endogenní katastrofy

Endogenní katastrofy

ZEMĚTŘESENÍ

Zemětřesení

Zemětřesení je náhlé uvolnění kumulované energie v zemské kůře nebo ve svrchním plášti, související s přemístěním horninových hmot.

je způsoben vibracemi (seizmickými vlnami), vyvolanými otřesem. Během krátkého okamžiku seismické vlny otřesou územím v nejbližším okolí. Přímé ohrožení zdraví a života lidí vlastními otřesy je minimální. Smrt a zranění jsou zapříčiněny:

zřícením budov, vzniklými sesuvy,pádem lavin,vlnami TSUNAMI.

Zemětřesení může mimo to způsobit trhliny v zemi, vyvolat změny v reliéfu zemského povrchu, obrátit toky řek a potoků.

Ničivý účinek zemětřesení

Druhy zemětřesení

Podle původu: A) přírodní seismicita:

B) technická seismicita – vzniká kombinací přírodních a antropogenních faktorů

Přírodními seismicita:

• řítivá (3 %) – propadnutí stropů v místech podzemních prostor, mělké hypocentrum, lokální charakter (mohou být ale značné škody)• sopečná (vulkanická) (7 %) – průvodní jev sopečné činnosti, hypocentra do 10 km v blízkosti přívodních drah vulkanického materiálu, malá intenzita, lokální význam, roje• tektonická (dislokační) (90 %) – tektonicky aktivní oblasti (smykový pohyb ker), velké rozměry, výrazné vertikální (max. 12 m) a horizontální pohyby (max. 9 m), katastrofální zemětřesení

• mělká (do 60 km) - řítivá, sopečná, tektonická• středně hluboká (60-300 km) – endogenní pochody v zónách subdukce• hluboká (až do 700 km) – subdukční zóny


Podle hloubky ohniska:

Indukovaná seismicita:• otřesy vyvolané důlní činností (horské otřesy),• změnami v zatížení povrchu, • nadměrným čerpáním nebo začerpáváním podzemních tekutin

Seismické otřesy vyvolané umělým zdrojem:• dopravou, • trhacími pracemi,• průmyslovými stroji.

Technická seismicita

Vzniká zásahem člověka do geologického prostředí, při kterém dochází ke změnám jeho napjatostního stavu.


• Přirozená seismicita je vázaná především na okraje litosferických desek a doznívající vývoj orogénů.• Na okrajích tektonických desek dochází ke značnému tření a deformacím,

přičemž vzniká ohromné napětí. Čas od času se takto nahromaděná energie uvolňuje.• Výsledkem jsou náhlé prudké otřesy půdy, které mohou mít vysoce ničivý účinek na zemském povrchu.

Intenzita zemětřesení – velikost trojúhelníků.

• Veškeré deformace litosférických desek, včetně vulkanické činnosti a zemětřesení jsou soustředěny na jejich okraje.

Konvergentní hranice litosférických desek

• Subdukční zóna má strmý úklon – je sledovatelná prostřednictvím seismické aktivity a tepelného toku.

3D model jihoamerickésubdukční zóny

sestavený podle pozichypocenter zemětřesení

Zemětřesení je relativně krátkodobý jev

• Záznamy i velmi silných zemětřesení max. několik hodin, (bez doby předotřesů a dotřesů).

• Pohyby částí zemské kůry při zemětřeseních mohou být poměrně velké.

Oblast Charakter pohybu Velikost pohybu

Aljaška, 1899 rychlý jednorázový zdvih až o 15 m

Aljaška, 1964 zdvih oblasti 200 000 km2 (rozloha ČR 78 863 km2)

