Česká ekonomika (2013)

2012: rok rekonomiky

Drahomíra DubDrahomíra Dub

Tisková konference, Český

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na

recese české y

bskábská

statistický úřad, 31. července 2013, Praha

padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz 1/29

Obsah� Jak ovlivnil hospodářský pok

Obsah

ekonomické vyspělosti - reávývoj v regionechý j g

� Vybrané sociální aspekty tochudoby a sociálního vylouchudoby a sociálního vylou

� Jak se vyvíjel HDP (domácí a makroekonomické rovnová

� Vládní dluh a deficit, soukr,ekonomické vztahy, trh prá

� Jak si vedeme v konkurence� Jak si vedeme v konkurence

� Závěry


kles v roce 2012 pozici ČR v álná a nominální konvergence,

ohoto vývoje (práce, riziko učení)učení)

a zahraniční poptávka, výhled) áhy

romá zadluženost, vnější , jáce, produktivita a mzdy

eschopnostieschopnosti


HDP na obyvatele

ČR se přestala blížit k průměrné2010 diverguje2010 diverguje…HDP na obyvatele v PPS, zdroj Eurostat

73

8179,073,072,580

85 ČR (EU 27=100)

ČR (EU 15=100)

73

63,5

70

75

60

65

55

60

50

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


é úrovni EU, naopak od roku

HDP na obyvatele v korunách, zdroj ČSÚ

350000

400000

250000

300000

350000

150000

200000

250000

50000

100000

150000

Česká republika

Česká republika bez Prahy

0

50000

996

997

998

999

000

001

002

003

004

005

006

007

008

009

010

2011

012


1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

HDP na obyvatele v roČR zůstává na hranici 2. a 3. třmísto) v EU 27 byla na 17 mís

y

místo), v EU 27 byla na 17. mísHDP/obyv. v PPS ČR=79 % prům2003 – rychle konvergovalo Slove2003 rychle konvergovalo Slove

HDP na obyvatele v PPS v roce 2

200

250

30020122012 EU 27

75 75 75 79 82 86 91100

150

200

47 4961 62 66 66 68 70 75 75 75 79 82

0

50

100

…

Bu

lha

rsko

Ru

mu

nsk

o

Ch

orv

ats

ko

Lo

tyšs

ko

Ma

ďa

rsko

Po

lsko

Est

on

sko

Litv

a

Ře

cko

Po

rtu

ga

l…

Slo

ven

sko

ČR

Slo

vin

sko

Ma

lta

Kyp

r


C

oce 2012řetiny žebříčku 31 zemí Evropy (20. stěstě

měru EU v roce 2012 proti 77 % v roce ensko (na 75 % z 55 % v roce 2003)ensko (na 75 % z 55 % v roce 2003)

2012, EU 27=100, zdroj Eurostat

195

272

97 98108 108 109 110 112 115 119 121 125 128 128 129 131

160

…

yp

Šp

an

ěls

ko

Itálie

EA

17

Fra

nci

e

EU

15

Sp

oj.

krá

l.

Isla

nd

Fin

sko

Be

lgie

Ně

me

cko

Dá

nsk

o

Niz

oze

mí

Švé

dsk

o

Irsk

o

Ra

kou

sko

Švý

cars

ko

No

rsko

Lu

cem

bu…


HDP na obyvatele… HDP na obyvatele z roku 2

HDP na obyvatele

� HDP/obyv. v roce 2011 (364,2 tis. korun) byl nižší než v roce 2008 (36tis. korun), a to v Praze (768 tis. pro797 tis.) i v úhrnu regionů mimo Prahu (310 tis proti 312 tis korun)Prahu (310 tis. proti 312 tis. korun)

� Relativní HDP/obyv. v PPS stoupl k 2002 2011 P 24 broky 2002-2011 v Praze o 24 pb. na

169 % průměru EU - v ČR mimo Prahu o 7 1 pb na 68 %; celkem zaPrahu o 7,1 pb. na 68 %; celkem zaČR o 8,7 pb. (79,6 %)

