„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol

v oblasti cizích jazyků“

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Určeno pro 2. stupeň ZŠ

Sekce Se zvýšeným zájmem

Předmět občanská výchova

Téma / kapitola Kultura/ Náboženství/ Světová náboženství

Zpracoval (tým 1) Luděk Wala

2

Obsah:

1 KULTURA .............................................................................................................................................. 3

1.1. CO JE KULTURA ................................................................................................................................... 4

1.1.1. POJEM KULTURA ............................................................................................................................... 4

1.1.2. HMOTNÁ A DUCHOVNÍ KULTURA ................................................................................................ 5

1.1.3. FUNKCE KULTURY ............................................................................................................................ 6

1.1.4. KULTURNÍ SOUNÁLEŽITOST ......................................................................................................... 6

1.1.5. KULTURNÍ INSTITUCE ..................................................................................................................... 7

1.2. MASOVÁ KULTURA ............................................................................................................................. 8

1.2.1. MASOVÁ KULTURA, MASY .............................................................................................................. 8

1.2.2. MASMÉDIA ........................................................................................................................................... 9

1.2.3. REKLAMA ........................................................................................................................................... 11

1.2.4. KLADY A ZÁPORY MASOVÉ KULTURY..................................................................................... 12

1.3. UMĚNÍ, UMĚLECKÉ SLOHY ............................................................................................................ 14

1.3.1. UMĚLECKÉ SLOHY .......................................................................................................................... 14

1.4. NÁBOŽENSTVÍ ..................................................................................................................................... 18

1.4.1. CO JE NÁBOŽENSTVÍ ...................................................................................................................... 18

1.4.2. VĚDY O NÁBOŽENSTVÍ................................................................................................................... 18

1.4.3. DRUHY NÁBOŽENSTVÍ ................................................................................................................... 19

1.4.4. NÁBOŽENSKÉ POJMY .................................................................................................................... 20

1.5. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ .......................................................................... 22

1.5.1. JUDAISMUS......................................................................................................................................... 22

1.5.2. JUDAISMUS - HISTORIE .................................................................................................................. 22

1.5.3. JUDAISMUS – VĚROUKA, SYMBOLY .......................................................................................... 23

1.5.4. JUDAISMUS – OBŘADY, SVÁTKY, TRADICE ............................................................................. 24

1.5.5. JUDAISMUS DNEŠKA ....................................................................................................................... 26

1.6.1. CO JE KŘESŤANSTVÍ, PŮVOD, CHARAKTERISTIKA ............................................................. 28

1.6.2. JEŽÍŠ KRISTUS .................................................................................................................................. 28

1.6.3. BIBLE, KŘESŤANSKÁ NAUKA - DOGMATA .............................................................................. 31

1.6.4. KŘESŤANSKÉ CÍRKVE .................................................................................................................... 33

1.6.5. KŘESŤANSKÉ SVÁTKY ................................................................................................................... 35

1.6.6. MNIŠSKÉ ŘÁDY ................................................................................................................................. 36

1.7.1. CO JE ISLÁM A JAK VZNIKL ......................................................................................................... 37

1.7.2. PILÍŘE ISLÁMU ................................................................................................................................. 38

1.7.3. ETIKA ISLÁMU, KORÁN ................................................................................................................. 40

1.7.4. ISLÁM V MINULOSTI A DNES ....................................................................................................... 41

3

1 Kultura

V této kapitole se dozvíte:

Co je kultura.

Co je masová kultura.

Která umělecká období se střídala v průběhu historie.

Co je náboženství, jak se vyvíjelo a jaké jsou jeho druhy.

Co je judaismus, jaké jsou jeho historické kořeny, významné osobnosti, obřady, svátky,

zvyky.

Co je křesťanství a církev, jaké jsou jeho historické kořeny, základy víry – dogmata,

kdo byl Ježíš Kristus.

Co je islám, kdo byl jeho zakladatel, jeho souvislost s judaismem a křesťanstvím.

Budete schopni:

Určit co vše je kultura, rozlišit významy pojmu hmotná a duchovní kultura, vysvětlit

funkce a význam kultury

Určit co je podstatou masové kultura, rozlišit pozitivní a negativní význam masové

kultury.

Rozlišit jednotlivé umělecké slohy.

Určit co je náboženství a rozlišit jednotlivé druhy náboženství.

Orientovat se v základních pojmech judaismu.

Orientovat se v základních pojmech křesťanství.

Orientovat se v základních pojmech islámu.

Klíčová slova této kapitoly:

kultura, hmotná a duchovní kultura, kulturní vzorce, kulturní instituce,

masová kultura, masmédia, reklama, konzumní kultura,

umění románské, gotické, renesanční, barokní, klasicismus, romantismus,

secese, moderní umění

náboženství, Bůh, teologie, religionistika, polyteismus, monoteismus,

ateismus

Judaismus, Židé, Mojžíš, Starý zákon, Davidova hvězda, synagoga, Pesach,

Mesiáš, Izrael

Křesťanství, Trojice Boží, Ježíš Kristus, Bible, Starý a Nový zákon, církev,

dogmata, Vánoce, Velikonoce, mnišské řády.

Islám, Alláh, Mohamed, muslim, šaría.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:

3,5 + 7 hodiny (teorie + řešení úloh)

4

1.1. Co je kultura

1.1.1. Pojem kultura

Lidem je dána schopnost tvořit. Vymýšlet a vyrábět nové věci, organizovat

společnost. Díky této tvořivosti dosáhlo lidstvo mnoha vymožeností,

které mu usnadňují život. Kdybychom se neobklopovali věcmi,

které jsme si vytvořili, žili bychom velmi chudě a nedokázali rozvíjet své

vlohy a schopnosti. V nejširším významu je výsledkem lidské tvořivosti

kultura. Tedy vše co vytvořil člověk, co je výsledkem lidské činnosti, aktivity

člověka.

Na uvedených příkladech uveď různé významy slova kultura:

archeologická kultura, zemědělská kultura, kultura jazyka, kultura bydlení,

kultura práce a pracovního prostředí, kultura cestování, politická kultura,

kultura chování na veřejnosti, kultura oblékání, kultura stolování,

kultura životního prostředí

Slovo kultura pochází z latinského slova colere, což znamená pěstovat,

zušlechťovat. Původně se používalo pro pěstování užitkových plodin. Později

bylo použito jako metafora pro péči o duši. Označovaly se tím vybrané lidské

činnosti, zejména umělecké (literatura, umění, hudba, věda, filosofie…).

V užším slova smyslu tedy můžeme kulturu chápat jako díla s estetickou

hodnotou, lidské výtvory, které v nás vyvolají nějaký umělecký prožitek,

tedy umění.

Které druhy umění obohacují náš život, vylušti:

„VADDILO, LIMF, ŘOSCHASTVÍ, SŘÍLAMTVÍ, NECAT,

CHITEKARTURA, TURAREALIT, BUDHA“

Řešení:

/DIVADLO, FILM, SOCHAŘSTVÍ, MALÍŘSTVÍ, TANEC,

ARCHITEKTURA, LITERATURA, HUDBA/

5

V lidském životě se prolínají a ovlivňují kultura a příroda. Kulturu lze chápat

jako protiklad přírody. Člověk ve svých činnostech vychází z toho, co mu

dala příroda. Je tedy základem, na němž může za příznivých okolností

vzniknout kultura. Příkladem může být pěstní klín. Kámen, který se lidským

opracováním změní v nástroj.

Vytvoř tabulku o třech sloupcích a doplň do nich:

1/ produkty přírody

2/ produkty přírody pozměněné člověkem

3/ produkty vytvořené člověkem

Př:

produkt

přírody

produkt přírody pozměněný

člověkem

produkt vytvořený

člověkem

divoce rostoucí

hruška

vyšlechtěná hruška rostoucí

v sadu

hruškový džem

1.1.2. Hmotná a duchovní kultura

Oblast kultury je značně rozsáhlá, a proto bývá pro přehlednost obvykle

dělena do dvou základních skupin – hmotná a duchovní kultura.

Do hmotné - materiální kultury patří všechny hmotné výrobky člověka,

ale i způsoby, jak člověk dovede tyto věci používat

(př. počítač + znalosti jak jej zapnout a používat).

Do nehmotné – duchovní kultury patří myšlenky, názory, zvyky, tradice,

umění, věda, náboženství, způsob řízení společnosti (politický systém,

instituce…), schopnost vyjadřovat se (jazyková kultura), sport a zábava.

Někdy se z oblasti duchovní kultury vyděluje do samostatné skupiny ještě

normativní kultura - pravidla, návody, které se týkají chování a jednání

člověka ve společnosti, zejména oblast morálky, práva, kultury lidského

chování.

Takovéto rozčlenění kultury je užitečné pro lepší pochopení, ale vše co

je součástí kultury je navzájem propojeno a nedá se oddělit.

Př.: Oblečení se skládá z látky /hmotná kultura/, ale má určitý střih,

účel a způsob a pravidla použití (pracovní oděv, oblek, oblečení na výlet…)

/duchovní kultura/

Vytvoř další příklady vzájemného propojení hmotné a duchovní kultury.

