analÝzastÁvajÍcÍchpŘeshraniČnÍch hospodÁŘskÝch … › sites › default › files ›...
TRANSCRIPT
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv E-mail: [email protected]
Ing. Michal Samiec Web: http://rozvoj-obce.cz
ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH PŘESHRANIČNÍCH
HOSPODÁŘSKÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A OPOLSKÉHO
VOJVODSTVÍ
Představení tematických skupin
Popis česko-polského příhraničního prostoru, vymezení
společného zájmového území
Socioekonomická charakteristika MSK a Opolského
vojvodství
Rostoucí význam společného území
Rozvoj česko-polské spolupráce v rámci fondů EU
Problémy při řešení společných projektů, administrativa
Problémy v dopravě
Problémy v obchodě a podnikatelské spolupráci
Problémy v oblasti životního prostředí
Ostatní problémy
Závěr a shrnutí
OSNOVA PREZENTACE
Zemědělství a potravinářský průmysl
Zemědělská politika obou zemí prošla během historie mnohými změnami, z
nichž v současnosti je nejzásadnější vstup do EU v roce 2004 a zapojení do
evropské zemědělské politiky, která vede k intenzifikaci rostlinné a živočišné
výroby a zavádění efektivnějších technologických procesů. Čeští zemědělci
mohou využít polských zkušeností, jelikož zemědělství má v Polsku velmi
dlouhou tradici a zemědělský rozvoj významně ovlivnil i podobu společnosti.
Velká část polské populace je hluboce spjata s půdou, což se odráží také na
sociálních vazbách, kultuře, a rozmístění společnosti do venkovských oblastí. Ve
struktuře polského zemědělství dominují obilniny tvořící až 55 % z hodnoty
celkového exportu. Mezi další vyvážené plodiny patří ovoce a výrobky z ovoce,
cukr a cukrářské výrobky, z živočišné produkce dominuje vývoz masa, masných
a mléčných výrobků (Regionální geografe Polska, 2013).
Dřevozpracující a nábytkářský průmysl
V obou regionech působí dřevařské klastry, které zaměstnávají poměrně vysoký počet
pracovníků. Polsko je jednou z nábytkářských velmocí a výrobci nábytku přispívají k
polskému HDP téměř dvěma procenty. Na polském trhu působí 23 tisíc firem
zaměstnávajících 133 tisíc lidí. 90 % jejich produkce míří do zahraničí.
Naproti tomu potenciál českých výrobců je v dostupnosti základního materiálu (přířezy,
dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.), který pochází z tuzemska. Dále je to unikátnost
českých výrobků, zejména pak ohýbaný nábytek, ale také designové prvky jako je
například kování či úchytky nebo zámky. Z hlediska mezinárodní konkurence představují
právě čeští výrobci v tomto oddílu špičkovou evropskou úroveň. Při srovnání českého a
polského nábytkářství se polské výrobky expertům jeví jako sofistikovanější, kvalitnější a
s preciznějšími detaily, což se ale odráží ve vyšší ceně výrobků.
Turistický ruch, lázeňství, lékařství
Turistický ruch, lázeňství a lékařství představují oblast, v níž se nachází obrovský potenciál
vzájemné podnikatelské spolupráce. K silným stránkám Opolského vojvodství z hlediska
turistické atraktivity patří podle respondentů dotazovaných v rámci výzkumu cestovního
ruchu na česko-polském příhraničí hlavně rekreace, prohlídka historických památek,
návštěva rodinných příslušníků, účast na kulturních akcích. Slabými stránkami regionu
jsou dopravní komunikace, špatný stav regionální ekonomiky, velmi vysoké ceny a špatně
rozvinutá turistická infrastruktura. Hlavními motivačními faktory pro návštěvu
Moravskoslezského kraje jsou odpočinek, příroda, historické památky a nejrůznější
kulturní akce. Slabými stránkami jsou naopak nedostatek parkovacích míst, orientační
navigační systémy a nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení v lokalitě.
