Gran Hermren

Akoli je termn interpretace hojn pouvn, jen zdka jeho uivatel uvede, co pesn jm m na mysli. Tak je mnohdy koat homonymie tohoto termnu efektivn komunikaci na pekku. Logik interpretujc formuli provd jist nco jinho ne literrn kritik pedkldajc novou, revolun interpretaci Hamleta. Dokladem toho, e interpretace nen jen nevinnm teoretickm podnikem nech jsou spory o interpretaci nboenskch text (viz draz na sensus litteralis u protestant versus katolickou preferenci sensus spiritualis) i prvn spory o interpretaci zkonnch norem, kde se rozhoduje o lidskch osudech, asto ivotech. Dvod, pro je peklad Hermrenova lnku nabdnut t slovenskmu a eskmu teni, je tedy zejm. lnek m malm zlomkem pispt kodstraovn rozlinch nedorozumn vtto zpraktickho hlediska zvan oblasti, je pokusem o vyjasnn vznamu/ termnu interpretace, a souasn co seenm pirozen souvis pedstavuje pokus rzn vznamy tohoto termnu odhalit a pokud mono je striktn oddlit. I kdy od zveejnn lnku uplynulo ji tm dvacet let, jsou podnty, kter pin, i problmy, na kter poukazuje, stle vcentru pozornosti mnoha filosof i estetik. Za vechny lze uvst Umberta Eca, nap. jeho znmou knihu Limits of Interpretation (Bloomington 1990) i do sloventiny peloenou knku Interpretation and Overinterpretation (Interpretace a nadinterpretace, Bratislava 1995), kter je zznamem spolench pednek Eca,Richarda Rortyho, Jonathana Cullera a Christine Brooke-Roseov.

Hermrenv lnek tematicky i metodicky navazuje na vORGANONU F 4/2001 zveejnn peklad lnku Franka Sibleyho Estetick pojmy a podobn jako tento prokazuje plodnost aplikace metod analytick filosofie.

Rostislav Niederle

Gran Hermren

Interpretace: typy a kritria

1. vod

Kad rok se vydv mnostv knih (lnk, antologi, monografi) vteorii a o teorii interpretace. Dosud nic nenaznauje, e by tento zjem upadal. Naopak se domnvm, e meme oekvat dlouhodob zkoumn, zejmna tam, kde se stkaj hermeneutika, fenomenologie a analytick filosofie jazyka.

Nejnovjmi antologiemi jsou Meaning and Understanding a Text und Applikation. Ob tyto publikace se navzjem zsadn li. Zposlednch monografi bych mohl zmnit Art and Philosophy Josepha Margolise a Interpretation Petera D. Juhla, ob sbohatmi odkazy na relevantn literaturu. Tyto dv posledn zmnn knihy jsou navsost zajmav tm, e na mnoho fundamentlnch problm vyjaduj nesluiteln nzory. Ob se vmnohm rovn odliuj od zmnnch antologi. Krom tchto nedvno probhla zajmav vmna nzor na interpretaci mezi Laurentem Sternem a Nicholasem Wolterstorffem. To ve naznauje, e tento problm m do svho vyeen jet daleko; ani vzkladnch bodech nebylo dosud dosaeno shody.

Je-li to, co km, sprvn, mlo by ns to vst ktomu, abychom pezkoumali nkter fundamentln problmy tkajc se interpretac; a j se vtomto lnku soustedm na interpretan kritria. Existuj njak kritria, sjejich pomoc je mon odliit sprvn interpretace od nesprvnch? A co vtomto kontextu znamen sprvn? Tyto otzky vedou k mnoha zajmavm teoretickm problmm, kter se tkaj podstaty interpretac. Ze zjevnch dvod jsou t klov dleit pro badatele a kritiky, kte interpretuj a kritizuj dennodenn.

Mlo by se pipomenout, e jist badatel vhermeneutice, jako je Hans-Georg Gadamer, nechtj klst dn pravidla, ani navrhovat dn kritria pro interpretaci nap. literrnch text, zatmco jin jako jsou Schleiermacher, Betti, Hirsch metody a kritria navrhuj. Zatmco nkte teoretici interpretace jsou relativist a historicist (Heidegger, Gadamer), jin takovm idem vehementn oponuj (Hirsch). Na to chci upozornit proto, abych ukzal, jak se vtomto bod odliuj nzory badatel. Vtina teoretik samozejm souhlas, e vechny interpretace nejsou stejn dobr i stejn patn, je vak pro n obtn ci, co odliuje dobrou interpretaci od patn.

Abychom mohli racionln mluvit o kritriu interpretace, nesta jen rozliovat mezi rozdlnmi monmi kritrii. Stejn tak je podstatn rozliovat mezi rozdlnmi typy interpretac a zkoumat jejich vzjemn vztahy. Mezi jinmi vcmi musme uvaovat monost, e se pouvaj (sten) rozdln kritria, i by se pouvat mla, kdy se navrhuj, ovuj a kritizuj rozdln typy interpretac. Analogicky to me bt tak, e jedno urit kritrium m, a mlo by mt, rznou vhu, uvauj-li se rozdln typy interpretac.

Vnsledujcm nejprve pojednm nkter obecn teze o interpretaci, sloitost pojmu interpretace a nkter rozdln typy interpretac. Nato se pokusm stanovit kritria interpretace a argumenty, ktermi lze podpoit i kritizovat navren interpretace. Pokraovat budu diskus vztah mezi typy interpretace a kritrii (argumenty). Je mon je kombinovat? Jak? Mohou se navzjem dostat do konfliktu? Jak by se mly ppadn takov konflikty eit?

2. Nkter obecn teze

Bhem poslednch desetilet rozili filosofov a literrn teoretici o interpretacch mnoho obecnch tvrzen. Pedpokldejme, e se obhajuje, (1) e interpretace maj vdy a nutn rys (, a (2) e lze ve skutenosti nalzt pklady interpretac s (.

Me to bt napklad tvrzen, e interpretace vdy mohou (i nikdy nemohou) bt pravdiv i sprvn, e vdy obsahuj (i nikdy neobsahuj) i implikuj dleit pravdy o lidskm ivot, e maj vdy za nsledek explikaci njakho vznamu, e se vdy tkaj (i nikdy netkaj) intenc osoby, jej text i in se interpretuje, nebo e interpretovan text se vinterpretaci vdy aplikuje (i nikdy neaplikuje) na interpretovu vlastn situaci.

Obecn teze takov interpretace, jak byla zmnna ve, byla zpracovna a rozebrna badateli jako jsou Monroe Beardsley, Hans-Georg Gadamer a James Hamilton. Pinejmenm prima facie se zd zcela jasn, e vechny pravdiv bt nemohou. O nkter znich se zd, e si navzjem protie. Kdyby vak mly (alespo sten) rozdln rozsahy aplikace, pak by vzjemn kontradiktorick bt nemusely. Vdalch odstavcch budou rozebrny dv zonch obecnch tvrzen o interpretaci a nsledn si hodlm pipravit cestu pro diskusi o jejich rozsahu aplikace tak, e rozlim mezi rozdlnmi typy interpretace.

Samozejm je zde vdy pokuen vybrat pklady tak, e obecn tvrzen, kter obhajujeme, se osvd jako sprvn. Pedpokldejme nyn, e se tvrd, e vechny interpretace vykazuj (, avak ve skutenosti lze nalzt pklady interpretac, kter tento rys ( postrdaj. Jak zvry se ztoho maj vyvodit? Monosti jsou tyto:

(1) interpretace s ( jsou prv jeden typ interpretac mezi nkolika jinmi;

(2) interpretace bez ( jsou nutn nepln jsou to vak interpretace;

(3) interpretace bez ( nejsou podle definice interpretace a je zavdjc je tak nazvat;

(4) interpretace bez ( nejsou dobr interpretace; i kdy to jsou interpretace.

Osobn se piklnm kmonosti (1), a to zdvod, kter strun objasnm.

Samozejm je snadnj tvrdit obecnou a netriviln tezi ve prospch toho, e interpretace vdy a nutn vykazuj (, kdy se jako na vchodisko odvolme jen na zk vbr pklad, napklad na souasn interpretace avantgardnho divadla. Protoe jsem se zde rozhodl neomezovat se jen na interpretace literrnch text, zvr (1) se mi zd, alespo zpotku, pirozen. Na tto poten rovni by prost bylo pedasn klst njakou striktn definici interpretace, a nsledn tuto definici pouvat kvyluovn monch protipklad a obhajovat zvr typu (3). Takov definice by sama musela bt obhjena, a to nelze uinit, dokud se zde neprovedou pslun zkoumn.

Samozejm je nutn mt njakou (alespo vgn) ideu stran toho, co mezi interpretace potat, kdy takov zkoumn zanme. Takovm pirozenm vchozm bodem se zd bt to, o em se bn mluv jako o interpretaci. Zkladnm pedpokladem pak samozejm je, e pirozen jazyk, i kdy nikoli neomyln, dv hrub vchodisko, u nho nae pokusy porozumt svtu a praxi rznch skupin, vetn badatel a kritik, mus zat. Pak bychom se mli soustedit na typick pklady, uvidt to, co je-li nco takovho maj spolenho, a alespo zpotku se mn zajmat o pesn rozhran mezi odlinmi typy a pojmy. Tmto zpsobem bychom se mli zamit na ohnisko pojm, nikoli na jejich periferii.

