupu a dosaţené výsledky. Vyuţívají prostředků informačních a komunikačních

technologií – ţáci se učí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě

Internet.

Kompetence matematické – ţáci volí při řešení praktických úloh odpovídající matematické

postupy, pouţívají vhodné algoritmy, vyuţívají a vytvářejí různé formy grafického znázornění

(tabulky, diagramy, grafy, schémata). Sestavují ucelené řešení praktického úkolu na základě

dílčích výsledků.

Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií – ţáci správně

pouţívají sluţby knihoven, pracují s internetem, kde získávají informace z různých zdrojů,

popř. jsou schopni posuzovat jejich věrohodnost a kriticky informace zhodnotit.

Kompetence k pracovnímu uplatnění – ţáci si budují zodpovědný přístup ke své profesní

budoucnosti, tzn. jsou schopni komunikovat se zaměstnavatelem, znají práva a povinnosti

pracovníků a zaměstnavatelů, umí vyhodnocovat informace o pracovních příleţitostech.

V neposlední řadě si váţí hodnoty lidské práce a uvědomují si nezbytnost celoţivotního

vzdělávání.


Předmětem ZSV se prolínají v různé podobě všechna průřezová témata.


- okruhy věnované psychologii, právu, politologii, sociologii, etice

Ţáci jsou vedeni k tomu, aby na základě získaných dovedností schopností měli vhodnou míru

sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučili komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů.


- učivo o zdravém životním stylu (zásady), odpovědnost za zdraví, úcta k živé a neživé přírodě,

globální problémy světa (spotřeba energií), základní ekologické pojmy, zásady udržitelného

rozvoje

Ţáci si osvojují a tříbí názory na spotřebu energie, na pouţívané technologické metody a pracovní

postupy, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Ţáci jsou seznamováni na konkrétních

příkladech (statistiky) s nezdravým ţivotním stylem (drogové závislosti a sociálně-patologické

projevy spojené s kriminalitou ve společnosti).


- okruhy učiva o soustavě školního vzdělávání a významu vzdělání

Ţáci řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí moţnost studia, případně zaměstnání v oblasti

elektrotechniky. Ţáci se učí získávat informace o profesní dráze, orientaci na trhu práce,

o moţnostech studia v zahraničí, vyhledávání informací o moţnost práce, znalosti o základních

právech a povinnostech zaměstnavatelů a pracovníků.


107


Ţák efektivně vyuţívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu

vzdělávání a při samostatném řešení úkolů.


1. ročník


1 vyučovací hod. týdně

Ţák Člověk v lidském společenství

- charakterizuje současnou českou společnost, její etnické

a sociální složení

- srovná problémy tradiční a moderní společnosti

- objasní způsoby ovlivňování společnosti v současné

době

- společnost, společnost tradiční a moderní, moderní,

pozdně moderní společnost

- vymezí rozdíl mezi hmotnou a duchovní kulturou

- vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty

- vysvětlí význam vědy a umění

- hmotná kultura, duchovní kultura

- vysvětlí úlohu teorií o elitách ve společnosti

- vysvětlí úlohu společenské vrstvy a elity

- charakterizuje současnou českou společnost z hlediska

sociální stratifikace

- současná česká společnost, společenské vrstvy, elity a

jejich úloha

- vymezí pojem sociální nerovnost

- debatuje o různých pohledech na chudobu a sociální

nerovnost ve vyspělých demokratických zemích

- uvede postupy, které mohou řešit problém sociální

nerovnosti, objasní význam solidarity

- sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti

- vymezí pojmy majetek, vlastnictví

- vyjmenuje způsoby nabývání majetku

- rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy, povinné

a nepovinné výdaje

- sestaví rozpočet domácnosti

- navrhne nejvýhodnější finanční produkt pro investování

volných finančních prostředků

- vybere nejvýhodnější úvěrový produkt, posoudí způsoby

jeho zajištění a riziko předlužení

- posoudí peněžní služby nabízené finančními ústavy

a jinými subjekty

- majetek a jeho nabývání, rozhodování o finančních

záleţitostech jedince a rodiny, rozpočtu domácnosti,

zodpovědné hospodaření

- navrhne, jak řešit schodkový rodinný rozpočet a jak

naložit s přebytkovým rodinným rozpočtem

- dovede objektivně posoudit nabízené služby a možná

rizika

- řešení krizových finančních situací, sociální zajištění

občanů

108


- ví, kde hledat pomoc při řešení krizové finanční situace

- vymezí pojem rasa, národ, národnost, majorita,

minorita, multikulturní soužití, migrace, azyl

- demonstruje na příkladech aktuální problémy rasové

diskriminace, dokáže na příkladech rozpoznat etnickou

diskriminaci

- debatuje o pozitivech a negativech multikulturního

soužití

- objasní příčiny vnitřní a vnější migrace lidí

- charakterizuje etnické složení současné české

společnosti

- rasy, etnika, národy a národnosti, majorita a minority

ve společnosti, multikulturní souţití, migrace, migranti,

azylanti

- vysvětlí, proč jsou obě pohlaví ve společnosti

rovnocenná

- posoudí, kdy je v praktickém životě rovnocennost obou

pohlaví porušována

- postavení muţů a ţen, genderové problémy

- vyjmenuje hlavní světová náboženství

- vysvětlí význam náboženství v životě člověka

- vysvětlí pojem ateismus

- objasní postavení církví a věřících v ČR

- odhadne nebezpečí náboženských sekt ve společnosti

- uvede konkrétní příklady náboženského

fundamentalismu ve společnosti

- víra a atheismus, náboţenství a církve, náboţenská

hnutí, sekty, náboţenský fundamentalismus

Člověk a právo

- vysvětlí pojem právo

- zdůvodní, proč je dobré se v právu orientovat

- vysvětlí pojem právní vědomí, právní stát

- právo a spravedlnost, právní stát

- uvede příklady právní ochrany a právních vztahů

- popíše a vysvětlí, jak je uspořádán právní řád ČR

- vysvětlí, kdy je člověk způsobilý k právním úkonům a má

trestní odpovědnost

- právní řád, právní ochrana občanů, právní vztahy

- popíše soustavu soudů v ČR - soustava soudů v ČR

- vysvětlí funkci ústavy a ústavních principů

pro fungování demokracie

- pracuje s Ústavou ČR

- popíše fungování českého politického systému

- uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy

- rozliší pravomoci orgánů státní správy a samosprávy

- česká ústava, politický systém v ČR, struktura

veřejné správy, obecní a krajská samospráva

- na příkladech z denního tisku demonstruje různé typy

kriminality

- objasní postup vhodného chování, pokud se stane obětí

nebo svědkem jednání, jako je šikana, lichva, korupce,

- kriminalita páchaná na dětech a mladistvých,

kriminalita páchaná mladistvými

109


násilí, vydírání apod.

- porovná na konkrétních případech náplň práce notáře,

advokáta a soudce

- notáři, advokáti a soudci, soustava soudů v ČR

2. ročník



Ţák Základy biologie

- charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi

- vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti živých soustav

- popíše buňku jako základní stavební a funkční jednotku

života

- vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou

buňkou

- charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a uvede

rozdíly

- uvede základní skupiny organismů a porovná je

- objasní význam genetiky

- popíše stavbu lidského těla a vysvětlí funkci orgánů

a orgánových soustav

- vysvětlí význam zdravé výživy a uvede principy zdravého

životního stylu

- uvede příklady bakteriálních, virových a jiných

onemocnění a možnosti prevence

- vznik a vývoj ţivota na Zemi

- vlastnosti ţivých soustav

- typy buněk

- rozmanitost organismů a jejich charakteristika

- dědičnost a proměnlivost

- biologie člověka

- zdraví a nemoc

- popíše historii vzájemného ovlivňování člověka

a přírody

- hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé

složky životního prostředí

- charakterizuje působení životního prostředí na člověka

a jeho zdraví

- charakterizuje globální problémy na Zemi

- uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě

a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci

- uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu

- uvede základní ekonomické, právní a informační

nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí

- vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci

environmentálních, ekonomických, technologických

a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí

- zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu

přírody, krajiny a životního prostředí

- na konkrétním příkladu z občanského života a odborné

praxe navrhne řešení vybraného environmentálního

problému

- charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie

Člověk a ţivotní prostředí

- vzájemné vztahy mezi člověkem a ţivotním

prostředím

- dopady činností člověka na ţivotní prostředí

- globální problémy

- ochrana přírody a krajiny

- nástroje společnosti na ochranu ţivotního prostředí

- zásady udrţitelného rozvoje

- odpovědnost jedince za ochranu přírody a ţivotního

prostředí

- přírodní zdroje energie a surovin

- odpady

110


z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich

využívání na prostředí

- popíše způsoby nakládání s odpady

- uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě

a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci

- zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu

přírody, krajiny a životního prostředí

- na konkrétním příkladu z občanského života a odborné

praxe navrhne řešení vybraného environmentálního

problému

- vysvětlí základní ekologické pojmy

- charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra,

pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí

(populace, společenstva, ekosystémy)

- charakterizuje základní vztahy mezi organismy

ve společenstvu

- uvede příklad potravního řetězce

- popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska

látkového a energetického

- charakterizuje různé typy krajiny a její využívání

člověkem

Ekologie

- základní ekologické pojmy

- ekologické faktory prostředí

- potravní řetězce

- koloběh látek v přírodě a tok energie

- typy krajiny

3. ročník



Ţák Člověk jako občan

- charakterizuje, objasní, jak funguje demokracie, jaké

má problémy (korupce, kriminalita…)

- základní hodnoty a principy demokracie

- diskutuje o dodržování lidských práv doma i ve světě,

uvádí příklady

- objasní význam práv a svobod, které jsou zakotveny

v českých zákonech

- ví, co dělat a kam se obrátit, když jsou lidská práva

ohrožena (způsoby obhajoby)

- lidská práva, jejich obhajování, veřejný ochránce

práv, práva dětí

- popíše pozitiva a negativa působení médií

- uvádí příklady mediální manipulace

- pozitivně využívá nabídky masových médií

- svobodný přístup informacím, masová média a jejich

funkce, kritický přístup k médiím, maximální vyuţití

potenciálu médií

- charakterizuje současný český politický systém

- vysvětlí pojem stát, jeho funkce, typy analyzuje jejich

výhody a nevýhody

- uvede, jak lze získat české státní občanství a jak jej lze

ztratit

- určí, kdy vzniklo samostatné Československo a uvede

významné osobnosti, které se zasloužily o jeho vznik

- stát, státy na počátku 21. století, český stát, státní

občanství v ČR

111


- vyjmenuje státní symboly a objasní jejich význam

- objasní význam státních svátků

- aplikuje pojmy vlastnické právo, spoluvlastnictví, právo

duševního vlastnictví, odpovědnost za škodu v praktických

činnostech

- uvede nutné náležitosti běžných typů smluv

- na příkladu ukáže možné důsledky vyplývající

z neznalosti smlouvy a jejích všeobecných podmínek

- dovede hájit své spotřebitelské zájmy v konkrétních

situacích běžného života (např. podání reklamace)

- vlastnictví, právo v oblasti duševního vlastnictví,

smlouvy, odpovědnost za škodu

- popíše práva a povinnosti mezi dětmi, rodiči a manželi

- ví, kde hledat informace a pomoc v této oblasti

- rodinné právo

- popíše průběh správního řízení, hájí své zájmy - správní právo

- rozliší trestný čin od přestupku

- popíše, co je trestní odpovědnost

- orientuje se v průběhu trestního řízení

- pojmenuje na příkladu účastníky trestního řízení

- trestní právo – trestní odpovědnost, tresty, ochranná

opatření, orgány činné v trestním řízení

- objasní význam politiky

- uvede typické znaky jednotlivých ideologií, demonstruje

je na příkladech ze současnosti

- politika, politické ideologie

- uvede typické znaky politických stran

- kriticky posoudí volební systémy

- diskutuje na téma svobodných voleb, uvádí příklady se

zdůvodněním

- orientuje se v odlišnostech voleb do parlamentu

a do krajských a obecních zastupitelstev

- politické strany, volební systémy, volby

- vysvětlí pojmy radikalismus, extremismus, popíše, jak

omezují svobodu jiných lidí ve společnosti

- vysvětlí, proč je nepřijatelné užívat neonacistickou

symboliku a i jinak propagovat hnutí, která omezují práva

a svobody jiných lidí (ukázky a příklady-media)

- politický radikalismus a extremismus, současná

extremistická scéna a její symbolika, mládeţ

a extremismus

- objasní terorismus jako problém současného světa

(příklady ze světa)

- teror, terorismus

- uvede příklady občanské aktivity ve svém regionu,

vysvětlí, co se rozumí občanskou společností

- občanská participace, občanská společnost

- charakterizuje vlastnosti občana demokratického státu - občanské ctnosti potřebné pro demokracii

a multikulturní souţití

4. ročník



Ţák Člověk a svět (praktická filozofie)

112


- vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie a filozofická etika

- dovede používat stanovený pojmový aparát, který je

součástí učiva

- pracuje s obsahově a formálně dostupnými texty

- co řeší filozofie a filozofická etika

- objasní význam kladení si filozofických otázek, význam

etiky pro jedince i společnost

- význam filozofie a etiky v ţivotě člověka, jejich

smysl pro řešení ţivotních situací

- vysvětlí pojem etika a určí, co je jejím předmětem

- rozliší různé typy etických koncepcí

- odliší obsah pojmů etika, mrav, mravnost, morálka,

etiketa

- uvede kořeny naší morálky

- na konkrétních příkladech objasní podmíněnost našeho

mravního rozhodování

- uvědomuje si odpovědnost za své názory, uvádí příklady

různého chápání lidské odpovědnosti

- etika a její předmět, základní pojmy etiky, morálka,

mravní hodnoty a normy, mravní rozhodování

a odpovědnost

- debatuje o praktických filozofických a etických otázkách

(ze života, z příkladů z médií, z krásné literatury a jiných

druhů umění)

- vysvětlí, proč jsou lidé za své názory, postoje a jednání

odpovědni jiným lidem

- zaujímá kritické stanovisko ke světu i k sobě samému

- rozlišuje na konkrétních životních situacích mravné

a nemravné, morální a amorální

- zformuluje svůj postoj v kontroverzních etických

otázkách

- posuzuje důležitost jednotlivých životních hodnot

pro člověka

- ţivotní postoje a hodnotová orientace, člověk mezi

touhou po vlastním štěstí a angaţováním se pro obecné

dobro a pro pomoc jiným lidem

Soudobý svět

- popíše rozčlenění soudobého světa na civilní sféry

a civilizace, charakterizuje základní světová náboženství

- vysvětlí s jakými konflikty a problémy se potýká soudobý

svět, jak jsou řešeny, o jejich možných perspektivách

- objasní postavení ČR v Evropě a v soudobém světě

- charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její politiku

- popíše funkci OSN a NATO vysvětlí zapojení ČR

do mezinárodních struktur a podíl ČR na jejich aktivitách

- uvede příklady pojmů globalizace a debatuje o jejich

problémech

- rozmanitost soudobého světa: civilní sféry a kultury,

nejvýznamnější světová náboţenství

- velmoci, vyspělé státy, rozvojové země a jejich

problémy, konflikty v soudobém světě

- integrace a dezintegrace

- ČR a svět: NATO, OSN, zapojení do mezinárodních

stran, bezpečnost v 21. století, konflikty v soudobém

světě, globální problémy, globalizace

113


DĚJEPIS




Hodinová dotace: 2/68




Dějepis kultivuje historické vědomí ţáků, aby pomocí poznatků o historii hlouběji porozuměli

přítomnosti a budoucnosti. Zároveň plní nezastupitelnou integrující roli při začleňování mladých

lidí do společnosti, při rozvoji jejich občanských postojů a především samostatného kritického

myšlení ţáků.


Učivo předmětu zahrnuje české a světové dějiny od počátku lidské civilizace po současnost.

Předmět dějepis blízce souvisí s učivem českého jazyka a literatury a společenských věd.

Prohlubuje znalosti ţáků, na jejichţ základě jsou ţáci schopni uplatnit zejména následující

dovednosti:

vyloţit, popř. objasnit chronologické a synchronní vazby mezi historickými událostmi,

jevy a procesy a objasnit historickou asynchronii;

charakterizovat celky a strukturu historických (politických, ekonomických, kulturních)

jevů a procesů (antická demokracie, středověká agrární revoluce, vznik občanské

společnosti, modernizace, demokracie a diktatura, globalizace ap.);

sestavovat získané poznatky do nových celků, odhalovat nové souvislosti

uplatňovat školním dějepisem dosaţitelná pravidla historické kritiky (analýza verbálního

textu, obrazového či audiovizuálního zobrazení dějin);

kategorizovat historická fakta různých úrovní podle dobově odpovídajících kritérií

i dnešních interpretačních schémat, popřípadě je generalizovat;

zaujímat zdůvodněná kritická stanoviska k obsahu historických informací.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci dokázali získávat a kriticky hodnotit informace z různých

zdrojů; na základě studia historických faktů formulovali věcně, pojmově a formálně správně své

názory na sociální, politické, etické i estetické otázky; rozuměli „jinakosti“ lidí, porozuměli

kulturním základům jednotlivých civilizací, uvědomovali si jejich odlišnosti, a tím přispívali

k dialogu mezi nimi; integrovali znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů,

především humanitních, ale také přírodovědných a jiných, protoţe obsahují i základní poznatky

z dějin vědy, umění a techniky; chápali a oceňovali obecně uznávané lidské hodnoty, především

ty, jeţ mají rozhodující význam v moderním světě, jako je demokracie, svoboda, spravedlnost,

tolerance a solidarita; uznávali hodnoty ţivé i neţivé přírody a ochraňovali je; byli schopni se

kriticky dívat na výsledky své vlastní práce.

114



Základními metodami je práce ţáků s verbálním a ikonickým textem a komunikace včetně

diskusních metod. Při výuce je moţné pouţívat i všechny další metody, jako je především

skupinová práce ţáků, projekty a samostatné práce ţáků.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy a s pravidly klasifikace,

se kterými budou ţáci seznámeni. Převaţovat budou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda

ţáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným,

úplným a formálně správným závěrům. Další sloţku testování ţáků tvoří zkoušení ústní, které

navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před ţáky. Důleţitou součástí

ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení ţáků a hodnocení zkoušeného ostatními.

Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů.





Dějepis stejně jako ostatní společenskovědní předměty rozvíjí zejména sociální, personální,

občanské a komunikativní kompetence, dále kompetence k řešení problémů, kompetence

vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi, stejně tak

kompetence k učení.

Kompetence k učení – ţák ovládá různé techniky učení, uplatňuje různé techniky práce

s textem, umí efektivně vyhledávat a zpracovávat informace.

Kompetence k řešení problémů – ţák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit

jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, zdůvodnit je, vyhodnotit;

na základě informací o historii je schopen orientovat se v současnosti.





Personální a sociální kompetence – ţák pracuje efektivně, vyhodnocuje dosaţené výsledky,

vyuţívá ke svému učení zkušeností jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných

zkušeností, pracuje v týmu. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí,

adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku, především však na základě poznání minulosti

a rozmanitosti ţivota přispívat k vytváření mezilidských vztahů, předcházet osobním konfliktům,

nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.

Občanské kompetence a kulturní povědomí – ţák na základě studia historie uznávají hodnoty

a postoje podstatné pro ţivot v demokratické společnosti, dodrţují je, podporují hodnoty národní,

evropské i světové kultury (tj. aktivně vystupují proti nesnášenlivosti, xenofobii, diskriminaci,

uvědomují si vlastní kulturní a národní identitu, přistupují s tolerancí k identitě druhých), chápou

význam ţivotního prostředí.

115


Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat

s informacemi – ţák umí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě

Internet.

Matematické kompetence – ţák umí nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení

praktických úkolů.



Toto průřezové téma je základním cílem učiva dějepisu (viz rozpis učiva a realizaci kompetencí),

které směřuje k vytváření občanských ctností (humanita, odpovědnost, tolerance). Ţáci jsou

vedeni k tomu, aby měli vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučili komunikaci,

vyjednávání a řešení konfliktů, získali schopnost morálního úsudku, aby na základě studia

historie byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci, byli ochotni se angaţovat ve prospěch

ostatních lidí bez ohledu na jejich původ, sociální postavení apod., váţili si demokracie,

materiálních a duchovních hodnot, ţivotního prostředí a snaţili se je chránit.


Dějepis napomáhá aplikaci tohoto tématu tím, ţe učí ţáky rozumět měnícímu se vztahu člověka

a přírody během historického vývoje. Proto budou do výuky zařazovány prvky ekohistorie.





1. ročník



− objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich

výkladů

− charakterizuje názory na vznik a vývoj ţivota na Zemi

− uvědomuje si vztah mezi člověkem a přírodou

Poznávání dějin, význam poznávání dějin, variabilita

výkladu dějin

Vznik a vývoj ţivota na zemi, vznik člověka jako

živočišného druhu, vztah mezi člověkem a přírodou, vznik

lidské společnosti

− vysvětlí příčiny vzniku státu

− uvede příklady kulturního přínosu starověkých

civilizací, judaismu a křesťanství

Starověk, příčiny vzniku nejstarších států, kulturní

dědictví − vznik písma, literatury, náboženství, vědy,

výtvarné kultury

− uvědomí si souvislost mezi dějinami národními

a světovými

− popíše základní revoluční změny ve středověku

a raném novověku

− zařadí typická umělecká díla (stavby, sochy, obrazy

apod.)do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných

historických období

Středověk a raný novověk (16. −18. století)

− vliv křesťanství na středověké dějiny, vznik islámu

a jeho vliv na dějiny, svatá říše římská, Slované, Velká

Morava a počátky českého státu

− románská kultura (včetně kultury bydlení a odívání)

− venkovská a městská civilizace, český stát v rozkvětu,

krize středověku, husitství

− gotická kultura (včetně kultury bydlení a odívání)

116


− zámořské objevy a počátky kolonialismu

− renesance, humanismus (včetně kultury bydlení

a odívání), reformace

− nizozemská revoluce, třicetiletá válka

− baroko

− anglická revoluce, parlamentarismus, absolutismus

− rozvoj vědy a techniky, osvícenectví

− kolonialismus 18. století

− orientuje se v historii svého oboru – uvede

její významné mezníky a osobnosti,

vysvětlí přínos studovaného oboru pro

ţivot lidí;

Dějiny studovaného oboru

− významné mezníky a osobnosti




− na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí

boj za občanská i národní práva a vznik občanské

společnosti

− objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí

o emancipaci

− popíše česko-německé vztahy a postavení Ţidů

a Romů ve společnosti 18. a 19. století

− charakterizuje proces modernizace společnosti

− popíše evropskou koloniální expanzi

− orientuje se v historii svého oboru


apod.) do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných


Umění 18. – 19. století (klasicismus, romantismus,

realismus)

Novověk -19. století

Velké občanské revoluce − vznik USA, francouzská

revoluce, revoluce 1848, vznik občanské společnosti

− myšlenkové proudy 19. století (liberalismus,

socialismus, nacionalismus)

Společnost a národy − národní hnutí v Evropě a českých

zemích, česko-německé vztahy, dualismus v habsburské

monarchii, vznik národního státu v Německu

Modernizace společnosti − technická, průmyslová,

komunikační revoluce, urbanizace, demografický vývoj,

modernizovaná společnost, evropská koloniální expanze

Modernizovaná společnost a jedinec

Dějiny studovaného oboru

Umění přelomu 19. −20. století (vznik moderních

uměleckých směrů jako projev myšlenkové, politické

a společenské krize konce století)

− vysvětlí rozdělení světa v důsledku koloniální expanze

a rozpory mezi velmocemi

− popíše první světovou válku a objasní významné

změny ve větě po válce

− charakterizuje první Československou republiku

− charakterizuje fašismus a komunismus, srovná

nacistický a komunistický totalitarismus

− vysvětlí projevy a důsledky velké hospodářské krize

− popíše mezinárodní vztahy v době mezi první

a druhou světovou válkou, objasní, jak došlo k dočasné

likvidaci ČSR

− srovná demokracii v ČSR se situací za tzv. druhé

republiky, objasní vývoj česko-německých vztahů

− objasní cíle válčících stran ve druhé světové válce, její

totální charakter a její výsledky, popíše válečné zločiny

včetně holocaustu

Novověk - 20. století

Vztahy mezi velmocemi −pokus o revizi rozdělení světa

první světovou válkou, české země za světové války,

první odboj, poválečné uspořádání Evropy a světa, vývoj

v Rusku

Demokracie a diktatura − Československo

v meziválečném období, autoritativní a totalitní reţimy,

nacismus v Německu a komunismus v Rusku a SSSR

− velká hospodářská krize, mezinárodní vztahy

ve 20. a 30. letech 20. století, cesta k válce, mnichovská

konference

− druhá světová válka, Československo za války, druhý

československý odboj, válečné zločiny včetně

holocaustu, důsledky války

− objasní uspořádání světa po druhé světové válce

a důsledky tohoto uspořádání pro Československo

Svět v blocích

− poválečné uspořádání v Evropě a ve světě, poválečné

117


− popíše projevy a důsledky studené války

− charakterizuje komunistický reţim v ČSR v jeho

vývoji a v souvislostech se změnami v celém

komunistickém bloku

− popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a vývoj

evropské integrace

− popíše dekolonizaci a objasní problémy třetího světa

− vysvětlí rozpad sovětského bloku

Československo, studená válka, komunistická diktatura

v Československu a její vývoj, demokratický svět,

bipolární rozdělení světa − USA, sovětský blok, třetí svět

a dekolonizace, konflikty v soudobém světě, globalizace,

konec bipolarity Východ – Západ




Umění 20. století

− uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století

− orientuje se v historii svého oboru

Věda a technika 20. století, dějiny studovaného oboru

− dokáţe samostatně i v týmu vyhledávat informace,

zpracovat je, prezentovat a obhájit svá tvrzení

Skupinové práce ţáků, projekty na téma dějin

2. poloviny 20. století

118


FYZIKA




Hodinová dotace: 3/102, 2/66




Výuka fyziky má kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou

sloţku vzdělávání. Rozvíjí schopnost logického myšlení, ale také paměti.

Těţiště výuky spočívá v pochopení fyzikálních zákonů a vztahů v přírodě i v technické praxi.

Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni analyzovat a řešit přiměřeně obtíţné

fyzikální problémy a úlohy, s nimiţ se setkají při studiu, v běţném ţivotě a v technické praxi.


Fyzika navazuje na znalosti získané v základním vzdělávání. Znalosti z předmětu jsou vyuţity ve

většině odborných předmětů elektrotechnického charakteru. Ţáci získají základní informace

ze všech částí fyziky.

Obsah učiva je vymezen následujícími tematickými celky:

1. Mechanika – seznamuje ţáky s kinematikou (popisem pohybu z hlediska dráhy, rychlosti,

zrychlení ...), dynamikou, která se zabývá příčinami pohybu, s pojmy mechanická práce

a mechanická energie, gravitační pole, mechanika tuhého tělesa a mechanika kapalin

a plynů.

2. Molekulová fyzika a termika – obsahuje poznatky o struktuře látek, teplotě a jejím

měření, vnitřní energii těles, kalorimetrii. Dále se zabývá strukturou a vlastnostmi plynů,

kapalin a pevných látek a změnami skupenství látek.

3. Mechanické kmitání a vlnění – studium kmitání mechanického oscilátoru z hlediska

kinematiky i dynamiky, jednotlivých druhů vlnění, šíření vlnění v izotropním prostředí,

jevů na rozhraní dvou prostředí a zvukového vlnění.

4. Optika - obsahuje poznatky o světle jako elektromagnetickém vlnění, o vlnových

vlastnostech světla, zobrazování optickými soustavami, elektromagnetickém záření a jeho

energii.

5. Speciální teorie relativity – studuje jevy, projevující se především při rychlostech

blízkých rychlosti světla.

6. Fyzika mikrosvěta – obsahuje základní poznatky o struktuře mikrosvěta, pohybu

v mikrosvětě, základní poznatky atomové a jaderné fyziky a fyziky částic.

119


7. Astrofyzika - seznamuje ţáky se Sluneční soustavou, charakteristikami hvězd, vznikem

a vývojem hvězd, strukturou vesmíru, galaxiemi a kosmologií.


Fyzika vede ţáky k tomu, aby pracovali přesně a pečlivě, učí je vyhodnocovat danou situaci nebo

jev z fyzikálního hlediska, vytvářet si vlastní úsudek při řešení problému, respektovat přitom

názory druhých. Výuka směřuje k tomu, aby si ţáci váţili kvalitní práce jiných lidí, byli schopni

kritického pohledu na výsledky své vlastní práce.


Způsob výkladu, členění a posloupnost jednotlivých částí tematických celků jsou plně

v kompetenci učitele.

Ve fyzice je vyuţívána informačně receptivní metoda v podobě výkladu, vysvětlování. Fyzika

pouţívá také metodu problémového výkladu, kdy učitel vytýčí problém a řeší ho, heuristickou

metodu, kdy ţáci některé části problému řeší samostatně a výzkumnou metodu, která vyţaduje

od ţáků hledání řešení celého problému. Jsou pouţívány i metody skupinové práce. U všech

metod se uplatňuje názornost a jednoduchost. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační

a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky. Ţák je veden také k práci s odbornou

literaturou a internetem.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Podklady pro hodnocení učitel

získává během celého klasifikačního období ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy,

hodnocením laboratorních úloh, referátů, popř. hodnocením podílu ţáka na skupinových pracích,

dále hodnocením aktivity ţáka při vyučování a kvality jeho poznámek z vyučovacích hodin.





Kompetence k učení – ţák samostatně zpracovává témata, která popularizují fyziku, ukazují její

význam pro společnost, pro další rozvoj vědních a technických odvětví.

Kompetence k řešení problémů – ţák řeší samostatně nebo s pomocí učitele přiměřeně náročné

problémové úlohy na základě logického uvaţování. Rozumí zadání, určí jádro problému,

promýšlí různé způsoby řešení a samostatně posuzuje jejich správnost.

Komunikativní kompetence – ţák srozumitelně a souvisle formuluje myšlenky, v písemném

projevu také přehledně a jazykově správně. Aktivně se účastní diskusí, přitom formuluje

a obhajuje své názory a řešení, ale téţ respektuje názory druhých.

Personální kompetence – ţák se učí pracovat efektivně, vyhodnocuje výsledky, dosaţené

při učení. Učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností, učí se přijímat hodnocení svých

výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku.

120


Sociální kompetence – ţák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, při práci v týmu se podílí

na utváření pravidel práce v týmu a na dělbě práce, při níţ jednotlivci uplatní své individuální

schopnosti a dovednosti, nezaujatě zvaţuje návrhy druhých, uvědomuje si potřebu ohleduplnosti,

tolerance a zodpovědnosti.



Ţák je veden k tomu, aby na základě dosaţených výsledků a získaných schopností měl vhodnou

míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se učil komunikaci, vyjednávání, sebekritice, a toleranci

při řešení konfliktů.


Ţák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na pouţívané technologické metody a pracovní

postupy, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Ţák je veden k pozitivnímu vztahu k ţivotnímu

prostředí a k aktivní účasti na jeho ochraně.


Ţák se učí manipulovat se svěřenými pomůckami a přístroji tak, aby nedošlo k jejich poškození

či zničení, učí se promýšlet, organizovat a hodnotit pracovní činnost. Ţák je veden

k odpovědnému rozhodování o moţnosti dalšího studia případně zaměstnání.


Ţák vyuţívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání

při práci s informacemi, prezentaci výsledků a při samostatném řešení úkolů.


1. ročník



- rozliší skalární veličiny od vektorových

- převádí násobné a dílčí jednotky na jednotky základní

a naopak

- měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami,

navrhne postup

Úvod

- prohlubování matematického aparátu pro řešení úloh

- fyzikální veličiny a jednotky, soustava SI

- měření fyzikálních veličin, chyby měření

- zvolí při popisu fyzikálního děje vhodnou vztaţnou

soustavu

- rozliší pohyby podle trajektorie a změny rychlosti

- řeší úlohy o pohybech s vyuţitím vztahů

mezi kinematickými veličinami

- vyjádří graficky závislost dráhy a rychlosti na čase

MECHANIKA

Kinematika

- hmotný bod, relativnost klidu a pohybu

- přímočarý a křivočarý pohyb, trajektorie

- pohyb rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený

- pohyb rovnoměrně zpomalený, skládání pohybů

- rovnoměrný pohyb po kruţnici

- určí síly, působící na těleso a určí výslednici sil

- posoudí důsledky působení sil na pohybový stav tělesa

a jeho změnu

Dynamika

- vzájemné působení těles

- skládání sil

121


- pouţije Newtonovy pohybové zákony v jednoduchých

úlohách o pohybech

- Newtonovy zákony

- hybnost tělesa, impuls síly

- smykové tření, valivý odpor

- vypočítá mechanickou práci a energii při pohybu tělesa

působením stálé síly

- analyzuje jednoduché děje s vyuţitím zákona

zachování mechanické energie

- určí výkon a účinnost při konání práce

Energie hmotného bodu a soustavy bodů

- mechanická práce, kinetická energie hmotného bodu

a soustavy hmotných bodů při posuvném pohybu

- vztah mezi prací a energií

- potenciální energie tíhová, potenciální energie pruţnosti

- zákon zachování mechanické energie

- výkon, příkon, účinnost

- rozliší centrální a homogenní gravitační pole

- popíše základní druhy pohybu v homogenním tíhovém

poli

- popíše pohyby v radiálním gravitačním poli

- určí kruhovou rychlost tělesa

- pouţije Keplerovy zákony při řešení jednoduchých

úloh

Gravitační pole

- Newtonův gravitační zákon

- gravitační pole

- pohyby v homogenním tíhovém poli Země, vrh vodorovný,

svislý vzhůru

- pohyby v radiálním gravitačním Země, kruhová rychlost,

parabolická rychlost

- pohyby v gravitačním poli Slunce, Keplerovy zákony

- sluneční soustava

- určí momenty sil, působících na těleso a výsledný

moment sil

- určí těţiště tělesa jednoduchého tvaru

- rozlišuje druhy rovnovážných poloh tělesa

Mechanika tuhého tělesa

- tuhé těleso, moment síly, momentová věta

- skládání a rozklad sil, dvojice sil

- těţiště tělesa, podmínky rovnováhy, druhy rovnovážné

polohy

- aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při řešení

základních úloh hydrostatiky

- pouţije rovnici kontinuity a Bernoulliho rovnici

při řešení úloh hydrodynamiky

- vysvětlí změny tlaku v proudící tekutině

Mechanika tekutin

- tekutina, ideální tekutina, ideální plyn

- Pascalův zákon, hydrostatický tlak

- Archimédův zákon, plování těles

- rovnice kontinuity, Bernoulliho rovnice

- ustálené proudění ideální kapaliny

- uvede příklady potvrzující kinetickou teorii látek

- změří teplotu v Celsiově teplotní stupnici a vyjádří ji

jako termodynamickou teplotu

- vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy a způsoby její

změny

- řeší jednoduché případy tepelné výměny pomocí

kalorimetrické rovnice

- popíše vlastnosti látek z hlediska jejich částicové

stavby

- řeší úlohy na děje v plynech s pouţitím stavové

rovnice pro ideální plyn

- popíše příklady deformací pevných těles jednoduchého

tvaru a řeší úlohy na Hookův zákon

- vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v přírodě

a v technické praxi a řeší úlohy na teplotní délkovou

Molekulová fyzika a termodynamika

Základní poznatky

- kinetická teorie látek

- modely struktur látek různých skupenství

- rovnováţný stav soustavy

- tepelná rovnováha, teplota a její měření

- termodynamická teplota

Vnitřní energie, práce, teplo

- vnitřní energie soustavy a její změna

- tepelná výměna, kalorimetrická rovnice

- první termodynamický zákon

- přenos vnitřní energie

Plyny

122


roztažnost těles

- objasní příčiny povrchového napětí

- rozumí jevům na rozhraní pevného tělesa a kapaliny

- popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v

přírodě a v technické praxi

- objasní kruhový děj

- vypočítá práci plynu v jednoduchých případech

- vysvětlí druhý termodynamický zákon

- ideální plyn, rychlosti molekul

- teplota a tlak ideálního plynu

- stavová rovnice

Pevné látky

- struktura pevných látek

- deformace těles, Hookův zákon

- teplotní roztažnost pevných látek

- tání, tuhnutí, sublimace a desublimace

Kapaliny a páry

- povrchová energie a povrchové napětí

- kapilarita, objemová roztažnost kapalin

- vypařování kapaliny, sytá a přehřátá pára - var,

kondenzace, kritický a trojný bod

- fázový diagram, vlhkost vzduchu

Tepelné motory a zařízení

- práce plynu, kruhový děj, účinnost kruhového děje

- druhý termodynamický zákon

- principy tepelných motorů

2. ročník



- popíše vlastní kmitání mechanického oscilátoru a určí

příčinu kmitání

- popíše nucené kmitání mechanického oscilátoru a určí

podmínky rezonance

- rozliší základní druhy mechanického vlnění a popíše

jejich šíření v látkovém prostředí

- zná zákon odrazu a zákon lomu vlnění

- objasní ohyb vlnění

- charakterizuje základní vlastnosti zvukového vlnění

a zná jejich význam pro vnímání zvuku

- chápe negativní vliv hluku a zná způsoby ochrany

sluchu

Mechanické kmitání

- periodický pohyb, jednoduchý kmitavý pohyb

- harmonický pohyb, vlastní kmitání, kyvadlo

- nucené kmitání, rezonance

Mechanické vlnění

- postupné vlnění, rychlost šíření vlnění

- interference vlnění, stojaté vlnění

- šíření vlnění v prostoru, Huygensův princip

- odraz a lom rovinné vlny, ohyb vlnění

Akustika

- zvuk, zdroje zvuku

- tóny, výška, barva, intenzita zvuku

- ultrazvuk, infrazvuk, hlasitost zvuku

- charakterizuje světlo, jeho vlnovou délku a rychlost

šíření v různých prostředích

- vyuţívá vztahy mezi frekvencí, vlnovou délkou

a rychlostí světla při řešení úloh

- řeší úlohy na odraz a lom světla

- vysvětlí podstatu jevů interference, ohyb a polarizace

světla

- řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami

- určí vlastnosti obrazu, vytvořeného čočkou nebo

zrcadlem pomocí zobrazovací rovnice

Optika

Světlo jako vlnění

- optické jevy, zdroje světla, šíření a rychlost světla

- optické prostředí, absolutní index lomu

- úplný odraz

- interferenční a ohybové jevy, polarizace světla

Geometrická optika

- optická soustava, optické zobrazení

- zobrazení rovinným a kulovým zrcadlem

123


- popíše oko jako optický přístroj

- vysvětlí principy základních typů optických přístrojů

- popíše základní vlastnosti různých druhů

elektromagnetického záření, zhodnotí jejich působení

na člověka a jejich význam a uţití v praxi

- popíše důsledky plynoucí z principů speciální teorie

relativity pro chápání prostoru a času

- zná souvislost energie a hmotnosti objektů

pohybujících se velkou rychlostí

- zobrazovací rovnice, příčné zvětšení

- čočky jako zobrazovací soustavy

- oko

- optické přístroje

Elektromagnetické záření a jeho energie

- přehled elektromagnetického záření

- RTG záření

- přenos energie zářením, fotometrické veličiny

Speciální teorie relativity

- principy speciální teorie relativity

- základy relativistické dynamiky

- objasní podstatu fotoelektrického jevu a jeho praktické

vyuţití

- chápe základní myšlenku kvantové fyziky, tzn. vlnové

a částicové vlastnosti objektů mikrosvěta

- charakterizuje základní modely atomu

- popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska

energie elektronu

- popíše stavbu atomového jádra, charakterizuje

základní nukleony

- vysvětlí podstatu radioaktivity a jaderného záření

a popíše způsoby ochrany před tímto zářením

- popíše štěpnou reakci jader uranu a její praktické

vyuţití v energetice

- posoudí výhody a nevýhody způsobů, jimiţ se získává

elektrická energie

Fyzika mikrosvěta

Základní pojmy kvantové fyziky

- fotoelektrický jev

- vlnové a částicové vlastnosti objektů mikrosvěta

Fyzika elektronového obalu

- kvantování energie atomů

- model atomu,

- spektrum atomu, lasery

Jaderná fyzika

- vlastnosti atomových jader

- radioaktivita

- jaderné reakce

- jaderná energetika, jaderný reaktor

- elementární částice

- bezpečnostní a ekologická hlediska jaderné energetiky

- charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční

soustavu

- popíše vývoj hvězd a jejich uspořádání do galaxií

- zná současné názory na vznik a vývoj vesmíru

- vysvětlí nejdůleţitější způsoby, jimiţ astrofyzika

zkoumá vesmír

Astrofyzika

- sluneční soustava

- hvězdy

- galaxie, vývoj a výzkum vesmíru

124


CHEMIE








Cílem vzdělávání předmětu chemie je poskytnout ţákům soubor poznatků o chemických látkách,

jevech, zákonitostech a vztazích mezi nimi, ekologii a ţivotním prostředí, formovat logické

myšlení, rozvíjet vědomosti a dovednosti vyuţitelné v dalším vzdělávání, v odborné praxi

i v občanském ţivotě. Ţák je schopen vysvětlit základní chemické pojmy. Pouţívá

matematického aparátu k jednoduchým chemickým výpočtům. Ţák je schopen objasnit základní

ekologické pojmy, dokáţe se vhodně zachovat v případě havárie s nebezpečnými látkami a má

pozitivní vztah k ochraně ţivotního prostředí.


Učivo chemie navazuje na znalosti získané v základním vzdělání. Znalosti předmětu jsou vyuţity

v odborných předmětech, hlavně v oblastech týkajících se problematiky elektrotechnologie. Ţáci

získají elementární informace ze základních chemických disciplín, ekologie a seznámí se

s problematikou ţivotního prostředí a chováním při mimořádných situacích.


1. Úvod - význam chemie, vznik a vývoj ţivota na Zemi.

2. Obecná chemie - seznamuje se základními chemickými pojmy, které jsou společné

pro všechny chemické disciplíny (látky a jejich vlastnosti, atom, molekula, prvky, sloučeniny,

chemická vazba, periodická soustava prvků, směsi a roztoky). Ţák vyčíslí chemickou rovnici,

vypočítá základní chemické výpočty.

3. Anorganická chemie - objasňuje problematiku anorganických látek, vzorců a názvů

anorganických sloučenin. Charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny včetně

jejich vyuţití a vlivu na zdraví a ţivotní prostředí.

4. Organická chemie - seznamuje s problematikou uhlovodíků, derivátů uhlovodíků a jejich

charakteristikou, vyuţitím a vlivem na zdraví včetně působení na ţivotní prostředí.

5. Biochemie - zabývá se chemií ţivých organismů, přírodními látkami, bílkovinami,

sacharidy, lipidy, nukleovými kyselinami, biokatalyzátory a biochemickými ději.

125



Chemie vede ţáky k tomu, aby pracovali svědomitě, vytrvale a systematicky. Dodrţovali zásady

a předpisy BOZP. Váţili si kvalitní práce jiných lidí, respektovali názory druhých a dokázali se

kriticky dívat na výsledky vlastní práce.


Chemie se vyučuje v prvním ročníku. V předmětu je vyuţívána informačně receptivní metoda

realizovaná formou výkladu, vysvětlování a popisu. Pro obrazové informace je vyuţíván

dataprojektor. Ţák je veden k práci s učebnicí, periodickou tabulkou prvků, tabulkami, odbornou

literaturou a internetem. Jsou uplatňovány i metody skupinové práce kombinované s klasickými

výukovými postupy. Aktivita ţáků je podněcována zadáváním referátů, které jsou zpracovány

a prezentovány s vyuţitím ICT techniky.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Podklady pro hodnocení

a klasifikaci jsou získávány průběţně během celého klasifikačního období. Nejčastější jsou práce

písemné, při kterých je ověřováno, zda ţáci zvládli dané téma, osvojili si správné postupy

vedoucí k výstiţným a správným závěrům. Důleţitou sloţkou testování ţáků je ústní zkoušení,

které sleduje ţáka po obsahové i vyjadřovací stránce. Součástí ústního zkoušení je také vlastní

sebehodnocení ţáků. V klasifikaci je obsaţena také aktivita během výuky. Mezi hlavní zásady

hodnocení patří: průběţnost, komplexnost, objektivita a jednoznačná odůvodněnost klasifikace.





Komunikativní kompetence – ţáci se vyjadřují přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci

v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentují. Přehledně a jazykově správně

zpracovávají písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se

zúčastní diskuzí, formulují a obhajují své názory a řešení, respektují názory druhých.

Zaznamenávají písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí.

Personální a sociální kompetence – ţáci se při práci v týmu podílejí na realizaci společných

pracovních a jiných činností. Přijímají a odpovědně plní svěřené úkoly. Adekvátně reagují

na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímají radu i kritiku.

Občanské kompetence a kulturní povědomí – ţáci chápou význam ţivotního prostředí pro

člověka a jednají v duchu udrţitelného rozvoje. Uznávají hodnotu ţivota, uvědomují si

odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany ţivota a zdraví

ostatních. Jednají v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívají

k uplatňování hodnot demokracie.



126


Ţák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost

morálního úsudku. Váţil si materiálních a duchovních hodnot, dobrého ţivotního prostředí

a podílel se na jeho ochraně a zachování pro budoucí generace.


Ţák se při výuce setkává s problematikou získávání energie, potravinovými řetězci, ekosystémy,

odpady, chemickou výrobou a je veden k tomu, aby chápal nebezpečí pro ţivotní prostředí, které

je s touto problematikou spojeno. Ţák je veden k pozitivnímu vztahu k ţivotnímu prostředí,

k aktivní účasti na jeho ochraně, k respektování principu udrţitelného rozvoje.


Ţák je veden k tomu, aby si uvědomil zodpovědnost za vlastní ţivot, význam vzdělání

a celoţivotního učení pro ţivot, aby byl motivován k aktivnímu pracovnímu ţivotu a dalšímu

úspěšnému seberozvoji.


Ţák efektivně vyuţívá prostředky informačních a komunikačních technologií v průběhu

vzdělávání, při samostatném řešení úkolů, zpracování informací a prezentaci výsledků.