V obou regionech je možno navštívit velké množství turistických pamětihodností. V
Moravskoslezském kraji návštěvníci vyhledávají především horskou turistiku, historické
památky, technické památky a kulturní akce. V Opolském vojvodství podle oslovených
expertů turisty lákají především historické památky, jezera u města Nisa nebo příhraniční
rekreační komplexy, které jsou často na vysoké úrovni.
Stavebnictví-stavební materiály, obnovitelné zdroje energie,…
Poslední oblastí s výrazným potenciálem spolupráce je stavebnictví, s ním
spojené obnovitelné zdroje energie a další služby v této oblasti. Před několika
lety probíhala mezi stavebními firmami v obou zemích intenzivní spolupráce. S
nástupem ekonomické recese v roce 2008 a s úbytkem zakázek se jejich
kooperace transformovala ve vzájemnou konkurenci, která trvá v oblasti obou
regionů dodnes. Základní stavební výroba v Moravskoslezském kraji v roce
2011 byla 10,6 mld. Kč, v Opolském vojvodství činila 19,0 mld. Kč. Potenciál
spolupráce spočívá podle expertů zejména v oblasti obnovitelných zdrojů
energie, do kterých bude v budoucnu proudit vyšší podíl finančních prostředků
z fondů Evropské unie, a také v opětovném navázání kooperace stavebních
firem v oblasti, které si v období před ekonomickou recesí v roce 2008
zprostředkovavály vzájemné subdodávky materiálů a zboží.
Délka hranice ČR-PR je 796 km (pro oba státy nejdelší
vnější hranice)
Na české straně se jedná o regiony NUTS3 (Liberecký,
Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a
Moravskoslezský kraj), na polské straně podregiony
NUTS3 (bielski a rybnicki ve Slezském vojvodství, celé
Opolské vojvodství a jeleniogórski a wałbrzyski v
Dolnoslezském vojvodství) + 2 powiaty navíc
Celková rozloha území je 47 097 km2
Převažuje venkovské osídlení, které je typické pro periferní
oblasti a zázemí větších měst zejm. na polské straně,
městský typ osídlení je typický pro hustě zalidněnou
východní část (Ostravská a Katowická aglomerace)
POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ
Žije zde 7,1 mil. obyvatel (3,4 v ČR, 3,7 v PR)
Nadprůměrná hustota zalidnění oproti celostátním průměrům
(zejm. východní část území)
Oblast s negativním migračním saldem
POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ
Území patří k významným hospodářským oblastem
Úpadek tradičních odvětví (těžba, hutnictví, textilní, sklářský,
papírenský průmysl) -> strukturální problémy
Převážnou část území představují přírodě cenné horské
systémy, které jsou chráněné (také v rámci národních parků)
Stav ovzduší velmi různorodý (problém zejm. na východě)
Nejvýznamnější dopravní osy jsou A1, A4 a D1
Síť regionálních a lokálních silnic je poměrně hustá, avšak ve
špatném technickém stavu
Spolupráce v rámci složek IZS a krizového řízení probíhá –
na národní úrovni jsou řešeny především systémové otázky
spolupráce a na lokální úrovni již konkrétní opatření
POPIS ČESKO-POLSKÉHO PŘÍHRANIČÍ
SE CHARAKTERISTIKA MSK A
OPOLSKÉHO VOJVODSTVÍ
Moravskoslezský kraj Opolské vojvodství
Rozloha 5 427 km2 9 412 km2
Počet obyvatel 1 230 613 1 013 950
Hustota zalidnění 226,8 obyv./km2 107,7 obyv./km2
Živě narození 11 807 8 720
Hrubá míra porodnosti 9,6 8,6
Zemřelí celkem 13 384 9 733
Hrubá míra úmrtnosti 10,9 9,6
Přirozený přírůstek -1 577 -1 013
Migrační saldo -2 515 -2 258
Celkový přírůstek -4 092 -3 271
Počet žen na 100 mužů 104 107
Hrubá míra přirozeného přírůstku -1,3 -1,0
Index ekonomického zatížení* 43,5 % 52,8 %
Míra registrované nezaměstnanosti 11,2 % 13,3 %
Podíl vysokoškoláků 12,0 % 14,3 %
VÝZNAM SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ
VÝZNAM SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ
VÝZNAM SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ
VÝZNAM A DOSTUPNOST
SPOLEČNÉHO ÚZEMÍ
Společný vstup do EU v roce 2004
Společná obchodní politika EU – týká se EU a jejích
členských států při obchodování s třetími zeměmi
Vnitřní trh upravuje Akt o jednotném trhu, jež měl za úkol
podnítit hospodářský růst
CHARAKTERISTIKA ČR A PR
Regionální politika EU – financování ze zdrojů ERDF
OP PS ČR-PR 2007-2013
PPS ČR-PR 2014-2020
Společné řízení rizik
Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro
podporu zaměstnanosti
Vzdělání a kvalifikace
Spolupráce institucí a komunit
Fond mikroprojektů
ESÚS TRITIA
PODPORA ROZVOJE ČESKO-POLSKÉ
SPOLUPRÁCE ZE ZDROJŮ EU
Problémy, jejich souvislosti, návaznosti na související
legislativu a možná řešení byly definovány v rámci projektu
pro česko-polské euroregiony Analýza systémových
problémů přeshraniční spolupráce na česko-polské
hranici
Projekt probíhal v letech 2013 – 2014, v současné době jsou
výsledky prezentovány kompetentním orgánům (např.
