bp-vilisova anastasiya, xvila03

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta financí a účetnictví

Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Studijní obor: Finance

Fundamentální a technická analýza vývoje ceny ropy

Autorka bakalářské práce: Anastasiya Vilisova

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Milan Fičura

Rok obhajoby: 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Fundamentální a technická analýza vývoje ceny

ropy“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně

označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne .................... ...................................................

Anastasiya Vilisova

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Ing. Milanu Fičurovi za vedení této bakalářské

práce, vstřícný přístup a profesionální vedení. Rovněž děkuji své rodině, která mě po celou

dobu studia podporovala a motivovala.

Abstrakt

Cílem této bakalářské práce je ocenit možnosti opodstatnění a předvídání budoucího vývoje

ceny ropy. První část práce se věnuje charakteristice trhu s ropou, vymezení hlavních faktorů

působících na cenu a určení aktuálních trendů. Druhá část představuje teoretický popis způsobů

predikce. Třetí část pracuje s dlouhodobým vývojem ceny komodity za použití fundamentální

analýzy a měření vlivů hlavních faktorů. Ve čtvrté části je aplikována technická analýza

s důrazem na nejpoužívanější nástroje v obchodních strategiích, které jsou následně

implementovány a ohodnoceny.

Klíčová slova: ropa, cena ropy, fundamentální analýza, technická analýza

Abstract

The aim of this bachelor thesis is to evaluate the possibility of foundation and forecasting the

future crude oil price. The first part of the thesis deals with the description of oil market,

determination of the main factors influencing the price of oil, and the definition of current

trends. The second part presents a theoretical explanation of prediction methods. The third part

operates with long-term oil price development using fundamental analysis and the effect of

main factors estimation. The fourth part focuses on application of technical analysis

emphasising the most usable tools of trading strategies, which are then implemented and

evaluated.

Key words: crude oil, crude oil price, fundamental analysis, technical analysis

Fundamentální a technická analýza vývoje ceny ropy Anastasiya Vilisova

5

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................................................6

1. ROPA ..............................................................................................................................................8

1.1 CHARAKTERISTIKA ROPY ..........................................................................................................8

1.1.1 Zásoby ropy ..........................................................................................................................8

1.1.2 Druhy ropy ...........................................................................................................................9

1.2 TRH ROPY ................................................................................................................................10

1.3 NABÍDKA A POPTÁVKA ...........................................................................................................12

1.4 DETERMINANTY CENY ROPY ...................................................................................................14

1.5 VLIV ROPY NA EKONOMIKU ....................................................................................................17

1.6 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TRHU ROPY ................................................................................................17

2. METODY PREDIKCE ................................................................................................................19

2.1 FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA ...................................................................................................19

2.2 TECHNICKÁ ANALÝZA ............................................................................................................20

2.3 POROVNÁNÍ FUNDAMENTÁLNÍ A TECHNICKÉ ANALÝZY ........................................................21

3. FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA CENY ROPY .......................................................................23

3.1 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU .........................................................................................23

3.1.1 Ekonomický růst .................................................................................................................23

3.1.2 Spotřeba ropy a energetická náročnost ekonomiky ............................................................25

3.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU ...........................................................................................27

3.2.1 Zásoby ropy ........................................................................................................................27

3.2.2 Nákladovost výroby ropy ....................................................................................................28

3.3 TRŽNÍ A SPEKULATIVNÍ FAKTORY ..........................................................................................29

3.3.1 Kurz dolaru ........................................................................................................................29

3.3.2 Úroková míra .....................................................................................................................30

4. TECHNICKÁ ANALÝZA CENY ROPY ..................................................................................32

4.1 ATR ........................................................................................................................................33

4.2 KLOUZAVÉ PRŮMĚRY .............................................................................................................34

4.3 MACD ....................................................................................................................................37

4.4 RSI..........................................................................................................................................40

4.5 OBCHODNÍ SYSTÉM .................................................................................................................42

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................45

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ .......................................................................47

SEZNAMY TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ .................................................................................50

PŘÍLOHY .............................................................................................................................................51


6

Úvod

V dnešním globálním světě ovlivňuje ropa významným způsobem každého člověka. Je

důležitým kritériem a zdrojem ekonomické prosperity některých států, navíc je též jednou

z nejvýznamnějších obchodovatelných komodit na trhu. V dnešní době prochází světový trh

s ropou významnými změnami. To se odráží ve větších výkonech výroby a spotřeby, ve vzniku

nových nalezišť a druhů surovin, v rozšíření konkurence mezi producenty a zároveň

v nebývalém výkyvu cen. Pochopení mechanismů tvorby cen ropy umožnuje posuzovat vývoj

ceny, včas předvídat budoucí ekonomické jevy a trendy v hospodaření jednotlivých zemí a

jejich vzájemné spolupráci. Výše zmíněné dokládá aktuálnost této práce.

Cílem bakalářské práce je ocenit možnosti opodstatnění a předvídání budoucího vývoje ceny

ropy. V souladu s cílem práce byly vymezeny následující úkoly:

Prozkoumat teoretické aspekty tvorby ceny ropy v tržní ekonomice a hlavní faktory

ovlivňující nabídku a poptávku po ropě.

Definovat podstatu fundamentální a technické analýzy v případě predikce ceny ropy.

Zmonitorovat vývoj ceny ropy pomocí analýzy.

Ohodnotit dosažené výsledky.

K vypracování práce byly použity metody klasifikace a seskupování informací, sběru

historických ekonomicko-statistických údajů, jejich indukční a deduktivní analýza a

zhodnocení. Kombinace různých metod umožňuje zajištění platnosti závěrů práce, a to s

požadovaným stupněm hloubky a všestrannosti.

Teoretický rámec práce vychází z různých vědeckých a statistických informačních zdrojů.

Praktický význam práce spočívá ve využití poznatků o konkrétní komoditě a analytických

modelů pro obchodování na trhu.

Postupně se budeme věnovat stanovenému úkolu, přičemž práce bude rozdělena na čtyři části.

V první části popíšeme ropu z teoretického hlediska: co představuje ropa jako surovina, na jaké

druhy se dělí, kdo jsou hlavní subjekty na trhu. Dále určíme podstatné faktory cenotvorby

produktu: jak se tvoří nabídka a poptávka, jak silná je provázanost světových událostí a jejich

vlivu na trh ropy v mezinárodním měřítku, jaké jsou aktuální podmínky na trhu.


7

Druhá část bude založena na možnostech predikce cen a analytice se zaměřením na technickou

a fundamentální analýzu: na čem jsou založeny, jaké mají výhody a nevýhody. Tato informace

je podkladem pro empirickou analýzu v následujících částech.

Třetí část je zaměřena na zkoumání ceny ropy prostřednictvím fundamentální analýzy a

praktické měření vlivů hlavních faktorů v dlouhodobém horizontu.

Ve čtvrté části se budeme věnovat technické analýze a implementaci vybraných nástrojů u

konkrétních pozorovaných dat z trhu s ropou. Zmodelujeme jednotlivé obchodní strategie

založené na nejpoužívanějších indikátorech a ohodnotíme výsledky z hlediska úspěšnosti,

výnosnosti a použitelnosti pro předvídání budoucích krátkodobých změn ceny.


8

1. Ropa

Ropa je komodita, která ovlivňuje každodenní život v celé řadě oblastí. Moderní svět je závislý

na této surovině, jako je lidské tělo závislé na krvi. Cena ropy a její dostupnost působí na

každodenní dopravní možnosti, ať už se jedná o pozemní či vzdušnou dopravu, a stejně tak i na

ekonomický růst, protože ropa se používá téměř všude v sekundárním průmyslu. Ropa je

hlavním světovým energetickým zdrojem. Zboží musí být přepravováno, stroje a motory

potřebují palivo, potraviny jsou pěstovány s použitím pesticidů a hnojiv, některé výrobky jsou

vyráběné přímo z ropy: izolace na dráty v počítačích, běžné produkty jako např. šampony,

rozpouštědla, barvy, pneumatiky, maziva, některé léky a statisíce dalších produktů.

V neposlední řadě vytápění nebo armáda jsou silně závislé na dostupnosti a cenách ropy.

Neobnovitelnost zdrojů, jedinečnost ropy a rozsáhlost jejího použití z ní činí nejdůležitější

komoditu.

1.1 Charakteristika ropy

Odborný český název ropa znamená olejovitou kapalinu vzniklou v z odumřelého planktonu,

písku, jílu a bahna v důsledku přírodních vlivů v historii. Nachází se ve svrchních vrstvách

zemské kůry, zpravidla v ložiskách, je těžená pomocí vrtu a následně čerpána pumpou. Čím je

ropa starší, tím je lehčí a zároveň cennější, neboť obsahuje méně příměsí. Těžbu suroviny

předchází proces sofistikovaného průzkumu, který se opírá o různé technické a ekonomické

disciplíny.1

Angličtina používá pro ropu termíny petroleum, crude oil nebo oil, což je surová ropa, tedy

nezpracovaná surovina vytěžená z naleziště. Pojem nafta je používán ve smyslu paliva pro

vznětové motory.

1.1.1 Zásoby ropy

Zásoby ropy definujeme jako množství suroviny, které bude pravděpodobně vytěženo ze

známého ložiska od určitého data do budoucnosti. Zásoby rozlišujeme podle míry jistoty.

1 BUDÍN, Jan. Ropa – vlastnosti, rozdělení a obchodování: Ropa, Ropný průmysl [online]. Oenergetice.cz, 2015

[cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-

obchodovani/


9

Zásoby:

Prokázané: existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že budou komerčně vytěžené

s použitím známé technologie v současné ekonomické situaci při nezměněných

legislativních podmínkách:

o Rozvinuté: minimální potřeba investování.

o Nerozvinuté: potřeba dodatečných investic.

Neprokázané: podle technických a geologických průzkumů existuje odhadnuté

množství suroviny, avšak vytěžitelnost je z technického, právního nebo dalšího hlediska

nejistá:

o Pravděpodobné: nejistota je méně než 50 %.

o Možné: nejistota je více než 50 %.

Standardy SPE-PRMS navíc diferencují zásoby ropy na zdroje potenciální (nejsou

v současnosti komerčně vykonatelné) a prospektivní (vztahují se k ložiskám, které budou

objevené v budoucnu).2

Dále dělíme ropu na konvenční a nekonvenční. Konvenční ropa je získávaná tradičním

způsobem těžbou pomocí vrtu a má nižší náklady na zpracování. Nekonvenční ropa je

získávána pomocí jiných technologií. Zdroje nekonvenční ropy jsou například dehtové písky,

ropné břidlice, biopaliva nebo přeměna uhlí a zemního plynu. Celkové množství nekonvenční

ropy výrazně převyšuje množství konvenční suroviny. I když mají nekonvenční zdroje vetší

výrobní náklady a obtížný proces zpracování, při dalším technologickém pokroku jsou

perspektivní a konkurenceschopné.3

1.1.2 Druhy ropy

Ropu rozlišujeme na základě dvou hlavních kritérií: dle původu a vlastností, tedy chemické

struktury, hustoty (Tabulka 1). Tyto faktory ovlivňují kvalitu, použitelnost suroviny, její

postavení na trhu a cenu komodity. Například lehká ropa je žádanější než těžká, protože přináší

vyšší výnos benzínu. Sladká ropa, obsahující málo síry, je cennější kvůli své čistotě a nižším

nákladům na zpracování v porovnání s ropou kyselou. Geografická poloha nalezišť určuje

2 Petroleum Reserves & Resources Definitions: Petroleum Resources Management System [online]. Society of

Petroleum Engineers (SPE) [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.spe.org/industry/reserves.php 3 FAQs: Oil. International Energy Agency [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:

http://www.iea.org/aboutus/faqs/oil/


10

nákladovost přepravy ropy do zpracovacího závodu (rafinérie) a tím i ke konečnému

spotřebiteli.

Tabulka 1. Hlavní typy ropy

Název Původ Vlastnosti

Brent Blend (směsná Brent) 15 nalezišť v Severním moři Lehká, sladká

WTI (West Texas Intermediate) Severní Amerika Vysoce kvalitní,

velmi lehká,

velmi sladká

Dubai Crude, Oman Blízký východ Lehká, kyselá

ORB (OPEC Reference Basket) koš OPEC:

Saharan Blend, Girassol, Oriente, Minas, Iran

Heavy, Basra Light, Kuvajt Export, Es Sider,

Bonny Light, Katar Marine, Arab Light,

Murban, Merey

Alžírsko, Angola, Ekvádor,

Indonésie, Írán, Irák, Kuvajt,

Libye, Nigérie, Katar, Saudská

Arábie, UAE, Venezuela

Různé

vlastnosti,

v průměru je

středně těžká

Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.globalpetrolprices.com

Tři základní druhy ropy (Brent, WTI, Dubai) tvoří tzv. benchmark crude a určují ceny ropy na

světových trzích.4

1.2 Trh ropy

Ropa je komoditou globálního trhu, v současnosti je obchodována na burzovním a

mimoburzovním trhu. Na burzách se ropa obchoduje podle druhu: v Londýně IPE - Brent, v

New Yorku NYMEX - WTI, Singapuru SIMEX - Dubai. Obchodní jednotkou na komoditních

burzách je barel (bbl). Nominální spotové ceny ropy jsou vyjádřeny v amerických dolarech

(USD) za barel. Mezi hlavní typy kontraktů patří opce, futures, krátkodobé forwardy a swapy.

