G eschichte der Juden Dějiny Ž idůin Moldauthéin, Källaday, v Týně n.Vlt, v Koloděj ch,Neznažov und Umgebung. i\ eznažově a okol .

Bearbeitet von

Prof. J. Sakař, Prag.

Zjidé týnšt tvořili jako v jiných městech zvláštnsvou obec, od ostatn ch usedl ků oddělenou. Žij ce podochranou držitelů panstv , zvláště jim propůjčovanou,byli za to pánům svým spolehlivou pokladnou. Prvnhistorická zm nka o Židech týnských poj se k r. 1569,když popudili na sebe Petra Voka z Rožmberka, kterýse na tyto i na ostatn Židy na panstv ch sivých i bratrových tak rozezlel, že jim zapověděl vstup na všeckysvé pozemky1). Později však na př mluvu svých rádcůodvolal zákaz listy otevřenými, dovoluje Židům nastatc ch obnoviti obchod podle libosti.

Na počátku stolet sedmnáctého připom ná sev Týne i škola žid. Zdá se však, že jest původu starš ho, než z doby vlády posledn ho držitele týnské zástav5r, Ferdinanda čabelického' ze Šoutic.

Pohřby tel mrtvých konali m stn Židé na vlastn m hřbitůvku na Malé Straaě. Dnes živ se pamět natoto m sto starobylým názvem ,:Na krchůvku". —

V konci šestnáctého věku znamenaj se v městěčtyři žid. rodiny. Všecky bydlily v „Novém Týně".V soupisu týnského panstv při r. 1600 zapsán jestmezi zdejš m obyvatelstvem Polák Žid, Isák, „Žid umostu" a Markus. Nejbohatš m byl posledn , Markus.

••'•'•• Kladl ročně urburn ho platu 21 groš 5 denárů, kdežtoostatn platili obyčejně jen 9 gr. 5 d . ' ) . —

Po celou dobu války třicetileté udržely &e v T.aspoň některé rodiny žid., jsouce zvláštn milost arcibiskupovou zde trpěny, ač proti ostatn m nekatol kůmbylo nastoupeno př sně a už valo se i výluky brzy pobitvě bělohorské. Za to museli židovšt občané vypomoci v t sni peněžn kanceláře arcibiskupské. Dne5. listopadu 1623 rozkázal na př. arcibiskup Arnošthr. H arrach týnskému hejtmanovi Lednickému, abyvybral od Židů týnských do vánoc 2000 zl. kontribuce.Nesezenou li jich, budou prý vyloučeni z města, až natři, kteř byli zde nejdéle usedl . Týž kn že arcibiškupšetřil proto také Židů před každou škodou v ce, nežzámečt páni předešl . V obnoveném kontrakte s obctýnskou o nájem velkostatku zdejš ho roku 1640 zaručuje Židům, kteř „ode dávna měli v T. domy", bezpečný pobyt, ustanoviv článkem 24., áby zde bylitrpěni a poslouchali rychtáře. Sami, živ ce se starýmzpůsobem zaměstnán , měli mezi křes any pokojně ž tia nečiniti jim v živnostech překážek. Ú řad městskýi panský regent měli Židův opatrovati, za kteroužtoochranu přij mal ročn platy kn že arcibiskup i regent.Léta 1643 napom nal zámecký regent týnské Židy, abyodvedli Jeho Eminenc uloženou berni a jemu smluvené „masti a kořen ". Avšak také magistrát týnskýdožadoval se na žid. občanstvu dávky určité, a to někdy tak veliké, že Židé zdejš hledali pomoci až i u ž.o. pražské. Dne 6. února 1645 zaslali starš ž. o.z Prahy kardinálu H arrachovi snažnou prosbu za

ZpracovalProf. J. Sakař, Praha.

ochranu proti veliké dávce, kterou město T. = uložiloŽ idům s) . ' : ;

Dne 1. ledna 1652 domohli se týnšt Židé u pražského kn že arcibiskupa významných privilegi . Obsahjejich jest takový:

„Jeho Eminence na mnohá doléhán vltavotýnskýchŽidů ráčil dle zásluhy jejich do odvolán tyto milostuštědřiti: : '

I . Židům, kteř od pradávna až dodnes v T. bydla vlastn dům maj , neb v soukrom bydl ü týnskýchusedl ků nepodezřelých, dopouštěj se výsady c sařempovolené, i nástupcům jejich, s tou však výminkou,aby od nynějška žádného Žida již nepřij mali pod ztrátou týchž výsad.

I I . Ježto od mnoha let maj Židé některé domy am sta, trhem od křes anů koupené: dům Komejických,kde bydl Musel, Šlehovských, Ciprinů, Hvězdu,Knihu, Vyskočilů, Podminichů, směj takové obývati,zř cené a spáleniště znova vystavěti, a jisou li bei přstřeš , mohou býti pokojně v nájmu u křes anů za platbez jakéhokoli odporu.

I I I . Ona dvě svá zbořeniště, z nichž v jednom nynsouken kům zbudovali d lnu na sušen suken, a druhé,jež nálež starému Židu Eliáši, moliou, chtěj li, znovasobě vystavěti.

