Stránka 1

Listopad – Prosinec 2012

Hlavní zprávy:

Pád z útesu se nekoná Energetická soběstačnost Volný obchod mezi EU a USA

Další:

Suzuki mizí z Ameriky Walt Disney koupil Hvězdné války Garry Becker

Americká ekonomika Tomáš Hart, Stanislav Beneš Listopad – Prosinec 2012

Nakonec se domluvili DOHODA ALE ŘEŠÍ PROBLÉMY JEN ČÁSTEČNĚ

Jen na poslední chvíli, až 31. prosince, se podařilo uzavřít politickou dohodu o odvrácení hrozby, pro kterou se vžilo označení fiskální útes (fiscal cliff). Hlavními postavami se stali více-prezident Joe Biden s vůdcem senátních republikánů Mitchem McConnellem, kteří také přesvědčili své straníky, kteří dohodu schválili velkou většino89:8. Ze Senátu dohoda směřuje do Sněmovny reprezentantů, krá ji musí také schválit. I když si celá Amerika výrazně oddechla, přišli političtí komentátoři hned s tím, že

problémy s uzavřením dohody daly jasně najevo, že současná americká elita již není schopna velkých dohod a kompromisů, jak tomu bývalo dříve. Z politického hlediska je zajímavá skutečnost, že poprvé za několik posledních desítek let odhlasovali republikáni alespoň částečné zvýšení daní, což bylo donedávna prakticky nemyslitelné. Ekonomická podstata dohody spočívá především ve zvýšení daní pro jednotlivce s ročním přes $400 tis., kterým se sazba zvýší z 35 na 39,6 %; u dvojic je hranice stanovena na 450 tis. ročně.

Lidem s příjmem nad 250 tis. se také postupně začnou snižovat daňové úlevy. Pro demokraty je pozitivní i prodloužení doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti, což bude stát asi $30 mld. ročně. Před politiky je ale ještě další díl složitých jednání, protože pořád existuje hrozba automatických škrtů, což by nejvíce postihlo obranné výdaje, které škrty v hodnotě $110 mld. postihly nejvíc. Kdyby se dohodu nepodařilo uzavřít, byl již nyní Pentaqgon připraven poslat 800.000 civilních zaměstnanců na neplacené volno, dokud nebude jasno, kolik bude mít peněz.

Kdo má rád slabý dolar? VĚTŠÍ VÝVOZY, VÍCE PRÁCE ALE I INFLACE

Oslabování amerického dolaru většinu amerických firem a investorů příliš netrápí. S opatrnými US spotřebiteli a omezenou vládní poptávkou se totiž na americkém trhu moc příležitostí k růstu nenabízí a tak se zraky manažerů upírají především k rozvíjejícím se trhům. To vzhledem k velikosti USA a amerických firem znamená především soustředění se na Čínu a Indii, kde rostoucí střední třída do světového spotřebního koše přidává triliony dolarů ročně, a firmy z USA chtějí

z tohoto koláče získat největší podíl. Dalším cílem je čím dál častěji Afrika, kde se po dlouhých desetiletích objevuje stabilní ekonomický růst a díky postupujícím tržním reformám se tam zlepšuje i prostředí pro investory. Poklesu hodnoty dolaru nahrává i měnová politika FED, jehož rozvaha se od doby ekonomické krize rozrostla ze 700 miliardu na 2,7 trilionu dolarů a nikdo neřekl, že FED s nákupy cenných papírů či jiných aktiv již skončil a do ekonomiky se tak nedostane další velké množství dolarů. Jiné země tento vývoj sledují s podezřením, protože

slabý USD podporuje poptávku po americkém zboží a již se stává tradicí, že např. Brazílie vždy, když dolar výrazněji oslabí, mluví o americké měnové válce. Těší to také hotely a restaurace, protože turisté se v Americe cítí bohatší a více utrácejí. Pro americké zaměstnance ale slabý dolar příliš radostí nenese – stagnující mzdy a vyšší inflace snižují reálnou hodnotu jejich mezd. Na druhou stranu ale mají práci, což Američané hodnotí jako výhodu např. oproti Evropě, kde silné euro exporty naopak ztěžuje.

