ernst gunter-prirozena strava

8/3/2019 Ernst Gunter-Prirozena Strava

1/76

ivot bez chorob

PIROZEN STRAVA

napsal Ernst Gnter

SkriptaPOPULAR

1990

Pedmluva

Kniha Pirozen strava dnes pichz k tm, kte ji nezbytn potebuj ke svmu dalmuivotu. Nakladatelstv Popular ji vydv touto formou dky laskav pi svch spolupracovnk.Poslnm knihy je pomhat nejpotebn jm pi hledn tlesn a duevn harmonie. KnihaPirozen strava je cestou ivotn spokojenosti a vyrovnanosti. Opravdu neplatme mnoho zarozhodujc skok z beznadjn hloubky nemoci k nalezen pevnho zdrav. I kdy spis Pirozenstrava nememe adit k vrcholnm literrnm zitkm, seznamuje ns s elementrnmi pravdami o len nemoc pirozenou cestou, takovou jak utvela lovka v jeho dlouhmvvoji.

Urychlen vydn knihy pln svj el pedevm tam, kde del asov prodleva hrozpinst lovku nov utrpen. Zde se hod poznamenat, e i po peten na knihy nen dvodu,abychom opoutli svho lkae a pestali vyuvat jeho vdomost a zkuenost. Jen budeme mtna vc sv j nzor. A nevyds ns poznn pravdy, e existuj skutenosti sdlovan jednmpokolenm druhmu a modern vda zatm neum takov podivnosti mnohdy vysvtlit. Poznnje jedno z nejtch, smysly lovka a pstroje jsou nedokonal. I vdec je nakonec jen lovk.Vichni bez rozdlu stonme a umrme. U jen proto pistupujme ke knize Pirozen stravabez pedsudk.

K nalezen ztracenho zdrav lovka nesta uspokojovat jen poteby tla. O hodnzvan j je odhalovat tajemstv lidsk due a lidskho podvdom. Nepatrnch steeknekonenho vesmru. Nebo je to njak jinak?

Lidsk posln je bt dobrm a uitenm sob, i svm blinm, v tom bolavm dollov existence. Ke kadmu z ns, dosud ivch, se nezadriteln bl chvle optovnho

1


2/76

splynut s prodou a Bohem. Proto ijme sv j ivot dobe, v cel jeho dlce, aby kad mldostatekasu i monost projevit svou hodnotu. Kniha Pirozen strava je k dispozici vem.

Zbynk mdPraha, kvten 1990

ivot bez chorob je nejlep knihou z m obshl knihovny pln nejrzn j zdravotnickliteratury.

Anita Schrodtov,Portschach

Je to nejlep kniha, jakou jsem za tyicet let studia zdravotnick literatury objevil.Eduard Khler,Ochtrup

Dkuji za knihu. Je vborn napsan. Na tma viva jsem jet nic lepho a pesvdivj-ho neetl.

Otto David,Hamburg

Ped nedvnem se mi dostala do rukou kniha ivot bez chorob. Je vbec nejlep knihou oviv.

Otto Drechsler, Mnichov

vodem

Pedkldan prce je vsledkem mnohaletho studia a bdn v len nemocnch. Hledodpov na otzku, pro tak mnoho lid trp nejrzn jmi nemocemi, kdy zvata ijc vevoln prod jsou vtiny chorob ueteny.

il jsem vce ne deset let v USA. Vnoval jsem se tam otzkm zdrav vivy a ovil jsemsi mnoho praktickch poznatk americkch badatel. Vsledky jsou tak pekvapujc, e si jenemohu nechat pro sebe.

Knih o nejrzn jch dietch je nepebern. Tato kniha je mimodn proto, e pinmnoho novho a prkopnickho. Je dleit, aby tenprohldl a poznal pravou pinu chorob,aby se ped nimi mohl inn chrnit.

Co ve by dal tce nemocn za sv uzdraven! Teprve nyn poznv, jak moude by udlal,kdyby se vce zajmal o sv zdrav, svj nejvt poklad.

I kdy m zvry jsou strun, nelze si je po prvnm peten zcela zapamatovat. Proto byml i dosud zdrav tenpelivst poznatky, jak se chrnit ped budoucm utrpenm v podobnemoci. Nejdleitj skutenosti jsou zdraznny nkolikansobnm opakovnm.

Ernst GnterThringen, Schweiz-vcarsko

I. vod k vydn v roce 1986

Pro je tak mnoho lid nemocnch? Pro jsou vechny nemocnice peplnn a musme stavt

2


3/76

dal a dal? Co je hlavn pinou onch onemocnn?Nae kniha vm d pravdivou odpov. Hlavn pinou je nepirozen viva.

Nemuste v bec onemocnt. Mete se dokonce uzdravit z nejtch nemoc. I v tomppad, e se lkai vzdali nadje na vylen. To nen le, ale pravda pravdouc. Na pirozenmzpsobu lby neme nikdo mnoho vydlvat, proto se tak mlo propaguje. Zvate vak, e pi

naem zpsobu l

en nepodstupujete dn riziko a vsledkem budete p

ekvapeni. KnihaPirozen strava vm dv pm nvod k len, velk mnostv recept a odpov na vtinu

otzek. Pesvd vs, e vaenm se znehodnot a zni tm dv tetiny potravin. Dnenzpsob stravovn sice lovku zapln aludek, ale postrd vivnou hodnotu. Prv proto selid pejdaj, otravuj svj organismus a pibvaj na vze. Za takovch okolnost lovk dve ipozdji onemocn. Prv v tom spov zkenost civilizanch chorob.

astn pacientka mi po vylen napsala nsledujc slova: Trpla jsem srdenchorobou, stlmi bolestmi hlavy, nespavost a depresemi. On choroba pispla k tomu, e sem j ivot stal tm nesnesitelnm. Ani odborn lka neuml pomoci. Denn jsem uvalaspoustu rznch lk, dokud mi ptelkyn nepinesla Vai knihu. Tato astn nhoda pineslazsadn obrat v mm ivot.

Pacientka se pln vylila. Svj vdk projevila tak, e objednala vt poet vtisk knihyPirozen strava a rozdala je nemocnm.

Mohu uvst znan poet pacient vylench z nevylitelnch chorob, jako jsouonemocnn srdce, rakovina, cukrovka, revmatismus. Zzranm lkem zde je neznehodnocenpirozen strava, jakou matka proda nabz vem ivm tvorm.

Problm svtov vivy meme rychle vyeit, kdy vechno obil a z nho vyrbn jdlo pouijeme v syrovm stavu. Msto abychom je pekli, nebo prmyslov vyrbli maso vivoinch velkochovech. Jeden kilogram obil m vt vivnou hodnotu ne deset kilogrammasa. K produkci jednoho kilogramu masa je prmrn teba sedmi kilogram obil. Syrovouzeleninou a syrovou potravou rostlinnho pvodu v bec lze uivit ptkrt vce obyvatel nestejnm mnostvm potravin tepeln zpracovanch.

Hladovjc nrody v rozvojovch zemch je mon nasytit za vyuit poznatk zskanch vknize Pirozen strava. Souasn by se tm vyeila i otzka nedostatku energie, kter zvlt vAfrice zpsobuje nesmrn pote.

Ernst GnterThringen 1986

II. Len nemoc je drah

Nejprve uvedu krtk svdectv mch bvalch pacient, kter jsem dve neznal, ani jsemje nikdy nevidl a vichni se uzdravili podle mch pokyn.

Jejich zkuenosti mohu zjemcm pedloit k nahldnut, ppadn jim mohu sdlit jejichadresy.

Pan A. O. z K.: Trpla jsem tkou nervovou, srden a aluden chorobou. Lkai si semnou nevdli rady. Kdy jsem si peetla Vai knihu, zaala jsem se podle jejich rad dit, ikdy jsem mla malou nad ji. Ale po prvnm tdnu len jsem u lpe spala a dnes se ctmcelkov dobe. Mm tyi dti, o n se mohu opt starat.

Pan J. M. z G.: Ml jsem tkou artrzu. Ped operac jsem dospl k rozhodnut lit se

3


4/76

dietou. Kad msc se mj stav zlepoval. Te u jsem zdrav a podnikm try do vrch.Pan H. S. z B.: Leel jsem na oddlen pro umrajc. Krvcel jsem z st, sliznic, o, nosu

a u. Hrozilo mi zaduen, ml jsem zduel krn lymfatick lzy a blch krvinek jen 500 000.Sebral jsem se, odeel z nemocnice a za pl roku jsem byl vylen z tk leukmie.

Pan C. K. z R.: Dvacet let jsem trpl s pokozenou plotnkou. Te u nemm dn

tkosti.Pan H. K. z A.: S pirozenou stravou jsem zskala dobrou zkuenost pi krvcen z dlohy

a pi rakovin ke. Dnes jsem pln zdrav.Pan E. F. z B.: Trpilo m tk revma. Mj stav se velmi zlepil.Pan W. E. ze Z.: Jako padestilet jsem onemocnl rakovinou tlustho steva. Diagnza

znla pokroil rakovina tlustho steva, je teba ihned operovat, jinak bude pozd! V nouzinejvy jsem zaal studovat knihy o len pirozenmi prostedky. Potom jsem se mstooperace rozhodl jst syrovou stravu. Po tech mscch jsem pestal krvcet. Pirozen strava mitak zachutnala, e u jsem pi n zstal. Od t doby pelo tyicet let, ani jsem byl nemocen.Dnes mm jednadevadest rok a dosud nemm dn obvykl staeck pote. Vidm dobe ajsem zdrv. (Pan Egli zemel v devadesti sedmi letech.)

Pan O. D. ze Z.: Diagnza: rakovina prostaty. Po tech mscch syrov stravy se ctmpodstatn lpe. Zeslil jsem, nemm bolesti a je mi dobe.

Pan C. G. z F.: Jsem o mnoho vkonnj neli dve. Za cel den se nectm unaven. Knormlnstrav u se vrtit nechci.

Pan M. Z. z G.: Povrzvalo mn koleno a nemohl jsem udlat ani dep. Dnes udlmdep teba sedm a bez vrzn.

Pan H. R. ze Z.: Podstatn se mi zlepil spnek.

Odvodnn, nvody, recepty lebnch a profylaktickch metod, kter dle uvdm, jsousestaveny podle nvodu legendrnho staroeckho lkae Hippokrata, povaovanho zanejslavnjho lkae vech dob. Jeho heslem bylo slov: Vae pokrmy a jsou vaimi lky avae lky a jsou vaimi pokrmy! Lka Hippokrates doporuoval vem lidem, zdravm inemocnm, zvltn pirozenou stravu zbavujc organismus nejrznjch jed, nadbytenchkyselin a souasn dodvajc ivotodrnou slu. Naznaen metoda se aplikovala del dobu.Podle novovkch zkuenost m trvat est a osm tdn. Ale pi rakovin a cukrovce trv dlene pl roku. spch Hippokratovy metody spov v len skuten piny nemoci, a tm icelho organismu. Nel jen bezprostedn pznaky. Rovn lze ci, e pirozen zpsob lennem vedlej inky a je pomrn jednodue uskuteniteln!

Pirozen strava je lebnm postupem, jen nejen l, ale souasn je i pokrmem.Protoe je velmi chutn, vyhovuje i zdravm jedincm, kte si cht j zdrav upevnit. V asepechodu na pirozenou stravu, za dva a ti tdny, pln vymiz pocit navy a u obznchpoklesne hmotnost. Lid trpc podvivou se pibl k ideln tlesn vze. Fyzicky pracujczv svou vkonnost a pitom se nedostavuje obvykl pocit zn. Z praktickho hlediska jevhodnj, kdy se pro pirozenou stravu rozhodne cel rodina.

III. Pirozen strava proti rakovin

Civilizan choroby vznikaj pevn v dsledku nesprvn vivy. Zabrnit jim je mon jen pirozenou stravou. (Dr. H. P. Rusch). Americk lka Dr. Gerson vylil z rakoviny ustovky pacient. Dval jim ze zatku jen jeden a dva litry smchan zeleninov vy denn,pevn mrkvov. V poslednch letech bylo dosaeno vbornch lebnch vsledk pi tchto

4


5/76

chorobch:Rakovina, srden choroby, znty kloub, luov kameny, cukrovka, choroby aludku a

stev, tuberkulza, kon choroby, roztrouen sklerza, choroby prostaty a u vtiny dalchnemoc. Pirozen strava znamen prevenci, ale pedevm pln vylen i beznadjnchppad za pedpokladu, e je pouita vas a eln.

Uvedu pklad vyl

en pokro

il rakoviny, kter mi za mho dlouholetho pobytu vAmerice nejvc utkvl v pamti. tyicetilet R. J. Cheatham trpl rakovinou ke. Byl optovn

operovn, a kdy jeho choroba vdy znovu vzplanula, lkai se vzdali jeho dalho beznadjnholen. Propustili R. J. Cheathama z oddlen, kde leelo dalch patnct pacient s rakovinou, dodomcho len. Jak pan Cheatham vzpomn, ani jeden z tchto pacient u neije. Po pchodudom se p. Cheathamovi pln nhodou dostala do rukou kniha o len nemoc pstem,zeleninovmi pitnmi krami a pirozenou stravou. Zkusil tuto metodu sm na sob a pln sevylil. Dnes vede velk lebn dm Bonita Springs na jin Florid, kde jsou pacienti lenizpsobem, kter on sm spn ovil.

O monosti vylen rakoviny se doteme i v knize dnsk lkaky Christiny Nolfiov Mzkuenosti s pirozenou stravou. Autorka onemocnla rakovinou prsu. Jako lkaka si bylavdoma, jak riskantn je len rakoviny ozaovnm a operac. Radji volila ve vech ohledechnejmn kodliv zpsob l by pirozenou stravou. S nasazenm vlastnho ivota dokzala,jak inek m dsledn pouvan pirozen strava. Za prvn dva msce se sice ndor velikostislepiho vejce nezmenil, ale pacientka se ctila lpe. Pozd ji se ndor zaal postupnzmenovat a za dal ti msce se pln ztratil. Po roce si byla Dr. Nolfiov svm vylenm takjist, e se vrtila k obvykl vaen strav, ovem s vylouenm masa. O nkolik msc pozdjise opt ctila unaven, mla patnou nladu. Nakonec s hrzou zjistila, e se ndor objevil znovu.Kdy si uvdomila, e jde o recidivu rakoviny, rychle se vrtila k pirozen strav a znovu sevylila. Tehdy pochopila, e samotn vegetarinstv ped civilizanmi chorobami nechrn.Jde-li o zdrav, dokonce i o ivot, nememe si dovolit kompromisy.

