chytry etal2001 katalog biotopu cr

5/28/2018 Chytry Etal2001 Katalog Biotopu CR

1/308

Katalog biotop esk republiky vznikl jako zkladnpodklad pro vytvofien dvou evropskch soustav chr-nnch zem, zvanch Natura 2000 a Smaragd,v esk republice. Jednm z hlavnch kritri pro zahr-nut uritho zem do tchto soustav je pfitomnostvybranch biotop (tzv. typ pfirodnch stanovi), tedyprostfied pfiirozenho vskytu rostlin a ivoich.Vytvfien soustavy Natura 2000 je pfiedepsnosmrnicemi Evropsk unie, a proto je na zem eskrepubliky nutno podrobn zmapovat a dokumentovatbiotopy jet pfied vstupem do Unie. Soustava Smaragd

je naopak organizovna Radou Evropy a zahrnujei stty mimo Evropskou unii.Tato kniha vznikla na objednvku Agentury ochrany pfi-rody a krajiny R a sestavilo ji dvanct pfiednch odbornk

v oboru klasifikace vegetace z Masarykovy univerzityv Brn a Botanickho stavu AV R, s pfiispnm mnohadalch spolupracovnk. V na literatufie se tak vbecpoprv objevuje publikace s vyerpvajcm pfiehledemvech typ pfirodnho prostfied esk republiky, s cha-rakteristikami jejich vegetace, hlavnch ekologickchfaktor a shrnutm souasnch znalost o rozfien.Podrobn jsou zpracovny pfievody na evropsk systmyklasifikace biotop i na systm fytocenologick, geobio-cenologick a systm lesnick typologie.Katalog je sestaven pfiedevm jako ternn pfirukapro mapovn biotop a zdrazuje vazby na projektyNatura 2000 a Smaragd. Souasn je ale pouitelni jako strun pfiehled vegetace esk republikypro stfiedokolsk a vysokokolsk studenty pfirodovd-nho zamfien nebo jako prvodce eskou pfirodoupro kadho zjemce o jej bli poznn.

ISBN 80-86064-55-7

Katalogbiotop

eskrepubliky

Milan Chytr Tom Kuera Martin Koeditofii

Katalog biotop esk republiky


2/308

Katalog biotop esk republikyInterpretan pfiruka k evropskm programm Natura 2000 a Smaragd

Editofii: Milan Chytr, Tom Kuera, Martin Ko

Autofii text: Milan Chytr, Tom Kuera, Martin Ko, Katefiina umberov, Jifi Sdlo,Zdenka Neuhuslov, Michal Hjek, Kamil Rybnek, Frantiek Krahulec, Andrea Kuerov, Jifi Kolbek,

tpn Husk

Ve spoluprci s katedrou botaniky Pfirodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn

a Botanickm stavem Akademie vd esk republiky vydala

Agentura ochrany pfirody a krajiny R

Praha 2001


3/308

Recenzenti:Jarmila Kubkov, Vclav Petfiek

Pfiedmluva: Petr Roth

Odborn spoluprce: Emilie Baltov-Tulkov, Denisa Blakov, Ludk ech, Jifi Danihelka,

Vt Grulich, Jana Huskov, Svatava Kubeov, Jan Lacina, Vojen Loek, Jaromr Mack, Zdenk Palice,Jaroslav Rydlo a dal

Technick spoluprce: Helena Dukov, Katefiina Ehrenbergerov, Marie Rafajov, Jifi Rozehnal,Lenka Stakov

Fotografie (odkazy na sla strnek): Robert Albn (182), Ivan Balk (87), Iva Bufkov (173), StanislavBure (28), Jifi Danihelka (44, 59, 119, 156, 168, 186, 200), Tom Grim (22, 26, 207),Michal Hjek (69), Josef Hlsek (70), Petr Chytil (47, 48), Milan Chytr (21, 29, 31, 33, 34, 35, 37, 51, 53,54, 55, 61, 62, 64, 68, 71, 73, 74, 75, 77, 78, 84, 86, 91, 93, 97, 99, 100, 102, 104, 106, 109, 111, 112, 116,

118, 124, 128, 132, 133, 134, 135, 137, 139, 142, 145, 146, 148, 152, 154, 158, 159, 160, 161, 162, 169,171, 176, 184, 185, 189, 193, 197, 210, 212, 213, 215, 217, 222, 224, 228, 229, 232, 3 x pfiedn stranaoblky dole), Martin Ko (39, 49, 63, 89, 92, 95, 96, 98, 101, 2 x 103, 107, 108, 122, 166), Josef Kuera(20), Tom Kuera (17, 18, 19, 67, 76, 80, 81, 82, 114, 130, 138, 144, 150, 170, 172, 175, 196, 204, 206,226, velk foto na pfiedn stran oblky, 3 x zadn strana oblky), Pavel Lustyk (177, 202), Petr Machek(43, 121, 178), Jaroslav Michlek (58), Jifi Nmec (191), Zdenka Neuhuslov (209), Petr Pokorn (24, 60),Karel Prach (179, 199), Leo tefka (83, 88, 141, 181, 188, 194), Jan tursa (94, 125, 127), Katefiinaumberov (16, 30, 40, 46), Danue Turoov (219), Jifi Unar (164), Cletus Weilner (25), StanislavWieser (221), Petr Wolf (56)

Doporuen citace celho svazkuChytr M., Kuera T. & Ko M. (eds.) (2001): Katalog biotop esk republiky. Agentura ochrany pfirodya krajiny R, Praha.

Doporuen citace kapitolyNeuhuslov Z. (2001): Acidofiln doubravy. In: Chytr M., Kuera T. & Ko M. (eds.), Katalog biotopesk republiky, pp. 206212, Agentura ochrany pfirody a krajiny R, Praha.

Milan Chytr za kolektiv, 2001

Photography Robert Albn, Ivan Balk, Iva Bufkov, Stanislav Bure, Jifi Danihelka, Tom Grim,Michal Hjek, Josef Hlsek, Petr Chytil, Milan Chytr, Martin Ko, Josef Kuera, Tom Kuera, Pavel Lustyk,Petr Machek, Jaroslav Michlek, Jifi Nmec, Zdenka Neuhuslov, Petr Pokorn, Karel Prach, Leo tefka,

Jan tursa, Katefiina umberov, Danue Turoov, Jifi Unar, Cletus Weilner, Stanislav Wieser, Petr Wolf, 2001

ISBN 80-86064-55-7


4/308

Obsah

Pfiedmluva (P. Roth) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6Vysvtlivky k popisu biotop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

V Vodn toky a ndreV1 Makrofytn vegetace pfiirozen eutrofnch

a mezotrofnch stojatch vod (K. umberov) . . . . . . . . . 15V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod

(K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn

(K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20V4 Makrofytn vegetace vodnch tok

(K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21V5 Vegetace paronatek (. Husk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23V6 Vegetace dlatek (Isoetes) (K. umberov) . . . . . . . . . . . . 25

M Mokfiady a pobfien vegetaceM1 Rkosiny a vegetace vysokch ostfiic

(K. umberov, M. Chytr & J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . 26M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod . . . . . . . 26M1.2 Slanomiln rkosiny a ostfiicov porosty . . . 28M1.3 Eutrofn vegetace bahnit ch substrt . . . . . 29M1.4 n rkosiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31M1.5 Pobfien vegetace potok . . . . . . . . . . . . . 32M1.6 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt . . 34

M1.7 Vegetace vysokch ostfiic . . . . . . . . . . . . . . 35M1.8 Vpnit slatinit s mafiic pilovitou

(Cladium mariscus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37M2 Vegetace jednoletch vlhkomilnch bylin

(K. umberov & M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38M2.1 Vegetace letnnch rybnk . . . . . . . . . . . . 38M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk . . . . . . . . 40M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast . . 42M2.4 Vegetace jednolet ch slanomilnch trav . . . 43

M3 Vegetace vytrval ch obojiveln ch bylin (K. umberov) . . . 45M4 trkov fin nplavy (M. Ko & J. Sdlo) . . . . . . . . . . . 46

M4.1 trkov nplavy bez vegetace . . . . . . . . . . 47M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm

(Myricaria germanica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48M4.3 trkov nplavy s tfitinou pobfien

(Calamagrostis pseudophragmites) . . . . . . . . . 49M5 Devtsilov lemy horskch potok (M. Ko) . . . . . . . . . 50M6 Bahnit fin nplavy (K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . 52M7 Bylinn lemy ninnch fiek (K. umberov) . . . . . . . . . . . 54

R Pramenit a raelinitR1 Pramenit (M. Hjek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

R1.1 Lun pnovcov pramenit . . . . . . . . . . . . 56R1.2 Lun pramenit bez tvorby pnovc . . . . . 58R1.3 Lesn pnovcov pramenit . . . . . . . . . . . . 59R1.4 Lesn pramenit bez tvorby pnovc . . . . . 61

R1.5 Subalpnsk pramenit . . . . . . . . . . . . . . . . 62R2 Slatinn a pfiechodov raelinit(M. Hjek & K. Rybnek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

R2.1 Vpnit slatinit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

R2.2 Nevpnit mechov slatinit . . . . . . . . . . . 66R2.3 Pfiechodov raelinit . . . . . . . . . . . . . . . . . 68R2.4 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou

(Rhynchospora alba) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69R3 Vrchovit (M. Hjek & K. Rybnek) . . . . . . . . . . . . . . . . 71

R3.1 Otevfien vrchovit . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo) . . . . . . . . . . 73R3.3 Vrchovitn lenky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74R3.4 Degradovan vrchovit . . . . . . . . . . . . . . . 76

S Skly, sut a jeskynS1 Skly a droliny (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin . . . 78S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin . . 79S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek . . . 81S1.4 Vysokobylinn vegetace zazemnnch drolin . . 83S1.5 Kfioviny skal a drolin s rybzem alpnskm

(Ribes alpinum) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84S2 Pohybliv sut (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85S3 Jeskyn (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

A Alpnsk bezlesA1 Alpnsk trvnky (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky . . . . . . . . . . . 89A1.2 Zapojen alpnsk trvnky . . . . . . . . . . . . . 90

A2 Alpnsk a subalpnsk kefikov vegetace(F. Krahulec & M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

A2.1 Alpnsk vfiesovit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92A2.2 Subalpnsk brusnicov vegetace . . . . . . . . . 93

A3 Snhov vyleiska (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94A4 Subalpnsk vysokobylinn vegetace (M. Ko) . . . . . . . . . 96

A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky . . . . . . 96A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy . . . . . . . . . . 98A4.3 Subalpnsk kapradinov nivy . . . . . . . . . . . 99

A5 Skaln vegetace sudetskch kar (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . 101A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin

(M. Ko & J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102A7 Kosodfievina (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

A8 Subalpnsk listnat kfioviny (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . 105A8.1 Subalpnsk kfioviny s vrbou laponskou

(Salix lapponum) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105A8.2 Vysok subalpnsk listnat kfioviny . . . . . . 107

T Sekundrn trvnky a vfiesovitT1 Louky a pastviny (T. Kuera & K. umberov) . . . . . . . . 109

T1.1 Mezofiln ovskov louky . . . . . . . . . . . . . . 109T1.2 Horsk trojttov louky . . . . . . . . . . . . . 111T1.3 Pohkov pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112T1.4 Aluviln psrkov louky . . . . . . . . . . . . . . 114T1.5 Vlhk pchov louky . . . . . . . . . . . . . . . . 115T1.6 Vlhk tuebnkov lada . . . . . . . . . . . . . . . 117

T1.7 Kontinentln zaplavovan louky . . . . . . . . 119T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace . . . . 120T1.9 Stfidav vlhk bezkolencov louky . . . . . . 122T1.10 Vegetace vlhkch naruovanch pd . . . . 123


5/308

T2 Smilkov trvnky (F. Krahulec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125T2.1 Subalpnsk smilkov trvnky . . . . . . . . . . 125T2.2 Horsk smilkov trvnky s alpnskmi

druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky . . . 127

T3 Such trvnky (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

T3.1

Skaln vegetace s kostfiavou sivou(Festuca pallens) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130T3.2 Pchavov trvnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132T3.3 zkolist such trvnky . . . . . . . . . . . . . . 133T3.4 irokolist such trvnky . . . . . . . . . . . . . 136T3.5 Acidofiln such trvnky . . . . . . . . . . . . . . 138

T4 Lesn lemy (M. Chytr ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140T4.1 Such bylinn lemy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140T4.2 Mezofiln bylinn lemy . . . . . . . . . . . . . . . . 142

T5 Trvnky psin a mlkch pd (J. Sdlo & M. Chytr) . . . . . 143T5.1Jednolet vegetace psin . . . . . . . . . . . . . . 144T5.2 Otevfien trvnky psin s palikovcem

edavm (Corynephorus canescens) . . . . . . . .145T5.3 Kostfiavov trvnky psin . . . . . . . . . . . . . 146T5.4 Panonsk stepn trvnky na psku . . . . . . .148T5.5 Acidofiln trvnky mlkch pd . . . . . . . . . 149

T6 Vegetace efemr a sukulent (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . 151T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent . . . 151T6.2 Bazifiln vegetace efemr a sukulent . . . . . 153