1. ročník



- objasní význam chemie;

- charakterizuje názory na vznik a vývoj ţivota na Zemi;

Úvod

Obsah a význam předmětu

Vznik a vývoj ţivota na Zemi

- dokáţe porovnat fyzikální a chemické vlastnosti

různých látek;

- popíše stavbu atomu, vznik chemické vazby;

- zná názvy, značky a vzorce vybraných chemických

prvků a sloučenin;

- popíše charakteristické vlastnosti nekovů, kovů a jejich

umístění v periodické soustavě prvků;

- popíše základní metody oddělování sloţek ze směsí

a jejich vyuţití v praxi;

- vyjádří sloţení roztoku a připraví roztok poţadovaného

sloţení;

- vysvětlí podstatu chemických reakcí a zapíše

jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí;

- provádí jednoduché chemické výpočty, které lze vyuţít

v odborné praxi;

Obecná chemie

- chemické látky a jejich vlastnosti

- částicové sloţení látek, atom, molekula

- chemická vazba

- chemické prvky, sloučeniny

- chemická symbolika

- periodická soustava prvků

- směsi a roztoky

- chemické reakce a rovnice

- výpočty v chemii

- vysvětlí vlastnosti anorganických látek;

- tvoří chemické vzorce a názvy vybraných

anorganických sloučenin;

- charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny

a zhodnotí jejich vyuţití v odborné praxi a v běţném

Anorganická chemie

- anorganické látky

- názvosloví anorganických sloučenin

- vybrané prvky a sloučeniny v běţném ţivotě

a v odborné praxi

127


ţivotě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a ţivotní

prostředí;

- charakterizuje základní skupiny uhlovodíků a jejich

vybrané deriváty a tvoří jednoduché chemické vzorce

a názvy;

- uvede významné zástupce jednoduchých organických

sloučenin a zhodnotí jejich vyuţití v odborné praxi

a v běţném ţivotě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví

a ţivotní prostředí;

Organická chemie

- vlastnosti atomu uhlíku

- základy názvosloví organických sloučenin

-organické sloučeniny v běţném ţivotě a odborné praxi

- charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny;

- charakterizuje nejdůleţitější přírodní látky;

- popíše vybrané biochemické děje;

Biochemie

- chemické sloţení ţivých organismů

- přírodní látky, bílkoviny, sacharidy, lipidy, nukleové

kyseliny, biokatalyzátory

- biochemické děje

128


MATEMATIKA




Hodinová dotace: 5/170, 4/132, 3/99, 3/84




Výuka matematiky má kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou

pro odbornou sloţku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a vyuţití kvantitativních

a prostorových vztahů reálného světa, vytváří geometrickou gramotnost ţáků. Výuka matematiky

rozvíjí schopnost logického, abstraktního a analytického myšlení, ale také paměti, zejména

dlouhodobé.

Těţiště výuky spočívá v aktivním osvojování strategie řešení komplexních úloh a problémů,

v pochopení kvantitativních vztahů v přírodě a společnosti a v přípravě pro studium na vysokých

školách technického a přírodovědného zaměření.


Matematika navazuje na znalosti získané v základním vzdělávání. Získané znalosti a dovednosti

v tomto předmětu jsou široce vyuţity ve všech odborných předmětech. Ţáci získají elementární

informace ze všech částí matematiky.


1. Operace s čísly a výrazy – učivo navazuje, prohlubuje a rozšiřuje elementární poznatky

ze základní školy.

2. Funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy – seznamuje se základními typy těchto útvarů –

lineárními, kvadratickými, mocninnými, goniometrickými a cyklometrickými, exponenciálními

a logaritmickými. Ţák načrtne grafy, určí jejich vlastnosti, vyuţije je při řešení rovnic a nerovnic,

řeší praktické úlohy s vyuţitím poznatků o funkcích.

3. Komplexní čísla – ţák pochopí důleţitost rozšiřování číselných oborů.

4. Planimetrie a stereometrie – téma prohlubuje a rozvíjí prostorovou představivost ţáka,

zkvalitňuje jeho grafický projev, celky jsou postaveny na rozboru problému, jeho vyřešení

a vyhodnocení výsledku.

5. Analytická geometrie v rovině a v prostoru, analytická geometrie kuţeloseček – řeší analyticky

polohové a metrické vztahy lineárních a kvadratických útvarů.

6. Posloupnosti a jejich vyuţití – vyuţívá poznatků o posloupnostech v reálných situacích,

zejména v úlohách finanční matematiky a dalších praktických problémech.

129


7. Kombinatorika. Pravděpodobnost. Statistika. – řeší reálné problémy s kombinatorickým

podtextem, správně interpretuje statistická data, vyhodnocuje údaje z grafu, tabulek, diagramu.

8. Základy diferenciálního a integrálního počtu – ţák pomocí vzorců pro integrály určí primitivní

funkci k jednoduchým funkcím, dokáţe k výpočtu integrálu (neurčitého i určitého) pouţít metodu

per partes a substituci, aplikuje poznatky při vyšetření průběhu funkce, při výpočtu obsahu

rovinného obrazce a objemu rotačního tělesa.


Matematika učí myslet kriticky, vyhodnocovat danou situaci a vytvářet vlastní úsudek při řešení

problému, respektovat názory druhých. Formulace a řešení problémů komplexnějšího charakteru

pomáhá posilovat pozitivní rysy osobnosti – přesnost, systematičnost, důslednost, vytrvalost

a píli.




V matematice je vyuţívána informačně receptivní metoda, která se realizuje formou výkladu,

vysvětlování a popisem. Z metod vyţadujících tvořivé myšlení matematika pouţívá metodu

problémového výkladu, kdy učitel vytýčí problém a řeší ho, heuristickou metodu, kdy ţáci

některé části problému řeší samostatně a výzkumnou metodu, která vyţaduje od ţáků hledání

řešení celého problému. U všech metod se uplatňuje názornost, jednoduchost, jasnost, ţivost,

smysluplnost a důleţitost.


Hodnocení ţáka vychází z klasifikačního řádu školy. Podklady pro hodnocení a klasifikaci jsou

získávány průběţně během celého klasifikačního období soustavným sledováním výkonu ţáka

a jeho připravenosti na vyučování, ústním zkoušením, písemnými pracemi s otevřenými

i uzavřenými úlohami, popř. hodnocením podílu ţáka na skupinových pracích a jeho aktivit

během výuky.

Zásady hodnocení a klasifikace: průběţnost, komplexnost, objektivnost, jednoznačnost,

přesvědčivost a motivačnost.

V prvních třech ročnících a v prvním pololetí čtvrtého ročníku píší ţáci dvě jednohodinové práce

za pololetí. Ve druhém pololetí čtvrtého ročníku píší jednu jednohodinovou práci.



Matematické kompetence – ţák pracuje s matematickými pojmy, objekty, jevy a vztahy, grafy,

tabulkami a diagramy, aplikuje různé matematické postupy a modely při řešení matematických

úloh i úloh z praxe.

Kompetence k řešení problémů – ţák řeší problémové, adekvátně náročné úlohy na základě

analyticko-syntetického myšlení, logického uvaţování a přirozené tvořivosti, promýšlí a plánuje

různé způsoby řešení problémů a samostatně posuzuje jejich správnost.

130


Komunikativní kompetence – ţák srozumitelně a věcně argumentuje jak v projevu ústním, tak

písemném; ve spolupráci při řešení problémových a aplikačních úloh formuluje a obhajuje vlastní

myšlenky, respektuje názory druhých; při studiu odborné literatury ţák vyhledává, zpracovává

a aplikuje informace s matematickou tematikou.

Personální kompetence – ţák hodnotí průběţně své jednání a výsledky svého učení, vyhledává

zpětnou vazbu a adekvátně reaguje na hodnocení ze strany druhých, přijímá radu i kritiku, učí se

na základě zprostředkovaných zkušeností.

Sociální kompetence – ţák spolupracuje se svým okolím, nebojí se diskutovat a podílí se

na společném utváření pravidel práce v týmu, podílí se na realizaci společných činností a plnění

úkolů, podává vlastní návrhy a respektuje názory druhých, uvědomuje si potřebu ohleduplnosti,




Ţák chápe význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, uvaţuje o problémech

v širších souvislostech, učí se sebeúctě, sebedůvěře, sebekritice, samostatnosti, disciplinovanosti

a toleranci.


Ţák se při řešení úloh setkává např. s problematikou vyuţití energií, dopravní problematikou,

potravinovými řetězci, ekosystémy. Ţák je veden k pozitivnímu vztahu k ţivotnímu prostředí

a k aktivní účasti na jeho ochraně.


Ţák řeší samostatně problémové situace a úlohy z běţného ţivota, učí se plánovat, organizovat

a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Téma vede ţáky k odpovědnému rozhodování

o dalším profesním zaměření.


Ţák vyuţívá prostředky moderních informačních a komunikačních technologií k efektivní práci

s informacemi, prezentaci výsledků a komunikaci.


1. ročník



Úvod

Obsah a význam předmětu, organizace výuky,

klasifikace v matematice

− provádí aritmetické operace v mnoţině reálných

čísel, pouţívá absolutní hodnotu

− odhaduje výsledky numerických výpočtů

− rozliší prvočíslo a číslo složené, rozloží číslo

Systematizace a prohlubování učiva ZŠ

Operace v číselných oborech N, Z, Q, R

Zaokrouhlování, odhad výsledku

Absolutní hodnota reálného čísla

Násobek a dělitel čísla, určení n, D čísel, prvočísla

131


na prvočinitele

− určí největší společný dělitel a nejmenší společný

násobek

− řeší praktické úlohy s vyuţitím procentového počtu a

úměrnosti

− provádí operace s mocninami a odmocninami

− definuje goniometrické funkce v pravoúhlém

trojúhelníku

a čísla složená

Procenta, poměr, úměra

Mocniny s celým mocnitelem

Oblouková míra, goniometrické funkce ostrého úhlu

− určí pravdivostní hodnotu výroku

− určí, zda složený výrok je tautologie nebo

kontradikce

− používá logické spojky a kvantifikátory

− zapíše výrok symbolicky

− zapíše a určí množinu výčtem prvků,

charakteristickou vlastností, graficky

− určuje průnik, sjednocení, rozdíl, doplněk množin,

vztah inkluze a rovnosti množin

Úvod do výrokové logiky a teorie mnoţin

Výroky (konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence,

negace, kvantifikace)

Množina (rovnost, sjednocení, průnik, doplněk, rozdíl),

podmnožina, Vennovy diagramy

Číselné intervaly


− zná vztah mezi mocninami a odmocninami

− zapíše čísla různým zápisem

Mocniny a odmocniny

Definice mocniny, početní operace s mocninami

s celočíselným exponentem

Definice odmocniny, početní operace s odmocninami

Mocniny s racionálním exponentem

Zápis čísla ve tvaru součinu a.10n

− provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy,

výrazy obsahujícími mocniny a odmocniny

− pouţívá matematické vzorce a umí vytýkat

- − určí hodnotu výrazu

Algebraické výrazy

Proměnná, výraz, hodnota výrazu

Mnohočleny, základní početní operace s mnohočleny,

rozklad mnohočlenů vytýkáním a uţitím vzorců

Lomené algebraické výrazy

Usměrňování zlomků

− rozliší funkce lineární, kvadratické a nepřímou

úměrnost

− načrtne grafy těchto funkcí

− určí základní vlastnosti funkcí

Vlastnosti funkcí

Pojem funkce, definiční obor, obor hodnot funkce, graf

funkce

Funkce prostá, spojitá, monotónní

Funkce ze ZŠ (lineární, nepřímá úměrnost)

− zná předpis lineární funkce a její definiční obor, zná

význam koeficientů

− načrtne grafy y = f(x) a y = a.f(bx + c) + d, zná

jejich vlastnosti

− řeší lineární rovnice a soustavy rovnic početně

i graficky

− rozliší ekvivalentní a důsledkové úpravy

− řeší lineární rovnice s parametrem

− řeší lineární rovnice, nerovnice a sestrojí grafy

s absolutní hodnotou

Lineární funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy

Lineární funkce, konstantní funkce – předpis, graf,

vlastnosti

Lineární rovnice s jednou neznámou, rovnice

v součinovém a podílovém tvaru

Soustavy lineárních rovnic

Lineární nerovnice s jednou neznámou

Soustavy lineárních nerovnic s jednou neznámou,

nerovnice v součinovém a podílovém tvaru

Lineární rovnice s parametrem

Lineární rovnice, nerovnice a funkce s absolutní

132


− uţije rovnice při řešení úloh z praxe hodnotou

Slovní úlohy

− pracuje v n – rozměrném prostoru

− vypočítá hodnost matice

− používá řádkové a sloupcové transformace při

operacích s maticemi

− vypočítá determinant 2. a 3. řádu

− při řešení soustav lineárních rovnic uplatňuje

Gaussovu eliminační metodu, Frobeniovu větu

a Cramerovo pravidlo

Matice a determinanty

Matice, vlastnosti a hodnost matice

Řešení soustav lineárních rovnic pomocí matic,

Gaussova eliminační metoda, Frobeniova věta

Determinant, vlastnosti determinantu

Řešení soustav lineárních rovnic pomocí determinantů,

Cramerovo pravidlo

− zná předpis kvadratické funkce a její definiční obor,

zná význam koeficientů


jejich vlastnosti

− řeší kvadratické rovnice a soustavy rovnic početně i

graficky

− určí počet řešení kvadratické rovnice

− řeší iracionální rovnice, umí určit jejich definiční

obor

− rozliší ekvivalentní a důsledkové úpravy

− řeší kvadratické rovnice, nerovnice a sestrojí grafy

s absolutní hodnotou

− řeší kvadratické rovnice s parametrem

− pracuje s matematickým modelem

Kvadratické funkce, rovnice, nerovnice a jejich

soustavy

Kvadratická funkce – předpis, graf, vlastnosti

Neúplná a úplná kvadratická rovnice, diskriminant

Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice,

normovaná kvadratická rovnice, rozklad kvadratického

trojčlenu

Kvadratické nerovnice – grafické a početní řešení

Rovnice s neznámou v odmocněnci

Soustavy kvadratické a lineární rovnice, soustavy

kvadratických rovnic se dvěma neznámými

Kvadratické rovnice s parametrem

Kvadratické rovnice, nerovnice a funkce s absolutní

hodnotou

Slovní úlohy

− definuje goniometrické funkce v pravoúhlém

trojúhelníku

− definuje goniometrické funkce v oboru reálných

čísel

− vyuţívá jednotkovou kruţnici pro určení hodnot

goniometrických funkcí

− aplikuje goniometrické vzorce při úpravě výrazu


jejich vlastnosti

− sestrojí grafy goniometrických funkcí s absolutní

hodnotou

Goniometrie obecného úhlu

Goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku

Oblouková míra, orientovaný úhel

Goniometrické funkce obecného úhlu, grafy a vlastnosti

základních funkcí

Grafy a vlastnosti sloţených goniometrických funkcí

Vztahy mezi goniometrickými funkcemi téhoţ úhlu

Součtové vzorce, dvojnásobný a poloviční úhel

Úprava goniometrických výrazů

Písemné práce a jejich analýza

2. ročník



Úvod

Organizace výuky, obsah učiva, klasifikace v matematice

133


− matematizuje reálnou situaci při pouţití vztahů mezi

goniometrickými funkcemi

− řeší goniometrické rovnice a nerovnice pomocí

jednotkové kruţnice a grafů

− matematizuje reálnou situaci při pouţití sinové a

kosinové věty

Goniometrie a trigonometrie

Prohlubování učiva goniometrie a trigonometrie

Goniometrické rovnice a nerovnice

Sinová a kosinová věta, aplikace v praxi

− užívá Gaussovu rovinu k zobrazení komplexních

čísel

− vyjádří komplexní číslo v algebraickém,

goniometrickém a exponenciálním tvaru

− sčítá, násobí, dělí, umocňuje, odmocňuje komplexní

čísla početně i graficky s využitím Moivreovy věty

- řeší binomické rovnice a kvadratické rovnice i

s komplexními koeficienty

Komplexní čísla

Algebraický tvar komplexního čísla, imaginární

jednotka, komplexně sdružené číslo, absolutní hodnota

komplexního čísla

Operace s komplexními čísly

Goniometrický a exponenciální tvar komplexního čísla

Moivreova věta

Binomické rovnice

Kvadratické rovnice s reálnými a komplexními

koeficienty

− rozlišuje jednotlivé druhy funkcí


jejich vlastnosti

− rozumí pojmu inverzní funkce, umí napsat její

předpis a sestrojit graf

− inverzní funkce uplatní u exponenciálních

a logaritmických funkcí, u goniometrických

a cyklometrických funkcí

− užívá definice logaritmu při řešení exponenciálních

a logaritmických rovnic a nerovnic

− řeší rovnice, nerovnice, sestrojí grafy s absolutní

hodnotou

Další elementární funkce, rovnice a nerovnice

Definiční obor, obor hodnot, graf funkce

Vlastnosti funkcí (spojitá, prostá, sudá, lichá, periodická,

extrémy, monotónnost, omezenost, prohnutí funkce)

Lineární lomená funkce – graf a vlastnosti

Vyšší mocninné funkce – graf a vlastnosti

Funkce inverzní

Exponenciální funkce – graf a vlastnosti

Logaritmická funkce – graf a vlastnosti

Logaritmus čísla, dekadický a přirozený logaritmus, věty

pro počítání s logaritmy

Exponenciální rovnice a nerovnice

Logaritmické rovnice a nerovnice

Cyklometrické funkce

− pouţívá pojmy bod, přímka, polopřímka, rovina,

polorovina, úhly – vedlejší, vrcholové, střídavé,

souhlasné, středové a obvodové, Thaletova věta

– popíše shodná zobrazení – souměrnosti, posunutí,

otočení – podobné útvary a stejnolehlost

− pojmenuje základní objekty v trojúhelníku

− při řešení úloh aplikuje poznatky o shodnosti

a podobnosti útvaru, zejména věty pro trojúhelníky –

sss, sus, Ssu, usu, uu

− uţije poznatky o vlastnostech útvarů při výpočtu

obsahů a obvodů a při konstrukčních úlohách

Základy planimetrie

Základní geometrické pojmy (přímka, rovina, úhel)

Zobrazení

Shodnost

Podobnost a stejnolehlost

Pythagorova věta, Euklidovy věty, konstrukce délek

úseček

Středové a obvodové úhly, Thaletova věta

Rovinné útvary a jejich určení

Obvody a obsahy základních rovinných útvarů

(trojúhelníky, rovnoběţníky, lichoběţníky, pravidelné

n – úhelníky, kruh, kruţnice a jejich části)

− charakterizuje jednotlivá tělesa, vypočítá jejich

objem a povrch

Základy stereometrie

Základní pojmy stereometrie, polohové vlastnosti bodů,

přímek a rovin

134


− vypočítá vzdálenosti a odchylky bodů tělesa, přímek

a rovin procházejících tělesem

− vyuţije poznatků při řešení úloh z praxe

Metrické vlastnosti útvarů v prostoru

Povrchy a objemy základních těles (hranoly, jehlany,

válce, kuţele, koule a jejich části)

− chápe definici vektoru v algebře a jeho geometrickou

interpretaci

− rozlišuje pojmy vektor a umístění vektoru

− provádí operace s vektory

− užívá při řešení geometrických úloh lineární

závislost a nezávislost vektorů, lineární kombinaci

vektorů

− zná geometrický význam skalárního a vektorového

součinu vektorů

Vektorová algebra

Vzdálenost dvou bodů, střed úsečky v rovině a prostoru

Vektor v rovině a prostoru, velikost vektoru

Operace s vektory – rovnost, sčítání, násobení vektoru

reálným číslem

Lineární závislost a nezávislost vektorů

Skalární součin dvou vektorů, odchylka vektorů

Vektorový součin dvou vektorů


3. ročník



Úvod

Organizace výuky, obsah učiva, klasifikace

v matematice

− rozlišuje rovnice přímky v rovině – parametrické,

obecnou, směrnicový tvar, úsekový tvar

− zná význam koeficientů rovnic přímky a aplikuje ho

při řešení úloh na polohové a metrické vztahy bodů

a přímek

Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině

Parametrické rovnice přímky, polopřímky, úsečky

Obecná rovnice přímky

Směrnicový tvar rovnice přímky

Odchylka dvou přímek

Vzdálenost bodu od přímky, vzdálenost dvou

rovnoběţných přímek

− rozlišuje rovnice přímky v prostoru a v rovině

− zná parametrické rovnice a obecnou rovnici roviny

− zná význam koeficientů rovnic přímky ä roviny

a aplikuje ho při řešení úloh na polohové a metrické

vztahy bodů, přímek a rovin

Analytická geometrie lineárních útvarů v prostoru

Parametrické rovnice přímky

Parametrické rovnice roviny

Obecná rovnice roviny

Polohové vlastnosti bodů, přímek a rovin

Metrické vlastnosti bodů, přímek a rovin – vzdálenosti

a odchylky

− definuje a charakterizuje jednotlivé kuželosečky

− vyjádří kuželosečku obecnou rovnicí a ve středovém,

resp. vrcholovém tvaru

− řeší úlohy na vzájemnou polohu kuželosečky a přímky

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině

Definice, grafy, rovnice kuželoseček v základním

a posunutém tvaru, polohové a metrické vztahy

kuželoseček a přímek:

Kružnice

Elipsa

Hyperbola

Parabola

− definuje limitu funkce, aplikuje věty o limitách

Úvod do diferenciálního počtu

Funkce – jako příprava pro diferenciální počet – grafy

135


při výpočtech limit

− popíše souvislost limity a spojitosti funkce

− derivuje funkci zadanou explicitně, implicitně,

parametricky

− umí logaritmické derivování a derivaci složené funkce

− aplikuje diferenciální počet na vlastnosti funkcí

− najde směrnici tečny a normály v určitém bodě křivky

− určí okamžitou změnu závislé veličiny na nezávislé

− aplikuje diferenciální počet na úlohy z planimetrie

a stereometrie – najít útvar daných vlastností, vepsat

jeden útvar do jiného

− řeší technické problémy a fyzikální úlohy

a vlastnosti

Limita funkce – definice, vlastnosti

Výpočet limity funkce

Spojitost funkce

Derivace funkce, její geometrický a fyzikální význam,

vyšší derivace

Derivace základních funkcí, věty o derivaci základních

početních operací

Derivace složené funkce

Derivace nerozvinuté funkce, logaritmické derivování,

derivace funkce dané parametricky

Průběh funkce – monotónnost, extrémy, prohnutí

funkce

Rovnice tečen ke kuželosečkám

Diferenciál funkce, aplikace v praxi

− definuje posloupnost jako funkci definovanou na

mnoţině přirozených čísel, popíše její vlastnosti

a vypočítá její limitu

− určí posloupnost rekurentně, výčtem prvků, vzorcem

pro n- tý člen, graficky

− rozliší aritmetickou a geometrickou posloupnost

a nekonečnou geometrickou řadu

− aplikuje znalosti v důkazech matematickou indukcí

a ve finanční matematice

Posloupnosti

Pojem posloupnosti, její určení a vlastnosti

Důkaz matematickou indukcí

Aritmetická posloupnost

Geometrická posloupnost

Uţití posloupnosti

Limita posloupnosti, posloupnost konvergentní,

divergentní

Nekonečná geometrická řada

Základy finanční matematiky, sloţené úrokování


4. ročník



Úvod

Organizace výuky, obsah učiva, klasifikace

v matematice

− rozpozná kombinatorické skupiny – variace,

permutace, kombinace bez opakování nebo

s opakováním

− zná vzorce pro počet skupin určitých vlastností

− upravuje výrazy a rovnice s faktoriály a kombinačními

čísly

− užije binomickou větu při řešení úloh

Kombinatorika

Variace a permutace

Faktoriál, výrazy s faktoriály

Variace a permutace s opakováním

Kombinace, kombinace s opakováním

Kombinační čísla a jeho vlastnosti, Pascalovo schéma

Binomická věta

− pouţívá základní pojmy – jev jistý, nemoţný, opačný,

nezávislé jevy, jevy neslučitelné, sjednocení a průnik

jevů

− vypočítá pravděpodobnost náhodného jevu,

Pravděpodobnost

Náhodný pokus a náhodný jev

Pravděpodobnost náhodného jevu, opačného jevu

Pravděpodobnost sjednocení jevů

136


pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů

− řeší úlohy s podmíněnou pravděpodobností

− umí využít Bernoulliho schéma při řešení praktických

úloh

Pravděpodobnost průniku nezávislých jevů, závislých

jevů

Bernoulliho schéma

Podmíněná pravděpodobnost

− vysvětlí základní pojmy - statistický soubor, znak,

jedinec, rozsah souboru, variační rozpětí, četnost

absolutní a relativní

− sestaví tabulku četností a sestrojí histogram, polygon a

frekvenční křivku

− vypočítá aritmetický průměr, váţený průměr, modus,

medián, rozptyl, směrodatnou odchylku, variační

koeficient

Statistika

Statistický soubor, jednotka, znak, absolutní a relativní

četnost, aritmetický a váţený průměr, variační rozpětí

Modus, medián, rozptyl, směrodatná odchylka,

variační koeficient

Grafické zpracování statistického šetření

Statistická šetření

− vypočítá primitivní funkce

− používá pro výpočet primitivní funkce metody

substituční, parciálních zlomků nebo per partes

− vypočítá určitý integrál

− určí obsah rovinného obrazce a objem rotačního

tělesa

− řeší jednoduché technické a fyzikální úlohy

Úvod do integrálního počtu

Neurčitý integrál funkce, primitivní funkce, přímá

integrace

Metody substituční – substituce lineárního dvojčlenu,

substituce ve složené funkci, substituce

goniometrických funkcí v součinu a v mocninách

Metoda parciálních zlomků

Metoda per partes

Určitý integrál

Použití určitého integrálu funkce – obsahy rovinných

obrazců, objemy rotačních těles

− sestrojí geometrické mnoţiny bodů daných vlastností

− zobrazí jednoduchá tělesa ve volném rovnoběžném

promítání

− sestrojí rovinné řezy hranolu a jehlanu

Konstrukční úlohy z planimetrie a stereometrie

Konstrukční úlohy s vyuţitím shodných a podobných

zobrazení

Polohové vlastnosti bodů, přímek a rovin, řezy těles

rovinou

− rozliší pojmy axiom, věta, definice

− dokáže jednoduché matematické věty

Logická výstavba matematiky

Axiom, věta, definice

Matematické důkazy: přímý, nepřímý, sporem,

matematickou indukcí

− vyuţívá funkčních vztahů k řešení úloh v matematice

a v technické praxi

Aplikační matematické úlohy


137


TĚLESNÁ VÝCHOVA




Hodinová dotace: 2/68, 2/66, 2/66, 2/56



Obecné cíle

V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoţivotní provádění

pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Cílem je vybavit ţáky znalostmi

a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví, a tak rozvinout a podpořit jejich

chování a postoje ke zdravému způsobu ţivota a celoţivotní odpovědnosti za své zdraví. Ţáci

jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení,

k pozitivnímu proţívání pohybu a sportovního výkonu, zájmu kompenzovat negativní vlivy

způsobu ţivota, ke spolupráci při společných aktivitách a soutěţích. V tělesné výchově se rozvíjí

jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení ţáci.

Pro ţáky, kteří mají zdravotní omezení a nemohou se proto účastnit předepsaných aktivit

v hodinách tělesné výchovy, se vytváří oddělení zdravotní tělesné výchovy. Tyto hodiny jsou

zaměřeny na aplikace metodických postupů k odstraňování svalové nerovnováhy, na pohybové

reţimy zdravotně oslabených, na nácvik vhodných cviků a na správné drţení těla.


V tělesné výchově si ţáci osvojí základy pohybových a sportovních činností, zejména v praxi, ale

i v teorii. Zvládnou rozmanitá tělesná cvičení – všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační,

relaxační aj. Osvojí si základy techniky, taktiky, tréninku a pravidel basketbalu, volejbalu,

fotbalu, plavání, gymnastiky, atletiky, posilování, úpolů a dalších sportovních her dle podmínek

školy (florbal, softbal, stolní tenis, tenis, badminton aj.). Pro ţáky 1. ročníků jsou organizovány

lyţařské kurzy, pro ţáky 3. ročníků sportovně turistické kurzy. Pro ţáky všech ročníků jsou

organizovány další výběrové lyţařské a sportovně turistické kurzy. Dále jsou pro ţáky

organizovány sportovní dny a sportovní soutěţe. Ţáci jsou seznamováni s první předlékařskou

pomocí při běţných poraněních a se zásadami jednání v situacích osobního ohroţení

a za mimořádných událostí. Ţáci jsou seznamováni se základními způsoby péče o své zdraví.

Pojetí výuky

Základní organizační formou předmětu tělesná výchova je vyučovací hodina v rozsahu 45 minut

dvakrát týdně. Kaţdá vyučovací hodina je relativně uzavřeným a samostatným celkem, který ale

vţdy úzce navazuje na předcházející i následující hodiny. První ročník je specifický spojením

dvou vyučovacích hodin do jedné cvičební jednotky.

138


Další organizační formou je kurz (lyţařský, sportovně-turistický). V tělesné výchově je nutné

zohledňovat mentalitu dívek a chlapců, věkové a individuální zvláštnosti. Volené metody

a vyţadované výkony musí být přiměřené fyzickému a duševnímu rozvoji ţáků.

Ve výuce se uplatňují tyto vyučovací metody: motivační, expoziční, heuristický přístup (tvůrčí

aktivita ţáků), metody samostatné percepční činnosti ţáků, fixační a diagnostické. Vedle

tradičních metod hromadného nácviku a procvičování je uplatňován individuální přístup, zejména

u ţáků s rozdílným stupněm schopností a dovedností. Metody vyučovací se ve výuce kombinují

s metodami výchovnými, jako jsou kladení poţadavků, přesvědčování, odměna a trest, příklad

učitele, skupinová výchova (atmosféra ve skupině, vztahy mezi ţáky, spolupráce, konkurence).

Důleţité je, aby tělesná výchova byla všestranná, rozvíjející a byla zdrojem radosti a zdraví.

Do tělesné výchovy jsou zařazeny zvláště cvičení a činnosti, na které můţe ţák navázat

a provozovat je ve volném čase.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Je brán zřetel nejen

na výkonnost a úroveň pohybových dovedností, ale i na individuální pokroky a pravidelnou

aktivní účast (přístup, spolupráci) v tělovýchovném procesu.

Hodnocení je zaloţeno na těchto základních ukazatelích:

- zvládnutí techniky herních činností jednotlivce ve vybraných sportovních odvětvích;

- uplatnění techniky a taktiky v utkání ve vybraných sportovních odvětvích;

- zvládnutí jednotlivých gymnastických prvků individuálně i v sestavě (po technické

i estetické stránce);

- zvládnutí základů techniky a splnění základních limitů vybraných atletických disciplín;

- zvládnutí techniky a splnění základních limitů v plavání (první ročník);

- splnění základních limitů v kondičních testech;

- test ze základů pravidel dané sportovní hry, disciplíny;

- individuální pokrok ţáka, aktivní přístup, snaha.





Kompetence k řešení problémů – ţák dokáţe řešit úkoly a problémové situace prostřednictvím

sportovních a pohybových her, dokáţe volit různé varianty řešení, problémové situace řeší

samostatně i ve spolupráci v týmu. Ţák umí analyzovat svou tělesnou zdatnost, navrhnout způsob

řešení v případě sníţené zdatnosti, umí vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu

a dosaţené výsledky.

Komunikativní kompetence – ţák se umí vhodně prezentovat při usilování o propagaci

zdravého ţivotního stylu v kontaktu s rodinou a přáteli, umí organizovat společné turnaje

a utkání, vyplňovat propozice a formuláře, získá kompetence k prezentaci v médiích, aktivně se

umí účastnit diskusí o zdravém ţivotním stylu, formulovat a obhajovat své názory, respektovat

názory druhých.

Personální a sociální kompetence – ţák je schopen provést sebehodnocení svých činností

i aktivit druhých, umí si uvědomit své nedostatky, stanovit si cíle a priority, přijímat radu

139


a kritiku, reagovat na kritiku konstruktivně. Ţák umí pracovat samostatně i v týmu, zodpovídat

za své jednání a chování, pomáhat druhým po stránce fyzické i psychické, umí si váţit

sportovního i dalšího přátelství a prohlubovat je, dopomoc při pohybových aktivitách je pro něho

samozřejmost.


s informacemi – ţák umí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě

internet, dokáţe posoudit rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky

přistupovat k získaným informacím.




míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů.


Ţák si osvojí zásady zdravého ţivotního stylu a uvědomí si, ţe je zodpovědný za své zdraví.





1. ročník



− dokáţe uplatnit ve svém jednání znalosti

o bezpečnosti při pohybových cvičeních a o předcházení

úrazů

− dokáţe si zvolit sportovní vybavení (výstroj a výzbroj)

odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám

(klimatickým zařízením, hygieně, bezpečnosti) a dovede

je udrţovat a ošetřovat

Prevence úrazů a nemocí

Hygiena a bezpečnost, vhodné oblečení, cvičební úbor a

obutí, zásady chování a jednání v různém prostředí

− prokáţe dovednosti poskytnutí první pomoci sobě

a jiným

- popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně

zdraví a ţivotů obyvatel

- dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví, jak se

doporučuje na ně reagovat

První pomoc

Zásady jednání v situacích osobního ohroţení

a za mimořádných událostí

- mimořádné události (ţivelní pohromy, havárie,

krizové situace aj.)

- základní úkoly ochrany obyvatelstva (varování,

evakuace)

− zvládne techniku dvou plaveckých způsobů

Plavání

adaptace na vodní prostředí

dva plavecké způsoby (kraul, prsa)

určená vzdálenost plaveckým způsobem

dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího

140


− kontroluje pohyby jednotlivých částí těla

− uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových

aktivitách

Gymnastika

gymnastika: cvičení s náčiním, cvičení na nářadí,

akrobacie, šplh

záchrana a dopomoc

− umí uplatňovat zásady sportovního tréninku

− dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost,

obratnost a pohyblivost

− vyuţívá pohybových činností pro všestrannou

pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti

− zvládne techniku základních atletických disciplín

Atletika

technika běhu (rychlý, vytrvalý) a nízkého startu

technika skoku do výšky a do dálky

hody a vrh koulí

prostředky ke zvyšování síly, rychlosti, vytrvalosti,

obratnosti a pohyblivosti

zásady sportovního tréninku

pohybové testy, měření výkonů

− komunikuje při pohybových činnostech − dodrţuje

smluvené signály a vhodně pouţívá odbornou

terminologii

− dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěţí

a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci

− dovede uplatňovat techniku a základy taktiky

v základních a vybraných sportovních odvětvích

− participuje na týmových herních činnostech druţstva

− dovede rozlišit jednání fair play od nesportovního

jednání

Pohybové a sportovní hry

Volejbal

Basketbal

Stolní tenis

Florbal

Softbal

Fotbal

Drobné hry

technika a taktika

pravidla her, závodů a soutěţí

rozhodování

− zvládne základní techniku pádu

− charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní

techniku obrany

Úpoly

pády

základní sebeobrana

− ověří úroveň tělesné zdatnosti a svalové nerovnováhy Testování tělesné zdatnosti

motorické testy

− volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj)





aktivitách

− zvládne orientaci v terénu za ztíţených podmínek

− dovede přizpůsobit jízdu aktuálním podmínkám

− uplatňuje získané vědomosti a poznatky na veřejných

sjezdovkách

Lyţování

základy sjezdového lyţování (zatáčení, zastavování,

sjíţdění i přes terénní nerovnosti)

základy běţeckého lyţování

chování při pohybu v horském prostředí

− zvolí vhodná cvičení ke korekci svého zdravotního

oslabení a dokáţe rozlišit vhodné a nevhodné pohybové

činnosti vzhledem k poruše svého zdraví;

− je schopen zhodnotit své pohybové moţnosti

a dosahovat osobního výkonu z nabídky pohybových

aktivit.

Zdravotní tělesná výchova

(podle doporučení lékaře)

- speciální korektivní cvičení podle druhu oslabení

- pohybové aktivity, zejména gymnastická cvičení,

pohybové hry, plavání, turistika a pobyt v přírodě

- kontraindikované pohybové aktivity

141


2. ročník





úrazů






Hygiena a bezpečnost, vhodné oblečení, cvičební úbor a

obutí, zásady chování a jednání v různém prostředí


a jiným





První pomoc






evakuace)

− dovede připravit prostředky k plánovaným

pohybovým činnostem

− umí vyuţívat pohybové činnosti pro všestrannou



− umí sladit pohyb s hudbou, umí sestavit pohybové

vazby, hudebně pohybové motivy a vytvořit pohybovou

sestavu (dívky)


aktivitách

− komunikuje při pohybových činnostech, dodrţuje


terminologii

Gymnastika


akrobacie, šplh

rytmická gymnastika, pohybové činnosti s hudebním

a rytmickým doprovodem, tanec

záchrana a dopomoc

odborné názvosloví, komunikace

− uplatňuje ve svém jednání základní znalosti o stavbě

a funkci lidského organismu jako celku

− dovede posoudit vliv pracovních podmínek a povolání

ne své zdraví v dlouhodobé perspektivě a ví, jak by

mohl kompenzovat jejich neţádoucí důsledky

− dovede posoudit psychické, estetické a sociální účinky

pohybových činností

− popíše vliv fyzického a psychického zatíţení na lidský

organismus

− orientuje se v zásadách zdravé výţivy a v jejích

alternativních směrech

− kriticky hodnotí mediální obraz krásy lidského těla

a komerční reklamu; dovede posoudit prospěšné

moţnosti kultivace a estetizace svého vzhledu

- popíše, jak faktory ţivotního prostředí ovlivňují zdraví

lidí;

- zdůvodní význam zdravého ţivotního stylu;

- dovede uplatňovat naučené modelové situace k řešení

Péče o zdraví

kondiční programy cvičení (posilování)

regenerace a kompenzace, relaxace

odpovědnost za zdraví své i druhých; péče o veřejné

zdraví v ČR, zabezpečení v nemoci; práva a povinnosti

v případě nemoci nebo úrazu

činitelé ovlivňující zdraví: ţivotní prostředí, ţivotní styl,

pohybové aktivity, výţiva a stravovací návyky, rizikové

chování aj.

duševní zdraví a rozvoj osobnosti; sociální dovednosti;

rizikové faktory poškozující zdraví

partnerské vztahy; lidská sexualita

zdroje informací

mediální obraz krásy lidského těla, komerční reklama

142


stresových a konfliktních situací;

- objasní důsledky sociálně patologických závislostí

na ţivot jednotlivce, rodiny a společnosti a vysvětlí, jak

aktivně chránit svoje zdraví;

- diskutuje a argumentuje o etice v partnerských

vztazích, o vhodných partnerech a o odpovědném

přístupu k pohlavnímu ţivotu;

− ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných

a duševních sil, i vzhledem k poţadavkům budoucího

povolání

− uplatňuje osvojené způsoby relaxace

− dokáţe vyhledat potřebné informace z oblasti zdraví

a pohybu






− zvládne techniku základních atletických disciplín

Atletika



hody a vrh koulí







terminologii

− dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěţí a

umí zpracovat jednoduchou dokumentaci

− dovede uplatňovat techniku a základy taktiky

v základních a vybraných sportovních odvětvích



jednání


Volejbal

Basketbal

Stolní tenis

Florbal

Softbal

Fotbal

Drobné hry

technika a taktika


rozhodování

− zvládne základní techniku pádu


techniku obrany

Úpoly

pády


- ověří úroveň tělesné zdatnosti a svalové nerovnováhy Testování tělesné zdatnosti

motorické testy






aktivit.







3. ročník

143






úrazů






Hygiena a bezpečnost, vhodné oblečení, cvičební úbor

a obutí, zásady chování a jednání v různém prostředí

− prokáţe dovednosti poskytnutí první pomoci sobě a

jiným





První pomoc






evakuace)



povolání





− umí sladit pohyb s hudbou, umí sestavit pohybové

vazby, hudebně pohybové motivy a vytvořit pohybovou

sestavu (dívky)

− dokáţe zjistit úroveň pohyblivosti, ukazatele své

tělesné zdatnosti a korigovat si pohybový reţim

ve shodě se zjištěnými údaji

− umí sestavit soubory zdravotně zaměřených cvičení,

cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci, navrhne

kondiční program osobního rozvoje a vyhodnotí jej

Gymnastika


akrobacie, šplh

rytmická gymnastika: cvičení bez náčiní, s náčiním

kondiční programy cvičení (posilování), aerobic

zásady sestavování a vedení sestav všeobecně

rozvíjejících nebo cíleně zaměřených cvičení

− pozná chybně a správně prováděné činnosti, umí

analyzovat a zhodnotit kvalitu pohybové činnosti nebo

výkonu

− dovede o pohybových činnostech diskutovat,

analyzovat je a hodnotit






Atletika



hody a vrh koulí







terminologii





Volejbal

Basketbal

Stolní tenis

Florbal

144



jednání

− dokáţe rozhodovat, zapisovat a sledovat výkony

jednotlivců nebo týmu

Softbal

Fotbal

Drobné hry

technika a taktika


− zvládne základní techniku pádů


techniku obrany

Úpoly

pády



motorické testy

− dokáţe se orientovat v krajině

− chová se v přírodě ekologicky

− dokáţe připravit turistickou akci

− zvládne techniku základních sportů v přírodě

Turistika a sporty v přírodě

orientace v krajině

příprava turistické akce

sportovní a pohybové činnosti v terénu a přírodě






aktivit.







4. ročník





úrazů






Hygiena a bezpečnost, vhodné oblečení, cvičební úbor

a obutí, zásady chování a jednání v různém prostředí


a jiným





První pomoc






evakuace)



povolání





Gymnastika


akrobacie, šplh

rytmická gymnastika: cvičení bez náčiní, s náčiním

kondiční programy cvičení (posilování), aerobic

zásady sestavování a vedení sestav všeobecně

rozvíjejících nebo cíleně zaměřených cvičení

145


− umí sladit pohyb s hudbou (dívky)

− dokáţe zjistit úroveň pohyblivosti, ukazatele své

tělesné zdatnosti a korigovat si pohybový reţim

ve shodě se zjištěnými údaji

− umí sestavit soubory zdravotně zaměřených cvičení,

cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci, navrhne

kondiční program osobního rozvoje a vyhodnotí jej

− pozná chybně a správně prováděné činnosti, umí

analyzovat a zhodnotit kvalitu pohybové činnosti nebo

výkonu

− dovede o pohybových činnostech diskutovat,

analyzovat je a hodnotit






Atletika



hody a vrh koulí





− komunikuje při pohybových činnostech

− dodrţuje smluvené signály a vhodně pouţívá

odbornou terminologii





jednání

− dokáţe rozhodovat, zapisovat a sledovat výkony

jednotlivců nebo týmu


Volejbal

Basketbal

Stolní tenis

Florbal

Softbal

Fotbal

Drobné hry

technika a taktika


− zvládne základní techniku pádů


techniku obrany

Úpoly

pády



motorické testy






aktivit.







146


EKONOMIKA








Cílem předmětu je naučit ţáky ekonomickému stylu myšlení a naučit je chovat se prakticky

a racionálně, jak v osobním, tak i profesním ţivotě. Ţáci jsou vedeni k samostatnému

vyhledávání ekonomických informací, učí se s nimi pracovat, analyzovat je a správně

interpretovat. Ţáci získávají znalosti a dovednosti, které mohou uplatnit ve světě práce.


Předmět ekonomika mezipředmětově souvisí s učivem společenských věd. Učivo předmětu je

strukturováno do jednotlivých tematických celků. V úvodu ţáci získávají přehled o základních

ekonomických pojmech, dále je učivo zaměřeno na charakteristiku národního hospodářství, kde

jsou seznámeni s ukazateli vývoje národního hospodářství, se státním rozpočtem a platební

bilanci ČR. V učivu peníze a bankovní soustava je výuka zaměřena na oblast peněz, jejich

vhodné investování, inflaci a bankovní soustavu. Dále navazuje pohled na podnik a jeho

hospodaření a na právní formy podnikání.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodrţovali ekonomické zákony,

neplýtvali materiálními hodnotami, váţili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky

dívat na výsledky své vlastní práce.


V daném předmětu je pouţívána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu.

Ţák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem. Výuka předmětu je koncipována tak,

aby vedla ţáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v praktickém ţivotě. Vhodným

doplňkem výuky jsou aktuální televizní ekonomické pořady a odborné přednášky externích

specialistů.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou práce písemné,

při kterých je ověřováno, zda ţáci zvládli dané téma. Další sloţku testování ţáků tvoří zkoušení

ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před ţáky. Důleţitou

součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení ţáků a hodnocení zkoušeného

ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů.

147






Komunikativní kompetence – ţáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné
















Aplikace matematických postupů – ţák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající

matematické postupy, pouţít vhodné algoritmy, vyuţívat a vytvářet různé formy grafického

znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení

praktického úkolu na základě dílčích výsledků.







postupy, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí.


Ţák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí moţnost studia, případně zaměstnání v oblasti

elektrotechniky.




148



2. ročník



- pouţívá a aplikuje základní ekonomické pojmy;

- na příkladu popíše fungování trţního mechanismu;

- posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku;

- vyjádří formou grafu určení rovnováţné ceny

a nerovnováhy na trhu

- pochopí podstatu fungování trhu nedokonalé

konkurence

1. Podstata fungování trţní ekonomiky

- potřeby, statky, sluţby, spotřeba, ţivotní úroveň

-výroba, výrobní faktory, hospodářský proces

- trh, trţní subjekty, nabídka, poptávka, zboţí, cena,

monopol, konkurence

- vysvětlí význam ukazatelů vývoje národního

hospodářství ve vztahu k oboru;

- objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti;

- vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční

situaci obyvatel a na příkladu ukáţe jak se bránit jejím

nepříznivým důsledkům;

- srovná úlohu velkých a malých podniků v ekonomice

státu;

- na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje státního

rozpočtu;

- chápe důleţitost evropské integrace;

- zhodnotí ekonomický dopad členství v EU.

2. Národní hospodářství a EU

- struktura národního hospodářství

- činitelé ovlivňující úroveň národního hospodářství

- hrubý domácí produkt

- nezaměstnanost

- inflace

- platební bilance

- státní rozpočet

- Evropská unie

- umí rozlišit jednotlivé formy peněz

- odliší poslání centrální banky a obchodních bank

- pochopí moţnost investování peněz a posoudí jejich

výnosnost a riziko

- rozliší jednotlivé druhy cenných papírů a zhodnotí

rizika jejich nákupu a prodeje

3. Peníze a bankovní soustava

- peníze a jejich funkce

- poptávka a nabídka peněz

- bankovní soustava, funkce centrální banky

a obchodních bank

- cenné papíry a investování peněz

- rozlišuje jednotlivé druhy majetku;

- rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů;

- řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření;

- řeší jednoduché kalkulace ceny;

- na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy

odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance

a zaměstnavatele;

- na příkladu ukáţe pouţití nástrojů marketingu v oboru;

- charakterizuje části procesu řízení a jejich funkci;

4. Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku

- struktura majetku, dlouhodobý majetek, oběţný majetek

- náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku

- druhy škod a moţnosti předcházení škodám,

odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele

- marketing

- management

- posoudí vhodné formy podnikání pro obor;

-vytvoří podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet;

- orientuje se v právních formách podnikání a dovede

charakterizovat jejich základní znaky;

- orientuje se ve způsobech ukončení podnikání;

- na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele

5. Podnikání

- podnikání, právní formy

- podnikatelský záměr

- podnikání podle obchodního zákoníku

- podnikání podle ţivnostenského zákona

- podnikání v rámci EU

149


vůči státu;

3. ročník



- pochopí význam sestavování kalkulací

- pochopí podstatu nákladového typu ceny

- umí sestavit cenu včetně DPH

1. Ekonomický informační systém

- kalkulace

- kalkulační metody

- tvorba ceny

- orientuje se v soustavě daní

- rozliší princip přímých a nepřímých daní

2. Daňová soustava

- přímé daně

- nepřímé daně

- určí subjekty, které mohou vést daňovou evidenci

- umí vyhledat právní normy upravující účetnictví

a rozumí pojmům

- pochopí základy účtování o majetku podniku a jeho

zdrojích

- pochopí základy účtování o nákladech a výnosech

- umí vypočítat hospodářský výsledek podniku

3. Daňová evidence a účetnictví

- podstata daňové evidence, moţnost pouţití

- právní předpisy upravující účetnictví

- náleţitosti účetních dokladů, jejich oběh a vyhotovení

- rozvaha podniku

- rozpis rozvahy do účtů

- účtování o zásobách, o dlouhodobém majetku,

o finančním majetku, o nákladech, výnosech

a zúčtovacích vztazích

- zjištění hospodářského výsledku

-orientuje se ve mzdových předpisech

- rozlišuje jednotlivé druhy pracovního poměru

- rozliší jednotlivé sloţky mzdy

- umí vypočítat čistou mzdu ze závislé činnosti

- rozlišuje mezi pojmy zdravotní a sociální pojištění

4. Mzdy, zákonné odvody

- mzdová soustava

- sloţky mzdy

- mzdové předpisy

- daň z příjmu, zdravotní a sociální zabezpečení

- mzdové výpočty

150


VÝPOČETNÍ TECHNIKA








Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit ţáky pracovat

s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Ţáci porozumí

základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uţivatelské úrovni pouţívat

operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běţným aplikačním programovým

vybavením (včetně specifického programového vybavení, pouţívaného v příslušné profesní

oblasti).

Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů

výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků

informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu.


Učivo předmětu navazuje na znalosti základů práce s počítačem, které ţáci získali na základní

škole. Znalosti získané v předmětu jsou prakticky vyuţívané ve většině ostatních předmětů.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci pracovali kvalitně, pečlivě a efektivně, aby logicky mysleli

(zejména při pouţívání tabulkového procesoru MS Excel) a aby se naučili hledat případné chyby

ve své vlastní práci. Snahou je uvést do souladu stupeň sebevědomí ţáků s úrovní jejich znalostí

a dovedností.


Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla ţáky samostatně uplatňovat jejich znalosti

a dovednosti v samostatných cvičeních. Část výuky je nezbytně nutné realizovat teoretickou

formou, kdy jsou ţákům vysvětleny a prezentovány potřebné informace ke zvládnutí daného

tematického celku. Při této výuce je v maximální míře vyuţívána prezentační technika

k názorným ukázkám a k zajištění zpětné vazby od ţáků, je nutné provádět systematické

ověřování nabytých znalostí. Praktická výuka probíhá v dělených skupinách ţáků, kdy kaţdý ţák

můţe samostatně pracovat u počítače na zadaných úlohách nebo je práce řešena v týmech

projektovou formou výuky.

Ţák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem.

151



Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Skládá se z výsledků ústního

zkoušení, písemných testů a přihlíţí se k aktivitě a samostatnosti ţáka při cvičení. Hodnotí se

taktéţ samostatné řešení zadaných úkolů.





Komunikativní kompetence – ţáci formulují myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné

podobě přehledně a jazykově správně, zpracovávají písemně řešení zadaných úloh, správně

po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formulují a obhajují své názory

a řešení, respektují názory druhých. Důleţité je porozumění a praktické zvládnutí látky, ne pouhé

odříkání naučeného.

Personální kompetence – ţák se učí přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly, ověřovat si

získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných lidí, pracovat efektivně,

vyhodnocovat dosaţené výsledky, přijímat radu i kritiku, vyuţívat ke svému učení zkušeností

jiných lidí.





řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky. Ţák

se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, vyuţívat a vytvářet

různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy a grafy).






Ţák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie a dalších pomocných materiálů a na způsoby

ekologické likvidace prostředků výpočetní techniky.


Ţák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí moţnost studia či zaměstnání v oblasti

elektrotechniky. Získává odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání;

uvědomuje si význam celoţivotního učení a nutnosti být připraven přizpůsobovat se měnícím se

pracovním podmínkám.

152




vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Pracuje s běţným základním a aplikačním

programovým vybavením. Komunikuje elektronickou poštou a vyuţívá další prostředky online

a offline komunikace. Získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím

celosvětové sítě internet. Pracuje s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích

(tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků informačních

a komunikačních technologií. Uvědomuje si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých

informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotný.


1. ročník



- pouţívá počítač a jeho periferie

- je si vědom moţností a výhod, ale i rizik (zabezpečení

dat před zneuţitím, ochrana dat před zničením,

porušování autorských práv) a omezení (zejména

technických a technologických) spojených s pouţíváním

výpočetní techniky;

- aplikuje výše uvedené – zejména aktivně vyuţívá

prostředky zabezpečení dat před zneuţitím a ochrany dat

před zničením;

Úvod do výpočetní techniky

- hardware, software, osobní počítač, principy fungování,

části, periferie

- ochrana dat

- ochrana autorských práv

− se seznámí se základními pravidly pro práci na PC

v učebnách a pro práci na školním intranetu.

- chápe specifika práce v síti (včetně rizik), vyuţívá

jejích moţností a pracuje s jejími prostředky;

Síť

- počítačová síť, server, pracovní stanice

- připojení k síti a její nastavení

- specifika práce v síti, sdílení dokumentů a prostředků

- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání

poţadovaných informací a odpovídající techniky

(metody, způsoby) k jejich získávání;

- získává a vyuţívá informace z otevřených zdrojů,

zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich

vyhledávání, včetně pouţití filtrování;

- orientuje se v získaných informacích, třídí je,

analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je

zpracovává;

- zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické

informace způsobem umoţňujícím jejich rychlé

vyhledání a vyuţití;

- uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních

zdrojů a pouţití informací relevantních pro potřeby

řešení konkrétního problému;

- správně interpretuje získané informace a výsledky

jejich zpracování následně prezentuje vhodným

způsobem s ohledem na jejich další uţivatele;

- rozumí běţným i odborným graficky ztvárněným

Internet

- informace, práce s informacemi

- informační zdroje

- Internet

153


informacím (schémata, grafy apod.).

- komunikuje elektronickou poštou, ovládá i zaslání

přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření;

- vyuţívá další funkce poštovního klienta (organizování,

plánování…);

- ovládá další běţné prostředky online a offline

komunikace a výměny dat;

Elektronická pošta

- e-mail, organizace času a plánování, chat, messenger,

videokonference, telefonie, FTP...

- pracuje s prostředky správy operačního systému,

na základní úrovni konfiguruje operační systém,

nastavuje jeho uţivatelské prostředí;

- orientuje se v běţném systému – chápe strukturu dat

a moţnosti jejich uloţení, rozumí a orientuje se

v systému adresářů, ovládá základní práce se soubory

(vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje

a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi;

Operační systém

- základní a aplikační programové vybavení. Stručný

přehled operačních systémů používaných na PC.

- operační systém, jeho nastavení

Data, soubor, sloţka, souborový manaţer - Průzkumník

Windows, práce se soubory a sloţkami

- komprese dat

- prostředky zabezpečení dat před zneuţitím a ochrany

dat před zničením

- nápověda, manuál

Příkazový řádek a vybrané příkazy

- vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové

dokumenty (ovládá typografická pravidla, formátování,

práce se šablonami, styly, objekty, hromadnou

korespondenci, tvoří tabulky, grafy, makra);

Textový editor

Panel nástrojů

Základní úpravy textu (kopírování, vyjmutí, vloţení,

vyhledávání a nahrazování částí textu, vkládání symbolů)

Formát textu, odstavce, odráţky a číslování. Pouţívání

dodaných stylů a vytváření stylů vlastních

Zásady psaní textu v textovém procesoru, pravopis

a gramatika, dělení slov

Vzhled stránky, záhlaví a zápatí, číslování stránek,

generování obsahu dokumentu

Tabulátory, tabulky a jejich formátování

Objekty - vkládání obrázků, matematických vzorců

a dalších objektů do dokumentu

Pouţívání hromadné korespondence na vybraných

úlohách

Základy tvorby maker a jejich pouţití

- ovládá běţné práce s tabulkovým procesorem (editace,

matematické operace, vestavěné a vlastní funkce,

vyhledávání, filtrování, třídění, tvorba grafu, databáze,

kontingenční tabulky a grafy, příprava pro tisk, tisk);

Tabulkový procesor

Pracovní plocha, zadávání dat, pouţívání nápovědy

Formátování tabulky – šířka sloupce, výška řádku, barvy,

ohraničení, ukotvení příček

Formát dat – formáty čísel, datumů, textu, vlastní

formáty, podmíněné formátování

Vkládání vzorců – pouţívání vybraných tabulkových

funkcí, vnořování funkcí, průvodce vkládáním funkcí

Chybová hlášení – druhy a jejich moţné příčiny

Absolutní, relativní a smíšené adresy

Grafy a práce s nimi

154


Kontingenční tabulky

Matematické a vědecko-technické výpočty – výrazy se

zlomky, s komplexními čísly, pouţívání nástrojů

Práce se seznamy dat – řazení, filtrace, formuláře,

souhrny

- vytváří jednoduché multimediální dokumenty (tedy

dokumenty, v nichţ je spojena textová, zvuková

a obrazová sloţka informace) v některém vhodném

formátu (HTML dokument, dokument textového

procesoru, dokument vytvořený specializovaným SW

pro tvorbu prezentací atp.);

Tvorba prezentace

Seznámení s prostředím programu a s pouţívanou

terminologií

Otevření prezentace, zobrazení v různých reţimech

(snímky, řazení snímků, osnova, poznámky), uloţení

v různých formátech

Tvorba nové prezentace a pouţívání šablon – vloţení

nového snímku, rozvrţení snímku a zástupné symboly,

barevné schéma, pozadí, záhlaví a pata snímku, předloha;

moţnosti kopírování, mazání a přesouvání snímků

Vloţení textu, obrázku, tabulky, grafu, hypertextového

odkazu a organizačního diagramu do snímku

Formátování textu (písmo, odráţky, zarovnání, dělení

slov), formátování obrázků, tabulek a dalších objektů

Základní moţnosti animace objektů

Časování snímků a přechodové efekty

- vyuţívá nápovědy a manuálu pro práci se základním

a aplikačním programovým vybavením i běţným

hardware;

- má vytvořeny předpoklady učit se pouţívat nové

aplikace, zejména za pomoci manuálu a nápovědy,

rozpoznává a vyuţívá analogií ve funkcích a ve způsobu

ovládání různých aplikací;

- vybírá a pouţívá vhodné programové vybavení

pro řešení běţných konkrétních úkolů;

- pouţívá běţné základní a aplikační programové

vybavení (aplikace dodávané s operačním systémem,

dále pracuje zejména s aplikacemi tvořícími tzv.

kancelářský SW jako celkem);

V rámci celé VT

- spolupráce částí balíku kancelářského

software (sdílení a výměna dat, import

a export dat…)

2. ročník



– navrhuje databázi sloţenou z několika relačních

tabulek, pouţívá vhodné datové typy pro jednotlivá

pole, pouţívá indexování

– vytváří výběrové dotazy v návrhovém zobrazení,

pouţívá řazení a kritéria výběru záznamů, umí zobrazit

dotaz v SQL

– ovládá základní práce v databázovém procesoru

(editace, vyhledávání, filtrování, třídění, relace, tvorba

sestav, příprava pro tisk, tisk)

Databáze

návrh tabulky, datové typy

relace

dotazy

práce s daty

– umí vytvářet strukturovaný multimediální html

dokument obsahující nadpisy, odstavce, hypertextové

Tvorba internetových stránek

155


odkazy, obrázky a tabulky

– prvky webové stránky formátuje pomocí css

základy html

formátování pomocí css

– zná základní typy grafických formátů, volí

odpovídající programové vybavení pro práci s nimi

a na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje;

Úvod do grafiky

grafika (rastrová, vektorová, formáty,

komprese, základy práce v SW nástrojích)

– ovládá principy algoritmizace úloh a sestavuje

algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy

na jednotlivé elementárnější činnosti za pouţití

přiměřené míry abstrakce)

- vytvoří a odladí jednoduchý program v některém

vývojovém prostředí;

– umí deklarovat proměnné typu int a double, přiřadit

konstantní hodnotu a hodnotu výrazu, provést

inkrementaci a dekrementaci

– umí sestavit podmínky v příkazu if

– umí pouţít cykly

- ovládá základy objektově orientovaného

programování.

Algoritmizace (úvod do programování)

vývojové prostředí NetBeans

proměnné, operátory, výrazy

příkazy rozhodování

příkazy cyklu

metody

třídy

156


ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY








Cílem vzdělávání předmětů Základy elektrotechniky je naučit ţáky orientovat se v problematice

základů elektrotechniky, poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a umět popsat základní

elektrotechnické zákony.

Předmět Základy elektrotechniky navazuje na znalosti z matematiky a z fyziky a dále tyto

znalosti prohlubuje především v oblasti elektrotechniky. Uvedený předmět připravuje ţáky

k tomu, aby byli schopni řešit stejnosměrné obvody různými metodami a uměli se rozhodnout,

kdy jakou metodu vyuţít. Ţák je schopen vysvětlit základní pojmy elektrického, elektrostatického

a elektromagnetického pole.

Předmět Základy elektrotechniky (druhý ročník) navazuje na znalosti z předmětu Základy

elektrotechniky z předchozího prvního ročníku. Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu, aby

byli schopni řešit střídavé obvody symbolicko-komplexními metodami s pouţitím fázorů. Ţák je

schopen vysvětlit základní pojmy elektromagnetické indukce, střídavých proudů i napětí

a trojfázové soustavy.


Učivo předmětu Základy elektrotechniky navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky

a fyziky. V této části se ţák seznámí se základními pojmy elektrotechniky. Ve druhé části vyuţije

ţák základních znalostí z oblasti matematiky i fyziky a aplikuje je při řešení stejnosměrných

obvodů. Naučí se vyuţívat základní zákony elektrotechniky (Ohmův zákon a Kirchhoffovy

zákony). Ţák se postupně naučí řešit sloţitější stejnosměrné obvody s více zdroji různými

metodami řešení. Následuje kapitola elektrostatické pole, která se zabývá základními zákony

elektrostatiky, řešením obvodů s kondenzátory, silovým působením elektrostatických polí,

energií elektrostatického pole a elektrickou pevností izolantů. Následuje téma zaměřené

na základy elektrochemie s objasněním pojmů elektrolýza a Faradayovy zákony elektrolýzy.

Další kapitola je zaměřená na magnetické pole, ve které ţáci budou schopni popsat základní

pojmy magnetického pole, magnetické vlastnosti látek, magnetizační charakteristiku, hysterezí

smyčku a energii magnetického pole. Dále se ţáci naučí odečítat z magnetizační charakteristiky

a řešit sloţité magnetické obvody i se vzduchovou mezerou. V rámci výuky předmětu se ţáci

naučí znát vlastnosti a pouţití elektrotechnických materiálů, a to jak vodičů, polovodičů, tak i

izolantů.

Učivo 2. ročníku navazuje v úvodu na znalosti z předmětu Základy elektrotechniky z prvního

ročníku. V této části se ţák seznámí se základními pojmy elektromagnetické indukce, kterými

157


jsou vlastní a vzájemná indukčnost cívek, činitel vazby, ztráty ve feromagnetických materiálech

a vyuţití elektromagnetické indukce v praxi. Ve druhé části se ţák seznámí s tématikou

střídavých proudů a napětí. Naučí se řešit střídavé obvody s aktivními i pasivními prvky. Dále se

naučí vyuţívat symbolicko-komplexní metodu řešení střídavých obvodů s pouţitím fázorů. Ţáci

budou schopni popsat základní pojmy střídavých proudů i napětí, efektivní, střední i maximální

hodnotu střídavých veličin a vztah mezi nimi, rezonanci sériovou i paralelní a výkony střídavého

proudu. Další kapitola je zaměřená na trojfázovou soustavu, ve které ţáci budou schopni popsat

základní pojmy trojfázové soustavy, druhy zapojení trojfázové soustavy, práci i výkon trojfázové

soustavy a točivé magnetické pole. Dále se ţáci naučí řešit trojfázové obvody se základními

druhy zapojení zátěţe.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodrţovali normy a technologické

postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodrţovali zásady a předpisy BOZP, váţili si

kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce.


Předmět se vyučuje v 1. a 2. ročníku. Cvičení probíhají pouze ve 2. ročníku. Při cvičeních je

probrané teoretické učivo prakticky procvičeno na příkladech. V daném předmětu je pouţívána

informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, vyuţívající doplnění látky

v podobě řešení příkladů. Ţák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem. Výuka

předmětu je koncipována tak, aby vedla ţáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti

v předmětu.



při kterých je ověřováno, zda ţáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům,

které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další sloţku testování ţáků

tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup

před ţáky. Důleţitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení ţáků

a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném

řešení zadaných příkladů.











158

























elektrotechniky.





1. ročník



- uţívá základní elektrotechnické pojmy Základní pojmy z elektrotechniky

- jednotky a jejich rozměry

- stavba hmoty, elektrická vodivost látek

- elektrický náboj

- elektrické pole

- nakreslí schéma zapojení elektrického obvodu Elektrické pole (stejnosměrný proud)

159


za pouţití schématických značek prvků

- analyticky, numericky nebo graficky řeší obvody

stejnosměrného proudu

- aplikuje Kirchhoffovy zákony a další poučky při řešení

sloţitějších stejnosměrných elektrických obvodů

- vyuţije princip vedení stejnosměrného proudu

v kovech a podstatu elektrického odporu kovů

při zjišťování příkonu spotřebiče, zjišťování ztrát

ve vedení, výběru vhodného vodiče, aj.

- zná základní vlastnosti a pouţití vodivých materiálů

- základní veličiny a pojmy

- Ohmův zákon

- Kirchhoffovy zákony

- zdroje elektrické energie

- stejnosměrné obvody

- Theveninova a Nortonova poučka

- vodivé materiály pevné, kapalné a plynné

- vodivost elektronová a iontová, proudová hustota

- vyuţívá vlastností izolantů a chování elektrostatického

pole při výběru vhodného izolantu

- vypočte kapacitu různých typů kondenzátorů

- řeší elektrické obvody s kondenzátorem

- zná základní vlastnosti a pouţití dielektrických

materiálů

Elektrostatické pole

- elektrická indukce

- kondenzátory, kapacita, spojování kondenzátorů

- silové působení elektrostatických polí

- energie elektrostatického pole

- elektrická pevnost izolantů

- izolační materiály polární a nepolární, pevné kapalné

a plynné

- permitivita materiálu, vektor polarizace

- elektrická pevnost, vedení el. proudu v dielektriku

- chápe princip elektrolýzy

- vybere a vhodně udrţuje elektrochemický zdroj proudu

na základě znalostí, předností a nedostatků jednotlivých

druhů zdrojů

Základy elektrochemie

- elektrolýza, Faradayovy zákony

- chemické zdroje elektrického proudu

- kapacita zdroje, primární články, akumulátory

- zjistí magnetizační charakteristiku feromagnetické

látky

- řeší magnetické obvody

- řeší sloţité magnetické obvody se vzduchovou

mezerou

- zná základní vlastnosti a pouţití magnetických

materiálů

Magnetické pole

- magnetická indukce

- magnetické vlastnosti látek a jejich rozdělení z hlediska

chování v mag. poli

- magnetizační křivka, hysterezí smyčka

- magnetické obvody

- energie magnetického pole

- permeabilita a magnetický tok, ztráty v magnetických

materiálech

- materiály mag. měkké a mag. tvrdé

- magnetické materiály krystalické, amorfní, práškové,

ferity

2. ročník



- chápe princip elektromagnetické indukce a její význam

na fungování různých elektrických strojů a přístrojů

(transformátory, elektromotory, indukční pece, apod.)

- vybere typ jádra pro realizaci indukčnosti podle

Elektromagnetická indukce

- indukční zákon, Lencovo pravidlo, pravidlo pravé ruky

- vlastní a vzájemná indukčnost cívek, činitel vazby

- vířivé proudy

160


předpokládaného kmitočtového rozsahu

- změří indukčnost a jakost cívky

- spočítá parametry transformátoru

- ztráty v ţeleze

- řeší elektrické obvody s aktivními a pasivními prvky

(zdroje, rezistory, cívky a kondenzátory) v oblasti

střídavého proudu

- řeší obvody střídavého proudu symbolicko-komplexní

metodou s pouţitím fázorů

- navrhne a realizuje obvod zadaných vlastností

Střídavé proudy

- časový průběh střídavých veličin

- efektivní, střední a maximální hodnota střídavých

veličin

- jednoduché střídavé obvody s jednotlivými prvky R, L,

C

- sloţené střídavé obvody s prvky R, L, C

- výkony střídavého proudu (zdánlivý, činný, jalový,

účiník

- rezonance sériová a paralelní

- vyjádření fázoru komplexním číslem

- vypočítá základní parametry trojfázového generátoru

- řeší trojfázové obvody se základními druhy zapojení

zátěţe

Trojfázová soustava

- druhy zapojení trojfázové soustavy

- druhy zapojení trojfázové zátěţe

- práce a výkon trojfázové soustavy

- točivé magnetické pole

161


ELEKTRONIKA








Cílem vzdělávání předmětu elektronika je naučit ţáky orientovat se v problematice elektroniky,

poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a návrhů obvodů. Uvedený předmět připravuje

ţáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně pouţívat jednoduché součástky a elektronické

obvody, znali jejich funkci a moţnosti vyuţití samostatně i ve sloţitějších celcích.

Ţák je schopen vysvětlit úlohu elektroniky v ţivotě společnosti. Pouţívá matematického aparátu

při řešení elektronických obvodů, je schopen objasnit činnost jednotlivých součástek v obvodu

a řeší jednoduché úlohy pomocí elektronických součástek, které vybírá z katalogu.


Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky a základů elektrotechniky.

V první části si ţák rozšiřuje znalosti v řešení obvodů dalšími metodami. Následuje kapitola

o základních elektronických součástkách a jejich vlastnostech. Seznamuje se s konstrukčním

řešením součástek, fyzikálními principy jejich činnosti a základními moţnostmi jejich pouţití.

Seznámí se s pasivními i aktivními prvky a vlastnostmi, které je charakterizují. Naučí se pracovat

s charakteristikami jednotlivých součástek včetně bipolárních a unipolárních tranzistorů, určovat

a navrhnout pracovní body a počítat pro ně parametry. Další kapitolu tvoří spínací součástky,

jejich vlastnosti a pouţití. Ţák umí vysvětlit základní pojmy.






V daném předmětu je pouţívána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu,

vyuţívající pro obrazové informace technologií ICT. Ţák je veden i k práci s odbornou literaturou

a internetem. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla ţáky samostatně uplatňovat znalosti

a dovednosti v předmětu praxe. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační

ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Jsou pouţívány i metody

skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy.

162






tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup


a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném

































163




elektrotechniky.





2. ročník



− objasní význam elektroniky Úvod

Obsah a význam předmětu, souvislost elektroniky

a ostatních předmětů

− rozumí základním pojmům elektronického obvodu Elektronický obvod, obvodové veličiny, ideální

a skutečné zdroje proudu a napětí

Zdrojová a spotřebičová orientace obvodových veličin

Lineární a nelineární obvodové součástky

Vlastnosti obecných odporových jednobranů, VA

charakteristiky, pracovní bod, statický a diferenciální

odpor

Sériové a paralelní řazení nelineárních jednobranů

Vlastnosti obecných odporových dvojbranů,

charakteristiky, pracovní bod, diferenciální parametry

a jejich vzájemný přepočet

- ovládá teorii i pouţívání lineárních součástek

elektronických obvodů

Pasivní elektronické součástky

Rezistory – provedení, pouţití, vlastnosti (rozdělení podle

pouţitých materiálů, ztrátového výkonu, konstrukčního

provedení, úplný a zjednodušený náhradní obvod

na vysokých frekvencích, vysvětlení skinefektu)

Potenciometry a odporové trimry (průběh, provedení)

Kondenzátory - vlastnosti, provedení, pouţití (rozdělení

podle pouţitých materiálů, provozního napětí, ztrátového

činitele, konstrukčního provedení, úplný a zjednodušený

náhradní obvod na vysokých frekvencích)

Cívky – vlastnosti, provedení pouţití (rozdělení podle

konstrukčního provedení, úplný a zjednodušený náhradní

obvod na vysokých frekvencích, jakost cívky)

Cívky se vzájemnou indukčností

Transformátor – provedení, pouţití, vlastnosti, návrh

− zná fyzikální podstatu polovodičů a charakteristické

vlastnosti polovodičových součástek

Přechod PN, polovodič- kov

Diody a jejich základní vlastnosti, značení

Usměrňovací, spínací, funkce, teplotní závislost,

164


charakteristiky, parametry

Příklady pouţití diod (usměrňovače, násobiče, spínače,

omezovače)

Zenerovy diody, princip, charakteristiky, významné

parametry, příklady pouţití

LED (funkce, parametry, charakteristiky; provedení;

pouţití)

Speciální diody: Schottkyho, PIN, Tunelové, Gunnova

a lavinové

− vyuţívá znalostí o bipolárních tranzistorech

Bipolární tranzistory

Princip činnosti bipolárního tranzistoru, charakteristiky,

provedení

Nastavení a stabilizace klidového pracovního bodu

Základní zapojení bipolárního tranzistoru a vlastnosti

v těchto zapojeních, odvození parametrů zesilovacího

stupně pro malé signály.

Aplikace bipolárních tranzistorů ve výkonových

zesilovačích signálů nízkých frekvencí

Bipolární tranzistor ve funkci spínače, statické

a dynamické vlastnosti, spínání induktivní a kapacitní

zátěţe.

- zná základní vlastnosti unipolárních tranzistorů

a jejich pouţití

Unipolární tranzistory

Princip, činnost, rozdělení

JFET, MOSFET s vodivým kanálem a indukovaným

Nastavení a stabilizace klidového pracovního bodu.

Základní zapojení unipolárního tranzistoru a vlastnosti

v těchto zapojeních, odvození parametrů v těchto

zapojeních

Příklady pouţití unipolárních tranzistorů

Unipolární tranzistor ve funkci spínače

- umí vyuţít znalostí o spínacích vlastnostech dalších

polovodičových prvků Vícevrstvové polovodičové prvky

Princip činnost, rozdělení

Tyristory a triaky, funkce, charakteristiky, ochranné

obvody, provedení, chlazení a značení

Moţnosti řízení spínacích polovodičových prvků

v obvodech střídavého a stejnosměrného proudu

Moţnosti aplikace spínacích polovodičových prvků

- zná a pouţívá různé druhy senzorů Senzory

Fotoelektrické jevy (vnitřní, vnější, fotovoltaický)

Fotorezistory, Fotodiody, Fototyristory, Fototranzistory

(principy, funkce; vlastnosti, charakteristiky, parametry;

provedení; pouţití)

Optočleny (lineární a spínací; principy, funkce; vlastnosti,

charakteristiky, parametry; provedení; pouţití)

Termoelektrické jevy (Seebeckův, Peltierův, Thompsonův;

senzory pro snímání teploty)

Piezoelektrický jev (vyuţití, piezorezistor; princip;

165


vlastnosti, parametry; pouţití)

Tenzometry (odporové, polovodičové; princip; pouţití)

Magnetorezistory (funkce/vlastnosti, parametry; provedení;

pouţití)

- ţák si ověřuje získané poznatky na cvičeních Praktická cvičení

Seznam cvičení

1. Seznamovací úloha - Napájecí zdroje a způsob regulace

2. Měření odporu rezistorů

3. Měření potenciometrů

4. Měření vlastností cívek

5. Měření síťového transformátoru

6. Měření parametrů pasivních součástek

7. Charakteristiky polovodičových diod

8. Speciální polovodičové prvky, parametrický stabilizátor

9. Charakteristiky bipolárního tranzistoru

10. Charakteristiky unipolárniho tranzistoru

11. Řízení výkonu triakem

12. Rezonanční obvody

13. Měření optoelektrických prvků

166


PRAXE








Cílem vzdělávání předmětu praxe v 1. ročníku je naučit ţáky orientovat se v aplikované

elektronice, získat základní dovednosti v tomto oboru. Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu,

aby byli schopni účelně a účinně vyuţívat základní elektronické součástky, získaly dovednosti

v oblasti robotiky a elektroinstalačních činností a dokázali se orientovat v dané problematice.


Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti aplikované elektroniky. V úvodu je ţák seznámen

a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci a v hygieně a fyziologie práce.

V první části předmětu se ţák seznámí se základními pojmy v elektronice, je seznámen se

základními elektronickými součástkami a jednoduchými elektronickými konstrukcemi. Ve druhé

části je ţák seznámen s elektrickými zařízeními, elektroinstalačním materiálem a typy jistících

prvků. Poslední kapitola, která se zabývá robotikou, kde se ţák seznámí se základy robotiky,

základními mechanickými modely a způsoby programování.






V daném předmětu je pouţívána praktická metoda a informačně receptivní metoda v podobě

přednášky a výkladu, vyuţívající technologií ICT. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla

ţáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v daném předmětu a především z k získávání

odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační

a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou manuální práce,

při kterých je ověřováno, zda ţáci zvládli dané téma, naučili se správným technologickým

postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným výsledkům. Další sloţku

testování ţáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí

167


výstup před ţáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných

příkladů.


















Vyuţití prostředků informačních a komunikačních technologií – ţák se učí pracovat

s běţným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace











elektrotechniky.





1. ročník

168




− zná základy bezpečnosti práce Bezpečnost při práci. Zásady první pomoci. Hygiena

a fyziologie práce. Ergonomie.

− zná elektrotechnické součástky

− provádí pájení a tvarování součástek

− rozumí vlastnostem součástek

− umí pájet mikropájkou

Nářadí a pomůcky pouţívané v elektrotechnice.

Elektronické součástky, vlastnosti, schem. značky,

značení.

Práce s katalogem, se součástkami - tvarování vývodů,

příprava pro zapojování. Pájení mikropájkou.

− umí sestavovat jednoduché el. obvody

− zná základní technologie výroby DPS

− umí základní opracování materiálu

− umí základní vrtání otvorů

Zapojování a sestavování jednoduchých elektronických

obvodů. Měření a oţivování zapojení.

Technologie a výroba DPS.

Dělení materiálu. Řezání ruční pilou. Vrtání otvorů.

− umí zjišťovat napětí na zařízeních

− umí provádět základní elektroinstalační práce

Zjišťování napětí na zdrojích, strojích, přístrojích.

Druhy el. zařízení - spínače, zásuvky, vidlice,

svorkovnice.

Zapojování přístrojů - druhy vodičů, odizolování,

zakončování.

Elektroinstalační práce - montáţ a zapojování zásuvek,

spínačů, objímek pro ţárovky.

− zná principy jistících prvků

− umí zapojovat jistící prvky

Jistící prvky - závitové, noţové, trubičkové pojistky,

jističe.

Zapojení napěťového a proudového chrániče. Zapojování

cvičných panelů.

Měřicí přístroje pouţívané v elektroinstalační praxi.

Zapojování stykačů a zářivek.

− rozumí teorii robotiky

- zná principy grafického programování

Úvod do robotiky, typy robotů a stavebnic, způsoby

programování.

Úvod do grafického programování.

− umí sestavit jednoduchého robota

− umí naprogramovat jednoduché úkony

− zná mechanismy ovládání robotů

− umí pracovat s v/v zařízeními

Programování jednoduchých úloh, seznámení s v/v

zařízeními.

Sestavení mechanických modelů s el. Pohonem.

Sestavení mechanických modelů s hydraulickým

pohonem.

- umí vyuţít dosavadní znalosti a dovednosti Kontrola, údrţba, čištění a opravy zařízení dílen.

169


PRAXE








Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 2. ročníku je naučit ţáky orientovat se v praktické

elektronice a výpočetní technice, získat základní dovednosti v těchto oborech. Uvedený předmět

připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni navrhnout a vyrobit elektronická zařízení podle

zadaných poţadavků. Součástí předmětu je návrh a výroba DPS, ruční i strojní (CNC) obrábění

materiálů, tvorba technické dokumentace. Cílem je se dokázat orientovat v dané problematice

a získat dovednosti v těchto oblastech.


Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti základů elektrotechniky, elektroniky a základů

výpočetní techniky. V úvodu je ţák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce,

v zásadách první pomoci a v hygieně a fyziologie práce. V první části předmětu se ţák seznámí

se základními metodami návrhu a výroby DPS. Ve druhé části je ţák seznámen s principy návrhu

a realizací elektronických zařízení podle konkrétních poţadavků. Poslední kapitola se zabývá

oblastí ruční i strojní (CNC) obrábění materiálů a tvorbou konstrukčních prvků, tvorbou

technické a výrobní dokumentace.















170




příkladů.






























elektrotechniky.




171



2. ročník





− zná zásady návrhu DPS

− umí navrhovat jednoduché obrazce podle předlohy

− rozumí vlastnostem součástek

Zásady návrhu spojového obrazce. Norma pro návrh

plošných spojů, typy obrazců. Pokyny pro zhotovení

návrhu plošného spoje.

Návrh jednoduchého obrazce podle zadaného schématu

v návrhovém programu. Schematické značky (nákres),

definice vývodů, práce s knihovnami.

Vytvoření výkresu, propojení, výběr pouzder součástek,

− umí navrhovat jednoduché DPS

− zná typy pouzder součástek

− zná principy návrhu DPS

Příprava dat k výrobě klišé DPS. Návrh jednoduchého

obrazce plošného spoje podle zadaného schématu

v návrhovém programu.

Manipulace s umístěnými součástkami, vývody

z plošného spoje, propojování součástek, editace spojů.

Výběr pouzder, odstraňování chyb při výběru pouzder

součástek, návrh nových pouzder.

− umí osazovat sestavovat el. obvody

− zná základní technologie výroby DPS

Technologie a vlastní výroba DPS. Zhotovení předlohy

PS, zhotovení PS.

Zásady pájení součástek do desky s plošnými spoji.

Osazování desky PS, proměřování spojů. Osazovací

automaty ve výrobě.

− umí navrhnout schéma zařízení

− umí vyrobit el. zařízení

− umí nastavit parametry zařízení a ověřit funkčnost

Návrh elektronického zařízení – návrh schématu, výpočty

hodnot součástek, ověření zapojení.

Realizace zařízení – osazení, oţivení, nastavení.

Kontrola zařízení – ověření parametrů, testy.

- zná principy návrhu zařízení

- umí konstruovat jednoduché zařízení

- zná základy technických dokumentací.

- umí vytvořit jednoduchou technickou dokumentaci

Návrh a konstrukce zařízení - postupy, tvorba modelu.

Ovládací prvky- umístění, ergonomie, popisky.

Technická a výrobní dokumentace - orientace, tvorba,

SW.

− umí ovládat CNC stroje

− umí základní opracování materiálu

- umí se orientovat v technických podkladech

Popis a ovládání CNC strojů, upínání obrobků a nástrojů.

Struktura programu pro CNC gravírku, vytvoření

programu, princip zadávání dat, základní funkce

programovaní, nastavení výchozího bodu pro obrábění.

Tvorba komponent podle zadání.


172


PRAXE



Obor/zaměření: Komunikační systémy





Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 3. ročníku v zaměření komunikační systémy je naučit ţáky

orientovat se v zabezpečovací technice a výpočetní technice, získat základní dovednosti v těchto

oborech. Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni sestavit vlastní počítač,

diagnostikovat závadu, navrhnout a realizovat počítačovou síť, správně zapojit zabezpečovací

zařízení a dokázali se orientovat v daných problematikách.


Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti elektrotechniky a výpočetní techniky. V úvodu je

ţák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci a v hygieně

a fyziologie práce. V první části předmětu se ţák seznámí se základními komponenty PC, je

seznámen s jejich principy, nastavení. Ve druhé části je ţák seznámen s principy počítačových

sítí, návrhem a realizací. Poslední kapitola se zabývá základy zabezpečovací techniky.

















příkladů.

173































elektrotechniky.





3. ročník


174


Žák: 3 vyučovací hod. týdně



− zná komponenty PC

− zná všeobecné zásady pro montáţ PC

− umí sestavovat PC

− rozumí vlastnostem komponent PC

Historie PC: Charakteristické vlastnosti. Procesory

a koprocesory. Sběrnice základní desky.

Všeobecné zásady pro montáţ PC. Pouţívané nástroje

při práci. Systém propojování desek a FDD, HDD,

pravidla. Názorné procvičování při sestavování PC

z nefunkčních dílů.

Monitory, videodesky, videoakcelerátory. Druhy

videokaret, rychlost, paměti.

Napájení: zdroje: impulsní, modernizace, zálohování,

poruchy v síti, akumulátory, odstraňování závad zdroje.

− rozumí metodám zápisu dat na disky

− zná typy pruţných a pevných disků

− umí předcházet závadám

Pruţné a pevné disky: pohon pohybu hlav, prokládání,

otáčky, počet hlav, časové parkování, řadič pevného

disku, povrchy, sektory, stopy.

Předcházení závadám: teplo, tepelný šok, napěťové rázy,

statika, uzemňovací náramky, údrţba

− umí testovat PC, diagnostika závad

− zná vnější periférie PC

− umí konfigurovat periférie

Testy: - Coretest, ChkeckIt, Programy Norton Utilities.

Instalace nových desek: konfigurace, zahořování, analýza

vadné desky, oţivení mrtvého počítače, propojky.

Vnější periferie. Polohovací zařízení, snímací zařízení -

scanery, digitizéry, plotery, vyřezávací plotery, měřící

zařízení (převodníky).

− zná principy zabezpečovacích zařízení

− zná principy detektorů

− zná zásady montáţe PZTS

Úvod do zabezpečovací techniky. Legislativa ZT Účel

poplachového zabezpečovacího a tísňového systému

(PZTS). Základní terminologie. Stupně zabezpečení.

Klasifikace prostředí pro zařízení. Postup při zřizování

PZTS.

Detektory (magnetické, PIR, GBS, Poţární, Tísňové),

jejich princip, vnitřní zapojení, zásady montáţe.

PIR detektory venkovní, detektor kouře, detektor plynů.

Princip, vnitřní zapojení, zásady montáţe.

− zná ústřednu JA-82K

− zná zásady pro montáţ ústředen

JA-82K, moţnosti základní provedení, rozšiřující

moduly, připojení, zapojení vstupů, funkce smyčky,

reakce vstupů, nastavení periférií, nastavení kódů a karet,

nastavení ústředny.

Montáţ ústředny, interface, správa systému, dálkový

přístup, komunikátory (vlastnosti a rizika), dálková

správa GSM. Bezdrátová komunikace, kvalita

komunikace.

Systémová klávesnice interní, externí, vnitřní zapojení,

připojení, zásady montáţe, správa uţivatelů, ovládání,

funkce, stavy systému, dělení do sektorů, kvalita

komunikace, nastavení systému. Přístupové karty.

Interface WJ-80, zapojení.

− zná principy bezdrátových čidel

− zná typy detektorů

Sirény vnější, vnitřní. Vnitřní zapojení, připojení, zásady

montáţe.

Přiřazení bezdrátových komponentů do ústředny.

175


− umí navrhovat jednoduché zabezpečovací zařízení

Detektor pohybu s kamerou. Okenní detektory. Detektory

kouře. Detektory plynů. Detektory pohybu, rozbití skla.

Ovladače RC-8x. Odposlech SP-02. RC-85, Relé UC-82,

AC-82. Přijímač AC-83, AC-8014. Termostaty TP-8x.

− zná základní terminologie sítí

− zná OSI model, přenosové média a protokoly

− umí provádět základní konfigurace sítě

Základní terminologie sítí. Datové sítě LAN, WAN. Šířka

pásma, propustnost sítě. Síťové topologie.

Referenční model OSI. Sedmivrstvý model, koncepce

vrstev, komunikace v síti. Přenosová média a protokoly.

− zná TCP/IP model, směrovače a směrovací tabulky

− umí provádět základní návrhy sítí

Referenční model TCP/IP. Čtyřvrstvý model. Protokoly

TCP/IP. Zařízení WAN sítí.

Základy směrovačů, IOS, příkazy, typy rozhraní.

Směrovací tabulky. Laboratorní nastavení směrovače

CISCO.

Návrh a dokumentace LAN. Proces návrhu, obsah

dokumentace. Strukturovaná kabeláţ. Normy.


176


PRAXE



Obor/zaměření: Řídicí systémy, Informační technologie





Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 3. ročníku zaměření Řídicí systémy a Informační

technologie je naučit ţáky orientovat se v robotice a výpočetní technice, získat základní

dovednosti v těchto oborech. Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni sestavit

vlastní počítač, diagnostikovat závadu, navrhnout a realizovat počítačovou síť. Dále ţáky

připravuje v oblasti robotiky, v oblasti programování v jazyce C.


Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti elektrotechniky, robotiky a výpočetní techniky.

V úvodu je ţák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci

a v hygieně a fyziologie práce. V první části předmětu se ţák seznámí se základními komponenty

PC, je seznámen s jejich principy, nastavení. Ve druhé části je ţák seznámen s principy

počítačových sítí, návrhem a realizací. Poslední kapitola se zabývá robotikou a stavebnicí LEGO

NXT, jmenovitě programováním základního modulu NXT v jazyce C.
















177



příkladů.






























elektrotechniky.





3. ročník

178




− zná základy bezpečnosti práce Bezpečnost při práci. Zásady první pomoci. Hygiena a

fyziologie práce. Ergonomie.

− zná komponenty PC

− zná všeobecné zásady pro montáţ PC

− umí sestavovat PC

− rozumí vlastnostem komponent PC

Historie PC: Charakteristické vlastnosti. Procesory a

koprocesory. Sběrnice základní desky.

Všeobecné zásady pro montáţ PC. Pouţívané nástroje při

práci. Systém propojování desek a FDD, HDD, pravidla.

Názorné procvičování při sestavování PC z nefunkčních

dílů.

Monitory, videodesky, videoakcelerátory. Druhy

videokaret, rychlost, paměti.

Napájení: zdroje: impulsní, modernizace, zálohování,

poruchy v síti, akumulátory, odstraňování závad zdroje.

− rozumí metodám zápisu dat na disky

− zná typy pruţných a pevných disků

− umí předcházet závadám

Pruţné a pevné disky: pohon pohybu hlav, prokládání,

otáčky, počet hlav, časové parkování, řadič pevného

disku, povrchy, sektory, stopy.

Předcházení závadám: teplo, tepelný šok, napěťové rázy,

statika, uzemňovací náramky, údrţba.

− umí testovat PC, diagnostika závad

− zná vnější periférie PC

− umí konfigurovat periférie

Testy: - Coretest, ChkeckIt, Programy Norton Utilities.

Instalace nových desek: konfigurace, zahořování, analýza

vadné desky, oţivení mrtvého počítače, propojky.

Vnější periferie. Polohovací zařízení, snímací zařízení -

scanery, digitizéry, plotery, vyřezávací plotery, měřící

zařízení (převodníky).

− zná stavebnici LEGO NXT

- zná základy programování v jazyce C

LEGO MINDSTORMS NXT - úvod, popis

programování.

Popis programovacího jazyka C, základy programování.

− zná typy externích modulů

− umí programovat jednotlivé moduly

− rozumí algoritmizaci

− umí naprogramovat jednoduché sekvence

− umí naprogramovat základní úlohy

Popis základních vstupních modulů NXT, programování.

Popis základních výstupních modulů NXT,

programování.

Detekce barev. Orientace v prostředí.

Řízení sestavených robotů, řešení praktických úloh.

− zná základní terminologie sítí

− zná OSI model, přenosové média a protokoly

− umí provádět základní konfigurace sítě

Základní terminologie sítí. Datové sítě LAN, WAN. Šířka

pásma, propustnost sítě. Síťové topologie.

Referenční model OSI. Sedmivrstvý model, koncepce

vrstev, komunikace v síti. Přenosová média a protokoly.

− zná TCP/IP model, směrovače a směrovací tabulky

− umí provádět základní návrhy sítí

Referenční model TCP/IP. Čtyřvrstvý model. Protokoly

TCP/IP. Zařízení WAN sítí.

Základy směrovačů, IOS, příkazy, typy rozhraní.

Směrovací tabulky. Laboratorní nastavení směrovače

CISCO

Návrh a dokumentace LAN. Proces návrhu, obsah

dokumentace. Strukturovaná kabeláţ. Normy.

179



180


PRAXE








Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 4. ročníku je naučit ţáky orientovat se v elektrotechnice

a výpočetní technice, získat základní hlavně praktické dovednosti v tomto oboru. Uvedený

předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně vyuţívat znalosti a dovednosti,

které získali při studiu a dokázali se orientovat a řešit problémy.


Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti elektrotechniky, praxe a výpočetní techniky.

V úvodu je ţák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci

a v hygieně a fyziologie práce. V celé části předmětu ţák pracuje na zadaném projektu, celý

projekt je rozvrţen na celky, ve kterých řeší jednotlivé dílčí činnosti. V závěru této části ţák

předvádí řešení a vypracování tohoto projektu.

















příkladů.

181































elektrotechniky.





4. ročník


182





− umí vyuţít svých znalostí a dovedností k praktické

realizaci projektu a přípravě dokumentace

Zadání a rozbor projektu.

Analýza a rozdělení projektu na dílčí části.

Zpracování dílčích částí.

Kontrola, simulace a testování dílčích částí.

Vypracování technické dokumentace k projektu.

Prezentace vlastního řešení.

183


ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ








Cílem vzdělávání předmětu Elektrotechnická měření ve 3. ročníku je naučit ţáky měřit základní

elektrické a neelektrické fyzikální veličiny, pochopit principy základních měřicích přístrojů,

orientovat se v problematice základních technických prostředků pro měření. Ţák je schopen

vybrat a pouţít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí přístroj a vyhodnotit a vyuţít naměřené

hodnoty. Ţák se rovněţ naučí vypracovat o měření technickou zprávu – měřicí protokol.


Učivo předmětu Elektrotechnická měření navazuje na znalosti znalostí získané především

v předmětech Matematika, Fyzika, Základy elektrotechniky, Elektronika a Číslicová technika.

V úvodu jsou ţáci seznámeni s principy a pouţitím základních elektromechanických měřicích

přístrojů a vyjádřením jejich chyb. Dále se postupně seznamují se základními elektronickými

a číslicovými měřicími přístroji a jejich vyuţitím při měření základních elektrických veličin jak

teoreticky tak i během praktických měření.

Navazující část předmětu je věnována návrhu a měření na jednoduchých měřicích zapojeních.

Ţák volí vhodné měřicí přístroje a měřicí metodu s ohledem na přesnost měření, bezpečnost svoji

i měřicích přístrojů. Naměřené hodnoty zpracovává do laboratorního protokolu. Vyhodnotí

výsledky měření.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci pracovali pečlivě, odváděli kvalitní práci, dodrţovali normy

a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodrţovali zásady a předpisy

BOZP, váţili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni kriticky se dívat na výsledky své vlastní

práce.


