1

FJODOR MICHAJLOVI DOSTOJEVSKIJ

BSI1

Zab m teba, stopa vecka

ztracena a cesta s n!

Bs ns vod dokoleka,

po polch ns prohn.

Kdo je hon stle znovu,

e tak smutn zpvaj?

Sktka nesou ke hbitovu,

i to vdmu vdvaj?

A. Pukin

Bylo pak tu velik stdo vep, kte se psli na hoe. I prosili Ho,

aby jim dopustil do nich vjti. I dopustil jim. I vyede blov z toho

lovka, veli do vep; i hnalo se to stdo prudce s vrchu do jezera

a ztonulo. A vidve pasti, co se stalo, utekli, a ede, vypravovali v

mst i po vech. I vyli, aby vidli, co se stalo. I pili k Jeovi a

1 Peloil Bohumil Mathesius, revidovala Zdeka Hanusov.

2

nalezli lovka toho, z kterho blov vyli, odnho a majcho

rozum, an sed u noh Jeovch. I bli se. A vypravovali jim tak ti,

kte byli vidli, kterak jest ten vyprotn, jen belstv ml.

Evangelium Lukovo, kap. VIII, 32-36

3

DL PRVN

HLAVA PRVN

Msto vodu: nkolik podrobnost ze ivota velevenho Stpana

Trofimovie Verchovenskho

I

PISTUPUJI K VYLEN NEDVNCH A TAK DIVNCH

phod, je se zbhly v naem mst, kter a dosud nim nevyniklo,

a jsem nucen, ponvad jinak neumm, zat trochu zdaleka, toti

nkolika ivotopisnmi podrobnostmi o talentovanm a velevenm

Stpanu Trofimoviovi Verchovenskm. Tyto podrobnosti budou jen

vodem chystan kroniky, sama historie, kterou chci vylit, pijde

pozdji.

eknu rovnou Stpan Trofimovi hrl mezi nmi jakousi

svrznou lohu, mono ci obana s velkm O, a miloval tuto

lohu tak vniv, e, jak se mi zd, by bez n ani nemohl t. Ne e

bych ho srovnval s hercem na divadle, chra bh, tm mn, e si ho

sm vm. To ve mohlo bt nsledkem zvyku, nebo lpe eeno

neustlho a ulechtilho, u od dtskch let rozvjenho sklonu k

pjemnmu snn o jeho krsn budouc loze Obana. Stpan

Trofimovi ml napklad neobyejn rd sv postaven tvance a

tak kajc vyhnance. V obou tchto slvcch je svho druhu

klasick lesk, kter ho jednou provdy zlkal a vyvyoval ho pak

4

postupn v jeho vlastnm mnn, a ho prbhem tak mnohch let

konen postavil na jaksi velmi vysok a jeho jeitnosti lahodc

piedestal. V jednom anglickm satirickm romn z minulho stolet

vystupoval jaksi Gulliver. Ten si po nvratu ze zem Liliputn,

kde byli lid veho vudy njak tyi coule vysoc, navykl do t

mry pokldat sm sebe mezi nimi za velikna, e mimodk, i kdy

chodil ulicemi Londna, kiel na chodce a ekvipe, aby se mu

vyhnuli a hledli, aby je nerozlpl. il v pedstav, e je stle jet

veliknem a vechno ostatn malik. Proto se mu smli a nadvali

mu a hrub vozkov dokonce velikna vihali biem; ale bylo to

sprvn? Co vechno neudl zvyk? Zvyk pivedl Stpana

Trofimovie skoro prv tak daleko, ale v podob, mono-li se tak

vyjdit, jet nevinnj a mn urliv, ponvad to byl ndhern

lovk.