T7 Slaniska (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155T8 Ninn a horsk vfiesovit (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . 157

T8.1 Such vfiesovit nin a pahorkatin . . . . . . 157T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vfiesovit . . 159T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin . . . . . . . 160

K KfiovinyK1 Mokfiadn vrbiny (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . . . 162K2 Vrbov kfioviny podl vodnch tok

(Z. Neuhuslov & M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163K2.1 Vrbov kfioviny hlinitch a psitch

nplav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163K2.2 Vrbov kfioviny trkovch nplav . . . . . . 165

K3 Vysok mezofiln a xerofiln kfioviny (J. Sdlo) . . . . . . . . 167K4 Nzk xerofiln kfioviny (M. Chytr & J. Sdlo) . . . . . . . . 169

L LesyL1 Mokfiadn oliny (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171L2 Lun lesy (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana) . . . . 173L2.2 doln jasanovo-olov luhy . . . . . . . . . . .174

L2.3 Tvrd luhy ninnch fiek . . . . . . . . . . . . . . 176L2.4 Mkk luhy ninnch fiek . . . . . . . . . . . . . . 178

L3 Dubohabfiiny (M. Chytr ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180L3.1 Hercynsk dubohabfiiny . . . . . . . . . . . . . . . 180L3.2 Polonsk dubohabfiiny . . . . . . . . . . . . . . . . 182L3.3 Karpatsk dubohabfiiny . . . . . . . . . . . . . . . 183L3.4 Panonsk dubohabfiiny . . . . . . . . . . . . . . . . 185

L4 Suov lesy (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188L5 Buiny (T. Kuera & M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

L5.1 Kvtnat buiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191L5.2 Horsk klenov buiny . . . . . . . . . . . . . . . 193L5.3 Vpnomiln buiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194L5.4 Acidofiln buiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

L6 Teplomiln doubravy (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198L6.1 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy . . .199L6.2 Panonsk teplomiln doubravy na sprai . . . . 200

L6.3 Panonsk teplomiln doubravy na psku . . . 201L6.4 Stfiedoevropsk bazifiln teplomiln

doubravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203L6.5 Acidofiln teplomiln doubravy . . . . . . . . . . 205

L7 Acidofiln doubravy (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . 206L7.1 Such acidofiln doubravy . . . . . . . . . . . . . . 207

L7.2 Vlhk acidofiln doubravy . . . . . . . . . . . . . . 208L7.3 Subkontinentln borov doubravy . . . . . . . 210L7.4 Acidofiln doubravy na psku . . . . . . . . . . . 211

L8 Such bory (J. Kolbek & M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . 213L8.1 Boreokontinentln bory . . . . . . . . . . . . . . 213L8.2 Lesostepn bory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215L8.3 Perialpidsk hadcov bory . . . . . . . . . . . . . 217

L9 Smriny (T. Kuera) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218L9.1 Horsk tfitinov smriny . . . . . . . . . . . . . . 219L9.2 Raelinn a podmen smriny . . . . . . . . . 220L9.3 Horsk papratkov smriny . . . . . . . . . . . . 222

L10 Raelinn lesy(A. Kuerov, T. Kuera,M. Hjek & K. Rybnek) . . . . 223

L10.1 Raelinn bfieziny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224L10.2 Raelinn brusnicov bory . . . . . . . . . . . . 225L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch

raelini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227L10.4 Blatkov bory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

X Biotopy siln ovlivnn nebo vytvofien lovkem(M. Chytr)

X1 Urbanizovan zem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231X2 Intenzivn obhospodafiovan pole . . . . . . . . . . . . . . . . . 231X3 Extenzivn obhospodafiovan pole . . . . . . . . . . . . . . . . . 231X4 Trval zemdlsk kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231X5 Intenzivn obhospodafiovan louky . . . . . . . . . . . . . . . . 231X6 Antropogenn plochy se sporadickou

vegetac mimo sdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla . . . . . . . . . . . . . . 232X8 Kfioviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy . . . . . . . . . . 232X9 Lesn kultury s nepvodnmi dfievinami . . . . . . . . . . . . . . 232X10 Paseky s podrostem pvodnho lesa . . . . . . . . . . . . . . . 233X11 Paseky s nitrofiln vegetac . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233X12 Nlety pion rskch dfievin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233X13 Nelesn stromov v sadby mimo sdla . . . . . . . . . . . . . 233X14 Vodn toky a ndre bez ochranfisky

vznamn vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233

Pfievodn tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234Summary (English) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256Rejstfik. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263


6/308

5

Pfiedmluva

V polovin roku 1998 byly v oblasti ochrany pfirodyzahjeny pfipravy na vstup do Evropsk unie.Ty spovaj pfiedevm v prvn transpozici a zejmnav tzv. implementaci (naplovn) dvou klovch prv-nch dokument Evropskch spoleenstv smrnice79/409/EHS o ochran voln ijcch ptka smrnice 92/43/EHS o ochran pfirodnch stanovi,voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin.Tyto smrnice zejmna zakldaj povinnost vytvofiit

kvalitativn novou soustavu zvlt chrnnchzem evropskho vznamu, zvanou Natura 2000.Pfiedpokldme, e tato soustava zsti pfiekryjea zsti rozfi nai ji existujc soustavu zvltchrnnch zem, zfiizovanch ji od roku 1838podle nrodn legislativy.

Soustava Natura 2000 je zaloena pfiedevmna ochran typ pfirodnch stanovi definovanchve druh z uvedench smrnic a ponkud podrob-nji, nikoli vak uspokojiv popsanch v navazujcchdokumentech Evropskch spoleenstv. Nejasnostiplynouc z citovanch prvnch dokument vedlyk tomu, e vtina lenskch stt Evropsk uniebyla nucena vytvofiit vlastn interpretan pfiruky,kter by nrodnm odbornkm daly do rukynstroj na pokud mono jednoznanou identifikaci,popis a vymezovn typ pfirodnch stanovi.

I pfies omezen finann a personln zdrojeesk republiky doli odbornci, ktefi se pfipravousoustavy Natura 2000 zaali v letech 1998-2000intenzivn zabvat, k nzoru, e bude eln vytvofiit

analogickou interpretan pfiruku i pro nae zem.Pfiitom se rozhodli rozfiit jej pojet i o nkter

jin typy pfirodnch stanovi, ne kter pfiedepisu-je smrnice 92/43/EHS. Krom ohroench typpfirodnch stanovi programu Smaragd (Emerald)Rady Evropy byly vybrny nkter dal vznamnjtypy pfirodnch stanovi a fyziotypy, vznamnpro popis lokalit v esk republice. Po tomtorozhodnut byla vypracovna takto pojat pfiruka,kterou nyn dostvte do rukou.

Zkladnm clem tohoto dla je poskytnout jed-noznan vodtko pro mapovn pfirodnch stanovina celm zem esk republiky a pfiipravit tak po-

tfiebn podklady pro vymezovn a vyhlaovn lokalitsoustavy Natura 2000. Pfiruka m vak jet dal cl:vyerpvajcm zpsobem poprv v historii definovat

jednotliv typy pfirodnch stanovi s pfiihldnutmk vlunm pomrm na zem eskch zem, shrnoutdosavadn stav poznn a srovnat tam, kde je tomon vechny vznamnj klasifikan systmy,dosud asto znan chaoticky i alespo nesyste-maticky aplikovan bhem rznch mapovacch

i pilotnch akc jak na provenience, tak podnikanchv rmci zahranin pomoci od potku 90. let20. stolet. Vfim proto, e dlo nezstane jen pra-covn pomckou pro tm specialist, jejich kolem

je v nejblich tfiech letech zmapovat vskyt typpfirodnch stanovi po celm zem esk republiky,ale stane se dlouhodob platnou pfirukou,po n shne kad, kdo se bude zabvat klasifikacpfirodnch stanovi kdykoli v budoucnu.

RNDr. Petr Roth, CSc.gestor za podoblast ochrany pfirodyv procesu aproximace prva ivotnho prostfied

legislativ Evropsk unie

V Praze v lednu 2001


7/308

vod

Katalog biotop esk republiky vznikl na objed-nvku Agentury ochrany pfirody a krajiny R, kterna naem sttnm zem koordinuje vytvfien soustavyzvlt chrnnch zem pro zalenn do dvouevropskch soustav znmch jako Natura 2000a Emerald (esky Smaragd). Na zpracovn kataloguse podlel autorsk kolektiv z katedry botanikyPfirodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brna z Botanickho stavu AV R, ve spoluprci s dalmi

odbornky z oblasti fytocenologie, botaniky a lesnictv.

Natura 2000 a SmaragdNatura 2000 je soustava chrnnch zem, kterou

jsou stty Evropsk unie (Evropskch spoleenstv)povinny vytvfiet podle smrnice . 92/43/EHS,o ochran pfirodnch stanovi, voln ijcch ivo-ich a plan rostoucch rostlin, z roku 1992a smrnice . 79/409/EHS, o ochran voln ijcchptk, z roku 1979 (Hora 1998). esk republikaby mla jet pfied vstupem do Evropsk unie pfiedatEvropsk komisi nvrh zem na zalenn do sousta-vy Natura 2000. Podle pfiedbnch odhad by tatochrnn zem mla v hrnu zaujmat asi 15 % roz-lohy republiky.

Smaragd je soustava chrnnch zem budovanRadou Evropy na zklad Bernsk mluvy. V zemchEvropsk unie se chrnn zem soustavyNatura 2000 automaticky stvaj chrnnmi ze-mmi soustavy Smaragd. Neformln vznam m tedySmaragd hlavn v tch lenskch zemch Rady

Evropy, kter souasn nejsou leny Evropsk uniea nebuduj soustavu Natura 2000. Dokud nebudeesk republika lenem Evropsk unie, mus krompfipravy soustavy Natura 2000 samostatn budovati soustavu Smaragd. Po vstupu do Evropsk uniebudou sice ob soustavy pravdpodobn sjednoceny,nicmn formln kritria pro zalenn zemdo jednotlivch soustav, kter je nutno dnes uplato-vat, se do urit mry li.

Problematika klasifikace biotopJednm z nejvznamnjch kritri pro zalennzem do soustav Natura 2000 nebo Smaragd je

pfitomnost vybranch biotop, tzv. typ pfirodnchstanovi, kter jsou jmenovit uvedeny ve smrnici92/43/EHS a v usnesen vboru Bernsk mluvy.V esk republice bylo identifikovno 58 typpfirodnch stanovi programu Natura 2000 (z toho18 tzv. prioritnch stanovi) a 45 typ pfirodnchstanovi programu Smaragd. Vymezen typ pfirod-nch stanovi v obou programech je pfievn zalo-eno na fytocenologick (curysko-montpelliersk)

klasifikaci vegetace. Tento princip je pro ochranupfirody v esk republice nov. I kdy pfii vytvfienna soustavy chrnnch zem byla asto brnav potaz pfitomnost ohroench biotop, na rozdlod rostlinnch nebo ivoinch druh nebyly nikdystanoveny typy biotop podlhajc zkonn ochran.

Jako nejvhodnj pro ely klasifikace biotopbyl v esk ochran pfirody tradin chpn systmfytocenologick (curysko-montpelliersk), kterna rozdl od systm lesnick typologie a geobioce-nologie umouje efektivn hodnocen i nelesnchbiotop a je iroce pouvn tak v zahrani(Chytr & Kuera 1999). Bohuel v esk republiceneexistovala obecn dostupn a ochranfisky vyui-teln pfiruka s popisem fytocenologickch jednotek.Seznam rostlinnch spoleenstev ve dvou vydnch(Moravec et al. 1983, 1995) sice definoval stupeohroen jednotlivch asociac a vrazn pfiisplke stabilizaci nomenklatury, vymezen jednotek vakbylo srozumiteln pouze odbornkm na zkladstudia dal speciln literatury. Jin fytocenologick

pfiruky pfiinely kvalitn popisy vegetanch jedno-tek, ale zahrnovaly jen nkter typy vegetace, nejas-tji lesy (Mikyka et al. 1968, Moravec et al. 1982,2000, Rybnek et al. 1984, Kopeck & Hejn 1992,Neuhuslov et al. 1998, Moravec 1998). Tento dluhakademickch badatel v oboru fytocenologie sepracovnci ochrany pfirody snaili napravit rznminouzovmi fieenmi, napfi. tvorbou jednoduchhoklasifikanho systmu vychzejcho z fytocenolo-gick klasifikace, tzv. fyziotyp (Petfiek 1982,

Petfiek et al. 1999), nebo doplovnm popisk jednotkm uvedenm v Moravcov seznamu rost-linnch spoleenstev (epka et al. 1994). Nejnovji

6


8/308

7

byly popisy vegetanch typ shrnuty v pfiruceo managementu vegetace (Mchal & Petfiek 1999,Petfiek 1999).

