Integrovaný plán rozvoje území

NUTS II Jihozápad

květen 2011

ZPRACOVATEL:

GaREP, spol. s r.o.

nám. 28. října 3

602 00 Brno

Zpracovatelský tým:

RNDr. Kateřina Chabičovská

Mgr. Jan Holeček

PhDr. Iva Galvasová

Ing. Jan Binek, Ph.D.

RNDr. Hana Svobodová, Ph.D.

RNDr. Stanislav Kraft

doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.

Ing. Martin Šauer, Ph.D.

3

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 4

A. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 5

A.1 Dopravní dostupnost a obsluţnost ................................................................................ 6

A.2 Rozvoj měst a obcí ..................................................................................................... 18

A.3 Cestovní ruch .............................................................................................................. 32

A.4 Projekty financované z ROP JZ ................................................................................. 50

A.5 SWOT analýza ........................................................................................................... 54

B. NÁVRHOVÁ ČÁST .......................................................................................................... 59

B.1 Analýza socioekonomických rozdílů.......................................................................... 60

B.2 Nedostatky rozvoje cestovního ruchu......................................................................... 64

B.3 Dosavadní podpora projektů cestovního ruchu v rámci ROP JZ ............................... 67

B.4 Potenciál cestovního ruchu ORP regionu Jihozápad .................................................. 76

B.5 Návrhy a doporučení pro orientaci podpory v rámci následujících výzev ROP JZ ... 85

B.6 Komplementarita a synergie ....................................................................................... 92

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 97

LITERATURA A PRAMENY .............................................................................................. 98

PŘÍLOHY ............................................................................................................................. 101

4

ÚVOD

Integrovaný plán rozvoje území regionu soudrţnosti NUTS II Jihozápad je dokument, jehoţ

hlavním účelem je identifikovat oblasti (témata i regiony), jejichţ rozvoj je vhodné

podporovat z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad v rámci

dalších vyhlašovaných výzev s důrazem na cestovní ruch.

Dokument se skládá z analytické a návrhové části. Analytická část obsahuje situační analýzu

a SWOT analýzu. Návrhová část se věnuje tematickému a prostorovému vymezení současné i

budoucí podpory.

Analýzy byly vytvořeny za region soudrţnosti jako celek, ovšem s důrazem na postihnutí

rozdílů mezi jednotlivými jeho částmi – kraji, okresy, obvody ORP či obcemi. Analyzována

byla současná situace, případně i vývoj v čase za hlavní témata sociálního a ekonomického

rozvoje regionu soudrţnosti. Důraz byl kladen zejména na témata financovatelná z ROP, ale

kromě nich byla pozornost věnována také všem ostatním socioekonomickým aspektům

rozvoje daného území. I z nich totiţ mohou vycházet problémy, jeţ je v území potřeba řešit

(např. prostřednictvím ROP nebo i jiných dotačních programů).

Struktura analýz odráţí tři prioritní osy ROP. Jednotlivé kapitoly jsou tedy věnovány dopravě,

rozvoji měst a obcí (tj. především jejich vybavenosti) a cestovnímu ruchu. Stručně byly

zhodnoceny také projekty dosud schválené k financování z ROP.

Na základě výsledků analýz socioekonomické situace a analýzy schválených projektů ROP

byly (s vyuţitím kartografického vyjádření hodnot vybraných statistických ukazatelů)

definovány hlavní hospodářsky slabé oblasti regionu soudrţnosti Jihozápad. Byly vymezeny

také oblasti s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a specifikovány nosné formy

cestovního ruchu.

Na základě identifikovaných problémů, konfrontovaných s moţnostmi financování projektů

v rámci ROP, byly formulovány hlavní návrhy a doporučení pro jejich řešení. Opatření a další

případné intervence byly formulovány takovým způsobem, aby mohly být vyuţity zejména

pro specifikaci nejbliţší výzvy oblasti podpory 3.1 zaměřené na infrastrukturu cestovního

ruchu. Zároveň vedle toho byla specifikována opatření pro podporu dlouhodobého rozvoje

cestovního ruchu na území celého regionu Jihozápad i v dalším období 2014–2020.

5

A. ANALYTICKÁ ČÁST

6

A.1 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A OBSLUŢNOST

Silniční doprava

Páteří silniční dopravy regionu Jihozápad jsou dálnice D5 spojující Prahu s Rozvadovem a

silnice E55 spojující Prahu s Dolním Dvořištěm (v podobě 15 km dlouhého úseku dálnice D3

a silnice I/3). Celý region zároveň vykazuje výrazně radiální síť sbíhající se v obou krajských

městech. Celý region je silniční infrastrukturou vybaven relativně málo, coţ je dáno

relativně nízkým zalidněním celého regionu a tím, ţe v minulosti zde byla poměrně málo

rozvinuta průmyslová činnost.

Délka dálnic v celém regionu dosahuje podle Ročenky dopravy (stav v roce 2008; novější

údaje nejsou k dispozici) hodnoty 125 km, přičemţ celých 109 km (87,2 %) připadá na

dálnici D5, která leţí pouze na území Plzeňského kraje. Celkovou délkou silnic 1. třídy

1 080 km (z nichţ připadá 419 km na kraj Plzeňský a 661 km na kraj Jihočeský) se oba

regiony řadí k průměrně aţ nadprůměrně vybaveným krajům České republiky.

Nízká hustota silniční sítě se projevuje téměř ve všech pohraničních regionech (kromě ORP

Tachov a Klatovy), coţ je způsobeno jednak přítomností fyzickogeografických bariér v tomto

prostoru (pohoří Šumava a Český les) a jednak relativně řídkým osídlením celého území.

Mezi regiony nejméně vybavené silniční infrastrukturou patří ORP Trhové Sviny, Sušice,

Kaplice, Domaţlice a Prachatice. Naopak nejlépe vybavené regiony leţí na hlavních

silničních komunikacích Plzeňského a Jihočeského kraje. Nejvyšší hodnoty hustoty silniční

sítě vztaţené k rozloze obvodů ORP jsou charakteristické jednak pro menší obvody leţící

v blízkosti velkých center osídlení (Soběslav, Vodňany, Nýřany, Stod, Blovice) a pro obvody

ORP velkých měst (Plzeň, České Budějovice, Tábor).

Z hlediska intenzity silničního provozu patří k nejzatíţenějším komunikacím dálnice D5 a

D3, a samozřejmě silnice 1. třídy spojující větší centra osídlení. Velkou intenzitou provozu se

zároveň vyznačuje silnice I/3 (E 55), která v mnoha ohledech stále supluje tranzitní funkce

dálnice D3, jeţ je ve výstavbě. Relativně nízká socioekonomická propojenost Jihočeského a

Plzeňského kraje se projevuje jednak v absenci nadřazeného silničního tahu, který by

propojoval oba kraje, a jednak v relativně malém dopravním zatíţení silnice I/20 (E 49; České

Budějovice – Písek – Nepomuk – Plzeň) a silnice I/22 (Vodňany – Strakonice – Horaţďovice

– Klatovy). Nejniţší intenzity provozu z hlediska obvodů ORP jsou zaznamenány především

v menších obvodech leţících v periferních oblastech kraje, které jsou navíc zatěţovány

relativně nejméně tranzitní dopravou (Dačice, Trhové Sviny, Kralovice, Nepomuk).

Výrazným nedostatkem v nadregionálních dopravních tazích je především výše zmiňovaná

nedostavěná dálnice D3, kde její funkci musí zastávat silnice I/3, coţ však v řadě ohledů

zatěţuje obce a sídla, kterými tato komunikace prochází. Vysokým objemem tranzitní

dopravy jsou tak zatěţovány zejména regiony leţící na hlavním tahu z Českých Budějovic do

Prahy.

7

Obr. 1: Intenzita silniční dopravy v regionu Jihozápad v roce 2005 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ze Sčítání silniční dopravy 2005.

Nepříznivá situace z hlediska environmentálního zatíţení1 obyvatel Plzeňského a

Jihočeského kraje silniční dopravou je zejména v ORP Plzeň, Tachov, České Budějovice,

Nýřany a Stod. V těchto regionech ţije nejvíce obyvatel, kteří jsou denně vystavováni

potenciálnímu ohroţení silniční automobilovou dopravou.

Naopak příznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou charakteristické pro obce Kralovicka,

Nepomucka, Blatenska, kde je riziko ohroţení obyvatel silniční dopravou na relativně nízké

úrovni. To je způsobeno jednak relativně nízkými intenzitami provozu na tamních silničních

komunikacích a počtu obchvatových komunikací v regionech. Zatíţení obyvatel silniční

dopravou je graficky znázorněno v příloze 1.

Tab. 1: Obce s nadprůměrnými intenzitami provozu na silničních komunikacích podle obvodů

ORP

Obvod ORP Obce

Tachov Chodová Planá, Planá, Tachov, Tisová, Bor, Přimda

Horšovský Týn Horšovský Týn

1 Hodnoceno pomocí ukazatele „Stupeň zatíţení obyvatelstva silniční dopravou“, který vyjadřuje poměr počtu

obyvatel ţijících v obcích, jejichţ intravilánem procházejí silniční komunikace s nadprůměrnými hodnotami

dopravních intenzit (nákladní automobily + osobní automobily + motocykly), k celkovému počtu obyvatel ORP.

Ukazatel umoţňuje diferenciaci jednotlivých regionů z hlediska nutnosti potřeby vybudování obchvatových

komunikací kolem nejzatíţenějších obcí.

8

Obvod ORP Obce

Domaţlice Domaţlice, Draţenov, Klenčí p. Čerchovem

Klatovy Klatovy, Janovice n. Úhlavou, Nýrsko

Stříbro Černošín, Stříbro, Sytno, Sulislav, Erpuţice, Únehle

Stod Stod, Chotěšov, Dobřany, Holýšov

Přeštice Přeštice, Horní Lukavice

Kralovice Mrtník, Loza

Nýřany

Úlice, Bdeněves, Kozolupy, Město Touškov, Čeminy, Bučí, Krašovice,

Trnová, Horní Bříza, Třemošná, Zruč-Senec, Chotíkov, Nýřany, Úherce,

Tlučná, Vejprnice, Zbůch, Líně

Plzeň Plzeň, Chrást, Letkov, Starý Plzenec, Losiná

Rokycany Břasy, Bezděkov, Březina, Osek, Rokycany, Ejpovice, Svojkovice,

Holoubkov, Mýto, Mirošov, Dobřív, Strašice

Blovice Blovice

Horaţďovice Horaţďovice, Velký Bor

Sušice Dlouhá Ves, Sušice, Kolinec, Mokrosuky, Dobršín, Rabí

Vimperk Vimperk, Zdíkov

Prachatice Volary, Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí, Újezdec, Netolice,

Němčice

Český Krumlov Český Krumlov, Frymburk, Lipno n. Vltavou, Loučovice, Vyšší Brod,

Větřní, Mirkovice, Přísečná

Strakonice Strakonice, Katovice

Písek Písek, Dobev, Čimelice

Milevsko Milevsko, Okrouhlá, Veselíčko

Tábor Tábor, Ratibořské Hory, Slapy, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Planá n.

Luţnicí

Soběslav Soběslav, Roudná, Klenovice, Veselí n. Luţnicí

Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou

Vodňany Vodňany

České Budějovice

Sedlec, Pištín, Dasný, Hluboká n. Vltavou, Borek, Štěpánovice, Lišov,

Rudolfov, Vráto, České Budějovice, Dobrá Voda, Srubec, Ledenice,

Homole, Planá, Litvínovice, Nedabyle, Nová Ves, Stráţkovice

Trhové Sviny Trhové Sviny, Nové Hrady

Kaplice Kaplice, Dolní Dvořiště

Třeboň Třeboň

Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec, Horní Pěna, Číměř, Nová Bystřice, Hospříz, Člunek,

Kunţak, Jarošov n. Neţárkou

Dačice Dačice

Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ a ŘSD.

9

Ţelezniční doprava

Ţelezniční doprava v celém regionu je relativně dobře rozvinuta. Obě krajská centra by

měla být v budoucnu napojena na kapacitní síť ţelezničních koridorů České republiky (III. a

IV. ţelezniční koridor). V současné době probíhá výstavba obou těchto koridorů, které

podstatně zkrátí časovou dostupnost především obou krajských měst vůči Praze a dalším

středoevropským městům.

Provozní délka ţelezniční sítě na území Jihočeského kraje činí 981 km a na území Plzeňského

kraje 708 km. K jistým výhodám celého regionu zároveň patří, ţe většina hlavních tratí je

elektrifikována, coţ zajišťuje jejich ekologický provoz a sníţení nepříznivých dopadů na

okolní krajinu. Páteří ţelezniční dopravy v regionu jsou rychlíkové tratě č. 170 (Praha – Plzeň

– Cheb), a trať č. 220 (Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice), na kterých je

převáţena většina osob i nákladů v Jihočeském a Plzeňském kraji. Obě tratě mají být

přestavěny na ţelezniční koridory, které umoţní výhodnější dopravní spojení dotčených

regionů. K dalším významným tratím patří:

trať č. 190 (Plzeň – Nepomuk – Horaţďovice – Strakonice – České Budějovice),

č. 180 (Plzeň – Nýřany – Domaţlice – Furth im Wald),

č. 183 (Plzeň – Klatovy),

č. 160 (Plzeň – Mladotice – Ţatec),

č. 200 (Zdice – Březnice – Písek České Budějovice),

č. 196 (České Budějovice – Rybník – Summerau),

č. 199 (České Budějovice – České Velenice – Gmünd),

č. 225 (České Budějovice – Veselí n. Luţnicí – Jindřichův Hradec – Jihlava).

Velkým problémem ţelezniční dopravy v regionu jsou nízké průměrné rychlosti na

některých úsecích ţelezniční sítě, které prodluţují časovou dostupnost některých center

(platí to zejména pro ţeleznice v orograficky sloţitých poměrech). Jedná se především o trať

č. 194 (České Budějovice – Český Krumlov – Černý Kříţ), trať č. 198 (Strakonice – Vimperk

– Volary), trať č. 177 (Pňovany – Bezdruţice), trať č. 184 (Tachov – Bor – Domaţlice), a

především rychlíkovou ţelezniční trať č. 225 (České Budějovice – Jihlava), která zajišťuje

většinu přepravních vztahů mezi Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Perspektivou pro

další posílení ţelezniční dopravy v regionu jsou zejména příměstské ţelezniční tratě, které by

se mohly uplatňovat v rychlé příměstské dopravě a konkurovat tak přetíţeným silničním

komunikacím.

10

Obr. 2: Ţelezniční infrastruktura regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování.

Veřejná hromadná doprava

Účelem veřejné hromadné dopravy v regionech je především zajištění přepravních vztahů

mezi středisky osídlení a jejich zázemím a mezi středisky navzájem. V tomto kontextu je

veřejná hromadná doprava vnímána jako sluţba ve veřejném zájmu, neboť uspokojuje

dopravní potřeby různých skupin obyvatelstva, které jsou na přepravním trhu znevýhodněni

oproti těm, kteří vlastní osobní automobil a mohou si tak bez větších problémů své dopravní

potřeby uspokojovat sami. Veřejná hromadná doprava a její kvalita tak v poslední době bývá

velmi často označována za nástroj ke sniţování sociálního vyloučení obyvatel, tedy jako

účinný nástroj, který můţe sniţovat nepříznivé environmentální důsledky individuální

automobilové dopravy.

Základními kategoriemi, k nimţ se vztahuje hodnocení veřejné hromadné dopravy, jsou

dopravní dostupnost a dopravní obsluţnost. Zatímco dopravní dostupnost je zjednodušeně

vyjádřena jako časová dostupnost středisek ORP ze všech obcí jejich příslušných obvodů,

dopravní obslužnost je vyjádřena jako počet spojů mezi obcemi příslušného obvodu ORP a

jejich středisky.

V obou případech jsou do hodnocení započítávány pouze přímé spoje, které odjíţdějí z území

obce do středisek v běţný pracovní den (modelově byla zvolena středa 19. ledna 2011). Pro

zjišťování časové dostupnosti byly za relevantní stanoveny hodnoty do 45 min., všechny obce

nad tuto hranici byly povaţovány za dopravně neobslouţené. Délku jedné cesty nad 45 minut

lze totiţ povaţovat za nevyhovující.

11

Na rozdíly mezi obvody ORP z hlediska dopravní dostupnosti jejich středisek veřejnou

hromadnou dopravu má vliv zejména velikost obvodů ORP. Plošně menší obvody (např.

Vodňany, Blatná) vykazují přirozeně příznivější hodnoty časové dostupnosti střediska neţ

obvody s větším plošným rozsahem a větším počtem obcí (např. Tábor či Klatovy). Nejméně

příznivé hodnoty časové dostupnosti dále vykazují téměř všechny obvody leţící při státní

hranici s Německem a Rakouskem, coţ je způsobeno rovněţ členitostí reliéfu pohoří Šumavy

a Českého lesa. Hornatý reliéf tak představuje poměrně výraznou bariéru z hlediska hodnot

časové dostupnosti příhraničních obcí. Naopak jistou výhodou pro jednotlivé obvody ORP je

přítomnost hlavních či regionálních ţelezničních tratí, neboť vlaková doprava vykazuje vţdy

mnohem vyšší průměrné rychlosti neţ doprava autobusová.

Velmi komplikovaná dopravní situace vzniká zejména v ORP Nýřany a Kralovice, kde jsou

dopravní vazby primárně orientovány na krajské město Plzeň. Důsledkem je, ţe obce

v severní polovině ORP Nýřany nemají moţnost cestování veřejnou dopravou do svého

střediska ORP (obdobně je tomu v západní části ORP Kralovice).

Pro celkové zhodnocení veřejné dopravy v obvodech ORP regionu Jihozápad byly vypočteny

syntetické ukazatele, které posuzují časovou dostupnost a agregovanou časovou dostupnost2

středisek ORP z jejich zázemí. Do této analýzy byli započteni jen obyvatelé zázemí obvodů

ORP s vyloučením jejich středisek.

Zázemí středisek ORP je veřejnou hromadnou dopravou obsluhováno nejlépe v obvodech

Vodňany, Soběslav, Stod, Kaplice a Blatná (v ORP Vodňany má dokonce více neţ 81 %

obyvatel celého obvodu středisko dostupné do 15 min.). Všechny tyto regiony jsou plošně

menší, a především leţí na hlavních silničních či ţelezničních komunikacích. Naopak

nejhorší situace je v obvodech Nýřany, Český Krumlov, Kralovice, Domaţlice a

Horšovský Týn, kde je značná část obyvatelstva znevýhodněna časovou dostupností center

ORP (více neţ 45 min.). Vůbec nejhorší situace je v ORP Nýřany a Český Krumlov

(znevýhodněno je 52 %, resp. 35 % obyvatel zázemí obvodů ORP). V případě Nýřan je tento

stav způsoben výše zmiňovanou orientací vlakových a autobusových spojů na Plzeň. U

Českého Krumlova je podmíněn zejména geografickou odlehlostí řady populačně větších obcí

v oblasti Lipenska.

2 Časová dostupnost se týká jednotlivých obvodů a jejich středisek. Agregovaná časová dostupnost vyjadřuje

hlavní rozdíly v časové dostupnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou.

12

Obr. 3: Dopravní dostupnost středisek ORP regionu Jihozápad veřejnou dopravou v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.

Velmi příznivou agregovanou časovou dostupností obvodů ORP (jako celků, tedy zvnějšku)

jsou charakteristické opět zejména plošně menší obvody, které navíc leţí na hlavních

ţelezničních a silničních komunikacích (Vodňany, Soběslav, Přeštice, Blatná, Kaplice).

Nepříznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou typické pro obvody, kde působí jednak efekt

vzdálenosti, resp. geografické odlehlosti (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Domaţlice) či

efekt komplikovanosti dopravních vazeb (Nýřany, Kralovice, částečně i Prachatice).

Úroveň dopravní obsluţnosti je povaţována za druhý podstatný kvalitativní znak úrovně

veřejné hromadné dopravy v regionech. Pro analýzu byl pro větší přehlednost pouţit pouze

jeden znak kvality dopravní obsluţnosti, a to počet přímých spojů z obcí do příslušných

středisek ORP. Přestupy byly eliminovány z důvodu moţných komplikací vzniklých během

přestupu (zpoţdění spojů) a jejich celkově nízkého komfortu.

Úroveň dopravní obsluţnosti obcí ve vztahu ke střediskům ORP je značně prostorově

diferencována. Svou roli v kvalitě dopravní obsluţnosti hrají především tyto faktory:

dopravní poloha obcí (kdy obce s dobrou dopravní polohou vykazují mnohem větší

počet spojů veřejné hromadné dopravy neţ obce situované v horší dopravní poloze),

vzdálenost od hlavních středisek osídlení.

13

Obr. 4: Dopravní obsluţnost obvodů ORP regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.

Obecně lze opět potvrdit známou skutečnost, ţe obce leţící na ţelezničních tratích jsou

obsluhovány relativně lépe neţ obce, v nichţ je dopravní obsluţnost zajišťována pouze

autobusovou dopravou. Zároveň se většinou uplatňuje i pravidlo, ţe obce leţící v blízkosti

středisek ORP mají mnohem příznivější hodnoty dopravní obsluţnosti neţ obce leţící ve

větších vzdálenostech. U velkých měst je to především důsledkem provozu městské hromadné

dopravy. Ta zpravidla obsluhuje nejen vlastní město, ale zároveň přilehlé obce, čímţ výrazně

zlepšuje jejich dopravní obsluţnost. Svou roli v hodnocení úrovně dopravní obsluţnosti obcí

má zároveň populační velikost obcí; čím je obec populačně větší, tím je zpravidla

obsluhována větším počtem spojů.

Základní dopravní obsluţnost (definovaná v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) je

zpravidla určována alespoň pěti páry spojů z kaţdé obce České republiky do příslušného

střediska osídlení. Jako problematické se v tomto kontextu jeví zejména některé příhraniční

obce, které vykazují menší počet přímých spojů hromadné dopravy s příslušnými středisky

ORP (např. Českokrumlovsko, Prachaticko, Tachovsko, Domaţlicko). Jistou moţností pro

obyvatele těchto obcí je přestup na jiný spoj veřejné hromadné dopravy v jiném neţ

střediskovém sídle, coţ však kvalitu cestování výrazně sniţuje. Stejně jako v předchozím

případě se u některých obvodů ORP projevuje vytvoření „umělého“ administrativního spádu

k jiným střediskům – obce v obvodu ORP Nýřany a Kralovice tak opět vykazují nulový počet

spojení se střediskem ORP, neboť jsou primárně dopravně orientovány na krajské město

Plzeň.

Syntetické zhodnocení diferenciace jednotlivých obvodů ORP z hlediska kvality dopravní

obsluţnosti představuje strukturace zázemí středisek na základě dopravní obsluţnosti a

14

agregované dopravní obsluţnosti3. Opět byli bráni v úvahu pouze obyvatelé zázemí obvodů

ORP s vyloučením jejich středisek.

Největší podíl obyvatel obcí zázemí, které jsou zároveň obsluhovány 21 a více spoji ze

střediska ORP, je především ve velkoměstských regionech a v regionech leţících na

významných silničních a ţelezničních komunikacích (Tábor, Plzeň, České Budějovice,

Kaplice a Klatovy). V obvodech ORP Tábor, České Budějovice a Plzeň se tento podíl

pohybuje nad 70 %. Naopak výrazně vysoký podíl obyvatel obcí ORP s méně neţ 5 přímými

spoji ţije v obcích obvodů Nýřany a Kralovice (více neţ 70 %), a dále v obvodech Blovice,

Tachov a Nepomuk. Zatímco u Nýřan a Kralovic je tento fakt způsoben výše zmiňovanou

přirozenou orientací dopravních spojů směrem k Plzni, u ostatních regionů je způsoben

zejména komplikovaností dopravních vazeb uvnitř jednotlivých regionů ORP (zejména

Tachovsko nebo Prachaticko).

Z hlediska agregované dopravní obsluţnosti patří k celkově nejlépe obsluhovaným obvodům

ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice, Písek, Klatovy a Kaplice. Opět se jedná vesměs o

regiony s komplexním zajištěním dopravní obsluţnosti obcí (rozvinutá autobusová i vlaková

doprava) většinou velkoměstského či příměstského charakteru. Nepříznivé hodnoty

agregované dopravní obsluţnosti jsou pak typické opět pro obvody ORP Nýřany, Kralovice,

Blovice a Nepomuk.

Dopravní dostupnost a obsluţnost zázemí je kartograficky vyjádřena v příloze 2.

Rozdíly mezi obvody ORP z hlediska komplexněji pojaté dostupnosti krajských měst jsou

relativně velké a odráţejí v sobě několik podstatných znaků organizace systému veřejné

hromadné dopravy. Základním faktorem je vzdálenost střediska ORP od krajského města,

která je však v řadě případů modifikována existencí dálkových autobusových a rychlíkových

vlakových spojů. S počtem těchto spojů souvisejí příznivější hodnoty časové dostupnosti

krajských měst, a především i dostatečný počet spojů veřejné hromadné dopravy (platí

zejména pro vlakovou dopravu).

Příznivé hodnoty časové dostupnosti krajského města (do 30 minut) tak vykazují zejména

obvody v zázemí Plzně (Rokycany, Nýřany, Přeštice a Blovice), a dále regiony leţící na

rychlíkových ţelezničních tratích (Soběslav, Stříbro, Nepomuk, Strakonice, Kaplice apod.).

Z hlediska hodnot časové dostupnosti jsou nejhůře dostupné ORP Milevsko (bez přímého

spojení s Českými Budějovicemi), Sušice, Dačice, Blatná, Vimperk a Tachov. Jedná se

vesměs o regiony, které jsou vzdáleny od krajských měst či jsou vůči krajskému městu

v nevýhodné dopravní poloze (Tachov).

3 Analogicky jako u dopravní dostupnosti se dopravní obsluţnost týká jednotlivých obvodů a jejich středisek.

Agregovaná dopravní obsluţnost vyjadřuje hlavní rozdíly v obsluţnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou.

15

Obr. 5: Dostupnost krajských měst regionu Jihozápad ze středisek obvodů ORP v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.

Druhým sledovaným znakem je počet spojů mezi střediskem ORP a jeho příslušným

krajským městem. Obecně lze potvrdit známou skutečnost, ţe intenzita prostorových interakcí

klesá se vzdáleností a významem daných středisek. Kromě Milevska, které nemá se svým

krajským městem ţádné přímé spojení, jsou všechna střediska spojena veřejnou hromadnou

dopravou s příslušným krajským centrem.

Nejvyšší počet spojů vykazují opět střediska ORP leţící v blízkosti krajských metropolí

(Blovice, Třeboň, Týn nad Vltavou) nebo střediska leţící na ţelezničních tratích (Klatovy,

Soběslav, Tábor, Stříbro). Ţelezniční doprava se tak projevuje jako výrazný stabilizátor

dopravní obsluţnosti středisek ve vztahu ke krajským městům, který většinou zaručuje i

příznivější hodnoty jejich časové dostupnosti. Nejmenší počet dopravních spojení vykazují

obvody leţící ve větších vzdálenostech od krajských center (Dačice, Vimperk, Blatná, Sušice)

a obvody v periferní dopravní poloze vůči organizaci systému veřejné hromadné dopravy

(Kralovice, Tachov).

Letecká doprava

Infrastruktura pro provoz letecké dopravy je v regionu Jihozápad zajišťována veřejnými i

neveřejnými letišti. Na území Plzeňského kraje se nachází celkem 8 veřejných letišť, z nichţ

výsadní postavení zaujímá zejména letiště Plzeň-Líně a Mariánské Lázně4. Na území kraje

4 Obec Mariánské Lázně leţí sice v Karlovarském kraji, ale letiště se nachází přesně na hranici obou krajů. Jeho

spádové území tedy zahrnuje i část Plzeňského kraje, proto je zde pro úplnost uvedeno také.

16

Jihočeského se nachází 6 veřejných letišť, přičemţ největší potenciál pro rozvoj má letiště

Planá u Českých Budějovic.

Obr. 6: Letiště v regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování.

Jak v případě Plané u Českých Budějovic, tak i u letiště Plzeň-Líně se perspektivně počítá

s jeho přechodem do kategorie mezinárodních veřejných letišť5. Předpokládá se i jejich

napojení na systém pravidelných i charterových leteckých linek; Letiště Planá u Českých

Budějovic disponuje přistávací drahou s kódovým označením 4C (délka dráhy větší neţ 1800

m), na které mohou přistávat letadla s rozpětím křídel od 24 do 36 m.

Ostatní letiště v regionu jsou vyuţívána zejména pro sportovní a rekreační účely.

Stav komunikací

Stav komunikací je na území regionu Jihozápad celkově převáţně vyhovující; mezi jeho

částmi – a kategoriemi komunikací – však existují rozdíly. V horším stavu se nacházejí

především komunikace niţších tříd v periferních polohách celého území (např. oblast

Českého lesa nebo Šumavy). Tento stav se jeví jako značně nevyhovující. Oprava a

modernizace komunikací bude v nejbliţších letech vyţadovat značné finanční prostředky.

5 Z území regionu Jihozápad jsou dobře dopravně dostupná mezinárodní veřejná letiště Linz-Hoersching a

Praha-Ruzyně. Tato dvě – jiţ dlouhodobě fungující a zavedená – letiště pak pravděpodobně budou

českobudějovickému a plzeňskému letišti silnou konkurencí.

17

Shrnutí

Dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu v regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat

takto:

Nízká hustota silniční sítě, příznivější situace v blízkosti velkých měst.

Výrazně radiální síť (s centry v krajských městech), relativně nízká vzájemná

propojenost krajů.

Největší environmentální zatíţení obyvatel silniční dopravou se projevuje v ORP

Plzeň, Tachov, České Budějovice, Nýřany a Stod.

Dostatečně hustá síť ţeleznic. Výstavba ţelezničních koridorů vedoucích přes krajská

města. Problémem je pomalá ţelezniční doprava v horských oblastech, a také na

rychlíkové trati České Budějovice – Jihlava.

Silná dopravní orientace obcí ORP Nýřany a Kralovice na Plzeň, vytvářející problémy

s dopravou do střediska ORP ze vzdálenějších obcí.

Dostupnost obcí veřejnou hromadnou dopravou ze střediska ORP je nejlepší v plošně

menších regionech, které navíc leţí na hlavních silničních či ţelezničních

komunikacích (Vodňany, Soběslav, Stod atd.). Naopak nejhorší situace je zejména

v obvodech Nýřany a Český Krumlov (důvodem je orientace vlakových a

autobusových spojů na Plzeň a geografická odlehlost obcí v oblasti Lipenska).

Dopravní obsluţnost obcí je nejlépe zajištěna v ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice,

Klatovy a Kaplice. Tedy především v regionech většinou velkoměstského či

příměstského charakteru, s rozvinutou autobusovou i vlakovou dopravou. Nejhůře

jsou obsluhovány obvody ORP Nýřany, Kralovice, Blovice a Nepomuk.

Rozvojový potenciál letišť Planá u Českých Budějovic a Plzeň-Líně.

18

A.2 ROZVOJ MĚST A OBCÍ

V oblasti rozvoje měst a obcí je klíčové – v souvislosti s moţnostmi ROP Jihozápad –

analyzovat jejich vybavenost příslušnými zařízeními. Ovšem kromě toho je potřeba věnovat

pozornost také vývoji a struktuře obyvatel, na něţ kapacita a struktura příslušných zařízení

reaguje. V analýze byla pouţita nejčerstvější aktuální data (obvykle k 31. 12. 2009).

Hodnocen byl i vývoj v čase, nejčastěji ve tříletém období (k datu 31. 12. 2006, kdy situace

v území ještě nebyla ovlivněna realizací projektů z ROP NUTS 2 Jihozápad).

Obyvatelstvo

Na území regionu soudrţnosti Jihozápad ţilo k 31. 12. 2009 celkem 1 209 506 obyvatel.

Z nich připadá 52,7 % (637 643) na Jihočeský kraj a 47,3 % (571 863) na kraj Plzeňský. Toto

rozloţení je dlouhodobě stabilizované.

Převaţují obce do 500 obyvatel (69,0 % obcí), ţije v nich však pouze 13,3 % obyvatel.

Nejvíce obyvatel ţije v obcích s 500 aţ 4 999 obyvateli (36,1 %). V obou krajích jsou tyto

podíly obdobné, u větších obcí se však jiţ objevují rozdíly. V obcích kategorie 5 000 aţ

49 999 obyvatel ţije v Jihočeském kraji třetina obyvatel, zatímco v Plzeňském kraji pouze

pětina. Obce nad 50 000 obyvatel se v regionu nacházejí dvě, a to krajská města; přitom

České Budějovice jsou výrazně menší neţ Plzeň.

Tab. 2: Velikostní struktura obcí v regionu Jihozápad v roce 2009

Velikostní

kategorie

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

počet

obcí

počet

obyvatel

počet

obcí

počet

obyvatel

počet

obcí

počet

obyvatel

Abs.

0–499 439 91 211 337 69 845 776 161 056

500–4 999 165 225 816 150 210 470 315 436 286

5 000–49 999 18 225 751 13 121 613 31 347 364

50 000 a více 1 94 865 1 169 935 2 264 800

celkem 623 637 643 501 571 863 1 124 1 209 506

%

0–499 70,5 14,3 67,3 12,2 69,0 13,3

500–4 999 26,5 35,4 29,9 36,8 28,0 36,1

5 000–49 999 2,9 35,4 2,6 21,3 2,8 28,7

50 000 a více 0,2 14,9 0,2 29,7 0,2 21,9

celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Pramen: ČSÚ.

Celkový počet obyvatel regionu mezi lety 2000 a 2004 stagnoval, od roku 2005 počet

obyvatel kraje roste (přestoţe dynamika růstu se mezi lety 2008 a 2009 razantně sníţila). Na

růst počtu obyvatel má vliv především migrace; hodnoty přirozeného přírůstku – tedy

relativizovaného rozdílu narozených a zemřelých – jsou velmi malé. Migračně atraktivní je

od roku 2007 výrazně více Plzeňský kraj neţ Jihočeský.

19

V roce 2009 přibylo nejvíce obyvatel v ORP Přeštice (18,7 ‰), Nýřany (12,3 ‰) a

Horšovský Týn (10,6 ‰); všechna tato ORP se nacházejí v Plzeňském kraji. V JČK dosáhlo

maximálního přírůstku ORP České Budějovice (6,9 ‰). Naopak úbytek obyvatel

zaznamenalo zejména ORP Stříbro (-6,5 ‰), Dačice (-5,8 ‰) a Strakonice (-5,5 ‰).

Podrobnější údaje o jednotlivých ORP jsou shromáţděny v přílohách 3 a 4.

99,0

100,0

101,0

102,0

103,0

104,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

%

Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Obr. 7: Vývoj počtu obyvatel (v % ve srovnání s rokem 2000) v regionu soudrţnosti Jihozápad a

obou krajích v letech 2000 aţ 2009 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

Podobně jako v celé ČR, i na území regionu Jihozápad obyvatelstvo stárne, coţ do budoucna

vyvolává řadu problémů – vyšší zátěţ pro systém zdravotní a sociální péče, nadbytečné

kapacity škol, problémy na trhu práce apod.

Do roku 2005 převaţovala nejmladší sloţka populace (0–14 let) nad nejstarší (65 a více let),

tj. index stáří byl niţší neţ 1006. Od roku 2006 začala převaţovat nejstarší sloţka populace;

v roce 2009 byla hodnota indexu stáří v regionu Jihozápad 108,6, tedy mírně vyšší oproti

průměru ČR (107,0).

Lepší věkové poměry panují v Jihočeském kraji (index stáří 105,5 v roce 2009) neţ v kraji

Plzeňském (112,3). Hodnoty za jednotlivá ORP však vykazují výraznou variabilitu – viz

následující tabulka a kartogram v příloze 4. Výrazné rozdíly se projevují zejména mezi širšími

zázemími velkých měst a tzv. vnitřní periferií, tedy obvody leţícími na hranici krajů.