IV. Mohou si opatřiti ročně patnáct soudků v nak vlastn potřebě podle předpisů ritueln oh a mezisebou vyp ti. D ř ve však zaplat z téhož v na JehoEminenci a obci týnské po 26 gr. ze soudku.

V. Ježto se přiház , že křes ané neb chasa a jinlidé bu z opilstv , neb ze zlomyslnosti na Židy útoča je pronásleduj , nařizuje Jeho Eminence všem. křesanům toho se zdržovati pod pokutou jedné bečky soli

do panského důchodu. S druhé strany a Židé pokojněse chovaj , s křes any se nehašteř , úředn kům prokazuj povinnou čest a jim neodp raj . Dopust li se Židčeho z toho, pohan Ii křes any neb jimi opovrhne,touž pokutu a zaplat — bečku soli, od hejtmana arcibiskupského mu uloženou."

Týž hlavn úředn k na panstv měl Židův pilně chrániti. Za to sl bila ž. o. v T. klásti ročně 50 zl. do zámeckého důchodu, pokud by jim arcibiskup těchtomilost dopřával4) .Židé týnšt vážili si udělených výsad v ce než

jejich křes . sousedé. Kdežto katoličt obyvatelé městonenáhle opouštěli, z daných svobod málo těž ce, přibývalo v T. kvapem Židů, hledaj c ch živnost, někdyi nad mez daného dovolen 5 ) . Když bylo tu r. 1654úředn sč tán , nahledaly se 93 domy křéá . a 6 žid.Po des ti letech rozkvetl v T. žid. živel tak nápadně,že měli zdejš Židé 22 domy se 122 př slušn ky. Bylto dům Eliáše, Abrahama, Isákův, Jakuba, Votického,Maušlův, Heršlův, Mař kův a jiných. Kardinál, byv

Týn n.jVU. 1 240

upozorněn na tento značný př růstek, hledal př činuv nadužit udělených výsad. Proto právo přij mán doměsta značně omezil; osada žid. však se neztenčila.Dne 18. listopadu 1666 zavázala se o. ž. k ročn dávce70 zl. a k vyčlen všech věc , které v městě prodává.Zástupce jej , Michal Heršl, koupil si touto nab dkouu~panského hejtmana pro své členy v ž. o. pevnějšochrany právě v době, kdy týnšt konšelé žádaliv arcibiskupské kanceláři výluku Židů zdejš ch. Př zeňpanská netrvala však již dlouho ).

R. 1680 zabloudil také do T. urputný nepř tel —mor. Rozčilen obecné ze smrtonosné rány hledalozáhy původ př nosu zhoubné nákazy u Židů, vin c je,jako by ji sem zanesli svým obchodn m stykem s Polskem. Veřejné m něn stvrzoval posléze i úřad panský, jenž brzy potoni — r, 1684 — vynesl nad m stn mi Židy krutý soud. Všickni byli z města vyloučenia domy proti vůli jejich prodány. N ěkteř , nemohoucenebo nechtěj ce statečků svých p rodati, nechali jeladem a v poustce. „Kniha židovská", v čas nucenéhotrhu zř zená7) , vykazuje prodej domu Jana Valle za190 zl., domu Markovského za 140 zl., staré školy žid.za 30 zl'.j domu Jakuba Votického za 30 zl., domuMaujšlovského za 220 zl., domu Zachariašova za 35 zl.a druhého domku téhož vystěho válce za 20 zl.

Výpově týkala se celého panstv . Židé týnšt nestěhovali se však tuze daleko, usadivše se bl zko starého domova v Neznašově a v Koloděj ch nad Lužnic ,kterážto m sta, ač necelou hodinu od Týna vzdálená,byla již mimo pravomoc pražského kn žete arcibiskupa, jsouce pod vrchnost ciz . Baron Jan Brandstein,pán v Koloděj ch, rozhodl se vystavěti př choz m'Ž idům při svém s dle kamennou synagogu a deset obchodn ch domů.

Býl sice varován, ale úmysl uskutečnil při r. 1695přece. Počátkem ř jna 1697 byly v nové synagozeslaveny prvé bohoslužby. . V;