V předmětu je pouţívána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu doplněná

ukázkami funkce jednotlivých měřicích přístrojů, a průmyslově vyráběných dílů. Ţáci jsou

důsledně vedeni k samostatnému uvaţování, pochopení základních principů a k práci s odbornou

literaturou.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Rozsah a hloubka zvládnutí

učiva je prověřována písemnými pracemi, ústním zkoušením, praktickým měřením, testy

184


a sledováním aktivity ţáků. Důraz je kladem na logické pochopení souvislostí, rozlišení příčin

a důsledků, vyvozování správných, přesných a úplných závěrů. Ústní zkoušení prověří

i vyjadřovací schopnosti ţáka a jeho schopnosti logické argumentace v diskusi. Důleţitou

součástí ústního zkoušení je i zařazení vlastního sebehodnocení ţáků a hodnocení zkoušeného

ostatními ţáky.





Komunikativní kompetence - ţák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné

podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh správně

po formální i jazykové stránce. Aktivně se zúčastní diskusí, formuluje a obhajuje své názory


Personální kompetence - ţák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosaţené výsledky,

vyuţívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných

zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně

reaguje, přijímá radu i kritiku.

Sociální kompetence - ţák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu

vlastními názory, nezaujatě zvaţuje návrhy druhých.

Samostatnost při řešení úkolů - ţák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro





z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě INTERNET.

Aplikace matematických postupů - ţák se učí při řešeních praktických úloh zvolit odpovídající


znázornění (tabulky, grafy, diagramy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení





míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání s ostatními lidmi a aby

uměl řešit případné konflikty.


Ţák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje metody a pracovní postupy, které

jsou šetrné k ţivotnímu prostředí.

185



Ţák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí moţnost studia, příp. zaměstnání v oblasti

slaboproudé elektrotechniky.





3. ročník


4 vyučovací hod. týdně Ţák:

- má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný

růst, je seznámen s jeho obsahem

Úvod, technicko-ekonomický význam elektrotechnických

měření, organizace výuky

- zná rozdělení chyb měření, matematické vyjádření

chyb, určení třídy přesnosti měřicích přístrojů

Teorie chyb - rušivé vlivy při měření, chyby a přesnost

měření, druhy chyb podle vzniku, vyjadřování chyb, třídy

přesnosti měřicích přístrojů, ověřování měřicích přístrojů

- zná základní pojmy nutné k pochopení měření

s elektromechanickými měřicími přístroji

Základní pojmy - rozsah, konstanta a citlivost přístroje,

vlastní spotřeba přístroje, třída přesnosti, přetíţitelnost,

značky na stupnici

- zná mechanické provedení a základní části

elektromechanických měřicích přístrojů

Elektromechanické měřicí přístroje- části měřidel,

uloţení otočné části, tlumení, ukazatele výchylky,

aretace, provedení měřidel

- zná základní vlastnosti některých elektronických

přístrojů a umí s nimi prakticky měřit

Elektronické měřicí přístroje - základní pojmy, vstupy,

výstupy, rozsahy, vlastnosti, pouţití

- zná základní blokové schéma a vlastnosti číslicového

multimetru a umí s ním prakticky měřit

Číslicové měřicí přístroje - základní principy vlastnosti,

pouţití, princip ss číslicových voltmetrů, chyby

číslicových měřicích přístrojů

- zná princip a vlastnosti magnetoelektrického systému Soustava magnetoelektrická princip, moment,

konstrukční uspořádání, vlastnosti

Měření střídavých veličin magnetoelektrickým přístrojem

- zná princip a vlastnosti systémů elektrodynamického

a indukčního,

- zná způsoby změny měřicího rozsahu

Přehled ostatních elektromechanických přístrojů značky,

fyzikální principy, vlastnosti, pouţití

Způsoby změny rozsahů měřicích přístrojů, měřicí

transformátory napětí a proudu

- umí vybrat vhodný měřicí přístroj, zná zapojení

wattmetru pro měření výkonu stejnosměrných

i střídavých sítí

Volba vhodného ampérmetru, voltmetru a wattmetru

Metody měření výkonu – ss, 1f a 3f st síť, vf

- zná funkci a pouţití dvoukanálového analogového

osciloskopu, ovládá základní osciloskopická měření

napětí, frekvence a fáze

Osciloskop a osciloskopické měřicí metody

Základní principy činnosti, skupinové schéma, popis,

princip časového rozvinutí

Synchronizace ČZ, vícekanálové osciloskopy

Základní osciloskopické měřicí metody

- zná základní měření reálných odporů i komplexních Metody měření impedancí

186


impedancí

- umí nakreslit vektorový diagram měřené impedance

Měření ohmických odporů, voltampérové metody,

můstky, ohmmetry

Měření kapacit, vlastních a vzájemných indukčností

především měřením výkonu napětí, proudu a výpočtem,

můstková měření

- zná význam a účel pouţití sběrnice GPIB

pro automatizovaná měření řízená PC

- umí signály sběrnice, má představu o způsobu

komunikace na sběrnici

Sběrnice GPIB (HPIB, IMS – 2)

Význam a účel, principy a uspořádání, části systému,

signály

Ovládání měřicích přístrojů pomocí sběrnice GPIB, řídící

slovo, informační slovo, praktické příklady pouţití

- zná problematiku měření malých proudů, napětí

a nábojů

Měření velmi malých proudů, napětí a nábojů.

Stejnosměrné galvanometry – uspořádání, parametry,

pouţití

Zvláštní galvanometry – balistický, fluxmetr

Závěrečná systematizace a prohlubování učiva

Laboratorní měření

187





Obor/zaměření: Informační technologie





Cílem vzdělávání předmětu elektrotechnická měření ve 4. ročníku zaměření Informační

technologie je naučit ţáky měřit základní i některé speciální elektrické a neelektrické fyzikální

veličiny, pochopit principy nejen základních ale i některých speciálních měřicích přístrojů,

především číslicových.

Cílem je rovněţ výuka automatizovaného měření na sběrnici GPIB, především v praktickém

vyučování. Ţák je schopen orientovat se v problematice základních technických prostředků

pro měření na sběrnici a dokáţe pouţívat i navrhovat programy virtuální instrumentace

v prostředí LabView. Je schopen vybrat a pouţít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí

přístroj a vyhodnotit a vyuţít naměřené hodnoty. Ţák se rovněţ naučí vypracovat o měření

technickou zprávu – měřicí protokol.


Učivo předmětu navazuje na znalosti získané především v předmětech Matematika, Fyzika,

Základy elektrotechniky, Číslicová technika a Elektrotechnická měření ve 3. ročníku.

V úvodu jsou ţáci seznámeni s filosofií a vyuţitím grafického programovacího jazyka

LABVIEW při tvorbě virtuální instrumentace (VI). Dále se postupně seznamují s číslicovými

měřicími přístroji a jejich vyuţitím při měření elektrických veličin jak teoreticky tak i během

praktických měření. Velká pozornost je věnována A/D a D/A převodníkům. Dále jsou ţáci

seznámeni s některými speciálními měřicími přístroji, například spektrálním analyzátorem,

měřičem zkreslení, digitálním osciloskopem apod.

Navazující praktická část předmětu je věnována návrhu a měření na sloţitějších měřicích

zapojeních. Ţák volí vhodné měřicí přístroje a měřicí metodu s ohledem na přesnost měření,

bezpečnost svoji i měřicích přístrojů. Při měření vyuţívá hlavně virtuální instrumentaci

v prostředí LabView. Naměřené hodnoty zpracovává do laboratorního protokolu. Vyhodnotí

výsledky měření.





práce.

188




ukázkami tvorby VI pomocí PC a dataprojektoru a praktické funkce jednotlivých měřicích

přístrojů. Ţáci jsou důsledně vedeni k samostatnému uvaţování, pochopení základních principů

a k práci s odbornou literaturou.








ostatními ţáky.

























189

















4. ročník


5 vyučovací hod. týdně Ţák

- zná základní bloková zapojení pro automatizovaná

měření pomocí sběrnice GPIB a RS 232, 485

- zná signály sběrnice GPIB a způsob provozu

- zná vyuţití zásuvných karet a modulárních systémů

pro měření

Automatizované měřicí systémy

Základní principy

Sběrnice GPIB (HPIB,IMS-2), RS 232, RS485

Zásuvné měřicí karty pro počítače

Modulární měřicí systémy

- zná základní filosofii LabView

- umí se orientovat v nabídce na liště nástrojů

a v paletové nabídce

- umí vyuţít změnu kurzoru

Vývojové prostředí LABVIEW, základní filosofie,

vývojové prostředí VI, soubory, nástroje, palety

- umí se orientovat v paletové nabídce čelního panelu Prvky čelního panelu, typy proměnných, datové struktury

- zná způsoby tvorby a vyuţití cyklů, posuvných registrů

a grafů

Cykly, grafy, posuvné registry

- umí tvořit SUB VI, jeho ikonu a konektor

- umí editovat a pouţít hotové VI

Tvorba podprogramů SUB VI, ovladačů, ikona, konektor,

editace, sekvenční provádění aplikací

- zná základní rozdíly mezi grafy registračními

a statickými

- umí grafy pouţít

Práce s grafy registračními a statickými

- zná princip tvorby a vlastnosti ovládacích programů

pro řízení měřicích přístrojů

- umí vyuţít ovladače jako SUB VI pro tvorbu vlastních

programů automatizovaného měření na GPIB

Obsluţné programy pro měřicí přístroje a převodníkové

karty

190


- zná princip, blokové schéma a vlastnosti číslicových

multimetrů

- umí vyjádřit jejich chybu

Číslicové voltmetry a multimetry, základní vlastnosti –

zobrazení, rozsahy, rychlost měření, přesnost (chyba %R

a %FS)

- zná princip a vlastnosti některých měřicích A/D a D/A

převodníků

- umí nakreslit A/D – D/A převodní charakteristiku

pro zadaný rozsah veličin

Principy převodu A/D (kompenzační převodníky, čítací

převodníky), rozdělení převodníků, A/D – D/A převodní

charakteristika

A/D převodníky - přírůstkový, s postupnou aproximací, s

mezipřevodem na kmitočet, komparační, s dvojí integrací

D/A s váhovými odpory a sítí R – 2R

- zná problematiku potlačení rušivých napětí

- umí měřit s digitálním multimetrem

Stejnosměrné ČV

Uspořádání vstupních obvodů, potlačení sériového rušení

- zná schéma funkci a vlastnosti usměrňovačů

pro číslicové voltmetry

Střídavé ČV

Převodníky AC/DC – lineární usměrňovače s operačním

zesilovačem

- umí nakreslit schéma a vysvětlit funkci převodníků I–

U a R - U

Převodníky I – U, R – U s operačním zesilovačem

- zná blokové schéma, funkci a vyuţití číslicového

osciloskopu

- umí prakticky měřit s číslicovým osciloskopem

Číslicové osciloskopy s pamětí

blokové schéma, popis bloků, vzorkování, číslicová

pamět dynamických dějů, synchronizace zobrazení

s kmitočtem měřeného napětí

reţimy digitálních osciloskopů: vzorkovací, pretrigger,

posttrigger

- zná princip NF a VF generátorů a význam jejich

pouţití k praktickému měření

- umí měřit s NF a VF generátory

NF harmonické a funkční generátory

VF signální generátor, TV generátor

- zná princip zkresloměru, umí s ním prakticky měřit

- zná problematiku měření na metalických a optických

vedeních

- zná princip televizního digitálního přenosu informace

- umí měřit některé parametry DVB T a DVB S

Speciální měření:

měření zkreslení, tvarové zkreslení, měřič zkreslení

měření na metalických a optických vedeních

měření VF digitálních spojů DVB T, DVB S

- zná blokové schéma, princip a pouţití spektrálního

a logického analyzátoru

Diagnostické přístroje:

spektrální analyzátor

logický analyzátor

Souhrnná systematizace a prohlubování učiva


191





Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy





Cílem vzdělávání předmětu elektrotechnická měření ve 4. ročníku zaměření Komunikační

systémy a Řídicí systémy je naučit ţáky měřit základní i některé speciální elektrické

a neelektrické fyzikální veličiny, pochopit principy nejen základních ale i některých speciálních

měřicích přístrojů, především číslicových. Cílem je rovněţ výuka automatizovaného měření

na sběrnici GPIB, především v praktickém vyučování. Ţák je schopen orientovat se

v problematice základních technických prostředků pro měření na sběrnici a dokáţe pouţívat

programy v prostředí LabView. Je schopen vybrat a pouţít vhodnou měřicí metodu, příslušný

měřicí přístroj a vyhodnotit a vyuţít naměřené hodnoty. Ţák se rovněţ naučí vypracovat o měření

technickou zprávu – měřicí protokol.


Učivo předmětu navazuje na znalosti získané především v předmětech Matematika, Fyzika,

Základy elektrotechniky, Číslicová technika, Elektronika, Radioelektronická zařízení,

Automatizace, Elektrotechnická měření ve 3. ročníku.

V úvodu jsou ţáci seznámeni s principy a pouţitím základních elektronických měřicích přístrojů.

Dále se postupně seznamují s číslicovými měřicími přístroji a jejich vyuţitím při měření

elektrických veličin jak teoreticky tak i během praktických měření. Velká pozornost je věnována

A/D a D/A převodníkům. Dále jsou ţáci seznámeni s některými speciálními měřicími přístroji,

například spektrálním analyzátorem, měřičem zkreslení, digitálním osciloskopem apod.

Navazující praktická část předmětu je věnována návrhu a měření na sloţitějších měřicích

zapojeních. Ţák volí vhodné měřicí přístroje a měřicí metodu s ohledem na přesnost měření,

bezpečnost svoji i měřicích přístrojů. Při měření vyuţívá i virtuální instrumentaci v prostředí

LabView. Naměřené hodnoty zpracovává do laboratorního protokolu. Vyhodnotí výsledky

měření.





práce.

192




ukázkami funkce jednotlivých měřicích přístrojů, a průmyslově vyráběných dílů. Ţáci jsou

důsledně vedeni k samostatnému uvaţování, pochopení základních principů a k práci s odbornou

literaturou.








ostatními ţáky.



























193















4. ročník



- umí měřit základní magnetické veličiny magnetických

polí a feromagnetických materiálů

Magnetická měření. Měření magnetických polí sondami

integračními metodami.

Měření feromagnetických materiálů při ss a stř.

magnetizaci BG, fluxmetrem, osciloskopem

- zná rozdělení elektronických měřicích přístrojů

- zná princip, pouţití a vlastnosti stejnosměrných

elektronických voltmetrů

Rozdělení a oblasti pouţití elektronických měřicích

přístrojů.

Stejnosměrné elektronické voltmetry

Princip, typy měřicích zesilovačů, přístrojový zesilovač,

pouţití operačních zesilovačů, modulační mikrovotmetry,

vstupní děliče

- zná bloková schémata střídavých elektronických

voltmetrů a jejich vlastnosti

- umí vysvětlit vlastnosti usměrňovačů střední, efektivní

a maximální hodnoty

Střídavé elektronické voltmetry

Princip, vlastnosti dvou základních druhů EV, špičkové

detektory, detektory rozkmitu, usměrňovače,

usměrňovací zesilovače s OZ. Korekční činitel tvaru

signálu, převodníky střední a efektivní hodnoty.

- zná blokové schéma a funkci dvoukanálového

analogového osciloskopu

- umí měřit pomocí osciloskopu

Dvoukanálový osciloskop

Rozdělení podle pouţití

Blokové schéma dvoukanálového osciloskopu,

poţadavky na zesilovače, zapojení obrazovky, pomocné

obvody pro ovládání paprsku

Časové základny - volně běţící, spouštěná - vlastnosti,

synchronizace, vytvoření kruhové ČZ

Elektronický přepínač, druhy přepínání ALT/CHOP

Osciloskopické sondy - napěťová, kompenzace, vstupní

impedance osciloskopu, proudová sonda

194


- zná blokové schéma a vlastnosti digitálního

osciloskopu a umí s ním prakticky měřit

Digitální osciloskopy

Paměť dynamických dějů, osciloskop s digitální pamětí.

Vzorkovací reţim osciloskopu, zobrazení rychlých

jednorázových a pomaloběţných dějů

- zná základní blokové schéma a vlastnosti z hlediska

měření nízkofrekvenčních RC a LC generátorů

Nf generátory LC

Princip přímého oscilátoru, směšovací princip

RC oscilátory, pouţití operačních zesilovačů

Výstupní frekvenčně nezávislé děliče

- zná princip tvorby a vlastnosti vysokofrekvenčního

signálu, moţnosti modulace AM, FM, PM

- umí vysvětlit pouţití vf signálního generátoru

- umí měřit s vf generátorem

Vf signální generátory

AM, FM generátory, frekvenční syntéza – princip, vf

výstupní děliče (atenuátory, charakteristická impedance,

rozmítané generátory - zobrazení frekvenčních

charakteristik na osciloskopu

- zná princip a vlastnosti funkčního generátoru a umí

s ním měřit

Funkční generátory

Generátory pilového, trojúhelníkového aj. průběhu.

- zná základní vlastnosti číslicových měřicích přístrojů

a vyjádření jejich chyby

Číslicové měřicí přístroje

Úvod, druhy číslicových MP, základní vlastnosti –

zobrazení, rozsahy, rychlost měření, přesnost (chyba %R

a %FS), potlačení rušení

- zná funkci, vlastnosti a pouţití číslicového multimetru,

jeho blokové schéma, principy A/D a D/A měřicích

převodníků, problematiku lineárních usměrňovačů

- umí měřit s digitálním multimetrem

Číslicové voltmetry:

Principy převodu A/D (kompenzační převodníky, čítací

převodníky), rozdělení převodníků

A/D převodníky - přírůstkový, s postupnou aproximací,

s mezipřevodem na kmitočet, komparační, s dvojí

integrací

Stejnosměrné ČV

Uspořádání vstupních obvodů, potlačení sériového

a soufázového rušení

Střídavé ČV

Převodníky AC/DC - přímé, nepřímé, operační

usměrňovače

- zná princip číslicového měření impedancí měřením

absolutní hodnoty impedance a fázového posuvu nebo

měřením reálné a imaginární části

- umí nakreslit vektorový diagram měřené impedance

Číslicová měření impedancí

Princip číslicového měření impedancí (princip RLCG

můstku), princip převodu impedance a admitance

na napětí, metoda zpětné vazby OZ, princip

vektorvoltmetru

- zná význam a princip číslicového měření frekvence Číslicové měření frekvence, časového intervalu, doby

periody, fázového posuvu, princip univerzálního čítače

- zná princip měření kvality analogovým i číslicovým Q

metrem

Analogový a číslicový Q metr

- zná princip a pouţití sběrnice GPIB při řízení měřicích

přístrojů fyzických i virtuálních

- umí editovat a ovládat virtuální přístroje v prostředí

LabView a vyuţívat je k praktickému měření

Sběrnice GPIB (IMS – 2)

Programové a informační slovo, programování měřicích

přístrojů

Příklady uspořádání GPIB při sběru dat Ovládání

sběrnice v prostředí LabView. Měřicí systémy na bázi

195


zásuvných karet do PC. Modulární systémy VXI, PXI

- zná princip zkresloměru, umí s ním prakticky měřit

- zná problematiku měření vf proudu a napětí a s-

parametrů dvoubranů

Speciální měření:

Měření zkreslení. Lineární a nelineární zkreslení, měřič

zkreslení

Měření vf proudu a výkonu

Měření v obvodech s rozloţenými parametry

Princip s-parametrů a jejich měření, měření PSV

- zná blokové schéma, princip a pouţití spektrálního

a logického analyzátoru

Diagnostické přístroje:

Spektrální analyzátor

Logický analyzátor

Souhrnná systematizace a prohlubování učiva


196


TECHNICKÉ KRESLENÍ








Ţák získá představu o významu technického kreslení jako mezinárodního dorozumívacího

prostředku techniků. Výuka směřuje k rozvoji prostorové představivosti, zručnosti a logického

myšlení ţáků. Předmět Technické kreslení připravuje ţáka k pečlivosti a grafické úpravě

technické dokumentace. Výchovně vzdělávací cíle předmětu mají své těţiště ve výchově ţáků

k přesné práci a k zachování pravidel grafické komunikace mezi odborníky různých oborů.

Svými poţadavky na úpravnost, čistotu provedení a rozvrţení obrazců v ploše přispívá výuka

technického kreslení k estetické výchově ţáka. Tento předmět rozvíjí logické uvaţování a vede

ţáky k aktivnímu a samostatnému řešení daných problémů. Znalosti získané v tomto předmětu

mohou ţáci uplatnit v dalším studiu i v běţném ţivotě.


Ţák si osvojí čtení technické dokumentace, zejména elektrotechnických výkresů a rozumí jim.

Ţák ovládá čtení norem, standardů a aplikuje způsoby a prostředky tvorby technické

dokumentace.

Obsahem předmětu jsou základy rýsování a technického kreslení. V prvním ročníku jsou úvodní

témata věnována nácviku kreslení a napojování čar, základům zobrazování a normalizaci

v technickém kreslení.

S vyuţitím zručnosti a prostorové představivosti tvoří trojrozměrné předměty základních

jednoduchých tvarů. Předmět vytváří základ pro pozdější vyuţívání moderních počítačových

programů (CAD) a základ pro samostatnou konstrukční činnost (cvičení) v dalších odborných

předmětech.


Vyučování směřuje k tomu, aby ţák precizně ovládal kreslení tuţkou a tuší; znal význam

technické dokumentace a normalizace v technické praxi; osvojil si zásady kreslení strojnických,

stavebních a elektrotechnických výkresu; dovedl číst jednoduché strojnické výkresy; dovedl číst

a kreslit jednoduché stavební výkresy; dovedl číst jednoduché elektrotechnické výkresy; uměl

vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů a tím vším se stal kompetentním se

dorozumět ve světě techniky. Měl by tak získat smysl pro „stavovskou čest“ a umění posoudit

kvalitu technické dokumentace. Z hlediska klíčových kompetencí se důraz klade zejména

na rozvíjení prostorové představivosti, logického myšlení a úsudku i sebehodnocení. Výuka

směřuje k tomu, aby ţáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodrţovali normy technologické, váţili si

197


kvalitní práce jiných odborníků a cítili potřebu na sobě pracovat, aby zvládli bezpečně rutinní

úkony a získali tak prostor pro seberealizaci při komplexním zpracování (výtvarném

i technickém) svých idejí.


Vyučující se snaţí o předání dovednosti přesného grafického vyjádření představy, získání návyku

dodrţování charakteru technické dokumentace.

Ţáci vypracovávají podle zadání vyučujícího doporučené výkresy po předchozím výkladu látky.

Základní organizační formou vyučování je vyučovací hodina, kde vyučující podle typu hodiny

volí různé vyučovací metody:

- slovní výklad vyučujícího – opírá se o učební texty, skripta, katalogy výrobku, technické

listy a další odbornou literaturu. U ţáka znamená pochopení a zapamatování poznatku;

- reproduktivní metoda – tato metoda je řešením typových úloh na základě pochopení

poznatků získaných z předchozího výkladu;

- samostatná práce – práce ţáků na zadaném úkolu ve škole i doma, jeho zpracování

a obhajoba řešení je hodnoceno známkou.


Hodnocení výsledku je zaloţeno na těchto základních ukazatelích:

1. známky z grafických prací – hodnotí se průběţná práce na jednotlivých výkresech,

odevzdání výkresu v termínu a ústní obhajoba obsahu výkresu;

2. aktivní projev v samotných vyučovacích hodinách, samostatnost při řešení

problémových úloh;

3. písemné práce týkající se stanoveného úseku učiva.

Při hodnocení ţáka se sleduje správnost řešení, uţívání správné terminologie; iniciativa,

samostatnost, obrazotvornost a tvůrčí myšlení v práci; pečlivost, houţevnatost, vytrvalost

a zodpovědnost za vykonanou práci.













198























elektrotechniky.





2. ročník



− objasní význam TK, pomůcky a prostředky Zásady kreslení od ruky a kreslení s pouţitím pomůcek

Seznámení s ČSN. Druhy výkresů, formáty, skládání

Druhy čar, měřítka. Normalizované písmo – od ruky, šablona

− umí pouţívat pravidla pro technické

(strojnické) kreslení

Způsoby zobrazování

Technické zobrazování

Kolmé promítání

Zobrazování jednoduchých těles

Zobrazování řezů a průřezů

Zjednodušování a přerušování obrazů, nekótované výkresy

199


jednoduchých součástí – náčrt tuţkou.

Pravidla kótování

Názvosloví

Způsoby kótování – soustavy kót

Kótování průměrů, oblouků, úhlů

Kótování děr, roztečí, opakovaných tvarů. Kótované výkresy

jednoduchých součástí - náčrt tuţkou

Předepisování přesnosti rozměrů

Lícování, tolerování, lícovací soustavy, značení na výkresech

Kreslení základních strojních součástí – šrouby, kolíky, pojistné

krouţky, nýty, hřídele

Kreslení výkresů. Popisové pole. Výkresy součástí. Výkresy

sestavení. Kreslení sestavy

−zná a umí pouţívat veškerá pravidla

pro technické (elektrotechnické) kreslení

Druhy výkresů, bloková a obvodová schémata

− zná základy deskriptivní geometrie - způsoby

zobrazování

− umí zkonstruovat kuţelosečky

Řezy na kuţeli a kuţelosečky

Průměty bodů a přímek, stopníky, skutečná velikost úsečky

Odchylka přímky od průmětny, rovina a stopy roviny

Hlavní a spádové přímky

− je schopen znalosti technického kreslení

vyjádřit v aplikaci kreslícího programu na PC

Technické kreslení - kreslení v CAD aplikaci

Seznámení s předmětem – hardware, software

Základy kreslení 2D výkresů v CAD

Práce s hladinami, souřadnicové systémy 2D, entity – typy,

mazání

Uchopovací mechanismy, kreslení kruţnic, bodů, zaoblení

a zkosení hran

Editační příkazy – ořezávání, posun, otáčení, měřítko,

prodlouţení, zrcadlení

Uzly - bezpříkazová editace, změna vlastností. Nekótované

výkresy jednoduchých součástí – výkres v prostředí CAD

aplikace

Šrafování

Psaní textů

Pole. Práce s bloky

Kótování

Kótované výkresy jednoduchých stroj. součástí - úplný kótovaný

výkres v prostředí CAD aplikace

Knihovny, přídavné moduly – vyuţití

Práce s tiskárnou

Výkres sestavy osazeného čelního panelu měřicího přístroje -

sestava a výrobní výkres panelu

Kreslení jednoduchých el. schémat za pouţití knihovny

200


ČÍSLICOVÁ TECHNIKA








Cílem vzdělávání předmětu číslicová technika je naučit ţáky orientovat se v problematice

číslicové techniky, poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a návrhů obvodů. Uvedený

předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně vyuţívat jednoduché číslicové

integrované obvody, znali jejich funkci a vnitřní strukturu a moţnosti pouţití samostatně

i ve sloţitějších celcích a dokázali se orientovat v dané problematice.

Ţák je schopen vysvětlit úlohu číslicové techniky v současné elektronice. Pouţívá matematického

aparátu v oblasti výrokové logiky. Ţák je schopen objasnit strukturu a činnost číslicového

integrovaného obvodu a řeší jednoduché úlohy, které je schopen realizovat pomocí

elektronických součástek, které vybírá z katalogu.


Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky a fyziky. V této části se ţák

seznámí se základními pojmy číselných soustav a kódů. Ve druhé části vyuţije ţák základních

znalostí z oblasti výrokové logiky z matematiky a aplikuje v oblasti číslicové techniky. Naučí se

pracovat se základními logickými funkcemi. Logické funkce, jejich význam a metody

minimalizace jsou uvedeny v další části. Následuje téma zaměřené na prostředky pro realizaci

logických funkcí pomocí různých typů hradel v technologiích TTL a CMOS. Následuje kapitola,

která se zabývá kombinačními logickými obvody, jejich popisem a realizací multiplexerů,

dekodérů a obvodů pro aritmetické operace. Další kapitola popisuje paměťové obvody, jejich

členění a typy a dále konstrukci paměťových systémů. Poslední kapitola je zaměřená

na sekvenční logické obvody a jejich návrh. Ţáci budou schopni navrhnout a vysvětlit funkci

klopných obvodů, posuvných registrů, čítačů a děličů frekvence.









201



ukázky prostřednictvím výpočetní techniky a interaktivní tabule. Jsou pouţívány i metody



Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Některé práce jsou praktické,


které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Hodnotí se také aktivita během

výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů.





























202







elektrotechniky.





1. ročník



− objasní význam číslicové techniky Úvod

Obsah a význam předmětu, souvislost předmětu

a ostatních předmětů

− provádí převody čísel mezi soustavami

− provádí matematické operace

Číselné soustavy a kódy

Číselné soustavy o různých základech, převody čísel

mezi nimi

Aritmetické operace v dalších číselných soustavách

Kódy

− rozumí výrokové logice, vytvoří tabulku

pravdivostních hodnot

− pouţívá základní zákony Booleovy algebry

− zapíše základní součtový a součinový tvar logické

funkce

− minimalizuje sestavenou logickou funkci

− pouţívá úplný systém logických funkcí a aplikuje jej

při realizaci minimalizované logické funkce

Logické obvody

Definice a třídění (kombinační a sekvenční obvody)

Logická proměnná, funkce

Základní logické operátory

Booleova algebra

Základní součtový a součinový tvar

Úplný systém logických funkcí

Logické funkce n proměnných

Zjednodušení log. funkce

Návrh a realizace funkce pomocí hradel

− popíše činnost kombinačních logických obvodů

Kombinační logické obvody

Sčítačka Modulo2, poloviční, úplná

Porovnávací obvod, rovnost čísel

Převodník kódu

Přepínač informace

Paritní obvod

Dvojkový dekodér, realizace funkce

Multiplexor, realizace funkce

− popíše základní elektrické parametry logických Vlastnosti IO

203


obvodů TTL a CMOS Logický zisk

Náběţná a sestupná hrana

Zpoţdění

Napěťové úrovně log. 1, 0

− popíše základní indikační prvky Indikační prvky

− popíše základní elektrické parametry logických

obvodů TTL a CMOS

Realizace (zapojení)

TTL, CMOS, I2

L, ECL

− vysvětlí základní vlastnosti důleţitých klopných

obvodů a popíše chování obvodu

− navrhne sekvenční logické obvody

Sekvenční obvody

Rozdělení

Klopné obvody (RS, JK, T, D)

Čítač

Registr

Návrh asynchronního sekvenčního obvodu

− vysvětlí funkci programovatelných logických polí

− navrhne a realizuje logické obvody pomocí polí

Programovatelná logická pole

Struktura, zapojení

Návrhový systém

Návrh jednoduchého obvodu

204


ROBOTIKA








Cílem vzdělávání předmětu praxe je naučit ţáky orientovat se v robotice, získat základní

dovednosti v tomto oboru. Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni vyuţívat

robotickou stavebnici LEGO NXT při řešení zadaných úkolů, získaly dovednosti v oblasti

programování v jazyce NXT-G a dokázali se orientovat v dané problematice.


Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti úvod do robotiky a rozšiřuje znalosti z předmětů

fyzika a číslicová technika. V první části předmětu se ţák seznámí se základními komponentami

stavebnice NXT LEGO. Ve druhé části je ţák seznámen s programováním těchto komponent v

jazyce NXT-G. Poslední kapitola se zabývá konkrétním řešením zadaných úloh včetně

praktického ověření.









odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a

simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze.







příkladů.

205































elektrotechniky.





2. ročník


206



− zná stavebnici LEGO NXT

- umí se orientovat v prostředí NXT-G

LEGO MINDSTORMS NXT - úvod, popis řídící

jednotky.

Popis programovacího prostředí NXT-G.

− zná programové bloky

− zná typy programového řízení

− umí vytvářet vlastní programové bloky

− rozumí algoritmizaci

− umí naprogramovat jednoduché sekvence

Vytvoření jednoduchého projektu, komunikace s řídící

jednotkou.

Popis programových bloků v NXT-G, programování.

Vytváření vlastních bloků v NXT-G.

Programové řízení (cykly, podmínky).

− zná typy vstupních modulů

− zná typy výstupních modulů

− umí programovat jednotlivé moduly

− zná principy jednotlivých modulů

Popis základních vstupních modulů NXT, programování.

Popis základních výstupních modulů NXT,

programování.

Práce s LCD displejem.

Práce se zvukovým výstupem.

− umí naprogramovat základní úlohy

− zná principy BT komunikace

Programování zadaných úloh.

Komunikace BT.

207


MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA








Cílem vzdělávání předmětu mikroprocesorová technika v zaměření Komunikační systémy je

naučit ţáky orientovat se v problematice mikroprocesorové techniky a programování na úrovni

strojového kódu. Ţáci jsou seznámeni s jednočipovým mikropočítačem Intel 8051, na jehoţ

příkladu pochopí hlavní principy mikroprocesorové techniky a osvojí si základní pojmy. Předmět

připravuje ţáky k tomu, aby byli v praxi schopni rychle pochopit a pouţít i jakékoliv jiné

jednočipové mikropočítače s odlišnou architekturou. Cílem je, aby ţáci byli schopni účelně

a účinně vyuţívat jednočipové mikropočítače v jednoduchých aplikacích číslicového řízení.

Po absolvování předmětu jsou schopni navrhnout jednoduchá zařízení řízená mikroprocesorem,

pracovat s mechanismem přerušení a vyuţívat čítače a časovače Získané znalosti a dovednosti

ţáci mohou později prohloubit a vyuţít při realizaci výrobku pro praktickou maturitní zkoušku.


Část 1 – teorie

Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v oblasti číslicové techniky, výpočetní techniky

a elektroniky. Ţák se nejprve seznámí se základními pojmy a principy. Následuje seznámení

s jednočipovým mikropočítačem Intel 8051 a jeho základními parametry a vnitřní strukturou.

Smyslem není získání detailních znalostí tohoto mikroprocesoru, ale pochopení širších

souvislostí a proniknutí do technické problematiky, přičemţ Intel 8051 zde slouţí pouze jako

modelový příklad. Stěţejními tématy jsou organizace vnitřní a vnější paměti dat a programu,

strojový a hodinový cyklus, výpočet doby provádění programu, porty a komunikace s okolím,

přerušení a čítač/časovač.

Část 2 - cvičení

Učivo doplňuje a rozvíjí znalosti získané v teoretické části předmětu. Hlavní náplní cvičení je

seznámení s instrukční sadou mikroprocesoru a procvičení jednotlivých instrukcí pomocí

jednoduchých programů, které ţáci samostatně vytvářejí v simulátoru jednočipového

mikropočítače. Cílem cvičení je naučit se vyuţít získané poznatky v praxi a rozvíjet analytické

myšlení a kreativitu ţáků při řešení zadaných problémů. Ve druhém pololetí ţáci pracují

s jednoduchým školním přípravkem s mikroprocesorem Intel 8031 a naučí prakticky vyuţívat

mechanismus přerušení, programovat sekvenční systémy popsané přechodovým diagramem

a programově ošetřit zákmity tlačítek.

208



Výuka směřuje k tomu, aby ţáci byli schopni se flexibilně a rychle zorientovat v oblasti

mikroprocesorové techniky a pomoci strukturovaného přístupu byli schopni postupně vyřešit

zadané úkoly. Dále je kladen důraz na to, aby se ţáci naučili vyuţívat a dodrţovat příslušné

standardy a uměli se uplatnit jako členové pracovního týmu.

Pojetí výuky

Část 1 – teorie

V teoretické části předmětu je pouţívána informačně receptivní metoda v podobě přednášky

a výkladu. Výklad je proloţen praktickými ukázkami, řešením konkrétních příkladu a rozborem

ukázkových programů. Ţák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem


Hodiny cvičení probíhají ve specializované učebně, vybavené počítači, datovým projektorem,

interaktivní tabuli a výukovými přípravky. Cvičení se účastní skupina maximálně 16 ţáků.

Převáţná část hodin je věnována samostatné práci ţáků na řešení zadaných problému. Ţáci mají

za úkol naprogramovat jednoduché aplikace za pouţití probíraných instrukcí. Často jsou

pouţívány metody problémového vyučování nebo skupinové práce kombinované s klasickými

výukovými postupy.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné testy,

při kterých je ověřováno, zda ţáci zvládli dané téma probírané v hodinách teorie a zda dokáţí

naprogramovat zadanou úlohu. Dále jsou ţáci zkoušeni ústně. Při hodnocení je zohledněna

i aktivita ţáku během výuky, především při hodinách cvičení.





Kompetence k učení − ţáci mají pozitivní vztah k učení a vzdělávání, vyuţívají ke svému učení

různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí.

Kompetence k řešení problémů − ţáci porozumějí zadání úkolu, dokáţou určit jádro problému,

získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení a ověřit ho. V hodinách

cvičení je rozvíjeno analytické myšlení a kreativita při programování aplikací číslicového řízení.








209


při hodinách cvičení samostatně programuje a volí vhodné algoritmy, rozvíjí tak svou kreativitu

a analytické myšlení.

Kompetence vyuţívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – ţáci ovládají práci

s osobním počítačem, hardwarovými přípravky a dalšími prostředky ICT, práci s běţným

základním a aplikačním programovým vybavením, jsou schopni se učit se pouţívat nové

aplikace, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě

Internet.




míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení problémů

při práci v týmu.



provozu a vývoje IT.


Ţák efektivně vyuţívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií

pro vzdělávání a při samostatném řešení úkolů.


3. ročník



- rozumí základním pojmům číslicové

a mikroprocesorové techniky

- vysvětlí rozdíl mezi analogovým a číslicovým

signálem

- rozezná kombinační a sekvenční obvod a umí popsat

jejich chování

- vyjádří stav bajtu v dekadickém, hexadecimálním

a binárním zápisu

- zvládá převody mezi číselnými soustavami

- vysvětlí princip fungování paměti a adresace

- orientuje se ve výpisu paměti a ve strojovém kódu

programu

- nakreslí a popíše blokové schéma obou typických

architektur počítače a vysvětlí výhody a nevýhody obou

koncepcí

- popíše činnost mikropočítače

- vysvětli rozdíl mezi pojmy mikropočítač, jednočipový

mikropočítač, mikroprocesor

Úvod do mikroprocesorové techniky

Číslicová technika, číslicové a analogové signály

Kombinační a sekvenční číslicové obvody

Bit, bajt, číslo, reprezentace informace v číslicovém

systému

Číselné soustavy pouţívané v mikroprocesorové technice

Mikroprocesory - základní pojmy a principy (paměť,

adresa, instrukce, instrukční sada, program, strojový kód,

data)

Mikropočítače, Von Neumanova a Harvardská

architektura

Princip činnosti mikropočítače

Jednočipové mikropočítače

- vyjmenuje a popíše základní parametry jednočipového Osmibitový jednočipový mikropočítač typu Intel 8051

210


mikropočítače i8051

- nakreslí blokové schéma vnitřní struktury i8051

a vysvětlí význam jednotlivých funkčních bloků

- vyjmenuje vývody čipu a vysvětlí jejich význam

- zná další varianty čipu (např. 8052, 8031) a vysvětlí

jejich odlišnosti

Popis vnitřní struktury – blokové schéma

- popíše systém organizace vnitřní paměti dat, mapování

sad pracovních registrů a fungování bitově

adresovatelné oblasti

- vysvětlí rozdíl mezi pamětí dat a pamětí programu

- zná všechny registry a pouţívá je adekvátním

způsobem při programování v assembleru

- vysvětlí roli SFR a jejich zakomponování

do paměťového modelu

Organizace vnitřní paměti dat

Organizace vnitřní paměti programu

Registry

SFR – registry speciálních funkcí

- popíše fungování oscilátoru a dělení strojového cyklu

na stavy a fáze

- rozumí rozdělení instrukcí dle doby provádění a dle

délky strojového kódu

- vypočítá dobu provádění programu

- naprogramuje čekací cyklus s poţadovaným

zpoţděním

Časování CPU a provádění instrukcí

Oscilátor, hodinový a strojový cyklus

Doba provádění instrukcí a programu

- pouţívá instrukce pro práci s porty

- nakreslí vnitřní strukturu jednoho bitu portu a popíše

jeho činnost v reţimu vstupu a výstupu

- rozezná Read-modify-write instrukce a instrukce, které

čtou stav pinu

Činnost portů

Bitové a bajtové operace s porty

Struktura bitu portu P1

Instrukce určené pro čtení záchyt. klopných obvodů nebo

pro čtení špičky portu

- vysvětlí význam a funkci vnější paměti dat

- popíše jednotlivé vývody paměťového obvodu RAM

a ROM

- pomocí instrukce MOVX zapisuje a čte z/do vnější

paměti dat

- nakreslí typické propojení i8051 a vnější paměti dat,

vysvětlí význam jednotlivých signálů

Vnější paměť dat – význam, připojení, adresace,

instrukce

- vysvětlí význam a funkci vnější paměti dat

- nakreslí typické propojení i8051 a vnější paměti

programu, vysvětlí význam jednotlivých signálů

- nakreslí současné zapojení vnější paměti dat

i programu

Vnější paměť programu – význam, připojení

- vysvětlí funkci přerušovacího systému a výhody

pouţití přerušení

- vyjmenuje zdroje přerušení a moţnosti jejich vyuţití

- zná význam bitů v řídících registrech IE a IP

- napíše program, který vyuţívá mechanismus přerušení

- vysvětlí rozdíl mezi spouštěním vnějšího přerušení

hranou a úrovní, přičemţ dokáţe zvolit vhodný reţim

a pouţít ho ve vlastním programu

Přerušovací systém 8051

Popis zdrojů přerušení u 8051

Povolení a zákaz přerušení

Reţim spouštění vnějších přerušení

Nastavení priority přerušení

211


- vysvětlí rozdíl mezi pojmy čítač a časovač

- popíše moţnosti vyuţití čítače/časovač

- vypočítá/nastaví dobu běhu časovače

- pouţívá časovač ve spojení s mechanismem přerušení

v jednoduchých aplikacích k odměření přesného

časového intervalu

Časovače/čítače

Reţimy čítače/časovače

Výpočet doby běhu časovačů, aplikace čítače a časovače

Cvičení

- pouţívá simulátor k demonstraci činnosti

mikroprocesoru a krokování programů

- vysvětlí proces kompilace

- pouţívá instrukci MOV k zápisu a přesunům bajtů

mezi registry a pamětí

- v simulátoru se orientuje ve výpisu bajtů uloţených

v paměti dat a programu

Simulátor

Základní principy programování ve strojovém kódu

a v assembleru

Jazyk symbolických adres pro 8051

Operandy a výrazy

Instrukce přesunu

Přímá a nepřímá adresace

- zná syntaxi a pouţívá instrukce JMP, SJMP, JZ, JNZ,

DJNZ, CJNE, JC, JNC, ANL, ORL, XRL, CPL, SETB,

CLR, CPL, MOVX

- naprogramuje cyklus s poţadovaným počtem

opakování, vyuţije vnořené cykly pro vysoký počet

opakování

- pouţívá logické operace pro nastavování, nulování a

negování bitů

- napíše program pro hledání bajtů s nejvyšší/nejniţší

hodnotou

Seznámení se základním instrukčním souborem

formou jednoduchých programů

Podmíněný a nepodmíněný skok

Cykly

Logické operace

Porovnávání hodnot, hledání maxima a minima

- při programování umí vyuţít vnější paměť dat

k uloţení a zpracování většího objemu bajtů

Vnější paměť dat v praxi

- pouţívá instrukce CALL a RET k volání podprogramů

- vysvětlí funkci zásobníku a způsob ukládání

návratových adres při volání podprogramu

Podprogram

Zásobník

- zná syntaxi a pouţívá instrukce ADD, ADDC, MUL,

DIV

- vícebitová vysoká čísla umí uloţit rozloţením do více

registrů

- napíše program, který sečte neomezený počet bajtů

- naprogramuje výpočet dle zadaného vzorce

Aritmetika

- pouţívá jednoduchý školní demonstrační přípravek

řízený mikroprocesorem i8031

- programem umí rozsvítit, zhasnout a rozblikat LED

diody připojené k portům

- na portech vygeneruje obdélníkový signál poţadované

frekvence

- programem umí zjistit stav tlačítka připojeného

k portům, naprogramuje řízení jedním tlačítkem

(zapni/vypni) včetně ošetření zákmitů

- naprogramuje sekvenční systém popsaný přechodovým

diagramem

Seznámení s reálným chováním i8031 pomocí

přípravku

Programování portů, generování obdélníkového průběhu

Ovládání tlačítkem, ošetření zákmitů

Realizace jednoduchého automatu ovládaného tlačítky

Přerušení (demonstrace vnějšího přerušení hranou a

úrovní)

Pouţití časovače

212


- pouţívá vnější přerušení ke zjištění stisku tlačítka

- pouţívá časovač k přesnému odměření časového

intervalu

213


MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA



Obor/zaměření: Řídicí systémy, Informační technologie





Cílem vzdělávání předmětu mikroprocesorová technika v zaměřeních Řídicí systémy

a Informační technologie je naučit ţáky orientovat se v problematice mikroprocesorové techniky

a programování na úrovni strojového kódu. Ţáci jsou seznámeni s jednočipovým mikropočítačem

Intel 8051, na jehoţ příkladu pochopí hlavní principy mikroprocesorové techniky a osvojí si

základní pojmy. Předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli v praxi schopni rychle pochopit

a pouţít i jakékoliv jiné jednočipové mikropočítače s odlišnou architekturou. Cílem je, aby ţáci

byli schopni účelně a účinně vyuţívat jednočipové mikropočítače v jednoduchých aplikacích

číslicového řízení.

Po absolvování předmětu jsou schopni navrhnout jednoduchá zařízení řízená mikroprocesorem,

pracovat s mechanismem přerušení a vyuţívat čítače a časovače Získané znalosti a dovednosti

ţáci mohou později prohloubit a vyuţít při realizaci výrobku pro praktickou maturitní zkoušku.


Část 1 – teorie

Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v oblasti číslicové techniky, výpočetní techniky

a elektroniky. Ţák se nejprve seznámí se základními pojmy a principy. Následuje seznámení

s jednočipovým mikropočítačem Intel 8051 a jeho základními parametry a vnitřní strukturou.

Smyslem není získání detailních znalostí tohoto mikroprocesoru, ale pochopení širších

souvislostí a proniknutí do technické problematiky, přičemţ Intel 8051 zde slouţí pouze jako

modelový příklad. Dále se ţáci seznámí s jednočipovými mikropočítači AV, kde stěţejními

tématy jsou popis vnitřní struktury, organizace vnitřní a vnější paměti dat a programu, strojový a

hodinový cyklus, výpočet doby provádění programu, porty a komunikace s okolím, časování,

přerušení a čítač/časovač. Ţáci se téţ seznámí s principy sériové a paralelní komunikace,

hlídacími obvody, podrobněji poznají jednotlivé typy pamětí a naučí se základy programování

v jazyce C.