Na otzku, zda pi diet z pirozen stravy jsme schopni vykonvat i tkou fyzickou prci,je odpov jednoznan kladn. Pi tto diet je vkonnost mnohem lep ne pi jakkoliv jin.V posledn dob asto slyme, e pikov sportovci dosahuj nejlepch vkon prv spirozenou stravou. Ppad uzdraven pirozenou stravou zde meme uvst nepebernmnostv. Je nejvy as vn poloit otzku, pro se tato jednoduch a nejinn j metodapedchzen a len chorob ped veejnost v podstat utahuje. Pro jsou lid takto podvdni?

Kdy byl asi ped padesti lety objeven vznam vitamn pro nai vivu, udlala z tohovda velkou senzaci. Velo ve veobecnou znmost, jak kody psob nedostatek vitamn. Kemu takov propaganda? Protoe prmyslov vroba vitamn je obrovsk byznys.

Roku 1940 americk vdec Eduard Howell objevil enzymy, bez nich je ivot na planetZem nemon. Pro vda tak tento objev nehodnotila odpovdajcm zpsobem, jako v ppadvitamn? Vysvtlen je jednoduch. Enzymy jsou ptomny v pirozen strav a ve velkm senedaj prmyslov vyrbt. Ned se z nich udlat obrovsk obchod se zdravm. Kadmu pacientovi je pirozen strava bez velk reklamy voln pstupn. Chemick, farmaceutick apotravinsk prmysl z toho nem dn uitek.

A co lkai? Vtina lka nen o nesmrn lebn hodnot pirozen stravy informovna. Navzdory velkmu vdeckmu pokroku jsou lkai i laick veejnost ponechni v blaennevdomosti.

Co je nezajmav pro prmysl, je velmi zajmav pro ns, kte hodlme zstat zdrav. Protodme nai vldu, aby se nedala ovlivovat monopolistickmi zjmovmi skupinami, ale aby

5


6/76

svmu lidu sdlila celou pravdu tkajc se naeho zdrav. Velk spchy v lb rakoviny ajinch nebezpench chorob pirozenou stravou, ne chemickm prmyslem, jsou ped veejnostskrvny. Rovn knihy jako Zprvy o padesti ppadech uzdraven rakoviny od Dr. Gersonazstvaj stavy pro vzkum len rakoviny nepovimnuty navzdory tomu, e oban plat nadanch pro sv zdrav miliardy kad rok. Velc lkai, prkopnci zdrav zamen na nvrat k

prod

i propagto

iist, chemikliemi neotrven vivy, jsou v

tinou lka

a chemickmikoncerny zlehovni, zesmovni a pronsledovni.

Pokud jde o lkae, sami vidme, e vtina z nich je neinformovan, protoe umrajpedasn na infarkt, rakovinu a na civilizan choroby vbec, stejn jako jejich pacienti. Ostatn,napklad pedstavitel velkch chemickch koncern a rznch monopol, pokldaj chamtivvysok dividendy za vy hodnotu ne je zdrav lovka.

Bume si vdomi, e nemoc a pedasn smrt nejsou ranami osudu, ale dsledkemporuen zkon prody lovkem samm. Jist existuj i takov nemoci, kter nejsouvyvolny pouze nepirozenou stravou. Ale i v tchto ppadech podlomen pirozenodolnosti proti chorob hraje dleitou lohu. Ale vrame se k enzymm.

Co vlastn enzymy jsou a v em spov jejich vznam?

Co vlastn enzymy jsou a v em spov jejich vznam? Enzymy jsou organick ltky, ktervznikaj v rostlinnch a ivoinch organismech a umouj rozloen a zuitkovn napirozen potravy a rzn metabolick procesy ve tknch. Bez enzym se buky nemohou dlit.Nemohou rst ani v rostlinn, ani v ivoin i. lovk se narod s uritou zsobou enzym.To jsou endogenn enzymy, a kdy tlu nedodme s potravou jin (exogenn) enzymy, zsoba sevyerp. Vznikaj choroby a organismus pedasn strne a umr. Protoe enzymy jsoutermolabiln, podlhaj pi vaen zkze. Organismu je meme v potebnm mnostv dodatjen v podob tepeln nezpracovan potravy. Nejvce enzym je v obilnch zrnech, lutninch, vsemnkch slunenice, tykve a v oechovch jdrech. V zelenin a ovoci je jich o nco mn,zato maj zven obsah vitamn, kter je k normln funkci enzym potebn. V dsledkunedostatku enzym me dojt k porue vroby hormon ve lzch, k porue odstraovnkodlivho odpadu v jtrech a ledvinch, je ohroen vznik zdravch a odstraovn vadnch aporuench bunk ve tknch. S nedostatkem ivch enzym souvis vznik civilizanch chorob,pedevm aterosklerzy a jejch smrtelnch nsledk, rovn i rakoviny. Kdy se v organismuvyerpaj endogenn enzymy a vas nedodaj exogenn enzymy, dochz k pedasnmu strnut.Z toho vyplv, e pi dostatenm zsobovn enzymy se organismus vzpru, pote stvymiz, buky se regeneruj, pokoka se stane elastickou, funkce lz se obnov a dojde kpostupnmu omlazen celho organismu, a to i ve sfe sexuln. Pirozen strava je i nejlepmkosmetickm prostedkem. Enzymy urychluj obnovovn bunk, tm zabrn vytven vrsek,udruj hebkost a mladistv vzhled pokoky.

Obavy, e v zim je zsobovn enzymy nemon, jsou neopodstatnl. I kdy nendostupn erstv zelenina a ovoce, nesmme zapomnat na brambory, mrkev, ervenou epu,esnek, cibuli, zel apod. Nejbohatm pramenem erstvch enzym jsou naklen obiloviny alutniny.

Matesk mlko obsahuje v prvnch dnech po porodu ptkrt vce enzym ne pozdji.Pedvdavost prody je obdivuhodn. Novorozetko potebuje toti v poten etap svhoivota mimodn vysokou dvku enzym.

V naich vahch jsme u poznali, jak obdivuhodnou lohu enzymy zastvaj, a e jejichfunkce podlh zkonm prody. Nechme teni na uvenou, jestli nien enzym vaenm,

6


7/76

pasterovnm a konzervovnm nen zloinem proti sam podstat prody. Zmnn procesyznehodnocuj i ostatn vivn ltky, vpnk, fosfor, sru, elezo a mnoh dal. Tm zpsobujcelou adu chorob. Chemici sice tvrd, e vaenm se minerln ltky nemn. A to je pravda.Jene po vaen u nejsou ptomny enzymy, kter s minerlnmi ltkami byly organickyprovzan. Proto je organismus u neme zuitkovat. Stanou se kodlivm odpadem.

V jedn zoologick sbrce v Schaffhausenu meme spat

it na lebkch ps

a ko

ek mnohoppad zubnho kazu. Ale u zvat ijcch ve voln prod zstvaj zuby zdrav, protoe

neerou nic vaenho.Syrov strava zabrn nejen vzniku zubnho kazu, ale i artrze, ischiasu, pokozen ptee,

ostatnm chorobm kost, kter jsou dsledkem nedostatku minerlnch ltek ve vaen nebokonzervovan potrav.

V nkterch vcarskch zkladnch kolch m u pi nstupu do prvn tdy jedna osminak vadn dren tla. Je zpsobeno nepirozenou stravou. Nepomohou lky ani lzeskprocedury, dokud nen odstranna opravdov pina onemocnn.

Souasn s nedostatkem minerlnch ltek dochz k pekyselen organismu, a tm i kevzniku dalch chorob. V uvaen strav se zv koncentrace kyselin a odpadu, kter sedostvaj do krve a mly by bt z organismu vyloueny. Jene v dsledku peten vyluovacchorgn se tento odpad usazuje ve svalech, kloubech, tepnch, lunku, ledvinch, ki atd. Takvznik revma, aterosklerza, srden onemocnn, lunkov kameny, kon choroby a podobn.Me znt neuviteln, kdy konstatujeme, e pinou vech infeknch chorob je opt jenzaplaven organismu kyselinami a nadbytenm odpadem z nepirozen vaen potravy. Obavyped choroboplodnmi zrodky a viry jsou neopodstatnl za pedpokladu, e si lovk nezniilod prody vrozenou odolnost proti vem chorobm. U dt, kter jsou od tlho vku o syrovpotrav, nejsou asto potebn ani rzn, asto nebezpen, okovn. I bez nich jsou tyto dtiodoln proti infeknm, ale i vem civilizanm nemocm. Mme-li sv dti rdi, vychovvme jeke zdravmu ivotu dobrm pkladem.

Vzpamatujme se

Papouek ze sousedstv neme dostvat praen oky, nebo by ochoel. Pro ale memedvat praen oky naim dtem, kter jsou nm jist dra ne n jak papouek? Pro jelidem zatajovna pravda a ti z nedostatku enzym a vitamn trp nejrzn jmi nemocemi apedasn umraj. Nen mon vyut miliny darovan nrodem na vzkum rakovinyrozumn ji a pout je k en osvty ozejmujc nejast j piny vzniku rakoviny, totinepirozen civilizovan stravy? Pedstavitel nejvtch monopol jsou toho nzoru, e prvto by vedlo k nrodohospodsk katastrof, protoe velk chemick a potravinsk zvody, alei mnoh nemocnice, by mohly zavt sv brny. Takov podniky armdy nemocnchnevyhnuteln potebuj ke sv prosperit. Je-li vtina lka chemicky orientovan, nezbvnm ne se domnvat, e jejich odborn pprava je ovlivovna chemickm prmyslem. Jeskandln, e jedn politick stran ve vcarsku se podailo zabrnit zaloen koly uren provchovu lka zamench na prodn len. Spolkov vlda je v cel vci zejm bezradn.Co asi pov lid, a se dozv pravdu?

Mnoho lid m organismus zamoen kodlivm odpadem tak, e jejich ivot kon nhle. Vnejlepch letech ivota na nsledky zvanho onemocnn, ppadn na infarkt. asto jsou tolid, kte nikdy nemli vnj zdravotn obte. Jejich zdrav vak bylo pouze zdnliv, nebonsledkem nepirozen stravy s nedostatkem plnohodnotnch a neznehodnocench enzym,vitamn a minerlnch sol, se asto projev a po dlouhch letech, kdy u je pozd. Tehdynepomohou ani lky, ani ozaovn, ani transplantace orgn. Je zcela pirozen, e srdce

7


8/76

transplantovan do otrvenho tla rovn brzy vypov slubu. Pi kad chorob je nemocncel tlo. Pokud budeme tento poznatek zanedbvat a stle se nejrznjmi metodami pokouetlit jen propuknuv chorobn pznaky, a ne celho lovka, bude nae snaha marn.

Nkdo me namtnout, e jsou takov jedinci, kte se nestravuj podle zsad pirozenvivy a pece se dovaj vysokho vku. Nezapomnejme, e jde o velmi vzcn vjimky u

lid, kte v

tinou ij st

dm

a t jsou vystaveni nejr

znjm chorobm a potm st

.

Jak vznik rakovina

Mezi vznikem rakoviny a nepirozenou stravou je npadn souvislost. Nedostatkem enzymje zavinna porucha dlen bunk. Nastv tvorba vadnch bunk a jejich chorobn bujen. Taktovznikaj nejrzn j ndory jako rakovina, myomy a jin. Zdrav buky se zanou nhleneorganizovan rozmnoovat, prorstaj zdravmi sousednmi orgny a tm poru jejich funkci.Vznik rakoviny podporuj i chemiklie, uml hnojiva, insekticidy, konzervan jedy, chlr aflur v pitn vod, nikotin, kuchysk sl a rzn jin jedy. Kdy jsou tyto jedy schopnkonzervovat potraviny a usmrtit mikroby, je pln samozejm, e zni i enzymy.Znehodnocenm a znienm enzym je znemonna jejich kontroln innost pi dlenbunk, a tak dochz ke tvorb abnormlnch rakovinovch bunk. Existuj rzn druhyrakoviny. Kad druh vznik chorobnm rozmnoovnm bunk bez toho, e by pi tom hrllohu njak virus. Viry penej infekn choroby. Rakovina vak nen infekn. Podle naichzkuenost existuje jen jeden inn prostedek proti rakovin, a tm jsou iv, ani vaenm, ani jinou manipulac neznehodnocen enzymy z pirozen syrov stravy. Neumme je vyrbt vchemickch tovrnch, ale jen vypstovat u biologicky zamench rolnk a zahradnk.

Nepmm dkazem v naich vahch je i ta skutenost, e u prodnch nrod senevyskytuje rakovina, ani jin civilizan choroby. Takovm nrodem jsou i Hunzov, ijc vodlehlm dol Himalj. U nich byly chemiklie, uml hnojiva a konzervy neznmmi pojmy.Mlko a vechny potraviny konzumovali v syrovm stavu. Kdy civilizace pronikla do dolHunz po nov cest, dovezla konzervovan potraviny, bl cukr, kuchyskou sl, alkohol atd. Azdrav malho nroda bylo podkopno.

Abnormality a potraty

Jsme pesvdeni, e i defektn dti, jako mongoloidi a dal deformity, se rod v dsledkunedostatku enzym. Podobn jako u rakoviny vznikaj i v tomto ppad nedokonal zrodenbuky. Naproti tomu organicky zdrav nastvajc matky ivc se pirozenou stravou rod zdravdti. Prbh jejich porod bv leh. Nedochz u nich k potratm, ani k pedasnm porodm.Vzhledem ke zven chemizaci zemdlstv a potravinskho prmyslu dolo i ke zvenvskytu rakoviny. Mli bychom se hlasit doadovat produkce biologicky istch, nezvadnchpotravin. Vzhledem k tomu, e ve statistice mrt se rakovina dostala na tvrt msto a finannprostedky na vzkum pin rakoviny dv lid, je absolutn povinnost vdc uznat vznamenzym a tedy pirozen syrov stravy pi vylen etnch ppad rakoviny. To jsou znmskutenosti, je nelze dle tajit. Znovu uvdm vznam knihy dr.Gersona: Zprvy o vylen 50ppad rakoviny. I tento lka l pedevm pirozenou stravou. Dokud nebude uznna aodstranna hlavn pina rakoviny, nepome ani ozaovn ani operace. Naopak. Ozenm jsoutkn tak pokozeny, e se daj tko vylit i syrovou stravou. Lkaka dr. Nolfiov dobevdla, pro odmt ozaovn i operaci.