Zavdn program Natura 2000 a Smaragd staveskou ochranu pfirody do nov situace. Bude nutno

podrobn zmapovat vskyt tzv. typ pfirodnchstanovi, kter jsou pfiedmtem ochrany v obouprogramech. Vymezen mnohch z nich v evropskchdokumentech, zvaznch pro oba programy(Devillers & Devillers-Terschuren 1996, EuropeanCommission 1999), se vak li od vymezen vhodn-ho pro stfiedoevropsk pomry a tradin pouva-nho v esk fytocenologii. Zejmna pfii vymezovntyp pfirodnch stanovi v programu Natura 2000se mnohdy uplatnily spe politick ne vdeck

argumenty, a proto definice nkterch z nich jsouz odbornho hlediska dosti problematick a jejichinterpretace je obtn. Pfii mapovn nelze bohuelpout dn z existujcch systm typizace pfirodyesk republiky, a u fytocenologick, nebo jak-koliv jin, a doplnit ho jednoduchmi pfievody na typypfirodnch stanovi vymezen v programechNatura 2000 a Smaragd.

el a npl kataloguClem tto pfiruky je navren klasifikanho systmubiotop esk republiky, kter by jednak maximlnrespektoval odborn hlediska a vhodnm zpsobemodrel variabilitu esk pfirody, jednak by bylsnadno pfievoditeln na typy pfirodnch stanoviprogram Natura 2000 a Smaragd. Kvli tomutokompromisu se nkter fieen pouit v kataloguodchyluj od esk fytocenologick tradice, pfipadn

je fie pojet jednotek odlin v rznch skupinchbiotop (viz napfi. irok pojet jednotek buinnebo suovch les a zk pojet jednotek dubo-

habfiin). Na druh stran vak zohlednn fytoce-nologick klasifikace vhodn pro zem eskrepubliky v mnoha pfipadech vedlo k tomu, e typypfirodnch stanovi program Natura 2000 neboSmaragd nejsou na jednotky katalogu jednoduepfievoditeln jedna ku jedn.

Npl katalogu tvofi biotopy, kter jsou tradinpfiedmtem zjmu ochrany pfirody, tedy st svtazpravidla chpan vefiejnost jako pfiroda. Ostatnbiotopy, napfi. urbanizovan zem, poln a lesn

kultury nebo ruderln vegetace, jsou zahrnuty do-plkov, aby mohla bt krajina mapovna celoplon.I na takov biotopy je sice vzn vskyt ohroenchorganism, ale ochrana pfirody v souasnm pojet

je zde obtn uskuteniteln. Rovn nebylyv katalogu zpracovny biotopy, kter nelze definovatfytocenologicky, s vjimkou dvou jednotek zahrnu-tch do program Natura 2000 nebo Smaragd, a to

jeskyn a trkovch nplav bez vegetace.

Pfii sestavovn katalogu jsme se snaili zahrnoutvechny fytocenologicky definovateln biotopy spada-

jc do uvedenho vymezen pfirody, vyskytujc sena zem esk republiky. Mnoh z nich sice nejsoupfiedmtem ochrany v soustavch Natura 2000 aniSmaragd, ale jsou vzcn nebo ohroen podle n-rodnch hledisek, popfi. se v nich vyskytuj zvltchrnn druhy, a proto zasluhuj plnou ochranu.

Dleitm clem pfii sestavovn katalogu bylovytvofiit popisy klasifikanch jednotek, kter by byly

srozumiteln ir pfirodovdeck vefiejnosti, tedyi mimo pomrn zk okruh specialist fytoce-nolog. Nezbytnm pfiedpokladem pro porozumna praktick pouvn katalogu vak je dobr znalostrostlinnch druh na flry, pfiedevm cvnatchrostlin, a u nkterch biotop, zejmna pramenia raelini, tak bnjch mechorost. Katalog bytedy ml bt dobfie srozumiteln profesionlnmi amatrskm botanikm, studentm botaniky, alei mnohm dalm absolventm nebo studentmpfirodovdeckch, pedagogickch, lesnickch a agro-nomickch fakult.

Aby byla usnadnna orientace v navrenm syst-mu biotop pro ty odbornky, ktefi jsou zvyklpracovat s klasifikanm systmem fytocenologickm,lesnickm typologickm nebo geobiocenologickm,byly do katalogu zahrnuty podrobn pfievody. Kvlirznorodosti tchto klasifikanch systm vak pfie-vody nemohly bt vdy zcela pfiesn nebo jedno-znan a maj pouze pomocn charakter. Pokud byuivatel narazil na nejednoznanosti nebo rozpory

v popisu biotopu s pfievodem na nkter z uvedenchsystm, je nutno za rozhodujc povaovat popisbiotopu v textu katalogu.

Rozifiujc informace o biotopech esk republikynad rmec katalogu lze nalzt zejmna v publikaciBiogeografick lenn esk republiky (Culek 1996),v geobotanickch mapch (Mikyka et al. 1968,Neuhuslov et al. 1998), v seznamu fytocenologic-kch jednotek (Moravec et al. 1995), v publikaccho managementu vegetace (Mchal & Petfiek 1999,

Petfiek 1999), v pfiehledu geobiocenologickchjednotek (Buek & Lacina 1999) a v Kvten eskrepubliky (Hejn & Slavk 1988 et seq.)


9/308

8

Terminologick poznmka: biotop,pfirodn stanovit a pfirodn habitatKatalog zpracovv pfiedevm biotopy definovanpomoc vegetanch typ (rostlinnch spoleenstev),ale kvli nvaznosti na programy Natura 2000

a Smaragd byly do systmu zahrnuty i klasifikanjednotky vymezen abioticky. Jednotky podobnpojatch systm typizace pfirody se ve stfiednEvrop tradin oznauj termnem biotopy(Holzner 1989, Pott 1996, Ruikov et al. 1996,Sdlo & Storch 2000). Ve slangu evropskch ochra-nfiskch fiednk se vak termn biotop pouvspe pro oznaen konkrtnho pfirodnho zema smrnice 92/43/EHS zavd pro jednotky typizacepfirody v anglitin termn natural habitat (zkrcen

habitat). Do esk legislativy byl natural habitatpfieloen jako pfirodn stanovit. To je krajn ne-vhodn, protoe v botanice a lesnictv se termnstanovit bn pouv pro soubor pfievnabiotickch podmnek, v nich se vyskytuje rostlinnspoleenstvo; stanovitm se rozum hlavn pdaa klima, ne vak samotn spoleenstvo. Naopaknatu-ral habitat podle smrnice znamen hlavn rostlinnspoleenstvo, pochopiteln v kontextu svch abio-tickch podmnek a s navazujcmi spoleenstvyheterotrofnch organism. Pfiekladatel smrnice tedypfiisoudil slovu stanovit odlin obsah od bnhopouit. Botanici nebo lesnci zabvajc se soustavouNatura 2000 jsou proto nuceni pouvat tento termnve dvou rznch vznamech, co se u stalo zdrojemnedorozumn na mnoha jednnch. Tento problmby odpadl, kdyby se pro biotopy, kter jsou pfiedm-tem ochrany v soustavch Natura 2000 a Smaragd,pouval i v etin termn habitat, pfiejat z anglitiny(Chytr 2000).

Na doporuen zstupc Agentury ochrany pfirody

a krajiny R, jako objednatele tto publikace, a takv nvaznosti na esk legislativn texty, jsou vakv tto publikaci pouity termny pfirodn stanovita prioritn stanovit ve vech pfipadech, kde existuje le-gislativn nvaznost. Naopak byl z text odstranntermn stanovit v pvodnm botanicko-lesnickmvznamu, aby se pfiedelo monm nedorozumnm.

Je to fieen, kter bude vtina uivatel tto pfi-ruky, tedy botanici a lesnci, chpat jako nevhodnzsah do tradic jejich oboru. Jde vak o nutn kom-

promis, smfiujc k naplnn zkladnho elu ttopfiruky, tedy k zabezpeen ochrany esk pfirodyevropskou legislativou.

Terminologii pouitou v katalogu biotop lze tedyzjednoduen shrnout takto: Zkladn klasifikan

jednotka je v souladu se stfiedoevropskou tradicoznaovna jako biotop. Nkter z biotop uvedenchv pfiruce jsou pfiedmtem ochrany v soustav

Natura 2000; tyto biotopyjsou rovny typm pfirodnchstanovi v legislativn terminologii.

PodkovnVznamn podl na vzniku tto pfiruky maj kolegov,ktefi etli cel rukopis nebo jeho sti a poskytliautorm i editorm mnoho cennch pfiipomnek,pfipadn doplnili daje do mapek rozfien. Byli tozejmna oba recenzenti Jarmila Kubkov a VclavPetfiek a dle Emilie Baltov-Tulkov, Denisa

Blakov, Ludk ech, Martin Dank, Vt Grulich,Handrij Hrtel, Jana Huskov, Zdenk Kaplan,Petr Karlk, Jitka Klimeov, Vojen Loek, JaroslavRydlo a Lubomr Tich. Pelivou jazykovou revizicelho textu provedl Jifi Danihelka, kter se takpodstatnou mrou podlel na sjednocen nomenkla-tury cvnatch rostlin a doplnil mnoho vcnchpoznmek. daje o vskytu mechorost a liejnkv biotopech editovali Svatava Kubeov a ZdenkPalice. Pfievody na jednotky lesnick typologiezpracoval Jaromr Mack ve spoluprci s TomemVrkou a typology stavu pro hospodfiskoupravu les Otakarem Holuou, Miloem Krobotem,Antonnem Kusbachem, Janem Majerem, MiroslavemMikeskou, Jaromrem Niklem, Janem Pefiinou, JifimRoubkem, Jifim Smejkalem, estmrem Vitnerema Kvtou Zelenkovou. Pfievody na geobiocenologicksystm doplnil Jan Lacina. Vymezen biotop a po-znmky k jejich mapovn byly postupn optimalizo-vny bhem nesetnch diskus s astnky pilotnhoprojektu ternnho mapovn v roce 2000, zejmna

s Robertem Albnem, Kamilou Dvofikovou, PetremFilippovem, Petrou Hankovou, Marcelou Havlovou,

Jifim Jufiikou, Jifim Nmcem, Petrem Petfikema Jaroslavem Vojtou, a s koordintory tohoto ma-povacho projektu Martinem Culkem a LudmilouBnovou. Mapky rozfien biotop byly doplovnypomoc daj poskytnutch pro program Natura2000 leny esk botanick spolenosti v rmciprojektu koordinovanho Michalem Hjkem. Vtmnostv daj dodali zejmna Richard Vik, Josef

Albrecht, Vra Kouteck, Radim Hdl, BarbaraStalmachov, Petra Hjkov, Eva a Karel Martnkovi,Michal Duchek, Jarmila Valkov, Petr Petfik,


10/308

Hierarchie jednotek. Biotopy uvedenv katalogu jsou lenny na devt formanch skupin.Z nich prvnch osm skupin tvofi hlavn st katalo-gu, kter zahrnuje biotopy v bezprostfiednm zjmuochrany pfirody. Jde o Vodn toky a ndre,Mokfiady a pobfien vegetaci, Pramenit a raeli-nit, Skly, sut a jeskyn, Alpnsk bezles,Sekundrn trvnky a vfiesovit, Kfioviny a Lesy.Devt skupina zahrnuje doplkov biotopy silnovlivnn nebo vytvofien lovkem, jejich zavedenbylo nutn proto, aby krajina mohla bt mapovnaceloplon a mohl bt doplnn popis lokalit ve for-mtu pfiedepsanm pro soustavu Natura 2000.Forman skupiny jsou v uvedenm pofiad oznaenypsmeny V, M, P, S, A, T, K, L a X. Forman skupiny

jsou dle dleny na zkladn jednotky klasifikacebiotop, oznaovan sly ve spojen s psmennmi

kdy formanch skupin, napfi. T3, a u heterogennchjednotek i na podjednotky, oznaovan napfi. T3.4.V nkterch pfipadech byly doplnny tak pomocnpodjednotky, oznaovan psmenem na konci kdu

jednotky nebo podjednotky, napfi. V1C nebo T3.4B.Tyto pomocn podjednotky byly pouity, pokudbylo nutn dal lenn jednotky nebo podjednotkykvli zabezpeen jejho pfievodu na typy pfirodnchstanovi soustav Natura 2000 nebo Smaragd, alez hlediska odbornho toto lenn bu nen pfili

vhodn nebo by vedlo k vymezen velmi zce poja-tch jednotek. Pfii mapovn pro ely soustavNatura 2000 a Smaragd je tedy nutn pout mapo-

vac jednotky na nejni mon hierarchick rovni(celkem 167 jednotek). Pro jin ely je vak vhod-nj pomocn podjednotky (napfi. T3.4B) nepouvata pracovat pouze s podjednotkami (napfi. T3.4)nebo zkladnmi jednotkami (napfi. V1; pokud pod-

jednotky neexistuj). V tom pfipad je rozliovno141 mapovacch jednotek.

Nzev. Nzvy biotop byly voleny jako kompromismezi srozumitelnost pro laickou vefiejnost,pfiesnost a eskou geobotanickou tradic. Proto

jsou nkter nzvy vymezeny pomoc rostlinnchdruh, jin ekologickmi, fyziognomickmi nebo fy-togeografickmi charakteristikami. Zpravidla nejdeo pfieklady oficilnch nzv typ pfirodnch stanoviv programu Natura 2000 ani v programu Smaragd.Kad jednotka je oznaena kdem, kter se skld

z psmennho kdu formace a selnho kdu jednot-ky, pfipadn dalho selnho kdu podjednotky.esk nzvy biotop jsou doplnny anglickmipfieklady, kter by mly usnadnit komunikaci sezahranim.