6

Zařaď uvedené příklady do materiální a duchovní kultury:

MORÁLKA, HŘEBEN, DŮM, PRÁVO, PĚSTNÍ KLÍN, ZVYKY,

NÁBOŽENSTVÍ, KALHOTY, JAZYK, AUTO, KNIHA, OBRAZ,

NÁDOBÍ, TRADICE, VĚDA

Řešení:

/hmotná: pěstní klín, hřeben, dům, kalhoty, nádobí, auto, kniha, obraz,

duchovní: jazyk, tradice, věda, zvyky, morálka, náboženství, právo/

Urči, co ve tvém okolí spadá do oblasti kultury hmotné a duchovní.

1.1.3. Funkce kultury

Hlavním posláním kultury je vytvářet prostředí, které je příhodné pro rozvoj

lidských schopností a vlastností. Člověk se rozvíjí tím, že napodobuje kulturní

chování jiných, že si danou kulturu osvojuje.Mezi další funkce kultury patří

funkce poznávací, zábavná a funkce uchovávání kulturních poznatků

minulosti.

Zjisti, kdo jsou tzv. vlčí děti.

Jakým způsobem se uchovávají staré kulturní poznatky a zkušenosti.

1.1.4. Kulturní sounáležitost

Vše, čeho určitý národ v oblasti kultury dosáhl, tvoří kulturní bohatství

národa – kulturní dědictví (kulturní památky, památky duchovní). Můžeme

rozlišit kultury národní (česká) a etnické (indiánské) i šířeji vymezené

kulturní oblasti (křesťanská, islámská). V nejobecnějším slova smyslu

můžeme hovořit o společné kultuře celého lidstva. Vědomí společného sdílení

stejné kultury se nazývá kulturní sounáležitost. Lidé si tuto kulturu předávají

z generace na generaci, společně ji rozvíjejí a obohacují. V každé kultuře

se projevují zvláštní kulturní vzorce, tedy nepsaná pravidla jak se chovat

a jak se projevovat. Při setkání s jinou kulturou mohou být tyto kulturní

7

vzorce předmětem nedorozumění. Proto je nutná vzájemná tolerance, respekt

ke kulturním odlišnostem.

Co je kulturní památka a duchovní dědictví? Uveď příklady.

Co znamená pojem subkultura.

Uveď příklady některých subkultur v rámci ČR.

Uveď příklady různých kulturních vzorců v prostoru např. pozdravy,

jízda autem, rodina – vztah muže a ženy…

Na příkladu setkání muže a ženy v kavárně před sto lety a dnes ukaž

různé kulturní vzorce v čase.

Vyhledej, které kulturní památky se nacházejí v našem městě a

nejbližším regionu.

zdroj: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php

Vyhledej a vyjmenuj, které památky má ČR zapsané seznamu světového

kulturního dědictví UNESCO.

zdroj: http://www.unesco-czech.cz/unesco-pamatky/

1.1.5. Kulturní instituce

Rozvoji kultury slouží mimo jiné různé kulturní instituce, které vyvíjejí

osvětovou činnost, poskytují vzdělání nebo zábavu a poučení. Nejběžnějšími

kulturními institucemi v dnešní době kino, divadlo, výstavní síň –galerie,

veřejné knihovny, muzea, kulturní střediska aj.

Které kulturní instituce působí v našem městě.

8

1.2. Masová kultura

1.2.1. Masová kultura, masy

Masová kultura je kultura přístupná co největšímu počtu lidí (= masa, masy).

Přitahuje zájem velkého množství lidí bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání,

národnosti, náboženství atd. Hromadně se projevuje v jejich chování,

ovlivňuje jejich zájmy a názory.

Vztahuje se především na:

Vylušti:

LUNÁRPÍPO BUDHU, LEČENÍBO, MYFLI …

Řešení:

/POPULÁRNÍ HUDBU, OBLEČENÍ, FILMY …/

Co ještě přitahuje velký počet lidí? Uveď příklady.

Jaké projevy chování mohou svědčit o tom, že jde o masový jev?

Předpokladem k prosazení masové kultury je přibližně stejný způsob života

všech obyvatel.To ovlivňují především:………………….

Vylušti křížovku, hledané slovo najdeš v tajence:

9

1/ Předměty, výrobky člověka patří do kultury ...

2/ Co je opakem kultury?

3/ Organizace OSN, která pečuje o světové kulturní dědictví.

4/ Velké množství lidí.

5/ Kdo vytváří kulturu?

6/ Jinak nehmotná kultura.

7/ Kino, divadlo, galerie, knihovna, muzeum, kulturní středisko jsou

kulturní…

8/ Vše co vytvořil člověk, co je výsledkem lidské činnosti.

Řešení:

H M O T N É

P Ř Í R O D A

U N E S C O

M A S Y

L I D É

D U CH O V N Í

I N S T I T U C E

K U L T U R A

1.2.2. Masmédia

Masová kultura působí na lidi pomocí svých prostředků = masové sdělovací

prostředky, masmédia.

Tak se označují především:

Vylušti:

HYNKI, VINONY, PISAČYSO, HLASZOR, VIZELETE,

MILF, TERINTEN, OBILNÍM FOTELENY, BOBILDYR...

Řešení:

/ KNIHY, NOVINY, ČASOPISY, ROZHLAS, TELEVIZE,

FILM, INTERNET, MOBILNÍ TELEFONY, BILBORDY.../

10

Typy médií:

1/ elektronická: rozhlas, televize, internet

2/ klasická, tištěná: tisk – noviny, časopisy

Co jsou tzv. „stará“ a „nová“ masová média?

Rozděl uvedené příklady:

WAP, ČASOPISY, FILM, DIGITÁLNÍ TELEVIZE,

NOVINY, INTERNET, ROZHLAS, TELEVIZE

Řešení:

/„STARÁ“: NOVINY, ČASOPISY, FILM, ROZHLAS, TELEVIZE

„NOVÁ“: INTERNET, DIGITÁLNÍ TELEVIZE, WAP/

Masmédia mohou informovat velké množství lidí najednou bez ohledu na to,

odkud jsou a kde žijí. Masová komunikace může díky tomu ovlivňovat

jednání a myšlení lidí i způsob jejich života.

Zjisti:

1/ Co je veřejnoprávní médium? Uveď příklady.

2/ Co je komerční médium? Uveď příklady.

3/ Kdo je to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání?

4/ Co jsou koncesionářské poplatky? Čeho se týkají?

Zamysli se nad tím kolik času denně trávíš před televizní obrazovkou

a na internetu. Zaznamenej si časové údaje do „týdenního kalendáře“.

Zamysli se nad konečným výsledkem.

DEN TELEVIZE - ČAS INTERNET - ČAS

PONDĚLÍ

ÚTERÝ

STŘEDA

ČTVRTEK

PÁTEK

SOBOTA

NEDĚLE

CELKEM

11

Anketa. Zeptej se zástupců tří generací (spolužák-sourozenec, rodič,

prarodič), která média sledují nejčastěji.

Porovnej výsledky.

Funkce masmédií: poskytují informace, vysvětlují událostí – vytvářejí veřejné

mínění, předávají kulturní dědictví, poskytují zábavu.

Vyhledej pojmy: DEZINFORMACE a DEZINTERPRETACE

Vysvětli na nich, jak mohou být média „zneužita“ v něčí prospěch.

Kdo je může takto „zneužít“?

1.2.3. Reklama

Předpokladem k prosazení masové kultury je tedy, aby všichni lidé žili

přibližně stejným způsobem života. K tomuto sjednocení napomáhá

především reklama, kterou masmédia šíří, a s ní spojený konzum – spotřeba

zboží. Někdy proto hovoříme o konzumní kultuře. V celém světě se kupují

stejné věci, jsou v oblibě stejné písničky, stejná móda, lidé se pod tlakem

reklamy zaměřují převážně na spotřebu. Masovou kulturu přijímají i ti,

kteří nemají příliš prostředků, aby mohli žít konzumně. Stačí, že konzumní

způsob života považují za správný, chtějí se mu ve všem vyrovnat a touží

po něm. Kultura se vyvíjela samovolně nezáměrnou činnosti člověka.

Moderní doba za pomoci reklamy a masmédií dokázala vytvořit

tzv. zábavní průmysl – výrobu masové kultury. Média a reklama hromadně

ovlivňují veřejnost a přesvědčují ji o tom, jaké věci by si lidé měli přát,

co si mají kupovat, co se jim má líbit, ovlivňují vkus mas.

Co je „klamavá reklama“?

Kdy může reklama škodit?

Na které výrobky může být reklama omezená nebo zakázána?

Vymysli reklamní slogan na nějaký výrobek.

Zkus dodržet všechny níže uvedené zásady:

Reklamní slogan:

- by měl být: originální, nápaditý, poutavý a výstižný, stručný, krátký,

srozumitelný a lehce zapamatovatelný,

- měl by: sdělovat výhody produktu, poskytovat spotřebiteli důležitý užitek

nebo řešení, upoutat pozornost a vyvolat touhu spotřebitele po potřebě, dát

spotřebiteli pocit spokojenosti s produktem.