Stránka 2

Listopad – Prosinec 2012

Ropy a plynu bude dost PODLE EXPERTŮ SI AMERIKA BRZY VYSTAČÍ SAMA

Již v 70. letech 20. století začali američtí prezidenti opakovaně zdůrazňovat potřebu americké nezávislosti na dodávkách ropy a plynu, hlavně z oblasti Blízkého východu, aby Amerika nebyla vystavena cenovým šokům a nestabilitě dodávek, které jsou občas s tímto regionem spojeny. Dlouhá léta šlo spíše o politické proklamace a ještě před deseti lety se tomu smáli i energetičtí odborníci. Nyní se ale začíná situace

výrazně otáčet ve prospěch Spojených států, což potvrdila i poslední zpráva Mezinárodní energetické agentury z Paříže. Podle MEA se Severní Amerika do roku 2020 stane největším světovým producentem ropy a do roku 2030 energeticky soběstačným regionem. „Spojené státy americké, které dnes dovážejí asi 20 % svých energetických potřeb, se stanou nezávislým výrobcem i spotřebitelem – dramatická

změna trendu oproti vývoji v jiných zemích světa“, stojí ve zprávě. Díky otevření nových nalezišť a rozvoji technologií se firmy snadněji dostávají ke zdrojům surovin na americkém území, navíc vysoké ceny ropy činí oproti dřívějšku mnohé projekty ekonomicky zajímavými. V mnoha státech na jihu USA dokonce agenti přesvědčují farmáře, aby jim pronajali zemědělskou půdu pro další vrty.

Vojenský letoun F-35 pozdě, draze a s problémy

396 MILIARD DOLARŮ NEMUSÍ BÝT KONEČNÁ SUMA Vývoj nového vojenského letounu F-35, který je nejdražším armádním projektem v historii USA, nabírá na zpoždění, potýká se s nečekanými technickými a organizačními problémy a vůbec má před sebou nejistou budoucnost. Dvanáct let, jak dlouho už akce trvá, je červeným hadrem pro některé kongresmany, kteří v něm vidí ideální cíl pro seškrtání rozpočtových výdajů, které se nejspíše nevyhne ani americké armádě. Kritikům se také hodí to, že dolet letadla není natolik veliký, aby byl dostatečnou odpovědí na možná rizika,

přicházející z Asie. Navíc se silně zhoršily vztahy mezi dodavatelem, firmou Lockheed Martin, a Pentagonem, kteří se navzájem obviňují za vzniklé problémy. „Je to nejhorší vztah, jaký jsem kdy v armádě viděl, a to jsem už viděl hodně“, prohlásil dokonce generál Bogdan, jeden z vedoucích programu. Příprava radarem neviditelného letounu už stála dvakrát více, než se původně plánovalo a další náklady se jen vrší. Lockheed už armádě dodal 41 letounů a vojenští nákupčí teď

zpomalují tempo nákupů, aby měla čas se vypořádat s posledními technickými problémy a snížila náklady. Ty zatím vychází na $396 mld., čtyřikrát více, než jakýkoliv dřívější vojenský projekt a dvě třetiny nákladů, které Ameriku stála válka v Afghánistánu. To v případě, že vojáci zakoupí všech 2.443 letounů do roku 2030, jak byly původní plány. Pokud se Pentagonu nepodaří významně snížit cenu za jedno letadlo, může nakonec dostat jen 1.200-1.800 strojů, upozorňují ekonomové.

„Například 24 milionů řádků software, které obsahují všechny programy v letounu dohromady je něco, co mě budí v noci ze spaní“, přiznal generál Bogdan.