Natura 2000. V odstavci je uveden tyfiselnkd typu pfirodnho stanovit a jeho oficilnnzev v programu Natura 2000. U prioritnchstanovi je mezi kdem a nzvem hvzdika. dek

je prokrtnut, pokud dan biotop nen zahrnutmezi typy pfirodnch stanovi v programuNatura 2000. U nkterch jednotek me bt vc-

9

David Cignek a estmr Deyl. Autofii pfiipravova-nho Kle ke kvten esk republiky ochotn po-skytli rukopisn materil pro sjednocen nomenkla-tury cvnatch rostlin; jmenovit jsme zavzni ze-

jmna Jindfiichu Chrtkovi ml. Na technick pfi-

prav publikace se podleli Helena Dukov,Katefiina Ehrenbergerov, Marie Rafajov, JifiRozehnal a Lenka Stakov. V neposledn fiad patfin dk Jifimu Pokornmu z Agentury ochrany pfi-rody a krajiny R za mimofidnou pozornost a ve-strannou pomoc, kterou jako zstupce zadavatele

projektu poskytoval editorm katalogu bhem celdoby zpracovn.

Prce na Katalogu biotop esk republiky i jehopublikace byly financovny Agenturou ochrany pfi-rody a krajiny R. Pfii zpracovn bylo pouito dat

z esk nrodn fytocenologick databze, jejtvorba byla podpofiena projektem . 206/99/1523Grantov agentury esk republiky.

V Brn a Tfieboni v noru 2001Editofii

Vysvtlivky k popisu biotop


11/308

10

n rozpor mezi eskm nzvem biotopu a nzvemtypu pfirodnho stanovit v programu Natura 2000,napfi. biotopu L3.3 Karpatsk dubohabfiiny odpovdtyp pfirodnho stanovit Pannonic oak-hornbeamforests. Podobn rozpory jsou dsledkem zavdj-

cch nzv pouitch v soustav Natura 2000.Pfievod typ pfirodnch stanovi soustavy Natura2000 na biotopy katalogu vak odpovd vymezenv evropsk interpretan pfiruce typ pfirodnchstanovi soustavy Natura 2000 (EuropeanCommission 1999), kde je nezfidka obsah jednotekv rozporu s jejich nzvem. Proto jsou nzvy typpfirodnch stanovi v textu zmrn ponechnyv anglickm originlu. Jejich esk pfieklady jsoushrnuty v tabulkch 1 a 2 (str. 234244). Pokud je vy-

mezen typu pfirodnho stanovit v soustavNatura 2000 ir ne vymezen pfislunho biotopu,jsou uvedeny odkazy na dal biotopy, s nimi sedan typ pfirodnho stanovit tak pfiekrv.

Smaragd.Jde-li v programu Smaragd o ohroentyp pfirodnho stanovit, je uveden seln kda nzev jednotky podle Palearktick klasifikace.V opanm pfipad je fidek prokrtnut. PokudPalearktick klasifikace definuje dan biotop dvmazpsoby, jednak podle abiotickch faktor, jednakpodle vegetace, a ob definice jsou pfiejaty v progra-mu Smaragd, jsou uvedeny pfievody na dv jednotky.

Jako prvn je uveden ten pfievod, kter doporuujemepreferovat pfii mapovn pro program Smaragd.V textu jsou pouity originln anglick nzvy ohro-ench typ pfirodnch stanovi programuSmaragd; esk pfieklady jsou uvedeny v tabulkch1 a 3 (str. 234241, 245247). Pokud je vymezenohroenho typu pfirodnho stanovit v soustavSmaragd ir ne vymezen pfislunho biotopu, jsou

uvedeny odkazy na dal biotopy, s nimi se dan typpfirodnho stanovit tak pfiekrv.

CORINE. Tento odstavec uvd seln kda nzev odpovdajc jednotky v klasifikaci CORINE(Commission of European Communities 1991).Pfii pfievodu byla z hierarchie CORINE vybrna jed-notka na nejni mon pfievoditeln rovni. dek

je prokrtnut, pokud nem biotop v tto klasifikaciodpovdajc ekvivalent. V nkterch pfipadech, kdy

klasifikace CORINE vymezuje dan biotop dvma zp-soby, jednak podle abiotickch faktor, jednak podlevegetace, jsou uvedeny pfievody na dv jednotky.

Pal. Hab. V odstavci je uveden seln kd a nzevodpovdajc jednotky podle Palearktick klasifikace(Palaeartic Habitats Classification Devillers &Devillers-Terschuren 1996). Pfievod je provedenna nejni pfievoditelnou hierarchickou rove

Palearktick klasifikace, a proto se me liit od dajev fidku Smaragd v pfipadech, kdy je ohroen typpfirodnho stanovit v programu Smaragd definovnna vy rovni hierarchie. dek je prokrtnut,pokud biotop nem v Paleaktick klasifikaci odpov-dajc ekvivalent. V nkterch pfipadech, kdy Pale-arktick klasifikace definuje dan biotop dvma zp-soby, jednak podle abiotickch faktor, jednak podlevegetace, jsou uvedeny pfievody na dv jednotky.

EUNIS. Odstavec uvd kd a nzev odpovdajcjednotky v klasifikaci EUNIS (Davies & Moss 1997).dek je prokrtnut, pokud biotop nem v tto kla-sifikaci odpovdajc ekvivalent. Jestlie klasifikaceEUNIS definuje dan biotop dvma zpsoby, jednakpodle abiotickch faktor, jednak podle vegetace,

je biotop pfieveden na dv jednotky.

Fytocenologie.Jsou uvedeny odpovdajc svazy,podsvazy a asociace fytocenologickho (syntaxono-mickho) systmu, s vymezenm a nomenklaturoupfievn podle pfiruky Moravec et al. (1995)a podle pfiipravovanho pfiehledu evropskchvegetanch typ (Rodwell et al. in prep.). U irchvegetanch typ, kde byla publikovna novjmonografick zpracovn z zem R, byla vymezen

jednotek a nomeklatura pfievzata z nich; jde o opada-v listnat lesy (Moravec 1998, Moravec et al. 2000),smriny a kosodfievinu (Jirsek 1996a, b) a subalpn-sk vysokobylinn nivy a listnat kfioviny (Ko 2001).Autorsk citace fytocenologickch jednotek jsou

oproti uvedenm pramenm zjednodueny vypu-tnm autor emendac, v souladu s poslednmvydnm Mezinrodnho kdu fytocenologicknomenklatury (Weber et al. 2000). V rznchvegetanch typech jsou doplnny nov popsannebo v R nov rozeznan asociace a svazy, kterneuvdj Moravec et al. (1995). dek je prokrtnut,pokud biotop nen pfievoditeln na fytocenologicksystm. Pfievod fytocenologickch svaz na biotopykatalogu je uveden v tabulce 4 (str. 247253). Pokud

dan biotop zahrnuje jen nkter asociace urithosvazu, jsou uvedeny odkazy na biotopy zahrnujcostatn asociace tohoto svazu.


12/308

11

Potenciln vegetace. V odstavci je uvedenajednotka potenciln pfiirozen vegetace pouitv Map potenciln pfiirozen vegetace esk republiky(Neuhuslov et al. 1997, 1998), pokud je jej nplshodn nebo pfievn shodn s danm biotopem.

Tento odstavec je vyputn u biotop nhradn ve-getace a biotop pfiirozen vegetace, kter pro svjmaloplon vskyt nebyly do Mapy potencilnpfiirozen vegetace zahrnuty.

Fyziotyp. Zahrnuje pfievod na fyziotypy uvedenv publikaci Petfiek et al. (1999).

Lesnick typologie. U lesnch biotop jeuveden pfievod na jednotn typologick systm

stavu pro hospodfiskou pravu les v Brandsenad Labem z roku 1984. Nadstavbovou jednotkoutohoto systmu je soubor lesnch typ, kdovanselnm oznaenm lesnho vegetanho stupn(1. dubov, 2. bukodubov, 3. dubobukov, 4. buko-v, 5. jedlobukov, 6. smrkobukov, 7. bukosmrkov,8. smrkov, 9. kleov), a psmennm oznaenmedafick kategorie (extrmn fiada: X xerotermn,Z zakrsl, Y skeletov, J suov; exponovanfiada: N kamenit kysel, F kamenit sv,A acerzn kamenit, C vyschav; kysel fiada:M chud, I ulhav kysel, K kysel; ivn fiada:S sv, H hlinit, B bohat, D obohacen(hlinit acerzn), W bazick (vpencov); oglejenfiada: V vlhk, O sv oglejen (stfiedn bohat),P kysel oglejen, Q chud oglejen; podmenfiada: T chud podmen, G podmen (stfiednbohat); raelinn fiada: R raelinn; lun fiada:L lun, U labn). Napfiklad kd 4F oznaujesoubor lesnch typ svahov buina. Soubory les-nch typ se dle dl na zkladn jednotky nazvan

lesn typy, kter jsou nejastji pojmenovny pomocdominantnho druhu podrostu nebo vznamnhoekologickho faktoru pdnho prostfied. Kd lesnhotypu se skld z kdu souboru lesnch typ dopln-nho o slo lesnho typu v rmci nkter z tzv. pfi-rodnch lesnch oblast. Napfiklad kd 4F1 oznaujelesn typ svahov buina kapradinov, jeho nzevse u oblastn varianty me rozifiovat o vznanznak abiotickho prostfied (napfi. roklinov). Pokud

jsou z nkterho souboru lesnch typ v danm

biotopu obsaeny jen nkter lesn typy, je doplnnjejich vpis. Plat-li pfievod biotopu na urit lesntyp nebo soubor lesnch typ pouze v rmci nkter

pfirodn lesn oblasti, je uvedeno slo tto oblastinsledujc po zkratce PLO. Pokud biotop zahrnujeurit soubor lesnch typ jen zsti, jsou uvedenyodkazy na dal biotopy, kter tomuto souborulesnch typ tak zsti odpovdaj.

Geobiocenologie. U lesnch a kfiovinnch biotopje uveden pfievod na zkladn jednotky geobioceno-logick typizace pfirody, tj. skupiny typ geobiocn(Zlatnk 1976). Je pouit Zlatnkv systm, kterupravili a upfiesnili Buek & Lacina (1999), v nkte-rch pfipadech s upravenmi eskmi nzvy, jak jenavrhl tykar (2000). Skupiny typ geobiocn jsouuvedeny tzv. geobiocenologickou formul, kterobsahuje na prvnm mst slo vegetanho stupn

(1. dubov, 2. bukodubov, 3. dubobukov, 4. bu-kov s dubojehlinatou variantou v pnvch, 5. jed-lobukov, 6. smrkojedlobukov, 7. smrkov, 8. kle-ov), na druhm mst oznaen trofick fiadynebo mezifiady (A oligotrofn, AB oligotrofn me-zotrofn, B mezotrofn, BC mezotrofn nitrofil-n, C nitrofiln, CD nitrofiln bazick, D ba-zick) a na tfietm mst symbol hydrick fiady(1 zakrsl neboli such, 2 omezen, 3 normln,4 zamokfien, 5a mokr s proudc vodou,5b mokr se stagnujc vodou, 6 raelinitn).Nkter skupiny typ geobiocn pfiesahuj dvai vce vegetanch stup, a potom jsou rozliovnatzv. inferiora a superiora, tj. ni a vy stupn(zkratky inf., sup., n. st., v. st.). Psmenoxna konciformule znamen xerickou variantu vegetan stup-ovitosti, psmeno vznamen ovlivnn vrcholovmfenomnem. Pokud biotop zahrnuje uritou skupinutyp geobiocn jen zsti, jsou uvedeny odkazyna dal biotopy sten odpovdajc tto skupintyp geobiocn.

Struktura a druhov sloen. V odstavcijsou uvedeny daje o struktufie porost, dominant-nch, diagnostickch nebo dalch rostlinnchdruzch bn se vyskytujcch v danm biotopu.Nomenklatura cvnatch rostlin je sjednocena pod-le Kle ke kvten esk republiky (Kubt 2001),vdeck jmna mechorost podle dla Die Moos-und Farnpflanzen Europas (Frey et al. 1995), esk

jmna mechorost podle Kle k urovn mecho-

rost SR (Pilous & Duda 1960) a nkterch dalchpramen, vdeck jmna liejnk podle Kataloguliejnk esk republiky (Vzda & Lika 1999), esk


13/308

12

jmna liejnk podle Kle k urovn bezcvnchrostlin (Svrek et al. 1976) a rznch dalch pra-men a vdeck jmna paronatek podle dlaSwasserflora von Mitteleuropa (Krause 1997).Pokud nebyla v dostupn literatufie zjitna esk

jmna nkterch druh bezcvnch rostlin, je uve-deno pouze esk rodov jmno. Jsou-li nkterobtnji uriteln druhy chpny vetn druh blzcepfibuznch, je za vdeckm jmnem druhu uvedenalatinsk zkratka s. lat. (= sensu lato, v irm pojet).