Ve třetině správních obvodů ORP je index stáří niţší neţ 100 – nejlepší situace je na Kaplicku

(74,0) a Tachovsku (77,6), a dále také v ORP Český Krumlov, Týn nad Vltavou, Prachatice a

Horšovský Týn (hodnoty mezi 80,1 a 90,0). Nejstarší obyvatelstvo ţije v ORP Nepomuk,

Plzeň a Milevsko, v nichţ je nejstarších osob zhruba o třetinu více neţ osob nejmladších.

6 Index stáří je definován jako podíl nejstarší sloţky populace (65 a více let) / podíl nejmladší sloţky (0–14 let) *

100. Hodnoty nad 100 tedy znamenají, ţe „nejstarších“ obyvatel je více neţ mladých.

20

Tab. 3: Index stáří v ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2009

Index stáří Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Do 80,0 Kaplice Tachov

80,1–90,0

Český Krumlov

Týn nad Vltavou

Prachatice

Horšovský Týn

90,1–100,0 Trhové Sviny

Vodňany

Nýřany

Stříbro

Stod

100,1–110,0

Jindřichův Hradec

Vimperk

Dačice

České Budějovice

Domaţlice

Přeštice

Klatovy

Kralovice

110,1–120,0

Strakonice

Písek

Tábor

Soběslav

Třeboň

Blovice

120,1–130,0 Blatná

Rokycany

Sušice

Horaţďovice

130,1–140,0 - Nepomuk

Plzeň

Nad 140,0 Milevsko -

Pramen: ČSÚ.

Vzdělanost obyvatel se za poslední období výrazně zlepšila, v současnosti odpovídá

průměru ČR. Od posledního sčítání lidu (2001) významně ubylo osob se základním

vzděláním a bez vzdělání (z 24,9 % na 17,2 %, tedy zhruba o třetinu). Vzrostl počet osob

s maturitou (o pětinu), a zejména osob s vysokoškolským vzděláním (téměř o polovinu; na

11,5 %). V obou krajích je situace obdobná, podrobnější údaje nejsou k dispozici.

Tab. 4: Vzdělanost obyvatel regionu Jihozápad (%) v roce 2001 a 2009

2001 2009

Jihočeský

kraj

Plzeňský

kraj Jihozápad

Jihočeský

kraj

Plzeňský

kraj Jihozápad

Základní a bez vzděl. 25,1 24,7 24,9 17,5 17,0 17,2

Střední bez maturity 38,7 39,4 39,0 36,6 37,6 37,1

Střední s maturitou 28,4 28,1 28,3 34,4 33,7 34,2

Vysokoškolské 7,8 7,8 7,8 11,5 11,7 11,5

Pramen: SLDB 2001, VŠPS 2009.

Situace na trhu práce je v regionu Jihozápad jako celku příznivá, na úrovni ORP se však

projevují značné rozdíly. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 činila 8,0 %, zatímco v ČR

dosáhla 9,2 %. Niţší je v kraji Jihočeském (7,8 %) neţ v Plzeňském (8,2 %). I na niţší

prostorové úrovni se projevuje příznivější situace Jihočeského kraje – v polovině jeho ORP

je míra nezaměstnanosti pod průměrem regionu, zatímco v Plzeňském kraji pouze dvě ORP.

Nejniţší nezaměstnanost byla zaznamenána v ORP České Budějovice (5,8 %), Vimperk a

21

Plzeň (shodně 7,0 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují ORP Stříbro (18,1 %), Tachov

(14,1 %), Dačice (12,2 %) a Sušice (12,2 %).

Školství

Oblast školství reaguje velmi silně na změny věkové struktury obyvatel. Dlouhodobým

trendem je úbytek počtu dětí ve školách. V posledních letech se sice jiţ zvyšuje počet dětí

v mateřských školách, ale základní školy i střední zaznamenávají pokles počtu ţáků.

V příštích letech se očekává postupné zmírňování poklesu na základních školách a přesun této

vlny na školy střední. Úbytek ţáků se negativně projevuje mj. na naplněnosti škol, jimţ pak

pro neefektivitu provozu hrozí uzavírání.

Vývoj počtu škol i ţáků je v obou krajích velmi podobný, výrazněji se liší pouze u vyšších

odborných a vysokých škol.

Tab. 5: Vývoj počtu škol v regionu Jihozápad v letech 2005/06 aţ 2009/10

2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10

Mateřské školy 556 552 550 550 550

Základní školy 513 488 479 476 475

Střední školy 234 169 161 160 159

z toho obory gymnázií 38 38 41 40 41

z toho obory odborného vzdělání 175 130 125 124 124

Vyšší odborné školy 21 21 22 22 22

Vysoké školy 5 5 6 6 6

Pramen: ÚIV.

Pozn.: Počet středních škol neodpovídá součtu škol s obory gymnázií a s obory odborného vzdělání, protoţe

některé školy soustřeďují více oborů.

V regionu Jihozápad fungovalo ve školním roce 2009/2010 celkem 550 mateřských škol,

které navštěvovalo 37 242 dětí. Na jednu třídu připadlo 23,5 dětí, coţ je hodnota odpovídající

průměru ČR. Počet mateřských škol mezi lety 2005/06 aţ 2007/08 mírně poklesl, od roku

2007/08 je stabilizovaný. Počet dětí navštěvujících mateřské školy se zvyšuje, výrazněji od

roku 2007/08. Podrobnější údaje jsou k dispozici v příloze 5.

U základních škol byl zaznamenán největší pokles jejich počtu mezi roky 2005/06 a 2006/07

(o 4,9 %). I jejich počet je od roku 2007/08 vyrovnaný. Počet ţáků se však poměrně výrazně

sniţuje, od roku 2005/06 jich ubylo 12,6 %. V roce 2009/10 se v regionu Jihozápad

nacházelo 475 základních škol s celkem 92 016 ţáky. Na jednu třídu připadalo 19,0 ţáků, coţ

je počet relativně nízký (odpovídá však průměru ČR). Pozitivem takového stavu je

předpoklad vyšší kvality výuky, problémem můţe být nízká naplněnost škol.

Středních škol je v regionu 159, z nich se však 61,0 % nachází v Jihočeském kraji.

V Plzeňském kraji jsou střední školy více koncentrovány – jednu školu navštěvuje průměrně

450,7 ţáků, zatímco střední školy v Jihočeském kraji pouze 366,5 ţáků. Celkem studuje na

středních školách 63 495 ţáků, z toho čtvrtina v oborech gymnázií a tři čtvrtiny

v oborech odborného vzdělání; obdobné je i rozloţení počtu škol. Počet ţáků středních škol

se od roku 2005/06 mírně sníţil (jde především o ţáky oborů odborného vzdělání; počet ţáků

gymnázií je vyrovnaný). Výrazně však poklesl počet škol, a to o třetinu. Zatímco počet

gymnázií mírně vzrostl, škol s obory odborného vzdělání ubylo 29,1 %.

22

Počet vyšších odborných škol je stabilizovaný na počtu 22 škol, z nich tři čtvrtiny (se zhruba

60 % studentů) v Jihočeském kraji. Na těchto školách studovalo v roce 2009/10 celkem 3 683

studentů. U počtu studentů vyšších odborných škol se vyskytují výrazné rozdíly mezi kraji.

Zatímco v Jihočeském kraji jich od roku 2005/06 zhruba desetina ubyla, v Plzeňském kraji

čtvrtina studentů přibyla.

V meziokresním srovnání se projevuje výrazná koncentrace škol do „centrálních“ okresů

České Budějovice a Plzeň-město. U mateřských škol je to v obou krajích přibliţně čtvrtina, u

základních škol v Jihočeském kraji rovněţ. V Plzeňském kraji nejsou základní školy příliš

koncentrovány do Plzně, velice výrazně se však v tomto okrese soustřeďují střední školy

(43,5 % středních škol kraje; viz kartogram v příloze 5.). Na druhou stranu nelze vysledovat

poddimenzovanost periferních okresů některými typy škol.

80

90

100

110

120

130

140

2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10

%

školní rok

MŠ

ZŠ

SŠ

z toho obory gymnázií

z toho obory odb. vzdělání

VOŠ

VŠ

Obr. 8: Vývoj počtu ţáků u jednotlivých stupňů vzdělání v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ÚIV.

Vysokoškolské vzdělání poskytuje celkem 6 vysokých škol (tři veřejné a tři soukromé) – 5

v Jihočeském a 1 v Plzeňském kraji. Tento počet je od roku 2007/08 stabilní. Veřejnými

vysokými školami jsou Západočeská univerzita (se sídlem v Plzni), Jihočeská univerzita

(České Budějovice) a VŠ technická a ekonomická (také České Budějovice). Soukromé

vysoké školy působí pouze v Jihočeském kraji. Jsou to VŠ evropských a regionálních studií,

VŠ aplikovaných ekonomických studií a Filmová akademie M. Ondříčka. Kromě toho byla

v Klatovech zřízena pobočka České zemědělské univerzity Praha.

Na těchto šesti vysokých školách studovalo v roce 2009/10 celkem 38 715 studentů (58,1 %

v JČK a 41,9 % v PK). Od roku 2005/06 se počet studentů zvýšil o 39,6 %. V Plzeňském

kraji však studentů mírně ubylo (o 3,8 %), zatímco v Jihočeském kraji se počet studentů

zdvojnásobil (nárůst o 107,0 %).

23

Zdravotnictví

Vybavenost regionu Jihozápad v oblasti zdravotnictví je poměrně dobrá. Počet lékařů na

1 000 obyvatel (4,2) i počet lůţek v nemocnicích na 10 000 obyvatel (78,2) odpovídá průměru

ČR. Uvnitř regionu se však vyskytují značné rozdíly, a to jiţ na úrovni krajů. Plzeňský kraj

je vybaven výrazně lépe: na 1 000 obyvatel kraje připadá 4,5 lékařů (v JČK 4,0) a 61,6 lůţek

(v JČK 56,0). Tyto hodnoty jsou však ovlivněny velmi dobrou situací okresu Plzeň-město;

s vyloučením okresů, v nichţ leţí krajská města, je zdravotnickou infrastrukturou lépe

vybaven Jihočeský kraj.

Ještě větší rozdíly neţ mezi kraji se projevují na úrovni okresů. Výrazně nejméně lékařů

připadá na 1 000 obyvatel okresů Plzeň-sever (1,7), Domaţlice a Tachov (shodně 2,3), tedy

jednak v regionu dobře spádujícím do Plzně, jednak v periferních oblastech regionu. Tyto

okresy také vykazují nejmenší počet lůţek na 10 000 obyvatel (Tachov 20,7 a Domaţlice

33,3, navíc i Plzeň-jih 34,5), v okrese Plzeň-sever se nenachází ţádná nemocnice. V okresech

Jihočeského kraje připadá na 10 000 obyvatel většinou více neţ 50 lůţek. Kartograficky jsou

tyto údaje zachyceny v příloze 6.

Nemocnice jsou v regionu Jihozápad rozloţeny relativně rovnoměrně (1–2 v kaţdém okrese

s výjimkou okresu Plzeň-sever), s koncentrací 4 nemocnic v okrese Plzeň-město (z nich 3

jsou malé, mají po méně neţ 200 lůţkách). Odborné léčebné ústavy se nacházejí převáţně

v Jihočeském kraji – dvě třetiny ústavů. Nejčastějším typem ústavu jsou v regionu Jihozápad

psychiatrické léčebny (celkem 5, z toho 4 v Jihočeském kraji) a léčebny dlouhodobě

nemocných (také 5, z toho 3 v JČK a 2 v PK). V kaţdém kraji funguje jeden hospic a jedna

plicní léčebna. Tři ústavy jsou zaměřeny na ošetřovatelskou péči, dva v PK a jeden v JČK.

Tab. 6: Vybrané ukazatele zdravotnictví v regionu Jihozápad v roce 2009

Kraj, okresy

Lékaři

(na 1 000

obyv.)

Nemocnice

Lůţka

v nem. (na

10 000

obyv.)

Samostatná

ambulantní

zařízení (na

1 000 obyv.)

Odborné

léčebné

ústavy

Jihočeský kraj 4,0 9 56,0 2,3 10

České Budějovice 5,3 1 67,7 2,5 2

Český Krumlov 3,0 1 45,9 2,1 1

Jindřichův Hradec 3,4 2 50,5 2,3 -

Písek 3,4 1 54,0 1,9 2

Prachatice 3,0 2 52,6 2,3 2

Strakonice 3,3 1 50,1 2,1 2

Tábor 3,9 1 52,9 2,4 1

Plzeňský kraj 4,5 11 61,6 2,3 6

Domaţlice 2,3 1 33,3 2,0 -

Klatovy 3,2 2 59,9 2,1 1

Plzeň-město 8,3 4 122,9 3,0 2

Plzeň-jih 3,2 1 34,5 1,7 2

Plzeň-sever 1,7 - - 1,9 -

Rokycany 3,1 1 38,2 1,9 1

Tachov 2,3 2 20,7 2,2 -

Jihozápad 4,2 20 78,2 2,3 16

Pramen: ÚZIS.

24

I v počtu samostatných ambulantních zařízení na 1 000 obyvatel se liší situace mezi okresy

Jihočeského a Plzeňského kraje; průměrná situace v krajích se neliší. Celkově je v regionu

Jihozápad více těchto zařízení (2,3) neţ průměrně v ČR (1,9). Průměr Plzeňského kraje však

opět silně ovlivňuje vysoká koncentrace ambulantních zařízení do okresu Plzeň-město

(3,0), naproti tomu v okresech Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany připadají na 1 000 obyvatel

méně neţ 2 zařízení.

Lékařská sluţba první pomoci (LSPP) se nachází ve 21 městech Jihočeského kraje a 13

městech Plzeňského kraje. V těchto městech funguje celkem 56 pracovišť. Z nich více neţ

polovina (32) je určena všem skupinám pacientů, pětina (12) je zaměřena na děti; zhruba

desetina (6) pracovišť je stomatologických a stejný počet je určen výhradně pro dospělé.

Počet pracovišť v rámci obou krajů je vyrovnaný. LSPP v Jihočeském kraji funguje ve všech

sídlech ORP a některých sídlech POÚ. V Plzeňském kraji je hůře pokryta jeho

jihovýchodní část; ţádné pracoviště LSPP se nenachází na Horaţďovicku a Nepomucku.

Chybí také na Nýřansku, coţ je ale relativně méně významný problém, protoţe toto ORP jako

celek dobře spáduje do Plzně.

Zdravotnická záchranná sluţba disponuje celkem 44 výjezdními místy (25 v JČK a 19 v PK).

Stanoviště letecké záchranné sluţby se nachází pouze v krajských městech – na letišti České

Budějovice a Plzeň-Líně. Pro optimální pokrytí území Jihočeského kraje je potřeba vytvořit

dalších 3–5 výjezdových míst. V Plzeňském kraji probíhá příprava vybudování stanoviště v

Konstantinových Lázních; tento region je jedním z mála problematických míst v kraji. V roce

2012 by měla začít fungovat nová budova zdravotnického operačního střediska v areálu

bývalých kasáren v Plzni na Borech.

Tab. 7: Zdravotní stav obyvatel regionu Jihozápad v roce 2009

Kraj, okresy

Ambulantní

ošetření na

1 obyv.

% pracovní

neschopnosti

Hospitali-

zovaní na

1 000

obyv. 1)

Ošetřovací

doba

v nemocnicích

(dny) 1)

Vyuţití lůţek

v nemocnicích

(dny)

Jihočeský kraj 12,6 4,6 213,9 6,6 251,9

České Budějovice 14,6 4,4 191,1 5,8 249,6

Český Krumlov 10,3 4,5 241,6 7,7 306,9

Jindřichův Hradec 11,1 4,4 219,8 7,0 240,8

Písek 12,6 4,0 210,2 6,0 225,1

Prachatice 11,2 6,2 230,2 7,0 221,2

Strakonice 12,2 4,9 222,8 6,2 238,2

Tábor 12,7 4,5 221,4 7,2 275,6

Plzeňský kraj 13,1 4,4 203,3 7,3 247,9

Domaţlice 10,5 4,6 225,7 7,8 327,4

Klatovy 11,4 4,5 210,2 7,2 225,7

Plzeň-město 19,8 4,0 188,2 7,1 230,0

Plzeň-jih 8,3 4,7 204,9 7,4 270,4

Plzeň-sever 8,0 4,7 189,4 7,4 -

Rokycany 11,8 5,7 228,2 6,8 235,3

Tachov 9,7 5,0 214,6 8,4 214,3

Jihozápad 12,8 4,5 208,6 7,0 249,9

Pramen: ÚZIS. 1)

Jedná se o okres bydliště, nikoliv o lokalizaci zdravotnického zařízení (v okrese Plzeň-sever se ţádná

nemocnice nenachází).

25

Potřeby v oblasti zdravotnické infrastruktury vycházejí ze zdravotního stavu obyvatel;

důleţitým aspektem je také ekonomická udrţitelnost infrastruktury (vyuţití zařízení,

ekonomika provozu).

Pracovní neschopnost v regionu Jihozápad (4,5 %) je mírně vyšší neţ průměr ČR. Mezi kraji

se příliš velké rozdíly nevyskytují, z okresů jsou na tom nejlépe Písek a Plzeň-město. Naopak

nejvyšší pracovní neschopnost se projevila v okresech Prachatice, Rokycany a Tachov. Počet

ambulantních ošetření na 1 obyvatele (12,8 v regionu Jihozápad) odpovídá průměru ČR.

Nejvyšší hodnoty zaznamenaly okresy, v nichţ se nacházejí významná zdravotnická zařízení,

a jsou tedy spádové pro širší okolí – Plzeň-město (19,8) a České Budějovice (14,6).

Počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel (208,6) je oproti průměru ČR mírně niţší,

ošetřovací doba (7,0 dne) odpovídá průměru. V Jihočeském kraji bylo hospitalizováno

výrazně více osob (213,9 na 1 000 obyvatel) neţ v Plzeňském kraji (203,3). Důvodem je

zejména značná hospitalizace osob pocházejících z okresu Český Krumlov (241,6) a

Prachatice (230,2). Nejniţší hodnoty vykazují okresy Plzeň-město, Plzeň-sever a České

Budějovice (pod 200); jedná se o okresy s dobrou dostupností do krajských měst, která

umoţňuje ambulantní péči namísto lůţkové. Průměrná doba ošetřování v nemocnicích je u

osob z Jihočeského kraje (6,6 dne) výrazně kratší neţ u osob z Plzeňského kraje (7,3 dne).

Nejdelší dobu tráví v nemocnici obyvatelé okresů leţících v okrajové poloze – Tachov,

Domaţlice a Český Krumlov, nejkratší dobu pak obyvatelé z okresů České Budějovice, Písek

a Strakonice.

Lůţka v nemocnicích jsou vyuţita v průměru 249,9 dne, coţ je zhruba dvě třetiny roku; je to

mírně méně, neţ je v ČR obvyklé (255,5 dne). Výrazně nejvíce jsou vyuţita lůţka

v okresech Domaţlice (327,4 dne) a Český Krumlov (306,9 dne). V těchto okresech je

současně velmi nízký počet lůţek na počet obyvatel. Nejniţší vyuţití lůţek je v okresech

Tachov (214,3 dne) a Prachatice (221,2 dne).

Sociální sluţby

Strukturu sociálních sluţeb definuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. S počátkem

platnosti tohoto zákona se změnilo vymezení typů sluţeb sociální péče i struktury zařízení

sociálních sluţeb. Časové řady statistických údajů jsou tedy u většiny ukazatelů dostupné aţ

od roku 2007.

Nejčastějším zařízením sociálních sluţeb byly v roce 2009 domy s pečovatelskou sluţbou,

jichţ se v regionu Jihozápad nachází 189 (55,0 % v Jihočeském kraji). Následují domovy pro

seniory (celkem 57, z nich dvě třetiny v Jihočeském kraji), denní stacionáře a domovy pro

osoby se zdravotním postiţením (po 22). Domy s pečovatelskou sluţbou a domovy pro

seniory jsou nejvíce koncentrovány v okrese České Budějovice. Od roku 2007 se zvýšil počet

domovů pro seniory (8 vzniklo, nejvíce v okrese Písek /3 domovy/; 3 zanikly), domů

s pečovatelskou sluţbou (7 nových, z toho 5 v okrese Plzeň-město; 2 zanikly), denní

stacionáře (10 vzniklo, 3 zanikly). Podrobnější údaje o počtech a kapacitách zařízení

sociálních sluţeb se nacházejí v příloze 7.

26

Tab. 8: Zařízení sociálních sluţeb a jejich kapacity v regionu Jihozápad v roce 2009

Kraj, okresy

Domovy

pro

seniory

Denní

stacio-

náře

Týdenní

stacio-

náře

Domovy

pro osoby

se zdrav.

postiţením

Domy

s pečov.

sluţbou

Sociální

sluţby

v ostatních

zařízeních

Počet zařízení

Jihočeský kraj 38 10 5 10 104 132

Plzeňský kraj 19 12 3 12 85 83

Jihozápad 57 22 8 22 189 215

Počet míst a)

Jihočeský kraj 2 941 214 106 765 3 086 1 229

Plzeňský kraj 1 715 195 81 1 137 2 330 927

Jihozápad 4 656 409 187 1 902 5 416 2 156

Počet míst na 10 000 obyvatel a)

Jihočeský kraj 46,1 3,4 1,7 12,0 48,4 19,3

Plzeňský kraj 30,0 3,4 1,4 19,9 40,7 16,2

Jihozápad 38,5 3,4 1,5 15,7 44,8 17,8

Pramen: ČSÚ. a)

V případě domů s pečovatelskou sluţbou se jedná o počet bytů.

Největší kapacity v přepočtu na 10 000 obyvatel vykazují domy s pečovatelskou sluţbou

(44,8 bytů) a domovy pro seniory (38,5 lůţek). Tyto hodnoty jsou výrazně příznivější neţ

průměrně v ČR (37,2 bytů v domech s pečovatelskou sluţbou, 35,9 lůţek v domovech pro

seniory). Vyšší kapacity jsou i u domovů pro osoby se zdravotním postiţením (15,7 míst

v regionu Jihozápad, zatímco v ČR 13,9). Méně je míst v denních stacionářích (3,4 v regionu,

4,3 v ČR). Prakticky u všech typů zařízení je vybavenost vyšší v Jihočeském kraji;

výjimkou jsou domovy pro osoby se zdravotním postiţením, u nichţ je relativní počet míst

vyšší v kraji Plzeňském. Kapacity zařízení sociálních sluţeb podle okresů nelze hlouběji

hodnotit, protoţe řada údajů není z důvodu ochrany individuálních dat zveřejněna.

Celková kapacita domovů pro seniory je 4 656 míst. V roce 2009 však bylo evidováno 5 665

neuspokojených ţadatelů (od roku 2007 se jejich počet zvýšil o 18,2 %), z nich 55,9 %

v Plzeňském kraji. Skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je evidována u

více zařízení. Počet ţadatelů o místo v domovech pro osoby se zdravotním postiţením a

domovech se zvláštním reţimem vzrostl o 86,6 % na 1 601 osob (z nich dvě třetiny

v Plzeňském kraji).

Z hlediska typů sluţeb sociální péče byla v roce 2009 zdaleka nejvíce vyuţívána

pečovatelská sluţba (12 199 osob), od roku 2007 se počet uţivatelů zvýšil o čtvrtinu. Za

uvedené období nejvýrazněji vzrostl počet klientů center denních sluţeb (3,7krát) a denních

stacionářů (2,7krát). Naopak počet uţivatelů odlehčovacích sluţeb pokles na polovinu.

V regionu Jihozápad bylo v roce 2009 celkem 322 899 příjemců důchodů. Z nich 54,5 %

pobíralo plný starobní důchod a 24,5 % vdovský či vdovecký důchod. Příjemců invalidních

důchodů bylo 19,4 % (11,7 % plných a 7,7 % částečných). Mezi kraji se nevyskytovaly

výraznější rozdíly. Na 1 000 obyvatel regionu připadá 267 příjemců důchodů, coţ odpovídá

průměru ČR. V obou krajích je tento počet shodný. Nejvyšší počet důchodců je v okresech

Písek (286), Strakonice (281) a Rokycany (280), nejméně se jich nachází v okresech Český

Krumlov (231) a Tachov (243).

27

Tab. 9: Počet osob, jimţ byla poskytnuta sluţba sociální péče v regionu Jihozápad v roce 2009

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

abs. v % roku

2007 abs.

v % roku

2007 abs.

v % roku

2007

Pečovatelská sluţba 4 130 171,6 8 069 110,8 12 199 125,9

Odlehčovací sluţby 238 250,5 312 30,2 550 48,7

Denní stacionáře 210 777,8 166 150,9 376 274,5

Centra denních sluţeb 263 584,4 19 61,3 282 371,1

Tísňová péče 160 111,9 49 148,5 209 118,8

Osobní asistence 28 87,5 92 116,5 120 108,1

Pramen: ČSÚ.

Kultura a sport

V oblasti kultury a sportu došlo mezi lety 2006 a 2007 k zúţení struktury sledovaných

ukazatelů. Podrobné údaje o kulturních a sportovních zařízeních byly naposledy zjišťovány v

roce 2006. Od roku 2007 jsou k dispozici pouze údaje o knihovnách a přístupných památkách,

sportovní zařízení jiţ nejsou sledována vůbec.

Tab. 10: Kulturní a sportovní zařízení v regionu Jihozápad v roce 2006

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

abs. na 1 000

obyv. abs.

na 1 000

obyv. abs.

na 1 000

obyv.

Kultura

Stálá kina a multikina 54 8,5 34 5,9 88 7,3

Veřejné knihovny

(vč. poboček) 644 101,0 548 95,8 1 192 98,6

Muzea 75 11,8 46 8,0 121 10,0

Galerie 120 18,8 49 8,6 169 14,0

Divadla 14 2,2 14 2,4 28 2,3

Přírodní amfiteátry 19 3,0 16 2,8 35 2,9

Sport

Koupaliště a bazény 145 22,7 84 14,7 229 18,9

z toho kryté bazény 13 2,0 14 2,4 27 2,2

Hřiště 933 146,3 468 81,8 1 401 115,8

Tělocvičny 362 56,8 269 47,0 631 52,2

Stadiony včetně krytých 65 10,2 67 11,7 132 10,9

Zimní stadiony včetně

krytých 17 2,7 12 2,1 29 2,4

Pramen: ČSÚ.

Zdaleka nejčastěji se vyskytujícím kulturním zařízením byly v roce 2006 knihovny,

následované s velkým odstupem galeriemi, muzei a kiny. U sportovních zařízení podobně

výrazně převaţují hřiště, dále se relativně často objevují tělocvičny, koupaliště a stadiony.

Lépe byl vybaven Jihočeský kraj. Rozdíly v kulturní infrastruktuře jsou nejvíce patrné u

galerií (71,0 % se jich nachází v Jihočeském kraji), muzeí (62,0 % v JČK) a kin (61,4 %

28

v JČK). Ze sportovní infrastruktury se rozdíly nejvíce projevují u hřišť, a také koupališť a

bazénů (zhruba dvě třetiny zařízení jsou vybudovány v JČK).

Ve srovnání s průměrem ČR byl region Jihozápad v roce 2006 vybaven výrazně lépe.

Horší situace byla zaznamenána pouze u divadel a krytých bazénů. Z kulturních zařízení je

nejpříznivější situace u knihoven (na 1 000 obyvatel připadá 98,6 knihoven, zatímco v ČR

pouze 60,9), především v okresech Plzeň-jih (203,5), Rokycany (135,1), Strakonice (129,7) a

Prachatice (128,9). Lépe byl region vybaven také v oblasti kin a multikin (7,3 na 1 000

obyvatel, v ČR 5,7) – zejména okresy Prachatice a Strakonice (více neţ 11). I v oblasti sportu

byla situace v regionu Jihozápad příznivější: více je koupališť a bazénů (18,9 na 1 000

obyvatel, v ČR 12,1) a hřišť (115,8, v ČR 96,7). Celkově se projevila relativně nízká

vybavenost okresů Tachov a Rokycany, a překvapivě také okresu Plzeň-město (zde je

situace ovlivněna koncentrací velkého počtu obyvatel). Naopak velmi dobře je vybaven

okres Český Krumlov, pravděpodobně díky jeho turistické atraktivitě. Podrobnější údaje o

struktuře zařízení jsou k dispozici v příloze 8.

Kulturní zařízení se soustřeďují převáţně ve větších městech. Podle údajů Národního

informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) bylo v roce 2009

nejnavštěvovanějším divadlem regionu Jihozápad plzeňské Divadlo J. K. Tyla (166 762

návštěvníků). Představení v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích shlédlo celkem

148 926 návštěvníků. Dalšími významnými scénami jsou Divadlo Alfa v Plzni, Divadlo

Oskara Nedbala v Táboře, Stálá divadelní scéna v Klatovech a dvě českobudějovická divadla

Divadlo Kvelb a METROPOL.

Z hudebních těles zaznamenala nejvyšší návštěvnost Jihočeská komorní filharmonie

v Českých Budějovicích (18 225 návštěvníků na koncertech realizovaných ve vlastní reţii).

Koncerty Plzeňské filharmonie navštívilo 10 200 osob.

Tab. 11: Vybrané ukazatele kultury v regionu Jihozápad v roce 2009

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

abs. v % roku

2007 abs.

v % roku

2007 abs.

v % roku

2007

Veřejné knihovny 549 95,8 469 99,2 1 018 97,3

Návštěvníci knihoven (tis.

osob) 2 507 179,6 1 629 148,6 4 136 166,0

Uţivatelské počítače s

připojením na internet 972 111,6 632 108,0 1 604 110,2

Památky zpřístupněné

návštěvníkům za vstupné 32 106,7 22 95,7 54 101,9

Návštěvníci památek (tis.

osob) 1 249 91,8 531 91,7 1 780 91,8

Průměrná návštěvnost

památek 39 031 86,1 24 136 95,9 32 963 90,1

Pramen: ČSÚ.

Mezi lety 2007 a 2009 se veřejné knihovny více koncentrovaly, a proto mírně poklesl jejich

počet. V roce 2009 je však navštívilo o 66,0 % více osob neţ v roce 2007; v Jihočeském kraji

dokonce o téměř 80 % více. Zvýšila se i dostupnost internetového připojení v knihovnách (o

10,2 %). Údaje jsou však jiţ sledovány pouze na úrovni krajů, za okresy jiţ nejsou dostupné.

29

Počet památek zpřístupněných návštěvníkům za vstupné mírně vzrostl (přibyly tři památky),

téměř o desetinu se však sníţil počet jejich návštěvníků. Pokles návštěvnosti památek je v

ČR obecný trend, který se netýká pouze regionu Jihozápad. Celkově navštívilo památky

regionu Jihozápad téměř 1,8 milionu osob (70,2 % jich navštívilo památky v Jihočeském

kraji).

Nejčastěji navštěvovanými památkami byly v roce 2009 podle NIPOS Státní hrad a zámek

Český Krumlov (311 188 návštěvníků), Státní zámek Hluboká nad Vltavou (239 527) a Státní

zámek Kozel (119 293). Více neţ 50 000 návštěvníků zaznamenaly také Státní zámek

Červená Lhota, Státní hrad Křivoklát, Státní hrad Rabí, Katedrála sv. Bartoloměje s věţí

v Plzni, Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Státní hrad Roţmberk a Státní hrad

Velhartice. Přítomnost řady kulturně-historických památek (i mezinárodního významu) na

území regionu Jihozápad je jedním z důvodů jeho turistické atraktivity.

Brownfields

Lokality brownfields včetně jejich základní charakteristiky shromaţďuje Národní databáze

brownfieldů (dostupná na www.brownfieldy.cz). V regionu Jihozápad se nachází celkem 47

evidovaných lokalit. Z nich dvě třetiny (68,1 %) jsou lokalizovány v Jihočeském kraji, ovšem

svou rozlohou jsou relativně malé – zabírají pouze 40,7 % celkové rozlohy brownfields v

regionu. V Plzeňském kraji se nacházejí rozlohou výrazně větší lokality. Průměrná velikost

brownfields v regionu Jihozápad je 4,7 ha, ovšem v Jihočeském kraji pouze 2,8 ha a

v Plzeňském kraji celých 8,7 ha.

Tab. 12: Lokality brownfields v regionu Jihozápad v roce 2010

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

abs. % abs. % abs. %

Počet lokalit 32 - 15 - 47 -

Rozloha (ha) 89,5 - 130,2 - 219,7 -

Připravenost k regeneraci

Celá lokalita 18 56,3 5 33,3 23 48,9

Celá nebo zčásti 14 43,7 6 40,0 20 42,6

Není připravena 0 0,0 4 26,7 4 8,5

Předchozí využití lokality

Bydlení 2 6,2 0 0,0 2 4,3

Obč. vybavenost 5 15,6 1 6,7 6 12,8

Průmysl 11 34,4 7 46,6 18 38,2

Vojenské areály 4 12,5 3 20,0 7 14,9

Zemědělství 7 21,9 4 26,7 11 23,4

Jiné 3 9,4 0 0,0 3 6,4

Pramen: www.brownfieldy.cz

Z hlediska typu lokality převaţují v regionu Jihozápad areály (tedy lokality s budovami i

pozemky; 89,4 %), výrazně méně je objektů (8,5 %), pozemek je pouze jediný.

Nejvíce lokalit se nachází v ORP Prachatice (6), a dále v ORP Český Krumlov, Jindřichův

Hradec, Písek a Vimperk (po 4). Počtu brownfields však neodpovídá jejich rozloha –

nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro (47,2 ha) a Kralovice (41,8 ha), a dále

30

v ORP Český Krumlov (26,5 ha) a Prachatice (24,4 ha). V devíti ORP, tedy ve více neţ

čtvrtině z nich, se nenachází ţádná lokalita brownfields. Podrobnější údaje o lokalitách

brownfields v jednotlivých ORP jsou k dispozici v příloze 9.

Obr. 9: Lokality brownfields v obvodech ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2010 Pramen: vlastní zpracování na základě dat z www.brownfieldy.cz.

Téměř u poloviny lokalit (48,9 %) je připravena k regeneraci celá její plocha, relativně často

také plocha celá nebo její část (42,6 %). Nepřipraveny jsou pouze 4 lokality v Plzeňském kraji

– v ORP Horaţďovice, Horšovský Týn, Stod a Tachov.

Lokality brownfields jsou pozůstatky především průmyslové výroby (38,2 % lokalit v regionu

Jihozápad; v Plzeňském kraji dokonce 46,6 % lokalit) a zemědělské výroby (23,4 % v regionu

Jihozápad). Relativně časté jsou i bývalé vojenské areály (14,9 %), které se nacházejí

rovnoměrně v obou krajích. Brownfields v oblasti občanské vybavenosti se vyskytují téměř

výhradně v Jihočeském kraji. V jednotlivých ORP se většinou nachází 1 aţ 2 lokality daného

druhu, pouze v ORP Prachatice jsou koncentrovány 4 průmyslové brownfields.

Podle údajů agentury CzechInvest jsou v Jihočeském kraji velkým problémem ekologické

zátěţe související s lokalitami brownfields. Ekologickou zátěţí trpí 58 % lokalit, průměr za

celou ČR je 48 %. V Plzeňském kraji je kontaminováno jen něco přes 40 % lokalit.

Shrnutí

Vybavenost měst a obcí regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto:

Počet a struktura škol se vyvíjí návazně na změny počtu dětí. Počet mateřských škol je

stabilizovaný, ovšem počet dětí v nich roste. Klesá počet základních a středních škol i

31

počet jejich ţáků (obojí zejména u středních škol s obory odborného vzdělání). Roste

počet studentů vyšších odborných a vysokých škol.

Značné rozdíly ve vybavenosti zdravotnickou infrastrukturou. Lékařů a lůţek

v nemocnicích (v přepočtu na obyvatele) je více v Plzeňském kraji. Nejlépe jsou na

tom „centrální“ okresy Plzeň-město a České Budějovice, do nichţ je řada zařízení

koncentrována. Nejvyšší vyuţití lůţek v nemocnicích ovšem zaznamenávají

pohraniční okresy (Domaţlice a Český Krumlov).