o 8 ÷10 m

Chile, 1960 pohyby v zóně délky 1 000 km a šířky 200 km

na pevnině pokles až o 2 m, na mořském dně zdvih až o 3 m

Irán, 1968 zdvihy kombinované s hori-zontálními posuny

největší zdvih o 2,5 m

Kalifornie, 1971 zlomu zdvih, dále od něj pokles

největší zdvih o 2,19 m

DESET NEJSILNĚJŠÍCH ZEMĚTŘESENÍ

V OBDOBÍ 1900 - 2004

Poř. místo datum M1. CHILE 22. 5. 1960 9,52. PRINCE WILLIAM SOUND (ALJ.) 28. 3. 1964 9,23. ANDREANOF ISLANDS (ALJAŠKA) 9. 3. 1957 9,14. KAMČATKA 4. 11. 1952 9,05. ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ SEV. SUMATRY 26. 12. 2004 9,06. POBŘEŽÍ EKVÁDORU 31. 1. 1906 8,87. RAT ISLANDS (ALJAŠKA) 4. 2. 1965 8,78. ASSAM (TIBET) 15. 8. 1950 8,69. KAMČATKA 3. 2. 1923 8,510. BANDSKÉ MOŘE (INDONÉSIE) 1. 2. 1938 8,5

NEJNINEJNIČČIVIVĚĚJŠÍ JŠÍ ZEMZEMĚĚTTŘŘESENÍ ESENÍ

V DV DĚĚJINÁCHJINÁCH

MÍSTO M DATUM OBĚTISHAN-SI, ČÍNA ? 23.1.1556 830 000

TANGSHAN, ČÍNA 8,2 27.7.1976 500 000KALKATA, INDIE ? 1737 300 000ALEPPO, SÝRIE ? 9.8.1138 230 000DAMGHAN, IRÁN ? 22.12.856 200 000

ZININY, ČÍNA 8,3 22.5.1927 200 000KAN-SU, ČÍNA 8,6 15.12.1920 180 000

ARDABIL, IRÁN ? 23.3.893 160 000KWANTO, JAPONSKO 8,3 1.9.1923 143 000

AŠCHABAD, TURKMEN. 7,3 54.10.1958 110 000

Meto

dy s

anace

pří

rodníc

h ú

tvarů

– Ing. D

avid

Ides

– 2

00

5 Pohyb na zlomu (zemětřesení) není kontinuálníSchematické znázornění horizontálních pohybů podle zlomu San Andreas. Během zemětřesení (označených písmeny) nastává intenzivní epizodický posun, mezi nimiž jsou období klidu. Z hlediska dlouhodobého průměru se jeví pohyb podél zlomu jako stálý, o střední rychlosti 6 cm/rok. Zemětřesení:A- Santa Barbara, 1812, B – Fort Tejon, 1857, C – Long Beach, 1933, D – Kern County, 1952, E – San Fernando, 1971.

datum čas stupeň hloubka lokalita

29.4.2006 01:37:41 2,7 35,625 Jižní Kalifornie

28.4.2006 03:23:16 2,7 37,456 Stř. Kalifornie

27.4.2006 16:59:07 2,9 38,458 Nevada

27.4.2006 09:35:54 2,6 35,512 Stř. Kalifornie

26.4.2006 20:53:31 2,9 33,838 Channel Islands

26.4.2006 01:49:18 2,5 37,442 Stř. Kalifornie

25.4.2006 14:39:25 2,8 38,166 Nevada

25.4.2006 08:55:11 2,8 32,215 Baja California

24.4.2006 17:17:36 2,6 32,236 Baja California

23.4.2006 20:17:08 3,2 36,795 Stř. Kalifornie

23.4.2006 09:00:38 2,5 39,323 Sev. Kalifornie

23.4.2006 07:26:40 2,7 38,810 Sev. Kalifornie

SEZNAM A POLOHA ZEMĚTŘESENÍ V OBLASTI ZLOMU SAN ANDREAS V TÝDNU OD 23. DO 29.4.2006

(USGS, 2006)

•ohnisko zemětřesení – prostor konečných rozměrů, kde vzniká zemětřesení•hypocentrum – těžiště ohniska, většinou je v hloubkách do 650 km pod povrchem (hlouběji jen v důsledku pohybu plášťových hmot). •epicentrum – kolmý průmět hypocentra na zemský povrch, nejvíce postižené místo•hloubka ohniska – vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem•epicentrální vzdálenost – vzdálenost epicentra od místa pozorování•hypocentrální čas, epicentrální čas, pleistoseistní oblast•zemětřesné roje – skupiny otřesů o stejné intenzitě