Takov zkoumn pak me ukzat, e prv idea obecn teorie interpretace je nemon prost proto, e to, o em se mluv jako o interpretacch, se natolik navzjem li, e to nen mon sjednotit do jedn jedin teorie e je teba mon nkolika rozdlnch teori interpretace. Jako vchodisko tud nepedpokldm dn pesn pojem interpretace, prv proto, e je problematick, zda takov pesn pojem vbec existuje.

Msto toho se zde budou potat mezi interpretace rzn texty a aktivity, jako jsou Panofskho interpretace gotick architektury, interpretace mt Indin severozpadn Ameriky, interpretace vznamu evangeli, skryt vznamy komplexu symbol Picassovy Minotauromachie 1935, interpretace zlomk preskratovskch filosof, lkaova interpretace pznak jeho pacienta, Hamletova interpretace od Laurence Oliviera, Glenna Goulda interpretace Bacha, politick interpretace nedvnch udlost vAfghnistnu i Polsku, Freudova interpretace sn atd.

Abych to shrnul: mm-li na mysli pklady interpretac, je to spe irok paleta text a aktivit. Jestlie se tyto pklady navzjem v podstatnch rysech li, co myslm ano, dal bych pednost mluven o odlinch typech interpretac, spe ne vtto poten fzi vyvozovat zvry typu (2), (3) i (4). Jet ne se vak obrtm ke specifickm problmm stran rznch typ a kritri interpretac, krtce pojednm dv zobecnch tez o interpretacch, kter byly zmnny na zatku tto kapitolky.

3. Interpretace a aplikaceProtoe se Gadamerovm idejm o interpretaci vnovalo nedvno vEvrop i Americe tolik pozornosti, pojednm zde krtce to, co chpu jako jednu zvznanch a originlnch otzek teorie interpretace: tvrzen, e porozumn textu vdy a nutn (v jistm smyslu) vyaduje aplikaci interpretovanho textu na osobn situaci interpreta: dass im Verstehen so etwas wie eine Anwendung des zu verstehenden Textes auf die gegenw(rtige Situation des Interpreten stattfindet. Jinmi slovy: aplikace se chpe jako paradigmatick pklad interpretace, a interpretace, kter takov rys postrdaj, jsou bu nepln, nebo chud interpretace, nebo to nejsou vbec interpretace.

Prozkoumn nkolika jednotlivch ppad vak nepochybn napov, e vztahy mezi pojmy interpretace a aplikace jsou sloitj ne je z Gadamerova een patrn.

(1) Dejme tomu, e jste ml velice zmaten sen. Protoe mte pocit, e ten sen pro vs me bt njak dleit, zapete jej a spojte se sodbornkem na interpretaci sn. Ten v text te a klade mnoho otzek stran va osobn situace. Pak navrhne interpretaci toho snu. Zde se zd zcela absurdn tvrdit, e interpret aplikuje text o tom snu svoji vlastn situaci, nebo e to mus udlat, aby mu porozuml vtip celho podniku je vaplikaci toho snu na vai situaci.

(2) Dejme tomu, e se zpravodajsk dstojnk bhem vlky nhodou zmocn kdovan zprvy zneptelsk frontov linie do hlavnho stanu neptele. Po hodinch marn snahy je kd nhle rozlutn: zprva obsahuje hlen o obtech a d vce mu, steliva a jdla. Vjakm smyslu je sprvn a vysvtlujc ci, e onen zpravodajsk dstojnk, aby porozuml tomu, co te, to mus aplikovat na svoji vlastn situaci neboli popsat cel proces dekdovn pomoc aplikace auf die gegenw(rtige Situation des Interpreten?

(3) Analogicky me prvn zstupce, interpretovat njak zkon, aby ho aplikoval na dl problm nikoli na jeho vlastn osobn situaci, nbr na situaci jeho klienta, nebo je dn, aby pedem uril, co se stane, kdy si jeho klient vybere ten i onen postup. Jak zdraznil Ekelf, existuje mnoho ppad, kdy soudce interpretuje prvn text a pak, na zklad nap. vah o uitenosti pravidel, rozhodne, zda na jednotliv ppad tento text aplikovat. Zde se interpretace a aplikace pojmov li; operace aplikace pedpokld, e se textu u porozumlo.

(4) Nakonec porovnejme nkolik interpretac filosofickch zlomk i tez nap. Herakleita, Descarta i Hegela. Kdy filosofov navrhuj njakou novou interpretaci, vyuvaj asto souasnho chpn a povsti interpretovanch, aby tak o tyto fragmenty i teze maximalizovali zjem. Pounm (a diskutovanm) pkladem je Hintikkova znm interpretace Descartova Cogito, ergo sum, kter jako vchodiska pouv souasnou teorii mluvnch akt. Jen st je sprvn tvrdit, e kdy tuto interpretaci navrhuje, aplikuje Hintikka Descartovu tezi na svoji vlastn situaci.

Take existuje nkolik pklad, kter naznauj, e se musme vzdt obecn teze, podle n porozumn textu vdy a nutn vyaduje aplikaci na situaci interpreta. Na tomto mst by se mohlo namtnout, e ony tyi ve uveden ppady se od interpretac umleckch dl hluboce li, a navrhnout, e Gadamerovu teorii lze zachrnit tm, e ji doprovodme takovmi omezenmi, e nebude aplikovateln na tyi ve zmnn druhy ppad.

A u vak budou vsledn vztahy mezi interpretacemi literrnch dl a tymi ve zmnnmi ppady jakkoliv, sm Gadamer bohuel explicitn tvrdil, e jeho teorie je aplikovateln rovn na nap. interpretace prvnch text. Zvr tto diskuse je zejm ten, e je hluboce pochybn, slab eeno, zda obecn teorie interpretace, kter by obsahovala vechny druhy interpretac, je mon a douc.

Je-li hledn takov obecn teorie zavdjc, mlo by to mt zajmav dsledky pro problmy stran toho, jak kritria a argumenty jsou pi pojednvn zvltnch navrhovanch interpretac relevantn. Jestlie existuj odlin (a snad se i zsti se pekrvajc) pojmy interpretace, meme oekvat, e nalezneme rznost kritri a argument a relevance takovch kritri a argument se me ppad od ppadu spouitm typem interpretace rznit.

4. Interpretace a pravdy o lidskm ivotNkdy se tvrd, e poadujeme kritick interpretace, kter nm pomhaj porozumt dlu tak, e vidme, jak se dlo snoub, i nesnoub, s naimi ivoty. Jde zejm o tu ideu, e interpretace, nebo alespo dobr kritick interpretace, tvrd i naznauj nkter dleit pravdy o lidskm ivot, Je vak otzka, zda to plat pro vechny interpretace nebo jen pro urit typy interpretac. Sm se piklnm ktomu druhmu zdvod, kter budou uvedeny dle.

Tezi, kterou zde pojednvme, lze klst rovn takto: existuje vce ne nhodn spojen mez tm, kdy ekneme, e njak interpretace je vrohodn, sprvn, objasujc, esteticky hodnotn, ppustn atd., a tm, kdy mluvme o vcech lidskho ivota, kter jsou pravdiv. Abychom nahldli, jak to jsou problmy, mohlo by tuto tezi formalizovat:

(1) A-ova (nap. Stollova) interpretace X textu Y (nap. Hamletova otlen) je vrohodn, esteticky hodnotn atd.

(2) Tvrzen p je pravdiv o lidskm ivot, obecn nebo vna nynj situaci.

(3) Spojen mezi vroky (1) a (2) nen ist nhodn i empirick je vnjakm smyslu nutn.

Problm je nyn tento: jak stanovit platnost (3)?

Vrok (2) jist nevyplv zvroku (1). Pak by to mohlo svdt ktomu, abychom pidali zvltn premisy, nebo zavedli omezen rozsahu promnnch X, Y a p, nebo interpretovali nutnost normativn i se pokoueli tyto strategie njak kombinovat. Jak pravdy o lidskm ivot? e zan a kon? Zde by se mlo zpozorovat nebezpe, e by urit omezen uvalen na p nebo na X (nebo na oboje) mohla (3) trivializovat nebo je vyprzdnit.

Dejme tomu napklad, e defininm oborem p nejsou dn pravdy o lidskm ivot, nbr je omezena na ty pravdy, kter mohou slouit jako vchodisko, kdy chceme rozliit mezi hodnovrnmi a non-hodnovrnmi (atd.) interpretacemi. Pak mezi (1) a (2) skuten existuje spojen, ale cena za stanoven takovho spojen je vysok: (3) pestv bt kontroverzn a vzruujc. Analogicky pedpokldejme, e defininm oborem X nen dn speciln interpretace, ale e jeho rozsah je omezen prv na ty interpretace, kter reflektuj zleitosti lidskho ivota, zleitosti, kter vyjadujeme vtvrzench nebo bychom je vtvrzench vyjadovat mohli , a kter povaujeme za pravdiv i pravdu tvrdc. Pak se njak spojen skuten zakld, cena za to je vak zejm stejn vysok jako vpedchozm ppad.

Pravdae, je zde vdy monost reinterpretovat nutnost normativn. Tato teze se pak rovn implicitnmu doporuen kritice i skrytmu kritriu, podle nho lze odliit dobr interpretace od patnch. Ale prv tak jako meme mluvit o patnch umleckch dlech, ani bychom se dopoutli kontradikce, mus bt mon mluvit o patnch interpretacch, ani bychom se dopoutli logickch kiks. Je tedy podstatn rozliovat mezi kritrii, jejich pomoc meme ci, zda X je i nen interpretac, a kritrii, jejich pomoc rozhodneme, zda X je i nen dobr interpretace.