Ze zařízení sociálních sluţeb se v regionu Jihozápad nachází nejčastěji domy

s pečovatelskou sluţbou, domovy pro seniory, denní stacionáře a domovy pro osoby

se zdravotním postiţením. V domovech pro seniory je evidováno více ţadatelů, neţ je

jejich celková kapacita; skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je

evidována u více zařízení. Od roku 2007 výrazně vzrostl počet ţadatelů o místo v

domovech pro osoby se zdravotním postiţením. Z hlediska typů sluţeb sociální péče

byla nejvíce vyuţívána pečovatelská sluţba, významně se zvýšil počet klientů center

denních sluţeb a denních stacionářů.

Kulturní a sportovní infrastrukturou je lépe vybaven Jihočeský kraj (v oblasti kultury

zejména galeriemi, muzei a kiny; ze sportovní infrastruktury hřišti a koupališti a

bazény). Významné kulturní instituce – divadla, filharmonie – se koncentrují ve

velkých městech.

Lokality brownfields se nacházejí především v Jihočeském kraji, ale jejich celková

rozloha je menší neţ v kraji Plzeňském. Brownfields s ekologickou zátěţí jsou

problémem především v Jihočeském kraji. Nejvyšší počet lokalit brownfields je

evidován v ORP Prachatice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek a Vimperk.

Nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro a Kralovice.

32

A.3 CESTOVNÍ RUCH

Postavení a význam cestovního ruchu

Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci doporučení statistického sledování v

zemích EU měřen na jedné straně ukazateli kapacitními, jako je např. počet turistických a

rekreačních lůţek (lůţka v hromadných ubytovacích zařízeních, lůţka v soukromí, lůţka v

objektech individuální rekreace /chaty, chalupy/), na straně druhé pak ukazateli výkonovými

– např. počet ubytovaných hostů, počet přenocování, resp. počet pobytových dnů hostů v

ubytovacích zařízeních, a následně také počtem pracovních míst v cestovním ruchu a

celkovým obratem (příjmy z cestovního ruchu). Vzhledem k tomu, ţe poslední dva ukazatele

nejsou zatím plně k dispozici7, bylo v rámci následující analýzy pouţito především informací

ČSÚ o kapacitách a výkonech hromadných ubytovacích zařízení a výsledků vlastních

výzkumů (zejm. informace o druhém bydlení).

Postavení Jihočeského a Plzeňského kraje je z hlediska jejich turistického potenciálu, kapacit

a výkonů hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (realizované návštěvnosti) na

první pohled rozdílné.

Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje se dlouhodobě pohybuje

kolem 50 tisíc, coţ představuje asi 11 % celkové kapacity v ČR. V přepočtu lůţek na 1 km2 to

však znamená podprůměrné umístění mezi kraji. Z 623 obcí Jihočeského kraje fungovalo

v roce 2010 hromadné ubytovací zařízení celkem ve 202 obcích (v roce 2003 ve 207 obcích),

tj. téměř v kaţdé třetí obci. Téměř čtvrtinou lůţek disponovala okresní města, města celkem

pak kolem 45 % lůţek (v tom jsou zahrnuty i lázně). Významnou kapacitu měla také střediska

letní rekreace u vody (téměř 12 tisíc lůţek, tj. 24 %) a horská střediska letní a zimní rekreace

(téměř 8 tisíc lůţek, tj. asi 16 %).

Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Plzeňského kraje činil v roce 2008 asi 26,5

tisíc (necelých 6 % celkové kapacity v ČR). V přepočtu lůţek na 1 km2 (3 lůţka) to

představovalo předposlední umístění mezi všemi kraji ČR. Z 501 obcí Plzeňského kraje

v roce 2010 bylo 139 obcí, tj. 27,7 %, s hromadným ubytovacím zařízením (v roce 2003 to

bylo 137 obcí). Téměř 30 % lůţek připadalo na okresní města, na města celkem přes 50 % (v

tom i lázně). Významnou kapacitu měla také horská střediska letní a zimní rekreace (téměř 6

tisíc lůţek, tj. asi 31 %).

V zařízeních hotelového typu (hotely a motely) bylo v Jihočeském kraji lokalizováno jen

kolem 20 % lůţek, coţ je druhá nejniţší hodnota mezi všemi kraji ČR. Plzeňský kraj vykazuje

daleko příznivější hodnotu: 31 %, bez města Plzně však také celkově 20 % lůţkových kapacit

v zařízeních hotelového typu. Tento nízký podíl je ovlivněn charakterem rekreačního vyuţití

území (vyšší podíl lůţek v kempech, chatových osadách a tábořištích v oblastech letní

rekreace u vody) a tím také vysokým podílem nestandardních ubytovacích zařízení

(povětšinou menších zařízení rodinného typu) na jedné straně, na straně druhé také strukturou

osídlení (počet a turistická atraktivita měst).

Lůţka v objektech individuální rekreace byla soustředěna (Sčítání lidu, domů a bytů 1991;

později jiţ tento ukazatel nebyl sledován) především v širším zázemí Plzně, Českých

Budějovic a v širším okolí Lipenské přehrady. Jedná se o zhruba 146 tis. lůţek v Jihočeském

kraji a přibliţně 142 tis. lůţek v kraji Plzeňském.

7 Především informace ze satelitních účtů cestovního ruchu.

33

Tab. 13: Lůţkové kapacity hromadných ubytovacích zařízení v okresech regionu Jihozápad

v roce 2008

Kraj, okresy

Počet

lůţek

celkem

Lůţka

v hotelových

zařízeních

(%)

Lůţka

v penzionech

(%)

Lůţka

v kempech

(%)

Lůţka

v chatových

osadách

(%)

Jihočeský kraj 51 381 19,9 17,1 10,1 10,8

České Budějovice 9 007 18,6 10,5 12,4 1,9

Český Krumlov 10 531 25,6 23,6 4,6 8,9

Jindřichův Hradec 9 862 28,8 19,5 15,8 9,5

Písek 5 369 16,3 7,1 10,8 23,5

Prachatice 7 276 16,6 28,8 4,2 8,6

Strakonice 3 509 8,7 10,3 7,7 18,1

Tábor 5 827 12,0 8,9 15,1 11,4

Plzeňský kraj 26 635 31,0 17,7 11,1 9,4

Domaţlice 2 497 7,2 16,0 16,8 14,7

Klatovy 9 975 32,7 29,4 12,0 .

Plzeň-město 4 648 58,7 8,5 4,5 0,0

Plzeň-jih 955 0,0 22,6 . .

Plzeň-sever 3 502 0,0 9,1 6,4 19,1

Rokycany 1 891 0,0 2,9 . .

Tachov 3 167 11,8 12,5 19,1 14,2

Pramen: ČSÚ

. údaj není dostupný

Pozn.: Uvedené procentní podíly jsou zatíţeny cca 15 % chybou z důvodu ochrany individuálních dat.

Oba sledované kraje mají dlouhodobě téměř shodnou geografickou strukturu návštěvnosti.

Jihočeský kraj ročně navštíví necelý 1 mil. turistů, z nichţ kolem 31 % tvoří zahraniční

návštěvníci, Plzeňský kraj pak přibliţně poloviční počet turistů s rovněţ 31 % podílem

zahraničních. Tímto podílem sice výrazně zaostávají za Prahou, Karlovarským a

Jihomoravským krajem, ale ve srovnání s ostatními kraji je zastoupení zahraničních

návštěvníků nadprůměrné. Geografická struktura zahraničních hostů v hromadných

ubytovacích zařízeních je v Jihočeském i Plzeňském kraji dlouhodobě velmi podobná. Je

typická vysokým zastoupením hostů z Německa a Nizozemska (v průměru představují

počtem přenocování kolem 55 % zahraniční návštěvnosti), Následují turisté z Rakouska,

Slovenska, Francie, USA a Polska.

Z hlediska návštěvnosti, tj. podle počtu hostů a počtu přenocování v hromadných ubytovacích

zařízeních, se Jihočeský kraj řadí mezi nejvíce navštěvované kraje ČR (v počtu

ubytovaných návštěvníků zaujal v roce 2008 třetí příčku za hlavním městem Prahou a

Jihomoravským krajem). Nejnavštěvovanějšími okresy jsou České Budějovice, Český

Krumlov a Prachatice. Do Jihočeského kraje přijíţdějí návštěvníci, kteří mají rádi přírodu,

památky, kulturu a historii, aktivní dovolenou/pobyt, oceňují klid a kvalitní ţivotní prostředí.

Místem jejich trvalého bydliště bývá velice často Praha, České Budějovice, Plzeň, Brno a

obce a města v sousedních krajích.

Návštěvnost různých oblastí kraje má převáţně jednosezónní charakter s výraznou letní

sezónou. Ze zahraničních návštěvníků jsou nejvíce zastoupeni Němci, Rakušané, Nizozemci a

Francouzi. Rostoucí skupinou jsou turisté z Polska, USA, Itálie, Dánska a Ruska. Návštěvnost

se v letním období koncentruje do několika intenzivněji vyuţívaných prostorů, především do

34

rekreačních oblastí v blízkosti přehradních nádrţí a rybníků (Lipno, Orlík, rybníky na

Třeboňsku, Budějovicku a Jindřichohradecku) a podél vodních toků (Vltava, Luţnice, Otava),

dále pak do turisticky atraktivních oblastí jako Šumava, Novohradské hory či Třeboňsko.

Vedle přírodních atraktivit se návštěvnost v regionu soustřeďuje do historických měst a do

míst s výskytem historických pamětihodností a kulturních aktivit. V zimním období se

návštěvnost koncentruje zejména do oblasti Šumavy.

Přes 60 % návštěvníků láká především přírodní bohatství jiţních Čech, půvabná a malebná

kulturní krajina, která v kombinaci s nabídkou kulturního dědictví skýtá četné moţnosti pro

aktivní, poznávací i odpočinkové formy cestovního ruchu v podobě krátkodobých či

dlouhodobějších rekreačních a poznávacích pobytů. Poznat jedinečné kulturní dědictví,

prezentované v nesčetných historických či architektonických památkách a památkových

souborech, ve sbírkách muzeí, zámeckých a hradních expozicích, v kulturních tradičních a

folklórních akcích, v řemeslech atd. je hlavním motivem návštěvy pro další čtvrtinu

návštěvníků.

Plzeňský kraj je v návštěvnosti na opačné straně ţebříčku (9. mezi kraji ČR). Rozdíly mezi

kraji zůstávají podobné i při srovnání počtu přenocování: Jihočeský kraj zaujímal v roce 2008

4. místo mezi kraji ČR, Plzeňský kraj pak 11. místo. Nejnavštěvovanějšími okresy jsou město

Plzeň, Klatovy a Domaţlice. Silnými stránkami Plzeňského kraje jsou vedle výhodné polohy

a rozmanitých přírodních podmínek (ekoregion Zelená střecha Evropy, tj. Podbrdsko a

Zbiroţsko) zejména relativně vysoká kvalita ţivotního prostředí, nízká hustota osídlení,

dostupnost Plzně a center venkovského osídlení daná relativně hustou a rovnoměrně

uspořádanou radiální silniční a ţelezniční sítí (a dálnice D5).

Podle průzkumů láká návštěvníky Plzeňského kraje celkově nejvíce pěší turistika (asi třetina

návštěvníků), koupání, cykloturistika, poznávací turistika a zábava (vţdy více neţ čtvrtina).

Nejvíce je přitahuje příroda, kultura a historie. Rádi by se také bavili, ale nedostatek

společenských center je tím, co povaţují za největší slabinu regionu. Dalším velkým

nedostatkem je podle nich nerozvinutá dopravní infrastruktura. Kladně naopak hodnotí

ubytovací a stravovací sluţby.

Do budoucna jsou hlavními cílovými skupinami z tuzemska zejména návštěvníci

z Plzeňského kraje a sousedních krajů, návštěvníci přijíţdějící do regionu zejména za

sportovním vyţitím, za poznáním regionu, rekreací a zábavou, návštěvníci nebo turisté z

Plzeňského kraje a přilehlých regionů přijíţdějící za nákupy. Dále děti a školní mládeţ,

senioři přijíţdějící za rekreací a poznáváním regionu, podnikatelé, manaţeři, obchodníci apod.

přijíţdějící do regionu z profesních důvodů, a významně také hosté přijíţdějící do regionu za

lázeňskými, léčebnými či ozdravnými pobyty.

U zahraničních turistů, kde v současnosti silně převaţují hosté z Německa, půjde o rozšíření

klientely i o turisty z jiných zemí, zejména západní a střední Evropy (patřící ve svých zemích

do niţších a středních příjmových skupin). Mezi nimi jsou rovněţ významnými skupinami

senioři, junioři a „business“ turisté, jakoţ i projíţdějící turisté a návštěvníci Prahy. Cílem je i

růst příjezdů mimoevropských turistů (USA, Japonsko, Asie).

Z hlediska dynamiky vývoje přenocování u obou krajů sledujeme nepříznivý vývoj.

V posledních deseti letech v obou krajích klesá počet přenocování, a tím se zároveň

sniţuje vyuţití lůţkových kapacit. Výkyvy i pokles v posledních letech jsou výraznější u

Jihočeského kraje. Vedle uvedených skutečností je negativním jevem i trend vývoje

délky pobytu, který se neustále sniţuje. Dynamika poklesu počtu přenocování i délky

pobytu je u obou krajů rychlejší neţ celorepublikový průměr.

35

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

110,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

%

rokJihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad ČR

Obr. 10: Vývoj počtu přenocování (v % roku 2000) v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

Dalším problémem regionu Jihozápad je poměrně vysoká sezónnost jeho návštěvnosti. Ze

statistik vyplývá, ţe většina turistů přijíţdí jak do Jihočeského i Plzeňského kraje převáţně

v letních měsících, poněkud více domácí návštěvníci neţ zahraniční.

Distribuci návštěvnosti uvnitř regionu Jihozápad nelze z dostupných statistických zdrojů

přesně analyzovat. Lze provést pouze odhady, a to na základě rozmístění ubytovací základny

a distribuce návštěvnosti v minulosti, resp. z neúplných dat ČSÚ za vybrané obce (počty

lůţek, hosté a přenocování v HUZ).

Největší zájem návštěvníků je koncentrován do krajských měst Českých Budějovic a Plzně,

dále do historických měst Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Třeboně (lázně), Písku,

Prachatic, Domaţlic, Tábora a Bechyně (lázně). Dalšími významnými koncentračními

oblastmi návštěvnosti je především Šumava (s horskými středisky Ţelezná Ruda, Srní,

Stachy, Kašperské Hory, Modrava, Kubova Huť, Horská Kvilda, Stoţec, Stráţ, Rejštejn,

apod.) a oblast kolem Lipenské vodní nádrţe (Lipno nad Vltavou, Horní, Planá, Frymburk).

Dále také střediska letní rekreace u jihočeských rybníků (Nová Bystřice, Chlum u Třeboně,

Staňkov) a u rekreačních přehradních nádrţí (Ţihle aj.).

36

Obr. 11: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP regionu Jihozápad v roce 2008 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

Obr. 12: Lůţkové kapacity HUZ v obcích regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ (2004, 2008).

Pozn.: Průměr dat 2003–2008.

37

Potenciál cestovního ruchu

Kaţdá strategie v cestovním ruchu musí být zaloţena na podpoře rozvoje těch nejsilnějších

stránek dané oblasti, střediska, tedy na jejím potenciálu. Základní princip nabídky je zaloţen

na aktivaci primárních, sekundárních a terciárních potenciálů cestovního ruchu. Potenciály

jsou lokalizovány do míst, jeţ disponují pro cestovní ruch optimálními přírodními

atraktivitami (z nich nejvýznamnějšími jsou klima, reliéf, hydro, zoo- a fytogeografické

systémy) spolu se společenskými atraktivitami (zejména církevní a světské historické stavby,

architektonicky zachovalé návesní komplexy vesnic, muzea, galerie, skanzeny, technické

památky, sportovní akce, místní lidové tradice, řemesla a tradiční kuchyně).

Přírodní a společenské atraktivity jsou primárním potenciálem, který podle své atraktivnosti

vytváří základní předpoklady pro návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické

zhodnocení přitaţlivosti primárního potenciálu přináší sekundární potenciál, vytvářený

infrastrukturou sluţeb, a terciární potenciál vytvářený destinačním managementem a

veřejným sektorem.

Přírodní předpoklady

Území Jihočeského kraje představuje v ČR jeden z regionů s největším potenciálem pro

rozvoj cestovního ruchu. Mezi přednosti Jihočeského kraje se vedle výhodné polohy v těsné

blízkosti států EU řadí především přírodní atraktivity, resp. zachovalá příroda a krajina. K

charakteristickým znakům regionu patří četné rybníky, které významně spoluvytvářejí

typický obraz jihočeské krajiny (Roţmberk, Bezdrev a Horusický rybník, které jsou zároveň

největšími rybníky v ČR). Nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má Národní park

Šumava, okolí Lipenského jezera, horní tok Vltavy a povodí Luţnice. Tyto oblasti a místa

jsou také turisty nejvíce navštěvovány.

Hlavními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou přírodní hodnoty a

relativně málo narušené ţivotní prostředí. Málo narušený a krajinně malebný venkovský

prostor s prvky lidové a sakrální architektury nabízí zejména rozsáhlé moţnosti rozvoje

nenáročné rekreační a klidové turistiky, cykloturistiky, pěší a vodní turistiky, kulturně

poznávací turistiky, venkovské turistiky, kongresové turistiky a rozličných letních i zimních

sportů. Vodní plochy (např. přehrada Hracholusky, Babylon) skýtají potenciál pro vodní

sporty a rekreaci. Velkou předností je příhraniční poloha v sousedství Německa.

Kulturně-historické předpoklady

Významnou sloţkou potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje jsou historické památky a

kulturní atraktivity. Pro návštěvníky jsou přitaţlivá historicky významná města s rozsáhlými

soubory památkových objektů (např. Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor, Písek,

Prachatice, České Budějovice, Třeboň, Slavonice). Lázeňskou tradici mají Třeboň, Bechyně a

Vráţ u Písku. Velmi navštěvované jsou jihočeské hrady, zámky, tvrze a zříceniny. Počet

návštěvníků hradu a zámku v Českém Krumlově a zámku Hluboká nad Vltavou se pohybuje v

řádu statisíců ročně, hodnotě 100 000 se blíţí i návštěvnost zámků Červená Lhota a

Jindřichův Hradec. Specifickým kulturním bohatstvím jiţních Čech jsou lidové zvyky,

slavnosti, tradice, řemesla a architektura. Zajímavá a atraktivní je i nabídka technických

památek. Celkově nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mají města Český Krumlov,

Písek, České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Třeboň a Hluboká a jejich

nejbliţší okolí. Tato místa jsou také turisty nejvíce navštěvována.

38

Plzeňský kraj nabízí také zajímavý potenciál památek, především barokních, ale i

technických, historicko-vojenská atraktivita (demarkační linie z 2. světové války) a bohatý

kulturně-historický potenciál kraje (např. chodský folklór, hraničářské tradice, Keltové,

husité, řemesla – stráţovská krajka, zlatonosná Otava). Lázeňství reprezentují Konstantinovy

Lázně s jejich hydrouhličitanovými sodnohořečnatými minerálními prameny. Pokrytí

stávajících turistických destinací turistickými informačními centry je dobré, vyhovuje i

úroveň restauračních zařízení, zejména v Plzni. Silný potenciál pro vybudování specifických

gastronomických turistických produktů představují významní producenti nápojů –

Plzeňský Prazdroj, Stock a Bohemia Sekt.

Turistická infrastruktura

V úvodu kapitoly byla stručně analyzována základní část turistické infrastruktury, a to

ubytovací zařízení na úrovni krajů, okresů. Úrovni jednotlivých středisek bude pozornost

věnována dále. V této části bude analyzován specifický fenomén horských oblastí a jejich

vybavenosti pro cestovní ruch. Vybrané údaje jsou prezentovány v příloze 10.

Mezi nejvýznamnějšími horskými středisky cestovního ruchu v ČR (podle počtu lůţek) se na

šestém místě objevila Ţelezná Ruda (2 739 lůţek; pro srovnání – první Špindlerův Mlýn

disponuje 9 000 lůţky). Dalšími významnými středisky jsou na 21. místě Stachy, 28. Vacov a

32. Kvilda. K nejvýznamnějším střediskům se z regionu Jihozápad řadí ještě Srní, Kubova

Huť, Nová Pec a Nové Hutě.

Turisticko-rekreační funkce středisek je vyjádřena počtem lůţek v hromadných ubytovacích

zařízeních a v objektech individuální rekreace na 100 trvale bydlících obyvatel. V tomto

srovnání vychází ze středisek regionu Jihozápad nejlépe Nové Hutě (609 lůţek na 100

obyvatel; 9. místo v ČR), Kvilda (564) a Kubova Huť (496). Při přepočtu lůţek na plochu,

coţ vyjadřuje turisticko-rekreační zatíţení středisek, je na druhém místě v ČR Kubova Huť

(410,8 lůţek). S velkým odstupem následují Stachy (64,2) a Ţelezná Ruda (53,0). Oba tyto

ukazatele jsou ovlivněny velikostí daných obcí – ať jiţ populační velikostí nebo rozlohou.

Z hlediska délky sjezdových tratí jsou nejvýznamnějšími středisky Špičák-Ţelezná Ruda a

Lipno (13., resp. 15. místo v ČR). Špičák se vyznačuje i velmi vysokým podílem černých

sjezdovek (16,9 % z celkové délky). Hodinovou kapacitou přepravních zařízení je největším

střediskem Lipno (11 400 osob).

39

Obr. 13: Kapacita a vybavenost lyţařských středisek v horském pásu regionu Jihozápad v roce

2006 Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Hlavní typy cestovního ruchu

V analýzách zaloţených na typologii cestovního ruchu bývají často zaměňovány pojmy druh

a forma cestovního ruchu. Výkladový slovník cestovního ruchu (Zelenka, Pásková 2002)

uvádí následující vymezení:

Druh cestovního ruchu je typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kriteriem

„jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických,

ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky“. Dělí se např. podle

místa realizace, doby trvání pobytu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, převaţujícího

40

prostředí pobytu. Naproti tomu pro určení formy cestovního ruchu je klíčovým kriteriem

motivace návštěvníka. Základními motivacemi jsou odpočinek, poznávání prostředí a

kontakty s lidmi. Základními formami cestovního ruchu jsou rekreační, pobytový, lázeňský,

lovecký, poznávací, socio-profesní (např. obchodní, kongresový, incentivní) aj.

Z definic je patrné, ţe zde dochází k určitým překryvům mezi druhem a formou cestovního

ruchu, např. u lázeňského, přírodního cestovního ruchu. V pojetí této studie budeme hovořit

proto o následujících základních typech (formy a druhy společně) cestovního ruchu8:

městský a kulturně-poznávací,

přírodní (členěný na letní rekreaci u vody, zimní a letní rekreaci a cestovní ruch

v horách, venkovský cestovní ruch, vinařskou turistiku),

lázeňský,

kongresový a incentivní cestovní ruch.

Uvedená fakta lze zprostředkovaně potvrdit srovnáním rozloţení lůţkových kapacit

v hromadných ubytovacích zařízeních. Z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu

v ČR připadá cca 45 % lůţkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a

kulturně-poznávacího cestovního ruchu, kolem 16 % na ubytovací zařízení ve střediscích

letní rekreace u vody, 19–20 % v horských střediscích, na lázeňská střediska cca 8–9 %

lůţkových kapacit; na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí,

připadá cca 11 % kapacit ubytovacích zařízení v ČR.9

Tab. 14: Rozloţení lůţek v ubytovacích zařízeních podle hlavních typů cestovního ruchu (v %)

v roce 2003

Hlavní typy cestovního ruchu Jihočeský kraj Plzeňský kraj ČR

Střediska městského a kulturně-

poznávacího cestovního ruchu 42 38 45

Střediska letní rekreace u vody 24 11 16

Horská střediska zimní a letní rekreace 16 31 20

Lázeňská střediska 6 3 8

Ostatní střediska cestovního ruchu

(venkovský cestovní ruch) 12 17 11

Celkem 100 100 100

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, ČSÚ

8 Toto vymezení současně respektuje strukturu nejvýznamnějších typů cestovního ruchu, pro které má Česká

republika nejlepší předpoklady a které by měly být v současném období přednostně podporovány a rozvíjeny

(podle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007–2013):

- Městský a kulturně poznávací cestovní ruch – kulturní dědictví, historická města, kulturněhistorické

památky včetně technických a církevních, muzea, divadla atd.

- Dovolená v přírodě – kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a

agroturistika, regionální a speciální produkty cestovního ruchu atd.

- Sportovní a aktivní dovolená – všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní

sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd.

- Lázeňský cestovní ruch – zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd.

- Kongresový a incentivní cestovní ruch – kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní

cestovní ruch.

9 Pramen: Vystoupil J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. ESF MU, Brno 2007.

41

Z hlediska funkčně-prostorového vyuţití území pro cestovní ruch je pro Jihočeský kraj

typická venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch (zaujímá

45,6 % rozlohy kraje), venkovská krajina s průměrnými předpoklady (29,7 %) a horská

krajina (20,4 %). Urbanizované prostory zaujímají pouze 3,9 % rozlohy území kraje. Touto

příznivou strukturou se kraj řadí na 3. místo mezi kraji ČR (za kraj Liberecký a Karlovarský).

Pro Plzeňský kraj je typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní

ruch (40 % rozlohy území kraje) a dále venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady

(34 % rozlohy kraje) a horská krajina (20 %). Urbanizované prostory zaujímají pouze 5 %

rozlohy území kraje. Touto strukturou funkčně-prostorového vyuţití území se kraj řadí mezi

průměrné v rámci srovnání krajů ČR.

Z hlediska zastoupení hlavních typů cestovního ruchu (vyjádřenou počtem lůţek v HUZ) má

v Jihočeském kraji určitou dominanci městský a kulturně-poznávací cestovní ruch

(atraktivní historická města nadregionálního a regionálního významu), na druhé místo lze

významově zařadit letní rekreaci a cestovní ruch u vody (asi 1/4 lůţkových kapacit);

následuje letní rekreace a cestovní ruch v horských oblastech a střediscích (více neţ 1/6

lůţkových kapacit v HUZ). Významným rozvojovým faktorem (zejm. do budoucna) je pro

Jihočeský kraj venkovský cestovní ruch, spojený především s letní sezónou a druhým

bydlením. Jedinečnému potenciálu „rybniční“ krajiny ve spojení s cykloturistikou,

ekoturistikou a gastronomií chybí dosud kvalitnější turistická infrastruktura. Celkově

rozmanitý přírodní a kulturní potenciál jiţních Čech umoţňuje rozvoj téměř všech hlavních

forem turistiky. Region má velmi dobré předpoklady pro: rozvoj aktivní cykloturistiky,

uplatnění a rozvoj pěší i vodní turistiky, poznávání historických i technických památek,

kulturních zajímavostí a tradic, sportovní vyţití, rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky

(rybolov, myslivost, jízda na koních ap.), kongresové a incentivní formy cestovního ruchu

(České Budějovice, Tábor a další), oblast lázeňství zdůrazňující svou nabídku ozdravných

pobytů.

Výraznější dominanci má v Plzeňském kraji městský a kulturně-poznávací cestovní ruch

(50 % lůţkových kapacit). Celoroční městský cestovní ruch se uplatňuje především v Plzni,

druhým nejvýznamnějším typem cestovního ruchu je zimní a letní rekreace v horských

střediscích Šumavy a Českého lesa (31 % lůţkových kapacit celého regionu, přičemţ více

neţ 90 % těchto kapacit je na Šumavě). Tři čtvrtiny území Plzeňského kraje pokrývá

venkovská krajina, v níţ převládá venkovský cestovní ruch a částečně letní rekreace a

cestovní ruchu u vody. Dominantním prvkem venkovské krajiny je také (víkendové) druhé

bydlení. Lázeňskou funkci zde představují jen Konstantinovy Lázně. Plzeň představuje

nejvýznamnější kongresové centrum v regionu Jihozápad.

V dalším textu budou podrobněji charakterizovány rozhodující formy cestovního ruchu

v regionu Jihozápad se zdůvodněním jejich prioritního významu. Jejich kartografické

vyjádření se nachází v příloze 11.

Městský a kulturně-poznávací cestovní ruch

Představuje jeden z rozhodujících typů cestovního ruchu v Plzeňském kraji, co se týče jak

lůţkových kapacit, tak realizované návštěvnosti, Ve městech Plzeňského kraje bylo v roce

2008 lokalizováno přes 10 tis. lůţek, tj. asi 38 % z celkového počtu lůţek v hromadných

ubytovacích zařízeních v kraji. Dominantní postavení zde má pochopitelně krajské město

Plzeň (více neţ 4 tis. lůţek a přes 66 tis. hostů v roce 2008). Z dalších turisticky atraktivních

42

měst lze uvést střediska nadregionálního významu Domaţlice, Klatovy a Horšovský Týn; dále

pak Stříbro, Sušici a Tachov.

Podobné a ještě významnější postavení zaujímá městský cestovní ruch také v Jihočeském

kraji. Za turisticky nejatraktivnější střediska nadregionálního významu lze povaţovat města

České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Roţmberk, Tábor,

Třeboň. Turisticky zajímavými městy regionálního významu jsou například Blatná, Kaplice,

Soběslav, Strakonice, Volyně, Vimperk, Vodňany. Specifikem, které je atraktivitou

v národním i mezinárodním měřítku, je otáčivé hlediště – otevřená divadelní scéna umístěná v

zámku Český Krumlov.

Zimní a letní rekreace, cestovní ruch v horách

Zimní a letní rekreace v horách v Plzeňském kraji představuje druhý nejvýznamnější typ

cestovního ruchu (31 % lůţkových kapacit, nejvyšší objem denní návštěvnosti). V logice věci

se jedná především o oblast Šumavy a Českého lesa. K nevýznamnějším střediskům patří

především Ţelezná Ruda, Srní, Modrava, Kašperské Hory, Hartmanice, Přimda.

Zimní a letní rekreace a cestovní ruch v horách patří rovněţ v Jihočeském kraji

k významnému typu cestovního ruchu, především v celkové denní návštěvnosti. Horská

šumavská střediska (jako např. Kvilda, Horská Kvilda, Stachy-Churáňov, Nové Hutě, Nová

Pec) představují atraktivní rozvíjející se turistická centra, postupně vybavovaná moderní

sportovně-rekreační infrastrukturou.

Letní rekreace u vody

Druhým nejvýznamnějším typem cestovního ruchu v Jihočeském kraji je letní rekreace a

cestovní ruch u vody. Ve střediscích letní rekreace u vody byla v roce 2008 lokalizována

zhruba čtvrtina lůţkových kapacit hromadných ubytovacích zařízení (kolem 12,5 tis. lůţek).

Hlavními oblastmi koncentrace jsou Lipenská přehrada a četné rekreační rybníky, zejména

v Třeboňské pánvi. Z významnějších rekreačních středisek letní rekreace u vody lze uvést

např. Lipno nad Vltavou, Horní Planou, Chlum u Třeboně, Frymburk, Hlubokou nad Vltavou.

Ke střediskům regionálního významu patří Kunţak, Nová Bystřice, Orlík nad Vltavou, Přední

Výtoň, Suchdol nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Varvaţov a jiné.

V Plzeňském kraji je letní rekreace doplňkovým typem cestovního ruchu. Ve střediscích letní

rekreace bylo v roce 2008 soustředěno kolem 11 % lůţkových kapacit. Jako nejvýznamnější

lze na tomto místě uvést Ţihli, Babylon, oblast Hracholuské přehrady, Novou Ves, Volduchy.

Lázeňství

V regionu Jihozápad se nacházejí 4 lázeňská střediska, a to Konstantinovy Lázně (Plzeňský

kraj), Bechyně, Třeboň a Vráţ (Jihočeský kraj). Nadregionálního významu dosahuje pouze

Třeboň, kde je k dispozici aţ několik tisíc lůţek.

Významnost lázeňských středisek navazuje na Rajonizaci cestovního ruchu ČSR (1981), která

je konfrontována se současným stavem lázeňství v ČR a dostupností disponibilních

turistických lůţek. Aspekt kvantity přidává lázeňským místům počet disponibilních lůţek

uplatnitelných v cestovním ruchu, tedy nejen lůţek v samotných ubytovacích zařízeních, ale

také lůţek v dalších hromadných ubytovacích zařízeních v místě.

43

Veletržní, kongresový a incentivní cestovní ruch

Nejdelší tradici v pořádání výstav a veletrhů má město České Budějovice.

Oproti tradici veletrţního cestovního ruchu je kongresová turistika relativně mladá, ovšem o

to většího významu v současnosti nabývá. Na základě kritérií kapacit zařízení a počtu

pořádaných akcí lze do kategorie středisek nadregionálního významu zařadit pouze Plzeň, do

kategorie středisek regionálního významu pak České Budějovice, Český Krumlov, Tábor,

Strakonice, Třeboň, Bechyně a další.

Venkovský cestovní ruch

Významný rozvojový potenciál má region Jihozápad v mnoha formách klidné a ekologicky

čisté pobytové turistiky (venkovská turistika, agroturistika), pro které existují příznivé

předpoklady na více neţ 70 % území obou krajů.

Naprostá většina forem venkovské turistiky je pochopitelně lokálního významu, s nejmenší

územní koncentrací (coţ je z hlediska turistického zatíţení krajiny optimální). Přesto lze

doporučit podporu pilotních projektů např. agrofarem či ekoagrofarem, akcentujících kromě

jasných přínosů cestovního ruchu především jeho výchovné a osvětové aspekty.

Střediska cestovního ruchu

Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci této analýzy hodnocen ukazateli počtu

lůžek a počtu návštěvníků.

Doplněn je o hodnocení kulturně-historického potenciálu středisek, resp. památek, tedy

provedením jejich kategorizace dle významu: Mezinárodní význam je přisuzován památkám

UNESCO, národním kulturním památkám (NKP), městským památkovým rezervacím (MPR)

či vesnickým památkovým rezervacím (VPR). Střediska národního významu se vyznačují

velkou koncentrací NKP (významné hrady a zámky z hlediska návštěvnosti) a/nebo MPR,

městských památkových zón (MPZ) či VPR. Pro střediska regionálního významu je typická

velká koncentrace kulturních památek s průměrnou návštěvností, MPZ, VPR.

Doplňkovým kritériem bylo dále hodnocení významnosti kulturních zařízení. U kulturních

zařízení byla kritériem kategorizace návštěvnost. Velká koncentrace muzeí a galerií, divadel

či hvězdáren s vysokou návštěvností a/nebo existence skanzenu s významnou návštěvností je

atributem střediska nadregionálního významu. Pro střediska regionálního významu je typická

velká koncentrace muzeí a galerií s průměrnou návštěvností a/nebo skanzenu, nebo existence

divadel či hvězdáren s vysokou návštěvností.

Konečně posledním kritériem byl počet pořádaných společenských akcí – tj. počet

uskutečněných akcí, případně kapacita prostor pro veletrhy a kongresy. Mezinárodní význam

střediska představuje existence výstaviště s velkou kapacitou, vysokým počtem uspořádaných

akcí a dlouholetou tradicí, velký počet pravidelných (mezinárodních) kulturních akcí a

pořádání významných konferencí (existence kapacit). Ve středisku nadregionálního významu

existuje výstaviště se střední kapacitou a počtem uspořádaných akcí za rok a/nebo velký počet

významných konferencí (existence kapacit) a pravidelných kulturních akcí. Regionální

význam je reprezentován výstavištěm s nízkým počtem pravidelných akcí a/nebo kapacitou

pro pořádání konferencí, konají zde také pravidelné kulturní akce či dlouhodobé tradice.

Kartografické znázornění vybraných skutečností je k dispozici v příloze 13 a na obr. 14. a 15.

44

V Jihočeském kraji se v roce 2008 vyskytovalo celkem 65 obcí s více neţ 150 lůţky. V těchto

65 obcích bylo souhrnně lokalizováno 41 146 lůţek, coţ reprezentovalo 81 % všech

lůţkových kapacit v kraji. V kraji Plzeňském se nacházelo 38 obcí s počtem lůţek nad 150,

s celkovou kapacitou 19 882 lůţek (75 % lůţkových kapacit v kraji). Blíţe viz příloha 12.

