KVALITA JAKO SOUČÁST SYSTÉMU DALŠÍHO
VZDĚLÁVÁNÍLIBEREC, 13.11. 2008
Zdeněk Palán
DOPAD SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE NA ČESKÉ FIRMY
Hospodářské komora ČR - průzkum (listopad 2008) - 1350 českých firem a podnikatelů. nadpoloviční většina tuzemských firem pociťuje krizi přímo na svém
hospodaření a přichází v jejím důsledku o miliony korun nejčastější dopady krize představuje méně zakázek (49,6 % firem) a
horší platební morálka odběratelů (19,2 % firem) Chystá se utlumení investic a omezení plánovaného růstu mezd. Mezi
nejpostiženější odvětví patří sklářství, obuvnictví a textilní průmysl. Problémy však čekají i automobilový průmysl a stavebnictví.
88,5 % firem přijde o miliony korun; 9 % odhaduje ztráty na desítky milionů a 1,6 % hovoří dokonce o stovkách milionů. Polovina respondentů očekává v příštím roce další zhoršení. Ve zlepšení věří 31,6 % firem.
vč. rozvoje lidských zdrojů
NEZBYTNOST DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
vědeckotechnický rozvoj další vzdělávání potřeba kompetentnosti výstup z počátečního vzdělání
vzdělávání lidských zdrojů je pomalejší než rychlost změn v prostředí
posun technického rozvoje je rychlejší než schopnost vyrovnávat se s novými poznatky
zákon vzácnosti (hranice produkčních možností i ve vzdělávání) neadresné „vzdělávání pro vzdělávání“, syndrom „otáčivých dveří“
DV V SITUACI HOSPODÁŘSKÉ RECESE
• Představitelé firem jako Marks and Spencer, BT, CBI a další podepsali dopis zaměstnavatelům, který se objevil v tisku a apeloval na to, aby udrželi nebo dokonce zvýšili investice do vzdělávání. Mimo jiné se uvádí:
• „ ….. nyní je vhodná doba zachovat investice do talentovaných lidí, protože právě oni pomohou krizi překonat. V těžké době to bude jejich zanícení, produktivita a schopnosti, které firmy udrží konkurenceschopné. Investování do nových dovedností zajistí firmám silnější pozice i v době, kdy se ekonomika vzpamatovává“.
• Britská Commission for Employment and Skills (UKCES) zahájí plán Simplification of Skills in England (Zjednodušení získávání dovedností v Anglii) a bude spuštěn internetový nástroj, který umožní zaměstnavatelům vytvářet na míru plány v oblasti rozvoje dovedností pro své firmy
KVALITA JAKO SOUČÁST SYSTÉMU
Kvalita učení je ovlivněnafaktory fyziologickými (zdraví, fyziologická svěžest, vyplývající z dobrého spánku, dostatečného odpočinku, správné životosprávy, udržování pravidelného režimu, optimální stav organismu v době studiafaktory psychickými (vnitřní pohoda v okamžiku učení, pracovní svěžest, schopnost psychického soustředění faktory vnějšího prostředí (teplota, ovzduší, osvětlení, zvukové podněty, prostředí pracoviště,…)
Základní předpoklady: kvalita vzdělávací instituce, kvalita lektorů, kvalita vzdělávacího programu
Kvalita ve vzdělávání obvykle chápána jako splnění nebo překročení požadavků odběratelů (posluchačů, podniků, státu, normativů, apod.). Je proto jedním ze základních prvků systému.
moci otevřenost, dostupnost, stát podnik uznávání, uplatnitelnost kvalita, financování,
legislativa, poradenství
umět chtít škola, rodina osobnost, sociální okolí
vzdělávací percepce
motivace,aspirace
DĚLBA ODPOVĚDNOSTI
PROBLÉM KOMPETENTNOSTIThe Adler Group, 2007: 76% nedostatek kvalifikovaných je rostoucí a velký problém 63% - pocit, že kvalita uchazečů klesá (relativnost) nedostatek manažerských dovedností poškozuje
konkurenceschopnostManpower, 2008: třetina českých zaměstnavatelů – nedostatek
kvalifikovaných 44% - budoucnost = problém hledání a udržení talentůDeloite, 2008: na světě je více pracovních míst než kvalifikovaných
uchazečů globální základna talentů se stále snižujeVŠE Praha, 2007: většina českých podniků nepovažuje své zaměstnance
za konkurenceschopné na mezinárodním trhu práce
ÚČAST NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ populace 25-64 let
Zdroj: LFS, Ad hoc module on lifelong learning 2003, Eurostat 2005
0
1020
30
4050
60
70
8090
100
VHODNĚJI:CHCEME BÝT MONTOVNOU
EVROPY?