Učivo doplňuje a rozvíjí znalosti získané v teoretické části předmětu. Hlavní náplní cvičení je



mikropočítače. Seznámí se se základy jazyka C pro přípravek Arduino. Ve druhém pololetí ţáci

214


pracují s přípravkem Arduino a naučí prakticky naprogramovat celou řadu jednoduchých

i sloţitějších úloh a praktických zapojení s různými čidly a senzory.



mikroprocesorové techniky a pomoci strukturovaného přístupu byli schopni postupně vyřešit

zadané úkoly. Dále je kladen důraz na to, aby se ţáci naučili vyuţívat a dodrţovat příslušné


Pojetí výuky

Část 1 – teorie





Hodiny cvičení probíhají ve specializované učebně, vybavené počítači, datovým projektorem,

interaktivní tabuli a výukovými přípravky. Cvičení se účastní pouze půlka třídy. Převáţná část

hodin je věnována samostatné práci ţáků na řešení zadaných problému. Ţáci mají za úkol

naprogramovat jednoduché aplikace za pouţití probíraných instrukcí. Často jsou pouţívány

metody problémového vyučování nebo skupinové práce kombinované s klasickými výukovými

postupy.



při kterých je ověřováno, zda ţáci zvládli dané téma probírané v hodinách teorie a zda dokáţí

naprogramovat zadanou úlohu. Dále jsou ţáci zkoušeni ústně. Při hodnocení je zohledněna

i aktivita ţáku během výuky, především při hodinách cvičení.














215











Internet.













3. ročník






signálem


jejich chování




- vysvětlí princip fungování paměti a adresace

- orientuje se ve výpisu paměti a ve strojovém kódu

programu

- nakreslí a popíše blokové schéma obou typických

architektur počítače a vysvětlí výhody a nevýhody obou

koncepcí

- popíše činnost mikropočítače





systému


Mikroprocesory - základní pojmy a principy (paměť,

adresa, instrukce, instrukční sada, program, strojový kód,

data)

Mikropočítače, Von Neumanova a Harvardská

architektura

Princip činnosti mikropočítače

Jednočipové mikropočítače

Registry, střadačová architektura, zásobník, fronta

216


- vysvětli rozdíl mezi pojmy mikropočítač, jednočipový

mikropočítač, mikroprocesor

- vyjmenuje a popíše základní parametry jednočipového

mikropočítače i8051

- nakreslí blokové schéma vnitřní struktury i8051

a vysvětlí význam jednotlivých funkčních bloků

- vyjmenuje vývody čipu a vysvětlí jejich význam

Osmibitový jednočipový mikropočítač typu Intel 8051

Popis vnitřní struktury – blokové schéma

- popíše systém organizace vnitřní paměti dat, mapování

sad pracovních registrů a fungování bitově

adresovatelné oblasti

- vysvětlí rozdíl mezi pamětí dat a pamětí programu

- zná všechny registry a pouţívá je adekvátním

způsobem při programování v assembleru

- vysvětlí roli SFR a jejich zakomponování

do paměťového modelu

Organizace vnitřní paměti dat

Organizace vnitřní paměti programu

Registry

SFR – registry speciálních funkcí

- zná popis vnitřní struktury, organizace paměti dat

a paměti programu, vývody a komunikace s okolím

mikropočítačů AVR

Jednočipové mikropočítače AVR

Popis vnitřní struktury, organizace paměti dat a paměti

programu, vývody a komunikace s okolím


- umí připojit součástek k vývodům jednočipového

počítače

Činnost portů

Připojování součástek k vývodům jednočipového

mikropočítače (LED, tlačítka, čidla)

Výstupní úrovně, proud, zatíţitelnost, PULL-UP

Analogové vstupy, A/D převodník

PWM

- vysvětlí princip časování a provádění instrukcí

Časování


Časování a provádění instrukcí, doba provádění

programu




Přerušení

Význam přerušení, pouţití

Vnitřní a vnější přerušení

Povolení přerušení

Reţimy spouštění vnějšího přerušení (sestupnou hranou,

úrovní…)

Obsluha přerušení




Čítač/časovač

Vyuţití čítače a časovače

Reţimy běhu

Záchytný a komparační registr

- popíše jednotlivé typy komunikací

- umí ke komunikaci pouţít různé typy linek

Komunikace

Princip sériové a paralelní komunikace

Synchronní a asynchronní komunikace

Vázaná komunikace

217


Poloduplexní a plně duplexní komunikace

Dvoulinka, trojlinka, kroucená dvoulinka, diferenciální

signál

Problematika elektromagnetického rušení

Problematika synchronizace paralelní komunikace

Standardní sériová komunikace (startbit, stopbit, parita)

Sériové sběrnice pouţívané v mikroprocesorové technice

a robotice (I2C, Microwire)

- popíše jednotlivé typy hlídacích obvodů Hlídací obvody

PowerFail

Watchdog

- popíše jednotlivé typy pamětí

- umí vysvětlit princip činnosti jednotlivých typů pamětí

a také způsoby jejich vyuţití

Paměti

Rozdělení pamětí, vývody paměťových obvodů

Chipselect, třístavový budič

Komunikace mikroprocesor – paměť

Paměti závislé na napájení SRAM, DRAM

Paměti nezávislé na napájení ROM, PROM, EPROM,

OTP, EEPROM, Flash

Vícebránové paměti

Sériové EEPROM

Sériové a paralelní spojování pamětí

- umí naprogramovat jednoduché aplikace v jazyce C Základy programování v jazyce C

Cvičení

- pouţívá přípravek Arduino, umí spustit a kompilovat

program

Úvod

Seznámení s učebnou, pouţívanou technikou a pravidly

práce

Realizace jednoduchých zapojení pomocí nepájivého

kontaktního pole

Seznámení s přípravkem Arduino a vývojovým

prostředím, kompilace programu a jeho spuštění

- zná syntaxi a pouţívá instrukce jazyka C



opakování

Základy jazyka C (wiring) pro Arduino

Proměnné

Funkce setup a loop

Ovládání digitálního výstupu – pinMode, digitalWrite

Inkrementace, dekrementace

Cykly (for, while)

Podmínky (if, else, switch)

Funkce delay

- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním výstupem Jednoduché programy s digitálním výstupem

Generování přesné frekvence na výstupu (pouţití delay,

millis)

Blikání s rostoucí frekvencí

PWM pomocí delay

218


- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním vstupem Jednoduché programy s digitálním vstupem

Funkce DigitalRead

Rozsvěcení/zhasínání stisknutým tlačítkem,

dvoutlačítkové ovládání

Testování kombinace stisknutých tlačítek

Ošetření zákmitů

Počítání stisků tlačítka

Blikačka na kolo s různými reţimy

- dokáţe provést komunikaci Arduino – PC Komunikace Arduino – PC

Pouţití sériové komunikace a USB k zasílání dat do

počítače

- je schopen realizovat jednoduché úlohy s časem

Měření času

Měřič reakce

Měřič frekvence vstupního signálu

Stopky a hodiny

Záznamník vstupního signálu

- umí vyuţít PWM k jednoduchým úlohám PWM a analogový výstup

Funkce AnalogWrite

Nastavení jasu LED diody pomocí PWM

Nastavení barev na RGB LED diodě

Řízení stejnosměrného motoru

- umí pouţít vlastnosti analogového vstupu Analogový vstup

Funkce analogRead

Realizace jednoduchého voltmetru a ohmmetru

- zná a umí pouţít různé druhy čidel a senzorů Praktická zapojení - čidla a sensory

Odporová teplotní čidla, Teplotní čidla s číslicovým

výstupem

Fotorezistor

Optická závora

Snímač tlaku

Elmag. snímač, Hallova sonda

Sensor pohybu PIR

IR přijímač a vysílač

Snímač otáček

- umí naprogramovat sloţitější úlohy v jazyku C Pokročilé programování

Realizace automatu dle přechodového diagramu

Pouţívání přerušení

Ovládání displeje

219


ELEKTROTECHNOLOGIE








Cílem vzdělávání předmětu je podat ţákům informace o základních částech optických

komunikačních systémů - zdrojích optického signálu, optických vláknech, přijímačích optického

signálu a dalších pomocných konstrukčních prvcích komunikačního systému. Jsou podrobně

seznámeni s vlastnostmi, principem činnosti, návrhem, výrobou a způsobem pouţití jednotlivých

částí optického komunikačního systému.

Po absolvování předmětu ţák dokáţe vysvětlit vlastnosti a chování světla, vysvětlit princip,

popsat poţadované parametry a podle poţadavků na optickou komunikační síť i navrhnout

vhodný zdroj a detektor optického signálu. Zná principy činnosti jednotlivých typů optických

světlovodů, dokáţe určit a vypočítat jejich jednotlivé parametry a je schopen vypočítat parametry

jednoduché optické komunikační sítě.


Předmět Elektrotechnologie spadá do skupiny odborných předmětů elektrotechnického

charakteru vyučovaných v zaměření Komunikační systémy ve 4. ročníku studia. Svoji náplní

navazuje na informace z předmětů Fyzika a Elektronika z 2. ročníku studia a vytváří teoretický

základ pro předmět Komunikační technika. Významná je vazba i na předměty Elektrotechnická

měření a Praxe, kde jsou poznatky z předmětu prakticky vyuţity.

V první části si ţáci rozšíří znalosti z fyziky o vlastnostech a chování světla. V dalších

tematických okruzích se naučí znát principy, základní parametry a způsoby výroby jednotlivých

komponentů optické komunikační sítě. Pomocí jednoduchých výpočtů určí parametry zdrojů

a detektorů optického signálu a jednotlivých typů optických vláken. V závěrečné části ţáci sami

navrhují jednoduchou optickou síť.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci znali principy pouţívaných technologií, uměli zhodnotit jejich

výhody, uměli vybrat vhodné materiály pro jejich efektivní vyuţití a to i z pohledu dodrţování

platných norem, technologických postupů a ekologických předpisů.



vyuţívající pro obrazové informace technologií ICT. Velký důraz je kladen na samostatnou práci

s odbornou literaturou a internetem. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační

220


a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky a i reálné vzorky jednotlivých materiálů,

součástek a pouţitých technologií. Většina parametrů jednotlivých optických zařízení je ověřena

praktickými výpočty.





tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před

ţáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů.






podobě přehledně a jazykově správně. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své

názory a řešení, respektuje názory druhých.

Personální kompetence – ţák se učí pracovat efektivně, vyuţívat ke svému učení zkušeností

jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých

výsledků za strany jiných lidí a adekvátně na ně reagovat.





řešení a zdůvodnit je. Ţák se učí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové

sítě Internet.


matematické postupy, vyuţívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy,

grafy, schémata a převody jednotek).









221



elektrotechniky.





4. ročník



− má povědomí o významu předmětu pro

svůj odborný růst

Úvod

Obsah a význam předmětu, souvislosti mezi elektrotechnologií

a ostatními předměty

− dokáţe objasnit problematiku

elektromagnetického záření a jeho

základního kvanta - fotonu

− je schopen pracovat s fotometrickými

veličinami

Úvod do nauky o záření

Přehled známých druhů záření

Elektromagnetické pole

Vývoj názorů na podstatu světla

Koherentní záření

Základy fotometrie

Základní zákony geometrické optiky

− dokáţe vysvětlit princip, popsat

poţadované parametry a podle poţadavků na

optickou komunikační síť i navrhnout

vhodný zdroj optického signálu

Částicová teorie světla

Generování světla

Luminiscenční vlastnosti polovodičů

Základní polovodičové materiály pro optoelektroniku

LED

Laserové diody - ILD

Lasery

Porovnání vlastností zdrojů optického záření

Práce s katalogovými listy optických zdrojů

− dokáţe vysvětlit princip, popsat

poţadované parametry a podle poţadavků

na optickou komunikační síť i navrhnout

vhodný zdroj optický detektor

Principy detekce optického signálu

Typy detektorů optického sugnálu

PN fotodioda

PN fotodioda

Lavinové fotodiody

Porovnání vlastností optických fotodetektorů

Šumy fotodetektorů

Práce s katalogovými listy fotodetektorů

− chápe přenos pomocí optického záření

− rozdělí světlovody podle způsobu přenosu

světelného paprsku

− zná materiály na výrobu světlovodů

Principy přenosu optického signálů

Historie a současné trendy optické komunikace

Typy a vlastnosti optických vláken

Výroba optických vláken

222


− dokáţe vysvětlit a vypočítat přenosové

ztráty na optickém komunikačním systému

− dokáţe popsat měřící metody parametrů

optických přenosových systémů

− dokáţe pracovat s katalogovými listy

jednotlivých komponent optické

komunikační sítě

Optické kabely

Spojování optických vláken (konektory, svařování)

Způsoby pokládky optických tras

Přenosové ztráty na optických vláknech

Měření na optických vláknech

Optické zesilovače

Práce s katalogovými listy optických vláken

Návrh a výpočet parametrů jednoduchého optického komunikačního

systému

223


RADIOELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ




Hodinová dotace: 4/132; 4/112




Cílem vzdělávání předmětu Radioelektronická zařízení je naučit ţáky orientovat se

v problematice základních elektronických obvodů, sledovat vlastnosti elektrických signálů

a porozumět funkci jednoduchých elektronických zařízení, dát ţákům nástroje pro řešení

jednoduchých úloh a navrhování elektronických obvodů. Uvedený předmět připravuje ţáky

k tomu, aby byli schopni účelně a účinně vyuţívat jednoduché i středně sloţité elektronické

obvody a pochopili moţnosti pouţití i ve sloţitějších celcích a aby se dokázali orientovat v dané

problematice.

Ţák při studiu předmětu pouţívá jiţ známého matematického aparátu.


Učivo předmětu v úvodu navazuje na znalosti z oblasti matematiky a elektroniky ze druhého

ročníku. V této části se ţák seznámí s řešením obvodů s jednoduchými i sloţitějšími pasivními

jedno a dvojbrany, s metodami analýzy časově proměnných signálů, přechodovými jevy,

elektroakustickými zařízeními a záznamem zvukového signálu. V další části se bude věnovat

zesilovačům, jejich rozdělení a funkci a metodám zavádění zpětných vazeb. Po této přípravě jiţ

bude připraven pochopit a provést analýzu vlastností nízkofrekvenčních, stejnosměrných

a vysokofrekvenčních zesilovačů a videozesilovačů. Protoţe kaţdé elektronické zařízení

potřebuje napájení, dozví se ţák i o napájecích zdrojích jak klasické koncepce, tak i o spínaných

zdrojích. V dalším ročníku se ţák dozví o sinusově i nesinusově kmitajících oscilátorech,

klopných obvodech a dalších obvodech pro zpracování signálu. Své znalosti si velmi rozšíří díky

kapitole „Přenos informací“, která mu přinese poznatky o analogových a digitálních modulacích,

vysílačích, přijímačích, anténní technice, televizi, zaměřování, navigaci a radiolokaci.





Výukové strategie nebo pojetí výuky


vyuţívající pro obrazové informace technologií ICT. Vhodným doplňkem je procvičování

224


probírané látky na příkladech a vyuţívání vhodných simulačních programů. Ţák je důsledně

veden k samostatné práci s odbornou literaturou a internetem.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné práce,



tvoří ústní zkoušení, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a které je vyhodnoceno


a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita ţáků během výuky a při samostatném











vyuţívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných



Sociální kompetence – ţák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje tým k práci















míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci a vyjednávání s jinými lidmi a aby


225



Ţák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje technické metody a pracovní






V průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů ţák efektivně vyuţívá prvků moderních

informačních a komunikačních technologií.


3. ročník



− má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst Úvod

Obsah a význam předmětu, souvislost s ostatními

vyučovanými předměty

− zná vlastnosti základních pasivních elektronických prvků

- umí zakreslit fázorové diagramy jednoduchých pasivních

jednobranů

- dovede nakreslit frekvenční charakteristiky Z nebo Y

v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky

jednoduchých pasivních jednobranů

- umí poměry čísel přepočítat na dB

Jednoduché pasivní jednobrany s jedním zásobníkem

energie - fázorové diagramy, frekvenční

charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině,

modulové a fázové charakteristiky, zavedení dB

- umí zakreslit fázorové diagramy sloţitějších pasivních

jednobranů



sloţitějších pasivních jednobranů

Pasivní jednobrany s více zásobníky energie stejného

typu - fázorové diagramy, frekvenční charakteristiky Z

nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové

charakteristiky

- zná vlastnosti rezonančních obvodů

- umí pouţívat normované rezonanční křivky

- dovede přepočítat paralelní tlumicí odpor na sériový

Pasivní jednobrany se dvěma zásobníky energie

různého druhu - rezonanční obvody (SRO, PRO,

PROs) - fázorové diagramy, frekvenční charakteristiky

Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové

charakteristiky, normované rezonanční křivky

- zná definici základních parametrů dvojbranu

- zná základní typy charakteristik pro vyhodnocování

vlastností dvojbranu

- umí dvojbrany kaskádně řadit

Pasivní dvojbrany v obvodu střídavého proudu,

definice napěťového a proudového přenosu, vstupní,

výstupní, transformační a zpětně transformační

impedance nebo admitance, frekvenční a časové

charakteristiky dvojbranu, kaskádní řazení dvojbranů

- dovede vypočítat přenos dvojbranu

- umí určit relativní přenos

- dovede zakreslit všechny typy charakteristik

jednoduchých pasivních dvojbranů

Jednoduché pasivní dvojbrany RC a RL s jedním

zásobníkem energie - přenosové frekvenční

charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové

charakteristiky, souvislost frekvenční a přechodové

charakteristiky (obvod integračního a derivačního

226


- ví, kde by se daný dvojbran dal vyuţít charakteru)



- dovede zakreslit všechny typy frekvenčních charakteristik

pasivních dvojbranů

Pasivní dvojbrany s větším počtem zásobníků energie

stejného druhu - přenosové frekvenční charakteristiky






- umí zapsat a vyřešit admitanční matici pasivního

dvojbranu

- ví, kde by se daný dvojbran dal vyuţít

Selektivní články RC (Wienův člen, přemostěný

článek RC, dvojitý přemostěný článek RC) -

přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově

rovině, modulové a fázové charakteristiky

- umí vysvětlit důvod pouţití transformačních obvodů

u PRO

- dovede jednotlivé transformační poměry vypočítat

Paralelní rezonanční obvody ve funkci vazebních

obvodů - poloha odboček na cívce, rozdělená kapacita

- zná moţná zapojení VRO

- zná vlastnosti VRO

- zná definice činitele a stupně vazby obou PRO

- je mu zřejmá změna vlastností obvodu po přidání dalších

PRO

Vázané rezonanční obvody - typy vazeb, stupně vazeb,

přenosové impedance, přenosové frekvenční

charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové

charakteristiky

- dovede určit střední, efektivní hodnotu a činitel tvaru

periodického signálu

- zná charakteristické hodnoty impulsu napětí nebo proudu

a radioimpulsu

Střední, efektivní hodnota a činitel tvaru periodického

signálu, charakteristické hodnoty impulsu napětí nebo

proudu, radioimpuls

- umí určit efektivní hodnotu napětí nebo proudu

- dovede vysvětlit vznik zázněje

- zná aplikaci při měření frekvence a v záznějových nf

generátorech

Superpozice harmonických průběhů (ss + stř., stř.

velmi odlišných frekvencí, stř. blízkých frekvencí)

- umí matematicky popsat časový průběh zadaný grafem

- zná pojem „frekvenční spektrum“

Harmonická analýza periodického průběhu, frekvenční

spektrum

- dovede provést harmonickou analýzu jednoduchého

periodického průběhu

- dovede zakreslit spektrum jednoduchého periodického

průběhu

- zvládá výsledky zpracovat v Excelu

Numerická a grafická metoda harmonické analýzy,

vyuţití programu Excel

- zná výsledné frekvenční sloţky aditivního

a multiplikativního směšování

Směšování aditivní a multiplikativní - produkty

směšování

- dovede vysvětlit proces nabíjení a vybíjení kondenzátoru

přes odpor

- zná pojem časové konstanty a její význam

- umí vypočítat a nakreslit všechny časové závislosti

- zná závislost napětí na C při nabíjení konstantním

proudem

Přechodové jevy v obvodu RC (nabíjení, vybíjení C)

- dovede vysvětlit proces hromadění a vydávání energie

do a z cívky přes odpor

Přechodové jevy v obvodu RL (vznik a zánik proudu)

227




- zná závislost proudu cívkou po připojení na zdroj

konstantního napětí

- umí zakreslit odezvu na výstupu jednotlivých obvodů po

připojení obdélníkového průběhu napětí na jejich vstup

Přechodové charakteristiky pasivních dvojbranů RC,

jejich derivační a integrační charakter

- umí popsat přechodový děj v přetlumeném, aperiodicky

tlumeném a málo zatlumeném RO

- zná definici logaritmického dekrementu tlumení

- umí z průběhu tlumených oscilací určit jakost RO

Přechodový děj v obvodu RLC

- umí rozdělit zesilovací stupně a zesilovače podle tříd

provozu, podle zapojení, podle frekvenční charakteristiky

a podle druhu vazby mezi jednotlivými stupni;

Rozdělení zesilovačů (podle pouţití – zesilovače

napětí, proudu, výkonu, podle vazby, frekvenční

charakteristiky a šíře přenášeného frekvenčního pásma

– ss/stř. nf, vf ÚPZ, vf ŠPZ, třídy zesilovacích stupňů)

- dovede vypočítat parametry jednostupňového

i vícestupňového zesilovače (umí aplikovat analytickou

i globální metodu řešení)

Jednostupňový tranzistorový zesilovač SE, SC, SB -

určení napěťového, proudového a výkonového

zesílení, vstupního a výstupního odporu tranzistoru

a celého stupně; admitanční matice aktivního obvodu;

vícestupňový zesilovač a jeho vlastnosti

- umí určit dolní mezní frekvenci jednostupňového

i vícestupňového tranzistorového zesilovače

Frekvenční charakteristika jednostupňového

tranzistorového zesilovače - dolní mezní frekvence

- dovede aplikovat metodu ekvivalentního tranzistoru

v obvodu tranzistoru se zpětnou vazbou

Uţití metody ekvivalentního tranzistoru v obvodu

tranzistoru se zpětnou vazbou

- zná různé typy zpětných vazeb a jejich vliv na vlastnosti

zesilovače

Zpětná vazba - druhy, vliv na vlastnosti zesilovače

- zná typová schémata koncových stupňů

nízkofrekvenčních zesilovačů, umí vysvětlit jejich funkci

a vypočítat jejich parametry (střídavý výkon, příkon,

účinnost), umí nakreslit schémata pasivních a aktivních

korektorů frekvenční charakteristiky NFZ, zná princip

ekvalizéru

Nf zesilovače - dvojčinné koncové stupně (řešení

v charakteristikách - dosaţitelný výstupní výkon

a nelineární zkreslení, výkonová ztráta aktivních prvků

a jejich chlazení), korektory frekvenční charakteristiky

(tónová clona, pasivní a aktivní korektory hloubek

a výšek, ekvalizéry)

- ví, proč musí být u SSZ pouţita galvanická vazba, je mu

jasný pojem drift, zná obvody, jimiţ je moţné drift omezit

Stejnosměrné zesilovače - princip ss vazby, způsoby

potlačení driftu

- zná základní parametry OZ a jejich velikost, zná základní

aplikační pravidla zapojování OZ, umí zapojit pomocné

obvody (ochranu vstupů a výstupů proti přetíţení, obvody

pro potlačení napěťové a proudové nesymetrie); umí

vypočítat Au a Rvst neinvertujícího, invertujícího,

rozdílového a přístrojového zesilovače s OZ; dovede

nakreslit schéma integrátoru a derivátoru s OZ a dokázat,

ţe plní svou funkci; s OZ umí realizovat DFP nebo HPF

vyššího řádu

Operační zesilovače, parametry, ochrana vstupu

a výstupu před přetíţením, kompenzace napěťové

a proudové nesymetrie, frekvenční

kompenzace, aplikace (komparátor, invertující,

neinvertující a rozdílový zesilovač, přístrojový

zesilovač, integrátor, derivátor, pásmová propust a

zádrţ)

- umí vyjmenovat poţadavky, které jsou kladeny na

napájecí zdroje, zná princip primárních i sekundárních

článků, je informován o obnovitelných zdrojích energie

Rozdělení napájecích zdrojů pro elektronická zařízení,

poţadavky; baterie, akumulátory

- zná principy a parametry perspektivních zdrojů energie,

umí posoudit jejich klady a zápory z pohledu jejich vyuţití

Perspektivní zdroje elektrické energie, chemické

a palivové články, akumulátory

228


zná principy a parametry fotovoltaických článků Fotovoltaické články, princip, typy, parametry

- v síťovém zdroji klasické koncepce zná různá zapojení

usměrňovačů a umí popsat jejich funkci

Základní zapojení usměrňovačů, druhy zatíţení,

průběhy napětí a proudu (jednocestný a dvojcestný

usměrňovač s výstupní kapacitou a indukčností,

usměrňovač zatíţený akumulátorem)

- dovede nakreslit schéma a vysvětlit činnost zdvojovačů

a násobičů napětí

Zdvojovače a násobiče napětí (Delonův

a Greinacherův zdvojovač, Delonův násobič)

- zná zapojení pasivních a aktivních vyhlazovacích filtrů

a jejich činitel vyhlazení

Vyhlazovací filtry LC, RC, aktivní

- dovede nakreslit schémata sériových a paralelních

stabilizátorů napětí s tranzistory (s konstantním

i nastavitelným výstupním napětím), umí nakreslit

a analyzovat schémata tří- a čtyřsvorkových stabilizátorů

napětí, umí schémata upravit v případě potřeby zvětšení

výstupního napětí nebo proudu

Spojitě pracující stabilizátory napětí a proudu,

integrované stabilizátory

- zvládá vysvětlit princip parametrických stabilizátorů se

ZD

Parametrické stabilizátory se ZD

- zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata

stabilizátorů se zpětnou vazbou, umí vysvětlit princip

elektronické pojistky

Stabilizátory se zpětnou vazbou - sériové, paralelní,

moţnosti regulace výstupního napětí, omezení

výstupního proudu (elektronická pojistka)

- zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata jedno

i dvojčinných měničů a řídicích obvodů IRZ; je

informován o IO pro řídicí obvody IRZ

Spínané zdroje (IRZ) – měniče, řídicí obvody IRZ, IO

pro IRZ

- zvládá vysvětlit a popsat základní parametry vf vedení Základní parametry vf vedení (charakteristická

impedance, rychlost šíření, činitel zkrácení, ....), typy

vf vedení, vf vedení ve funkci rezonančního obvodu

- umí popsat a zdůvodnit chování bipolárního

a unipolárního tranzistoru na vysokých frekvencích

Chování bipolárního a unipolárního tranzistoru

na vysokých frekvencích

- má přehled o moţných zapojeních stupňů

videozesilovačů bez a s korekcí frekvenční charakteristiky

na horních i na dolních frekvencích a o jejich vlastnostech

Osamocený a mezilehlý zesilovací stupeň SE a SC

bez korekce - frekvenční a přechodová charakteristika;

korekce stupně VZ na vysokých frekvencích -

paralelní, sériová, sérioparalelní, částečně blokovaným

emitorovým rezistorem, (optimalizace na maximálně

plochou charakteristiku modulovou a skupinového

zpoţdění, optimalizace na optimální přechodovou

charakteristiku); korekce stupně VZ na dolních

frekvencích - korekce vazebního a emitorového

obvodu (optimalizace frekvenční a přechodové

charakteristiky)

- ví, ţe s počtem stupňů se šíře pásma zmenšuje a zesílení

zvětšuje, v problematice se orientuje

Vícestupňové videozesilovače - frekvenční

a přechodové charakteristiky identických

a neidentických kaskádně řazených stupňů

bez korekce a s korekcí, videozesilovač s rozloţenými

parametry a s paralelními větvemi

- má přehled o moţných zapojeních stupňů

vysokofrekvenčních úzkopásmových a širokopásmových

zesilovačů, umí nakreslit a popsat jednotlivá schémata, zná

pojem unilateralizace a její realizaci

Vf ŠPZ a ÚPZ s jednoduchými a vázanými

paralelními rezonančními obvody (transformace

impedancí na PRO a VRO, napěťové zesílení ÚPZ)

a s filtry soustředěné selektivity (vícenásobnými filtry

LC, keramickými filtry), stabilita stupně vf ÚPZ,

229


unilateralizace a neutralizace

- ví, proč se pouţívá VFZ s moţností řízení zisku (AGC)

a zná obvodová řešení

Řízení zesílení ŠPZ - posuv klidového pracovního

bodu (zmenšování kolektorového proudu, zmenšování

kolektorového napětí), tlumicí a oddělovací diody

- umí navrhnout výkonový VFZ nebo násobič frekvence

pracující ve třídě C

Výkonové vf zesilovače, násobiče frekvence

- umí odvodit podmínku oscilací, zná různá zapojení

sinusově kmitajících oscilátorů LC (s induktivní vazbou,

tříbodové, stabilní, krystalové) včetně přelaďovaných, umí

nakreslit blokové schéma a vysvětlit princip syntezátoru

frekvence

Sinusově kmitající oscilátory LC – s odporovým

jednobranem typu N nebo S, s induktivní vazbou,

tříbodové, stabilní, krystalové s tranzistorem

v zapojení SE, SC a SB; přelaďované oscilátory

(VCO); syntezátory frekvence

- zná podmínku oscilací a chování základních selektivních

dvojbranů a posouvačů fáze RC; umí nakreslit a vysvětlit

schémata oscilátorů s Wienovým členem, s přemostěným

článkem T a s posouvanou fází včetně obvodů

pro stabilizaci amplitudy výstupního napětí

Sinusově kmitající oscilátory RC se selektivními

dvojbrany RC (Wien, přemostěný článek T)

a s posouvanou fází; stabilizace amplitudy výstupního

napětí; moţnosti přelaďování

- zná schémata a činnost blokujícího oscilátoru

a astabilního klopného obvodu, umí zakreslit časové

průběhy napětí v jednotlivých uzlech schématu, zná

metody pouţívané pro řízení frekvence

Oscilátory s nesinusovým výstupním napětím –

blokující oscilátor, astabilní klopný obvod (schémata,

časové průběhy napětí v jednotlivých uzlech

schématu, moţnosti řízení frekvence)

4. ročník



- orientuje se v charakteristikách tranzistoru, umí stanovit

potřebné parametry pro jeho sepnutí a rozepnutí; zná

obvody pro urychlení spínání a rozpínání tranzistoru; je

mu jasná problematika spínání zátěţe s induktivním nebo

kapacitním charakterem včetně situace v charakteristikách

tranzistoru

Spínací – bipolární a unipolární tranzistor ve spínacím

reţimu, spínání zátěţe s induktivním nebo kapacitním

charakterem

- zná schémata a činnost BKO, je informován o moţných

aplikacích

Bistabilní klopné obvody – spoušťové, dvojkové,

Schmittův klopný obvod

- zná schémata a činnost MKO, je informován o moţných

aplikacích

Monostabilní klopné obvody – obvody pro zkracování

impulsů, obvody pro prodluţování impulsů

- umí aplikovat AKO, MKO, BKO a akumulační čítače ve

funkci děličky frekvence; u dvojkové děličky umí sníţit

počet stavů pro dosaţení poţadovaného dělicího poměru

Děličky frekvence – aplikace AKO, MKO, BKO,

akumulační čítače

- zná zapojení a činnost tvarovacích obvodů (omezovače,

komparátory, komparátory s hysterezí)

Tvarovací obvody – jednostranné a oboustranné

symetrické a nesymetrické omezovače, integrátory

a derivátory

- zná teorii AM, umí nakreslit schémata a vysvětlit činnost

příslušných modulátorů a demodulátorů

Amplitudová modulace – princip, modulátory,

demodulátory; DSB, SSB, QAM

- zná teorii FM a PM, umí nakreslit schémata a vysvětlit

činnost příslušných modulátorů a demodulátorů

Úhlové modulace – princip, modulátory, demodulátory

FM a PM; stereofonní vf signál, RDS

- umí vysvětlit principy vzorkování signálu (PAM, PŠM,

PPM) a obvodů pro získání vzorků i obvodů pro zpětné

obnovení analogového signálu

Vzorkování analogového signálu a jeho zpětná

rekonstrukce (PAM, PŠM, PPM)

230


- rozumí a je schopen popsat vznik signálu DM, PCM

a DPCM

Kvantizace vzorků PAM a jejich digitální vyjádření

(DM, PCM, DPCM)

- zná dvoustavové digitální modulace nosné vlny (ASK,

FSK, PSK)

Dvoustavové vysokofrekvenční digitální modulace

(ASK, FSK, PSK) – princip, signálový prostor,

chybovost přenosu

- zná vícestavové digitální modulace nosné vlny (M-ASK,

M-VSB, M-FSK, M-PSK, M-QAM, M-APSK, M-

DAPSK)

Vícestavové vysokofrekvenční digitální modulace (M-

ASK, M-VSB, M-FSK, M-PSK, M-QAM, M-APSK,

M-DAPSK – princip, signálový prostor, chybovost

přenosu

- má přehled o moderních způsobech přenosu – zná pojem

SFN, umí vysvětlit OFDM

OFDM – princip, aplikace v SFN

- má přehled o moderních způsobech přenosu – zná pojmy

DSS, FH, TH, umí je vysvětlit

DSS, FH, TH – princip, aplikace

- umí nakreslit a vysvětlit bloková schémata vysílačů AM,

FM, DRM, DAB, DVB

Radiové vysílače AM, FM, DRM, DAB, DVB –

bloková schémata, popis funkce

- umí nakreslit a vysvětlit bloková schémata přijímačů

s přímým a nepřímým zesílením, u superheterodynu umí

vypočítat souběh ladění, zná funkci AVC a AFC; zná

princip kognitivního radiového přenosu

Radiové přijímače – rozdělení (bez zesílení, s přímým

a nepřímým zesílením, superregenerační), vlastnosti;

přijímače DRM, DAB a DVB; přijímač pro příjem

signálů ze satelitů; kognitivní radiový přenos

- zná frekvenční charakteristiku lidského ucha

- zná prahové a maximální hodnoty intenzity ak. pole a ak.

tlaku

- ví, jak si chránit sluch

- ví, proč se u nf zesilovačů reguluje hlasitost fyziologicky

Veličiny akustického pole, fyziologie slyšení

(frekvenční rozsah slyšení lidského ucha, prahové

a maximální hodnoty intenzity ak. pole a ak. tlaku,

Weber - Fechnerův zákon pro intenzitu akustického

vjemu a pro výšku tónu, křivky stejné hlasitosti

a fyziologický průběh regulace zesílení nf zesilovače)

- zná princip a vlastnosti různých typů elektroakustických

měničů

- ví, v jakých aplikacích se jednotlivé měniče pouţívají

Elektroakustické měniče (elektrodynamický,

elektromagnetický, elektrostatický, piezoelektrický,

magnetostrikční měnič) - principy činnosti, frekvenční

charakteristiky

- zná vlastnosti (frekvenční a směrové charakteristiky)

mikrofonů

- umí nakreslit a vysvětlit funkci přímo a nepřímo

vyzařujících reproduktorů

Mikrofony, reproduktory, přenosky (konstrukce,

frekvenční a směrové charakteristiky)

- zná uspořádání dvou a trojpásmové reproduktorové

soustavy

- umí nakreslit frekvenční výhybky pro oba typy soustav,

umí vysvětlit jejich funkci

- umí vysvětlit ozvučnici typu bass-reflex

- umí aplikovat subwoofer

- zná přednosti aktivních reproduktorových soustav oproti

pasivním

Reproduktorové soustavy, aktivní reproduktorové

soustavy

- zná stereofonii A-B, X-Y, M-S

- ví, jak jsou v jednotlivých případech rozmístěny

mikrofony, zná jejich směrové charakteristiky

- umí nakreslit blokové schéma maticového obvodu

pro převod X-Y na M-S

- ví, jaké je uspořádání kanálů soustav Cinescope

Stereofonie, vícekanálová stereofonie

231


a Cinerama, je informován o systémech 5.1 a dalších

- ví, jak má být uspořádán prostor pro poslech ţivé hudby

a slova

- ví, jak má být uspořádán prostor pro poslech

reprodukované hudby nebo slova

- zná základní principy tlumení poslechového prostoru

Prostorová akustika (úprava poslechového prostoru

pro hudbu a řeč, pro reprodukovanou hudbu a řeč)

- umí vysvětlit všechny druhy analogového záznamu

zvuku včetně nahrávacích a přehrávacích frekvenčních

charakteristik

Systémy analogového záznamu zvuku (mechanický,

optický, magnetický)

- je informován o základních principech digitálního

záznamu zvuku

Princip digitálního záznamu (magnetický, optický)

- zná rozdělení frekvenčních pásem (ţenevská konference

2006), má představu o šíření signálů různých frekvencí

ve volném prostoru, zná pojmy impedance prostředí,

Poyintingův vektor, polarizace nosné vlny, intenzita

elektromagnetického pole v místě příjmu

Vyuţití frekvenčního spektra, šíření

elektromagnetických vln (impedance prostředí,

Poyntingův vektor, polarizace nosné vlny, intenzita

elektromagnetického pole v místě příjmu)

- umí vyjmenovat a definovat kriteria pro hodnocení antén

- zisk, charakteristická impedance, PSV, frekvenční a

směrová charakteristika širokopásmovost, předozadní

poměr

Vlastnosti antén – zisk a směrová charakteristika

(předozadní poměr), charakteristická impedance,

poměr stojatých vln, širokopásmovost

- zná základní typy antén pro všechna běţně pouţívaná

frekvenční pásma (včetně antén pro příjem signálů

z druţic)

Antény pro jednotlivá frekvenční pásma – typy,

provedení, vlastnosti

- zná funkci anténních symetrizačních členů, rozbočovačů,

odbočovačů, frekvenčních výhybek a úzko- či

širokopásmových anténních zesilovačů

Symetrizační a přizpůsobovací členy, frekvenční

výhybky, slučovače, rozbočovače, odbočovače, anténní

úzko a širokopásmové zesilovače

- umí navrhnout rozvod STA, zná princip pasivního

a aktivního převaděče, umí popsat vedení Goubau

Distribuce vysokofrekvenčních signálů – STA,

kabelové rozvody, pasivní a aktivní převaděče, vedení

Goubau

- rozumí fyziologii vidění, ví, jak vzniká TV signál, ví, jak

vypadají synchronizační impulsy, umí nakreslit blokové

schéma televizního řetězce č.b. TV

Televize – vznik a parametry č.b. TV signálu; blokové

schéma kamery a monitoru č.b. TV

- umí nakreslit a vysvětlit koncové stupně a generátory

vodorovného a svislého TV rozkladu

Televize – rozkladové obvody H a V

- umí nakreslit a vysvětlit blokové schéma č.b. TV

přijímače, rozumí principu paralelního, mezinosného

a kvaziparalelního odběru zvuku

Televize – vf přenos analogového TV signálu, přenos

zvukového doprovodu

- zná funkci maticového obvodu pro získání jasového

signálu a signálů červené a modré rozdílové sloţky, je mu

zřejmý princip sdílení frekvenčních pásem

Vznik a kompozitní kódování chrominančních signálů

umí nakreslit a vysvětlit blokové schéma kodéru

a dekodéru NTSC a PAL (PALDL, PALN)

Soustavy NTSC a PAL (kodéry, dekodéry, vlastnosti)

- umí vysvětlit funkcí systémů pro digitalizaci obrazového

signálu JPEG - zná podrobně funkci jednotlivých bloků

blokového schématu

Digitalizace nepohyblivých barevných obrazů - JPEG

- umí vysvětlit funkcí systémů pro digitalizaci obrazového

signálu MPEG1 a MPEG2 - zná podrobně funkci

Digitalizace pohyblivých barevných obrazů - MPEG

232


jednotlivých bloků blokového schématu, umí vysvětlit

vlastnosti jednotlivých vrstev kódování

- zná principy kódování zvuku v soustavách MPEG1 a

MPEG2

Digitalizace zvukového doprovodu v soustavách

MPEG

233


KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA








Cílem vzdělávání předmětu je naučit ţáky orientovat se v oblasti telekomunikační techniky,

seznámit je se základní funkcí jednoduchých komunikačních zařízení a s principem přenosových

technologií. Ţáci získávají informace o vnitřní struktuře zařízení a učí se orientovat

i ve sloţitějších blokových schématech pouţívaných technologií. Přitom vyuţívají

matematických znalostí z předmětu matematika a radioelektronická zařízení


3. ročník

Učivo předmětu navazuje na předměty matematika, elektronika a číslicová technika. Ţák se

nejprve seznamuje se základními pojmy z teorie přenosu informace, zpracování radiového,

elektrického a optického signálu a seznamuje se s modelem přenosového systému. Ve druhé části

se seznamuje s funkcí obecného spojovacího systému. Jeho pozornost je zaměřena zejména

na teorii spojovacího pole a jeho řízení. V další kapitole se ţák podle dosaţené úrovně znalostí

z matematiky seznamuje se způsoby vzniku digitálního signálu a s modulací PCM. Umí provést

analýzu spektra obdélníkového signálu a graficky vysvětlit Shannon-Kotělnikův princip. Umí

vysvětlit princip rámce E1.

Následující kapitola probírá topologii národní sítě včetně pouţívaných systémů EWSD-Siemens

a S12-Alcatel a zabývá se podrobně řízením digitálních spojovacích polí.

Další kapitoly ve třetím ročníku jsou věnovány integrovanému systému přenosu a zpracování

informací, a to v pořadí:

digitální signalizace,

digitální síť integrovaných sluţeb ISDN, ATM,

radiové prostředky v účastnických sítích,

sdělovací vedení.

V kapitole Digitální signalizace se ţák okrajově dovídá o způsobech signalizace v analogovém

provozu. Seznamuje se s modelem OSI a se způsoby řešení digitální signalizace v jednotné

telekomunikační síti - CCS7. Podrobně se seznamuje s fyzickou, linkovou a síťovou vrstvou, aj.

Po absolvování této látky aplikuje tyto znalosti při řešení problematiky digitální sítě

integrovaných sluţeb ISDN a ATM. Zde se rozvíjí ţákovo logické a tvůrčí myšlení při návrhu

234


sítě poţadované struktury a parametrů (aplikace vhodných kódů pro přenos informace na velké

vzdálenosti poţadovanou přenosovou rychlostí, jejich zabezpečení).

Zařazením kapitoly Radiové prostředky v účastnických sítích se zvyšuje ţákův zájem o předmět,

neboť se učí princip vyuţívání radiového signálu při přenosu informace. Nejprve se zabývá jeho

vyuţitím v pevné síti (bezšňůrový telefon, DECT). Dále poznává obecné principy buňkové

mobilní sítě (různé druhy handover), přístupové metody FDMA, TDMA, CDMA, způsoby

řešení duplexního provozu v radiových sítích (FDD, TDD). Dále poznává obecný princip činnosti

druţicových spojů, rušivé jevy - multipath ( GEO, MEO, LEO, Van Allenovy pásy). Nakonec se

seznamuje s principem systémů IMMARSAT, IRIDIUM.

Dále následuje probírání systému GSM, jeho struktura, druhy pouţívaného signálu a frekvenční

pásmo. Podle dosud získaných znalostí je schopen pochopit základní princip přenosu signálu

a druhy pouţívaného přenosu. Probíranou látku si můţe okamţitě ověřit na svém mobilním

přístroji. Ve třetím ročníku se konkrétně probírá:

systémové uspořádání, Rooming, SIM karta,

sluţby SMS a další přídavné sluţby GSM,

základní struktura GSM,

BSS (Base StationSubsystem),

NSS (Network Switching Subsystem),

OSS (Operation Subsystem),

frekvenční rozdělení pásma GSM 900 a GSM 1800 – ţák umí nakreslit a odvodit grafické

rozdělení pásma.

Poslední látkou probíranou ve třetím ročníku jsou „Sdělovací vedení“. Jedná se poměrně

o obtíţnou látku, kde ţák plně aplikuje znalosti z matematiky za třetí ročník a je schopen

matematicky odvodit a dokázat všechny získané znalosti během studia z výuky v předmětech

elektronika a fyzika pomocí vyšší matematiky. Vyřešením matematického modelu elektrického

vedení ve formě soustavy dvou diferenciálních rovnic druhého řádu je ţák schopen odvodit

a vysvětlit šíření energie po vedení, impedanční přizpůsobení vedení, chování vedení nakrátko

(naprázdno). Tato kapitola je náročná a zároveň testuje ţákovy schopnosti ke studiu na vysoké

škole technického typu.

4. ročník

Ve čtvrtém ročníku se nejprve ţáci seznámí s přenosem dat v telekomunikacích, umí popsat

datový řetězec pro dálkový přenos. Popíší telekomunikační a datový model přenosu dat. Vysvětlí

funkci sítí LAN, MAN a WAN a popíší princip ETHERNETU.

V další kapitole se naposledy vrátí k analogovému signálu a popíší princip základních

elektronických zařízení pouţívaných v přenosové síti včetně matematického modelu – tlf.

zesilovač, vidlice (transformátorová, elektronická), vyvaţovač (Hoytův, triviální), filtr (Zobel,

Buthewordt, Tchebyshev, digitální filtr).

Následující kapitola se seznamuje ţáky s principy výkonnější digitální modulace, konkrétně

DELTA, DPCM, ADPCM, DMT.

Další kapitola se zabývá technologií PDH a SDH, kde se ţák seznamuje se způsobem přenosu

velkého mnoţství informace vysokými přenosovými rychlostmi 40 (120) Gb/s.

235


Následující kapitola seznamuje ţáky s vyuţitím optického signálu při přenosu informací. Ţák se

seznamuje a umí vysvětlit principy a pojmy:

princip šíření optického signálu v optických vlnovodech, Snellův zákon lomu, totální

odraz,

parametry optického vlákna (numerická apertura, útlum, disperze),

útlum optického vlákna - definovat jednotlivé druhy útlumů,

disperze a jejich příčiny a druhy,

druhy optických vláken a jejich vlastnosti a parametry, způsoby vyuţití,

zdroje a přijímače optického signálu,

princip optického zesilovače,

konstrukce optického kabelu – druhy kabelů a způsoby spojování,

optické transportní sítě a jejich dělení,

optický vlnový multiplex, WDM a DWDM a jejich princip,

optické přístupové sítě – AON, PON,

technologii FTTX.

Po probrání této látky je ţák schopen navrhnout jednoduchou optickou síť poţadovaných

parametrů.

Další kapitola se zabývá problematikou poslední míle. Ţák se učí základní princip činnosti

technologie HDSL a ADSL, kde vyuţívá znalosti získané z matematiky- teorie

pravděpodobnosti.

Další kapitola se vrací k technologii GSM, kdy se ţák seznamuje s blokovým schématem

telefonního přístroje GSM. Dokáţe popsat:

činnost převodníku A/D, odvodit přenosovou rychlost, odstup signál/šum,

zdrojový kodér (princip), odvození tvaru rámce, přenosová rychlost,

konvoluční kodér, prokládání a šifrování, odvození tvaru normálového burstu, přenosová

rychlost,

modulátor GMSK,

identifikace mobilních stanic v síti GSM – IMEI (International Mobil Equipment

Identity),

vyhledávání osob pomocí GSM,

přenos dat v GSM,

CSD (Circuit Switched Data – přenos dat na principu přepojování okruhů, transparentní

a netransparentní přenos,

HCSD (High speed Circuit Switched Data),

GPRS (General Packet Radio System) - blokové schéma, přepojování paketů,

EDGE (Enchanced Data Rates for GSM Evolution) – princip, blokové schéma.