Ubytovací kapacity jsou koncentrovány v největších městech, Plzni a Českých

Budějovicích, a dále také v šumavských střediscích a na Třeboňsku. Ve struktuře

návštěvníků převaţují u většiny středisek návštěvníci tuzemští nad zahraničními. Zahraniční

návštěvníci tvoří nadpoloviční většinu v počtu přenocování v obou největších městech a

v oblasti Lipenska.

Městské památkové rezervace jsou soustředěny převáţně v Jihočeském kraji. Zde bylo

vyhlášeno celkem 7 MPR (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice,

Tábor, Třeboň, Slavonice), zatímco v Plzeňském kraji pouze tři – Horšovský Týn, Domaţlice

a Plzeň. Jihočeský kraj je na prvním místě i v počtu NKP, jichţ se v kraji nachází 25 (oproti

13 v Plzeňském kraji). Z typů národních kulturních památek převaţují hrady a zámky.

Rovněţ vesnické památkové rezervace jsou koncentrovány do Jihočeského kraje (16

rezervací, v Plzeňském kraji 5). V kaţdém kraji se nachází jeden skanzen. V JČK je to Záluţí,

v PK Chanovice. V Jihočeském kraji se nacházejí také dvě památky UNESCO – Český

Krumlov a Holašovice.

Kulturní zařízení se koncentrují především ve velkých městech. Nejlépe vybavenými

středisky jsou tedy Plzeň a České Budějovice. Mimo tato centra jsou lépe vybavena města

Jihočeského kraje, coţ vyplývá i z velikostní struktury obcí (větší počet relativně velkých

měst neţ v Plzeňském kraji). Další údaje o kulturních zařízeních viz kapitola A.2.

Střediska cestovního ruchu je moţné klasifikovat i na základě jejich funkčního typu (obr. 15.,

tab. 15.); přitom některá střediska mohou spadat i pod více typů. Tato typologie vychází

především z přírodních předpokladů území a typů krajiny. V oblasti Šumavy se nacházejí

především horská střediska zimní a letní rekreace. Letní rekreace u vody je typická pro

střediska v okolí Lipna a dalších vodních nádrţí a rybníků, např. na Třeboňsku. Podobně

vodácká turistika se realizuje především ve střediscích u vodních toků (zejména na Vltavě a

Luţnici). Atraktivita historických měst je dána jejich významem v minulosti a zachovalostí

kulturně-historického dědictví; nejvýznamnějšími jsou České Budějovice, Plzeň a Český

Krumlov. Střediska vyuţívající přírodní atraktivity a lázeňská střediska jsou lokalizována

v místech výskytu příslušných přírodních zdrojů.

45

Obr. 14: Návštěvnost středisek cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

46

Obr. 15: Funkčně-prostorová organizace cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování.

47

Tab. 15: Hodnocení významu turistických středisek a atraktivit regionu Jihozápad

Středisko nadregionálního významu

(národního a mezinárodního) Středisko regionálního významu

(krajského)

středisko funkční typ středisko funkční typ

Jihočeský kraj

České Budějovice Strakonice

Český Krumlov Varvaţov

Třeboň Sezimovo Ústí

Lipno nad Vltavou Nová Bystřice

Horní Planá Kunţak

Chlum u Třeboně Vimperk

Písek Vacov

Tábor Týn nad Vltavou

Bechyně Stráţ nad Neţárkou

Frymburk Orlík nad Vltavou

Stachy Zdíkov

Hluboká nad Vltavou Nová Pec

Jindřichův Hradec Přední Výtoň

Prachatice Vodňany

Kvilda Blatná

Nové Hutě Vráţ

Roţmberk nad Vltavou Roudná

NP Šumava Lenora

CHKO Šumava Staré Město pod Landštejnem

CHKO Třeboňsko Soběslav

Holašovice Kadov

Sedlice

Kaplice

Rokycany

Volyně

Suchdol nad Luţnicí

Nové Hrady

Blaţejov

Kubova Huť

CHKO Český les

Česká Kanada

Novohradské hory

Plzeňský kraj

Plzeň Ţihle

Ţelezná Ruda Stříbro

Srní Sušice

Modrava Babylon

Kašperské Hory Plasy

Hartmanice Kdyně

Klatovy Stráţ

Domaţlice Rejštejn

Konstantinovy Lázně Volduchy

NP Šumava Nýrsko

CHKO Šumava Dlouhá Ves

Horšovský Týn Koţlany

48

Středisko nadregionálního významu

(národního a mezinárodního) Středisko regionálního významu

(krajského)

středisko funkční typ středisko funkční typ

Tachov

Slavonice

Dačice

Příchovice

CHKO Český les

Pozn.: Zahrnuta byla pouze střediska nad 300 lůţek v HUZ.

Typologie středisek:

Střediska letní rekreace u vody

Horská střediska

Historická města národního a mezinárodního významu

Historická města nadregionálního významu

Historická města regionálního významu

Lázeňská střediska

Přírodní atraktivity (NP, CHKO)

Střediska kongresového cestovního ruchu/wellness

Venkovský cestovní ruch

Shrnutí

Cestovní ruch v regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto:

Hlavními přírodními atraktivitami jsou Šumava, Lipno a okolí, oblast Třeboňska,

horní tok Vltavy a povodí Luţnice. Nejvýznamnějšími kulturně-historickými

památkami jsou hrad a zámek Český Krumlov a zámek Hluboká nad Vltavou.

Lázeňství reprezentují zejména lázeňská střediska Třeboň a Bechyně (Jihočeský kraj)

a Konstantinovy Lázně (Plzeňský kraj). Město Plzeň má značný potenciál pro rozvoj

gastroturistiky.

Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou výrazně vyšší v Jihočeském kraji –

přítomnost řady kulturně-historických atraktivit (památky UNESCO, velký počet

městských i vesnických památkových rezervací, velmi navštěvované hrady a

zámky…) i přírodních atraktivit (Šumava, Lipno, Třeboňsko, sjízdné řeky Vltavy a

Luţnice) a více rozvinutá turistická infrastruktura (včetně ubytovacích kapacit).

V regionu je silný – a dosud nevyuţitý – potenciál rozvoje venkovské turistiky a

agroturistiky. Venkovská turistika je příleţitostí zejména pro Plzeňský kraj, který

jinými typy atraktivit disponuje výrazně méně neţ Jihočeský kraj. Budoucí potenciál

za splnění mnoha podmínek (vybudování adekvátního počtu a kvality základní a

doprovodné turistické infrastruktury doplněné o kvalitní sluţby, cílený a rozsáhlý

marketing oblasti dle ţádaných typů návštěvníků a poţadavků na typ destinace,

koordinace aktivit jednotlivých aktérů v území atd.) lze spatřovat i v oblasti Českého

lesa.

Nadprůměrná podnikatelská aktivita a zaměstnanost v příhraničních oblastech celého

NUTS II regionu Jihozápad (dominantní oblast Šumavy, doplňkové oblasti Třeboňska,

Českého lesa nebo Českého Krumlova a okolí).

49

Dlouhodobý pokles počtu přenocování, se začátkem jiţ před ekonomickou krizí, která

ho ještě zvýraznila. V posledních letech je pokles intenzivnější v Jihočeském kraji.

Zkracuje se i délka pobytu návštěvníků.

Vybavenost středisek lůţkovými kapacitami je dobrá. Převaţují ubytovací zařízení

niţších kategorií, kapacita zařízení hotelového typu je poměrně malá. Celkový počet

lůţek a hromadných ubytovacích zařízení je vyšší v Jihočeském kraji, coţ souvisí

s jeho větší turistickou atraktivitou.

Cestovní ruch je na většině území regionu Jihozápad výrazně sezónní, směřovaný

v letní sezóně především do rekreačních oblastí v blízkosti přehradních nádrţí,

rybníků a sjízdných řek nebo do horských oblastí. V zimní sezóně je navštěvovaná

zejména Šumava (nepoměrně více neţ Český les).

50

A.4 PROJEKTY FINANCOVANÉ Z ROP JZ

Od počátku programového období (tj. za 4 roky; stav k 3. lednu 2011) bylo podáno do ROP

NUTS II Jihozápad za prioritní osy 1 až 3 celkem 2 337 ţádostí v souhrnné hodnotě přes

40 mld. Kč, coţ představuje 218,1 % celkové alokace. Rozhodnuto bylo o podpoření 534

projektů, ovšem 4 projekty byly staţeny ţadatelem po podpisu smlouvy. Celkem je tedy

aktuálně podpořeno 530 projektů v celkové hodnotě cca 8,2 mld. Kč – 44,3 % z celkové

alokace. Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno cca 4,8 mld. Kč, coţ je

25,9 % z celkové alokace.

Podané ţádosti

Celkový objem poţadovaných finančních prostředků k 3. lednu 2011 převyšuje celkovou

alokaci na operační program o více neţ 150 %, coţ je nejvyšší procento ve srovnání

s ostatními ROP.

Finanční nároky projektů

K 3. lednu 2011 tvoří objem proplacených finančních prostředků za prioritní osy 1 aţ 3

cca 25,9 % z celkové alokace, čímţ se řídící orgán umístil na průměrném pátém místě

ve srovnání s ostatními ROP.

K danému datu bylo finančně ukončeno 254 projektů v hodnotě zhruba 4,8 mld. Kč. Celkem

tak byla finančně ukončena přibliţně polovina ze všech schválených projektů.

Tab. 16: Údaje o projektech a stavu čerpání finančních prostředků ROP Jihozápad

Prioritní

osa /

Oblast

podpory

Celková

alokace

podpory

Podané ţádosti

Projekty

s vydaným

Rozhodnutím/

Smlouvou*

Finančně ukončené

projekty

v mil. Kč počet mil. Kč % počet mil. Kč počet mil. Kč

od počátku období od počátku období od počátku období

1.1 5 656,3 53 3 981,9 70,4 38 2 653,6 13 900,4

1.2 163,8 34 182,5 111,4 21 68,5 15 45,4

1.3 655,0 7 569,9 87,0 6 194,9 0 0,0

1.4 573,2 2 466,6 81,4 1 16,5 1 16,5

1.5 1 152,0 432 4 227,2 366,9 83 598,0 51 504,7

1 8 200,3 528 9 428,1 115,0 149 3 531,5 80 1 467,0

2.1 1 219,9 16 606,4 49,7 12 340,0 1 122,5

2.2 1 033,3 87 2 464,0 238,5 30 574,9 16 508,4

2.3 620,8 223 3 193,4 514,4 42 361,2 23 295,0

2.4 973,7 334 4 893,8 502,6 46 531,8 29 415,7

2.5 755,7 192 2 676,0 354,1 34 409,1 17 289,4

2.6 1 380,9 94 3 111,8 225,3 30 570,5 18 548,8

2 5 984,4 946 16 945,5 283,2 194 2 787,5 104 2 179,9

3.1 2 512,3 567 10 583,6 421,3 88 1 245,5 32 780,5

51

Prioritní

osa /

Oblast

podpory

Celková

alokace

podpory

Podané ţádosti

Projekty

s vydaným

Rozhodnutím/

Smlouvou*

Finančně ukončené

projekty

v mil. Kč počet mil. Kč % počet mil. Kč počet mil. Kč

od počátku období od počátku období od počátku období

3.2 957,1 149 2 732,9 285,5 54 491,5 20 279,5

3.3 221,3 147 491,8 222,3 45 111,9 18 64,9

3 3 690,7 863 13 808,3 374,1 187 1 848,9 70 1 125,0

ROP JZ 18 426,6 2 337 40 181,9 218,1 530 8 168,0 254 4 771,9

Pramen: MSC2007, MONIT, ke dni 3. 1. 2011. * Projekty, které jsou vedeny jako přijaté (stav P3 aţ P7)

Měnový kurz: 1 EUR = 25,24 CZK – měsíční kurz převzatý z MSC2007.

Výše uvedená tabulka shrnuje v několika vybraných charakteristikách současný stav, kterému

by se mohlo říkat „poločas“, finančního naplňování Regionálního operačního programu

NUTS 2 Jihozápad v období 2007–2013. Podrobnější informace o schválených projektech (ke

dni 3. 1. 2010, hodnoty indikátorů k 17. 2. 2011) jsou souhrnně prezentovány v příloze 14.

Z tabulky je patrné, ţe zájem ţadatelů o finance, doloţený finančním objemem předloţených

ţádostí, výrazně přesahuje finanční alokaci jednotlivých oblastí podpory. Pouze ve čtyřech

případech (oblasti podpory 1.1, 1.3, 1.4, 2.1) jsou zatím poţadavky menší neţ moţnosti ROP

JZ.

Z hlediska jiţ rozdělených financí, tzn. projektů s vydaným rozhodnutím či podepsanou

smlouvou o dotaci, lze konstatovat, ţe celkově je jiţ rozdělena zhruba polovina

prostředků. Z tematických os (1–3) připadá nejmenší podíl financí na projekty prioritní osy

„Rozvoj cestovního ruchu“ (22,6 %), naopak největší podíl připadá na prioritní osu

„Dostupnost center“ (43,2 %).

Finanční prostředky se rozdělují postupně dle předem stanovených harmonogramů

jednotlivých výzev. Podíl zbývajících dostupných financí (pro budoucí výzvy nebo pro

projekty v některé fázi hodnocení) průměrně odpovídá i aktuální pozici přibliţně v polovině

programovacího období.

Z největší části jsou schválenými projekty vyčerpány prostředky v oblastech podpory 2.3

Revitalizace částí měst a obcí a 2.2 Rozvojové projekty spádových center, v nichţ zbývá

méně neţ 45 % prostředků. Více neţ polovina financí je vyčerpána ještě v oblastech podpory

2.4, 2.5, 1.5, 3.2, 3.3. Naopak největší rezervy zůstávají v oblasti podpory 1.4 Rozvoj

regionálních letišť (vyčerpáno je pouze 2,9 %), a dále také ve 2.1 Integrované projekty

rozvojových center a 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy (vyčerpána méně

neţ třetina alokace).

Pro rok 2011 se chystají další výzvy, které ve většině případů budou jiţ obsahovat finanční

alokace ROP na rok 2013. Největší částky budou alokovány na výzvy do oblastí podpory 1.1

(cca 1 mld. Kč) a 3.1 (cca 350 mil. Kč).

Územní rozloţení projektů

Účelem této kapitoly je nastínit celkový efekt, který schválené projekty přinesou do

jednotlivých okresů regionu Jihozápad. Budou tedy hodnoceny počty projektů a objemy

financí za oblasti podpory v jednotlivých okresech. Zahrnuty jsou zde pouze schválené

52

projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace

ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány). Finanční objem je

definován jako celkový objem financí na realizaci daného projektu – tedy včetně vlastního

spolufinancování ţadatelů a nezpůsobilých výdajů. Vzhledem k tomu, ţe řada

doporučených/schválených projektů nemá dosud uzavřenou Smlouvu, byl pro zachování

konzistence údajů analyzován celkový objem financí uvedený v projektové ţádosti. Podrobné

číselné údaje jsou shrnuty v příloze 14.

Schválené projekty v prioritních osách 1 a 2 jsou realizovány především v Jihočeském kraji

(poměr je zhruba 60 : 40 %). Dominance Jihočeského kraje je ještě výraznější u prioritní osy

3 (dvě třetiny projektů a zhruba 70 % financí), coţ je dáno větší turistickou atraktivitou a

rozvinutější turistickou infrastrukturou JČK.

U prioritní osy 1 Dostupnost center směřovalo nejvíce projektů (23,5 %) i největší objem

financí (40,2 %) do okresu České Budějovice. Podle počtu projektů je na druhém místě okres

Tachov (9,4 %), ovšem objemem financí (2,8 %) je aţ na sedmém místě. Z hlediska financí je

na druhém místě Plzeň-město (17,0 % prostředků osy 1), ale pouze s 4,0 % projektů. Nejméně

projektů bylo podáno v okresech Český Krumlov, Domaţlice, Plzeň-město, Plzeň-jih a

Rokycany, nejméně financí připadlo na okresy Český Krumlov, Plzeň-jih, Rokycany a

Strakonice.

Dosud schválené projekty budou v ose 1 znamenat zejména 795 obcí nově zapojených do

integrovaného dopravního systému (dosud se díky projektům zapojilo 660 obcí, tedy 83,0 %

schváleného stavu) a 69 nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů (aktuálně

vybudováno 53,2 % z nich). Pro veřejnou dopravu bude pořízeno celkem 56 nových vozidel.

Bude vybudováno celkem 22,85 km nových silnic II. a III. třídy a rekonstruováno 215 km.

Tyto charakteristiky jsou však dosud naplněny pouze z 2 %. Zhruba dvou třetin stavu

schváleného v ţádostech jiţ dosáhly místní komunikace; nově má být vybudováno 13 km,

zrekonstruováno 83 km.

V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí připadá nejvíce projektů (celkem třetina) na

okresy České Budějovice (21,1 %) a Plzeň-město (11,3 %). Tento vysoký podíl je ovlivněn

mj. tím, ţe krajským městům je výhradně věnována oblast podpory 2.1 (v níţ bylo schváleno

9 projektů Českých Budějovic a 3 projekty Plzně za celkem 606 mil. Kč), coţ celkový počet

projektů i objem financí výrazně zvyšuje. Značný počet projektů byl schválen i v okresech

Tábor, Klatovy a Jindřichův Hradec, naopak nejméně v okresech Prachatice, Písek, Rokycany

a Plzeň-sever. Nejvyšší objem financí byl alokován do okresu Klatovy (19,8 %), zejména na

rozvoj zdravotnické péče (téměř 980 mil. Kč). Nejméně financí získaly okresy Prachatice,

Rokycany a Český Krumlov.

Projekty v rámci osy 2 mají přinést 105 pracovních míst v oblasti udrţitelného rozvoje měst

(dosud vzniklo 41,0 %) a 17 pracovních míst v oblasti udrţitelného rozvoje venkova (zde

vzniklo jiţ 72 pracovních míst, hodnota tedy byla více neţ 4x překročena). Celková rozloha

revitalizovaných ploch ve městech (14,8 ha) více neţ třikrát převyšuje revitalizovanou plochu

na venkově (4,1 ha). Dosud bylo revitalizováno 50,4 %, resp. 40,0 % této rozlohy. Plochy

nově vybudovaných či rekonstruovaných objektů vzdělávání, zdravotní péče či sociálních

sluţeb se pohybují v desítkách tisíc m2 (rozloha jiţ hotových ploch kolísá mezi 30 a 50 %

těchto hodnot). Počty nově nakoupeného vybavení se pohybují ve stovkách kusů.

Specializovanými přístroji má být nově vybaveno 283 zdravotnických zařízení (dosud pouze

3,9 % z nich).

Nejméně financí směřovalo do prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu (pouze 26,2 %,

zatímco do os 1 a 2 zhruba po 36–37 %). Výrazně nejvíce schválených projektů (22,1 %) i

53

financí (34,4 %) pochází z okresu České Budějovice. V počtu projektů následují okresy

Klatovy (10,4 %), Tábor (8,3 %) a Plzeň-město (7,7 %). Z hlediska financí jsou na druhém a

třetím místě okresy Český Krumlov (14,7 %) a Plzeň-město (12,7 %). Nejméně z osy 3

čerpají okresy Plzeň-jih, Rokycany a Domaţlice (méně neţ 4 % financí i projektů). Relativně

málo financí směřovalo i do okresů Strakonice a Tachov (2,3 a 2,5 %).

Projekty osy 3 mají přinést 194 pracovních míst, zatím vzniklo 58,1 % z nich. Vznikne nebo

bude rekonstruováno 2 330 lůţek v ubytovacích zařízeních (dosud je realizována třetina

z nich); nově bude certifikováno 41 ubytovacích zařízení. Z délky nově vybudovaných

cyklostezek a cyklotras, stanovené ve schválených projektech, jiţ byla vybudována polovina;

z hipostezek, pěších stezek a vodních cest však dosud ţádná. Bude zrekonstruováno 48

památkových objektů a zrestaurováno 5 movitých kulturních památek. Marketing území bude

podpořen 217 novými propagačními nebo marketingovými produkty (jiţ vznikly tři čtvrtiny

z nich). Pro snazší orientaci a směrování návštěvníků bude vytvořeno 32 produktů,

v současnosti jiţ existují dvě třetiny z nich.

Shrnutí

Projekty financované z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihozápad lze souhrnně

charakterizovat takto:

Aktuálně (na začátku roku 2011) zbývá k rozdělení ještě zhruba polovina celkové

alokace ROP JZ, ovšem mezi jednotlivými oblastmi podpory jsou výrazné rozdíly.

Nejvíce jsou vyčerpány oblasti podpory 2.3, 2.2, 2.4, 2.5, 1.5, 3.2, 3.3. Naopak finance

zbývají především v oblastech 1.4, 2.1, 1.3.

Prostředky z prioritní osy 1 a 2 směrovaly nejvíce do okresů České Budějovice a

Plzeň, u projektů cestovního ruchu i do okresu Český Krumlov.

Celkově nejniţší absorpční kapacita se projevila v okresech Rokycany a Domaţlice,

poměrně nízká je i v okresech Písek, Plzeň-sever a Plzeň-jih.

54

A.5 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza byla zpracována za kaţdou tematickou oblast samostatně. Největší pozornost

byla věnována oblasti cestovního ruchu (vzhledem k jeho významu pro region a struktuře

financí zbývajících v ROP JZ, a také vzhledem ke koncipování návrhové části IPRÚ).

Dopravní dostupnost a obsluţnost

SILNÉ SLABÉ

Dobré napojení regionu na dálniční systém

České republiky, hustá síť silnic 1. třídy

Snadná dostupnost hlavního města Prahy

Vysoký podíl elektrifikovaných a

rychlíkových ţelezničních tratí, výstavba

koridorových ţelezničních tratí

Dobré zajištění základní dopravní obsluţnosti

veřejnou hromadnou dopravou

Perspektivy pro zapojení dvou letišť do

systému veřejných mezinárodních letišť

Nízká vzájemná dopravní propojenost obou

krajů

Problematické zajišťování dopravní

obsluţnosti horských a odlehlejších regionů

Špatné dopravní propojení ţelezniční

dopravou s ostatními regiony (kraj Vysočina)

Negativní environmentální důsledky silniční

dopravy pro obyvatele velkých měst a jejich

bezprostředního zázemí

Absence obchvatů na silnici I/3 (E55)

Nízké vyuţívání ţelezniční dopravy, zastaralá

ţelezniční infrastruktura

Absence integrovaného dopravního systému

v Jihočeském kraji

Omezený rozsah městské hromadné dopravy

v přilehlých sídlech u velkých měst

Oslabená pozice veřejné hromadné dopravy

oproti individuální automobilové dopravě

PŘÍLEŢITOSTI OHROŢENÍ

Zapojení příměstských ţeleznic do systému

městské dopravy

Modernizace dopravní sítě, výstavba

rychlostní silnice R4

Rozvinutí přeshraničních dopravních vazeb

Rozvoj cyklistické dopravy

Rozvoj parkovišť typu P+R

Pokračující konkurence individuální

automobilové dopravy ve vztahu k veřejné

hromadné dopravě

Suburbánní výstavba a s ní související

problémy se zajištěním dopravní obsluţnosti

nově vzniklých suburbií

Rušení lokálních ţelezničních tratí a

omezování provozu na nich

Redukce počtu spojů veřejné hromadné

dopravy

Zhoršování stavu některých komunikací

55

Rozvoj měst a obcí

SILNÉ SLABÉ

Mírný, ale stabilní růst počtu obyvatel regionu

od roku 2004

Výrazný trend zlepšování vzdělanosti obyvatel

(od roku 2001)

Nízká nezaměstnanost v Jihočeském kraji

Rozvoj vysokého školství (ovšem nevyváţeno

z hlediska krajů)

Vysoké kapacity domů s pečovatelskou

sluţbou, domovů pro seniory a domovů pro

osoby se zdravotním postiţením v přepočtu na

obyvatele

Velmi dobrá vybavenost Jihočeského kraje

kulturní a sportovní infrastrukturou

Polovina lokalit brownfields připravena

k regeneraci

Stárnutí obyvatel Plzeňského kraje (věkové

poměry méně příznivé oproti průměru ČR)

Vysoká nezaměstnanost v okrajových ORP

Značné rozdíly mezi okresy v nabídce

disponibilních kapacit zdravotnických zařízení

Nedostatečné pokrytí území (zejména

Jihočeského kraje) zdravotnickou záchrannou

sluţbou

Počet ţadatelů o umístění v domově pro

seniory vyšší neţ současná kapacita domovů

Nárůst počtu ţadatelů o místo v domovech pro

osoby se zdravotním postiţením a domovech

se zvláštním reţimem

Vysoký podíl brownfields s ekologickou

zátěţí v Jihočeském kraji

PŘÍLEŢITOSTI OHROŢENÍ

Vytvoření podmínek pro prohlubování a

zvyšování odbornosti pracovníků ve

zdravotnictví a sociálních sluţbách

Změny oborové struktury středních škol

s ohledem na potřeby trhu práce

Zjednodušení podmínek pro zakládání

soukromých praxí lékařů

Větší systémová podpora ambulantních a

terénních sociálních sluţeb

Podpora a další rozvoj socioekonomických,

kulturních a dalších aktivit s Rakouskem a

Německem

Zánik některých oborů ţádaných na trhu práce

z důvodu nenaplněnosti škol (zejména

odborné střední vzdělání)

Odchod kvalifikovaných pracovníků ze

zdravotnictví

Nedostatečné kapacity zdravotní a sociální

péče vzhledem k pokračujícímu stárnutí

obyvatel

56

Cestovní ruch

SILNÉ SLABÉ

Jiţní Čechy a Šumava (např. i spolu

s Krkonošemi) patří mezi nejatraktivnější a

nejnavštěvovanější turistické regiony v ČR

Velmi výhodná geografická poloha regionu

pro zahraniční návštěvníky z Rakouska a

Německa

Významný potenciál domácích návštěvníků

z Prahy, Plzeňska a Českých Budějovic

Vysoce atraktivní přírodní potenciál Šumavy,

Jiţních Čech a Českého lesa pro rozvoj

cestovního ruchu, zejména jeho šetrných

forem

Unikátní potenciál Třeboňské pánve pro

aktivní (zejména cykloturistiku) a letní

rekreaci u vody (vodácká turistika, koupání)

Potenciál pro vodní sporty a rekreaci u

vodních ploch (Lipno, Hracholusky, Babylon,

mnoţství rekreačních rybníků)

Lázeňství a lázeňský cestovní ruch (Třeboň,

Bechyně, Vráţ u Písku, Konstantinovy Lázně)

Výborné podmínky Plzeňského kraje pro

rozvoj současných evropských turistických

trendů – gastroturistiky, záţitkové a

venkovské turistiky

Velmi atraktivní potenciál kulturních a

historických památek v Jihočeském kraji

(UNESCO, mnoho památkových rezervací)

Existence lokálních i regionálních turistických

informačních center ve střediscích cestovního

ruchu (51 v Plzeňském a 36 v Jihočeském

kraji)

Vysoký podíl velkoplošných chráněných

území v regionu Jihozápad

Kvalitní regionální turistické informační

portály (jiznicechy.cz, sumava.cz,

turisturaj.cz, aj.)

Kvalitní systém udrţovaných a značených

turistických tras včetně budovaných

cyklostezek a tras

Vysoká kvalita ţivotního prostředí obou krajů

bez významnějších ekologických problémů

Poměrně dobrá vybavenost Jihočeského kraje

kulturní a sportovně-rekreační infrastrukturou

Dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci

Rozvinutá turistická infrastruktura v hlavních

střediscích cestovního ruchu

Problematické zajišťování základní dopravní

obsluţnosti horských a odlehlejších regionů

Nepravidelné zajištění turistické dopravy ve

vybraných turistických střediscích (cyklobusy,

zimobusy…)

Dosud rigidní a mnohdy nepředvídatelný

přístup v ochraně přírody v národním parku

Šumava vůči rozvoji cestovního ruchu

Absence integrovaného dopravního systému

v Jihočeském kraji

Nedostatek moderních návštěvnických center

ve významných turistických střediscích

Značné rozdíly v turistické atraktivitě

jednotlivých částí území (Jihočeský vs.

Plzeňský kraj, příhraniční oblasti vs. zbytek

regionu…)

Dlouhodobé vnímání Plzeňského kraje ze

strany domácích návštěvníků jako

průmyslového regionu

Silná sezónnost na velké části území (převaha

letní rekreace v celém regionu, zimní sezóna

pouze Šumava, Český les a Lipno)

Nízký podíl ubytovacích zařízení vyšší

kategorie

Vysoký podíl jednodenní návštěvnosti,

dlouhodobý pokles délky pobytu návštěvníků

Dlouhodobě klesající počet návštěvníků a

jejich přenocování

Nedostatečná tvorba a nabídka konkrétních

specifických turistických produktů v regionu

Nedostatečné budování naváděcích a

orientačních systému pro turisty pro

návštěvníky

Absence regionálního rezervačního systému

cestovního ruchu

Stále špatný stav technických a kulturně-

historických památek a atraktivit

Negativní dopady ekonomické krize na

cestovní ruch v regionu

57

Velmi dobré podmínky pro různé typy

turistiky: aktivní, kulturně-poznávací,

venkovskou, vodáckou atd.

Rozvoj regionálního destinačního

managementu (Jihočeská centrála cestovního

ruchu, Regionální rozvojové agentury

Plzeňského kraje, jiţních Čech…)

Existence kvalitních programových a

koncepčních dokumentů k rozvoji cestovního

ruchu

PŘÍLEŢITOSTI OHROŢENÍ

Zkvalitňování turistické dopravní

infrastruktury a dostupnosti středisek

cestovního ruchu z obou stran hranice

Další rozvoj cyklistické dopravy

Značný potenciál území pro rozvoj

venkovských forem cestovního ruchu ve

známých i v méně známých turistických

oblastech (Oblast Českého lesa, Plzeňsko,

Kaplicko, Dačicko…)

Podpora a další rozvoj socioekonomických,

kulturních a dalších aktivit s Rakouskem a

Německem

Cílenější zaměření budoucích dotačních aktivit

v oblasti cestovního ruchu do potenciálních

regionů a jejich synergie na aktivity z dalších

oblastí (doprava, ţivotní prostředí, venkov…)

Efektivně vyuţít významné příleţitosti Plzeň –

město kultury 2015 pro rozvoj cestovního

ruchu i v širším zázemí města a ke zlepšení

image celého Plzeňského kraje

Rozvoj moderních forem cestovního ruchu ve

městech – kongresová incentivní, zábavní

turistika

Zvyšování kvality stávajících ubytovacích

zařízení

Propojování šumavských lyţařských areálů

nejen na české straně ale po obou stranách

hranice společnými skipasy

Spolupráce s rakouskými a německými

partnery při rozvoji a propojení aktivit

přeshraničního cestovního ruchu

Vstřícnější komunikace mezi ochranou přírody

a turisticko-rekreačním vyuţitím NP Šumava

Prohlubování tranzitního charakteru zejména

Plzeňského kraje na úkor cílového regionu

Pokles návštěvnosti z důvodu nízké kvality

doprovodné turistické infrastruktury a sluţeb

Pokles návštěvnosti lyţařských středisek

z důvodu vyšší kvality, relativní blízkosti a

cenové konkurence alpských destinací

Rigidní ochrana ţivotního prostředí můţe

dlouhodobě podvazovat rozvoj cestovního

ruchu v dotčených územích

Absence dotační podpory pro oblast

cestovního ruchu v budoucím období

Evropské unie 2014–2020

Podcenění významu rozvoje cestovního ruchu

pro malé a střední podnikání a pro tvorbu

nových pracovních míst

Neprovázanost státní a regionální podpory

cestovního ruchu, zejména v oblasti.jeho

marketingové a investiční podpory

58

59

B. NÁVRHOVÁ ČÁST

60

B.1 ANALÝZA SOCIOEKONOMICKÝCH ROZDÍLŮ

Obecně lze říci, ţe kaţdé území v sobě zahrnuje dílčí regiony s lepší i horší

socioekonomickou situací. Existují dva typy přístupů k řešení takovýchto rozdílů – jedním

z nich je podpora silných regionů (která následně povede ke zlepšení situace i ve slabších

regionech), druhým je přímá podpora regionů slabých. Současná regionální politika

uplatňovaná na úrovni ČR i krajů vyuţívá druhý naznačený přístup. Proto i v dalším textu

budou rozdíly mezi jednotlivými částmi regionu Jihozápad hodnoceny z tohoto pohledu.

Klíčové přitom je identifikovat kromě celkové situace také konkrétní témata, jeţ v dané

oblasti vytvářejí hlavní problémy.

Pro hodnocení byl pouţit soubor statistických ukazatelů, hodnocených za pětileté období

(roky 2004–2009). Zvoleny byly ukazatele, jeţ jsou dostupné z veřejných statistických zdrojů,

jsou sledovány aţ do úrovně ORP a zároveň v kaţdoročním časovém horizontu. Takto můţe

být v případě potřeby provedena kdykoliv v budoucnu aktualizace.

Byly zvoleny následující ukazatele:

změna počtu obyvatel (vyjádřená v %),

index stáří,

počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel,

míra nezaměstnanosti,

počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel.

Hodnoty pětiletých průměrů těchto ukazatelů (v případě indexu změny počtu obyvatel jde o

rozdíl mezi těmito roky) za jednotlivá ORP byly srovnány s příslušnými průměrnými

hodnotami za region soudrţnosti Jihozápad a kartograficky znázorněny. Na obr. 16. jsou

odchylky od průměru regionu vyjádřeny formou sloupců, přičemţ směr vzhůru značí příznivé

hodnoty10

a směr dolů hodnoty nepříznivé. Z kartodiagramu tak lze identifikovat typy

problémů, které se v daném ORP projevují, a dále také území, v nichţ se problémy kumulují.

Rozdíly v rámci regionu Jihozápad

Situace v jednotlivých ORP je značně rozdílná. U některých obvodů se hodnoty všech

ukazatelů pohybují zhruba v blízkosti průměru regionu soudrţnosti, u jiných dosahuje jeden či

více ukazatelů výrazně odlišných hodnot.

Ve změně počtu obyvatel se mezi obvody rozdíly příliš neprojevují. Za období let 2004–2009

se počet obyvatel regionu NUTS II Jihozápad nijak výrazně neměnil – přibylo 2,9 %

obyvatel. Populace se sníţila pouze v ORP Dačice a Milevsko (obě území z JČK), a to ještě

jen o méně neţ 1,5 %. Nejvíce přibylo obyvatel v ORP v zázemí krajských měst; o více neţ

5,0 % vzrostl počet obyvatel na Vodňansku, Přešticku a Nýřansku.

10

Většinou se jedná o nadprůměrné hodnoty. Ovšem u míry nezaměstnanosti jsou z logiky tohoto ukazatele

příznivými hodnotami ty podprůměrné.

61

Obr. 16: Vybrané socioekonomické ukazatele v územích ORP regionu soudrţnosti Jihozápad za období let 2004–2009 Pramen: vlastní zpracování.

62

Hodnota indexu stáří je za region soudrţnosti poměrně příznivá – 102,2 (coţ je však

ovlivněno dosti nízkými hodnotami indexu do roku 2006). Rozdíly mezi obvody ORP jsou ale

velmi výrazné: nejvyšší hodnota indexu stáří (Milevsko) je 1,9násobkem hodnoty nejniţší

(Kaplice). Hodnoty niţší neţ 100, tedy obyvatelstvo do 15 let převaţující nad obyvateli nad

64 let, byly zaznamenány u více neţ poloviny ORP. Jde především o obvody v širším zázemí

velkých měst, kam se stěhují relativně mladší obyvatelé, a také o některé periferní regiony

(v nichţ jsou příznivé věkové poměry dány skladbou obyvatel). Převaha nejstarší sloţky

obyvatel je typická pro obvody leţící při hranicích krajů a pro velká města (tj. Plzeň; u ORP

České Budějovice zahrnuje příznivá průměrná hodnota jednak poměrně staré obyvatelstvo ve

vlastním městě, jednak obyvatelstvo mladé bydlící v okolních obcích).

U počtu ekonomických subjektů dosahuje nadprůměrných hodnot pouze 7 obvodů ORP,

z toho 5 v Jihočeském kraji. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele na Plzeňsku a

Českobudějovicku jsou ovlivněny kromě skutečné koncentrace ekonomických subjektů také

přítomností řady sídel podniků (přestoţe jejich provozovny se mohou nacházet v jiném ORP).