CHCEME BÝT MONTOVNOU EVROPY?
podle výzkumu Eurostatu se v dospělosti vzdělává 29 % procent Čechů, což je pátý nejhorší výsledek ze všech 25 států Evropské unie
průměrně si v zemích EU zlepšuje znalosti a kvalifikaci 42 % dospělých. Nejvíce v Rakousku, Lucembursku, Slovinsku nebo Dánsku, kde se mezi 15. a 64. rokem života učí přes 80 procent dospělých; na Slovensku 60%
lidé nepřijali celoživotní učení za své. Dalšímu vzdělávání není přizpůsoben ani český vzdělávací systém. Základní škola nebuduje potřebu stále se učit
problematická orientace národního hospodářství nedostatečná motivace, nedostatečný zájem ze strany státu, nízká nezaměstnanost
11
POSTAVENÍ ČR VE SVĚTĚ (?)World Competitiveness Yerbook, 2006 (300 kritérií):Konkurenceschopnost ČR 36. místo ze 60 Maďarsko 37
Slovensko 40 Polsko 57
Světové ekonomické fórum (výzkum publikovaný 1.11.2008 – účast 12000 globálních obchodních lídrů):
I přes finanční krizi zůstává americká ekonomika nejkonkurenčnější na světě.
Většina zemí v první desítce je z Evropy. Na druhém místě z celosvětového pohledu je Švýcarsko, následuje Dánsko a Švédsko. Velká Británie klesla na dvanáctou pozici.
Jedinými asijskými zeměmi v první desítce jsou Singapur a Japonsko. Mezi velkými rozvíjejícími se ekonomikami vede Čína, která je
na třicátém místě (o čtyři příčky výše než loni).
NÁZORY ZAMĚSTNANCŮNÁZORY ZAMĚSTNANCŮEurobarometr, 2007
45% zaměstnaných v EU si nemyslí, že vzdělávání je nutné pro kariérový postup
65% v ČR si myslí, že jejich vzdělání pro postup je dostačující (Slovinsko 33%. Dánsko 34%, Francie 37%)
čím starší, tím méně považují vzdělávání za nutnost čím déle studovali, tím víc chtějí studovat 50% v EU si myslí, že by jim další vzdělávání prospělo, ale
nemá možnost 29% dělníků a 15% manažerů.
NA VZDĚLÁVÁNÍ VYNAKLÁDAJÍNA VZDĚLÁVÁNÍ VYNAKLÁDAJÍPODNIKY Z CENY PRÁCEPODNIKY Z CENY PRÁCE
Výdaje podniků činily celkem 5,09 mld Kč.
Francie 5,9 Portugalsko 3,8 Nizozemí, Irsko 3,1 SRN, Belgie 2,5 Řecko 2,4 ČR 1,1 EU 3,5
OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
Otevřená ekonomika se vyznačuje vysoce konkurenčním prostředím, což se projevuje i na trhu práce.
Přes zvyšující se počty účastníků dalšího vzdělávání je potřeba posilování pozice dalšího vzdělávání stále naléhavější.
Velkým problémem dalšího vzdělávání v ČR je nedostatečný koncepční přístup k této problematice.
Citlivou otázkou je rovněž problematika přijímání dalšího vzdělávání jako priority v rámci interní politiky podnikatelského sektoru.
Cílea. Usnadnění individuálního přístupu obyvatel ČR k dalšímu vzdělávání
a zvýšení jejich motivace k celoživotnímu učeníb. Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání a posílení informovanosti o
nabídce dalšího vzdělávání
ŠANCE ?Implementace strategie CŽUA. Stimulovat jednotlivce i zaměstnavatele k rozšíření účasti na dalším
vzdělávání a ke zvýšení investic do dalšího vzdělávání, provázat systémovou a programovou složku finanční podpory dalšího vzdělávání
B. Zajistit uznávání různých vzdělávacích cest k získání kvalifikaceC. Vytvořit podmínky pro sladění nabídky vzdělávání s potřebami trhu
práceD. Rozvinout nabídku dalšího vzdělávání podle potřeb klientů a zajistit
dostupnost vzdělávacích příležitostíE. Zvýšit úroveň vzdělávání zaměstnanců podniků tak, aby se stalo
účinným faktorem posilování konkurenceschopnosti podniků a profesní flexibility zaměstnanců
F. Zvýšit kvalitu dalšího vzděláváníG. Rozvinout informační a poradenský systém pro uživatele dalšího
vzdělávání
ŠANCE …OPVK Podpora individuálního vzdělávání občanů - PIVO (MŠMT 4,7 mld
2009-2015) Rozvoj a implementace NSK II. (MŠMT, NÚOV 2008-2015) Koncepce dalšího vzdělávání ( MŠMT, NÚOV 2008-2012) UNIV II. Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního
učení (MŠMT, NÚOV, 1 mld, do 2015)Národní a systémové projekty Institut trhu práce (MPSV, NVF, HK - ESF 2006-2008) Kvalita v DPV ISYS (MPSV – informační systém poradenství v DV) Národní systém povoláníPraha 6. listopadu (ČTK) - Česko letos nevyčerpá všechny peníze, které mohlo získat z Evropského
sociálního fondu (ESF). Z programu pro rozvoj lidských zdrojů vybere asi 92 procent přidělených financí. Na jednání sněmovního sociálního výboru to řekl ministr práce Petr Nečas (ODS). Podle něj byly totiž kvůli nízké účinnosti některé projekty zastaveny. V Bruselu tak ČR nejspíš nechá desítky milionů korun.
DĚKUJI ZA POZORNOST