Myslm, e nakonec na nho vichni a vude zapomnli; ale

naprosto nelze ci, e ho neznali vbec ani dv. Nen sporu o tom,

e i on patil njak as k slavn plejd proslulch mu naeho

pedelho pokolen, a jeden as ostatn veho vudy jen jednu

docela malinkou chviliku bylo jeho jmno vyslovovno od mnoha

tehdejch uspchanch lid div ne v jedn ad se jmny aadajeva,

Blinskho, Granovskho a prv tehdy v cizin zanajcho

Gercena. Ale innost Stpana Trofimovie skonila tm v te

chvli, kdy se zaala, rozmetna abych tak ekl vichrem nakupivch

se okolnost. A co? Pozdji se ukzalo, e nejenom dn vichr,

5

ale ani dn ty okolnosti, aspo v tomto ppad, nepsobily. A

teprve te, v tchto dnech, jsem se k svmu nejvtmu divu, zato

vak naprosto dvryhodn pesvdil, e Stpan Trofimovi mezi

nmi, v na gubernii, nejen neil ve vyhnanstv, jak jsme myslvali,

ale e nebyl dokonce nikdy ani pod dozorem. Jak tu pak byla sla

vlastn pedstavy! Vil upmn sm vechen svj ivot, e v jistch

kruzch se ho neustle boj, e jeho kroky jsou nepetrit znmy a

sledovny a e vichni ti guberntoi, kte se u ns za poslednch

dvacet let vystdali, mli u hned, kdy nastupovali ad, njakou

zvltn zprvu o nm jako lovku nespolehlivm, zprvu, kter jim

byla v prvn ad z vych mst pi pejmn gubernie sdlena.

Kdyby tehdy nkdo poestnho Stpana Trofimovie nezvratnmi

dkazy pesvdoval, e se nem vbec eho bt, byl by se jist

urazil. A pec to byl velmi rozumn a velmi talentovan lovk, ba

tak kajc mu vdy, pesto, e ve vd ostatn nu, krtce, ve vd

toho mnoho neudlal, ba zd se, e v n neudlal vbec nic. Ale tak

to pec bv tm mahem s mui vdy u ns na Rusi.