Ekologie. Charakteristika stanovit v tradinmbotanickm a lesnickm slova smyslu, tj. popis ekolo-gickch faktor vytvfiejcch prostfied rostlinnhospoleenstva, pfiedevm pd a klimatu. V odstavci

jsou zmnny tak vlivy lovka, kter biotop vytvfiejnebo udruj.

Rozfien. Strun popis rozfien biotopu na zemesk republiky.

Variabilita. Odstavec je uveden pouze v pfipa-dech heterogennch jednotek nebo podjednotek.Popisuje promnlivost faktor prostfied a odpov-dajc variabilitu druhovho sloen vegetace.

Poznmka k mapovn. Uvd se, pokud jenutno stanovit, jak se budou mapovat pfiechodntypy k jinm biotopm, upozornit na zvltnosti,s nimi se mapovatel mohou v ternu setkat, pfipad-n pfiesnji vymezit pfievody na jednotky programNatura 2000 nebo Smaragd. V odstavci jsou takuvedeny definice pomocnch podjednotek biotops psmennm kdem na konci, napfi. T3.5A, T3.5B,kter byly stanoveny pouze kvli pfievoditelnostina jednotky program Natura 2000 nebo Smaragd,

ale jejich vymezen v hlavn jednotce nebo podjed-notce by bylo proti duchu klasifikace navrenv katalogu.

Ohroen. Heslovit vet hlavnch aktulnohroujcch faktor.

Management. Heslovit vet jednorzovchzsah i opakovanch innost, kter jsou nutnpro zachovn struktury a biodiverzity biotopu.

Pro podrobnj popis ochranfiskho managementuvegetanch typ odkazujeme na speciln publikace(Mchal & Petfiek 1999, Petfiek 1999).

Druhov kombinace. Vet dominantnch (zkrat-ka Dm), diagnostickch (zkratka Dg) a dalch rostlin-nch druh s hojnjm vskytem v danm biotopu.Za dominantn druhy jsou povaovny druhy tvoficpodstatnou st biomasy jednotlivch porostnch

pater. Druhy diagnostick jsou druhy vyskytujc sehlavn v danm biotopu, zatmco ve vtin jinchbiotop jsou vzcn nebo chybj. Pfii praktickmpouvn Katalogu je nutn si uvdomit, e kad

jednotka nebo podjednotka je vnitfin heterogenna jen zcela vjimen jsou v jednom porostu za-stoupeny vechny druhy uveden v seznamu. Je-liv seznamu oznaeno nkolik druh jako dominant-nch, me se v konkrtnm porostu vyskytovat

jen jedin z nich, zatmco ostatn mohou zcela

chybt. Nomenklatura druh je sjednocena podlestandardnch pfiruek uvedench ve vysvtlivkchk odstavci Struktura a druhov sloen. Seznam druh

je zpravidla lenn na porostn patra nebo taxono-mick skupiny. Toto lenn nen pouito, pokudv biotopu pfievldaj cvnat rostliny bylinnhopatra, zatmco rostliny jinch taxonomickch sku-pin a jinch pater chybj nebo jsou zastoupenynevznamn.

Literatura. Hlavn literrn prameny popisujcdan biotop na zem esk republiky. Uvedeny

jsou hlavn syntetick fytocenologick prce, u bio-top s omezenm rozfienm nebo u biotop,pro kter neexistuj syntetick prce, jsou astjiuvedeny i prce regionln. Pfiednostn byly vybr-ny publikace z poslednch desetilet a vyl tiskem;rukopisy nebo star prce jsou citovny jen v pfi-pad nedostatku vznamnch novjch publikac.V citacch nen nikde uvdna publikace Rostlinnspoleenstva esk republiky a jejich ohroen

(Moravec et al. 1995), kter ovem patfi k hlavnmfytocenologickm pramenm pro vtinu biotop.U jednotlivch biotop nejsou uvedeny publikacevztahujc se k zemm za hranicemi esk republiky.Vznamn informace o biotopech vyskytujcch sev R vak lze zskat i v publikacch ze sousednchzem, hlavn v soubornch monografich a pfirukch(Matuszkiewicz 1981, Mucina et al. 1993, Oberdorfer19771992, Pott 1995, 1996, Schubert et al. 1995,Ssymank et al. 1998, Valachovi et al. 1995). V sezna-

mu literatury na konci Katalogu jsou nzvy aso-pis zkracovny podle dla Botanico-Periodicum-Huntianum (Lawrence et al. 1968) a jeho dodatk.


14/308

13

Mapky rozfien. Do publikace byly zafiazenysov mapky rozfien biotop, zpracovan ve stan-dardn sti pro mapovn stfiedoevropsk flry a fauny,

jej zkladn pole m velikost 10 x 6 zempisnchminut, tj. pfiiblin 12 x 11 km. daje v mapkch

jsou zaloeny pfiedevm na fytocenologickchsnmcch z esk nrodn fytocenologick databze(Chytr 1997a) a doplnny dalmi spolehlivmidaji z literatury, inventarizanch przkum chrn-nch zem i nepublikovanmi lokalitami autor ka-talogu a dalch koleg, a u z nich existuj neboneexistuj fytocenologick snmky. daje pochzejz rznch asovch obdob, pfievn z edestcha devadestch let 20. stolet; byly vak vyfiazeny tylokality, o kterch je znmo, e u neexistuj. Jsme

si vdomi, e mnoh mapky pfiedstavuj dosti neplndaje o skutenm rozfien. Pfiesto jsme se rozhodlije publikovat, aby byl poloen zklad k doplovna zpfiesovn dalm vzkumem, zejmna ternnmmapovnm pro programy Natura 2000 a Smaragd.Pro biotopy, u nich jsou k dispozici jen velminepln data o rozfien, byly mapky doplnny pfied-pokldanm rozfienm. Vskyty zaloen na exis-tujcch dajch jsou v mapkch oznaeny ervenmitekami, pfiedpokldan vskyty rovmi tekami.

Pfiedpokldan rozfien vodnch a mokfiadnchbiotop bylo modelovno jednoduchm proloenmtvercov st s mapovmi vrstvami rybnka fin st. Pfiedpokldan rozfien suchozem-skch biotop bylo modelovno na zklad abiotic-

kch faktor, kter byly odeteny ze znmhorozfien biotop promtnutm geografick polo-hy jednotlivch lokalit do mapovch vrstev abiotic-kch faktor v prostfied geografickho informanhosystmu IDRISI. Pravdpodobnost vskytu biotopbyla modelovna pomoc souboru klimatickchvrstev (prmrn msn teplota v lednu a v er-venci, prmrn hrn srek za vegetan obdob,prmrn poet dn se snhovou pokrvkou, pr-mrn poet mrazovch dn v roce). Tyto vrstvy

byly v modelu sdrueny do jedin vrstvy metodoubayesovsk pravdpodobnostn statistiky. Vslednpravdpodobnostn mapa byla promtnuta pfies vrstvypotenciln pfiirozen vegetace, zjednoduenhofytogeografickho lenn a pfies vybran jednotkyodkryt geologick mapy. Vsledn modely bylypfii pfievodu do mapek rozfien korigovny editory.Vechny mapky byly technicky pfiipraveny v progra-mu DMAP (A. Morton, ined.).


15/308


16/308

V1 Makrofytn vegetace pfiirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod

15

V1Makrofytn vegetace pfiirozen eutrofncha mezotrofnch stojatch vod

Macrophyte vegetation of naturally eutrophic and mesotrophic still waters

Katefiina umberov

Natura 2000. 3150 Natural eutrophic lakes withMagnopotamion or Hydrocharition-type vegetation

Smaragd. 22.412 Frogbit rafts (jen V1A), 22.413Water-soldier rafts (jen V1B), 22.414 Bladderwortcolonies (jen V1C), 22.415 Salvinia covers (jen V1D),22.416Aldrovanda communities (jen V1E)

CORINE. 22.13 Eutrophic waters, 22.41 Free-floatingvegetation, 22.421 Large pondweed beds

Pal. Hab. 22.13 Eutrophic waterbodies, 22.41 Free-floating

vegetation, 22.421 Large pondweed bedsEUNIS. C1.1/P-22.13 Eutrophic water bodies,

C1.3/P-22.41 Free-floating vegetation, C1.3/P-22.42Rooted submerged vegetation

Fytocenologie. Svaz Lemnion minoris Txen 1955:Lemnetum trisulcae Knapp et Stoffers 1962,Riccietum fluitantis Slavni 1956, Riccietum rhenanae Knappet Stoffers 1965, Wolffietum arrhizae Miyawaki et J. Txen1960, Lemnetum minoris Mller et Grs 1960,Ricciocarpetum natantis Segal 1963, Lemno-SpirodeletumSlavni 1956, Salvinio-Spirodeletum polyrhizae Slavni 1956,Lemnetum gibbae Miyawaki et J. Txen 1960. SvazUtricularion vulgaris Passarge 1964: Lemno-Utricularietum

vulgaris So 1928, Utricularietum australis Mlleret Grs 1960. Svaz Hydrocharition Rbel 1933:Hydrocharitetum morsus-ranae van Langendonck 1935,Stratiotetum aloidis (Nowiski 1930) Miljan 1933,Ceratophylletum demersi Hild 1956. Svaz Nymphaeionalbae Oberdorfer 1957: Myriophyllo-Nupharetum Koch 1926,Nupharo lutei-Nymphaeetum albae Nowiski 1930, Potamonatantis-Nyphaeetum candidae Hejn ex Hejnet Husk1978, Nupharetum pumilae Oberdorfer exMller et Grs 1960, Trapetum natantis Krpti 1963,Nymphoidetum peltatae (Allorge 1922) Mller et Grs1960, Polygonetum amphibii (natantis) So 1927. Svaz

Magnopotamion (Vollmar 1947) Den Hartog et Segal

1964: Potametum panormitano-graminei Koch 1926,Potametum lucentis Hueck 1931, Potametum perfoliati(Koch 1926) Passarge 1964, Elodeetum canadensis Eggler1933,Myriophylletum spicati So 1927, Myriophylletum verticillatiSo 1927, Potametum alpini Br.-Bl. 1949, Ceratophylletumsubmersi So 1928, Groenlandietum densae (Oberdorfer1962) Segal 1965, Potametum nodosi (So 1960)Segal 1964. Svaz Parvopotamion (Vollmar 1947)Den Hartog et Segal 1964: Parvopotamo-Zannichellietumpalustris Koch 1926, Parvopotamo-Zannichellietum pedicellataeSo 1944, Potametum trichoidis Freitag et al. 1956,Najadetum marinae (Oberdorfer 1957) Fukarek 1961,Najadetum minoris Ubrizsy 1948, Potametum crispi So 1927,

Potametum obtusifolii (Sauer1

937) Carstensen1

955Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva

Struktura a druhov sloen. Vegetace pono-fiench nebo na hladin plovoucch vodnch rostlin,kofienujcch nebo nekofienujcch v substrtu dna.Podle asti jednotlivch druh mohou bt porosty

jednovrstevn nebo dvouvrstevn, vzcn, je-li vy-tvofiena vrstva nad vodn hladinou, i trojvrstevn.Submerzn vrstva me bt tvofiena druhy s listy len-

nmi v jemn krojky (napfi. Ceratophyllum demersum,C. submersum, Myriophyllum spicatum, M. verticillatum,Najas marina a N. minor), irokolistmi i zkolistmirdesty (napfi. Potamogeton crispus, P. lucens, P. pusillusa P. trichoides) a dalmi ponofienmi rostlinami s ce-listvmi listy (napfi. Elodea canadensis). Vodn hladinuvce nebo mn souvisle pokrvaj okfiehkovit rost-liny, napfi. druhy rodu Lemna a Spirodela polyrhiza,vzcn tak Salvinia natans. Z dalch makrofyt neko-fienujcch nebo jen sten kofienujcch ve dn sevyskytuje Hydrocharis morsus-ranae a velmi vzcnStratiotes aloides. Uplatuj se i mnoh druhy kofienu-

jc v organominerlnm substrtu s listy plovoucmina hladin, a to zejmna Nuphar lutea, Nymphaea albaa Potamogeton natans, vzcnji tak Nuphar pumila,Nymphaea candida, Nymphoides peltata a Trapa natans.Vrstvu nad vodn hladinou mohou tvofiit pfievnhorn sti kvtonosnch lodyh nkterch rostlin,napfi. bublinatky jin (Utricularia australis), nkdy i je-

jich vegetativn orgny, napfi. u fiezanu pilolistho(Stratiotes aloides). Vtina druh nesn vyschnut

vody v ndri, a netvofi proto v zvislosti na vcevodnho sloupce morfologicky rozdln formy.

Ekologie. Pfiirozen eutrofn a mezotrofn stojata mrn tekouc vody nin a pahorkatin, vzcnjii podhfi. Zsti jde o vody pfiirozenho pvodu,zejmna mrtv ramena fiek, aluviln tn a klidnseky tok, ale i o rybnky s vyvinutou zonac jednotli-vch typ vodn vegetace. Vodn reim je vyrovnanj- ne u nsledujc jednotky a nedochz k perio-

dickmu vyschn. Minerln substrt na dn,napfi. trk, jl nebo psek, je asto pokryt silnou vrst-vou organickho bahna a nerozloenho opadu, coukazuje na pokroilej fzi zazemovacho procesu.