Základní pojmy

Zemětřesení se obvykle vyskytují ve skupinách (tzv. zemětřesné posloupnosti). Zemětřesné posloupnosti se většinou skládají z několika slabších předtřesů, následuje hlavní otřes a následné slabší dotřesy. Předtřesy předchází hlavnímu otřesu obvykle jen několik dnů. Doba dotřesů může trvat několik měsíců i let. Není to ale jediná forma zemětřesení.

Princip šíření seismických vln

Při zemětřesení vznikají objemové vlny:

• Podélné vlny (P-vlny) - nejrychlejší vlny, které se šíří v pevném i kapalném prostředí.

• Příčné vlny (S-vlny) se šíří pouze v pevném prostředí.

Princip šíření seismických vln

Při zemětřesení vznikají objemové vlny:

• Povrchové vlny – Loveho a Raylegiho.

Rychlost šíření seismických vlnZávisí na:

• petrografickém složení (elasticita/ teplota),

• fyzikálním stavu hornin (čím je rozvětrání intenzivnější, tím je útlum vln větší),

• na porozitě a výplni pórů (hladina podzemní vody),

• na odrazu a přeměně vln na jednotlivých fyzikálních rozhraních,

• na přeměně seismických vln na tepelnou energii(absorpce).

P i S vlny se na plochách diskontinuit (rozhraní primárních i sekundárních struktur) lámou (mění rychlost a směr šíření) a odrážejí.

• Intenzita zemětřesení se měří seismografy. • Pořizují kontinuální záznam označovaný jako seismogram.

• Intenzita zemětřesení se měří seismografy. • Pořizují kontinuální záznam označovaný jako seismogram.• Seismografy jsou rozmístněny po celé planetě Zemi v nepravidelné síti.

Zelené značky =

seismické stanice

Účinky a intenzita zemětřesení

Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo [M].

Magnitudo M – dekadický logaritmus amplitudy zemětřesení (výchylek pohybu půdy) vyjádřené v mikrometrech, registrované standardním seismografem v epicentrální vzdálenosti 100 km.

Richterova stupnice – pro hodnocení intenzity zemětřesení (podle hodnoty magnituda)

Richterova stupnice

Magnitudo Následky

1, 2 Není cítit, lze pouze měřit přístroji

3 Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození

4 Slabé zemětřesení

5 Slabé poškození budov blízko epicentra

6 Vážné poškození špatně postavených budov

7 Velké poškození budov

8 a víc Téměř úplné zničení

• Důležité je určit ničivý účinek zemětřesení.• Podle makroskopického pozorování souboru více či méně katastrofických projevů v přírodě a na člověka (praskliny, sesuvy, posuny bloků, změny řečišť, zvukové efekty aj.) se určují makroseismické účinky.• Existuje několik stupnic:

MCS – Mercalli-Cancani-Sieberg, MSK-64 – Medveděv-Sponheuer-Kárník

Účinky a intenzita zemětřesení – podle makroseismických účinků

Ročně bývá zaznamenáno až 10 000 otřesů (jen v Japonsku 4 000 ročně za rok). V ČR jsou zemětřesení vzácná, občas se vyskytnou jako důsledek aktivity Alp, ale nepřevyšují intenzitu 5.- 6. stupně.

Účinky a intenzita zemětřesení – podle makroseismických účinků

MERCALLIHO MODIFIKOVANÁ STUPNICE (MM))

Mercalliho stupnice

pojmenování popis

I NEPOZOROVATELNÉ ČLOVĚK NEROZPOZNÁ, POUZE PŘÍSTROJE.