Amerika se brání - čínské soláry s vyšším clem JEDNOMYSLNNÉ HLASOVÁNÍ, ŽE ČÍŇANÉ MAJÍ NEFÉR PODPORU Ve stejný den, kdy se Amerika dozvěděla jméno svého prezidenta na další čtyři roky, se nezávislá federální agentura International Trade Commission jednomyslně usnesla, že čínská vládní podpora svým výrobcům solárních panelů poškozuje U.S. firmy v oboru solární energetiky. Po tomto rozhodnutí již nestojí nic v cestě tomu, aby zase začaly vybírat zvýšené tarify, které americké ministerstvo obchodu stanovilo v říjnu a které jsou 24 – 36 % pro pět hlavních čínských výrobců a až 250 % pro další dodavatele z Číny.

Ministerstvo začalo tato cla vybírat již dříve v tomto roce, vybrané peníze ale prozatím ukládalo na zvláštní účet a čekalo na rozhodnutí ITC. Některé americké firmy ale upozorňují, že definice tarifů umožňuje se placení těchto na první pohled velice vysokých cel vyhnout. „Stačí, aby čínské firmy začaly nakupovat součástky jinde než v Číně“, upozorňuje firma GTM Research na skutečnost, že clo se vztahuje pouze na čínské solární panely, dovezené z Číny a vyrobené z čínských dílů.

Rozhodnutí nebylo jednoznačně pozitivně přijato ani mezi americkými firmami, které v oboru podnikají. Hlavně firmy, které navrhují a instalují tyto panely zákazníkům v USA, si stěžují, že dojde ke zvýšení cen pro koncové zákazníky a ke zpomalení jednoho ze slibně se vyvíjejících průmyslových odvětví. Hodně názorů také říká, že se s tím průmysl (a Číňané) vyrovnají tak, že technický rozvoj povede k dalšímu snížení výrobních cen a ceny zase časem spadnou na nižší úroveň, i se započtením vyšších tarifů.(USA Today)

Stránka 3

Listopad – Prosinec 2012

Díky za každou novou dohodu PODAŘÍ SE DOHODA MEZI EVROPOU A AMERIKOU?

Před nizozemské přístavy jako Rotterdam prochází velká část vzájemného obchodu

Uzavření dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy je velice ambiciózní cíl, se již skoro deset let objevuje vysoce na seznamu agendy politiků z obou stran Atlantiku. Vždy ale jen na tak dlouho, aby se postupem času, pod tíhou běžných problémů, stal znovu jen jedním z pomalu postupujících bodu agendy. Hned po znovuzvolení prezidenta Obamy to vypadá, že tentokrát by to mohlo vyjít a smlouva by mohla být opravdu uzavřena. Ihned po oznámení výsledků voleb se začali ozývat evropští lídři jako třeba A. Merkel nebo D. Cameron, a hlasitě se vyjadřovali po uzavření dohody, která by mohla zvýšit objem vzájemného obchodu mezi už dnes dvěma nejvíce

spolupracujícími obchodními bloky. Současné tarify jsou už dnes minimální, průměrně kolem tří procent, ale šéfové firem v USA i Evropě přivítají jakékoliv zlepšení obchodu, které pomůže jejich už tak dost zkoušeným firmám. I když se Američané stále baví o Číně, obchod s Evropou je pořád o dost větší. Loni vzájemný obchod dosáhl $485 miliard, s Čínou přitom $390 mld. Co ale firmy z USA zajímá ještě více, je to, že do Evropy se z Ameriky vyváží asi třikrát víc než do Číny. Evropsko-americká dohoda má také jednu velkou výhodu, kterou třeba severoamerická dohoda NAFTA v době svého uzavření za prezidenta Clintona neměla. Ani na jedné straně totiž neexistuje nějaká silná politická skupina, která by

hrozila ztrátou pracovních míst a snažila se uzavření smlouvy zamezit. Energii vyjednavačům také dodává neúspěch globálního jednání na úrovni WTO, tzv. kolo z Dohá. Evropská unie nyní vyjednává s Kanadou a to vyvolává tlak, aby Amerika nebyla pozadu. Silné evropské i americké lobby, např. evropské automobilky nebo američtí výrobci léků, by se rády zbavily třeba nutnosti opakované certifikace pokaždé, když na trh uvedou třeba nový motor nebo nemusely testovat své léky na obou kontinentech. Protože historie ukazuje, že odstranit netarifní bariéry obchodu je daleko složitější než snížení cel a tarifů a proto se výsledky společné expertní pracovní skupiny neočekávají dříve než na konci roku 2013.