Ztoho, jak se mi zd, plyne zvr, e existuj typy interpretac nm pomhaj porozumt dlu tak, e vidme, jak se dlo snoub, i nesnoub, s naimi ivoty, nebo kter obsahuj i naznauj dleit pravdy o lidskm ivot. Rovn se ale zd jasn, e toto neplat pro vechny druhy interpretac. Omezen i pdavn premisy, jich je teba pro stanoven (3), nemohou bt zaloeny na jazykovch zkladech (to znamen jak jsou slova vargumentu dajn pouvna i jak jsou definovna ve slovncch). Nelze je zaloit ani na zkladech sociologickch (tento argument se uchyluje kpopisu kritick praxe), ani na zkladech normativnch (kdyby byl tento argument pijat, zlepilo by to souasnou kritiku).

Ovem, bylo by mon transformovat ve nastnn argument na nsledujc normativn tezi:

mlo by tomu bt tak, e k-li nkdo, e jednotliv interpretace je pravdiv i esteticky hodnotn, k tm, e tato interpretace obsahuje i naznauje dleit pravdy o lidskm ivot.

Zde bychom si mli povimnout dvou vc. Za prv je to teze o tvrzench o kritickch interpretacch, nikoli o kritickch interpretacch samotnch. Za druh, kdy uvauji Panofskho slavnou interpretaci Poussinova obrazu Et in Arcadia Ego, pak kdy se ti, jak dleit pravdy tkajc se lidskho ivota obsahuje i naznauje, jsem vkoncch.

Na zvr, i kdybych ml pro ve zmnnou normativn tezi ve zvltnch ppadech velk pochopen a dokonce jsem byl ochoten tvrdit, e tato definuje dleit typ kritiky, nezobecnil bych ji tak, e by se aplikovala na vechny druhy interpretac.

Nechci kat ani naznaovat, e je nemon, e by nemohla existovat jin interpretace nutnosti, nebo e by nkdo jin vbudoucnu nebyl schopen navrhnout takovou interpretaci nutnosti, kter by pomohla stanovit (3) bez toho, e by ji uinila triviln i przdnou. Kdyby se to udlalo, mlo by to zajmav dsledky pro logiku kritiky. Dokud tohoto nebude dosaeno, je patrn ve uveden prozatmn zvr odvodnn.

Strun pojednn dvou obecnch tvrzen, kter byly o interpretacch nedvno uinny, naznauje, e by mohlo stt za to podvat se bl na distinkci mezi deskripcemi a interpretacemi, a zejmna rozliovat mezi nktermi odlinmi typy interpretac.

5. Deskripce, analza a interpretace: pedbn poznmkyNa vod krtce uvaujme schematick tvrzen

X interpretuje Y jako Z,

kter budu pouvat a dle rozvjet vnsledujc kapitolce. Co je zde Y? Kdyby nebylo mon stanovit njak rozdl mezi deskripc a interpretac, vedlo by zmnn schematick tvrzen knekonenmu regresu: museli bychom pedpokldat, e existuje njak Y*, kter X interpretuje jako Y a e existuje Y**, kter X interpretuje jako Y* a tak dle.

Je zjevn obtn stanovit pesnou hranici mezi deskripc, analzou a interpretac, a pesn hranice natst nen ani mon, ani douc. Pesto ale budu pedpokldat, e jakousi hranici zde lze stanovit. Abych se vak vyhnul potm slogickmi pozitivisty pi uvdn jasnch, nekontroverznch pklad observanch tvrzen i protokolrnch vt, je nutn urit bli uren uvst hned na tomto mst.

Tato hranice je napklad pragmatick a relativn ke kontextu; nen ostr a dan jednou provdy. Rovn je relativn klidsk bytosti suritm perceptulnm strojm. Co je vjednom kulturnm a obrazovm kontextu deskripce, me bt vjinm kontextu interpretace a naopak. Pedevm bych rd zdraznil, e nepedpokldm, e interpretace jsou zaloeny na presupozicch a obeznmenosti svce i mn obsanmi systmy pravidel, zatmco deskripce na presupozicch a takovm poznn zaloeny nejsou.

Kpopisu vzjemnch vztah deskripc a interpretac lze pout pojem vidn-jako (seeing-as), kter jsem dosti obrn pojednal jinde. Zpragmatickho pohledu je douc interpretace, kdy ne zcela rozumme tomu, co vidme i teme, kdy je njak innost, text i obraz, pli sloit na to, aby byly pochopeny, kdy to vypad, e jsou nekoherentn, e jsou vnich trhliny i Unbestimmtheitsstellen, e jsou vceznan, e mus bt tak i onak doplnny, aby dvaly smysl.

Umleck dla vyaduj interpretaci ztoho prostho dvodu, e jsou (ontologicky) oteven vtom smyslu, e jejich kvality a vlastnosti nejsou jednou provdy fixovny. To je zejm zejmna vperformativnm umn. Stejn jako nememe nakreslit trojhelnk obecn, nememe zahrt Mozarta i Chopina obecn partitura pro vkonnho umlce obn uritou svobodu, kterou mus, lpe i he, vkadm proveden vyut. Me bt zajmav prozkoumat, zda a nakolik se umleck dla vtomto ohledu odliuj od jinch druh innost, text a obraz.

Uvaujme nyn notoricky znm obrzek kachnakrlk. eknete-li Te ho vidm jako kachnu, sotva ho interpretujete; spe popisujete, co vidte, i kdy mnoh vci, vtom co kte, pokldte za samozejm. Deskripce pedpokldaj, mimo jinch vc, selekci: pln deskripce neexistuje. Jestlie vak ty ry pedstavuj njak problm a my musme ry na pape doplnit o pdavnou informaci i vytvoit uritou konstrukci, abychom je byli schopni uvidt jako kachnu, pak by bylo pirozenj mluvit o interpretaci. Kdy tedy pojednvme, co ta kachna znamen nebo zastupuje, je to jist spjato sproblmy interpretace.

Vdal kapitolce uinm prvn krok kanalze interpretac, a nsledn se nebudu omezovat na interpretace umleckch dl.

6. Sloitost pojmu interpretaceInterpretace mohou bt vce i mn sloit, vce i mn abstraktn, vce i mn obsan, vce i mn urit, mohou bt o rznch vcech. Pedevm je dleit si uvdomit, e samotn termn interpretace je vgn a vceznan; interpretace se patn interpretuje.

Nejprve bychom mli samozejm rozliit mezi interpretacemi jako procesem a interpretacemi jako vsledkem tohoto procesu. Vprvnm ppad se termn interpretace pouv, abyreferoval knjak aktivit vuritm ase na uritm mst. Vdruhm ppad se vak pouv, aby referoval nap. knjakmu eseji i literrn kritice. Poadavek otevenosti, trvn na dleitosti Vor-Verst(ndniss a takzvanho hermeneutickho kruhu (kter podle mho nzoru vbec dnm kruhem nen), to ve se tk procesu interpretace.

Vnsledujcm se pokusm navrhnout analzu interpretace. Bude uiten zat nsledujcm schmatem:

X interpretuje Y jako Zpro U za elem V.

Toto schma nasvduje tomu, e pojem interpretace je velmi sloit. Naznauje, e by mohly bt dobr dvody rozliovat mezi autorem interpretace (promnn X), pedmtem interpretace (promnn Y), hlediskem interpretace (promnn Z), adrestem interpretace (promnn U) a zmr interpretace (promnn V). Ve zbvajc sti tto kapitolky tyto promnn strun charakterizuji.

1. Autor interpretace. Kdo interpretuje? Mohou to bt rzn lid, napklad (a) filologov, (b) psychoanalytici, (c) politit komenttoi, (d) literrn kritici, (e) filmov reisi, (f) hudebnci, (g) lkai, (h) zpravodajt dstojnci, (i) historici, (j) prvnci, (k) teologov, (l) kazatel, (m) historici umn atd. Uveden seznam jist nen pln. Nen nikterak zejm, e vechny tyto skupiny interpret provdj podobn aktivity navzdory tomu, e kreferenci na to, co dlaj, pouvme stejn slovo (interpretace). Naopak, jsou dobr dvody se domnvat, e v interpretanch aktivitch onch osob jsou podstatn rozdly. Tyto rozdly jsou takov, e me bt nejen jeden, ale hned nkolik odlinch, i kdy vce i mn zce pbuznch, pojm interpretace.

2. Pedmt interpretace. Co se interpretuje? Rovn na tuto otzku je mnoho odpovd. Mohou to bt napklad (a) sny, (b) udlosti, (c) vzorce, (d) mty, (e) vci, (f) schmata, (g) obrazy, (h) zmry, (i) formule, (j) slova, (k) vty, (l) promluvy, (m) texty nebo sti ehokoliv z uvedench skupin. Tak jako pedchoz seznam si ani tento nein nrok na plnost. Odlin pedmty interpretace lze nkolika zpsoby systematizovat, napklad spouitm njak klasifikace rznch znak jako vchodiska. Krom toho lze vechny zmnn skupiny dle vyjasnit tak, e uvedeme dal rozdly. Existuj rozlin vzorce, texty a innosti abych zmnil jen ty nejvznanj ppady , kter lze popsat a klasifikovat mnoha zpsoby; kritrium identity pro n nen ani zdaleka jasn. Prv pojem textu, jak zdraznili Paul Ricoeur, Stanley Fish a jin, je rovn vmnoha ohledech problematick a tot plat i pro pojem innosti. Badatel, kte interpretuj t text (innost, udlost), se mohou zamovat na rozdln aspekty pedmtu interpretace. Interpretaci in monou, douc i nutnou mnoh odlin rysy takovho pedmtu: vskyt nesrozumitelnch i mnohoznanch prvk, mnohoznanch struktur (postava-pozad, kachna-krlk atd.), mezer a vynechvek a tak dle.