12

1.2.4. Klady a zápory masové kultury

V masové kultuře je všechno nahraditelné a vše se stále mění.

Všichni se nadchnou pro jednu věc, ale velmi brzy si oblíbí zase něco

jiného.Významným znakem masové kultury je, že ji lidé přijímají pasivně,

zatímco vlastní tvořivost a zábava upadá. Dalším znakem je, že se snaží

zavděčit všem, a proto často zůstává na nejnižší možné úrovni,

která je každému pochopitelná. Masová kultura bývá často kritizována za to,

že je jen oddechovou záležitostí, že nepodněcuje myšlení a vede k pasivitě.

Za klad masové kultury je považováno to, že napomáhá uvolnění člověka

a odvádí ho od běžných starostí. Je rovněž zdrojem informací,

které by se člověk jinak nemohl dozvědět.

Rozděl uvedené příklady na kladné a záporné vlivy masové kultury:

- VEDE K „UNIFORMITĚ A STÁDNOSTI“

- SPOJUJE VELKÉ MNOŽSTVÍ LIDÍ

- JE SNADNO DOSTUPNÁ

- RESPEKTUJE NIŽŠÍ VZDĚLÁNÍ

- POTLAČUJE TVOŘIVOST, VEDE K PASIVITĚ

- JE JEDNODUCHÁ, PRIMITIVNÍ

- POMÁHÁ UVOLNĚNÍ ČLOVĚKA,

ODPOUTÁNÍ OD KAŽDODENNÍCH STAROSTÍ

- ODVÁDÍ ČLOVĚKA OD VLASTNÍHO ŽIVOTA

DO SMYŠLENÉHO - VIRTUÁLNÍHO SVĚTA

KLADY MASOVÉ KULTURY ZÁPORY MASOVÉ KULTURY

13

Řešení:

KLADY MASOVÉ KULTURY ZÁPORY MASOVÉ KULTURY

- SPOJUJE VELKÉ

MNOŽSTVÍ LIDÍ

- VEDE K „UNIFORMITĚ

A STÁDNOSTI“

- JE SNADNO DOSTUPNÁ - POTLAČUJE TVOŘIVOST,

VEDE K PASIVITĚ

- RESPEKTUJE

NIŽŠÍ VZDĚLÁNÍ

- JE JEDNODUCHÁ,

PRIMITIVNÍ

- POMÁHÁ UVOLNĚNÍ

ČLOVĚKA, ODPOUTÁNÍ

OD KAŽDODENNÍCH

STAROSTÍ

- ODVÁDÍ ČLOVĚKA

OD VLASTNÍHO ŽIVOTA

DO SMYŠLENÉHO -

VIRTUÁLNÍHO SVĚTA

14

1.3. Umění, umělecké slohy

Svět umění vnímáme zrakem, sluchem a rozumem.

Druhy umění: divadlo, film, televize, sochařství, malířství, fotografie,

architektura, užité umění, hudba, literatura.

Zjisti, co patří k dílům užitého umění?

1.3.1. Umělecké slohy

Projevy umění v průběhu historie vyjadřují umělecké slohy.

Stručná charakteristika jednotlivých uměleckých slohů:

románské umění:

11.-12. století, hlavním nositelem kultury byla křesťanská církev

(kněží a mniši v klášterech), univerzálním jazykem vzdělanců byla latina.

Stavby hutné, bez uměleckých ozdob, hrady, kostely a kostelíky

(baziliky a rotundy), nástěnné malířství. Písemné památky: legendy, letopisy,

kroniky.

gotické umění:

13.-15. století, kultura šlechty a měšťanstva.

Stavby: lomené oblouky, opěrný systém, štíhlé a vysoké stavby, ozdoby

(fiály, rozety, chrliče…), katedrály, hrady, radnice, měšťanské domy.

Knihy v latině i národních jazycích. Po roce 1450 vynález knihtisku.

renesanční umění:

14.-17. století, znovuzrození antiky, zámky, paláce, letohrádky, ozdobné

omítky (sgrafita).

barokní umění:

17.-18. století, kostely, kláštery, zámky, paláce, městské i selské domy,

morové sloupy, křížové cesty, stavby bohatě zdobené, sochy.

klasicismus:

Přelom 18. a 19. století, sloupy, trojúhelníkové štíty, jednoduché zdobné

stavby, staví se nemocnice, lázně, kasárna, banky, úřady, činžovní domy,

zámky s francouzskými zahradami.

15

romantismus:

První polovina 19. století, napodobování starých slohů, tajemnost přírody,

inspirace orientem, venkovem.

secese:

Konec 19., počátek 20. století, poslední z univerzálních slohů, záliba

v neobyčejných barvách, ornamentálnost – přírodní tvary (listy, květy, lidské

a zvířecí tělo…).

moderní umění:

Od počátku 20. století, mnoho stylů s podobnými charakteristikami

(kubismus, konstruktivismus, expresionismus, funkcionalismus…).

Zařaď uvedené stavby do jednotlivých uměleckých období:

CHRÁM SV. BARBORY V KUTNÉ HOŘE, KLEMENTINUM,

ZÁMEK KAČINA, OBECNÍ DŮM V PRAZE,

ROTUNDA SV. KATEŘINY VE ZNOJMĚ, KŘIVOKLÁT,

ZÁMEK V TELČI, BOUZOV, KUKS,

KATEDRÁLA SV. VÍTA V PRAZE, ZÁMEK FRYŠTÁT,

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE,

KARLŠTEJN, LETOHRÁDEK BELVEDER NA PRAŽSKÉM HRADĚ,

KARLŮV MOST, SOCHY NA KARLOVĚ MOSTĚ, ZÁMEK LEDNICE,

ROTUNDA SV. JIŘÍ NA ŘÍPU, LOKET, ČERNÍNSKÝ PALÁC,

ZÁMEK HLUBOKÁ, VALDŠTEJNSKÝ PALÁC,

CHRÁM SV. MIKULÁŠE V PRAZE,

BAZILIKA SV. JIŘÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ, ZÁMEK ŽLEBY …

Řešení:

románské: ROTUNDA SV. KATEŘINY VE ZNOJMĚ, ROTUNDA SV. JIŘÍ

NA ŘÍPU, BAZILIKA SV. JIŘÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ

gotické: CHRÁM SV. BARBORY V KUTNÉ HOŘE,

KLEMENTINUM, KŘIVOKLÁT, KATEDRÁLA SV. VÍTA V PRAZE,

KARLŠTEJN, KARLŮV MOST, LOKET

renesance: ZÁMEK V TELČI, LETOHRÁDEK BELVEDER NA

PRAŽSKÉM HRADĚ

baroko: KUKS, KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ

HOŘE, SOCHY NA KARLOVĚ MOSTĚ, ČERNÍNSKÝ PALÁC,

VALDŠTEJNSKÝ PALÁC, CHRÁM SV. MIKULÁŠE V PRAZE

klasicismus: ZÁMEK KAČINA, ZÁMEK FRYŠTÁT

romantismus: BOUZOV, ZÁMEK LEDNICE, ZÁMEK HLUBOKÁ,

16

ZÁMEK ŽLEBY

secese: OBECNÍ DŮM V PRAZE

Vylušti gotické stavební prvky:

MENOLÝ KLOBOU

BROŽEVÁ BANKEL

ONRÝPĚ SÉSTYM

ATOZER

BARUŽK

ÁLFAI

CHRČIL

VRÁŽIT

Řešení:

LOMENÝ OBLOUK

ŽEBROVÁ KLENBA

OPĚRNÝ SYSTÉM

ROZETA

KRUŽBA

FIÁLA

CHRLIČ

VITRÁŽ

Doplň do tabulky srovnání románského a gotického umění:

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ GOTICKÉ UMĚNÍ

VZNIK ITÁLIE VZNIK ……………………….

……………………………… UNIVERZITY

…………………………….. KNIHTISK

KOSMOVA KRONIKA ……………………… KRONIKA

…………….. A …………….. HRADY A KATEDÁLY

Řešení:

ROMÁNSKÉ UMĚNÍ GOTICKÉ UMĚNÍ

VZNIK ITÁLIE VZNIK FRANCIE

KLÁŠTERNÍ ŠKOLY UNIVERZITY

OPISOVÁNÍ KNIH KNIHTISK

KOSMOVA KRONIKA DALIMILOVA KRONIKA

BAZILIKY A ROTUNDY HRADY A KATEDÁLY

17

Zjisti, co znamená název nejstarší známé české duchovní písně:

Hospodine, pomiluj ny!