Vrtil se z ciziny a blsknul se jako pednejc na universitn

stolici jet na samm konci tyictch let. Pednesl vak veho

vudy jen nkolik pednek, tum o Arabech: podailo se mu taky

obhjit skvlou disertaci o vznikajcm vznamu nmeckho

msteka Hanau, politickm i hanzovnm, v dob mezi rokem 1413

a 1428 a zrove i o zvltnch a nejasnch pinch, pro tohoto

vznamu nakonec vbec nenabylo. Tato disertace obratn a bolestn

6

bodla tehdej slavjanofily a zskala mu narz mezi nimi etn a

zuiv neptele. Pak ostatn u po ztrt stolice otiskl (tak kajc

v odvetu a aby ukzal, koho ztratili) v pokrokovm msnku, v

nm byly peklady z Dickense a kter propagoval George

Sandovou, zatek velmi hlubokho bdn tum o pinch

neobyejn mravn ulechtilosti njakch ryt v jist dob nebo

nco takovho. Byla tam aspo rozvdna jaksi velmi vzneen a

neobyejn ulechtil idea. Potom se kalo, e pokraovn studie

bylo spn zakzno a e dokonce pokrokov revue byla kvli

otitn prvn plky pronsledovna. Stt se to mohlo snadno,

ponvad tenkrt nebylo nic, co by se stt nemohlo. Ale v tomto

ppad je pravdpodobnj, e k niemu takovmu nedolo a e

sm autor byl ln studii dokonit. Sv pednky o Arabech peruil

kvli tomu, e bylo njakm zpsobem kmsi (patrn kmsi z jeho

zptenickch neptel) zachyceno psan komusi s vkladem

njakch okolnost; v dsledku toho od nho kdosi dal njak

vysvtleni. Nevm, je-li to pravda, ale jist hlasy tvrdily, e ve stejn

dob se v Petrohrad pilo na njakou ohromnou spolenost, asi tak

tincti lid, spolenost stavjc se zcela proti pirozenosti a proti

sttu, kter div neotsla jeho zklady. kalo se, e pr se ti lid

chystali pekldat samho Fouriera. Jakoby naschvl byla v te

dob zachycena i bse Stpana Trofimovie, napsan u ped esti

lety v Berln, za dn jeho asnho mld, a kolujc v opisech z ruky

do ruky mezi dvma diletanty a jednm studentem. Tuto bse

7

chovm nyn i j ve stole; dostal jsem ji a loni od samho Stpana

Trofimovie ve vlastnorunm zcela nedvnm opise s jeho

vnovnm a ve velkolep rud safinov vazb. Nen ostatn zcela

bez poezie, ba ani bez uritho talentu. Je divn, ale tehdy (toti

pesnji v tictch letech) se psalo v tomto duchu asto. Je mi

obtno vypravovat syet, nebo ve skutenosti z n nic nechpu. Je

to jaksi alegorie v lyricko-dramatick form, pipomnajc druh dl

Fausta.

Zan sborem en, potom sborem mu, pak njakch sil a na

konec veho sborem du, kter jet neily, ale kterm by se tuze

chtlo t. Vechny tyto sbory zpvaj o nem velmi neuritm,

vtinou o njakm proklet, ale s odstnem povznesenho humoru.

Najednou se scna mn a nastv jaksi svtek ivota, v kterm

zpv u i hmyz, objevuje se elva s njakmi latinskmi obadnmi

slovy, a dokonce, pamatuji-li se dobe, zazpval o nem i jeden

kmen, tedy pedmt docela bez due. Vbec pak vichni nepetrit

zpvaj, a kdy rozmlouvaj, to se jaksi neurit hdaj, ale oveme

s jakmsi odstnem vyho smyslu. Nakonec se potom scna zase

zmn a objev se divoina a mezi tesy se toul jeden civilizovan

mladk, kter trh a cuc njak byliny a na otzku vly, pro ty

byliny cuc, odpovd, e ct v sob pebytek ivota, a proto hled

zapomnn a nachz je ve v tchto bylin; ale e hlavnm jeho

pnm je ztratit co nejdve rozum (pn snad i zbyten). Pak

najednou pijd jinoch nevslovn krsy na ernm koni a

8

nsleduje ho nesmrn mnostv vech nrod. Jinoch pedstavuje

smrt a vichni nrodov po n tou. A nakonec v posledn u scn

se nhle objev Babylnsk v a njac atleti ji definitivn dostavuj

s psn nov nadje, a kdy u jsou a na samm vrku, tu vldce,

eknme teba Olympu, komicky prch a lidstvo, kter se u veho

dovtpilo, obsad jeho msto a zan ihned nov ivot s novm

proniknutm vc. Nu, a tuhletu bse tenkrt shledali nebezpenou.

Navrhl jsem loni Stpanu Trofimoviovi, aby ji otiskl, ponvad je

dnes pln nevinn, ale Stpan Trofimovi se zejmou nevol nvrh

zamtl. Nelbila se mu mnou pedpokldan pln nevinnost, ba

pikldm tto okolnosti jaksi jeho chlad ke mn, trvajc cel dva

msce. A co se stalo? Najednou, tm v tu dobu, kdy jsem mu

navrhoval, aby ji otiskl zde, otiskuj nai bse tam, toti v cizin, v

jednom revolunm sbornku, a to pln bez vdom Stpana

Trofimovie. Zpotku se polekal, bel ke guberntorovi a napsal

velmi ulechtil omluvn psan do Petrohradu, pedtal mi je

dvakrt, ale neodeslal, nevda, komu je adresovat. Krtce byl

rozruen cel msc, ale jsem pesvden, e v koutku jeho srdce mu

to neobyejn polichotilo. S doruenm exemplem sbornku tm

spal, ve dne jej schovval pod matrac a nedovoloval ani, aby mu

posluha pestlala postel, a tebae denn ekal odnkud njak

telegram, dval se pece zvysoka. Telegram nepiel dn. Tu se i se

mnou smil, co svd o mimodn dobrot jeho mrnho srdce,

zapomnajcho pko, kter byla na nm spch