� Výrazná disproporce vývoje Prahy� Výrazná disproporce vývoje Prahya ostatních regionů od roku 2009 slábne


slábne

2008 dosud nepřekonán

69 Vývoj HDP na obyvatele v PPS v Praze, v ČR kromě Prahy a v ČR celkem (EU 27=100)

oti 180

200

za 120

140

160

ČR HDP na obyvatele EU 27=100P h HDP b t la

a 80

100

120 Praha HDP na obyvatele EU 27=100ČR mimo Prahu HDP na obyvatele EU 27=100

a

y 40

60

80

y 40

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Zdroj: ČSÚ

Příjmy na obyvatele vZa roky 2002-2011 nejvyšší růdůchodu na obyvatele v Mora

Příjmy na obyvatele v

důchodu na obyvatele v Mora1995-2011 v Praze → konjunk

� Příjmy (čistý disponibilní důchod domácností na obyv. v tis. korun):

2011 2002 19952011 2002 1995ČR celkem 190,4 133,5 81,3Praha 250,1 188,2 98,3

� Nejvyšší přírůstky:2002-2011: Moravskoslezs +46 6 %2002 2011: Moravskoslezs. 46,6 %

Středočeský +44,8 ČR celkem +42,6 %

1995-2011: Praha +154,4Středočeský +147,6ČR lk 127 5


ČR celkem +127,5

krajíchůst čistého disponibilního vskoslezském kraji za roky

krajích

vskoslezském kraji, za roky ktura pomohla hlavně regionům

Růst příjmů na obyvatele v letech 2002 2011Růst příjmů na obyvatele v letech 2002-2011 (čistý disp. důch. domácností/obyv., nom. v %)

50% 2011/2002 kraje

25%30%35%40%45%50%

2011/2002 ČR celkem

% 5%10%15%20%25%

%%%

0%

osl

ezs

ký

ed

oče

ský

Vys

oči

na

mo

ravs

ký

iho

česk

ý

Úst

eck

ý

ard

ub

ický

Zlín

ský

Plz

eň

ský

Pra

ha

be

reck

ý

om

ou

cký

rlova

rský

hra

de

cký

4%

6%

5M

ora

vsk

Stř

e V

Jih

om Ji Pa P

Li

Ol o

Ka

r

Krá

lové

h


5% Zdroj ČSÚ, národní účty

Příjmy na obyvatele vPo krizi v roce 2009 se v další(čistého disponibilního důchodu d

Příjmy na obyvatele v

(čistého disponibilního důchodu d

� Vysoký růst příjmů v polovině 90. ley ý p j p

� Za ekonomické konjunktury let 2002008 výrazněji procentuelně rostly2008 výrazněji procentuelně rostly příjmy na obyvatele v regionech

� V letech 2010 a 2011 se poprvéV letech 2010 a 2011 se poprvé objevil meziroční pokles příjmů:

2010 : PA 3 % HK 2 9 % OL 2 82010 : PA -3 %, HK -2,9 %, OL -2,8JČ -1,8 %, ZL -1,7 %, MS -0,8

VYS -0,6 %, KV -0,6 %, ÚL -0,3, , , , ,

2011: JHM -1,7 %, HK -1,3 %, PHA-0,9 %, SČ -0,3 %


0,9 %, SČ 0,3 %

krajíchch dvou letech růst příjmů

domácností) na obyvatele zastavil

krajích

domácností) na obyvatele zastavil

et Tempo růstu příjmů na obyvatele (čistý ů

04-disponibilní důchod domácností/obyv.; y/y v %)

16%

18%

12%

14%

16%ČRPraha

8 % 6%

8%

10%

8 %, 8 %,

3 %0%

2%

4%

6%

A

Zdroj: ČSÚ národní účty

-2%

0%

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Zdroj: ČSÚ, národní účty

Riziko chudoby a soci

Regiony v ČR s pozitivními ho

Riziko chudoby a soci

� Chudoba a sociální vyloučení ohrožovaly v roce 2011 v ČR 15,3 y ,obyvatel, v roce 2005 19,6 % - protroku 2009 (14 %) jejich podíl vzrost

� V Praze (9,1 %) a Střed. Čechách (9,6 %) nejnižší ohroženost ze všecregionů NUTS 2 v EU – vyšší v regionech Severozápad (24,6%) a

M k l ké k ji (22 %)� v Moravskoslezském kraji (22 %) –i to však bylo méně než např. v Irsk(29 4 %) nebo Itálii (28 2 %)(29,4 %) nebo Itálii (28,2 %)