Je povinnost spolkov vldy kontrolovat, jak jsou pouvny miliny, kter vnujeme na

8


9/76

vzkum zemdlstv, pe asopis Volksgesundheit v dubnu 1971. Kdyby jen st sumy, kterjde na uveden ely byla urena na biologick vzkum, lid by s tm urit souhlasil. Dkazemtoho je i est milin, kter nrod daroval na boj proti rakovin. Je projevem zoufalstvvyvolanho strachem ped rakovinou. Je to zejm i z toho, e jen se biologicky vypstovanprodukty objev na trhu, jsou hned vyprodny.

Jsme pesyceni jedy?

Na podzim roku1968 byla v nemocnici v Arau vyetovna skupina matek. Zjistilo se, e jejich matesk mlko obsahovalo v prmru o patnct procent vce insekticid, ne kolikpovoluje mezinrodn norma pro kravsk mlko uren pro dospl. asopis Reform + Dit ktomu poznamenv: Je nepochopiteln a nezodpovdn, kdy v takov situaci zdravotnickorgny nepodniknou nic k prosazovn biologickho, jed zbavenho zemdlstv. V jinchsttech jsou zlepovny zkony na ochranu spotebitel, ale u ns (ve vcarsku), m bt na bioproduktech oznaen vypstovno bez jed, bez insekticid zakzno. Jinmi slovy, stt podnik vechno, aby tch nkolik stovek poctivch rolnk, kte pstuj bioprodukty, byloznemonno. Ptme se, kdo vlastn vldne v na zemi? Komu vlastn zle na tom, abyznemonil zaloen kol pro biologick zemdlstv, pro alternativn medicnu. Komu zle natom, aby mlko a mln vrobky byly pasterizovny? Jist ne naemu lidu, kter vol ponprav.

IV. Nkolik ppad uzdraven

Syrovou stravou a hladovkou meme vylit nejrzn j choroby. Hlubok dojem na muinilo uzdraven mho otce, kter trpl na srden chorobu a vodnatelnost. Tehdy jsem jetnebyl pvrencem syrov stravy a neml jsem zkuenosti s alternativn medicnou. Logickouvahou jsem vak piel na nezbytnost proistit organismus pacienta stenou hladovkou,zkazem pouvn masa a kuchysk soli. Otci bylo jen 56 let a u njak as byl nemocen. Mrady odmtl a jeho lenm byl poven nejlep lkav okol. Obas otci pchl injekci. m dltm astji. Pedepsal dietu s omezenm masa a soli. Bez plnho zkazu povn masa a soli jetakov dieta iluzorn. Vme dobe, e kdy lkadovol nco konzumovat s mrou, nebo jenomtroku, znamen to, e mnostv si me pacient urit sm. Tak se tak lil mj otec a jehostav se oividn horil. Zdlo se, e ani lkau nev v jeho uzdraven. Mimo injekce mu unedval nic. Nohy pacienta byly opuchl jako soudky. V dsledku vodnatelnosti se dostaviladunost. Otec u nemohl vbec spt. Jeho stav se vak nemohl zlepit, dokud ml aludek plnkodlivch jdel, kter byla opravdu pinou jeho choroby. Pokad, kdy jsem mu radil pejtna jinou dietu, jeho odpov znla: Lkav nejlpe, co mm dlat. Tehdy jsem poprv zail, jak tvrdojn je lovk schopen brnit sv zlozvyky a pitom si ani neuvdomuje, e vlastnpch sebevradu.

asto jsem se domnval, e utrpen vt ne podstoupil mj otec u ani neme existovat.Cel noci stnal. Kdy jeho choroba vrcholila a konec se zdl bt blzk, zeptal se m otec: Covlastn mn tou dietou? Tehdy jsem vidl, e je ochoten pijmout moje rady. Dval jsem mu jen cibuli a chlb tence poten mslem, k tomu lek urologickho aje. Po dvaceti tyechhodinch se otci poaly ztrcet otoky na nohou, dunost se zmrnila, take u mohl spt. O tdenpozdji otoky ustoupily docela, vedy v podkolen, kter ml u nkolik rok, se zahojily a daltden u otec doel pky do sousedn vsi, vzdlen dva kilometry. Po tak tk chorob to bylo jako zzrak. Postupn jsem jeho jdelnek rozioval, vynechal jsem vak stravu, kter jeho

9


10/76

chorobu zpsobila. Prohlauji na svou est, e jsem tento ppad popsal podle pravdy a nic jsemnezveliil.

Syrovou stravou lze vylit nejen tk choroby, ale i men nepjemnosti jako bolestihlavy, vyrky, zpach z st, nava, zcpa a jin. Kdo chce odvyknout ern kv, kouen,lihovm npojm, tomu doporuujeme zat hladovkou. I proti nespavosti je pirozen strava

innm prost

edkem. Kdyby

lov

k i mn

spal, nen nsledujc den unaven ani ospal. Uvnjch chorob se pedpokld, e len potrv o nco dle, protoe i pechod na pirozenou

stravu me nkomu trvat del as. Mus vak postupovat dsledn. Pro zatek doporuujemeradikln omezit maso a ivoin tuky, potraviny pipraven z bl mouky, vaen vejce,pasterizovan nebo vaen mlko, bl cukr, okoldu a kuchyskou sl.

Slunce, voda a pohyb na erstvm vzduchu maj pi syrov strav velk vznam.Nezapomnejme, e vasn prevence chorob je lep ne opodn len.

V. Jak strava je nejvhodnj?

V dvnch asech, kdy se lid ivili masem ulovench zvat, u maso vaili, ppadn pekli. Je zcela neopodstatnn se domnvat, e organismus lovka byl na masitou a vaenou potravu uzpsoben. Pro zvata, kter ij ve svm pirozenm prosted, nejsou nikdynemocn? Naproti tomu u civilizovanch nrod sotva nalezneme pln zdravho lovka.

Kdy v zoologickch zahradch, ze strachu ped nakalivmi chorobami, zaali zvatakrmit vaenou potravou, stala se zvata neplodnmi, onemocnla a hynula. Z toho se lid, pokud jde o zvata, pouili. Potom zaali krmit zvata jejich pirozenou syrovou potravou a zvatazstala zdrav a rodila i zdrav mlata. Jen pro sebe z toho lovk pouen nevyvodil.

Kdy porovnme trvc stroj lovka, bloravc, veravc a elem, uvidme, e lovkunejbli jsou antropoidn opice neboli lidoopi. Napklad gorila m tmstejn zavac orgnyjako lovk. Oproti tomu tygr stejn hmotnosti jako lovk m steva dlouh jen jednu ptinudlky stev lovka. Rozdln jsou i zuby a formy elist. Sliny lovka jsou zsadit (alkalick),a u masoravc jsou sliny kysel. aluden va elem je podstatn kyselej ne u lovka.Napklad pes seere ulovenho ptka s kostmi i pem. I takovou potravu strv, protoe jehotrvc orgny jsou k tomu uzpsoben. Masit potrava prochz stevy lovka, kter m stevaptkrt del ne masoravec, pli dlouho. Tak dochz k jejmu hnilobnmu rozkladu a vznikljedy zpsobuj rzn choroby. aluden vy lovka jsou pli slab na trven masa. elmyna rozdl od lovka maj drpy na chytn a trhn koisti. Jsou zde i jin, na prvn pohled mnnpadn, ale velmi podstatn rozdly mezi bloravci a masoravci. Krev a cel vnitn prostedbloravc jsou zsadit, u masoravc kysel povahy. Masoravec nem potn lzy. Kdy sepeheje, vyplzne jazyk a rychlm dchnm se zbav nadbytenho tepla.

Hominidn opice jsou bloravci a pat do podskupiny plodoravcfrugivor, kte se ivvhradn potravou rostlinnho pvodu, jakou je ovoce, bobule, semena, jdra, konky, hlzy,listy. Uveden rozdly dost jasn ukazuj, e se lovk stravuje nesprvn, a tm sizpsobuje vechny choroby, kter pojmenoval chorobami civilizanmi.

Je mnoho mladch manelek, kter ze sam lsky dvaj svmu manelovi jen tu nejlepstravu. Po ltech se dozvme smutnou novinu, e prv takto iven manel zeme ve vku ticet,tyicet anebo padest let na infarkt, mozkovou mrtvici, rakovinu nebo jinou civilizan chorobu.Rodina vydala na jeho len mnoho penz, ale pacientovi u nebylo pomoci. Takov mlad enato myslela dobe, ale svou nevdomost odsoudila svho manela k pedasn smrti. Vkonenm dsledku v tchto denn se opakujcch tragickch ppadech nejde o nhodnosudov rny, ale o nedostatek informac o pin zvrcenho stravovn dnenho

10


11/76

civilizovanho lovka. Tm, e lovk poruil zkony prody, ztratil instinkt k rozpoznn toho,co kod jeho zdrav. Zvata ijc ve svm pirozenm prosted takov pud maj. Veobecnnvrat k prod je mon spatit jen v systematick vchov dt a mldee k pirozenmuivotu, zvlt v rodin a ve kole.

VI. kody zp

soben vaenm potravy

Zcela nedvno mi kdosi vtzoslavn oznmil, e v okol Bernu zemela tyicetilet ena,kter pr ila o syrov strav. Pozd ji se vak ukzalo, e dotyn byla vegetarinka. Masosice nejedla, ale jdlo si vaila. A to je podstatn rozdl. Jak jsme ji uvedli, nejst maso je prvn podmnkou sprvn vivy. Ale to samo o sob nesta. Vaenm jsou toti znehodnocenynejdleitj sloky potravy. V prvn ad enzymy.

Americk vdec Garten, pe ve sv knize Bolesti a choroby, e uvaen zel obsahuje u jen jednu tyicetinu sv pvodn hodnoty. S enzymy jsou souasn znehodnoceny pedevmvitaminy a minerln ltky. Ve vod vaen zelenina neobsahuje nakonec u v bec nicvivnho. Napklad vitamin C, kter je velmi termolabiln, se vaenm pln zni. Bez njneme v bukch probhat okysliovn, ani znekodovn cholesterolu v krvi. Pi jehonedostatku se tvo zubn kaz, dochz k aterosklerze. Sniuje se i odolnost proti infeknmchorobm a rakovin. Nejvce vitaminu C obsahuje ken, zelen paprika, petrel, zel, jahody,pomerane, kvtk, citrony, ale jen za pedpokladu, e jsou syrov, nekonzervovan. Blkovinynejen ztrcej vaenm dv tetiny vivn hodnoty, ale pi jejich trven jsou vytveny kyselinya odpad, kter se ukld v organismu. Napklad prv tak mohou lid s plnm aludkem bt podvyiven. Za penze vydan za plnohodnotn potraviny dostanou lid na stl jenznehodnocen jdla. Znm autorita v oblasti vivy, Dr. Kellog, ekl: lovk je jedinm ivmtvorem, kter vdom pch sebevradu tm, e otrv svou potravu dve, ne ji zkonzumuje.Vaenm se znehodnot i ovocn cukry a krob. Syrov ovoce je vhodn i pro diabetiky. Uvaenvak ne. To je dal dkaz kodlivosti vaen potravin. Ovoce by se v bec nemlo vait anisterilizovat. Ke konzervovn je vhodn j vyut mrazen. Jet vt mrou se zahnm pokozuj tuky a oleje. Pak zpsobuj aterosklerzu. Za studena lisovan rostlinn oleje vakvzniku aterosklerzy a jejm smrtelnm nsledkm brn.

Vaenm se zmn i pirozen arma a chu pokrm. Potom je musme ochucovat solenm aslazenm blm cukrem. Oba dva postupy jsou zdrav velmi kodliv. Je to skuten alostnnhrada za znehodnocen pirozen syrov stravy. Vaenm se znan zmen objem potravy.Syrov stravy sta jedna tetina a jedna tvrtina, aby se aspo objemov vyrovnala potravvaen. Pokud jde o vivnou hodnotu, tu nememe ani vtm objemem doshnout. Za vtmnostv potravin je teba i vce zaplatit. Ale vdaje za len a lky mnohokrt pekrozven vdaje za potraviny. dn sla vak nemohou vyjdit utrpen, kter zpsobujenepirozen stravovn. Tak mnoho je lovk ochoten obtovat za troku pochybnho poitku.Pitom lidsk chu me bt velmi snadno zmnna, protoe jde jen o nvyk.

Ten, kdo si pln uvdomuje, e zde jde o otzku ivota ve zdrav nebo ivoen v chorobcha o pedasnou smrt, ten je pipraven pejt na syrovou stravu bez problm. Dobe si pamatuji, jak jsem pitom sm postupoval. Ml jsem tehdy nejrad j sardinky. Kdy jsem se zaalpeorientovvat, kupoval jsem si tdn jen jednu krabiku. Postupn jsem kupoval sardinky stleideji. Po pl roce jsem na sardinky pln zapomnl. To u jsem ml oblben pln jin jdla.Co znamen ivot a penze bez zdrav? Tato vaha by nm mla ulehit nae rozhodovn.

VII. Tk fyzick prce a syrov strava

11


12/76

Pi debatch o syrov strav stle slym: Ml bys tce pracovat, potom by se vidlo, tj.

jestli bych vydrel tce fyzicky pracovat pi pln syrov strav. Ale j jsem ve svm ivot utce pracoval a syrov strava se i pi tto prci velmi osvdila. lovka pestane trpitvyerpanost a ze.