II VELMI SLABÉ ROZPOZNATELNÉ V HORNÍCH PATRECH BUDOV CITLIVÝMI LIDMI

III SLABÉVIBRACE, LUSTRY SE POHYBUJÍ; SROVNATELNÉ S VIBRACEMI ZPŮSOBENÝMI PROJÍŽDĚJÍCÍM NÁKLADNÍM AUTOMOBILEM

IV MÍRNÉ DRNČENÍ OKEN, CINKOT PŘÍBORŮ A NÁDOBÍ, ZDI VYDÁVAJÍ PRASKAVÉ ZVUKY

V MÁLO SILNÉLZE ROZPOZNAT V KRAJINĚ, PROBOUZÍ SPÍCÍ, PRASKÁNÍ OKEN,

KYVADLOVÉ HODINY SE MOHOU ZASTAVIT

VI SILNÉVRÁVORÁNÍ PŘI CHŮZI, PADAJÍ PŘEDMĚTY, ROZBÍJÍ SE NÁDOBÍ,

PRASKLINY V OMÍTCEVII VELMI SILNÉ LZE JEN OBTÍŽNĚ STÁT, ZVONY ZVONÍ, TRHLINY VE ZDECH

VIII BOŘIVÉ PADAJÍ KOMÍNY, POŠKOZENÍ BUDOV, POHYBUJÍCÍ SE TĚŽKÝ NÁBYTEK

IX PUSTOŠIVÉ PANIKA, VÁŽNÉ POŠKOZENÍ DOMŮ, VĚTŠÍ TRHLINY V PŮDĚ.

X NIČIVÉ ZNIČENÉ BUDOVY, PORUŠENÍ PŘEHRAD, VELKÉ TRHLINY V PŮDĚ

XI KATASTROFICKÉ ROZTRŽENÍ KOLEJÍ A POTRUBÍ, ZNIČENÉ MOSTY, ZMĚNY TERÉNU

XII GLOBÁLNÍVELKÉ PŘEDMĚTY LÉTAJÍ VZDUCHEM, ÚPLNÉ ZNIČENÍ,

ROZSÁHLÉ TERÉNNÍ ZMĚNY

• Síle zemětřesení nemusí být přímo úměrné množství mrtvých a škody, které zemětřesení napáchalo.• Důležitá je povaha horninového pokryvu v místě epicentra, hustota osídlení a

charakter obytných budov.V hustě osídlených oblastech v geologicky nevhodných podmínkách

může mít zemětřesení o magnitudu 7 mnohem ničivější účinky než zemětřesení o magnitudu 8, i když uvolní třicetkrát méně energie. • Také dvě zemětřesení o stejném magnitudu mohou mít ve dvou zhruba stejných

městech zcela rozdílné účinky, jestliže jedno město je vystavěno na lehkých usazených horninách, které je činí vůči vibracím bezbranné, zatímco druhé je vybudováno na pevných a tím i méně citlivých horninách. • Míra ničivosti zemětřesení bude záviset také na době, kdy k němu dojde. Ve dne jsou lidé v zaměstnání, třeba v kancelářích výškových budov, v noci spí ve svých bytech, které také mohou být ve věžových domech. • Také je důležité, zda ve městě byly konstruovány budovy odolné vůči zemětřesení (Japonsko).

Závisí na velikosti magnitudy M, hloubce hypocentra, rychlosti kmitání seismických vln, úhlové vzdálenosti od epicentra a lokálních geologických poměrech.

Škody způsobené zemětřesením

Oblasti o stejné intenzitě se spojí liniemi a tak vzniká konturová mapa

intenzity zemětřesení, označovaná jako izoseizmická mapa. Intenzita klesá směrem od epicentra.

V případě homogenní Země by byla energie zemětřesení přenášena všemi směry stejně

isoseisty na zemském povrchu by byly koncentrické kružnice

s maximální intenzitou v epicentru.

Většinou však horninové prostředí je nehomogenní a anizotropní

isoseisty často elipsy nebo jiné výrazně protažené čáry ve směru strukturních elementů.

Na průběh izoseist má vliv i hloubka ohniska.