Česko-polská mezivládní komise, konference v polském
Sejmu)
Problémy byly definovány na základě průzkumu v území
provedeného na širokém vzorku respondentů z řad
zainteresovaných aktérů a na základě expertního posouzení
PROBLÉMY V ČESKO-POLSKÉ
SPOLUPRÁCE, DEFINICE PROBLÉMŮ
K řešení projektů s přeshraničním dopadem je určen
PPS ČR-PR (byla hodnocena dokumentace programu a
související podklady)
Administrativní zátěž žadatelů a příjemců
o povinnost předkládání originálů dokumentů ve fázi
předložení projektové žádosti,
o konzultační setkání, školení žadatelů,
o rovné nebo srovnatelné podmínky pro partnery z obou
stran hranice.
Financování projektů
o předfinancování aktivit,
o rozpis výdajů.
Ostatní – jazykové bariéry, hledání projektového partnera
PROBLÉMY V OBLASTI ŘEŠENÍ
SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ – ADMINISTRATIVA
Silnice
• Omezení na hraničních přechodech (max. zatížení)
• Rozdílná kategorizace silnic
• Napojení komunikací na vnitrozemí ČR
Hraniční přechody pro kamionovou přepravu (bez omezení)
PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY
Obec ČR Obec PR
1 Chotěbuz Cieszyn – Boguszowice
2 Bohumín Chałupki
3 Bartultovice - Vysoká Trzebina
4 Mikulovice Głuchołazy
5 Náchod Kudowa-Zdrój - Słone
6 Harrachov Jakuszyce
HRANIČNÍ PŘECHODY PRO KAMIONY
PŘECHOD BARTOŠOVICE V O. H.
Železnice
• Peážní tratě (Krnov – Jeseník, Liberec – Varnsdorf)
• Hustota železniční sítě
Veřejná hromadná doprava
• přeshraniční PHD (příměstská hromadná doprava),
společný tarif
PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY
Obec ČR Obec PR Provoz
1 Český Těšín Cieszyn Pouze nákladní doprava
2 Petrovice u Karviné Zebrzydowice Dálková osobní a nákladní doprava
3 Bohumín Chałupki Dálková osobní a nákladní doprava
4 Jindřichov ve Slezsku Głuchołazy Regionální osobní a nákladní doprava
5 Mikulovice Głuchołazy Regionální osobní a nákladní doprava
6 Lichkov Międzylesie Regionální osobní a nákladní doprava
7 Meziměstí Mieroszów Pouze nákladní doprava
8 Královec Lubawka Pouze sezónní regionální osobní doprava
9 Harrachov Szklarska Poręba Pouze regionální osobní doprava
10 Černousy Zawidów Pouze nákladní doprava
11 Hrádek nad Nisou Porajów (Zittau) Spojení s Německem přes Polsko
PEÁŽNÍ DOPRAVA KRNOV – JESENÍK
Problémy v této oblasti úzce spjaty s financemi,
administrativní zátěží, dopravou
Současný stav CZ-PL obchodní spolupráce
Legislativa v podnikání
o v ČR souvisí se změnou živnostenského zákona (2008) a
občanského zákoníků (2014), v PR zákon o svobodě
podnikání (2004)
o zakládání společnosti
o stanovovaní mezd
Účetnictví a daňový systém
o rozdílné sazby daní
o rozdílné typy daní
PROBLÉMY OBCHODU A
PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCE
PROBLÉMY OBCHODU A
PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCEPŘÍMÉ DANĚ
Česká republika Polská republika
Daň z příjmu fyzických osob Podatek dochodowy od osób fizycznych – PIT