Podle uritch zprv byl v N

mecku provd

n vzkum t

ce pracujcch, se z

etelem najejich vkonnost. Prvn skupina jedla hodn masa, druh syrovou stravu. Kdo z nich vydrel dle

pracovat pi stejn zti? Byli to prv ti, kte konzumovali syrovou stravu. Doklady jsou knahldnut u autora.

Dvojnsobn olympijsk vtz v plavn na dlouhch tratch Roos z USA, kter zskal zlatmedaile na OH v Sydney a m, napsal knihu, v n dosvduje, e jeho strava je na 90%syrov pi plnm vylouen masa. Svou mimodnou vytrvalost pipisuje syrov strav apipomn, e do zvod vloil plnou slu tehdy, kdy uvidl ped clem, e jeho soupei jsouvyerpan.

Veobecn nzor je, e maso dv slu. Ve skutenosti je ale jen podobnm povzbuzujcmprostedkem jako kva, kter zpotku sice povzbud, ale brzy nastane celkov ochabnut. Byloby myln porovnvat nai stravu se stravou dravc, kte seerou syrov maso i s k a srst,protoe jejich organismus je pizpsoben prv na takovou stravu. Vaen maso obsahuje vak jen zlomek vivn hodnoty masa syrovho. Vaenm se zni nebo znehodnot dv tetinyblkovin v mase obsaench. Sm pokldm vaen maso za jednostrann znehodnocen pokrm.Je tragick, e dokonce i nkte lkai doporuuj kojencm masitou vivu. Je monnamtnout, e i nkte milovnci masa doshnou vysokho vku. Zde vjimky potvrzuj pravidloa svou lohu t hraje stdmost. Na vrobu jednoho kilogramu masa je teba deset kilogramobil, pitom obil je desetkrt vivnj. Problm vivy lidstva je lehce eiteln.

Vtina vaench jdel obsahuje prv tolik soli, jako speciln krmivo pouvan k vkrmuzvat. U lovka a zvlt u tce pracujcho je to obdobn jako u zvat na vkrm. Slvyvolv abnormln pocit hladu a stlou ze. Oba dva pocity se sname utiit, a to vede kobezit. Dal nevhodou je, e sl ve v tle vodu, kterou pi nmaze lovk vypot spolu sesol. Takov inky jsou pi syrov strav neznm. Te teprve zanme chpat, pro pi syrovstrav vydrme dvakrt tolik nmahy a podstatn mn se unavme. Jakou velkou vhodu byznamenal tento zpsob vivy pro vojsko. Psun proviantu by se zjednoduil na minimum. Vizdle stravovn vojkmsk e.

VIII. Znehodnocen mlka pasterizovnmPasterizaci objevil v minulm stolet Louis Pasteur, francouzsk drogista. Ohtm potravin

na 80o

se mly usmrtit vechny choroboplodn zrodky v potravinch. Tm se vak potravinynejen znehodnot, ale stanou se kodlivmi. O tom pe v r. 1958 asopis Mind und Matternsledujc: V zemdlskm uiliti ve Skotsku probhaly pokusy s pasterizovanm a syrovm

mlkem. Osm novorozench teltek dostvalo od prvnho dne mlko pasterizovan a dalchosm teltek mlko syrov. Z prvn skupiny u po prvnm msci zahynuly dv telata. Tet sepodailo zachrnit, ale jen za cenu peruen pokusu. tvrt zahynulo dva dny po skonen pokusu a ostatn telata byla zachrnna syrovm mlkem. Teltka ve druh skupin, kterdostvala nemanipulovan syrov mlko, zstala pln zdrav. Amerit vdci Potenger aSimonsen uskutenili pokusy s kokami. Tento pokus probhal nkolik koich generac.Syrovm mlkem krmen koky se vyvjely normln. Mlata iven pasterizovanm mlkemonemocnla kivic (rachitis), kter se stala u vtiny z nich i pinou smrti. U koek, kter

12


13/76

nedostvaly syrov mlko, se asto objevovaly potraty u v prvn generaci. I povahov se tytokoky podstatn mnily. Stvaly se agresivnmi, krbaly a kousaly. U 53% degenerovala ttnlza.

Jak z pokus vyplv, ztrc pasterizovan nebo vaen mlko svou vivnou hodnotu.

Kanadsk biolog H. Tobe pe v knize Enzymy, jiskry ivota, e zahnm nad 40o

i

psobenm chemikli ztrcej potraviny postupn vechny pro ivot dleit enzymy. Takto semohou vechny hlavn sloky mlka (vpnk, elezo, fosfor) v naem tle jen v minimlnmmnostv vstebat (asimilovat). Zbytek je jenom balastem, kter zneiuje nai krev.Choroboplodn zrodky, kter navzdory pasterizaci zstvaj v krvi, zpsobuj rzn choroby.Pasterizovnm je tedy dosaeno pravho opaku. (Zde bych jen upozornil na nejnovj pokusyprovdn v USA pi lb AIDS se zvyovnm teploty krve v mimotlnm obhu mrn nad 42oC, kdy se zejm neni ivotu nezbytn ltky, ale ostatn ano. Pozn. pekl.)

Anglick badatel dosvduje nsledujc: Such vtvka je napadena bakteriemi a ervy.Pro nen napadena i vtvka zdrav, pln vy a ivota? Bakterie maj za kol odstraovat vprod odpad. Proto napadaj i odpad v na krvi a bunn tkni. Myslm, e prv onyzpsobuj mnoho chorob. Aby tento nzor potvrdil, pozel profesor Emerich ampulky s bacily

cholery, kter mu vbec neukodily.Jedna matka trvala na tom, aby jej dt dostvalo erstv nadojen mlko jen od jedin

krvy. Po njakm ase se ukzalo, e prv tato krva mla tuberkulzu. Dt urit vypilomiliny bacil tuberkulzy, ani by mu n jak ukodily. Skutenost, e dt ilo o pirozenstrav, zvila jeho odolnost tak, e se v jeho malm organismu kodliv bacily nemohlyrozmnoit. J. H. Oliver dle pe, e mlko je mistrovskm dietetickm dlem prody. Kdy jevak pasterizovno, stane se kloakou chorob a smrti. I vpnk se v nm znehodnot.

Dr. Evelyn z Londna zjistil, e syrov mlko je vbornou ochranou proti zubnmu kazu udt. Pokusy v tomto smru uskutenn se sedmi sty padesti chlapci v obdob t a ty letmly pekvapujc vsledky. U skupiny padesti osmi dt, kter od estho roku svho vkudostvaly prvotdn syrov mlko, nezjistil po uveden dob ani jeden ppad zubnho kazu.

Americk badatel Arnold de Vries pe v knize Elixr ivota o rznch pokusech v Angliia Americe, na univerzitch i v nemocnicch. Dti, kter dostvaly vlun pasterizovan mlko,onemocnly v krtkm obdob skorbutem (nedostatkem vitaminu C), dle na rachitis (nedostatekvpnku), poruchami trven, prjmy a jinmi chorobami. Pasterizovan mlko nechrn ani pedtuberkulzou. V dtskm domov, kde vt skupina chlapc dostvala syrov mlko, onemocnlna TBC jenom jeden chlapec. Arnold de Vries uvd pesn daje. Z uvedench ppad je jasn,e vaen a pasterizovn mlka ns stoj ron miliardy.

Ped lty jsem bydlel na Florid v USA. Jednou jsem zkouel obstarat syrov mlko prosousedovy nemocn dti, ale nepochodil jsem. Rolnci mi mlko nechtli prodat, protoe totamn zkon zakazuje. Nevdomost oban umonila nkolika spekulantm takov nvrhuzkonit. Jedinou pednost pasterizace je, e takov mlko je mon dopravovat na del

vzdlenosti, ani by zkyslo. Spotebiteli tm vak vznikne nenahraditeln koda. Nezapomnejme, e mlko obsahuje vce vpnku ne kterkoliv jin potravina. Vpnk jenejdleit j z minerlnch sol. Nejvce jej potebuj kosti a nervy. Devadest procent lidsk populace trp nedostatkem vpnku. Dsledkem toho jsou rzn choroby jako ischias, artrza,choroby ptee, kloub, srdce, nerv i zlomeniny kost. Abychom tmto chorobm pedeli,potebujeme denn syrov mlko nebo zeleninu.

Ve vtin oblast Nmecka u syrov mlko ke koupi nen. vcarsko je na tom o ncolpe, tebae i tady je monost koupit syrov mlko stle men. Kdy nedojde k nprav,

13


14/76

budeme i ve vcarsku brzy bez syrovho mlka. U nyn se pije mnohem vce pasterizovanhomlka, pestoe je dra. Veobecn nen znmo, e pasterizovan mlko je znehodnocen, aproto je astou pinou onemocnn. Naopak, mnoz nevd, e pitnou krou syrovho mlka jemon nejrznj tk choroby vylit. Jako npoj k uhaen zn je syrov mlko jedinen apodstatn lacinj ne rzn sladk limondy. V tomto ohledu je erstv mlko o mnoho lep

ne pivo.Jogurt je vaenm pi vrob sten znehodnocen (enzymy, vitaminy, blkovina,vpnk) a jeho siln kysel reakce zbavuje organismus dalho vpnku. Naproti tomu syrovmlko je nejlepm zdrojem vpnku, a navc m alkalickou reakci a neutralizuje kodliv kysel jedy v tle jako zelenina. Tm l choroby. Nikdo neme tuto skutenost vyvrtit. Plnotunmlko, pokud nen zkysl, je v malm mnostv nekodn. Revmatici by je mli pt. Mlko mevegetarinovi nahradit nevaen zelenina.

Nkte mohou namtnout, ve by bylo s nepasterizovanm mlkem v podku, kdyby zdenebylo riziko! Na pkladech jsem ukzal, e rizikem je pasterizovan a ne syrov mlko. VBulharsku a jinch sttech Vchodu, je syrov a plnotun mlko hlavn potravinou. Tam nikdonepeml o riziku. A pokud se tam hodn lid dov pes sto let vku, dkuje za to syrovmumlku. Bangova nemoc je zde tak vzcn, e vzhledem na vechny pednosti syrovho mlka jezanedbateln. Kdy se dl propaganda proti syrovmu mlku a varuje ped jeho pitm, in tak jednotlivci a zjmov skupiny z bezohlednch sobeckch zjm. Dokonce daj, aby pitsyrovho mlka bylo zakzno, Myslm, e v prvn ad by mla bt zakzna auta, kter maj nasvdom velk poet zrannch a zmrzaench, ale i mnoho mrtvch.

Syrov mlko ist organismus, proto je hygienick. Ciz baktrie, kter by v nm mohly btobsaeny, jsou nekodn. Mlko se nekaz, nehnije, ale zkysne vlivem kyseliny mln. Jezbyten se obvat, kdy syrov mlko nen pln erstv. I tak si zachov plnou vivnouhodnotu. Je schopn oistit steva od hnilobnch a choroboplodnch zrodk. Pasterizovanmlko podlh hnilob a nem liv vlastnosti.

Metody dojen krav jsou pr nehygienick. Je to pece znmo, e vc ne dv tetiny mlka jsou nadojeny strojov. Jsou to tedy jen nzory neptel syrovho mlka. Vepov mlko vmlkrnch se i filtruje. Pasterizovnm se ni enzymy a kyselina mln. Tm je mlkovystaveno napaden bakteriemi a je u zkaen. V na rodin pravideln pijeme po hlavnch jdlech jeden lek mlka. Je to nejlep, nejleheji straviteln, pomrn lacin a pitom plnohodnotn potravina. Moje estnctilet dcera dostvala v prvnch tdnech po narozencelkem obyejn, dk syrov kravsk mlko. Dodnes vbec neonemocnla a skvle se vyvj,pestoe nebyla nikdy okovna. Chtl bych energicky protestovat proti nzorm WalteraSommerse, e by dti dostvaly ze syrovho mlka vyrky, osypky, splu, zardnky, atd. Nasvm vlastnm dtti jsem dokzal prav opak takovho tvrzen. Syrov mlko chrn pedchorobami tm, e ve kyseliny vnitnho prosted organismu. Skutenost, e obyvatelvchodnho Balknu, jejich hlavn potravinou je syrov mlko, se dovaj vyho vku,dokonale vyvrac Sommersovu teorii. Odmtn pit mlka z etickch dvod je jin otzka.Proto jet nemus bt napadna jeho kvalita.

Chtli bychom vyzvat konzumenty do boje za zchranu syrovho mlka. Bez spoluprcetch, kte poznali pravdu, a bez irok protipropagandy proti nenpadn, ale systematick akcina vylouen syrovho mlka ze sortimentu potravin, nastane situace, kdy si u nepasterizovanmlko vbec nebudeme moci koupit. Vstran pklad Floridy bychom mli brt vn. Tamrolnci brzy pili o sv domy a dvory, kdy je zlomysln lkai obvinili, e prodejem syrovhomlka zapinili choroby u dt. Ped podobnou situaci budou za nkolik let postaveni i nairolnci, kdy se u dnes neshne k inn protiakci. Kdy prodej tvarohu a mlka ze syrovho

14


15/76

mlka spolkov vlda zakzala, stalo se jednomu rolnkovi z kantonu Neuenburg to sam, cosedlkm na Florid. Kdy prodal soukromnkm tyto zakzan produkty, pila za nm policie azabavila mu vechny zsoby. Pitom tento rolnk obdlval pdu bez umlch hnojiv a bez jinch chemickch jed a tm byla zaruena vysok kvalita jeho vrobk. Ml proto imimodn dobr odbyt. To se stalo v krajin Wilhelma Tella v roce 1976.

Tedy s mlkem pmo od rolnka, nejspolehliv

jho pramene dobr kvality, je u ns ukonec. Zstvaj nm jen mlkrny, kde je mon zatm koupit syrov mlko. Ale jak dlouho

jet? Proto podporujeme tyto mlkrny, jinak jedna po druh zaniknou. Jet poznamenvm,e uperizovan a homogenizovan mlko je jet kodlivj ne mlko pasterizovan, Ohtmna vysokou teplotu se v mlku pokod, a zni blkoviny a jin dleit komponenty.