Úroda sóji o trochu lepší SUCHO ALE I TAK ZEMĚDĚLCE POŠKODILO

O něco lepší odhad množství sklizené sóji snížil odhadované budoucí ceny, tzv. futures, této důležité zemědělské komodity a vývozního artiklu. Po velice horkém a suchém létě, které hrozilo neúrodou a velkými škodami pro americké farmáře, se i čtyřprocentní zvýšení odhadované úrody sóji ze strany ministerstva zemědělství zdá být velice

dobrou zprávou a měsíční futures na chicagské komoditní burze poklesly na $14,52/bušel (asi 35 litrů), protože vyšší úroda dokáže uspokojit větší poptávku, především stále rostoucí objednávky z Číny. Sója se tak vrací tam, odkud ji v roce 1765 do Ameriky přivezl americký námořník Samuel Bowen. Na začátku října se bušel s měsíční dodávkou prodával ještě za $15,50.

Vyšší úroda se očekává hlavně díky větší než předpokládané úrodnosti, z 37.8 na 39.3 bušlů na akr. I tak bude celková očekávaná úroda sóji na úrovni kolem 2,97 miliard bušlů nejnižší za poslední čtyři roky. Alespoň malé zvýšení úrody potěšilo hlavně pěstitele na americkém středozápadě a východním pobřeží, kde jsou nejrozlehlejší sójová pole.

Suzuki odchází, co Mitsubishi…? JAPONSKÁ AUTOMOBILKA NA U.S. TRHU NEUSPĚLA Suzuki se dlouhodobě na americkém trhu nedařilo a slabé prodeje v letošním roce dohnaly US pobočku japonské automobilky k podání návrhu na ochranu před věřiteli (Chapter 11). Od ledna do října letošního roku Suzuki prodalo v USA jen 21.000 aut, když tolik aut např. modelu Toyota Corolla se ve Spojených státech prodá každý měsíc. Suzuki, které v Americe nevyrábí a svoje vozy tam jen dováží, se také nedokázala

spojených navíc s velkou fluktuací kurzu. Před dvěma lety se za dolar platilo 82 jenů, nyní 79 a v únoru tohoto roku dokonce jen 76 japonských jenů. Přitom ještě v prosinci 2007 se dolar měnil za 113 jenů. V té době Suzuki v USA prodávalo ještě přes 100.000 aut ročně, ale měnové tlaky a uvedení na trh několika neúspěšných modelů vedlo k výraznému poklesu prodejů. Ve svém tiskovém prohlášení

jak se v USA vrátit k dřívější ziskovosti a proto z trhu odchází. V Americe bude dále prodávat jen motocykly, čtyřkolky a náhradní díly pro lodě. Lidé z branže se začínají ptát, jestli z trhu odejde i Mitsubishi, které si prochází něčím podobným jako Suzuki. Mitsubishi prodalo něco přes 50.000 vozů v tomto roce, což je o 30 % méně než loni. Výhodou firmy ale je, že má v Americe vlastní závod, ve státě Illinois vyrábí Outlander Sport, Endeavor a Galant pro

Poslední modely v Americe

Stránka 4

Listopad – Prosinec 2012

vyrovnat se značným posílením japonského jenu oproti dolaru za posledních několik let,

automobilka uvedla, že nevidí v dlouhodobém výhledu cestu,

americký trh a může se tak lépe vyhnout velkým výkyvům kurzu jenu a dolaru.

neuspěly

Čínský nástup se mění v čínský exit ROZDÍLY V REGULACI A PRÁVU JSOU PRO MNOHO FIREM NEPŘEKONATELNÉ