� Nejvyšší ohroženost v 6 z 8 regionův Bulharsku a na Sicílii (přes 50 %)


v Bulharsku a na Sicílii (přes 50 %)

iálního vyloučení

odnotami oproti EU

iálního vyloučení

%

Lidé v riziku chudoby nebo sociál. vyloučení (2011, v % populace domácností)

ti tl

40

45

50

Rok 2011

ch 25

30

35

40 Rok 2011

10

15

20

–ku 0

5

ČR

mb…

sko

cie

ko

gie

sko

ypr

ko

álie

sko

cko

sko

sko

tva

ko

sko

ů Č

Luce

mD

án

sF

ran

Něm

ec k

Belg

Est

ons Ky

Španěls

kItá

Irs

Ře

cM

aď

ars

Chorv

ats Lit

Lo

tyšs

kB

ulh

ars


Zdroj: Eurostat

Riziko chudoby a sociHmotné strádání* definované

Kromě ohrožení příjmovou chudoboKromě ohrožení příjmovou chudobo„materiální deprivaci“* – ta se v ČRjako v průměru za „staré země“ uni

Lidé v materiální depriva

4045

j p „

2025303540

2011EU 27 2011EU 15 2011

05

101520

0

Švý

cars

ko

Luce

mbu

…

Švé

dsk

o

Isla

nd

Nors

ko

Niz

oze

mí

Dánsk

o

Fin

sko

Španěls

ko

Rako

usk

o

Spoj.

král.

Fra

nci

e

Něm

eck

o

Belg

ie

ČR

Slo

vinsk

o

*Lidé, kteří si nemohou dovolit nejméně 4 z 9 definovjíst obden maso, čelit neočekávaným výdajům, týden

f


TV, telefon.

iálního vyloučení„evropskýma očima“

ou je část obyvatelstva Evropy i vou je část obyvatelstva Evropy i v R v roce 2011 týkala 6,1 % lidí, tj. stejně

e (EU 15); v roce 2005 ještě 11,8 %

ci* (rok 2011, v % populace)

( ); j ,

Slo

vinsk

o

Malta

Euro

zóna

Irsk

o

Port

ugal …

Est

onsk

o

Slo

vensk

o

Kyp

r

Itálie

Pols

ko

Chorv

ats

ko

Řeck

o

Litv

a

"Nové

" …

Maď

ars

ko

Rum

unsk

o

Loty

šsko

Bulh

ars

ko

aných věcí: platit účty za nájem a služby, mít v bytě teplo, ní dovolenou mimo domov, auto, aut. pračku, barevnou

S C

C


Zdroj: SILC, Eurostat

PráceMíra zaměstnanosti v ČR v roúrovně let 2007 a 2008 – trend

Podíl lidí žijících v domácnostepráce klesl za roky 2003 2011 naMíra zaměstnanosti ve věkové kategorii 20-64 let (v % populace)

práce klesl za roky 2003-2011 na

75

80 EU 27ČRNěmeckoŠpanělsko

( p p )

65

70

Španělsko

60

65

55

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

*ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na

*Domácnosti, kde dospělí odpracovali předchozí ro

ce 2012 (71,5 %) nedosáhla d 2003-2012 podobný jako v EU p ý j

ech s velmi nízkou intenzitou a 6 6 % z 8 8 %; v EU stagnoval

Lidé žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce* (v % celkové populace)

a 6,6 % z 8,8 %; v EU stagnoval

p ( p p )

10

122005 2011

6

8

0

2

4

0

ČR

dosp

ělí

ČR

děti

do 1

8

let

EU

dosp

ělí

EU

děti

do 1

8

let


ok méně než 20 % své potenciální pracovní kapacity.

Nestejný vývoj reálné Silná reálná konvergence k prSlovenska a Polska divergencSlovenska a Polska, divergencVývoj poslední dekády (HDP na obyvatele v PPS, EU 27=100, zdroj Eurostat)

90

100ČR Portugalsko Slovensko

Polsko Maďarsko Slovinsko

PPS, EU 27 100, zdroj Eurostat)

80

90

60

70

50

40

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


konvergence růměrné ekonomické úrovni EU ce ČR Slovinska a Portugalskace ČR, Slovinska a Portugalska