R. 1721 hlásilo se v kolodějské o. ž. 65 Židů s 89dětmi. Náležel k nim: Berchyňský Žid s ženou, hochema 2 d vkami; v Koloděj ch byl již od r. 1704, měl d lnukoželužskou a za panskou ochranu platil 7 zlatýchročně. Božovský s ženou; od r. 1691, s šosovn m platem 7 zl. Isak Abraham s ženou, hochem a 2 dcerami,řezn k, od r. 1703, s platem 8 zl. Schneider s ženou,krejč , ,od r. 1720, s platem 6 zl. Benedi Isak s ženou,2 syny. a dcerou, obchodn k peř m a plátnem, odr. 1711, .s šosovn m platem 4 zl. Josef Isak s ženou,2 syny a dcerou, od r. 1710, obch. peř m a plátnem,s platem 4 zl. Mendel Lebel s ženou a synem, odr. 1718, obch. vlnou a peř m, s platem 4 zl. AlexanderSchuster s ženou a 2 hochy, od r. 1695, švec, s platem12 zl. Jakub Samdel s ženou, dcerou a sluhou, odr. 1710, obch. plátnem a peř m, s platem 6 zl. Starávinopalnicě s hochem a 2 d vkami, od r. 1701, s platem 3 zl. Masák s ženou a hochem, od r. 1704, řezn k,•s platem 4 zl. Nalžovská, vdova, se synem a 3 dcerami,od r. 1701, s platem 4 zl. Adam Katzel s ženou, žebrák, od r. 1685, s platem 3 zl. D oktr s ženou, synema dcerou, od r. 1675, obch. plátnem a peř m, s platem3 zl. .V t Schimerle s ženou a 2 dcerami, od r. 1705,obch. plátnem a peř m, s platem 6 zl. Jakub Lebels ženou a 3 dcerami, od r. 1708, obch. peř m, s platem5 zl. Lebel Spratek s ženou, synem a dcerou, od r.1705, koželuh, s platem 6 zl. Lebel Schimerle s ženoua dvěma dětmi, od r. 1715, obch. peř m, s platem 3 zl.30 kr. Jakub Kaiseril s ženou, hochem a d vkou i nájemn kem, od r. 1713, obch. různým zbož m, s platem6 zl. Josef Bernard s ženou, 4 syny a dcerou, od r. 1707,obch. peř m, s platem 3 zl. 30 kr. Bernard Manel s ženou, 3 syny a 2 d vkami,.od r. 17.15, s platem 10, zl.Efroym Lebel s ženou a «ynem, od r. 1715, obch. plát

nem a peř m, s platem 6 zl. Josef David s ženou, matkou a služkou, od r. 1717, obch. vlnou, plátnem apeř m, s platem 11 zl. Jakob Pehel s ženou, synem,2 dcerami a služkou, od r. 1696, mýtný a obchodn kherinky, plátnem a peř m, s platem šosovn m i za mýto24 zl. Samuel Polák s ženou, od r. 1712, panský vinopal, platil 188 zl. Salomon Mandel s ženou a 2 syny,od r. 1717, obch. peř m, plátnem a kůžemi, s platem5 zl. Josef Polák s ženou, 2 syny a 2 dcerami, původemz Polska, od r. 1700, kramař, s platem 5 zl. Lebel Glasser s ženou, 2 syny a d vkou, sklenář, s platem. 5 zl.Goldschmied s ženou, 5 syny a 2 d vkánii, od r. 1721usedlý zlatn k. Jakob Ěečický s 5 hochy a 2 d vkami,od r. 1718, obchodn k peř m a vlnou, s platem 5 zl.Markus Benedi se sestrou, v Koloděj ch rodilý, obch.peř m. Imger Stampf s ženou, synem a d vkou, odr. 1709, obchodn k peř m a kůžemi. Mojses Nosal s ženou, 3 syny a d vkou, v Koloděj ch rodilý. Otec žiltu 30 let. Obchodn k peř m, plátnem, s platem 10 zl.Nosalův švagr Lysel Efraim. V t Abraham s ženou i 5d tkami z prvých žen, od r. 1687, obchodn k plátnem,peř m a kůžemi, s platem 12 zl. V domě Abrahamověžila také Židovka Rosina Benedi.

Služek žid. byLo 11.

Bývalá synagoga v Neznaiově

V N e z n a š o v ě tvořila se pod ochranou hrabětez Vrtby nová žid. osada současně s kolodějskou — odr. 1681. Panstv otv ralo Židům př stup i do vlastnhospodářské správy. R. 1721 žilo v N. již deset rodin.Jakub Lebel z rodu Aron byl hraběc m vinopalem.Živil se však i řeznictv m a kramářstv m, z skávajeročně 175 zl. Z toho platil 75 zl. panskému důchodiia 25 zl. kontribuce. Vedle manželky Judith měl synaMoysesa, Josefa a 2 služebné. Isak Josef z r. Aron,kramář, manžel Veruny a otec dcery Evy, byl odr. 1684 kramářem se ziskem 50 zl. Šosovn ho platukladl 6 zl., kontribuce 2 zl. Jakub Salomon z. roduJosef s manželkou Ester, syny Salomonem, Heršlem,Filipem, dcerami Sorel, Iriz, Schöndl, od r. 1687 obchodoval plátnem a krámskými věcmi s výdělkem120 zl. Za to platil do důchodu 12 zl. a kontribuce4 rýnské. Salomon Plauzkar z rodu Levi s ženou Alenou, synem Mandlem a 2 dcerkami, od r. 1691 živilse tu kramářstv m. Z skal ročně 67 zl., důchodu platil12 zl., kontribučn mu 3 zl. Salomon Schmer z roduSalomon s ženou I tel, synem Lebelem a dcerami Chailei Zipperl, těžil od r. 1707 z krámu 50 zl. Úroku vrchnosti odváděl 6 zl., kontribuce 3 zl. Pinkas Vokatýz r. Levi s ženou Asdale, dcerou Leze a Sorle, přistěhoval .se r. 1719. Kramářstv m z skával ročně 50 zl.,hraběc mu úřadu kladl 6 zl., kontribuce 3 zl. JakobFeldtscher z r. Benjamin přišel teprv r. 1721. Manželka slula Judita, syn Lebel, sluha Sorel. Svým uměn m vydělal si ročně 55 zl. Za ochranu platil vrchnosti6 zl., kontribuce 3 zl. Josef Bernardt z r. Abrahams ženou Ester těžili z krámu 60 zl. Panstv platili 6 zl.,kontribuce 3 zl. Volf Lebel z r. Aron, kramář, s ženou

.._, , V^VÍUÍU, uucrou nunan a Munter, odváděl důchodu 6 zl., kontribuce 3 rýnské.