Mezi čínskými firmami, které chtěly mít své akcie kótované na burze v New Yorku, bývalo zvykem si koupit US firmu, jejíž akcie se v Americe již obchodují. Tento manévr, kterému se v obchodním žargonu říká vstup zadními vrátky, jim umožnil se vyhnout striktním požadavkům americké burzovní komise SEC a zrychlit tak přístup na americký kapitálový trh. V nedávné minulosti takto postupovaly desítky čínských firem takto. Nyní se trend začíná obracet opačným směrem a hodně čínských společností chce newyorskou burzu opustit. Největším z posledních případů je ohlášení Focus Media Holdings, outdoorové reklamní firmy ze Šanghaje, že přijala nabídku soukromých

investorů na prodej za $3,7 mld. a stahuje proto své akcie z obchodování (de-listing). „Hodně čínských podnikatelů chce opustit USA“, řekl David Brown z poradenské firmy PWC. „Ceny akcií jsou nízko, pravidla jsou přísná a agresivní obchodníci spekulují na další pokles cen, což Číňanům neumožňuje využívat výhod jednoduchého přístupu ke kapitálu v USA. Ale to byl hlavní důvod, který je do Ameriky většinou přivedl“. Za prvních devět měsíců t.r. již komise SEC obdržela informace o stejném postupu jako v případě Focus Media, celkem soukromí investoři zaplatí $5,8 mld. Čínské firmy doplácejí především na některé případy z poslední doby,

kdy neprůhledné a nedostupné informace o jejich čínských operacích vedly k omylům v jejich ohodnocení, což připravilo o peníze mnoho amerických investorů. Někdy šlo přímo o vylhané informace, které měly z Američanů vylákat peníze; několik takových případů již vyšetřuje FBI. Američtí a čínští regulátoři se navíc dlouhodobě nedokáží shodnout na společném postupu a poslední vývoj, kdy SEC obvinila čínské pobočky velké (americké) konzultační čtyřky z nedodržování amerických akciových zákonů při auditování čínských firem, nenaznačuje, že by se situace měla v brzké době zlepšit.(Yahoo.com)

Focus Media Holding je zatím

největším případem, kdy se čínská firma delistuje z burzy

Ceny akcií jsou nízko, pravidla jsou přísná a agresivní obchodníci spekulují na další pokles cen, to jsou důvody, proč Číňané odcházejí

Hvězdné války prodány. Za čtyři miliardy DALŠÍ DÍLY BUDE TOČIT DISNEY

Přátelé – George Lucas a Darth

Vader

Studio Walt Disney zaplatilo čtyři miliardy dolarů za Lucasfilm, které jejich majitel, režisér George Lucas, založil, aby spravovaly příjmy a všechny další záležitosti okolo veleúspěšné série Hvězdné války. Za firmu Disney zaplatí 4,08 mld. v hotovosti a akciích. Disney se tak po nákupu Marvel Entertainment v roce 2009

a Pixar Animation (za 4 a $7,4 mld.) stává jednoznačným lídrem v oblasti animovaných a super hrdinských filmů. Filmoví fanoušci byli rádi za zprávu, že Disney plánuje pokračování Hvězných válek s tím, že další film z této řady by měl přijít do kin v roce 2015. Součástí koupě bylo nejen

samotné studio, ale také třeba úspěšná firma Industrial Light&Magic, Skywalker Sound studio a firma, které spravuje práva na merchandising s designem z Hvězdných válek. George Lucas, nyní 68-letý, už nějakou dobu plánoval odchod na odpočinek a ke své další umělecké nebo další kariéře se prozatím nechce vyjadřovat.(IHT)

Stránka 5

Listopad – Prosinec 2012

Auta na výstavě naznačují optimizmus NOVÉ MODELY BRZY ZAPLAVÍ AMERIKU Většina světových výrobců automobilů má důvěru v americkou ekonomiku a amerického spotřebitele. Názorně to firmy předvedly na autosalonu v Los Angeles, kde představily největší množství novinek za posledních několik let. Nové modely představily prakticky všechny domácí a zahraniční výrobci a firmy potvrzují, že opět začínají sázet na růst americké poptávky po automobilech a na to, že lásku Američanů k automobilům nemůže narušit ani až příliš vleklé a pomalé posilování ekonomiky. Podle názoru prodejců Chevroletu, kteří v LA představili