Změna pozice za roky 2003-2012 v HDP na obyvatele v PPS, EU 27=100

195

180200 2003 2012

2003 EU15 2012 EU 15

obyvatele v PPS, EU 27 100

79

121

10898

110

75

128

75

131

80100120140160 2003 EU15 2012 EU 15

75 7566

020406080

0

ČR

Ně

me

cko

Fra

nci

e

Itálie

rálo

vstv

í

Řeck

o

Švé

dsk

o

Nors

ko

ove

nsk

o

Po

lsko

ako

usk

o

N

Spoj.

k Š

Sl R


Přírůstky základních sPřírůstky základních sa dlouhodobém horizo

2003-ČR

� Spotřeba domácností 17,5� Spotřeba vlády -0 5Spotřeba vlády 0,5� Investice 17,4� Export zboží a služeb 95,5Export zboží a služeb 95,5� Import zboží a služeb 66,0� Domácí poptávka 13,4p p ,

� Hrubá přidaná hodnota 30,6� HDP 28 4� HDP 28,4

* Např. Německo +2,5 %, Slovensko -1,1 %, Polsko +3,5 %,** Např Německo +2 2 % Francie +1 9 % Řecko 9 2 % Slo


Např. Německo +2,2 %, Francie +1,9 %, Řecko -9,2 %, Slo

ložek HDP ve středně-ložek HDP ve středněontu (reálně, v %):

-2012 2010-2012 2012EU ČR EU ČR EU

8,3 -2,2 -0,5* -2,7 -0,813 5 -3 9 0 0** -1 2 0 113,5 3,9 0,0 1,2 0,1-0,2 -3,4 -3,1 -4,1 -5,8

43,2 14,0 8,9 4,0 2,443,2 14,0 8,9 4,0 2,434,9 9,4 3,8 2,3 -0,3

7,6 -2,8 -0,9 -2,7 -1,5, , , , ,

11,6 0,8 1,6 -1,0 -0,310 8 0 6 1 3 1 3 0 410,8 0,6 1,3 -1,3 -0,4

Estonsko +8,3 %ovensko 4 9 %


ovensko -4,9 %

Nominální konvergencPlnění maastrichtských kritérií –z kritérií což byl nejméně příznz kritérií, což byl nejméně příznlet 2008� Kritérium inflace (HICP) 6 3Kritérium inflace (HICP) 6,3

ne� Fiskální kritérium

� deficit (< 3 % HDP) -2,2ano

� dluh (<60 % HDP) 28,7ano

� Kritéria stability� úrokové sazby 4,6y ,

ano� směnný kurz ČR ne


e – v roce 2012 ČR neplnila dvě ivý výsledek za posledních pětivý výsledek za posledních pět

2009 2010 2011 20120 6 1 2 2 1 3 50,6 1,2 2,1 3,5ano ano ano ne

-5,8 -4,8 -3,3 -4,4ne ne ne ne34,2 37,8 40,8 45,8ano ano ano ano

4,8 3,9 3,7 2,8, , , ,ano ano ano ano

ení součástí systému ERM II.


Zdroj: Eurostat

Recese v roce 2012 – d

Ekonomika trpěla oslabovanou

� Kromě pěti jihoevropských zemv problémech s dluhy a takév problémech s dluhy a také Maďarska byl hospodářský pokles ČR v roce 2012 ( 1 3 %pokles ČR v roce 2012 (-1,3 %y/y) nejhlubší v EU 27 (-0,4 %)

� Domácí poptávka(v podobě spotřeby domácností a vlády, investic a dovozu) klesla o 2,7 y/y oproti 1,5 % v EU (za roky 2010-2012 o 2,8 % proti 0,9 % EU


domácí vlivy…

u domácí poptávkou

y

mí

3 4 5 6 7 8 9 0 1 2

HDP reálně, y/y v %

% 10

12

200

200

200

200

200

200

200

201

201

201

ČREU 27%

4

6

8NěmeckoSlovenskoŘeckoItálie

0

2

4

%

6

-4

-2

v Zdroj : Eurostat

-8

-6


j

… a vliv zahraniční popEvropské trhy odebírající zboží 2012 ( t t čít čů 1 6 %

p p

2012 (export aut a počítačů -1,6 % a Země největších obchodních partnerů ČR (HDP reálně, y/y v %, očištěno o sezónnost a vliv nestejného počtu pracovních dní)