Nízké hodnoty se často objevují u ORP leţících v periferních polohách, ovšem ne vţdy se

jedná o horské regiony (viz příznivé hodnoty např. Vimperska či Tachovska).

Podobně jako jiné ukazatele je i míra nezaměstnanosti nejméně příznivá v periferních ORP a

v ORP na hranicích krajů; niţší nezaměstnanost bývá obvyklá pro okolí velkých měst. Pro

(ne)zaměstnanost je totiţ klíčová nejen dostupnost pracovních příleţitostí přímo v dané obci

či ORP, ale také podmínky pro dojíţďku za prací na delší vzdálenost. Rozdíly mezi

jednotlivými obvody jsou u míry nezaměstnanosti ještě markantnější neţ v případě indexu

stáří – maximální hodnota (Stříbro) je 2,7násobkem hodnoty minimální (České Budějovice).

Počet dokončených bytů zprostředkovaně charakterizuje zájem o bydlení v daném území

(kromě toho je však také do jisté míry ovlivněn cenou nemovitostí a případně i fyzickou

dostupností stavebních pozemků). V rámci regionu Jihozápad vykazuje tento ukazatel největší

rozdíly mezi ORP. V ORP Horšovský Týn se za sledované období – v přepočtu na 1 000

obyvatel – postavilo 10,5x více bytů neţ v ORP Týn nad Vltavou. Mezi obvody ORP se opět

projevuje diferenciace v závislosti na jejich poloze.

Z hlediska celkového pohledu na kumulaci problémů (tab. 17) lze nejpříznivěji hodnotit ORP

Plzeň a České Budějovice, v nichţ jsou všechny, resp. 4 ukazatele vyšší neţ průměr regionu

Jihozápad. Na opačném konci ţebříčku se nacházejí čtyři obvody, v nichţ jsou všechny

ukazatele podprůměrné – Klatovy, Kralovice, Dačice a Kaplice. U deseti ORP je

nadprůměrný pouze jediný ukazatel; nejčastěji jde o index stáří, naopak u ţádného z nich

nejsou nad průměrem regionu počet ekonomických subjektů a počet dokončených bytů.

Tab. 17: Vybrané ukazatele v ORP regionu Jihozápad (průměr let 2004–2009)

Změna

počtu

obyvatel

(%)

Index stáří

Míra

nezaměst-

nanosti (%)

Počet ekon.

subjektů

(na 1 000

obyv.)

Počet dok.

bytů

(na 1 000

obyv.)

Počet

ukazatelů

nad

průměrem

Blatná 103,1 114,6 7,8 202 1,9 2

Blovice 104,5 109,3 5,1 208 3,0 3

České Budějovice 104,1 101,2 4,3 258 5,4 4

Český Krumlov 102,4 75,8 9,5 243 3,7 2

Dačice 98,7 93,4 9,9 182 2,0 0

Domaţlice 102,5 95,1 6,4 212 3,5 1

Horaţďovice 100,1 118,2 7,4 203 2,2 1

63

Změna

počtu

obyvatel

(%)

Index stáří

Míra

nezaměst-

nanosti (%)

Počet ekon.

subjektů

(na 1 000

obyv.)

Počet dok.

bytů

(na 1 000

obyv.)

Počet

ukazatelů

nad

průměrem

Horšovský Týn 104,7 88,8 7,3 195 6,3 2

Jindřichův Hradec 101,4 92,4 5,9 212 3,3 1

Kaplice 102,6 68,8 8,9 204 1,8 0

Klatovy 102,5 98,6 7,0 226 3,0 0

Kralovice 101,7 99,8 7,1 215 3,0 0

Milevsko 98,9 128,1 7,9 226 2,3 1

Nepomuk 104,0 122,3 6,1 212 1,8 3

Nýřany 107,9 88,0 5,7 199 5,3 3

Písek 101,3 109,2 6,8 233 2,3 1

Plzeň 104,5 128,0 5,5 282 4,0 5

Prachatice 100,0 79,7 6,3 241 2,3 2

Přeštice 108,0 99,1 4,6 201 4,5 3

Rokycany 103,6 114,5 6,5 222 3,4 3

Soběslav 101,0 110,9 7,1 213 2,6 1

Stod 105,5 90,0 5,3 182 4,8 3

Strakonice 100,9 107,1 7,0 224 1,7 1

Stříbro 104,0 82,5 11,4 194 2,3 1

Sušice 100,1 118,7 10,7 225 4,1 2

Tábor 100,7 110,3 6,1 248 3,6 3

Tachov 103,3 72,1 10,0 246 3,1 2

Trhové Sviny 103,8 89,6 5,4 197 4,1 3

Třeboň 100,9 109,6 5,6 211 3,9 3

Týn nad Vltavou 102,3 78,6 6,0 209 0,6 1

Vimperk 100,1 95,8 5,5 252 5,0 3

Vodňany 106,1 93,2 8,8 233 0,8 1

Jihozápad 102,9 102,2 6,5 235 3,6 -

Pramen: ČSÚ, MPSV.

Výše popsaný postup se pouţívá pro charakteristiku vybraných socioekonomických aspektů

území. Pro hodnocení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu však tento přístup příliš vhodný

není, protoţe cestovní ruch funguje na základě odlišných mechanismů neţ jiná odvětví (takţe

jej také charakterizují jiné ukazatele). Postupy hodnocení cestovního ruchu jsou zaloţeny na

analýze území z pohledu jeho potenciálu primárního (přírodní a společenské atraktivity v

území), sekundárního (turistická vybavenost území – infrastruktura a sluţby) a terciárního

(koordinace a řízení cestovního ruchu v území). Pro budoucí tematické zaměření aktivit je

podstatné také to, jak byly zacíleny dosud podpořené projekty z ROP Jihozápad.

Vzhledem k tomu, ţe oblast cestovního ruchu je pro Integrovaný plán rozvoje území NUTS II

Jihozápad klíčová, budou další kapitoly věnovány jiţ výhradně této problematice.

64

B.2 NEDOSTATKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Budoucí zaměření podpory rozvoje cestovního ruchu na území regionu soudrţnosti Jihozápad

je vhodné nastavit tak, aby podpora v maximální míře napomohla vyuţití silných stránek

regionu a eliminaci stránek slabých. Přitom hlavním smyslem této studie je přispět k posílení

rozvoje cestovního ruchu v regionech, které rozvojový potenciál mají, ale dosud nebyl vyuţit.

Z tohoto důvodu je zde více pozornosti věnováno problematickým tématům, která rozvoj

cestovního ruchu v regionu Jihozápad omezují.

Níţe uvedený přehled nedostatků a bariér rozvoje cestovního ruchu vychází z provedených

analýz a z dalších zdrojů publikovaných v aktuálních programových a strategických

dokumentech obou krajů (Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky

2009–2013, Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje a jeho aktualizace, Koncepce

rozvoje cyklistické dopravy v JČK, Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji

aktualizace 2007, Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2007–2013 apod.).

Jihočeský kraj

Nedostatečně využitý potenciál historických měst

Historická města národního a mezinárodního významu tvoří asi ¼ celkové lůţkové kapacity

kraje, avšak na počtu přenocování pouze asi jednu pětinu. Důvodem je velmi krátká délka

pobytu návštěvníků historických měst, která se pohybuje okolo 2 přenocování (průměr je o

jeden den delší).

Sezónnost

Struktura nabídky a její vyuţití výrazně ovlivňuje časové rozloţení návštěvnosti. V

Jihočeském kraji se v období letní sezóny (červen – září) uskuteční 62 % všech přenocování.

Celková sezónnost je taţena především domácí poptávkou.

Rozvoj kongresového cestovního ruchu

Kongresový cestovní ruch můţe přispět především k růstu počtu přenocování v turisticky

atraktivních městech. Podle ČSÚ Jihočeský kraj ročně přiláká 32 tis. účastníků, tento

výsledek ho řadí aţ na deváté místo v ČR. Přitom svou kongresovou kapacitou patří kraj

v ČR mezi nejvýznamnější. Chybí však především akce národního a mezinárodního

významu.

Absence nabídky pro trávení volného času v době nepříznivého počasí

Pozice kraje je velmi silná v nabídce přírodních hodnot spojených s outdoorovými aktivitami.

Tato konkurenční výhoda je však významně oslabena v případě špatného počasí, jeţ

znemoţňuje či výrazně znepříjemňuje pobyt ve venkovním prostředí. Tuto skutečnost

povaţujeme i za velmi váţné riziko budoucího postavení regionu na trhu cestovního ruchu, a

to hlavně s ohledem na výrazně lepší situaci konkurenčních regionů v Rakousku a Německu.

Atraktivní interpretace přírodních a kulturních hodnot destinace

Rezervy regionu (kraje) lze hledat i v pojetí prezentace přírodních a kulturních hodnot

regionu. Dosavadní formy se uchylují na jedné straně k velmi odbornému výkladu (např.

informační tabule), na straně druhé k povrchní a statistické prezentaci skutečnosti. Návštěvníka destinace nemáme pouze informovat o faktech (např. o turistických cílech), ale

65

odkrývat hlubší souvislosti a vazby na okolí za pomoci ilustrativních a interaktivních

prostředků.

Absence tvorby reálných produktů cestovního ruchu – ve vazbě na vybrané cílové

skupiny

Při tvorbě produktů většina destinací a jejich aktéři tápou. Do jisté míry je tento fakt způsoben

širokým a abstraktním vymezením tohoto pojmu. Velmi často tak vznikají prázdné schránky,

bez konkrétní náplně. Mnohdy mají podobu nahodile poskládané nabídky turistických cílů,

chybí vazba na konkrétní a garantované sluţby v destinaci (např. vazba na certifikační

systémy). V důsledku toho turista výstupy těchto projektů nevnímá jako produkt, který by měl

být předmětem jeho spotřeby. Podceňována je i orientace aktivit přímo na návštěvníka.

Zjevně chybí představa o tom, pro koho jsou výstupy projektu určeny a jak je případný

návštěvník bude vyuţívat. Určování cílových skupin návštěvníků je čistě formální,

nepodloţené reálnými daty a globálními poptávkovými trendy. Např. dnes se velmi obtíţně

hledají konkrétní aktivity v tvorbě produktů CR pro v současnosti silný segment rodin

s dětmi.

Nízký stupeň integrace IT do produktů cestovního ruchu

Aktivity na internetu jsou dalším bolavým místem většiny našich destinací. V českém

prostředí je potenciál internetové komunikace vyuţíván velmi slabě. Přitom v souladu s

Buhalisem (2000) lze konstatovat, ţe vyuţívání technik e-marketingu představuje zásadní

faktor konkurenceschopnosti destinace. Internet se stává nejvýznamnějším zdrojem informací

o nabídce destinace (CzechTourism, 2007). Internet je ale pro destinace pouze

prostředkem (nástrojem) poskytování informací o své turistické nabídce. Není chápán

jako komplexní nástroj řízení a komunikace destinace. Chybí promyšlené a vnitřně

provázané aktivity v oblasti e-marketingu s vazbou na tvorbu konkrétních produktů

cestovního ruchu.

Nízký stupeň koordinace aktérů cestovního ruchu

Především jde o nedostatečnou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem při přípravě

a realizaci marketingových opatření. Rezervy lze přitom hledat hlavně u nedostatečné úrovně

vzájemné komunikace a v důsledku i nízké důvěry mezi sebou.

Plzeňský kraj

Výše uvedené nedostatky jsou v hrubých rysech platné i pro Plzeňský kraj. Dále jsou uvedeny

specifické problémy Plzeňského kraje.

Orientace návštěvníků pouze na vybrané lokality

Zájem návštěvníků kraje se významně orientuje pouze na oblast Šumavy a její zázemí a dobré

postavení má i krajské město Plzeň. Ostatní území aţ na výjimky nejsou centrem pobytového

cestovního ruchu. Nabídka je rozdrobena do jednotlivých solitérních turistických cílů, bez

silnějších vzájemných vazeb. Plzeňský kraj přitom disponuje hlavně přírodním

potenciálem, který není doposud vyuţit. Jedná se o vybrané oblasti venkova (např.

Kralovicko) a oblast Českého lesa.

Nevyprofilovanost některých částí kraje z pohledu nabídky pro cestovní ruch

66

Kraj jako celek trpí nejednoznačnou image jako prázdninové destinace cestovního ruchu.

V populaci není území dostatečně spojeno s moţnostmi trávení dovolené. Samotné město

Plzeň je spíše vnímáno jako město průmyslu, nikoliv jako historické město se silným

kulturním zázemím.

Nízké využití lůžek

Hodnota hrubého vyuţití lůţek v kraji kontinuálně klesá a je rychlejší, neţli průměr za celou

ČR. Stejně tak i vlastní hodnota vyuţití lůţek je podprůměrná (i ve srovnání s Jihočeským

krajem).

Sezónnost

Struktura nabídky a její vyuţití výrazně ovlivňuje časové rozloţení návštěvnosti. V

Plzeňském kraji se v období letní sezóny (červen – září) uskuteční 58 % všech přenocování.

Celková sezónnost je taţena především domácí poptávkou.

Kvalita služeb v cestovním ruchu

Především poměr mezi cenou a kvalitou poskytované sluţby nedosahuje standardů běţných

v konkurenčních rakouských a německých destinacích. Nejde o problém specificky pouze

Plzeňského kraje, ale výběrově celé ČR (tedy i Jihočeského kraje). Úroveň kvality sluţeb je

samozřejmě dána kvalifikovaností pracovní síly, popř. vlastníků a provozovatelů provozoven

(nedostatečná jazyková vybavenost personálu, špatné komunikační dovednosti, nedostatečné

odborné vzdělání vedoucích pracovníků v gastronomii a ubytovacích zařízeních). Vedle

lidských zdrojů je výběrově patrné i podcenění významu soukromých investic do

infrastruktury cestovního ruchu.

Absence marketingové strategie a marketingového plánu cestovního ruchu kraje

Zcela chybí výrazná marketingově orientovaná strategie komunikace s veřejností a

cílovými trhy. Dosavadní činnost se soustřeďuje na jednoduché aktivity v podobě tvorby

propagačních materiálů a inzerce ve vybraných médiích, bez vazby na promyšlenou

marketingovou strategii. Jednotlivé činnosti mají charakter ad hoc aktivit, které nejsou

provázány s distribucí propagačních materiálů, jejich přesným cílováním, nejednoznačným

reklamním sdělením. Propagace tedy není prováděna formou komunikačních kampaní

s jasnými a měřitelnými cíli a s vyuţitím celé škály nástrojů a technik propagačního mixu.

Taktéţ chybí vazba na positioning destinace – tj. strategie jak chce být destinace vnímána

potenciálními návštěvníky, jak chce být profilována směrem k cílovým skupinám, apod. S tím

souvisí i komunikace marketingových témat jakoţto nejabstraktnější formy produktu

cestovního ruchu. Přesto nesmí jít o pouhá hesla či prázdné schránky bez obsahu. Na

marketingová témata musí být navázány konkrétní a detailně zpracované produkty a

programy cestovního ruchu.

67

B.3 DOSAVADNÍ PODPORA PROJEKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU V RÁMCI ROP

NUTS II JIHOZÁPAD

V analytické části byl analyzován potenciál cestovního ruchu, zejména pak jeho funkčně-

prostorová struktura, a nejvýznamnější oblasti a střediska cestovního ruchu v Jihočeském a

Plzeňském kraji. V této kapitole bude zhodnocen dosavadní proces výběru a schválených

projektů cestovního ruchu v rámci ROP NUTS II Jihozápad (dále ROP JZ) v období prosinec

2007 aţ prosinec 2010.

Do následující analýzy byly vzaty všechny schválené (podpořené) projekty v oblasti 3.1, 3.2 a

3.3 prioritní osy 3 Cestovní ruch. Z důvodů rozdílných podmínek a předpokladů cestovního

ruchu jsou následující analýzy provedeny zvlášť za jednotlivé kraje.

Uvedené údaje o projektech byly postupně získávány z uveřejňovaných výsledků

jednotlivých výzev, a proto nemusí nutně souhlasit s konečnými údaji, které má a průběžně

reviduje ÚRR Jihozápad. Pro potřeby IPRÚ totiž není tak důležité mít přesná čísla, ale

důležité jsou zejména trendy a proporcionální rozložení projektů dle jednotlivých témat

(např. jaký podíl z nosných forem cestovního ruchu obsadily podpořené projekty).

Schválené (podpořené) projekty byly pro analýzu rozděleny ve věcné logice do následujících

jedenácti oblastí cestovního ruchu:

a) produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace,

b) ubytovací zařízení,

c) sportovně – rekreační infrastruktura,

d) muzea, galerie,

e) kulturně – historické památky pro cestovní ruch,

f) cyklostezky, lyţařské trasy,

g) lázeňská infrastruktura,

h) rozhledny,

i) ZOO,

j) turistická informační centra,

k) technická infrastruktura pro cestovní ruch.

Zmíněný ROP JZ v oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu navrhuje

následující širokou paletu typů podporovaných aktivit:

- Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky,vodní cesty,

přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení

- Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch

- Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch

- Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit

- Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku

- Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro

lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness)

- Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem

- Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst

68

V oblasti podpory 3.2 Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v rozvoji cestovního

ruchu pak následující aktivity:

- Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek

- Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných

územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách

- Budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a

objektů

- Restaurování movitých kulturních památek

- Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů

A konečně v oblasti podpory 3.3 Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů

cestovního ruchu:

- Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu

- Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj

internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových

systémů)

- Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu

- Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu.

Konkrétní připravované a realizované projekty by měly být vţdy v souladu s koncepčními

dokumenty krajů, případně s dokumenty hierarchicky niţších územních celků.

Jihočeský kraj

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013 si stanovila 4

hlavní prioritní osy, a to Podporu budování a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu,

Podporu vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu, Monitoring, vyhodnocení a

případně návrhy úprav legislativy s dopadem na cestovní ruch a Podporu tvorby produktů

cestovního ruchu. Strategie má převáţně marketingový charakter a zaměřuje se především na

aplikaci moderních marketingových nástrojů v oblasti turistické nabídky a především

poptávky, příliš neřeší otázky budování základní a doprovodné turistické infrastruktury, tedy

oblastí, na jejichţ podpoře stojí více neţ 90 % aktivit prioritní osy 3 v ROP JZ.

Druhová skladba projektů

Z tabulek, které jsou uvedeny v příloze, za jednotlivé kraje ČR byla provedena srovnávací

analýza počtu projektů a finanční podpory podle výše uvedených druhů projektů. V tomto

srovnání vykazuje Jihočeský kraj určitá specifika, resp. podobnosti mezi ostatními kraji:

Prvním specifikem je poměrně značné mnoţství projektů proti jiným krajům ČR, totiţ 144

projektů, coţ je 13,2 % ze všech 1 092 projektů v celé ČR, identifikovaných k 31. prosinci

2010 (2. místo za Jihomoravským krajem). To koresponduje zároveň s nejniţší průměrnou

finanční podporou na jeden projekt mezi všemi kraji, resp. Jihočeský kraj je na 12. místě

s hodnotou 13,5 mil. Kč na 1 projekt (nejniţší částka připadá na kraj Jihomoravský – 12,5

mil. Kč, nejvyšší na Ústecký kraj – 40,3 mil. Kč, průměr za ČR je 18,5 mil. Kč).

Překvapivá je i nízká podpora do lázeňské infrastruktury – jen 1 podpořený projekt částkou

14,8 mil. Kč (to ale platí pro dalších 5 krajů) a do budování cyklostezek – jen 7 projektů

69

s 54,6 mil. Kč (2,8 % z celkové dotační podpory za osu 3) a rovněţ minimální podpora

turistickým informačním centrům – jen 2 projekty, resp. 0,2 % z celkové dotační podpory

cestovního ruchu (to rovněţ platí pro dalších 7 krajů).

Naprosto v souladu s koncepcí rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje je podpora

budování sportovně-rekreační infrastruktury, na kterou připadlo dosud 33 projektů s dotací

721 mil. Kč, tj. 23 % ze všech projektů, resp. 37,5 % z celkové výše dotační podpory.

Podobně zcela v souladu s výše zmíněnou koncepcí je dosavadní podpora kulturně-

historických památek pro cestovní ruch – dosud 25 projektů s dotací přes 380 mil. Kč (17 %

ze všech projektů, resp. 19,8 % z celkové výše dotační podpory).

Naopak značně vysoká je dosavadní podpora výstavby a rekonstrukce ubytovacích zařízení.

Zatím na ně připadlo 44 projektů (30,3 % ze všech) a 26,8 % všech vynaloţených finančních

prostředků za osu 3 (po Jihomoravském kraji nejvyšší podpora mezi kraji ČR). V absolutním

srovnání je to po Jihomoravském kraji nejvíce ze všech krajů ČR – více neţ 521 mil. Kč, coţ

činilo 12,6 % z úhrnu celé ČR.

Určitým problémem ve srovnání s dikcí Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském

kraji je dosud poměrně nízká podpora „myslícím“ projektům, totiţ podpora tvorby produktů

cestovního ruchu a jejich propagaci a marketingu. V Jihočeském kraji bylo dosud v tomto

segmentu cestovního ruchu podpořeno sice 21 projektů, ale s celkovou dotační podporou jen

69 mil. Kč (3,2 mil. Kč na 1 projekt). Určitým problémem je zde určení podílu na skutečnou

tvorbu turistických produktů na jedné straně a podílu na marketing a propagaci do určité míry

obecně pojatých a „fiktivních“ produktů (expertní odhad hovoří o poměru 60:40).

Z hlediska druhové skladby projektů, tedy co se v oblasti cestovního ruchu vybudovalo,

resp. buduje, byly z dotací ROP uskutečněny následující akce:

- Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace:

Celkem 21 projektů s celkovou dotací 69 mil. Kč. Z toho na přípravu a tvorbu turistických

produktů připadlo asi 31 mil. Kč, na marketing a propagaci turistické nabídky asi 38 mil. Kč.

Tento poměr měl být minimálně obrácený, neboť za zcela zásadní je nutné povaţovat tvorbu

vlastních turistických produktů.

- Ubytovací zařízení a infrastruktura:

Celkem 44 projektů s finanční dotací 521 mil. Kč. Z hlediska druhové skladby ubytovacích

zařízení šlo povětšinou o rekonstrukci 20 hotelových zařízení (v tom výstavba nových 4

hotelových zařízení), podobně 11 penzionů, 6 zařízení pro venkovskou turistiku (dvory,

mlýn), 3 apartmánů, 2 turistických ubytoven a 2 nespecifikovaných ubytovacích zařízení. Lze

jen hrubě odhadovat, ţe podpořením projektů můţe vzniknout asi 800–1100 nových nebo

rekonstruovaných turistických lůţek v kraji. Celková finanční podpora pro ubytovací

zařízení činila dosud téměř 27 % prostředků osy 3, coţ je relativně velmi mnoho jak ve

srovnání mezi kraji (2. místo za Jihomoravským krajem, průměr za ČR je 20,4 %) tak i

ve smyslu podpory ubytovacích zařízení z veřejných zdrojů – ta jsou v byznysu

cestovního ruchu finančně soběstačná, takţe jejich podpora by měla být v rámci ROP

JZ jen okrajovou záleţitostí.

- Sportovně-rekreační infrastruktura:

Celkem 33 projektů s finanční dotací 721 mil. Kč, tj. 37 % všech dotačních prostředků.

Podporu projektů sportovně-rekreačních lze jednoznačně povaţovat za významnou

přidanou hodnotu pro rozvoj cestovního ruchu, neboť to je jedna ze slabých stránek

stávající turistické infrastruktury mnoha jihočeských rekreačních a turistických

70

středisek. Nejčetnějšími projekty dosud byly výstavba rekonstrukce sportovně-rekreačních

areálů, více účelových hal, resp. volno-časových areálů – celkem 19 projektů, dále výstavba

odpočinkových zón a parků – 4 projekty, 3 projekty výstavby plováren, bazénů a vodáckých

areálů, 2 projekty výstavby lyţařských center, resp. 5 projektů dalších typů sportovně-

rekreační infrastruktury. Pokračovat v podpoře projektů sportovně-rekreační

infrastruktury je jasným doporučením ve zbývajícím období.

- Kulturně-historické památky:

Kulturně-historické památky pro cestovní ruch jsou pro Jihočeský kraj jedněmi

z nejvýznamnějších turistických atraktivit. Jejich významnou podporu lze proto povaţovat za

velmi pozitivní. Dosud bylo podpořeno celkem 25 projektů v celkové finanční dotaci 381 mil.

Kč (20 % ze všech dotací osy 3). V bliţší podrobnosti lze uvést rekonstrukce 9 církevních

památek, 7 zámeckých a hradních památek, 9 projektů rekonstrukcí dalších kulturně-

historických památek. Poněkud obtíţnější je však hodnocení jejich skutečného významu pro

cestovní ruch.

- Další druhy:

V další druhové struktuře je potěšitelná výstavba, resp. rekonstrukce 5 muzeí regionálního a

nadregionálního významu, 2 rozhleden, 2 turistických infocenter, 2 ZOO, resp. 7 projektů

výstavby cyklostezek.

Je samozřejmě logické, ţe uvedené výsledky a hodnocení korelují primárně se zájmem

ţadatelů o finanční podporu.

Uvedené výsledky vedou k zamyšlení, jaké priority zvolit ve zbývajícím období 2011–2013

pro další podporu. Aniţ bychom hovořili pouze o strategických projektech ve smyslu

funkčně-prostorové koncentrace, je z provedených analýz patrné, ţe není účelná především

další podpora výstavby či rekonstrukce ubytovacích zařízení. To není tak slabou stránkou

Jihočeského kraje.

Naopak mnohem větší pozornost lze doporučit strategickým projektům nové sportovně-

rekreační infrastruktury (např. multifunkční sportovně-rekreační zařízení, bazény,

koupaliště, lázně s celoročním provozem), zavádění nových informačních technologií

regionálního významu (např. technologické vybavení a celokrajské propojení sítí

lokálních a regionálních TIC), projektům revitalizace kulturních památek pro cestovní

ruch, resp. kulturně-společenské vyuţití (muzea, galerie), a v neposlední řadě projektům

podporujícím rozvoj specifické vodácké turistiky. Dosavadní podpora takovýchto projektů

je zatím minimální.

Orientace podpory projektů podle významu středisek cestovního ruchu

V této části je srovnávána především lokalizace dosud podpořených 144 projektů v souvislosti

s nejvýznamnějšími turistickými středisky a atraktivitami Jihočeského kraje.

Je potěšitelné, ţe z hlediska významnosti bylo 105 projektů lokalizováno do středisek

nadregionálního a regionálního významu11

(73 % všech projektů osy 3), podobně příznivě

vyznívá situace i z hlediska lokalizovaných finančních prostředků – do uvedených 105

projektů celkem bylo směrováno 1 370 mil. Kč, tj. 71 % z celkové finanční podpory osy 3. To

11

vymezených touto studií

71

je dokladem z hlediska efektivnosti podpory cestovního ruchu v Jihočeském kraji správný

výběr středisek a lokalit nadregionálního a regionálního významu v procesu realizace ROP

JZ. Tento trend by měl pokračovat i v následném období výběru projektů – jako výběrové

kriterium by měla být především významnost střediska cestovního ruchu (kromě liniových

prvků vodácké turistiky).

Plzeňský kraj

Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (aktualizace r. 2007) obsahuje 8 priorit,

které se týkají příznivého image PK, infrastruktury CR, sluţeb CR, produktů, marketingu,

managementu CR, lidských zdrojů a přírodního, historického a kulturního bohatství. Je

zaměřen především na dobudování základní a doprovodné turistické infrastruktury a na

marketingové aktivity, tedy podporu nabídky.

Druhová skladba projektů

U druhové skladby schválených projektů poněkud překvapí vysoký počet a podíl projektů

sluţeb cestovního ruchu (27, tj. 31 % z celkem 86 projektů, ve finanční dotaci pak 14,1 %

z 1 263 mil. Kč). To je relativně nejvíce ze všech krajů ČR. Z názvu a lokalizace projektů je

však patrné, ţe téměř polovina z nich připadala na podporu kandidatury Plzně na evropské

hlavní město kultury v loňském roce.

Proporce podílů na infrastrukturní projekty koncepčně odpovídá orientaci na hlavní formy

cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Nejvyšší podíl logicky připadá na podporu projektů

budování a rekonstrukcí muzeí a galerií (16 projektů), ubytovací infrastruktury (15 projektů),

kulturně-historických památek pro cestovní ruch (13 projektů) a sportovně-rekreační

infrastruktury a zařízení (10 projektů). Ve finančním vyjádření připadá největší podpora na

budování a výstavbu sportovně-rekreační infrastruktury (21 % finančních prostředků z celkem

1 263 mil. Kč), muzeí a galerií (17,1 %) a na ubytovací infrastrukturu (11,7 %).

Nezanedbatelná byla i podpora do rozvoje ZOO Plzeň (124 mil. Kč, tedy téměř 10 %

finančních prostředků z dotací osy 3 ROP JZ).

Naopak překvapivě nízká je podpora projektů budování cyklotras a cyklostezek – jen 2

projekty s dotací 32 mil. Kč, podobně nízká je podpora pro turistická informační centra –

pouze jeden projekt za 3 mil. Kč.

Podpořeno bylo celkem 86 projektů, jejichţ druhová skladba, tedy co se v oblasti cestovního

ruchu vybudovalo, resp. buduje, je následující:

- Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace:

Celkem 27 projektů s celkovou dotací 179 mil. Kč, coţ je absolutně i relativně nejvíce po

Jihomoravském kraji mezi všemi kraji ČR. Z toho na přípravu a tvorbu turistických produktů

připadlo jen asi 61 mil. Kč, na marketing a propagaci turistické nabídky asi 118 mil. Kč.

Tento poměr měl být minimálně obrácený, neboť za zcela zásadní je nutné povaţovat tvorbu

vlastních turistických produktů, a to i přes fakt, ţe část prostředků byla vyuţita pro propagaci

města Plzně jako evropského města kultury.

- Ubytovací zařízení a infrastruktura:

72

Celkem 14 projektů s finanční dotací 148 mil. Kč. Z hlediska druhové skladby ubytovacích

zařízení šlo povětšinou o rekonstrukci 6 hotelových zařízení (v tom výstavba nových 4

hotelových zařízení), podobně 5 penzionů, 1 horské chaty, 1 chalupy. Lze jen hrubě

odhadovat, ţe podpořením projektů můţe vzniknout asi 300–500 nových nebo

rekonstruovaných turistických lůţek v kraji. Celková finanční podpora pro ubytovací zařízení

činila dosud téměř 12 % z osy 3, coţ je relativně správný poměr na veřejnou podporu

ubytovacích zařízení, která podporu de facto nepotřebují, protoţe v byznysu cestovního ruchu

jsou finančně soběstačná.

- Sportovně-rekreační infrastruktura:

Celkem 10 projektů s finanční dotací 267 mil. Kč, tj. 21 % všech dotačních prostředků osy 3.

Podporu projektů sportovně-rekreačních lze jednoznačně povaţovat za významnou

přidanou hodnotu pro rozvoj cestovního ruchu, neboť to je jedna ze slabých stránek

stávající turistické infrastruktury většiny plzeňských rekreačních a turistických

středisek. Z hlediska druhové skladby a významu projektů šla značná část prostředků na

dva sto milionové velkoprojekty, a to na výstavbu zimního stadionu v Plzni a na centrum

vodní zábavy ve Kdyni. Prakticky nulové dotace šly do výstavby zimní lyţařské

infrastruktury. Pokračovat v podpoře projektů sportovně-rekreační infrastruktury je

jasným doporučením ve zbývajícím období.

- Kulturně-historické památky:

Kulturně-historické památky pro cestovní ruch nebyly v Plzeňském kraji v projektech ROP JZ

podceněny, a to lze povaţovat za pozitivní. Dosud bylo podpořeno celkem 13 projektů

v celkové finanční dotaci 245 mil. Kč (19 % ze všech dotací osy 3). Podpořena byla

především rekonstrukce zámků, církevních památek a regenerace památkových zón. Poněkud

obtíţnější je však hodnocení jejich skutečného významu pro cestovní ruch.

- Další druhy:

V další druhové struktuře byla významně podpořena také muzea a galerie – celkem 16

projektů s dotací 216 mil. Kč (17 %). Jednalo se o výstavbu či rekonstrukce např. 10 muzeí

regionálního a nadregionálního významu, v ostatních oblastech potom výstavba 1 rozhledny,

1 TIC, 1 projekt ZOO, resp. 2 projekty výstavby cyklostezek a 1 lázeňského zařízení.

Ve zbývajícím období by se v Plzeňském kraji měly realizovat zejména následující

aktivity:

výstavba multifunkčních sportovně-rekreačních zařízení,

funkčně-prostorově integrované projekty podporující rozvoj specifické

venkovské turistiky.

Orientace podpory projektů podle významu středisek cestovního ruchu

V této části srovnáváme především lokalizaci dosud podpořených 86 projektů v souvislosti

s nejvýznamnějšími turistickými středisky a atraktivitami Plzeňského kraje.

Je relativně potěšitelné, ţe z hlediska významnosti bylo 57 projektů lokalizováno do středisek

nadregionálního a regionálního významu (66 % všech projektů osy 3), podobně příznivě

vyznívá situace i z hlediska lokalizovaných finančních prostředků – do uvedených 57 projektů

celkem bylo směrováno 970 mil. Kč, tj. 77 % z celkové finanční podpory. To je podobně jako

73

u Jihočeského kraje dokladem z hlediska efektivnosti podpory cestovního ruchu správný

výběr středisek a lokalit nadregionálního a regionálního významu v procesu realizace ROP

NUTS II Jihozápad. Tento trend by měl pokračovat i v následném období výběru projektů –

jako výběrové kriterium by měla být volena především významnost střediska cestovního

ruchu (kromě liniových prvků vodácké turistiky).

Překvapivě chybí dosud projekty např. z Domaţlic, Srní, Horšovského Týna, Stříbra, aj.

Prostorové rozloţení schválených projektů cestovního ruchu (ve smyslu finančního objemu

přidělené podpory z veřejných zdrojů) je znázorněno na obr. 17. a 18. Tyto kartodiagramy

prezentují objem financí celkově i podle tematického zaměření projektů. Jednotlivá témata

jsou pak rozpracována v příloze 15.

Srovnávací údaje o struktuře podpořených projektů za všechny kraje ČR jsou shromáţděny

v příloze 16.

74

Obr. 17: Finanční objem podpory cestovního ruchu z ROP Jihozápad Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

75

Obr. 18: Struktura podpory cestovního ruchu z ROP Jihozápad Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

76

B.4 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ORP REGIONU JIHOZÁPAD

V průběhu řešení tohoto projektu vzešel poţadavek zadavatele zabývat se podrobněji

hodnocením potenciálu cestovního ruchu území regionu Jihozápad, a to především v územní

podrobnosti a srovnání existujících ORP. Toto hodnocení by mělo slouţit nejen pro

okamţitou potřebu analytického podkladu pro další výzvu předkládání projektů v oblasti

infrastruktury cestovního ruchu v ROP NUTS II Jihozápad, ale jednak i pro dlouhodobější

koncepční záměry podpory rozvoje cestovního ruchu na území ROP Jihozápad, a to i

v souvislosti s vytipováním nosných funkcí a forem rekreačního a turistického vyuţívání

jmenovaného území.

Vzhledem k tomu, ţe jde v zásadě o dva poněkud rozdílné poţadavky, jejichţ řešení je

koncepčně, časově a objemem nutných analytických prací značně odlišné, bude v dalším textu

hodnocen potenciál cestovního ruchu pro bezprostřední účel potřeb přípravy specifických

poţadavků pro příští výzvu v oblasti cestovního ruchu v ROP Jihozápad a zároveň budou

zmiňována hlavní doporučení pro dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu v regionu Jihozápad.