Celkový objem burzovních obchodů s ropou několikanásobně převyšuje objem obchodů se

skutečným dodáním suroviny. Ceny terminovaných kontraktů jsou ovlivněné očekáváním

účastníků burzy ohledně budoucího ekonomického stavu. Díky globalizaci a okamžitému

4 What is a crude oil benchmark? Global Petrolprices.com [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:

http://www.globalpetrolprices.com/articles/22/


11

bezprostřednímu přenosu informace se jakékoli signály, nové jevy a události promptně

promítnou do ceny ropy na burze, což má v důsledku dopad na volatilitu ropné ceny.5

Většina ropy však není obchodována na burzách, ale prostřednictvím přímých transakcí

vycházejících z ceny ropy Brent kotované na burzovním trhu. Při stanovení ceny pro jiný druh

ropy se k ceně Brent přičítá (resp. odečítá) prémie (resp. diskont) a tím se zohledňují rozdíly ve

vlastnostech mezi jednotlivými ropnými druhy a vztah nabídky i poptávky po vybraném druhu.

Ceny různých druhů ropy mají tendenci pohybovat se na stejné úrovni bez ohledu na jejich

odlišné vlastnosti a původ (Obrázek 1).

Obrázek 1. Cena ropy

Zdroj: U.S. Energy Information Administration podle Bloomberg, Thomson Reuters.

Subjekty globálního trhu ropy jsou:

Producenti: mezinárodní ropné společnosti, národní společnosti pod státní kontrolou.

Spotřebitelé: výrobní průmyslové společnosti, energetické společnosti, dopravní

společnosti, jednotlivci.

Investoři, spekulanti, tradeři, hedgeři: obchodníci, účastníci finančního trhu (penzijní

fondy, hedgeové fondy, banky, poradci).

5 Oil markets explained. BBC: News [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:

http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/904748.stm


12

Regulatorní složky trhu (fiskální a dotační politika států, kvóty výroby OPEC, bariéry

vstupu, tržní limity, zprávy).6

1.3 Nabídka a poptávka

Ceny ropy a rovnováha na trhu jsou určovány nabídkou a poptávkou. V krátkodobém horizontu

mají nabídka a poptávka nízkou pružnost vzhledem ke změnám ceny ropy. Výrobní procesy a

zařízení jsou úzce propojeny s využitím ropných produktů a modifikace postupu či vytváření

nových zdrojů jsou otázkou let. Mírný pokles nabídky ropy proto vede k velkému zvýšení její

ceny. Za těchto podmínek vedou prudké změny ceny ropy k destabilizaci v odvětvích a

ekonomickým šokům. V dlouhodobém horizontu poptávka neustále roste v důsledku

pokračujícího rozvoje zemí a zvýšení spotřeby.

Na straně nabídky jsou producenti ropy, přičemž největší postavení má Organizace zemí

vyvážejících ropu (OPEC), která kontroluje dvě třetiny celosvětových zásob a jednu třetinu

výroby ropy. OPEC je mezivládní sdružení 13 zemí exportujících ropu, které má za cíl

koordinovat produkční strategie, stabilizovat ceny a zvýšit návratnost investic v ropném

průmyslu díky dohodě o společném rozhodnutí a stanovení kvót pro těžbu ropy pro každý stát.

Když OPEC oznamuje zvýšení těžby ropy, cena na trhu reaguje poklesem, respektive naopak.

Nicméně OPEC spojuje země, jejichž nároky jsou často v rozporu kvůli různým hospodářským

a sociálním podmínkám nebo politické nestabilitě, proto státy často nedodržují předepsané

kvóty, sledují vlastní zájmy a zvyšují těžbu ropy. Například Írán ohlásil, že plánuje zvýšit těžbu

ropy po zrušení ekonomických sankcí i přesto, že kvóty OPEC již byly překročeny.

Během 21. století se vliv OPEC na trh snížil poté, co do odvětví vstoupili noví producenti:

Rusko, USA, Čína, Kanada, Brazílie, Kazachstán. Bez ohledu na to, že se po celosvětové

ekonomické krizi v roce 2008 poptávka po ropě snížila, byl zaznamenán převis nabídky nad

poptávkou a došlo k velkému snížení ceny ropy, OPEC neomezuje svou těžbu kvůli obavám,

že konkurenti zneužijí této situace ve svůj prospěch. V důsledku toho se někteří účastnici OPEC

potýkají s poklesem příjmů, deficitem státního rozpočtu, i když produkují velké množství ropy.7

6 WHAT DRIVES CRUDE OIL PRICES?: Energy & Financial Markets [online]. U.S. Energy Information

Administration [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: https://www.eia.gov/finance/markets/ 7 Short-Term Energy and Summer Fuels Outlook [online]. U.S. Energy Information Administration,

2016,2016(4) [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://www.eia.gov/forecasts/steo/pdf/steo_full.pdf


13

Produkce ropy ze zemí mimo OPEC (non-OPEC) v současnosti představuje 60 procent světové

výroby ropy. Klíčová centra jsou v Severní Americe, v Severním moři, v Rusku a v sousedních

oblastech. Non-OPEC producenti mají relativně vysoké výrobní náklady ve srovnání

s produkcí OPEC, používají například nové výrobní technologie a získávají ropu

nekonvenčním způsobem. S postupným rozvojem technologií se zvyšuje pravděpodobnost

rozšíření jejich využití jako alternativy tradiční ropy, což následně vyvíjí tlak na snížení ceny

ropy na trhu. Na rozdíl od OPEC rozhodují subjekty non-OPEC o výrobě samostatně a ropné

společnosti jsou obvykle v mezinárodním nebo investičním vlastnictví, díky čemuž jsou ve

svých řešeních flexibilní a mohou se adaptovat na změny na trhu ropy. Výrobci mimo OPEC

jsou považováni za cenové příjemce a nesnaží se ovlivňovat tržní cenu, proto často produkují

na plnou kapacitu. Zvýšení nabídky ze strany non-OPEC přispívá ke snížení ceny ropy, zároveň

narušení dodávek snižuje nabídku a vede ke zvýšení ceny (Obrázek 2). Změny očekávaného

objemu nabídky také ovlivňují cenu na trhu.

Obrázek 2. Výroba ropy non-OPEC

Zdroj: U.S. Energy Information Administration podle Bloomberg, Thomson Reuters

Poptávka po ropě závisí na globálních makroekonomických podmínkách. Zhruba polovina

světové spotřeby ropy dopadá na vyspělé země patřící do skupiny OECD (Organizace pro

hospodářskou spolupráci a rozvoj). S postupem času podíl jejich spotřeby ropy klesá kvůli

strukturálním změnám hospodářství a zpomalení ekonomického růstu. Vlády zemí OECD

podporují rozvoj alternativních zdrojů energie zvýšením energetických daní, rozvinutá tržní


14

ekonomika se zároveň více specializuje na poskytování služeb a snižuje se role průmyslu, což

v důsledku způsobuje pokles spotřeby ropných produktů a poptávky po ropě.8

Hospodářský růst rozvojových zemí, například Číny, Brazílie, Indie či Saúdské Arábie, zvyšuje

poptávku po ropě. Tyto státy jsou v procesu industrializace a rozšíření střední třídy v populaci,

proto roste požadavek na energie a ropu jako surovinu. Rozkvět průmyslového odvětví a

zintenzivnění dopravy vyvolovaly v posledních letech prudký nárůst dynamiky spotřeby ropy

v zemích mimo OECD.9 Úzká navázanost tržní celosvětové poptávky po ropě na spotřebu ropy

a úroveň růstu v rozvojových zemích je určujícím faktorem vývoje ceny v globálním měřítku

(Obrázek 3).

Obrázek 3. Spotřeba ropy a HDP zemí non-OECD

Zdroj: U.S. Energy Information Administration podle Bloomberg, Thomson Reuters

1.4 Determinanty ceny ropy

Cena ropy je mimo tradiční pohyby nabídky a poptávky ovlivněna řadou faktorů a událostí,

které narušují toky ropy na trh a vedou k nejistotě ohledně budoucího vývoje ceny a následně

8 FÁREK, Jiří a Jaroslav FOLTÝN. Ceny ropy: tendence, problémy, perspektivy. E+M Ekonomie a

Management. 2009, 12(4), 5-16. ISSN 1212-3609. 9 ALIC, Lejla, Toril BOSONI a Peg MACKEY. OIL Medium-Term Market Report 2015: Market Analysis and

Forecasts to 2020. Paris: International Energy Agency (IEA), 2015.


15

k vyšší volatilitě. Při fungování tržní ekonomiky existuje celý soubor faktorů ovlivňujících

proces cenotvorby. V případě ropy tyto faktory můžeme rozdělit na tři skupiny (Obrázek 4).10

Obrázek 4. Faktory ovlivňující cenu ropy

Zdroj: Vlastní zpracování na základě U. S. Energy Information Administration eia.com

Většina faktorů bezprostředně ovlivňuje cenu suroviny, například růst HDP, objem zásob ropy,

odhadované rezervní kapacity nebo dopady vládních opatření v oblasti ropného odvětví.

Většinou lze při sledování informací nalézt zákonitosti jejich vlivu na cenu a předvídat budoucí

změny. Tyto faktory budou detailně představeny v rámci fundamentální analýzy.

Některé z faktorů, jež ovlivňují ceny ropy, nelze prognózovat. Jsou to vědecké objevy, velké

technologické a přírodní katastrofy, klimatické změny, radikální politické transformace a

vojenské konflikty, ekonomické šoky, anomální změny životního prostředí a další.

10 BUŠUEV, V. Ceny na neft´: analiz, tendencii, prognozy. Moskva: Energia, 2013. ISBN 978-5-98908-110-3.

Faktory

Vliv na poptávku

1.Tempo růstu celosvětové ekonomiky

2.Energetická a ropná náročnost ekonomiky

3.Efektivita energetických technologií

4.Кonkurenceschopnost alternativních energetických zdrojů

5.Klimatické podmínky

6.Tvorba strategických zásob ropy

Vliv na nabídku

1.Objem zásob

2.Objem těžby a vývozu

3.Nákladovost výroby ropy

4.Politika producentů ropy

5.Očekávané změny celosvětové poptávky v budoucnosti

Tržní a mimořádné

1.Kurz dolaru, úroková míra

2.Spekulativní operace

3.Válečné konflikty na území těžby ropy

4.Politické sankce, ekonomické krize

5.Mimořádné události


16

Ceny ropy reagují na nejrůznější geopolitické a ekonomické události. Značná část světové ropy

se nachází v oblastech, na nichž byly historicky zaznamenány politické problémy, změny

režimu a přerušení dodávek ropy na trh.

Graf 1. Vliv politických a ekonomických událostí

Zdroj: Vlastní zpracování na základě U. S. Energy Information Administration eia.com

Vliv politických a ekonomických událostí můžeme pozorovat na grafu (Graf 1). Politické

rozhodnutí často přivodí ropné šoky, jako tomu bylo v době arabského ropného embarga v

letech 1973-1974, iránské revoluce roku 1979 a irácko-íránské války v letech 1980-1988,

případně v nedávné minulosti v Libyi a Sýrii. Zhoršení ekonomického stavu v různých částech

světa zvyšuje systémové riziko a má dopad na trh ropy, například v roce 1998 v důsledku

asijské finanční krize. Tyto celosvětové jevy mění podmínky na trhu, zvyšuje se nejistota

budoucích dodávek ropy, což vede ke zvýšení ceny.11

Účastníci trhu vždy posuzují možnost budoucího narušení toku ropy a rovněž berou v úvahu

stav zásob suroviny a schopnost výrobou kompenzovat potenciální výpadky. Pokud má trh

dostatečnou rezervní kapacitu, vliv na cenu při výpadku bude menší. Avšak pokud existují

vážné obavy o výpadku v době, kdy zásoby nejsou považovány za dostatečné, ceny ropy jsou

nadhodnocené a zahrnují rizikovou prémii.