Předposlední kapitola se zabývá metodami určování polohy pomocí radiových signálů, konkrétně

GPS. Ţáci se seznamují:

se strukturou systému,

se způsobem výpočtu polohy přijímače,

se strukturou navigační zprávy,

s příčinami chyb systému při šíření radiového signálu

236


se způsoby řešení multipathu.

Poslední kapitola se zabývá moderními technologiemi přenosu dat. Ţáci se konkrétně seznamují

s funkcí, parametry a strukturou protokolů u technologií:

HFC –hybridně opticko-koaxiální sítě,

WI FI – bezdrátové sítě pracující v pásmu 2,4 GHz,

laserové spoje.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci znali principy pouţívaných technologií, uměli zhodnotit jejich

výhody nejen pro praktický přenos informací, ale i z pohledu dodrţování platných

norem, technologických postupů a ekologických předpisů.



pro domácí přípravu jsou k dispozici výukové programy a učebnice. Velký důraz je kladen

na samostatnou práci s odbornou literaturou a internetem. Cvičení jsou vedena formou

problémového vyučování, kdy ţák samostatně řeší zadaný úkol.


Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Hodnocení ţáka je zejména

na základě ústního zkoušení, kdy má učitel ideální moţnost skutečně objektivně posoudit ţákovy

znalosti a pozná úroveň jeho přípravy. Zároveň můţe operativně reagovat a případně

nepochopenou látku zopakovat. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení

zadaných příkladů a domácích cvičení.





Komunikativní kompetence – ţák srozumitelně a souvisle formuluje myšlenky v písemné

a mluvené formě.

Personální kompetence – ţák se učí pracovat efektivně a přijímá hodnocení své práce ze strany

ostatních lidí v kolektivu a přijímat rady i kritiku.



Samostatnost při řešení úkolů – ţák se učí řešit zadané úkoly samostatně s vyuţitím

dostupného programového vybavení

237











elektrotechniky.





3. ročník




růst

Úvod

obsah a význam předmětu, souvislost předmětu

Telekomunikační zařízení s ostatními předměty

- objasní základní pojmy z teorie informace Definic základních pojmů:

zpráva,

signál,

kódování,

entropie.

- zná telekomunikační zákon platný v České republice

a jeho aplikaci v praxi

Jednotná telekomunikační síť JTS

Telekomunikační zákon platný v České republice, funkce

Českého telekomunikačního úřadu

- zná funkci základních koncových telekomunikačních

zařízení

- zná účastnické signalizační značky

- zná a umí podrobně vysvětlit funkci součástek

v telefonním přístroji včetně matematického odvození

- zná druhy volby účastnického čísla

Telefonní pásmo a srozumitelnost

Základní druhy telefonních přístrojů

Funkce a princip tlf. mikrofonu, sluchátka a hovorového

transformátoru, napájecího mostu

Sériově aditivní kód (sac) a frekvenční volba (neúplný

kód 2x1 ze 4)

- zná elektronické spínací prvky

- zná sekvenční logické obvody, paměťové členy, čítač

a registry a umí je navrhovat

Vlastnosti spínacích prvků, elektronické spínače

Registry, paměti a čítače, Boolova algebra

a minimalizace logické funkce

- zná funkci telefonních ústředen a jejich součástí

- konkrétně analogového a digitálního spojovacího pole

Funkce a vlastnosti spojovacího pole, jeho konstrukce

a rozdělení na časové a prostorové

238


- linkového řízení, účastnické sady, odchozího napáječe

a registru

- má znalosti z oblasti provozního zatíţení a jeho měření

- zná generace tlf. ústředen a jejich vývoj

- definuje pojem integrovaný spojovací systém

- zná funkci systému EWSD a S12

- vysvětlí strukturu a funkci digitální signalizace CAS

a CCS7

Vnitřní blokování

Funkce a konstrukce účastnické sady, odchozího

napáječe a registru

Erlangovo rozdělení, hlavní provozní hodina, nebezpečná

doba, průchodnost spojovací cesty

Model Integrovaného systému

Model a funkce systému EWSD a S12

Signalizace OSI, CAS a CCS7

- zná a rozumí architektuře digitální telefonní sítě

a způsobu číslování v ČR

- umí popsat funkci sítě ISDN a její sluţby

- umí popsat mobilní telekomunikační síť včetně funkce

druţicových spojů a GSM

- zná filosofii optické přístupové sítě FTTx

Architektura digitální sítě

Úzkopásmová a širokopásmová síť ISDN

Pouţívané kódy a přenosové rychlosti

Sluţby ISDN

Struktura bezšňůrových přístrojů a jejich druhy

Struktura a funkce GSM

Druţicová komunikace

Sítě FTTX

- umí vysvětlit pojem sdělovací vedení, primární

a sekundární parametry, rychlost a způsob šíření vlny

po vedení

- umí odvodit a vysvětlit telegrafní rovnice

Symetrické a nesymetrické

Primární a sekundární parametry vedení

Korektně a nekorektně zakončené vedení

Cvičení v laboratoři

4. ročník



- má povědomí o přenosových pojmech, konkrétně

o druzích útlumů pouţívaných v telekom. technice

Základní pojmy přenosové techniky

kvalitativní parametry telefonních kanálů

útlumy uţívané v telekom. technice

- zná základní parametry a funkci zařízení jako je tlf.

zesilovač, vidlice, vyvaţovač, korektor, útlumový

článek a digitální filtr

Nf. tlf. zesilovač

Vidlice

Vyvaţovač,

Číslicový filtr Butherworthův a Čebyševův

Korektory

Útlumové články

- umí vysvětlit Shannonovu rovnici pro digitální signál

- zná princip digitální modulace a její druhy jako je

PCM, delta modulace, DPCM, ADPCM, GMSK a DMT

- umí vysvětlit pojem kvantizační zkreslení, zkreslení

omezením a přetíţením

- umí odvodit odstup signál /šum

- umí vysvětlit způsoby kódování a kvantování a funkci

převodníku A/D a D/A

Shannonův teorém, Naquistův teorém

Modulace PCM, delta modulace, DPCM, ADPCM,

GMSK, DMT

- umí popsat datový řetězec pro dálkový přenos dat

- vysvětlí telekomunikační a datový model pro přenos

Datový řetězec pro přenos dat

Telekomunikační a počítačový model přenosu dat

239


dat, princip, přepojování okruhů a paketů

- popíše a vysvětlí funkci sítě LAN a WAN

Spojový a nespojový způsob komunikace

Sítě LAN MAN a WAN

Princip izochronního, stomegabytového a gigabitového

ETHERNETu

- zná princip PDH a SDH, vysvětlí vytváření rámců,

mapování, a umí odvodit přenosové rychlosti

Model SDH a PDH,

Stavba rámce PDH

Stavba STM1, mapování, stuffing

Funkce ukazatele

Funkce digitálního uzlu

- vysvětlí princip digitálního traktu na přiloţeném

modelu

- Popíše vyuţívané linkové signály a zabezpečovací

kódy

- zná blokové schéma a princip opakovače

Digitální trakty

Linkové signály a zabezpečovací kódy, jiter

opakovač

- zná princip šíření světla v optickém vlnovodu

- popíše parametry optického vlákna (numerická

apertura, útlum a disperze)

- charakterizuje zdroje optického záření a optické

detektory

- zná konstrukci optických kabelů a jejich spojování

- zná optický multiplex WDM a CWDM

- popíše optickou distribuční síť PON a AON

Snellův zákon lomu

Numerická apertura, útlum a disperze optického vlákna

LED a laserová dioda

Způsoby svařování OFC

PON a AON

- zná důvody uţívání xDSL, jejich druhy a umí vysvětlit

jejich princip

Přenos v základním a přeloţeném pásmu

Symetrický a nesymetrický přenos

HDSL, ADSL, VDSL

- zná princip HFC – hybrid opticko-koaxiální sítě

- zná funkci laserových spojů

- zná funkci Wi-Fi

- umí vysvětlit základní princip IP telefonie

HFC technologie

Laserové spoje

Wi-Fi

IP telefonie

- zná princip určování polohy pomocí radiového signálu

zná pojem multipath

- popíše strukturu navigační zprávy a druh pouţívané

modulace v GPS

GPS

Cvičení v laboratoři

240


VÝPOČETNÍ TECHNIKA








Část 1 – Simulační programy pro elektrotechniku

Cílem této části předmětu je, aby ţáci akceptovali vhodné simulační programy jako efektivní

a flexibilní nástroj pro řešení problémů v oblasti slaboproudé elektrotechniky. Ţáci se seznámí

s prostředím, které umoţňuje efektivně pouţít znalosti matematického aparátu při praktickém

řešení úloh s moţností jejich modelování. Tato část plní nezastupitelnou funkci při přípravě ţáků

pro jejich budoucí vývojovou a konstrukční činnost při univerzitním studiu či profesní kariéře.

Ţák je schopen vysvětlit jednotlivé funkce simulačního programu, charakterizovat a pouţít jeho

základní moduly pro praktické úlohy z oblasti slaboproudé elektrotechniky.

Část 2 – Jednočipové mikropočítače

Cílem této části předmětu je naučit ţáky orientovat se v problematice mikroprocesorové techniky

v oblasti jednočipových mikropočítačů. Po absolvování předmětu jsou schopni navrhnout

jednoduchá zařízení řízená mikroprocesorem. Seznámí se se základy programovacího jazyka pro

vhodný přípravek s mikroprocesorem, na kterém se naučí prakticky naprogramovat celou řadu

jednoduchých i sloţitějších úloh a praktických zapojení s různými čidly a senzory. Získané

znalosti a dovednosti ţáci mohou později prohloubit a vyuţít při realizaci výrobku pro praktickou

maturitní zkoušku.

Část 3 - CAD aplikace Autodesk Inventor

Cílem této části předmětu je, aby ţáci akceptovali CAD aplikace jako efektivní nástroj pro řešení

problémů při konstruování – tvorbu virtuálních 3D modelů, jejich optimalizaci, tvorbu sestav

a výkresové dokumentace. Tato část plní nezastupitelnou funkci při přípravě ţáků pro jejich

budoucí konstrukční činnost při univerzitním studiu či profesní kariéře.

Ţák je schopen vysvětlit pojem CA technologie, charakterizovat základní moduly CA technologií

a jejich vzájemnou součinnost. Ţák vyuţívá parametrickou 3D CAD aplikaci pro efektivní

a přesnou tvorbu virtuálních modelů součástí, sestav a výkresové dokumentace. Při tvorbě sestav

vyuţívá knihovnu normalizovaných součástí – databázi normálií.



Učivo navazuje v úvodu na znalosti z matematiky a dále na znalosti ze základů elektrotechniky

a elektroniky. Jelikoţ tato část učiva se prolíná 3. a 4. ročníkem a je koncipována jako praktická

241


podpora předmětu radioelektronická zařízení, pouţívá znalostí i z tohoto předmětu Ţáci se naučí

vyuţívat prostředky zvolených simulačních programů, nejprve programu pro analýzu obvodů

SNAP a poté simulačního programu SPICE. Seznámí se s prostředím zvolených programů a poté

budou programy pouţívat pro simulaci obvodů, naučí se modelovat jednotlivé elektronické

prvky, provádět stejnosměrnou analýzu a i časovou analýzu obvodů.


Učivo navazuje na znalosti získané v oblasti číslicové techniky, výpočetní techniky, elektroniky

a mikroprocesorové techniky. Ţák se nejprve seznámí jednočipovými mikropočítači AVR, kde

stěţejními tématy jsou popis vnitřní struktury, organizace vnitřní a vnější paměti dat a programu,

strojový a hodinový cyklus, výpočet doby provádění programu, porty a komunikace s okolím,

časování, přerušení a čítač/časovač. Ţáci se téţ seznámí s principy sériové a paralelní

komunikace, hlídacími obvody, podrobněji poznají jednotlivé typy pamětí. Důleţitou částí je



mikropočítače. Seznámí se se základy jazyka C pro přípravek Arduino. Ţáci pracují s přípravkem

Arduino a naučí se prakticky naprogramovat celou řadu jednoduchých i sloţitějších úloh

a praktických zapojení s různými čidly a senzory.


Učivo navazuje v úvodu na znalosti z plošné a prostorové geometrie a technického kreslení. Ţáci

se naučí vyuţívat prostředky parametrického 3D modeláře. Stěţejními tématy úvodu do 3D

aplikací je porozumění pojmu parametrizace, pracovních prvků a jejich vyuţití. Poté se ţáci

seznamují s filozofií tvorby virtuálních modelů jako sestavy jednotlivých dílčích prvků

a s modelovacími nástroji pro tvorbu těchto prvků. Důraz je kladen na správné geometrické

vlastnosti a přesnost vytvářených modelů. V následující části pak ţáci vytvářejí z vytvořených

modelů sestavy s respektováním mechanických vlastností, které by tyto měly v reálné podobě. Při

tvorbě sestavy se učí vyuţívat knihovny normalizovaných prvku, obsahového centra. Obsahem

závěrečné části je pak tvorba výkresové dokumentace dříve vytvořených součástí a sestav.


Výuka všech částí předmětu je koncipována tak, aby ţáci pochopili nutnost kvalitní, pečlivé

a přesné práce, naučili se efektivnímu a exaktnímu vyuţívání matematických a programovacích

nástrojů k řešení problémů, včetně jeho modelování. Výuka vede k hledání optimálního řešení

v rámci týmové práce, aby si ţáci váţili kvalitní práce svých spolupracovníků, zároveň dovedli

kriticky zhodnotit práci vlastní a aby se naučili vyuţívat a dodrţovat příslušné standardy.

Pojetí výuky

Výuka probíhá během 3. a 4. ročníku studia ve formě dvouhodinových bloků cvičení

na učebnách vybavených počítači a příslušným software. Ve 3. ročníku probíhá výuka učiva části

1 (Simulační programy pro elektrotechniku) a části 2 (Jednočipové mikropočítače) (14-tidenní

cyklus) a ve 4. ročníku výuka učiva části 1 (pokračování) a části 3 (CAD aplikace Autodesk

Inventor) (opět 14-tidenní cyklus). Výklad je převáţně prováděn s pomocí praktických ukázek

řešením vzorových situací a příkladů. Základem jsou pro ţáky kdykoliv dostupné materiály

umístěné na školním intranetu a další materiály dostupné na Internetu. Jsou pouţívány i metody


242



Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Základem jsou praktické práce

na počítačích, při kterých je ověřován stupeň praktických znalostí a především dovedností

při vyuţití nástrojů daných aplikací. Ověřována je správnost a logičnost pouţitých konstrukčních

a modelovacích postupů. Při hodnocení je uplatněna i aktivita ţáku během výuky.





Studijní program předmětu je koncipován tak, aby ţáci získali následující klíčové kompetence:




získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení,

a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky.

Personální a sociální kompetence − ţáci jsou schopni pracovat v týmu a podílet se na realizaci

společných pracovních a jiných činností.

Matematické kompetence − ţáci provádějí reálný odhad výsledku řešení dané úlohy, umí

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umějí je vymezit, popsat

a správně vyuţít pro dané řešení, aplikují znalosti fyzikálních a matematických zákonů a pouček.


s osobním počítačem a dalšími prostředky ICT, práci s běţným základním a aplikačním

programovým vybavením, jsou schopni se učit se pouţívat nové aplikace, získávat informace

z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě Internet.



Ţák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu materiálu, energie, na pouţívané technologické metody

a pracovní postupy, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí. Ţák chápe význam elektronicky

zpracované a archivované dokumentace vzhledem k dokumentaci papírové, šetrný přístup

k ţivotnímu prostředí.



konstruování. Ţák ovládá moderní prostředky konstruování a tvorby výkresové dokumentace,

uvědomuje si jejich efektivnost ve srovnání s tradičními způsoby a význam této efektivity

pro výrobní podniky v reálné praxi.

243




pro vzdělávání v oblasti matematického modelování a při samostatném řešení úkolů. Ţák ovládá

získávání doplňkových informací s vyuţitím internetu.


3. ročník



2 vyučovací hod. za 2 týdny Žák:

- zná základy symbolické analýzy

- orientuje se ve struktuře a základních příkazech

programu SNAP

- dovede provést symbolickou analýzu jednoduchých

elektronických obvodů pomocí programu SNAP

Symbolická analýza obvodů programem SNAP

Základy symbolické analýzy

Uspořádání programu (struktura, editor schémat, základní

příkazy, knihovna prvků, nastavení parametrů a vytváření

nových prvků)

Program SNAP (koncepce programu, postup výpočtu,

okno výsledků, aproximační analýza, formát knihovny,

formát netlistu)

Řešení typových příkladů

- orientuje se v prostředí programu SPICE

- zná pravidla pro tvorbu textových souborů v prostředí

programu SPICE

Úvod do simulace obvodů pomocí programů typu

SPICE

Typická struktura simulačního programu typu SPICE

Pravidla pro tvorbu textových souborů

- zná klíčové znaky základních analogových součástek

- umí vytvořit a pracovat s netlistem součástky

Základy modelování v SPICE – základní obvody

Klíčové znaky analogových součástek

Definice součástky v netlistu vyuţívající příkaz MODEL

Základní příkazy v SPICE (.LIB , .INC aj.)

- orientuje se v modelování sloţitějších elektronických

obvodů

- dokáţe vytvářet vlastní funkce v prostředí SPICE

- je schopen vyuţívat funkce programu SPICE

pro modelování jednotlivých prvků

Základy modelování v SPICE – sloţitější obvody

Práce s podobvody SPICE

Funkce zabudované v SPICE pro modelování prvků

Vytváření vlastních funkcí

Řízené zdroje pro behaviorální modelování

Řízení spínače pro behaviorální modelování







signálem


jejich chování





systému

244






- zná popis vnitřní struktury, organizace paměti dat

a paměti programu, vývody a komunikace s okolím

mikropočítačů AVR

Jednočipové mikropočítače AVR

Popis vnitřní struktury, organizace paměti dat a paměti

programu, vývody a komunikace s okolím


- umí připojit součástek k vývodům jednočipového

počítače

Činnost portů

Připojování součástek k vývodům jednočipového

mikropočítače (LED, tlačítka, čidla)

Výstupní úrovně, proud, zatíţitelnost, PULL-UP

Analogové vstupy, A/D převodník

PWM

- vysvětlí princip časování a provádění instrukcí

Časování


Časování a provádění instrukcí, doba provádění

programu




Přerušení

Význam přerušení, pouţití

Vnitřní a vnější přerušení

Povolení přerušení

Reţimy spouštění vnějšího přerušení (sestupnou hranou,

úrovní…)

Obsluha přerušení




Čítač/časovač

Vyuţití čítače a časovače

Reţimy běhu

Záchytný a komparační registr

- popíše jednotlivé typy komunikací

- umí ke komunikaci pouţít různé typy linek

Komunikace

Princip sériové a paralelní komunikace

Standardní sériová komunikace (startbit, stopbit, parita)

Sériové sběrnice pouţívané v mikroprocesorové technice

a robotice (I2C, Microwire)

- popíše jednotlivé typy hlídacích obvodů Hlídací obvody

PowerFail

Watchdog

- pouţívá přípravek Arduino, umí spustit a kompilovat

program

Seznámení s přípravkem Arduino

Realizace jednoduchých zapojení pomocí nepájivého

kontaktního pole

Seznámení s přípravkem Arduino a vývojovým

prostředím, kompilace programu a jeho spuštění

- zná syntaxi a pouţívá instrukce jazyka C



Základy jazyka C (wiring) pro Arduino

Proměnné

Funkce setup a loop

245


opakování

Ovládání digitálního výstupu – pinMode, digitalWrite

Inkrementace, dekrementace

Cykly (for, while)

Podmínky (if, else, switch)

Funkce delay

- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním výstupem Jednoduché programy s digitálním výstupem

Generování přesné frekvence na výstupu (pouţití delay,

millis)

PWM pomocí delay

- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním vstupem Jednoduché programy s digitálním vstupem

Funkce DigitalRead

Rozsvěcení/zhasínání stisknutým tlačítkem,

dvoutlačítkové ovládání

Ošetření zákmitů

Počítání stisků tlačítka

- dokáţe provést komunikaci Arduino – PC Komunikace Arduino – PC

Pouţití sériové komunikace a USB k zasílání dat do

počítače

- je schopen realizovat jednoduché úlohy s časem

Měření času

Měřič frekvence vstupního signálu

Stopky a hodiny

- umí vyuţít PWM k jednoduchým úlohám PWM a analogový výstup

Funkce AnalogWrite

Nastavení jasu LED diody pomocí PWM

- umí pouţít vlastnosti analogového vstupu Analogový vstup

Funkce analogRead

Realizace jednoduchého voltmetru a ohmmetru

- zná a umí pouţít různé druhy čidel a senzorů Praktická zapojení - čidla a sensory

Odporová teplotní čidla, Teplotní čidla s číslicovým

výstupem

Fotorezistor

Optická závora

Snímač otáček

4. ročník

Část 1 – Simulační programy pro elektrotechniku (pokračování)



- dokáţe namodelovat sloţitější elektronické obvody

v prostředí programu SPICE

- je schopen vyuţívat funkce programu SPICE

pro analýzu sloţitějších elektronických obvodů

Základy modelování v SPICE – sloţitější obvody

Řešení typových příkladů

Konstrukční cvičení

- zná způsoby označování ss. napětí a proudů v prostředí Stejnosměrná analýza obvodů (DC)

246


programu SPICE

- umí provést stejnosměrnou analýzu elektronického

obvodu

Stejnosměrné řešení v nelineárním obvodu (ruční řešení,

algoritmické řešení, konvergence, globální podmínky

simulace)

Označování stejnosměrných napětí a proudů v SPICE

DC (stejnosměrná) analýza

- chápe cíle časové analýzy obvodu

- je schopen zadat počáteční podmínky časové analýzy

obvodu

- zná význam parametrů fyzické vrstvy

- umí vygenerovat signály ve SPICE (ze závislých

i nezávislých zdrojů signálu)

DC (stejnosměrná) analýza

Cíle časové analýzy

Příkaz .TRAN

Zadávání počátečních podmínek pro časovou analýzu

Příkaz .IC a .NODESET

Generování signálů v SPICE




− objasní pojem a význam CA technologií Úvod

CA technologie, aplikační programy CAD a jejich

generace, vyuţití

− charakterizuje aplikaci Autodesk Inventor a její

pracovní reţimy

− orientuje se v pracovním prostředí aplikace a jejich

pracovních reţimech

− rozumí pojmu parametrické modelování

Autodesk Inventor – modelování součástí

Úvod do aplikace, filozofie práce s aplikací - AutoCAD

vs. Inventor, prostředí aplikace, ovládací prvky, pracovní

reţimy, prohlíţeč, pojem parametrického modelování,

nástroje pro řízení pohledu.

− umí vytvářet 2D náčrty jako výchozí objekty pro

tvorbu 3D modelů

Reţim tvorby náčrtu, pracovní prvky, náčrtové roviny,

konstrukce a kreslení náčrtů, nástroje pro kreslení náčrtů,

výběr entit, úprava entit, styly entit - normální,

konstrukční, osa.

− umí správně parametrizovat

− umí stanovit potřebný stupeň parametrizace

Geometrické vazby, zobrazení vazeb, editace vazeb.

Rozměrové parametry, kótování náčrtu, typy kót, úprava

kót, vztahování rozměrů kóty.

Vyhodnocování náčrtu, stupeň parametrizace náčrtů,

tvarová a rozměrová stabilita náčrtu.

− stanovuje efektivní strategii tvorby modelu

− vytváří virtuální 3D modely dle zadání

− edituje jiţ existující modely a jejich prvky

Modelování součástí, 3D operace vysunutí, rotace.

Editace prvků a náčrtů, vyuţití Prohlíţeče pro editaci.

3D editační nástroje – zkosení a zaoblení hran.

− vytváří modely součástí s vyuţitím pokročilejších

modelovacích nástrojů

− edituje a doplňuje modely potřebnými prvky

Obdélníkové a kruhové pole prvků, Díra, Taţení profilu

po definované trajektorii, Šablonování, Spirála,

Skořepina, Ţebro, Závit, Zešikmení ploch.

− orientuje se v práci v prostředí sestavy

− vkládá do sestavy potřebné součástí, vytváří nové či

edituje stávající

− vytváří potřebné vazby v sestavě

Autodesk Inventor – tvorba sestav

Prostředí sestavy, tvorba sestavy, tvorba a úpravy modelů

v prostředí sestavy, typy vazeb a jejich uţití.

− vyuţívá knihovny Obsahové centrum pro vloţení

normalizovaných součástí

Obsahové centrum – knihovny obsahového centra,

databáze normalizovaných součástí a jejich vyuţití

při tvorbě sestav.

247


− orientuje se v prostředí reţimu tvorby výkresu

− vyuţívá výkresovou šablonu

− vkládá do výkresové šablony potřebné pohledy

Autodesk Inventor – tvorba výkresové dokumentace

Reţim tvorby výkresu asociovaného s modelem součásti

či sestavy.

Aktivace výkresové šablony, uţití panelu nástrojů

pro vloţení pohledů – Základní pohled, Promítnutý

pohled, Řez, Částečný řez, Detail, Přerušený pohled.

− doplňuje vytvořené pohledy ve výkresu kótami,

středovými značkami, osami a potřebnými textovými

objekty

− tiskne výkresovou dokumentaci, exportuje výsledky

své práce do jiných aplikací

Panel Poznámky výkresu, Kóty modelu, Výkresové kóty,

kótovací nástroje, popis díry/závitu, středové značky

a osy, Text, Text s odkazem, tvorba výkresů součástí

a sestav.

Tisk výkresů, export souborů.

248


ELEKTRONICKÉ POČÍTAČE



Obor/zaměření: Řídicí systémy





Cílem vzdělávání předmětu elektronické počítače je naučit ţáky orientovat se v problematice

výpočetní techniky, poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a návrhů programů.

Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně vyuţívat osobní

počítače, znali jejich funkci a vnitřní strukturu a moţnosti pouţití samostatně i ve sloţitějších

celcích a dokázali se orientovat v dané problematice.

Ţák je schopen vysvětlit úlohu výpočetní techniky v současné elektronice a ţivotě společnosti.

Pouţívá matematického aparátu účelně k řešení programového zadání. Ţák je schopen objasnit

strukturu a činnost počítače a řeší jednoduché úlohy, které je schopen realizovat pomocí

vývojového prostředí programovacího jazyka.


Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky a elektroniky. V další části se

ţák seznámí se základními pojmy číselných soustav a kódů. Ve třetí části studia se ţák obeznámí

s rozdělením programovacích počítačových jazyků, probere základní datové a řídící struktury,

rozvine své znalosti objektově orientovaného modelu programování. V další části vyuţije ţák

základních znalostí z oblasti elektroniky a aplikuje je při studiu hardware osobního počítače. Na

znalostech vstupních i výstupních periferiích osobního počítače, zálohování dat, dále

standardních rozhraní osobního počítače, a multimediálních rozhraních. Dále v dalším ročníku si

ţák osvojí znalosti systémové desky, polovodičových pamětí, CPU, GPU a grafických karet,

včetně znalostí o počítačových sítích. V programování si osvojí náročnější techniky

programování GUI aplikací, vláken, apletů, webových aplikací a databází.










249


ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Jsou pouţívány i metody






tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před

ţáky. Důleţitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení ţáků a hodnocení

zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných

příkladů. Dalším hodnotícím zdrojem je vypracování zadaných referátů k danému tématu, kde se

hodnotí získání informací, vlastní zpracování a prezentace získaných poznatků. Ve čtvrtém

ročníku je cílem vytvoření týmového projektu v rámci programování zadaného a konzultovaného

tématu, který zhodnotí dosaţené znalosti na rozsáhlejším profilovaném úkolu.





Komunikativní kompetence – ţáci formulují myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné




















250











elektrotechniky.





3. ročník



− pouţívá počítač a jeho periferie;

Úvod

Obsah a význam předmětu, souvislost elektronických

počítačů a ostatních předmětů

− provádí převody čísel mezi soustavami;

Číselné soustavy o různých základech, jejich převody

čísel mezi nimi

− ovládá principy algoritmizace úloh a sestavuje

algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy

na jednotlivé elementárnější činnosti za pouţití

přiměřené míry abstrakce);

−získává a vyuţívá informace z otevřených zdrojů,

zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich

vyhledávání, včetně pouţití filtrování;

Řetězce

Třídy

Výjimky

Datové proudy

− porozumí technickému řešení vstupních periferií;

Klávesnice

- konstrukce a funkce

- komunikace

Myš, TrackBall, TouchPad, Tablet

- konstrukce, principy snímání, dotykové obrazovky

Snímače obrazu

- principy snímání

- scannery, digitální fotoaparáty a kamery

− porozumí technickému řešení výstupních periferií;

Tiskárny a plotry

- impaktní

- neimpaktní

251


- komunikace, barevný tisk, programování

- barevné systémy

Obrazový systém

- Displeje – poţadavky, parametry

- Grafické karty – historie, 2D a 3D akcelerátory

− porozumí technickému řešení zařízení pro zálohování

dat;

Vnější zálohovací zařízení

- ZIP, JAZ

- MOD

- LTO, DLT

Vnitřní zařízení

- CD-ROM, CD-R(W), DVD, DVD ±R(W), DVD-RAM

- výměnné disky

- FD, HD (fyzická struktura, technologie)

- RAID

Disková rozhraní

- PATA, SATA

-SCSI, SAS

Souborové systémy

-FAT, NTFS, EXT

− porozumí technickému řešení standardních rozhraní

PC;

Historická rozhraní

- sériový a paralení port

Nová rozhraní

- PS/2, USB, FireWire

− porozumí technickému řešení systémové desky; Čipová sada

- northbridge, southbridge, pomocné obvody

Sběrnice

- historie a současnost

- specialní vlastnosti AGP

- PCI, PCIe, Plug&Play, Bus Mastering

− porozumí technickému řešení polovodičových pamětí; Základní dělení a typy

Pevné paměti

– ROM, PROM, EPROM, EEPROM, FLASH

Paměti s měnitelným obsahem dat

- statická a dynamická paměťová buňka

- RWM (RAM), SRAM, DRAM, SDRAM, RDRAM,

DDR

- CMOS

4. ročník



− porozumí základní struktuře a historii vývoje CPU,

organizaci přístupu k paměti a přerušení.

Srovnávací tabulka zákl. parametrů μP IA32

Bloková struktura a registry

252


- popis a funkce všech bloků

- rozdělení, popis a pouţití registrů procesoru

Data – formáty, uloţení dat v registrech a v paměti

Techniky adresování paměti (přímé a nepřímé-registrové)

Adresace v reálném reţimu (módu)

- organizace a rozdělení paměťového prostoru (fyzické,

logické)

- definice logické adresy, definice a tvorba fyzické adresy

- programové rozdělení paměti – segmentace

- přerušovací systém

-Adresace v chráněném reţimu

- popis deskriptoru – úroveň ochran

- třídy popisovačů

- pojem virtuální paměť a stránkovací jednotka

-přepínání procesů a přerušovací systém

-porozumí základní struktuře sítě, softwarovému

a hardwarovému řešení

Topologie sítě

Síťové modely

Síťové protokoly

Aktivní a pasivní prvky sítě

− ovládá pokročilé programovací techniky

(procvičování v rámci cvičení předmětu)

GUI

Kolekce

Vlákna

Knihovny Javy

253


AUTOMATIZACE








Cílem vzdělávání předmětu Automatizace ve třetím ročníku je naučit ţáky orientovat se

v problematice základních technických prostředků, jejich principů, matematického popisu

a způsobu jejich pouţití. Předmět vychází ze znalostí, získaných především v předmětech

Matematika, Fyzika a Základy elektrotechniky. Seznamuje ţáky s vyuţitím obecných fyzikálních

principů, s technickým řešením snímačů vybraných fyzikálních veličin, převodníků, pohonných

jednotek, jejich funkčními vlastnostmi, obvodovým zapojením a moţnostmi vyuţití v praxi.

Připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni automatizační prostředky volit s ohledem na konkrétní

podmínky a aplikovat je v měřicích a řídicích obvodech.

Cílem vzdělávání předmětu Automatizace ve čtvrtém ročníku je naučit ţáky porozumět funkci

základních lineárních regulačních obvodů, posuzovat a matematicky popisovat členy těchto

obvodů, vyhodnocovat řízený proces a navrhovat základní typy regulátorů. Proto je ţák

v předmětu seznámen s uţívanými matematickými nástroji, především Laplaceovou transformací

a Z - transformací. S vyuţitím tohoto matematického aparátu jsou ţáci schopni vyjadřovat

statické i dynamické vlastnosti regulovaných soustav, regulátorů i uzavřených reg. obvodů. Ţáci

jsou seznámeni i se základními typy regulátorů nelineárních, dvoupolohových, neboť tento typ

jednoduchých a provozně spolehlivých regulačních členů je hojně pouţíván. Na základě

získaných znalostí je ţák schopen regulátory tohoto typu zapojit a seřídit. V rámci předmětu jsou

ţáci seznámeni i se základy sekvenčního řízení, s návrhy sekvenčních logických obvodů a jejich

obvodovou realizací.


Učivo předmětu Automatizace ve třetím ročníku navazuje na obecné znalosti z matematiky,

fyziky, základů elektrotechniky a základů číslicové techniky, získané v prvním a druhém ročníku.

V této části jsou ţáci seznámeni s funkcí vybraných automatizačních prostředků, principy jejich

konstrukčního nebo obvodového řešení a zjednodušeným matematickým popisem, který

respektuje úroveň znalostí matematiky.

V úvodu jsou ţáci seznámeni s obsahem pojmu řídicí – automatizační technika, její funkcí

a účelem, základním principem řídicího obvodu se zápornou zpětnou vazbou, základní

terminologií a nejběţnějšími typy regulací.

Navazující část předmětu je věnována principům snímačů nejběţnějších fyzikálních veličin –

teploty, polohy, rychlosti, zrychlení, vlhkosti, vodivosti, průtoku, tlaku a síly. Další část učiva

254


pak seznamuje ţáky se zapojením těchto snímačů v elektrických obvodech, příp. s metodami

potlačení vlivů poruchových veličin.

Pozornost je věnována i vybraným typům převodníků. Ţáci jsou seznámeni s převodníky mezi

dvěma elektrickými analogovými veličinami (U/U, U/I, I/U, I/I), mezi signály elektrickými

a pneumatickými (E/P, P/E), jsou popsány základní principy zapojení převodníků A/D a D/A

(kompenzační, komparační, s váhovými odpory, s odporovou sítí R-2R, integrační).

Významná část předmětu pojednává o akčních členech. Jsou popsány principy stejnosměrného

motoru a jeho uţívaných zapojení, střídavých motorů a to jak jednofázových tak i trojfázových,

motorů asynchronních i synchronních, motorů komutátorových a krokových. Jsou probrány

moţné reţimy jejich funkce, způsoby řízení otáček, brzdění a reverzace. Jejich funkce je popsána

zatěţovacími rovnicemi a grafy jejich zatěţovacích charakteristik.

V závěrečné části učiva předmětu ve třetím ročníku jsou ţáci seznámeni se základy logického

řízení. Navazuje se přitom na znalosti získané v předmětu číslicová technika. Tyto znalosti jsou

doplněny o informace o obvodové struktuře uţívaných logických členů, jejich vlastnostech

a charakteristikách, způsobech ošetření logických signálů. Jsou probrány základy kombinačních

logických obvodů.

Učivo předmětu ve 4. ročníku dále navazuje na znalosti, získané v předmětech fyzika,

matematika, základy elektrotechniky a automatizace. Ţák je seznámen se základními pravidly

Laplaceovy transformace a Z – transformace. Rozsah je volen tak, aby byl schopen vyřešit běţné

úlohy z oblasti lineárního řízení, aby uměl provést základní identifikaci regulované soustavy

a podle vybraných kritérií byl schopen navrhnout strukturu a parametry základních typů

regulátorů.

V části věnované nelineárním regulátorům jsou ţáci seznámeni se základními funkčními

vlastnostmi těchto členů, s jejich graficko-početním popisem a vlivem jejich parametrů na průběh

veličiny regulované i veličiny akční.

V kapitolách o sekvenčním řízení jsou ţáci poučeni o základních principech sekvenčních

logických obvodů, jejich popisu, návrhu a realizaci, tak, aby byl ţák schopen jednodušší typy

těchto obvodů navrhnout podle ústního zadání nebo podle zadaného časového diagramu.





práce.



ukázkami funkce jednotlivých prvků na přípravcích, sestavených z průmyslově vyráběných dílů.

Ţáci jsou důsledně vedeni k samostatnému uvaţování, pochopení základních principů a k práci

s odbornou literaturou.



učiva je prověřována písemnými pracemi, ústním zkoušením a sledováním aktivity ţáků. Důraz

255


je kladem na logické pochopení souvislostí, rozlišení příčin a důsledků, vyvozování správných,

přesných a úplných závěrů. Ústní zkoušení prověří i vyjadřovací schopnosti ţáka a jeho

schopnosti logické argumentace v diskusi. Důleţitou součástí ústního zkoušení je i zařazení

vlastního sebehodnocení ţáků a hodnocení zkoušeného ostatními ţáky.





Komunikativní kompetence - Ţák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné




Personální kompetence - Ţák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosaţené výsledky,




Sociální kompetence - Ţák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu


Samostatnost při řešení úkolů - Ţák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro






Aplikace matematických postupů - Ţák se učí při řešeních praktických úloh zvolit odpovídající















256






3. ročník




růst, je seznámen s jeho obsahem, zná základní strukturu

reg. obvodu se zápornou zpětnou vazbou

Úvod, technicko – ekonomický význam automatizační

techniky, terminologie (reg. soustava, regulátor, akční

člen, reg. odchylka, veličina řídicí, řízená, poruchová,

akční)

- zná základní typy řízení, rozdíl mezi řízením

a ovládáním

Ovládání, řízení na konstantní hodnotu, řízení

programové, vlečné, poměrové, extremální , regulační

obvod jednoduchý a rozvětvený, regulační obvod spojitý

a diskrétní

- zná způsob popisu reg. obvodů blok. schematy Algebra blokových schémat, řazení bloků

- umí popsat základní poţadavky na statické

a dynamické vlastnosti snímačů v reg. obvodu

Statická převodní charakteristika snímačů, zpracování

signálů, potlačení poruch a šumů, dynamické vlastnosti

čidel

- zná strukturu měř. řetězce, kompenzační a diferenční

zapojení snímačů

Kompenzační a diferenční snímání veličin, členy měř.

řetězce

- zná základní metody snímání polohy, rychlosti, otáček,

zrychlení

Snímače polohy, rychlosti, otáček, zrychlení

Snímače odporové, kapacitní, indukční, indukčnostní,

transformátorové, optické

Snímače absolutní a relativní (inkrementální)

- zná základní metody snímání tlaku, tlakové diference,

síly, momentu

Snímače tlaku, tlakové diference, síly, momentu

Snímače deformační, tenzometrické, kapacitní,

piezoelektrické

- zná principy měření průtoku tekutin (objemového,

hmotnostního) snímačem turbínovým, indukčním,

plovákovým, ultrazvukovým, anemometrickým, se

škrtícími orgány

Snímače průtoku kapalin a plynů – princip průtokoměrů

(s turbínkou, indukčních, plovákových, ultrazvukových,

se škrtícími orgány), rovnice kontinuity, Bernouliova

rovnice

- zná principy měření úrovně hladiny kapalin a sypkých

hmot (mechanické, plovákové, kapacitní, ultrazvukové,

provzdušňovací, radarové, radiační)

Snímače úrovně hladiny (mechanické, plovákové,

kapacitní, ultrazvukové, radarové, radiační,

provzdušňovací)

- zná principy kontaktních sním. teploty (odporových,

termočlánkových, polovodičových, tlakových,

dilatačních)

- umí popsat funkci pyrometru a bolometru

- umí nakreslit zapojení odpor. snímačů v můstku

(dvojvodičové, třívodičové) a odvodit podmínky

rovnováhy

- dokáţe popsat princip měření tepelného mnoţství

Snímače teploty kontaktní a bezkontaktní

Zapojení odpor. snímače v můstku (dvouvodičové,

třívodičové)

Měření mnoţství tepelné energie (tepelného mnoţství)

257


- umí popsat a odlišit signál přirozený, jednotný

a unifikovaný

- zná základní poţadavky kladené na převodníky

- zná základní zapojení anal. převodníků U/U, U/I, I/U,

I/I , U/f, U/t s oper. zesilovačem

- umí nakreslit principiální schéma A/D a D/A

převodníků a popsat jejich činnost a vlastnosti

Členy pro přenos a transformaci signálů (převodníky)

Analogové (spojité) převodníky s OZ

Převodníky A/D, D/A - kompenzační, komparační,

integrační, s mezipřevodem na frekvenci, s váhovými

odpory, s odpor. sítí R-2R

- umí nakreslit zapojení ss motoru jako motoru s cizím

buzením, derivačního a sériového, sestavit obvodové

rovnice, popsat funkci motoru

- ze zatěţovací rovnice je schopen nakreslit zatěţovací

charakteristiku, stanovit otáčky naprázdno a záběrový

monent

- umí popsat reţimy motoru (při změnách otáček

pomocí odporu v kotvě, napájení obvodu kotvy, buzení)

a vysvětlit tyto reţimy pohybem pracovního bodu

motoru

Akční členy a jejich části

Stejnosměrný motor s cizím buzením

Stejnosměrný motor derivační

Stejnosměrný motor sériový

- vlastnosti, popis zatěţovací rovnicí, zatěţovací

charakteristiky, řízení otáček, brzdění, reverzace

- umí nakreslit schéma usměrňovačů

-- jedno a trojfázových

-- neřízených a řízených

-- jedno a dvoucestných

a vysvětlit jejich funkci

- zná zapojení napájecího obvodu generujícího šířk.

modul. impulsy ss nap. napětí, umí popsat jeho činnost

Napájecí obvody ss motorů

- usměrňovače neřízené a řízené, jednofázové a

trojfázové, jednocestné a dvoucestné

Napájení ss motoru šířkově modul.impulsy

- umí vysvětlit vznik mag. pole pulsujícího a pole

rotujícího

- dokáţe nakreslit schéma a popsat funkci as. motoru vč.

jeho zatěţovací charakteristiky, odečíst otáčky

naprázdno, moment zvratu, záběrový moment, skluz

- je schopen uvést a vysvětlit Klosův vztah

- zná způsoby řízení otáček, brzdění a reverzace motoru

- umí nakreslit obvod pro přepínání hvězda – trojúhelník

a vysvětlit jeho činnost

- umí uvést schéma a vysvětlit funkci rozběhové fáze

jednofázového indukčního motoru

Indukční motory – točivé mag. pole, pulsující mag. pole,

Leblancův teorém

Motory jednofázové a trojfázové

Asynchronní motor s kotvou nakrátko, s kotvou

krouţkovou

- umí nakreslit principiální schéma střídače a popsat

jeho funkci (jednofázový, trojfázový, můstkový)

- umí popsat princip a činnost frekvenčního měniče

- dokáţe popsat funkci můstkového cyklokonvertoru

Napájecí obvody indukčních motorů

Střídače – jednofázový, trojfázový, můstkový

Princip frekvenčního měniče

Princip cyklokonvertoru, zapojení můstkového

cyklokonvertoru

- umí nakreslit schéma a popsat činnost

jednofázového kom. motoru

Komutátorový motor jednofázový

- umí popsat funkci synchronního motoru, vykreslit jeho

zatěţovací charakteristiku, popsat jeho spouštění

Synchronní motory

- umí popsat činnost krokového motoru, určit velikost

kroku, popsat druhy napájení (po fázích, po dvojicích

fází, čtyřtaktní, osmitaktní)

Speciální synchronní stroje – krokové motory

Krok. motor s pasivním rotorem a s rotorem radiálně

258


magnetovaným, způsoby napájení

- dokáţe pracovat s log. signály, sestavovat log. rovnice

komb. log. obvodů, mapy a časové diagramy, slučovat

sousední členy a provádět minimalizaci log. výrazů

- ví, co je to minimální úplný soubor log. funkcí

- zná pravidla Boolovy algebry a umí s nimi pracovat

Prvky logického řízení

Boolova algebra

Způsoby popisu kombinačních log. obvodů – log.

rovnicí, tabulkou, Karn. mapou, časovým diagramem

- zná obvodovou strukturu hradel NAND a NOR a umí

popsat jejich funkci

- umí sestrojit a popsat převodní charakteristiku

- umí sestrojit vstupní a výstupní charakteristiku a

nakreslit obvody pro jejich změření

- umí popsat a vysvětlit průběh odběrové charakteristiky

Obvodová struktura hradel NAND a NOR

Vstupní, výstupní, převodní a odběrová charakteristika

Rozlišení vstupních a výstupních úrovní L a H

Základní praktická zapojení a ošetření nevyuţitých

vstupů

4. ročník



- umí dle slovního zadání nebo dle zadaného časového

diagramu sestavit PTP, provést vyloučení nadbytečných

stavů, vytvořit RTP, zvolit MP a sestavit MVP a MVF

Sekvenční logické obvody (asynchronní) – postup

při návrhu (PTP, RTP, MP, MVP, MVF), časový

diagram

Sek. obvody synchronní

- umí stanovit přenos základních členů

(obvody RC, RL, RLC)

- umí určit přenos k zadané popisující diferenciální

rovnici

- je schopen stanovit obraz odezvy na vstupní budící

signál a určit její vzor (originál, předmět)

- - umí se orientovat v Laplaceově slovníku

Spojité řízení - úvod

Laplaceova transformace – přímá, inverzní, základní

věty, přenos, imp. funkce, přech. funkce, odezvy

na vstupní signál

Laplaceův slovník

- dokáţe stanovit celkový přenos k zadanému

blokovému schematu členů se známými dílčími přenosy

- zná základní symboly a značení

Algebra blokových schémat – řazení bloků sériové,

paralelní, antiparalelní, zpětnovazební

Značky a symboly

- umí odlišit statickou a astatickou regulovanou soustavu

- zná postup stanovení impulsní a přechodové funkce

- umí stanovit odezvu na obecný vstupní signál

- umí vypočítat a nakreslit průběh frekvenční

charakteristiky (v kompl. rovině, v log. souřadnicích)

- podle průběhu přech. funkce nebo podle tvaru frek.

charakteristiky je schopen provést identifikaci

základních typů regulovaných soustav

Regulované soustavy – statické a dynamické vlastnosti

Impulsní funkce, přechodová funkce, frekvenční

charakteristika (v komplexní rovině, v log. souřadnicích)

Identifikace regulovaných soustav

(statických, astatických) z přech. funkcí a z frekvenčních

charakteristik

- zná přenosy regulátorů typu P, I, D, PD, PI, PID

- dokáţe vypočítat a sestrojit průběh imp. funkce, přech.

funkce a frek. charakteristiky základních

a kombinovaných typů regulátorů

- zná rozdíl mezi přímými a nepřímými typy regulátorů

- je schopen stanovit, zda se jedná o regulátor

bez interakce nebo s interakcí

Regulátory – základní typy (P, I, D) a kombinované (PD,

PI, PID), přech. funkce, impulsní funkce, frekvenční

charakteristiky

Regulátory přímé a nepřímé, s interakcí a bez interakce

259


- dokáţe stanovit přenos řízení, odchylky nebo poruchy

uzavřeného regulačního obvodu

- umí stanovit frek. charakteristiku uzavřeného

regulačního obvodu, jeho impulsní a přechodovou

funkci

Regulační obvod (zapojení regulované soustavy a

regulátoru) se zápornou zpětnou vazbou

Přenos otevřeného reg. obvodu, přenos uzavřeného

regulačního obovodu

Přenos řízení, přenos poruchy, přenos odchylky

Impulsní funkce, přechodová funkce, frekvenční

charakteristiky

- umí posoudit vlastnosti řízeného procesu a vyznačit

na jeho časovém průběhu charakteristické parametry

Jakost řízeného procesu – doba regulace, přesnost

regulace, doba průtahu, doba náběhu, doba přechodu,

přeregulování

- umí zvolit dle zadané regulované soustavy typ

regulátoru pro dosaţení nulové trvalé regulační

odchylky nebo dovolené regulační odchylky

- umí stanovit strukturu a parametry základních typů

regulátorů podle kriteria lin. reg. plochy

Základy syntézy regulátorů – návrh struktury a parametrů

dle základních kriterií

- maximální trvalé reg. odchylky

- kritera lin. reg. plochy

Seznámení s kriteriem kvadratické reg. odchylky a

kriteriem optimálního modulu

- dokáţe ověřit stabilitu regulované soustavy nebo

regulačního obvodu dle Hurwitzova, Routh-Schurova

a Michajlov-Leonhardova kriteria

- je schopen posoudit stabilitu uzavřeného reg. obvodu

podle frek. charakteristiky obvodu otevřeného

(Nyquistovo kriterium)

- umí namodelovat soustavu, regulátor a regulační

obvod v prostředí ANALOX metodou sniţování

derivace

- zná postup při praktickém nastavování parametrů

regulátorů

Stabilita regulovaných soustav a regulačních obvodů

Charakteristický polynom, póly přenosu

Kriteria stability: Hurwitzovo

Routh- Schurovo

Michajlov-Leonhardovo

Nyquistovo

Modelování regulovaných soustav, regulátorů

a regulačních obvodů na počítači v prostředí ANALOX

Praktické postupy při nastavování parametrů regulátorů

(Ziegler – Nicholsova pravidla)

- umí graficky stanovit průběh regulované veličiny

i veličiny akční

- dokáţe stanovit vliv parametrů nespojitého regulátoru

a parametrů regulované soustavy na časový průběh

regulované veličiny (při řízení na konstantní hodnotu) –

vliv hystereze, doby průtahu, doby náběhu a úrovně

ţádané hodnoty

Nespojité regulátory (dvoupolohové, třípolohové),

regulační obvody s nespojitými regulátory

Regulátory bez hystereze, s hysterezí, se zpětnou vazbou

Průběh regulované veličiny a veličiny akční

Konstrukční řešení, praktické uţití

- umí nakreslit blokové schéma číslicového regulačního

obvodu a popsat význam a funkci jednotlivých členů

Číslicová regulace – základní blokové schéma

číslicového regulačního obvodu

Tvarovací člen, vzorkovač, číslicový regulátor,

vzorkovací perioda

- dokáţe k zadané diferenciální rovnici nalézt

odpovídající rovnici diferenční (pro diferenciální rovnici

řádu 1 a 2)

Časová diskretizace, popis spojitého procesu

v diskrétních časových okamţicích, přechod

od diferenciální rovnice (obrazového přenosu) k rovnici

diferenční

- k dané diferenční rovnici umí stanovit odpovídající

diskrétní přenos

- umí stanovit přechodovou posloupnost, impulsní

posloupnost, odezvu na obecnou vstupní posloupnost

Z – transformace - přímá, inverzní, základní věty,

diskrétní přenos, impulsní posloupnost, přechodová

posloupnost, odezva na obecnou vstupní posloupnost

Jednotková posloupnost

Diracova δ - posloupnost

Slovník Z - transformace

260


- zná popisující diferenční rovnice, Z – přenos, imp. a

přech posloupnost základních a odvozených typů

regulátorů

- umí sestavit přenos uzavřeného regulačního obvodu

a stanovit Z-obraz jeho odezvy na vstupní posloupnost

- umí vypočítat několik prvních vzorků výstupní

posloupnosti obvodu

Základní a odvozené typy diskrétních regulátorů – P, S,

D, PD, PS, PSD

Uzavřený diskrétní regulační obvod

- je schopen ověřit stabilitu diskrétního přenosu Stabilita diskrétních členů a obvodů, charakteristický

polynom, póly přenosu

261


AUTOMATIZAČNÍ CVIČENÍ








Cílem předmětu automatizační cvičení je získání znalostí potřebných pro projekci ŘS, v nichţ je

nasazen programovatelný automat (PLC). Jedná se přitom jak o poznatky technického provedení

PLC a jeho spojení s řízeným procesem, tak i metody programování v souladu s normou

EN 61131-3. Po absolvování předmětu jsou ţáci schopni navrhnout jak strukturu ŘS s PLC, tak

i naprogramovat algoritmus řízení příslušné technologie.