010Q

1

010Q

2

010Q

3

010Q

4

011

Q1

011

Q2

011

Q3

011

Q4

012Q

1

012Q

2

012Q

3

012Q

4

013Q

1

2,0

2,5

20

20

20

20 20

20

20

20

20

20

20

20

20

ČREU 27

0,5

1,0

1,5 EU 27NěmeckoSlovensko

-0,5

0,0

0,5

-1,5

-1,0


ptávkyz ČR poklesly až od podzimu 0 9 % / 4 2012 d 1 2013)

p y

-0,9 % y/y ve 4q2012, propad v 1q2013)

Export vybraného zboží (auta, počítače a

elektron. zařízení) a export z ČR celkem; y/y v %

2006Q

1

2006Q

3

2007Q

1

2007Q

3

2008Q

1

2008Q

3

2009Q

1

2009Q

3

2010Q

1

2010Q

3

2011Q

1

2011Q

3

2012Q

1

2012Q

3

2013Q

1

elektron. zařízení) a export z ČR celkem; y/y v %

30%

40%

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Vývoz celkemVývoz motorových vozidelVývoz PC, elektron. a opt. zařízení

10%

20%

-10%

0%

-30%

-20%

Zdroj: ČSÚ zahraniční obchod v národním pojetí


Zdroj: ČSÚ, zahraniční obchod v národním pojetí, klasifikace CZ - CPA

… a vliv zahraniční popDalší oslabování zejména evroz ČR; nerecesivní výhled pro Nz ČR; nerecesivní výhled pro N

� V letech 2010-2011 rostl export Čaut z ČR v průměru o 16 %

ročně - v roce 2012 však dynamika oslabila na 7,4 % y/y (ve 4q 2012 však pokles -1,6 %y/y, v 1q 2013 už -11,6 % y/y)

� Nepříznivý evropský výhled →Nepříznivý evropský výhled → nutná další diverzifikace export- v roce 2012 podíl EU na- v roce 2012 podíl EU na celkovém exportu 80,8 % (83 % roce 2011 a 87 3 % v roce 2003)


roce 2011 a 87,3 % v roce 2003)

ptávkyopských trhů odebírajících zboží NěmeckoNěmecko

Výhled pro ekonomiky v Evropě (květen 2013: zeleně „expanze“, modře „oživení“,2013: zeleně „expanze , modře „oživení , žlutě „“v riziku“, červeně „“recese“

tu

v


Zdroj: Moody ´s Analytics

Zahraniční poptávkap pPři stále silné orientaci exportu zrostoucích ekonomik zemí BRIC* srostoucích ekonomik zemí BRIC sexportu z ČR) přetrvává riziko sla

Globální ekonomickGlobální ekonomick(zeleně „expanze“, modře „oživení“, žlu

*B íli R k I di Cí


*Brazílie, Rusko, Indie, Cína

z ČR na trhy EU (např. do směřovalo v roce 2012 jen 5 7%směřovalo v roce 2012 jen 5,7% abé zahraniční poptávky ký výhled z května 2013ký výhled z května 2013 utě „ekonomika v riziku“, červeně „recese“)


Zdroj: Moody ´s Analytics

Makroekonomické ner

Zlepšení jen u výsledku ekono

� Vnitřní nerovnováha podle def2012 zhoršila (mimořádný vliv

� Nerovnováha vnějších ekonom(redukce deficitu běžného účtu (

� Nerovnováha v nabídce a poppočty volných míst od roku 201počty volných míst od roku 201uchazečů o zaměstnání každý průměru měsíčně v roce 2012)p )

� Pokrizový mírný předstih temptempem růstu reálné mzdy setempem růstu reálné mzdy se práce na zaměstnanou osobu i 2012 poklesly meziročně shodn


2012 poklesly meziročně shodn

rovnováhy

omických vztahů se zahraničím

ficitu vládního sektoru se v roce : církevní restituce)

mických vztahů ČR se zlepšila platební bilance) p )

ptávce na trhu práce přetrvává –0 stagnují mezi 30-40 tisíci0 stagnují mezi 30 40 tisíci, rok přes půl milionu (506,9 tis. v ))

pa růstu produktivity před zastavil dynamika produktivityzastavil - dynamika produktivity dynamika reálné mzdy v roce

ně o 0 6 %


ně o 0,6 %

NerovnováhyDeficity vlády 2008-2011 každo2012 mimořádné vlivy (zejména2012 mimořádné vlivy (zejména