11 WHAT DRIVES CRUDE OIL PRICES?: Energy & Financial Markets [online]. U.S. Energy Information

Administration [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: https://www.eia.gov/finance/markets/

Arabské ropné embargo

Íránská revoluce

Irácko-íránská válka

Invaze Iráku do Kuvajtu

Asijská finanční krize

Útoky 9/11

Globální finanční krize

OPEC snižuje výrobu

0

20

40

60

80

100

120

140

19

68

19

69

19

71

19

72

19

74

19

75

19

77

19

78

19

80

19

81

19

83

19

84

19

86

19

87

19

89

19

90

19

92

19

93

19

95

19

96

19

98

19

99

20

01

20

02

20

04

20

05

20

07

20

08

20

10

20

11

20

13

20

14

20

16

Cen

a ro

py,

$/b

arel

Reakce ceny ropy na politické a ekonomické údalosti

Сena ropy


17

Teroristická agrese patří do skupiny mimořádných událostí, které narušují pevnost systému.

Zvyšuje se též význam psychologické složky rozhodování na burzách. Na tragické zprávy

obchodníci citlivě reagují zpravidla zvýšením poptávky po ropě, jako tomu bylo po

teroristických útocích v USA 11. září 2001 nebo po událostech ve Francii v roce 2015.

Také přírodní jevy a výkyvy počasí mohou hrát významnou roli v dodávkách ropy. Například

hurikány v roce 2005 přerušily produkci ropy a provoz rafinerií, což následně způsobilo

stoupaní cen. Výrazně chladné počasí pak zvyšuje požadavky na ropné produkty a ceny se

v krátkém čase zvyšují.

1.5 Vliv ropy na ekonomiku

Ekonomická aktivita a spotřeba ropy jsou v současné době poměrně korelovány. Vzhledem

k tomu, že ropa je nezbytným vstupem pro průmyslová odvětví, včasné rozhodnutí ve vztahu

k nákupu nebo prodeji suroviny může ovlivnit hospodářský výsledek pro podnikatelské

subjekty, zvláště pokud se jedná o velké množství.

Kolísání cen ropy ovlivňuje také vnitřní hodnotu dolaru. Vzhledem ke skutečnosti, že většina

ostatních typů měn je spojena s dolarem, dochází ke změnám na celém trhu, a proto je nutné

sledovat trh s ropou jako jeden z faktorů pohybu kurzu měn a ekonomického vývoje. Zejména

v případě, kdy trh nemá jasný směr, je v čekací fázi a panuje nejistota, může efekt ropy vyvolat

zásadní změny na trhu již při drobných výkyvech ceny.

1.6 Aktuální vývoj trhu ropy

Aktuální situaci na světovém trhu s ropou můžeme ohodnotit jako jeden z nejvýznamnějších

ekonomických jevů posledních let a je proto důležité zkoumat její podstatu a budoucí postupy.

Během 18 měsíců klesla cena ropy o více než 70 procent: z maxima 114 USD za barel v roce

2014 na 30 USD za barel v roce 2015.12 Prudký pokles cen ropy vzbudil obavy z recese světové

ekonomiky vzhledem k vývoji průmyslové produkce, zisku velkých společností a inflaci.

Investoři okamžitě reagují na poměrně malé změny ceny komodity a při rozhodování se

12 Short-Term Energy and Summer Fuels Outlook [online]. U.S. Energy Information Administration,



18

projevuje psychologický efekt. Současně se nabízí velmi pozoruhodná otázka: kdy bude v

dlouhodobém horizontu nalezena rovnováha?

Může se to zdát překvapivé, ale kolaps na trhu ropy v roce 2014 nebyl neočekávaný a nedošlo

k němu poprvé v historii. Situace na trhu již naznačovala problémy: hrozící nárůst volné

výrobní kapacity OPEC, výrazná nerovnováha nabídky a poptávky. Ropné šoky se v minulosti

odehrály v 70. letech a následně v letech 1986, 1998, 2008. Avšak podmínky fungování trhu

ropy se změnily vlivem transformace globálních ekonomických směrů. Rozvíjející se

ekonomiky, především Čína, vstoupily do další fáze rozvoje a mají již menší ropné požadavky.

V zemích OECD se ropa dostává do konkurenčního prostředí díky energetické politice

podporující alternativní obnovitelné zdroje energie. Nové tržní podmínky následně vyžadují

přizpůsobení a jiný pohled na vztah ceny k základním faktorům.

Podle analýzy Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA) je non-

OPEC nabídka nyní mnohem více pružná než v minulosti, zatímco poptávka se zároveň stala

méně elastickou. Následkem toho, pokud se neobjeví neočekávané narušení dodávek ropy,

dosáhne trh rovnováhy poměrně rychle. Ceny budou stabilní na úrovni vyšší než dosažená

minima v roce 2015, ale zároveň výrazně nižší než maxima minulých let.


19

2. Metody predikce

Predikce cen komodit umožňují uživatelům a výrobcům lépe předvídat budoucí vývoj na trhu

a podmínky hospodaření. Přesnost této prognózy může často určovat úspěch nebo naopak krach

podnikání a zároveň ovlivňuje vládní programy, protože míra, do jaké se prognóza odlišuje od

skutečné ceny, bude mít vliv na finanční zdraví a kvalitu politických rozhodnutí.

Pro každého, kdo by chtěl vstoupit na komoditní trh za účelem obchodování, investování či

spekulace, je důležité situaci na trhu analyzovat a určit, kdy kupovat nebo prodávat komoditní

kontrakty. Zaměříme se na dva hlavní přístupy predikce: fundamentální a technickou analýzu.

Pohyb ceny komodity v krátkém období může být vysvětlen na základě technické analýzy

obchodování. Z hlediska dlouhodobého investování jsou změny ceny komodity odůvodnitelné

pomocí fundamentální analýzy.

2.1 Fundamentální analýza

Fundamentální analýza je komplexním prostředkem ke zkoumání, vyhodnocení a předpovědi

vnitřní ceny komodity. Fundamentální analýza se zaměřuje na proměnné nabídky a poptávky a

vysvětluje jejich vliv na cenu komodity. Změny ceny lze vysvětlit klasickou podstatou

fungování tržní ekonomiky: pokud poptávka převyšuje nabídku, cena komodity roste, naopak

když nabídka převyšuje poptávku, cena klesá.13

Analýza vychází z použití veřejně dostupných dat, která zahrnují účetní výkazy společnosti,

ekonomické, statistické, státní a odvětvové údaje a prognózy.

Pokud je cílem analýzy předvídání střednědobých a dlouhodobých cen na trhu, je nutné provést

zkoumání vnitřních příčin změn pomocí fundamentálních faktorů. Tento typ analýzy poskytuje

možnost posoudit dynamiku vývoje poptávky a nabídky. Kromě toho nepovažuje tento přístup

krátkodobé výkyvy cen za významné a nezkresluje jimi výsledky dlouhodobé prognózy.

Nevýhodou fundamentální analýzy je složitost a obsáhlost informace, kterou je potřeba

zohlednit při zkoumání. Při existenci efektivního trhu dochází k nepoužitelnosti fundamentální

analýzy, neboť trh rychle reaguje na jakoukoli novou informaci.

13 KOWALSKI, Chuck. Fundamental Analysis of Commodities [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z:

http://commodities.about.com/od/researchcommodities/a/fundamental.htm


20

Fundamentální analýza se detailně zabývá širokou škálou faktorů (ekonomickými, politickými,

společenskými), a proto je logické rozdělit celý proces na analýzu na třech úrovních: globální,

odvětvové a firemní.14 Z pohledu analýzy ropné ceny spadá do globálních fundamentálních

faktorů HDP, inflace, úrokové sazby, ekonomické a politické šoky. Analýzu odvětví můžeme

provést při zvažování závislosti trhu ropy na hospodářských cyklech, ohodnocení konkurence

a struktury prostředí na trhu. Pokud bychom zkoumali finanční zdraví, kvalitu managementu,

investiční a dividendovou politiku podniku na příkladu jednoho z producentů ropy, jednalo by

se o fundamentální analýzu na firemní úrovni.

Pro ropný průmysl je charakteristická setrvačnost nabídky. Při vyčerpání strategických zásob

ropy by bylo rychlé zvýšení objemu těžby komplikované z technického i ekonomického

hlediska. Proto v krátkém časovém období roste poptávka a ceny ropy jsou závislé na tempu

růstu světové ekonomiky, energetické náročnosti ekonomiky a efektivitě užití ropných

produktů (determinanty poptávky), nicméně v dlouhém časovém období má pak rozhodující

vliv na dynamiku cen nabídka a hlavní roli hrají nové technologické procesy v ropném

průmyslu, snížení nákladovosti výroby a změna objemu zjištěných ropných zásob

(determinanty nabídky).

Při hodnocení účinku jednotlivých faktorů na cenu ropy je třeba si uvědomit, že se jedná o

oboustrannou vzájemnou závislost.

Mezi nejdůležitější fundamentální faktory patří stav globální světové ekonomiky a dynamika

rozvoje. Zejména tempo růstu HDP, vědeckotechnický pokrok (nové technologie a materiály,

prostředky komunikace, alternativní zdroje energie atd.), stav a spolehlivá předpověď zásob

ropy. Také je třeba brát v úvahu volné produkční kapacity v zemích OPEC a mimo OPEC a

ohodnotit pravděpodobnost institucionálních změn v ropném sektoru.

2.2 Technická analýza

Technická analýza se zabývá hodnocením cenných papírů na základě analýzy pohybu ceny a

objemu uzavřených obchodů. Na základě grafu vývoje minulých cen na trhu se můžeme

pokoušet o předvídání budoucího trendu a naznačit správné načasování nákupu a prodeje

14 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,

2011. ISBN 978-80-7357-647-9.


21

finančních instrumentů. Ve většině případů funguje metoda technické analýzy v krátkých

časových intervalech, od jedné minuty do jednoho týdne.

Technická analýza je založena na myšlence, že historie se opakuje, tržní kurzy odrážejí všechny

informace a pohyby kurzu lze popsat speciálními vzory. Avšak závěry podle uvedeného

principu nejsou vždy jednoznačné, a proto má při investičním rozhodování podstatný vliv

subjektivismus a intuice analytika.15

Pro analýzu jsou používány různorodé nástroje, zejména indikátory a grafické metody.

Aplikování nástrojů může přinést různé výsledky, lišící se časovým zpožděním a citlivostí.

Metody dále dělíme podle typu trendu, s nímž pracují, a to na předbíhající (určují budoucí vývoj

a změny) a zpožďující (informují o současném trendu a minulých změnách).

Pokud chceme obchodovat na trhu, je třeba zvolit určitou strategii chování a přijímat rozhodnutí

na základě takto stanovených pravidel. Takový systém nás zbaví nutnosti situace hodnotit

subjektivně. Strategie poskytuje odpověď na otázky: jaké jsou nejlepší podmínky pro vstup na

trh, kdy uzavřít pozici a jaký výnos obchod přinese. Z tohoto důvodu jsou nejdůležitějšími

prvky tradingového systému signály pro otevření dlouhé a krátké pozice, podmínky opouštění

trhu nebo hranice maximální přípustné ztráty a zisku (příkazy stop loss a take profit).

Před reálným obchodováním na trhu by měla být každá strategie otestována a zhodnocena podle

užitečnosti a rentability. Za tímto účelem se provádí zpětné otestování obchodního systému na

historických datech, tedy zjišťování, jaký výsledek by měla strategie v minulosti. Backtesting

lze provést ručně prohlížením cenových grafů, nebo automaticky pomocí modelování

parametrů strategie a programování příkazů.

2.3 Porovnání fundamentální a technické analýzy

Hlavní rozdíl mezi fundamentální a technickou analýzou je založení fundamentální analýzy na

předpokladu, že tržní ceny odrážejí nabídku a poptávku, které závisejí na základních

ekonomických faktorech. Stoupenci technické analýzy naproti tomu tvrdí, že fundamentální

faktory nejsou k adekvátnímu popisu stavu dostačující, neboť svou roli hraje neracionální

chování, psychologická složka a nepředvídatelné vlivy. Cílem tedy není hledání příčin změn

15 VESELÁ, Jitka a Martin OLIVA. Technická analýza na akciových, měnových a komoditních trzích. 1. vydání.

Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-22-4.


22

cen, nýbrž správné analyzování těchto změn, které je následně dostačujícím parametrem pro

předvídání budoucího vývoje.

V porovnání s fundamentální analýzou neurčuje technická analýza vnitřní hodnotu

instrumentu, a proto není použitelná pro výběr správného instrumentu k investování.

Výhodou technické analýzy je nižší náročnost na vstupní datovou základnu, možnost výběru

vhodného indikátoru a nastavení vlastní obchodní strategie.