Daň z příjmu právnických osob Podatek dochodowy od osób prawnych – CIT
Daň z nemovitostí Podatek od nieruchomości
Daň silniční Podatek od środków transportu
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Podatek od spadków i darowizn
Podatek leśny (Lesní daň)
Podatek rolny (Zemědělská daň)
Podatek tonażowy (Daň z tonáže)
Podatek od czynności cywilnoprawnych (Daň z občanskoprávních úkonů)
Podatek od wydobycia niektórych kopalin (Daň z těžby některých nerostů)
NEPŘÍMÉ DANĚ
Česká republika Polská republika
Daň z přidané hodnoty Podatek od towarów i usług – VAT
Spotřební daň Podatek akcyzowy
Ekologická daň Podatek ekologiczny
Podatek od gier (Herní daň)
V oblasti podnikání a obchodu je nezbytné odstranit základní
bariéry, které brání intenzivnějšímu rozvoji hospodářství
příhraniční oblasti.
Stěžejními problémy přeshraniční spolupráce limitující
podnikatele v oblasti obchodu a hospodářství jsou:
rozdílná legislativa obou států,
rozdílnost v přístupu k jednotlivým službám,
nutnost přihlášení k platbě DPH/VAT,
nejednotnost předpisů obou států při stejném druhu
podnikání (platí především pro oblast služeb).
PROBLÉMY OBCHODU A
PODNIKATELSKÉ SPOLUPRÁCE
Ovzduší
• Rozdílné limity
- Pro srovnání: ArcelorMittal Poland má pro nejprašnější provoz
aglomerace "spékání rud" stanoven emisní limit pro prach ve
výši 100 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin.
ArcelorMittal Ostrava má limit na stejném provozu dvojnásobně
přísnější, od roku 2012 mu ho pak Moravskoslezský kraj stanovil
na 20 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin.
- V PR neplatí během smogových situací žádná regulační opatření
jako v ČR.
Těžba nerostných surovin
• Negativní dopad na životní prostředí v okolí průmyslové
těžby
Negativní vlivy na krajinu
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Problematika proplácení péče poskytnuté pacientovi v
zahraničí
Od 22. 4. 2014 nabyla účinnosti novela zákona č.
48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která
začleňuje Směrnici EP a Rady č. 24/2011 o uplatňování
práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči
Zdravotní péče poskytnutá bez předchozího souhlasu
ZP, resp. předem schválená péče schválená ZP
OSTATNÍ PROBLÉMY
Problematika česko-polského územního vyrovnání a
nalezení vhodných pozemků
Redemarkace hranic (1958)
o ČSR tak získala 368 ha.
Územní zisk, který vznikl na straně ČSR, bude Polsku
nahrazen majetkově.
Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o
společných státních hranicích ze 17. 1. 1995
V roce 2005 polská vláda odmítla finanční vyrovnání.
Vytipováním vhodných lokalit byli usnesením č. 1009 ze
září 2007 pověřeni ministři vnitra, zahraničních věcí,
zemědělství, předseda Českého úřadu zeměřičského a
katastrálního a předsedkyně Výkonného výboru
Pozemkového fondu ČR.
OSTATNÍ PROBLÉMY
ZÁVĚR – SWOT ANALÝZA – 1
Silné stránky Slabé stránky
Konkurenceschopná průmyslová odvětví (dřevařství, stavebnictví apod.)