Zařaď významné české umělce 19. /20. století do jednotlivých druhů

umění:

ALEŠ, BÍLEK, BROŽÍK, BŘEZINA, DESTINNOVÁ, DVOŘÁK, DYK,

FIBICH, FILLA, GOČÁR, GUTFREUND, HÁLEK, HYNAIS, CHITUSSI,

CHOCHOL, JANÁČEK, JIRÁSEK, KAVÁN, KOSÁREK, KUBÍN,

KUBIŠTA, LEVÝ, MACHAR, MÁNES, MAROLD, MAŘÁK, MAŘATKA,

MUCHA, MYSLBEK, NERUDA, NOVÁK, PREISLER, PURKYNĚ, RAIS,

SCHIKANEDER, SCHULZ, SLÁDEK, SLAVÍČEK,

SMETANA,SUCHARDA, SUK, ŠALOUN,VRCHLICKÝ, WINTER,

ZÍTEK, ŽENÍŠEK,

Řešení:

architektura: ZÍTEK, SCHULZ, CHOCHOL, GOČÁR

literatura: NERUDA, SLÁDEK, HÁLEK, VRCHLICKÝ, JIRÁSEK, RAIS,

WINTER, BŘEZINA, MACHAR, DYK

sochařství: MYSLBEK, LEVÝ, MAŘATKA, SUCHARDA, ŠALOUN,

BÍLEK, GUTFREUND

malířství: MÁNES, PURKYNĚ, KOSÁREK, BROŽÍK, KAVÁN,

SCHIKANEDER, MAROLD, MUCHA, SLAVÍŠEK, PREISLER, FILLA,

KUBIŠTA, KUBÍN, ALEŠ, ŽENÍŠEK, HYNAIS, MAŘÁK, CHITUSSI

hudba: DVOŘÁK, SMETANA, FIBICH, SUK, NOVÁK, JANÁČEK,

DESTINNOVÁ

Co nebo kdo byl:

BIBLE KRALICKÁ, BROKOFF, BIEDERMEIER, EMPÍR, GUTENBERG,

JUGENDSTIL, KUBISMUS, MADONA A PIETA , MANÝRISMUS,

REKTOR, ROKOKO, SELSKÝ BAROK, THEODORIK

18

1.4. Náboženství

Součástí kultury a tradic celého světa je náboženství. Stavby, hudba, výtvarné

umění, literatura se inspirují náboženstvím. Naše představy, hodnoty se často

zakládají na náboženství. K náboženství se v celém světě hlásí velké množství

lidí, ovlivňuje lidstvo, kulturu. Abychom porozuměli kultuře, v níž žijeme,

abychom správně chápali i ostatní kultury, je nutné porozumět i náboženství.

Která umělecká díla se inspirovala náboženstvím? Vyjmenuj.

1.4.1. Co je náboženství

Ze slova náBOŽenství lze usuzovat, že jde o něco, co vyjadřuje vztah člověka

k BOHu. V jiných jazycích se užívá slova religio (=svazovat), což znamená

vazbu člověka k Bohu nebo nadpřirozené (transcendentní) skutečnosti.

Jiný význam téhož slova je brát něco vážně.

Náboženství lze tedy chápat jako vážný, osobní vztah člověka k Bohu

nebo něčemu co člověka přesahuje, co bere vážně. K něčemu posvátnému,

nadřazenému. (např.: Islám v arabštině znamená „odevzdání se“,

Dharma v sanskrtu „to, co nás drží“) V některých náboženstvích

je to nadřazené Bůh - osoba, v jiných princip, ideál, osobnost apod.

Náboženství přinášejí lidem rovněž odpovědi na vážné otázky, které se týkají

lidského bytí. Jak vznikl svět, člověk, jaký je smysl života, jak žít, smrt

a co přijde po smrti. Náboženství rovněž sdružuje lidi dohromady.

Vytváří náboženská společenství lidí se stejnými názory a životními postoji.

Vysvětli původ slova náboženství. Co je náboženství? Co přináší lidem?

1.4.2. Vědy o náboženství

Náboženství zkoumají nejrůznější vědy. Nejdůležitější jsou teologie

a religionistika. Teologie mluví o náboženství z pohledu své víry, vyjadřuje

názor, postoj, víru. Je to věda, která slouží náboženství. Teologie je přítomná

ve většině světových náboženství. Religionistika se snaží o kritický odstup,

objektivní pohled „zvenku“ na náboženství.

Jaký je rozdíl mezi religionistikou a teologií?

19

1.4.3. Druhy náboženství

Náboženství zaměřená na Boha = teistická (v řečtině theos = bůh):

Polyteismus: uctívání více bohů (starověký Egypt, starověké Řecko/Řím,

náboženství starých Slovanů).

Monoteismus: uctívání jednoho Boha (židovství, křesťanství, islám).

Dále například: panteismus (ztotožňuje Boha s přírodou), deismus (Bůh svět

stvořil, ale dále do něj nezasahuje).

Náboženství zaměřená na jiné bytosti:

Démonismus: uctívání zosobněných sil, duchů, démonů.

Animismus: uctívání principu duše, duchovních bytostí, víra v možnost

člověka stýkat se s nimi.

Totemismus: uctívání předmětu, rostliny či zvířete - totemu,

který reprezentuje celý kmen, ochraňuje jej.

Náboženství zaměřená na předměty a síly:

Fetišismus: uctívání určitých předmětů jako nositelů kouzelné moci.

Myšlenkové směry, které jsou v pozici proti náboženství:

Agnosticismus: nelze určit, jestli Bůh je, nemáme s ním přímou zkušenost,

nelze jej dokázat ani vyvrátit.

Ateismus: tvrzení, že Bůh přesahující tento svět neexistuje, popírá existenci

Boha.

Kteří z uvedených bohů jsou antičtí, kteří slovanští?

APOLLÓN, DIONÝSOS, HÉRA, JUPITER, MARS, MORANA, PERUN,

POSEIDON, RADEGAST, SVANTOVÍT, SVAROŽIC,VENUŠE, ZEUS

20

Přiřaď k pojmu vysvětlení/popis:

1/ AGNOSTICISMUS

2/ ANIMISMUS

3/ ATEISMUS

4/ DEMONISMUS

5/ FETIŠISMUS

6/ MONOTEISMUS

7/ POLYTEISMUS

8/ TOTEMISMUS

A/ uctívání více bohů

B/ uctívání předmětu, jako nositele kouzelné moci

C/ uctívání jednoho Boha

D/ nelze určit existuje-li Bůh

E/ uctívání duchů a démonů

F/ Bůh neexistuje

G/ uctívání předmětu - totemu, který ochraňuje

H/ uctívání duše

Řešení:

1D, 2 H, 3F, 4E, 5B, 6C, 7.A, 8G

1.4.4. Náboženské pojmy

Bůh: člověk se jím snaží vyjádřit to, co ho přesahuje, co uznává jako nejvyšší

autoritu a moc, která vše stvořila, která dává jeho životu smysl. Chápe ho jako

všemohoucí, všudypřítomnou a vševědoucí sílu.

Mýty: zachycují nejstarší náboženské představy.

Modlitba: komunikace člověka s tajemnou skutečností, Bohem. V prvé řadě

je osobní záležitostí, ale ve většině náboženství se lidé scházejí

i ke společným modlitbám, jež jsou poutem jejich náboženského společenství.

Obřady: Lidé si v nich připomínají a zpřítomňují nějakou důležitou událost,

děkují Bohu (bohům) a prosí je o ochranu a přízeň. Jinak taky bohoslužby,

v křesťanství mše.

21

Rituály: obřady, které prostupují celý lidský život od narození, přes všechny

rozhodující okamžiky života až do smrti.

Oběti: Dary, které člověk obětuje Bohu (bohům). Aby jim udělal radost

a zajistil si jejich přízeň. V křesťanství je jedinou obětí oběť Krista na kříži.

Zjisti, co znamenají další náboženské pojmy:

REINKARNACE, MEDITACE, ASKEZE, MAGIE

„JEDNOSMĚRKA“

Najdi v řádcích (zleva doprava) náboženské pojmy.

N Á B Ů H B O Ž E N

S T V Í J O B Ě T I

M Ý T U S E V M Š E

Í R A V B O H A N E

B O H O S L U Ž B A

O B Ř A D B O N Ě C

O C O N Á S P Ř E S

A M O D L I T B A H

U J E R I T U Á L Y

Řešení:

N Á B Ů H B O Ž E N

S T V Í J O B Ě T I

M Ý T U S E V M Š E

Í R A V B O H A N E

B O H O S L U Ž B A

O B Ř A D B O N Ě C

O C O N Á S P Ř E S

A M O D L I T B A H

U J E R I T U Á L Y

Tajenka:

„NÁBOŽENSTVÍ JE VÍRA V BOHA NEBO NĚCO CO NÁS

PŘESAHUJE“

22

1.5. Nejvýznamnější světová náboženství

Světová náboženství jsou ta, která přesahují rámec jednotlivých národů

a hrají roli v celosvětovém kontextu: judaismus, křesťanství, islám,

hinduismus a buddhismus.

Která světová náboženství patří k jednotlivým symbolům? Přiřaď.

1 2 3 4 5

Zdroj: http://www.bonn-evangelisch.de/

Ke kterým dalším náboženstvím se hlásí lidé na Zemi? Vyhledej.