Kantor Joachim z r. Juda, e ženou Rivkou, synemLebelem, Heršlem, Seligem a Mojsem, neplatili kontribuce, ani panské dávky. Od ž. o. přij mal kantor ročnslužby 50 zl.

Na panstv Vysokého H rádku žil jediný Žid v Břez— Jonas Abraham z. r. Arom, od r. 1698. Žena jehoslula Segele, synové Manat, Zacharias, dcery H ora,Brejdel, a jej muž Mojses Benjamin. Jonas Abrahamobchodoval peř m, vlnou, plátnem a různým zbož m,se ziskem 128 zl. Kontribuce platil 26 zl. 8) .

\ Týně n. Vit. v prvých desetilet ch věku osmnáctého nebylo žid. obyvatel. M stn trh nebyl jimvšak zavřen a „Registra městská" vykazuj již r. 1709v př jmu důchodenském i židovský „ Standgeldt"9) .Že týnšt konšelé zisk ze žid. stánků o trz ch velmihodnotili, prozradil dne 31. července 1723 prohlášený rozsudek. Toho dne „plným snesen m radn mJosefu Davidovi, Židu kolodějskému, pro jeho neslušné P . P . Purkmistru řeči ten každou středu povolený krámských a jiných věc prodej se zamezuje. Pokudž ale se kořiti a prositi bude, tehdy na m stě tohotres.tu registruj c mu P . Purkmistru Relaxati a mocv pokutu 6 kop m šeňských zaměniti se zanechává"10) .Potom Josef David odp rosil, pokutu zaplatil a v trhuzůstal. |

Nový řád tržn , mezi konšely týnskými v létě 1723smluvený, dotýkal se žid. trhovcův znovu citelně.„Dne 17. zá ř i t , r. Židé, kteř v středn dny zde" celoročn trhy drž a své zbož prodávaj , byvše do radn ho domu předvoláni (jsou o toni zpraveni), žeStandtgeldt jejich k obci plat c (jest) zvejšen." P řiobš rném jednán (stanoveno), že tři hlavnějš : JosefDavid a V tek ko odějský i Nósal nezdašovský 6 zl.ročně dá. D ruz : Mejtriej kolódějský i F risch a Isaak,že méně zboá m vaj , po 2 zl. 45 kr. platiti budou.Za to však se jim pod podloub m rathauzn m m sta vykázati m aj 1 1) . " Brzy po tomto smlouván nastaloz př činy dnes neznámé jednán nové. Dne 31. března1724 „nenadálou a od Jich Excellenci a Mti. kr. P . P .m stodrž c ch nař zenou Visitati Židovstva kolodějského" podnikli zemšt zástupci již 1. dubna t. r., „kukteré přes polovic pánův radn ch (týnských) při pan ch starš ch deputirováno jest bylo. Však se nic podezřelého nevynašlo 1 2 ) " .

Mrzutějš byl spor, projednávaný dne 13. zář 1745v arcibiskupském zámku mezi tučapským Židem Alexem Šimonem i jeho druhem a panskými poddanými,

_ kteř při výročn m trhu svatojakuhském v T. dopustilise na těchto dvou kramář ch nějakého násil . Konečněstrany se sm řily, když vinn ci zaplatili žalobcům 20zlatých rýnských " ) .

Trvalou tužbou Židů, žij c ch v okol VltavskéhoTýna, bylo z skati pevnějš ho bytu v městě. Podle nedosti zjevné zprávy panského archivu žil prý jižv prvých letech osmnáctého stolet v T. zase aspoňjediný Žid, z skav zdejš ochrany se souhlasem zámeckého hejtmana Jana Moučky za úplatek 1000 zlatýchrýnských. Radn akta záznamu o tom však nemaj .R. 1746 pomáhalo Židům k nástupu do města samokrálovské m stodržitelstv v Praze. K jeho výzvě psalkrajský hejtman hr. Millesimo 13. července t. r. arcibiskupskému hejtmanu do T., že Židé z Prahy maj sepřij mati do venkovských měst. A podle tohoto ni stodržitelského nař zen přimlouval se krajský hejtman asoučasně již pos lal Salomona Lovositze, Žida, tohočasu bytem v Bechyni, do T.: „Slibuje prý tento obchodn k hleděti si tu své živnosti beze škody soused

Týn n.jVU. S

stva, chce prý v městě živiti se jen a usedlým býti.1"Týnský hejtman Václav Vorel netroufal si však roizhodovati ve věci zásadn . Psal dne 30. července dopražské ústředn kanceláře arcibiskupské plnomoen ku Himppainnovi, netaje se upozorněn m na" zákazkn žete arcibiskupa Waldsteina z r. 1680, kterým Židévylučovali se z města, a laké na privilegia týnská o výluce Židův, c sařem Karlem VI. stvrzená 1 4 ) .