3. Aspekt interpretace. Pedmt interpretace je interpretovn jako co? Jinmi slovy, jak je vuvedenm schmatu vztah mezi promnnmi Y a Z? Pedmt interpretace lze zejm nahldnout a popsat zmnoha rozdlnch hledisek. Odpov na uveden otzky, paklie je mon ji podat, je obtnj ne odpovdi na otzky po pedmtu a autorech interpretace. Mimo jin lze rozliovat mezi nsledujcmi aspekty: (a) peklad: Y je interpretovno jako synonymn se Z, (b) Strukturace: Y je interpretovno jako organizovan podle principu Z, (c) kontextualizace: Y je interpretovno jako soust irho celku Z, (d) vysvtlen: Y je interpretovno jako znak Zi jako nco, co dky Zvzniklo, (e) obsah: Y je interpretovno jako analogick se Z, (f) redukce: Y je interpretovno jako odlin od Z, (g) konkretizace i rekonstruovno : Y je vysvtleno na pkladu Z, (h) demytologizace: Y je interpretovno tak, e obsahuje i implikuje non-mytologickou zprvu Z, (i) aplikace: Y se aplikuje na situaci i ppad Z, (j) proveden: Y je ztvrnno i provedeno jako Z, (k) doplnn: Y je interpretovno jako Z na zklad doplujc informace (kter nen obsaena vY) osoby X, (l) korektura: Y je interpretovno tak, e obsahuje slova Z, (m) dedukce: Zin explicitnm to, co logicky vyplv zY .Tento seznam aspekt lze rzn doplovat a systematizovat, avak plnost nen sama o dob clem; dleit je uvdomit si, jako sloit je pojem interpretace a jak rozmanit jsou aktivity, kterm se k interpretace.

4. Adrest interpretace. Pro koho se interpretuje? Nen nutn se domnvat, e kad interpret m svoji zvltn skupinu lid, pro n interpretuje nebo e takov skupina je mimodn homogenn. Takov skupiny mohou zahrnovat (a) leny porot, (b) nvtvnky chrm, (c) advokty, (d) pacienty, (e) tene literatury, (f) studenty choreografie, (g) filmov divky, (h) hudebnky, (i) hudebn posluchae, (j) rzn badatele, (k) knze, (l) sttn ednky, (m) politiky, atd. Kdy lovk ihned neporozum, je teba interpretovat. Co je vak pochopiteln pro jednu osobu i skupinu, nen vdy pochopiteln pro druh. Adresti maj rozdln sumy znalost, zjm, poteb, norem a hodnot. Aby nap. porozumly njakmu obskurnmu textu i obrazu, budou rzn osoby a skupiny vyadovat rzn informace. Kdy se zkoum navrhovan interpretace, je tedy podstatn vslovn urit, kdo jsou oni adresti.

5. Zmr interpretace. Jak je zmr navrhovan interpretace? Zde je mon vyjmenovat zmry, kter lze vmnoha ppadech navzjem kombinovat vnkterch ppadech jsou vak nesluiteln. Zmrem interpretace me bt napklad (a) rekonstruovat pvodn podobu partitury, textu i malby, (b) uinit text (obraz atd.) srozumitelnm, (c) rekonstruovat historick proces, (d) vysvtlit minul dje, (e) pedvdat budouc dje a udlosti, (f) upozornit na struktury a procesy vpozad, (g) zapsobit na soudy a hodnocen adresta, (h) presentovat zkladnu pro rozhodnut, kter m bt uinno, nap. soudem, (i) osvtlit souasn osobn, morln i sociln problm, (j) objasnit ideje a hodnoty panujc ve spolenosti autora textu (obrazu atd.), kter je interpretovn, (l) stanovit bezespornost a souvislosti, (m) osvobodit a emancipovat adresta, (n) ukzat, pro je pedmt interpretace (sprvn) povaovn za velk umleck dlo, atd.

Ti, kdo si rdi pohrvaj skombinacemi, mohou uveden rozlien snadno kombinovat ve schmatu tohoto typu:

1234

a

b

c

a nsledn pomoc k, kruh nebo tverc (i rznobarevnch teek) jednotn kombinace zaznamenat. Z toho by se mlo ukzat, e existuje velmi mnoho zsti se pekrvajcch pojm interpretace. Zde vak toto schma kompletovat nebudu znedostatku msta to musm ponechat na teni. Msto toho upozornm na nkter bn kombinace, nkter bn typy interpretac.

7. Nkter typy interpretacZa pedpokladu, e A a B jsou dv interpretace, za jakch podmnek bychom mli bt schopni ci, e A a B pedstavuj odlin typy interpretac? Jinmi slovy, jak jsou kritria identity typ interpretac vtomto kontextu? Moje intuitivn pedstava je prost ta, e A a B pat do rozdlnch typ, jestlie maj rozdln vznamy a ovuj se rozdlnmi metodami. ili interpretace autorova zmru pat jasn do zcela odlin kategorie ne, eknme, interpretace jazykovho vznamu anonymnho textu. Toto kritrium nen pesn, co se uke, kdy budeme uvaovat obt pi specifikaci preciznho kritria stejnosti vznamu. Doufm vak, e pro moje omezen cle je dostaten jasn.

Abychom se vyhnuli nedorozumn, mlo by se t zdraznit, e mj vklad si nein nrok na plnost. Je docela dobe mon klasifikovat na zklad rozdl napklad mezi odlinmi umleckmi nry, mezi interpretacemi film, dramatu, architektury, poezie atd. Tyto rozdly se vak k srozdly mezi odlinmi typy, kter ne nastnm; a moje obecn hypotza je, e uvnit nap. interpretac filmu i dramatu je mon nalzt pklady mnoha typ interpretace, kterou pojednm ne.

Take vtto kapitolce prost sepu a okomentuji nkolik metodologicky zajmavch typ interpretac. Kdy Nov kritika (New Critics) tvrdila, e literrn kritika by se mla soustedit na dkladn ten (close reading) textu a vzdt se biografickch informac, pak to, co navrhovala, by se mohlo popsat takto: tvrdili, e jeden typ interpretace (v mm smyslu) by ml bt nahrazen jinm.

Po tchto pedbnch poznmkch navrhuji, abychom rozliili mezi nktermi typy interpretace, kter je podle mho nzoru vsituaci, kdy hledme kritria interpretace, obzvlt dleit udret oddlen. Znovu chci zdraznit, e tento seznam a ne uveden komente si nein nrok na plnost. Abych uetil msto, soustedm se na interpretace text.

1. Korektura. Interpretace poruenho i kryptickho textu za elem rekonstrukce textu pvodnho. kolem me bt napklad rekonstruovat pln a koherentn text zvn pokozench fragment, doplnit star hebrejsk text samohlskami a interpunkc, rekonstruovat originln text rozhlasovho vysln, kter byl peruovn hlukem, i obecn rekonstruovat originl na zklad dostupnch filologickch a archeologickch doklad. Pokud se interpretace text te, zn zkladn otzka takto: Jak slova a vty obsahoval originl?

2. Jazykov (smantick) interpretace. Kdy u byl eventuln poruen i kryptick text rekonstruovn, je na interpretovi, aby zjistil, co znamen. Zlogickho hlediska jsou korektury a smantick interpretace dva odlin koly. Prakticky vak jsou ve vzjemnm vztahu; navren korektura je odmtnuta, jestlie nepispv smyslu textu. Abychom vak byli schopni takovou praxi analyzovat, musme rozliit mezi korekturami ve popsanho typu a interpretacemi slov a vt podle syntaktickch a smantickch pravidel (gramatiky, slovnku, frazeologie). Standardn procedurou je zde peklad i parafrze toho, co m bt peloeno. ili zkladn otzkou je: co znamenaj slova a vty, kter konstituuj originln text?

3. Interpretace autorskho vznamu. Zde je kolem interpretovat, co autor textem vyjdil vjedinen situaci, i co mnil umlec obrazem, kter namaloval. ili tento model nen interpretac slov a vt, nbr promluv. Mohli bychom se napklad tzat, zda byl autor ironick i nikoli. Kjakm souasnm politickm a socilnm pomrm referuje Swift vGulliverovch cestch a Slun nabdce? Odpov mus bt do znan mry dna zkoumnm jazykovch, rtorickch a literrnch konvenc a kd (tradic), kter byly pouvny, i kter byly vdob, kdy dan dlo vznikalo, povaovny za samozejm. Interpret pak samozejm pedpokld, e autor se svmi teni komunikoval tak, e pouval kdy a konvence, snimi byli obeznmeni. Relevantn vak mohou bt t historick a biografick fakta. Jsou-li brny vpotaz pouze jazykov fakta, me bt text vceznan, piem odlinho vznamu me nabt, kdy ho zasadme do historickho a biografickho kontextu.

4. Interpretace zmr. Nkdo me chtt nco ci, avak zmnoha dvod se mu to nemus podait. Nkdo t me ci nco, co pvodn nebylo jeho zmrem. Krom toho me nkdo mt urit zmry ani by si byl vdom, e je m. Kvli tmto a jinm dvodm je dleit rozliovat mezi tm, co autor uritm textem ekl, to jest, co ekl vtomto textu a tmto textem, a tm, co zamlel ci vtomto textu a tmto textem. Kdy zde mluvm o autorovi, mm na mysli historickho autora vase, kdy dlo publikoval; o jde, jsou jeho zmry. Jestlie se to, co jsem u nazval jazykovou interpretac bl ktomu, emu se vprvnch kontextech k objektivn interpretace, pak typ interpretace, pojednvan vtomto odstavci pipomn spe to, emu se vprvnch kontextech k subjektivn interpretace.