1.5.1. Judaismus

Judaismus vznikl ve 2. tisíciletí p.n.l. a je nejstarším monoteistickým

náboženstvím světa. Je spjat s židovským národem a jeho dějinami. Zásady

a dějiny judaismu vytvářejí historické základy mnoha jiných náboženství

včetně křesťanství a islámu.

Co je monoteistické náboženství? Vysvětli.

1.5.2. Judaismus - historie

Základem judaismu se stala víra v jedinost, jedinečnost a výlučnost Boha

(Jahve), který si zvolil Židy za svůj vyvolený národ.

Za své praotce považují Židé Abraháma, Izáka a Jákoba. Monoteismus zavedl

mezi Židy Abrahám. Někdy v 17. století p.n.l. odvedl svůj kmen

z Mezopotámie do zaslíbené země Kanaán (Palestina). Jeho vnuk Jákob přijal

jméno Izrael a stal se otcem dvanácti izraelských kmenů. Tyto kmeny

23

se později v době hladu usadily v Egyptě a ze nějaký čas se z nich stali otroci

faraona. Ze zajetí je ve 13. století p.n.l. vysvobodil Mojžíš. Ten je skutečným

zakladatelem židovského náboženství – judaismu. Vyvedl je z Egypta

a obdržel od Boha přikázání a Zákon. Po návratu do Kanaánu zemi spravovali

králové, z nichž nejslavnější byl David a jeho syn Šalamoun. Roku 70 n.l. byl

Jeruzalém, hlavní město židovského státu, zničen Římany a národ do roku

1948, kdy byl obnoven stát Izrael, rozptýlen v tzv. diaspoře. Židé si přes

všechna krutá pronásledování, pogromy a během 2. světové války i holocaust

– šoa, udrželi národní a kulturní sebevědomí. K čemuž jistě přispělo i jejich

náboženství a dodržování jeho příkazů.

Vylušti důležitá jména židovské historie:

HAMÁRAB

KÁZI

BOJÁK

ŽÍJMOŠ

VADID

MALOUNŠA

Řešení: Abrahám, Izák, Jákob, Mojžíš, David, Šalamoun

Zjisti, co znamenají následující pojmy:

POGROM, GENOCIDA

Jaký je rozdíl mezi slovy HOLOCAUST a ŠOA? Vyhledej.

Zkus dodržet všechny níže uvedené zásady:

1.5.3. Judaismus – věrouka, symboly

Základy židovské věrouky jsou zachyceny v hebrejské bibli - Tanach,

která byla později přejata křesťany jako Starý zákon. K ní, především

k prvním pěti knihám Mojžíšovým (Tóře), chovají Židé velkou úctu

a snaží se jí řídit. Židé mají i ústní zákon neboli Talmud a Kabalu,

která obsahuje tajemný mystický výklad bible.

Mezi další důležité symboly judaismu patří sedmiramenný svícen – Menora

a Davidova hvězda, hexagram tvořený dvěma propletenými rovnostrannými

trojúhelníky.

24

MENORA DAVIDOVA HVĚZDA

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Menorah_0307.jpg,

http://cs.wikipedia.org/wiki/Davidova_hv%C4%9Bzda

Vyber z každé skupiny pojem, který patří k judaismu:

a/ KŘÍŽ, PŮLMĚSÍC, DAVIDOVA HVĚZDA

b/ BIBLE, KORÁN, STARÝ ZÁKON

c/ MONOTEISMUS, POLYTEISMUS, ATEISMUS

d/ JEŽÍŠ KRISTUS, MOHAMED, MOJŽÍŠ

1.5.4. Judaismus – obřady, svátky, tradice

Židovské náboženství se promítá do každodenního života Židů. Je prostoupen

obřady a tradicemi, které podporují rodinné i národní společenství. Narození,

vstup do dospělosti, sňatek i smrt jsou provázeny zvláštními obřady (obřízka,

bar a bat micva, …).

Každou sobotu (začíná pátkem večer) se slaví šabat. Během šabatu

je zakázaná jakákoliv práce, je povoleno pouze čtení a soustředění

na duchovní život. Pokrmy během šabatu musí být obřadně čisté – košer

a stejně jako jindy jsou zakázány pokrmy z tzv. nečistých zvířat (například

vepřové).

K modlitbám se Židé scházejí v synagoze. Základem bohoslužby je četba

a výklad Tóry, modlitby a zpěvy. Bohoslužbu vede kantor, funkci soudce

v náboženských záležitostech má rabín, který je i představitelem židovské

obce. Muži nosí při bohoslužbách na hlavě malou čepičku – kipu/jarmulku,

kolem čela a na rukách řemínky, které poutají malé schránky s textem

bible a širokou šálu – tali. Posvátného textu Tóry se nesmí nikdo dotknout,

25

proto se při čtení používá ukazovátko.

Židovské svátky připomínají důležité události z národních dějin a poučení

z nich. Zároveň vytvářejí rodinnou i národní sounáležitost a udržují pi životě

důležité náboženské i morální hodnoty. Největším židovským svátkem

je Pesach (Svátek nekvašených chlebů, Velikonoce). Připomíná osvobození

Židů z egyptského zajetí. Dále Nový rok (Roš ha-šana), Den smíření

(Jom Kipur), slavnost stánků (Sukkot), slavnost světel (Chanuka) atd.

Oprav věty tak, aby byly správně:

1/ Každou neděli se slaví šabat.

2/ Během šabatu je zakázáno odpočívat.

3/ Pokrmy během šabatu musí být obřádně různorodé – bar micva.

4/ Židé při šabatu i jindy nejí hovězí maso.

5/ K modlitbám se Židé scházejí v mešitě.

6/ Základem bohoslužby je četba Bible.

7/ Soudcem a představitelem židovské obce je biskup.

8/ Muži nosí při bohoslužbách malou čepičku – tali a šálu - kipu/jarmulku.

9/ Největším židovským svátkem je narození Ježíše Krista.

10/ Pesach je totožný s křesťanskými Vánoci.

Řešení:

1/ Každou SOBOTU se slaví šabat.

2/ Během šabatu je zakázáno PRACOVAT.

3/ Pokrmy během šabatu musí být obřádně ČISTÉ – KOŠER.

4/ Židé při šabatu i jindy nejí VEPŘOVÉ maso.

5/ K modlitbám se Židé scházejí v SYNAGOZE.

6/ Základem bohoslužby je četba TÓRY.

7/ Soudcem a představitelem židovské obce je RABÍN.

8/ Muži nosí při bohoslužbách malou čepičku – KIPU/JARMULKU a šálu -

TALI.

9/ Největším židovským svátkem je PESACH.

10/ Pesach je totožný s křesťanskými VELIKONOCEMI.

26

1.5.5. Judaismus dneška

Judaismus dnes dělíme do několika proudů. Ortodoxní zachovávají velmi

přesně staré tradice, reformní se je naopak snaží přizpůsobovat požadavkům

současnosti. Zvláštní skupinu tvoří chasidové, kteří zdůrazňují osobní vztah k

Bohu.

Židé očekávají příchod Mesiáše (spasitele), který nastolí vládu míru a

spravedlnosti. Tím se odlišují od křesťanů, kteří Mesiáše (spasitele, řecky

Krista) rozpoznali v osobě Ježíše. V současnosti je na světě odhadováno asi

18 milionů Židů, třetina žije v Izraeli. Nejpočetnější židovská komunita se

nachází v USA (6 mil.), v Evropě žije něco přes 4 miliony Židů.

Vylušti křížovku:

1/ Bohoslužebná čepička, jarmulka:

2/ Často považována za symbol judaismu, DAVIDOVA …

3/ Pět knih Mojžíšových:

4/ Den odpočinku:

5/ Obřadně čisté pokrmy:

6/ Modlitební šála:

NÁBOŽENSTVÍ POSVÁTNÁ KNIHA/TEXT 1/VÍCE BOHŮ

SYMBOL

ZAKLADATEL/ PROROK

JUDAISMUS STARÝ ZÁKON/TANACH 1 BŮH/JAHVE DAVIDOVA

HVĚZDA

MOJŽÍŠ

27

Řešení:

K I P A

H V Ě Z D D

T Ó R A

Š A B A T

K O Š E R

T A L I

Zjisti co/kdo je v judaismu:

FARIZEOVÉ, JUDSKO, MIKVE, CHUPA, CICIT, JIDIŠ, AŠKENÁZOVÉ

28

1.6.1. Co je křesťanství, původ, charakteristika

Křesťanství je monoteistické náboženství, uctívá jednoho Boha, který je však

trojjediný (= Bůh Otec - Stvořitel, Syn - Ježíš Kristus a Duch svatý).

Je nejrozšířenějším náboženstvím na světě a hlásí se k němu přibližně třetina

lidstva. Od narození jeho zakladatele Ježíše Krista se počítá náš letopočet.

Osobou svého zakladatele navazuje křesťanství na judaismus. Vzniklo

v Palestině, kde Ježíš žil a působil.