Meto

dy s

anace

pří

rodníc

h ú

tvarů

– Ing. D

avid

Ides

– 2

00

5

Intensitu zemětřesení vyznačujeme na mapě pomocí izoseist. Izoseisty jsou čáry, které ohraničují oblasti, v nichž otřesy přesáhly určitou intenzitu.

mapy izoblab - stejných poměrných škod, vzniklých zemětřesením.

mapy izoakust - čar stejné intenzity zvukových projevů zemětřesení

Seznam měst s možnými dopady zemětřesení

• Stupeň 7: Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Ostrava,• Stupeň 6: Brno, České Budějovice, Hradec Králové,

Jihlava, Liberec, Most, Olomouc, Opava, Prostějov, Teplice, Zlín,

• Stupeň 5: Chomutov, Děčín, Karlovy Vary, Kladno, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem

ZemětřeseníZemětřesení M Průměrná roční frekvence

Velká 8 1

Větší 7÷7,9 18

Silná 6÷6,9 120

Střední 5÷5,9 800

Slabá 4÷4,9 6 200

Menší 3÷3,9 49 000

Velmi slabá <3 9 000

0

5

10

15

20

25

1969 1973 1977 1981 1985 1989 1993 1997

rok

po

čet

zem

ětře

sen

í

kolísání v počtu větších zemětřesení

Makroseismické dopady zemětřesení na zemském povrchu

závislé na řadě faktorů:• na velikosti zemětřesení, • rozměru a hloubce ohniska zemětřesení,• na vzdálenosti místa pozorování od epicentra

zemětřesení, • na odezvě povrchových vrstev - význačně se

uplatňují – polohy zlomů v ohniskové oblasti, – konkrétní vlastnosti prostředí (hlavně zemské kůry a

svrchního pláště),– lokální geologická stavba oblasti (rezonanční vlastnosti

podloží),– rezonanční vlastnosti staveb.

Vlivem zemětřesení se mohou stavby a jejich zařízení do vynucených pohybů

Velikost pohybů závisí: na velikosti kmitů, na vazbě mezi podložím a dotyčným objektem na vzájemných vazbách jednotlivých částí objektů.

Zvláště nebezpečné kmity podloží shodné s vlastní frekvencí objektu.

Resonance nastává:• podloží tvořeno sedimentární vrstvou na skalním

podloží,

• určitá mocnost této sedimentární vrstvy (určuje její resonanční periodu) korelující s velikostí zemětřesení a s hypocentrální vzdáleností

Zemětřesením vyvolané negativní jevy

• ztekucení zemin v podloží objektů,

• porušení stability svahů, na kterých jsou objekty umístěny,

• dodatečné sedání podloží pod objekty, vyvolané změnou režimu podzemních vod,

• zřícení stropů dutin (krasových i důlních).

Svahové pohyby

Seismická iniciace sesuvů

• Ke svahovým pohybům dochází následkem porušení rovnováhy hmot na svahu, a to v okamžiku, kdy převažují účinky aktivních sil (gravitace, hydrodynamický tlak,…) nad silami pasivními, které se snaží pohybu zabránit (pevnost hornin, tření).

• Svahovými pohyby se označuje pohyb pevných hmot po svahu, a to bez ohledu na rychlost pohybu nebo zda k pohybu dochází za sucha či působením vody.

Meto

dy s

anace

pří

rodníc

h ú

tvarů

– Ing. D

avid

Ides

– 2

00

5 Protiseismická opatření inženýrských objektů:

• výběr vhodného místa staveniště a konstrukce stavby

• zabezpečení okolí před následnými procesy, které zemětřesení může vyvolat (stabilita svahů, protipovodňová opatření aj.)

• Zvýšená pozornost při výstavbě a zajištění významných objektů, jejichž porušení může vést k obecnému ohrožení (jaderné elektrárny, velké přehrady, dopravní tunely a pod.) provádí se seismické mikrorajonování, které vychází ze zhodnocení výsledků seismologického a geotechnického monitorování.

• Veškerá opatření mají preventivní charakter.