Fiat 500 L

nový elektrický vůz Spark EV, jsou firmy po krizi štíhlejší, více naslouchají zákazníkům a masivně investují do inovací. I když největší zájem na veletrhu samozřejmě přitahovaly technologické novinky a nízká spotřeba, většina firem měla jasno v tom,

že Američané se drží prověřeného základu při porovnávání aut: dlouhověkost a spolehlivost. „Dnes se nemůžete spoléhat na zákaznickou loajalitu a čekat, že se k Vám řidič po čase zase spolehlivě vrátí, až nastane čas výměny starého auta za nové. Všechna auta tady jsou dobrá a je na prodejcích, aby o každého klienta bojovali, jakoby to byl jeho první nákup“, komentovala dění na výstavě Jessica Caldwell z firmy Edmunds.com (www.edmunds.com), která se zabývá informováním o automobilech v USA. (LA Times)

Chevrolet Spark EV

BMW i3 Coupe

Groupon – končí sláva hromadných nákupů? FENOMÉN SE UŽ MEZITÍM ROZŠÍŘIL DO CELÉHO SVĚTA

Do celého světa se z Ameriky zhruba před třemi lety rozšířil systém hromadného nakupování, jehož pionýrem se stala chicagská firma Groupon (www.groupon.com). Po rychlém dobytí Ameriky se rozšířila do celého světa, v Evropě je např. v Německu nebo třeba ve Švédsku. Loňské uvedení na burzu a růst ceny nad $20 za akcii také podpořilo euforii. Od té doby ale cena akcií vytrvale klesá a v listopadu klesla o dalších 30 %, na dosavadní minimum $2,69 za akcii. Největší konkurent Grouponu, firma Living Social, vrší dluhy a ztráty a její spoluvlastník, firma Amazon, se nedávno dostal do ztráty kvůli odpisu své investice do této firmy.

Někteří analytici již při uvedení na burzu upozorňovali na křehký business model, protože Groupon od místních prodejců získává velké slevy, které poté přeprodává svým registrovaným uživatelům. Většina prodejců ale zjistila, že po jednorázovém nárůstu zájmu, spojeném s nákupem zlevněného zboží nebo služby, se jen málokterý zákazník stane trvalým klientem. 39 % dotazovaných firem nedávno uvedlo, že by se do programu hromadného nákupu již znovu nepřihlásily, protože nesplnil jejich očekávání.

Reputaci Grouponu nepomohly ani účetní problémy, když musel opravovat své zprávy

investory, protože se přišlo na to, že peníze, které měl poslat firmám ze svého programu, účetně vykazoval jako vlastní a budil dojem, že má velké množství volné hotovosti, což investory vždy láká. Expanze a růst počtu prodejců zase vedla k velkému růstu nákladu na prodej a marketing. To začíná být nyní možná zátěží, protože průměrná roční útrata registrovaného uživatele slevových kuponů od Grouponu za poslední rok klesla ze 76 na 64 dolarů.

Tržní kapitalizace, která ještě loni dosahovala 13 miliard USD, dnes spadla na 1,8 mld. a z firmy odešlo množství výše postavených manažerů.

Stránka 6

Listopad – Prosinec 2012

US Steel se stahuje z Evropy FIRMA SE ROZHODLA OPUSTIT SLOVENSKO, SRBSKO PRODALA JIŽ DŘÍVE

Americká ocelářská firma United States Steel Corporation se rozhodla prodat svoji poslední evropskou železárnu, kterou jsou bývalé VSŽ Košice. Ty US Steel koupily na pokraji možného krachu od Dzurindovy vlády v roce 2000 za $475 mil. a s 11.700 zaměstnanci je firma největším zaměstnavatelem na východním Slovensku. Podle vyjádření manažerů firmy se Američanům nelíbí přísné ekologické limity, které na výrobce oceli kladou evropská nařízení.