5. Psychologick extrapolace. Kdy se interpretuje njak text, mus interpret asto st takkajc mezi dky a text doplovat rozlinmi druhy informac pevzatch zpsychologickch teori, zpsychologie zdravho rozumu, zjinch dl tho autora nebo zdl zabvajcch se osobami i udlostmi, o nich je dan text. kolem me bt vyplnit urit mezery vtextu a nap. vysvtlit, pro se postavy vliterrnm dle chovaj tak, jak se chovaj, podat plnj pedstavu o jejich inech a motivech ne je ta, o kter se vtextu explicitn mluv. Jak vysvtlit Hamletovu vhavost? To je klasick otzka badatelskch a kritickch spis o Hamletovi. A. C. Beardsley, Ernest Jones a E. E. Stoll na tuto otzku mezi jinmi odpovdli rzn, takkajc vyplnnm mezer (Leerstellen) textu, pouitm informac zpozad a rozlinch pedpoklad jako vchodiskem (psychologie zdravho rozumu, freudovsk psychoanalza a konvence dramatu). Nabdli nm rzn psychologick extrapolace.

6. Aplikace (demonstrace vznamnosti). kolem tohoto druhu interpretace je aplikovat text na njak souasn problm i situaci, a tak jej objasnit. Ve he zde je, abych citoval Eugena Nidu, interpretace njak pase pomoc jeho vznamnosti pro souasn svt. Paradigmatickm pkladem je kazatelova interpretace nkterch pas zBible na nkter souasn problm i interpretace nkterch lnk zkona pro specifick souasn ppad, aby soud dospl krozsudku. Mnoz badatel vhermeneutice, vetn Gadamera, se zejm domnvaj, e aplikace na situaci interpreta je zsadn slokou vech druh interpretace. O tom jsem vak u vyjdil pochybnosti vkapitolce 3. Existuj zajmav rozdly mezi situac soudce, kter mus dospt krozhodnut, a situac kazatele, kter hodl ovlivnit nboensk a morln pesvden svho shromdn, avak nemus dospt krozhodnut. Aplikac je hned nkolik. Obecn eeno vak tato idea znamen aplikaci interpretace textu na njak osobn i spoleensk problm, aby ho vyeila i alespo poskytla vodtko tm, kte mus rozhodnout, jak problm vyeit.

7. Teoretick (i alegorick) reinterpretace. Vtomto typu interpretace je hlavnm kolem reinterpretovat dan text (i dlo) pomoc njak teorie, politick ideologie i nboensk doktrny. Namsto toho, abychom dan text aplikovali na interpretovu situaci i na njak praktick problm, abychom ho tak objasnili, je zde ideou aplikace jist teorie (ideologie i doktrny) na text, jeho vznam se m pojednat. elem tto reinterpretace be bt samozejm objasnit text i vdechnout mu nov ivot nebo ho prost uinit snadnji pochopitelnm. kolem me bt ale tak ochrana danho textu ped cenzorskou kletbou a jeho zchrana ped zkazem. Pkladem zde me bt alegorick reinterpretace Vergiliovy Aeneidy ve stedovku. Obecn idea je, e interpret se pokou ukzat, e teorii, ideologii i doktrnu, se kterou pracuje, lze nalzt vtextu i do nj vloit, nebo dokonce, jako vppad Vergilia, e text pedpovd i pedjm udlosti popsan vpozdnch dlech kesanskho nboenstv.

8. Interpretace pznak. Zde lze rozliit nkolik variac. Podle jedn znich je kolem interpreta ukzat, e konflikty a tenze vdle jsou nznaky (pznaky, piny) konflikt a tenz vhistorickm autorovi textu. Jeho duevn klid me bt naruen neurzami, nepjemnmi, by potlaenmi vzpomnkami zdtstv, podvdomou agresivitou, pocity viny i zkosti. Stejn jako (v zsad) jsou rud teky pznakem spalniek, jsou jist rysy dla pznaky, e autor trpl tmito neurzami, vzpomnkami, agresivitou atd. Podle varianty, je je vce sociln a ideologick, je kolem interpreta ukzat, e konflikty a tenze vdle jsou pznaky nap. tdnch konflikt a konflikt zjm vautorov spolenosti. Jestlie prvn varianta reprezentuje pstup spjat sFreudem a psychoanalzou, reprezentuje ta druh pstup spjat sMarxem a kritikou ideologie.

9. Historick rekonstrukce. Historici politiky a ekonomie se samozejm zabvaj problmy interpretace tehdy, kdy se pokouej rekonstruovat, co se stalo vminulosti, na zklad rozmanitch psanch dokument a jinch pozstatk. Zkladn otzkou zde je: co se pihodilo, kdy a pro? Kdo udlal co, kdy, a pro? Analogicky me bt elem historick interpretace zmapovat kulturn a sociln pomry, vnich byl vytvoen urit literrn text, bt schopen rozhodnout, kdy a pro se urit akti v umleckm svt dopustili uritch in atd. Dosaiteln psan dokumenty a pozstatky se interpretuj (zde jsou relevantn nkter zve uvedench typ interpretace) a obecnou strategie je pak zhruba tato: tyto dokumenty a jejich rysy se vysvtluj pomoc hypotz interpretujcch motivy a iny vtextu obsaench osob, jako i hypotz, je navrhuj, kdy a kde se tyto iny udly.

10. Zvten hodnoty (estetick interpretace). Existuje rovn druh interpretace, kde je hlavnm kolem interpreta pozvednout estetickou hodnotu dla zdraznnm toho, co je vdle ivotaschopn a pvodn, poukazem na monosti bohatch zitk, demonstrovnm bezespornosti a hloubky vtom, co se na povrchu jev jako chaos. kolem interpreta je zkrtka pokusit se maximalizovat hodnotu dla, uinit je natolik, nakolik je mon, zestetickho (umleckho) hlediska pro tene zajmavm napklad tm, e formu a obsah dla uvede do vztahu kivotnmu nzoru nebo ktomu, co je vivot dleit (podle interpretova nzoru). Je-li vtomto interpret spn, zvt tenm poitek zdla, kter pro nj interpretuje: pome jim povimnout si vc, kterch by si jinak sami vimnout nemuseli, rznmi zpsoby jim pome dostat zdla vc.

11. Proveden. Hlavnm kolem tohoto druhu interpretace je pedvst, provst i pedat nco na zklad partitury i rukopisu. Nejoividnjmi ppady zahrnuj hercovu interpretaci jeho role, hudebnkovu interpretaci skladby, a choreografovu interpretaci baletu. Zkladnm rysem vech tchto interpretac je, e partitura i rukopis umouj uritou svobodu: Bacha lze hrt rznmi zpsoby, stejn tak Hamleta. Samozejm jsou zde omezen. Tato omezen lze vak st pesn fixovat, nebo ani rukopis nen vdy nm posvtnm; po ruce mme pklady, kdy filmov reisi a divadeln skupiny pepsali i zmnili epizody vtextu. Vkonn umlci mus elit mnostv voleb, a tyto volby jsou vposledku zaloeny na normativnch vahch: jak je (esteticky, morln a/nebo politicky) prav i nejlep zpsob proveden partitury i rukopisu? Tyto normy ahodnoty vpozad se mohou navzjem poprat, zejmna pokud jde o divadlo, avak takov konflikty neodliuj vkonn umn od umn, kter nejsou vkonn.

Tyto typy interpretace lze spouitm pti rozdlnch promnnch zpedchoz kapitolky jako vchodiskem analyzovat a systematizovat. Je samozejm mono je t rzn kombinovat. Nkter znich pedpokldaj jin. Napklad hercova interpretace jeho role je zaloena na jazykovch interpretacch dramatickho textu a mon na korekcch. Jazykov interpretace se pedpokldaj rovn pi demonstraci dleitosti (aplikaci) a teoretick reinterpretaci. Nkter ze zde uvedench typ interpretac se mohou zjevn podporovat navzjem a jejich vsledky se vpraxi mohou asto sbhat. Plat to napklad pro jazykovou interpretaci autorovch zmr (jestlie autor chce komunikovat, a tud pouv slova a vty vjejich konvennm smyslu) stejn jako pro demonstrace dleitosti a zvten hodnoty (jestlie interpret demonstruje aplikaci a osvtlen danho textu na problmu, kter je pro tene dleit, co me bt zpsob, jak pro tene zvit hodnotu textu).

Jde samozejm o empirickou otzku, nakolik lze interpretaci bsn, odstavc zkona, historickch pozstatk i biblickch ryvk atd. charakterizovat pomoc ve nastnnch typ interpretace. Generalizace mus mt oporu vempirickch zkoumnch a analzch (representativnch) pklad takovch interpretac. Je nco spolenho, co se pouv pi vech interpretacch bsn? Mohou bt vechny takov interpretace chpny jako interpretace toho, co mnil autor? Takov otzky se mohou tkat souasn praxe literrn kritiky (kter je st jednolit), mohou se vak tkat t idelnho stavu vc, tj. toho, jak by ta praxe mla bt. Protoe cl tohoto lnku je omezen, nen mon zde tyto empirick otzky dle zkoumat.

