logická interpretace forenzního důkazu
DESCRIPTION
logická interpretace forenzního důkazu. Závěry forenzní vědy:. dva testované vzorky či objekty mají stejné/rozdílné vlastnosti. vlákna z MČ se materiálově shodují s vlákny, z nichž je svetr podezřelého - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
logická logická interpretace interpretace forenzního forenzního důkazudůkazu
dva testované vzorky či objekty mají stejné/rozdílné vlastnosti
Závěry forenzní vědy:Závěry forenzní vědy:
• nález na určitém vzorku či objektu se shoduje/neshoduje s očekávaným nálezem za platnosti určité hypotézy
• vlákna z MČ se materiálově shodují s vlákny, z nichž je svetr podezřelého
• genetický profil z nedopalku z MČ se neshoduje s profilem ze srovnávacího vzorku podezřelého
• pitevní nález plně odpovídá uškrcení škrtidlem
• gramatická a stylistická úroveň textu neodpovídá osobě s akademickým vzděláním
Někteří experti pronášejí kategorické soudy (daktyloskopie: tyto dva otisky zanechala táž osoba)
Někteří experti nevyloučí stejný zdroj stopy a srovnávacího vzorku a udají frekvenci výskytu daného znaku v populaci (analýza indexu lomu skla)
Někteří experti operují s těžko pochopitelnými statistickými pojmy (DNA)
Forenzní věda u souduForenzní věda u soudu
• kategorické soudy jsou špatně, ale soud je má mnohem raději než čísla
• to co soud obecně nesnáší, je nejistota (v interpretaci práva, v pohledu na důkaz – vědecký/nevědecký, subjektivita/objektivita)
Má znaky, které jsou unikátní pro individuální osobu Tyto znaky se nemění v čase Znaky jsou jednoznačně určitelné na různých místech různými experty Umožňuje potvrdit přítomnost osoby na místě činu; vyskytuje se vždy, když
hypotéza platí, a zároveň se nevyskytuje nikdy jindy Má jednoduché a levné zjištění hodnoty znaku
Forenzní důkazForenzní důkaz
IDEÁLNÍ
TYPICKÝ
Znak je přítomen, i když hypotéza není pravdivá (falešná pozitivita testu) Znak není přítomen, i když je hypotéza pravdivá (falešná negativita testu) Je pravděpodobnější, že se znak vyskytuje, pokud je hypotéza pravdivá
Inferenční logikaInferenční logika Není doménou vyhrazenou pro znalce, mohou a měli by ji používat všichni
účastníci soudního řízení
Znalec nemůže vyvodit závěr (např. krevní skvrnu zanechala určitá osoba, dítě bylo zneužito) na základě jediného důkazu
Vědecký důkaz by měl být zkombinován s dalšími důkazy k případu. Nejlepším způsobem, jak to provést, je použití věrohodnostního poměru, který může být zkombinován s dalšími důkazy prostým vynásobením
Důkaz má váhu jen v takovém kontextu, kdy pomáhá rozlišit mezi hypotézami.
Problémy s vědeckými důkazy vznikají častěji při intepretaci než z experimentálních chyb
PŘÍPAD
Někdo v noci vyšplhal do lodžie ve zvýšeném přízemí, rozbil balkónové dveře, vloupal se do bytu a ukradl peníze ležící na stole...
... z protějšího domu vše viděla paní trpící nespavostí: šlo asi muže, spíš mladšího...
...zavolala policii, ta po cca 20 minutách zadržela v blízkých non-stop potravinách Josefa Machourka (25), již dvakrát odsouzeného pro krádeže, jak si kupuje rohlíky, salám a cigarety...
...jeho oděv byl zaslán k expertíze, ta prokázala, že v oděvu se nacházejí 2 střípky skla o stejném indexu lomu, jako má rozbité tabulové sklo balkónových dveří...
JAK SILNÝ JE TO DŮKAZ, ŽE TO BYL PRÁVĚ MACHOUREK, KDO KRADL?
Jasný důkaz, není co řešit Silný důkaz Mírný důkaz Ani + ani - důkaz, že nekradl
INTUITIVNÍ HODNOCENÍ DŮKAZU
• nalezení střípku shodného IL je důkaz proti dané osobě
MATEMATICKÉ HODNOCENÍ DŮKAZU
• abych mohl o věci něco říct, musím vědět, jak se daný jev chová, tedy:
1.Jak často se vyskytuje sklo s tímto konkrétním IL?2.Když rozbiju okno z 1m, kolik se najde v mém oděvu střípků s daným IL?