Učivo předmětu vyuţívá znalosti číslicové techniky a dále kapitoly o logických ŘS

(kombinačních i sekvenčních) z předmětu automatizace. Předmět v úvodu ţáky seznámí

s programovacími jazyky v oblasti PLC, v další části jsou probrány základní úlohy automatizace

a následně prakticky realizovány na PLC přípravcích.



programovatelných prostředků automatického řízení a pomoci strukturovaného přístupu byli

schopni postupně vyřešit zadané úkoly. Dále je kladen důraz na to, aby se ţáci naučili vyuţívat

a dodrţovat příslušné standardy a uměli se uplatnit jako členové pracovního týmu.

Pojetí výuky

Výuka předmětu probíhá ve specializované počítačové učebně, vybavené průmyslově

vyráběnými PLC a programovacím SW dotyčné firmy. Výuka je organizována

v dvouhodinových blocích s polovinou třídy tak, ţe v úvodu bloku je vysvětlena určitá

problematika. Následuje ukázka typických programátorských obratů, souvisejících s vysvětleným

učivem tak, aby v závěru vyučovacího bloku ţáci sami řešili zadané úlohy a ověřili funkčnost

svých programů na přípravcích.




262


Nejčastější jsou písemné testy a klasifikované praktické práce, při kterých je ověřováno, zda ţáci

dokáţí naprogramovat zadanou úlohu. Při hodnocení je zohledněna i aktivita ţáků během výuky.

Ústní zkoušení není vzhledem k charakteru předmětu a učiva vhodné a je prováděno pouze

ve výjimečných případech.





















Internet.








automatizace, měření a regulace nebo vývoje nových zařízení.




263



4. ročník



- umí navrhnout ŘS s PLC, tj. vybrat vhodný typ

a připojit periferie

- umí z nabídky různých typů SW vybrat vhodný typ

pro řešení daného problému

Blokové schéma PLC, popis HW, spojení PLC s řízeným

procesem, popis SW- přehled programovacích jazyků.

Popis programovacího prostředí – manager projektu,

nastavení, tvorba nového projektu..

- zná grafické programovací jazyky

- umí programovat v jazycích LD, FBD

Grafické programovací jazyky.

Popis jazyka LD – ovládací prvky, cvičné úlohy.

Popis jazyka FBD – funkční bloky, cvičné úlohy.

- zná textové programovací jazyky

- umí programovat v jazycích IL, ST

Textové programovací jazyky

Popis jazyka IL – struktura, příkazy, cvičné úlohy.

Popis jazyka ST – struktura, příkazy, cvičné úlohy.

- umí pouţívat prostředí CoDeSys

- zná vnitřní strukturu PLC WAGO

- umí spravovat a programovat PLC WAGO

- zná průmyslové sběrnice

PLC WAGO – úvod, programovací prostředí CoDeSys.

PLC WAGO – vnitřní struktura, časovače v/v porty

PLC WAGO – vzdálená správa, monitorování procesů

PLC WAGO – ovládání externích zařízení, MODBUS

- umí pouţívat prostředí Siemens

- zná vnitřní strukturu PLC Siemens

- umí spravovat a programovat PLC Siemens

- umí naprogramovat ŘS

PLC Siemens - úvod, programovací prostředí Siemens

PLC Siemens – základní logické funkce, praktické

ukázky

PLC Siemens –speciální funkce (časovač/čítač, ADC),

praktické ukázky

PLC Siemens – cvičné úlohy – domácí automatizace,

řízení procesů

264


ELEKTRONIKA



Obor/zaměření: Řídicí technika





Cílem vzdělávání předmětu Elektronika je naučit ţáky orientovat se v problematice základních

elektronických obvodů, sledovat vlastnosti elektrických signálů a porozumět funkci

jednoduchých elektronických zařízení, dát ţákům nástroje pro řešení jednoduchých úloh

a navrhování elektronických obvodů. Uvedený předmět připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni

účelně a účinně vyuţívat jednoduché i středně sloţité elektronické obvody a pochopili moţnosti

pouţití i ve sloţitějších celcích a aby se dokázali orientovat v dané problematice.

Ţák při studiu předmětu pouţívá jiţ známého matematického aparátu.


Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti matematiky a elektroniky z druhého ročníku.

Ve třetím ročníku se seznámí s vlastnostmi pasivních jednobranů a dvojbranů. Pokračuje

analýzou a superpozicí časově proměnných průběhů, přechodovými jevy, nízkofrekvenčními

a stejnosměrnými zesilovači. Seznámí se s jednotlivými prvky pro optické komunikace, zná

principy senzorů pro vyuţití v oblasti robotiky. Závěr tvoří kapitola zabývající se napájecími

zdroji.

Ve čtvrtém ročníku se ţák seznámí s problematikou impulzně regulovaných zdrojů, jednotlivých

sinusově i nesinusově kmitajících oscilátorů, klopných obvodů, děličů frekvence a dalších

obvodů pro zpracování signálu. Své znalosti si rozšíří poznatky o základech vláknové optiky,

o analogových a digitálních modulacích, vysílačích, přijímačích, anténní technice, televizi,

zaměřování a navigaci.






V daném předmětu je pouţívána metoda v podobě přednášky a výkladu, vyuţívající pro obrazové

informace technologií ICT. Dalším doplňkem je vyuţívání vhodných simulačních programů. Ţák

je veden k samostatné práci s odbornou literaturou a internetem.

265



Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné práce,



tvoří ústní zkoušení, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a které je vyhodnoceno

před ţáky. Hodnotí se také aktivita ţáků během výuky a při samostatném řešení zadaných

příkladů.










vyuţívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných



Sociální kompetence – ţák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje tým k práci















míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci a vyjednávání s jinými lidmi a aby


Člověk a ţivotní prostředí

Ţák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje technické metody a pracovní


266






V průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů ţák efektivně vyuţívá prvků moderních

informačních a komunikačních technologií.


3. ročník



− má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst Úvod


vyučovanými předměty

− zná vlastnosti, principy a parametry základních typů

senzorů vyuţívaných hlavně v robotice

Senzory

Poţadavky kladené na senzory (citlivost, šum, chyby

snímání)

Základní typy senzorů – principy, vlastnosti,

parametry, vyuţití

− dovede vysvětlit princip činnosti LED a ILD

− zná vlastnosti a parametry LED a ILD

− umí vysvětlit princip obecného laseru

− je schopen podle katalogu vybrat vhodný zdroj signálu

pro optickou komunikaci

Zdroje optického signálu

Nekoherentní a koherentní zdroje optického signálu

Principy, základní parametry a vlastnosti, konstrukce

a vyuţití LED

Principy laseru

Principy, základní parametry a vlastnosti, konstrukce

a vyuţití ILD

Práce s katalogy optických zdrojů pro komunikace

− zná základní optické a elektrické parametry detektorů

optického signálu

− dovede vysvětlit princip činnosti fotorezistorů a fotodiod

(PIN, APD)

− dovede vysvětlit princip činnosti snímačů CCD a CMOS

− zná vyuţití jednotlivých detektorů optického signálu

− je schopen popsat vyuţití infračerveného bezkontaktního

snímače

Detektory optického signálu a senzory

Fotorezistory, fotodiody - PIN, APD

Optické a elektrické parametry detektorů, spektrální

citlivost, zpoţdění

CCD a CMOS snímače

Infračervené bezkontaktní snímače

Polohově citlivé senzory (řádkové a plošné snímače)

− zná vlastnosti základních pasivních elektronických prvků

- umí zakreslit fázorové diagramy jednoduchých pasivních

jednobranů



jednoduchých pasivních jednobranů

- umí poměry čísel přepočítat na dB

Jednoduché pasivní jednobrany

Jednoduché pasivní jednobrany s jedním zásobníkem

energie - fázorové diagramy, frekvenční

charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině,

modulové a fázové charakteristiky, zavedení dB

- zná definici základních parametrů dvojbranu Pasivní jednobrany

267


- zná základní typy charakteristik pro vyhodnocování

vlastností dvojbranu

Pasivní dvojbrany v obvodu střídavého proudu,

definice napěťového a proudového přenosu, vstupní,

výstupní, transformační a zpětně transformační

impedance nebo admitance, frekvenční a časové

charakteristiky dvojbranu, kaskádní řazení dvojbranů



- dovede zakreslit všechny typy charakteristik jednoduchých



Jednoduché pasivní dvojbrany RC a RL s jedním

zásobníkem energie - přenosové frekvenční

charakteristiky v Gaussově rovině, modulové

a fázové charakteristiky, souvislost frekvenční

a přechodové charakteristiky (obvod integračního

a derivačního charakteru)





Pasivní dvojbrany s větším počtem zásobníků

energie stejného druhu - přenosové frekvenční

charakteristiky v Gaussově rovině, modulové

a fázové charakteristiky,






Selektivní články RC (Wienův člen, přemostěný

článek RC, dvojitý přemostěný článek RC) -

přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově

rovině, modulové a fázové charakteristiky

- dovede určit střední, efektivní hodnotu a činitel tvaru

periodického signálu

- zná charakteristické hodnoty impulsu napětí nebo proudu

a radioimpulsu

Analýza časově proměnných průběhů

Střední, efektivní hodnota a činitel tvaru

periodického signálu, charakteristické hodnoty

impulsu napětí nebo proudu, radioimpuls

- umí určit efektivní hodnotu napětí nebo proudu

- dovede vysvětlit vznik zázněje

- zná aplikaci při měření frekvence a v záznějových

nf generátorech

Superpozice harmonických průběhů (ss + stř., stř.

velmi odlišných frekvencí, stř. blízkých frekvencí,

fázově posunutých o 90o)

- umí matematicky popsat časový průběh zadaný grafem

- zná pojem „frekvenční spektrum“

Harmonická analýza periodického průběhu,

frekvenční spektrum

- dovede provést harmonickou analýzu jednoduchého

periodického průběhu

- dovede zakreslit spektrum jednoduchého periodického

průběhu

- zvládá výsledky zpracovat v Excelu

Numerická a grafická metoda harmonické analýzy,

vyuţití programu Excel

- dovede vysvětlit proces nabíjení a vybíjení kondenzátoru

přes odpor



- zná závislost napětí na C při nabíjení konstantním proudem

Přechodové jevy

Přechodové jevy v obvodu RC (nabíjení, vybíjení C)

Souvislost mezi časovou konstantou a mezním

kmitočtem

- dovede vysvětlit proces hromadění a vydávání energie

do a z cívky přes odpor



- zná závislost proudu cívkou po připojení na zdroj

Přechodové jevy v obvodu RL (vznik a zánik

proudu)

Souvislost mezi časovou konstantou a mezním

kmitočtem

268


konstantního napětí

- umí zakreslit odezvu na výstupu jednotlivých obvodů

po připojení obdélníkového průběhu napětí na jejich vstup

Přechodové charakteristiky pasivních dvojbranů RC,

jejich derivační a integrační charakter

- umí popsat přechodový děj v přetlumeném, aperiodicky

tlumeném a málo zatlumeném RO

- zná definici logaritmického dekrementu tlumení

- umí z průběhu tlumených oscilací určit jakost RO

Přechodový děj v obvodu RLC

- umí rozdělit zesilovací stupně a zesilovače podle tříd

provozu, podle zapojení, podle frekvenční charakteristiky

a podle druhu vazby mezi jednotlivými stupni;

Střídavé a stejnosměrné zesilovače

Rozdělení zesilovačů (podle pouţití – zesilovače

napětí, proudu, výkonu, podle vazby, frekvenční

charakteristiky a šíře přenášeného frekvenčního

pásma – ss/stř. nf, vf ÚPZ, vf ŠPZ, třídy zesilovacích

stupňů)

- dovede vypočítat parametry jednostupňového

i vícestupňového zesilovače (umí aplikovat analytickou

i globální metodu řešení)

Jednostupňový tranzistorový zesilovač SE, SC, SB -

určení napěťového, proudového a výkonového

zesílení, vstupního a výstupního odporu tranzistoru

a celého stupně; aktivního obvodu; vícestupňový

zesilovač a jeho vlastnosti

- umí určit dolní mezní frekvenci jednostupňového

i vícestupňového tranzistorového zesilovače

Frekvenční charakteristika jednostupňového

tranzistorového zesilovače - dolní mezní frekvence

- dovede aplikovat metodu ekvivalentního tranzistoru

v obvodu tranzistoru se zpětnou vazbou

Uţití metody ekvivalentního tranzistoru v obvodu

tranzistoru se zpětnou vazbou

- zná různé typy zpětných vazeb a jejich vliv na vlastnosti

zesilovače

Zpětná vazba - druhy, vliv na vlastnosti zesilovače

- zná typová schémata koncových stupňů nízkofrekvenčních

zesilovačů, umí vysvětlit jejich funkci a vypočítat jejich

parametry (střídavý výkon, příkon, účinnost), umí nakreslit

schémata pasivních a aktivních korektorů frekvenční

charakteristiky NFZ, zná princip ekvalizéru

Nf zesilovače - dvojčinné koncové stupně (řešení

v charakteristikách - dosaţitelný výstupní výkon

a nelineární zkreslení, výkonová ztráta aktivních

prvků a jejich chlazení), korektory frekvenční

charakteristiky (tónová clona, pasivní a aktivní

korektory hloubek a výšek, ekvalizéry)

- ví, proč musí být u SSZ pouţita galvanická vazba, je mu

jasný pojem drift, zná obvody, jimiţ je moţné drift omezit

Stejnosměrné zesilovače - princip ss vazby, způsoby

potlačení driftu

- zná základní parametry OZ a jejich velikost, zná základní

aplikační pravidla zapojování OZ, umí zapojit pomocné

obvody (ochranu vstupů a výstupů proti přetíţení, obvody

pro potlačení napěťové a proudové nesymetrie); umí

vypočítat Au a Rvst neinvertujícího, invertujícího,

rozdílového a přístrojového zesilovače s OZ; dovede

nakreslit schéma integrátoru a derivátoru s OZ a dokázat, ţe

plní svou funkci; s OZ umí realizovat DFP nebo HPF

vyššího řádu

Operační zesilovače, parametry, ochrana vstupu

a výstupu před přetíţením, kompenzace napěťové

a proudové nesymetrie, frekvenční kompenzace,

aplikace (komparátor, invertující, neinvertující

a rozdílový zesilovač, přístrojový zesilovač,

integrátor, derivátor, pásmová propust a zádrţ)

− popíše základní elektrické parametry logických obvodů

TTL a CMOS

− popíše činnost kombinačních logických obvodů

− nakreslí vnitřní schéma základních logických obvodů

v technologii TTL a CMOS

− umí pracovat s katalogem logických obvodů

Logické obvody

Poţadavky kladené na logické obvody

Základní typy logických obvodů

Kombinační logické systémy- konstrukce,

charakteristiky a přehled prvků TTL, úpravy signálu

pro TTL - ošetření tlačítka, převod logických

úrovní, vazební obvody, optické prvky

269


CMOS obvody, šumová imunita, časové průběhy,

zpoţdění, spotřeba

Vnitřních zapojení logických obvodů – TTL

a CMOS

Práce s katalogem

- umí vyjmenovat poţadavky, které jsou kladeny na napájecí

zdroje, zná princip primárních i sekundárních článků, je

informován o obnovitelných zdrojích energie

Napájecí zdroje

Rozdělení napájecích zdrojů pro elektronická

zařízení, poţadavky; baterie, akumulátory

- zná principy, základní vlastnosti a parametry, vyuţití

perspektivních zdrojů elektrické energie

Perspektivní zdroje elektrické energie, chemické

a palivové články, akumulátory

zná principy, základní vlastnosti a parametry fotovoltaických

článků

Fotovoltaické články, princip, typy, parametry

- v síťovém zdroji klasické koncepce zná různá zapojení

usměrňovačů a umí popsat jejich funkci

Základní zapojení usměrňovačů, druhy zatíţení,

průběhy napětí a proudu (jednocestný a dvojcestný

usměrňovač s výstupní kapacitou a indukčností,

usměrňovač zatíţený akumulátorem)

- dovede nakreslit schéma a vysvětlit činnost zdvojovačů

a násobičů napětí

Zdvojovače a násobiče napětí (Delonův

a Greinacherův zdvojovač, Delonův násobič)

- zná zapojení pasivních a aktivních vyhlazovacích filtrů

a jejich činitel vyhlazení

Vyhlazovací filtry LC, RC, aktivní

- dovede nakreslit schémata sériových a paralelních

stabilizátorů napětí s tranzistory (s konstantním

i nastavitelným výstupním napětím), umí nakreslit

a analyzovat schémata tří- a čtyřsvorkových stabilizátorů

napětí, umí schémata upravit v případě potřeby zvětšení

výstupního napětí nebo proudu

Spojitě pracující stabilizátory napětí a proudu,

integrované stabilizátory

- zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata

parametrických stabilizátorů se ZD a D

Parametrické stabilizátory se ZD a D

- dovede nakreslit schémata a vysvětlit princip stabilizátorů

se zpětnou vazbou

Stabilizátory se zpětnou vazbou - sériové, paralelní,

moţnosti regulace výstupního napětí, omezení

výstupního proudu (elektronická pojistka)

- umí nakreslit schémata a vysvětlit princip proudových

stabilizátorů

Proudové stabilizátory – princip, praktická zapojení

4. ročník



- zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata jedno-

i dvojčinných měničů a řídicích obvodů IRZ; je informován

o IO pro řídicí obvody IRZ

- umí vysvětlit vyuţití impulsních napájecích zdrojů

ve výpočetní a automatizační technice

Impulsně regulované zdroje

Blokující, propustný, vícenásobný propustný a

dvojčinný měnič (můstek, poloviční můstek), vhodné

typy spínačů Řídící obvody IRZ, IO pro IRZ

Impulsní napájecí zdroje pouţívané ve výpočetní a

automatizační technice - (schéma, princip činnosti,

způsoby vyuţití)

− zná základní princip vzniku oscilací

- umí vysvětlit činnost oscilátoru v souvislosti se zpětnou

Generátory kmitů

Vznik oscilací, netlumené a tlumené kmity

270


vazbou

- dovede nakreslit charakteristiku v Gaussově rovině

dle Nyquistova kritéria stability

- umí nakreslit schéma jednoduchého oscilátoru



sloţitějších pasivních jednobranů

Oscilátory s jednobranem typu N a S

- umí nakreslit schéma jednoduchého zpětnovazebního

oscilátoru s tranzistorem a s operačním zesilovačem

- dovede nakreslit charakteristiku v Gaussově rovině dle

Nyquistova kritéria stability

Zpětnovazební oscilátory

- zná princip tříbodových oscilátorů

- umí nakreslit schéma alespoň jednoho typu tříbodového

oscilátoru

Tříbodové oscilátory

Stabilní oscilátory LC

- umí nakreslit náhradní schéma PKJ a vysvětlit princip

- dovede nakreslit schéma oscilátoru s PKJ

- dokáţe porovnat vlastnosti jednotlivých typů oscilátorů

Krystalové oscilátory

- zná princip syntézy frekvence

- umí nakreslit blokové schéma PLL s děličem frekvence,

vysvětlit funkci a napsat vztahy pro frekvenci

Syntezátory frekvence

Základní metody syntézy frekvence – vyuţití děličů

frekvence, aplikace PLL a směšování

- dovede nakreslit některý z oscilátorů

- zná postup pro stanovení frekvence oscilací

- ví, kde by se daný oscilátor dal vyuţít

Oscilátory se selektivními články

- dovede nakreslit schéma zapojení s tranzistorem

ve spínacím reţimu

- umí vypočítat hodnoty prvků výše uvedeného obvodu

ve spínacím reţimu

- zná obvody pro urychlení spínání a rozpínání tranzistoru; je

mu jasná problematika spínání zátěţe s induktivním nebo

kapacitním charakterem včetně situace v charakteristikách

tranzistoru

Spínací – bipolární a unipolární tranzistor

ve spínacím reţimu, spínání zátěţe s induktivním

nebo kapacitním charakterem

- umí nakreslit schéma AKO s tranzistory

- umí nakreslit průběhy napětí v určitých bodech obvodu

- dovede vypočítat frekvenci a střídu obdélníkových průběhů

AKO

Astabilní klopný obvod s kolektorovou a emitorovou

zpětnou vazbou

- ve schématu AKO umí zakreslit moţnost pouţití

synchronizace

- funkci synchronizace umí vyjádřit v časových průbězích

signálů

Řízení frekvence, moţnost zvýšení stability

frekvence

- umí nakreslit schéma AKO s OZ a časovačem 555

- dovede vypočítat frekvenci kmitů z hodnot prvků

Aplikace OZ a IO (555)

- dovede popsat základní činnost klopných obvodů Obvody pro tvarování a výběr elektrických

signálů

Rozdělení klopných obvodů, popis funkce, moţnosti

řízení

271


- dovede nakreslit schéma obvodu

- umí vysvětlit funkci

Spoušťové bistabilní obvody, dvojkové obvody s OZ

a 555

- dovede popsat schéma diskriminátoru

- umí nakreslit Schmittův klopný obvod s tranzistory

a vysvětlit funkci klopného obvodu a hodnot součástek

na funkci

Úrovňové a okénkové diskriminátory, Schmittův

klopný obvod

- zná schémata a činnost MKO, je informován o moţných

aplikacích

Monostabilní klopné obvody s OZ a 555

- zná zapojení a činnost tvarovacích obvodů Omezovače, okrajovače, vykrajovače

Aplikace diod, Zenerových diod, tranzistorů a OZ

v jednostranných a oboustranných diodových

symetrických a nesymetrických omezovačích,

okrajovačích a vykrajovačích

- v návaznosti na znalosti přenosů a frekvenčních

charakteristik umí zakreslit tvar přechodové charakteristiky

a vliv obvodu na signál obdélníkového průběhu z generátoru

Pasívní a aktivní tvarovací obvody

Derivační a integrační RC obvod

- umí nakreslit schéma integrátoru a derivátoru a vysvětlit

jejich funkci

Integrátory a derivátory

- umí nakreslit schéma obvodu

- ví, v jakých aplikacích se jednotlivé měniče pouţívají

- umí vypočítat hodnoty součástek ze zadaných parametrů

Obvody pro úpravu frekvenčního spektra

Dolní propust, horní propust, pásmová propust,

pásmová zádrţ

- umí vysvětlit princip elektromechanických filtrů Elektromechanické filtry

- dovede vysvětlit princip aktivních filtrů s OZ Aktivní filtry s OZ

- umí vysvětlit princip přenosu signálu po optických

vláknech

- dovede vysvětlit základní parametry a vlastnosti optických

vláken

- dokáţe popsat způsoby vyuţití optických vláken

Vedení a základy vláknové techniky

Princip přenosu optického signálu po optických

vláknech

Typy optických vláken

Vlastnosti a základní parametry optických vláken

Vyuţití optických vláken (polovodičový gyroskop,

…)

- zná teorii AM, umí nakreslit schémata a vysvětlit činnost

příslušných modulátorů a demodulátorů Přenos informací

Amplitudová modulace – princip, modulátory,

demodulátory; DSB, SSB

- zná teorii FM a PM, umí nakreslit schémata a vysvětlit

činnost příslušných modulátorů a demodulátorů

Úhlové modulace – princip, modulátory,

demodulátory FM a PM;

- umí vysvětlit principy vzorkování signálu (PAM, PŠM,

PPM) a obvodů pro získání vzorků i obvodů pro zpětné

obnovení analogového signálu

Nekvantované modulace

PAM, PŠM, PPM

- rozumí a je schopen popsat vznik signálu DM, PCM

a DPCM

Kvantová impulsní modulace

PCM, DM,DPCM

- zná souvislosti mezi veličinami pro přenos digitálního

signálu

Základní přenosové veličiny digitálních signálů

Modulační rychlost, modulační frekvence, přenosová

rychlost

- zná dvoustavové digitální modulace nosné vlny, princip, Vf- přenos digitálního signálu

272


signálový prostor, chybovost přenosu ASK, PSK, QPSK, MPSK, QAM, FSK, MFSK,

APSK, OFDM, DSS, FH

- umí nakreslit a vysvětlit bloková schémata vysílačů

a přijímačů AM, FM

Bezdrátový přenos informací

Vysílače, přijímače – základní druhy

- zná rozdělení frekvenčních pásem (Ţenevská konference

2006), má představu o šíření signálů různých frekvencí

ve volném prostoru, zná pojmy impedance prostředí,

Poyintingův vektor, polarizace nosné vlny, intenzita

elektromagnetického pole v místě příjmu

Šíření elektromagnetických vln, vyuţití frekvenčního

spektra, antény

(impedance prostředí, Poyntingův vektor, polarizace

nosné vlny, intenzita elektromagnetického pole

v místě příjmu)

- je schopen vysvětlit princip identifikace na radiové

frekvenci

- zná rozdělení frekvenčních pásem a umí popsat různé

způsoby aplikace

Identifikace na radiové frekvenci (RFID)

Princip, aktivní a pasivní čipy

Frekvenční pásma, aplikace

Zabezpečení a moţnosti zneuţití

- zná a umí vysvětlit jednotlivé typy radiolokací

- je schopen vysvětlit vyuţití radiolokace v různých

aplikacích

Radiolokátory a zaměřovače, navigace

Zaměřování polohy

Radiolokace aktivní (primární a sekundární

radiolokátor)

Radiolokace pasivní, hyperbolické zaměřování

GPS, GLONAS, Beidou

- umí vysvětlit princip vedení elektřiny v plynech

- je schopen popsat princip a vlastnosti elektronek a výbojek

Výbojky a elektronky

Emise elektronů, vedení elektřiny v plynech

Základní typy elektronek a výbojek

273


DATABÁZE








Cílem vzdělávání předmětu databáze je naučit ţáky navrhnout strukturu relační databáze MySQL

odpovídající standardům dotazovacího jazyka SQL. Související předmět webové stránky

připravuje ţáky k tomu, aby byli schopni vytvořit www stránky a ve čtvrtém ročníku spojit tyto

znalosti a vytvořit pomocí jazyka php klientskou aplikaci.

Ţák umí navrhnout relační databázi v prostředí phpMyAdmin. Umí ji rozšířit, opravit a editovat

data. Umí vytvořit dotazy pomocí příkazu SELECT z více provázaných tabulek.


Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z předmětu výpočetní technika. Stejně jako

při práci v textovém editoru ţák dodrţuje zásady vytváření strukturovaných dokumentů.

V předmětu výpočetní technika byly poloţeny základy algoritmizace tvorby logických podmínek.

Toto bude dále procvičováno a rozšiřováno při programování databází.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci dodrţovali standardy MySQL a SQL, stanovené mezinárodně,

aby ctili autorská práva a byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce.


Předmět se vyučuje ve 3. ročníku jako 1 hodina teorie a 1 hodina cvičení. V hodině teorie probíhá

výklad učiva s vyuţitím projekční techniky, při cvičení ţáci aplikují získané vědomosti

v konkrétních příkladech. Při práci vyhledávají další informace o dané tématu na internetu.


Hodnoceny jsou především praktické úlohy, které ověřují, jak ţáci pouţijí určité příkazy

pro tvorbu, normalizaci, editaci nebo výběr z databáze.

V menší míře jsou zastoupeny testy ověřující teoretické znalosti.



274




Kompetence k řešení problémů – ţák rozumí zadanému úkolu, umí analyzovat problém

a navrhnout řešení, umí vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky.

Komunikativní kompetence – ţák se učí navrhnout relační databázi přehledně a srozumitelně

dle zásad normalizace databází a dotazovacího jazyka MySQL.

Personální kompetence – ţák konfrontuje svou práci s pracemi ostatních ţáků, učí se přijímat

jejich kritiku a hodnocení.

Sociální kompetence – ţák se učí pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných

pracovních a jiných činností;


s informacemi - získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě

Internet.







elektrotechniky.


Ţák získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě Internet.


3. ročník



− objasní význam databází Úvod


předměty

− umí popsat různé koncepce databází a popíše rozdíl

mezi nimi

− rozumí základním pojmům z teorie databází

- umí vysvětlit pojmy databáze, server, klientská

aplikace

Druhy databází

Základní pojmy

Koncepce relačních databází

Prvky databázových systémů

− umí efektivně spravovat databázi pomocí grafického

prostředí phpMyAdmin

Popis prostředí phpMyAdmin

Základní příkazy

Spouštění dávkových příkazů

– umí popsat entity a seskupit je do tabulek

- rozumí vzájemným vztahům v relační databázi

Návrh databáze

Datové typy, entity, vzájemné vztahy, normalizace dat,

ověření návrhu

275


– rozumí způsobu zápisu příkazů SQL

- umí vytvořit databázi a tabulku, opravit strukturu

a vymazat tabulku a databázi

- ovládá příkaz SELECT a umí pouţít všechny jeho

parametry

Základy SQL příkazů

Prohlíţení informací, výběr sloupců a řádků z tabulky,

řazení výsledků, seskupování dat

– ovládá základy programování databáze, orientuje se

ve vestavných funkcích a uloţených procedurách

Programování databáze

Úvod do programování databáze, proměnné, funkce,

uloţené procedury, spouštěče

Parametry uloţených procedur a funkcí

– ovládá základy administrace databáze, zvládá

zálohování a obnovu dat

Administrace databáze

Zálohování databáze a obnova dat

276


POČÍTAČE A SÍTĚ








Část 1 – Teorie

Cílem vzdělávání předmětu počítače a sítě ve třetím ročníku je seznámení se základními pojmy

a principy informatiky a získání obecného přehledu v oblasti hardwaru, vývoje výpočetní

techniky a komponent. Ţák získá detailní přehled o technické problematice zvyšování

výpočetního výkonu počítače a je seznámen postupně od nejjednodušších aţ po nejmodernější

technologie Hlavním cílem je podnícení zájmu ţáka o techniku počítačů tak, aby byl

i v budoucnu samostatně schopen sledování neustále probíhajícího vývoje a zdokonalování

hardwaru.

Cílem vzdělávání ve čtvrtém ročníku je pochopení fungování síťových technologií, získání

přehledu v komunikačních rozhraní počítače a osvojení si zásad zabezpečení počítače a sítě proti

vnějším hrozbám.

Část 2 – Cvičení

Cílem této části předmětu je, aby ţáci pochopili roli znalosti prostředí příkazové řádky

operačních systémů typu Unix v oblasti informačních technologii tak, aby znalosti byli schopni

dále vyuţít při dostavení či administraci systému a dále aby se orientovali v prostředí

počítačových sítí. Ţáci jsou vedeni k tomu, aby uměli navrhnout pasivní a aktivní část

jednoduché sítě a uměli provést analýzu komunikace internetových komunikačních protokolů

v rámci modelu TCP/IP.

Ţák je schopen vysvětlit úlohu operačních systémů typu UNIX v rámci informačních technologií,

fungování pouţívaných síťových technologií a princip komunikace na vrstvách dle modelu

TCP/IP. Ţák rozumí způsobům identifikace v počítačových sítích a orientuje se v analýze síťové

komunikace.


Část 1 – Teorie

Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v prvním a druhém ročníku v předmětu výpočetní

technika. Ţáci jsou nejprve seznámeni se základními pojmy, fungováním počítače a historií jejich

vývoje. Důraz je kladen především na pochopení principů a souvislostí, nikoliv na faktografické

znalosti. Další učivo je zaměřeno na počítače třídy PC a jednotlivá témata jsou seřazena

chronologicky dle jejich vývoje. V souvislosti s mikroprocesorem 80286 je hlouběji pobrána

problematika chráněného reţimu a víceúlohového prostředí. Procesoru 80386 se úzce dotýká

277


téma stránkování paměti a s následujícím procesorem 80486 je vysvětlena technika asociativních

pamětí a pouţití cache. Dříve neţ jsou probrány procesory řady Pentium, jsou ţáci seznámeni

s koncepcí RISC a CISC procesorů, pipeliningem a fungováním superskalárních procesorů. Pro

srovnání nejsou opomenuty ani konkurenční procesory firmy AMD. Vývoj mikroprocesorů

a zvyšování výpočetního výkonu je ukončen výkladem vícejádrových procesorů a vysvětlením

problematiky paralelizace programu.

Následující učivo se týká jednotlivých komponent počítače a periferních zařízení. Ţáci se

seznámí s fungováním paměťových obvodů, sběrnic, diskových pamětí, optických médií,

monitorů, displejů, tiskáren a standardních vstupních zařízení.

Učivo čtvrtého ročníku se týká komunikace počítače s okolím. Nejprve jsou probrány standardní

komunikační rozhraní počítače a poté jiţ jsou hlavním tématem počítačové sítě. Jednotlivá

probíraná témata jsou seřazena dle jejich postavení v modelu ISO/OSI v pořadí od nejniţší vrstvy

směrem k vrstvám vyšším. Důraz je kladen také seznámení s moţnými hrozbami napadení

počítače a počítačové sítě a ţáci jsou seznámeni s metodami zabezpečení počítačové sítě

a komunikace v ní.

Část 2 - Cvičení

Učivo navazuje na znalosti získané v teoretické části předmětu. Doplňuje praktické vyučování

v rámci Cisco akademie Ţáci se naučí pracovat v prostředí příkazové řádky tak, aby byli schopni

se zde orientovat a prostředí pouţívat. Seznámí se s filosofií práce operačního systému Linux.

Ţáci se naučí kde hledat a vybrat dle zadání jednotlivé komponenty standardních síťových

technologii. S popisem jejich pouţití a praktickými zkušenostmi z montáţe, oţivení a předání

sítě. Seznámí se základní funkcí aktivních prvků a moţnostmi optimalizace provozu sítě

(VLAN). Důraz je kladen na identifikaci pomocí logických adres a na příklady na efektivní

vyuţití adresního prostoru. Jsou vysvětleny postupy pro vytvoření očíslovacího plánu,

konfiguraci aktivních prvků z prostředí CLI. Ţáci se naučí pouţívat paketový analyzátor pro

zjištění a analýzu síťové komunikace. Na závěr se naučí orientovat v základních síťových

aplikačních protokolech.


Část 1 – Teorie

Výuka směřuje k tomu, aby ţáci pochopili, sledovali a ocenili jeden z nejrychleji se rozvíjejících

oborů vědy a techniky a uvědomili si jeho přínos pro lidstvo, ale i jeho případné negativní vlivy

na společnost.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci byli schopni se flexibilně a rychle zorientovat v prostředí

operačního systému a pomoci strukturovaného přístupu byli schopni problém postupně vyřešit, ţe

základem řešení je kvalitní a pečlivá práce a dále, aby se naučili vyuţívat a dodrţovat příslušné


278


Pojetí výuky

Část 1 – Teorie





Výuka probíhá během studia 4. ročníku ve dvouhodinových blocích cvičení jednou za dva týdny

na skupinu. Výuka je vedena formou výkladu doplněného praktickými ukázkami s řešením

vzorových situací a příkladů. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla ţáky samostatně

uplatňovat znalosti a dovednosti. Základem jsou pro ţáky kdykoliv dostupné materiály umístěné

na školním intranetu a další materiály dostupné na Internetu (simulační programy a analyzéry).

Jsou pouţívány i metody skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy.




Část 1 – Teorie


při kterých je ověřováno, zda ţáci zvládli probraný tematický blok učiva. Dále jsou ţáci zkoušení

ústně.

Ţáci mohou během školního roku zpracovat referát na různá zadaná témata a prezentovat ho třídě

pomocí dataprojektoru a interaktivní tabule. Tak je moţné získat kladné ohodnocení za aktivitu.




které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Dále jsou ţáci zkoušeni ústně.

Při hodnocení je uplatněna i aktivita ţáku během výuky.





Kompetence k řešení problémů − ţákům jsou prezentovány nejrůznější moderní principy

a technologie a způsoby, jakými byly objeveny a vyřešeny spjaté problémy. Ţák tak získá přehled

a zkušenosti. V souvislosti s některými probíranými tématy je uplatněno problémové vyučování,

které rozvíjí kreativitu ţáků a schopnost pouţít získané znalosti a dovednosti v praxi

k samostatnému řešení problémů.

V hodinách cvičení ţáci porozumějí zadání úkolu, dokáţou určit jádro problému, získat

informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení,

a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky.

279










s osobním počítačem a dalšími prostředky ICT, práci s běţným základním a aplikačním

programovým vybavením, jsou schopni se učit se pouţívat nové aplikace, získávat informace

z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě Internet. Ţáci mohou během

školního roku zpracovat referát na různá zadaná témata, přičemţ se naučí aktivně vyhledávat

potřebné informace a pracovat s nimi.




míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení problémů při

práci v týmu.





Ţák efektivně vyuţívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií pro

vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Předmět je svým zaměřením úzce svázán

s informačními technologiemi a umoţňuje ţákům pochopit samu podstatu jejich fungování.


Teorie

3. ročník



- vysvětlí základní pojmy informatiky a výpočetní

techniky (data, program, strojový kód, paměť, bit, bajt,

registr, zásobník, počítač)

- vysvětlí princip číslicové reprezentace dat pomocí bitů

- vysvětlí pojmy osmibitový-, šestnáctibitový-,

dvaatřicetibitový počítač

- vysvětlí důvody odlišného významu předpon kilo-,

mega-, giga-, v dekadickém a dvojkovém pojetí

Úvod do informatiky

Základní pojmy výpočetní techniky

- nakreslí blokové schéma Von Neumannovy

architektury počítače a vysvětlí činnost jednotlivých

Historie počítačů

280


bloků i počítače jako celku

- vyjmenuje vlastnosti počítače Von Neumannovy

architektury a vysvětlí jejich význam

- popíše vývoj výpočetní techniky v letech 1943-1975

a vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými generacemi

počítačů

- popíše funkci typických historických spínacích prvků

(mechanické prvky, relé, dioda, tranzistor, integrovaný

obvod)

Počítače nulté generace

Von Neumannova architektura počítače

První generace počítačů

Druhá generace počítačů

Třetí generace počítačů

Čtvrtá generace počítačů

- uvede přehled prvních čtyřbitových, osmibitových

a šestnáctibitových mikroprocesorů, popíše jejich vývoj

a parametry

První mikroprocesory a předchůdci počítačů řady PC

- uvede základní rysy počítačů třídy PC

- uvede parametry procesoru Intel 8086

- vyjmenuje registry procesoru a uvede jejich typickou

roli

- vysvětlí výpočet fyzické adresy ze segmentu a offsetu

- popíše přístup do paměti a ke vstupně/výstupním

zařízením

- popíše uloţení obsluţných rutin přerušení v paměti

a způsob uloţení přerušovacích vektorů

- popíše postup obsluhy přerušení

První počítače třídy PC

Základní rysy mikroprocesoru Intel 8086

Adresace

Vstupy a výstupy

Přerušení v reálném reţimu

- uvede základní parametry procesoru Intel 80386

- nakreslí blokové schéma a popíše činnost jednotlivých

funkčních jednotek

- vysvětlí důvody zavedení chráněného reţimu a jeho

přínos pro víceoúlohové prostředí

- vysvětlí vzájemné vztahy mezi pojmy selektor,

deskriptor, index, offset, tabulka deskriptorů.

- vysvětlí princip transformace logické adresy

na fyzickou v chráněném reţimu

- vysvětlí důvody zavedení různých úrovní oprávnění

a popíše princip uplatnění privilegií

- vysvětlí rozdíl mezi lokální a globální tabulkou

deskriptorů

- popíše moţnosti přístupu k periferním zařízením

v chráněném reţimu a význam IOPL

- vysvětlí význam brány pro předání řízeni

- popíše postup obsluhy přerušení v chráněném reţimu

a význam IDT tabulky

Intel 80286 – základní rysy

Chráněný reţim

Virtuální paměť

Privilegia a úrovně oprávnění

Brána pro předání řízení

Přerušení v chráněném reţimu

- uvede základní parametry procesoru Intel 80386

- nakreslí blokové schéma a popíše činnost jednotlivých

funkčních jednotek

- vysvětlí příčiny vzniku fragmentace paměti a nutnost

rozdělení segmentů na stránky

- vysvětlí princip převodu logické adresy na lineární

a fyzickou

- vysvětlí fungování TLB


Stránkování paměti

TLB

281


- popíše typické vývody paměťových obvodů a vysvětlí

jejich význam

- nakreslí paměťovou buňku SRAM a DRAM a popíše

děje probíhající při jejím zápisu a čtení

- porovná charakteristické vlastnosti pamětí DRAM

a SRAM

- popíše vývoj pamětí nezávislých na napájení

- porovná vlastnosti jednotlivých technologií volatilních

pamětí

- sestaví spojením více paměťových obvodů paměťový

prostor vyšší kapacity nebo paměť s větší šířkou slova

Paměti – obecné vlastnosti a principy

Paměti závislé na napájení – SRAM, DRAM

Paměti nezávislé na napájení – ROM, PROM, EPROM,

EEPROM, FLASH

- vysvětlí význam paměti cache na výkonnost počítače

- vysvětlí rozdíl mezi klasickou a asociativní pamětí

- nakreslí blokové schéma a popíše funkci základních

typů asociativních pamětí

- vysvětlí výhody a nevýhody jednotlivých druhů

asociativních pamětí

- provádí výpočty se vzájemnými vztahy kapacity cache

paměti, délkou klíče, počtem tříd, stupněm asociativity

a šířkou fyzické adresy

Asociativní paměti

Význam a princip fungování pamětí Cache

Plně asociativní paměť

Přímo mapovaná asociativní paměť

Paměť s omezeným stupněm asociativity

- vyjmenuje základní vlastnosti procesoru Intel 80486,

porovná jeho výkon s předchozími procesory a popíše

činnost jeho jednotek a organizaci paměti cache

- popíše odlišnosti variant 486DX2 a 486DX4


- vysvětlí základní rysy koncepce RISC a CISC

- porovná výhody a nevýhody obou koncepcí

- vysvětlí výhody koncepce RISC při návrhu

mikroprocesoru

- vysvětlí výhody koncepce RISC pro zřetězené

zpracování instrukcí (pipelining)

- popíše základní problémy pipeliningu a způsoby jejich

řešení (datové a strukturní hazardy, BTB, Přejmenování

registrů, spekulativní provádění instrukcí, load-use

delay)

- vysvětlí pojem „superskalární procesor“

RISC a CISC

Porovnání obou koncepcí

Zřetězené zpracování instrukcí v RISC procesorech

Superskalární procesory

- popíše vývoj mikroprocesorů Pentium aţ Pentium IV

- vyjmenuje základní parametry jednotlivých procesorů

Pentium a porovná jejich výpočetní výkon

- orientuje se v přidruţených obchodních označeních

jednotlivých verzí procesorů (např. Celeron, Xeon atd.)