Dalším rozdílem je časový horizont, na nějž se jednotlivé typy analýzy zaměřují: v případě

fundamentální analýzy jde o horizont roční či čtvrtletní, při technické analýze se jedná o

horizont minutový, hodinový, denní či týdenní.


23

3. Fundamentální analýza ceny ropy

V této části se detailněji zaměříme na fundamentální faktory ovlivňující cenu ropy. Budeme

provádět analýzu jednotlivých faktorů pro pochopení základních zákonitostí. Závislost ceny

ropy na makroekonomických faktorech budeme měřit v programu Microsoft Excel pomocí

korelační metody dvou parametrů (funkce CORREL) s použitím reálných statistických dat.

Korelační analýza je založena na hodnocení vzájemných vztahů mezi údaji a určení těsnosti

závislosti, která je vyjádřená pomocí párového Pearsonova korelačního koeficientu (r).

Koeficient korelace může nabývat hodnot od -1 do +1, kde -1 je negativní absolutní závislost,

+1 je pozitivní absolutní závislost, 0 značí neexistenci lineární závislosti proměnných. Míru

závislosti dále interpretujeme následovně: 0,1 – 0,3 korelace je slabá; 0,4 – 0,6 korelace je

střední; 0,7 – 0,8 korelace je silná; nad 0,9 korelace je velmi silná. Zde je třeba brát v úvahu, že

existence korelace neznamená, že jeden zkoumaný parametr musí vždy ovlivnit druhý, neboť

oba parametry mohou být pod vlivem dalšího parametru. Hodnoty korelačních koeficientů musí

být ověřené pomocí Studentova t-testu, který používá t-rozdělení a vyhodnocuje výsledky na

základě kritéria t. Pokud platí, že vypočtené t16 je vetší než tabulkové, můžeme učinit závěr, že

vypočtený vztah mezi parametry je statisticky významný.17

Pro zkoumání vývoje makroekonomických veličin budeme používat historická data

z UNCTADstat databáze, která je založena na statistikách vypracovaných UNCTAD a

Světovou obchodní organizací (WTO), z databáze Světové banky (The World Bank),

z databáze Americké energetické agentury EIA a ze správy BP (British Petroleum).

3.1 Faktory ovlivňující poptávku

3.1.1 Ekonomický růst

Dopad ekonomického růstu je nejvýznamnějším faktorem zvýšení spotřeby ropy a tím i její

ceny. Pokud je ekonomika státu v rostoucí fázi, zvyšuje se celkový objem výroby veškerých

zboží a služeb v zemi, což představuje hrubý domácí produkt (HDP). Skládá se ze spotřeby,

investic a čistého vývozu (tj. rozdílu mezi vývozem a dovozem) z pohledu výdajové metody.

16 Podle vzorce 𝑡 = 𝑟 ∗ √𝑛−2

1−𝑟2, kde n je počet pozorování, r je korelační koeficient

17 MAREK, Luboš. Statistika pro ekonomy: aplikace. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-

80-86946-40-5.


24

Změna HDP za určité období vyjadřuje rychlost hospodářského růstu země. Tempo růstu HDP

(GDP growth) můžeme vypočítat pomocí vzorce (1).

𝑇𝑒𝑚𝑝𝑜 𝑟ů𝑠𝑡𝑢 𝐻𝐷𝑃 =𝐻𝐷𝑃𝑡 − 𝐻𝐷𝑃𝑡−1

𝐻𝐷𝑃𝑡−1∗ 100 (𝑣 %)

(1)

Zkoumání vztahu ceny ropy a hospodářského růstu budeme provádět na příkladu tempa růstu

HDP států, které jsou největšími spotřebiteli ropy: Spojené státy americké, Čína, Japonsko,

Indie, Rusko, Brazílie, Saudská Arábie, Německo.

Graf 2. Hospodářský růst a cena ropy Brent

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat UNCTADstat

Jak můžeme vidět z grafu, tvar křivky zobrazující změny ceny ropy je podoben tvaru křivek

tempa růstu HDP rozvojových zemí, vyspělých zemí a celkovému celosvětovému trendu

hospodářského růstu (Graf 2). V případě rozvojových ekonomik je pozorovatelná především

závislost ceny ropy a změn hrubého domácího produktu. Například v roce 2007 došlo

ke zpomalení a prudkému poklesu tempa růstu HDP, což se následně projevilo na trhu v podobě

razantního ropného šoku v roce 2008.

-6%

-4%

-2%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

Tem

po

rů

stu

HD

P, %

Změ

na

cen

y ro

py

Bre

nt,

%

Čas, rok

Tempo růstu HDP a cena ropy Brent

Сena ropy Brent Svět Rozvojové země Vyspělé země


25

Tabulka 2. Korelační koeficienty tempa růstu HDP a procentní změny ceny ropy Brent

2001-2014

Ekonomika Korelační koeficienty

Svět 0,71

Vyspělé země 0,63

Rozvojové země 0,74

USA 0,56

Čína 0,42

Japonsko 0,54

Indie 0,27

Rusko 0,70

Brazílie 0,67

Saudská Arábie 0,83

Německo 0,61

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat UNCTADstat

Na základě vypočtených korelačních koeficientů pro vybrané země můžeme ohodnotit míru

závislosti hospodářského růstu a změn ceny ropy (Tabulka 2). Rozvojové země vykazují

poměrně silnou závislost: korelace je 0,74; silná korelace je též patrná u ekonomik založených

na příjmech z energetických surovin: Saudská Arábie má korelaci 0,83, Rusko 0,7. Vyspělé

země, kam patří OECD státy, vykazují střední korelaci 0,63.

Očekáváný ekonomický růst a jeho změny mají na trh ropy též vliv. Podle předpovědi

Mezinárodního měnového fondu (IMF) se v roce 2016 očekává celosvětový růst HDP

v hodnotě 3,4 % a v roce 2017 3,6 %, a proto mohou v budoucím období ceny ropy stoupat jen

slabě.18

3.1.2 Spotřeba ropy a energetická náročnost ekonomiky

Objem spotřeby ropy v zemích s rozvinutým průmyslem tvoří významnou část světové

poptávky po ropě na trhu. Podle statistiky British Petroleum činil podíl zemí OECD v roce 2014

48,3 % s poklesem o 1,2 % ve srovnání s rokem 2013. Podíl non-OECD zemí na spotřebě ropy

byl ve stejném roce 51,7 % s nárůstem o 2,7 %.

18 WORLD ECONOMIC OUTLOOK (WEO) UPDATE: Subdued Demand, Diminished Prospects [online]. IMF -

International Monetary Fund, 2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:

http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2016/update/01/


26

Je důležité rovněž zohlednit energetickou náročnost užití ropy v různých zemích. Zvýšení

podílu odvětví nevztahujících se ke spotřebě ropy a vývoj energeticky úsporných technologií

vedou ke snížení celkového státního požadavku na objem spotřebované suroviny. Po ropném

šoku v 70. letech se vyspělé země snaží neutralizovat hospodářskou závislost na ropě a zvýšit

efektivitu využití energií.

Tabulka 3. Energetická náročnost ekonomiky, BTU19/rok za 1 dolar

Geografické oblasti Období

1980-1990 1991-2000 2001-2008 2009-2011

Severní Amerika 11260 9719 8056 7446

Centrální a jižní Amerika 5810 6278 6395 5926

Evropa 6926 6776 5880 5393

Střední východ 7597 10028 10593 11245

Afrika 6436 6514 5968 5397

Asie a Oceánie 9224 8412 7983 7774

Svět 8788 8837 7798 7359

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Americké energetické agentury EIA

Energetická náročnost je měřítkem energetické účinnosti ekonomiky. Tabulka ukazuje

průměrnou roční spotřebu energie na jednotku HDP přepočtenou na počet obyvatel (Tabulka

3). Vysoká energetická náročnost odpovídá vysokým nákladům na přeměnu energie na HDP,

nízká energetická náročnost je ukazatelem nižší nákladovosti. Například v Severní Americe je

pro dosažení 1 dolaru HDP nutné spotřebovávat 7446 BTU za rok. Samozřejmě je třeba

zvažovat životní a přírodní podmínky v různých státech. Například země ležící v teplých

klimatických zónách mají nižší náklady pro vytápění domácností a spotřebovávají tak méně

energie. Vyspělé státy mají vysokou životní úroveň a používají vetší množství zboží a služeb,

čímž zvyšují spotřebu energetických zdrojů. Při efektivním využití energie lze však dosáhnout

nižší ropné náročnosti.

Podle údajů z tabulky můžeme říci, že existuje trend snižování energetické náročnosti, což

následně vyvolává menší poptávku po ropě a pokles ceny. Naopak nízká cena potlačuje zájem

o produktivní spotřebu ropy a snižuje se investice do alternativních energetických zdrojů.

19 BTU (British thermal unit, britská tepelná jednotka) je tradiční jednotka energie v

angloamerické měrné soustavě. 1 BTU = 1 055 kJ.


27

3.2 Faktory ovlivňující nabídku

3.2.1 Zásoby ropy

Vyčerpání zdrojů je vždy důležitou otázkou. Tento problém zachycuje zvonovitá Hubertova

křivka, která popisuje vývoj těžby ropy a udává, že postupem času dojde k bodu ropného

vrcholu, v němž těžba ropy dosáhne maxima, dále těžba ropy začne postupně klesat a cena bude

výrazně růst. Dnešní situace není kritická. Vliv faktoru vyčerpání zásob není podstatný kvůli

častým zprávám o nalezených ložiskách, pokroku produkce nekonvenční ropy a optimistickým

předpovědím Americké energetické agentury EIA.

Pochopitelně, pokud by existovaly obavy ohledně snižujícího se množství zásob, cena ropy by

rostla kvůli efektu vzácnosti komodity. Graf ukazuje vývoj prokázaných zásob ropy

celosvětově a v zemích vlastnících největší množství této suroviny (Graf 3). Technologický

rozvoj vede k rozšíření technických možností těžby suroviny, což přispívá k růstu celkových

zásob ropy. Současně působí celosvětový trend zvyšování množství zásob, a proto bychom

teoreticky očekávali, že cena bude za jinak neměnných podmínek klesat.

Graf 3. Vývoj prokázaných zásob ropy

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Americké energetické agentury EIA

Vzhledem k tomu, že při výpočtu zásob oceňujeme ekonomickou relevanci těžby, odhadnuté

množství zásob se mění podle změny ceny ropy na trhu. Pokud klesne cena, jako k tomu došlo

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

0

50

100

150

200

250

300

350

1980 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 2012

Cel

osv

ěto

vé z

áso

by,

tis

íc m

il b

are

lů

Pro

kaze

né

záso

by,

tis

ícm

il b

are

lů

Čas, roky

Vývoj prokazaných zásob ropy

Venezuela Saúdská Arábie Kanada Írán Iraq Svět


28

v roce 2015, vlastníci suroviny musí přepočíst stav zásob na nižší hodnotu, a to zejména

hodnotu prokázaných zásob.

3.2.2 Nákladovost výroby ropy

Geografické rozmístění zásob ropy ve světě je extrémně nerovnoměrné: 71,6 % celkových

zásob je soustředěno v členských zemích OPEC. Většina z nich se nachází ve Venezuele,

Saúdské Arábii a Kanadě, jejichž podíl je 17,5 %, 15,7 % a 10,2 %, respektive. Avšak musíme

posuzovat nejen množství suroviny, ale současně i její vlastnosti a podmínky uložení, které

způsobují značné rozdíly v nákladovosti produkce ropy (Graf 4). Celkové výrobní náklady se

skládají z nákladů provozních a investičních. Do investičních nákladů patří výzkumné práce a

vývoj infrastruktury. Provozní náklady zahrnují proces těžby suroviny, mzdy pracovníků a

další. Na základě nákladů na výrobu jednotky ropy (barel) lze ohodnotit rentabilitu těžby a

posoudit, zda se producent dostane do potíží při současné ceně.

Graf 4. Náklady na výrobu 1 barelu ropy podle zemí

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat agentury Rystad Energy

Například v zemích OPEC jako Kuvajt či Saudská Arábie jsou výrobní náklady relativně nízké

v porovnání s ložisky v Severním moři nebo ve Spojených státech. Z tohoto důvodu mají

producenti rozdílnou schopnost zvýšit nabízené množství ropy. Se snížením světových cen ropy

se tedy výroba v některých oblastech stává ekonomicky nevýhodná a klesá tudíž objem

produkce. Pokud tržní cena ropy klesá pod úroveň výrobních nákladů, producent značně

36,3 36,1

29,9 29,0 27,8

23,8 23,520,4

17,3

12,6 12,310,7 9,9

8,5

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Nák

lad

y n

a vý

rob

u 1

bb

l ro

py,

$

Výrobní náklady ropy

investiční náklady provozní náklady


29

redukuje investiční činnost, propouští zaměstnance nebo vyrábí ve ztrátě. Země mající nižší

náklady zneužívají situaci ve svůj prospěch a při dlouhodobém stavu nízké ceny zvyšují svůj

podíl na trhu a vytlačují konkurenty.