8. Kritria a argumentyKlov slova kritria a argumenty by se mla strun vysvtlit. ci, e A je kritrium B znamen ci i implikovat, e chceme-li vdt, zda B, pokoume se zjistit, zda plat A. To znamen, e A mus bt alespo postaujc ne-li postaujc a nutnou podmnkou B. Avak ci, e A je argument pro B znamen ci nco jinho a slabho: znamen to ci, e A njak podporuje B (Je-li A relevantn a obhajiteln), avak e A samo i kdy je relevantn nemus bt postaujc i nutn pro B.

Existuj kritria sprvnch interpretac, pouvme-li vraz kritria ve ve uvedenm smyslu? Domnvm se, e existuj takov kritria pro urit typy interpretac: historick, interpretace, kter hledaj pravdu. Je-li kolem interpreta interpretovat autorovy zmry, pak mus bt kritriem sprvnosti to, e navrhovan interpretace je sluiteln se znmmi skutenostmi a dobe stanovenmi hypotzami o tom, co autor chtl ci. (Ony zmry mohou bt vceznan, a vtom ppad me bt nkolik sprvnch interpretac.) Je-li kolem interpretovat jazykov vznam textu, je kritriem sprvnosti to, e navrhovan interpretace je sluiteln se smantickmi a syntaktickmi pravidly pouvanmi vdob, kdy byl text napsn. I zde me bt nkolik sprvnch interpretac, jestlie je text vceznan.

Obecn eeno mohou bt, a mla by bt, vinterpretacch hledajcch historickou pravdu pouvna kritria tohoto typu:

1) navrhovan interpretace by mla bt sluiteln se vemi (podstatnmi) znmmi okolnostmi a dobe stanovenmi hypotzami; a mon by mla bt ppustn

2) navrhovan interpretace pouze takov, kter je sluiteln stmito okolnostmi a hypotzami. Krom tchto kritri korespondence se pouvaj nsledujc kritrium koherence:

3) navrhovan interpretace by mla bt bezesporn (vnitn koherentn) a mla by pomoci ukzat, jak souvis udlosti, iny a strukturn zmny.

Pro ostatn druhy interpretac vak nen snadn stanovit njak pesn kritria sprvnosti; vnsledujcm se budu soustedit na tyto druhy. Vtchto pkladech meme poukzat na argumenty, kter, kdyby byly pravdiv, by tyto interpretace podpoily. ci, e takov argumenty existuj zjevn znamen init mnohem slab tvrzen neli ci, e pro tyto interpretace existuj kritria sprvnosti. U nkterch ve rozliench typ interpretac, jako i u nkterch jejich kombinac, se mi zd, e toto slab tvrzen lze obhjit, ale e silnj tvrzen, podle kterho existuj kritria sprvnosti, obhjit nelze.

Podle mho nzoru je zcela zejm, e nemohou existovat dn urit i sprvn interpretace, jestlie se termn interpretace pouv tak, e odkazuje na aplikaci (demonstraci vznamnosti), teoretickou reinterpretaci a zvten hodnoty. Zcela jin situace vak nastane, jestlie ten termn odkazuje na ty druhy interpretace, kter jsem nazval jazykov interpretace, interpretace autorskho vznamu a interpretace zmr. Zde je alespo vprincipu mon demonstrovat, e jist navrhovan interpretace jsou nesprvn a nkdy, e jin jsou sprvn.

Odlinosti samy o sob nejsou dn vsledek. Avak to, e jsou odlinosti mezi rozdlnmi typy interpretac zpedchoz kapitolky dleit, se uke, jakmile si polome otzku: Existuj njak sprvn interpretace? Co to znamen? Jak meme rozhodnout, zda je navrhovan interpretace sprvn? Jak kritria, paklie vbec jak, se pouvaj, i by se pout mohla, pro tento el? Je-li pravdiv to, co jsem navrhl, pak jeden ze zsadnch problm, a mon fundamentln omyl, vsouasn hermeneutice je ten, e se pojem interpretace pokld za jednoznanj ne je.

Krom toho jeden zdleitch cl mho pokusu o rozlien mezi rozdlnmi typy interpretac je rovn ten, e to usnadn nahldnout, e vraz sprvn ve spojen sprvn interpretace ne vdy nutn znamen tot jeho vznam a reference se me rznit stypem interpretace. Nkdy lze vraz sprvn nahradit vrazem pravdiv, nkdy vrazem hodnovrn i pravdpodobn, nkdy vrazem piblin v souladu sjazykovmi pravidly, nkdy vrazem spn, nkdy esteticky hodnotn, nkdy vedouc kdobrmu rozhodnut (z hlediska nap. utilitaristy), nkdy vrazem emancipujc i zpsobujc vhled.

Jakmile tuto ideu pijmeme, pak jsou oteveny dvee pro tuto ideu: kritria sprvnosti se mohou rznit sodlinmi typy interpretace jak vtom smyslu, e se, alespo sten, pouvaj rozdln kritria, tak vtom smyslu, ejednomu specilnmu kritriu, kter zvis na tom, jak typ interpretace se navrhuje, se pipisuje odlin zvanost. Ve zbvajc sti tto kapitolky se pokusm tuto ideu trochu rozvinout. (eeno jinak bychom mohli ci, e relevance uritho argumentu pro i proti navrhovan interpretaci nen dna jednou provdy, nbr se rzn podle typu interpretace. Je-li navrhovan interpretace vceznan a lze ji vyloit jako interpretaci nkolika druh, me se relevance argumentu rznit svkladem navrhovan interpretace.)

Pokud jde o rekonstrukci kritick praxe, lze vybrat dv vchodiska pozitivn a negativn. Jsou to

(A) Odmtnout tu interpretaci, kter nen (sluiteln s)

(B) Pijmout tu interpretaci, kter je ((nejlpe( sluiteln s)

Za teky lze dosadit vrazy, kter z (A) a (B) uin pln tvrzen. Vrazy, ktermi se m (A) i (B) doplnit, lze zskat zjednoho i vce nsledujcch argument:

1. Jazykov argumenty. Navrhovan interpretace je sluiteln sjazykovmi pravidly (gramatikou, lexikologi, frazeologi) platnmi vdob, kdy byl dan text psn.

2. Biografick argumenty. Navrhovan interpretace je sluiteln se znmmi fakty o znalostech, zjmech, potebch , zmrech a hodnotch autora vase, kdy dan text psal.

3. (Jin) historick argumenty. Navrhovan interpretce je sluiteln s jinmi znmmi fakty o historick, kulturn a ekonomick situaci, vn byl dan text napsn.4. Kontextuln argumenty. Navrhovan interpretace vytv souvislost, ablonu, j vechna znm fakta a dobe stanoven hypotzy vyhovuj. sti, interpretovan navrhovanm zpsobem, zapadaj do celku; a celek, interpretovan navrhovanm zpsobem, je vsouladu sstmi.5. Psychologick argumenty. Navrhovan interpretace je sluiteln s psychologi zdravho rozumu (zkuenostnmi poznatky, jak se vrznch situacch lid ct a jak reaguj) a/nebo s takovmi specifickmi psychologickmi teoriemi, kter obhajovali Freud, Jung, Horney a jin.6. Na objekt zamen argumenty. Navrhovan interpretace je sluiteln se znmmi fakty a dobe stanovenmi hypotzami o objektu (procesu, osob atd.), o nm je text, tj. popisuje jej, referuje k nmu, symbolizuje jej atd.7. Na pjemce zamen argumenty. Navrhovan interpretace je sluiteln se znmmi fakty a dobe stanovenmi hypotzami o incch danho textu na souasn, postupn neustle dnen, tene, divky a posluchae. 8. Normativn argumenty. Navrhovan interpretace umleckho dla pro tene (divka, posluchae) maximalizuje estetickou (umleckou, morln) hodnotu danho dla.9. Argumenty zspnosti. Navrhovan interpretace textu je teoreticky spn pi demonstraci novch metod pouitch pi hledn vznamu umleckho dla a/nebo je prakticky spn pi demonstraci, vn je dan text relevantn pro porozumn souasnch osobnch, politickch i socilnch problm.Uveden seznam zejm vyaduje strun koment.

Nejprve je teba ci, e seznam si nein nrok na plnost. Jsou vnm pklady obvyklch a dleitch argument, kter se mohou pout, a asto se pouvaj,na podporu i kritiku navrhovanch interpretac literrnch text a jinch umleckch dl. Za druh, krtk vaha o ve uvedench argumentech ukazuje, e jejich relevance zejm mus bt zvisl na tom, jakho typu interpretace maj bt interpretan tvrzen, i jak maj bt chpny. Jestlie je napklad elem interpretace demonstrace toho, jak bylo dlo chpno v ase a mst, kde bylo vytvoeno, pak je jasn, e na pjemce zamen argumenty budou hrt vdiskusi dleitou roli. Je-li vak elem vyjasnit nebo rekonstruovat vznam i autorovy zmry, pak je jejich role minimln.

Analogicky to plat napklad pro to, co jsem nazval na objekt zamenmi kritrii a argumenty. Dejme tomu, e vsouladu sprincipy Gadamerovy (a Heideggerovy) hermeneutiky je v ohnisku na pozornosti die Sache neboli to, o em je text. Toto je soust Gadamerovy strategie, aby se vinterpretaci vyhnul totlnmu relativismu. Takov strategie je docela rozumn pokud se tk mnoha typ interpretac, nap. aplikace (demonstrace vznamnosti) a zvten hodnoty. Zjevn vak nen rozumn tak init, je-li elem interpretovat, co autor mnil i zamlel. Prost proto, e autor me mt zcela absurdn nebo chybn nzory na to, o em text je.