Samotné slovo křesťanství vzniklo z řeckého pojmu „christos“, což znamená

pomazaný nebo posvěcený - hebrejsky „mešíah“ - mesiáš). V osobě Ježíše

Nazaretského našli tedy křesťané svého mesiáše (na kterého Židé stále čekají)

a označují se tedy jako „křesťané“, vlastně „kristovci“.

Na rozdíl od judaismu není příslušnost ke křesťanství předem dána původem

či kulturou. Je univerzální – obrací se ke každému člověku, který je ochoten

přijmout jeho učení, morálku a náboženskou praxi. Nejviditelnějším znakem

přijetí křesťanství je křest.

Kdo tvoří tzv. „Trojici Boží“?

Vysvětli původ slova „křesťanství“.

Zjisti, kdo byl Jan Křtitel?

1.6.2. Ježíš Kristus

Zakladatel křesťanství Ježíš Kristus se narodil v palestinském městě Betlémě.

Vyrůstal v Nazaretu v rodině tesaře. Matka Marie a její manžel Josef

vychovali Ježíše v židovské tradici. Když mu bylo asi třicet let, začal veřejně

vystupovat. Vytvořil kolem sebe skupinu učedníků – apoštolů. Kázal,

uzdravoval nemocné a dodával naději těm, kteří očekávali osvobození

a změnu situace. Židé žili tehdy v područí římské říše. Mnozí Ježíše spojili

s očekávaným Mesiášem a mysleli si, že je to on, kdo přináší tuto svobodu

a politické změny v Izraeli.

Ježíš mluvil o přicházejícím Božím království, nové situaci, která naplní

touhu lidí po míru, lásce a spravedlnosti. Toto království se vytváří už nyní,

odvrátí-li se člověk od zla a žije spravedlivě a opravdovou láskou, která umí

odpouštět a obětovat se. V božím království neexistuje vykořisťování

a zotročování, lidé žijí v spravedlivém uspořádání, nejsou tam bohatí,

kteří by žili na úkor chudých. Protože Bůh a král je zároveň otcem všech,

jsou si všichni rovni. Žít hodnotami tohoto nového věku lze už nyní,

ale znamená to být v konfliktu se stávajícím pořádkem a trpět pro

29

spravedlnost. Zlo a smrt však nemají perspektivu, jsou přemoženy.

Nepochopení, intriky a strach vedly k tomu, že někteří Židé obvinili Ježíše

z podněcování politických nepokojů a vydali ho Římanům, kteří ho odsoudili

k smrti. Ježíš byl podle tehdejších zvyklostí za politické přečiny ukřižován

a pohřben. Ježíšovi přívrženci našli po třech dnech hrob prázdný, uvěřili,

že byl vzkříšen a na této víře pak byly položeny základy křesťanství.

Kříž, na kterém byl Ježíš Kristus ukřižován se stal hlavním symbolem

křesťanství.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Christian_cross.svg

Doplň dotazník.

Využij následující nabídku:

* třetí den po uložení těla do hrobu byl hrob prázdný* apoštolové* Nazaretu

* vraždění novorozených chlapců králem Herodem * tesař * chléb a víno

* Marek, Matouš, Lukáš, Jan *Bible * Egypt *Nový zákon

* učení lidí víře v Boha a vzájemné lásce * ukřižování *Evangelia

* místodržitelem Pilátem * večeře * židovská dívka Marie *12 * farizejové

* město Betlém * ve třiceti letech *Janem Křtitelem * Josef, tesař

*židovské město Nazaret * Jidáš Iškariotský * 30 stříbrných

30

Ježíš Kristus – dotazník

ZDROJ INFORMACÍ:

kniha:……………., část:………………….………:

kapitoly: ……………………

autoři: ………………………………………………………………………...

RODIČE, RODINNÉ ZÁZEMÍ, UPRCHLICKÝ POBYT :

matka: …………………………………………….

pozemský otec: ……………………………………

bydliště: …………………………………………...

místo narození (pobyt v době sčítání lidu): ……………………………………

důvod uprchnutí ze země: …………………………………………………….

místo uprchlického pobytu: ………………………….

po 3 letech návrat do:………………………………..

POVOLÁNÍ, ZAMĚSTNÁNÍ, VYZNÁNÍ:

původní povolání: ……………………………………………………………..

nové zaměstnání: ………………………………………………………………

pokřtěn: kdy:…………………………., kým: .………………………………

ČINNOST:

spolupracovníci: …………………….., počet:…………

nepřátelé: …………………………….

zrádce:………………………………,

poplatek za zradu: …………………………

poslední pracovní schůzka:……………,podávané menu:…….. …………….

SOUD:

souzen kým: ……………………………………

trest: ……………………………………………

záhada hrobu: …………………………………………………………………

31

Řešení:

Ježíš Kristus – dotazník

ZDROJ INFORMACÍ:

kniha: *Bible, část: *Nový zákon:

kapitoly: *Evangelia

autoři: * Marek, Matouš, Lukáš, Jan

RODIČE, RODINNÉ ZÁZEMÍ, UPRCHLICKÝ POBYT :

matka: * židovská dívka Marie

pozemský otec: * Josef, tesař

bydliště: *židovské město Nazaret

místo narození (pobyt v době sčítání lidu): * město Betlém

důvod uprchnutí ze země: * vraždění novorozených chlapců králem Herodem

místo uprchlického pobytu: * Egypt

po 3 letech návrat do: * Nazaretu

POVOLÁNÍ, ZAMĚSTNÁNÍ, VYZNÁNÍ:

původní povolání: * tesař

nové zaměstnání: * učení lidí víře v Boha a vzájemné lásce

pokřtěn: kdy: * ve třiceti letech , kým: *Janem Křtitelem

ČINNOST:

spolupracovníci: * apoštolové, počet: *12

nepřátelé: * farizejové

zrádce: * Jidáš Iškariotský,

poplatek za zradu: * 30 stříbrných

poslední pracovní schůzka: * večeře, podávané menu: * chléb a víno

SOUD:

souzen kým: * místodržitelem Pilátem

trest: * ukřižování

záhada hrobu: * třetí den po uložení těla do hrobu byl hrob prázdný

1.6.3. Bible, křesťanská nauka - dogmata

O Ježíšovi, jeho učení a hlavních článcích křesťanské nauky - dogmatech

se dovídáme z Bible.

První část Bible tvoří Starý zákon, který obsahuje soubor posvátných knih

převzatých z judaismu (mj. Desatero přikázání).

Křesťanskou část – Nový zákon tvoří soubor 27 knih.

a) čtyři evangelia (podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana) která líčí život

a působení Ježíše, jeho umučení a vzkříšení.

b) skutky apoštolů, které popisují vznik křesťanské církve, počátky jejího

šíření a činnost apoštola Pavla.

c) epištoly, soubor 21 dopisů z první křesťanské doby, které ukazují rodící

32

se křesťanské myšlení

d) Apokalypsa, kniha zjevení, která a předjímá budoucnost křesťanství.

Křesťané věří, že Kristova smrt a vzkříšení přinesly spásu (záchranu) všem

lidem, že jim mohou být odpuštěny všechny hříchy, a že existuje život věčný.

Uznávají sedm svátostí, znamení, která lidem prostředkují setkání s Bohem:

křest, biřmování, mše svatá, smíření (pokání- zpověď), pomazání nemocných

(poslední pomazání), kněžství a manželství.

Bible a dogmata formulovaná v rané době na takzvaných koncilech

(shromážděních biskupů z celého světa) jsou základem křesťanské nauky.

Postupem však vnikaly rozdíly. Vedly k vytvoření více proudů a církevních

společenství.

Jak křesťané nazývají taky svou Bibli?

Vylušti křížovku, zjisti z tajenky.

1 E P I Š T O L Y

2 Z J E V E N Í

3 S T A R Ý Z Á K O N

4 M A R E K

5 T R O J I C I

6 M E S I Á Š

7 E V A N G E L I A

8 D O G M A

9 K Ř E S T

10 A P O Š T O L O V É

1/ Část Nového zákona, soubor 21 dopisů z první křesťanské doby:

2/ Apokalypsa je kniha …

3/ Část Bible převzatá z judaismu:

4/ Čtvrtý z evangelistů, Matouš, Lukáš, Jan a …

5/ Bůh Otec - Stvořitel, Syn - Ježíš Kristus a Duch svatý tvoří Boží …

6/ Řecky „christos“, hebrejsky „mešíah“, pomazaný :

7/ Čtyři životopisy Ježíše Krista v Novém zákoně:

8/ Křesťanská nauka, základní články víry:

9/ Nejviditelnější znak přijetí křesťanství:

10/ Skupina učedníků Ježíše Krista:

33

Řešení:

E P I Š T O L Y

Z J E V E N Í

S T A R Ý Z Á K O N

M A R E K

T R O J I C E

M E S I Á Š

E V A N G E L I A

D O G M A

K Ř E S T

A P O Š T O L O V É

1.6.4. Křesťanské církve

Křesťanství se velmi rychle rozšířilo mimo Izrael a oslovilo lidi po celém

světě. Významnou roli v tom sehrál vzdělaný Žid Pavel (Šavel) z Tarsu,

který zahájil rozsáhlou misijní činnost mimo židovské území. Šlo o to,

aby nové náboženství bylo zcela otevřené a přístupné komukoliv.