3.3 Tržní a spekulativní faktory

Vývoj trhu cenných papíru měl dopad na obchodování s ropou a tvorbu ceny komodity. Mezi

hlavní účastníky trhu patří dnes hedgeři, kteří se snaží minimalizovat rizika obchodních

transakcí ropy prostřednictvím finančních kontraktů, a subjekty, které nemají přímý vztah

k surovině. Jsou to investoři, kteří považují ropné kontrakty za výnosnou příležitost. Závislost

ceny ropy na celé škále faktorů přináší velký zájem spekulantů o ropné deriváty. V důsledku

toho došlo ke zvýšení objemu kapitálu na trhu ropy, volatilitě a tvorbě ceny suroviny jako

finančního aktiva s těsnou závislostí na akciových indexech, očekávaném kurzu dolaru, míře

inflace a úrokové sazbě. Dodatečná spekulativní poptávka tlačí ceny ropy nahoru.

3.3.1 Kurz dolaru

Měnový kurz hraje důležitou roli a má přímý i nepřímý dopad na ekonomické procesy. Velikost

a stabilita měny určuje konkurenceschopnost zboží na světových trzích, objem a strukturu

zahraničního obchodu. Oslabení měny (dolaru) má příznivý dopad na export, neboť vývozce

dostane více peněz v národní měně na pokrytí základních nákladů. Vzhledem k tomu, že ropa

je obchodovaná v dolarech, dovozci v zemích mimo USA mají menší výdaje na ropu a lépe

zvládají zvýšení ceny. Negativní relace dolaru a ceny ropy kompenzuje výkyvy ceny ropy pro

subjekty v jiných ekonomikách, například i v České republice. Posílení kurzu americké měny

vede k růstu její kupní síly a následně ke snížení cen komodit vyjádřených v dolarech (včetně

ropy).


30

Graf 5. Měnový kurz amerického dolaru a cena ropy

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Světové banky

Graf ukazuje protisměrný vztah ceny ropy Brent a měnového kurzu amerického dolaru:

EUR/USD (Graf 5). Korelační koeficient -0,46 udává střední míru závislosti mezi změnou ceny

ropy a změnou kurzu. Pro přesnější odvození vztahu lze použít regresní analýzu a vypočíst,

kolik procent činí změna ropy při změně kurzu dolaru o 1 % ceteris paribus. Podle zprávy

Evropské banky z roku 2014 způsobí pokles dolaru o 1 % nárůst ceny ropy o 0,73 %.20 Pokud

budeme vycházet z uvedené regresní hodnoty, při očekávaném oslabení dolaru oproti euru o

2,63 % v červenci 201621 dojde k mírnému zvýšení ceny ropy o 1,92 % za jinak neměnných

podmínek, avšak v dalších měsících dolar začne růst. Musíme brát v úvahu, že situace na trhu

se mění každodenně a může být pod vlivem psychologických faktorů.

3.3.2 Úroková míra

Úroková sazba vyjadřuje hodnotu peněz, neboli kolik má dlužník zaplatit věřiteli za stanovenou

dobu. Je nástrojem měnové politiky. Pokud chce centrální banka podpořit hospodářský růst a

zvýšit objem zahraničních investic, snižuje úrokovou sazbu.

20 FRATZSCHER, Marcel, Daniel SCHNEIDER a Ine VAN ROBAYS. Oil Prices, Exchange Rates and Asset

Prices: Working Paper SerieS. Frankfurt am Main, Germany: European Central Bank, 2014. ISBN 978-92-899-

1097-2. 21 The Economy Forecast Agency: EURO TO DOLLAR (EUR USD) FORECAST FOR 2016 AND 2017 [online].

[cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://longforecast.com/fx/euro-exchange-rate-forecast-for-2015-2016-and-

2017.html

0,00

0,20

0,40

0,60

0,80

1,00

1,20

1,40

0

20

40

60

80

100

120

Ku

rz E

UR

/USD

Cen

a ro

py

Bre

nt,

$/b

bl

Čas, rok

Měnový kurz amerického dolaru a cena ropy

Ropa Brent EUR/USD


31

Vysoké úrokové sazby snižují cenu dobyté suroviny tím, že zvyšují motivaci u producentů

vytěžit raději dnes než zítra, dále snižují zájem firem zachovávat strategické zásoby ropy,

podporují účastníky trhu investovat více do dluhopisů než do komoditních kontraktů a rovněž

dochází ke znehodnocení domácí měny. Toto v konečném důsledku vede ke snížení skutečné

tržní ceny komodity. Nízké úrokové míry mají opačný účinek. Uvedenou logiku vysvětluje i

Hotellingovo pravidlo, které uvádí, že při dokonalé konkurenci v rovnovážném stavu se musí

reálná cena ropy zvyšovat tempem rovným reálné úrokové sazbě.22

Pro účely analýzy budeme používat reálnou cenu ropy a reálnou úrokovou míru (nominální

úroková míra očištěná o inflaci) ve Spojených státech. Úroková míra vyhlášená Federálním

rezervním systémem ukazuje směr měnové politiky USA, což má vliv na komoditní trhy.

Graf 6. Úroková míra a cena ropy

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Světové banky a Americké energetické agentury EIA

Mezi úrokovou mírou a cenou ropy existuje nepřímá závislost (Graf 6). Vypočtený korelační

koeficient za období 1995-2014 činí -0,71. Pokud úroková sazba v USA v příštích letech

vzroste, jak se očekává, cena ropy bude klesat.

22 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. 1.

vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-112-3

0

20

40

60

80

100

120

0

1

2

3

4

5

6

7

8

Reá

lná

cen

a ro

py,

$/b

bl

Reá

lná

úro

ková

mír

a, %

Čas, rok

Úroková míra a cena ropy

Reálná úroková míra (USA) Reálná cena ropy


32

4. Technická analýza ceny ropy

V této kapitole budeme provádět technickou analýzu vývoje ceny ropy tak, že pomocí

vybraných nástrojů zmodelujeme jednoduché obchodní strategie a ohodnotíme jejich užitečnost

pro předvídání pohybu ceny. Následně se pokusíme sestavit tradingový systém za použití

optimálního nastavení jednotlivých indikátorů a následně určit jeho výnosnost a rizikovost.

Jelikož nástroje mají různou vypovídací schopnost, zkusíme aplikovat některé z indikátorů,

které jsou mezi tradery nejoblíbenější: předbíhající a zpožďující.

Zpožďující

o Trendové indikátory

a) Klouzavé průměry

b) MACD

Předbíhající

o Cenové indikátory (Oscilátory)

a) Index relativní síly

b) ATR (Average True Range)

Pro analýzu budeme používat tržní historická data pro kontrakty ropy Brent za období

01.03.2013-30.04.2016. Cenu budeme sledovat v časovém pásmu čtyř hodin (4H), neboť nás

zajímá krátkodobé prognózování ceny ropy. Konstrukce nástrojů a grafů bude prováděna v

programu Microsoft Excel pomocí různých operátorů a matematických či logických funkcí

(KDYŽ, A, NEBO, SUMIF a dalších).

Zdrojem dat bude databáze společnosti Dukascopy Bank, poskytující historická data pro CFD23

kontrakty ropy Brent. CFD odrážejí ceny a cenový vývoj aktiva, na němž jsou založené,

v našem případě na futures kontraktech ropy. CDF mají neomezenou dobu trvání. Pozice je

obnovena každý den, dokud není uzavřena nebo se nezavře automaticky při dosažení nastavené

hranice maximální ztráty nebo zisku.

Z důvodu, že tato práce je zaměřena především na předvídání budoucího vývoje ceny ropy,

abstrahujeme od detailů tradingu. Při testování strategií budeme pro zjednodušení předpokládat

23 CFD (contract for difference, kontrakty na vyrovnání rozdílů) - je neexpirující finanční

derivát, který umožňuje spekulovat na pohyby cen podkladových aktiv na různých trzích

směrem nahoru nebo dolů bez fyzického držení aktiva. Obchodování probíhá na OTC trhu, je

založeno na využití páky, proto je možné vstoupit na trh i s malým kapitálem.


33

absence jakýchkoli provizí a spreadů mezi cenou bid a ask pro nákupní nebo prodejní obchody.

Rovněž nebudeme počítat s podmínkami finanční páky, marže. Ve všech konstrukcích budeme

brát v úvahu možnost mít současně otevřenou pouze jednu pozici. Uzavření obchodu bude

provedeno automaticky, pokud zavírací cena periody dosáhne hranice minimálního přijatelného

zisku, překročí hranice maximální přípustné ztráty, nebo pokud nastane další nákupní (resp.

prodejní) signál. Nastavení stop loss a take profit bude založeno na variabilitě ceny spočítané

nástrojem technické analýzy ATR24 (Cena otevření pozice±ATR). Další parametry modelů

budou voleny na základě expertního odhadu.

4.1 ATR

ATR (Average True Range) je ukazatelem volatility trhu, který pro komoditní trh v roce

1978 zavedl J. Welles Wilder. Konstrukce indikátoru je založena na 14denním klouzavém

průměru. Čím je kolísání ceny větší, tím je hodnota ATR vyšší a roste pravděpodobnost změny

trendu (platí i opačná situace). Nejčastěji je ATR používán pro stanovení stop loss, take profit

příkazů v obchodní strategii.

Aplikační postup

1. Najít rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou ceny.

2. Najít rozdíl mezi nejvyšší cenou a zavírací cenou předešlého časového úseku

v absolutní hodnotě a zároveň rozdíl mezi nejnižší cenou a zavírací cenou předešlého

úseku v absolutní hodnotě.

3. Vybrat maximální hodnotu mezi výsledky získanými v prvním a druhém kroku.

4. Vypočíst ATR jako klouzavý průměr z uvedených maximálních hodnot pro jednotlivé

periody.

24 V případě testování jednotlivých obchodních strategií v této práci budeme používat ATR

s periodou 14.


34

Graf 7. Svíčkový graf a ATR (14) pro CFD kontrakty ropy Brent na denní bázi za období

01. 04. 2016 - 30. 04. 2016

Zdroj: Vlastní zpracování na základě historických dat

Prostřednictvím ATR budeme počítat hodnoty maximální přípustné ztráty a hodnoty

maximálního přípustného zisku pro jednotlivé obchody. Těmito limitami chráníme svoje zisky

proti budoucímu riziku nepříznivého vývoje ceny nebo omezujeme výši ztráty. Při otevření

obchodu stanovíme omezení, do kterých necháváme otevřenou pozici: 𝑇𝑎𝑘𝑒 𝑝𝑟𝑜𝑓𝑖𝑡𝑡 =

𝑂𝑡𝑒𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡 + 𝐴𝑇𝑅𝑡; 𝑆𝑡𝑜𝑝 𝑙𝑜𝑠𝑠𝑡 = 𝑂𝑡𝑒𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡 − 𝐴𝑇𝑅𝑡. Pokud cena ropy překročí

stanovený limit, tak se pozice automaticky uzavře a necháme si zisk či ztrátu vyplatit. Signály

překročení určujeme porovnáním nejvyšší či nejnižší ceny a limitů, stanovených při otevření:

𝑁𝑒𝑗𝑣𝑦šší 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡 > 𝑇𝑎𝑘𝑒 𝑝𝑟𝑜𝑓𝑖𝑡𝑡; 𝑁𝑒𝑗𝑛𝑖žší 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡 < 𝑆𝑡𝑜𝑝 𝑙𝑜𝑠𝑠𝑡.

4.2 Klouzavé průměry

Základním nástrojem pro odhalení trendu časové řady je tzv. klouzavý průměr (Moving

Average, MA). V technické analýze tento prostředek ukazuje směr trendu a jeho změny

s určitým zpožděním. Dále jej můžeme aplikovat pro vyhlazení kolísavostí kurzu. Klouzavé

37

39

41

43

45

47

Svíčkový graf a ATR

0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

ATR


35

průměry slouží také ke konstrukci dalších technických indikátorů, jako jsou například MACD

či Bollingerovy pásy.

