Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036

Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Autor: Mgr. Martin Fryauf

Název materiálu: Kriminalistická fonoskopie

Označení materiálu:VY_32_INOVACE_FRY8

Datum vytvoření: 30. 9. 2013

Vzdělávací oblast: Metody kriminalistické identifikace

Ročník: třetí

Název školy: BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE

BRNO, s.r.o., střední škola

12.5.2014 Mgr. Martin Fryauf 1

Anotace

• Učební materiál pro výuku kriminalistické techniky – Kriminalistické fonoskopie – metody identifikace osoby podle hlasových záznamů

• Materiál je součástí výuky předmětu Kriminalistika ve III. ročníku.

12.5.2014 Mgr. Martin Fryauf 2

Metodické pokyny

• Lze použít k výkladu na téma „Kriminalistická fonoskopie“ jako jedna z metod identifikace osob.

• Závěrem prezentace je cvičení na opakování základních termínů z oblasti Kriminalistické fonoskopie.

12.5.2014 Mgr. Martin Fryauf 3

Kriminalistická fonoskopie

je metodou kriminalistické identifikace, která se zabývá zkoumáním lidského hlasu a dalších stop vzniklých ve zvukových záznamech, s cílem zjištění identity mluvící osoby, připadne nahrávacího zařízení a dalších okolnosti.

Kriminalistická fonoskopie

je založena na předpokladu, že neexistují dvě osoby, jejichž hlas Je do všech důsledků stejný, což je dáno rozdílnostmi v anatomickém uspořádání hlasových orgánů.

(jednoduše si lze tuto skutečnost ověřit tím. že pouze

podle hlasu poznáme osobu, se kterou hovoříme telefonicky, po narození dítě zná hlasy svých rodičů apod.)

Lidský hlas

…je člověkem artikulovaný zvuk, sloužící ke vzájemnému dorozumívání mezi lidskými jedinci za účelem sdělování myšlenek a informací. Vzniká ve své podstatě jako zvuk v jazýčkové píšťale.

Lze ho definovat jako akustický výsledek složité činnosti řady

lidských orgánů. K vydávání slyšitelného zvuku dochází nejvíce při expiraci (výdechu ), kdy může být měřící technikou zachycen konkrétními hodnotami jako jsou:

• výška základního tónu, • hodnota spektrální frekvence, • síla zvuku • doba tónace

Fonoskopické zkoumání

lze rozdělit do 3 oblastí: • zkoumání hlasových projevů osoby (identifikace osob )

• zkoumání záznamových prostředků (magnetofon, pásek,

mikrofon atd.)

• zkoumání zvuků okolního prostředí (typování prostoru v němž se nahrávání uskutečnilo, určení místa telefonického hovoru, zvýraznění slyšitelného hovoru apod.)

Zkoumání hlasových projevů

zkoumají se mluvené projevy, které jsou v příčinné souvislosti s tr. činem. Obvykle se jedná o případy, ve kterých zvukový záznam byl prostředkem ke spáchání tr. činu ( záznamy obsahující výhružky, pomluvy, vydírání, protispolečenské či teroristické telefonáty).

• 1. není podezření na určitého mluvčího - je úkolem

fononoskopického zkoumáni vyhodnotit předložené projevy, typovat údaje o osobě mluvčího, zúžit okruh podezřelých osob, zejména na základě určení skupinové příslušnosti osoby, věku, vzdělání, povolání, pohlaví, místní a sociální příslušnosti,

• 2. existuje-li podezření na konkrétního mluvčího a je k dispozici srovnávací materiál - provádí se individuální identifikace osoby na základě analýzy řečí. Srovnávací materiály jsou záznamy zvuku, pocházející od známé osoby:

ukázky řeči - záznamy přirozených rozhovorů, pořízených bez vědomí

prověřované osoby

zkoušky řeči - se pořizují s prověřovanou osobou. Osoba se požádá, aby vyprávěla plynule svůj životopis a pronesla projev, odpovídající nebo podobný smyslu (obsahu ) sporného materiálu, tedy stejné výrazy, stejná slovní spojení, obraty.

zkoušky hlasu - pořizují se s prověřovanou osobou za účelem získání záznamů vět nebo jejich částí, vyskytujících se ve sporném mluveném projevu. Tyto věty se nahrají několikrát bez ovlivňování prověřované osoby a potom se několikrát nechají opakovat tak, jak byly řečeny ve sporném záznamu, tzn. stejně rychle, stejně hlasitě, se stejnou intonací a důrazem.

• Vlastní fonoskopické zkoumání spočívá ve vyhodnocování několika

vhodných míst zvukových nahrávek z fonoskopických stop a srovnávacích materiálů, provedení elektronického rozboru těchto míst a vzájemného srovnání získaných výsledků.

• Grafický záznam elektronického analyzátoru hlasu se nazývá

sonogram. Kromě výsledků analyzátoru hlasu využívá expert i další údaje, které lze z nahrávek zjistit, jako je např.:

stavba vět, používání různých odborných, slangových nebo nářečních výrazů.

Zkoumáni zvuků okolního prostředí

ve sporných materiálech jsou často zachyceny různé zvuky, které nesouvisí přímo s řečí osoby. Jsou to zvuky charakterizující prostředí, případné prováděnou činnost v době vzniku sporného materiálu. Jedná se o zvuky různých strojů, dopravních prostředků, úryvky z vysílání rozhlasu či televize a další.

Vyhodnocení těchto zvuků může výraznou měrou přispět k typování prostředí, ve kterém osoba hovořila, případně přispět k určení doby, kdy nahrávka vznikla v některých případech lze provést i individuální identifikaci objektu, který zkoumaný zvuk vydával

Otázky k tématu

1. Na jakém předpokladu je založeno zkoumání Kriminalistické fonoskopie?

2. Do jakých oblastí lze rozdělit fonoskopické zkoumání?

3. Jaké druhy srovnávacích materiálů využívá Kriminalistická fonoskopie?

Otázky k tématu

4. Jak se nazývá grafický záznam elektronického analyzátoru hlasu?

5. K čemu slouží vyhodnocování zvuků prostředí v hlasových záznamech?

Odpovědi na otázky

1. Že neexistují dvě osoby, jejichž hlas je do všech důsledků stejný.

2. Zkoumání hlasových projevů osoby, zkoumání záznamových prostředků, zkoumání zvuků okolního prostředí.

3. Ukázky řeči, zkoušky řeči, zkoušky hlasu. 4. Sonogram.

5. K typování prostředí, ve kterém osoba hovořila,

případně přispět k určení doby, kdy nahrávka

vznikla.

Zdroje:

• KONRÁD Zdeněk, MUSIL Jan, SUCHÁNEK Jaroslav. Kriminalistika

C.H. Beck, 2004 (2.) - váz., 608 str.

EAN: 9788071798781 ISBN: 80-7179-878-9