Nedařilo li se Židům otevř ti si trvalou živnostpř mo mezi sousedstvem, uvolnila jim vstup na týnskéúzem sama arcibiskupská vrchnost. R. 1764 smlouvalas kolodějským JakuBem Židem o správu ve své vinopalně při pivovaru nad městem. Když o tom zvědělidomác usedl ci, sešli se v obecném shromážděn narathúze, „protestuj ce proti onomu již skutečně corroburovanému contractu. Žádali, by slavný Magistrátsvou opatrnou protestati, aby tak týž Žid ke zkázecelého města na panské půdě v pivovaru osazen býtinesměl. Na to přednesen jsou dva páni radn , pánistarš obecn a někteř P. P . měš ané k P. direktoruvysláni byli a jej za prostředkován toho žádali. Poněvadž ale od něho vyrozuměli, že by jemu nař zenobylo pravenému Židu contract s povolen m všehohandle podepsati, pročež z usnesen vzácného Magistrátu a počestné obce měl se pon žený memoriál naJeho . kn žec Milost, by tak týž handl jeinu Židueonfirmován nebyl, vyhotoviti a osobně pon ženě podati. Ten memoriál byl skrze P . souseda Zirgla a JanaSchyrmanna v nepř tomnosti JMti. v Praze P . Pollingrovi, hospodářské radě, do rukou odevzdán a natakový následuj c odpově oustn dána:.Pokudiž kdoz měš anů těch 1200 zl. ročn ho pachtu dáti chce,tomu přednost udělena (bude); dáleji pak že Židuvšechen handl do města se zapov dá15)". Protože nikdo ze sousedů nab zené soutěže se neodvážil, zůstalJakub ko odějský od r. 1765 v panské vinopalně a poněm bývalo již ustáleným zvykem, svěřovati kořalečnživnost nájemcům židovským.

Po nezdařilém zákroku při úřadě zámeckém odhodlali se týnšt měš ané k svépomoci a dováželi si kořalku z panstv ciz ch. Když r. 1769 k žádosti panskéhodirektora zabavili konšelé vědro ciz kořalky, sešli sesousedé 14. července na radnici a žádali o dovolen ,aby směli vyšetřiti v tamějš ch privilej ch, mus li sebráti kořalka z panské vinopalny. Tehdy shledali, ženutnosti nestává, nýbrž že k pálen dává se měš anůmprávo volné. Z toho důvodu „shromážděná obec dne7. ř jna žalobně přednáš , že dovážená kořalka k obživen . sousedskému skrze confiscaci jedině k vůli P.D irektorovi průchod nemá. Proto za laskavý prostředek žádá, poněvadž žádný z pánů sousedů takovouskrze Žida městu v té př padnosti záhubu čin c ho,táhnouti v stavu nen , by vzácný Magistrát in hocpassu tu, kde patř , prostředkem pon žené suplicacisollicitiroval16)". Nastalo dlouhé jednán a výsledkemjeho. bylo dne 30. července 1770 konšelské rozhodnut : „Poněvadž dle samovlastn ho přiznán sousedstva patrno jest, že Žid Jakub, panský vinopal, k »tenčen sousedstva všechen handl sousedský vede, tak jakjednoho každého výpově in actis suo loco se spatřuje,krajskému úřadu odesláno a za vyšetřen a .zamezenžádáno bude 1 7) . " Zdá se však, že i Žid Jakob v panskévinopalně přece zůstal a že jest totožný s JakubemEhrlichem, který si v T. i modlitebnu zř dil zai roičnúrok 50 zl. rýnských. P ři r. 1807 byla modlitebna jižzase zrušena a Ehrlich vinopal chodil k žid. pobožnostem opět do Koloděj18) .

Patrný sm r mezi vrchnostenským vinopalem Jakubem a sousedy týnskými nastal brzy po r. 1770. Byldůsledkem bezpochyby změněného hlediska, s kteréhoposuzoval se m stn obchod kořalečn . Došedše totiž

áhv přesvědčen , že př mé zužitkován práva k pálenbvlo by výnosnějš m pramenem zisku, než překupntržba z ciz ch lihovin, rozhodli se zdejš měš ané vystrojiti v m stnostech opuštěného pivovaru týnskéradnice obš rnou vinopalnu. Nepřihl žej ce již k staršm zásadám o výluce Židů, uvedli do své nové d lnyžidovského vinopala po vzoru správy zámecké, a takézvláštn komoru v rathúze svěřili mu pro prodej věckrámských. A ratháuský činžovn Žid Marek Kopperlez Kloděj pracoval tu s jejich vůl již od r. 1774 aždo osudného požáru města 12. března 1796, kdy spálen byl skoro celý Týn. Protože zkazila se ohněm takéradnice a v n vinopalna s krámem, doznal MarekKopperle škody na zbož a zař zem 1000 zl. Žádalo dvouletou slevu činže, avšak páni radn dne 10.dubna t. r. prohlásili: „Poněvadž zdejš městská obecskrz oheň do chudoby přivedena jest, proto žádostizadostičiniti se n emůže1 9) ." Podle obnoveného .kontraktu platil potom Kopperle z krámu a šenku kořalkyročn nájem 450 zl. P řece však i v nepř znivém stavuvydržel Markus Kopperle v městské vinopalně až dovysokého věku sám a po roce 1810 i syn jeho Josef,z skav k otcově prosbě městské podružstv i s Alžbětou, ženou, a v radnici nájem vinopalny20) . Take onpo^způsobu otcově zaměstnával se tam prodejem věckupeckých, a to nejen doma, nýbrž i v okol , odj ždějena trhy také do Č. Budějovic21).