• Neexistuje obecně platná metoda. • Před některým zemětřesením se může měnit úroveň a sklon krajiny, mohou kolísat hladiny mořského dmutí spolu se změnami seizmických rychlostí měřených v okolních horninách a může dojít ke změně lokálního magnetického pole. • Žádný z těchto jevů se nevyskytuje pravidelně, není dokonce ani typický pro většinu případů.• Některým zemětřesením nepředcházejí vůbec žádné varovné signály.

Je možné předpovídat zemětřesení?

NESledují se: • hladiny spodních vod;• hladiny oceánských vod;• deformace na povrchu Země;• náhlé a nezvyklé chování zvířat (př. sloni);• náhlé změny fyzikálních dějů (nezvykle rychlé

vsakování vody) aj. Přesnější předpověď zemětřesení závisí na pečlivém měření a pozorování celé řady přírodních faktorů (bez záruky).

Nejničivější zemětřesení za posledních 50 letDatum Epicen-

trumM Počet

mrtvýchŠkody

21.÷29.5.1960 Chile 8,3 10 000 poničena města Santiago, Concepción

31.5.1970) Peru (pohoří Huascará-no)

7,9 70 000

28.7.1976 Čína 7,8 242 000 zdevastováno město Tchang-šan

7.12.1988 Arménie 6,9 25 000 zničena města Spitak, Leninakan

21.6.1990 Irán 7,7 50 000 u Kaspického moře

17.1.1995 Ostrov Honšu

7,2 6 055 poničeno město Kóbe

26.12.2003 Irán 6,8 26 200 zničeno město Bám

26.12.2004 Indonésie 8,9 cca 281 000 postižena Indonésie, Sumatra, Malajsie, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy, Indie, dokonce i Keňa a další

8.10.2005 Pakistán, Indie

7,5 20 000 největší zemětřesení v Pakistánu za posledních 100 let

Země postižené zemětřesením v poslední době (EM-Dat:The OFDA/CRED International Disaster Database,20.9.2006)

Země Datum zemětřesení Celkový počet postižených lidí

Indie 21.8.1988 20 003 766

Indie 26.1.2001 6 321 812

Čína 3.2.1996 5 077 795

Quatemala 4.2.1976 4 993 000

Peru 31.5.1970 3 216 240

Indonésie 27.5.2006 3 177 923

Čína 1.11.1966 3 020 004

Pakistán 8.10.2005 2 869 142

Japonsko 8.8.1983 2 550 028

Chile 8.6.1971 2 348 973

Země postižené zemětřesením v poslední době (EM-Dat:The OFDA/CRED International Disaster Database,20.9.2006)

Země Datum zemětřesení Ekonomické ztráty (.103 USD)

Japonsko 17.1.1995 100 000 000

Japonsko 23.9.2004 28 000 000

Itálie 23.11.1980 20 000 000

USA 17.1.1994 16 500 000

Taiwan 21.9.1999 14 100 000

Rusko 7.10.1988 14 000 000

Turecko 17.8.1999 8 500 000

Irán 216.1990 8 000 000

Čína 27.7.1976 5 600 000

USA 18.10.1989 5 600 000

Preventivní opatření v oblastech ohrožených silnějšími zemětřeseními

• technická - vhodný způsob výstavby objektů, který zajišťuje seismickou odolnost

objektu při zemětřeseních o velikosti nižší než je předem stanovená,

• organizační - zajištění připravenosti na dopad zemětřesení (evakuační plány apod.) ,

• právní - kodifikovace nezbytných technických a organizačních opatření, • výchovná – zabránit panice.

Základní pravidla chování při zemětřesení:• Vyhledání bezpečného místa (dveře v nosné zdi, pod pevným

stolem apod.). Nejbezpečnější – volný prostor, ale ne panický útěk z budov např. výtahem. Nezůstávat v úzkých ulicích, zastavit auto na otevřeném prostranství.

Základní pravidla chování po zemětřesení:

• Klid, pomoc zraněným,, sledovat instrukce v rozhlase, nepoužívat otevřený oheň.

• Plyn a elektřinu zapnout až po prověření jejich stavu.