- podrobně popíše vlastnosti procesoru Pentium IV

- vysvětlí příčiny neúspěchu architektury NetBurst

a důvody vzniku nové koncepce IntelCore

Procesory řady Pentium

Pentium

Pentium MMX

Pentium PRO

Pentium II

Pentium III

Pentium IV

Pentium D

Intel Core

- vysvětlí rozdíl mezi statickou a dynamickou Paralelizace

282


paralelizací

- popíše vlastnosti sad SIMD instrukcí moderních

procesorů

- uvede příklad několika MMX instrukcí a vysvětlí

v čem je jejich přínos

Statická a dynamická paralelizace

SIMD instrukce (MMX, 3Dnow!, SSE, SSE2, SSE3)

VLIW

- vyjmenuje několik významných procesorů firmy

AMD, zhodnotí jejich parametry a porovná je se

srovnatelnými procesory firmy Intel

Procesory AMD

- vyjmenuje několik typických současných

vícejádrových procesorů a zhodnotí jejich výkonnost

- vysvětlí problematiku dalšího zvyšování výpočetního

výkonu procesorů

Vícejádrové procesory

- vysvětlí rozdíl mezi sériovou a paralelní, poloduplexní

a plně duplexní, synchronní a asynchronní komunikací

- popíše výhody a nevýhody paralelního a sériového

modelu přenosu dat

- vysvětlí postupný vývoj od sériového přenosu dat

k paralelnímu a důvody opětovného návraty k sériovým

sběrnicím

- vysvětlí problém rušení, přeslechů a synchronizace

při paralelním přenosu dat

- popíše architekturu moderního počítače typu PC

- popíše vývoj počítačových sběrnic a zhodnotí jejich

parametry

Sběrnice

Základy přenosu dat

Základní deska počítače, severní a jiţní můstek

PC BUS

ISA, E-ISA

VL-BUS

PCI

PCI-X

PCI-E

- popíše hierarchii paměťového systému počítače

(registr-cache-op.paměť – disková paměť)

- vysvětlí magnetický princip záznamu

- vysvětlí nutnost kódování zaznamenávaných dat

a popíše RLL

- popíše fyzickou strukturu pevného disku

- rozumí základním parametrům pevného disku

- vysvětlí organizaci uloţených dat na pevném disku

a popíše několik typických souborových systémů

- popíše vývoj rozhrání pro připojení pevných disků

Diskové paměti

Magnetický princip záznamu

Fyzická a logická struktura pevného disku

Souborové systémy

Rozhraní IDE, ATA, S-ATA

- vysvětlí principy optického záznamu a čtení dat

- vysvětlí význam a pouţité principy samoopravných

kódů

- popíše organizaci uloţení dat na optických médiích

(pity, bity, sektory, spirálová stopa atd.)

- vysvětlí princip fungování zapisovatelných

a přepisovatelných médií

- popíše moţnosti zvyšování hustoty záznamu a kapacity

disku

- vyjmenuje jednotlivé typy optických médií a jejich

kapacity

- zná a dodrţuje zásady správné manipulace s optickými

Optický záznam dat

CD-ROM, CD-R, CD-RW

DVD-ROM, DVD+R, DVD-R, DVD+RW, DVD-RW,

DVD-RAM

Bluray

283


médii pro dosaţení jejich maximální ţivotnosti

- vysvětlí princip fungování CRT monitorů a popíše

jeho základní výhody a nevýhody

- vysvětlí polarizaci světla a popíše vlastnosti tekutých

krystalů

- vyjmenuje a vysvětlí význam jednotlivých základních

parametrů LCD displejů

- porovná pouţívané technologie LCD displejů

a vysvětlí příslušné principy

- vyjmenuje základní vlastnosti plazmových displejů

- popíše moţnosti dalšího vývoje zobrazovacích zařízení

a základní vlastnosti technologie OLED

Monitory, displeje

CRT monitory

LCD displeje – principy a pouţité technologie

Plasmové displeje

OLED

- vysvětlí principy všech pouţívaných technologií tisku

- porovná jednotlivé technologie tisku po technické,

kvalitativní a ekonomické stránce

Tiskárny

Jehličkový tisk

Inkoustový tisk

Laserové tiskárny

- vysvětlí fungování klávesnice, způsob převodu pohybu

myši na číslicový signál a principy fungování

speciálních vstupních zařízení

Vstupní zařízení

Klávesnice

Myš

Spec. vstupní zařízení (dotykové displeje, touchpad…)

4. ročník



- orientuje se v základech teorie přenosu dat

- popíše vývoj komunikačních rozhraní počítače

- vysvětlí rozdíl mezi jednotlivými komunikačními

rozhraními

- popíše výhody a nevýhody jednotlivých

komunikačních rozhraní

Komunikační rozhraní počítače

Sériová linka

Paralelní port

USB

FireWire

IrDA

- vysvětlí způsob činnosti a oblast pouţití neuronových

sítí

- vysvětlí činnost počítače se zásobníkovou

architekturou

- popíše moţnosti vyuţití digitálních signálových

procesorů a vysvětlí odlišnosti jejich vnitřní struktury od

architektury klasického mikroprocesorového systému

- popíše očekávané trendy vývoje výpočetní techniky

- popíše hlavní rysy a vlastnosti kvantového počítače

Speciální architektury počítače

Neuronové sítě a neuronové počítače

Zásobníkové architektury

DSP

Kvantové počítače

- popíše přínos a vyuţití počítačových sítí

- nakreslí běţné síťové topologie a vysvětlí jejich

výhody a nevýhody

- vyjmenuje vrstvy modelu ISO/OSI a vysvětlí jejich

roli

Úvod do počítačových sítí

Vyuţití a přínos počítačových sítí.

Historie sítí

Topologie sítě

Model ISO/OSI

284


- vysvětlí rozdíl mezi sítí LAN a WAN

- vysvětlí pojmy: přenosová rychlost, kódování,

modulace, rychlost šíření signálu, zpoţdění

- popíše a porovná vlastnosti jednotlivých přenosových

médií

Fyzická vrstva

Přenos dat. Přenosová rychlost, zpoţdění

Koaxiální kabel

Kroucená dvoulinka

Optická vlákna

Bezdrátový přenos dat

Kódování

Modulace

- popíše typický formát rámce a vysvětlí význam jeho

poloţek

- vysvětlí roli fyzické adresy

- vysvětlí důvody rozdělení přenosu na krátké rámce

- vysvětlí příčiny vzniku chyb při přenosu

- vysvětlí způsob zabezpečení rámce

- vysvětlí vliv délky rámce na pravděpodobnost jeho

chybného přenosu

Linková vrstva

Rámce

Fyzická adresa

Chyby při přenosu. Zabezpečení rámce. CRC

- vysvětlí pojmy: Kolize, kolizní slot, multiplex

- popíše rozdělení metod sdílení přenosové cesty

- vysvětlí výhody a nevýhody deterministických

a nedeterministických metod

- vysvětlí přinos metod CSMA oproti metodě Aloha

- vysvětlí problém naléhající CSMA metody

- vysvětlí přínos metody CSMA/CD oproti CSMA

Sdílení přenosové cesty

Klasifikace metod sdílení

FDMA

Deterministické metody TDMA

Nedeterministické metody – Aloha, CSMA

CSMA/CD

- popíše vznik a vývoj Ethernetu

- popíše jednotlivé verze Ethernetu

- popíše pouţívaný formát rámce a fyzické adresace

Ethernet

- vysvětlí funkci propojovacích prvků fyzické a linkové

vrstvy

- popíše učící algoritmus mostu a přepínače

- vysvětlí výhody switche oproti hubu

- navrhne jednoduchou lokální síť

Propojovací prvky

Opakovač, hub

Bridge, switch

- porovná modely ISO/OSI a TCP/IP

- vysvětí funkci směrovače

- popíše formát IP adresy a způsob jejího zápisu

- rozpozná třídu IP adresy

vysvětlí důvody vzniku tříd IP adres

- vysvětlí vazbu mezi IP adresou a fyzickou adresou

a popíše význam ARP

- vysvětlí pouţití masky sítě

- popíše vznik podsítí

- vysvětlí rozdíl mezi paketem a rámcem

- popíše formát IP datagramu a vysvětlí význam

jednotlivých poloţek hlavičky

Síťová vrstva

Internetworking

Model TCP/IP

IP adresa, IPv6

ARP

Router

Maska sítě - Subnetting, supernetting

Přímé a nepřímé směrování

ICMP

Privátní IP adresy, Proxy, NAT

285


- vysvětlí postup při přímém a nepřímém směrování

- orientuje se v ICMP

- pouţívá PING ke zjištění dostupnosti cílové stanice

- vysvětlí výhody zavedení privátních IP adres

- popíše mechanismus fungování Proxy

- popíše fungování NAT

- zjistí síťovou konfiguraci počítače

- nastaví síťovou konfiguraci počítače

- popíše vznik celosvětové sítě Internet

- vysvětlí význam a roli portů na transportní vrstvě

- vysvětlí rozdíl mezi protokoly TCP a UDP a uvede

typické příklady jejich pouţití

- vysvětlí příčiny vznik fragmentace

- popíše a vysvětlí okénkové potvrzovací schéma

Transportní vrstva

Porty

Protokoly TCP a UDP

Potvrzovací schéma

- vysvětlí rozdíl mezi modelem klient-server a peer-to-

peer a uvede příklady typických aplikací pro oba typy

- popíše sluţbu WWW

- popíše fungování elektronické pošty

- popíše fungování sluţeb Telnet a FTP

Aplikační vrstva

Aplikace klient-server a peer-to-peer

WWW

E-Mail

Telnet

FTP

- popíše a vysvětlí moţnosti odposlechu komunikace

v počítačové síti

- vysvětlí základní pojmy kryptografie

- vysvětlí výhody asymetrického šifrování

- popíše metody způsobu výpočtu hash

- vysvětlí princip fungování elektronického podpisu

- vysvětlí princip fungování zabezpečeného přenosu

pomocí SSL

- popíše moţné způsoby získání elektronického podpisu

- popíše fungování virů, červů a moţné způsoby ochrany

- popíše a vysvětlí další moţné zdroje ohroţení počítače

a počítačové sítě

- vysvětlí fungování firewallu

- dodrţuje zásady zabezpečení počítače proti vnějším

hrozbám

- dokáţe identifikovat hlavní slabiny zabezpečení

počítače a sítě a následně navrhnout opatření pro jejich

odstranění

Zabezpečení počítačové sítě

Moţnosti odposlechu komunikace

Symetrické a asymetrické šifrování

Digitální podpis

Certifikáty

SSL

Firewall

Viry, červy

Spam, phishing, pharming, denial of service

- popíše architekturu bezdrátové sítě wifi a moţnosti

jejího vyuţití

- nakonfiguruje domácí bezdrátovou síť

- orientuje se v technologiích GSM, EDGE, UMTS

Bezdrátové sítě

286


Cvičení

3. ročník

-orientuje se ve vývoji operačních systémů typu UNIX

-zná pojmy spjaté s OS LINUX

-umí se přihlásit do OS a orientuje se v prostředí

příkazové řádky

Charakteristika operačních systémů typu UNIX

-vývoj, zdroje, dokumentace

-uţivatelská rozhraní

-základní pojmy a konvence

-příkazový procesor shell

-uţivatelé a skupiny

- provádí základní úkony se soubory a adresáři

- nastaví přístupová práva v systému souborů

- umí spustit program

-orientuje se ve vstupech a výstupech obsluţných

programů

Systém souborů a základní příkazy

- práce se soubory

- přístupová práva

- spouštění programů vstup a výstup programu, řetězení

-zná základní proměnné prostředí

-orientuje se v expanzi proměnných a substituci příkazů

-umí vytvořit základní varianty

- vstup a výstup programu, řetězení

- proměnné interní a prostředí, expanze a substituce

- tvorba variant

-zná roli procesů v chodu operačního systému

-umí základní ovládání procesů pomocí signálů

Ovládání systému, základní příkazy

- procesy

- čas v LINUXu

- ovládání procesů, signály

- orientuje se v aplikacích, které jsou standardně

součástí příkazového procesoru

- zná prostředí editoru vi a programy tar a gzip

- nastaví linky pro sdílení souborů

- aplikace, stavové utility

- editory

- linky

-orientuje se ve standardu FSHS

-plánuje spouštění úloh pomocí nástrojů příkazové

řádky

-zná princip grafického rozhraní X11

Základy správy systému, grafické prostředí systému

- filesystém a jeho struktura

- národní prostředí

- plánování úloh

- grafické prostředí systému

-zná moţnosti skriptování

-napíše jednoduchý skript dle zadání

Skripty

- příklady

4. ročník

-vybere vhodná přenosová média

-zná parametry pasivních prvků lokální počítačové sítě

-zná měřené a kontrolované parametry

Infrastruktura počítačových sítí

- přenosová média

- realizace pasivní části sítě

- měřící protokoly

-orientuje se v parametrech síťových rozhraní

-Ovládá paketový analyzátor

Linková vrstva – síťová rozhraní

- konfigurace síťových rozhraní

- parametry přenosu

- fyzická adresa a datový rámec

- paketový analyzátor Ethereal

287


-zná aktivní prvky fyzické a linkové vrstvy

-Ovládá síťový simulátor

Aktivní prvky a síťové technologie

- ethernet a aktivní prvky

- základní testovací příkazy – ping

- seznámení s programem PacketTracer

-zná komunikační moţnosti aktivních prvků na fyzické

a linkové vrstvě

-zná blokové uspořádání přepínače a způsoby ovládání

jeho managementu

- simulace provozu jednoduché LAN při pouţití

rozbočovače (HUB)

- simulace provozu jednoduché LAN při pouţití

přepínače (SWITCH)

- základní módy switche

-umí zobrazit servisní údaje a základní nastavení

přepínače pomocí rozhraní CLI

-orientuje se v problematice VLAN

- CLI - základní příkazy, management linkové vrstvy

- VLAN

-určí z IP adresy adresu sítě a uzlu, broadcast adresu

a masku/prefix

-zná podstatu vytváření podsítí a supersítí a jejich

význam

Síťová vrstva- IP protokoly

- IPv4 logické adresy, maska a prefix

- třídy IP adres

- vytváření podsítí, maskování – výpočet

-vytvoří dle zadání návrh očíslovacího plánu

-zná nastavení síťové části OS

-zná autority Internetu

-rozumí analýze IP komunikace

- návrh očíslovacího plánu firmy

- realizace identifikace sítě v simulátoru

- přímé a nepřímé směrování, směrovací tabulka

- ARP protokol, DHCP

- nastavení síťové části OS

- autority Internetu

- analýza síťové části komunikace

-orientuje se ve způsobech směrování

-zná blokové uspořádání směrovače

-Nastaví dynamické směrování směrovače z CLI

Směrování a základní nastavení směrovače (routeru)

- statické směrování

- dynamické směrování

- příklad na realizaci směrování

-rozumí portaci a vazbě na aplikace

-správně interpretuje výstupy programu netstat

-umí analyzovat komunikaci TCP

Transportní vrstva

- portace

- protokoly TCP a UDP

- sledování TCP komunikace v paketovém analyzátoru

- netstat

288


GRAFIKA A MULTIMÉDIA








Cílem předmětu je naučit ţáky navrhnout a vyrobit grafické prvky a animace např. pro webové

stránky, prezentace, e-learning… za pouţití vlastní digitální fotografie, vektorového nebo

rastrového grafického programu.

Cílem nebude zvládnutí jen jednoho programu, ale zvládnutí principů práce za účelem dosaţení

konkrétního výsledku. Tím pádem budou ţáci schopni se později naučit pouţívat nové aplikace.

Ţáci budou schopni efektivně vyhledávat návody a tutoriály na Internetu a aktivně vyuţívat takto

získané informace.


Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v prvním ročníku v předmětu výpočetní technika.

Ţáci získají rozšířené poznatky z oblasti animace a multimédií. Efektivně zpracují grafickou

a multimediální informaci. Vyuţívají při práci vhodné softwarové vybavení. Výsledky práce

prezentují v digitální podobě. Tyto obecné znalosti ţáci vyuţijí při řešení konkrétních,

specifických úloh v jiných předmětech.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci dodrţovali standardy, aby ctili autorská práva a byli schopni se

kriticky dívat na výsledky své vlastní práce.


Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla ţáky samostatně uplatňovat jejich znalosti

a dovednosti v samostatných cvičeních. Část výuky je nezbytně nutné realizovat teoretickou

formou, kdy jsou ţákům vysvětleny a prezentovány potřebné informace ke zvládnutí daného

tematického celku. Při této výuce je v maximální míře vyuţívána prezentační technika

k názorným ukázkám a k zajištění zpětné vazby od ţáků, je nutné provádět systematické

ověřování nabytých znalostí. Praktická výuka probíhá v dělených skupinách ţáků, kdy kaţdý ţák

můţe samostatně pracovat u počítače na zadaných úlohách nebo je práce řešena v týmech

projektovou formou výuky.


Ke kaţdému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni ţáci řešit

souběţně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou

289


vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení ţáka, ale

bude zohledněn i přístup ţáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva.







Komunikativní kompetence – ţák se učí zpracovávat obsah webové stránky přehledně

a srozumitelně dle zásad strukturovaného dokumentu.







Internet.



Postoj k demokracii zaujímají ţáci i v prostředí školní výuky, uplatňují ho při vlastní komunikaci

s okolím, při spolupráci v týmu, společných akcích školy i mimoškolních aktivitách. Při výuce

ICT se naučí správnému vyuţívání moderních komunikačních prostředků, zpracování

a prezentaci projektů v souladu se společenskými normami a na základě utvářeného právního

povědomí.


Výuka předmětu ICT vede automaticky ţáky k ekologickému chování při pouţívání prostředků

ICT, k uvědomování si toho, a ţe vyuţívání těchto prostředků má nepřímo vliv na ochranu

ţivotního prostředí společnosti. Ţáci si osvojují návyky z oblasti ergonomie, a souvisejících

vědních oborů, které mají dopad na zdraví jedince a celé společnosti.


K tomuto tématu mají vztah všechny tematické celky předmětu ICT, kdy se ţáci učí pracovat

s informacemi a uvědomují si to, ţe je informace zboţí se všemi důsledky a dopady

ve společnosti. Obecně platí, ţe ţáci se učí praktickým činnostem, které budou moci nabízet

a uplatňovat v pracovním procesu, a tedy jakákoliv znalost a dovednost bude v budoucnu kriticky

hodnocena danou společností.



290



3. ročník



− rozumí a vysvětlí základní pojmy z oblasti grafiky

– vysvětlí základní principy HW

– zvládá motivové reţimy fotoaparátu

Principy vektorové a bitmapové grafiky

Základy DTP

Základy HW pro grafiku

Základy fotografování

− ovládá program

− provádí tvorbu základních objektů

− tvoří a edituje křivky

− transformuje objekty

− formátuje výplně a obrysy

− pracuje s textem

− vkládá bitmapové obrázky

− exportuje a tiskne obrázky

Seznámení s vektorovým programem

Popis pracovního prostředí, panely nástrojů, panel

vlastností

Základní nástroje

Tvorba základních objektů

Křivky

Manipulace s objekty

Výplně objektů

Obrysy objektů

Text

Uloţení a export dokumentu

Tisk dokumentu

− rozumí principům bitmapové grafiky

− nastaví a změní základní parametry obrazu

− provádí geometrické korekce obrazu

− upravuje jas a kontrast

− upravuje barvy

− retušuje obrazy

− vkládá text

− pouţívá efekty

− ukládá, exportuje a tiskne grafiku

Seznámení s bitmapovým programem

Popis pracovního prostředí

Základní parametry grafiky

Geometrické úpravy obrazu

Tonální a barevné úpravy obrazu

Histogram

Retušování

Text

Efekty

Ukládání a export grafiky

Tisk

4. ročník



− rozumí a vysvětlí základní pojmy z oblasti multimédií Barevné systémy

Vektorové a bitmapové formáty

Principy animací

Základy stínování a osvětlování

Orientace v prostoru a tvorba modelu

Principy 3D programů

− ovládá základní principy 3D modelování Úvod do multimédií

291


− pracuje s vybraným program Základy 3D grafiky, orientace v prostoru

Základní pojmy a techniky

Seznámení se s vybraným programem pro 3D grafiku

− vymodeluje jednoduché objekty

− upraví existující objekty

− vytvoří sestavu a pracuje s ní

Tvorba objektů různými postupy

Modifikace vytvořených objektů

Práce se skupinou objektů

− osvětlí scénu

− pouţívá virtuální kameru

− spojí virtuální scénu s realitou

Principy osvětlení scény

Kamery a jejich pouţití

− vytvoří realistický materiál a aplikuje ho na objekt Tvorba materiálů

Práce s texturou a její mapování

Vyuţití reflexe a refrakce

– rozumí principům a moţnostem počítačové animace

− rozpohybuje objekty a sestavy

− animuje tvar a vzhled objektů

Základy počítačové animace

Vytvoření klíčových snímků

Animace parametrů a materiálů

− ovládat animační program

− importuje, vytváří a upravuje grafiku

− pracuje se symboly, knihovnou, tlačítky

− animuje objekty

− aplikuje filtry

− pracuje s textem

− pouţívá zvuk

− vytváří video

− publikuje a exportuje animace

Seznámení s prostředím programu

Pracovní plocha, nástroje, panely

Pouţívání importovaných kreseb

Umístění kresby do aplikace Flash

Vytváření a úpravy kreseb

Kreslení, změna tvaru objektů

Přesunutí, uspořádání a odstranění kresby

Barvy, přechody a tahy

Symboly, instance a poloţky knihovny

Časové osy

Základy animace

Doplnění pohybu

Pouţívání vrstev masek

Filtry a prolnutí

Text

Zvuk

Video

Publikování a export

Úvod do jazyka ActionScript

292


WEBOVÉ STRÁNKY








Prvním cílem vzdělávání předmětu webové stránky je naučit ţáky vytvářet webové stránky

odpovídající standardům jazyka html a css. Související předmět databáze připravuje ţáky k tomu,

aby byli schopni navrhnout webovou databázi. Druhým cílem předmětu webové stránky je spojit

tyto znalosti se znalostmi html, naučit ţáky začlenit data získaná z databáze do webových stránek

pomocí jazyka php.

Ţák umí vytvořit webové stránky v jazyce html či xhtml, umí je formátovat pomocí kaskádových

stylů css. Umí ověřit kód html stránek i souborů css podle standardů konsorcia W3C. Je schopen

zaregistrovat doménu III. řádu a umístit své webové stránky na internet.

Umí naprogramovat scripty v jazyce JavaScript a začlenit je do webových stránek.

Ţák ovládá základy programování v jazyce php, pomocí nástrojů php umí pracovat s databází,

tj. umí vytvořit webové stránky obsahující data z databáze, tato data umí zadávat či měnit

prostřednictvím svých webových stránek.


Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z předmětu výpočetní technika. Stejně jako

při práci v textovém editoru ţák dodrţuje zásady vytváření strukturovaných dokumentů a jejich

formátování pomocí stylů. V předmětu výpočetní technika byly poloţeny základy tvorby html

dokumentů, které budou v tomto předmětu rozšířeny o další prvky. Základy algoritmizace

z předmětu výpočetní technika budou dále procvičovány a rozšiřovány při programování skriptů

webových stránek.

Dále učivo předmětu navazuje na předmět databáze, ţák bude aplikovat získané znalosti

při návrhu webové databáze a vytváření webových stránek umoţňujících zadávat a editovat data

webové databáze.


Výuka směřuje k tomu, aby ţáci dodrţovali standardy html a css stanovené mezinárodním

konsorciem, aby ctili autorská práva a byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní

práce.


Předmět se vyučuje ve 3. a 4. ročníku jako 1 hodina teorie a 2 případně 3 hodiny cvičení.

V hodině teorie probíhá výklad učiva s vyuţitím projekční techniky, při cvičení ţáci aplikují

293


získané vědomosti v konkrétních příkladech. Při práci vyhledávají další informace o dané tématu

na internetu.


Hodnoceny jsou především praktické úlohy, které ověřují, jak ţáci pouţijí určité html a css

prvky, či naprogramují řešení určitého úkolu pomocí skriptů.

V menší míře jsou zastoupeny testy ověřující teoretické znalosti kódu.

K hodnocení přispívá také vzájemné hodnocení grafického a obsahového zpracování webových

stránek na zadané či vlastní téma.







Komunikativní kompetence – ţák se učí zpracovávat obsah webové stránky přehledně

a srozumitelně dle zásad strukturovaného dokumentu.







Internet.







elektrotechniky.




3. ročník



294


− objasní význam internetu Úvod


předměty

− pouţívá nejméně dva z nejčastějších internetových

prohlíţečů

− chápe význam testování webových stránek v různých

prohlíţečích

− umí uvést alespoň jeden příklad odlišného zobrazení

webové stránky v různých prohlíţečích

Pouţívané internetové prohlíţeče

− umí tvořit strukturovaný text pomocí nadpisů několika

úrovní a odstavců

– rozumí relativním odkazům v hypertextových

odkazech a obrázkách

– umí připravit obrázky (především zmenšit rozměry)

pro pouţití na internetu

– tvoří tabulky s odpovídající strukturou buněk záhlaví

a buněk s vlastním obsahem

– umí rozčlenit stránku na jednotlivé bloky a vytvořit

tak layout

Základy HTML

vybrané html tagy a jejich atributy

– umí připojit externí soubor stylů, umí provést interní

zápis stylu i přímý zápis stylu u konkrétního prvku, umí

zvolit nejvhodnější způsob zápisu podle konkrétní úlohy

– pouţívá vybrané vlastnosti css stylů

– umí formátovat styly pro jednotlivé tagy, třídy(class) i

identifikátory(id)

– rozumí dědičnosti stylů i kontextové deklaraci stylu

prvku uvnitř jiného prvku

Základy CSS

vybrané vlastnosti

– umí ověřit správnost html kódu i css podle standardů

W3C Standardy webu

– umí zapsat interní i externí skript

– umí deklarovat proměnné, pouţívat operátory, tvořit

podmíněné příkazy a cykly

– umí pracovat s proměnnou typu pole

JavaScript

programovací jazyk

– umí vytvořit odkaz na prvek html dokumentu a zjistit

či změnit jeho vlastnosti

JavaScript

objekty, jejich vlastnosti a metody, html DOM

– umí pouţívat metody objektů window, document,

history, date, string, math JavaScript

standardní objekty a jejich metody

– umí deklarovat funkci, předávat hodnoty pomocí

parametrů, chápe rozdíly mezi globální a lokální

proměnnou

– umí přiřadit funkci určité události

– umí naprogramovat vybranou obsluhu události

JavaScript

události a obsluha událostí

– umí vytvořit komunikaci na pozadí pomocí

technologie Ajax a pouţít ji pro vylepšení funkčnosti

stránek

Ajax

295


4. ročník



Úvod

Webový server

– umí deklarovat proměnné, pouţívat operátory, tvořit

podmíněné příkazy a cykly

– umí pracovat s proměnnou typu pole

– umí deklarovat funkci, předávat hodnoty pomocí

parametrů, chápe rozdíly mezi globální a lokální

proměnnou

PHP

programovací jazyk

– umí navrhnout webovou databázi

– prostřednictvím PHP umí získat data z databáze

a vloţit je do webové stránky

PHP a databáze

– umí vytvořit html formulář

– umí odeslat data formuláře na server a uloţit

do databáze

Formuláře

editace dat

– pomocí PHP umí zjistit názvy sloţek i souborů

uloţených na serveru, vytvořit strukturu sloţek, odeslat

soubor na server, smazat soubor či sloţku

Práce se soubory

– umí vytvořit relaci mezi klientem a serverem

– umí naprogramovat přihlášení uţivatele a jeho

identifikaci

Session

296


CVIČENÍ Z MATEMATIKY








Cvičení z matematiky rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů

reálného světa a jejich vyuţití. Výuka rozvíjí schopnost logického, abstraktního a analytického

myšlení, ale také paměti, zejména dlouhodobé.

Těţiště výuky spočívá v matematizaci reálné situace, v aktivním osvojování strategie řešení

komplexních úloh a problémů.

Hlavní cíl předmětu leţí v přípravě k maturitní zkoušce a pro následné studium na vysokých

školách technického a přírodovědného zaměření.


Učivo předmětu cvičení z matematiky opakuje a prohlubuje znalosti získané zejména ve středním

vzdělávání v předmětu matematika.


1. Operace s čísly a výrazy – učivo prohlubuje a rozšiřuje elementární poznatky z teorie číselných

mnoţin a algebraických výrazů.

2. Funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy – téma vychází ze znalostí základních typů těchto

útvarů: lineární, kvadratické, mocninné, goniometrické a cyklometrické, exponenciální

a logaritmické. Ţák při řešení rovnic a nerovnic vyuţívá znalostí z lineární algebry, řeší praktické

úlohy s vyuţitím poznatků o funkcích v diferenciálním a integrálním počtu.

3. Komplexní čísla – ţák chápe důleţitost rozšiřování číselných oborů, řeší rovnice v oboru

komplexních čísel.

4. Planimetrie a stereometrie – téma prohlubuje a rozvíjí prostorovou představivost ţáka,

zkvalitňuje jeho grafický projev, celky jsou postaveny na rozboru problému, jeho vyřešení

a vyhodnocení výsledku.

5. Lineární algebra – vyuţívá znalostí o vektorech při řešení soustav lineárních rovnic pomocí

matic a determinantů.

6. Analytická geometrie v rovině a v prostoru, analytická geometrie kuţeloseček – řeší analyticky

polohové a metrické vztahy lineárních a kvadratických útvarů.

7. Základy diferenciálního a integrálního počtu – aplikuje poznatky při vyšetřování průběhu

a vlastností funkce, při výpočtu obsahu rovinného obrazce a objemu rotačního tělesa.

297



Cvičení z matematiky učí myslet kriticky, vyhodnocovat reálně danou situaci a vytvářet vlastní

úsudek při řešení problému, respektovat názory druhých. Analýza a řešení problémů

komplexnějšího charakteru pomáhá posilovat pozitivní rysy osobnosti – přesnost, systematičnost,

důslednost, vytrvalost a píli.




Cvičení z matematiky pouţívá metod vyţadujících tvořivé myšlení, zejména heuristické

a výzkumné. Heuristickou metoda spočívá v tom, ţe ţáci některé části vysloveného problému řeší

samostatně. Častěji uplatňovaná výzkumná metoda vyţaduje od ţáků hledání řešení celého

problému. U všech metod se uplatňuje názornost, jednoduchost, jasnost, ţivost, smysluplnost

a důleţitost.


Hodnocení ţáka vychází z klasifikačního řádu školy. Podklady pro hodnocení a klasifikaci jsou

získávány průběţně během celého klasifikačního období soustavným sledováním výkonu ţáka

a jeho připravenosti na vyučování, ústním zkoušením, písemnými pracemi s otevřenými

i uzavřenými úlohami, popř. hodnocením podílu ţáka na skupinových pracích a jeho aktivit

během výuky.

Zásady hodnocení a klasifikace: průběţnost, komplexnost, objektivnost, jednoznačnost,

přesvědčivost a motivačnost.

Předmět je zařazen do čtvrtého ročníku. V prvním pololetí píší ţáci dvě jednohodinové práce,

ve druhém pololetí píší jednu jednohodinovou práci.



Matematické kompetence – ţák pracuje s matematickými pojmy, objekty, jevy a vztahy, grafy,

tabulkami a diagramy, aplikuje různé matematické postupy a modely při řešení matematických

úloh i úloh z praxe.

Kompetence k řešení problémů – ţák řeší problémové, adekvátně náročné úlohy na základě

analyticko-syntetického myšlení, logického uvaţování a přirozené tvořivosti, promýšlí a plánuje

různé způsoby řešení problémů a samostatně posuzuje jejich správnost.

Komunikativní kompetence – ţák srozumitelně a věcně argumentuje jak v projevu ústním, tak

písemném; ve spolupráci při řešení problémových a aplikačních úloh formuluje a obhajuje vlastní

myšlenky, respektuje názory druhých; při studiu odborné literatury ţák vyhledává, zpracovává

a aplikuje informace s matematickou tematikou.

Personální kompetence – ţák hodnotí průběţně své jednání a výsledky svého učení, vyhledává

zpětnou vazbu a adekvátně reaguje na hodnocení ze strany druhých, přijímá radu i kritiku, učí se

na základě zprostředkovaných zkušeností.

298


Sociální kompetence – ţák spolupracuje se svým okolím, nebojí se diskutovat a podílí se

na společném utváření pravidel práce v týmu, podílí se na realizaci společných činností a plnění

úkolů, podává vlastní návrhy a respektuje názory druhých, uvědomuje si potřebu ohleduplnosti,




Ţák chápe význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, uvaţuje o problémech

v širších souvislostech, učí se sebeúctě, sebedůvěře, sebekritice, samostatnosti, disciplinovanosti

a toleranci.


Ţák se při řešení úloh setkává např. s problematikou vyuţití energií, dopravní problematikou,

potravinovými řetězci, ekosystémy. Ţák je veden k pozitivnímu vztahu k ţivotnímu prostředí

a k aktivní účasti na jeho ochraně.


Ţák řeší samostatně problémové situace a úlohy z běţného ţivota, učí se plánovat, organizovat

a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Téma vede ţáky k odpovědnému rozhodování

o dalším profesním zaměření.


Ţák vyuţívá prostředky moderních informačních a komunikačních technologií k efektivní práci

s informacemi, prezentaci výsledků a komunikaci.


4. ročník



Úvod

Obsah a význam předmětu, organizace výuky,

klasifikace ve cvičení z matematiky

− určuje průnik, sjednocení, rozdíl, doplněk mnoţin,

vztah inkluze a rovnosti mnoţin

− provádí aritmetické operace v mnoţině reálných

čísel, pouţívá absolutní hodnotu


− pouţívá matematické vzorce a vytýkání

Číselné mnoţiny a algebraické výrazy

Mnoţiny a operace s mnoţinami, číselné mnoţiny,

intervaly.

Algebraické výrazy s mocninami a odmocninami.

− zná předpis lineární, lineární lomené, kvadratické,

vyšší mocninné funkce, exponenciální a logaritmické,

goniometrické a cyklometrické funkce

− určí definiční obor a obor hodnot funkce


Funkce a jejich vlastnosti

Pojem funkce, definiční obor, obor hodnot funkce, graf

funkce a jeho vlastnosti

Lineární a lineární lomená funkce

Kvadratická a vyšší mocninná funkce

299


význam koeficientů

− určí vlastnosti funkce: prostá, spojitá, periodická,

inverzní; vypočítá intervaly monotónnosti, sudosti,

resp. lichosti funkce a prohnutí funkce

− sestrojí grafy s absolutní hodnotou

Exponenciální a logaritmická funkce

Goniometrická a cyklometrická funkce

− rozliší ekvivalentní a důsledkové úpravy rovnic

a nerovnic

− řeší lineární, kvadratické, exponenciální,

logaritmické a goniometrické rovnice a nerovnice

a jejich soustavy početně i graficky

− řeší lineární a kvadratické rovnice s parametrem

− řeší rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

− uţívá definice logaritmu při řešení exponenciálních

a logaritmických rovnic a nerovnic

− uţije rovnice a nerovnice při řešení úloh z praxe

− při řešení úloh vyuţívá vlastností funkcí

Rovnice, nerovnice a jejich soustavy v oboru reálných

čísel

Lineární rovnice, nerovnice a soustavy

Kvadratické rovnice, nerovnice a soustavy

Exponenciální a logaritmické rovnice, nerovnice

a soustavy

Goniometrické rovnice, nerovnice a soustavy

− uţívá Gaussovu rovinu k zobrazení komplexních

čísel

− vyjádří komplexní číslo v algebraickém,

goniometrickém a exponenciálním tvaru

− sčítá, násobí, dělí, umocňuje, odmocňuje komplexní

čísla početně i graficky s vyuţitím Moivreovy věty

- řeší binomické rovnice a kvadratické rovnice

reálnými i s komplexními koeficienty

Komplexní čísla

Operace s komplexními čísly

Rovnice v oboru komplexních čísel

− pouţívá pojmy bod, přímka, polopřímka, rovina,

polorovina, úhly – vedlejší, vrcholové, střídavé,

souhlasné, středové a obvodové

– popíše shodná zobrazení – souměrnosti, posunutí,

otočení – podobné útvary a stejnolehlost

– formuluje a vyuţívá při výpočtech Pythagorovu větu,

Euklidovy věty, Thaletovu větu, sinovou a kosinovou

větu

− při řešení úloh aplikuje poznatky o shodnosti

a podobnosti útvaru, zejména věty pro trojúhelníky –

sss, sus, Ssu, usu, uu

− zná základní pojmy planimetrie a stereometrie,

polohové a metrické vlastnosti bodů, přímek a rovin,

vypočítá vzdálenosti a odchylky bodů tělesa, přímek

a rovin procházejících tělesem

− uţije poznatky o vlastnostech útvarů

při konstrukčních úlohách a při výpočtu obsahů

a obvodů rovinných útvarů, objemů a povrchů těles

Planimetrie a stereometrie

Shodnost, podobnost a stejnolehlost

Goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku,

Pythagorova věta, Euklidovy věty, Thaletova věta

Goniometrické funkce obecného úhlu, sinová a kosinová

věta

Obvody a obsahy základních rovinných útvarů

(trojúhelníky, rovnoběţníky, lichoběţníky, pravidelné

n – úhelníky, kruh, kruţnice a jejich části)

Povrchy a objemy základních těles (hranoly, jehlany,

válce, kuţele, koule a jejich části)

− ovládá operace s vektory – rovnost, sčítání, násobení

vektoru reálným číslem, skalární součin dvou vektorů,

Lineární algebra

Operace s vektory v rovině a prostoru

Matice a determinanty

300


odchylku vektorů, lineární závislost a nezávislost

vektorů, vektorový součin dvou vektorů

− vypočítá hodnost matice

− vypočítá determinant 2. a 3. řádu

− při řešení soustav lineárních rovnic uplatňuje

Gaussovu eliminační metodu, Frobeniovu větu

a Cramerovo pravidlo

Soustavy lineárních rovnic

− rozlišuje rovnice přímky v rovině a v prostoru –

parametrické, obecnou, směrnicový tvar, úsekový tvar

− zná parametrické rovnice a obecnou rovnici roviny

− aplikuje poznatky při řešení úloh na polohové

a metrické vztahy bodů, přímek a rovin – vzdálenosti

a odchylky

Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině

a v prostoru

Rovnice přímky, polopřímky, úsečky, roviny

Polohové a metrické vlastnosti bodů, přímek a rovin

− definuje a charakterizuje jednotlivé kuţelosečky:

kruţnici, elipsu, hyperbolu a parabolu

− vyjádří kuţelosečku obecnou rovnicí a ve středovém,

resp. vrcholovém tvaru

− řeší úlohy na vzájemnou polohu kuţelosečky

a přímky

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině

Definice, grafy, rovnice kuţeloseček v základním

a posunutém tvaru − kruţnice, elipsa, hyperbola,

parabola

Polohové a metrické vztahy kuţeloseček a přímek


301


VII Popis materiálního a personálního zajištění výuky

Výuka a prakticky veškerá činnost školy se uskutečňuje v budovách, které jsou v majetku

Pardubického kraje.

VII.1 Materiální zajištění výuky

Převáţná většina výuky především všeobecně vzdělávacích předmětů se uskutečňuje v běţných

učebnách, které jsou všechny vybaveny dataprojektory a počítačem.

Škola má pro podporu výuky řady předmětů vybudovány odborné učebny, a to jak pro předměty

všeobecně vzdělávací, tak i pro odborné předměty daného oboru. Ve všech učebnách jsou datové

projektory jako takové nebo interaktivní tabule (součástí je také datový projektor).

Základní zajištění je uvedeno v následující tabulce.

Předmět Zabezpečení

Anglický jazyk/

německý jazyk

K dispozici jsou odborné učebny se základním audio vybavením; v jedné

učebně je interaktivní tabule.

Fyzika K dispozici je odborná učebna vybavená datovým projektorem, ale

především laboratoř pro realizaci pokusů, a to i počítačové řízených

pomocí systému ISES, který umoţňuje provádět dálková měření.

V laboratoři je interaktivní tabule.

Chemie K dispozici je odborná učebna s datovým projektorem a laboratoř.

Výpočetní technika Výuka probíhá výhradně v počítačových učebnách za podmínek

„na jednoho ţáka jeden počítač“. Učebny jsou vybaveny datovým

projektorem.

Problematika počítačových sítí je realizována ve dvou učebnách Cisco

Academie.

Číslicová technika Praktická výuka probíhá v odborné učebně za podpory počítačů.

K dispozici je interaktivní tabule.

Elektronika Odborná učebna vybavená datovým projektorem, odborná učebna (dílna)

pro výuku cvičení v předmětu Elektronika.

Elektrotechnická

měření

Praktická cvičení probíhají v laboratořích (třída se dělí většinou na tři

skupiny, výuka probíhá paralelně). Laboratoře disponují potřebnými

měřicími zařízeními, počítačovým vybavením a měřícími kartami

pro automatizovaná měření (systém LabView firmy National

Semiconductor).

Automatizace K dispozici je laboratoř s potřebným vybavením, a to především PLC

systémy.

Mikroprocesorová Praktická cvičení probíhají v učebně s odpovídajícím technickým

302


technika vybavením. K dispozici je interaktivní tabule.

Komunikační

technika

Výuka probíhá v odborné učebně – potřebné vybavení (číslicové

ústředny, počítače) jsou k dispozici.

Praxe Výuka předmětu praxe je zcela zajištěna v dílnách, kde je potřebné

vybavení. Pro problematiku strojního obrábění jsou k dispozici dva CNC

stroje.

Tělesná výchova Vlastní tělocvična s posilovnou.

Na škole jsou k dispozici prostory pro uloţení nářadí, materiálů a učebních a jiných pomůcek.

Učitelé mají k dispozici kabinety.

Kapacita sociálního zařízení je dostatečná.

Učebnice jsou zajišťovány půjčováním přes SRPŠ naší školy. Učebnice pro sociálně

znevýhodněné zajišťuje škola z vlastních zásob, které jsou průběţně doplňovány.

Po učitelích je poţadováno vytváření vlastních studijních materiálů, a to především

v elektronické formě. Snaha je rozšiřovat zavedení e-learningové formy studia do práce našich

ţáků – jsou vytvářeny studijní lekce, které jsou zpřístupněny před LMS Moodle, který je

provozován na školní počítačové síti.

Ţáci mají k dispozici šatny (šatnové skříňky). Ve dvou vestibulech školy jsou k dispozici stolky

a ţidle, kde mohou ţáci trávit čas mimo učebny (přestávky, před vyučováním, ve volných

hodinách).

Ţáci a učitelé mají k dispozici informační centrum, které obsahuje tři části:

veřejné místo přístupu k internetu (počítače, kopírka, skener, interaktivní tabule),

knihovnu s profesionální obsluhou,

studovnu (počítače, datový projektor).

Ve všech učebnách jsou počítače připojeny na školní počítačovou síť a na internet, který je

zajištěn 100 Mbps optickým kabelem na Univerzitu Pardubice.

Pro občerstvení mají ţáci a učitelé k dispozici kantýnu a jeden nápojový automat.

VII.2 Personální podmínky

Výuku musí zajišťovat pedagogičtí pracovníci, kteří mají potřebnou odbornou a pedagogickou

způsobilost v rozsahu daném platnou legislativou (zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických

pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poţadováno je další vzdělávání a účast na různých seminářích a školeních, která bezprostředně

souvisejí nejen s vyučovanou odborností, ale také s didaktickou a psychologickou stránkou práce

učitele.

Stav pedagogických i nepedagogických pracovníků pro školní rok je uveden ve výročních

zprávách školy.

303


VIII Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP

Při realizaci ŠVP Elektrotechnika – KS, ŘS, IT bude škola spolupracovat se sociálními partnery.

Tato spolupráce se bude odvíjet především od aktuálních potřeb obou stran.

VIII.1 Firmy

Kompetentní zástupci firem představují především velmi důleţitou zpětnou vazbu z hlediska

obsahu a výsledků vzdělávání ţáků daného studijního programu.

Nosnou částí spolupráce bude:

zabezpečení odborné praxe ţáků druhých a třetích ročníků,

výstupní hodnocení odborné praxe z hlediska dané firmy,

moţnost konzultací odborníků těchto firem s našimi učiteli,

besedy se ţáky školy,

náměty na písemné práce profilové části maturitní zkoušky.

Seznam spolupracujících firem:

Foxconn Pardubice

RETIA Pardubice

Era Pardubice

Junker Holice

DARKON a.s. Hradec Králové

ELTOP Praha

CESA Pardubice

Solartec Roţnov pod Radhoštěm

VIII.2 Vysoké školy

Spolupráce s touto skupinou sociálních partnerů se bude, vzhledem k počtu těch absolventů, kteří

pokračují ve studiu na vysoké škole, zvyšovat. Hlavním cílem spolupráce bude:

zpětná vazba úrovně absolventů školy,

zabezpečení speciálních měření v laboratořích vysoké školy,

moţnost práce našich mimořádně nadaných ţáků v laboratořích vysokých škol,

zabezpečení speciálních seminářů pro učitele naší školy.

Seznam spolupracujících vysokých škol:

Fakulta elektrotechniky a informatiky - UPCE

Dopravní fakulta Jana Pernera - UPCE

VIII.3 Rodiče

Spolupráce s touto skupinou sociálních partnerů nabývá na významu, a to především z hlediska

zvýšení úspěšnosti ţáků ve studiu na naší škole. Rodiče mohou ovlivňovat obsah a metody

304


vzdělávání prostřednictvím školské rady, která je ve škole ustavena dle školského zákona.

Hlavním partnerem je SRPŠ při škole. Formy spolupráce:

zajištění půjčování učebnic pro ţáky školy,

pomoci při zabezpečení zahraničních návštěv ţáků cizích škol (ubytování, stravování),

finanční dary pro technickou pomoc – zlepšení vybavení školy,

finanční podpora různým ţákovským akcím,

poradenská činnost rodičů – odborníků z oblasti našich oborů.

VIII. 4 Úřad práce

Hlavní oblastí spolupráce jsou:

informace o stavu zaměstnanosti našich absolventů,

vývoj na trhu práce z hlediska oborů školy,

besedy se ţáky – realizace některých průřezových témat RVP Elektrotechnika.

Škola také spolupracuje s krajskou hospodářskou komorou.

26-41-m/01 elektrotechnika - spse.czspse.cz/download/skola/skolni vzdelavaci...

Documents