Metodický postup

V předchozí analytické části studie bylo konstatováno z různých přístupů k hodnocení

potenciálu cestovního ruchu, ţe přírodní a společenské atraktivity jsou primárním

potenciálem cestovního ruchu, který podle své atraktivnosti vytváří základní předpoklady pro

návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické zhodnocení přitaţlivosti primárního

potenciálu přináší sekundární potenciál vytvářený infrastrukturou sluţeb a terciární

potenciál vytvářený destinačním managementem a veřejným sektorem. Takto chápaný a

prezentovaný potenciál představuje na trhu cestovního ruchu stranu nabídky.

V souladu s výše uvedeným hodnocením bude probíhat vlastní expertní hodnocení přírodního

a kulturně-historického potenciálu, resp. hodnocení ubytovací infrastruktury a realizované

návštěvnosti a závěrem na celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu v územní

podrobnosti stávajících 32 obvodů ORP na území regionu NUTS II Jihozápad.

Hodnocení přírodního potenciálu a předpokladů cestovního ruchu

Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu lze rozdělit do dvou základních

problémových okruhů.

První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek

území. V tomto přístupu lze za základ vzít hodnocení potenciálních rekreačních ploch, které v

podstatě syntetickým a přehledným způsobem generalizují vliv celkových přírodních

podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového vyuţití území a podávají pohled

na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační vyuţití. Tento metodický přístup byl

ověřen a pouţit v územně plánovací praxi nejen u nás, ale také v prostorovém plánování SRN

a Rakouska. Toto hodnocení je přímo aplikovatelné pro oba výše uvedené přístupy

k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Samotný ukazatel potenciálních rekreačních ploch

pochopitelně nezahrnuje a neřeší celou problematiku hodnocení přírodního potenciálu a

předpokladů cestovního ruchu.

77

Výsledky hodnocení znázorňují následující dva obrázky – v územní podrobnosti obcí a

s následnou generalizací za jednotlivá ORP. Toto hodnocení je přímo aplikovatelné pro oba

výše uvedené přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu.

Obr. 19: Potenciální rekreační plochy v obcích regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

Obr. 20: Potenciální rekreační plochy v ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

78

Druhý přístup je podobný, uţívá se zejména pro mezoregionální (tedy hierarchicky vyšší)

srovnání. Spočívá v bodovém hodnocení více ukazatelů přírodní atraktivity území. Jako

hodnotící kritéria byly aplikovány následující ukazatele: zvláště chráněná území, lesní plochy,

lázeňská území.

Obr. 21: Přírodní atraktivita ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

Jiný přístup vhodný pro podrobné hodnocení spočívá v hodnocení potenciálu z pohledu

vhodnosti daného území pro určitou formu cestovního ruchu (sjezdové lyţování, turistika,

atd.). Pro analýzu přírodního potenciálu pro cestovní ruch je nutné stanovit aktivity, které

mohou být v území vykonávány. Tento proces vyúsťuje v návrh funkčního vyuţití území pro

danou aktivitu. Nutno však poznamenat, zejména pro koncepční přístup k hodnocení, ţe

územní jednotka hodnocení – ORP – není pro hodnocení přírodního potenciálu a předpokladů

území Jihočeského a Plzeňského kraje příliš vhodná12

.

Naznačený postup (pro účely této studie však z časových a nákladových důvodů není moţný)

lze nastínit v následujících etapách:

výběr vhodných prostorových jednotek pro hodnocení – např. významnější

geomorfologické celky (Šumava, Český les, Třeboňská pánev, jihočeské rybničnaté

oblasti, aj.) nebo zmapování celého území jednotlivých krajů v územní podrobnosti

obcí,

12

Moţné je i členění území do vymezených (marketingových) turistických subregionů (např. členění Plzeňského

kraje na Plzeňsko, Šumavu, Český les – Chodsko, Západočeské Lázně + Konstantinolázeňsko, Severní

Plzeňsko).

79

výběr a stanovení nosných turisticko-rekreačních funkcí a forem přírodního prostředí a

následně jejich turistické atraktivnosti13

(např. moţnosti sjezdového lyţování,

kvalitního koupání, vodácké turistiky, nejcennější velkoplošná a maloplošná chráněná

území, přírodní atraktivity a zajímavosti, venkovská turistika, aj.),

sestavení vzájemné matice přírodních atraktivit a prostorových jednotek s následným

hodnocením jejich atraktivity (kartografické, tabelární),

sestavení nabídkového katalogu přírodního potenciálu a jeho atraktivit jednotlivých

krajů či celého regionu Jihozápad.

Hodnocení kulturně-historického potenciálu a předpokladů cestovního ruchu

Pro účely této studie a v souladu se srovnatelností hodnocení přírodního potenciálu bylo

hodnocení kulturně-historického potenciálu a předpokladů cestovního ruchu zaloţeno na

čtyřstupňové bodové klasifikaci, zahrnující skupiny nejvýznamnějších kulturně-historických

památek a atraktivit (výskyt a četnost památek UNESCO, MPR a MPZ, hradů a zámků, aj. –

blíţe viz legenda obrázku 22). Hodnocení je rovněţ provedeno v územní podrobnosti

jednotlivých obvodů ORP regionu Jihozápad. Kartografické a tabelární hodnocení je

znázorněno na obr. 22 a kvantifikováno v tabulce 18.

Obr. 22: Kulturně historické památky a atraktivity ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

13

Verifikované zpětnou vazbou průzkumem jejich oblíbenosti mezi současnými a potenciálními domácími

zahraničními návštěvníky (včetně jejich geografické, demografické a psychografické segmentace).

80

Hodnocení potenciálu ubytovací infrastruktury a návštěvnosti

V analytické části byla provedena podrobná analýza a hodnocení ubytovací infrastruktury a

návštěvnosti na úrovni jednotlivých středisek cestovního ruchu v regionu Jihozápad. V této

části je provedena generalizace hodnocení v územní podrobnosti jednotlivých obvodů ORP.

Do hodnocení byl vzat ukazatel počtu lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a

realizovaná návštěvnost v nich (počet hostů, podíl zahraničních turistů). Výsledky hodnocení

jsou uvedeny na obr. 23 a v tabulce 18.

Obr. 23: Turistický význam ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

Celkové hodnocení turistické atraktivity území

Z předchozích tří dílčích hodnocení potenciálu cestovního ruchu za území regionu Jihozápad

v územní podrobnosti ORP je závěrem provedena dílčí syntéza celkového hodnocení

turistické atraktivity (potenciálu) území jednotlivých ORP.

81

Obr. 24: Celkové hodnocení turistické atraktivity ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy a expertní hodnocení

Tab. 18: Celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu ORP Jihozápad

ORP

Hodnota

přírodního

potenciálu

Hodnota kulturně

historického

potenciálu

Hodnocení

potenciálu

základní

infrastruktury CR

Celkové

hodnocení

potenciálu

CR

Český Krumlov 1 1 1 1

Třeboň 1 1 1 1

České Budějovice 2 1 1 1

Plzeň 2 1 1 1

Tábor 2 1 2 1

Sušice 1 2 1 1

Vimperk 1 1 2 1

Prachatice 1 1 2 1

Jindřichův Hradec 2 1 2 2

Klatovy 2 2 2 2

Písek 2 2 2 2

Domaţlice 1 2 3 2

Milevsko 2 2 3 2

Horšovský Týn 2 2 4 2

Soběslav 2 2 3 3

Blatná 2 2 4 3

Vodňany 2 3 3 3

Tachov 2 3 3 3

Stříbro 2 3 3 3

82

ORP

Hodnota

přírodního

potenciálu

Hodnota kulturně

historického

potenciálu

Hodnocení

potenciálu

základní

infrastruktury CR

Celkové

hodnocení

potenciálu

CR

Horaţďovice 2 3 3 3

Kaplice 2 3 3 3

Trhové Sviny 2 3 3 3

Strakonice 3 3 3 3

Týn nad Vltavou 3 3 3 3

Dačice 3 3 3 3

Rokycany 3 3 4 3

Kralovice 2 4 4 4

Blovice 3 4 3 4

Nýřany 3 4 4 4

Stod 3 4 4 4

Přeštice 3 4 4 4

Nepomuk 3 4 4 4

Pozn.: 1 – nejvyšší potenciál, 4 – nejniţší potenciál. Celkové hodnocení není průměrem dílčích hodnot.

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy a expertní hodnocení.

Hodnocení nosných typů cestovního ruchu

Jeden z podkladů pro definování nosných typů cestovního ruchu tvoří strategické dokumenty,

které se týkají oblasti cestovního ruchu.

V Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (aktualizace k roku 2007) je

hodnocení z hlediska analýzy nosných typů (forem) cestovního ruchu názorovou všehochutí

autorského kolektivu, zejména v oblasti přírodních předpokladů kraje. Analytická část

hodnotí nosné typy „přírodního“ i „kulturního“ cestovního ruchu jen všeobecně bez

prostorového kontextu. Určitou preferenci nosných typů cestovního ruchu lze najít

v jednotlivých opatřeních Programu, ale opět bez prostorového kontextu. V analýzách profilu

návštěvníků chybí podobně nejvyhledávanější aktivity domácích i zahraničních návštěvníků.

Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje představuje svým zaměřením klasickou

marketingovou strategii rozvoje. S prostorovou diferenciací funkčního vyuţití území však

podrobněji nepracuje (jen s popisem nejvýznamnějších středisek). Ve své analytické části

(kap. 2.2 Infrastruktura) uvádí celkově za Jihočeský kraj nejvýznamnější typy cestovního

ruchu, jimiţ jsou zejména historické památky a kultura, lázeňství a wellness, pěší turistika,

cykloturistika, kongresový cestovní ruch, aktivní letní dovolená u vody, zimní sporty.

Podobně při návrhu cílových produktů pro Jiţní Čechy uvádí strategie především rodinnou a

aktivní dovolenou, pěší turistiku a cykloturistiku, zimní sporty, krátkodobé výlety za přírodou,

historií a kulturou, lázeňství a wellness, kongresový a incentivní cestovní ruch, záţitkový

cestovní ruch. Základním nedostatkem strategie je chápání destinace Jiţní Čechy jako celku,

bez jakékoliv její prostorové diferenciace (turistické subregiony, oblasti příp. střediska).

Konečně prováděcí dokument ROP Jihozápad s prostorovou diferenciací území do určitých

turistických subregionů také nepracuje, přičemţ rozloţení primárního potenciálu cestovního

ruchu je více neţ zřejmé (viz např. předešlé kartogramy). Podobně nevyčleňuje ani nosné typy

cestovního ruchu v regionu, ty však lze alespoň částečně odvodit z návrhů podporovaných

aktivit v oblastech podpory.

83

Z výše popsaných důvodů tedy nezbývalo nic jiného, neţ vytvořit vlastní expertní hodnocení

nosných typů cestovního ruchu dle různé velikostní úrovně regionů (kraj, ORP, obce). Toto

hodnocení vychází ze zkušeností z dlouholetých teoretických znalostí v oblasti cestovního

ruchu a jejich praktické aplikace při rozvoji jednotlivých regionů (NUTS II, kraje, turistické

regiony a oblasti a střediska cestovního ruchu).

První pohled na funkčně-prostorovou diferenciaci území z hlediska nosných typů cestovního

ruchu přináší kartodiagram funkčně-prostorové organizace cestovního ruchu regionu

Jihozápad (obr. 25 /shodný s obr. 15 v kapitole A.3/). Jsou z něho patrné jak základní črty

funkčně-prostorového turisticko-rekreačního vyuţití území (např. horská krajina a

diferenciovaně vyuţitelná venkovská krajina) a funkční typologie významnějších středisek

cestovního ruchu (zejména významná střediska městského cestovního ruchu, lázeňská

střediska, horská střediska letní a zimní střediska, střediska letní rekreace u vody), tak i

významné oblasti (vodní toky) pro vodáckou turistiku.

Obr. 25: Funkčně-prostorová organizace cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování.

Druhý, i kdyţ méně přehledný pohled lze učinit bodovým hodnocením dominance nosných

typů cestovního ruchu na úrovni krajů a jednotlivých ORP v regionu Jihozápad. Tento přehled

podávají následující dvě tabulky.

Tab. 19: Hodnocení nosných typů cestovního ruchu v krajích regionu Jihozápad

Typ cestovního ruchu Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Druhé bydlení a příměstská rekreace +++ +++

Pěší turistika +++ ++

Cykloturistika +++ ++

Vodácká turistika +++ +

Letní rekreace u vody +++ +

84

Typ cestovního ruchu Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Zimní rekreace a sporty ++ +++

Venkovský cestovní ruch, agro- a hipoturistika +++ +++

Městský cestovní ruch +++ +++

Kongresový, veletrţní a incentivní cestovní ruch ++ ++

Lázeňství a lázeňský cestovní ruch +++ +

Gastronomie ++ +++

Kulturně-poznávací cestovní ruch +++ ++

Funkce: +++ velmi významná, ++ poměrně významná, + okrajová

Pramen: Vlastní analýzy a expertní hodnocení.

Tab. 20: Hodnocení současného potenciálu nosných typů cestovního ruchu za ORP regionu

Jihozápad

ORP A B C D E F G H

Český Krumlov ++ ++ +++ +++ ++ +++ ++

Třeboň + +++ +++ +++ +++ +++ +

České Budějovice +++ ++ +++ + ++ +++

Plzeň +++ + +++ + +++

Tábor +++ + ++ +++ ++ + +

Sušice ++ + +++ + ++ +

Vimperk + + +++ + ++

Prachatice + +++ ++ ++

Jindřichův Hradec ++ +++ +++ +++ +

Klatovy +++ +++ ++ +++

Písek +++ + ++ + +

Domaţlice + + ++ +++ +++

Milevsko ++ +++ + ++ ++

Horšovský Týn + + + ++ ++

Soběslav + ++ + + +

Blatná + ++ + +

Vodňany + + +

Tachov ++ ++ + ++

Stříbro ++ +++ + + +

Horaţďovice + + + +

Kaplice + + + +++

Trhové Sviny ++ + + + +++

Strakonice + + + +

Týn nad Vltavou + + + + ++

Dačice + ++ ++

Rokycany +++ + + + +

Kralovice +++ ++ + +++

Blovice ++ + +

Nýřany +++ + +

Stod + + +

Přeštice + + +

Nepomuk ++ + ++

Vysvětlivky:

A – druhé bydlení, příměstská rekreace E – městský a kulturně-poznávací cestovní ruch

B – lázeňství F – venkovský CR, pěší turistika, cykloturistika

C – letní rekreace u vody G – vodácká turistika

D – letní a zimní rekreace v horách H – kongresový a veletrţní cestovní ruch

Funkce: +++ velmi významná, ++ poměrně významná, + okrajová

Pozn.: ORP jsou seřazena sestupně podle jejich celkového potenciálu pro cestovní ruch.

Pramen: Vlastní analýzy a expertní hodnocení.

85

B.5 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO ORIENTACI PODPORY V RÁMCI

NÁSLEDUJÍCÍCH VÝZEV ROP JIHOZÁPAD

Rozvoj cestovního ruchu není náhodným procesem, ale stojí na čtyřech základních pilířích –

geografickém (prostorovém), ekonomickém, socio-kulturním a environmentálním, resp. jinak

řečeno na rozvíjení primárního, sekundárního a terciárního potenciálu cestovního ruchu

v určitém území. Převedeno do „laické“ mluvy, projekty s finanční dotační podporou by měly

splňovat určitá kritéria, která lze popsat následovně:

Z hlediska ekonomického jde o podporu projektů, které jsou z finančně-ekonomického

hlediska dlouhodobě udrţitelné, tj. ţe na sebe dlouhodobě vydělají a investice do nich

vloţené se v reálném čase navrátí (běţný princip podnikatelského záměru).

Podporovat však lze i projekty, které sice nebudou dlouhodobě výdělečné, ale

přinášejí přínos z hlediska socio-ekonomického, např. bezprostřední tvorbou

dlouhodobých pracovních míst v hospodářsky slabých regionech a mikroregionech,

dlouhodobým přitáhnutím návštěvníků a následným synergickým vlivem např. na

rozvoj sluţeb a tvorbu dalších pracovních míst (časté např. u podpory revitalizace

kulturně-historických památek) apod.

Podpora socio-kulturního a environmentálního pilíře spočívá především v podpoře

rozvoje místního a regionálního image, tradic, folkloru, kulturního dědictví, trvale

udrţitelného rozvoje – šetrné formy cestovního ruchu atd.

Další opodstatnění dotační podpory cestovního ruchu lze spatřovat v projektech

technické infrastruktury cestovního ruchu, jako např. příjezdové komunikace a

parkoviště k sportovně-rekreačním areálům a památkám.

Geografický pilíř stojí především na integračním principu primárního a sekundárního

potenciálu cestovního ruchu. Jde v podstatě o princip funkčně-prostorové integrace

projektů. Integraci je potřebné chápat jak ve smyslu vzájemně se doplňujících

tematických projektů (např. vybudování 1 centra volného času, 1 víceúčelové

sportovní haly aj., slouţící pro celé území – princip funkční integrace, tzn., co chybí

v turistické infrastruktuře v území dovybavit), kombinovaný s výběrem nosné funkce

a typu cestovního ruchu v území (např. projekt dovybavení lázeňských zařízení,

projekt revitalizace památky UNESCO, MPR, projekty venkovské turistiky aj.).

Z toho vyplývá především fakt nepodporovat solitérní projekty (např. výstavba

ubytovacího zařízení) na zelené louce, ale naopak postupně zkvalitňovat nabídku

turistické infrastruktury a sluţeb v územích a střediscích s atraktivním primárním

potenciálem cestovního ruchu (přírodní, kulturně-historické atraktivity).

a) Podpora cestovního ruchu v rámci následující výzvy ROP JZ

Na základě výše uvedených souvislostí lze doporučit následující postup pro podporu

infrastrukturních projektů cestovního ruchu v regionu Jihozápad (ve dvou variantách):

Varianta I

V analytické části této studie byla určena nesporná střediska cestovního ruchu (v tabulce č. 15

analytické části) regionálního a nadregionálního významu v Jihočeském a Plzeňském kraji. V

86

následném kroku pak bylo provedeno srovnání výběru projektů pro dotační podporu v rámci

ROP Jihozápad za období listopad 2007 aţ únor 2010 do středisek cestovního ruchu

regionálního a nadregionálního významu. Zjištěná fakta: v Jihočeském kraji směřovalo do

uvedených středisek 73 % všech podpořených projektů a 71 % finančních dotací, v

Plzeňském kraji podobně 66 %, resp. 77 %.

Současně existují i určitá místa a oblasti, v nichţ ještě ţádné projekty nebyly realizovány (viz

obr. 17). Příkladem je Tachovsko, severní část Domaţlicka (Český les – Chodsko),

Kralovicko (turistický subregion Severní Plzeňsko), Horšovský Týn, Blatensko, Kaplicko –

Novohradsko, jiţní Třeboňsko. Jde na jedné straně o oblasti hospodářsky slabé (nízká

podnikatelská aktivita, vyšší úroveň nezaměstnanosti) s nízkou hustotou zalidnění, na straně

druhé o oblasti s více neţ průměrnou přírodní atraktivitou pro cestovní ruch, avšak s nízkou

vybaveností základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou (ubytování, sportovně-

rekreační vybavenost aj.). Jejich podpora projekty cestovního ruchu by byla jistě určitým

sekundárním rozvojovým motorem, navíc plně v souladu se strategickým cílem regionální

politiky jak EU, tak i ČR; ovšem při zohlednění konkurenceschopnosti území v oblasti

cestovního ruchu a lokalizace projektů do středisek cestovního ruchu regionálního či

nadregionálního významu, nebo s nadmístním rozvojovým potenciálem.

Výběr projektů tak je v první etapě (kroku) zaloţen na principu jejich funkčně-prostorové

integrace, tj. určení zde navrţených přednostně podporovaných území či středisek14

, ve druhé

etapě (kroku) je nutné stanovit přednostně podporované aktivity v nich (typy projektů). Jako

příklad lze uvést podporu jejich postupné vybavenosti především sportovně-rekreační

infrastrukturou pro letní a zimní sezónu, v nezbytném případě s kombinací výstavby

ubytovacích zařízení.

Druhou druhovou oblast typů projektů můţe představovat podpora výstavby či rekonstrukce

turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy a přístaviště)

včetně doprovodné infrastruktury a značení (do těchto projektů šlo dosud v Jihočeském i

Plzeňském kraji velmi málo finančních prostředků – jen kolem 4 % z celkových finančních

dotací na dosud podpořené projekty).

Třetí princip při výběru projektů (v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu rozvoje

cestovního ruchu v regionu Jihozápad) by měl spočívat v přednostní podpoře těch projektů,

které podporují vznikající turistické produkty, jejichţ nositeli jsou místní či regionální

turistické spolky a organizace (např. podpora infrastruktury pro výrobu místních

gastronomických specialit v rámci vybraného gastronomického produktu, integrovaných

produktů venkovské turistiky např. v Chodsku apod.).

14

Z druhové skladby moţných podporovaných aktivit a projektů, popsaných ve výše zmíněných programových

dokumentech rozvoje cestovního ruchu lze uvést například:

- Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy a

přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení.

- Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch (zimní sezóna je často

rozhodující pro rozvoj a ţivot v našich horských oblastech – zejm. příjmy podnikatelského sektoru a

místního obyvatelstva. Průzkumy v podnikatelském sektoru cestovního ruchu na Šumavě v posledních

dvou letech však naznačují opačný trend, totiţ malou atraktivitu nabídky v zimní sezóně (kromě denní

návštěvnosti) a zvyšování zájmu o Šumavu a Český les v sezóně letní. Podpora aktivit a činností v oblasti

letní a zimní rekreace a sportů na Šumavě a v Českém lese by proto měla být první strategickou oblastí

podpory infrastrukturních projektů).

- Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch.

- Výstavba, rekonstrukce, modernizace zařízení pro kongresovou turistiku.

- Aktivity spojené s rozvojem lázeňství a wellness.

87

Uváţíme-li dále, ţe pro budoucí připravovanou výzvu (rok 2011) z ROP Jihozápad lze

předpokládat pouze infrastrukturní projekty v rámci podporovaných aktivit oblasti podpory

3.1 (tedy ty draţší), naskytne se poměrně jednoduchá otázka, kolik projektů doporučit k

dotační podpoře k realizaci. Představa smysluplných projektů v dotačním řádu 30–50 mil. Kč

vede k úvaze podpory asi 4–7 významnějších projektů budování sportovně-rekreační

infrastruktury15

, resp. současně 10 menších projektů (v řádu 7–10 mil. Kč) rozvoje

venkovského cestovního ruchu (např. rozvoj cykloturistiky).

Rozhodně není klíčové podporovat výstavbu či rekonstrukce ubytovacích zařízení, a to v

obou krajích. SWOT analýzy, terénní šetření a dosavadní zkušenosti nejen z regionu

Jihozápad dokládají, ţe nejméně problémovou oblastí v cestovním ruchu je výstavba či

rekonstrukce ubytovacích a gastronomických zařízení.

Varianta II

Pokračovat v koncentračním úsilí podpory projektů cestovního ruchu pouze do středisek

cestovního ruchu regionálního a nadregionálního významu (jejich seznam viz analytická část

této studie). Z hlediska typů podporovaných projektů zůstává návrh neměnný, tedy shodný s

variantou I.

Shrnutí obou variant a následné doporučení

Hlavním strategickým cílem evropské pomoci ze strukturálních fondů je odstraňování

regionálních disparit v socioekonomickém rozvoji. Jako jeden z důleţitých a přirozených

nástrojů podpory rozvoje hospodářsky slabých a příhraničních oblastí je nejčastěji citován a

aplikován v podpoře rozvoje cestovního ruchu. Dosavadní přístup Regionální rady NUTS II

Jihozápad akcentoval v letech 2007–2010 především koncentrační přístup, tedy dával

přednost podpoře projektů ve střediscích cestovního ruchu regionálního a nadregionálního

významu, s jen malým zřetelem na podporu budování turistických tras a jejich sportovně-

rekreačního vybavování doprovodnou turistickou infrastrukturou, podobně i na podporu

specifických produktů v regionu Jihozápad – např. vodácká turistika. Zde je i určitý dluh

vzhledem k avizované podpoře uvedených aktivit ve vypracovaných programových

dokumentech rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých krajích a v regionu Jihozápad pro léta

2007–2013.

Z uvedených důvodů doporučujeme a upřednostňujeme ve zbývajících výzvách v oblasti

podpory budování infrastruktury cestovního ruchu variantu I.

Závěrem lze i formulovat hrubé obrysy, resp. kostru obsahu pro následující výzvu pro

prioritu cestovní ruch v ROP Jihozápad:

Specifické cíle:

a) Zkvalitnění a rozvoj zejména doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch.

b) Zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika, pěší turistika,

vodácká turistika, venkovská turistika) na cestovním ruchu v regionu.

15

Základním problémem obou krajů pro další rozvoj cestovního ruchu, je stále značný nedostatek moderní

sportovně-rekreační infrastruktury a zařízení ve většině turistických oblastí a středisek. Tento nedostatek kvalitní

nabídky také výrazně dlouhodobě omezuje potenciální návštěvnost v letní a zimní sezóně i v mimosezónách.

88

Popis aktivit:

a) Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch

(víceúčelové areály sportu a volného času, poznávací a zábavní prostory a parky atd.)16

ve

čtyřech vymezených turistických oblastech regionu NUTS II Jihozápad, které jsou níţe

specifikovány do úrovně obcí. Nutné převaţující místo realizace projektu by mělo být

v následujících oblastech:

Blatensko (ORP Blatná – Bělčice, Bezdědovice, Blatná, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice,

Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Laţánky, Laţany, Lnáře, Lom, Mačkov,

Myštice, Předmíř, Sedlice, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice, Uzeničky, Záboří; ORP Nepomuk –

Kasejovice, Malý Smolivec; ORP Písek – Boudy, Mirotice; ORP Strakonice – Doubravice, Radomyšl,

Velká Turná),

Česko-rakouské pohraničí České Kanady, jiţního Třeboňska a Novohradských

hor (ORP Dačice – Báňovice, Budeč, Budíškovice, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec,

Dačice, Dešná, Dobrohošť, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Slatina, Hříšice,

Kostelní Vydří, Peč, Písečné, Slavonice, Staré Hobzí, Třebětice, Volfířov, Ţupanovice; ORP Jindřichův

Hradec – Blaţejov, Číměř, Člunek, Dolní Pěna, Dolní Ţďár, Hatín, Horní Pěna, Hospříz, Jindřichův

Hradec, Kačlehy, Kunţak, Lásenice, Nová Bystřice, Nová Olešná, Pístina, Plavsko, Polště, Příbraz,

Ratiboř, Roseč, Staré Město pod Landštejnem, Stráţ nad Neţárkou, Strmilov, Stříţovice, Vydří; ORP

Kaplice – Benešov nad Černou, Besednice, Dolní Dvořiště, Kaplice, Malonty, Pohorská Ves, Soběnov;

ORP Trhové Sviny – Borovany, Číţkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Nové Hrady,

Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Trhové Sviny, Ţár; ORP Třeboň – Cep, České Velenice,

Domanín, Dunajovice, Dvory nad Luţnicí, Halámky, Hamr, Hrachoviště, Chlum u Třeboně, Klec,

Lomnice nad Luţnicí, Luţnice, Majdalena, Nová Ves nad Luţnicí, Novosedly nad Neţárkou, Rapšach,

Smrţov, Staňkov, Stříbřec, Suchdol nad Luţnicí, Třeboň),

Český les (ORP Domaţlice – Babylon, Bělá nad Radbuzou, Česká Kubice, Díly, Domaţlice,

Drahotín, Draţenov, Hora Svatého Václava, Hostouň, Hvoţďany, Chodov, Chrastavice, Klenčí pod

Čerchovem, Luţeničky, Milavče, Mnichov, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Nový Kramolín,

Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběţovice, Postřekov, Rybník, Stráţ, Tlumačov, Trhanov,

Újezd u Domaţlic, Vlkanov, Zahořany, Ţdánov; ORP Horšovský Týn – Blíţejov, Horšovský Týn,

Křenovy, Meclov, Mezholezy, Mířkov, Semněvice, Srby, Vidice; ORP Stříbro – Černošín, Olbramov,

Ošelín, Stříbro, Svojšín; ORP Tachov – Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Ctiboř, Částkov, Dlouhý

Újezd, Halţe, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kočov, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova,

Milíře, Obora, Planá, Přimda, Rozvadov, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráţ, Studánka, Tachov, Tisová,

Třemešné, Zadní Chodov),

Kralovicko a Bezdruţicko (ORP Kralovice – Bezvěrov, Bílov, Bohy, Dobříč, Dolní Bělá, Dolní

Hradiště, Draţeň, Horní Bělá, Hvozd, Jarov, Kaznějov, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kralovice,

Líté, Loza, Manětín, Mladotice, Mrtník, Nečtiny, Obora, Pastuchovice, Pláně, Plasy, Potvorov,

Rybnice, Sedlec, Štichovice, Tis u Blatna, Velečín, Výrov, Vysoká Libyně, Ţihle; ORP Nýřany –

Blaţim, Kaceřov, Ostrov u Bezdruţic, Úterý; ORP Stříbro – Bezdruţice, Kokašice, Konstantinovy

Lázně).

16

Vhodné klást důraz na zlepšení turistické nabídky v případě špatného počasí.

89

Obr. 26: Vymezení podporovaných regionů v oblasti sportovně-rekreační vybavenosti Pramen: vlastní analýzy

Poznámka k vymezení vybraných oblastí podpory:

Oblasti podpory (regiony) byly posuzovány a následně vybrány na základě identifikace několika parametrů.

Jedná se o periferní oblasti, které jsou navíc i ekonomicky slabé (viz kapitola B.1). Současně musí jít o

území s určitým turistickým potenciálem. Hodnoceny byly jak lokalizační (přírodní a kulturně-historické) předpoklady CR, tak realizační podmínky pro CR v území (distribuce HUZ a návštěvnosti) a vzájemné

funkčně-prostorové vazby – viz dílčí analýzy. V neposlední řadě jsou to regiony, v nichž byl v dosavadním průběhu realizace ROP JZ cestovní ruch podporován podprůměrně – viz obr. 17.

Vymezení obcí příslušných k výše uvedeným oblastem bylo provedeno na základě vícekriteriálního výběru. V rámci vybraných ORP byl posuzován potenciál cestovního ruchu, potenciální rekreační plochy v dané

obci a doplňkově i příslušnost ke zvláště chráněným územím (viz analytická část a kapitola B.4, využity byly

i turistické mapy území). Hodnocen byl souběh těchto faktorů s ohledem na celkovou situaci v cestovním ruchu – obec tedy mohla být zařazena do vymezených regionů i v případě nepříznivé hodnoty některého

z ukazatelů. Důležitým faktorem pro hodnocení byla i územní soudržnost vymezených regionů jako celku, která má právě pro oblast cestovního ruchu velký význam (např. obce ležící v témže údolí, v rámci jednoho

krajinného celku, podél určité řeky apod.).

Postup hodnocení nelze vzhledem k povaze odvětví cestovního ruchu jednoznačně formalizovat; jde o

kombinaci kvantitativního a expertního hodnocení a v dalších letech by pro další výzvy mělo být

aktualizováno.

b) Integrované projekty šetrných forem cestovního ruchu – výstavba a rekonstrukce

turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště)

včetně doprovodné infrastruktury a značení.

90

Podpora vodácké turistiky (přístaviště, kotviště, vaziště, sociální zařízení, doplňková

sportovně-rekreační infrastruktura, atd.) orientovaná na nejatraktivnější vodní toky:

o řeky Vltava, Otava, Luţnice, Neţárka, Berounka

Podpora výstavby cyklostezek:

o postupné budování páteřních koridorů – dálkových cyklotras, které propojují

území se sousedními kraji a státy. Konkrétně jde o následující cyklotrasy, resp.

obce, jimiţ tyto trasy procházejí: Vltavská cyklostezka; Otavská cyklostezka;

Česko-rakouská příhraniční cyklostezka (cyklotrasy č. 34 a 341); cyklotrasa č.

32 Greenways Praha – Sien; cyklotrasa č. 3 Praha – Plzeň – Regensburg;

cyklotrasa č. 37 (Panevropská cyklotrasa): Plzeň – Stříbro – Bělá n. R. –

Ţelezná/Tilischanz; cyklotrasa č. 36 (Iron Curtain Greenway, Magistrála Český

les); cyklotrasa č. 33 (Šumavská magistrála).

o budování sítě místních a regionálních cyklostezek, která propojující atraktivní

střediska cestovního ruchu a turistické cíle regionálního a nadregionálního

významu (viz identifikace středisek v analytické části v tab. 18) a ve výše

definovaných prioritních oblastech (viz aktivita a);

o vybudování specifických produktů pro terénní cykloturistiku, tzv. singltracks17

ve výše definovaných prioritních oblastech (viz aktivita a).

Výše dotace:

Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 2 mil. Kč.

Maximální výše dotace – není omezeno.

b) Podpora cestovního ruchu v období 2014–2020

Na úrovni centrálních orgánů státní správy jiţ probíhají diskuze o budoucích formách pomoci

regionálnímu rozvoji z evropských fondů. Diskuze je vedena jednak o odvětvové pomoci,

např. formou operačních programů, jednak o formách pomoci v regionálním měřítku, např.

formou pokračování současných ROP nebo návratu k bývalému SROP.

Na druhé straně se vede diskuze o prioritách podpory regionálního rozvoje, jejichţ obrysy

budou naznačeny v připravované Strategii regionálního rozvoje České republiky na období

2014–2020 (pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR). Zároveň je vedena diskuze o

smysluplnosti podpory formou přímých dotací. Dosavadní systém se totiţ ukazuje jako

„politicky“ negativně ovlivnitelný.

V těchto souvislostech lze učinit následující první návrhy a doporučení pro dlouhodobou

koncepční činnost v podpoře cestovního ruchu z úrovně jednotlivých krajů:

17

Cesta o šířce do 1,8 m má přírodní povrch, nesmí nikdy stoupat víc neţ polovinu sklonu spádnice a úsek trasy

by nikdy neměl mít celkový sklon větší neţ 15 %. Koruna stezky je celá zařízlá do svahu a mírně se v příčném

směru sklání, aby odváděla vodu. Ve směru jízdy stezka často alespoň na krátký čas mění směr a sklon. To

zabraňuje tomu, aby voda stékající po jejím povrchu nabrala rychlost způsobující erozi. Vinoucí se charakter

cesty ale taky reguluje rychlost, kterou se po ní cyklisti můţou pohybovat. (blíţe www.cemba.cz,

www.rychlebskestezky.cz).

91

Podpora infrastrukturních projektů bude pravděpodobně přehodnocena v tom smyslu, ţe

dotační systém přerozdělovaný jak MMR, tak regiony NUTS II by měl být nahrazen formou

zvýhodněných úvěrů pro projekty cestovního ruchu, např. zřízením „turistické“ banky na

národní úrovni pro podnikatelskou sféru. Takový systém je např. jiţ více neţ 50 let úspěšně

aplikován v Rakousku. Role krajů, resp. jimi zřizovanými krajskými centrálami cestovního

ruchu, by spočívala především v poradenské a konzultační činnosti.

Za nejvýznamnější opatření, resp. strategickou oblast, lze povaţovat otázku podpory

organizace cestovního ruchu v krajích. Vzhledem k tomu, ţe většina rozhodujících činností

(jednotný marketing destinace, tvorba informačního a rezervačního systému cestovního ruchu,

realizace certifikace kvality sluţeb, příprava vytváření regionálních a specifických produktů

cestovního ruchu, propojení a koordinace činnosti místních a regionálních TIC aj.) by pro

jednotlivé turistické oblasti, resp. pro malé turistické spolky a organizace, byla neúnosným

úkolem (finanční prostředky, lidské zdroje), je základním strategickým doporučením výrazné

zkvalitňování jednotné a moderní organizace a řízení cestovního ruchu na úroveň

destinačního řízení jednotlivých krajů (krajské centrály cestovního ruchu) a jím

podléhajících regionů a oblastí (regionální a oblastní organizace cestovního ruchu).