Na zvr tto kapitolky musm pipustit, e se seznam argument me vmnoha ohledech jevit odpudivm. Avak navrhovan kritria a argumenty lze snadno systemizovat tak, e to usnadn jejich pehled a jejich vzjemn vztahy. Je napklad mon jako vchodisko pout nsledujc jednoduch model komunikan situace:

kdy a konvence

autor

text

ten

to, o em je text

protoe je zejm, e nkter argumenty se vztahuj kautorovi, jin na pjemce, jet jin na kdy a konvence, a nkter na to, co text popisuje, symbolizuje atd.

9. KombinaceDvody, pro je obtn tvrdit kritria interpretac, tkv mimo jin ve dvou okolnostech:

(1) mnoh ve uveden typy interpretace lze navzjem kombinovat, a vpraxi ktomu asto dochz;

(2) mnoh navrhovan interpretace jsou vceznan vtom smyslu, e je lze vykldat jako instance nkolika rznch typ interpretac a kombinac takovch typ.Tyto dv okolnosti vedou knejistot pokud jde o to, jak argumenty jsou vtom kterm ppad relevantn a jakou vhu jim piznat.

Kdy zkoumme pklady spor u navrhovanch interpretac jako jsou rzn interpretace Shakespearova Hamleta, Obrcen lakomcovo Henryho Jamese, Wordsworthovu Lucinku i Stn H. C. Andersena ukazuje se, e je nkdy krajn obtn ci, jak navrhovanou interpretaci pochopit a klasifikovat. Vinterpretacch (a nejen literrnch dl) mohou bt i nesrozumiteln pase, vceznan vazby, mezery (Leerstellen), kter je teba doplnit, atd. Tak napklad marxistickou interpretaci literrnho dla lze nkdy st jak jako interpretaci pznak,jako teoretickou reinterpretaci, tak jako aplikaci (demonstraci vznamnosti).

Pedpokldejme, e se marxistick interpretace te jako interpretace pznak. To znamen, e marxistickmu kritikovi i badateli rozumme tak, e k i vyvozuje, e tenze a konflikty vdle jsou pznaky tdnch konflikt a jinch stet zjm ve spolenosti pslunho umlce vtom smyslu, e ono dlo by nemlo ty rysy, kter ve skutenosti m, kdyby tyto tdn konflikty a jin stety zjm vumlcov spolenosti neexistovaly m se za to, e prv toto m pak ona interpretace tvrdit i implikovat.

Avak chpeme-li marxistickou interpretaci jako teoretickou (nikoli jako historickou) reinterpretaci, tedy jako interpretaci hledajc pravdu vtom smyslu, jak jsme o tom pojednali ve, pak se situace mn. Jist st marxistick doktrny se pak pouije, aby vdle vytvoila jednotu. Znamen to vkldat do dla mylenky a dlo se tak pomoc tto doktrny organizuje. elem me bt uinit takto dlo ivotaschopnm a pochopitelnm. elem ale me bt t podpoit tak marxistickou doktrnu (potvrzen Balzacem!), i dokonce dlo ochrnit ped kletbou marxistickch censor protoe lze dlo st marxisticky, nen dvodu je eknme vNDR i vSovtskm Svazu zakazovat.

Tvrzen interpretace prvnho druhu si mohou nrokovat pravdivost i pravdpodobnost, ale ta druh interpretace nevyhnuteln dn takov tvrzen nein. Prvn interpretace pedpokld, e tdn konflikty pat mezi nutn podmnky pro tvorbu jednotlivho umleckho dla. Druh interpretace vak na dnm takovm pedpokladu zaloena nen. Druh interpretace naopak nevyluuje, e dlo lze st, a ono je teno, mnoha jinmi zpsoby. Take nen redukcionistick, kemu by mohl smovat prvn typ interpretace.

Ob tyto interpretace, jak jsme je doposud rozliovali, by se nemly smovat smarxistickou aplikac i demonstrac vznamnosti, kdy se napklad Balzacova dla interpretuj za elem ukzat, e jsou relevantn pro ty, kte chtj porozumt rozdlu mezi kapitalismem a socialismem vsouasnm svt i domnlm zlm dnenho kapitalismu. Protoe je vak prostor tohoto lnku omezen, nebudu tato a jin marxistick ten literatury dle rozvdt.

Je-li to, co kritici kaj o interpretacch navrhovanch jejich kolegy ovovno, nachzme vrazy jako petvoen, nepirozen, platn, naivn a zjednoduujc, nevysvtlujc , inteligentn a racionln, poun, osvtlujc zkladn aspekty pbhu, obnaujc okujc aspekty ivota , ukazuje, pro je to dlo pro ns tak dleit a jen zdka slova jako pravdiv i sprvn. Takto charakterizovan interpretace mohou vzkm smyslu jen sotva bt , i bt chpny jako, historick interpretace, kter hledaj pravdu (jazykov interpretace, interpretace zmr atd.).

Spe je dobr dvod se domnvat, e se ty vrazy pouvaj o jinch druzch interpretac nebo o kombinacch nkolika odlinch typ. Tyto interpretace funguj nejen tak, e in dlo pochopitelnm rovn ukazuj, e dlo je vitln a dleit tm, e se vztahuje ksouasnm problmm a situacm. Takto bude dlo tyto problmy osvtlovat a tyto problmy budou osvtlovat dlo. Vtomto pokusu demonstrovat estetickou, morln, i prost lidskou zvanost dla lze jen st obejt normativn element.

Tyto spe schematick vahy ns vedou kotzce: jak charakterizovat ve uveden odlin typy interpretace, vjakch jsou vzjemnch vztazch? Me se navrhnout, e definice odlinch typ interpretace reprezentuj typy, kter se vpraxi badatel a kritik vyskytuj jednoduch a nesmen. Avak odlin typy interpretace lze povaovat t za ideln typy ve Weberov smyslu, tj. za druhy idealizace, kter typm interpretace navrhovanch badateli a kritiky ve skuten praxi odpovdaj jen piblin. Osobn se klonm ktomu tyto rozdly chpat vtom druhm smyslu.

10. KonfliktyJe dobr prozkoumat t vztahy mezi odlinmi argumenty. Zejmna je zajmav se podvat, zda a do jak mry mohou nastat konflikty mezi tmi argumenty, napklad tak, e odlin argumenty podporuj odlin a snad i nesluiteln interpretace.

Jak takov konflikty pojednat? Znovu je zde nkolik monost. Jedna metoda je rozhodnout jednou provdy, e by mla bt vdy dna pednost uritm kritrim a argumentm a ostatn ohledy by se mly vylouit. Mohlo by se napklad tvrdit, e argumenty tkajc se autorovch zmr by mly bt vdy povaovny za zvanj ne argumenty toho typu, e urit interpretace maximalizuje estetickou hodnotu dla nebo naopak. Prvn strategie se nabz, chce-li lovk porozumt vztahu mezi vznamem literrnho dla a autorovm zmrem tak, jak to navrhl nap. P. D. Juhl.

Jsou vak i jin monosti. Problm, jak to vidm j, je vtom, jak uniknout ostrmu rozdlu mezi historickmi, pravdu hledajcmi interpretacemi a interpretacemi normativnmi i takovmi, je jsou zaloeny na rozhodnut platnosti dan interpretace konenm potem krok. Tento ostr rozdl, zsti ddictv positivismu, neodr badatelskou a kritickou praxi. To, e je tuto praxi tak tk popsat, je-li stanovena tato ostr dichotomie, zvis mimo jin na tom, e umleck dla jsou jednak historick dokumenty (odtud relevance historickch argument), jednak tak souasn objekty ocenn a hodnocen (odtud relevance normativnch argument). Proto tedy nelze ani historick, ani normativn argumenty pout samostatn; tak i onak se mus smovat.

Ideln by tud bylo pokusit se obhjit tuto praxi a tento dvoj status umleckho dla ani bychom eliminovali pojmov rozdly mezi odlinmi typy interpretac a argument. Idea, kterou bych zde rd navrhl, je vpodstat velice prost. Toti e bychom nemli nikoho pesvdovat, aby si vybral bu historick, nebo normativn argumenty. Msto toho by se tyto argumenty mly uritm zpsobem slovnkov uspodat: A, B, C, . Prvn argument A se pouije jako jaksi filtr. Pomoc tohoto argumentu se utd urit hypotzy i interpretace, napklad takov, kter jsou nesluiteln se smantickmi a syntaktickmi pravidly asu a msta, vnich dan dlo vzniklo. Nato se pouije argument B. Tento argument pomh eliminovat nkter ze zbvajcch interpretac, napklad ty, kter jsou nesluiteln stm, co vdle k autor. Jestlie jsou tu stle jin mon interpretace, pouije se argument C atd.

Analzou toho, jakm zpsobem jsou kritria rznch badatel a kritik slovnkov uspodna, je mon popsat i rekonstruovat i rozdly vjejich praxi. Takto lze popsat t rozdln pechodn typy kritiky mezi ist historickm badatelstvm a ist normativn kritikou. Mohlibychom zat teba nvrhem interpretac, kter rzn a zrznch dvod pro tene maximalizuj estetickou (morln, nboenskou, politickou,) hodnotu dla. Pi ovovn tchto interpretac nsledn meme krtnout ty, je jsou zjevn anachronick.