R. 18l4 žádal o šestiletý pobyt v T. Israel F ried,slibuje na magistráte za tuto ochranu 40 zl. Tomu odp ral nejv ce Josef Kopperle, prose, aby ciz kupci doměsta přij máni nebyli, ježto by nemohl plniti povinnost nájemných 22). .Větš ochoty dočkal se IsraelFried u některých křes anských kupců, kteř jej chtělir. 1817 m ti správcem svých obchodů. Zdařilo se muto i při. odporu ostatn ch. Když však pokoušel ser. 1818 otevř ti také obchod střižn a odpor týnskýchzájemn ků zes lil, přinutil krajský úřad zdejš magistrátn radu, aby zbavila Israele Frieda ochrany avrátila jej zase do Koloděj 2 3 ) . Stalo se tak až r. 1819,a to s nechut , protože magistrát smluvil zat m » Friedem nájem svého krámu za 200 zl. a přimlouval se0 schválen svého činu i.u pražského gubernia. Avšakkrajský úřad odp ral, ukazuje, že má F ried povolenk šeycovstv , ne k obchodu střižn mu. Proto sešlo1 s obecn ho nájmu. M sto Frieda připom ná se r. 1821Žid V alf. H olub a Joachim Lämmelfeld, který z skalsouhlas k pobytu v T. na 3 až 4 měs ce 2i). Žili tuvedle Abrahama Ehrlicha, správce panské vinopalny,a Josefa \ Kopperle, nájemce městského. Jiný člen tétorodiny, Simon Kopperl, vyučil se pekařstv a zůstalv T., vykoupiv si r. 1835 vrchnostenský souhlas za10 zl. ročn ě 2 5) .

Vhodnou př ležitost k nastěhován se do města působily občasné dražby sb rek, různých dávek a nepřmých dan . Do r. 1830 byl nájemcem potravn daněz masa Josef Wagner Žid 2 0 ) , obecn m nájemcem v 1.1829—1832 Israel Karpeles, nájemcem potravn daněSimon Bondy, obchodn k vlnou, kůžemi, sol a j . 2 7 ) .Isák B o n d y , nájemce městské váhy a nástupce Jos.Kopperle v radničn vinopalně 1836—1842, z skalpozději nájem pivovaru v Rosic ch1).

Léta 1839 zrušila se panská vinopalna a r. 1843 bylmrtev bývalý městský vinopal Josef Kopperl. Avšakrodin židovských od těch časů přibývalo přece prozdatnou s lu v obchodn soutěži a vzájemné napětu ostatn ch m stn ch kupců. Alžběta Kopperlová,vdova po Josefu, otevřela nový krám a Šimon Kopperlz skal r. 1842 od českého gubernia živnostn právo astal se pekařem, posléze i cukrářem při odporu pekařského cechu. Také V t Ehrlich, Člen rodiny bývaléhovinopala a př slušn k neznašovský, zůstal v T. ještě

r. 1848 a držel se tu i proti, rozhodnut magistrátu.Josef Roub ček, od r. 1842 městský vinopal po IsákuBondym, pracoval v tamnějš d lně až do své smrtir. 18482 8) . U prázdněné m sto svěřil magistrát opětBondyově rodu. R. 1858 z skal Jakob Bondy, městskývinopal, právo na prodej kořalky v pudech, na obchodkožemi a j . Rodina B o n d y o v a živila se v radniciaž do zániku obecn vinopalny r. 1882. Potom, zdokonalil si svou živnost Jakub Bondy ve vlastn m doměčp. 18.

V ce ochoty než k Židůni živnostn kúm m vali Týnšt k židovským lékařům. R. 1837 začal tu svou službuMUDr. Leopold F e i g 1, původem z Prahy a dř vějš mbytem v Bechyni a v Koloděj ch. R. 1844 jmenovánbyl m stn m fysikem. R. 1848 přijat byl za lékařskéhozástupce ko odějský ranhojič Jakub S t e i n 2 9 ) .

Také v sousedn osadě Koloděj ch nad Lužnic av Neznašově udržoval se ještě čilý život obchodu žid.,za času válek napoleonských zvláš kvetouc . Žid. obchodn ci kůžemi a vlnou z těchto m st byli hledanýmidodavateli týnských řemesln ků, pracuj c ch pro c sařskou armádu. P roto také bylo lze vydržovati při tamnějš ch synagogách vyšš duchovn správu a konfesijnškolu. Léta 1827 byl Abraham K a u d e r v Koloděj ch krajským rab nem 8 o ) . R. 1839 byl matričn m zapisovatelem ustanoven již jen žid. kantor Lazar Ve i l .