Dlouhodobá koncepční činnost krajů v oblasti cestovního ruchu by měla spočívat

především v následujících konkrétních oblastech a činnostech:

podpora tvorby regionálních a specifických turistických produktů, následně pak jejich

propagace a marketingu,

podpora přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu (školení, vzdělávání),

tvorba koncepčních rozvojových dokumentů cestovního ruchu, rozvojových plánů,

příprava generelů turistické infrastruktury (zejm. v chráněných oblastech),

monitoring výsledků realizovaných opatření v podpoře cestovního ruchu na úrovni

krajů,

spolupráce v pořizování statistických informací o cestovním ruchu,

spolupráce s existujícími, resp. vznikajícími turistickými regiony,

spolupráce a koordinace činnosti s národními orgány (MMR, MŢP, MZ,

CzechTourism) v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu.

92

B.6 KOMPLEMENTARITA A SYNERGIE

V současném rozpočtovém období Evropské unie 2007–2013 bylo v České republice

vytvořeno celkem 26 operačních programů, prostřednictvím nichţ by mělo být rozděleno

26,69 miliard euro. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání,

zaměstnanost, ţivotní prostředí) a sedm územně (na regiony soudrţnosti). Ostatní operační

programy umoţňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují

technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudrţnosti. Tuto sestavu

ještě doplňuje Program rozvoje venkova, který není financován v rámci strukturální politiky

EU, ale v rámci společné zemědělské politiky EU. Prostřednictvím těchto dotačních programů

byly nebo budou realizovány tisíce rozvojových projektů v jednotlivých regionech včetně

regionu NUTS II Jihozápad.

Realizace rozvojových projektů by neměla být samoúčelná, jak je často obvyklé, ale měla by

vést ke zlepšení v řadě souvisejících oblastí, tj. mít synergický efekt. K zabezpečení toho,

aby nedocházelo k neefektivnímu plýtvání finančními prostředky a duplicitě realizovaných

projektů, je zapotřebí zajistit vedle synergického efektu projektů také jejich vzájemnou

komplementaritu.

V rámci této kapitoly byl proveden podrobnější přehled vybraných tematických operačních

programů. U těchto programů, které jsou řízeny z centrální úrovně, byla zaměřena analýza na

projekty, které mají dopad na ţivot v regionu soudrţnosti NUTS II Jihozápad a tím pádem

mohou být synergické a komplementární i k projektům, které jsou podpořeny z ROP JZ.

OP Doprava

Jako první dotační program byl zkoumán operační program Doprava, z něhoţ plynou

prostředky na strategickou infrastrukturu nejčastěji silničního, ţelezničního nebo vodního

charakteru. Ta můţe svým charakterem (např. dálnice) následně významně ovlivnit nejen

ţivot místních lidí, ale například i podpořit rozvoj podnikání nebo cestovního ruchu.

Ke konci března 2011 bylo v rámci OP Doprava plánováno nebo jiţ realizováno 15 velkých

projektů pro území regionu NUTS II Jihozápad v celkové hodnotě téměř 24 mld. Kč (více viz

tab. 21). V Jihočeském kraji je plánováno 9 projektů (cca 16,5 mld. Kč) a v Plzeňském kraji 6

projektů (cca 7,5 mld. Kč). Nejvýznamnější investice (9,3 mld. Kč) v regionu NUTS II je

plánována na výstavbu dálnice D3 Tábor – Veselí nad Luţnicí.

Tab. 21: Přehled projektů z OP Doprava zasahujících do regionu NUTS II Jihozápad

č. Název projektu Kraj Finance z EU

(mil. Kč)

Stav projektu

k 25. 3. 2011

1. Modernizace trati České

Budějovice – Nemanice I Jihočeský 755,9

Projekt v realizaci, dosud

neschváleno EK

2.

Dokončení vltavské vodní cesty

v úseku VD Hněvkovice – Týn

nad Vltavou

Jihočeský 624,3 Projekt v realizaci,

schválen ŘO OP Doprava

3.

Dokončení vltavské vodní cesty

v úseku České Budějovice –

Hluboká nad Vltavou

Jihočeský 747,6 Projekt v realizaci,

schválen ŘO OP Doprava

4. Dálnice D3 Tábor – Veselí nad

Luţnicí Jihočeský 9 347,5

Projekt v realizaci, dosud

neschváleno EK

93

č. Název projektu Kraj Finance z EU

(mil. Kč)

Stav projektu

k 25. 3. 2011

5. Optimalizace tratě Č. Velenice –

Veselí nad Luţnicí – 1. stavba Jihočeský 512,9

Projekt v realizaci,

schválen ŘO OP Doprava

6. Rychlostní silnice R4 Mirotice –

Třebkov Jihočeský 1 002,7

Předčasné uţívání,

schválen ŘO OP Doprava

7.

Modernizace trati Veselí nad

Luţnicí – Tábor, 1. část, úsek

Doubí u Tábora – Tábor

Jihočeský 1 886,1 Projekt ukončen,

schváleno EK

8.

Optimalizace trati Horní

Dvořiště st. Hranice – České

Budějovice

Jihočeský 903,8 Projekt ukončen, dosud

neschváleno EK

9. Rychlostní silnice R4 křiţovatka

I/20 – Nová Hospoda Jihočeský 660,8

Projekt ukončen, dosud

neschváleno EK

10. Optimalizace trati Zbiroh –

Rokycany Plzeňský 2 768,4

Projekt v realizaci, dosud

neschváleno EK

11. Silnice I/26 Plzeň, Nová

Hospoda – přeloţka Plzeňský 420,0

Projekt v realizaci,

schválen ŘO OP Doprava

12. Optimalizace tratě Stříbro –

Planá u Mariánských Lázní Plzeňský 2 579,3

Projekt v realizaci,

schváleno EK

13. Silnice I/27 Třemošná – přeloţka Plzeňský 810,9 Projekt v realizaci,

schválen ŘO OP Doprava

14. Silnice I/21 Nová Hospoda –

Kočov, přeloţka 1. stavba Plzeňský 580,5

Projekt v realizaci,

schválen ŘO OP Doprava

15.

Rekonstrukce koleje a výhybek

v ţelezniční stanici Česká

Kubice

Plzeňský 155,1 Projekt ukončen, schválen

ŘO OP Doprava

Pramen: OP Doprava, stav k 31. 3. 2011.

OP Ţivotní prostředí

Dalším dotačním programem, který byl sledován, je Operační program Životní prostředí.

V rámci tohoto programu, který se zaměřuje v rámci svých sedmi os nejen na velké

infrastrukturní projekty (např. kanalizace), ale i na menší lokální projekty (např. revitalizace

rybníka), bylo zjištěno 495 projektů, které zasahují na území regionu NUTS II Jihozápad.

Stejně jako v OP Doprava, i zde směřovalo více projektů do Jihočeského kraje (308) neţ do

kraje Plzeňského (187). Kaţdá osa podpory OP Ţivotní prostředí můţe mít vliv na jinou

stránku rozvoje území. Například osa 1 zvyšuje kvalitu a bezpečnost ţití a podnikání místních

obyvatel na daném území nebo osa 6 zase výrazně ovlivňuje přírodní potenciál území, který je

velmi důleţitý pro rozvoj cestovního ruchu.

Tab. 22: Přehled projektů z OP Ţivotní prostředí zasahujících do regionu NUTS II Jihozápad

Kraj Osa 1 Osa 2 Osa 3 Osa 4 Osa 5 Osa 6 Osa 7 Celkem

Jihočeský 24 10 96 55 0 123 0 308

Plzeňský 15 6 55 28 0 83 0 187

Jihozápad 39 16 151 83 0 206 0 495

Pramen: OP Ţivotní prostředí, stav k 31. 3. 2011.

Vysvětlivky: Osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní; Osa 2 – Zlepšování

kvality ovzduší a sniţování emisí; Osa 3 – Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie; Osa 4 – Zkvalitnění nakládání

94

s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí; Osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a

environmentálních rizik; Osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny; Osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro

environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.

Integrovaný operační program

Třetím dotačním programem, na který byla analýza zaměřena zejména z důvodu moţnosti

národní podpory vybraných projektů cestovního ruchu, byl Integrovaný operační program.

V rámci tohoto programu bylo zaměřeno 167 projektů (bez projektů zaměřených na budování

místa CzechPoint) na region NUTS II Jihozápad (135 do Jihočeského kraje a 32 do

Plzeňského kraje). Bohuţel pouze jeden projekt byl zaměřen na cestovní ruch s názvem

„Jedeme do lázní Třeboň“. Jednalo se o marketingovou kampaň v hodnotě cca 10 mil. Kč.

Komplementarita realizovaných projektů

Na základě detailní analýzy zaměření a nastavení Regionálního operačního programu NUTS

II Jihozápad a komplexní analýzy systému a zaměření strukturálních fondů byla expertně

vytvořena souhrnná tabulka vazeb případných projektů z českých operačních programů a

projektů, které byly nebo budou podpořeny v rámci jednotlivých oblastí podpory ROP JZ.

Tab. 23: Vazba jednotlivých oblastí podpory ROP JZ a ostatních českých operačních programů.

Oblast

podpory

ROP JZ

Ostatní operační programy České republiky

Silná vazba Slabá vazba

1.1

OP Doprava,

OP Podnikání a inovace,

Přeshraniční spolupráce,

sousední ROPy

OP Ţivotní prostředí,

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

1.2

OP Doprava,

OP Podnikání a inovace,

OP Ţivotní prostředí

Přeshraniční spolupráce,

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

1.3 OP Ţivotní prostředí,

OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Doprava

1.4 -

OP Podnikání a inovace,

OP Doprava,

sousední ROPy

1.5 OP Doprava,

OP Podnikání a inovace OP Ţivotní prostředí

2.1

OP Doprava,

OP Podnikání a inovace,

OP Lidské zdroje a zaměstnanost,

OP Ţivotní prostředí

IOP,

OP Výzkum a vývoj pro inovace,

OP Vzdělávání pro

konkurenceschopnost

2.2

OP Doprava,

OP Podnikání a inovace,

OP Lidské zdroje a zaměstnanost,

OP Ţivotní prostředí

IOP,

OP Vzdělávání pro

konkurenceschopnost

2.3 OP Podnikání a inovace,

OP Lidské zdroje a zaměstnanost, IOP

95

Oblast

podpory

ROP JZ

Ostatní operační programy České republiky

Silná vazba Slabá vazba

OP Ţivotní prostředí

2.4 OP Vzdělávání pro

konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace

2.5 OP Vzdělávání pro

konkurenceschopnost IOP

2.6 - -

3.1

OP Doprava,

OP Ţivotní prostředí,

IOP,

Přeshraniční spolupráce

OP Vzdělávání pro

konkurenceschopnost,

sousední ROPy

3.2 - IOP

3.3 IOP,

Přeshraniční spolupráce Sousední ROPy

Pramen: vlastní zpracování a expertní hodnocení.

Pozn. 1: Pojem „Přeshraniční spolupráce“ představuje v tabulce tyto operační programy: Cíl 3 Česká republika –

Svobodný stát Bavorsko 2007–2013, Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013,

OP Meziregionální spolupráce a OP Nadnárodní spolupráce

Pozn. 2: Program rozvoje venkova nebyl hodnocen, neboť nepatří mezi operační programy, ale jeho vliv by

mohl zasahovat do oblastí podpory ROP NUTS II Jihozápad 1.5 a 3.1 (silná vazba) a 2.3 (slabá vazba).

Ţádná vazba ROP NUTS II Jihozápad nebyla zaznamenána s těmito operačními programy:

OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013, Cíl 3 na podporu

přeshraniční spolupráce 2007–2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou,

Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013,

Operační program Praha Konkurenceschopnost, Operační program Praha Adaptabilita,

Operační program Technická pomoc, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední

Morava, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ESPON, INTERACT II. Jedná se zejména o

operační programy, které územím své působnosti nezasahují region soudrţnosti Jihozápad.

Podchycením celého komplexu rozvojových aktivit realizovaných různými aktéry v území a

zhodnocením jejich vazeb, účinků a omezení jejich plného rozvinutí lze nalézt moţnosti, jak

účinněji přistupovat k řešení nepříznivých trendů, jako je například vylidňování v periferních

oblastech, resp. v určitých obcích, nebo ztráta pracovních míst. Dosáhnout toho je moţné

prostřednictvím sladění přístupů jednotlivých aktérů rozvoje a rozvinutím vzájemné podpory

a spolupráce.

Vzhledem ke končícímu období 2007–2013 a rozdělení jiţ většiny financí, bude nutné se

zaměřit na synergii a komplementaritu zejména podpořených budoucích projektů

z plánovaného období 2014–2020. Proto by představitelé Regionální rady měli pro

zajištění komplementarity a synergie v rámci navrţených vazeb dodrţovat tyto základní

metodické postupy18

:

1. V prvé řadě bude muset být provedena důkladná analýza věcného zaměření ROP

Jihozápad a na základě toho vytipovat tematické oblasti, které by bylo vhodné rozvíjet

18

Jde o koncepční metodické kroky, jeţ by měly být realizovány průběţně spolu s vyhlašováním výzev a

hodnocením projektů. Jejich realizátorem či koordinátorem je Úřad regionální rady NUTS II Jihozápad.

96

pomocí společných synergických projektů, které budou moci být podpořeny i z jiných

operačních programů.

2. Následně na to bude ustanovena expertní skupina z řad odborné veřejnosti, která bude

mít na starost posuzování projektů ROP Jihozápad z hlediska jejich vzájemné

komplementarity (např. propojování vhodných projektů zaměřených na dostupnost

center a rozvoje cestovního ruchu v konkrétním regionu).

3. Při přijímání projektů k finanční podpoře budou bodově zvýhodněny ty projekty, které

prokáţou efekt synergie k jiţ realizovaným projektům z minulosti (i bez nutnosti

financování z dotačních zdrojů).

4. Při výběru projektů bude muset být kladen větší důraz na integrovaný přístup ţadatelů

(tj. partnerství) spočívající v aktivním propojení různých ţadatelů při realizaci

projektu (např. ţadatelem bude podnikatelský subjekt a partnerem veřejná správa).

5. Bude velmi nutná aktivní spolupráce a součinnost při vypisování výzev s dalšími

řídícími orgány jiných dotačních zdrojů, a to nejen tematickými, které zasahují do

území regionu soudrţnosti Jihozápad, ale také se sousedními Úřady Regionálních rad

nebo s orgány, které administrují přeshraniční spolupráci.

Zajištění komplementarity a synergie podporovaných projektů by mělo být ve zbytku

období 2011–2013 a hlavně v období novém 2014–2020 vzhledem k finančním

prostředkům prvořadým úkolem nejen pro pracovníky Úřadu Regionální rady regionu

soudrţnosti Jihozápad a orgánů ostatních operačních programů České republiky, které

zasahují svými aktivitami na území regionu, ale také hlavně pro jednotlivé oprávněné

ţadatele.

97

SEZNAM ZKRATEK

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

EK Evropská komise

HUZ hromadná ubytovací zařízení

IOP Integrovaný operační program

IPRÚ integrovaný plán rozvoje území

JČK Jihočeský kraj

JZ Jihozápad

LSPP lékařská sluţba první pomoci

MD ministerstvo dopravy

MMR ministerstvo pro místní rozvoj

MPR městská památková rezervace

MPZ městská památková zóna

MZ ministerstvo zdravotnictví

MŢP ministerstvo ţivotního prostředí

NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

NUTS územní statistická jednotka

OIR objekty individuální rekreace

OP operační program

ORP obec s rozšířenou působností

PK Plzeňský kraj

ROP regionální operační program

ŘO řídící orgán

SLDB sčítání lidu, domů a bytů

SROP společný regionální operační program

TIC turistické informační centrum

ÚIV Ústav pro informace ve vzdělávání

ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky

VŠPS výběrové šetření pracovních sil

98

LITERATURA A PRAMENY

Literatura

Aktualizace Programu rozvoje Plzeňského kraje (2008).

Analýza socioekonomického rozvoje Jihočeského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z

hlediska kohezní politiky. Brno: GaREP, 2010.

Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z

hlediska kohezní politiky. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, 2010.

Galvasová, I. a kol.: Rozvojový interaktivní audit – Přístupy k řešení disparit. Brno: GaREP

publishing, 2009.

Hospodářsky slabé regiony Jihočeského kraje – vymezení, Program rozvoje Jihočeského kraje

pro období 2007–2013.

Chabičovská, K. „Tvrdé“ a „měkké“ metody – rozdílná východiska pro plánování rozvoje. In

Svobodová, H., Chabičovská, K. (eds.): Teorie a metody uplatnitelné v praxi regionálního

rozvoje. [CD-ROM]. Brno: GaREP, spol. s r. o., 2010. s. 19–28.

Chabičovská, K., Galvasová, I.: Metodické přístupy ke kartografickému znázornění disparit v

krajích. In Regionální disparity – jejich pojetí, klasifikace a měření. Ostrava: Technická

univerzita Ostrava, 2008.

Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007–2013 (spoluautor J. Vystoupil).

Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (zkrácená verze; 2004).

Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji aktualizovaný ke dni 31. 12. 2007

(zkrácená verze).

Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2007–2013.

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013.

Vystoupil, J. (2008): Přístupy a metody k hodnocení problémových a hospodářsky slabých

oblastí v souvislosti s moţnostmi jejich aktivace podporou rozvoje cestovního ruchu. Czech

Hospitality and Tourism Papers, zvl. č. 2. s. 40–49.

Vystoupil, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd.. Brno: ESF,

Praha: MMR. 157 s. (publikační výstup z projektu WB-08-04 MMR ČR)

Vystoupil, J. a kol. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno: ESF MU.

Vystoupil, J.; Holešinská, A.; Kunc, J.; Šauer, M. (2007): Metody pro tvorbu strategických a

programových dokumentů cestovního ruchu. Brno: ESF MU. 113 s. + přílohy. (publikační

výstup z projektu WA-213-05-Z07 MMR ČR)

Vystoupil, J.; Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů)

cestovního ruchu Jesenicka. (studie pro RR ROP Střední Morava).

Vystoupil, J.; Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů)

cestovního ruchu Šumperska. (studie pro RR ROP Střední Morava).

Vystoupil, J.; Šauer, M. (2009): Kvantifikační analýza cestovního ruchu regionu NUTS II

Jihovýchod. (studie pro RR ROP Jihovýchod).

Vystoupil, J.; Šauer, M. (2010): Analýza a zhodnocení veřejné podpory cestovního ruchu z

Regionálních operačních programů v České republice v období 2007–2009. In: Sborník

vědeckých příspěvků. Zmírňování regionálních disparit rozvojem cestovního ruchu a vlivy

současné hospodářské krize. Praha: VŠH, spol. s r.o., s. 62–81.

99

Vystoupil, J.; Šauer, M.; Studnička, P. (2010): Analýza podpory rozvoje cestovního ruchu v

České republice z Regionálních operačních programů v období říjen 2007 aţ červen 2010.

Czech Hospitality and Tourism Papers, Praha: VŠH, roč. VI, 12/2010, s. 24–48, 25 s.

ISSN 1801–1535.

Zelenka, J.; Pásková, M. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo

pro místní rozvoj.

Zdroje dat

MONIT7+

Národní databáze brownfieldů, CzechInvest.

OP Doprava

OP Ţivotní prostředí

Ročenka dopravy 2008, MD.

Sčítání dopravy 2005, ŘSD.

Statistická ročenka Jihočeského kraje 2007, ČSÚ.

Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, ČSÚ.

Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007, ČSÚ.

Statistická ročenka Plzeňského kraje 2010, ČSÚ.

Statistická ročenka školství 2009/2010, ÚIV.

Statistika kultury 2009, NIPOS.

Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2009, ÚZIS.

Zdravotnická ročenka Plzeňského kraje 2009, ÚZIS.

Zdravotnictví Jihočeského kraje 2009, ÚZIS.

Zdravotnictví Plzeňského kraje 2009, ÚZIS.

100

101

PŘÍLOHY

102

OBSAH

Příloha 1: Zatíţení obyvatel obvodů ORP silniční dopravou ................................................. 103

Příloha 2: Dostupnost a obsluţnost středisek obvodů ORP ................................................... 104

Příloha 3: Základní údaje o obyvatelstvu podle ORP ............................................................ 105

Příloha 4: Věkové poměry a nezaměstnanost v obvodech ORP ............................................ 106

Příloha 5: Počty škol a ţáků u jednotlivých stupňů vzdělání ................................................. 107

Příloha 6: Vybrané ukazatele zdravotnictví v okresech ......................................................... 109

Příloha 7: Zařízení sociálních sluţeb a jejich kapacity v okresech ........................................ 111

Příloha 8: Vybavenost okresů kulturní a sportovní infrastrukturou ....................................... 112

Příloha 9: Lokality brownfields v regionu Jihozápad ............................................................ 113

Příloha 10: Vybrané údaje o horských střediscích cestovního ruchu ..................................... 115

Příloha 11: Vybrané typy cestovního ruchu v regionu Jihozápad .......................................... 119

Příloha 12: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích ......................................... 122

Příloha 13: Typy středisek cestovního ruchu v regionu Jihozápad ........................................ 124

Příloha 14: Schválené projekty ROP v okresech ................................................................... 127

Příloha 15: Podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Jihozápad za období 2007–2010 .... 132

Příloha 16: Projekty cestovního ruchu z ROP v krajích ČR v období 2007–2010 ................ 135

103

PŘÍLOHA 1: ZATÍŢENÍ OBYVATEL OBVODŮ ORP REGIONU JIHOZÁPAD

SILNIČNÍ DOPRAVOU

104

PŘÍLOHA 2: DOSTUPNOST A OBSLUŢNOST STŘEDISEK OBVODŮ ORP

REGIONU JIHOZÁPAD Z JEJICH ZÁZEMÍ V ROCE 2011

105

PŘÍLOHA 3: ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU REGIONU SOUDRŢNOSTI

JIHOZÁPAD PODLE ORP K 31. 12. 2009

Kraj, ORP Počet

obyvatel

Počet

obcí

Index

stáří (%)

Přirozený

přírůstek

(‰)

Přírůstek

stěhováním

(‰)

Celkový

přírůstek

(‰)

Míra

nezaměst-

nanosti

(%)

Jihočeský kraj 637 643 623 105,5 0,9 1,2 2,1 7,8

Blatná 13 987 26 123,5 -1,8 7,1 5,3 9,0

České Budějovice 154 323 79 107,1 1,9 5,0 6,9 5,8

Český Krumlov 41 894 31 81,5 1,6 1,5 3,2 10,9

Dačice 19 870 23 102,6 -0,5 -5,3 -5,8 12,7

Jindřichův Hradec 48 017 58 100,3 0,3 1,5 1,7 7,2

Kaplice 19 741 15 74,0 5,5 -6,1 -0,7 11,7

Milevsko 18 830 26 140,4 0,2 0,2 0,4 8,7

Písek 51 760 49 114,8 -0,9 1,5 0,6 7,7

Prachatice 33 830 44 87,2 3,0 -2,0 1,0 7,2

Soběslav 22 233 31 117,8 0,5 3,0 3,5 10,1

Strakonice 45 197 69 114,2 -0,1 -5,4 -5,5 9,0

Tábor 80 782 79 117,1 0,6 1,4 2,0 9,1

Trhové Sviny 18 244 16 94,2 0,0 5,3 5,3 7,8

Třeboň 25 378 25 118,1 -0,5 0,4 -0,0 7,3

Týn nad Vltavou 14 114 14 85,9 -2,1 -1,6 -3,7 7,6

Vimperk 17 721 21 102,4 0,6 -2,4 -1,8 7,0

Vodňany 11 722 17 96,8 2,9 -0,6 2,3 11,1

Plzeňský kraj 571 863 501 112,3 1,0 2,9 3,9 8,2

Blovice 11 556 19 111,1 0,3 1,0 1,3 8,1

Domaţlice 40 196 58 101,1 1,2 3,5 4,7 9,6

Horaţďovice 12 205 20 128,6 -0,8 1,5 0,7 10,0

Horšovský Týn 14 221 18 89,3 4,0 6,6 10,6 11,1

Klatovy 51 544 44 104,9 1,4 0,5 1,9 8,1

Kralovice 22 358 44 106,2 -0,7 3,0 2,4 8,1

Nepomuk 11 661 26 130,9 -2,4 0,7 -1,7 8,5

Nýřany 52 336 54 90,6 0,7 11,5 12,3 8,9

Plzeň 185 855 15 135,0 1,7 2,3 3,9 7,0

Přeštice 21 859 30 103,2 1,2 17,5 18,7 7,1

Rokycany 47 358 68 120,3 -1,4 1,7 0,4 8,8

Stod 22 517 24 94,3 2,5 5,3 7,9 8,3

Stříbro 17 106 24 91,0 2,1 -8,5 -6,5 18,1

Sušice 24 972 30 127,2 -2,0 -0,1 -2,1 12,2

Tachov 36 119 27 77,6 2,1 -3,7 -1,6 14,1

Jihozápad 1 209 506 1 124 108,6 1,9 4,1 6,0 8,0

Pramen: ČSÚ, MPSV.

106

PŘÍLOHA 4: VĚKOVÉ POMĚRY A NEZAMĚSTNANOST V OBVODECH ORP

REGIONU JIHOZÁPAD K 31. 12. 2009

107

PŘÍLOHA 5: POČTY ŠKOL A ŢÁKŮ U JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ

V REGIONU JIHOZÁPAD VE ŠKOLNÍM ROCE 2009/2010

Kraj, okresy MŠ ZŠ SŠ VOŠ

školy děti děti /

třídu školy ţáci

ţáci /

třídu školy ţáci

ţáci /

školu školy studenti

studenti

/ školu

Jihočeský kraj 294 20 447 23,7 254 49 825 18,9 97 35 553 366,5 17 2 269 133,5

České Budějovice 79 5 932 24,3 61 14 021 19,5 32 13 026 407,1 . . .

Český Krumlov 35 2 102 25,0 33 5 157 18,1 5 1 934 386,8 . . .

Jindřichův Hradec 45 2 936 22,9 41 7 563 18,9 15 4 461 297,4 . . .

Písek 33 2 221 23,9 22 5 517 19,6 11 3 864 351,3 . . .

Prachatice 31 1 707 22,8 30 4 159 18,0 6 1 709 284,8 . . .

Strakonice 31 2 243 23,4 27 5 404 18,1 12 4 192 349,3 . . .

Tábor 40 3 306 23,4 40 8 004 19,1 16 6 367 397,9 . . .

Plzeňský kraj 256 16 795 23,3 221 42 191 19,1 62 27 942 450,7 5 1 414 282,8

Domaţlice 36 1 881 22,1 28 5 045 19,1 7 2 630 375,7 . . .

Klatovy 41 2 629 24,1 45 6 851 18,7 9 3 866 429,6 . . .

Plzeň-město 58 5 327 24,2 42 12 702 19,9 27 15 910 589,3 . . .

Plzeň-jih 33 1 861 24,5 24 4 585 19,8 4 1 177 294,3 . . .

Plzeň-sever 39 2 256 21,9 36 5 381 17,8 5 972 194,4 . . .

Rokycany 20 1 308 22,6 20 3 427 19,7 4 1 655 413,8 . . .

Tachov 29 1 533 21,9 26 4 200 18,0 6 1 732 288,7 . . .

Jihozápad 550 37 242 23,5 475 92 016 19,0 159 63 495 399,3 22 3 683 167,4

Pramen: ÚIV.

. údaj není dostupný

Střední školy

Kraj, okresy

Gymnázia SŠ s obory odborného

vzdělání SŠ celkem

školy ţáci ţáci /

školu školy ţáci

ţáci /

školu školy ţáci

ţáci /

školu

Jihočeský kraj 26 8 866 341,0 75 23 682 315,8 97 35 553 366,5

České Budějovice 12 3 437 286,4 22 8 260 375,5 32 13 026 407,1

Český Krumlov 2 664 332,0 4 1 270 317,5 5 1 934 386,8

Jindřichův Hradec 3 1 159 386,3 12 2 886 240,5 15 4 461 297,4

Písek 2 860 430,0 9 2 587 287,4 11 3 864 351,3

Prachatice 2 694 347,0 5 829 165,8 6 1 709 284,8

Strakonice 2 769 384,5 10 3 123 312,3 12 4 192 349,3

Tábor 3 1 283 427,7 13 4 727 363,6 16 6 367 397,9

Plzeňský kraj 15 6 516 434,4 49 18 887 385,4 62 27 942 450,7

Domaţlice 2 519 259,5 6 1 741 290,2 7 2 630 375,7

Klatovy 2 981 490,5 7 2 577 368,1 9 3 866 429,6

Plzeň-město 6 3 440 573,3 20 11 223 561,2 27 15 910 589,3

Plzeň-jih 1 300 300,0 3 684 228,0 4 1 177 294,3

Plzeň-sever 1 287 287,0 4 660 165,0 5 972 194,4

Rokycany 1 450 450,0 4 930 232,5 4 1 655 413,8

Tachov 2 539 269,5 5 1 072 214,4 6 1 732 288,7

Jihozápad 41 15382 375,2 124 42569 343,3 159 63495 399,3

Pramen: ÚIV.

Pozn.: Počet středních škol neodpovídá součtu škol s obory gymnázií a s obory odborného vzdělání, protoţe

některé školy soustřeďují více oborů.

108

109

PŘÍLOHA 6: VYBRANÉ UKAZATELE ZDRAVOTNICTVÍ V OKRESECH

REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2009

110

111

PŘÍLOHA 7: ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB A JEJICH KAPACITY

V OKRESECH REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2009

Kraj, okresy

Domovy

pro

seniory

Denní

stacio-

náře

Týdenní

stacio-

náře

Domovy

pro osoby

se zdrav.

postiţením

Domy

s pečov.

sluţbou

Sociální

sluţby

v ostatních

zařízeních

Počet zařízení

Jihočeský kraj 38 10 5 10 104 132

České Budějovice 9 3 1 2 21 54

Český Krumlov 3 0 0 0 16 7

Jindřichův Hradec 5 2 2 3 14 12

Písek 5 1 1 2 15 17

Prachatice 4 0 0 1 12 12

Strakonice 5 1 0 2 10 10

Tábor 7 3 1 0 16 20

Plzeňský kraj 19 12 3 12 85 83

Domaţlice 3 1 0 0 10 5

Klatovy 4 2 0 3 12 11

Plzeň-město 4 4 1 1 14 48

Plzeň-jih 2 1 0 2 13 5

Plzeň-sever 0 2 1 3 17 3

Rokycany 2 1 0 2 9 8

Tachov 4 1 1 1 10 3

Jihozápad 57 22 8 22 189 215

Počet míst1)

Jihočeský kraj 2 941 214 106 765 3 086 1 229

České Budějovice 784 76 i.d. i.d. 908 476

Český Krumlov 164 0 0 0 266 0

Jindřichův Hradec 449 i.d. i.d. 209 428 67

Písek 314 i.d. i.d. i.d. 633 117

Prachatice 350 0 0 i.d. 192 100

Strakonice 377 i.d. 0 i.d. 245 211

Tábor 503 57 i.d. 0 414 122

Plzeňský kraj 1 715 195 81 1 137 2 330 927

Domaţlice 375 i.d. 0 0 201 21

Klatovy 364 i.d. 0 207 460 163

Plzeň-město 314 65 i.d. i.d. 499 336

Plzeň-jih i.d. i.d. 0 i.d. 332 155

Plzeň-sever 0 i.d. i.d. 415 310 i.d.

Rokycany i.d. i.d. 0 i.d. 251 209

Tachov 281 i.d. i.d. i.d. 277 i.d.

Jihozápad 4 656 409 187 1 902 5 416 2 156

Pramen: ČSÚ.

i.d. – individuální data 1)

V případě domů s pečovatelskou sluţbou se jedná o počet bytů.

112

PŘÍLOHA 8: VYBAVENOST OKRESŮ REGIONU JIHOZÁPAD KULTURNÍ A

SPORTOVNÍ INFRASTRUKTUROU (NA 1 000 OBYVATEL, V ROCE 2009)

Kulturní zařízení

Kraj, okresy

stálá kina

a

multikina

veřejné

knihovny

vč.

poboček

muzea galerie divadla přírodní

amfiteátry

Jihočeský kraj 8,5 101,0 11,8 18,8 2,2 3,0

České Budějovice 7,0 79,8 8,6 15,0 2,7 2,7

Český Krumlov 6,5 84,4 22,7 71,4 3,2 8,1

Jindřichův Hradec 8,6 117,9 5,4 12,9 1,1 2,1

Písek 8,5 128,9 8,5 14,2 2,8 5,7

Prachatice 11,6 87,3 25,2 7,8 1,9 3,9

Strakonice 11,3 129,7 14,1 8,5 2,8 1,4

Tábor 8,7 101,9 10,7 15,5 1,0 0,0

Plzeňský kraj 5,9 95,8 8,0 8,6 2,4 2,8

Domaţlice 9,9 140,3 11,6 9,9 0,0 3,3

Klatovy 5,6 109,3 14,7 7,9 1,1 2,3

Plzeň-město 3,8 22,6 3,2 13,5 5,4 1,1

Plzeň-jih 4,9 203,5 9,8 8,1 0,0 1,6

Plzeň-sever 8,0 117,8 6,7 5,4 4,0 4,0

Rokycany 4,2 135,1 12,7 0,0 0,0 6,3

Tachov 9,4 88,3 5,6 3,8 0,0 5,6

Jihozápad 7,3 98,6 10,0 14,0 2,3 2,9

Sportovní zařízení

Kraj, okresy koupaliště

a bazény

z toho

kryté

bazény

hřiště tělocvičny

stadiony

včetně

krytých

zimní

stadiony

včetně

krytých

Jihočeský kraj 22,7 2,0 146,3 56,8 10,2 2,7

České Budějovice 17,7 1,6 195,0 46,1 6,4 3,2

Český Krumlov 55,2 6,5 162,2 76,3 17,8 1,6

Jindřichův Hradec 13,9 1,1 142,6 62,2 10,7 2,1

Písek 15,6 1,4 75,1 53,8 8,5 2,8

Prachatice 56,3 3,9 89,2 62,1 19,4 1,9

Strakonice 11,3 1,4 150,9 59,2 11,3 2,8

Tábor 16,5 1,0 126,2 57,3 7,8 2,9

Plzeňský kraj 14,7 2,4 81,8 47,0 11,7 2,1

Domaţlice 29,7 3,3 125,4 56,1 6,6 1,7

Klatovy 23,7 4,5 92,4 50,7 10,1 2,3

Plzeň-město 9,1 2,2 13,5 21,5 2,7 1,1

Plzeň-jih 9,8 0,0 133,5 70,0 16,3 3,3

Plzeň-sever 12,0 1,3 91,0 66,9 30,8 2,7

Rokycany 14,8 2,1 118,2 69,7 14,8 2,1

Tachov 11,3 3,8 148,4 45,1 16,9 3,8

Jihozápad 18,9 2,2 115,8 52,2 10,9 2,4

Pramen: ČSÚ.