IX. Pro dnes lid ij dle?

Nkte lid se domnvaj, e se nai pedkov ped sto lty stravovali mnohem zdravji.Kdy se prmrn lidsk vk od toho asu prodlouil, povauj to za dkaz, e dnen zpsobvivy je dobr a e nem negativn vliv na zdrav lovka. Najdou se i takov, kte tvrd, echemick a farmaceutick prmysl pispvaj k prodlouen lidskho vku. Prozkoumejme tototvrzen ponkud ble. Vme, e nai pedkov ped padesti a sto lty svou potravu vaili.Vjimku tvoilo jen ovoce, kter se vak ani za potravu nepovaovalo. Vaen se tehdy pokldaloza pravu vhodnou k usnadnn trven. Tedy m dle se jdlo vailo, tm lpe. Kdy ped stolty Louis Pasteur vynalezl pasterizaci proti choroboplodnm zrodkm, vznikla vlna strachuped bacily, a ta trv do dnenho dne. V novinch, knihch, kursech vaen nejpednj lkai prohlaovali, e vechna potrava mus bt nemilosrdn pasterizovna anebo vaena. A velklka Dr. Bircher ped nkolika desetiletmi zavedl povn kae z mench obilnch zrn(msli), salty a erstv ovoce. Tehdy zaalo dob zdravjho zpsobu ivota.

Za mho mld, ped padesti lty, se dostvalo na n stl jen vaen a praen jdlo, tedypotraviny z vt sti znehodnocen. Mn se zakazovalo pt erstv nadojen mlko, pestoe jsme mli ve vlastnm chlv zdrav krvy. Svaenm mlkem a chlebem se neetilo, stejn jako blm rafinovanm cukrem. Podle tehdejho nhledu byla moje strava velmi zdrav, apece jsem astji trpl tkmi dtskmi nemocemi. U jako desetilet jsem musel k zubnmulkai. Pozdji, pes ast kontroly, se m zuby stle kazily. V estncti letech jsem musel zatnosit brle. Ve kole jsem trpl trmou a byl jsem velmi zapomtliv. Byly to pznakyoslabench nerv. Potom jsem utrpl nervov ok a s nsledky na cel ivot. Pokozenmeziobratlovch plotnek s nslednm ischiasem se po zmn ivotosprvy upravilo.

Mlko a obil obsahuje hodn fosforu a vpnku, kter jsou dleit pro vivu nerv. Potakovm mnostv mlka a chleba, kter jsem jedl jako dt, mly bt moje nervy, oi, zuby, atd.,odoln j, ba pmo zdrav. Od prody jsem byl vysok a siln, avak m choroby svdily ochybn viv. Dnes, kdy se mi otevely oi, tvrdm, e pi sprvn viv bych byl oduvedench nemoc a neduh ueten. Mohl jsem v dtskm vku mnohem mn plakvat azrove mt ve kole lep prospch tak jako moje dcera. Dostvala od tetho tdne svho ivotasyrovou stravu, a tmnikdy neplakala.

Smutn kronika za as mho dtstv pokrauje dodnes. Nespoetn mnostv dt zemelopli brzy v dsledku zloinn vivy. Pitom rodie za nic nemohli. Nebyli informovni. Pedsto lty pr kad tet dt zemelo, ani doshlo esti let vku. Jsem toho nzoru, e vtinapacient, kte pomalu umraj v blzincch, by nedospla tak daleko, kdyby dostvala syrovou,nevaenou stravu. Jist je, e i ddin vlohy hraj dleitou lohu. Ve vtin ppad jde vak onsledky nesprvn vivy. Potom sta men duevn otes k nastartovn katastrofy. Bylo by

15


16/76

vhodn, kdyby v nemocnicch, lebnch, rovn i vznicch, byla znma prav pina vznikuchorob a mohlo bt zavedeno odpovdajc len. Obvykl masit potrava je pln nevhodn,nebo prv ona je pinou pevn vtiny onemocnn.

K prodlouen prmrnho lidskho vku pisply nejrznj okolnosti. Napklad zavedensvtov osvty o zdrav viv a ivotosprv ped padesti lety. Vychzely knihy o pirozen

lb

a zdrav viv, konaly se nejr

zn j p

ednky a kurzy. I n

kte

lka

i zm

nili sv

jnhled. Sport a lep hygiena t mly svj inek. Dky modern chirurgii a lepmu oeten se

dailo prodlouit pacientovo utrpen o jeden a dva roky. Rozhodujc vliv ml rychl stupdtsk mrtnosti, protoe mme k dispozici dal lky. Ale zapsobila i okolnost, e dtidostvaj vce bann a vbec vce syrovho ovoce. Nezapomnejme, e je mnohem vhodnjchorobm pedchzet, ne je lit.

Farmaceutick prmysl pispl k prodlouen lidskho vku tak, e sice pomh prbhnemoci prodlouit a zpomalit, ale neum vtinou lit. Nemocn nemohli ani t, ani umt.Vtinou jsou leny jen pznaky onemocnn, a ne cel lovk. Chemick prostedky majasto nejrznj vedlej inky. Nemoc se ztrat, ale pozdji se objev znovu. Nebo msto jednnemoci vznikne nkolik dalch. Musme odstranit piny onemocnn, jinak l ba postrdsmyslu. A je pina psychickho nebo jinho pvodu, jist pispla k vzplanut onemocnn inesprvn viva.

K vysvtlen dnenho zpsobu lby mohu uvst nsledujc pklad: lovk sed v locenad hlubinou. Do loky vnik trhlinou voda. Ohroen lovk msto aby ucpal dru, lopatkounabr vodu a vylv ji ven. morn prce, kter je nad jeho sly, lovka poznenhlu vysiluje,a se nakonec utop. Nekonen mnostv vody v naem pkladu odpovd zneitnnahromadnmu v organismu takovou mrou, e se lovk mus udusit. Lopatka je symbolmodern lkask vdy a chirurgie. Ped sto lty lovk v potpjc se lodice neml tu lopatku,take umral pedasn.

Vtina lid nev, e syrov strava m tak zzran inek. Ale tento zzran prostedekopravdu existuje, je dostaten vyzkouen, ale jeho rychl rozen nar na dv pekky.Prvn je, e vtina lka pirozenou stravu ignoruje, a proto jsou pacienti neinformovni. Jeovem skutenost, e studenti lkask fakulty se na pednce nic nedozv o nevhodnosti masita vaen potravy pro trvc stroj lovka. Pitom je zejm, e lovk je plodoravec frugivor. Jeho organismus je uzpsoben potrav rostlinnho pvodu (ovoce, obiln zrna, zelenlisty, hlzy atd.). Vtina lka je tedy neinformovan o nejvhodn j strav pro lovka.Druhou pekkou je sm lovk, kter si v svho poitku vce ne vlastnho zdrav. Pitomochotn zapomn na nastvajc dlouholet ivoen a na pedasnou smrt.

X. Bl cukr

V kad pirozen potravin jsou jej sloky ve vzjemn harmonickm pomru, dleitmpro trven. Jednotliv sloky se vzjemn dopluj. Napklad ke strven peninho zrna jsounepostradateln otruby, protoe vitamin B a vpnk, kter jsou jejich slokami, jsou potebn pitrven krobu a cukru nachzejcch se uvnit zrna. Kdy vitamin B a vpnk schz, mus jedodvat tlo, a tm se oslabuje. Tak nastv porucha rovnovhy. Zkon prody d, aby potravazstala ve sv pirozen podob, nerafinovan, nekonzervovan, ueten ped vysokmiteplotami a neloupan. Tento zkon je vytrvale poruovn v cukrovarech, pi vrob cukru, vnm zstvaj u jen uhlohydrty. Dvacet a ticet prvk, kter jsou stmi cukrov epy,ppadn ttiny, jsou vaenm znehodnoceny a nadle pro organismus zcela ztraceny. Po jdle secukr dostv velmi rychle ze stev i do krve a odstrauje navu. To je vborn, jen kdyby

16


17/76

uveden stav trval del dobu. Jene v krtkm ase dochz k vt nav a ochabnut. Pinhlm zven hladiny krevnho cukru nastv i zven psun inzulnu do krve. To vyvolzven hladiny cukru pod norml a jeho dsledkem je zven nava. Co dlat proti takovopakovan nav? Troka okoldy anebo sladkho npoje rychle pome. A tak to jde stledokola. Jednou cigaretou nebo lkem kvy doshneme obdobnho inku. Jtra rychle polou

cukr do krve a tm zpsob p

jemn osv

ujc pocit. Lidsk orgny takov znsil

ovn n

jakas vydr. Ale nakonec se vyerpaj a u nejsou stavu reagovat normln.

Po uit cukru m lovk pocit rychlho nasycen, protoe m vysokou kalorickou hodnotu.Jene nem vbec dn enzymy, vitaminy, ani minerln soli, a proto vce kod, ne pomh.kod organismu podobn jako omamn jedy. Nsledkem jsou civilizan choroby. Znmamerick lkaDr. Quinley pe o nezbytnosti zkazu vroby a dovozu blho cukru, stejn jakoheroinu. Dal lka Dr. Walker ve sv knize "Jak zstaneme mlad, potvrzuje obdobnnsledek stlho povn blho cukru jako u omamnch jed. Nkdo me namtat, e blhocukru konzumuje pouze mal mnostv. Zapomn vak, e bl cukr je obsaen tmv kad potravinov konzerv. Prmrn denn spoteba cukru je piblin tvrt kilogramu na osobu.Nen sprvn darovat, zvlt starm lidem, dort jako projev lsky a pozornosti. Tm jim totijen pomeme dve do hrobu.

Cukr oebrauje organismus o vpnk. Zvlt citliv jsou dti, u nich se nedostatekvpnku projev zubnm kazem. Msto okoldy by dti mly dostvat hodn ovoce, pedevm jablka, oechy, oky, slunenicov a dov semnka, men obiln zrnka, ovocn vy,syrov mlko, mrkev, nepeen chlb.

Odhaduji, e asi devadest procent populace trp nedostatkem minerlnch sol, pedevmvpnku, v dsledku nadmrnho povn blho cukru. Nsleduj bolesti hlavy, nava,pecitlivlost, sklon k depresi, zapomntlivost, zcpa, ochabnut potence, zubn kaz, onemocnnkloub a ptee, neurzy, duevn choroby a z nich plynouc sebevrady. Zvyuje se pohotovostke vem typm onemocnn. Domnvm se, e bl cukr kod lidstvu vce ne alkohol. Je plnnepochopiteln, e vrobu a konzum cukru vldy podporuj, msto aby je naopak vysoce zdanily.Pednm kolem je informovat obyvatele a pesvdit je o kodlivosti cukru. Pro lkai, i zubnlkai, vyvjej v tomto smru tak nepatrnou aktivitu na poli osvty? Jsou badatel, kte tvrd, e bl cukr pispv ke vzniku infarktu. Obdobn inek m bl chlb, tstoviny a pevaenovoce, kter se v prbhu trvcho procesu pemn tak na cukr.

XI. Bl chlb a ern chlb

Proviant staromskch vojk tvoila pevn penin zrna. Kad vojk nosil v monstle u sebe penici, z n si denn oddlil svou dvku. Pi dlouhch pochodech zrnka pomalu adokonale rozvkal. K penici dostval u jen pitnou vodu.

Z uveden zprvy mskch spisovatel vyplv i to, e penice je plnohodnotnoupotravinou, a e po dlouh as posta penice k pln viv. Z thle zzran potraviny dnesmeleme blou mouku a peeme bl chlb. Lid si snad usmysleli, e tak dokonal dar prodymohou jet vylepit. Podvejme se ble, co nm z nj zstalo. Otruby a klky obsahuj venejcennj z obilnho zrnka. Vnitn st zrnka, ze kter je bl mouka, tvo pevn krob, aze krobu meme vyrobit jen kvalitn lepidlo. Jako potravina je nevhodn. Prv jm se krevpekysel a stv se pdou vhodnou pro vznik chorob. Bl mouka se asto dodaten bl akonzervuje. Pi peen se pid i kuchysk sl. Vysok teplota pak zni posledn zbytkyhodnotnch sloek zrna. Hotov produkt nazvme bl chlb! Otruby, to nejcenn j co zrnoobsahuje, vyhodme do popelnice. Kdo pravideln konzumuje bl chlb a peivo, ml by

17


18/76

souasn myslet na to, co se nachod k lkai a zubai. Je to podvod. Otruby jsou rozemletslupky obilnch zrn. V naich receptech pouvme rozemlet cel zrna. To je rot.

Bl chlb a suchary se dvaj nemocnm a starm lidem, protoe jsou dajn lehcestraviteln. Rolnci nevd, e jed chlb u znehodnocen a to, co je v zrnech nejcennj,nechvaj vepm. Tak si pmo pstuj nemoci. Je to zpsobeno nedostatkem osvty a

chamtivost jednotlivc. Souhlas s takovm stavem nae vlda? P

ed n

kolika roky vcarsklid hlasoval, pi plebiscitu, za zlevnn blho a zdraen celozrnnho chleba. Kde zstala osvta

z kompetentnch mst? Je veobecn znmo, e obil je velmi bohat na vitaminy, zvlt navitamin B, kter je nepostradateln pro sprvnou funkci nerv. Aby mohli mlyni vyrobit bloumouku, mus ji zbavit otrub a klk, tedy nositel vech vitamin, minerlnch ltek a enzym.Nkte pekai pili na to, e se zpracovnm mouka znehodnocuje a dali popud mlyn m, abydo mouky pidvali synteticky vyroben vitaminy. Tak piel na svt tzv. obohacen chlb. Nzev zn lkav, ve skutenosti jde o mystifikaci. Mouka je nejprve v mlnskch strojchznehodnocena a potom ji maj obohatit synteticky vyroben anorganick ltky, bez ivchenzym, kter se v naem tle nemohou vstebvat a jsou tedy kodliv. To potvrzuje iskutenost, e amerit nmonci, kte ochoeli na dlouhch ponorkovch plavbch skorbutem,se nemohli vylit podvnm syntetickch vitamn, ale jen erstvou syrovou stravou.