Hospodářsky slabé regiony
Rostoucí přeshraniční spolupráce představitelů podnikatelské sféry
Nedostatek odborných řemeslníků v oblasti
Rostoucí počet vzájemných setkání českých a polských podnikatelů (konference, schůzky „business to business“)
Složitá legislativa při založení podnikání
Kvalitní zemědělství a potravinářský průmysl (především v Polsku)
Neexistence finanční přeshraniční podnikatelské podpory z evropských či jiných fondů
Zlepšující se kvalita životního prostředí Mentalita podnikatelů – obavy ze zahraniční konkurence (zejména v Polsku)
Různorodé přírodní bohatství (velký počet rezervací, chráněných území a lesů)
Nedostatek hraničních přechodů (málo mostů)
Atraktivní rekreační a lázeňská místa s bohatou tradicí
Nefunkční přeshraniční dopravní systém (kabotáž)
Bohaté kulturní a historické dědictví Vysoký podíl finančních dotací z EU na tzv. „měkké projekty“ (projekty neinvestiční povahy)
Podobnost jazyků obou zemí Špatná vzájemná informovanost o turistických lákadlech
Jazyková bariéra (více u Čechů)
ZÁVĚR – SWOT ANALÝZA – 2
Příležitosti Hrozby
Výstavba silnice I/57 s kapacitním napojením na dálnici A4 v Polsku
Pokračující odliv mladého a vzdělaného obyvatelstva z příhraničí a s tím spojený celkový pokles počtu obyvatel
Harmonizace přeshraničního dopravního systému
Dlouhodobá nezaměstnanost rezidentů
Přizpůsobení vzdělávání potřebám trhu práce v regionu (zaměření na učební obory a řemesla)
Nedostatečné propojení vzdělávacích oborů s potřebami trhu práce
Podpora rozvoje podnikatelských aktivit s vysokou přidanou hodnotou a podpora proexportních podnikatelů
Pokles veřejných i soukromých investic v regionu
Spolupráce v oblasti vzdělávání - podpora řemesel, technického a odborného vzdělávání
Devastace kulturně-historického dědictví (pokles turistické atraktivity)
Podpora klastrových iniciativ a dalších forem spolupráce
Rostoucí rivalita subjektů v oblasti cestovního ruchu
Zvýšení podílu finančních dotací z EU na tzv. „tvrdé projekty“ (projekty investičního charakteru)
Rostoucí jazykové bariéry
Využití úrodné zemědělské půdy v Osoblažském výběžku
Vzájemná propagace služeb a cestovního ruchu obou regionů (obrovský turistický potenciál)
Zvýšení vzájemné informovanosti o obou regionech
Vytvoření informačních center – českých v PR, polských v
ČR
Harmonizace a integrace veřejné hromadné dopravy
Přizpůsobení školství aktuálním potřebám trhu práce –
poptávka po odborných řemeslnících (možno řešit dojížďkou,
nebo úpravou vzdělávacích profilů)
Rozvoj turistického potenciálu obou regionů (zlepšení
vzájemné propagace)
ZÁVĚR – PŘÍLEŽITOSTÍ OBLASTI MSK –
OPOLSKÉ VOJVODSTVÍ
Problémové oblasti spolupráce MSK a Opolského voj.:
Patří mezi hospodářsky nejslabší regiony obou zemí
V samotném příhraničí chybí silné ekonomické centrum
Infrastrukturální problémy (dopravní infrastruktura)
Faktory zapříčiňující dosavadní neúspěšnost
podnikatelů:
Složitá administrativa
Legislativní rozdíly
Jazyková bariéra
Další (nedostatek kontaktů, nesolidnost oslovených…)
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Jsou vyvíjeny aktivity na posílení vzájemných
podnikatelských interakcí
Existuje stále mnoho překážek, které brzdí rozvoj
kooperace v oblasti obchodu a trhu práce:
Legislativní a administrativní bariéry
Jazykové bariéry
Doprava a dopravní infrastruktura, dopravní systémy
Nedostatek hraničních přechodů
Špatná informovanost obyvatelstva
Propojenost školského systému a trhu práce
Důležitost schůzek, konferencí, B2B setkání
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
DĚKUJI ZA POZORNOST
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., Ing. Michal Samiec
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
E-mail: [email protected]
Web: http://rozvoj-obce.cz