3.Když vůbec nerozbiju okno, kolik se najde v mém oděvu střípků s daným IL?
•teprve když znám chování jevu, mohu soudit a hodnotit
lidi na ulici
útočníci z 1m
0 1-2 3-4 5-6 7-8 9-
35 24 20 12 8 1
2 6 18 38 22 14
Bayesův teorémBayesův teorém
P(B)
P(AB) = P(B)P(A|B)
P(B) – např. osoba má hnědé vlasy
P(A) – osoba má hnědé oči
P(AB) – osoba má hnědé vlasy i oči
P(BA) = P(A)P(B|A)P(AB) = P(BA)
P(B)P(A|B) = P(A)P(B|A)P(A|B) = P(A)P(B|A) = P(A) x P(B|A)
P(B)
Bayesův teorémBayesův teorém Úprava pravděpodobnostního očekávání ve světle nových důkazů Pravidlo pro rozhodování mezi více alternativami Logické, konzistentní, univerzální
Aposteriorní podíl šancí Aposteriorní podíl šancí = = apriorní podíl šancí apriorní podíl šancí x x věrohodnostní poměrvěrohodnostní poměr
0% (0) 50% (0,5) 100% (1)
P(P(AA||BB) ) P(A) P(A|B)P(B)+P(A|
notB)P(notB)P(P(AA||BB)P()P(BB)+P()+P(AA||notBnotB)P()P(notBnotB))
P(A|B)P(B)P(B|A)= = =
P(A|B)P(B) P(B)
Bayesův teorém – lékařská Bayesův teorém – lékařská diagnostikadiagnostika
P(N|+) = P(+|N)P(N) = P(+|N)P(N)
P(+) P(+|N)P(N)+P(+|notN)P(notN)
Test na nemoc může být pozitivní (+) nebo negativní (-), přičemž vyšetřovaný buď nemoc má (N) nebo nemá (notN)
test má určitou senzitivitu P(+|N) a specifitu P(-|notN)
choroba má určitou prevalenci P(N)
jaká je pravděpodobnost, že vyšetřovaný má chorobu, pokud byl test pozitivní? P(N|+)
=1- P(-|notN)
=1- P(N)
Bayesův teorém – forenzní vědaBayesův teorém – forenzní věda
Aposteriorní podíl šancí
P(B)P(A|B) = P(A) x P(B|A)
Apriorní podíl šancí
věrohodnostní poměr
= x
podíl šancí PO PROVEDENÍ
DŮKAZU
podíl šancí PŘED
PROVEDENÍM DŮKAZU
poměr pravděpodobností
daného jevu za platnosti dvou
různých hypotéz
Bayesův teorém – forenzní vědaBayesův teorém – forenzní vědaApriorní podíl šancí
Měřítko nejistoty ohledně viny nařčeného předtím, než je provedeno znalecké dokazování.
Na základě známosti faktů o případu, k jejichž zhodnocení nejsou potřebné expertní znalosti.
Může být odvozeno z frekvence výskytu jevu v populaci, z encyklopedických údajů nebo z životních zkušeností.
Osoba nakažena virem HIV............. ..............1 ku 3000Rychle jedoucí řidič požil alkohol....................1 ku 5Nařčený muž biologickým otcem....................4 ku 1
Pokud o případu vůbec nic nevíme.................1 ku 2, tj. 0,5 (50:50)
Bayesův teorém – forenzní vědaBayesův teorém – forenzní vědavěrohodnostní poměr
porovnání četnosti výskytu daného jevu za platnosti různých navzájem se vylučujících hypotéz, tezí, verzí, scénářů...
Na místě činu byla nalezena krevní skvrna, jejíž DNA profil je shodnýs profilem podezřelého
• H1: definuje žalobce= Podezřelý zanechal na místě činu krevní skvrnu
• H2: definuje obhájce= Někdo jiný, neznámý, zanechal na místě činu krevní skvrnu.
Podezřelý má náhodou shodný profil jako neznámý pachatel.