Tak si postupně ve 2. století n.l. křesťanství vytvořilo svou strukturu –

společenství – církev. Věřící se shromažďovali ke společným modlitbám

a poučení v neděli, na památku Kristova vzkříšení. Četli a vykládali Bibli

a slavili památku smrti, vzkříšení a přítomnosti Krista. Podstatou této

slavnosti byla hostina, při níž se podával chléb a víno. Věřící byli

přesvědčeni, že chléb a víno jsou tělem a krví Krista, s nímž se tak mohou

blízce spojit. Tato slavnost se často nazývá Večeře Páně, protože první takové

slavení konal se svými apoštoly Ježíš při velikonoční židovské večeři

před svou smrtí. Jiné názvy jsou mše, liturgie, eucharistie (řec.děkování).

Původně jednotná křesťanská obec se běhen staletí štěpila. Nejdříve se roku

1054 křesťanství rozdělilo na pravoslavnou církev a římskokatolickou.

V 16. století se od římskokatolické církve oddělily církve protestantské.

Hlavní současné křesťanské církve: římskokatolická církev , protestantské

církve, pravoslavné církve, anglikánská církev, řeckokatolické církve.

34

Dnes se mnozí křesťané snaží o soužití a jednotu. Tomuto hnutí se říká

ekumenické.

Katolickou církev charakterizuje organizovanost. Duchovní a správní centrum

má v Římě, kde sídlí římský biskup, papež – její nejvyšší představitel –

se sborem svých poradců kardinálů. Když papež zemře, kardinálové volí

nového ze svého středu. Církev je rozdělena do biskupství či diecézí.

Ty spravují biskupové, kteří mají své pomocníky – kněze a jáhny. Kněží

většinou spravují menší jednotky – farnosti, společenství věřících ve městech

a obcích.. Základem církve jsou samozřejmě i věřící – laici, kteří mají

na svých místech snažit vytvářet křesťanský způsob života a spravedlivější

svět. Kněží v římskokatolické církvi se nežení, žijáí v celibátu, aby se mohli

plně věnovat svému povolání.

Zjisti, jakou roli v historii křesťanství sehráli:

John Vicklef, Jan Hus, Martin Luther, Jan Kalvín

Vylušti pojmy:

KREVÍC

ECEDÉZI

NOSRAFT

ŽAPEP

BUKSIP

ZNĚK

ICILA

KANÁLDIR

ŠEM

LIBÁTCE

Řešení:

církev, diecéze, farnost, papež, biskup, kněz, laici, kardinál, mše, celibát

35

1.6.5. Křesťanské svátky

Křesťanské svátky připomínají události Kristova života, případně jeho matky

Marie, apoštolů a jiných světců.

Dva hlavní křesťanské svátky připomínají narození Ježíše (Vánoce,

25. prosince, jimž předchází Advent) a vzkříšení (Velikonoce, první neděle

po prvním jarním úplňku, jimž předchází půst).

Nanebevstoupení (čtvrtek, čtyřicet dní po zmrtvýchvstání) připomíná

zázračné vstoupení Ježíše do nebe.

Hod Boží svatodušní (sedmá neděle po Velikonocích) oslavuje sestoupení

Ducha svatého na apoštoly.

Neděle je zasvěcena bohoslužbě vzdávané vzkříšenému Kristu.

Vyber z následujících pojmů ty, které patří k tradicím křesťanským

Vánoc a Velikonoc::

NAROZENÍ KRISTA, DOŽÍNKY, ADVENT, UKŘIŽOVÁNÍ KRISTA,

SV. MIKULÁŠ, ŠTĚDRÝ DEN, PŮLNOČNÍ MŠE, DUŠIČKY,

POPELEČNÍ STŘEDA, VÁNOČNÍ STROMEK, BETLÉM,

KVĚTNÁ NEDĚLE, VÁNOČKA, KOLEDY, VELKÝ PÁTEK, JMELÍ,

TŘI KRÁLOVÉ, LITÍ OLOVA, ZELENÝ ČTVRTEK, KRÁJENÍ JABLKA,

POUŠTĚNÍ LODIČEK, PŮST, ŠUPINY, BERÁNEK, KAPR, MÁJKA,

CUKROVÍ, LETNÍ SLUNOVRAT, POSLEDNÍ VEČEŘE,

SVATODUŠNÍ SVÁTKY

Řešení:

Vánoce: NAROZENÍ KRISTA, ADVENT, SV. MIKULÁŠ, ŠTĚDRÝ DEN,

PŮLNOČNÍ MŠE, VÁNOČNÍ STROMEK, BETLÉM, VÁNOČKA,

KOLEDY, JMELÍ, TŘI KRÁLOVÉ, LITÍ OLOVA, KRÁJENÍ JABLKA,

POUŠTĚNÍ LODIČEK, ŠUPINY, KAPR, CUKROVÍ

Velikonoce: UKŘIŽOVÁNÍ KRISTA, POPELEČNÍ STŘEDA, KVĚTNÁ

NEDĚLE, VELKÝ PÁTEK, ZELENÝ ČTVRTEK, PŮST, BERÁNEK,

POSLEDNÍ VEČEŘE

36

1.6.6. Mnišské řády

Významnou roli v křesťanství hrají muži a ženy, kteří se rozhodli vzdát

se všeho a věnovat se jen Bohu a zpravidla charitativní, zdravotnické, sociální

nebo osvětové práci pro druhé. V katolické církvi se pro ně užívají názvy

řeholník, řeholnice, mnich, jeptiška.

Najdi některé významné řády:

ERBENEDIKTINIKDOTEMPLÁŘIMSKDOMINIKÁNIVELITAJEZUITIR

ZLISOVICHÁPÁKATOFRANTIŠKÁNIUJAKAZÁCÍRDUCŽEBEZVEPA

ŠPREMONSTRÁTIPROTEDOČASMNIBISPIARISTÉVARDOSBOROZA

OCISTERCIÁCIORDINABISCHAPAJEPCELOKAPUCÍNIVZDĚLKLÁN

Řešení:

ERBENEDIKTINIKDOTEMPLÁŘIMSKDOMINIKÁNIVELITAJEZUITIR

ZLISOVICHÁPÁKATOFRANTIŠKÁNIUJAKAZÁCÍRDUCŽEBEZVEPA

ŠPREMONSTRÁTIPROTEDOČASMNIBISPIARISTÉVARDOSBOROZA

OCISTERCIÁCIORDINABISCHAPAJEPCELOKAPUCÍNIVZDĚLKLÁN

NÁBOŽENSTVÍ POSVÁTNÁ

KNIHA/TEXT

1/VÍCE BOHŮ

SYMBOL

ZAKLADATEL/

PROROK

KŘESŤANSTVÍ BIBLE. STARÝ/NOVÝ

ZÁKON

BŮH OTEC - STVOŘITEL,

SYN - JEŽÍŠ KRISTUS,

DUCH SVATÝ

KŘÍŽ JEŽÍŠ KRISTUS

37

1.7.1. Co je islám a jak vznikl

Islám je nejmladším světovým náboženstvím. Význam slova „islám“

znamená „odevzdání se Bohu“ a „ten, kdo se odevzdá Bohu“ je muslim,

stoupenec islámu. Lidský život je jen služba bohu, člověk je jen jeho otrok.

Islám vznikl v 7. století v Arábii. Zakladatelem byl Mohamed (Muhamed,

Muhamed, 570-632), který došel k přesvědčení, že je Alláhovým

(Alláh = arabsky bůh) prorokem. Je to tentýž Bůh, jehož vyznávají také Židé

a křesťané, na jejichž víru islám navazuje. Jeho podstatou je tedy víra v

Alláha a v božské poslání jeho proroka Mohameda .

Arabský poloostrov byl tehdy chudá pustina osídlená kočovnými pastevci s

několika malými městy, v nichž žili obchodníci živící se dopravou nákladů od

jedné oázy ke druhé. Zdejší obyvatelé uctívali stovky různých bohů.

V té době se začal mladý obchodník Mohamed zajímat o židovské a

křesťanské náboženství, byl zřejmě velmi citlivý člověk a zkoumal divoké a

neutěšené poměry kolem sebe, v nichž tehdy Arabové žili. Všudypřítomné

násilí, loupežné nájezdy, odvlékání lidí do otroctví - to vše bylo na denním

pořádku. Roku 611, v jeho necelých třiceti letech, se mu na hoře Híra blízko

Mekky zjevil archanděl Gabriel a oznámil mu, že je posel Boha, jeho prorok.

Pak mu přikázal, že se musí naučit nazpaměť soubor zjevení, který později

dostal název Korán. Mohamed začal hned v Mekce kázat, ovšem většina

jejich obyvatel se postavila proti němu. Nechtěli se vzdát svých bůžků.