Zadluženost vlády i přes růst o D fi i lád íh k ČR %Deficit vládního sektoru ČR v % nominálního HDP

03

04

05

06

07

08

09

10

11 12

-1

0

20

0

20

0

20

0

20

0

20

0

20

0

20

0

20

1

20

1

20

1-3

-2

-5

-4

EU 27Č

-8

-7

-6 ČREurozóna


-8

oročně lepší než v EU 27, v roce a církevní restituce)a církevní restituce)

5 pb. oproti EU 27 nízkáH bý k lid ý dl h lád íh kHrubý konsolidovaný dluh vládního sektoru ČR v % nominálního HDP

100 EU 27ČR

70

80

90

100ČREurozónaLineární (EU 27)Lineární (ČR)

40

50

60

70

10

20

30

40

0

10

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

Nerovnováhy

Vnitřní nerovnováha podle fisk

Nerovnováhy

kontextu EU i přes svůj růst přpořadí „vládní dluh/HDP“ předstižen

� Vládní deficity/HDP v % a pořadČR v evropském srovnání: p

� 2000 2005 2010 2012-3,6 -3,2 -4,8 -4,4

22. 20. 13. 9.

� Vládní dluh/HDP v % a pořadí ČR v evropském srovnání:

2000 2005 2010 20122000 2005 2010 201217,8 28,4 37,8 45,8

4 9 6 8


4. 9. 6. 8.

kálních parametrů zůstává v íznivá (v roce 2012 byla ale ČR v na Švédskem, Lotyšskem a Dánskem)

í Pořadí ČR v EU 27 podle zadluženosti vládního sektoru (dluh/HDP v b.c., v %)

89

10 Pořadí v žebříčku EU 27

5678

1234

0

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


Soukromý a vládní dluhSoukromý dluh ČR v relaci k H(po Litvě Rumunsku a Slovensku)

Soukromý a vládní dluh

(po Litvě, Rumunsku a Slovensku)

� Domácnosti a nefinanční podnikv ČR* dlužily koncem roku 2011 objem peněz ve výši pouhých 78,6 % HDP (v roce 2003 jen 49,2 %) – Irsko 310 %, Německo117 % Sl k 76 %117 %, Slovensko 76 %

� Za roky 2003 2011 dokázalo� Za roky 2003-2011 dokázalo snížit soukromý dluh pouze Německo s nejnižším přírůstkyNěmecko, s nejnižším přírůstky Nizozemí (+23 pb.) a ČR (+22 pb

Vč i k ý h i tit í l ží í h d á t (N


Vč. neziskových institucí sloužících domácnostem (N

hHDP čtvrtý nejnižší v Evropě

h

ky Soukromý dluh/HDP (v % z běžných fi + d á ti*)cen; firmy+ domácnosti*)

350

o 200

250

300

100

150

0

50

itva

sko

sko

ČR

sko

cko

sko

sko

álie

cko

sko

sko

nci

esk

osk

osk

okr

ál.

alta sko

em

ísk

olg

iesk

osk

oK

ypr

sko

bu

r…

b.)

NISD)

Li

Ru

mu

ns

Slo

ven

s

Po

lsN

ěm

ec

Lo

tyšs

Slo

vin

sItá

Ře

cE

sto

ns

Bu

lha

rsF

ran

Ra

kou

sM

aď

ars

Fin

sS

po

j. k Ma

Šp

an

ěls

Niz

oze

Dá

ns

Be

lP

ort

ug

als

Švé

ds K Irs

Lu

cem


NISD)

ČR patří dlouhodobě kzemím v EU 27 Stále relativně nízká zadluženost vStále relativně nízká zadluženost v+ dlouhodobě jedna z nejnižších re= 3. místo ČR v roce 2011 v pořadpzahrnující soukromý dluh i dluh vlá

Hrubý konsolidovaný dluh vládního sektoruubý o so do a ý d u ád o se to u1. Rumunsko 107 %, 2.