Konkurenti ze sousední Ukrajiny nebo i z Číny tak získávají konkurenční výhodu a slovenská výroba potom vychází jako dražší. US Steel ale neopouští jen Slovensko, firma již dříve letos „vrátila“ srbskou železárnu Smederevo, kam vstoupila na začátku minulého desetiletí a kterou po svém převzetí vedli slovenští manažeři. Srbské akvizice se US Steel zbavila za jediný dolar, takže v prvním kvartále musela ze své rozvahy jednorázově odepsat 450 milionů dolarů. Oceláři z Pittsburghu svým akcionářům nedávno připsali dividendu pěti centů na akcii,

na newyorské burze se akcie firmy prodávají za $21-22 a podle analytiků se firma strategicky rozhodla ukončit své evropské operace. Po letošním prodeji srbské a ukončeném prodeji slovenské části firmy již totiž USS nebude mít v Evropě žádný výrobní závod. Podle slovenského premiéra Fica je důležité aby, se kupec pro košické železárny našel co nejdříve. Podle nepotvrzených zpráv by největší zájem o koupi měli ukrajinští investoři z ocelářského byznysu, novináři již nedávno psali o zájmu ukrajinského Metinvestu.

Kosmická agentura bez kormidla STUDIE NENAŠLA CÍLE ANI STRATEGICKÝ SMĚR Nová vládní zpráva o fungování amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku je velice kritická ke strategickému směru a řízení, kterého se v NASA podle všeho již delší dobu nedostává. Studie, objednaná Kongresem v roce 2011, označuje NASA za organizaci „bez kormidla“, bez dobře definovaných cílů a hrozí, že špatné fungování národní agentury ohrozí vedoucí pozici USA ve vesmírné oblasti. Zpráva ovšem není příjemná ani pro objednatele z Kongresu, protože za jeden z největších problémů označuje chybějící

národní konsenzus a měnící se objemy financování bez možnosti předvídat. Jeden cíl, na kterém se Amerika shoduje – cesta na Mars - je sice tím, na čem se většina politiků i odborníků shodne, ale i přes verbální podporu všech posledních prezidentů, nemá program dostatek financí na významný pokrok. Report také dodává, že chybějící shoda nad cíli a strategiemi podkopává schopnost agentury kvalitně řídit jednotlivé programy, jejich propojení a adekvátní přidělování peněz na jejich realizaci. Zpráva doporučuje, aby Bílý dům převzal iniciativu a začal

pracovat na novém, jasném směru NASA a vyhnal se nynějším formulacím jako „dosáhnout nových výšek a odhalit nepoznané“. NASA také potřebuje úpravu předpisů a pravidel, aby mohla lépe nakládat se svým majetkem a mohla lépe využívat odborné a lidské zdroje, které má k dispozici. Bez ohledu na nutná zlepšení ve fungování agentury se asi ale nepodaří, za současné rozpočtové situace, výrazněji navýšit prostředky na fungování. Rozpočet NASA se v současnosti pohybuje mezi 17-18 mld. USD ročně.

Ekonomické ukazatele

31.10. 28.12.

Dow Jones Industrial Average

13.107

12.938

Nasdaq

2.987 2.960

EUR/USD 1,296 1,322 CZK/USD 19.31 19,07 10-let. dluhopis USA 1,75 % 1,71 % Hypotéka 15 let fix 2.83 % 2,65 %

Stránka 7

Listopad – Prosinec 2012

Americké hlavy: Garry BECKER Gary S. Becker (*1930), patří mezi nejvýznamnější představitele tzv. chicagské školy a mezi americké držitele Nobelovy ceny (1992). Je profesorem na University of Chicago a seniorním badatelem Hoover Institute na Stanford University.