Moses Pick Krb. Samuel Lob Kauder

P řed n m ř dili školu žid.: Salomon J u f e, AbrahamK o h n, R e b a h a m, B i n z e r, S u c h n y , K os c h i e z e r a f i e s m a y e r , P o Veilovi MořicM a h l e r . Em. K o h n, Josef F r i e d , B u n z e l ,S t e i n e r a Josef P i c k . R. 1876 změnila se žid.škola kolodějská ve veřejný ústav německý. Správcemjej m byl až do zániku při konci stolet minulého Benedikt K r a j s k ý 3 1 ) .

V Neznašově působili učitelé žid.: Aron JosefT r o s t , Michael M a u t h n e r , Isak L e d e r e r,učitel a rab n, Rafael S t e i n e r , N athan K r ü g e nb e r g e r , S t e r n , H o t t e , Moric V e d e r e r, IsákS t e i n a Salomon K u l k a do r. 1877, kdy zaniklaškola pro nedostatek žactva32) .

Obě tato ohniska žid. ruchu měla i své lékaře a pomocnice při porodu. Takovou byla r. 1814 na pražskéuniversitě vyzkoušená Sara Fiirthová z Koloděj33) .Z kolodějských lékařů znám jest již před r. 1837svrchu jmenovaný MUDr. Leopold F e i g l , r. 1845připom ná se tam ranlékař K l á r a léta 1847 JakobS t e i n , který byl r. 1848 v T. substitutem a pozdějipraktickým lékařem. V Neznašově léčil r. 1806 MarkusN e u m a n n , ranhojič, a r. 1833 Sal. S c h u l z 3 4 ) .

R. 1848 nebyl s počátku Židům př zniv. Jako jindetak i v T. n. Vit. obraceli se měš ané, naladěni antisemitismem, proti pobytu žid. obchodn ků, kteř mělitu svou výživu. Na úředn ch m stech žádala se výlukastarš ch podruhů V ta Ehrlicha i Leopolda Kopperle

242Moldauthem 3 16* 243

a také Ephraima Pleschnera z Neznašova, jehož staršpředek, Abraham, obchodoval v městě hašem, jižr. 1814 a Markus Pleschner r. 184435) . Zat m všakprohlášen občanské rovnosti vyřadilo veškerý spori starš protižidovské výsady, a od r. 1849 stává se T.opět hlavn mm útulkem Židů na m stě kdys obl bených Koloděj a osady neznašovské.

Vedle rozv jej c se starš rodiny Jakuba Bondyhootevřeli tu své krámy z rodu Kopperlova Leopold aJosef. Mojž š Polák z Koloděj podráždil si týnské sousedstvo r. 1858, přistěhovav se bez opověd . Městskývýbor pokoušel se vytlačiti jej z města, ale Polákz skal r. 1861 souhlasu k živnosti od okresn ho úřadua zůstal3 6) . Moises Plešner z Neznašova hledal si zdebyt již r. 1855 pro vinný akcis. Byl odmrštěn. R. 1860zř dil si tu obchod zbož m sm šeným, a současně s n mtaké jeho neznašovský krajan, Moises H ochner, začaltu živnost sklenářskou. Když Ephraim Pleschner žádalr. 1861 o přijet do městského svazku, byl obecn mzastupitelstvem oslyšen. Dlouhým sporem u okresn hoúřadu, m stodržitelstv a u ministerstva Pleschner přivyhrál a stal se prvým žid. držitelem domu týnskéhočp. 209. Jiný z téhož rodu obchodn k zdejš r. 1862jest Salomon. V ostatn ch letech do konce devatenáctého věku přibyly rodiny Kohnů, F rischů, N eumannu.Schicků a j . Za to vymizela rodina Poláků, Roub čkůa Kopperlů . Z rodu Plešnerova nejv ce podnikavostiukázal Alexander Plešner, syn Mojž šův, odváživ ser. 1888 základu d lny na obráběn dřeva, z n ž záhyvyrostla „Prvn jihočeská továrna na dřevěné a soustružnické výrobky". Pro pohon užilo se v d lnáchvodn s ly mlýnů, ve kterých postupně podnik se zakotvil. R. 1914 vyhořel mlýn Voj. Samce á v němi Plešnerova továrna. Záhy však založil si podnikavýtovárn k d lny nové, z nichž rozes laj se obl bené tovary soustnižnické a hračky do celé středn Evropy,Anglie, Řecka i do Egypta. Od 37) smrti otce Alexandrar. 1932 ř d továrnu syn Otto Plešner.

Bernhard Radok Karel Straka

V nedalekých Koloděj ch po r. 1848 prázdnily sea pustly obchodn domy při patrném poklesu živnostiv rodě Marody, Ehrlichů, Basche, Mahlerů, Modrého,Stampfů, Nosalů, F riedů, Pař zka a j . Jen bratřiLöwy udrželi si dočasně velkoobchod dobytkem aBernard Radok, poštmisitr, obchod obiln .