Rozlišujeme různé druhy klouzavých průměrů, které mají různé metody výpočtů a rychlost

reakce k pohybům ceny. Obvykle jsou v technické analýze používány následující typy:

Jednoduchý klouzavý průměr (Simple Moving Average, SMA)

Vážený klouzavý průměr (Weighted moving average, WMA)

Exponenciální klouzavý průměr (Exponential Moving Average, EMA)

Proměnlivý klouzavý průměr (Variable Moving Average, VMA)

Zaměříme se na použití exponenciálního klouzavého průměru v praxi, neboť přiřazuje větší

váhu nejnovějším hodnotám kurzu a ukazuje pohyby ceny nejrychleji. Aplikace indikátoru je

poměrně jednoduchá. Na začátku vypočteme hodnoty EMA25 a následně interpretujeme

získaný nástroj pomocí grafu nebo automatického systému. Pro identifikování nákupních a

prodejních signálů je třeba se podívat na průsečíky buď křivky klouzavého průměru s kurzem

akcie, nebo protnutí klouzavých průměrů různé rychlosti. Rychlost indikátoru je odvozena od

časové periody, za níž počítáme průměr. Čím kratší bude perioda, tím citlivější bude nástroj ke

změnám kurzu. Při nastavení délky klouzavého průměru jsou například běžně používány

hodnoty Fibonnaciho posloupnosti 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144 a 234.26

Testování strategie založené na EMA

Jelikož obchodujeme krátkodobě, chceme použít flexibilní model obchodování. Pro pochopení

klouzavého průměru jako nástroje zkusíme zmodelovat praktickou strategii pomocí

exponenciálního klouzavého průměru s časovou periodou 8. Nakupovat budeme, pokud dojde

k situaci, že křivka zavírací ceny protne EMA 8 směrem nahoru a zůstane nad křivkou

klouzavého průměru po dobu následujících tří svíček. Prodávat budeme při opačné situaci.

25 𝐸𝑀𝐴𝑡 = 𝑍𝑎𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡 ∗ 𝐾 + 𝐸𝑀𝐴𝑡−1 ∗ (1 − 𝐾), kde n – perioda, 𝐾 =

2

𝑛+1

26 NAYMAN, Erik. Malaya entsiklopediya treydera. Alpina Pablisherz. 2009. ISBN 978-5961409628.


36

Tabulka 4. Výsledky testování strategie založené na EMA

Úspěšné Neúspěšné Celkem

Počet obchodů 224 221 445

% počet obchodů 50,3 % 49,7 % 100 %

% podíl na celkovém zisku/ztrátě 55,0 % 45,0 % 100 %

Koeficient výnosnosti strategie 1,22


Jak vidíme, toto uvažování nemělo moc dobré výsledky (Tabulka 4). Počet úspěšných obchodů

byl téměř roven počtu neúspěšných. Celkem to přispělo k 55% zisku a koeficient výnosnosti

byl 1,22. Příčinou toho by mohly být nevhodně nastavené podmínky vstupu na trh nebo určité

zjednodušení podmínek obchodování, v našem případě již dříve popsaných v předpokladech

provedení technické analýzy. Pokud porovnáme vývoj ceny ropy a vývoj kumulativního zisku

podle strategie založené na EMA, můžeme dojít k závěru, že jednoduché trend-followingové

metody nejsou schopné vždy správně předvídat pohyb ceny ropy v případě prudkého dlouhého

trendu (Graf 8).

Graf 8. Vývoj kumulativního zisku podle strategie EMA a vývoj ceny ropy


-5

0

5

10

15

20

25

30

35

0

20

40

60

80

100

120

140

Vývoj kumulativního zisku a ceny ropy

Cena ropy Kumulativní zisk


37

4.3 MACD

MACD (Moving Average Convergence Divergence) je indikátor odvozený od klouzavých

průměrů s vlastností oscilátorů. Měří odchýlení od trendu a pravděpodobnost změny trendu se

zpožděním. Při kalkulaci MACD používáme rozdíl rychlého a pomalého exponenciálního

klouzavého průměru (zpravidla 12denního a 26denního) a 9denní exponenciální klouzavý

průměr pro vypočet tzv. spouštěcí linie, která pomáhá určit nákupní a prodejní okamžiky.27

Praktické využití MACD je založeno na různých interpretacích. Zaprvé, indikátor osciluje

kolem nuly. Pokud je na trhu býčí trend (rostoucí), hodnoty indikátoru jsou nad oscilační linií,

při (klesajícím) medvědím trendu se MACD pohybuje pod nulou. Zadruhé, k nákupnímu

signálu dojde, když MACD protne spouštěcí linii zespoda nahoru, naopak prodejní nastane,

pokud protne shora dolů. Potom lze posoudit, zda je trh překoupen (indikátor roste do extrémně

kladných hodnot), nebo předprodán (indikátor dosahuje minima). Překoupenost trhu svědčí o

převisu poptávky nad nabídkou a vysoké úrovni cen, při přeprodaném trhu nastává opačná

situace nízkých cen. Dále můžeme ocenit slábnoucí trend pomocí odchýlení (divergence)

indikátoru a kurzu. Jestliže cena ropy roste, ale MACD již klesá, nastává medvědí divergence

a slábne rostoucí trend. Naopak když MACD vykazuje maxima, ale vývoj kurz cenného papíru

je klesající, vzniká býčí divergence.

MACD histogram je sloupcový graf, který zobrazuje rozdíl mezi MACD linií a spouštěcí linií.

Proto pokud MACD je nad linií signálu, sloupce histogramu nabývají kladných hodnot, naopak

když je MACD linie pod spouštěcí linií, histogram MACD bude pod nulovou osou.

Aplikační postup

1. Vypočíst klouzavé průměry (EMA 12 a EMA 26) z hodnot zavírací ceny ropy podle

vzorce (2):

𝐸𝑀𝐴𝑡 = 𝑍𝑎𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡 ∗ 𝐾 + 𝐸𝑀𝐴𝑡−1 ∗ (1 − 𝐾) (2)

kde EMA – exponenciální klouzavý průměr za období n

n – délka sledovaného časového období (12 nebo 26)

K – koeficient, 𝐾 =2

𝑛+1

27 VESELÁ, Jitka a Martin OLIVA. Technická analýza na akciových, měnových a komoditních trzích. 1. vydání.

Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-22-4.


38

2. Vypočíst MACD linie

𝑀𝐴𝐶𝐷 = 𝐸𝑀𝐴 [12] − 𝐸𝑀𝐴[26] (3)

3. Vypočíst spouštěcí linie (signál) z hodnot indikátoru MACD

𝑆𝑖𝑔𝑛á𝑙𝑡 = 𝑀𝐴𝐶𝐷𝑡 ∗ 𝐾 + 𝑆𝑖𝑔𝑛á𝑙𝑡−1 ∗ (1 − 𝐾) (4)

4. Vypočíst MACD histogram

𝑀𝐴𝐶𝐷 ℎ𝑖𝑠𝑡𝑜𝑔𝑟𝑎𝑚 = 𝑀𝐴𝐶𝐷 − 𝑆𝑖𝑔𝑛á𝑙 (5)

Graf 9. MACD (12, 26, 9) pro CFD kontrakty ropy Brent 4H za období 01.04.2016-30.04.2016


Testování strategie založené na MACD

Pokud chceme použít MACD v obchodní strategii, musíme zvolit podmínky vstupu na trh.

V daném případě budeme aplikovat standardní nastavení MACD (12, 26, 9). Signálem

k nákupu bude změna MACD histogramu ze záporných hodnot do kladných:

(MACD histogramt > 0 a zároveň MACD histogramt−1 < 0 ). Krátkou pozici budeme

otevírat při stavu, kdy MACD histogram změní znaménko v opačném směru:

(MACD histogramt < 0 a zároveň MACD histogramt−1 > 0 ).

-0,8-0,6-0,4-0,20,00,20,40,60,81,01,21,4

MACD

MACD Historgam MACD Spouštěcí linie


39

Tabulka 5. Výsledky testování strategie založené na MACD



% počet obchodů 52,8 % 47,2 % 100 %




Tabulka ukazuje výsledky provedeného testu podle zvolené strategie (Tabulka 5). Celkem bylo

provedeno 362 obchodů, z nichž 191 bylo ziskových a 171 ztrátových. Znamená to, že taková

strategie poskytuje poměrně velké množství falešných signálů a pro ujištění otevření pozice

bychom měli začlenit další podmínku vstupu, jako jsou například signály z jiných oscilátorů

nebo klouzavé průměry.

Celková výnosnost úspěšných obchodu činí 57,8 % ze zisku. Koeficient výnosnosti strategie

neboli profit faktor, který udává efektivitu obchodního systému, nám vyšel 1,37. I když má tato

strategie lepší výsledky než strategie založená na klouzavém průměru, nemůžeme ji považovat

za vhodnou k obchodování. Model potřebuje optimalizaci pro obchodování s účelem dosažení

zisku. V období silného klesajícího trendu strategie prodělávala nejvíce (Graf 10).

Graf 10. Vývoj kumulativního zisku podle strategie MACD a vývoj ceny ropy


-5

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

0

20

40

60

80

100

120

140




40

4.4 RSI

Oscilátor Index relativní síly (Relative Strenght Index), jehož autorem je J. Welles Wilder, patří

mezi cenové indikátory často používané obchodníky s komoditami. RSI ukazuje rychlost a

změny pohybů cen.

Indikátor zohledňuje poměr kladných a záporných změn ceny během zvolené periody (klasicky

14 dní, ale často 9 a 25 dní). Čím kratší je časový úsek, tím citlivější bude nástroj na změny

ceny. Hodnoty RSI se nacházejí v rozmezí od 0 do 100. Interpretujeme je tak, že trh je

překoupený, pokud hodnota přesahuje 70, a přeprodaný, když je pod úrovní 30. Graf indexu lze

také analyzovat podobným způsobem jako cenový graf: úrovně podpory a odporu, formace

hlava ramena, trojúhelníky a další. Dále můžeme stanovit nákupní signál, pokud křivka RSI

protkne úroveň 50 zespoda nahoru, nebo opačným způsobem prodejní signál, když protkne

shora dolů.

Aplikační postup

1. Vypočíst průměr z rozdílů zavíracích cen posledních 14 period, pokud platí, že

Zavírací cenat je vetší než Zavírací cena t−1, pokud je menší, použije se při výpočtu

místo daného rozdílu nula.

𝑃𝑟ů𝑚ě𝑟 𝑣𝑧𝑒𝑠𝑡𝑢𝑝𝑛éℎ𝑜 𝑝𝑜ℎ𝑦𝑏𝑢 =∑ 𝑍𝑎𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡 − 𝑍𝑎𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡−1

14

(6)

2. Vypočíst průměr z rozdílů zavíracích cen posledních 14 period, pokud platí, že

Zavírací cenat je menší než Zavírací cena t−1, pokud je větší, použije se při výpočtu

místo daného rozdílu nula.

𝑃𝑟ů𝑚ě𝑟 𝑠𝑒𝑠𝑡𝑢𝑝𝑛éℎ𝑜 𝑝𝑜ℎ𝑦𝑏𝑢 =∑ 𝑍𝑎𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡−1 − 𝑍𝑎𝑣í𝑟𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎𝑡

14

(7)

3. Vypočíst relativní sílu (RS):

𝑅𝑆 =𝑃𝑟ů𝑚ě𝑟 𝑣𝑧𝑒𝑠𝑡𝑢𝑝𝑛éℎ𝑜 𝑝𝑜ℎ𝑦𝑏𝑢

𝑃𝑟ů𝑚ě𝑟 𝑠𝑒𝑠𝑡𝑢𝑝𝑛éℎ𝑜 𝑝𝑜ℎ𝑦𝑏𝑢

(8)

4. Vypočíst index relativní síly (RSI):

𝑅𝑆𝐼 = 100 −100

𝑅𝑆 + 1

(9)


41

Graf 11. RSI (14) pro CFD kontrakty ropy Brent 4H za období 01.04.2016-30.04.2016


Testování strategie založené na RSI

Provedeme konstrukce obchodní strategie založené na indexu relativní síly s rozpětím 14.

Signálem k otevření dlouhé pozice bude okamžik, kdy RSI protne hladinu 30 směrem nahoru

(𝑅𝑆𝐼t−1 < 30 a zároveň 𝑅𝑆𝐼t > 30). Neboť podle indikátoru byl trh přeprodaný (RSI<30) a

předpokládáme, že se trend bude v blízké době měnit. Pokud indikátor protne hladinu 70

směrem dolů (𝑅𝑆𝐼t−1 > 70 a zároveň 𝑅𝑆𝐼t < 70) budeme otevírat krátkou pozici.

Tabulka 6. Výsledky testování strategie založené na RSI



% počet obchodů 30,2 % 69,8 % 100 %




Uvedena strategie přinesla 51 ziskových obchodů a 118 ztrátových (Tabulka 6). Celková

výnosnost úspěšných transakcí vyšla na 24,2 % a koeficient výnosnosti činil 0,32.