Celozrnn chlb je sice zdravj ne bl, ale nememe jej povaovat za hodnotn pokrm.Kdy peenm znehodnotme vechny enzymy, pat takov chlb dle u do kategorie vaenchjdel. Pacienti trpc revmatickmi chorobami by takov chlb vbec nemli jst. Ve starovku sizdrav celozrnn chlb pipravovali jedin id. Vyvleli tsto na tenk placky, kter potomsuili na slunci. Nai pekai by to jist dokzali tak, a budou to i dlat, pokud zkaznci budoutakov chlb dat. Kdy uvme, e asi osmdest procent obyvatel nakupuje bl chlb,uvdomme si, jak nron je pro zdravotnick orgny loha informovat podveden lid o pravmstavu vc. Jeden odbornk se vyjdil, e prv lkai a lpe situovan lid konzumuj vceernho chleba, ne neznal masy chudobnho lidu. Jak jsme se u zmnili, bl chlb podporujevznik infarktu tm, e nadbyten uhlohydrty se v organismu promuj na tuky, tm se zvyujehladina cholesterolu v krvi, v dsledku toho dochz ke zvpenatn srdench vlsenic. Iluov kamnky pozstvaj vt st z cholesterinu.

XII. Kuchysk sl

Vy jste sol zem. Jako je sl koenm pro jdlo, stejn maj bt kesan koenm prolidstvo. Uvd-li se v Bibli msty sl v podobenstv, jet to neznamen, e se e otzka, je-lisl zdrav nebo ne. Z biblickho cittu meme poznat jen tolik, e chuov fdn pokrmmeme sol okoenit. V dob, kdy Bible vznikla, byla znma pravdpodobn jenom sl mosk.A mezi souasnou kuchyskou sol a moskou sol je podstatn rozdl. Mosk sl obsahuje asisto prvk, kuchysk jen prvky dva. Jednm z nich je chlr v takov koncentraci, e me vst ak usmrcen lovka, kdyby vypil sklenici koncentrovanho roztoku. Vichni vme, e senemocnm pedepisuje neslan dieta. A kdy sl kod nemocnm, jist kod i zdravm.

Kuchysk sl je anorganick. To znamen, e nen ivoinho pvodu. Neobsahuje tedydn enzymy. Rostliny maj za kol pemovat anorganick ltky na organick, kter potomslou k viv ivoinch organism. lovk ani zvata nejsou schopni se ivit rozemletmiskalami nebo eleznm prachem. Podobn nejsme vybaveni ani ke strven kuchysk soli. Todokazuje skutenost, e sl se nezmnn z tla vyluuje. Pokud se v organismu neusad jakocizorod tleso, aby pozdji pivodila vznik chorob. Jako jsou pro ns jedy dusinan vpenat asuperfosft, stejn je jedem i kuchysk sl. Bylo prokzno, e lovk je schopen vstebat

18


19/76

nepatrn stopy anorganickch ltek. Z jedn polvkov lce kuchysk soli asi jednu miliontinugramu. Zbytek zneiuje krev a vnitn orgny. Tm vyvolv onemocnn. Nepatrn asimilanschopnost lidskho tla je vyuvna chemi, kter minerln soli milionkrt ed a nabz jakolky. Kemu je dobr takov oklika, kdy v syrov strav mme k dispozici vechny minerlnltky v dostatenm mnostv, a to v organick podob.

Mal mnostv sol, kter jelov

ku k ivotu nezbytn

teba, se nachz v syrov strav

.Kuchyskou sl lovk nepotebuje v bec. Dkazem tto pravdy jsou opice, ijc bez

kuchysk soli zdravji ne lovk. Kdyby proda urila, e potebujeme sl, jist by nm rostlv zahrad strom s plody z kuchysk soli. Jist bychom sl nemuseli dolovat z dvousetmetrovhloubky, nebo destilovat ve vzdlenosti mnoha set kilometr z mosk vody. To by mlo stait jako dkaz. Indini a jin prodn nrody nevdli nic o kuchysk soli, dokud se k nimnedostala nae civilizace.

Vme, e kuchysk sl vyvolv ze. Tlo potebuje vodu ke snen koncentracejedovatch sol, jimi jsou prosknut tkn a stny tepen. Zven obsahu soli zvyuje i krevntlak. Zv se tlesn hmotnost a ke dostane chorobn vzhled. lovka zane trpit hlad aze. Z patncti a dvaceti gram soli, kter denn pijmme ve strav, mohou zdrav ledvinyvylouit jen asi pt a sedm gram. Proto se lovk abnormln pot a patn sn vysokteploty prosted. Zbytek soli se usazuje v tle a zpsobuje nejrzn j nemoci, pedevmsklerzu. Kuchysk sl rovn ni vitaminy a enzymy, a tm podporuje vznik rakoviny.

Doktor Dahl z Brookhavenu v USA konal pokusy s krlky. Ticet pt samiek bylo po dobu jednoho roku krmeno solenou stravou a u vech se zvil krevn tlak. Po ukonen pokusu sevak krevn tlak nesnil. K vylen vysokho tlaku u nestaila neslan dieta. Zde pome jensyrov strava bohat na enzymy, nebo hladovka.

V Americe a pravdpodobn i jinde, dvaj vojkm ped namhavm cvienm uvattablety kuchysk soli. Tak chtj nahradit pi nmaze rychle vyluovn mnostv soli. Takovnesmysl je v pmm rozporu s prodnmi zkony. Zapomn se, e tlo nikdy nevypot sl, nakterou je organismus odkzan, ale zbav se jen kodlivho balastu. Skutenost, e se kuchysksl mus vypotit, je dkazem o jej jedovatosti pro n organismus. Nememe se divit, kdytakov masem a blm chlebem se sol pesycen vojk pi vcviku obas odpadne. Porovnejmejeho stravu s vivou vojkmsk e.

Waerland v knize Kuchysk sl kod zdrav pe: Po vlce piel pesolen na smrtnemocn vojk k lkai lcmu pirozenou metodou. Lka pedepsal pst a prvn tdendostval vojk jenom istou vodu. Jet ve druhm tdnu vyluoval vojk denn pt gramkuchysk soli. Odkud se v tle vzalo tolik soli, po tdenn absenci. Vidme, jak se jed v tleshromauje a zpsobuje choroby. Nkter rozputn soli pod vlivem chladu krystalizuj,usazuj se v kloubech a zpsobuj revma.

Uvn soli pi viv lovka m svou paralelu v modernm vkrmu zvat. Krmivovsmsi obsahuj rzn anorganick, nevstebateln soli, pedevm sl kuchyskou. Postup jepodobn jako pi umlm hnojen. Vlivem vody shromaujc se v tknch, i koncentrovanoukrobovou vivou, zvata rychle nabraj tuky. D se ci, e jedy se vodou nafouknou jakobaln. Co normln trv rok, doshne se tak za ti msce. Jde samozejm jen o falenou vhu.Pi peen se takov rychlen maso stejn rychle scvrkne. Bez kuchysk soli, kter vyvolvze a hlad, takov rychlovkrm nen mon. I velk st lidstva se vykrmuje obdobn,psobenm kuchysk soli. Neschz pitom ani koncentrovan krobov krmivo, dodvanformou chleba a tstovin. Takovou vivu nevydr ani dobytek. Musel by onemocnt azahynout, kdyby se nedostal vas na jatky.

U lovka to m jin nsledky. Mnoz lid redukuj svou nadvhu masitou dietou. Nevd

19


20/76

vak, e tak svmu organismu jet vce kod. Dochz u nich ke zvenmu pekyselen a tmke vzniku nejrznjch onemocnn. Lze ci, e kuchyskou sol, pokud se pouv mrou, jak je dnes zvykem, se lovk vystavuje nebezpe vzplanut kad choroby. Rovn hojen ran jehor. Otzku solen lze vyeit jen plnm pechodem na syrovou stravu.

Kuchysk sl je naemu organismu ciz, stejn jako synteticky (chemicky) vyroben lky.

N organismus jest p

rody. Stejn

jako pravda se l, tak se ani n organismus nem

e jednotit s jedovatmi, cizmi ltkami. Nae tlo nepochz ani z chemick tovrny, ani ze

solnho dolu, ani z hrnce na vaen. Opravdu ivit a lit je me jenom proda. Tko existujechemicky vyroben lk, kter by neml kodliv vedlej inky, daleko pevyujc jehozdnliv pednosti. Stejn to plat o kuchysk soli.

XIII. Pro nemme pt hork npoje

Star zvyk nm prav, e jdla a npoje mme povat co nejvce hork. Tm si lid zvykliabnormln povaovat za normln a uiten. Jdlo jme hork nebo ledov, jenom ne takov,jak nm proda nabz!

Hork jdla, pedevm npoje, pokozuj a ni sliznice. Navc oslabuj, podobn jako ostrlihoviny, pirozen chuov pocit. Take jdla, kter nejsou siln koenn a solen, vzbuzujdojem fdnosti. U nevnmme pjemnou chu ovoce a syrov stravy, protoe neposkytujdostaten zitek naim chuovm bukm. Tak jedna abnormalita vyvolv dal, k velkkod naeho zdrav.

Horkmi npoji jsou okovny nervy a vybiovno srdce, to zpsobuje falen pocit tepla aenergie. Skuten pvod tepla je pitom zanedbateln. Avak syrov strava dodv naemu tluenergii, ani kod zdrav. Jednou jsem byl pozvn na aj. Byl podvn tak hork, e jsem se jejbl dotknout. Mj soused vak lek horkho aje vypil jako studenou vodu. Ml jsem pocit, ejeho sta, jcen i aludek jsou vystlny tvrdou k. Za podobn znsilovn se proda kadmudve i pozdji pomst.

I kdy proti chladnjmu npoji v lt nebo teplejmu v zim se jist ned nic namtat.

XIV. Hospodaen s kyselinami

Revma je dnes velmi bn onemocnn. Syntetick lky zde pomohou pramlo, astovyvolaj jet jin vn onemocnn. Opravdovm lenm i tady odstraujeme pinychoroby. Potom si proda pome i sama.

Pinou vzniku revmatismu, stejn jako vtiny ostatnch chorob, je acidza (pekyselen). Nae krev a cel vnitn prosted je v podstat zsadit povahy. Kdy ve strav pevaujkyselinotvorn potraviny, nastv peten vnitnch orgn vyluujcch kodliviny. Jdepedevm o ledviny. Pi dlouhodobm pekyselen se v tle ukld kyselina moov a jincizorod ltky. Pi peten vnitnch orgn se z nkterch kyselin tvo ve svalech a kloubechdrobn krystalky zpsobujc pi pohybu bolesti. Uveden jev jde pirovnat k psoben pskunasypanho do loiska lokomotivy.

Nejvn jm nsledkem pekyselen je vznik nedostatku vpnku. Ten je stlespotebovvn na neutralizaci pebytench kyselin. Vpnk tm chyb v kostech a kloubech, vzubech a jinch stech tla. Pi nedostatku vpnku dochz asto ke zlomeninm kost nebopokozen ptee. Vpnk je nezbytn i ke sprvn innosti srdce a nerv.

Hladina alkality krve a vnitnho prosted je stanovena vzjemnm pomremzsadotvornch a kyselinotvornch potravin, asi osmdest ke dvaceti procentm. Strava

20


21/76

civilizovanho lovka je natolik zvrcen, e se skld z devadesti osmi procentkyselinotvornch a jen dvou procent zsadotvornch. Dsledkem je pekyselen organismu avznik pevn vtiny civilizanch chorob.

Proto je vhodn znt povahu jednotlivch potravin, abychom se aspo v zkladechorientovali. Nkte badatel sestavili tabulky hodnoty potravin podle chemick povahy.

Kyselinotvorn: maso, ivoin tuky, ztuen rostlinn tuky, za tepla vyroben oleje, blchlb a peivo, limondy, bl cukr, kuchysk sl, kysel ovoce, rebarbora, vechny tstoviny zbl mouky, okolda. O povaze ovoce nejsou badatel jednotnho nzoru.

Zsadotvorn (alkalick): vechny druhy zeleniny, cibule, esnek, brambory, zeleninovvy, jedl katany,

penin otruby, klky, naklen semena.

Vechny ostatn potraviny maj hodnoty na rznm stupni mezi obma extrmy. Pitommlko je pevn zsadit, stejn jako krev. Neutrln jsou zral banny, melouny, rajata,sladk jablka. Vaenm se alkalick hodnota potravin sniuje.

Nesmme se vak stt otroky tabulek. Kdy snme nco kyselinotvornho, nic se nestalo, protoe reakce se rychle vyrovnv alkalicky psobcm pokrmem. Nemocn vak mus btopatrnj.

Kdy jsem il del dobu na Florid, ml jsem tam krsnou zahradu s tropickm ovocem.Spolhal jsem se na tabulky, podle nich je ovoce veobecn alkalick. Jedl jsem hodngrapefruit. K mmu pekvapen se mnasem zaaly kazit zuby a objevilo se revma. Pes plnsyrovou stravu. Teprve a jsem se vrtil do vcarska a pestal jsem grapefruity jst, revmatick bolesti rychle vymizely. Ale zuby se u nedaly zachrnit. To vak neznamen, e bychom semli zci ovoce, kter reaguje kysele. Jen je budeme uvat stdm a nebudeme pouvat klen.

Nemocnm s revmatismem, ischiasem, zubnm kazem a kostnmi onemocnnmidoporuuji, aby se pidrovali potravin uvedench v tabulce alkalicky reagujc, kterou mohoudoplnit syrovm mlkem bohatm na vpnk. Velmi doporuuji zeleninovou a rotovou vodu.Komu jde opravdu o zdrav, vyvaruje se veho vaenho.

Pevn vtina lid pekyselenm trp. Lze je lehce prokzat lakmusovm paprkemnamoenm v moi. Nadbyten kyselina, kterou musme vylouit, se nm usazuje v tle. To jezkladn pinou devadesti pti procent chorob vekerho obyvatelstva. Nejspolehlivjmukazovatelem je skutenost, e devadest osm procent oban m zubn kaz. Pekyselenznamen nedostatek alkli, pedevm nedostatek vpnku. Jedinou monost, jak se chrnit pedzubnm kazem je alkalick strava (osmdest procent). To plat stejn i pro ostatn choroby.