400

450

200250

300350

050

100

150

… … … …

Rum

un…

Litv

a

ČR

Slo

ven

…

Pols

ko

Est

onsk

o

Bulh

ars

…

Loty

šsko

Slo

vinsk

o

Něm

eck

o

Fin

sko

Rako

us…


k nejméně zadluženým

vládního sektoru ČR k HDPvládního sektoru ČR k HDP elací k HDP u soukromého dluhu í zemí EU v celkové zadluženosti

ádního sektoru (119,4 % HDP)

u plus konsolidovaný soukromý dluh/HDP, v %; u p us o so do a ý sou o ý d u / , %; Litva 109 %, 3. ČR 119 %

… … … … …

Fra

nci

e

Maď

ars

…

Itálie

Malta

Dánsk

o

Španěl…

Niz

oze

mí

Spoj. …

Švé

dsk

o

Řeck

o

Belg

ie

Luce

m…

Kyp

r

Port

ug

…

Irsk

o


Vnější nerovnováhaVnější nerovnováha

Platební bilance se zahraničím

� Vztah ČR se zahraničím dlouhodov deficitu – odliv peněz je větší nep jjejich příliv; v roce 2012 byl tento schodek v poměru k HDP (-2,5 %lepší než desetiletý průměr (v EU však přebytek +1,3 %, v Německu +7

� Pozitivně působí obchod se zbožía službami, negativně odliv dividea mzdové saldo se zahraničí

� Příliv přímých investic ze zahraničPříliv přímých investic ze zahraničbyl v roce 2012 (207 mld. korun) třetí nejvyšší od roku 2002


dlouhodobě relativně příznivá

obě ež

Deficit běžného účtu platební bilance v % nominálního HDP

) 1

0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

bilance v % nominálního HDP

7 %)

-1,0

-2,0 -2,4 -2,5-2

-1

ím end

-3

čí

-4,3 -3,9

-5

-4

Saldo běžného účtu platební čí

-6,0-6

bilance/HDP v b.c., v %Průměr 2003-2012


Další nerovnováhyNabídka pracovních míst výraz

d kti it á již ř d tih

Další nerovnováhy

produktivity práce již nepředstih

Nabídka volných pracovních míst (v tis. b) čt h čů á i ( ti b)osob) a počty uchazečů o práci (v tis. osob)

600

400

500

200

300Volná pracovní místa (v tis. osob)

P čt h čů ě t á í ( ti

0

100Počty uchazečů o zaměstnání (v tis. osob)

1.2

008

7.2

008

1.2

009

7.2

009

1.2

010

7.2

010

1.2

011

7.2

011

1.2

012

7.2

012


Zdroj: MPSV

ně menší než poptávka, růst h j ý j ál é dhuje vývoj reálné mzdy

Produktivita práce na jednu zaměstnanou b ě ál é d ( / %)osobu a změny reálné mzdy (y/y v %)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

7

8

9

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

4

5

6

0

1

2

3

-2

-1

0

Vývoj reálné mzdy

Tempo růstu produktivity práce


KonkurenceschopnostPo snižujících se přírůstcích poroku 2005 tento podíl v roce 20

p

roku 2005 tento podíl v roce 20

Rok 2012 – změna podílu na světové exportu zboží a služeb proti roku 2007 v %exportu zboží a služeb proti roku 2007, v %

ko ko r e ousk

oin

sko

. kr

ál.

sko

dsk

oď

ars

koie o ugals

koněls

kom

eck

oze

mí

ko a ensk

om

unsk

oars

konsk

ošs

koa

20

30

Fin

skŘ

eck

Kyp

rItálie

Rako

Slo

vS

poj

Dáns

Švé

dM

aď

Belg

Irsk

oP

ort

uŠ

pan

Něm

Niz

oČ

R

Pols

Malta

Slo

veR

um

Bulh

Est

oLoty

šLitv

a0

10

20

-20

-10

0

-40

-30

-20


40

t - vybrané faktoryodílu ČR na světovém exportu od 12 poprvé klesl

y y

12 poprvé klesl

Změna podílu na světovém exportu zboží a služeb (srovnání roku Y s rokem Y 5 v %)služeb (srovnání roku Y s rokem Y-5, v %)

80

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

60

70

80ČR

Slovensko

Polsko

Německo

30

40

50Německo

10

20

30

-20

-10

0


20

Konkurenceschopnost Práce zdražilaPráce zdražila…Přírůstek reálných jednotkových nápátý nejvyšší v EU = klesla nákladopátý nejvyšší v EU = klesla nákladoVýdaje na výzkum a vývoj rostly v Č1 84 % proti 2 03 % v EU v roce 201,84 % proti 2,03 % v EU v roce 20proti 1,88 % v EU); ale v eur/obyv. Č