Ve nastnn strategie se dobe hod na distinkce mezi pozitivnmi a negativnmi vchodisky uvedenmi vkapitolce 8. Do jist mry to nkomu me pipomenout to, co Monroe Beardsley pe o principu kongruence a principu plnosti a to, jak se tyto principy podle jeho nzoru pouvaj, i jak by se pouvat mly, pi interpretaci metafor a bsn: nejprve eliminujeme ty interpretace, kter nezapadaj do kontextu zenho logickmi a fyziklnmi monostmi. Nato se pouije ten druh princip: Vechny konotace, kter jsou shledny vhodnmi, se maj pipsat bsni: to znamen vechno, co takkajc me znamenat.

Mezi zde navrenou strategi a strategi Beardsleyho jsou vak zjevn rozdly. Interpretace, kter by mly bt oddleny, nejsou nutn ty, kter nezapadaj do jazykovho kontextu i ty, kter jsou vrozporu stm, o em vme, e je logicky nebo fyzikln mon. Krom toho netvrdm, e by se kritika mla bez rozliovn pokouet vkldat do textu vechny interpretace, kter tento test pekaj: vtomto ohledu provdj kritici, nebo by aspo provdt mli, na normativnch principech. zaloen vbr. Je tu rovn, jak jsem naznail ve, mnoho argument a vah, kter by mly umonit popsat praxi kritik ponkud jemnjm a sofistikovanjm zpsobem.

ili hlavn idea je ta, e argumenty a kritria pracuj jako jaksi filtr, kter pomh kritikm a badatelm redukovat mnostv monch interpretac do takovho rozmru, kter lze pehldnout snutnost eliminovat vechny krom jedn. Musme zejm vzt vvahu, e umleck dlo me bt inherentn vceznan (co autor mohl, ale nemusel zamlet), e autor mohl chtt vtomto dle i tmto dlem ci nkolik vc nebo mu prost nebylo zcela jasn, co pesn chtl ci i naznait.

To vede ktto otzce: me existovat nkolik sprvnch, ale nesluitelnch interpretac umleckho dla? Existuje limit, vjeho hranicch me dvtipn kritik vkldat do umleckho dla mylenky, vjeho hranicch me init konstrukce a dekonstrukce? Sohledem na nedostatek msta vak tyto otzky jako i problmy stran limit relativismu vkritickch interpretacch musme ponechat na jinou pleitost.

Logika a djiny interpretace: zvren poznmkyVtomto lnku jsem se pokusil logickmi a smantickmi metodami ukzat, e termn interpretace se pouv o mnoha rozdlnch tvrzench a aktivitch. Take mezi tm, emu kme interpretace, jsou zvan rozdly. Bn, nonalantn pedpoklad, e stejn druh predikt pravdiv, sprvn, i platn lze pout pro vechny druhy interpretac, je tud pinejmenm pochybn.

Myslm, jak mi vrozhovoru navrhl Julius Moravcik, e tento zvr by se dal poslit historickm studiem rozdlnch typ interpretace, jak byly rozlieny vkapitolce 7. Idea je prost ta, e kdybychom vzali vvahu djiny interpretac, mohli bychom shledat, e rzn druhy interpretac vznikly vrozdlnch asech a na rozdlnch mstech zalespo sten rozdlnch dvod. Krom toho bychom pravdpodobn shledali, e interpretace literrnch text je fenomn zcela nedvn; skuten, pojem literatury, jak ho chpeme dnes, nen nijak star a od chpn pojmu literatury nap. vdob Shakespearov se li, jak poukzal Raymond Williams a jin.

Vtomto kontextu me bt t zajmav si povimnout, jak slova interpretace a interpret jako mnoh jin slova vdjinch mnila vznam. Ped 500 lety se ta slova pouvala vtakovch smyslech, kter jsou dnes vce i mn zastaral, nap. akt pekladu z cizho jazyka; etymologie njakho slova a peloen text, peklad; vznam i etymologie njakho slova. Krom toho se dnen interpretace pouv vnkolika novch smyslech, jako representace sti dramatu, nebo proveden hudebn kompozice, podle toho, jak ten kter chpe autorovu ideu a technika zskvn informac zfotografie, zejmna zleteckch fotografi, snmanch pro vojensk ely.

Vtto historick perspektiv, kter zan interpretacemi slavnch vrok Delfsk vtrny a zahrnuje interpretaci Hamleta sira Lawrence Oliviera stejn jako techniky pouvan vojenskmi zpravodajskmi dstojnky, lze jen bez zruky mt za to, e by se vechny interpretan nry mly hodnotit stejnm zpsobem a e lze predikty tho typu pouvat o vech interpretacch tak, aby mly stle t vznam.

Zoriginlu Hermren, G.: Interpretation: Types and Criteria. Grazer Philosophische Studien, Vol. 19/1983, ss. 131161, peloil Rostislav Niederle. Petitno slaskavm svolenm Grazer Philosophische Studien.

Parret, H. a Bouveresse, J. (eds.): Meaning and Understanding. Berlin ( New York, Walter de Gruyter, 1981; Fuhrmann, M., Jauss, H. R., a Pannenberg, W. (eds.): Text und Applikation. Mnchen, Wilhelm Fink, 1981.

Margolis, J.: Art and Philosophy. Atlantic Highlands, Humanities Press, 1980; Juhl, P. D.: Interpretation. Princeton, Princeton University Press, 1980.

Viz Stern, L.: On Interpreting; Wolterstorff, N.: Stern On Interpreting. Oba lnky in: The Journal of Aesthetics and Art Criticism, XXXIX, 1980, ss. 119129, resp. 195198.

Ve slavnm dopisu Bettimu Gadamer pe: Im Grunde schlage ich keine methode vor, sondern ich beschreibe was ist. Ich halte es allein fr wissenschaftlich, anzuerkennen was ist, statt von dem auszugehen, was eben sein sollte oder sein mchte. Tento dopis je petitn in Betti, E.: Allgemeine Auslegungslehre als Methodik der Geistewissenschaften. Tbingen, 1967, s. 51, poznmka 118.

Gadamer, H.-G.: Wahrheit und Methode, Tbingen, J. C. B. Mohr, 4. vydn, 1975, s. 291.

Ekelf, P. O.: En essay om tolkning och mening. Kungl. Vetenskapssamh(llets i Uppsala arsbok 20/1976, zejm. ss. 3148.

Wahrheit und Methode, s. 311.

Tento citt jsem si vypjil zpsanho komente Jamese Hamiltona kran verzi tohoto lnku.

Srovnej diskusi o pslunm problmu, toti zda patn umleck dla jsou umleck dla, vmm lnku Aspects of Aesthetics. Lund, Gleerup, 1983, kapitola 2 (Acta. Royal Society of Letters at Lund, LXXVII).

Tato Panofskho interpretace veskm pekladu viz Panofski, E: Vznam ve vtvarnm umn. Odeon, Praha 1981, ss. 231250.

Vjednom rozhovoru J. Hamilton navrhoval, e by se toho dalo doshnout reinterpretac termn pravda, nepravda a pravdiv.

Viz mj lnek Aspects of Aesthetics (viz zde poznmka 9), kap. 3.

Obshlej pojednn tohoto rozdlu viz Margolis, J.: Art and Philosophy, (viz zde poznmka pod arou3), kap. 6, zejmna s. 111 a ns.

K pojednn tohoto tmatu viz nap. Persson, I.: Reasons and Reason-governed Actions. Lund, 1981.

Viz nap. mj lnek Intention and Interpretation in Literary Criticism, New Literary History, 19756, zejmna pojednn o ironii.

Pro pehled tohoto viz Weitz, M.: Hamlet and the Philosophy of Literary Criticism, London, Faber, 1964.

Tato idea vede a kHusserlovi. Nedvn pojednn interpretace tohoto druhu viz Wolterstorff, N.: Works and Worlds of Art. Oxford: Clarendon Press, 1980.

Nida, E.: Exploring Semantic Structures. Mnchen, Fink, 1975, citovno podle Halldn, S.: Nyfikenhetens redskap. Lund, Studentlitteratur, 1980, s. 45.

Zde pipomnm as vydn lnku, jm byl rok 1983. Pozn. pekl.

Viz Juhl, P. D.: Interpretation. Princeton, Princeton University Press, 1980, nap. s. 12.

Beardsley, M., C.: Aesthetic: Problems in the Philosophy of Criticism. New York, Harcourt, Brace ( World, 1958, s. 144.

Williams, R.: Marxism and Literature. Oxford, Oxford University Press, 1977.

Viz Kuhn, S., M., (ed.), Reidy, J., (asist. ed.), Arbor, A.: Middle English Dictionary. University of Michigan Press, 1968; a Oxford English Dictionary a jeho doplnn zroku 1976.

Tento lnek je zvt sti zaloen na lnku, pednesenm na setkn Pacific Division of the American Society for Aesthetics, kter se konalo 31. bezna a 2. dubna 1982 vkalifornskm Asilomaru. Jsem vdn Jamesi Hamiltonovi, kter mj lnek komentoval, jako i ostatnm astnkm za ivou diskusi. Od asu napsn tohoto lnku se objevily dv knihy, je by mly zajmat pedevm ty, kte se zajmaj o relevanci a interpretaci autorskho zmru; jde o Robson, W. W.: The Definition of Literature and Other Essays. Cambridge, CUP 1982, a Lamarque, P. (ed.): Philosophy and Fiction. Essays in Literary Aesthetics. Aberdeen, Aberdeen UP 1983, zde viz zejmna esej Lyas, C.: The Relevance of the Authors Sincerity.

PAGE 1