17/308

V Vodn toky a ndre

16

Rozfien. Roztrouen po celm zem Rs koncentrac v aluvich dolnch tok fiek, hlavnLabe, Jizery, Ohfie, Otavy, Lunice, Vltavy, Szavy,Berounky, Odry, Dyje a Moravy, a v tradinchrybninch oblastech v jinch echch, na esko-

moravsk vrchovin i jinde. Nkter typy ttovegetace se vyskytuj jen v uritch regionech,napfi. porosty s Wolffia arrhiza jsou znmy z jinMoravy a porosty s Najas minorz jin a severnMoravy (dfive rovn z Polab). Citlivj druhy,napfi. Nymphaea spp., Nuphar pumila a Stratiotesaloides, z mnoha lokalit vymizely. Populace nkterchdruh jsou obnovovny repatriac (napfi. Aldrovandavesiculosa na Tfiebosku).

50

55

60

65

70

40 45 50 55 60 65 70 75

51

50

49

12 13 14 15 16 17 18 19

Stulk lut (Nuphar lutea) asto porst hladinu pfiirozen

eutrofnch vodnch ndr.

Doloen a pfiedpokldan rozfien makrofytn vegetace pfiirozen

eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod.

Variabilita. Jednotka zahrnuje nkolik vegeta-nch typ rznho fytocenologickho hodnocen,kter vak v pfirod vytvfiej srii vzjemn na se-be navazujcch porost a tvofi jeden funkn celek.Vegetace je variabiln hlavn v zvislosti na hloubcevody a charakteru dna, ale velmi vrazn zmnyprodlv i v prbhu sezony. Na jedn lokalit semohou ve dvou na sebe navazujcch letech vystfi-

dat porosty pln jinch druh. Z hlediska ivnostiprostfied je ekologick amplituda vtiny druh ira jejich porosty lze nalzt v rznch typecheutrofnch i mezotrofnch vod. Vegetace s vskytemstulku malho (Nuphar pumila), leknnu blostnho(Nymphaea candida) nebo rdestu alpskho(Potamogeton alpinus) je vak vrazn vzna na me-zotrofn a mrn dystrofn vody, nejastji na mrtvramena nebo men nehnojen rybnky, a pfii eutro-fizaci rychle miz.

Poznmka k mapovn. Vybetonovan vodnndre, pfierybnn rybnky s intenzivnm chovemryb nebo vodn drbee a dal typy vod, v nich se

vyskytuj jen nejodolnj druhy makrofyt (napfi.

Ceratophyllum demersum, Elodea canadensis, Lemna spp.,Myriophyllum spicatum, Polygonum amphibium,Potamogeton crispus, P. pectinatus, P. pusillus,Spirodela polyrhiza aZannichellia palustris), se mapujv rmci jednotky X14 Vodn toky a ndre bez ochra-nfisky vznamn vegetace. Porosty s pfievahoulakunk (Batrachium spp.), hvzdo (Callitriche spp.)nebo ebratky bahenn se zahrnuj do jednotkyV2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod.Vegetace mlkch oligotrofnch a slab mezotrof-nch vod s pfievahou bublinatek Utricularia bremii,U. intermedia, U. minor a U. ochroleuca neboSparganium minimum a s ast submerznch me-chorost je fiazena do jednotky V3 Makrofytnvegetace oligotrofnch jezrek a tn. V tekoucch vodchse jednotka V1 mapuje tehdy, kdy m vegetacepodobn druhov sloen jako vegetace stojatch vod

je vak tfieba dvat pozor na monou zmnus jednotkou V4 Makrofytn vegetace vodnch tok,kter m odlin druhov sloen. Vskyt vcerznch biotop vodnch makrofyt na jedin lokalit

se mapuje jako mozaika.Pfii mapovn pro program Smaragd je nutn

zvl vyznait porosty s vzcnjmi vodnmi druhya oznait je v map pfislunmi kdy: s voankouab (Hydrocharis morsus-ranae) kd V1A, s fieza-nem pilolistm (Stratiotes aloides) V1B, s bublinat-kou jin a obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)

V1C, s nepukalkou plovouc (Salvinia natans) V1D a s aldrovandkou mchfikatou (Aldrovandavesiculosa) V1E. Vegetace, v n tyto druhy chybj,

se oznauje kdem V1F.

Ohroen. Vodohospodfisk pravy a s nimispojen absence pravidelnch zplav a vyschn


18/308

V1 Makrofytn vegetace pfiirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod

17

Lun t v niv fieky Lunice s pfiirozenou zonac pobfien vegetace a bohat vyvinutmi porosty vodnch makrofyt.

aluvilnch vod, zasypvn tn a finch ramenodpadem, pfierybnn, chov blho amura, tolstolobikaa vodn drbee, masovj rekreace, siln zneit-n vod, kosen porost vodnch rostlin v rybncch,pouvn herbicid.

Management. Extenzivn hospodafien na rybn-cch, citliv revitalizace v nivch dolnch tok fiek.

Literatura. Hejn & Husk 1978, ernohous& Husk 1986.

Druhov kombinaceCvnat rostliny

Dg Dm Aldrovanda vesiculosa aldrovandka mchfikat

Batrachium aquatile lakunk vodnB. circinatum lakunk okrouhl

Dg Dm Ceratophyllum demersum rkatec ostnit

Dg Dm C. submersum rkatec bradavit

Elodea canadensis vodn mor kanadsk

Dg Groenlandia densa rdest hustolist

Dg Dm Hydrocharis morsus-ranae voanka ab

Dg Lemna gibba okfiehek hrbat

Dg L. minor okfiehek men

Dg L. trisulca okfiehek trojbrzd

Dg Dm Myriophyllum spicatum stolstek klasnat

Dg M. verticillatum stolstek pfieslenat

Dg Dm Najas marina fieanka pfimofisk

Dg Dm N. minor fieanka men

Dg Dm Nuphar lutea stulk lut

Dg Dm N. pumila stulk mal

Dg Dm Nymphaea alba leknn bl

Dg Dm N. candida leknn blostn

Dg Dm Nymphoides peltata plavn ttnat

Dg Persicaria amphibia rdesno obojiveln

Dg Potamogeton acutifolius rdest ostrolist

Dg Dm P. alpinus rdest alpskDg P. compressus rdest smknut

Dg Dm P. crispus rdest kadefiav

Dg P. friesii rdest hrotit

Dg P. gramineus rdest trvolist

Dg Dm P. lucens rdest svtl

Dg Dm P. natans rdest vzpl vav

Dg P. obtusifolius rdest tupolist

Dg P. pectinatus rdest hfiebenit

Dg Dm P. perfoliatus rdest prorostl

Dg P. pusillus rdest malikDg Dm P. trichoides rdest vlskovit

Dg Dm Salvinia natans nepukalka plovouc

Dg Spirodela polyrhiza zvitka mnohokofienn

Dg Dm Stratiotes aloides fiezan pilolist

Dg Dm Trapa natans kotvice plovouc

Dg Dm Utricularia australis bublinatka jin

Dg Dm U. vulgaris bublinatka obecn

Dg Dm Wolffia arrhiza drobnika bezkofienn

Dg Zannichellia palustris ejdraka bahenn

Mechorosty

Dg Dm Riccia fluitans trhutka plovouc

Dg R. rhenana trhutka r nsk

Dg Dm Ricciocarpos natans nalovka plovouc


19/308

V Vodn toky a ndre

V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vodMacrophyte vegetation of shallow still waters

Katefiina umberov

Natura 2000.Smaragd. 22.4321 Water crowfoot communities (jen V2A),

22.4323 Water violet beds (jen V2B)CORINE. 22.432 Shallow-water floating communitiesPal. Hab. 22.432 Shallow-water floating communitiesEUNIS. C1.3/P-22.43 Rooted floating vegetationFytocenologie. Svaz Ranunculion aquatilis Passarge 1964:

Batrachietum aquatili-peltatae Sauer 1937, Batrachiotrichophylli-Callitrichetum cophocarpae So (1927) 1960,Batrachietum circinati (Bennema et Westhoff 1943)Segal 1965, Batrachietum rionii Hejn et Husk 1978,Hottonietum palustris Txen 1937, Callitrichetumhermaphroditicae ernohous et Husk 1986

Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva

Struktura a druhov sloen. Vodn vegetaces jednovrstevnou a dvouvrstevnou, vzcn trojvrs-tevnou strukturou. Ve vrstv ponofiench vodnchrostlin obvykle pfievauj lakunky (Batrachium spp.),hvzdoe (Callitriche spp.) nebo ebratka bahenn(Hottonia palustris). Vrstva na vodn hladin je tvofienavzplvavmi listy nkterch druh lakunk (napfi.Batrachium aquatile), drobnmi listovmi ricemihvzdo a okfiehkovitmi rostlinami (Lemna minora Spirodela polyrhiza). Nkdy se nad hladinou vytvfitfiet vrstva, tvofien hornmi stmi kvtonosnchlodyh, pfipadn vtrouenmi vynofienmi makrofyty.V dob kvtu vynikaj porosty s lakunky(Batrachium spp.) a s ebratkou bahenn (Hottonia

palustris) npadnm barevnm aspektem. Roztrouense vyskytuj i bahenn rostliny (Oenanthe aquatica,Rorippa amphibia aj.). Vtina rostlin kofienujcchve dn je obojiveln a v zvislosti na vce vodnhosloupce me vytvfiet rzn formy, morfologickynkdy velmi odlin. Krajnm pfipadem jsou formysuchozemsk, kter vznikaj v lt pfii vyschnutndre. Do jejich porost nkdy pronikaj statn

jednolet nitrofiln byliny, pfiedevm dvouzubce

(Bidens spp.).

Ekologie. Mlk vodn ndre v ninch a pahor-katinch, vzcnji a v podhorskm stupni, zejmnaaluviln tn a mrtv ramena, mlk okrajov znyrybnk, pskovny, pfikopy a kanly. Voda je pfiirozeneutrofn, nkter typy porost vak jsou vzny pouzena oligotrofn a mezotrofn vody. Substrt dna je ps-it, jlovit nebo trkovit, vtinou s vrstvou orga-nogennho bahna. Vka vodnho sloupce me vraz-n kolsat, v lt asto dochz k plnmu vyschnut.

18

50

55

60

65

70

40 45 50 55 60 65 70 75

51

50

49

12 13 14 15 16 17 18 19

Doloen a pfiedpokldan rozfien makrofytn vegetace mlkch

stojatch vod.

Mlk t s lakunkem vodnm (Batrachium aquatile) v pskovn

u Vlkova na Tfiebosku.

Rozfien. Roztrouen po celm zem R,pfiedevm v Polab, Poodfi, dolnm Podyj a v jincha zpadnch echch. K vzcnm typm tto vegeta-ce patfi napfi. porosty lakunku Rionova (Batrachiumrionii), s vskytem na jin Morav, v Blch Karpatecha na Kfiivokltsku, a porosty hvzdoe podzimnho

(Callitriche hermaphroditica), vzan na oligotrofna mrn dystrofn mlk vody na eskomoravskvrchovin a v jejm irm okol.


20/308

V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod

19

Rozshl porosty ebratky bahenn (Hottonia palustris) v mlk vod mrtvho ramene Lunice u Drchova.

Poznmka k mapovn. Nemapuj se silneutrofn vody s vegetac makrofyt vyvinutou ve frag-mentech, napfi. rybnky s nadmrnou ryb obsdkou,a vody nepatrnho plonho rozsahu a pfiechodnhocharakteru, napfi. loue na cestch nebo zk odvod-ovac struky. Vdy se vak mapuj vody s vskytemohroench druh Batrachium baudotii, B. rionii,Callitriche hermaphroditica a Hottonia palustris. Mlkvodn ndre s pfievahou druh, kter jsou vznyna trvale zaplaven plochy a netvofi suchozemskformy (napfi. Lemna spp., Nuphar spp., Nymphaea spp.a Potamogeton spp.), se zahrnuj do jednotkyV1 Makrofytn vegetace pfiirozen eutrofnch a mezotrof-nch stojatch vod.

Pfii mapovn pro program Smaragd se zvltnmikdy oznauj porosty s dominantnmi lakunky(Batrachium spp.) V2A a s dominantn ebratkou

bahenn (Hottonia palustris) V2B. Ostatn porostyse oznauj kdem V2C.

Ohroen. Nien a vyschn aluvilnch vod vlivemabsence zplav, zmna chemismu vody, nadmrnstavy bloravch ryb (hlavn amura a tolstolobika),aplikace herbicid, koupn a sportovn rybafien.

Management. Zajitn pravidelnch zplavv finch nivch, citliv revitalizace finch systm.