Neznašovská obživa Židů odum rala tehdy ještěrychleji a také i v jiných drobných osadách okresu,podléhaj c obecnému vylidňován českého jihu veprospěch V dně, Ameriky a po převratu i Prahy avětš ch průmyslových měst.č talo li se v Albrechtci r. 1886 Židů 17, žilo jich

tam r. 1904 již jen 6;av Břez 6 — 9, na B lé Hůrce2 — 0, v H ladné — 6, v Hroznějovic ch 4 — 0, v Hrušově 11 — 0, v.Kštěnově 15 — 1, v Chráš anech 11— 11, na Modré Hůrce 3 — 7, v Temel ně 3 — 3 ,

v Žimutic ch 4 — 6. V Koloděj ch bylo Židů: r. 1886153, r. 1904 35, r. 1930 jen 8; v Neznašově 36, — 19.— 6. V Týně n. Vk. žilo r. 1886 60 žid. osob. r. 190451 3 S ) , r. 1930 jen 19, vedle 4 voj nů Židů v tamnějšposádce.

Zjevný úbytek obyvatelstva žid. v okrese působili na hluboké proměny v sdružován žid. obc . Počátkem stolet dvacátého splynula náb. obec neznašovskás kolodějskou a tato stala se Židům ústřed m pro celýtýnský okres. Starožitná synagoga v Neznašově, byvši

Vnitřek synagogy v Koloděj ch nad Lužnic

opuštěna, pustla a posléze se zř tila. Samostatnostuchoval si jen tamnějš hřbitůvek, přij maje zesnuléstarousedl ky žid., zvláště z oblasti po levém břehuVltavy. H řbitov kolodějský slouž zemřelým Židůmnovějš m 3 9 ) .

Snaha rabinátu v Č. Budějovic ch o přivtělen Židůz okresu týnského do společného svazu nemá dosudúspěchu. '

Oltá,T s tórou v býv_. synagoze neznašovské

x) V. Břežan , Ž ivot P . Vo ka z R o žm berka , st r . 139, k 27.červn u 1569.

2) J.. Saka ř , D ě jin y Týn a n a d Vltavou a okol . R. 1906,I . d l.

3) Arch iv arc ibiskupský v P r a z e : opisv P r a ze . a rch ivu

4 ) List d a t o van ý v červen c i n a zám ku v Č erven é Řeč ic i.(Arch iv a rc ibiskupský; opis v zem . a rch ivu v P raze . )

5) L iber M em o rabiliu m v d ěka n ském a rch ivu v Týn ě n adVit., st r . 91—92, 98.

6 ) L iber M em o rabiliu m , 1. c.7) V zem ském a rch ivu v P r a ze .8) / Terezián ský ka t a st r v a rch ivu zem ském . v P r a z e°) R egist ra m ěst ská v a rch ivu r a d n m v T ýn ě n ad Vltavou.

(Bez sign atury.)10) M an u á l r a d n v a rch ivu m ěst ském . (Bez sign atu ry. )") Manuál radn , 1. c , str. 40.

«j Archiv2'v arcibiskupském zámku v Týně nad Vltavou.(Bez signatury.)

"1 Archiv zámecky. . , ,**) Protokol radn z 3. ledna 1765 v archivu městském,w) P r o t o k o l r a d n ze 7. O c t o br is 1769 v a r c h ivu m ě st ském .1 7 ) Protokol radn , 1. c.1 8 ) Arc h iv zám ecký. (Bez sign a t u ry. )ld) K o n fe r e n čn kn ih a v a r c h ivu m ě st ském .=°) P r o t o k o l jed n a c v a r c h ivu m ě st ském z r. 1808, 18102 1 ) Ód r 1817 žádal českobudějovický magistrát na Kopper

lovi povinné hlášen u policejn ho komisaře. (Protokolradn . 1. c.) im*

".) ' Protokol jednac z 20. dubna 1814.2 3 ) P r o t o k o l jed n a c v a r c h ivu m ě st ském .2 1 ) P r o t o k o l jed n ac , 1. c.

2 5 ) Ar c h iv p an ský.2 B ) K n i h a ko n fe r e n čn , 1. c.2 7 ) P r o t o k o l jed n ac , 1. c.2 8 ) P r o t o ko l jed n ac v a rch ivu m ěst ském .

2 9 ) T a m t éž .3 0 ) P r o t o ko l jed n ac , 1. c , v a rch ivu m ěst ském .3 1 ) Arch iv pan ský. L ist á ř p . u č . J . H an zl ka z Týn a n a d Vit .3 2 ) T a m t éž .3 3 ) K ra jský list v arch ivu m ěst ském .3 4 ) P r o t o ko l jed n ac v a rch ivu m ěst ském .3 5 ) P r o t o ko l je d n a c v a rch ivu m ěst ském .3 6 ) K o n fe r e n čn p ro t o ko l, 1. c ; P r o t o ko l jedn ac .v a rch ivu

m ěst ském .3 7 ) P r o t o ko l jed n a c v a rch ivu m ě st ském ; zpráva p . O.

P le šn er a , t o vá r n ka .^ C rkevn d i r e k t á ř d iocése českobudě jovické.3 0 ) Z p r á va p . O. P lešn era .