Nakonec musel uprchnout a se skupinou svých stoupenců se usadil v osadě,

která dostala název Medína - město prorokovo. Stalo se to v roce 622 a toto

datum (hidžra) bylo zvoleno jako počátek islámského letopočtu.

Po jeho odchodu se začalo jeho učení postupně šířit a ještě před smrtí

Mohameda byla většina území Arábie muslimská.

Zjisti:

Co je KAÁBA a DŽIHÁD?

Které osobnosti jsou přítomny v judaismu, křesťanství i islámu?

38

Vylušti pojmy:

MÁSLI

DEMOHAM

HÁLAL

EKMAK

DEMÍNA

ŽIHADR

MISLUM

ORKÁN

Řešení:

/ ISLÁM, MOHAMED, ALLÁH, MEKKA, MEDÍNA, HIDŽRA,

MUSLIM, KORÁN /

1.7.2. Pilíře islámu

Svým vyznavačům islám ukládá některé základní povinnosti. Jsou součástí

islámského zákona - šaría, který říká věřícím, jak se mají chovat.

Je to kompletní návod k tomu, jak být správným muslimem, a velmi podrobně

určuje náboženský, ale i společenský a osobní život věřících.

Každý muslim by měl především plnit pět základních povinností:

1/ Uznávat Alláha jako jediného a všemocného Boha.

(„Není božstva kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“.)

2/ Pětkrát denně se modlit.

Modlitby je muslim konat přesně předepsaným způsobem tam,

kde se právě nachází. Jde o ranní modlitbu, polední, odpolední,

večerní a noční. V pátek se musí účastnit společného shromáždění v mešitě,

jež je muslimským chrámem.

3/ Dodržovat třicetidenní půst.

Mělo by jít o jakousi sebeočistu prostřednictvím půstu, kdy se všichni

muslimové každoročně v měsíci ramadánu od východu do západu slunce

postí, tj. nepožívají jídlo, nápoje, zdržují se kouření, vulgarit, násilného

jednání a nevedou pohlavní život. Muslim se tak oprostí od slasti pozemského

života a může se, byť na krátkou chvíli, soustředěně a nerušeně zaměřit na své

životní cíle a plně vnímat přítomnost Boha.

4/ Poskytovat almužnu chudým.

Odevzdat 2,5% čistých ročních zisků ve prospěch nižších sociálních vrstev.

5/ Alespoň jedenkrát za život vykonat pouť do Mekky.

39

Týká se především těch, kteří mají dostatek finančních prostředků,

a dovoluje jim to zdravotní stav.

Někdy se hovoří i o šestém pilíři – svaté válce džihádu. Její původní význam

spočíval v nasazení všech sil pro nábožensky motivovanou humanitu nebo

sebeobranu proti násilí. Některé bojovné skupiny si z ní dnes v rozporu s

náboženstvím učinily motiv pro terorismus, který má s islámem jako

náboženstvím pramálo společného.

Častým znak islámu bývají hvězda a půlměsíc. V různých pozicích se

objevuje na několika vlajkách islámských zemí. Tento symbol je hlavním

znakem islámské víry. Zobrazuje půlměsíc a planetu Venuši jako Jitřenku. Pět

cípů planety Venuše symbolizuje pět pilířů islámu.

Zdroj: http://cs.wikinews.org/wiki/Soubor:Islam_symbol_plane2.svg

Zjisti, co je:

SALÁT, ZAKÁT, SAUM, HADŽDŽ, ŠAHADA

Sestav z uvedených slov pět pilířů islámu:

UZNÁVAT TŘICETIDENNÍ PŮST ALLÁHA ALESPOŇ PĚTKRÁT

DENNĚ JAKO JEDINÉHO SE MODLIT DODRŽOVAT ALMUŽNU

JEDENKRÁT ZA ŽIVOT CHUDÝM VYKONAT A VŠEMOCNÉHO

BOHA. POSKYTOVAT POUŤ DO MEKKY

Řešení:

Uznávat Alláha jako jediného a všemocného Boha.

Pětkrát denně se modlit.

Dodržovat třicetidenní půst.

Poskytovat almužnu chudým.

Alespoň jedenkrát za život vykonat pouť do Mekky.

40

1.7.3. Etika islámu, Korán

Ze základních pilířů vyplívá, že muslimská morálka usiluje o vyvolání

dobrého chování a podporu ctnostných postojů. Islám je také náboženstvím s

velkým důrazem na sociální cítění a pomoc chudým. Myšlenka spravedlnosti

je zdůrazněna zejména v náboženském právu šaría, které předepisuje správný

způsob života.

K prvořadým životním úkolům patří dobrý rodinný život.

Polygamie – víceženství sice v islámu existuje, ale je podmíněna tím,

že muž musí mít své ženy stejně rád a musí je všechny stejně zabezpečit,

což je pro málokoho uskutečnitelné. V některých muslimských zemích

je již polygamie zakázána.

Vztah k ženám je pro nás nepřehledný. Zdá se nám, že ženy nemají stejná

práva jako muži, muslimové však zase nechápou naše pojetí role ženy.

Připadá jim, že ženy nejsou chráněny a málo se jim věnujeme.

V politickém životě arabských i jiných muslimských zemí hraje islám

podstatnou roli, jeho ideje a povinnosti jsou součástí povinností občanských.

Hlavním zdrojem víry a základem života každého muslima je posvátná kniha

Korán (= to, co je určeno k recitaci). Ten byl podle muslimů postupně seslán

Mohamedovi a předával se nejprve ústně, později jej prorokovi žáci sepsali.

Má 114 súr (kapitol) a obsahuje nejrůznější věroučné, mravní, právní

a historické texty. Kromě Koránu je pro velkou část muslimů důležitá

i tradice – SUNNA, výroky a příklady z Mohamedova života.

Mezi Biblí a Koránem existují četné shody. Například v Koránu i v Bibli

se střídají líčení, chvalozpěvy, podobenství, kázání, přikázání a vyznání víry.

Hlavní rozdíly se týkají funkce a poslání proroků. Podle Koránu je Ježíš jen

jeden z proroků, předchůdců Mohameda.

Přiřaď k pojmu vysvětlení/popis:

1/ ŠARÍA

2/ KORÁN 3/ SÚRY

4/ SUNNA

5/ POLYGAMIE

41

a/ = 114 kapitol Koránu.

b/ = výroky a příklady z Mohamedova života.

c/ = víceženství

d/ = muslimské náboženské právo

e/ = posvátná kniha islámu.

Řešení:

1/d ŠARÍA = muslimské náboženské právo

2/e KORÁN = posvátná kniha islámu.

3/a SÚRY = 114 kapitol Koránu.

4/b SUNNA = výroky a příklady z Mohamedova života.

5/c POLYGAMIE = víceženství

1.7.4. Islám v minulosti a dnes

Muslimové dosáhli v dějinách významné politické postavení. V 7. - 8. století

vybudovali říši sahající od Indie až po Španělsko. Neméně významné jsou

jejich stavby, literatura, vědecký přínos (v matematice, filozofii, astronomii,

medicíně). Jsou jim připisovány důležité poznatky jako např. algebra, arabské

číslice a číslo nula, které odstartovalo rozvoj matematiky. Pozdější evropské

objevné cesty byly možné díky navigačním a lodním mapám, které rovněž

patří mezi vynálezy muslimských učenců.

Už krátce po Mohamedově smrti došlo k rozštěpení muslimské obce na dva

hlavní směry sunnity a šíity. Sociální, politické a náboženské rozpory vedly

v dalším vývoji ke vzniku mnoha sekt a hnutí, z nichž mnohé existují dodnes.

Největší procento tvoří sunnité, kteří si váží tradice a respektují, že první

chalífové, tj. Muhamedovi nástupci, nebyli zvoleni z řad jeho rodiny. Naopak

menšinoví šíité zastávají názor, že prorokovi nástupci mají být z jeho rodu.

Cítí se pronásledováni, ctí mučednictví.

Islám je dnes nejživějším náboženstvím a ovlivňuje značnou část lidstva.

Po křesťanství představuje druhé nejrozšířenější náboženství na světě.

42

Vylušti křížovku:

1

2

3

4

5

6

7

1/ Vyznavač islámu, „ten, kdo se odevzdá Bohu“.

2/ Posvátná kniha islámu.

3/ Útěk z Mekky do Medíny, počátek islámského letopočtu.

4/ Jediný bůh islámu.

5/ Jednou za život by měl každý muslim navštívit toto místo.

6/ Muslimský chrám, modlitebna.

7/ Mohamedovo útočiště.

Řešení:

1 M U S L I M

2 K O R Á N

3 H I D Ž R A

4 A L L Á H

5 M E K K A

6 M E Š I T A

7 M E D Í N A

NÁBOŽENSTVÍ POSVÁTNÁ

KNIHA/TEXT

1/VÍCE BOHŮ

SYMBOL

ZAKLADATEL/

PROROK

ISLÁM KORÁN ALLÁH PŮLMĚSÍC MOHAMED