Vtina lid pokld pechod na syrovou stravu za nemon. Rad ji sn bolesti zub,nepirozen a kodliv okovn i nejrzn j choroby. Teprve, a je onemocnn smrteln, bolesti jsou nesnesiteln, kdy ani lkai a lky nepomhaj, je nemocn ochoten zmnit svjnzor a postoj. Mnohm je mon jet i tehdy pomoci. Sm vak takov postup povauji zapli riskantn.

Kdyby mn syrovou stravu nadil lka, to by bylo jin, ale to co nape njak fanatik, topece pro m nen smrodatn. Ostatn ani m j lka se nestravuje jinak ne j. I on obasonemocn, a nakonec zeme na infarkt, nebo jinou chorobu, stejn jako ostatn. Tedy, btnemocn je normln. A njak literatura o pirozen viv m nezajm. Asi tak hovoil i mjvlastn otec, kdy onemocnl. Teprve a hledl smrti do o, zaal pemlet jinak. Jene v

21


22/76

takovm ppad u me bt pozd. Natst existuj i dnes hippokratovt lkai, kte hledajprapvod nemoci.

Vrame se jet k problmu pekyselen. Kyselina okrd tlo o vpnk a jin minerlnltky. Tady pome syrov zelenina, obilniny, zral jablka a banny.

XV. Zsobovn surovinamiMnoz se domnvaj, e syrov strava je sloena vhradn z ovoce a salt, dnes hnojench

jedy a tedy ke konzumaci nevhodnch. Syrov strava je ale tak pestr, e se j mohou zsobit iobyvatel mst. Mimo ovoce a zeleniny pichzej v vahu jako hlavn potraviny mnoh druhyobilnch zrn, dle olejnat semena, oechy, oky, mlko, tvaroh, rzn druhy rotu a klk.

Kdo nem zahradu a chce mt i v zimerstv salt, nech nkolik hodin a nkolik dnvyklit semena, na paprov vat polit vodou. Zalvat je teba jednou i dvakrt denn. Zankolik dn vyrostou rostlinky do vky nkolik centimetr a mohou se pouvat.

V n a Japonsku je tato metoda u dvno znm. Na vyklen se nejlpe hod semenaeichy, vojtky, hoice, oky, obiln zrnka a sja.

Salty a koeninov rostliny se daj vypstovat i v byt, v truhlcch naplnnch prst.Ulome je v teplch mstnostech, blzko oken.

K zsobm syrov stravy pat i kukuice, neloupan re, ito, jemen a proso.

XVI. Poteby k pirozenmu stravovn

Blkovinn strava:Bylo zjitno, e pi uvn syrov stravy vysta tlo s mnohem men dvkou blkovin,

ne pi smen strav, protoe vaenm jsou dv tetiny blkovin znieny nebo se sraz a stanouse nestravitelnmi. Maso obsahuje dvacet pt procent blkovin, ale vaen maso u jen devtprocent. Syrov oves je svmi patncti procenty tedy hodnotnjm zdrojem blkovin ne vaenmaso. Mimo blkovin je v mase u jen mlo vivn hodnoty. Oves a olejnat jdra (dvacet ptprocent blkovin), pokud se jed syrov, jsou plnohodnotnou potravinou, kterou je mon se iviti trvale, jsou-li doplnny erstvm ovocem a salty.

Mezi obilninami je oves nejbohat na blkoviny (patnct procent). Vce blkovin ne syrovmaso obsahuje sja, syrov oky, olejnat jdra, oechy, klky, syrov mlko, kysel mlko asyrov tvaroh. Sry se zpracovvaj zahnm na vysokou teplotu. Syrov sja nem pjemnouchu. Naklenm se stane vhodnou k pprav salt. Syrov hrch sice nem zvl pjemnouchu, ale nen jedovat, jak se mnoz domnvaj.

Obiln zrnka maj bt syrov:Zrno a semena je mon testovat klenm, zda jsou syrov. Kdy jsou sklzeny kombajnem,

mohou bt suena horkm vzduchem, a to me zpsobit jejich znehodnocen. Ped ovesnmivlokami dme pednost syrovmu ovsu, protoe ovesn vloky jsou konzervovny horkou prou. Proso obsahuje mimo kemku hodn hoku (magnzium), draslku a fluru. Jsou todleit zsadit prvky. Denn bychom jich mli uvat dv a ti lce.

Pokud jde o ri, kupujeme ji prodn neloupanou (natural), kter nen znehodnocen.

22


23/76

Loupan re je v Orientu dvodem nemoci beri-beri. Dvme pednost prodnmu jemeniped loupanm. Slunenicov, sezamov, tykvov jdra a oechy jsou vbornou nhradou masa ajsou velmi zdrav.

Vloky a klky:

Syrov vloky obiln se nedaj vyrobit. Ovesn a prosn vlo

ky jsou p

i vrob

konzervovny parou. Sprvnou nhradou za n je men penin rot. erstv umlet vloky

maj i lep chu. Syrov, erstv penin klky jsou bohat na enzymy. Pedstavuj plnohodnotnou a velmi levnou potravu. Jsou hodnotn j ne oechy nebo olejnat semena. Vkonzervovanch peninch a rovch klkch jsou enzymy znien. erstv semlet peninklky je mon pidvat do kadho jdla.

Syrov hrubozrnn mouka, Grahamova mouka, pokud jsou erstv, jsou plnohodnotn.

Plnohodnotn olej:Mus bt lisovan za studena a nesm obsahovat konzervan psady. V vahu prakticky

pichz olej slunenicov, olivov a lnn. Rostlinn tuky a margarny se vyrb za tepla, a tmztrcej st sv hodnoty.

Citrny, ocet a med jsou ppustn. Pi soustavnm uvn vak vedou k pekyselen.Suen petrelov, kopivov a eichov prek se mohou v zimnm obdob pouvat jako

nhrada za salty a koen.Koen a liv rostliny rozeznvme erstv a suen. Pokud je to jen troku mon,

pouvme vhradnerstv. Znal jsem v Americe enu, kter mla v koutku zahrady vyhrazenzhon pro erstv koen. Nzvy vech rostlin, svch milk velmi dobe znala. Kad, kdose seznm se zdravou hodnotou tchto rostlin, bude se jim rd vnovat. Vtinou jde o trvalky,kter vyaduj mn prce. Tyto rostliny je mon pstovat t v truhlcch.

Nejastji pouvan koenov zeleniny:

Celer m pjemnou chu a je velmi zdrav.Petrel je nejznmj a nejzdravj koen.Paitka je dobr na ledviny a lzy.Fenykl je vhodn do salt. aj je dobr proti vtrm a kali.eicha me se pouvat jako salt. ist krev.Majornka a tymin hod se do kadho saltu. ist krev a povzbuzuj innost lz.Kmn m podobn vlastnosti jako fenykl.Bazalka povzbuzuje nervy.Rozmarn m podobn vlastnosti jako esnek, je velmi zdrav.alvj je mnohoelov liv prostedek. Nejvce se pouv jako aj.Mta peprn pije se jako aj.Hoice listy i semena jsou velmi zdrav. Vborn jako koen. Denn uvn ajov

likysemen s trochou vody psob dobe na aludek i steva.

Pelynk se pije jako hok aj na aludek i steva.Meduka psob na nervy, ledviny, lzy. Hod se i jako koen do salt.edkev je dobr do salt. M velmi dobr liv inek proti zahlenn prduek, proti

luovm kamenm, revmatismu anemocm jater.

23


24/76

Vtinu uvedench koenovch zelenin jde v usuenm stavu skladovat pes zimu.

Ciz koen: curry, paprika, koriandr, vanilka a muktov oech.

Mimo uveden koen existuje jet

mnoho l

ivch rostlin. Hippokrates

ekl, e naimi lky by mly bt nae potraviny. To znamen, e pi sprvn pirozen rostlinn viv si lovk

uchov zdrav do vysokho vku.

Sl jako koen: Pi syrov stravlovk potebuje jen nepatrn mnostv soli. Kdy je vaknkdo nemocen, m revma, vysok krevn tlak, nemocn ledviny, atd., nesm solit vbec.

Drod jako koen: Protoe drod nen syrov, pouvme je jen jako koen. Je bohatmpramenem vitaminu B, a proto je nepostradateln. Nejme vak denn vce ne jednu polvkovoulci. Jedn se o pivn, anebo torulov drod zbaven hokosti.

Cukr, med a fky: Bl rafinovan cukr se nem pouvat v dn domcnosti. Surovhnd ttinov cukr, med, zahutn jablen nebo hrukov cukr, nebo Agar-agar memepouvat v malch mnostvch. Ovocn a mln cukr jsou zdrav. Cukry ve vech formch, imed, obsahuj kyseliny. Proto i med meme pouvat v omezenm mnostv. edn med mnkod zubm. Fky a datle obsahuj hodn minerlnch sol, proto je doporuujeme. Hned pomlku obsahuj nejvce vpnku datle.

Mlko a tvaroh:erstv syrov mlko je lahdka. Vyrb se z n j i tvaroh. V mlku jenejdokonalej blkovina, ale jen kdy mlko nebylo pevaen nebo pasterizovan. Mlko jeslab alkalick, proto neutralizuje kyseliny kodc organismu. V naich zejmna mstskchpomrech, pijeme mlko pasterizovan. I kdy je znehodnocen, je stle bohatm zdrojemvpnku a svou alkalickou reakc neutralizuje kodliv kysel prosted.

Such a men rot: Ze rotu pipravujeme nejrznj kaiky. Msto drahch specilnchmlnk meme pouvat obyejn mlnky na mk, kvu apod. Mimo bn obiln zrnameme mlt i lnn semena, proso, oves, sezam. Ochutme pidnm oleje, drod, koen acibule. Sladme likou medu, hrozinkami, nakrjenmi jablky, banny.

Men kae se skld z hrub mletch zrn. Pidme oechy, slunenicov semena. Vodupidme jen, aby kae nebyla pli dk.

Chlb: Pi surov strav jme obil v podob rotu. Proto chlb u nehraje tak dleitoulohu. Penin chlb je kyselinotvorn. Jsou v nm znehodnocen enzymy i blkoviny.Meme jej nahradit chlebem suenm na slunci, nebo suenm pi nich teplotch, napkladna raditoru.

Cibule a esnek: Je velmi dleit, aby pvrenci syrov stravy denn sndli asi pl cibule adva a ti strouky esneku. Pokud zpotku dojde k plynatosti, omezme pjem blkovin a msto potravy vypijeme pohr vody. Plynatost, vtry a zcpa jsou pznaky pejdn. Pi potch strvenm je elnj jst men mnostv a astji. Nezapomeme, e syrov cibule rychleji syt.To sam plat i o esneku. esnekovmu zpachu z st pedejdeme tak, e esnek ped jdlemrozeteme noem a bez vkn splchneme vodou z jazyka rovnou do aludku. Zpach esneku

24


25/76

nejlpe odstrauje hlvkov salt, kmn a syrov mlko. esnek dobe psob i proti nespavosti.Stolet starci tvrd, e za svj vysok vk vd esneku.

Syrov potraviny he snenliv: Je pochopiteln, e nkter aludek po lta pivykl knesprvn viv, na syrovou stravu reaguje citliv. Protoe jsou jtra a zavac lzy oslabeny,

mohou nkter druhy ovoce vyvolat zven kvaen. To p

ichz v vahu nej

ast

ji p

i poitsladkho ovoce jako je hroznov vno, ten, hruky, broskve, vestky, fky, datle a pomerane.

Dobe se snej se zeleninou jablka, banny, citrny, melouny, ananas a vechnybobuloviny. Salty jme dobe povkan, hlavn jako pedkrm. Dkladnm vknm asnenm mnostv potravin lze kvaen docela dobe pedejt. Je a npadn, jak rychle pipirozen viv regeneruje innost zavacho traktu.

XVII. ReceptPi pprav syrov stravy meme jednotliv recepty mnit a zlepovat podle vlastn chuti.

Jedna tenka mi napsala: Na syrov strav se mi lb, e ponechv voln irok pole fantazie.Umouje takovou rozmanitost a pestrost, o jak se mi ani nesnilo.

Ovesn kae4 lce ovesnho rotu, 1 lce sezamovho nebo mandlovho rotu, 2 lce oleje, 1 lce

medu nebo ttinovho cukru, 1 lika anzu nebo kmnu, 1 ks bannu, posypat slunenicovmsemenem.

Sladk rot men4 lce rotu, 2 lce oleje nebo tvarohu, 2 lce hrozinek, 1 rozmakan bann nebo 1

postrouhan jablko, 1 lika medu, troka cibule, 1 lika citrnov vy, posypat mletmioechy nebo mandlemi. Kukuin rot je lpe straviteln ne rot penin.

Pikantn rot6 lic menho rotu, 1 lce drod, 1 lce koen, 2 lce krjen cibule, esnek, hoice,

edkev nebo feferonky.rot s tvarohem3 lce menho rotu, 3 lce tvarohu, 2 lce peninch klk, 1 lce oleje, 1 lce

drod, cibule, koen.rot s tvarohem a vejcem2 lce rotu, 1 ks syrovho vejce, 2 lce peninch klk, 1 lce rotu ze lnnho semene,

1 lce pohanky, 1 lce vdsk koeninov smsi v prku, 1 lce drod, 2 lce oleje, cibule,hoice.

Obdobn je mon kombinovat klky rznch druh obil napklad s banny, jablky,hrozinkami, mlkem, kyselm mlkem, jogurtem, tvarohem, pomerani apod.

ampiny10 dkg ampin pokrjet na mal kousky, pidat olej a obalit okoennm drodm.Houby se zeleninou5 dkg hbk nakrjet, jemn nastrouhat 10 dkg celeru, posekat tvrt feferonky, pidat troku

slunenicovch semen, cibule, oleje a drod. Ozdobit klobouky hib.Tvaroh -meme kombinovat s rajaty, mrkv, banny, cibul, sjou, neloupanou r,

prosem, drodm atd.Tvaroh s drodm(chutn jako vaen mozeek), 4 lce tvarohu, 2 lce oleje, 2 lce drod, petka soli.