Bayesův teorém – forenzní vědaBayesův teorém – forenzní vědaúlohou znalce je určit věrohodnostní poměr (likelyhood ratio)
Relevantní důkaz je takový, který má VP 1 (tedy přidává na jednu misku vah)
porovnání četnosti výskytu daného jevu za platnosti různých navzájem se vylučujících hypotéz, tezí, verzí, scénářů...
LR = P(E|H1)/ P(E|H2)
Bayesův teorém – forenzní genetikaBayesův teorém – forenzní genetika
Aposteriorní podíl šancí
P(B)P(A|B) = P(A) x P(B|A)
Apriorní podíl šancí
věrohodnostní poměr
= x
pst., že osoba X zanechala stopu,
když profil je shodný
apriorní pst., že osoba X zanechala
stopu
pravděpodobnost, že profil je shodný, pokud osoba X
zanechala stopu, ku pravděpodobnosti, že
profil je shodný za platnosti alternativní
hypotézy
Bayesův teorém – forenzní genetikaBayesův teorém – forenzní genetika
Aposteriorní podíl šancí
Apriorní podíl šancí
věrohodnostní poměr
= x
pravděpodobnost, že profil je shodný, pokud osoba X
zanechala stopu, ku pravděpodobnosti, že profil je shodný, když jiná osoba zanechala
stopu
mám stopu, která má v lokusu A genotyp 6/9
mám podezřelou osobu X, která má v lokusu A genotyp 6/9
1 2 3 4 5 6 7 8 9
0,02 0,08 0,11 0,24 0,09 0,21 0,15 0,09 0,01
frekvence tohoto genotypu v populaci je tedy 0,0042
H1: stopu zanechal podezřelý H2:stopu zanechala jiná osoba
Bayesův teorém – forenzní genetikaBayesův teorém – forenzní genetika
LR = P(E|H1)/ P(E|H2)P(E|H1) = 1
P(E|H2) = RMP
random match probability = pravděpodobnost náhodné shody
vyjadřuje pravděpodobnost, že náhodně vybraná osoba bude mít právě tento genotyp
číselně je zpravidla rovna frekvenci daného genotypu v příslušné poulaci
RMPRMP
LR = P(E|H1)/ P(E|H2) = 1/RMP = cca 238
Jak tuto hodnotu interpretovat????
Důkaz je LR krát pravděpodobnější za předpokladu, že platí teze obžaloby, než pokud by platila teze obhajoby.
Ať jsou jiné důkazy ve prospěch teze obžaloby jakkoli velké, tato analýza je posiluje LR krát.
LR interpretaceLR interpretace
mohu použít slovní vyjádření
LR interpretaceLR interpretace
LR rozsah Slovně<0,001 velmi silný důkaz proti0,001 ÷ 0,01 silný důkaz důkaz proti0,01 ÷ 0,1 středně silný proti0,1 ÷ 0,99 slabý důkaz proti1 ÷ 10 slabý důkaz pro10 ÷ 100 středně silný důkaz pro100 ÷ 1000 silný důkaz pro>1000 velmi silný důkaz pro
„logický trik obžaloby“: přehození podmínky
LR dezinterpretaceLR dezinterpretace
P(E|H1) P(H1|E) !!!
P, že zvíře je pes, víme-li, že má 4 nohy, se nerovná P, že zvíře má 4 nohy, víme-li, že je to pes
Tvrzení, že P (důkazu/H) = P (H/důkazu), což není pravda
P(DNA profil nařčeného a místa činu jsou shodné/nařčený byl na místě činu) ≠P(nařčený byl na místě činu/DNA profil nařčeného a místa činu jsou shodné)
„logický trik obhajoby“: poukaz na vysoký počet shodujících se osob
LR dezinterpretaceLR dezinterpretace
„je-li LR=238, pak to znamená, že v 10milionové ČR žije 42 tisíc lidí, kteří se se stopou také shodnou! Tedy pravděpodobnost, že
obžalovaný stopu zanechal, je 1/42000, tedy pouhých 0,00238%!!!“
nesmysl, tento přístup by měl opodstatnění pouze u shod získaných prohledáváním databází, i tam by ale výpočet
vypadal jinak
nakonec ještě zpět k případu:
Machourek měl 2 střípky...