Z interpretace vychází, že použitá strategie není důvěryhodná, dává hodně falešných signálů.

Příkaz k otevření pozice by měl být potvrzen minimálně dalším indikátorem. Přizpůsobení

pásem přeprodanosti a překoupenosti nebo změna periody RSI by mohly pomoci zlepšit

výsledky. Uvedená strategie patří ke contra-trendovým modelům, při nichž vstupujeme na trh

0102030405060708090

100

RSI 14

RSI Přeprodanost Překoupenost


42

v okamžiku, kdy uvažujeme, že jeden trend brzy skončí a opačný by měl začít. Takové strategie

jsou zpravidla účinné, pokud neexistuje silný trend a cena se pohybuje v stabilním velkém

rozpětí. V našem případě zvolená strategie prodělávala (Graf 12).

Graf 12. Vývoj kumulativního zisku podle strategie RSI a vývoj ceny ropy


4.5 Obchodní systém

Spojením zpožďujících a předbíhajících nástrojů technické analýzy můžeme zvýšit přesnost

rozhodování o otevření pozic a omezit výskyt falešných signálů. Sestavíme jednoduchý

obchodní systém na základě nám známých indikátorů se změnou některých parametrů: MACD

(12,26,9), RSI (14), EMA (8). Strategie je založena především na klouzavém průměru, MACD

a RSI mají podobu filtrů.

Podmínky k otevření dlouhé pozice (nákupní signál):

1. MACD histogram nabývá kladných hodnot: MACD histogramt > 0

2. Index relativní síly je menší než 50: 𝑅𝑆𝐼t < 50

3. Zavírací cena protkla křivku EMA zdola nahoru a zůstává nad EMA alespoň během tří

následných hodnot: 𝐶𝑒𝑛𝑎t−4 < 𝐸𝑀𝐴𝑡−4⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t−3 > 𝐸𝑀𝐴𝑡−3 ⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t−2 >

𝐸𝑀𝐴𝑡−2 ⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t−1 > 𝐸𝑀𝐴𝑡−1 ⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t > 𝐸𝑀𝐴𝑡

-80

-70

-60

-50

-40

-30

-20

-10

0

0

20

40

60

80

100

120

140




43

Podmínky k otevření krátké pozice (prodejní signál):

1. MACD histogram nabývá záporných hodnot: MACD histogramt < 0

2. Index relativní síly je větší než 50: 𝑅𝑆𝐼t > 50

3. Zavírací cena protkla křivku EMA směrem dolů a zůstává pod křivkou EMA minimálně

během tří následných hodnot: 𝐶𝑒𝑛𝑎t−4 > 𝐸𝑀𝐴𝑡−4⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t−3 < 𝐸𝑀𝐴𝑡−3 ⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t−2 <

𝐸𝑀𝐴𝑡−2 ⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t−1 < 𝐸𝑀𝐴𝑡−1 ⋀ 𝐶𝑒𝑛𝑎t < 𝐸𝑀𝐴𝑡

Tabulka 7. Výsledky testování obchodního systému (MACD+RSI+EMA)



% počet obchodů 51,6 % 48,4 % 100 %

% podíl na celkovém zisku/ztrátě 65 % 35 % 100 %



Díky zpřísnění podmínek vstupu na trh bylo zachyceno 33 užitečných signálů a 31 marných

(viz. Příloha 1), podíl úspěšných obchodů činil tedy 51,6% celkového počtu realizovaných

obchodů (Tabulka 7). Bylo dosaženo 65% zisku a koeficientu výnosnosti strategie 1,85.

K lepším výsledkům z hlediska výnosnosti přispěly různé vypovídací schopnosti indikátorů

(Graf 13). Na druhou stranu se nám nepodařilo odstranit všechny falešné signály a nesvědčí 64

obchodů za necelé tři roky o vysoké užitečnosti systému pro obchodování na trhu.

Graf 13. Vývoj kumulativního zisku podle systému a vývoj ceny ropy


-2

0

2

4

6

8

10

12

14

16

0

20

40

60

80

100

120

140




44

Dále pro ocenění výkonnosti systému spočteme (vzorec 10) Sharpův poměr (Sharpe ratio),

který poměřuje výnosnost strategie a směrodatnou odchylku zisku:

𝑆ℎ𝑎𝑟𝑝𝑒 𝑟𝑎𝑡𝑖𝑜 =�̅�

𝑠∗ √252 ∗ 6

(10)

, kde �̅� – průměrný zisk, s - směrodatná odchylka, odmocninu √252 ∗ 6 používáme pro převod

na roční bázi. Čím vyšší je Sharpe ratio, tím méně rizikovější bude obchodování, a tak můžeme

používat Sharpův koeficient pro porovnání efektivnosti různých tradingových systémů. Roční

Sharpe ratio námi zvolené strategie činí 1,08. Uvedený koeficient naznačuje pozitivní výsledky,

protože je vetší než 1, ale pro zaručení menší rizikovosti strategie Sharpův poměr by měl

přesáhnout 2.

Pro posouzení statistické významnosti dosažených výsledků můžeme použít t test. Testujeme,

zda střední hodnota zisků na obchod je statisticky významná od nuly. Formulujeme nulovou

hypotézu 𝐻𝑜: 𝜇 = 0 a alternativní hypotézu 𝐻1: 𝜇 > 0 , pak vypočteme t kritérium podle vzorce

(11):

𝑡 =�̅� − 𝜇

0

𝑠∗ √𝑛

(11)

, kde t-testovací kritérium; n – počet pozorování; �̅� – průměr výběru; µ -střední hodnota

normálního rozdělení; s – směrodatná odchylka.28 V našem případě je t kritérium 1,963.

Porovnáním s tabulkovou hodnotou Studentova t rozdělení (1,963 > 1,960) dospějeme

k zamítnutí nulové hypotézy. S 97,5% pravděpodobností tedy můžeme říct, že dosažený zisk

ve strategii není nahodilý.

28 MAREK, Luboš. Statistika pro ekonomy: aplikace. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-

80-86946-40-5.


45

Závěr

Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení možnosti opodstatnění a předvídaní

budoucího vývoje ceny ropy, která je nejvýznamnější a nejúčinnější komoditou moderního

světa. Důležitost ropy je dána její nenahraditelností a obsahem užití, ale taky jejím vlivem na

geopolitiku a globální hospodaření. Z tohoto důvodu hraje pochopení fungování trhu ropy,

cenotvorby a vzájemných závislostí s jinými faktory ekonomického prostředí důležitou roli při

jakémkoli rozhodování a uvažovaní o budoucnosti.

V teoretické části jsme se pokusili představit základní informace o surovině a trhu ropy.

Poznatky získané v kapitole týkající se obchodu, vymezení hlavních subjektů na straně nabídky

a poptávky a jiných faktorů ovlivňující změny ceny posloužily jako podklad k porozumění

dalších částí práce. Pro předvídání krátkodobého a dlouhodobého vývoje ceny komodity jsme

se soustředili na fundamentální a technickou analýzu a stručným způsobem nastínili jejich

funkce, účelnost a rozdíly v aplikování.

Ve třetí kapitole byla provedena analýza fundamentů ceny ropy rozložením podle nabídkových,

poptávkových a tržních vlivů a dále měřením závislostí pomocí korelačních koeficientů.

Některé z těchto faktorů přispívají ke zvýšení ceny ropy, zatímco jiné působí v opačném směru.

Růst globální ekonomiky, industrializace a zlepšení životní úrovně lidí vede ke zvýšené

poptávce po ropě a ropných produktech a tím stimuluje růst ceny. Naopak efektivnější užití

ropy a zdokonalování technologií snižují spotřebu, a proto cena klesá. Spolu se základními

faktory určujícími dlouhodobý trend na trhu v posledních letech stále roste význam tržních a

finanční prvků. Rozvoj obchodování s kontrakty ropy zvyšuje objem spekulace a volatilitu

ceny, proto je předvídání trendu dnes mnohem komplikovaněji ve srovnání s tím, jak tomu bylo

před několika lety. Pokud chceme v současné době prognózovat vývoj ropy v dlouhodobém

horizontu, musíme sledovat záměry a objem výroby producentů, především sdružení OPEC a

následně i non-OPEC, které postupem času zvyšují svůj podíl na trhu. Podle zpráv ze setkání

producentů můžeme usoudit, že zde nejsou předpoklady k dohodě o omezení výroby a lze

očekávat pokles ceny. Dalším středem pozornosti je celosvětový ekonomický růst, a to zejména

tempo růstu rozvojových zemí a očekávaná spotřeba ropy. V dnešní situaci se předpokládá

stagnace čínské ekonomiky, na což reaguje cena ropy sestupným směrem. Další důležitou roli

hraje také monetární politika USA, vliv kurzu dolaru a úroková sazba, které jsou v nepřímé

korelaci k ceně ropy.


46

Pro krátkodobé předvídání vývoje ceny jsme se zaměřili na možnosti použití technické analýzy

pro sledování trendu a prognózování změn. Byly představeny a modelovány některé

z nejpoužívanějších indikátorů: klouzavé průměry, MACD, RSI, ATR. Konstrukce obchodního

systému založeného na různých nástrojích ukázala, že v případě vysoké volatility a prudkého

trendu se vyplatí citlivé reagování, pružné nastavení parametrů a příkazů, větší počet podmínek

vstupu na trh. V našem případě bohužel aplikace systému přinesla vzácnější signály k otevření

pozic a malý počet úspěšných obchodů. Závěrem lze usoudit, že obchodování s ropou je

zajímavým spekulativním prostředkem, který je nutné více analyzovat a na jehož základě je

třeba přizpůsobovat tradingový systém pro dosažení optimálního poměru rizikovosti,

výnosnosti a účinnosti.

V současnosti panuje na trhu ropy nejistota, subjektivní rozhodování investorů a traderů,

situace se mění každý den. Nástroje technické analýzy nám naznačují růst ceny v krátkodobém

horizontu, avšak pokud se podíváme do fundamentů, je možné očekávat další pokles ceny

v dlouhodobém období.

Předkládaná práce byla velmi užitečná pro prohloubení osobních znalostí, získání poznatků o

ropě a zkušeností z oblasti analyzování a prognózování.


47

Seznam použité literatury a pramenů

Literatura

ABDEL-AAL, Hussein K ., ALSAHLAWI, Mohammed A . (ed.). Petroleum Economics and

Engineering. Third Edition. Boca Raton, Florida: CRC Press, 2014. ISBN 978-1-4822-4169-3.

ALIC, Lejla, Toril BOSONI a Peg MACKEY. OIL Medium-Term Market Report 2015: Market

Analysis and Forecasts to 2020. Paris: International Energy Agency (IEA), 2015.

ALEKSANDROV, Nikolay, Raphael ESPINOZA a Lajos GYURKÓ. Optimal Oil Production and the

World Supply of Oil: IMF Working Paper. 12. Washington: International Monetary Fund, 2012.

BELOVA, E.V. Tehničeskij analiz finansovyh rynkov. Moskva: Infra-M, 2012. ISBN 978-5-16-

002034-1.

BUŠUEV, V.V. Ceny na neft´: analiz, tendencii, prognozy. Moskva: Energia, 2013. ISBN 978-5-

98908-110-3.

ČÍŽEK, Radomír, Toril BOSONI a Peg MACKEY. Investujte s českými experty: doporučení předních

českých investorů. Praha: Grada, 2012. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4048-5.

FÁREK, Jiří a Jaroslav FOLTÝN. Ceny ropy: tendence, problémy, perspektivy. E+M Ekonomie a

Management. 2009, 12(4), 5-16. ISSN 1212-3609.

FRATZSCHER, Marcel, Daniel SCHNEIDER a Ine VAN ROBAYS. Oil Prices, Exchange Rates and

Asset Prices: Working Paper SerieS. Frankfurt am Main, Germany: European Central Bank, 2014.

ISBN 978-92-899-1097-2.

HOŠEK, Jan, Luboš KOMÁREK a Martin MOTL. Měnová politika a cena ropy. POLITICKÁ

EKONOMIE. 2011,2011(1), 22-46. ISSN 0032-3233.

MAREK, Luboš. Statistika pro ekonomy: aplikace. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007.

ISBN 978-80-86946-40-5.

MURPHY, John J. Intermarket technical analysis: trading strategies for the global stock, bond,

commodity, and currency markets. New York: Wiley, c1991. ISBN 04-715-2433-6.

MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné

zdroje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-112-3.

NAYMAN, Erik. Malaya entsiklopediya treydera. Alpina Pablisherz. 2009. ISBN 978-5961409628.


48

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká

republika, 2011. ISBN 978-80-7357-647-9.