Druhov kombinaceAlisma lanceolatum abnk kopinat

A. plantago-aquatica abnk jitrocelov

Dg Dm Batrachium aquatile lakunk vodn

Dg B. baudotii lakunk Baudotv

Dg B. circinatum lakunk okrouhl

Dg B. peltatum lakunk ttnat

Dg Dm B. rionii lakunk Rionv

Dg B. trichophyllum lakunk niolist

Butomus umbellatus mel okolinat

Dg Callitriche cophocarpa hvzdo mnohotvar

Dg Dm C. hamulata hvzdo hkat

Dg Dm C. hermaphroditica hvzdo podzimn

Dg Dm C. palustris hvzdo jarn

Dg Dm C. stagnalis hvzdo kalun

Dg Dm Hottonia palustris ebratka bahenn

Lemna gibba okfiehek hrbat

L. minor okfiehek menL. trisulca okfiehek trojbrzd

Oenanthe aquatica halucha vodn

Potamogeton pusillus rdest malik

P. trichoides rdest vlskovit

Rorippa amphibia rukev obojiveln

Sagittaria sagittifolia patka vodn

Sparganium emersum zevar jednoduch

Spirodela polyrhiza zvitka mnohokofienn


21/308

V Vodn toky a ndre

V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tnMacrophyte vegetation of oligotrophic lakes and pools

Katefiina umberov

Natura 2000. 3160 Natural dystrophic lakes and pondsSmaragd.CORINE. 22.14 Dystrophic watersPal. Hab. 22.14 Dystrophic waterbodiesEUNIS. C1.1/P-22.14 Dystrophic water bodiesFytocenologie. Svaz Sphagno-Utricularion Mller

et Grs 1960: Sparganietum minimi Schaaf 1925,Scorpidio-Utricularietum minoris Mller et Grs 1960,Sphagno-Utricularietum intermediae Fijalkowski 1960


Struktura a druhov sloen. Druhov chudvegetace mlkch raelinitnch tnk s jednoduchouvertikln strukturou. V porostech pfievauj bublinatky(Utricularia intermedia, U. minor a U. ochroleuca,ojedinle i U. bremii), tvofic submerzn vrstvu spolus nktermi dalmi vodnmi makrofyty, napfi. rdestemrdesnolistm (Potamogeton polygonifolius). Vegetanvrstva nad vodn hladinou me bt tvofiena kvto-nosnmi lodyhami bublinatek nebo zevarem nejmen-m (Sparganium minimum), kter nkdy vytvfisouvisl porosty. astji se uplatuj fidce roztroue-n chorovit (napfi. Carex lasiocarpa, C. rostrata,Eleocharis mamillata a Eriophorum angustifolium) a daldruhy, kter maj tit svho vskytu v jinchtypech vegetace a do spoleenstev bublinatek zasa-huj okrajov.

Ekologie. Tky v raelinitch na okrajch oli-gotrofnch a dystrofnch vodnch ndr, v naichpodmnkch nejastji pfii pobfie rybnk. Vodame bt podle typu minerlnho podlo kysela neutrln, vzcn a mrn bazick. V tchto vo-dch je vy obsah vpnku, hofiku a dalch ivina ni obsah huminovch kyselin ne u podjednotkyR3.3 Vrchovitn lenky.

20

50

55

60

65

70

40 45 50 55 60 65 70 75

51

50

49

12 13 14 15 16 17 18 19

Rozfien makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn.

Zevar nejmen (Sparganium minimum) je typickm druhemoligotrofnch tn. Ransk jezrka ve rskch vrch.

Rozfien. Vzcn v chladnjch a vlhch oblastechcel R. V poslednch letech tato vegetace silnustupuje. Zachoval porosty lze dosud nalztna umav, Chebsku, eskolipsku, Dokesku,eskm rji, eskomoravsk vrchovin, Tfieboskua vzcn i jinde. Bublinatka Bremova (Utriculariabremii) je znma pouze z jedin lokality u Zliviv eskobudjovick pnvi, zatmco star dajez Tfiebosk pnve a lutick pahorkatiny nebyly

v poslednch dvaceti letech ovfieny.

Variabilita. Na kyselch substrtech s pH vodymezi 3,0 a 5,0 tvofi dleitou sloku vegetace rae-linky (Sphagnum spp.), kter jsou v komplexechslatin s vodou o vym pH nahrazeny jinmi mechy,zejmna srpnatkami Drepanocladus aduncus, D. exan-nulatus a D. fluitans. Z cvnatch rostlin majUtricularia intermedia a U. ochroleuca tit vskytuv raelinnch tkch o mrn kysel reakci,

Sparganium minimum a Utricularia minor zasahuji do vod s neutrln a mrn bazickou reakc.


22/308

V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn

21

Poznmka k mapovn. Do tto jednotky sezahrnuj pouze ty lokality, kde se krom submerz-nch mechorost vyskytuj i cvnat rostliny, jakmi

jsou bublinatky (Utricularia spp.) a zevar nejmen(Sparganium minimum), vzcn rdest rdesnolist

(Potamogeton polygonifolius). Vody podobnho charak-teru, v nich uveden makrofyta chybj, se mapujv rmci podjednotky R3.3 Vrchovitn lenky.

Ohroen. Odvodnn, vyhrnovn rybnk,eutrofizace vod.

Management. Udrovn existujcho vodnhoreimu na konkrtnch lokalitch i v jejich okol.

Literatura. Slavk 1969, Rybnek in Rybneket al. 1984, ernohous & Husk 1992.


Carex rostrata ostfiice zobnkat

Potamogeton natans rdest vzplvav

P. polygonifolius rdest rdesnolist

Potentilla palustris zblnk bahenn

Dg Dm Sparganium minimum zevar nejmen

Dg Utricularia bremii bublinatka Bremova

Dg Dm U. intermedia bublinatka prostfiedn

Dg Dm U. minor bublinatka men

Dg Dm U. ochroleuca bublinatka bledolut

Mechorosty

Drepanocladus aduncus srpnatka zahnutD. exannulatus srpnatka bezkruh

D. fluitans srpnatka splvav

Sphagnum cuspidatum raelink bodlav

S. fallax raelink kfiivolist

Rybnk Vizr na Tfiebosku, vybudovan na psitm podkladu,

m oligotrofn vodu, ve kter se vyskytuje bublinatka bledolut

(Utricularia ochroleuca).

V4 Makrofytn vegetace vodnch tokMacrophyte vegetation of water streams

Katefiina umberov

Natura 2000. 3260 Water courses of plain to montane levelswith the Ranunculion fluitantis and Callitricho-Batrachion

vegetationSmaragd.CORINE. 24.4 Submerged river vegetationPal. Hab. 24.4 Euhydrophytic river vegetationEUNIS. C2.5 Submerged, floating and floating-leaved

macrophyte beds of running watersFytocenologie. Svaz Batrachion fluitantis Neuhusl 1959:

Batrachietum fluitantis Allorge 1922, Myriophylletumalterniflori Steusloff 1939, Batrachio-Callitrichetum hamulataeOberdorfer 1957, Sparganio-Potametum pectinatiHilbig 1971


nch nebo vzplvavch vodnch rostlin kofienujcchve dn. Horizontln rozloen vegetace je zvisl

na sle a smru vodnho proudu. Relif bfiehu, cha-rakter finho koryta a sla vodnho proudu do znanmry uruj i druhov sloen porost. Na horncha stfiednch tocch fiek s kamenitm korytem sevyskytuje jen nkolik druh, jejich vegetativn orgny

jsou velmi odoln vi inkm proudc vody. Patfik nim zejmna lakunk vzplvav (Batrachium fluitans),stolstek stfidavolist (Myriophyllum alterniflorum),nkter vodn mechorosty (Fontinalis antipyretica,F. squamosa, Rhynchostegium riparioides a Scapania

undulata) a fiasy (Batrachospermum moniliforme,Lemanea fluviatilis a Hildebrandia rivularis). V menchtocch obvykle pfievauje hvzdo hkat (Callitriche

Struktura a druhov sloen. Jednovrstevna dvouvrstevn, druhov chud porosty ponofie-


23/308

V Vodn toky a ndre

22

hamulata), lokln tak rdest rdesnolist (Potamogetonpolygonifolius). V mrn tekoucch vodch dolnch tokfiek i v klidnjch secch stfiednch tok pfievaujrostliny s listy plovoucmi na hladin nebo nehlubokopod hladinou (napfi. Potamogeton nodosus) a vzplvav

formy nkterch bahennch bylin (napfi. Butomus um-bellatus, Sagittaria sagittifolia a Sparganium emersum).Msty pfiirozen vegetace ustoupila pfii invazi vodnhomoru kanadskho (Elodea canadensis).

Ekologie. Stfiedn a doln, vzcnji horn sekytok, pfipadn prton kanly. Nejlpe vyvinutporosty se vyskytuj v mench tocch, ve velkchfiekch vtinou zcela chybj. Vody jsou mezotrofna eutrofn, vzcn oligotrofn, nkdy hndav zbar-

ven huminovmi ltkami. Dno je kamenit nebotrkovit, na dolnch tocch s nnosy jemnozrnnchsediment.

50

55

60

65

70

40 45 50 55 60 65 70 75

51

50

49

12 13 14 15 16 17 18 19

Doloen a pfiedpokldan rozfien makrofytn vegetace vodnch tok.

Kvetouc porosty lakunku vzplvavho (Batrachium fluitans) v fiece

Dyji mezi Vranovem nad Dyj a Znojmem.

Rozfien. Ve vodnch tocch na celm zem R,porosty nkterch druh jsou vak omezeny jenna men oblasti, napfi. vegetace s dominantnmMyriophyllum alterniflorum se vyskytuje pouzena umav, v Poumav a na eskomoravsk

vrchovin a porosty s Potamogeton polygonifoliusv Askm vbku.

Poznmka k mapovn. Na dolnch tocch fiekse asto vyskytuje i vegetace s pfievahou stulku lu-tho (Nuphar lutea), leknnu blho (Nymphaea alba),stolstku klasnatho (Myriophyllum spicatum) a dalchmakrofyt charakteristickch pfiedevm pro stojatvody. Tyto porosty se mapuj jako V1 Makrofytnvegetace pfiirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch

vod, pfipadn jako mozaika jednotek V1 a V4.

Ohroen. Vodohospodfisk pravy vodnch to-k, eutrofizace vod.

Management. Citliv revitalizace finch systm,stavba istiek odpadnch vod.



Batrachium circinatum lakunk okrouhl

Dg Dm B. fluitans lakunk vzplvav

Dg Dm B. penicillatum lakunk ttikov

Dm Butomus umbellatus mel okolinat

Dg Dm Callitriche hamulata hvzdo hkatElodea canadensis vodn mor kanadsk

Dg Dm Myriophyllum alterniflorum stolstek stfidavolist

Dg Potamogeton alpinus rdest alpsk

Dg Dm P. nodosus rdest uzlinat

Dg P. perfoliatus rdest prorostl

Dm P. polygonifolius rdest rdesnolist

Dg P. praelongus rdest dlouholist

Dm Sagittaria sagittifolia patka vodn

Dm Sparganium emersum zevar jednoduch

Mechorosty

Dg Dm Fontinalis antipyretica pramenika obecn

Dg F. squamosa pramenika upinat

Dg Rhynchostegium riparioides patefinka jehlicovit

Dg Scapania undulata klnatka zvlnn

asy

Dg Dm Batrachospermum moniliforme potrka

Dg Dm Hildebrandia rivularis

Dg Dm Lemanea fluviatilis


24/308

V5 Vegetace paronatek

23

V5 Vegetace paronatekCharophycae vegetation

tpn Husk

Natura 2000. 3140 Hard oligo-mesotrophic waterswith benthic vegetation of Chara formations

Smaragd. 22.44 Chandalier algae submerged carpetsCORINE. 22.44 Chandelier algae submerged carpetsPal. Hab. 22.44 Chandalier algae submerged carpetsEUNIS. C1.3/P-22.44 Chandalier algae submerged carpetsFytocenologie. Svaz Nitellion flexilis Dmbska 1966:

Nitelletum flexilis Corillion 1957, Charetum brauniiCorillion 1957. Svaz Charion asperae Krause 1969:Charetum asperae Corillion 1957, Charetum hispidaeCorillion 1957. Svaz Charion vulgaris (Krause et Lang1977) Krause 1981: Charetum vulgaris Krause 1969. SvazCharion fragilis Krausch 1964: Charetum globularisauct. Svaz Charion canescentis Krausch 1964: Charetumcanescentis Corillion 1957


Struktura a druhov sloen. Ponofienvegetace tvofien hustou splet stlek makrofytnchfias rod Chara, Nitella a Tolypella uchycenchrhizoidy ve dn pfievn stojatch vod. Porosty

jsou asto tvofieny pouze jedinm druhem. Patfisem jednak vysok porosty (12,5 m) v hloubkch0,25 m, napfi. Chara hispida, jednak nzk porosty(210 cm) v hloubkch 0,21 m, napfi. Nitellabatrachosperma. astjmi dominantnmi druhy

jsou Chara aspera, C. canescens, C. globularis, C. hispida,C. vulgaris, Nitella flexilis, N. mucronata a Tolypella glo-merata. Vtrouen se mohou vyskytovat i cvnatrostliny rod Batrachium a Potamogeton, pfipadnElodea canadensis a mech Fontinalis antipyretica.