zvažuji 2 základní hypotézy:
H1 – Machourek sklo u balkónu rozbilH2 – Machourek sklo nerozbil, střípky má náhodou
Porovnám, jak je pravděpodobný daný výsledek zkoumání E ( = nález dvou střípků s daným indexem lomu) za platnosti obou hypotéz:
LR = P(E|H1) / P(E|H2)
v našem případě:• pokud člověk sklo z 1m rozbije, najdou se u něj 1-2 střípky v 6 případech ze
100, tzn. v 6% případů, tzn. s pravděpodobností 0,06• pokud člověk sklo nerozbije, najdou se u něj 1-2 střípky ve 24 případech ze
100, tzn. v 24% případů, tzn. s pravděpodobností 0,24
LR = 0,06 / 0,24 = 0,25
PŘÍPAD
2 základní hypotézy:
H1 – Machourek sklo u balkónu rozbilH2 – Machourek sklo nerozbil, střípky má náhodou
LR = 0,06 / 0,24 = 0,25 = ¼
Zjištěná hodnota nám říká, že:daný jev (= nález 2 střípků) je 4x pravděpodobnější, pokud Machourek sklo
nerozbil, než pokud ho rozbil z 1m
INTUITIVNÍ HODNOCENÍ DŮKAZU
• může být někdy správné, ale…!• intuice nás často může v těchto oblastech dovést k naprosto nesprávnému závěru
SPRÁVNÉ HODNOCENÍ DŮKAZU
• forenzní znalec musí umět daný jev nejenom odzkoumat, ale i správně zhodnotit, a to bayesiánsky
Horší než intuice už je jen špatné použití statistiky
STR důkaz – některé další aspekty
U typického lokusu mají méně početné alely frekvence řádově kolem 0,05
Tím mohu dosáhnout RMP kolem 0,025, tedy LR kolem 40 – to je pro jasné konstatování viny málo…
Co s tím?
Použiji více lokusů a hodnoty zkombinuji jako samostatné LR do jednoho výsledného
Základní pohled na STR důkaz
U typického lokusu mají méně početné alely frekvence řádově kolem 0,05
Tím mohu dosáhnout RMP kolem 0,025 – to je pro jasné konstatování viny málo…
Co s tím?
Použiji více lokusů a hodnoty zkombinuji
ZÁSADNÍ PODMÍNKA? – vazebná rovnováha LE
kumulativní četnost
RMP (PI)
lokusuLR PE
Kumulativní RMP (PI)
Kumulativní LR
Kumulativní PE
Lokus A
0,0042 238 0,9958 0,0042 238 0,9958
Lokus B
0,0321 31 0,9679 0,00013482 7417 0,99986518
Lokus C
0,1202 8 0,8798 0,000016205364 61708 0,999983794636
Narůstající počet lokusů znamená zvyšující se hodnotu LR…
Kdy bude LR dostatečně velké, abych mohla říci, že shoda už hraničí s jistotou?
RMP, LRNeexistuje žádná přirozená hranice, kdy už bychom mluvili o individualitě...
HRANICI SI STANOVUJEME ARBITRÁRNĚ
např globálně: LR > 10.000.000.000 (10 miliard)
nebo lokálně: LR > 10.000.000 (10 milionů)
Paternitní testování
Základní fakta, situace a podmínky:
• musí vždy existovat alespoň jedna alela, kterou sdílejí otec a dítě
• motherless a mother-in případy – jaký je rozdíl?
• u každého lokusu porovnávám, jak je daná shoda pravděpodobná za platnosti dvou alternativních hypotéz (počet hypotéz mohu i rozšířit )
• u paternit obzvlášť musím dobře zvažovat možnou existenci mutací!
Paternitní testování
LR se v paternitních případech nazývá PI = paternity index a pravděpodobnost otcovství W lze určit jako
W=PI/(PI+1)
u lokusu též mohu počítat tzv. sílu vyloučení – PE (power of exclusion), od ní se ale ustupuje...
Child Mother Alleged father PI (paternity index)
q pq q 1/qq p q impossible
pq p or pr q 1/q
q q q 1/q
pq p or pr or ps qr (or pq) 1/2qq p qr impossibleq pq qr (or pq) 1/2qq q qr 1/2q
pq pq pq 1/(p+q)pq pq q 1/(p+q)pq pq qr 1/(2p+2q)q pq r 0
q q r 0
q p r impossible
q Mother not tested q 1/q
pq Mother not tested q 1/2q
q Mother not tested qr 1/2q
pq Mother not tested pq (p+q) / 4pq
pq Mother not tested qr 1/4q
q Mother not tested r 0