25


26/76

Dobe promchat.Proso nebo re na sladkojemn serotovat 2 lce prosa nebo re, 1 lce ovsa, 1 lce sezamu, pidat 1-2 lce klk,

1 bann, med, drobn nakrjet jablko, 2 lce smetany. Obloit pokrjenm bannem.Mixovan jdla

Rzn byliny a saltov listy, kter nejsou dost jemn pro normln salty, m

emeumixovat. Potom pidme cibuli, esnek, slunenicov semena, umlet lnn semnko, banny,

prkov koen, ken, drod, oky, mlet sezam a olej.Pklad23 jablka umixujeme s trokou mlka, 1 lce hrozinek, 1 lce sezamu, pidme 4-5 lic

drod, 1 a 2 lce peninch klk, 1 lce nemench slunenicovch semen, 1 lcesuench bann a znovu promchme.

Msli s prosem (vcarsk kae)2 lce prosnho rotu, 1 lce slunenicovho semene, 1 lce rotu ze lnnho semnka, 1

strouhan jablko, 1 lce hrozinek, 1 lika citrnov vy, 2 lce smetany nebo olivovhooleje, mkk bann. Hotovou msli posypeme strouhanmi oky.

Obdobn kombinujemecibuli, esnek, mlko, piniov jdra, fky, datle, oechy, sezam, nejrzn j ovoce, tvaroh,

mln cukr, okurky, mrkev, pomerane, obiln zrna men dvanct hodin.

PolvkyRajsk pl litru vy z rajat, 3 lce posekan cibule, 3 lce hrub semletch oech, 2

lce smetany, paitka. Ve ve vodn lzni oht asi na 40oCelsia (teplota tla).

Zeleninov lek zeleninov vy nebo mrkvov kae, 2 strouky esneku rozeteme vtroce mlka, pl lku mlka, 1 lce slunenicovch semen nebo oech, drod, olej, koen.

okov 3 lce men oky, 3 lce klk, 2 lce lnnho rotu, 1 raje, trokapapriky, 1 bann, 1 lce oleje, 1 lce drod, 1 lika kmnu.

Nepeen chlb1 kg itnho rotu, 20 dkg hrozinek, 1 dcl oleje, 2 liky soli, troku kmnu namme ve

vod. Dme si stranou troku rotu pro ppad, e tsto bude pli mkk. Vechno promeleme vmlnku na maso nebo dobe promsme. Protoe chlb nepeeme, ale jen sume, vyvlme 45milimetr siln placky, kter polome na sto. V lt chlb sume 45 hodin na slunci. V zimsume na raditoru. Usuen chlb meme uskladnit v lednice. Msto ist itnho rotumeme libovoln mchat rot penin, rov, jemenn a mal mnostv lnnho rotu. Mstohrozinek a vody pidme rajsk jablka, mrkev atd. Proso se na ppravu chleba nehod, protoerychle hokne.

Vnon pe

ivo20 dkg datl, 20 dkg fk, 20 dkg vestek, 20 dkg hrozinek, ve dkladn umeleme ve mlnku

a promchme s 20 dkg oech, 20 dkg celch hrozinek, troku citrnov kry a s koenm. Podlepoteby pidme olej a mouku. Vtlame do olejem poten formy a nechme asi hodinu stt vchladu.

Mandlov zkusky15 dkg mouky, 15 dkg mletch mandl, 15 dkg datl, 15 dkg krjench fk, kter jsme

pedtm namoili. Datle a fky umlt, vechno promchat, vyvlet na placku a zkusky vykrajovat

26


27/76

formikou.Kol (na plech 30 cm)30 dkg hrozinek, 20 dkg mouky. Hrozinky umeleme a smchme s moukou. Tsto vyvlme

a polome na pomouen plech. Sume na sce. Potom plnme: tence pokrjenmi pltky bannu, posekanmi mandlemi, vrstvou rozmakanho nebo celho ovoce. Sladme medem a

povrch zalijeme smetanou.Podobn meme pipravit rzn varianty pochoutek z jablek, hrozinek, kokosov mouky,

datl, oech, atd.

* * *Krmy a pomaznky

Medov krm1 lce medu, 4 lce tvarohu, 1 lce mlka, 1 lce mletch oech, ve dobe promchat a

obloit celmi oechy nebo brusinkami.Jablen krm2 jablka, 1 bann, 1 lce hrozinek, 12 lce oech, troka medu, 1 lek mlka.

Rozmixovat, obloit bannovmi pltky.Jahodov krm1 lek tvarohu, 1 lek rozmakanch jahod, troka medu, ve dobe promchat, posypat

mletmi oechy a obloit jahodami.Pomaznka z edkviek1 lek tvarohu, 1 lce posekan cibule, 3 lce strouhan edkviky, 1 lce drod, sl,

rzn koen, napklad kmn, posypat strouhanou mrkv.

Salty a majonzyMajonza z drod1 lce drod, 2 lce oleje, tvrt strouhan cibule, rozeten esnek, 12 lce strouhanho

kenu, sl, koen, troka mlka.Majonza z tvarohu2 lce tvarohu rozmchat v mlce, dle 1 lce oleje, cibule, paitka, petrel a troka medu.

Msto tvarohu a mlka meme pouvat podmsl nebo kysel mlko se smetanou.Salt2 lky nakrjen kapusty nebo zel, polovina lku edkve, paprika, raje, cibule a ti lce

nakrjen petrele. Pidat majonzu.Mchan salt2 lky na drobn kostky nakrjench jablek, 1 lek nasekanho celeru, pl lku mletch

oech, pl lku hroznovho vna zbavenho jadrek. Promchme s majonzou a podvme nasaltovch listech zdoben celmi oechy.

K pprav salt meme pout kapustu, zel, edkviky, papriku, rajata, prek, petrel,jablka, celer, hlvkov salt, mrkev, cibuli, esnek, kvtk, kopivu, pampelikov listy, ovk,chest atd.

NpojeZeleninov npoj dobe omyt zbytky zeleniny, kter jsme nepouili do polvek a salt,

27


28/76

listy zel, kapusty, saltu, kopivy, jetele, pampeliky, rzn liv rostliny, brambory, ervenepa. Skopky vajec nasekat, roztlouci a spolen se zeleninou vloit do hrnce naplnnhovodou. Uloit na chladn msto, nejlpe ve sklep. Z vody meme dennerpat a oderpanznovu doplovat, dokud zeleninu pln nevyluhujeme. Vechny liv soli a vitamny zezeleniny a skopek se transformuj do vody. Zeleninov npoj pijeme pi hladovce, livch

krch. Doporuujeme jej, je velmi zdrav.

rotov npoj 5 lic rotu namome do 1 litru vody na dobu 10 a 12 hodin. Potom npojpecedme a slvme. rot meme jet pelt vodou a po dalch 10 a 12 hodinch opt mmehotov npoj.

rotov a zeleninov voda jsou siln alkalick. Jejich chu meme zpjemnit pidnmovocnch v. Na pedchzen revmatismu a mnoha jinch nemoc doporuujeme denn jedenlitr rotov nebo zeleninov vody.

Podobn meme pipravit dal npoje pouitm mrkvov, pomeranov, bannov,jahodov a jinch v.

Liv va-1 lekkapustov vy, nebo celerov, mrkvov, z erven epy, vypt pedjdlem. L srden, aluden i jin nemoci.

Slc npoj-Velk pohr pomeranov nebo mrkvov vy, rozmchat 2 loutky. Slcnpoj me nahradit jedno jdlo.

Mln npoje-Msto vody uijeme k pprav npoje mlko s psadou citrnov, jablen,malinov, nebo jahodov vy a pidat troku medu, vanilky.

Meme kombinovat rzn mrkev, pomerane, rajata a podobn, podle chuti a monost.

Poznmky k jdelnmu lstkuPi syrov strav vystame denn s jednm hlavnm a dvma menmi jdly. Syrovou stravu

nememe srovnat s normln vaenou, peenou nebo jinak znehodnocenou stravou. Pinormln strav je aludek rozen, zvten. Pi pechodu na syrovou stravu se anatomickpomry naeho aludku uprav.

Na pekonn chuti v pestvkch mezi jdly doporuujeme vkat nkolik slunenicovchnebo tykvovch semen, oechy, nebo jedno jablko. Mnoz z ns se jist zbav velmi rdi trvalnavy a kodlivch zlozvyk. Kouen, pit alkoholickch npoj a kvy. To je mon prv pipechodu na pirozenou stravu. Proti potenmu nadmn je vhodn pt zeleninov nebokrobov npoj. U mladch zdravch lid se doporuuje hladovka (viz dle). Nkter druhyobilovin jsou he straviteln. Napklad penice. Proto je lpe pouvat proso nebo peninklky, kter jsou vce alkalick, hodn vivn a chutn.

Koeninov prekze suench livch rostlin, ale my jej souasn povaujeme za hlavn potravinu. To

odpovd zsadm slavnho staroeckho lkae Hippokrata, podle nich nm nae lky maj btpotravou a potrava naimi lky. Kdo nem pstup ke zdravm erstvm rostlinm, me jakonhradu uvat zmnn prek.

Hotov jdla z estetickch hledisek vdy zdobme petrelovou nat, edkvikou, bannem,rajaty apod. Nkte odbornci, jako je Are Waerland, doporuuj pt ped sndan zeleninovouvodu, vyrobenou z mench klk, kopiv, hemnku a livch rostlin.

28


29/76

Pklad jdelnku na jeden den

Sndan: Msli 2 lce hrozinek, 1 lce peninch klk, 1 lce slunenicovho semenenebo pohanky, 1 lika fenyklu. Ve promchat a nechat pes noc odleet namoen v troce

vody. Rno pidme 1 zral bann, 1 lci olivovho oleje, n

kolik kapek citrnov

vy, 1lika medu, ppadn 1 lika mletch lnnch nebo prosnch semen. Meme pidat strouhan

jablko.Obd: Rajsk polvka 2 stedn velk rajata, 12 strouky esneku, umixujeme, pidme

2 lce krjen cibule, 3 lce hrub mletch oech, 2 lce kysel smetany, 2 lce paitky nebopetrele.

Veee: 2 zral banny, 2 lce olivovho oleje, 23 strouky esneku. lek malin nebojahod se lehakou. Z uvedench surovin meme kad den kombinovat pestrou stravu podlevlastn fantazie.

XVIII. Hladovka

Pst je nejstarm a nejinnjm lebnm prostedkem vbec. Kdy onemocn zve, postse. Pi horekch se automaticky post i lovk. Pst znamen oistu, odstrann pin choroby.Pst ist organismus jet rychleji a dkladnji ne syrov strava. Hladovkou meme pedejt inkterm operacm. Podle Hippokrata: m vce nemocnmu podstrojujete, tm vce mukodte. U v biblickch asech se na dodrovn pstu dbalo, protoe pst pinel zdrav aslu. V Americe jsou velk lebny, v nich se l hladovkou nebo dietou. Bez lkaskhodohledu me bt hladovka ovem nebezpen. Proto si hladov kry mohou dopvat jenbohat lid. Abychom pst piblili irokm vrstvm, uvdme nvod k postupu.

Pi vech hladovkch existuje jen jedno opravdu nebezpen skal. Jde o nhl a neopatrnperuen pstu. Pechod na plnou stravu mus trvat prv takovou dobu, jakou trvala hladovka.Pi ukonen pstu podvme zkraje mal mnostv tekut potravy, kter opatrn zvyujeme.Kdo tento pokyn dsledn dodruje, nic neriskuje. Naopak. Pokud hladovka trvala dostatendlouho, uzdrav se. Lepch vsledk doshneme, kdy msto obyejn vody podvme pihladovce zeleninovou vodu, v dvkch 2 dcl kadou plhodinu. Voda m bt temperovan na

teplotu tla, tedy 35 a 40oCelsia.

Pi pprav zeleninov vody je nejlpe pouvat liv rostliny, kter jsou pro lenouchorobu doporuovny. Kdy se tmto zpsobem postme, asi po tech dnech vymiz pocit hladu,podobn i pi pstu s obyejnou vodou. Rozdl je v tom, e pi uvn zeleninov vody mepacient vykonvat i mn namhav prce. Hladovku nedoporuujeme pi nervovch chorobch,pi rakovin a ve st. Opatrnjm pacientm doporuujeme zpotku krat hladovku, trvajc

jen nkolik dn. Pozd

ji dobu jednotlivch p

st

prodluujeme. Ped p

echodem na p

irozenoustravu t doporuujeme nkolikadenn pst. Takov zpsob je vhodn t pi odvykn kouen,

alkoholismu a pit ern kvy.V ase vlek a hladu, kdy jsou obchody s potravinami przdn, jsou lid zvykl na

pirozenou stravu ve velk vhod. S pytlem penice a prosa vydr dlouh as, ani by trplipocitem hladu. Pi jet vt nouzi mohou pstem a s malm mnostvm potravy pet del asve zdrav. Dobu, kdy lid umraj spe strachy, ne opravdovm nedostatkem potravy ansledujcm vyhladovnm. lovk vydr a sto dn bez potravy. Na konci dlouhho hladovn

29


30/76

lid spe umraj, protoe nhle snd vt mnostv jdla, msto aby zachovvali pravidlopomalho pechodu k plnmu stravovn.

XIX. Len chorob

Len chronickch chorob jen p

echodem na p

irozenou stravu m

e bt zdlouhav, protodoporuujeme uvat i liv rostliny, kter jsou lidovou zdravovdou pi uritch chorobch

pedepisovny.

Znt tlustho stevaVhodnmi jsou syrov mlko, banny, zeleninov va, hust j klkov voda s psadou

hokch livch rostlin, zejmna meduky. Prvn zsadou je vechno dobe rozvkat neborozmixovat. Velk prospch me pinst del hladovka. Pijeme hemnkov, rybzov aj. Piprjmu aj z ern morue.

aluden vedyJe teba pt vcekrt denn vu z erven epy, nebo bramborovou, zelnou a cibulovou

vu. V malch dvkch. Dokud je choroba v akutnm stdiu, je zakzan tvrd strava.Povolena je zeleninov a klkov va, nebo syrov mlko, kadou plhodinu v malmmnostv. Nemoc je dsledkem pekyselen. Postupn pidvme zral banny se rotem zelnnho semnka.

ZcpaMnoh nemoci jsou nsledkem zcpy. Vechno len nem smysl, pokud nen v podku

stolice. Denn jed

ernst gunter-prirozena strava

Documents