113

PŘÍLOHA 9: LOKALITY BROWNFIELDS V REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2010

Kraj, ORP počet

lokalit

rozloha

(ha)

typ lokality připravenost lokality k regeneraci předchozí vyuţití lokality

areál objekt pozemek celá

lokalita

celá nebo

části

dílčí

části

není

připravená bydlení

občanská

vybavenost průmysl

vojenské

areály

země-

dělství jiné

Jihočeský kraj 32 89,5 28 2 1 18 14 0 0 2 5 11 4 7 3

Blatná

České Budějovice 1 4,0 1 1 1

Český Krumlov 4 26,5 4 4 1 2 1

Dačice 1 1,7 1 1 1

Jindřichův Hradec 4 6,7 3 1 3 1 1 1 2

Kaplice

Milevsko

Písek 4 4,1 3 1 3 1 2 2

Prachatice 6 24,4 6 1 5 1 4 1

Soběslav

Strakonice 2 0,9 1 1 2 1 1

Tábor 3 3,1 3 3 1 1 1

Trhové Sviny 1 2,7 1 1 1

Třeboň 2 0,5 2 1 1 1 1

Týn n. Vltavou

Vimperk 4 16,8 4 1 3 1 2 1

Vodňany

Plzeňský kraj 15 130,2 13 2 0 5 5 1 4 0 1 7 3 4 0

Blovice 1 0,8 1 1 1

Domaţlice 1 2,2 1 1 1

Horaţďovice 1 0,1 1 1 1

Horšovský Týn 1 0,1 1 1 1

Klatovy

Kralovice 2 41,8 1 1 1 1 2

Nepomuk

114

Kraj, ORP počet

lokalit

rozloha

(ha)

typ lokality připravenost lokality k regeneraci předchozí vyuţití lokality

areál objekt pozemek celá

lokalita

celá nebo

části

dílčí

části

není

připravená bydlení

občanská

vybavenost průmysl

vojenské

areály

země-

dělství jiné

Nýřany 1 10,7 1 1 1

Plzeň 1 9,5 1 1 1

Přeštice

Rokycany

Stod 1 0,3 1 1 1

Stříbro 2 47,2 2 2 1 1

Sušice 2 4,6 2 1 1 2

Tachov 2 12,9 2 1 1 2

Jihozápad 47 219,7 42 4 1 23 19 1 4 2 6 18 7 11 3

Pramen: www.brownfieldy.cz

115

PŘÍLOHA 10: VYBRANÉ ÚDAJE O HORSKÝCH STŘEDISCÍCH CESTOVNÍHO

RUCHU

Tab. 1: Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR v roce 2004

Pořadí Obec Počet lůţek Pořadí Obec Počet lůţek

3 Špindlerův Mlýn 9 000 81 Ostruţná 886

5 Pec pod Sněţkou 7 500 82 Vacov 874

8 Harrachov 4 800 84 Horní Maršov 865

9 Rokytnice n. Jizerou 4 800 99 Boţí Dar 797

12 Janské Lázně 3 500 104 Karlova Studánka 785

17 Ţelezná Ruda 2 739 105 Kvilda 780

21 Kořenov 2 652 106 Bílá 779

23 Deštné v O. horách 2 383 121 Lučany nad Nisou 717

27 Malá Morávka 2 091 124 Čeladná 700

29 Bzenecko 1 956 125 Kunčice p. Ondř. 700

32 Janov nad Nisou 1 727 126 Trojanovice 700

37 Malá Úpa 1 527 128 Bělá p. Pradědem 695

39 Vítkovice 1 500 130 Sněţné 692

42 Horní Bečva 1 493 143 Svratka 634

44 Josefův Důl 1 401 151 Srní 609

47 Bedřichov 1 384 156 Prostřední Bečva 589

48 Staré Město 1 379 161 Morávka 572

49 Velké Karlovice 1 377 163 Dolní Morava 564

55 Staré Hamry 1 215 168 Dolní Bečva 555

56 Stráţné 1 205 175 Čenkovice 538

59 Stachy 1 185 182 Hutisko-Solanec 520

61 Černý Důl 1 147 184 Vysoké n. Jizerou 517

65 Desná 1 048 187 Oskava 513

69 Ostravice 1 000 192 Kubova Huť 500

71 Loučná n. Desnou 983 195 Nová Pec 497

79 Albrechtice v J. h. 897 198 Fryšava 493

200 Nové Hutě 487

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Pozn.: Pořadí znamená pořadí ze všech středisek cestovního ruchu v ČR. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská

střediska.

Tab. 2: Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu

v ČR v roce 2004

Pořadí Obec TRF Pořadí Obec TRF

1 Malá Úpa 1 810 31 Ostravice 254

2 Pec pod Sněţkou 1 463 32 Černý Důl 218

3 Stráţné 1 151 33 Bzenecko 220

4 Ostruţná 1 076 34 Rokytnice v Orl. h. 216

5 Bedřichov 849 35 Rokytnice n. Jizerou 216

6 Špindlerův Mlýn 717 36 Kunčice p. Ondř. 214

7 Boţí Dar 694 37 Ţelezná Ruda 202

8 Čenkovice 683 38 Čeladná 190

9 Nové Hutě 609 39 Sněţné 183

116

Pořadí Obec TRF Pořadí Obec TRF

10 Deštné v O. horách 589 40 Horní Maršov 162

11 Albrechtice v J. h. 584 41 Nová Pec 157

12 Kvilda 564 42 Stachy 148

13 Vítkovice 544 43 Vysoké n. Jizerou 147

14 Kubova Huť 496 44 Horní Bečva 147

15 Jestřabí v Krkonoších 478 45 Trojanovice 132

16 Malenovice 466 46 Lučany nad Nisou 128

17 Kořenov 432 47 Bílý Potok 126

18 Morávka 427 48 Prostřední Bečva 113

19 Janské Lázně 412 49 Staré Město 112

20 Dolní Dvůr 382 50 Velké Karlovice 108

21 Staré Hamry 382 51 Oskava 91

22 Bílá 368 52 Dolní Bečva 84

23 Malá Morávka 360 53 Hutisko-Solanec 80

24 Fryšava 339 54 Loučná n. Desnou 79

25 Karlova Studánka 336 55 Desná 69

26 Srní 313 56 Bělá p. Pradědem 68

27 Janov nad Nisou 307 57 Svratka 65

28 Josefův Důl 304 58 Sobotín 44

29 Harrachov 298 59 Smrţovka 43

30 Dolní Morava 259 60 Vrbno p. Pradědem 12

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Pozn.: Turisticko-rekreační funkce = počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech

individuální rekreace / počet trvale bydlících obyvatel * 100. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská střediska.

Tab. 3: Turisticko-rekreační zatíţení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu

v ČR v roce 2004

Pořadí Obec TRZ Pořadí Obec TRZ

1 Karlova Studánka 1717,2 31 Čeladná 69,2

2 Kubova Huť 410,8 32 Svratka 69,1

3 Janské Lázně 264,2 33 Vítkovice 67,2

4 Janov nad Nisou 247,0 34 Ostruţná 66,9

5 Josefův Důl 216,8 35 Stachy 64,2

6 Ostravice 213,1 36 Horní Maršov 62,0

7 Čenkovice 212,6 37 Dolní Dvůr 60,6

8 Kunčice p. Ondř. 211,3 38 Sněţné 58,7

9 Rokytnice n. Jizerou 191,8 39 Ţelezná Ruda 53,0

10 Pec pod Sněţkou 170,5 40 Hutisko-Solanec 51,3

11 Lučany nad Nisou 159,7 41 Morávka 49,7

12 Benecko 152,3 42 Malá Morávka 42,9

13 Malenovice 148,1 43 Bílý Potok 44,0

14 Harrachov 138,3 44 Velké Karlovice 35,3

15 Špindlerův Mlýn 121,3 45 Boţí Dar 32,4

16 Jestřabí v Krkonoš. 112,8 46 Rokytnice v Orl. h. 30,6

17 Deštné v O. horách 111,5 47 Srní 29,9

18 Bedřichov 94,8 48 Staré Město 26,6

19 Stráţné 99,0 49 Staré Hamry 25,8

20 Smrţovka 98,6 50 Sobotín 24,5

21 Vysoké n. Jizerou 94,5 51 Nové Hutě 24,4

22 Fryšava 89,4 52 Oskava 22,5

23 Malá Úpa 84,9 53 Bílá 21,1

24 Horní Bečva 83,9 54 Desná 21,0

117

Pořadí Obec TRZ Pořadí Obec TRZ

25 Prostřední Bečva 79,9 55 Kvilda 20,7

26 Kořenov 78,3 56 Dolní Morava 20,2

27 Trojanovice 78,0 57 Loučná n. Desnou 16,4

28 Albrechtice v J. h. 77,6 58 Nová Pec 14,6

29 Dolní Bečva 75,2 59 Bělá p. Pradědem 13,5

30 Černý Důl 73,9 60 Vrbno p. Pradědem 10,8

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Pozn.: Turisticko-rekreační zatíţení = počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech

individuální rekreace / km2. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská střediska.

Tab. 4: Největší střediska sjezdového lyţování (střediska s délkou sjezdových tratí 8 km a více)

v ČR v roce 2009

Pořadí Středisko

Délka sjezdovek Propojenost

do jednoho

systému v m

celkem

z toho

modré červené černé

v m v % v m v % v m v %

1 Rokytnice n. Jiz. 23 020 15 626 67,9 6 049 26,3 1 345 5,8 ne

2 Herlíkovice 12 350 7 500 60,7 4 850 39,3 0 0,0 ano

3 Karlov 12 080 8 000 66,2 3 580 29,6 500 4,1 ne

4 Svatý Petr 12 075 3 250 26,9 7 450 61,7 1 375 11,4 ne

5 Pec p. Sn. 11 730 2 330 19,9 8 800 75,0 600 5,1 ne

6 H. Mísečky-

Medvědín 11 670 4 000 34,3 6 670 57,2 1 000 8,6 ne

7 Staroměstsko 11 550 11 050 95,7 500 4,3 0 0,0 ne

8 Černá h.-J. Lázně 11 300 4 400 38,9 6 900 61,1 0 0,0 ne

9 Klínovec 10 300 4 350 42,2 5 250 51,0 700 6,8 ano

10 Paseky n. Jiz. 10 030 6 230 62,1 3 800 37,9 0 0,0 ano

11 Ještěd 9 200 2 610 28,4 5 670 61,6 920 10,0 ano

12 Ramzová 8 660 3 660 42,3 3 800 43,9 1 200 13,9 ano

13 Špičák-Ţel. Ruda 8 417 3 882 46,1 3 110 36,9 1 425 16,9 ne

14 Pustevny 8 285 5 905 71,3 1 990 24,0 390 4,7 ano

15 Lipno 8 220 6 280 76,4 1 940 23,6 0 0,0 ano

Pramen: Geografie cestovního ruchu ČR. Plzeň 2011, s. 75 (v tisku).

Tab. 5: Největší střediska sjezdového lyţování (střediska s kapacitou přepravních zařízení

8 000 os./h. a více) v ČR v roce 2009

Středisko

Lanové dráhy Vleky Lanové dráhy a vleky

celkem

počet

hodinová

přepravní kapacita Počet

hodinová

přepravní kapacita počet

hodinová

přepravní kapacita

os./h. % os./h. % os./h. %

Rokytnice n. J. 2 4 020 24,1 24 12 675 75,9 26 16 695 100,0

Lipno 3 6 800 59,6 5 4 600 40,4 8 11 400 100,0

Č. hora-J. Lázně 2 3 675 32,6 11 7 600 67,4 13 11 275 100,0

Ještěd 4 6 655 60,0 6 4 440 40,0 10 11 095 100,0

H. Mísečky-

Medvědín 2 3 700 35,5 7 6 727 64,5 9 10 427 100,0

118

Středisko

Lanové dráhy Vleky Lanové dráhy a vleky

celkem

počet

hodinová

přepravní kapacita Počet

hodinová

přepravní kapacita počet

hodinová

přepravní kapacita

os./h. % os./h. % os./h. %

Svatý Petr 3 6 018 59,5 5 4 098 40,5 8 10 116 100,0

Staroměstsko 0 0 0,0 16 10 000 100,0 16 10 000 100,0

Pec p. Sn. 1 1 460 15,3 9 8 060 84,7 10 9 520 100,0

Černý Důl 2 3 570 38,3 7 5 755 61,7 9 9 325 100,0

Karlov 0 0 0,0 13 9 260 100,0 13 9 260 100,0

Benecko 1 2 400 28,9 11 5 900 71,1 12 8 300 100,0

Pramen: Geografie cestovního ruchu ČR. Plzeň 2011, s. 76 (v tisku).

Tab. 6: Infrastruktura pro sjezdové lyţování (2008)

Pohoří Délka vleků

(v m)

Přepravní

kapacita vleků

(os/hod)

Počet

sjezdovek

Délka

sjezdovek

(v m)

Krkonoše 85 375 113 282 131 125 250

Jeseníky, Kralický Sněţník 46 635 67 640 100 66 331

Beskydy 42 727 50 050 120 55 385

Jizerské hory 20 888 36 895 58 33 180

Šumava/Český les 22 948 26 508 57 32 730

Krušné hory 23 606 25 013 44 33 271

Orlické hory 19 170 23 415 51 27 610

Vysočina 12 525 14 360 33 14 970

Luţické hory 4 320 3 850 8 7 350

Bílé Karpaty 1 100 500 6 2 630

Ostatní 8 607 9 550 23 10 230

Celkem ČR 287 901 371 063 631 408 937

Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka, s. 8. Brno

2008.

Tab. 7: Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004)

Oblast Počet lůţek

v HUZ

Počet lůţek

v OIR

Počet lůţek

celkem

Hodnota

turisticko-

rekreační

funkce

Hodnota

turisticko-

rekreačního

zatíţení

Krkonoše 49 304 27 876 77 181 72,1 66,1

Šumava 31 921 73 076 104 997 40,7 17,3

Jeseníky 21 840 39 532 61 372 21,5 15,6

Beskydy-Valašsko 20 742 67 244 87 986 23,2 36,9

Vysočina 18 423 99 868 118 291 23,2 17,4

Jizerské hory 14 967 22 744 37 711 20,7 76,3

Orlické hory a Podorlicko 13 869 36 724 50 593 25,2 23,6

Celkem ČR 492 338 1 577 136 2 069 474 20,3 26,2

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Pozn.: Ve vymezení marketingových turistických oblastí.

119

PŘÍLOHA 11: VYBRANÉ TYPY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU JIHOZÁPAD

V ROCE 2006

Obr. 1: Městský cestovní ruch Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 2: Střediska zimních sportů Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

120

Obr. 3: Letní rekreace u vody a vodní turistika Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 4: Veletrţní a kongresový cestovní ruch Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

121

Obr. 5: Pěší, cyklo a vodní turistika Pramen: vlastní zpracování.

122

PŘÍLOHA 12: KAPACITY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ

V OBCÍCH REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2010

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Obec Počet lůţek Obec Počet lůţek

České Budějovice 4 328 Plzeň 4 293

Český Krumlov 2 103 Ţelezná Ruda 3 101

Třeboň 2 098 Srní 792

Lipno nad Vltavou 2 062 Ţihle 751

Horní Planá 1 953 Konstantinovy Lázně 698

Týn nad Vltavou 1 818 Kašperské Hory 623

Chlum u Třeboně 1 372 Klatovy 589

Písek 1 339 Stříbro 583

Tábor 1 036 Sušice 568

Bechyně 1 019 Babylon 478

Frymburk 982 Plasy 436

Stachy 960 Kdyně 367

Hluboká nad Vltavou 941 Stráţ 360

Jindřichův Hradec 916 Rejštejn 347

Černá v Pošumaví 902 Domaţlice 344

Strakonice 760 Volduchy 336

Prachatice 706 Nýrsko 323

Varvaţov 681 Dlouhá Ves 322

Sezimovo Ústí 638 Koţlany 321

Nová Bystřice 620 Tachov 308

Kunţak 592 Příchovice 298

Nové Hutě 583 Modrava 290

Vimperk 568 Hartmanice 282

Vracov 559 Hnačov 262

Kvilda 558 Čachrov 250

Zdíkov 506 Úlice 242

Nová Pec 464 Staňkov 235

Přední Výtoň 418 Klenčí pod Čerchovem 228

Vodňany 416 Hamry 219

Blatná 407 Pňovany 215

Roudná 373 Nepomuk 208

Lenora 368 Cheznovice 203

Soběslav 360 Prášily 184

Roţmberk nad Vltavou 358 Břasy 182

Větřní 340 Rokycany 171

Kadov 333 Petrovice u Sušice 164

Sedlice 330 Město Touškov 158

Volyně 329 Zbiroh 151

Suchdol nad Luţnicí 317

Nové Hrady 306

Blaţejov 302

Kubova Huť 301

Strmilov 299

Stoţec 299

Kovářov 298

123

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Obec Počet lůţek Obec Počet lůţek

Dobronice u Bechyně 263

Vyšší Brod 253

Albrechtice nad Vltavou 252

Slavonice 244

Střelské Hoštice 232

Netolice 221

Záblatí 198

Veselí nad Luţnicí 197

Velká Turná 195

Horní Vltavice 191

Borová Lada 190

Dačice 181

Ostrovec 176

České Velenice 173

Staňkov 172

Hatín 170

Trhové Sviny 163

Smilovy Hory 157

Planá nad Luţnicí 150

Bečice 150

Pramen: ČSÚ.

Pozn.: Uvedeny jsou pouze obce s nejméně 150 lůţky.

124

PŘÍLOHA 13: TYPY STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU

JIHOZÁPAD V ROCE 2006

Obr. 1: Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 2: Národní kulturní památky Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

125

Obr. 3: Vesnické památkové rezervace a zóny, lidová architektura Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 4: Významné hrady a zámky Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

126

Obr. 5: Významná kulturní zařízení Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

127

PŘÍLOHA 14: SCHVÁLENÉ PROJEKTY ROP V OKRESECH REGIONU JIHOZÁPAD

Tab. 1: Počet projektů v jednotlivých oblastech podpory ROP podle okresů regionu Jihozápad k datu 3. 1. 2011

Počet projektů 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3.1 3.2 3.3 Celkový

součet

České Budějovice 12 3 2 1 17 9 1 11 7 8 5 21 7 13 117

Český Krumlov 2 1

2

3 2 5 1 1 11 7 4 39

Domaţlice 2

4

1 2 1 3 1 2

16

Jindřichův Hradec 1

9

4 5 4 1

11 4 1 40

Klatovy 4 1

8

6 2 3

4 12 8 7 55

Písek 2 1 1

3

2

1 2 2 4 4

22

Plzeň-jih 1

5

2 5 2 2 2 1 1 1 22

Plzeň-město 1 3 2

3

12 4 3 3 4 6 41

Plzeň-sever 2 2

8

1 3 3 1

1 4

25

Prachatice 4 1

4

1

1 3 1 12 2

29

Rokycany 1

5

1 1

5 1 1 3 3 21

Strakonice 3 1

3

2 2 1 2 3 3 4 4 28

Tábor 2 6 1

4

3 3 4 1 6 5 6 3 44

Tachov 1 2

11

3 6 2 1 1 1

3 31

Jihočeský kraj 26 13 4 1 42 9 16 23 23 18 18 67 34 26 320

Plzeňský kraj 12 8 2 41 3 14 19 23 16 12 21 20 19 210

Celkový součet 38 21 6 1 83 12 30 42 46 34 30 88 54 45 530

Pramen: MONIT.

Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje

certifikovány).

128

Tab. 2: Objem financí schválených projektů (v mil. Kč) v jednotlivých oblastech podpory ROP podle okresů regionu Jihozápad k datu 3. 1. 2011

Objem financí

(mil. Kč) 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3.1 3.2 3.3

Celkový

součet

České Budějovice 1 360,9 70,2 772,6 21,4 305,6 360,3 77,9 169,1 98,0 119,0 373,7 1 178,6 306,9 72,0 5 286,2

Český Krumlov 21,7 2,9 39,7 44,5 16,0 58,6 40,0 24,8 541,3 111,4 10,0 910,8

Domaţlice 159,4 37,4 30,0 36,7 1,6 174,0 30,9 129,1 599,1

Jindřichův Hradec 22,9 141,0 263,6 68,9 61,6 43,7 164,9 32,2 1,0 799,8

Klatovy 598,2 3,4 168,7 195,6 52,2 53,3 976,7 189,5 125,3 31,1 2 393,9

Písek 59,8 2,3 30,0 40,8 74,6 12,9 96,0 33,4 85,3 68,5 503,7

Plzeň-jih 26,3 42,3 60,1 79,9 9,1 51,4 30,0 17,7 29,2 5,9 351,9

Plzeň-město 20,5 56,3 995,4 245,7 401,2 103,8 103,6 409,0 99,4 65,9 2 500,8

Plzeň-sever 164,8 20,5 115,0 21,3 60,2 162,7 58,1 9,5 32,1 644,0

Prachatice 418,3 2,9 44,4 49,7 7,4 55,0 14,2 181,1 47,6 820,6

Rokycany 35,3 61,3 21,4 20,4 78,0 20,1 15,7 42,1 11,9 306,3

Strakonice 55,0 3,1 38,8 15,8 16,0 22,6 33,7 373,1 70,5 22,9 11,3 662,9

Tábor 50,1 9,8 35,2 64,4 123,0 32,6 70,5 0,8 255,1 96,5 188,7 4,1 930,8

Tachov 44,7 18,8 114,9 148,9 76,7 9,9 16,2 10,3 91,4 22,5 554,4

Jihočeský kraj 1 988,7 91,2 837,9 21,4 674,7 360,3 649,1 302,7 331,6 388,2 1 074,3 2 318,3 778,1 110,7 9 926,9

Plzeňský kraj 1 049,1 99,1 995,4 539,6 245,7 477,3 326,1 637,8 481,5 1 171,7 861,8 328,1 125,1 7 338,2

Celkový součet 3 037,8 190,3 1 833,2 21,4 1 214,3 605,9 1 126,4 628,8 969,4 869,7 2 246,0 3 180,1 1 106,2 235,7 17 265,1

Pramen: MONIT.

Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje

certifikovány). Objem financí je definován jako celkový objem financí za projekty, který je uveden v ţádosti (včetně vlastního spolufinancování ţadatele a nezpůsobilých

výdajů).

129

Tab. 3: Monitorovací indikátory schválených projektů v jednotlivých prioritních osách ROP

NUTS II Jihozápad k datu 17. 2. 2011

Název indikátoru Měrná jednotka

Čistá

hodnota

Dosaţená

hodnota

Dosaţená

hodnota (%)

pri

ori

tní

osa

1

Délka nových místních (městských)

komunikací celkem Počet kilometrů 12,7 8,64 68,0

Délka rekonstr.místních (městských)

komunikací celkem Počet kilometrů 82,94 51,54 62,1

Délka nových silnic II. a III. třídy Počet kilometrů 522,23 10,34 2,0

Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Počet kilometrů 257,75 5,38 2,1

Počet koncepcí, studií a projektů zam. na

řešení rozvoje dopr. obs. v reg. Počet 3 2 66,7

Počet nově poříz. nízkopodlaţních vozidel

ve VD Počet 11 0 0,0

Počet nově pořízených ekologických vozidel

ve VD Počet 19 2 10,5

Počet nově pořízených voz.kolejové a

trakční dopr.ve VD Počet 26 6 23,1

Počet nových nebo rek.přestupních

terminálů ve VD Počet 69 36 52,2

Počet obcí zapojených do IDS Počet obcí 795 660 83,0

Počet nových či modernizovaných parkovišť

typu P+R Počet 1 1 100,0

Počet odstraněných bodových závad Počet 268 112 41,8

Počet upravených regionálních letišť Počet 1 1 100,0

Počty spojů VLD v reţimu závazku VS na

základě VŘ Počet 100 213 213,0

pri

ori

tní

osa

2

Plocha nově zaloţené nebo rekonstruované

veřejné zeleně Plocha v ha 18,80 6,01 32,0

Plocha objektů a území tvořících a

usnadňujících dopr. a komun. napojení Plocha v m

2 74 410,64 25 200,00 33,9

Plocha nově vybudovaných objektů pro

zdravotnictví Plocha v m

2 33 897,45 14 360,95 42,4

Plocha nově vybud. objektů - sociální sluţby Plocha v m2 11 718,74 1 604,63 13,7

Plocha reg./revit.obj. soc.sluţ.a zdr.péče-

města Plocha v m

2 20 028,52 7 354,12 36,7

Plocha reg/revit.objektů soc.sl./zdr. péče-

venkov Plocha v m

2 9 164,27 4 425,37 48,3

Plocha nově vybudovaných objektů pro

sluţby OVS Plocha v m

2 4 626,49 0,0

Plocha regen./revit.objektů pro sluţby OVS

- města Plocha v m

2 34 838,80 16 170,50 46,4

Plocha regen/revit.objektů pro sluţby OVS

(venkov) Plocha v m

2 32 397,09 24 620,77 76,0

Plocha nově vybudovaných objektů pro

vzdělávání Plocha v m

2 18 507,06 9 379,45 50,7

Plocha regen./revit.objektů určených pro

vzděláv. Plocha v m

2 44 813,20 20 053,72 44,7

Plocha regen./revital.objektů pro vzděl.

(venkov) Plocha v m

2 9 420,50 9 577,50 101,7

Plocha nov., rekonstr. n. modern. objektů

zař. předšk. mimošk. péče o děti Plocha v m

2 19 340,81 12 538,31 64,8

Plocha regener./revital. objektů ve městech

celkem Plocha v m

2 148 195,72 74 710,22 50,4

Plocha regener./revital.objektů ve Plocha v m2 40 799,76 16324,86 40,0

130

Název indikátoru Měrná jednotka

Čistá

hodnota

Dosaţená

hodnota

Dosaţená

hodnota (%)

venk.oblastech

Plocha regenerovaného a revitalizovaného

území celkem Plocha v ha 27,09 11,74 43,3

Plocha revit.nevyuţ.nebo zaned.areálů

brownfields Plocha v ha 8,29 5,73 69,1

Počet nakoupeného vybavení pro zvýšení

kvality sociálních sluţeb Počet 446 204 45,7

Počet nakoupeného vybavení pro zvýšení

kvality vzdělávání Počet 842 595 70,7

Počet nově oprav.kulturně-historických a

techn.památek Počet 1 0 0,0

Počet nově vytv.objektů obč. vyb. a vol.

aktivit Počet 1 1 100,0

Poč. nově vytv.PM v rámci proj.na

udrţ.rozvoj měst

Počet pracovních

míst 105 43 41,0

Počet nově vytvoř. prac. míst v rámci

projektů na udrţ. rozvoj měst - muţi

Počet pracovních

míst – muţi 23,5 6 25,5

Počet nově vytv. prac. míst v rámci projektů

na udr. rozvoj měst - ţeny

Počet pracovních

míst – ţeny 68,25 36 52,7

Počet nově vytv.PM-projekty na udrţ.rozvoj

venkova

Počet pracovních

míst 17 71,75 422,1

Počet nově vytv. prac. míst v rámci

projekt.na udr.rozvoj venk.obl.- muţi

Počet pracovních

míst – muţi 4,5 2 44,4

Počet nově vytv.prac. míst v rámci projektů

na udr. rozvoj venk.obl. - ţeny

Počet pracovních

míst – ţeny 18,5 13,75 74,3

Počet nově vytvořených pracovních míst pro

muţe

Počet pracovních

míst – muţi 31 15 48,4

Počet nově vytvořených pracovních míst pro

ţeny

Počet pracovních

míst – ţeny 90 102,75 114,2

Počet subj. spoluprac. v obl. veř. sluţeb v

rámci projektu Počet 2 0,0

Počet vytvoř.produktů pro orientaci a

směrování návštěvníků Počet produktů 29 18 62,1

Počet pořízeného zdravotnického vybavení Počet 382 352 92,1

Počet zdravot.zařízení nově vybav. spec.

přístroji Počet 283 11 3,9

pri

ori

tní

osa

3

Délka nově vybudovaných cyklostezek a

cyklotras Počet kilometrů 31,85 17,41 54,7

Délka nově vybudovaných stezek pouze pro

hippo a pěší Počet kilometrů 20,45 0,0

Délka nových a zrekonstruovaných vodních

cest Počet kilometrů 0,51 0,0

Délka rekonstruovaných cyklostezek Počet kilometrů 2,69 2,69 100,0

Plocha upr. veř. prostranství v památkově

chráněných územích Plocha v m

2 79966,56 27864,5 34,8

Poč. nových a zrek. zař. pro kongres. CR

celk. Počet 10 7 70,0

Počet doprovodných informačních systémů Počet 24 8 33,3

Počet komplex. úprav infrastruktury v

památ. chráněných územích Počet 15 10 66,7

Počet nov. a modern. zař. pro láz. a další

ozdrav. pobyty vč. výst. a moder Počet 5 3 60,0

Počet nov. a zrekonstr. zařízení pro kult.

vybavenost pro CR Počet 10 2 20,0

Počet nov.vytv.sluţeb na podporu cest.ruchu Počet 27 18 66,7

131

Název indikátoru Měrná jednotka

Čistá

hodnota

Dosaţená

hodnota

Dosaţená

hodnota (%)

Počet nově certifikovaných ubyt. zařízení v

CR Počet 41 8 19,5

Počet nově vybud.nebo zrekonstr.lůţek

celkem Počet 2 330 776 33,3

Počet nově vytv. PM - projekty na rozvoj

CR

Počet pracovních

míst 194,5 113 58,1

Počet nově vytvořených pracovních míst pro

muţe

Počet pracovních

míst – muţi 191,75 71 37,0

Počet nově vytvořených pracovních míst pro

ţeny

Počet pracovních

míst – ţeny 253,5 96 37,9

Počet nových a zrekonstr. přístavů a

přístavišť Počet 2 2 100,0

Počet nových a zrekonstr.sport.-rekreačních

zař.celkem Počet 57 30 52,6

Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet 44 24 54,5

Počet poř. vybavení na podporu nov. vyuţití

památk. chrán. objektů Počet 221 23 10,4

Počet upr. prostranství a pěš. zón ve vnitř.

územích lázeň. míst Počet 1 1 100,0

Počet vytv. propag. nebo market. produktů

pro CR Počet produktů 217 155 71,4

Počet vytvoř.produktů pro orientaci a

směrování návštěvníků Počet produktů 32 21 65,6

Počet zav. ICT v obl. řízení a propagace

cestovního ruchu Počet 32 23 71,9

Počet zrekonstr. sportovně rekreačních

zařízení Počet 13 6 46,2

Počet zrekonstruovaných památkových

objektů Počet objektů 48 19 39,6

Počet zrestaurovaných movitých kulturních

památek Počet 5 1 20,0

Pramen: MONIT.

Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5

(realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány). Čistá hodnota je definována jako

rozdíl výchozí a cílové hodnoty, tedy mnoţství nově vzniklých elementů. Dosaţená hodnota je údaj

charakterizující jiţ vytvořené hodnoty (na základě monitorovacích zpráv).

132

PŘÍLOHA 15: PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU Z ROP NUTS II JIHOZÁPAD ZA

OBDOBÍ 2007–2010

133

134

135

PŘÍLOHA 16: PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU Z ROP V KRAJÍCH ČR V OBDOBÍ 2007–2010

Tab. 1: Počty projektů cestovního ruchu z ROP v krajích ČR 2007–2010

Kraj

typ projektu – počet projektů

produkty

CR, jejich

marketing

a

propagace

ubytovací

zařízení

sportovně-

rekreační

infrastruktura

muzea,

galerie

kulturně-

historické

památky

pro

cestovní

ruch

cyklostezky,

lyţařské

trasy

lázeňská

infrastruktura rozhledny ZOO

turistická

informační

centra

technická

infrastruktura

pro cestovní

ruch

Celkem

Středočeský 22 10 14 12 6 19 1 4 88

Jihočeský 21 44 33 8 25 7 1 2 2 2 145

Plzeňský 27 14 10 16 13 2 1 1 1 1 86

Karlovarský 19 10 2 3 1 2 4 41

Ústecký 21 15 4 6 1 2 1 1 2 53

Liberecký 5 5 9 2 3 2 1 2 29

Královéhradecký 4 9 15 4 2 1 1 1 1 38

Pardubický 7 8 25 8 3 4 1 2 58

Vysočina 25 17 15 5 6 12 80

Jihomoravský 47 41 17 6 12 25 1 3 1 2 2 157

Olomoucký 10 22 38 16 7 28 3 1 3 2 130

Zlínský 6 21 31 4 4 17 1 1 1 86

Moravskoslezský 5 23 34 9 8 16 2 1 2 100

Celkem 219 239 247 99 91 136 16 9 8 16 11 1 091

% 20,1 21,7 23,2 8,8 7,8 12,8 1,5 0,8 0,6 1,6 1,1 100

průměrná cena 5,3 17,5 24,8 32,4 24,5 16,9 38 5,2 50,8 12 34,5

Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

136

Tab. 2: Finanční dotace pro projekty cestovního ruchu v ROP v krajích ČR 2007-2010 (mil. Kč)

Kraj

typ projektu – finanční dotace (mil. Kč)

produkty

CR, jejich

marketing

a

propagace

ubytovací

zařízení

sportovně-

rekreační

infrastruktura

muzea,

galerie

kulturně-

historické

památky

pro

cestovní

ruch

cyklostezky,

lyţařské

trasy

lázeňská

infrastruktura rozhledny ZOO

turistická

informační

centra

technická

infrastruktura

pro cestovní

ruch

Celkem

Středočeský 150,7 284,0 222,6 393,7 163,9 428,9 5,8 30,2 1 679,7

Jihočeský 68,8 521,4 721,2 106,5 380,6 54,6 14,8 11,1 61,3 3,9 1 944,2

Plzeňský 178,6 147,6 267,1 216,5 245,2 32,5 42,0 5,6 124,9 3,1 1 263,0

Karlovarský 70,2 209,6 178,3 126,9 114,9 179,7 177,8 1 057,3

Ústecký 72,9 372,1 336,0 971,6 150,1 76,8 67,1 16,5 73,6 2 136,7

Liberecký 37,5 127,2 144,2 24,7 97,8 12,4 6,4 64,5 514,6

Královéhradecký 40,0 292,6 660,3 160,0 102,6 154,0 31,7 8,9 57,2 1 507,2

Pardubický 30,1 223,7 662,1 216,9 54,8 62,8 49,0 18,2 1 317,4

Vysočina 111,8 203,2 336,5 127,5 121,2 349,5 1 249,6

Jihomoravský 191,7 634,7 363,5 66,1 318,3 198,7 2,2 7,4 45,0 77,1 58,8 1 963,6

Olomoucký 68,6 311,3 825,8 249,7 120,9 279,9 43,7 5,5 34,6 15,5 1 955,5

Zlínský 70,6 431,9 662,4 51,6 133,7 366,2 14,2 8,6 29,3 1 768,5

Moravskoslezský 98,6 369,7 611,4 264,4 104,0 184,3 19,6 67,6 109,6 1 829,0

celkem 1 190,0 4 128,8 5 991,3 2 976,1 2 107,9 2 226,4 584,5 43,9 366,2 192,3 379,2 20 186,5

v % 5,9 20,4 29,7 14,8 10,4 11,1 2,9 0,2 1,8 0,9 1,9 100,0

Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

137

Tab. 3: Finanční dotace projektů cestovního ruchu v ROP v krajích 2007-2010 (% rozloţení)

Kraj

typ projektu – finanční dotace (v %)

produkty

CR, jejich

marketing

a

propagace

ubytovací

zařízení

sportovně-

rekreační

infrastruktura

muzea,

galerie

kulturně-

historické

památky

pro

cestovní

ruch

cyklostezky,

lyţařské

trasy

lázeňská

infrastruktura rozhledny ZOO

turistická

informační

centra

technická

infrastruktura

pro cestovní

ruch

Celkem

Středočeský 9,0 16,9 13,3 23,4 9,8 25,5 0,3 1,8 100,0

Jihočeský 3,5 26,8 37,1 5,5 19,6 2,8 0,8 0,6 3,1 0,2 100,0

Plzeňský 14,1 11,7 21,1 17,2 19,4 2,6 3,3 0,4 9,9 0,3 100,0

Karlovarský 6,6 19,8 16,9 12,0 10,9 17,1 16,7 100,0

Ústecký 3,4 17,4 15,8 45,5 7,0 3,6 3,1 0,8 3,4 100,0

Liberecký 7,3 24,7 28,0 4,9 19,0 2,4 1,2 12,5 100,0

Královéhradecký 2,7 19,4 43,8 10,6 6,8 10,2 2,1 0,6 3,8 100,0

Pardubický 2,3 17,0 50,3 16,4 4,1 4,8 3,7 1,4 100,0

Vysočina 8,9 16,3 26,9 10,2 9,7 28,0 100,0

Jihomoravský 9,8 32,3 18,5 3,4 16,2 10,1 0,1 0,4 2,3 3,9 3,0 100,0

Olomoucký 3,5 15,9 42,2 12,8 6,2 14,3 2,2 0,3 1,8 0,8 100,0

Zlínský 4,0 24,4 37,4 2,9 7,6 20,7 0,8 0,5 1,7 100,0

Moravskoslezský 5,4 20,2 33,4 14,4 5,7 10,1 1,1 3,7 6,0 100,0

celkem v % 5,9 20,4 29,7 14,8 10,4 11,1 2,9 0,2 1,8 0,9 1,9 100,0

Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

Pozn.: Data v této příloze jsou vztaţena k 30. 6. 2010. Vzhledem k tomu, ţe schvalovací proces se v regionu Jihozápad oproti ostatním regionům minimálně o

půl roku zdrţel, byly pro reálnější srovnání pouţity pro Jihočeský a Plzeňský kraj údaje k 31. 12. 2010.