VESELÁ, Jitka a Martin OLIVA. Technická analýza na akciových, měnových a komoditních trzích. 1.

vydání. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-22-4.

Elektronické zdroje

BUDÍN, Jan. Ropa – vlastnosti, rozdělení a obchodování: Ropa, Ropný průmysl [online].

Oenergetice.cz, 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://oenergetice.cz/technologie/ropa-

prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/

FAQs: Oil. International Energy Agency [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:


KOWALSKI, Chuck. Fundamental Analysis of Commodities [online]. [cit. 2016-05-06]. Dostupné z:


Oil markets explained. BBC: News [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:


Petroleum Reserves & Resources Definitions: Petroleum Resources Management System [online].

Society of Petroleum Engineers (SPE) [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:

http://www.spe.org/industry/reserves.php

Short-Term Energy and Summer Fuels Outlook [online]. U.S. Energy Information Administration,


The Economy Forecast Agency: EURO TO DOLLAR (EUR USD) FORECAST FOR 2016 AND

2017 [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://longforecast.com/fx/euro-exchange-rate-forecast-

for-2015-2016-and-2017.html

WHAT DRIVES CRUDE OIL PRICES?: Energy & Financial Markets [online]. U.S. Energy

Information Administration [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: https://www.eia.gov/finance/markets/

What is a crude oil benchmark? Global Petrolprices.com [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z:


WORLD ECONOMIC OUTLOOK (WEO) UPDATE: Subdued Demand, Diminished

Prospects [online]. IMF - International Monetary Fund, 2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z:


http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/

http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/




http://www.spe.org/industry/reserves.php

https://www.eia.gov/forecasts/steo/pdf/steo_full.pdf

http://longforecast.com/fx/euro-exchange-rate-forecast-for-2015-2016-and-2017.html

http://longforecast.com/fx/euro-exchange-rate-forecast-for-2015-2016-and-2017.html

https://www.eia.gov/finance/markets/




49

Zdroje dat

BP Statistical Review of World Energy 2015 [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z:

http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy.html

Dukascopy Historical Data [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z:

https://www.dukascopy.com/swiss/english/marketwatch/historical/

Petroleum Data EIA [online]. U. S. Energy Information Administration [cit. 2016-05-07]. Dostupné z:

http://www.eia.gov/petroleum/data.cfm

The World Bank's Open Data [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z:

http://datacatalog.worldbank.org/

UNCTAD Statistics [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://unctad.org/en/Pages/Statistics.aspx

http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy.html

https://www.dukascopy.com/swiss/english/marketwatch/historical/

http://www.eia.gov/petroleum/data.cfm

http://datacatalog.worldbank.org/

http://unctad.org/en/Pages/Statistics.aspx


50

Seznamy tabulek, grafů, obrázků

Seznam tabulek

Tabulka 1. Hlavní typy ropy ................................................................................................................... 10

Tabulka 2. Korelační koeficienty tempa růstu HDP a procentní změny ceny ropy Brent 2001-2014 .. 25

Tabulka 3. Energetická náročnost ekonomiky, BTU/rok za 1 dolar ...................................................... 26

Tabulka 4. Výsledky testování strategie založené na EMA ................................................................... 36

Tabulka 5. Výsledky testování strategie založené na MACD ................................................................. 39

Tabulka 6. Výsledky testování strategie založené na RSI ...................................................................... 41

Tabulka 7. Výsledky testování obchodního systému (MACD+RSI+EMA) .............................................. 43

Seznam grafů

Graf 1. Vliv politických a ekonomických událostí .................................................................................. 16

Graf 2. Hospodářský růst a cena ropy Brent ......................................................................................... 24

Graf 3. Vývoj prokázaných zásob ropy .................................................................................................. 27

Graf 4. Náklady na výrobu 1 barelu ropy podle zemí ............................................................................ 28

Graf 5. Měnový kurz amerického dolaru a cena ropy ........................................................................... 30

Graf 6. Úroková míra a cena ropy ......................................................................................................... 31

Graf 7. Svíčkový graf a ATR (14) pro CFD kontrakty ropy Brent na denní bázi za období 01. 04. 2016 -

30. 04. 2016 ........................................................................................................................................... 34

Graf 8. Vývoj kumulativního zisku podle strategie EMA a vývoj ceny ropy .......................................... 36

Graf 9. MACD (12, 26, 9) pro CFD kontrakty ropy Brent 4H za období 01.04.2016-30.04.2016 .......... 38

Graf 10. Vývoj kumulativního zisku podle strategie MACD a vývoj ceny ropy ..................................... 39

Graf 11. RSI (14) pro CFD kontrakty ropy Brent 4H za období 01.04.2016-30.04.2016 ....................... 41

Graf 12. Vývoj kumulativního zisku podle strategie RSI a vývoj ceny ropy ........................................... 42

Graf 13. Vývoj kumulativního zisku podle systému a vývoj ceny ropy ................................................. 43

Seznam obrázků

Obrázek 1. Cena ropy ............................................................................................................................ 11

Obrázek 2. Výroba ropy non-OPEC ....................................................................................................... 13

Obrázek 3. Spotřeba ropy a HDP zemí non-OECD ................................................................................. 14

Obrázek 4. Faktory ovlivňující cenu ropy .............................................................................................. 15


51

Přílohy

Příloha 1. Přehled realizovaných obchodů při použití obchodního systému

Datum a čas

otevření Typ

pozice Cena

otevření Datum a čas

uzavření Cena

uzavření Zisk/ ztráta

Kumulativní zisk/ztráta

1 11.03.2013 12:00 nákupní 109,54 12.03.2013 16:00 109,51 -0,03 -0,03

2 03.04.2013 8:00 prodejní 110,17 03.04.2013 16:00 109,65 0,52 0,49

3 09.04.2013 20:00 nákupní 105,58 10.04.2013 0:00 106,15 0,57 1,06

4 28.05.2013 8:00 nákupní 102,53 28.05.2013 12:00 103,46 0,93 1,99

5 11.06.2013 4:00 prodejní 103,71 11.06.2013 16:00 102,48 1,23 3,22

6 27.06.2013 0:00 nákupní 101,69 27.06.2013 20:00 102,94 1,25 4,47

7 01.07.2013 12:00 prodejní 102,24 01.07.2013 16:00 103,11 -0,87 3,6

8 12.07.2013 8:00 prodejní 107,63 12.07.2013 16:00 108,14 -0,51 3,09

9 26.07.2013 8:00 nákupní 107,5 26.07.2013 12:00 107,08 -0,42 2,67

10 30.07.2013 4:00 nákupní 107,44 30.07.2013 12:00 107,24 -0,2 2,47

11 12.08.2013 8:00 nákupní 107,18 13.08.2013 12:00 109,82 2,64 5,11

12 30.08.2013 12:00 prodejní 114,84 02.09.2013 4:00 112,35 2,49 7,6

13 05.09.2013 4:00 prodejní 114,97 05.09.2013 20:00 115,05 -0,08 7,52

14 14.10.2013 4:00 prodejní 110,95 14.10.2013 16:00 110,12 0,83 8,35

15 21.10.2013 4:00 nákupní 109,635 21.10.2013 8:00 109,95 0,315 8,665

16 29.10.2013 4:00 nákupní 107,703 29.10.2013 12:00 109,188 1,485 10,15

17 29.11.2013 4:00 prodejní 110,956 29.11.2013 20:00 111,035 -0,079 10,071

18 12.12.2013 12:00 nákupní 109,582 12.12.2013 20:00 108,669 -0,913 9,158

19 08.01.2014 0:00 nákupní 107,458 09.01.2014 16:00 108,001 0,543 9,701

20 24.01.2014 12:00 prodejní 107,562 24.01.2014 16:00 106,809 0,753 10,454

21 05.02.2014 12:00 nákupní 106,02 05.02.2014 20:00 106,168 0,148 10,602

22 06.02.2014 8:00 nákupní 106,311 07.02.2014 16:00 107,306 0,995 11,597

23 14.02.2014 0:00 prodejní 108,617 14.02.2014 12:00 108,247 0,37 11,967

24 24.02.2014 0:00 prodejní 109,787 24.02.2014 20:00 110,477 -0,69 11,277

25 12.03.2014 0:00 nákupní 108,183 12.03.2014 16:00 107,695 -0,488 10,789

26 27.03.2014 8:00 prodejní 106,913 27.03.2014 16:00 107,568 -0,655 10,134

27 01.04.2014 8:00 prodejní 107,649 01.04.2014 20:00 106,097 1,552 11,686

28 11.04.2014 4:00 prodejní 107,297 11.04.2014 20:00 107,667 -0,37 11,316

29 05.08.2014 8:00 nákupní 105,547 05.08.2014 16:00 104,992 -0,555 10,761

30 21.08.2014 0:00 nákupní 102,28 21.08.2014 12:00 101,47 -0,81 9,951

31 28.08.2014 8:00 prodejní 102,53 28.08.2014 16:00 102,95 -0,42 9,531

32 16.09.2014 8:00 nákupní 98 16.09.2014 20:00 99,149 1,149 10,68

33 26.09.2014 4:00 nákupní 96,969 29.09.2014 12:00 96,44 -0,529 10,151

34 06.11.2014 8:00 nákupní 83,06 06.11.2014 20:00 82,53 -0,53 9,621

35 18.11.2014 12:00 nákupní 79,2 18.11.2014 16:00 78,94 -0,26 9,361

36 02.12.2014 8:00 nákupní 72,04 02.12.2014 20:00 71,26 -0,78 8,581

37 18.12.2014 8:00 nákupní 61,34 18.12.2014 16:00 62,73 1,39 9,971


52

38 05.02.2015 8:00 prodejní 54,32 05.02.2015 12:00 53,67 0,65 10,621

39 12.03.2015 12:00 nákupní 58,05 12.03.2015 16:00 58,48 0,43 11,051

40 21.04.2015 12:00 prodejní 63,24 22.04.2015 0:00 61,74 1,5 12,551

41 28.04.2015 12:00 prodejní 64,5 28.04.2015 20:00 65,01 -0,51 12,041

42 05.05.2015 8:00 prodejní 66,32 05.05.2015 12:00 66,72 -0,4 11,641

43 07.05.2015 8:00 prodejní 67,35 07.05.2015 12:00 68,33 -0,98 10,661

44 15.05.2015 8:00 prodejní 66,67 15.05.2015 20:00 66,68 -0,01 10,651

45 08.06.2015 12:00 nákupní 62,915 09.06.2015 12:00 63,655 0,74 11,391

46 12.06.2015 4:00 prodejní 64,81 12.06.2015 12:00 64,24 0,57 11,961

47 09.07.2015 12:00 nákupní 57,74 09.07.2015 16:00 58,89 1,15 13,111

48 30.07.2015 8:00 nákupní 53,59 30.07.2015 16:00 54,08 0,49 13,601

49 07.08.2015 12:00 nákupní 49,85 07.08.2015 16:00 48,97 -0,88 12,721

50 15.09.2015 16:00 nákupní 47,63 16.09.2015 12:00 48,57 0,94 13,661

51 30.09.2015 0:00 nákupní 47,97 30.09.2015 20:00 48,34 0,37 14,031

52 16.10.2015 8:00 nákupní 50,045 16.10.2015 20:00 50,17 0,125 14,156

53 23.10.2015 12:00 nákupní 48,31 23.10.2015 20:00 47,98 -0,33 13,826

54 03.11.2015 0:00 prodejní 48,75 03.11.2015 16:00 49,22 -0,47 13,356

55 19.11.2015 12:00 nákupní 44,38 19.11.2015 20:00 44,18 -0,2 13,156

56 20.11.2015 16:00 nákupní 44,19 20.11.2015 20:00 44,51 0,32 13,476

57 04.12.2015 4:00 nákupní 44,03 04.12.2015 16:00 44,41 0,38 13,856

58 16.12.2015 0:00 nákupní 38,3 16.12.2015 20:00 37,64 -0,66 13,196

59 19.01.2016 20:00 nákupní 29,49 20.01.2016 0:00 28,8 -0,69 12,506

60 02.02.2016 4:00 prodejní 34,033 02.02.2016 16:00 32,93 1,103 13,609

61 09.03.2016 8:00 prodejní 39,695 09.03.2016 16:00 40,25 -0,555 13,054

62 14.03.2016 8:00 prodejní 40,38 14.03.2016 12:00 39,655 0,725 13,779

63 15.04.2016 12:00 prodejní 43,46 15.04.2016 16:00 42,64 0,82 14,599

64 26.04.2016 12:00 prodejní 44,685 26.04.2016 20:00 45,705 -1,02 13,579

bp-vilisova anastasiya, xvila03

Documents