• Opatrnost při opuštění budov, nechodit k moři – nebezpečí tsunami.

Technogenní zemětřesení

• spojená s vodními díly - v Egyptě, Indii, Japonsku, Řecku, Itálii, USA, bývalém SSSR. Celkem 70 silnějších otřesů, první v 30. letech 20. století v USA (přehrada Hoover na řece Colorado). Většinou slabé otřesy s ohnisky v bezprostředním okolí vodních děl nebo silnější otřesy s ohnisky v blízkosti zlomů či o aktivaci starých zlomových struktur.

• spojená s důlní činností: pády částí horninových masívů (uvolněná hornina padá

v důsledku své vlastní váhy), horské otřesy- narušení těžby, smrt lidí pracujících v okolí jejich

ohnisek v dolech podzemních i povrchových, např. v Kanadě, USA, bývalém SSSR, Polsku, JAR, Venezuele. V ČR na Ostravsku, Kladensku, Příbramsku a Mostecku. Otřesy ojediněle i v oblastech starých důlních děl na Kutnohorsku a Jihlavsku. Slabé otřesy v oblasti důlních děl, ohniska silnějších otřesů v blízkosti zlomů; oživení starých zlomových struktur v důsledku přídavného napětí vyvolaného těžbou.


Důlní otřesy pozorovány i při budování některých tunelů, při hloubení úložiště radioaktivních odpadů v Kanadě či plynového zásobníku v Čechách.

V případě povrchových dolů největší nebezpečí spojená se stabilitou svahů dolů a se sesuvy svahů lomů, které otřesy mohou způsobit.

rány (údery)- mohou doprovázet zpožděné uvolnění napjatosti části masívu, který byl od okolního masívu oddělen,

výrony plynu (metanu, oxidu uhelnatého apod.).


• vyvolaná injektáží (vtlačováním) tekutin do horninových masívů - hlavně v geotermálních oblastech. Slabé otřesy kolem oblastí, ve kterých injektáž tekutin do horninového masívu. Ohniska silnějších otřesů v blízkosti zlomů v důsledku jejich aktivace. Otřesy tohoto typu i v oblastech, které byly seismicky neaktivní, např. v Denveru, v jižním a středním Arkansasu.,

• spojená s čerpáním tekutin z horninových masívů - v některých geotermálních oblastech, v některých oblastech těžby ropy a zemního plynu (např. v Kalifornii, v Uzbekistánu, v Ekvádoru) a v některých oblastech, kde používány chemické způsoby těžby (např. těžba draslíku v dole Merkers v SRN). Slabé otřesy v bezprostředním okolí čerpání tekutin z horninových masívů, ohniska silnějších otřesů v blízkosti aktivovaných zlomů.,


• vyvolaná vibracemi - jedna z technologií těžby ropy a zemního plynu používá uměle vytvářené vibrace (např. v oblasti Krasnodaru). Na jiných místech mohou naopak dlouhodobé vibrace vyvolat pokles těžby (např. bombardováním ropných polí v Kuvajtu během války v Perském zálivu). Možná, že silné zemětřesení (duben 1991) v Gruzii bylo odezvou na změnu reologických parametrů prostředí, která byla vyvolána bombardováním Iráku.


• vyvolaná explozemi jadernými a nátřasnými a clonovými otřesy - slabé otřesy v bezprostředním okolí testovacích jaderných polygonů, ohniska silnějších otřesů v blízkosti aktivovaných zlomů možnost.

seismického sledování - jedna z možností registrace jaderných explozí (Nevada, Semipalatinsko).

Nátřasné a clonové otřesy - součást technologie dobývání v kamenolomech, hlubinných a povrchových dolech. Nátřasné odstřely v některých případech vyvolávají dotřesy (např. v pánvi Powder River Basin ve státech Wyoming a Montana, u nás i na Mostecku). Slabé otřesy v bezprostředním okolí míst, ve kterých se provádí nátřasné odstřely. Ohniska silnějších otřesů v blízkosti aktivovaných zlomů.

endogenní katastrofy

Documents