Reálné jednotkové náklady práce, 2003=100

95

100

105

110 2003-2012 Země2003-2012 EU 27

j y p ,

75

80

85

90

95

60

65

70

75

o o o o R e o . e í o e o o 5 o a o a o o o o o * * o r a

Fin

sko

Irsk

oE

stonsk

oS

lovi

nsk

oČ

RItálie

Bulh

ars

koS

poj.

král

Fra

nci

eN

izoze

mí

Dánsk

oB

elg

ieLoty

šsko

Slo

vënsk

oE

U 1

5R

ako

usk

oE

uro

zóna

Něm

eck

oM

alta

Švé

dsk

oLuce

mburs

koM

aď

ars

koŠ

paněls

koP

ort

ugals

koP

ols

ko*

Rum

unsk

o**

Řeck

oK

ypr

Litv

a


– vybrané faktory

ákladů práce za posledních deset let ová konkurenceschopnost ČRová konkurenceschopnost ČRČR v relaci k HDP rychleji než v EU011 (v roce 2002 jen 1 15 % HDP011 (v roce 2002 jen 1,15 % HDP ČR stále jen 53 % průměru EU

Výdaje na výzkum a vývoj v eurech/obyv.

1 400

1 600 EU 27 ČRUSA Japonsko

ý j ý ý j y

800

1 000

1 200

200

400

600

0

200

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Hlavní závěry� Česká republika se už třetí rok

evropské hospodářské a měno

y

evropské hospodářské a měnoobyvatele v PPS 79 % průměru

� Diverguje i Praha – za regionyDiverguje i Praha za regionyPPS za roky 2002-2011 na 68

� Tempo HDP ČR v roce 2012 –Tempo HDP ČR v roce 2012 2003-2011 průměrný růst +3,4

� Příjmy na obyvatele stouply za� Příjmy na obyvatele stouply zaSČ kraji - v roce 2010 pokles jejich zbytku vč. Prahy) - přestjejich zbytku vč. Prahy) přestchudoby a sociálního vyloučen

� ČR je 3 nejméně zadluženouČR je 3. nejméně zadluženou firem, domácností a vládního s4. místo, vládní dluh 9. místo v


4. místo, vládní dluh 9. místo v

k vzdaluje průměrné úrovni ové unie - v roce 2012 HDP naové unie v roce 2012 HDP na EU proti 77 % v roce 2003

y mimo Prahu stoupl HDP/obyv. vy mimo Prahu stoupl HDP/obyv. v % průměru EU

– meziročně reálně -1 3 % za rokymeziročně reálně 1,3 %, za roky 4 %

a roky 2002-2011 nejvíce v MS aa roky 2002-2011 nejvíce v MS a ve většině krajů, v roce 2011 v

to ČR zemí s nejnižším rizikemto ČR zemí s nejnižším rizikem ní v EU (15,3 % obyvatelstva)

zemí EU 27 podle výše dluhuzemí EU 27 podle výše dluhu sektoru k HDP (soukromý dluh v pořadí zemí EU)


v pořadí zemí EU)

Hlavní závěry

� Přetrvává vysoká nerovnováhad kti it ř d t ů t

y

produktivity před tempem růstunerovnováha ve vztahu k zahra2011 i 2012 lepší než průměr2011 i 2012 lepší než průměr z

� Konkurenceschopnost

Č� podle podílu exportu z ČR npo postupné ztrátě tempa p

é bj il j h klpoprvé objevil jeho pokles;

� zdražení práce za dekádu 2EU (podle změny reálných j

� růst výdajů na výzkum a vývrychlejší než v zemích unie,53 % průměru EU 27


a na trhu práce a předstih ál é d t il reálné mzdy se zastavil;

aničí je relativně nízká (v letech a dekád 2003 2012 )a dekádu 2003-2012 )

na světovém exportu se zhoršila –přírůstků podílu se v roce 2012

2003-2012 bylo 5. nejvyšší ze zemí jednotkových nákladů práce);

voj k HDP za roky 2002-2011 , ale v eurech na obyvatele stále jen


Děkuji za po

Ing. Drahomíra Dub

oddělení svodných anaoddělení svodných ana

Tel.: 274 054 041

E-mail: drahomira.dubska@


ozornost

bská, CSc.

alýzalýz

@czso.cz


Česká ekonomika (2013)

Documents