Ekologie. Stojat nebo mrn tekouc vody,napfi. tn, studnky, svahov pramenitn tky,hlub tiiny tok, mrtv ramena, pfikopy, zatopenlomy a pskovny a rybnky. Psit, trkovitnebo kamenit dno vtinou pfiekrv jemn sapropelo mocnosti nkolika centimetr. Hloubka vody kol-s mezi 5 cm a 5 m, druh Tolypella glomerata vakroste i v periodicky vyschavch vodch. Voda mrzn chemismus, z hlediska obsahu ivin me ko-lsat od oligotrofn a dystrofn po eutrofn. Nkter

druhy rostou v mrn slan vod (Chara canescens),vskyt kalcitrofnch druh v rybncch me bt pod-mnn jejich dlouhodobm vpnnm (napfi. Chara as-pera v Bfiehyskm rybnku).

Rozfien. Porosty s Chara globularis a Nitella fle-xilis se vyskytuj roztrouen od nin do podhfiv cel R. Nitella mucronataje v souasn dob zn-ma pouze z pramenn tn v Bofim lese meziPotornou a Valticemi. Porosty s Chara braunii sedosud vyskytuj pfievn v nehnojench rybncch

jinch ech a na eskomoravsk vrchovin, vzcntak na jin a vchodn Morav. Chara vulgaris se spo-radicky vyskytuje v tvrdch vodch. Chara aspera

je znma z Bfiehyskho rybnka na eskolipsku.Chara hispida roste pfiedevm na polabskchernavch (napfi. Hrabanovsk ernava u Lysnad Labem) i jinde v Polab (Vinin Lhota,Vechlapy a Kniky), u Duban na jin Morav,ale tak na mosteckch a sokolovskch vsypkch.Tolypella glomerataje znma z Polab. Chara canescensroste v Lednickch rybncch a v mench aluvilnchvodch na jin Morav.

50

55

60

65

70

40 45 50 55 60 65 70 75

51

50

49

12 13 14 15 16 17 18 19

Rozfien vegetace paronatek. Mapa je dosti nepln a vyaduje

zpfiesnn dalm vzkumem.

Variabilita. Druhovm sloenm se vrazn liporosty v oligotrofnch a dystrofnch vodch od po-rost v pfiirozen eutrofnch a slanch vodch. V ivi-nami chudch vodch je nejastjm dominantnmdruhem Nitella flexilis a dle se vyskytuj Charabraunii, C. delicatula, C. globularis, Nitella batracho-sperma, N. flexilis a N. mucronata. V ivinami bohat-ch vodch jsou dominantami porost zejmna

Chara aspera, C. canescens, C. globularis, C. hispida,C. vulgaris a Tolypella glomerata. Chara canescensjetypick pro slan vody, C. aspera pro tvrd vodys vym obsahem vpnku.


25/308

V Vodn toky a ndre

24

Poznmka k mapovn. Vegetace paronatekse me prolnat s jinmi typy vegetace vodnchmakrofyt a s biotopy podjednotek R1.1 Lunpnovcov pramenit a R2.1 Vpnit slatinit.V tom pfipad se pfii mapovn asto zaznamenv

v rmci mozaiky.

Ohroen. Nevhodn vodohospodfisk pravy,zaven a vysouen drobnch stojatch vod, hnojenoligotrofnch a mezotrofnch rybnk.

Management. Zachovn a ochrana zejmnamalch stojatch vod, sledovn lokalit s vskytemvzcnch druh a vasn zamezovn zmnmve vodnm reimu.

Literatura. Husk 1985, Husk & Rydlo 1985,Gardavsk et al. 1995.

Druhov kombinaceParonatky

Dg Dm Chara aspera

Dg Dm C. braunii

Dg Dm C. canescens

Dg Dm C. contraria

Dg Dm C. delicatula

Dg Dm C. globularis

Dg Dm C. hispida

Dg Dm C. vulgaris

Dg Dm Nitella batrachospermaDg Dm N. flexilis

Dg Dm N. mucronata

Dg Dm Tolypella glomerata

Dg Dm T. intricata

Dg Dm T. prolifera

Cvnat rostliny

Batrachium baudotii lakunk Baudotv

B. rionii lakunk Rionv

B. trichophyllum lakunk niolistElodea canadensis vodn mor kanadsk

Potamogeton acutifolius rdest ostrolist

P. coloratus rdest zbarven

Mechorosty

Fontinalis antipyretica pramenika obecn

F. kindbergii pramenika Kindbergova

Paronatky (Chara hispida) v mlkch tnch u vvr vpnitch pramen na Hrabanovsk ernav u Lys nad Labem.


26/308

V6 Vegetace dlatek (Isoetes)

25

V6 Vegetace dlatek (Isoetes)Isoetes vegetation

Katefiina umberov

Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standingwaters of plains to subalpine levels of the Continentaland Alpine Region and mountain areas of other regions,with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae and/orto Isoeto-Nanojuncetea (viz tak M2.1, M2.2, M2.3 a M3)

Smaragd. 22.31 Euro-Siberian perennial amphibiouscommunities (viz tak M3)

CORINE. 22.3113 Euro-Siberian quillwort swardsPal. Hab. 22.3113 Euro-Siberian quillwort swardsEUNIS. C3.5/P-22.32 Euro-Siberian dwarf annual

amphibious swardsFytocenologie. Svaz Isoetion lacustris Nordhagen 1937:

Isoetetum echinosporae Koch 1926, Isoetes lacustris spol.Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva

Struktura a druhov sloen. Submerznvegetace tvofien listovmi ricemi dlatky jezern(Isoetes lacustris) nebo dlatky ostnovtrusn

(I. echinospora) porstajcmi dna horskch jezer.Porosty dosahuj vky maximln 20 cm a svmvzhledem pfiipomnaj trvnky. Jen vjimen v nichrostou i jin druhy, napfi. stina cibulkat (Juncusbulbosus).

Ekologie. Oligotrofn horsk jezera s psitmdnem, nkdy pokrytm tenkou vrstvou organickhobahna. Isoetes lacustris se vyskytuje v hloubkch 38 m,

zatmco I. echinospora roste v hloubkch do 2 ma jej porosty mohou krtkodob zstat i bez vody.

Rozfien. Porosty obou druh dlatek majv R jen po jedn lokalit jezera ern (Isoeteslacustris) a Plen (I. echinospora) na umav.

Porosty dlatky jezern (Isoetes lacustris) na dn ernho jezera

na umav.

50

55

60

65

70

40 45 50 55 60 65 70 75

51

50

49

12 13 14 15 16 17 18 19

Rozfien vegetace dlatek (Isoetes).

Ohroen. Eutrofizace.

Management. Udrovn existujcch podmnekna obou lokalitch, zchrann kultivace dlatek.

Literatura. Tomovic 1979, Prochzka 1999,Prochzka & Husk 1999, Husk et al. 2000.

Druhov kombinaceDg Dm Isoetes echinospora dlatka ostnovtrusn

Dg Dm I. lacustris dlatka jezern

Juncus bulbosus stina cibulkat


27/308

Natura 2000.Smaragd.CORINE. 53.1 Reed bedsPal. Hab. 53.1 Reed bedsEUNIS. C3.2 Water-fringing reed beds and beds

of other tall emergentsFytocenologie. Svaz Phragmition communis Koch 1926:

Scirpetum lacustris Schmale 1939, Typhetum angustifoliaePignatti 1953, Phragmitetum communis (Gams 1927)Schmale 1939, Glycerietum maximae Hueck 1931, Typhetumlatifoliae Lang 1973, Typhetum laxmannii Nedelcu 1968,Sparganietum erecti Roll 1938,Acoretum calami Eggler 1933,Equisetetum fluviatilis Steffen 1931


M Mokfiady a pobfien vegetace

M1 Rkosiny a vegetace vysokch ostfiicReed and tall-sedge beds

Katefiina umberov, Milan Chytr & Jifi Sdlo

Struktura a druhov sloen. Druhov chudporosty bainnch bylin, zpravidla s pfievahou travin.

Jejich strukturu uruje asto jedin dominantndruh vyho bylinnho patra, zatmco ni bylinnpatro me bt vlivem nedostatku svtla i prostorudosti potlaen. Objevuj se v nm traviny i iroko-list byliny, v zaplavench porostech okfiehkovitrostliny (druhy rodu Lemna a Spirodela polyrhiza)nebo vodn jtrovky (Riccia fluitans a Ricciocarpos

natans). Nkdy se na povrchu pdy hromad znanmnostv stafiiny, kter potlauje rozvoj rostlin nz-kho vzrstu. Podobn jako periodicky vyschajcbahnit sediment me i stafiina pfiedstavovat vhodnsubstrt pro klen nkterch jednoletch bylin,napfi. dvouzubc (Bidens spp.) a rdesen (Persicaria spp.).Pfiedevm v ninch je tato vegetace asto znehod-nocena vskytem neofyt a rumitnch druh.

Ekologie. Rzn typy mokfiad pfiirozenho i um-lho charakteru, trvale nebo periodicky zaplavovan.

Jsou to zejmna bfiehy a mlk pobfien znyrybnk, mrtvch ramen a tn, fin nplavy, okrajevodnch tok a bainy, ale i mokr louky, oputnpskovny a lomy. Jednotliv typy tto vegetace,odpovdajc ne popsanm podjednotkm, se kromdruhovho sloen li i svmi ekologickmi nroky,pfiedevm na vlhkost a ivnost prostfied. Na jedn

lokalit se asto vyskytuje nkolik rznch typporost, kter sleduj vlhkostn a ivinov gradienta v zvislosti na charakteru relifu bu vytvfiejsouvisl zny nebo mozaikovit seskupen.

Rozfien. Po celm zem R s vraznj kon-centrac vskytu v ninch a pahorkatinch.

26

Struktura a druhov sloen. Strukturnjednoduch, obvykle jedno- a dvouvrstevn vegetace

s pfievahou mohutnch bahennch travin. Podle rz-nch dominantnch druh dosahuj porosty vky0,5 a 4 m. V hust zapojench porostech, jakobvykle tvofi rkos obecn (Phragmites australis),zblochan vodn (Glyceria maxima) nebo orobince(Typha angustifolia a T. latifolia), je ni bylinn patroasto tvofieno jen nkolika mlo druhy s nzkou po-kryvnost, napfi. Galium palustre s. lat., Lythrum salicariaa Scutellaria galericulata. Naopak pomrn vysokpokryvnosti mohou doshnout liny, napfi. opletnk

plotn (Calystegia sepium). Rozvolnn vegetace jedruhov bohat, zvlt pfievauj-li v n byliny ni-ho vzrstu (napfi. Equisetum fluviatile a Sparganium

M1.1 Rkosiny eutrofnchstojatch vodReed beds of eutrophic still waters

Vegetace rkosin se zan rozvjet a koncem jara nebo v asnmlt, kdy jsou okoln lesy a louky u nkolik tdn zelen.

Bojanovick rybnk u Hodonna.


28/308

M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod

27

erectum). To plat zvlt pro porosty na krtkodobvyschajcch mstech, v nich se vedle svtlomilnchbahennch bylin (napfi. Alisma plantago-aquaticaa Butomus umbellatus) vyskytuj i jednolet druhyobnaench rybninch den (napfi. Eleocharis ovata

a Peplis portula). Pro rkosiny s dominantnmPhragmites australis na okrajch raelini a slatin

jsou charakteristick nkter druhy mokrch ostfii-covch luk a slatinnch olin (napfi. Calamagrostiscanescens, Dryopteris cristata, druhy rodu Moliniaa Peucedanum palustre) a dobfie vyvinut mechovpatro s pfievahou druh rodu Sphagnum.

Ekologie. Pfiirozen eutrofn, vzcnji a mezo-trofn vody, zejmna mlk pobfie rybnk, mrtv

ramena a aluviln tn ve stfiedn pokroil a pokro-il fzi zazemovn, zamokfien ternn sneniny,oputn pskovny a hlinky, lomov jezrka, klidnseky tok apod. Substrt dna je zpravidla dobfiezsoben ivinami, hlinit a jlovit, vzcnji psitnebo trkovit, na povrchu asto se silnou vrstvousapropelovho bahna, pfipadn nerozloen stafiiny.Charakteristick je jen mrn kolsn vodn hladiny,ale v lt me nastat i krtk obdob bez vody.

Rozfien. Po celm zem R v ninch a pahor-katinch, vzcnji i v podhorskm a horskm stupni.Vskyt je soustfiedn zejmna v rybninch oblas-tech (Tfiebosko, eskobudjovicko, Vodansko,Psecko, Blatensko, Marinskolzesko, Dokesko,severovchodn echy, Telsko, Lednick rybnky aj.)a podl dolnch tok vtch fiek (Labe, Jizera, Ohfie,Szava, Odra, Morava, Dyje a dal). Vtina typtto vegetace je po celm zem dosud hojn,vrazn stup ale vykazuj porosty s pfievahoupukvorce obecnho (Acorus calamus).

50

55

60

65

70

40 45 50 55 60 65 70 75

51

50

49

12

13

14

15

16

17

18

19

Doloen a pfiedpokldan rozfien rkosin eutrofnch stojatch vod.

Poznmka k mapovn. Do jednotky se ne-zah

chytry etal2001 katalog biotopu cr

Documents