Becker se mezi světovými ekonomy pohybuje již více než 60 let, jeho práce a ekonomické argumenty byly silně ovlivněny Miltonem Friedmanem a jeho skepticismem vůči účinnosti vládních zásahů do ekonomiky. Beckerovy názory nijak zásadně nezměnila ani současná ekonomická krize, protože jak několikrát zopakoval, vláda (myšleno vláda USA) nevystupuje v roli zachránce národního hospodářství a finančních trhů, ale je spoluviníkem a tím, kdo dopustil, aby věci zašly až tak daleko. Becker souhlasí, že za určitých podmínek může vláda skutečně věcem napomoci. Trvá však na svém přesvědčení, že trhy v naprosté většině případů (ale ne vždy) vedou k lepším výsledkům než vládní intervence a že jednotlivci dokáží pro sebe zvolit lepší rozhodnutí, než by jim přisoudilo nějaké vládní nařízení shora. Nesouhlasí ani s tím, že státem řízený kapitalizmus, třeba jako v případě zemí BRIC, vede k lepším výsledkům v dnešní době. Podle něj jsou ti, co to říkají, krátkozrací, protože se na věci dívají z perspektivy posledních

několika málo let. Becker upozorňuje, že všechny tyto země se za posledních několik desetiletí posunuly k tržnímu fungování ekonomiky, takže podle něj tyto země spíše úspěch „západnímu“ kapitalizmu potvrzují, než vyvracejí. Becker je součástí té skupiny ekonomů, kteří ekonomiku nepovažují za primárně technickou vědu, ale za sociální vědu s implikacemi do každodenního života jednotlivců, kteří svými rozhodnutími dávají jasné signály o svých preferencích. Byl o zrodu tzv. rodinné ekonomiky, která popisuje rozdělení práce nebo kapitálu mezi členy rodiny a věnuje se rodinným rozhodnutím o uzavření manželství nebo počtu dětí z ekonomického pohledu. Ekonomickými principy popisoval také další sociální jevy jako např. diskriminaci, zločinnost nebo drogové závislosti. Patří ke světovým špičkám v oblasti tzv. lidského kapitálu, tedy způsobu, jak lidské znalosti přeměnit na produkci co největší ekonomické hodnoty.

Širokou popularitu, a to i mezi neekonomy, si získala Beckerova teorie zkaženého dítěte (rotten kid theorem). Popisuje situaci, kdy jedno, „zkažené“, dítě, pro které je normální, že chce ublížit svému sourozenci, je finančními rozhodnutími rodičů vedeno k tomu, že místo škození je

v jeho zájmu, aby se jeho sourozenci vedlo co nejlépe. Toho lze docílit např. tak, že rodiče ve své závěti odvodí výši dědictví podle toho, v jaké finanční situaci se budou pozůstalí nacházet – čím lépe na tom budou, tím méně zdědí a naopak. V takové situaci bude i v zájmu „špatného“ potomka, aby se jeho sourozenci měli v době vyřizování závěti co nejlépe, protože potom zbude více pro ně. Budou své sourozence proto podporovat, i když to pro ně není přirozené. Beckerovy závěry ovlivnily zákony některých asijských zemí, které upravují vztahy starých rodičů na penzi a jejich stále ještě pracujících potomků.

Mezi jeho bohatou publikační činností vyniká především práce o ekonomice rasové, pracovní, náboženské či jiné diskriminace, kterou shrnul ve své knize The Economics of Discrimination. Již na konci 60. let minulého století, kdy západní společnost procházela důležitými změnami, dokázal, že diskriminace je finančně nevýhodná a škodlivá pro obě strany. Nepřekvapí, že jako zastánce chicagské školy nachází lék proti diskriminaci především v otevřené konkurenci, kdy firmy s otevřenou politikou zaměstnanosti získávají výhody z různorodosti svých zaměstnanců.

Stránka 8

Listopad – Prosinec 2012

Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011-duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí.

Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě s potravinami.

Americká

ekonomika

Listopad –

prosinec 2012

Pro kontakt a komentáře používejte email hart.tomas@gmail.com